Wikipedie:Pod lípou (návrhy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pod návrhovou lípou
Pod návrhovou lípou

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o návrzích na různá vylepšení české Wikipedie.

Konzultace s Ústavem pro jazyk český AV ČR[editovat | editovat zdroj]

Při editování článků na české Wikipedii a v následných diskusích ohledně používání určitých výrazů a názvosloví dochází nezřídka k závažným sporům, které nejen zaměstnávají řadu uživatelů, ale stávají se i předmětem zásahu správců a arbitrážního výboru. Navíc se tyto spory mnohdy znovu vracejí a opakují a zbytečně tak poškozují všechny zúčastněné i Wikipedii samotnou. Soudím, že nejvyšším arbitrem v těchto sporech by neměly být vlastní názory jednotlivých wikipedistů, kteří jsou vesměs laici (ať už jsou v dané záležitosti angažováni na jakékoli pozici), nýbrž stanovisko kvalifikovaných odborníků. Což by v tomto případě měl být Ústav pro jazyk český AV ČR. Bohužel zmíněný ústav poskytuje konzultace pro veřejnost takovým způsobem, že by - ani za předpokladu, že by ten který uživatel Wikipedie do takového dotazu soukromě "investoval" - nevznikla možnost, jak takové vyjádření (písemná odpověď) oficiálně v konkrétním sporu na Wikipedii uplatnit. Viz: http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.

Proto mám návrh - nebylo by možné, aby se zástupci Wikimedia ČR pokusili projednat s představiteli Ústavu pro jazyk český dohodu o poskytování odborných konzultací pro českou Wikipedii? (Ať už by zmíněný ústav přistoupil v tomto případě na nezpoplatněnou spolupráci, nebo by to bylo zpoplatněno nějakou paušální částkou). Snad by postačilo, kdyby se ta dohoda týkala jen omezeného počtu konzultací během určitého časového období, zejména konzultací v případech, které jsou popsány výše. Součástí tohoto procesu by samozřejmě muselo být i vytvoření mechanismu předávání oficiálních žádostí o odbornou konzultaci (např. prostřednictvím arbitrážního výboru?), ale to by jistě nebyl problém.--Dirillo (diskuse) 31. 1. 2017, 04:59 (CET)

To je docela zajímavý nápad, má někdo s komunikací s Ústavem zkušenosti? Vím, že v mnohých sporech na Wikipedii byla stanoviska Ústavu používána, i když, jak píšete, s tou oficiálností je problém. Mimochodem, připomínám také projekt Ptejte se knihovny, kde zástupci WMČR domlouvali nějakou spolupráci. Dovedu si představit např. model, že by wikipedista položil dotaz knihovníkům a ti by zapátrali, zeptali by se i Ústavu pro jazyk český a odpověď pak "oficiálně" zveřejnili, tak jak je to v projektu Ptejte se knihovny zvykem. --Vojtěch Veselý (diskuse) 13. 2. 2017, 12:37 (CET)

Kurzíva v názvu článku[editovat | editovat zdroj]

Považoval bych za užitečné zobrazovat nadpisy-názvy článků o uměleckých, literárních, filmových a jiných dílech kurzívou. Ze stejných důvodů, proč se tak píší v textu článku, navíc by to sloužilo jako podpůrný „rozlišovač“.

Technicky i prakticky to možné je dle užití na některých interwiki (např. el, en, fr, pt, ro). --Matěj Orlický (diskuse) 7. 3. 2017, 21:03 (CET)

Nebyl bych v zásadě proti. Bylo by dobré výslovně jmenovat ty případy, kdy se takto mají názvy formátovat, v příslušném doporučení a v nápovědě pak vysvětlit, jak se to dělá. --Bazi (diskuse) 7. 3. 2017, 21:53 (CET)
Souhlasím s Bazim, jen doplním, že by bylo dobré pro to i vytvořit šablonu, která by byla bez parametrů a vše potřebné zařídila sama. --Dvorapa (diskuse) 7. 3. 2017, 21:58 (CET)
@Dvorapa: Je opravdu nutné nahrazovat DISPLAYTITLE extra šablonou? Jinak kurzívu by bylo vhodné používat i pro latinské názvy rostlin či živočichů (míněno v případech, kdy je článek na tomto názvu, například z důvodu neexistence českého ekvivalentu, viz třeba Varanus priscus). --Vachovec1 (diskuse) 7. 3. 2017, 22:16 (CET)
Jak by taková šablona měla fungovat a v čem by měl spočívat její užitek? --Bazi (diskuse) 7. 3. 2017, 22:29 (CET)
Napadá mě možná něco jako {{nadpis kurzívou}}, což by se dalo na začátek článku. Parametry by pravděpodobně nebyly třeba. --Vachovec1 (diskuse) 7. 3. 2017, 22:32 (CET)
To právě nevím, jestli dokáže pokrýt všechny možné výjimečné případy, např. rozlišovače v závorkách vs. závorky jako případné součásti názvu. Jinak si ale dovedu představit jako velmi užitečné zakomponování takové šablony, resp. tagu do infoboxů, aby se nemusely vkládat všude. --Bazi (diskuse) 7. 3. 2017, 22:37 (CET)
Pro inspiraci: na enwiki mají šablonu Italic title a několik odvozených pro různé případy, spolu s krátkým odstavcem v doporučení, kdy takový název používat a kdy je vkládán přímo infoboxem (jak píše Bazi). --Dvorapa (diskuse) 7. 3. 2017, 23:11 (CET)
Jako Vachovec1 si myslím, že šablona {{DISPLAYTITLE:''Název''}} stačí, navíc je variabilní. Je používána nejen v článcích nazvaných jménem uměleckého díla, ale i biologických článcích nazvané mezinárodním odborným názvem, pro který nomenklaturní kód předepisuje kurzívu (např. živočišný rod a druh, u rostlin i vyšší taxony; někdy sporné, ale pro cswiki již byla nalezena shoda) a přitom takový název nelze považovat za zdomácnělý v češtině (a psaný pak s malým písmenem na začátku, např. agama, protea). Vachovec1 to snadno přehlédl, protože toto použití není na cswiki jednotné – vizte Hapalochlaena vs. jím zmíněný Varanus priscus. Proto souhlasím s Bazi, že je vhodné jasně specifikovat případy použití v nějakém návodu (nedodržování však lze tolerovat, čtenářům se zpravidla nabízí správný zápis hned v úvodní větě a v taxoboxu). Výhodou DISPLAYTITLE je, že umožňuje některá slova z kurzívy vyjmout, a to jak zmíněné rozlišovače, tak např. chceme-li u trinomického jména výslovně rozlišit varietu od poddruhu jako u {{DISPLAYTITLE:''Rebutia fabrisii'' var. ''aureiflora''}}. Petr Karel (diskuse) 8. 3. 2017, 13:20 (CET)
Musím uznat, že klasická šablona poskytuje obecně pár užitečných výhod, např. intuitivní a zapamatovatelný český název, možnost monitorovací kategorizace a snazší údržbu i pro méně technicky zdatné wikipedisty, standardní vkládání i pomocí VisualEditoru. S vhodně nastavenými parametry by pak šla ošetřit i ta variabilita. Pokud základní šablona typu Italic title vkládá kurzívu s vynětím závorek coby obvyklých rozlišovačů, a přitom s pomocí parametru „all“ umožní ignorovat závorkovou výjimku, mohla by být široce použitelná pro většinu případů, což by asi většina běžných editorů uvítala. Pro některé opravdu specifické případy by pak mohl zbýt klasický DISPLAYTITLE nebo jiná šablona (kvůli tomu monitoringu). Pro zakomponování do infoboxů bych počítal asi spíš přímo s DISPLAYTITLE, tam už tolik uživatelskou přívětivost řešit nemusíme a zároveň by to zbytečně nezahlcovalo tu monitorovací kategorii. --Bazi (diskuse) 8. 3. 2017, 14:02 (CET)
Za šablonu bych se také přimlouval, možná raději {{Název kurzívou}}, aby se nepletlo s nadpisy v článku, ač ani to není jednoznačné, název článku kurzívou už mi přijde moc dlouhé. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 3. 2017, 18:20 (CET)

