Wikipedie:Pod lípou (práva)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Archivy
Zkratka:
  • WP:PLP
Pod právnickou lípou

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o autorských právech, licencích a záležitostech s nimi spojených.

Texty článků ze statistického úřadů volné či ne[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, vznikl spor zdali tato licence znamená přejímaní a citaci textů na Wikipedii při dodržení jejich jediného požadavku (uvedení, že zdrojem ČSÚ a odkazu na originalní zdroj). Váš právní názor https://www.czso.cz/csu/czso/podminky_pro_vyuzivani_a_dalsi_zverejnovani_statistickych_udaju_csu --JeremySil (diskuse) 11. 3. 2021, 17:40 (CET)[odpovědět]

A k tomu, jak to je s případnými obrázky, tentokrát od Ministerstva zdravotnictví. Diskuse s wikipedistou:JeremySil/Archiv_veškeré_diskuse Dle kolegy JeremySill jde licence fair-use a free zdroj ("fair-use policy to jistí. Je to free zdroj.") --Pavouk (diskuse) 15. 3. 2021, 12:39 (CET)[odpovědět]
Špatný odkaz. Diskuse stále probíhá, ikdyž nikdo už pár dní neodpověděl. xyz -JeremySil (diskuse) 15. 3. 2021, 12:39 (CET)[odpovědět]
Na téma Pandémie v Česku je jiné téma. Tam jsem to přehnal, protože mě to obtěžovalo, tak promiň. V tomto podstatně dulěžitějším tématu ale čas ubíhá a nikdo nereaguje s věcnými připomínkami. Já už důkaz o volném díle vlastním. A nikdo zatím neřekl super, sem s tím. Tady jen mlčící právníci, a asi tu žádní ani nejsou. Nikdo to nečte. --JeremySil (diskuse) 15. 3. 2021, 23:17 (CET)[odpovědět]
Především ty odkazované podmínky se netýkají „textů“, ale „statistických údajů/informací“, tedy dat. Samotné údaje/informace nejsou tvůrčím dílem, nepožívají proto autorskoprávní ochrany a žádná licence pro ně není potřebná. Naproti tomu interpretace dat v textové podobě či jejich prezentace tabulkou nebo grafem už autorským dílem být může. Stejně tak je autorským dílem i databáze, pro kterou navíc český AZ definuje zvláštní práva pořizovatele na vytěžování či zužitkování.
Z formulace těch podmínek není úplně jasné čeho se týká: zda textů, prezentací nebo databáze jako takové. Pokud by se to mělo týkat databáze, pak je poněkud matoucí, že není výslovně udělen souhlas s vytěžováním ani zužitkováním, na druhou stranu je povoleno šíření (celé databáze?), což je zásah podstatně většího rozsahu – mohu-li si databázi zkopírovat, mohu pak vytěžovat vlastní kopii a nepotřebuji přistupovat k databázi pořizovatele…
Takže otázkou spíš je, co vlastně konkrétně hodláte od ČSÚ přebírat, a pak je možno debatovat o tom, zda a jakou licenci k tomu potřebujeme.--Shlomo (diskuse) 16. 3. 2021, 07:32 (CET)[odpovědět]
Diskuse vznikla, protože JeremySil bral texty ze stránek ČSÚ a využíval je pro zakládání článků, jako je Sčítání lidu v Rakousko-Uhersku a další (viz Diskuse s wikipedistou:JeremySil#Sčítání lidu v Rakousko-Uhersku). V mailové odpovědi ČSÚ (kterou jsem na DS JeremySila přehlédl a všiml si jí až teď, omlouvám se) se rovněž zase uvádí takové neurčité "podmínky užití informací z našeho webu"... Takže ani teď, zcela laicky, se mi moc nezdá, že by bylo dovoleno kopírovat texty a třeba obrázky z webu ČSÚ. Ale třeba se mýlím. --Harold (diskuse) 16. 3. 2021, 08:03 (CET)[odpovědět]
Ty podmínky jsou celé nějaké zmatené. Na konci tam ještě mají nějakou výhradu týkající se „pravidel upravujících opakované použití dokumentů ČSÚ“, přičemž o opakovaném použití dokumentů není v předchozím textu vůbec řeč. Takže je klidně docela možné, že chtěli povolit i přebírání textů, možná i obrázků, akorát to nedokázali srozumitelně napsat. Je to docela smutná vizitka úrovně právního povědomí ve státní správě. A v podstatě i její odborné úrovně: kde už má člověk očekávat schopnost rozlišovat mezi informací, údajem, databází a dokumentem, než na ČSÚ…--Shlomo (diskuse) 16. 3. 2021, 09:19 (CET)[odpovědět]
@Wikipedista:Harold a @Wikipedista:Shlomo
Teď jsem požádal emailem znovu o konkrétní frázi z toho doporučeného povolení. Tak uvidíme zda-li mi odpoví, a jestli včas. Ptal jsem mě co přesně vlastně chci, protože nechápal o co jde, když text licence na další použití je podle nich jasná, že šíření a používání je v pořádku při uvedení zdroje.
Já zase nechápu proč moje současná úprava v těch článcích není podle vás v pořádku, protože jsem přesně dodržel jejich podmínky.
Pokud je navíc hrozba smazání velmi brzy, možná už zítra, a já bych přišel i o své editace, tak si to raději přesunu k sobě a už nikdy žádné články nenapíšu.
--JeremySil (diskuse) 16. 3. 2021, 12:46 (CET)[odpovědět]

