Wikipedie:Pod lípou (práva)

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Pod právnickou lípou

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o autorských právech, licencích a záležitostech s nimi spojených.

Majolka

Anonymní editor již dvakrát odstranil z článku Majonéza výraz „majolka“ s tím, že „Majolka® je registrovanou ochrannou známkou společnosti BONECO a.s.“, což odkaz ve shrnutí editace dokazuje. Osobně znám toto slovo jako obyčejný výraz pro majonézu, jak jej zná například i Internetová jazyková příručka, tudíž jsem slovo do článku s doplněním IJP jako zdroje vrátil. Pro jistotu se ale zeptám – může být výskyt takového slova, které je zároveň ochrannou známkou, v článku v rozporu s právem? --David V. (diskuze) 12. 5. 2025, 15:05 (CEST)

IMO majolka jako obecné pojmenování do úvodu patří. To mně přijde, jako bychom z článků mazali např. Coca-Cola. A v šabloně {{poznámka}} může kdokoli doplnit informaci o ochranné známce; na iDNES.cz k tomu heslo už z 2010. --Kacir 12. 5. 2025, 17:04 (CEST)

@David V., @Kacir: Tak na IJP už to není, přitom ještě včera to tam bylo. Vy jste někdo do Ústavu pro jazyk český psali? Protože mám pocit, že to nebude náhoda.

Ovšem jako zdroj pro obecné pojmenování byla IJP beztak nevhodná, protože včera bylo v ASCS: „obch. název pro majonézu“ Což sice znamená, že je to podstatné jméno obecné, nikoliv vlastní, nicméně je to název produktu konkrétní značky, nikoliv majonéz všech značek (například heslo majonéza žádné synonymum neuvádí). Viz například trabant, byť s malým písmenem: „automobil zn. Trabant“ Což mě ale překvapilo, protože jsem si rovněž myslel, že majolka se dá použít pro jakoukoliv majonézu.

Obecně by ale výskyt registrovaných ochranných známek na Wikipedii neměl vadit, registrovanou ochrannou známkou je pravděpodobně i Škoda, Microsoft nebo Windows. Otázkou tedy pouze je, zda může být název uveden jen jako název konkrétní značky, a nebo i jako název obecného pokrmu. --Marek Genius (diskuse) 13. 5. 2025, 16:14 (CEST)

Hádám, že Ústavu pro jazyk český napsal anonymní editor, který výraz z článku odstraňoval. Já jsem naopak včera cíleně IJP archivoval, očividně to byl dobrý nápad… --David V. (diskuze) 13. 5. 2025, 16:51 (CEST)

Za archivaci díky. Smazání z IJP byl IMHO nesmysl. ÚJČ sice na návrhy veřejnosti Internetovou jazykovou příručku upravuje, příkladem je heslo hranolka, které bylo v nedávné době nově vloženo na základě dotazu od nějakého tazatele, ale heslo majolka bylo podle mě v pořádku, nebo tam minimálně žádnou chybu nevidím. Heslo uvádělo pouze skloňování a podobné informace, nikde se nepsalo, že by šlo o libovolný produkt. Naopak se v ASCS, který má beztak i tištěnou podobu v knihovnách, jasně uvádělo, že jde o obchodní značku. Takže buď to smazal nějaký začátečník nebo laik, ale takový člověk by do databáze sahat neměl, a nebo jim člověk z IP adresy musel pohrozit právníkem, takže se zalekli. --Marek Genius (diskuse) 13. 5. 2025, 18:07 (CEST)

@Marek Genius: Náhodou jsem si vzpomněl na tuto diskuzi a zjistil jsem, že IJP už zase majolku zná, jen přibyla poznámka, že „označení Majolka® je zapsanou ochrannou známkou“. --David V. (diskuze) 6. 7. 2025, 17:19 (CEST)

Každý rok v červenci uvádí Internetová jazyková příručka seznam největších změn. Tedy jsem se díval a letos uvedli, že k žádným zásadním změnám nedošlo: „K červenci 2025 k žádným zásadním změnám v IJP nedošlo“. Tak asi poznámku o ochranné známce nepovažují za zásadní změnu. --Marek Genius (diskuse) 27. 10. 2025, 20:03 (CET)