Nebylo by vhodnější implementovat do doporučení nejdříve jen obecněji, aplikovat do článků a ty jednotlivé případy jak uvádí Bazi kodifikovat až dle poznatků z té aplikace? A umístění šablony? Logicky mi přijde na začátku článku. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 3. 2017, 18:20 (CET)

Zde jsem připravil návrh úpravy doporučení. Je to krátký text, který byl mírně inspirován anglickou verzí a zatím je psán zcela obecně. Je však potřeba pravděpodobně doplnit konkrétní případy (umělecká díla, názvy organismů, atd.) dle této diskuse, vymezil jsem tam pro to místo. Samozřejmě Wikipedie:ESO. --Dvorapa (diskuse) 8. 3. 2017, 22:09 (CET)
Nevím, jestli jsem tomu porozuměl správně, ale přijde mi nepraktické nejdřív vkládat jednotlivé šablony do článků a teprve pak se zabývat úvahou o tom, kam vlastně patří či nepatří nebo kde to řešit pomocí infoboxů. Samozřejmě je možné, že v průběhu aplikace narazíme na nějaké nezvyklé případy, které by si zasloužily zvláštní ošetření, ale nemyslím, že bychom se nemohli poučit předem ze zkušeností třeb na enWiki a přistoupit k tomu už od počátku předvídavě a systematicky. Řekněme si, že kurzívou se mají psát např. názvy literárních děl, čili to řešme pomocí infoboxu kniha. Že se tak mají psát filmy, hudební alba atd. --Bazi (diskuse) 9. 3. 2017, 02:24 (CET)
Ano, samozřejmě že bychom měli napřed vložit funkci do infoboxů a následně v doporučení vyjmenovat, které že infoboxy to dělají automaticky. Musíme ale pamatovat i na články, které infoboxy nemají. --Dvorapa (diskuse) 9. 3. 2017, 07:49 (CET)
Což je spíše důvod k doplnění infoboxu než ke zkurzivňování nadpisu. JAn (diskuse) 9. 3. 2017, 08:21 (CET)

Jsem velmi rád, že se to tu řeší, popravdě mi tato nedokonalost trochu vadila. Bylo by možno provést změnu roboticky? Šlo by například vytvořit robota, který by např. projel biologické články a tam, kde je název v taxoboxu kurzívou, by doplnil onu šablonu? Vojtěch Zavadil (diskuse) 9. 3. 2017, 08:57 (CET)

Myslím, že by bylo mnohem lepší řešit to systematicky infoboxem. Tedy nejprve zkusit zavést v nesporných případech (umělecká díla) a následně třeba u taxonů. JAn (diskuse) 9. 3. 2017, 09:11 (CET)
Chápu to dobře tak, že v případě že je v taxoboxu název kurzívou, byl by automaticky kurzívou i název článku? To vypadá jako nejjednodušší řešení, zejména pokud by to reflektovalo i složitější případy, jako je např. složený název Dianthus plumarius subsp. blandus. Pak by to bylo dokonalé. Vojtěch Zavadil (diskuse) 9. 3. 2017, 09:21 (CET)
Uvažoval jsem o jednoduchém vložení něčeho na způsob {{DISPLAYTITLE:''{{{film}}}''}} (v případě filmového iboxu), kde by z parametru samotného iboxu šablona čerpala informaci, co má zobrazit kurzívou. Ale složitěji už bude zjišťovat ostatní části názvu (třeba ty rozlišovače v závorce). Tak by možná bylo užitečnější to udělat s pomocí modulu po vzoru en:Module:Italic title. I když přiznávám, že nehovím Lua, takže nejsem schopen dohlédnout, co přesně jak ten modul dělá. --Bazi (diskuse) 9. 3. 2017, 11:02 (CET)

Vkládat DISPLAYTITLE infoboxem? Jste si jistí, že je to dobrý nápad? Jak se to bude chovat, když někdo před infobox například vloži několik údržbových šablon? Navíc mám vážné výhrady k takovémuto směšování kódu pro naprosto odlišné funkce. --Vachovec1 (diskuse) 9. 3. 2017, 11:10 (CET)

Na enWiki to tak mají. Např. šablona Infobox film má parametr „italic title“ s možností vypnutí kurzívy pomocí hodnoty „no“. A samotná šablona Infobox pak zajišťuje, že v případě nevypnutí pomocí tohoto parametru se provede zkurzívnění názvu. Mají k tomu i nápovědu do dokumentace iboxu. Jestli jsem to správně pochopil. --Bazi (diskuse) 9. 3. 2017, 11:16 (CET) Edit. --Bazi (diskuse) 9. 3. 2017, 11:26 (CET)

Dinosaurusblog.com a dinosaurusblog.wordpress.com[editovat | editovat zdroj]

Prosím dát výše uvedené blogy na blacklist, viz diskuze o smazání Dinousaří rekordy.--Mirek256 13. 3. 2017, 15:04 (CET)

Ehm. To by bylo vhodné rozepsat. Komentátoři by měli mít představu o rozsahu problému.