Update, Už mám kompletní svolení na volné dílo na e-mailu. Řekněte mi jak to mám kde na Wiki uvést. Zároveň odstraňte šablony copyvio z mnou založených článků. --JeremySil (diskuse) 16. 3. 2021, 16:22 (CET) @Wikipedista:Harold a @Wikipedista:Shlomo a @Wikipedista:OJJ a @Wikipedista:Pavouk --JeremySil (diskuse) 16. 3. 2021, 16:39 (CET)[odpovědět]

@JeremySil: Minimálně prosím o zveřejnění té jejich poslední odpovědi. Kromě toho by asi bylo vhodné celou mailovou konverzaci přeposlat do WP:OTRS (Wikipedie:OTRS#Kam posílat dotazy a povolení)@Jan Kovář BK, Martin Urbanec, Janbery:. --Harold (diskuse) 16. 3. 2021, 17:41 (CET)[odpovědět]
Hmm, to vypadá strašně složitě. Myslel jsem, že to někomu přepošlu a hotovo. Co mám teda přesně udělat s OTRS? --JeremySil (diskuse) 16. 3. 2021, 18:28 (CET)[odpovědět]
Je tam toto Nápověda:Svolení_autora#Doporučený_text_svolení podepsane autorem a pod tím je seznam článků kterých se to týká. --JeremySil (diskuse) 16. 3. 2021, 18:33 (CET)[odpovědět]
Právě jsem přeposlal ten poslední e-mail na permissions-cs@wikimedia.org --JeremySil (diskuse) 16. 3. 2021, 18:44 (CET)[odpovědět]
Myslel jsem tím přeposlání celé mailové konverzace s ČSÚ kolegům do OTRS, aby bylo doložitelné, co se může a nemůže. Nebylo tím myšleno zasílání svolení podle tamního vzoru; to je pro jiné příležitosti.
Onen poslední mail by myslím měl být uveden i zde veřejně, aby bylo editorům jasné, jak to tedy je. --Harold (diskuse) 16. 3. 2021, 23:20 (CET)[odpovědět]
Jako kopírovat to sem?! Je to hodně dlouhý text na několik stran včetně odkazů. A proč by měl někdo nepovolaný čumět do mého e-mailu? Oprávněni vidět to jsou snad ti na tom OTRS. Ať si každý zažádá separátně na tom OTRS o svolení k nahlédnutí k povolení, pokud k tomu dám já souhlas.
Pod právní lípou nikoho nevidím, že by udělal to samé, takže to ani není zvyklost dávat na lípu.
Pokud vím, tak jsme řešili, že nějaké upozornění bude v diskusích k článku. Ty diskuse mohu zítra založit. Snad to nemá zase nějakou předepsanou formu.