Ivan Linhart

Dobrý den, prosím o názor ohledně označení článku Ivan Linhart za Copyvivo. Jedná se o kratičký text shrnující základní fakta v chronologickém pořadí. Zdroj informací byl řádně ozdrojován a protože víc informací k dispozici nemám, je logické že oba texty obsahují totožné informace a stejně tak je logické, že text má i shodnou strukturu, protože líčí působení doryčného v chronologickém pořadí, uvádí konkétní školu a ateriér, konkétní podniky a konkétní navržené výrobky atp atd. To to mám psát napřeskáčku? Připadá mi naprosto nesmyslné a kontraproduktivní tohle řešit a neumím si moc představit, jak by to bylo možné napsat jinak. Navíc podotýkám že text obsahuje i informace, které ve zdrojovém článku vůbec nejsou. Přiznávám se, že mi to celé připadá jako nesmyslná buzerace a velký nevděk za všechno to, co jsem pro Wikipedii za dlouhé roky udělal a dost mi to aktuálně bere jakoukoli motivaci do Wikipedie ještě kdy vůbec něco psát. Za případné názory každopádně moc děkuji.--Šandík (diskuse) 15. 5. 2025, 21:52 (CEST)

Osobně bych to na Copyvio moc neviděl. Podobnost s tou stránkou je tam zhruba 13% (viz zde), což si myslím, že je akceptovatelné. Ale dotaz je to spíše na kolegu Harolda, který tam to Copyvio dal. --PetrVod (diskuse) 16. 5. 2025, 08:41 (CEST)

Co si myslí "kolega Harold" je ovšem jasné. Zajímá mě, co si o tom myslí ostatní. --Šandík (diskuse) 16. 5. 2025, 08:45 (CEST)

Mně to srovnání (viz níže) nepřijde z autorskoprávního hlediska ok... Vždyť je to v podstatě totéž, jen drobně upraveno, z mého pohledu tedy copyvio. Problémům se dá vyhnout, když se vychází z více obsáhlejších zdrojů, než když zdrojem článku je párvětný text. @PetrVod:: Podle mě je spoléhání se na procenta, které vyplivne automatický nástroj, dosti zjednodušující náhled na celou věc. @Sandik:: Je vhodné předpokládat dobrou vůli, šetřit silnými slovy a nebrat si výtky osobně.

Zdroj	Článek
Ivan Linhart vystudoval mezi lety 1966-1972 průmyslový design v detašovaném ateliéru tvarování strojů a nástrojů na VŠUP v Praze u prof. Zdeňka Kováře.	Mezi lety 1966–1972 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Zdeňka Kováře v detašovaném ateliéru tvarování strojů a nástrojů průmyslový design.
Po absolvování působil až do roku 1993 v ČKD Holding Praha, kde navrhl například tramvaj s dělenou skříní KT4 – D, tramvaj T5 – C (1979) nebo tříčlánkovou obousměrnou tramvaj KT – 8.	Následně působil do roku 1993 v ČKD Praha, kde navrhoval převážně tramvaje. Konkrétně šlo o tramvaj Tatra KT4D s dělenou skříní, tramvaj Tatra T5C a tříčlánkovou obousměrnou tramvaj Tatra KT8.
Mezi lety 1993-1999 pracoval pro AERO Vodochody a.s., zde navrhl úpravy exteriéru a pilotní kokpit pro letoun L-159, později interiér včetně kokpitu a pilotní volant pro letoun AE-270.	V letech 1993–1999 byl zaměstnancem Aero Vodochody, kde navrhl úpravy letounů L-159 či Ae 270. (v rámci snahy o zjednodušení posun významu oproti originálu – pozn. Harold)
Práce Ivana Linharta byla mnohokrát oceněna Křišťálovým jehlanem za vynikající design - roku 1992 za design malotraktoru Mepol – super, v roce 1993 za design sedadla pro vozidla MHD a v roce 1995 za design exteriéru tramvaje Škoda – Inekon.	Za své návrhy opakovaně získal ocenění Křišťálový jehlan za vynikající design. Spolupracoval i se Škodou Plzeň, pro niž navrhl například tramvaj Škoda 03T.
Od roku 1999 působil jako vedoucí pedagog v ateliéru designu I na VŠUP v Praze, detašované katedře ve Zlíně.	Od roku 1999 působil jako vedoucí pedagog v ateliéru designu I Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, na detašované katedře ve Zlíně.
Předmětem výuky se stal design nejrůznějších výrobků, zejména dopravních prostředků a strojů určených pro sériovou výrobu.	není

--Harold (diskuse) 16. 5. 2025, 14:45 (CEST)