  • V kolika zhruba článcích jsou tyto blogy použity jako zdroj?
  • Jak důvěryhodné/nedůvěryhodné tyto blogy jsou?
  • Jestliže budou blogy přidány na blacklist, má se také přistoupit k odstranění stávajících výskytů?

--Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2017, 15:13 (CET)

Osobně bych panu Sochovi věřil, ale otázkou je, jestli už to není propagace. Koukal jsem na něco o něm a je tam i nápis profil na Wikipedii, což se mi osobně nelíbí. Taky se mi nezdá, že už se to rozlézá i do dobrých a nejlepších článků (DNA, Iguanodon [odstranil jsem]), či je tím refován celý čl. Dinosauři. Zdrojů je plno, enwiki má řadu krásných kvalitních článků o dinosaurech (en:Gorgosaurus, en:Velociraptor), takže se domnívám, že čerpat odjinud lze. To by ale autoři museli chtít... --OJJ, Diskuse 13. 3. 2017, 15:23 (CET)

@Vachovec1: Vyjadřuji se níže ke spíše technickým věcem tebou výše nadhozených níže.

  • Ad 1) [1], [2]
  • Ad 3) Bude muset, jinak ty stránky nepůjde editovat. Blacklist zabraňuje výskytu, ne přidání (ačkoliv po přidání se tam ten odkaz vyskytuje).

Rozepsání bych ale taktéž ocenil. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 3. 2017, 15:31 (CET)

Při odstraňování referencí na Dinosaurusblog.com bych doporučoval nebýt zbrklý. Jsou totiž dobrým vodítkem k nalezení vhodnějších referencí. Lze často najít odpovídající odkazy na webová periodika (OSEL.cz, Technet) se stejným článkem ([3], [4], [5], [6], [7], [8], [9], [10], [11], [12]). Navíc články na Dinosaurusblog.com obsahují vlastní reference, z nichž některé mohou referenci na blog plnohodnotně zastoupit. Jen je s náhradou dost práce (vyzkoušel jsem si to u DNA, kde mi bylo líto potenciální ztráty zlatého puzzle pro NČ, bohužel odkazy na blog tam takřka vzápětí znovu přidal Wikipedista:Tomwiki2016, který ho jako zdroj dává skoro všude). Z tohoto důvodu si také nemyslím, že by blog byl nedůvěryhodný, ale že je nahraditelný vhodnějšími referencemi, na což je dobré editory upozornit – po pravdě řečeno, nevím, co zařazení na blacklist má za důsledky, nikdy jsem se s tím nesetkal. (S dinosaurusblog.wordpress.com mám nulovou zkušenost, ale předpokládám, že by to mohlo být podobné.) Petr Karel (diskuse) 13. 3. 2017, 16:28 (CET)
Z článku DNA jsem odkazy na dinosaurusblog odstanil. Za prvé byly většinou zbytečně duplicitní k již stávajícím odkazům, za druhé nebyly řádně formátovány pomocí citačních šablon a za třetí v kritériích pro NČ se jasně píše o věrohodných nezávislých zdrojich, za což nelze tyto blogy považovat. --Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2017, 19:27 (CET)
Jak jsem se již vyjádřil v diskusi u DNA, pokud jsou články na dinosaurusblog ozdrojované a informace v článcích ověřitelné dle uvedených zdrojů, není důvod jim nevěřit. To, že se stránka jmenuje blog a běží na rozhraní blogspot.com, nemusí nutně znamenat, že se jedná o nedůvěryhodnou stránku. Někdo prostě preferuje publikovat svoje články spíše na web než do časopisu a tato platforma mu může vyhovovat více než jiné možnosti. Jinak samozřejmě na blogy pozor, ale tohle je myslím celkem dobrá výjimka, kterou bych nedoporučoval zakazovat. (PS: myslím, že jsem jen kompletně zopakoval vše, co jsem napsal už v diskusi u DNA, omlouvám se kdyžtak za duplicitu) --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2017, 16:37 (CET)
@Dvorapa: Ono zde jde také o tom že Meridas či pan Socha píše jak blog, tak články na wikipedii, a jako reference používá vlastní blog, kde už zdroje má. To se mi nelíbí. Vlastní web či blog si hezky ozdrojuje, ale na wikipedii proúaguje vlastní články, vlastní knihy, vlastní přednášky, a když je dáme pryč, použijeme originální, nějak zmizí. A myslím není vědec, jen populizátor. Ostatně má na wikipedii i heslo o sobě Vladimír Socha, kde je napsáno autor populárně naučné literatury a popularizátor paleontologie i přírodních věd. Takže populizátor dává odkazy na své články, ne na články vědců, od kterých čerpá. Podle mě se to nedělá, kazí tím články. navíc, když něco napíše, hned hodí odkaz na wikipedii jako referenci.--Mirek256 13. 3. 2017, 16:52 (CET)
Dobrá, to bych chápal, v tom případě by ale bylo vhodné spíše provést opatření vůči tomu uživateli (autorovi blogu) a řešit pouze případy, kdy zdrojoval články na Wikipedii svým vlastním blogem (čili cílenou propagaci), nezasahovat však do jiných editací, kdy jeho blog použili jako zdroj jiní wikipedisté. Blacklist by bohužel zamezil jakémukoliv případu a bohužel by nemusel být ku prospěchu. --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2017, 17:00 (CET)

Technický dotaz:

  • Jste si jistí, že fungování blacklistu popisujete správně? Pokud by blacklist znemožnil uložení editace s jakýmkoli výskytem blacklistovaného výrazu, bylo by to značně kontraproduktivní. Logické by bylo kontrolovat pouze nově přidaný text. Právě kvůli tomu, že blacklistovaný pojem se může již vyskytovat v řadě článků, a než by došlo k odstranění, jakákoli editace těchto článků by byla blacklistem efektivně znemožněna.

Technická poznámka:

  • Lze použít i editační filtr. Pro začátek bych navrhoval vytvoření filtru, který by monitoroval nové přidávání (například by dával značku dinosaurusblog). Také by se dalo uvažovat o zákazu přidávání do DČ a NČ. @Martin Urbanec: ping.

--Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2017, 19:15 (CET)

K dotazu) Doteď jsem se domníval, že blacklist zkoumá celý text stránky. Vyzkoušel jsem to teďka na test.wikipedia.org i zde a vypadá to, že jsem se mýlil a zkoumá jen přidání. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 3. 2017, 19:34 (CET)

Přejmenování šablony Citace elektronické monografie[editovat | editovat zdroj]

Navrhuji přejmenovat šablonu {{Citace elektronické monografie}} na obecnější {{Citace elektronického dokumentu}}.

