Wikipedie:Pod lípou (návrhy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pod návrhovou lípou

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o návrzích na různá vylepšení.

SVG pro logo Wikipedie[editovat zdroj]

en.wikipedia.org již využívá logo v SVG, proč ta česká ještě ne? Na monitorech s větší hustotou pixelů (Retina MacBook) to vypadá hnusně. – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel MekliCZ (diskusepříspěvky)

Pokud se nepletu, tak u Retiny se hledá vývojář MediaWiki, který by dodělal loga pro zbylé Wikipedie (zatím funguje asi na 13 Wikipediích a přes půlrok se stav nikam neposunul) – viz T37337. Co se týče SVG, SVG logo české Wikipedie už nějakou dobu existuje – viz Wikipedia/2.0. U všech Wikipedií (včetně té anglické) je také již vše připravené k nasazení, ale SVG logo stále nikde nasazeno není, protože se už rok čeká na kteréhokoliv vývojáře MediaWiki, který by provedl revizi připravené změny, jestli je vše v pořádku a jestli lze bez problémů nasadit – viz T86229. Jinak řečeno, není to chyba české Wikipedie a bohužel asi nelze nijak ovlivnit aktuální stav věcí. Zkusil jsem v obou případech rýpnout do vývojářů, třeba se to někam pohne, uvidíme. Pokud jsem si někde špatně přeložil důvod, proč se nic neděje, pak mě prosím někdo opravte, anglicky zrovna moc dobře neumím (kdyžtak viz Phabricator). --Dvorapa (diskuse) 18. 2. 2016, 07:17 (CET)
To druhé (podpora loga v SVG) je v zásadě irelevantní, tak se to stejně prakticky nedělá (stahovat a renderovat 260KB SVG soubor kvůli malému logu). Podpora HiDPI displejů je ten první bug, který, pokud dobře rozumím, je vyřešen, stačí jen z našeho SVG loga připravit 1.5x a 2x verze a nechat nasadit do konfigurace. --Mormegil 18. 2. 2016, 09:08 (CET)
@MekliCZ: Bylo tedy alespoň vytvořeno HD logo (1.5x a 2x verze) pro HiDPI displeje a retiny, zkontrolujte kdyžtak prosím, zda vše funguje, jak má. --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2016, 06:11 (CET)
@Dvorapa: Bohužel, pořád rozmazané. --MekliCZ (diskuse) 18. 4. 2016, 15:30 (CET)
@MekliCZ: To proto, že tam nyní je ještě staré a méně kvalitní sváteční logo, které bude zanedlouho odebráno, nahrazeno klasickým logem a pak už by to nikdy více rozmazané být nemělo, protože byly vytvořeny i HD varianty svátečního loga (které ale budou nasazeny až od příštího milníku/výročí). --Dvorapa (diskuse) 18. 4. 2016, 16:15 (CEST)
@Dvorapa, MekliCZ: Tohle sváteční logo by mělo být odstraněno 25. dubna mezi 17:00 a 18:00 (viz kalendář na Wikitech) a nahrazeno HD verzí. Na příští milníky máme SVG loga (díky Bazimu), tedy by mělo nasazení svátečního loga proběhnout bez snížení jeho kvality. --Urbanecm (diskuse) 18. 4. 2016, 17:25 (CEST)

Návrh: uživatelská skupina „hlídači“[editovat zdroj]

Zdravím všechny wikipedisty. Před nějakým časem jsem zaregistroval povzdech některých uživatelů, kteří si stěžovali na nedostatek aktivních, resp. pravidelně patrolujících správců a s tím související problémy. Domnívám se, že nízký počet (aktivních) správců nelze řešit tím, že by se snižovaly na ně kladené požadavky. Správci nechť jsou skutečně jen zkušení a respektovaní uživatelé, kterým většina komunity vysloví důvěru. Na druhou stranu pokud zde je skutečně nedostatek uživatelů, kteří by v případě potřeby rychle a účinně zasáhli proti zjevným vandalismům, tuto situaci je nutné řešit. Pak mě napadá následující řešení: požádejme developery o to, aby se vytvořila nová uživatelská práva a ta se přidělila nově vytvořené uživatelské skupině (kterou prozatím pracovně nazývám "hlídači", tento název se samozřejmě může změnit). Tato nová uživatelská práva by na jednu stranu měla být natolik účinná, aby měla potenciál skutečně zabránt dalším vandalismům. Na druhou stranu by tato práva měla být jen omezitelně zneužitelná.

Konkrétně mě napadá, že by "hlídači" mohli mít např. tato uživatelská práva (jež je možné blíže vyspecifikovat):

  • udělit blok na maximálně 2 hodiny (a to pouze uživateli, který v posledních 24 hodinách učinil nějakou editaci nebo zaznamenanou akci, a současně není členem některých uživatelskách skupin jako jsou správci, byrokraté apod.)
  • smazat stránku, která byla založená v posledních 24 hodinách (a současně se nenachází ve specifikovaných jmenných prostorech jako je např. NS Mediawiki, popř. kterou nezaložil člen některých uživatelských skupin jako jsou správci, byrokraté apod.)
  • již dnes existující právo rollback

Tato práva by "hlídač" směl použít jen a pouze k zabránění zjevným vandalismům a k jejich rychlému odstranění.

Pokud by tento můj první návrh našel nějaký širší ohlas, mělo by se v první řadě vytvořit pravidlo, které by upravovalo status členů nové uživatelské skupiny a zejména způsob používání jejich práv. Osobně bych navrhoval, aby do skupiny hlídači zařazoval uživatele byrokat podobným způsobem, jako je to teď u patrolářů a revertérů, přičemž by ovšem měl být i relativně snadný způsob odebírání těchto práv a odebírání by mělo následovat automaticky hned po té, co tato práva někdo zneužil (zablokoval někoho jiného než vandala, smazal stránku, která není vandalismus/experiment). --Auvajs (diskuse) 5. 3. 2016, 01:51 (CET)

Obávám se, že toto není řešení. Člověk, který by mohl udělovat bloky max na 2 hodiny, musí mít skoro stejné znalosti pravidel, fungování Wikipedie apod. jako správce, který může blokovat v mnohem širším rozsahu. Totéž pro smazání stránek. Takže proč by se tento člověk už rovnou nestal správcem? --Packa (diskuse) 5. 3. 2016, 02:00 (CET)
Podobně jako Packa moc nevidím rozdíl. Lhostejno na jak dlouho člověk může blokovat, stejně musí být dobře obeznámen jak s podmínkami, za jakých může blokovat, tak s nástroji k tomu potřebnými a musí mít i nějakou důvěru komunity, zjevně vyšší než pro čerstvě zavedený rollback. Taky si myslím, že právě takto čerstvě zavedená kategorie může aspoň do určité míry vylepšit ochotu k patrolování, takže by se mohlo ukázat, že se správcům trochu uleví i tak. --Bazi (diskuse) 5. 3. 2016, 02:09 (CET)
@Packa, Bazi: Pokud jsem se nevyjádřil dostatečně: V pravidlech by bylo přesně specifikováno, že hlídač smí blok udělit jen a pouze tomu, kdo i přes varování pokračuje ve zjevném vandalismu (vyprázdnění stránky, vložení vulgarit, nesmyslné přesunutí stránky apod.), hlídač by nesměl blokovat v žádném jiném případě (revertační války, osobní útoky apod.) a naopak blokování v jiném případě než zjevný vandalismus by bylo zneužití funkce a sankcionováno jejím okamžitým odebráním. Obdobně též mazání stránek (hlídač by směl smazat pouze stránku, která je nově založeným vandalismem/experimentem). K rozeznání vandalismu/experimentu není třeba nějaké hlubší znalosti pravidel. --Auvajs (diskuse) 5. 3. 2016, 02:13 (CET) EDIT: zpřesněno, výše doplněno --Auvajs (diskuse) 5. 3. 2016, 03:58 (CET)
V tom případě přidat do VP:PAR, už teď je tam toho dost, ale nevím... Není lepší být rovnou správce? OJJ, Diskuse 5. 3. 2016, 06:02 (CET)

Z praktického hlediska bych řekl, že nikdo nebude jen kvůli české Wikipedii implementovat do MediaWiki nějakou zvláštní funkci omezeného blokování a mazání povoleného jen za složitých podmínek, takže hlídání a vynucování toho, že ten polosprávce nepřekročil domluvená pravidla, by se muselo dělat komunitně, nikoliv v softwaru.

A osobně si myslím, že navrhované řešení je zbytečně složité. Stačí navolit víc správců. A není vůbec potřeba laťku na správce snižovat, stačí, když ji nebudeme neúměrně zvyšovat. Chybně smazaná stránka se obnovit, chybně zablokovaný uživatel odblokovat. Správce nemusí být nadčlověk, stačí, když s právy udělá výrazně víc užitku než škody. Například lepší méně aktivní správce s pár zásahy za týden je lepší než správce žádný. --Tchoř (diskuse) 5. 3. 2016, 07:22 (CET)

@Tchoř: Jak jsem už zmiňoval, problémem je malé předpokládání dobré vůle. Kdo by správcovská práva užil (já, Kmenicka, M97uživatel) jestli si to pamatuju dobře je obvykle nezíská a poté zakládáme 20 nových skupin, aby patrola nebylo peklo, které usměrňuje jeden správce. Však já si nemyslím, že bych něčeho zvlášť zneužil, či byl přítěží a to platí pro další velkou řadu neschválených uživatelů. OJJ, Diskuse 5. 3. 2016, 08:15 (CET)
Nápad dobrý, ale lze udělit jen ta práva, která jsou k dispozici. Z toho bych vycházel. Chtít jiné druhy nastavení a práv může být značně složité (jednání s developery, lobbing etc).--Juandev (diskuse) 5. 3. 2016, 09:01 (CET)

@Juandev, Tchoř: Na wikisrazu mi několik uživatelů řeklo, že z technického hlediska by to neměl být zásadnější problém. Předpokládám tedy, že kdyby byl na zavedení nových práv & uživatelské skupiny konsensus komunity, developeři by se snažili tomu požadavku vyhovět. --Auvajs (diskuse) 5. 3. 2016, 11:14 (CET)

Mohu poprosit o jmenování těch uživatelů? Dle mw:Manual:User rights#List of permissions skutečně žádné omezené blokovací právo není k dispozici = musela by se ta funkce zavést. Kvůli cswiki to nikdo dělat nebude. Navíc hlídač by dle mého názoru mohl být klidně i plnohodnotný správce. --Urbanecm (diskuse) 5. 3. 2016, 11:26 (CET)
Však já vím, že k dispozici není, nicméně údajně by neměl být větší problém ho zavést. Samozřejmě, že až po předchozím konsensu komunity. Jinak kdo přesně to tvrdil, říkát nebudu, protože nemám svolení dotyčného. Ale bylo to na posledním srazu v Praze. --Auvajs (diskuse) 5. 3. 2016, 12:33 (CET)
Obecně souhlasím s Auvajsem, že rozdíl mezi právy prověřených uživatelů a správců je dost velký, že pro řešení některých běžnějších úkonů by mohlo být dobré mít tu některé uživatele s dalšími právy (teď nemluvím o skupině revertérů - ti nedostávají žádná další práva, jen nástroje). Ale jestli ani na jiných wiki tu meziskupinu nevytvořili, asi je nějaký důvod. Druhá věc je pak důvěra komunity, o které psal Bazi: i takový "mezisprávce" by musel mít docela vysokou důvěru ostatních. --Packa (diskuse) 6. 3. 2016, 00:03 (CET)
Souhlas s Packou a Bazim. A pak je tu taky otázka, kdo by o taková práva žádal. Někdo, kdo si nevěří, že by získal důvěru komunity k normálním správcovským právům? Neúspěšný kandidát na správce? Trochu podivné, ne?--Ben Skála (diskuse) 6. 3. 2016, 00:13 (CET)
Což o to, možná by se tu i nějací slušní našli, ale myslím, že úplnými správcovskými právy se tento problém dá řešit. Už několikrát jsme tu měli kandidáty, kteří ve zdůvodnění psali, že by chtěli práva používat proti vandalům, ale se nebudou pouštět do vyhodnocování DOSů, ŽOKů apod. Na podobný přístup měli sice někteří diskutující kritický názor, ale pokud byl kandidát důvěryhodný, pak plná práva správce získal. --Packa (diskuse) 6. 3. 2016, 00:39 (CET)