Proč dobrou vůli nepředpokládáte vy? A raději ten článek rovnou navrhnete k likvidaci přestože jistě dobře víte, že nikdo jiný tu žádný lepší nevytvoří, pokud to už neudělal? Tohle mohl být základ do něhož třeba může někdo poučenější doplnit další informace. Více zdrojů nemám a nejsou veřejně k dispozici, jinak bych je samozřejmě použil. --Šandík (diskuse) 16. 5. 2025, 22:58 (CEST)

Nepochybuji, že článek byl založen s dobrým úmyslem, bohužel však byla podle mého zvolena špatná metoda způsobu tvorby. Zároveň nepovažuji za vhodné, když editoři přenáší odpovědnost za své texty, které oni sami do Wikipedie vložili, na jiné uživatele. Když už se tu sám editor chlubí tím, co "pro Wikipedii za dlouhé roky udělal", nebylo by lepší namísto urážení se a zavádění debaty o tom, jak někdo jiný "likviduje články", ten článek rovnou přepracovat tak, aby nevyvolával pochybnosti? Čímž by se ušetřily i tisíce diskusních bajtů a čas ostatních.

Sám jsem se teď pokusil obdobný text vycházející z uvedeného zdroje napsat sám. No, a pro ty, kteří se orientují podle procent z automatického nástroje, ten ukazuje 2,9 %. Takže to jde napsat tak, aby to zdrojový text připomínalo co nejméně. Samozřejmě, s chronologií a s názvy školy, podniků, výrobků, atd. nic nenaděláme, a ani s nepříliš velkým objemem informací, které zdroj poskytuje, se toho moc nevykouzlí. Proto je vhodné vycházet z více zdrojů, jak kvůli obecné lidské tendenci napodobovat text, ze kterého vycházíme, tak kvůli množství informací. --Harold (diskuse) 17. 5. 2025, 11:23 (CEST)

Tak fajn. Článek bychom měli zachráněný. Díky! --Šandík (diskuse) 17. 5. 2025, 16:34 (CEST)

No úplně klasické copyvio to není. Je tam znatelná snaha o přeformulování (jiná slovesa, vyškrtávání detailů, rozpisování zkratek, změna slovosledu). --Zagothal (diskuse) 17. 5. 2025, 09:38 (CEST)

Překvapivě jsem si toho všiml. :-) Ano, snaha tam byla, ale "jiná slovesa, vyškrtávání detailů, rozpisování zkratek, změna slovosledu" se mi nezdají jako dostatečné úpravy. --Harold (diskuse) 17. 5. 2025, 11:23 (CEST)

Řekl bych, že hlavní problém článku je spíš ten, že pravděpodobně nesplňuje podmínky encyklopedické významnosti. --Plikous (diskuse) 16. 5. 2025, 17:42 (CEST)

Designér který navrhl nebo se podílel na návrhu řady tramvají, v nichž denně jezdilo nebo dosud jezdí tisíce lidí není encyklopedicky významný? A v tom případě, kdo není? Patrik Kotas který dělal to samé ale je mediálně o dost profláklejší vám encyklopedicky významný připadá? --Šandík (diskuse) 16. 5. 2025, 22:56 (CEST)

Ale encyklopedická významnost, jak ji definují naše pravidla, vůbec nesouvisí s tím kolik tramvají navrhl a kolik lidí v nich jezdilo. Jednoduše řečeno, encyklopedicky významný je člověk/věc/událost/tvor o kterém bylo publikováno povícero hodnotných zdrojů. Designér o kterém nikdo nic nenapsal, významný není, i kdyby navrhl a osobně postavil všechny tramvaje světa. Designér, o kterém existují články a monografie, je významný, i kdyby navrhl jedinou tramvaj, která zůstala jen na papíře. Významné je cokoliv, co bylo reflektováno okolním světem. Co okolní svět přešel a o čem vládne mlčení, je - pro wikipedii - nevýznamné. --Jann (diskuse) 7. 9. 2025, 14:36 (CEST)

Naše řeč

I když to v článku je uvedeno, tak píšu i sem (protože jsem na to právě přišel), že čísla Naší řeči jsou od 01/2023 uveřejněny pod licení CC-BY 4.0, tj. plně kompatibilní s Wikipedií. Archiv čísel zde: https://asjournals.lib.cas.cz/naserec/archiv. — Draceane ^diskuse_příspěvky 23. 6. 2025, 16:19 (CEST)