  1. Mnoho lidí vůbec netuší, co současný název znamená, nováčci na to někdy docela hledí
  2. Ten, kdo ví, co to znamená, tak zároveň ví, že to znamená něco jiného, než k čemu to obvykle používáme. Cituji z Akademického slovníku cizích slov: monografie, vědecké dílo věnované jedné otázce, osobnosti ap. Ve skutečnosti ale tuto šablonu nejčastěji používáme na odkaz běžných internetových stránek, jako například stránky městského úřadu a podobně.

Jen na okraj, stejný název ke spokojenosti přispěvatelů používá také slovenská Wikipedie. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 4. 2017, 16:35 (CEST)

Souhlasím, pro začátečníky to bude asi pochopitelnější název. --Hugo (diskuse) 7. 4. 2017, 16:51 (CEST)
Pak se naskýtá i otázka, jestli Citace monografie zahrnuje jen vědecká díla. Zpravidla se prostě používá pro citace knihy, ať už vědecké, nebo nevědecké. A taky pro citaci jakýchkoli jiných neperiodických tiskovin (s výjimkou kvalifikačních prací, Sbírky zákonů aj., které mají vlastní šablonu).
Obecně bychom Citaci elektronické monografie vzhledem k nejrozšířenějšímu použití mohli přejmenovat rovnou na Citaci webu, byť se občas používá i pro newebové elektronické dokumenty, jako třeba film na DVD apod. Jde pak jen o to, jestli preferujeme co nejširší pojmenování, do kterého se vejdou všechny možnosti použití, anebo preferujeme pro název nejobvyklejší, a tedy nejčastěji hledané použití s tím, že další použití jsou také možná (a třeba v dokumentaci uvedená). Možné jsou jistě oba přístupy. Např. ve VisualEditoru už se v nabídce prosazují právě označení „Kniha“, „Časopis / noviny“, „Časopis na webu“, jen pro elektronickou monografii zůstává „Elektronická monografie“ (mohl by být třeba „Statický web“ nebo jen „Web“). Možná raději ať jsou si nejistí ti, kteří ve výjimečných případech budou chtít citovat film na DVD, než aby marně přemýšleli, co to kruci znamená „elektronická monografie“ nebo „elektronické periodikum“, ti nejběžnější uživatelé při citování novin, časopisů, knížek nebo webů a zpravodajských portálů. --Bazi (diskuse) 7. 4. 2017, 16:58 (CEST)
Hlavní historický argument proti {{Citace webu}} je, že web se skládá z elektronických periodik a elektronických monografií. Ale proti změně názvu na něco intuitivního nejsem. JAn (diskuse) 7. 4. 2017, 21:10 (CEST)
Se změnou také souhlasím. Přemýšlím, jestli je lepší citace elektronického dokumentu, nebo citace webu. První je přesnější, druhé srozumitelnější. --Vojtěch Veselý (diskuse) 8. 4. 2017, 21:17 (CEST)
Jsem proti, nový název není o nic srozumitelnější. Pojmenujme to třeba citace webové stránky.Juandev (diskuse) 9. 4. 2017, 12:16 (CEST)
Zbytečně dlouhé, když by se totéž dalo vyjádřit kratším „citace webu“. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2017, 12:24 (CEST)

„Citace webu“ (s popisem v dokumentaci) je krátké, „citace elektronického dokumentu“ také lze, kvůli přesnějšímu názvu. Obě budou lepší než současná „citace elektronické monografie“. (Na „citace webové stránky“ se dívám stejně jako Bazi, čili nechci.) --Jann (diskuse) 9. 4. 2017, 13:01 (CEST)

Zdá se mi jako nejvhodnější „Citace webu“, kvůli srozumitelnosti pro všechny, jinak viz Jann a Bazi. --Vlout (diskuse) 9. 4. 2017, 13:17 (CEST)

A to mně ta "citace webové stránky" přijde o chlup lepší než "citace webu". O moc delší to není a je to o dost přesnější označení. --Vojtěch Veselý (diskuse) 9. 4. 2017, 13:19 (CEST)

Když už přejmenovávat, pak jsem pro "citaci webového dokumentu" a proti zkrácenému "citace webu". Z webu zde citujeme jinými šablony i periodika, normy, zákony, elektronické sborníky. Z názvu by mělo být jasné, jaké položky pravděpodobně šablona umožní vyplnit a u kterých bude mít editor záruku korektního zobrazení ve výsledné podobě reference podle normy pro citování, i když takové položky třeba editor nevyužije; zde je to např. korporace, edice, překladatelé apod. a naopak nebude asi obsahovat paragraf nebo sestavitele. Chcete-li pro ty, co netuší, co je monografie, nebo jsou schopni vyplnit pouze název a webovou adresu, udělat případně novou šablonu (zde bych se názvu "citace webu" nebránil) a nechat zachovanou tu původnípro monografii. I když pak nevím, proč vůbec citovat šablonou a ne pouhým tagem ref. Petr Karel (diskuse) 10. 4. 2017, 08:46 (CEST)

I já bych se přikláněl spíše k citaci elektronického dokumentu, webové stránky nebo webového dokumentu než zkrácené citaci webu, která může být příliš zavádějící. Přesto však nemyslím, že by byly důvody k přejmenování tolik důležité a klidně by to mohlo zůstat, jak to je. Název šablony by navíc trochu vybočoval z aktuální sady 8 základních, které si drží vcelku jednotný styl pojmenování. Pokud už přejmenovávat na systém ala enwiki, tak by to mělo zasáhnout i Citaci monografie (knihy), Citaci periodika (časopisu), atd. Přičemž ale tak jako netolerujeme přesměrování z obecnějšího pojmu na konkrétní, tak bychom neměli podporovat ani takováto přejmenování. --Dvorapa (diskuse) 10. 4. 2017, 13:33 (CEST)
Však kniha a časopis/noviny tu už zazněly, byla by to jedna z možností, jak to pojmout koncepčně. Jinak ale elektronický dokument je stejně problémový jako web v tom smyslu, že jde o natolik široký pojem, že by mohl zahrnovat i články ze zpravodajských webů, které přitom mají samostatnou šablonu. Otázka přesměrování je ovšem úplně o něčem jiném, to je věc encyklopedického obsahu, logické a intuitivní dohledatelnosti a principu postupného budování Wikipedie, použití takového přístupu na pojmenování citačních šablon ale nedává mnoho smyslu. --Bazi (diskuse) 10. 4. 2017, 13:42 (CEST)
Ano, elektronický dokument je široký pojem stejně tak, proto by se to opravdu muselo řešit koncepčně. Web má však ještě jednu nevýhodu, ne každý chápe web jako ekvivalent pro webovou stránku, najdou se i tací, kteří slovo web považují pouze za rovnocené webovému serveru (Seznam.cz, Wikipedia.org), a setkal jsem se i s přístupem, že web je pouze ekvivalent ke slovu internet, čili jak jsem shrnul výše, může to být až příliš zavádějící. Mně stávající systém celkem vyhovuje, pro nováčky je jen těžké si na něj zvyknout. Asociace přesměrování a nejpoužívanějších šablon ve článcích mi však stále přijde velmi trefná, nevidím nic, co by mi z vaší věty nedávalo smysl i pro citační šablony. Je to však můj názor, že raději stávající obecný systém než jiný konkrétnější a že ty dva případy přesměrování a šablon jsou si podobné, chápu, že ne každý se s ním ztotožní. --Dvorapa (diskuse) 10. 4. 2017, 14:01 (CEST)