S návrhem souhlasím. Já mezi hlídačem a správcem vidím velký rozdíl. Správce na rozdíl od hlídače by mohl uzavírat DoSy, řešit články s uplynulou lhůtou pro odložené smazání, vyhodnocovat ŽoKy, řešit copyvia, skrývat závadné revize a též si prohlížet skryté revize. Je toho dost, proč bych mnoha uživatelům práva správce nesvěřil, ale se svěřením práv hlídače bych neměl problém. --Jowe (diskuse) 6. 3. 2016, 06:37 (CET)

Blok je nejtvdrší zásah vůči editorům Wikipedie a domnívám se, že uživatelé s právy blokovat a mazat stránky by měli získat důvěru komunity, tj. o přidělení práv k blokování a mazání by neměl rozhodovat jeden, dva nebo tři lidé. Problém vidím i ve vágnosti termínu „zjevný vandalismus“, tu hranici „zjevnosti“ si každý může vysvětlovat po svém. Takže, až se někomu bude zdát být blok udělen za nezjevný vandalismus, pak se bude muset komunita konsenzuálně usnést, že to zjevný vandalismus byl, aby nedošlo k odebrání práv? Stejně tak, až bude smazán článek, který nemusel být smazán. Potřebná by jistě byla i kontrola této skupiny – další hlídání a prověřování. Wikipedista s těmito správcovskými právy by se podle mého názoru měl stát plnohodnotným správcem, neboli není důvod, aby se jím nestal.
Podstatu vystihl kolega Ben Skála: fakticky se jedná o skupinu vytvořenou pro wikipedisty, kteří (by) nezískali důvěru komunity, tak se jim práva přidělí bez ní. V opačném případě by potřebná práva mohli mít během 14 dnů.--Kacir 6. 3. 2016, 07:22 (CET)

Myslím, že zjevný vandalismus se dá poměrně dobře definovat. Především by se mělo jednat o opakovaný vandalismus, tedy kdy někdo během krátké doby spáchá několik editací úmyslně poškozující Wikipedii. Za ojedinělý vandalismus by neměli blokovat ani správci, ale měli by upozorňovat šablonou experimenty. Kontrolovat potřebují i správci, občas se stane, že i oni udělají chybu. Čili kontrola hlídačů by nepředstavovala nějakou práci navíc. --Jowe (diskuse) 6. 3. 2016, 07:42 (CET)
To, že si to jasně definuješ ty, neznamená, že to bude přesně takto chápat každý, kdo by práva získal. Možnosti blokování a mazání uvažované skupiny jsou malé, z toho plyne i větší riziko jejich zneužití a tedy větší potřeba kontroly. Pro mě je ale klíčový způsob přidělení práv, fakticky z rozhodnutí jednoho člověka.--Kacir 6. 3. 2016, 09:35 (CET)
Nezaznamenal jsem v návrhu to, že by o přidělení práv rozhodoval jeden člověk. --Jowe (diskuse) 6. 3. 2016, 14:26 (CET)
Navrhovatel uvádí: Osobně bych navrhoval, aby do skupiny hlídači zařazoval uživatele byrokat podobným způsobem, jako je to teď u patrolářů a revertérů… [1]. Ani další varianty, kdy by byla obejita komunita se mně v tomto případě nezamlouvají.--Kacir 6. 3. 2016, 22:37 (CET)
Tak to se omlouvám, to jsem přehlédl. S tím bych měl problém i já. Nezamlouvá se mi, že by mohl byrokrat rozdávat práva i jen na základě osobních dobrých vztahů. --Jowe (diskuse) 7. 3. 2016, 09:17 (CET)

Obecně souhlasím s Jowem, Packou i Bazim (i když se v něčem trochu neshodují). Konkrétně myslím, že by taková skupina mohla být užitečná. Jak už tu bylo řečeno, ne každý chce být správcem (stejně i já). Ať už je to z nedostatku času nebo nedostatku chuti k řešení ŽoKů, DoSů a dalších podobných věcí, tak z jakéhokoliv jiného důvodu. A myslím, že by se hodilo mít nějakou skupinu uživatelů, kteří mají důvěru komunity vyšší než automatičtí strážci a přesto nechtějí být správci. Takoví by mohli jednak pomáhat s bojem proti vandalismu a jednak např. spravovat technikálie (udělátka, citační systém, common.css/js, apod.) První právo (blokování) bych úplně asi nenechal jiné skupině než správcům (vždy to lze řešit požádáním na NS nebo v diskusi se správcem), ale třeba rollback nebo možnost opravit chybu v technikáliích bych celkem uvítal. Samozřejmě za předpokladu, že je uživatel dostatečně informovaný o pravidlech (rollbacku) a má důvěru komunity. --Dvorapa (diskuse) 6. 3. 2016, 16:29 (CET)

@Dvorapa:Ad rollback) Požádejte si o něj. Na stejné stránce je možné žádat i o právo patroláře, který může označovat stránky jako prověřené. --Urbanecm (diskuse) 6. 3. 2016, 16:36 (CET)
Nechám si to raději projít hlavou. --Dvorapa (diskuse) 6. 3. 2016, 16:42 (CET)

@Kacir: (výše) "fakticky se jedná o skupinu vytvořenou pro wikipedisty, kteří (by) nezískali důvěru komunity, tak se jim práva přidělí bez ní."

Je to zamýšleno spíše tak, že hlídač je předstupeň funkce správce. Něco jako správce-junior. Bylo by doporučované, aby uživatel, který se chce stát správcem, se nejdříve na nějakou dobu stal hlídačem a tím získal určité zkušenosti. Ono i pro komunitu by to mělo význam, protože by už měla určitý přehled o tom, jak ten uživatel zachází s rozšířenými právy. --Auvajs (diskuse) 7. 3. 2016, 00:53 (CET)

  • V dewiki v lednu proběhlo již druhé hlasování o zavedení tzv. "Admin auf Probe" (správce na zkoušku), kde formulace a úmysly byly lehce jiné, ale přesto šlo o něco podobného: udělit spíše nezkušeným kolegům správcovská práva na zkoušku, na nějakou dobu. Hlasování skončilo (za velmi slabé účsti) poměrem 4 : 51 (18 zdržení), s vcelku jednoznačnými komentáři. Cituji ještě jednou případně Kacíře: "fakticky se jedná o skupinu vytvořenou pro wikipedisty, kteří (by) nezískali důvěru komunity, tak se jim práva přidělí bez ní" a dodám, že po tomto fiasku si jeden z iniciátorů požádal o práva správce normální žádostí (o to mu šlo už i v hlasování o pravidle). Hlasování skončilo (za slabé účasti) v poměru 15 : 79 (22 zdržení). To jen jako poukaz na to, co se děje jinde. -jkb- disk de: 7. 3. 2016, 01:55 (CET)

@Auvajs, ano to je teorie, otázka je, jestli praxe bude stejná jako teorie. Neříkám, že to není nemožné. říkám, že zavést již existující, je jednoduché. U nexistujícího je potřeba počítat s další energií a časem vynaloženým na komunikaci s vývojáři.--Juandev (diskuse) 7. 3. 2016, 08:31 (CET)

Ještě drobnost, už tu nějaký čas máme tzv. revizory (2 wikipedisté) a dozorce (0 wikipedistů). Netuším, k čemu měl původně sloužit dozorce, ale možná by chtělo se nejprve zamyslet nad těmito skupinami, případně co s nimi. --Dvorapa (diskuse) 7. 3. 2016, 09:41 (CET)

CheckUser může zjišťovat IP, ze kterých edituje přihlášený uživatel a je jich málo schválně. V urgentních případech můžeme za stewardy, kteří toto právo mají globálně. Dozorci mohou skrývat údaje i před správci, teď jejich funkci plní pouze stewardi. --Urbanecm (diskuse) 7. 3. 2016, 09:45 (CET)
Jenže stevardů máme aspoň podle Speciální:Statistiky také 0. Přijde mi, že tu máme několik uživatelských skupin, jejichž práva by stačilo včlenit do jiné uživatelské skupiny (případně už tam včleněny jsou) a poté tyto nadbytečné zrušit. Třeba takoví utajovatelé, jsou vlastně to stejné jako dozorci (jejichž funkci plní stevardi), jenom byly extra vytvořeni pro Flow a podle enwiki možná jednou dozorce nahradí. Napadlo mě teď, že s nimi možná nic ani dělat nelze (možná jsou nastaveny globálně na všech wikipediích), ale kdyby tu nějaká možnost redukce byla, asi bych byl pro. --Dvorapa (diskuse) 7. 3. 2016, 09:58 (CET)
Proč hasit, co nás nepálí? Proč nějak formálně rušit něco, co prostě nefunguje? Jen abychom se nenudili? Když se holt v budoucnu vyskytne potřeba a zároveň schopnost obsadit dozorce, tak se to stane, a do té doby se jejich práva využívat nebudou. Je v tom nějaký problém? --Bazi (diskuse) 7. 3. 2016, 11:28 (CET)
Zavedení dozorců jsem nedávno navrhoval o pár kapitol výš kvůli desítkám provokačních účtů, kterými jsou obalení takřka všichni správci a patrolující uživatelé ve všech seznamech a formulářích, kde MediaWiki "našeptává" uživatelské jméno. Zřejmě jsem jediný, kdo to považuje za problém. To ale není důvod pro rušení celé té skupiny, která existuje napříč všemi projekty Wikimedia a s jejíž existencí počítají všechny materiály na Metě. Dokonce jsou globálně stanovená i pravidla, na základě kterých stewardi právo přidělují. To není lokálně založená skupina, kterou bychom si měli jen tak zrušit, když ji zrovna nepotřebujeme. --Michal Bělka (diskuse) 7. 3. 2016, 15:11 (CET)
Stewardi jsou globální skupina, lokální slouží jen pro definování práv. Proto jich je ve statistice 0. Mrkněte na statistiku na Metě, tam je aktuální počet. --Urbanecm (diskuse) 7. 3. 2016, 15:15 (CET)

Polozamčená a zamčená hesla[editovat zdroj]

Polozamčení a zamčení hesel by se dalo nahradit pro návštěvníky neviditelnou úpravou (něco jako stránka v jmenném prostoru) která by se neuložila (nenahradila by takto polozamčené heslo) do chvíle než by došlo k verifikaci úpravy např správcem. Byla by tak usnadněna editace IP adresám a podobné úpravy by naopak byly neatraktivní pro trolly (wikipedie by stránku zobrazila bez úprav). --I.Sáček, senior (diskuse) 10. 3. 2016, 13:33 (CET)

Není to úplně od věci. Ale nevynese to zase další kvanta práce pro správce, když zároveň tu řešíme témata rozvolňování správcovských práv kvůli nedostatku správců? Stály by ty případné užitečné úpravy za tu práci navíc? Toť otázka, na kterou nemám odpověď. --Bazi (diskuse) 10. 3. 2016, 14:10 (CET)
Vše, co jsem chtěl vytknout, shrnul již Bazi, jenom tedy dva poznatky. Na některých cizojazyčných Wikipediích to funguje opravdu dobře. Jinde mě však dodnes úpravu nepřijali, když jsem asi půlrok zpátky jako přihlášený uživatel opravil chyby v článcích o chemických prvcích (nevím, jestli to však nebylo mojí chybou). A ano, u IP adres by to možná přidělávalo správcům práci. Co ale s kompletně zamčenými stránkami i přihlášeným wikipedistům? Ti už nejsou tolik nebezpeční a někdy by to (třeba u JP MediaWiki) mohlo být i užitečné. Bylo by ale potřeba ke každé navržené editaci řádně přikládat vysvětlení (PS: nejsem si jistý, jak to funguje, naposledy jsem se s tím setkal ten půlrok zpátky u cizojazyčné Wikipedie v jazyce, který neovládám, takže jestli se v něčem pletu, tak prosím o prominutí). --Dvorapa (diskuse) 10. 3. 2016, 15:06 (CET)
Nevím o tom že to takto na jiné wikipedii mají a prostě jde jen o takový nápad.
Zamčená stránka je v kategorii jen jedna (Nacismus), polozamčených je podle polozamčené stránky 292. No pravda je, že nejde o počet stránek, ale o počet úprav. Na druhou stranu předpokládám, že by počet trolů na uvedených stránkách během roku po zavedení novinky silně klesl. Jak jsem řekl, nebyly by pro trolly atraktivní, to je zjevné. Tím pádem by práce s tímto typem trollů pro správce spíše ubylo. Zakládali by pro závadné úpravy spíš nové stránky. Odstraňování těchto by pak bylo snazší.
Na druhou stranu vůbec nevím zda je v možnostech a zájmu wikipedie takovou změnu provést. Je to prostě jen návrh. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 3. 2016, 18:56 (CET)

Chybějící infoboxy u osob[editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že mnoho údajů typu datum a místo narození osob je již na Wikidatech, a to dokonce i u článků, které existují jen na české Wikipedii, udělal jsem pokus - do deseti článků z Kategorie:Ženy (a ve kterých ještě není žádný infobox) jsem přidal prázdný {{Infobox - osoba}}. Výsledek mi nepřipadá až tak špatný:

  • nejhůře dopadla Adivea, u které je do infoboxu přebírán pouze manžel.
  • u šlechtičen, které mají články ledaskde, je to o poznání lepší [2], [3]
  • u spisovatelek jsou vyplněna alespoň nejzákladnější data [4], [5], [6].