To je velmi pěkné, nevěděl jsem to. Měl bych otázku: Stálo by zato uvést jednotlivé články časopisu Naše řeč na Wikizdrojích? A jako PDF na Wikimedia Commons? Jen některé články / všechny články? Příliš se v pravidlech Wikizdrojů ani Wikimedia Commons nevyznám. Vím, že například české zákony se umisťují na Wikizdroje jako zkopírovaný text a jednotlivé části Sbírky zákonů na Wikimedia Commons jako PDF, ale nevím, jestli tam spadá i toto. --Marek Genius (diskuse) 27. 10. 2025, 20:21 (CET)

@Draceane Jenže ze stránek vede odkaz na CC-BY-NC-SA, což je kvůli NC nekompatibilní licence.

@Marek Genius Pokud by byla kompatibilní licence, pak je vložení na Wikizdroje možné, (srovnej s:Muni), ale trochu zbytečné, když je to pod volnou licencí jinde. --JAnD (diskuse) 28. 10. 2025, 13:09 (CET)

Děkuji za odpověď. Mně se zdá, že zveřejnění kopie nikdy není na škodu, zvláště je-li kopie zveřejněna na masivním a celosvětovém serveru. Původní stránky s časopisem potom nečekaně zmizí, ale na Wikizdrojích to zůstane. Skvělý postřeh, nevšiml jsem si, že odkaz vede na CC BY-NC-SA 4.0, když přitom píší CC BY 4.0. Asi by to chtělo do redakce časopisu napsat, když v tom mají chaos, tak aby si to opravili. Ale spíše bych předpokládal, že platné bude to, na co směřuje odkaz, tedy CC BY-NC-SA 4.0. --Marek Genius (diskuse) 28. 10. 2025, 13:36 (CET)

Dobrý den, ústavy Akademie věd využívají stále více perzistentní identifikátory DOI, při jejichž využití je už nutné garantovat návaznost na trvalý repozitář, jehož využití je potřeba využívat i s ohledem na národní a mezinárodní politiku zveřejňování výzkumných dat. Technickou infrastrukturu za tím účelem zřizuje či provozuje Knihovna Akademie věd. Pravděpodobnost, že by data mohla zmizet, je tedy velice malá. --Krabiczka (diskuse) 28. 10. 2025, 20:45 (CET)

Na konci jednotlivých textů je zpravidla výslovný odkaz na CC BY, včetně slovního vyjádření v češtině a angličtině a někdy i linku (tentokrát směřujícího opravdu na CC BY 4.0), takže si myslím, že lze mít za to, že nekonzistentní směřování odkazu v zápatí stránek na jinou licenci je překlep.

Ohledně přebírání: rozhodně je dobré mít možnost umístit na Wikizdroje článek vhodně doplňující nějaké téma probírané na Wikipedii, Wikislovníku nebo dalších projektech a vhodným způsobem tyto texty prolinkovat. Třeba odpovědi jazykové poradny budou IMHO cenným obohacením. Zda na Wikizdroje plošně zkopírovat všechny uvolněné texty? Možné to asi je, o smysluplnosti už nejsem tak úplně přesvědčen. Ale pokud se toho někdo seriozně ujme, tak proč ne.--Shlomo (diskuse) 30. 10. 2025, 13:10 (CET)

Využití určitého obsahu Wikipedie na svých stránkách.

Zdravím Wikipedisti. Chápu, že už to tady bylo milionkrát, pokoušel jsem se spojit přímo s dotyčným Wikipedistou (Lukša) ohledně jeho obsahu, ale tento má diskuzi pro nové uživatele uzamčenou. Sháním obsah pro naše komunitní SIM Racingové stránky o Formuli 1 a nepatřím mezi ty, kteří se jen tak stáhnout data někde z webu. Na wikipedii jsem nalezl příspěvky @lukši ohledně F1, které se mi líbí a rád bych některé jeho texty použil na našem webu. Jedná se primárně o tuto URL adresu > https://cs.wikipedia.org/wiki/Formule_1_v_roce_2025 + případně další jeho příspěvky. Nevím, ale jak přesně, jestli v tomto případě mohu data použít, pak jak uvést přesně autora. Bohužel wordpress, ve kterém jsou naše stránky publikovány nepodporují vložení EMBDEd kodu zrovna z wikipedie. Tedy musel byt text nějak zkopírovat manuálně. Děkuji za radu, případně o kontaktování od @lukši. JSem ochoten dát i nějaký rozumný Donate. <neubi1975@seznam.cz> Děkuji. Zdeněk. --Neubi1975 (diskuse) 10. 8. 2025, 22:27 (CEST)