Já jsem proti přejmenování na {{citace webu}}, což považuji za příliš obecné a matoucí (elektronické periodikum je také web). Názvu {{citace elektronického dokumentu}} bych se sice nebránil, nicméně v takovém případě nevidím dostatečné důvody pro přejmenování, respektive takové důvody, které by opravňovaly nutnost změn na desetitisících stránek. Jak vlastně nováčci citují? Co jim nabízí VE (edituji zásadně v kódu, takže problematika citací skrz VE je pro mně španělskou vesnicí)? Musí jít do dokumentace šablony a okopírovat vzor? V takovém případě by možná stačilo vylepšit popis funkce šablony v dokumentaci. --Vachovec1 (diskuse) 10. 4. 2017, 13:55 (CEST)

Ve VE to vypadá zhruba takto. Vkládající uživatel nejdřív ani neví, jak se šablona jmenuje, vybírá si z této nabídky. A v další fázi vyplňuje parametry, tam už se zobrazuje název šablony. Ale VE je určený nováčkům a lidem, kteří neznají wikikód a nerozumí dalším tajům fungování Wikipedie, čili musíme předpokládat, že si tyhle všechny pojmy ještě nezařadí k tomu, co všechno za nimi vidíme my. Je potřeba se na to dívat očima neznalce, jestli můžou být ta označení pro něj intuitivní, srozumitelné.
--Bazi (diskuse) 10. 4. 2017, 17:02 (CEST)
Proč tedy neupravit jméno šablony rovnou ve VisualEditoru, jako je tomu např. u citace monografie (→ kniha)? Třeba k nim i přidat nějaký krátký popisek, kdy se jaká používá, a tak. --Dominikosaurus (diskuse) 10. 4. 2017, 17:17 (CEST)
To jistě lze, takže tam můžeme dát třeba web? Stejně jako to můžeme udělat i v názvu samotné šablony a v její dokumentaci přidat nějaký krátký popisek, kdy se používá? --Bazi (diskuse) 10. 4. 2017, 18:56 (CEST)
  • Rovněž proti. Nebráním se však, ba dokonce bych ocenil, někam do nápovědy nebo rovnou k šablonám uvést, kdy je používat. To by podle mě problém vyřešilo mnohem lépe, než kdybychom šablonu jen stroze přejmenovali. --Dominikosaurus (diskuse) 10. 4. 2017, 14:31 (CEST)
  • Já bych vůbec předělal šablony, po vzoru anglické, která je má mnohem jednodušší. Názvy byly a jsou zmatečné i pro mě. Monografie je dílo, které se týká převážně jednoho tématu. Takže navrhuji Citace publikace nebo knihy (už i kvůli tomu, že ne každý je s pojmem monografie seznámen). Citaci elektronické monografie bych přejmenoval na dokument nebo médium, klidně i na Citaci webu. Ebooky atp. bych sloučil do normální Citace. Teď je otázka jak to rozlišuje norma. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 27. 5. 2017, 22:03 (CEST)
Já bych nepředělával nic a stávající univerzální názvy se mi líbí, dá se na ně zvyknout (zezačátku jsem taky netušil, který použít, ale časem to přijde). Možná by vedle volby šablony mohl být odkaz na nápovědu? --Dvorapa (diskuse) 27. 5. 2017, 23:28 (CEST)

Změny v přidělování skupiny autoconfirmed[editovat | editovat zdroj]

Zdravím všechny, rád bych navrhl dvě změny v přidělování uživatelské skupiny autoconfirmed (to je ta, která zejména umožňuje vyhnout se určitým editačním filtrům, editovat polozamčené stránky a stránky přesouvat). První navržená změna spočívá ve zpřísnění požadavků na její získání ze současných 4 dnů od registrace na 4 dny od registrace a 10 editací od registrace, aby se nestávalo, že vandalský účet je třeba na týden zablokován a po vypršení bloku najednou zjistí, že může přesouvat stejně, jako dobromyslný editor.

Druhá navržená změna pak spočívá v umožnění přidělování tohoto statusu (respektive ekvivalentní skupiny confirmed alias Schválení uživatelé) místními správci. To by umožnilo například wikipedistovi z jiné jazykové verze provést určité úpravy, které jsou sice v pořádku, ale filtr neustále varuje pomocí přidělení výjimky z filtru touto cestou anebo třeba umožnění předčasné editace polozamčeného článku důvěryhodnému editorovi.

Technicky vše musí zařídit vývojáři pomocí žádosti na Phabricatoru.