Nabízí se otázka, zda infobox automatizovaně doplnit do všech osob.

výhody
  • do článků se automaticky doplnípřípadné další údaje z Wikidat
  • tím, že budou ve všech článcích osob přítomny infoboxy, lze dělat různá kouzla s kategorizací, zjišťováním chybějících údajů (např. kategorie:osoby bez vyplněného data narození na WIkidatech) apod.
nevýhody
  • u některých článků bude infobox úplně, nebo téměř prázdný.
  • u některých článků se mohou do infoboxu dostat údaje (data a místa narození), které nebudou korespondovat s informacemi v úvodu článku.

Vždy lze samozřejmě do infoboxů doplnit (další) údaje lokálně, případně nahradit za specializovaný infobox (spisovatel, sportovec, politik...)

Prosím o názory... JAn (diskuse) 16. 3. 2016, 08:49 (CET)

Jsem pro. Klidně jsem i pro zadávání a vytváření kategorií "narození v" a "Úmrtí v", z toho pak do Wikidat přidávám data narození a úmrtí.--frettie.net (diskuse) 16. 3. 2016, 09:32 (CET)
Pro. Dají se pak ale najít takové články, které nemají žádnou z položek daného infoboxu vyplněnou na Wikidatech, i nějak jinak než pomocí vyjmenování všech odpovídajících vlastností (nevyplněno DATUM NAROZENÍ a nevyplněno PROFESE …)? Předtím, než budou dané infoboxy v dané skupině článků, se to tedy zjistit nedá? --16. 3. 2016, 09:55 (CET), Utar (diskuse)
Jestli by se díky tomu dalo snadno zjistit, které infoboxy jsou prakticky prázdné a tudíž by u nich mohl kdokoli potřebná data na Wikidatech doplnit, tak samozřejmě pro. Nenahrazovat ale prosím specializované infoboxy tam, kde už jsou vloženy. --Vlout (diskuse) 16. 3. 2016, 10:09 (CET)
Týkalo by se to samozřejmě pouze článků, ve kterých není obsažen řetězec {{Infobox (případně s malým i). Pokud už v článku nějaký infobox je, robot by jej přeskočil. Drobným problémem by zůstaly články, kde je pouze {{[[Šablona: Infobox - medaile

| Infobox - medaile ]]}} , ale i to by šlo vyřešit, i když trochu složitěji.JAn (diskuse) 16. 3. 2016, 11:21 (CET)

K tomu mě napadá, jestli by nebyla škoda, že se do článku dosadí tento obecný infobox, i když k němu existuje trefnější infobox speciální. Ale asi lepší obecný alespoň s pár údaji, než chybějící speciální. A pořád ještě mě neopouští - při každé takovéto příležitosti - myšlenka na modulární infoboxy (jen je to holt moc velké sousto). --Bazi (diskuse) 16. 3. 2016, 11:30 (CET)
U králů apod. se mi obecný infobox moc nezdá. Často je rozdíl v datech, nejsou tam všechny informace. Jsem pro zachování specializace i když to znamená více práce. Vypadá to mnohem lépe naž načtená data, kde jsou často místo "červených" dětí jen čísla z wikidat.--Meluzína (diskuse) 16. 3. 2016, 19:49 (CET)
Není problém, aby lidský editor časem vyměnil obecný infobox za specializovaný, a přidal do něj další položky. Teoreeticky by mohlo jít přidávat roboticky i jiné infoboxy, ale data by vždy přicházela z Wikidat - a nevím, kolik infoboxů by bylo takto použitelných. JAn (diskuse) 16. 3. 2016, 20:02 (CET)
Výsledek je dost strašný . viz zde Adéla Burgundská.--Meluzína (diskuse) 18. 3. 2016, 23:32 (CET)
Ale to není vina bota, to je vina špatných dat - pro pár jedinečných chyb zanechávat Wikidata, to je chyba - lze to snadno napravit. Tak do toho. --frettie.net (diskuse) 19. 3. 2016, 23:54 (CET)
@Meluzína: Mohlo by být řešením, kdybych přidal nejprve infobox pouze do článků z daných kategorií (panovníci, šlechtci atp.)? Následně by mohli lidští editoři tyto články projít a ručně upravit (není problém současně přidat nějakou monitorovací kategorii). A v další vlně by bot doplnil infobx do zbývajících článků. Přidám dne večer dalších 10-15 infoboxů, což lze snadno ručně zzkontrolovat (ale já to dnes už dělat nebudu). JAn (diskuse) 20. 3. 2016, 22:07 (CET)
Když jsme nahrazovali substovaný ib medaile za nesubstovaný, narazil jsem cca na 10 článků, kde byl tento ib prázdný. Všude jsem zkusmo vložil prázdný ib osoba a v 8 z 10 případů jsem slavil úspěch, něco tam bylo a nebylo to nepoužitelné (i když tam byl třeba jenom portrét nebo datum narození). Za mě tedy ano, byť zde čtu nějaká proti, která by bylo třeba zvážit nebo ošetřit.
O modulárních infoboxech jsem slyšel mnoho, stále ale ne tolik, abych si dovedl představit, jak by to fungovalo. Procházel jsem i kód modulu pro infoboxy, ale bez úspěchu. Kdybys měl chvíli mi to někde bokem vysvětlit, na jakém principu by to fungovalo, třeba bych na tom rozběhl nějakou práci. --Dvorapa (diskuse) 16. 3. 2016, 20:17 (CET)
Byl bych opatrnější, skoro se mi chce říci, že zatím ne. Ale je to názor staromódního člověka, co neváhá vyplnit infoboxy ručně a moc se mu nelíbí infoboxy, kde je třeba jenom jméno a datum narození. Např. tady by bylo jenom místo narození - Pavel Kejmar, zde by byla spousta prázdných položek a to podle mě nevypadá dobře - [7] (později vyměnila kolegyně Meluzína), zde by to bylo podobné - Pak Čong-hui. A třeba tady by bylo jenom datum narození - Andor Šándor. Také by mohly (i když v tomto případě si nejsem jistý ) vznikat duplicity tam, kde není infobox, ale je šablona Příbuzenstvo. To by ale byla spíše asi otázka na kolegyni zmíněnou výše, kolik takových případů může být. (uznávám že by to žádná tragédie nebyla) Jak psal kolega Vlout, nenahrazoval bych již vložené specializované infoboxy. --Remaling (diskuse) 16. 3. 2016, 10:54 (CET)
Já jsem rozhodně pro. Když už ty data někde jsou, je fajn je čtenáři (relativně bezpracně) zobrazovat (třeba tady mi "prázdný" ibox udělal opravdu hodně obsahu). Nepřidávat prázdný ibox do článků, když položka na WD má málo vlastností (jednopoložkový vypadá opravdu divně), by myslím robota přesvědčit šlo. --Jklamo (diskuse) 16. 3. 2016, 16:44 (CET)
To nevím, jak by se dalo jednoduše ošetřit - robot prostě přidává do článku sekvenci znaků aniž by kontroloval, zda něco na Wikidatech je. Jen bude potřeba udělat příslušný monitoring, aby se nám zvýraznily ty články, kde nejsou vyplněny ani základní položky (datum narození, povolání, ...?) JAn (diskuse) 16. 3. 2016, 20:02 (CET)

@JAn Dudík: Jen technická: tady to vypadá, že bot udělal chybu (přidané znaky za iboxem). --Vachovec1 (diskuse) 16. 3. 2016, 17:19 (CET)

Ano, chyba v dokumentaci skriptu. V dalších článcích už je to OK. JAn (diskuse) 16. 3. 2016, 20:02 (CET)

Poznámky:

  • Chtělo by to zjišťovat, zda foto tahané z Wikidat není již v článku obsaženo ([8]). V takovém případě buď trackovat do nějaké údržbové kategorie, nebo duplicitní foto rovnou smazat. V daném článku jsem to udělal, ale foto v infoboxu nemá na rozdíl od smazaného fota popisek. Ten se musí vyplnit někde na wikidatech (nechci-li foto+popisek přepisovat lokálně)?
  • Dokáže bot nebo rozhraní nějak rozpoznat, kolik položek z wikidat se v daném článku vypisuje, a kolik z toho je bez českého popisku (tedy nevyplněných)? Že by se založily trackovací kategorie s články dle počtu vypsaných, ale nevyplněných položek?

--Vachovec1 (diskuse) 20. 3. 2016, 00:18 (CET)

@JAn Dudík, Frettie, Dvorapa: echo (jinak se výše uvedený příspěvek ztratí v záplavě textu). --Vachovec1 (diskuse) 20. 3. 2016, 00:38 (CET)

Diskusní "Cedule"[editovat zdroj]

Přesunuto z Wikipedie:Diskuse o smazání/Šablony Ambox, Tmbox a Zpráva. --Vachovec1 (diskuse) 18. 3. 2016, 00:44 (CET)

Šablona cedulí do diskusních stránek by IMHO měla sloučit několik různých funkcí (a designů). Jedním je informace o proběhlých DoSech, nominacích na Nejlepší článek, ale i upozornění typu Kontroverzní nebo Článek o žijící osobě a o něco složitější případy typu Hlavička diskuse včetně výstražného extrému v podobě Hlavička diskuse Hlavní strany. K tomu patří i šablony wikiprojektů označující sledované články, např. Článek WikiProjektu Francouzský film - ty nejsou nebo nemusí být pouhou statickou cedulkou, ale mohly by nabízet i další funkce, jako je tomu na enWiki: např. WikiProject Film (viz i slučovací WikiProject banner shell).
A k tomu by chtělo přidat i některé šablony, které jsou u nás nyní řešeny klasickou Cedulí, ačkoli patří spíš do této skupiny, např. Článek týdne a Zajímavost. I kdyby se to všechno řešilo více různými šablonami, přinejmenším vzhledově by to chtělo dodržet nějaký jednotný styl, aby na sebe dobře navazovaly. Něčím mezi je šablona Úkoly, kerá se sice taky vkládá do úvodu diskusních stránek, ale svou povahou je vlastně údržbová, takže u ní nevadí, když je postavená na designu Cedule. Jen je pak třeba počítat s tím, že bude umísťovaná k těm diskusním, takže by s jejich designem neměla nějak moc kolidovat.
Otázkou pak ještě je, jestli do této skupiny šablon zahrnout taky ty, které se vkládají do diskusních stránek wikipedistů jako pozvánky nebo vyznamenání. Ačkoli taky patří na diskusní stránku, myslím, že není nutné je vzhledově sjednocovat s těmi, které patří do úvodu diskusí. I když by se mohly klidně i víc odlišit od údržbových třeba zrušením toho tučného bočního proužku, ale to je jen námět k uvážení. --Bazi (diskuse) 17. 3. 2016, 14:45 (CET)