@Neubi1975: Dobrý den, díky za dotaz. Prakticky vše na Wikipedii lze zadarmo dále šířit. Konkrétně text je pod licencí CC BY-SA, obrázky na Wikipedii mohou mít jinou licencí, ale vždy jde o licenci, která umožňuje jejích šíření. Licenci konkrétního obrázku zjistíte po rozkliknutí tohoto obrázku.

Tedy článek Formule 1 v roce 2025 i všechny další články z Wikipedie můžete na svůj web libovolně kopírovat, jedinou podmínkou je, abyste články řádně ocitoval. Nejsnažší je, když si vygenerujete citaci pro konkrétní článek pomocí nástroje Speciální:Citovat.

Nevím o tom, že by se diskusní stránky zamykaly pro nové uživatele, myslím, že Lukšovi můžete normálně napsat na stránce Diskuse s wikipedistou:Lukša (teď jsem to zkoušel, a mělo by to jít). --Marek Genius (diskuse) 10. 8. 2025, 22:47 (CEST)

Super. Děkuji za odezvu. Važím si toho moc. S pozdravem Zdeněk N. --Neubi1975 (diskuse) 11. 8. 2025, 14:34 (CEST)

Formuláře České a Československé pošty

Jsou formuláře (složenky, SIPO, apod.) od České a Československé pošty volné dílo? --Juandev (diskuse) 20. 8. 2025, 23:49 (CEST)

ChatGPT říká že jo, ale možná taky ne. Úřední dílo to asi nebude, je to podnik. Jestli je 70 let staré je to otázka. --ThecentreCZ (diskuse) 6. 9. 2025, 09:58 (CEST)

Laicky bych řekl, že na takovéto formuláře se autorský zákon vůbec nevztahuje, protože nejde o dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, ale o jednoduché unifikované formuláře pro zpracovávání dat. --Harold (diskuse) 6. 9. 2025, 10:38 (CEST)

Filip Gorazd Martinek

Dobrý den, jak prosím zamezit neustálému mazání fotografie v IB, jejímž autorem je sám Filip Gorazd Martinek a mám od něj informace, že i jemu samotnému na Wikimedii smazali jeho vlastní dílo? --Lukáš Král (diskuse) 31. 8. 2025, 14:19 (CEST)

Tipnul bych si, že by mohla pomoct stránka Nápověda:Svolení autora k obrázkům. --OndraMix (diskuse) 31. 8. 2025, 14:30 (CEST)

Našel jsem jednu, která není smazaná a byla nahrána v roce 2021. Kategorizoval jsem pod danou osobu. --Jindřich Rubeš (diskuse) 6. 9. 2025, 10:19 (CEST)

Odpověď již přes týden máte zde. --Vít Karásek (diskuse) 31. 8. 2025, 14:36 (CEST)

Jen takový netradiční nápad: Možná by pomohlo nenahrávat na Commons fotky stažené z internetu, které prokazatelně nejsou dílem jmenovaného (jedna fotka z iDnesu, jejímž autorem a držitelem copyrightu je Filip Fojtík z Mafry, a jedna fotka ze serveru Člověk a víra včetně vodoznaku, jejímž autorem a držitelem copyrightu je Miroslav Novotný). --Harold (diskuse) 31. 8. 2025, 15:40 (CEST)

Dotaz na úpravu fotografií z ČTK

Dobrý den, mám dotaz na práva fotografií z fotobank jako je ČTK. Například tato fotografie File:Bohuslav Ecer (1893 1954).jpg na Commons je, dle webu fotobanky ČTK (reference) je z roku 1945, bez autora, tedy logicky anonynymní. Licence 70 let po vydání plus pro USA přes 50 let v roce 1996 pro URAA je správně. Před lety jsem jednou sám kupoval nějakou fotografii z fotobanky ČTK, při jejíž koupi po mě hamižně vyžádali smlouvu o nešíření oné fotografie po nákupu. Byla také 70 let po smrti autora/70 od anonymního zveřejnění. Takových historicky cenných děl mají tisíce, ČTK prodává i 100 let staré fotografie. Díval jsem se, a onu fotografii Bohuslava Ečera prodávají stejným módem jako jiné zmiňované fotografie. Zdrojem fotografie je zároveň iDNES, který má smlouvu s ČTK a tudíž ji zveřejnili na svém webu a logicky byla nahrána. Znamená to, že fotografie je vždy ve volné licenci, pokud to je 70+ let stará anonymní fotografie nebo je 70let od smrti autora (zároveň ošetřena i pro USA), pokud ji nahraje někdo, kdo neuzavřel žádnou smlouvu? --ThecentreCZ (diskuse) 6. 9. 2025, 10:36 (CEST)