Jaké jsou názory kolegů? --Martin Urbanec (diskuse) 13. 4. 2017, 10:38 (CEST)

Asi nerozumím druhé části. Jak souvisí přidělování správcem (dosud byrokratem, nemýlím-li se) s tím, aby bylo něco umožněno wikipedistovi z jiné jazykové verze? Nevidím v tom žádnou spojitost. --Bazi (diskuse) 13. 4. 2017, 10:42 (CEST)
V současné době se staneš automaticky schváleným uživatelem až po čtyřech dnech od registrace. K tomuto statusu se váže několik práv (editovat polozamčené stránky&přesouvat stránky&ignorují tě určité filtry). Pokud dotyčný editor, který je hlavně aktivní na jiné verzi a zde tudíž ještě nemá právo autoconfirmed (budu používat s dovolením tuto kratší verzi) chce například odstranit spam ve formě referencí, při každém odstranění ho bude varovat Speciální:Filtry_zneužití/3, což je samozřejmě v jeho práci otravující. Proto je buď nutné filtr dočasně vypnout anebo mu přidělit práva confirmed (totožná s autoconfirmed), aby ho filtr ignoroval. V současné době nemůže lokálně právo přidělit nikdo, ani byrokraté, a je nutné jít za stewardy. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 4. 2017, 10:49 (CEST)
Aha. Tak to jsem omylem spojil autoconfirmed s automatickými strážci, ty přiděluje byrokrat. I když mi teda přijde, že zkušený wikipedista snad nemá problém s 4denním počkáním nebo se skousnutím filtru. Nebo už tu máme nějaké hlasy, že to lidem vadí? --Bazi (diskuse) 13. 4. 2017, 11:04 (CEST)
Nežádám o něco, co by nebylo užitečné :-). Kohokoliv vynucené obstrukce třeba v tom, že mu dáme na výběr buď přes filtr, nebo až za 4 dny mohou natolik znechutit, že tu práci raději neudělá vůbec. Již jsem se setkal se situací, kdy bylo nutné filtr přes noc vypnout právě z tohoto důvodu (navíc v té době bugoval systém, přičemž popřadě chtěl vyplnit captcha kód, objevilo se varování, po jeho ignorování tlačítkem Uložit změny se objevila zase captcha, pak zase varování a tak pořád dokola), nechat ho vykonat to, co chtěl a následně ten filtr znovu zapnout. Stále ale musel vyplňovat captchu (právo na její přeskočení se váže na autoconfirmed/confirmed status). Diffy po ruce nemám, ale chceš-li je, určitě je najdu. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 4. 2017, 11:09 (CEST)
Martin se mnou návrhy dopředu diskutoval e-mailem (bavili jsme se o tom v rámci související diskuse o editačních filtrech), oba návrhy se mi zdály rozumné. Aby nedošlo ke zmatkům: nejedná se o skupinu "Automatičtí strážci" (autopatrolled), do které uživatele řadí byrokrati. Jde tu o skupinu "Automaticky schválení uživatelé" (autoconfirmed) a její ekvivalent "Schválení uživatelé" (confirmed). V současnosti se uživatel stává "automaticky schváleným uživatelem" 4 dny od registrace. Na jiných jazykových verzích bývá obvyklá ještě podmínka minimálního počtu editací, tedy například navrhovaná kombinace 10 editací + 4 dny od registrace. Skupinu "Schválení uživatelé" tu máme definovánu, práva jsou tatáž jako pro skupinu "Automaticky schválení uživatelé", ovšem nebylo definováno, kdo může uživatele do skupiny zařadit - proto mají momentálně tuto pravomoc pouze stevardi. Martin poznamenal, že manuální "schválení" by mohlo pomoci například účastníkům Kurzů, když by se tak například senioři vyhnuli nutnosti ze začátku opakovaně procházet testem CAPTCHA při přihlašování. --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2017, 11:16 (CEST)
Při editování, při přihlášení captcha většinou není vyžadována, navíc v té době není uživatel ověřen, že ji může přeskočit. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 4. 2017, 11:17 (CEST)
Užitečnost můžu potvrdit, sám jsem se na cizích wiki setkal s problémem, že jsem nemohl třeba přesouvat. I když zrovna u cizinců je otázka, zda budou podstupovat martyrium vyhledání správce, žádosti a čekání na provedení (nehledě na tom, že nebudou vědět, že to lze přidělit). U účastníků kursů mi přijde užitečnější. Ale zároveň by bylo dobré, kdyby existovala pojistak, např. že u ručně přidělených dosud neautomatických může správce/vedoucí kursu zároveň i odebrat. JAn (diskuse) 13. 4. 2017, 11:51 (CEST)
Jistě, můj návrh spočívá v možnosti správců skupinu schválený uživatel nejen přidělit, ale i odebrat. Samozřejmě ale nejde odebrat automatické schválení (teda jde, ale ne ručně a je to na jinou diskusi). Spíše obráceně, řekl bych, že mnohdy správce zaregistruje uživatele s tímto problémem a nabídne mu to/rovnou to udělá. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 4. 2017, 11:53 (CEST)

U obojího jsem určitě pro. Ad druhý případ, na španělské wiki jsem třeba musel udělat 50 editací, abych byl autoconfirmed a to jen kvůli tomu, abych si přidal cosi do css/js. — Draceane diskusepříspěvky 17. 4. 2017, 21:21 (CEST)

ProPro Pro Ve zmíněných editačních filtrech bude poté nutné změnit 'autoconfirmed' in user_groups na 'confirmed' in user_groups (pokud je to žádoucí). Matěj Suchánek (diskuse) 18. 4. 2017, 11:25 (CEST)

S tím počítám :-) --Martin Urbanec (diskuse) 18. 4. 2017, 12:20 (CEST)

Polozámky[editovat | editovat zdroj]

Jak byste se tvářili na polozámek článků o datech (jako 1. leden)? Je pravda, že anonymní IP mají často velký podíl na aktualizaci, na druhou stranu jsou tyto články pod permanentními nájezdy vandalů. (Články monitoruji a všímám si, že často v těchto článcích zůstávají vandalismy i několik týdnů.) Případně, pokud by byla možná varianta s automatizovaným zámkem aktuálního data (jako to dělá Che třeba u Wikipedie:VVD). — Draceane diskusepříspěvky 26. 5. 2017, 12:50 (CEST)

Sokolské jednoty[editovat | editovat zdroj]

Sokol je fenomén spjatý s Československou historií. Před časem jsem založil Seznam sokolských jednot v Česku a přijde mi fascinující kolik jednot na území ČR funguje, často v historických budovách. Věřím, že řada z nich (nejen Tyršův dům) je encyklopedicky významná a zasloužily by si článek s fotkou. Informace o nich navíc často jsou v článcích o jednotlivých městech. Co myslíte stojí za to o jednotách a sokolovnách psát třeba i v rámci nějakého projektu?(Wajstojfl (diskuse) 26. 5. 2017, 21:06 (CEST))

Jestliže k nim jsou nezávislé, netriviální a věrohodné zdroje, tak nepochybně stojí. Některé z nich jsou tak staré a tak zasloužilé nejen na poli sportu (namátkou Sokol Pražský - ten už tu dokonce máme, Sokol Královské Vinohrady, jehož členem byli např. Alois Hudec nebo Ema Destinnová, ale my o tu máme článek jen o jeho florbalovém oddílu; Sokol Brno I - zal. 1862 a mnohé jiné), že si to zaslouží bez váhání. Stejně tak mnoho osobností, které se do jejich historie zapsaly. --Okino (diskuse) 26. 5. 2017, 21:25 (CEST)