@Bazi, OJJ, Vachovec1: Zkusil jsem takový návrh na svém pískovišti. Snažil jsem se co nejvíce přiblížit ceduli, ale zároveň to trochu odlišit. Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 17. 3. 2016, 17:10 (CET)
@Dvorapa: Jj. OJJ, Diskuse 17. 3. 2016, 17:42 (CET)
@Dvorapa: Vypadá to docela dobře. --Vachovec1 (diskuse) 17. 3. 2016, 20:27 (CET)
@Vachovec1, Bazi, OJJ: Hotovo na Cedule diskuse. Ještě neumí barvy lišt (jako klasická cedule), čeká se na náhradu tří řádků jedním opraveným v MediaWiki:Common.css, ale už vypadá celkem použitelně (zkušebně jsem nahradil pár šablon, viz např. Diskuse:DNA). --Dvorapa (diskuse) 17. 3. 2016, 23:41 (CET)
Technická poznámka k Diskuse:DNA: Šablony by měly jít v pořadí NČ, Článek týdne, Zajímavost, Projekt, Úkoly. --Vachovec1 (diskuse) 17. 3. 2016, 23:49 (CET)
(s e.k.) Omlouvám se, že nerozšířím jednoznačně pochvalné řady, ale takto opravdu ne. Tuším, že už jsem to zmínil při více příležitostech: Ten tučný proužek vlevo v šabloně {{Cedule}} není samoúčelnou estetickou libůstkou, ale má svou zřetelnou funkci: barevně rozlišit funkce údržbových apod. šablon a zvýraznit vůbec samotnou přítomnost této šablony v článku. Proto je tučný a zároveň proto je takto zvýrazněný jen levý okraj, a ne celý rám. Rozmnožení tohoto prvku v různých obměnách do dalších šablon, kde tuto funkci neplní, bych považoval za degradaci této funkce a oslabení citlivosti vůči ní. V navrženém (a už i poněkud ukvapeně realizovaném) řešení přesně k této ztrátě funkce dochází a z pruhu se stává pouhé zvýrazněné orámování bez nějaké funkce. Což je škoda. V návrhu na pískovišti se jednotlivé šablony IMHO poněkud slévají a celek se stává trochu nepřehledným, je z toho jednolitá plachta. Pro srovnání vizte jako příklad třeba en:Talk:Skyfall - více různých šablon je v podobném stylu, ale od sebe zřetelně oddělených. Proto myslím, že bychom se mohli obejít bez ztučněného rámečku (pokud mu nepřidělíme jasnou rozlišovací funkci), naopak přidat kladický tenký rámeček, který by šablony od sebe oddělil, ale se neslévaly do jedné. A celkově bychom mohli decentně omezit tu papouškovitost. --Bazi (diskuse) 17. 3. 2016, 23:53 (CET)
A obecně, takto novátorký nápad a výrazný zásah do stylu celé řady šablon by bylo lépe přece jen dojednat a vyladit na důstojném místě a s účastní širší komunity, ne pouze v DoSu k jiným šablonám. --Bazi (diskuse) 17. 3. 2016, 23:55 (CET)
Také by to chtělo prodiskutovat, zda pozadí mít bílé nebo béžové (jako u {{Tmbox}}). K Baziho poslednímu komentáři: přesunout relevantní část této dikuse na Wikipedie:Pod lípou (návrhy)? --Vachovec1 (diskuse) 17. 3. 2016, 23:58 (CET)
Ještě dotaz: @Bazi: mohl byste rozvést, co jste myslel tou "papouškovitostí" (tedy kromě toho barevného proužku)? --Vachovec1 (diskuse) 18. 3. 2016, 00:01 (CET)
Na příkladu Diskuse:DNA i na onom odkazovaném pískovišti mi vyvstává ta mnohost tvarů a barev. Papouškovitostí jsem myslel tedy hlavně přehnanou barevnou roztříštěnost. Ta je způsobena jednak tím, že v šablonách používáme značně roztodivné ikony různých stylů, které spolu moc nekorespondují. Dále třeba u úkolů zasahuje vnitřní rámeček i do levé plochy, která je vyhrazena ikonám, což nevadí při samostatném použití té šablony, ale v kombinaci s ostatními to poněkud rozbíjí vzhled. U návrhu v pískovišti navíc bilo do očí to celožluté podbarvení vnitřního rámečku, což se sice v reálném použití omezilo, ale přecejen by to chtělo ještě doladit. A nakonec, ale v neposlední řadě, právě to barevné pozadí IMHO působí sjednocujícím dojmem. Když porovnáme současnou českou podobu v DNA s anglickým Skyfallem, tak právě tím, že jsou tamní šablony podložené sytější barvou, nevynikají v nich potom ty jednotlivé roztříštěné prvky typu ikon, dalších vnitřních rámečků apod. --Bazi (diskuse) 18. 3. 2016, 00:17 (CET)
@Bazi: S tím souhlasím. Ty tečkované rámečky a spodní pruh v šabloně {{Úkoly}} mě také bily do očí. To je ale spíš problém jednotlivých odvozených šablon, než základní Cedule. --Vachovec1 (diskuse) 18. 3. 2016, 00:50 (CET)
No naroubovala se na ně tahle nová „Cedule diskuse“, aniž by byly dále doladěny detaily. Ale už v ní jsou některé ty nedostatky, které jsem zmiňoval výše. (Jinak souhlasím s tím výše připomínkovaným pořadím šablon, což by mohlo částečně napravit některé neplechy. A v dotyčném článku jsem provedl.) Celkově bych to viděl na nutnost ten design předělat. --Bazi (diskuse) 18. 3. 2016, 02:14 (CET)
Nemám problém s tím to předělat, ale nějak jsem nevyrozuměl, co je tedy špatně? Kdyžtak prosím, jestli by mi to na tom příkladu DNA (viz obrázek vpravo) kdokoliv vysvětlil konkrétněji, ať to mohu u šablony přepracovat. Pochopil jsem jenom, že by bylo dobré mít žluté pozadí (jako měl Tmbox). Souhlasím, na to jsem pozapomenul, zkusím to vyladit a požádat o přidání stylů do common.css. --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 06:15 (CET)
@Vachovec1, Bazi, OJJ: Podíval jsem se detailněji na pozadí a zde jsou případné možné návrhy. 1. návrh nechává pozadí stejné, jako má klasická cedule. 2. návrh přidává jemně žluté pozadí, 3. návrh přidává pozadí podle barvy proužků na boku. Co si o nich myslíte? A jak u žluté/různobarevné varianty upravit barvu poznámky (viz např. šablona Úkoly v ukázkách)? --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 18:08 (CET)

┌───────────────────────────┘Tak trojku rozhodně ne, jakékoliv stejné pozadí, ale prosím, různé ne. Mezi jedničkou a dvojkou moc rozdíl nevidím, preferuji ale jedna. Šedivé pozadí se mi u cedulovitých šablon zdá nejvhodnější. Jako cedulovité šablony pak myslím všechny, co se vkládají na začátek nějaké stránky za účelem předání nějaké zprávy (pracuje se, upravit, neověřeno atd.). --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 18:28 (CET)

Střídání barev pozadí rozhodně ne, podporuje to onu papouškovitost, spíš než aby ji tlumilo. Proč se nezkusí sytější pozadí? Proč se nezkusí původní béžovooranžová (nebo co to je) barva pozadí? Dle Wikipedie:NS #F8EABA nebo se můžeme inspirovat anglickou WP:AN se sytější modrou #AAD1FF, která by mohla dobře korespondovat s šedo-modrým Vector skinem. Proč máme ty dva boční pruhy, proč a podle čeho se mění jejich barvy? Myslím, že u údržbových šablon je vhodné potlačit pozadí ve prospěch funkčního tučného proužku, který má rozlišovat základní typy šablon, ale tady je to naopak, s výjimkou úkolů jde o informační cedule, nikoli údržbové, takže rozlišování je relativně zbytečné a zbytečně rušivé. --Bazi (diskuse) 19. 3. 2016, 01:26 (CET)

@Bazi: Jestli správně chápu, zkusil jsem tedy vytvořit další návrhy:
Za mě čím více vpravo, tím lepší mi přijde. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 11:44 (CET)
Díky za další návrhy. Vidím, že boční proužky se urputně drží a že se jich prostě nezbavíme... :) Za mě je ale opravdu nejvhodnější syté pozadí bez výrazných proužků. V tomto ohledu asi nejdál došel Návrh 7, kde je rozdíl mezi pozadím a okraji minimální, zároveň je vertikální i horizontální ohraničení vyvedené v jednotné barvě. Sice bych stále z hlediska kontinuity upřednostňoval to nažloutlé pozadí, ale jestli chceme něco za každou cenu modernizovat a měnit, tak přechod k modré mě neuráží. Otázkou je, co na to řeknou ostatní. --Bazi (diskuse) 19. 3. 2016, 12:06 (CET)
Urputně se jich držím pouze já, aby tu zbyla alespoň nějaká, byť šíleně malá, designová linka ke klasické ceduli. Ale pokud bych byl přehlasován, rád to zruším. Jinak co se týče návrhu 7, zkusil jsem i podobný pro oranžovou barvu (návrh 9). V obou případech mi vzhledově nesedí pouze šablona Úkoly, na které je vidět, že si zaslouží přepracovat (minimálně tedy přebarvit). --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 12:28 (CET)
Už jsem vysvětlil, proč zrovna tuto spojovací linku považuji za nejméně vhodnou. U Cedule má funkci, tady je samoúčelná, resp. má jen funkci estetickou. A propojování přes tuto linku nemá ani žádné opodstatnění. Jen proto, že se obě šablony mají jmenovat Cedule, není třeba, aby měly i stejný vzhled. Naopak je dobře, když se odliší, protože mají odlišnou funkci. I tak zůstávají spojující prvky, např. celkový tvar, použití ikon v levé části, jednopixelový šedý okraj (může být, nemusí).
Ostatně ten tučný proužek by se i dal využít, třeba umístěný vpravo (aby se nepletl s údržbovými Cedulemi) a třeba k vyznačování úrovně kvality článku v rámci wikiprojektů, ale to by chtělo celkově koncepčně promyslet a prodiskutovat, nemůže přijít nejdřív realizace a pak teprve zpětné úvahy o tom, jestli a jak to využít. Když už by měl být, tak co třeba pozadí #F8EABA a celé orámování v odstínu jen nepatrně tmavším, namátkou třeba #FCE28D. A pokud by se snad mělo zavádět nějaké funkční využití, tak se prostě odliší jinými barvami. Ta ostře žlutá z Návrhu 9 na můj vkus moc tahá oči. --Bazi (diskuse) 19. 3. 2016, 13:20 (CET)
Mimochodem, velmi elegantní minimalistické řešení je třeba i toto. Ale vyžaduje to i vhodný výběr ikon a celkovou barevnou střídmost. --Bazi (diskuse) 19. 3. 2016, 13:22 (CET)
Myslíte ty dva boxy v záhlaví stránky? Ty mně osobně nepřijdou příliš dobré. Jinak k té rozlišovací schopnosti proužků dle kvality článku u šablon WikiProjektů, držel jsem se návrhu 7 a trochu jej okořenil. První možností by bylo oboustranné rozlišení, druhou jednostranné (obě možnosti v obrázku), třetí pak kolem dokola (do obrázku jsem nedával). Zlatá pro NČ, stříbrná pro DČ, zbytek podle libosti WikiProjektu zavedeno třeba jako parametry barva1-barva10
Třeba by to šlo takto. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 13:51 (CET)
Zrovna té libosti jednotlivých wikiprojektů bych se trochu obával, protože pak z toho bude každá pes jiný ves a přestane to plnit funkci univerzálního rozlišení srozumitelného všem (a bude z toho zase papoušková pestrobarevnost). Proto myslím, že by se to stupňování mělo nastavit jednotně pro všechny wikiprojekty. Jinak zatímco NČ má tuto šablonu, protože ta odkazuje na příslušné hlasování, DČ žádnou takovou šablonu nemá, protože recenze probíhají na samotné diskusní stránce k článku, čili rozlišení NČ a DČ také není nijak potřebné - tady se bez vícebarevnosti obejdeme. --Bazi (diskuse) 19. 3. 2016, 13:57 (CET)
Chápu, i když já bych možná stejně DČ od NČ odlišil, přeci jenom je odlišená i barva puzzle vpravo nahoře, stejně tak i barva hvězdičky u interwiki apod. Jinak ještě drobnost, jaké tu máme šablony WikiProjektů? V příslušné kategorii je pouze ta chemická, která kvalitu nějakým způsobem rozlišuje (a upřímně jsem se na její vkládání nedávno vykašlal, přijde mi to jako příliš mnoho práce, s příliš malou užitkovou hodnotou). --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 14:13 (CET)
A ani ve druhé není žádná další. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 14:17 (CET)
Tak různý proužek na každé straně cedule v žádném případě. Návrhy 6 a 7 (ne 7a) nevypadají špatně. Jako základ by to celkem šlo. Možná by šlo vyzkoušet i trochu intenzivnější modrou v pozadí. Šablony {{WikiProjekt Chemie}} a {{Úkoly}} by to následně chtělo upravit. Jinak WikiProjektové šablony s výjimkou chemické kvalitu evidentně nerozlišují.--Vachovec1 (diskuse) 19. 3. 2016, 16:19 (CET)
@Vachovec1: K 7a: Zde jsou v jednom obrzku dva návrhy (oboustranný a jednostranný), odmítáte tedy oba? Nebo jenom ten jednostranný? --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 16:58 (CET)
@Dvorapa: Odmítám to, aby na každé straně (téže) cedule byl proužek jiné barvy (jako ve zmíněném příkladu u šablony {{WikiProjekt Chemie}}. To je i na mně moc velká "papouškovatost". Jednotné barvy, jako u šablony {{Po nnc}}, mi nevadí. --Vachovec1 (diskuse) 19. 3. 2016, 17:08 (CET)