Je to Creative Commons a GFDL podle toho doporučeného svolení. Dostal jsem svolení na text z těch 11 článků a svoleni na obrázky z těch 11 článků. Nic víc ani méně.

O precedensu, že to platí na veškerý obsah na celém webu jsme se nebavili. Ikdyž je to téměř jisté také. O to ale lze zažádat kdykoli později. To už nespěchá.

--JeremySil (diskuse) 17. 3. 2021, 00:33 (CET)[odpovědět]
Připadá mi, že si poněkud nerozumíme. Nikdo po nikom nechce, aby umožňoval "čučet do mailu". Ale pokud probíhá nějaká komunikace s institucí, tím spíše státní, nemusí být špatné uvést v diskusích pro ostatní editory konkrétní odpověď dané instituce, aby tušili, o co jde. Protože z vašich reakcí zde nebylo doteď jasné, o čem přesně jste vlastně komunikovali a s jakým konkrétním výsledkem. Že někdo na diskusní stránky na WP vloží anonymizovaný obsah mailu (Hypotetický příklad s hypotetickou odpovědí, jak by to mohlo vypadat: Vážený pane XXX. Ano, potvrzujeme, že obsah uvedených stránek (myšleno http://www.example.com, na který jsem se ptal - pozn. wikipedisty) je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 3.0. Konec příkladu.), aby byl pro ostatní editory jasný výsledek, mi nepřipadá jako nic závadného, a na některých diskusních stránkách jsou takové příklady myslím k dohledání.
Kolegové z OTRS opravdu nemají možnost, a ani způsob, poskytovat někomu nějaká "svolení k nahlédnutí" k mailům tam došlým, bez ohledu na případná (ne)povolení jiných osob. Tak OTRS nefunguje. --Harold (diskuse) 17. 3. 2021, 08:22 (CET)[odpovědět]

Update, uvedeno v diskusích. --JeremySil (diskuse) 17. 3. 2021, 09:55 (CET)[odpovědět]

Tam by to měl uvést někdo z týmu OTRS pomocí {{Potvrzení OTRS}}. --Patrik L. (diskuse) 17. 3. 2021, 10:18 (CET)[odpovědět]
Asi tam mají jiný časový horizont. Ještě nereagovali ani na druhou urgenci. --JeremySil (diskuse) 17. 3. 2021, 12:47 (CET)[odpovědět]
Tak pokud je to tam od deseti hodin a druhá urgence přišla v poledne, tak se nedivím. Jsou to, stejně jako ostatní Wikipedisté dobrovolníci. --frettie.net (diskuse) 17. 3. 2021, 18:27 (CET)[odpovědět]

@JeremySil: Prosím Vás, kam jste co posílal, v naší frontě v OTRS nic nevidím. Za tým OTRS --Jan KovářBK (diskuse) 18. 3. 2021, 16:47 (CET)[odpovědět]

Asi proto, ze uz se to resi. Ticket#2021031610012251 --JeremySil (diskuse) 18. 3. 2021, 20:09 (CET)[odpovědět]

Tak už je to celé konečně uzavřené. --JeremySil (diskuse) 23. 3. 2021, 19:45 (CET)[odpovědět]

Super, díky! --Harold (diskuse) 23. 3. 2021, 21:38 (CET)[odpovědět]

Text uveřejněný pod licencí CC BY-SA 3.0 označen jako copyvio - jak reagovat?[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den / ahoj, spustil jsem experimentální web, na jehož cílem je pomáhat autorům odborných textů dostávat jejich poznatky na Wikipedii. Myšlenka je text se souhlasem autora uveřejnit pod svobodnou licencí a v podobě, která je pro Wikipedii stravitelná. Věřím, že by to mohlo řešit situace, kdy odborníci nemají znalosti Wikipedie na té úrovni, aby si to přepracovali sami. Jako první jsme to vyzkoušeli s mým přítelem Martinem Gruberem, který píše krátké studie o středověkých keltských osobnostech. Tématem byl Svatý David, což mu před časem vyšlo v časopise Getsemany, ale Getsemany na text nemají copyright. Martin byl samozřejmě poučen a výsledný text i jeho licencování schválil. Na zdrojovém webu je licence uvedena (viz [1]) a ve Wikipedii to bylo oreferencováno.