Hledání... pod lípou[editovat | editovat zdroj]

Zdravím. Všimla jsem si, že sekce Nápověda zahrnuje interaktivní okno (na konci stránky samotné), pomocí kterého lze vyhledávat zadaný text přímo a pouze v sekci Nápovědy. Nešlo by to samé zařídit i Pod lípou? --ListickaFox (diskuse) 12. 6. 2017, 10:40 (CEST)

Přímo ne, protože ve jmenném prostoru Wikipedie jsou krom stránek Lípy i další stránky, zatímco v Nápověda je pouze nápověda. Pokud ale použijete ono zmiňované vyhledávání v Nápověda, nebo dát hledat v horním vyhledávacím poli a pak přejdete do Rozšířené, můžete místo Nápověda v nastavení Hledat ve jmenných prostorech: zvolit Wikipedie. Ve vyhledávání ale budou např. i pravidla a wikiprojekty. S pozdravem --12. 6. 2017, 11:01 (CEST), Utar (diskuse)
Tak ono by to šlo, ne že ne, ale spíš je otázkou, kam to zařadit, kdybychom to tam někam chtěli dát, záhlaví už je takhle přeplněné. Leda někam do rozbalovacího boxíku archivů, případně jen jako nějaký malý odkaz, ikonku lupy nebo tak něco.
--Mormegil 12. 6. 2017, 12:06 (CEST)
Archivy
Hlavička je opravdu přeplněná, nicméně pokud by se trochu probrala asi by to tam šlo. Další možností je na každé lípě třeba něco takového:
--Dvorapa (diskuse) 12. 6. 2017, 13:24 (CEST)
Případně by ještě šlo ten box, který navrhuje Mormegil, zmenšit a umístit do pravého horního rohu stránky. Tam by se i vešel --Dvorapa (diskuse) 12. 6. 2017, 13:47 (CEST)
Možná by to šlo šoupnout pod rámec archivu...? V sekci Nápovědy je vyhledávací okno také až dole resp. na konci stránky a přesto jsem ho tam našla. Hlavička lip je přeplácaná nad míru, ale pod rámcem archivu je naopak docela dost nevyužitého místa - klidně by se tam vešla "tlačítka" pro obě volby (hledat pod lipami i procházet v archivech). Každopádně se mi návrh vyhledávacího okénka moooc líbí! "Hledat pod lipami" zní vážně skvěle :-) Ale ve jménu skromnosti a v souhlasu s přeplácaností si myslím, že bude možné smířit se i s malou lupičkou. Díky za přátelský a vstřícný přístup. --ListickaFox (diskuse) 12. 6. 2017, 23:32 (CEST)
Utar: Díky moc za tip, ale obávám se, že pro ty méně ostřílené wikipedisty, nováčky a newikipedisty je to možná trochu náročná cesta. --ListickaFox (diskuse) 12. 6. 2017, 23:32 (CEST)
Myslím, že vyhledávání v archivech, a tedy v rámci archivního boxu, by mohlo být pro uživatele dostatečné. Na samotné hlavní stránce jednotlivé lípy ostatně lze vyhledávat klasicky prostřednictvím prohlížeče s Ctrl+F a není potřebné speciální vyhledávací políčko. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2017, 15:57 (CEST)
Inu, já jsem zde pod lipami chtěla původně probrat něco úplně jiného (vlastně už ani nevím co :-) ), jsem však zvyklá si diskuse nejdřív prohlédnout, zda se dotaz, který hodlám položit, již dříve v dané oblasti neprobíral. Když jsem takto chtěla učinit i zde, zjistila jsem, že je to docela složitý proces. Oceňuji snahu o zachování jednoduchého vzhledu wiki, přestože jsem svůj návrh vznesla se záměrem právě zjednodušit přístup na část informací. Chápu, že pro některé zkušené wikipedisty je to automatika a stejně tak chápu, jak je pro znalce občas snadné zapomenout na to, jaké to je být nováčkem. V tomto případě nejde jmenovitě o mne osobně - já jsem schopná se poprat takřka s jakoukoli internetovou nesnází - jde spíše o to, že ze zkušenosti vím, že velká řada zpohodlnělých lidí než aby se složitým procesem prokousala, raději buďto dotaz prostě položí znovu a nebo shledá složitost natolik rozsáhlou, že snahu vzdá docela. Abych to shrnula, jednoduché políčko zabere na stránce jeden řádek... duplicitní dotazy zaberou archivy a archivy a to v tom lepším případě, protože dotazy zcela nepoložené jsou mnohem horší než dotazy položené dvakrát. --ListickaFox (diskuse) 14. 6. 2017, 14:20 (CEST)

Šablona:Reklama jako urgentní šablona[editovat | editovat zdroj]

Milí kolegové, poslední dobou mi párkrát problesklo hlavou, když jsem občas koukal na poslední změny, zda nezměnit šablonu {{Reklama}} na urgentní. Nedávno se pod lípou řešil problém, jak předejít tvorbě článků na míru (PR článkům) a několikrát jsem si všiml, že se do článků tahle nálepka prostě přidá a neřeší se to. Přitom podle Wikipedie:CWN by měly být takto označené články spíše smazány. Články, které mají některé prvky propagačního textu třeba jen z části, by měly být zřejmě označeny šablonou {{upravit}}. Lhůta by mohla být delší, třeba měsíc. Nebo by po vypršení lhůty byl článek navržen na smazání přes DoS. Co si o tom myslíte? --Mates (diskuse) 13. 6. 2017, 15:42 (CEST)