@Vachovec1, Bazi, Urbanecm, OJJ: Nakonec tedy volím variantu 7 s tím, že boční proužky půjde nastavit na zlatou (resp. žlutou podle Nnc v návrhu 7a) pro NČ, a šedozlatou (resp. světlejší verzi barvy protection u klasické cedule) pro archivy. Víc barev asi nebude potřeba. Souhlasíte? --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 23:54 (CET)

ProPro Pro  Změny jsou třeba a obměnit jednou za čas design není na škodu. Jen bych možná dal proužky na stejnou stranu. OJJ, Diskuse 20. 3. 2016, 06:37 (CET)
@OJJ: Co myslíte tím „na stejnou stranu“? --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 22:44 (CET)
@Dvorapa: Aby jeden nebyl napravo a druhý nalevo. OJJ, Diskuse 21. 3. 2016, 06:32 (CET)
Za mě OK. Prosil bych, aby bylo něco urychleně podniknuto ohledně provizoria, ve kterém se momentálně nacházíme, jelikož například toto (šablony bez rámečků) nevypadá vůbec dobře. --Vachovec1 (diskuse) 21. 3. 2016, 00:08 (CET)
@Vachovec1: Požadavek visí na NS. --Dvorapa (diskuse) 21. 3. 2016, 00:21 (CET)
Vidím, že k jiným alternativám není vůle. Proč? A proč se úpravy prostě nerevertovaly do předchozího konsenzuálního stavu, dokud se v klidu a důkladně nepřipraví široce konsenzuální redesign? --Bazi (diskuse) 21. 3. 2016, 03:01 (CET)
@Bazi: A já myslel, že jsme ho už uvařili. Lépe řečeno jsem jej uvařil podle vašich návrhů a kromě mě souhlasili i další dva wikipedisté (jen OJJ s výtkou, že by z toho chtěl ceduli podobnou té klasické s jedním pruhem). Je ještě něco, co jsem opomenul? Úpravy se do předchozího stavu revertovaly (záleží ale co myslíte předchozím stavem) a podle mého nyní máme už celkem propracovaný a promyšlený vzhled. Pokud ale máte nějaké nápady, připomínky, tak sem s nimi, ať to kdyžtak můžeme ještě měnit. Stále to máme nasazeno na cca 10 šablonách ze cca 60, které jsme zaznamenal a stále je tu jistě hodně práce. --Dvorapa (diskuse) 21. 3. 2016, 08:19 (CET)
Ta unáhlená horlivost, s jakou se tu prosazují věci, mě začíná zneklidňovat. Nejdřív narychlo „odhlasované“ úplně nové pravidlo Wikipedie:Patroláři a revertéři, teď redesign šablon. Uvědomte si, prosím, že mnoho wikipedistů má práci na plný úvazek a Wikipedii se věnují jen ve svém vzácném volném čase. Když chcete měnit usazené pořádky a mít k tomu široký komunitní konsenzus, musíte poskytnout čas k tomu, aby se vyjádřili i další, které to zajímá. Napsat „volím variantu XY“ a rovnou zaúkolovat správce změnou stylů s tím, že obdobně horlivý správce Vám to obratem provede, aniž by tomu nechal patřičný čas, to nejsou moc vhodné postupy. V jednom máte pravdu: Vy jste si něco uvařil, ovšem souhlasil s tím jen podobně ukvapený kolega OJJ a kolega Vachovec1, který ovšem především zdůraznil to, že jste nechal rozkopané nedodělávky v provizorním stavu. A ty se měly nejprve revertovat do bezpečné podoby a pak se měl nechat prostor k ladění. --Bazi (diskuse) 21. 3. 2016, 11:23 (CET)
@Bazi: Stručně: Já na začátku vytvořil ceduli pro diskusní stránky zkopírováním klasické cedule a rozdělením proužků na dva na svém pískovišti. Po souhlasných vyjádřeních a diskusi u DoSu Tmboxu a také po jejím pokračování zde pod návrhovou lípou jsem návrh přesunul z pískoviště do šablony a zažádal na NS o vložení kódu. Tam však byl vložen nesprávný kód, šablona byla rozbitá. Pod dojmem, že je to chyba v mém kódu jsem požádal o vložení opravujícího kódu. Protože to chyba v mém kódu nebyla, oprava to ještě více zmršila, což jsem však netušil, v common.css jsem měl už rozpracovaný vzhled podle vašich dalších připomínek, které se mi všechny zdály rozumné. Chtěl bych poděkovat Vachovci1, který mě na chybu upozornil v diskusi výše. Zde si pak uvědomte několik věcí. Jednak ne každý se k takové „prkotině“, jako je vzhled nějaké šablony, která není určená pro hlavní JP, a tudíž připadá důležitá jen několika málo jedincům a většině wikipedistů je jinak celkem ukradená (a já je plně chápu), potřebuje vyjádřit. Jednak jsem získal celkem dost ohlasů a všechny požadavky, připomínky, názory (pokud jsem něco nepřehlédl) jsem opravdu zapracoval. Jednak návrhová lípa má ten nedostatek, že ji kdekterý wikipedista prostě ignoruje (čehož už jsem si také dost často všiml). Jednak byl sice rozbit její vzhled, nikoliv však ale funkčnost, takže šablona, byť bez okrajů (i tak ale byla možná hezčí než původní Tmbox), svůj účel plnila. A jednak jste byl vyloženě jediný, kdo byl zatím v mnoha ohledech proti všem změnám, a to i po opravách a změnách, které jste navrhl a které jsem snad všechny do šablony zapracoval. Tak tedy dále. Nechal jsem zde poté dalších cca 10 návrhů, co tedy s tím, tři jsme se shodli na jednom z nich. Tři je podle mě dostatečný počet, vzhledem ke všem okolnostem, které píšu v předcházejících cca 6 řádcích. Do něj jsem znovu zapracoval všechny připomínky a i opravu toho chybného vzhledu a znovu vložil požadavek na NS. Nerad bych žádal na NS o opravy každou chvíli, proto jsem opravdu počkal, až bude vše připraveno a dořešeno. Zde si pak uvědomte další věc. Doba se prostě zrychluje. Ukvapený je dnes kdekdo a je to čím dál horší, ve světě internetu obzvlášť. Jak jinak si vysvětlit popularitu služeb jako je Snapchat nebo Tinder. Jenže člověk nemůže s každou editací čekat měsíce, než vlákno archivací zapadne do propadliště dějin Wikipedie (což se tu také stává dost často). Věřte mi, že i když jsem nyní možná jedním z nejvýraznějších představitelů horlivosti (spolu s OJJem), i já se bojím, co bude, až se na Wikipedii začne ve větší míře objevovat generace Snapchatu a Tinderu a jiných podobných. Není to nic nového, o přílišné horlivosti psal už i Alois Jirásek. Ještě bych chtěl zapochybovat o měnění „usazených pořádků“. Většina šablon, které se vkládají do diskusních stránek, má svůj vlastní vzhled, já se je tedy snažil nějak sjednotit. Je sice fakt, že několik z nich nejspíše vzniklo kopírováním jedné od druhé, ale to nic nemění na věci, že žádná metašablona u většiny z nich prostě nebyla a jen někde málo byl nasazený právě Tmbox, který už je nějakou dobu doslova na odpis. --Dvorapa (diskuse) 21. 3. 2016, 13:22 (CET)
Ono to taky může být tak, že lidé nereagují, protože prezentace navrhovaných a prováděných změn je zmatená, částečně to působí jako hotová věc, na které už někdo odvedl spoustu práce, která se přece nezahodí, takže se to už prostě musí nasadit … jinými slovy vyjádřit nesouhlas znamená jít do ostrého přímého střetu – požadovat zrevertování, zahození něčí práce atp. To, že si to třeba někdo odpustí, pak nemusí znamenat, že je mu to jedno ani že to podporuje, ale že se tím přístupem nechal převálcovat a znechutit a nechce se dál a dál znechucovat poměrně nepříjemným dohadováním.
Já jsem svůj názor vyjádřil už v té starší diskusi, kterou jste jistě četl: Wikipedie:Pod_lípou_(návrhy)/Archiv_2013-1#Diskusn.C4.9B-dokumenta.C4.8Dn.C3.AD_Cedule.
A obecně jsme pro co technicky nejjednodušší a vzhledově nejstřízlivější řešení.--Tchoř (diskuse) 21. 3. 2016, 22:05 (CET)
Četl a pochopil váš názor tak, že by měla být jediná šablona pro cedule a ta by pak na základě parametrů měnila svůj vzhled i účel (je to tak?). Jinak ne každý wikipedista se urazí, když mu někdo zkritizuje odvedenou práci. Já jsem naopak rád za každou připomínku a jsem ochoten vzhled nové šablony klidně ještě úplně překopat, pokud bychom se tu na tom shodli. --Dvorapa (diskuse) 21. 3. 2016, 22:46 (CET)

Nálepky[editovat zdroj]

Šablony nálepek by se mohly jmenovat podobně jako šablony infoboxů. Lépe vysvětlím na příkladu: Šablona:User Wikimedia -> Šablona:Nálepka - Wikimedia

Takto bychom šablony jednak počeštili a jednak jim dali nějaký jednotný tvar názvu. Co myslíte? Mohu se do toho pustit a hromadně tuto změnu provést? --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 15:17 (CET)

Má to dva háčky:
  • Nálepky jako takové by měly být primárně dělány pomocí šablony {{Nálepka}} přímo na uživatelských stránkách. K čemu vytvářet desítky šablon, z nichž každou použije maximálně pár uživatelů?
  • šbalony {{User cokoliv}} mohou být vloženy do {{#babel:}}, ve tvaru {{#babel:cs|en-2|de-0|SUL|Wikimedia}}
Babylon – informace o uživateli
cs-N Tento uživatel je rodilý mluvčí češtiny.
en-2 This user has intermediate knowledge of English.
de-0 Dieser Benutzer beherrscht Deutsch nicht (oder versteht es nur mit beträchtlichen Schwierigkeiten).
Wikimedia logo family complete-2013.svg Tento uživatel si vytvořil globální účet a jeho hlavní stránka je na Wikipedii (cs).
Logo Wikimedie
Jsem hrdým členem
Wikimedia ČR.
Wikipedisté podle jazyka

, což s {{Nálepka cokoliv}} nejde. JAn (diskuse) 19. 3. 2016, 18:54 (CET)

@JAn Dudík:
  • O vytváření nových nemluvím, ale máme tu již cca 200 existujících.
  • Podle mw:Extension:Babel by měl jít formát názvu pro babel nastavit někde v LocalSettings.php, takže by Nálepka cokoliv nebo Nálepka - cokoliv neměla být problém.
--Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2016, 19:13 (CET)
@Dvorapa: Uvědomte si prosím, že Wikipedie je globální projekt a rozšíření Babel je univerzální pomůcka pro založení alespoň základního profilu uživatele na libovolném projektu v libovolném jazyce. V omezené míře to platí i pro zmiňované nálepky (např. popisující znalost HTML či CSS). Tudíž rozhodně v tomto případě nedoporučuji jakékoli převádění do češtiny. Výrazně by to ztížilo zakládání profilů zahraničním editorům. --Vachovec1 (diskuse) 20. 3. 2016, 00:34 (CET)
@Vachovec1: Jenže právě projekt Babel umožňuje tento společný prefix vynechat a vložit pouze klasické {{#babel: html-1 | css-2 | js-3 | … }}. Zahraniční editoři tak vlastně vůbec nemusí tušit, že se na naší Wikipedii šablony nejmenují User html-1 ale třeba Nálepka html-1 a nijak jim to podle mě neztěžuje zakládání profilů. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 00:40 (CET)
Základním argumentem pro spojovník v názvu infoboxu bylo snazší strojové zpracování. Je toto potřeba i pro nálepky, nebo má jít jen o převzetí nějakého vzoru bez povědomí o důvodech k jeho existenci? Jinak obecně proti nějakému sjednocení ani proti počeštění nejsem, pokud se podaří nějakým schůdným způsobem vypořádat s námitkou JAna Dudíka ohledně Babylonu. --Bazi (diskuse) 20. 3. 2016, 02:14 (CET)
Spojovník tam být nemusí, šlo mi jen o nějakou jednotnost (viz např. nálepky WikiProjektů). Klidně bez něj. Jenom netuším, jestli tu změnu mohou provést správci nebo s tím musím na Phabricator. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 06:47 (CET)
Pokud by byl konsenzus, tak změna chování rozšíření je záležitostí, která se vyřeší na phabu. --Urbanecm (diskuse) 21. 3. 2016, 20:30 (CET)

Nejlepší článek[editovat zdroj]