Viz o pár témat výše, je rozdíl mezi anonymním dílem a dílem neznámého autora. --Jklamo (diskuse) 6. 9. 2025, 20:49 (CEST)

Jak to odpovídá na mou otázku? Při 120 letém díle můžu porušovat podepsané smlouvy? --ThecentreCZ (diskuse) 6. 9. 2025, 23:31 (CEST)

Neodpovídá ;) Pro vaši otázku je určující rozlišit mezi povinností vyplývající z autorského práva jakožto absolutního práva působícího vůči všem, a povinností vyplývající ze smluvního vztahu, která zavazuje pouze smluvní strany (a jejich případné právní nástupce). Trvání autorskoprávní ochrany se řídí předpisy autorského práva a ani ČTK s tím nic nenadělá. Pokud je dílo skutečně anonymní (viz Jklamova poznámka výše) a bylo skutečně oprávněně zveřejněno v roce 1945, pak je od r. 2016 volným dílem a kdokoli ji bude šířit, nedopouští se porušení autorských práv.

Naproti tomu trvání smluvních závazků se řídí obsahem smlouvy a právními předpisy upravujícími závazkové vztahy. Byla-li doba trvání závazku dohodnuta ve smlouvě (konkrétním časovým údajem, nebo jiným způsobem určení, např. "po dobu trvání autorských práv"…), tak platí. Nebyla-li dohodnuta doba trvání, ani možnost smlouvu vypovědět nebo od ní odstoupit, pak povinnost nešířit dílo platí bez časového omezení a přechází i na právního nástupce (dědice) po věky věkův. Budete-li přesto dílo šířit,

• může se ČTK domáhat náhrady způsobené škody; přičemž si nedovedu dost dobře představit, jakou škodu by mohli utrpět tím, že někdo šíří volné a běžně dostupné dílo.
• Pokud byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta, je možné, že se mohou domáhat jejího zaplacení, i když žádnou škodu neprokážou.
• Mohou se také domáhat, abyste od dalšího šíření fotografie upustil; nicméně všichni ti, kteří už ji mají, včetně těch, kdo by ji byli získali od vás (např. Wikimedia Commons…), ji klidně mohou šířit dál, protože oni žádnou smlouvu s ČTK nemají.
• Mohou si také u vás udělat černý puntík a příště vám žádnou fotografii neprodat ;)

Žádná veřejnoprávní pokuta, trestní stíhání nebo nároky ze strany OOA-S ale nehrozí.

Pokud byste chtěl mít čisté svědomí a závazku se definitivně zbavit, pak máte tyto možnosti:

• přesvědčit ČTK, aby vás závazku zprostili,
• domáhat se zrušení závazku soudem po uplynutí 10 let podle § 2000 OZ,
• (spíše teoreticky: koupit ČTK a způsobit tak zánik závazku splynutím podle § 1993 odst. 1 OZ)

--Shlomo (diskuse) 30. 10. 2025, 09:25 (CET)

"spíše teoreticky" :) --frettie.net (diskuse) 30. 10. 2025, 19:21 (CET)

Ivana Štětkářová - obrazy

Dobrý den, nechápu proč jste mi smazal vložené obrazy autorky. Podle pravidel existuje výjimka - lze vložit obrazy, pokud s tím jejich autor souhlasí. Prosím vrácení obrazů zpět na stránku.

Děkuji Aleš Dvořák --Aleš Dvořák (diskuse) 3. 11. 2025, 11:30 (CET)

@Aleš Dvořák: Dobrý den, důvod máte napsaný na Vaší diskusní stránce na Wikimedia Commons. Pokud autorku znáte, tak ji požádejte, ať zašle e-mailem potvrzení o uvolnění děl dle tohoto návodu. Děkuji za pochopení. --Marek Genius (diskuse) 3. 11. 2025, 19:42 (CET)