Myslím, že ten vztah šablon Reklama a Upravit je trochu jiný, posunutý jinam. Pokud je článek natolik propagační, že by na Wikipedii neměl být, dala by se použít šablona {{Urgentně upravit}}, zatímco samotná šablona {{Reklama}} IMHO označuje prostě jen částečně nevhodné vyznění článku, které se dá upravovat a není natolik silné, aby to měl být důvod k urychlenému odstranění článku. Šablona {{Upravit}} by pak měla patřit už jen do článků, které buď potřebují více vylepšení různého druhu, včetně třeba přeformulace některých propagačně vyznívajících tvrzení, anebo když se úpravy vůbec týkají něčeho jiného. Takto myslím, že je stávající vyznění šablon v pořádku a použitelné. Pokud je čtenář varován, že článek nese znaky propagace, stačí to k jeho ostražitému přístupu k takovémuto článku. Je-li někde ta šablona dlouhodobě bez řešení, klidně by se to dalo jednou za čas projít a vlepit tam šablonu urgentní. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2017, 15:55 (CEST)
{{Reklama}} se IMO používá u článků, které nejsou úplně 100% reklamní, ale některé pasáže tak mohou vyznívat. Správci reklamní, propagační hesla už nyní mohou mazat v procesu rychlosmazu a já toho využívám (pro patroláře se nabízí {{Smazat|reklama}}). Když se podívám na příklady užití šablony: Uniqa pojišťovna, Zvlášňý škola, Webnode, tak to odpovídá mé úvodní větě, o vhodnosti promazat, přeformulovat některé pasáže, ale na smazání po lhůtě, či posun do DOSu bych to neviděl. Respektive, před nájezdem na nové použití by se musela vyřešit všechna současná vložení, kde je ve většině případů jak DOS tak i smaz po lhůtě neadekvátní volbou. S reklamou je samozřejmě dobré se vypořádat, např. i s přispěním našeho MOPu. Zdraví. --Kacir 13. 6. 2017, 16:00 (CEST)

Arbitři a filtry zneužití[editovat | editovat zdroj]

Když se zakládala uživatelská skupina "Arbitři", přišla řeč i na filtry zneužití. Bohužel v tomto případě došlo k tomu, že výsledek (pravděpodobně) neodpovídá zamyšlenému účelu. Cílem založení sklupiny Arbitři bylo, aby členové AV měli přístup i ke smazaným/běžnému uživateli skrytým záznamům (tj. například umožnit členům AV prohlížení smazaných stránek). V případě editačních fitrů by se jednalo o možnost prohlížení záznamů "tajných" filtrů. Na to se vztahuje právo abusefilter-view-private (správci ho mají jako součást práva abusefilter-modify). Arbitři ovšem dostali do svého "balíčku" pouze právo abusefilter-log-detail, což jim je víceméně k ničemu, jelikož toto právo mají i jako automaticky schválení uživatelé (viz Speciální:Práva uživatelských skupin). Navrhuji proto, aby členům skupiny Arbitři bylo místo práva abusefilter-log-detail přiděleno právo abusefilter-view-private, jak bylo zřejmě původně zamýšleno. --Vachovec1 (diskuse) 3. 7. 2017, 14:55 (CEST)

Já ještě doplním, že arbitři by měli mít i právo abusefilter-log-private umožňující kromě pravidel filtru vidět i ty záznamy. --Martin Urbanec (diskuse) 3. 7. 2017, 14:56 (CEST)
Doplním, že arbitrům by se konkrétně tato práva bývala hodila při projednávání odvolání Tomy646 (když jsme řešili jeho loutky). Zprostředkovat příslušné záznamy nám tehdy musel Martin Urbanec skrz svá práva správce. --Vachovec1 (diskuse) 3. 7. 2017, 15:05 (CEST)
Souhlasím, toto oprávnění by bylo vhodné. JAn (diskuse) 3. 7. 2017, 15:51 (CEST)

Přejmenování šablony Infobox Procesory (Von Neumannova architektura)[editovat | editovat zdroj]

Chtěl bych navrhnout přejmenování šablony Šablona:Infobox Procesory (Von Neumannova architektura) na Šablona:Infobox - procesor.
Důvody:

  1. Tento název byl zřejmě zaveden kvůli rozlišení od šablony Šablona:Infobox - procesor (harvardská architektura). Jelikož tento druhý infobox je využíván v pouhých pěti článcích, připadá mi nesmyslné kvůli tomu zbytečně prodlužovat název infoboxu, který je využíván v mnohem více článcích (navíc ho v rámci WikiProjektu Mikroprocesory plánuji přidat do mnoho dalších).
  2. Tuto architekturu využívá v dnešní době většina procesoru, proto mi přijde zbytečné dávat to vůbec do názvu.
  3. Narozdíl od většiny ostatních infoboxů je v množném čísle a bez pomlčky

---Nik3- (diskuse) 23. 7. 2017, 11:16 (CEST)

Tady rozhodně platí WP:Editujte s odvahou. Jinak nejlepší by podle mě bylo oba dva infoboxy sloučit do jednoho. Matěj Suchánek (diskuse) 24. 7. 2017, 08:58 (CEST)
Souhlasím s Nikem3, zdá se mi to jako rozumný návrh. Krom toho můžete při úpravách infoboxu provést i jeho standardizaci, viz WP:WPI#Cíle. --Dvorapa (diskuse) 24. 7. 2017, 11:10 (CEST)
Infobox jsem trochu upravil, přidal jsem do něj dva nepovinné parametry, které měla šablona harvardské architektury navíc (tím došlo k onu navrhnutému sloučení). Výsledné dílo je Šablona:Infobox - procesor, náhled je umístěn kromě dokumentace také zde; prosím o případné připomínky. Zároveň bych chtěl vědět, dalo by se využít nějakého bota? Bylo by zatím potřeba jenom změnit názvy šablon a název jednoho parametru. ---Nik3- (diskuse) 25. 7. 2017, 18:02 (CEST)
Určitě, napište o co konkrétně jde na WP:ŽOPP. --Dvorapa (diskuse) 25. 7. 2017, 18:23 (CEST)

Povolení importu z enwiki[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, pro import zejm. fungujících šablon, kupř. nyní pro nastenka.wikimedia.cz a její systém vkládání dat přímo do Wikipedie, by se hodilo mít možnost provést import z anglické verze. Jde o to zažádat na Phabricatoru, pokud máme komunitní konsensus. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 8. 2017, 17:59 (CEST)

Poprosím o delší zdůvodnění, ať víme, co to pro nás přinese a co nás to eventuálně bude stát.--frettie.net (diskuse) 17. 8. 2017, 13:11 (CEST)
Budiž: Přinese to správcům možnost provést import jakékoliv stránky z anglické verze Wikipedie, přičemž nebude nutné ručně vypisovat autory/odkazovat na původní článek, jelikož vše obstará importovací speciální stránka Special:Import (stejně, jako to dělá již nyní při importu ze sesterských projektů, zjm. Wikislovníku, viz Special:Log/import). Importovat takové stránky se hodí třeba při zavádění nějakého nástroje (v tuto chvíli upozorňovač na probíhající kurzy na Nástěnce nastenka.wikimedia.cz), kdy stačí šablony importovat a přeložit a není třeba je ručně kopírovat. Nic víc od toho nečekám :). --Martin Urbanec (diskuse) 17. 8. 2017, 13:16 (CEST)