Chybí mi tu něco jako je toto. Bylo by vhodné něco takového vytvořit i u nás. --OJJ, Diskuse 22. 3. 2016, 11:49 (CET)

@OJJ: Něco na ten způsob máme. --Urbanecm (diskuse) 22. 3. 2016, 12:16 (CET)
"Všechny plány a příkazy k demolici jsou už padesát pozemských let vyvěšeny na vašem místním plánovacím odboru na Alfě Centauri, takže jste měli spoustu času vznášet formální protesty. Teď už je pozdě dělat kvůli tomu rozruch." Omlouvám se za jízlivost, ale vážně by Wikipedii pomohlo, kdyby se někdy obtěžovala nováčky seznámit s tím, co po nich vlastně chce.--Hnetubud 22. 3. 2016, 12:31 (CET)
Co vím, tak po nováčcích výborné ani nejlepší články ještě nikdo nechtěl.. naopak tucet odkazů na to "co po nich wikipedie chce" dostanou nováčci pomocí vítací plachty. Vám se jí také dostalo, ne?
Fakt je, že napsat něco jako odkazovaný slovenský článek (nebo Podzemnikův esej přesunout do jmenného prostoru Nápověda) by nebylo špatné, ve {{Vzhled a styl}} by to mohla být poslední položka. --Jann (diskuse) 22. 3. 2016, 13:38 (CET)
No, tohle jsem měl právě na mysli. Ne, že by měli nováčci psát nejlepší články, ale že si tu leckdo i po letech připadá pořád jako zelenáč, který se bojí vznášet nějaké návrhy nebo nedejbože stížnosti, aby ho někdo ze zasvěcených nechytil za slovo a neusadil tím, že ho usvědčí z neznalosti nějaké deset let staré kazuistiky. Shodneme se jistě na tom, že by pravidla měla být natolik srozumitelná a přehledná, aby neodrazovala editory hned po prvním pokusu. To se stává, ne že ne. Už se to naštěstí v několika diskusích začíná řešit, snad něčemu pomůže projekt Čajovna (nebo jak se to bude jmenovat).--Hnetubud (diskuse) 24. 3. 2016, 00:11 (CET)

Zkratky pravidel, doporučení, nápověd[editovat zdroj]

Chystám se trochu projet stránky pravidel, doporučení, nápověd apod. a vytvořit zkratky k některým důležitým stránkám (hlavně tedy k závazným pravidlům), které je ještě nemají, případně doplnit existující do šablony ve stránce. Chci se zeptat, když je více kandidátů na zkratku (například WP:P může být jak WP:Průvodce, tak třeba i WP:Pravopis), čemu dát přednost?Má přednost spíše závazné pravidlo nebo stránka nápovědy? Měl by mít přednost průvodce nebo pravopis? --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2016, 20:05 (CET)

Pravopis. V době, kdy člověk hledá Průvodce, o zkratkách vědět nepotřebuje :D --7. 4. 2016, 12:43 (CEST), Utar (diskuse)
Myslím, že obecně přednost spíše pravidlu, použití např. ve zdůvodnění revertu ve shrnutí editace nebo jako „reference“ k argumentům v diskusi (viz WP:P). Na nápovědu (průvodce) budu častěji odkazovat nezkušeného wikipedistu raději bez zkratky. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 4. 2016, 13:26 (CEST)

Tag cloud[editovat zdroj]

příklad

Bylo by možné na české Wikipedii aktivovat některé z těchto rozšíření MediaWiki pro tag cloud? --Dvorapa (diskuse) 7. 4. 2016, 12:19 (CEST)

Návrh pod návrhovou lípou by asi měl obsahovat i nějaké zdůvodnění, k čemu by to mělo být dobré, jaké jsou s tím záměry apod. --Bazi (diskuse) 7. 4. 2016, 12:27 (CEST)
Jasně, omlouvám se, šlo by hlavně o využití v portálech (jako další možná položka, také možnost přidání na HS) a u nepřehledných nebo složitějších kategorií ke zlepšení orientace v nich. --Dvorapa (diskuse) 7. 4. 2016, 15:14 (CEST)
Taky je otázka, jak moc dobře si to rozumí s flektivími jazyky jako je čeština – zkoušel jsi to? Myslím si, že bez dobrého lematizátoru pro češtinu není taková věc dost spolehlivá. --Blahma (diskuse) 23. 4. 2016, 10:59 (CEST)
Dobrá připomínka, nezkoušel. --Dvorapa (diskuse) 23. 4. 2016, 11:10 (CEST)

Wikisamolepky[editovat zdroj]

Občas procházím wikipedii a zjišťuji, že jsou tu články o stavbách v mém okolí, které bych nikdy předtím neřekl že zde budou. Přitom je v těch článcích tolik zajímavých informací. Proto mě napadlo, že by bylo zajímavé udělat nějakou samolepku, s hezkým designem a schovaným trvalým odkazem (třeba i s QR kódem), přes kterou se návštěvník/kolemjdoucí/kdokoliv s chytrým mobilem dostane na wikipedii rovnou na článek o například památce u které právě stojí. Navíc by to bylo super pro turisty, kteří by si jednoduše načetli odkaz, změnili jazyk a je to. Samozřejmě, dalo by se to považovat za vandalství, ale to by se nějak například domluvilo, nebo by se už importovala do informačních cedulí. Na druhou stranu by se taková inovace dala zavést rovnou v mobilní aplikaci wikipedie. „Mapa" blízkých wikičlánků, oznamovač když procházím kolem „wikibudovy" atd. :-) Budu rád za vaše myšlenky, prosím, berte vše s nadhledem. :-) --Martin2035 (diskuse) 26. 4. 2016, 20:35 (CEST)

@Martin2035:No to s tou cedulkou, pokud to již nikdo nezrealizoval, tak je to výborný nápad Martine (jestli nevadí oslovování jménem). Možná by nám s tím nějak mohla pomoci Wikimedia ČR (Vojto?). Mě se to jako nápad líbí a díky za něj! --Urbanecm (diskuse) 26. 4. 2016, 20:50 (CEST)
Dobrý den, říkejte mi jak chcete, mně je to vážně jedno. :-) Děkuji moc, že jste ocenil můj nápad, ale nepovažuji ho za moc realizovatelný. Omlouvám se, ale jestli vidím dobře, nepodepsal jste se. :-) --Martin2035 (diskuse) 26. 4. 2016, 22:30 (CEST)
Podepsal, ale až v druhém odstavci :-). Nevadí, tak jsem ten podpis zkopíroval. --Urbanecm (diskuse) 27. 4. 2016, 06:11 (CEST)
Mapa nejbližších wiki-míst je jak na mobilním webu (http://cs.m.wikipedia.org) v menu , v mobilní aplikaci je pak tlačítko Poblíž zobrazující mapku wiki-míst. --Urbanecm (diskuse) 26. 4. 2016, 20:50 (CEST)
Ano, o tom vím. Podle mně ale spoustu lidí o této funkci ani neví, tudíž je k ničemu. :-/ --Martin2035 (diskuse) 26. 4. 2016, 21:43 (CEST)
Označkovat celé město QR kódy se snažila už Monmouthpedie.--Tchoř (diskuse) 26. 4. 2016, 22:16 (CEST)
Díky moc! Zajímavý projekt, co to realizovat v celém česku? :-D --Martin2035 (diskuse) 26. 4. 2016, 22:30 (CEST)
Díky za připomenutí tohoto typu aktivity a naznačení jejího možného rozšíření. Wikimedia Česká republika už před více než třemi lety na něčem takovém spolupracovala s Prahou 10 – viz např. tento článek. Tam to bylo ale formou oficiální spolupráce s radnicí a i tak se tuším musela pro umísťování dalších cedulek na objekty získávat různá povolení, zvlášť jsou-li ty objekty nějak chráněné. „Samolepek“, tím spíše umísťovaných bez souhlasu majitele objektu, bych se dost bál, že by to mohlo být považováno za vandalství a spíše image Wikipedie poškodit. Pokud bys ale chtěl zkusit ve svém okolí něco takového oficiální cestou dohodnout, věřím, že by ti Wikimedia ČR k tomu ráda dala svou podporu a zkušenosti a třeba i pomohla realizovat výrobu těch označení. Ostatně skripty už na to jsou a uživatelé se ani nemusí přepínat do svého jazyka – přes interwiki se automaticky dohledá mobilní verze článku v jazyce prohlížeče, existuje-li. Tento přístup má ale i nějaké své slabiny:
  1. generované adresy jsou (z historických důvodů, když ještě nebyla Wikidata, takže tam nešlo použít unikátní číslo položky) vázané na konkrétní název výchozího článku ve výchozím jazyce, což může časem vést k problému, když bude stránka přejmenována a třeba se i ztratí přesměrování;
  2. původní projekt QRpedia je už starší, jeho iniciátoři si získali svou s tím trochu související činností špatnou pověst, ty skripty se asi moc neudržují a funkčnost adres závisí na funkčnosti serveru, který myslím ani nemá pod kontrolu nadace Wikimedia – na druhou stranu ty skripty jsou volně dostupné a teoreticky nic nebrání jejich instalaci na vlastní server, kde by pak bylo možné i sledovat návštěvnost (což opět dost dobře nejde, protože těch pár přístup se v běžném nahodilém provozu celé Wikipedie ztratí);
  3. někdo ty články ve všech těch jazycích musí napsat, takže by bylo potřeba aktivně překládat, resp. oslovovat překladatele s žádostí o věnování se příslušným tématům – teď zrovna by se k tomu dala asi ještě využít i nějaká výzva v rámci probíhající středoevropské soutěže, ačkoliv tam jde jen o jazyky zapojených zemí. --Blahma (diskuse) 27. 4. 2016, 02:09 (CEST)
Děkuji moc, že jste se tolik rozepsal! Opět spoustu nových informací. Byla to spíš jen taková myšlenka, neplánuji to nějak v této době realizovat, ikdyž zajímavý projekt do školy by to byl. A s tím, že by se mohly změnit názvy případných QR kódů, bych si asi nedělal takové starosti, kdyby se tyto cedulky neumísťovaly úplně všude. Já bych rád třeba začal s jedním místem, přeložil bych ho a sledoval bych, jak toho lidé budou využívat. Ještě jednou díky. :-) --Martin2035 (diskuse) 27. 4. 2016, 17:38 (CEST)
Občas se to již dělá a celý projekt se dá shrnout pod návzem qrpedia. Hodně je to rozšířeno v Británii. U nás se to dělalo na Praze 10 a byl plán to dělat v chráněnných územích. Není problém vytisknout samolepky, není problém na to získat peníze. Je ale potřeba to dojednat s vlaskýky objektů, nebo správci. Jak říká kolega Blahma, živelné umísťovaní samolepek by mohlo spíše uškodit.
Zkuste dohodnout u Vás možnost umístění samolepek na takové objekty a zrelizovat celé projekt olepení QR kódy. Můžete vstoupit do spolku Wikimedia ČR, kde naleznete k této činnosti zázemí a nástroje.--Juandev (diskuse) 27. 4. 2016, 07:22 (CEST)
Děkuji moc za Vaší odpověď. Souhlasím s tím že jentak umístit samolepky by mohlo wikipedii hodně poškodit. Abych se ale přiznal, v QR kódech už nevidím takovou budoucnost, osobně neznám moc lidí co je používají. Podle mě by bylo lepší už rovnou vměstnat tuto funkci do oficiální aplikace wikipedie. Děkuji moc za odpověď. :-) --Martin2035 (diskuse) 27. 4. 2016, 17:38 (CEST)
Možná kdyby aplikace Wikipedie využívala QR kódy, nenapadá mě jak jinak donutit aplikaci, aby načetla správný článek. Oznamovač by měl být opt-in (na žádost), rozhodně by telefon neměl pípat pokaždé, co je přiblížen k wiki-místu :-). --Urbanecm (diskuse) 27. 4. 2016, 19:02 (CEST)
Ano přesně tak, dalo by se to nastavit. --Martin2035 (diskuse) 27. 4. 2016, 22:41 (CEST)
Bez QR-kódů se dá obejít, pokud jsou v článku uvedeny dostatečně přesné GPS-souřadnice a aplikace má přístup k údajům z uživatelova GPS-přijímače. V takovém případě lze ale vlastně už i teď vyvolat funkci Nearby (a to i bez aplikace, přímo v prohlížeči) a nejbližší objekt by měl vyjet na první pozici. Jediné, co by tedy ještě mohlo chybět, jsou právě nějaké ty samolepky „Objekt, před kterým stojíte, je popsán na Wikipedii – běžte na … nebo v aplikaci … použijte funkci …, abyste se o něm dočetli více.“ Je to minimálně zajímavá úvaha, která skutečně začíná dělat kódy zbytečnými – minimálně na veřejném prostranství, kde je příjem GPS-signálu; někde v muzeu nebo i kdekoliv v místě, kde je objektů hodně vedle sebe, by asi byly kódy nutné pořád. --Blahma (diskuse) 27. 4. 2016, 21:42 (CEST)
Ano, muselo by se začít pracovat na souřadnicích všech možných článků. Já už funkci nearby v aplikaci používám, ale štve mě, že je náhodně umístěna mezi články, co by mě mohly zajímat, nebo jsem si prohlížel, proč tam na to nedali tlačítko speciálně? Třeba se dočkáme v dalším updatu. Řešit tuto situaci v muzeu by se asi muselo QR kódy, nebo alespoň popisky u jednotlivých exponátů, osobně si myslím, že by se ale muzea do takovýchto projektů nerady zapojovaly. Wikipedie totiž není dokonalá a obsahuje bohužel i nepravdivé informace. :/ --Martin2035 (diskuse) 27. 4. 2016, 22:41 (CEST)
Ad aplikace, dřív tam právě tahle funkce byla - teď je to mimo a taky mě to trošku štve. --frettie.net (diskuse) 27. 4. 2016, 22:46 (CEST)
A co třebA Geopedia INFO? JAn (diskuse) 1. 5. 2016, 20:44 (CEST)
Smaltovaná cedule s QR kódem.
Další možností je použít třeba NFC tagy, je spousta telefonů, který to zvládnou - bohužel mezi nima není iphone. :) Nicméně, taky je to jedna z možností. Krásně funguje i ta aplikace, jak zmiňuje Marek. Ty tagy by šly případně použít i v tom muzeu, jak zmiňuje Marek (jinak viz např. http://www.hamburgmuseum.de/en/wikipedia-in-the-museum/wikipedia-in-the-museum.htm) . Případně je možné vidět tu smaltovanou ceduli na fotce u textu. --frettie.net (diskuse) 27. 4. 2016, 22:46 (CEST)
Ano, NFC, neboli beacony, pokuď se nepletu, snad to Apple napraví, v což moc nedoufám, je v tomhle tak trošku konzervativní. Samozřejmě je to mnohem nákladnější a bylo by asi těžší tyto věcičky umísťovat na veřejná prostranství, hodily by se jak říkáte do muzea. Děkuji moc za odpověď! :-) --Martin2035 (diskuse) 27. 4. 2016, 22:54 (CEST)
Jak už tu padlo, mluvíte v podstatě o punk verzi QRpedie. V Česku realizováno oficiálně na Praze 10 a ve slezském muzeu v Opavě, na vlastní pěst samosprávy také v Plzni 2, o ostatních případech nevíme. V rámci letošního WikiMěsta by mělo vzniknout několik článků o památných stromech, což by město Mariánské Lázně chtělo použít právě k takové vlastní verzi QRpedie. Kdyby se tomu chtěl věnovat ještě někdo a třeba vylepšit ty původní skripty, aby pracovaly s Wikidaty, bylo by to moc super ;-)
Co se týče té nepotřebnosti samotných QR kódů, tak ty jsou v podstatě nenahraditelné, pokud uvažujete minimalizaci nároků na příslušenství uživatele. Pokud má někdo chytrý telefon (to je to minimum), pak na něm má i fotoaparát. QR kód vyžaduje na místě jen vyfocení. Samotné načtení stránky je možné klidně až po výletě v hospodě/kavárně. Použití např. aplikace + GPS už vyžaduje mít zapnuté zjišťování polohy (vysává baterii) a použití mobilních dat nebo dostupnost wi-fi. Jediné, nad čím je možné do vzdálené budoucnosti uvažovat jako nad náhradou QR kódů, je rozpoznávání obrazu. --YjM | dp 28. 4. 2016, 22:54 (CEST)
Kdekdo sice má chytrý telefon, ale blbý prohlížeč, který QR kódy nezná. Napadlo mě spíš něco jako zkrácená URL. Třeba něco jako wiki.cs/Ještěd. Když to bude vedle loga Wikipedie na smaltované tabulce, kdekomu dojde, co to asi znamená. Ovšem to by znamenalo takovou doménu zaregistrovat (což už se tu kdysi dávno řešilo u wikipedi[e/a].cz) a vytvořit na ní přesměrovávací systém (hosting 1 souboru – mnoho služeb poskytuje zdarma). Kvůli případným přesunům a přejmenováním článků v budoucnu by se mohlo ještě více zkracovat, třeba na něco jako wiki.cs/xw8ca (stále Ještěd). To by ale vyžadovalo trochu složitější přesměrovávací systém. S tím by se ale asi muselo počítat i u QR kódů, takže je to o preferencích návštěvníka dané památky (nebo o jeho přístroji). --Dvorapa (diskuse) 28. 4. 2016, 23:43 (CEST)
Kdysi jsem udělal fork QRpedie (s úpravama, nešly mu commons fotky s diakritiikou) - potřebovali jsme jej pro výstavu. Byl hostovanej na wmcr.cz. Zkracovač by taky nebyl problém. Hosting taky není poblém.--frettie.net (diskuse) 29. 4. 2016, 08:34 (CEST)
Nerozumím. QR kód nečte prohlížeč, ale samostatná aplikace, která uživateli dešifruje obsah (nejčastěji URI, které si přebere prohlížeč). --YjM | dp 29. 4. 2016, 13:20 (CEST)
Samostatnou aplikaci na QR kódy má ještě míň uživatelů chytrých telefonů, než kolik uživatelů chytrých telefonů užívá prohlížeč se zabudovanou QR čtečkou. Ověřený zdroj pro to sice nemám, ale stačí se podívat po mém okolí a projít si počty uživatelů mobilních prohlížečů s touto funkcí a aplikací určených přímo na dešifrování QR kódů. I já sám mám v telefonu Maxthon, takže samostatnou aplikaci nepotřebuji (ale QR čtečku jsem v něm v životě nepoužil, nefunguje mi totiž foťák). --Dvorapa (diskuse) 29. 4. 2016, 13:51 (CEST)
Kdybych chtěl být marketingová ... no raději nic, tak řeknu, že zřejmě nejste cílovka. :) Nicméně, v mém okolí sem tam někdo použije nějaký to QRko - neboť je to fajn "zkratka".--frettie.net (diskuse) 29. 4. 2016, 15:06 (CEST)
A co podporu pro QR kódy zavést skutečně do Wikipedia Mobile? Dejme tomu, že by QR kód obsahoval plnou URL (aby šel načíst i jinak) a Wikipedia aplikace by si odstřihla začátek a načetla článek dle názvu (mohla by volit i správnou jazyk. mutaci pro uživatele dle poslední použité. -Urbanecm (diskuse) 29. 4. 2016, 16:20 (CEST)
Pokud něco takového implementovat, tak jedině přes URI entity na WD. --YjM | dp 29. 4. 2016, 16:52 (CEST)
Vím já, jak to Wikimedia Mobile aplikace implementuje? Pravděpodobně při přepínání jazyků využívá WD, ale rozhodnutí jak na to bych nechal na vývojářích. Ono hlavně moc jiných variant neexistuje, nebo jo? --Urbanecm (diskuse) 29. 4. 2016, 17:43 (CEST)
@Frettie: Tak jasně, ale kdyby mi foťák fungoval, asi bych to taky využíval i pro načítání QR kódů. @Urbanecm: Do jednoho QR kódu se nemusí vkládat jen jedna URL, může tam být celý arzenál informací (asi by se tam vešel i celý článek, třeba nějaký kratší, ale to asi ne každý umí zobrazit). Takže v tom našem může být jednak URL pro prohlížeč, tak WD položka pro Wikimedia Mobile, a k tomu třeba i další odkazy na Commons/Slovník/Voyage… nebo pro další aplikace mimo svět Wikimedia, záleží na domluvě se subjektem/obcí/institucí, který/á by se do toho zapojil(a). Jen tak lepit bez předchozí dohody může Wikipedii uškodit, jak už tu bylo 100× řečeno. --Dvorapa (diskuse) 29. 4. 2016, 23:13 (CEST)
@Urbanecm: No zrovna vy jste v předchozím příspěvku navrhoval „odstříhnout začátek a zobrazit odkazovaný článek“, takže se asi jiné cesty najít dají. --YjM | dp 30. 4. 2016, 12:30 (CEST)
Ano, odstřihlo by se z URL cs.wikipedia.org/wiki/ a následně by se ze získaného názvu článku dala získat WD položka a popřípadě článek v jiné mutaci, bude-li uživatelova výchozí jiná, než česká :). Vycházel jsem z toho, aby QR kód byl univerzální a dal se použít všude. --Urbanecm (diskuse) 30. 4. 2016, 22:17 (CEST)

┌───────────────────────────┘ Zajímavé. Nenapadlo mě drbat se za levým uchem pravou rukou ;-) Rozdíl je v tom, že ID položky WD je permanentní, na rozdíl od názvu článku. Pod tu univerzálnost by měla spadat i životnost odkazu (toto bylo zásadní omezení původní QRpedie) --YjM | dp 30. 4. 2016, 22:34 (CEST)

Stažení a instalace takové aplikace zabere dvě minuty a nula korun. Takže nároky na vybavení uživatele to nijak nezvyšuje. --YjM | dp 29. 4. 2016, 16:52 (CEST)
Taky záleží, kolik to zabere kB/MB, to řeší víceméně každý, kdo nemá iPhone se 64 GB (což u nás na vesnici nemá třeba vůbec nikdo). --Dvorapa (diskuse) 29. 4. 2016, 23:13 (CEST)
Nicméně, to už je volba toho kterého. Takový pidi aplikace se dají vejít do malého prostoru. A u iPhone bohatě stačí 32 GB. :) To přece ale neznamená, že kvůli otmu, že někdo má málo místa v paměti telefonu budeme omezovat ty, kteří tenhle problém nemají, ne?--frettie.net (diskuse) 29. 4. 2016, 23:26 (CEST)
Omezovat nemůžeme nikoho. Spíš závisí, na jakou skupinu uživatelů Wikipedie tyto samolepky chceme cílit. Podle toho se pak zamyslet, jestli spíš QR kódy nebo třeba zkrácené odkazy (viz můj příspěvek výše) a co dál na samoleku umístit. --Dvorapa (diskuse) 29. 4. 2016, 23:41 (CEST)
@Dvorapa: Věřím, že pro všechny rozšířené mobilní OS existuje mraky takových aplikací. V principu ale musí jít o obdobnou minimalistickou implementaci, která zabere pár kB. Co si která konkrétní apka nalepí k tomu, je věc druhá a není na straně WMF, aby něco takového řešila. Já mám v mobilu paměť na 4 GB a buržoustsky si jí zaplácávám QR Droidem, který má 22 MB ;-) --YjM | dp 30. 4. 2016, 12:30 (CEST)

Uspořádání[editovat zdroj]

Navrhuji vytvoření rozcestníku pro termín uspořádání, protože může mít obecnější význam, než binární relace. např. uspořádání v rovině nebo prostoru. – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 89.203.148.18 (diskusepříspěvky)

Popisy rozhledů[editovat zdroj]

U článků o rozhlednách, vysokých horách a jiných místech výhledu mi obvykle chybí popis, co všechno encyklopedicky významného (hory, pohoří, města, vodní plochy...) z nich lze vidět a jak se to pozná. Možná by bylo dobré na to vytvořit nějaké schéma, šablonu, jak by se to zapisovalo. Měl by tam být uveden směr, vzdálenost, odkaz na předmět. Případně i silueta panoramatu v hlavních světových stranách. A případně vyznačeny a podrobněji popsány hlavní orientační body.

Smyslem je jednak příprava na výlet (podívám se na to v klidu domova před cestou) a jednak v mobilní verzi i to, aby člověk, který už na vyhlídce stojí, mohl na svém mobilu rychle najít informace o tom, co vidí.

Neujal by se toho někdo vybavený technickými a zeměpisnými znalostmi? Chtělo by to vymyslet vzhled a vytvořit na ukázku ten popis u několika významných vyhlídek (Říp, Ještěd, Radhošť a pod.).--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 5. 2016, 09:50 (CEST)

On popis výhledu může být občas pěkně rozsáhlý, pro ilustraci popis pro Ostrý (Šumava):
Pohlédnete-li z vrcholu přes skalní hradbu Ostrého směrem k hraničnímu chodníku, uvidíte úzký Velký Kokrháč (1229 m), vichřicí vyholený Svaroh (1333 m) a mělkým sedlem oddělenou obdobně lysou Jezerní horu (1343 m).
Vpravo od hřebenu Královského hvozdu se na horizontu táhne temeno Velkého Falkensteinu (1315 m), za kterým jen mírně vystupuje proužek hřbetu Velké Mokrůvky (1370 m). Tam, kde svahy Falkensteinu pod vrcholem prudce klesají, je vidět v dáli hraniční hřeben v úseku od Blatného vrchu (1376 m) až k Velkému a Malému Roklanu (1453 m, 1399 m). Pod jeho svahem klesajícím hlouběji do Bavorska vystupuje kupa drobného Riesbergu (934 m). Dlouhý zalesněný hřbet, který vyplňuje prostor na horizontu mezi Roklanem a V. Javorem, je Brennesriegel s Hinderburgfelsen (1173 m) a Wagnerspitze (1124 m). Vpravo od něj vystupuje dvojice vrcholů spojená sedlem s ladnou siluetou – vyšší vlevo je Eschenberg (1028 m), nižší vpravo nese jméno Gsengetstein (951 m).
Za podzimních či zimních inverzí přinášejících vynikající viditelnost uvidíte právě mezi Roklanem a Javorem pásmo rakouských Alp. Ve směru od Roklanu můžete zahlédnout např. Hochtor (2369 m, Ennstalské Alpy), Hoher Nock (1963 m, Vápencové Alpy), Großer Pyhrgas (2244 m, Ennstalské Alpy), Hochsengs (1838 m, Vápencové Alpy) a pak Mrtvé hory s vrcholy jako Warscheneck (2388 m), Kleiner Priel (2136 m), Großer Priel (2515 m), Elm (2128 m) či Rinnerkogel (2012 m). Dalšímu výhledu na Alpy brání Velký Javor a jeho hřeben, ale při skvělé viditelnosti a hodně štěstí byste v sedle mezi Malým Javorem a Enzianem mohli zahlédnout špičku pravděpodobně nejvyšší hory výhledu, Großes Wiesbachhornu (3564 m) ve Vysokých Taurách. Poslední vysokohorská skupina je k vidění mezi Heugstattem a Schwarzeckem, dominuje jí Olperer (3476 m) v Zillertálských Alpách.
Dominantu výhledu, nejvyšší horu Šumavy, Velký Javor (Grosser Arber, 1457 m), jsme již zmínili. Vpravo od Javoru vybíhá hřeben, ze kterého v téměř pravidelných intervalech vystupují vrcholy Malý Javor (Kleiner Arber, 1384 m), Enzian (1285 m) po Heugstatt (1261 m). Sedlem je spojen sousední hřeben táhnoucí se mezi vrcholy Schwarzeck (1238 m) a Ödriegel (1156 m). Přesně za ním, jen okolo 20 km daleko, probíhá dlouhý hřeben s tisícovkami Hirschenstein (1095 m), Knogl (1056 m), Hochberg (1025 m), Predigtstuhl (1024 m), Pröller (1048 m) a již nižším Hanichelriegenem (978 m).
Hlubší, široké sedlo odděluje skalnatý hřeben Kaitersbergu, který naleznete přímo za Malým Ostrým. Hřeben klesá od nejvyššího Grosser Riedelsteinu (1132 m) přes Rauchröhren (1042 m), Mittagstein (1034 m) k Kreutzfelsen (999 m). Vpravo od vrcholu Malého Ostrého, přes údolí Wiesser Regen, se otevírá výhled hluboko do bavorského vnitrozemí. Uprostřed této mezery je dominantou výrazná, zalesněná pyramida kopce Heidstein (742 m), která je však malá v porovnání s čelem mohutného hřebenu Hoher Bogenu s nejvyššími vrcholy Schwarzriegel (1079 m), Ahornriegel (1050 m) a Eckstein (1073 m), především však s nepřehlédnutelnými věžemi, dříve určených pro radar a odposlech. Na konci hřebenu lze poznat nižší vrchol Burgstall (976 m) s televizním a rozhlasovým vysílačem.
Dalším výrazným pohořím na horizontu je Český les, tedy přesněji nejprve Hornofalcký les s Kreutzfelsen (902 m), vzdálenějším Signalbergem (888 m), následně Dlouhou skálou (869 m) a Čerchovem, v pozadí znovu německé vrcholy jako Fahrenberg (801 m) či Ebene (894 m), před nimi pak hradba Haltravy (881 m) a Škarmanky (888 m), následovaná Lysou horou (870 m) a vysokým Entenbühlem (901 m). Přes řadu českých kopečků lze vlevo od blízké tisícovky Helmwald rozpoznat Přimdu (848 m) a a vpravo Dyleň (940 m). Nad kopci Sedmihoří vystupují vrchy Slavkovského lesa, ale jsou špatně rozpoznatelné, obdobně jako hřebeny Krušných hor, ze kterých je výraznější jen Božídarský Špičák (1115 m) a nejvyšší Klínovec (1244 m).
V popředí je možné zahlédnout trojici výrazných kopců Jezvinecké vrchoviny – Jezvinec (739 m), Orlovickou horu (723 m) a Havranici (666 m). Za ní se nad Kdyní rozkládá Korábská vrchovina s Rýzmberkem (661 m), Kravařem (691 m), Herštýnem (681 m), Horou (760 m), Korábem (773 m) a Černou skalou (731 m).
Výrazněji vystupuje Doubravský hřeben s Bítovy (713 m), Doubravou (727 m), Říčejem (697 m), Bělčem (712 m), Tuhoštěm (601 m) a Stramchyní (542 m). Mimochodem, nad Bítovem vystupuje plzeňský Krkavec (504 m), nad Stramchyní by se na horizontu za výjimečného dohledu dala spatřit Milešovka (836 m). Dalšími kopci na horizontu jsou Radyně a výrazné kopce Rokycanska jako hřeben Radče, Kotel (575 m) a Žďár (630 m). V pásmu oblých vrcholů Brd lze jen těžko jednotlivé kopce rozpoznávat, ale nejvyšší hřbety patří Toku (865 m) a Praze (862 m).
Zalesněný hřbet Želivského vrchu (770 m) je předznamenáním Pancířského hřbetu tvořícího protější hradbu hlubokého Úhlavského údolí. Hřbet začíná nad Zelenou Lhotou Křížovým vrchem, ze kterého hřeben stoupá k Malému Prenetu (1006 m). Sedlo mezi oběma Prenety je dostatečně hluboké, aby za ním bylo vidět alespoň na část Plošiny (972 m). Za protáhlým Prenetem (1071 m) vystupuje v dáli Vidhošť (759 m) u Kolince, zatímco Pancířský hřbet jen pozvolna stoupá k nejvyššímu vrcholu Můstku (1234 m) a přes mělké sedlo pokračuje k Habru (1203 m). Ještě než vaše oči přejedou k Pancíři (1213 m), ukáže se v sedle Javornická hornatina s Javorníkem (1066 m) a Královským kamenem (1059 m). Mezi Pancířem a Jezerní horou je vidět do střední části Šumavy, kde jsou vrcholy Popelné hory (1091 m a 1074 m), Křemelné (1125 m), Boubína (1362 m) vystupující nad Špičákem (1205 m) a ještě výrazný hrb Antýglu (1253 m).
Pokud by se však popisy výhledů začaly do článků vkládat, pak pro určení kopců a hor panoramatu doporučuji skvělý nástroj PeakFinder – pro ilustraci výhled z jižního svahu Řípu. --Adam Hauner (diskuse) 23. 5. 2016, 10:20 (CEST)
Děkuji, to je dobrá ukázka. Tomu až příliš rozsáhlému popisu by myslím bylo dobré se spíš vyhnout nebo ho tam mít jen jako doplněk pro fajnšmekry a turistické průvodce. Chtělo by to především mít něco schematického, co by umožnilo se snadno a rychle zorientovat s mobilem v ruce, sluncem nad hlavou a houfem hlasitých turistů kolem sebe. PeakFinder vypadá velmi dobře, pokud je to stabilní a kvalitní služba, tak by stálo za to dávat na něj odkaz z článků o vyhlídkách - odkaz by mohl být přímo součástí té šablony, o které sním.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 5. 2016, 11:41 (CEST)
Trochu OT: Na PeakFinder jsem zatím jenom nakouknul, takže netuším, jestli umí třeba i zobrazovat viditelná místa na mapě, určovat přes která jiná místa se na určité dívám (a proč tedy třeba některé nevidím a co mi stojí v cestě) apod. – toto všechno umí Heywhatsthat.com. Sice je to celé už trochu na hraně vlastního výzkumu, ale sám jsem ho onehdy použil třeba v článku Buchlov#Vyhlídka, abych dokázal, jak jiný zdroj trvdí, že z hradu je za dobrého počasí vidět až do Vídně. S tímto souvisí i zajímavá kategorie Alpské vyhlídky v Česku. --Blahma (diskuse) 30. 5. 2016, 11:52 (CEST)
Taková informace nepatří do encyklopedie, nýbrž do turistického průvodce. V našem případě tedy do Wikicest. --YjM | dp 23. 5. 2016, 16:22 (CEST)
Dva řádky se seznamem viditelných míst do článku patří, ale něco delšího určitě ne. Pro ty účely, které nahoře popisuje Ioannes Pragensis, opravdu Wikipedie není. --Packa (diskuse) 23. 5. 2016, 20:08 (CEST)
Packa, YjM: Možná si nerozumíme. Já nepožaduji podrobného turistického průvodce, jakého zde předvedl Adam Hauner, ale způsob, jak jednoduše těch pár řádek poskládat a učinit co nejsnáze použitelnými. Zatím asi nejlepší, co jsem na Wikipedii našel, je popis panoramatu jako u en:Mount St. Helens (je dole v kapitole 2004 to 2008 activity), ale to mi připadá právě moc ukecané a chtěl bych něco stručnějšího a lépe propojeného s tím obrázkem. Určitě mi přece nebudete tvrdit, že třeba v článku o rozhledně v encyklopedii nemá být aspoň trochu popsán výhled z ní - to by bylo, jako kdybychom u článku o autě nenapsali, jak rychle jezdí a kolik se do něj vejde lidí. Smyslem rozhledny je rozhled, a ten tedy patří do jakéhokoli kvalitního popisu rozhledny.--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 5. 2016, 12:11 (CEST)
@Ioannes Pragensis: Když ta informace bude citovaná odjinud, tj. ne vlastním výzkumem z dané fotky, tak s tím nemám problém. --YjM | dp 24. 5. 2016, 18:51 (CEST)

Obsahy bokem[editovat zdroj]

Obsah zabírá na lípách a na blízkých stránkách (např. WP:POMOC nebo WP:ŽOPP) celkem hodně místa, přičemž vpravo zbývá většinou pouze prázdné místo. Navrhoval bych, aby se na takto aktivních stránkách nechával zobrazovat obsah vpravo (tak, aby první příspěvek byl nahoře vedle něj, a ne až pod ním). Jenom by se muselo vyřešit napozicování seznamu archivů (který však bývá u většiny podobných stránek sbalený/řádkový), kde bych navrhoval pro takto aktivní stránky nějaký horizontálnější seznam archivů (obdobně, jako je na WP:ŽOPP, případně do sloupečků pro jednotlivé roky) nebo defaultně sbalený (což je praxí na většině lip). Co si myslíte o tomto řešení? --Dvorapa (diskuse) 23. 5. 2016, 19:40 (CEST)

IMHO když je takové fórum vyprázdněné, kratší, tak obsah vlevo nepřekáží. A když je naopak delší, tak se většinou diskutuje hlavně v některém z posledních témat, a tudíž už málokoho zajímá text prvního tématu, které je obsahem odsouváno. Naopak se chce dostat k příslušným nejaktuálnějším tématům, takže obsah rád využije. Odsunutí doprava by tedy IMHO z uživatelského hlediska nic moc užitečného nepřineslo., obzvlášť pokud by takový obsah byl odsunutý kvůli těm archivům nebo čemukoli dalšímu. Kromě snad nějaké estatické roviny tak nevidím důvod, v rovině praktické mi chybí. --Bazi (diskuse) 23. 5. 2016, 23:09 (CEST)

Lokálně blokované open proxy[editovat zdroj]

Zdravím, napadlo mě zrušit lokální blok u globálně blokovaných open proxy (aby bylo jasno, nemyslím přidat je na whitelist, ale zrušit trvalé bloky zde a nechat je jen na Metě). Na Metě je totiž větší pravděpodobnost, že si zmizení open proxy všimne celosvětová komunita, než že zde si toho všimne česká komunita. Jaký je názor ostatních? --Martin Urbanec (diskuse) 29. 5. 2016, 18:47 (CEST)

Souhlas. --Tchoř (diskuse) 29. 5. 2016, 19:17 (CEST)