No a teď byl článek přesto označeno jako copyvio. Snažil jsem se diskutovat u wikipedisty, který to tak označil, i na stránce WP:CPL, ale nedostal jsem odpověď k věci. Chtěl bych se proto zeptat zde, jak to řešit.--Jan Spousta (diskuse) 29. 3. 2021, 16:20 (CEST)[odpovědět]

Použití obrázků z dokumentu ministerstva[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, vzhledme k tomu, že zde kolega @Jan Hložanka: využil obrázek z dokumentu ministerstva, chci se zeptat, jestli to je z licenčního hlediska v pořádku. OJJ, Diskuse 11. 4. 2021, 10:32 (CEST)[odpovědět]

Myslím si, že daný obrázek není autorským dílem ve smyslu autorského zákona, neboť se nejedná o dílo, „které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora“. Autorský zákon výslovně uvádí, že autorským dílem není statistický graf. Lze říci, že se stejnými daty by kdokoliv vytvořil graf prakticky stejný, nejedná se tedy o jedinečný výsledek. Vytvoření grafu z daných údajů také není činnost tvůrčí, spíše mechanická. Nepovažuji proto daný obrázek za autorské dílo, změním ještě licenci na Commons. --Albert Horáček (diskuse) 11. 4. 2021, 12:33 (CEST)[odpovědět]
S takovým hodnocením bych doporučoval být opatrný; v českém prostředí existují rozhodnutí, kdy soudy potvrdili způsobilost k autorskoprávní ochraně i velmi subtilním tvůrčím počinům (viz např. NSS 9 As 10/2011). Ten prostý koláčový diagram by se snad ještě dal obhájit jako nezpůsobilý k autorskoprávní ochraně, ovšem ten se strukturou zaměstnanců asi už ne. Každopádně jde-li pouze o zobrazení dat, lze je do článku přidat pomocí mw:Extension:Graph, popřípadě šablonou {{Graf}} nebo modulem Modul:Diagram, bude to možná i vhodnější z hlediska čitelnosti a přístupnosti.--Shlomo (diskuse) 9. 5. 2021, 18:55 (CEST)[odpovědět]
Myslím si, že ani graf zachycující strukturu zaměstnanců není autorským dílem. Celý obrázek můžeme rozdělit na dvě části: samotný graf a obrázek v jeho středu.
  1. Graf není podle mého názoru autorským dílem, neboť nenaplňuje jeho pojmové znaky, když nejde o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora. V případě, že vyjadřujeme grafem složení určité skupiny osob, lze považovat použití koláčového grafu za téměř automatické. V případě, že využijeme koláčový graf, je obvyklé rozlišit jednotlivé výseče různými barvami a ani výběr barev nepovažuji za překračující práh originality. Součástí jsou dále popisky, provedené černým písmem jednoduchého řezu, jejich formu ani obsah nelze považovat za autorské dílo. O grafu také autorský zákon výslovně uvádí, že není dílem podle autorského zákona.
  2. Obrázek v jeho středu představuje puntíkovanou plochu ve tvaru České republiky. Tvar České republiky nemůže být předmětem autorskoprávní ochrany, puntíkovaná plocha také ne. Ani jejich spojení nepovažuji za jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora.
Mohli bychom si ještě položit otázku, zda spojením těchto dvou částí nevzniklo autorské dílo, jsem však přesvědčen, že nikoliv. Nepopírám, že i koláž může být autorským dílem. Zde však vložení, byť specificky ztvárněné, siluety České republiky rozhodně nebylo jedinečným počinem, když právě silueta (mapa) České republiky se přímo nabízí k doplnění grafu s takovouto tématikou (podobně se nabízí třeba státní vlajka České republiky).
Jsem tedy přesvědčen, že o autorské dílo nejde, neboť se nejedná o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora. Závěrem si ještě dovolím podotknout, že odkazovaný judikát vycházel z právní úpravy dané zákonem č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), v tehdy platné znění, který autorské dílo definoval méně přísně: postačovalo, aby se jednalo o výsledek tvůrčí činnosti autora, nikoliv jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, jak požaduje současný autorský zákon. --Albert Horáček (diskuse) 9. 5. 2021, 20:04 (CEST)[odpovědět]
Judikát sice posuzuje dílo podle starého AZ (35/1965 Sb.), otázkou jedinečnosti se přesto zabývá. Zřejmě byl tento požadavek dovozován i v tehdejším právním stavu, přestože nebyl v textu zákona výslovně uveden – to je ovšem jen můj dohad, neověřoval jsem. Judikát každopádně uvádí:

Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že předmětné grafické ztvárnění označení PRIM lze označit za relativně statisticky jedinečné, a vzhledem k tomu, že individualizační rysy zde nejsou dominantní, lze je zařadit mezi tzv. díla malé mince, jejichž autorskoprávní individualita vychází právě z myšlenky relativní statistické pravděpodobnosti jedinečnosti díla, nikoli jedinečnosti absolutní.

S vaším hodnocením autorskoprávní nezpůsobilosti puntíkované mapy ČR nesouhlasím; jednak je tu originální nápad, že by tam ta mapa mohla/měla být a že má být zrovna puntíkovaná, jednak je tu provedení. Vytvořit na tak malé ploše mapu z puntíků tak, aby byla snadno rozpoznatelná a přitom esteticky působivá rozhodně není triviální úkol.
Jisté pochybnosti mám i ohledně těch popisků, především ohledně jejich uspořádání na ploše obrázku. Nepochybuji o tom, že graf a popisky vygenerované automaticky vhodným softwarem podle předem definovaného algoritmu či šablony postrádají jedinečný tvůrčí rozměr, to ovšem zřejmě nebude tento případ. Souhlasím, že míra tvůrčího přínosu je v tomto případě spíše subtilní, ale zdá se, že aplikační orgány (alespoň některé) jsou v tomto ohledu docela velkorysé. Váš názor vám v této otázce neupírám, ale upozorňuji na to, že nemusí být všeobecně sdílen.--Shlomo (diskuse) 10. 5. 2021, 11:05 (CEST)[odpovědět]

Fotografie z fotobanky ČTK[editovat | editovat zdroj]

Rád bych požádal komunitu o názor na možnost nahrání některých fotografií z fotobanky ČTK na Wikimedia Commons. Jedná se o fotografie, u kterých je uvedeno „Fotograf: neznámý“ a zároveň již uplynulo 70 let od jejich oprávněného zveřejnění, letos tedy jde o fotografie do roku 1950 včetně. Myslím si, že tyto fotografie by bylo možno označit za anonymní [§ 7 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějším předpisů (dále jen „autorský zákon“)]. Majetková práva by tak trvala 70 let od oprávněného zveřejnění díla (§ 27 odst. 3 autorského zákona), přičemž u zpravodajských fotografií lze předpokládat, že byly zveřejněny nedlouho po jejich vzniku, jejich zveřejnění by samozřejmě bylo také možno zkusit ověřit např. v dobovém tisku. Informace o autorovy ve fotobance ČTK považuji za důvěryhodné a myslím si, že je možno se jimi řídit. Ostatně, ČTK by byla sama proti sobě, pokud by neuváděla autora a zkracovala tak trvání majetkových práv.

Myslím si, že obdobně by mělo být možno přistoupit k fotografiím, u kterých je uvedeno „Autor: ČTK“, a to v souladu § 7 odst. 2 autorského zákona, který uvádí: „Dokud se autor díla anonymního nebo díla pseudonymního veřejně neprohlásí, zastupuje autora při výkonu a ochraně práv autorských k dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila, není-li prokázán opak“. Jednalo by se o potenciální zdroj mnoha (desítek, stovek, …) fotek, rád bych proto slyšel názor komunity na můj právní názor. --Albert Horáček (diskuse) 7. 5. 2021, 19:44 (CEST)[odpovědět]

Osobně si minimálně u neznámých autorů myslím totéž. --JAn (diskuse) 9. 5. 2021, 12:39 (CEST)[odpovědět]
Už jich tu pár máme (byť starších), viz commons:Category:Images from ČTK. A na okraj: pár fotek z ČTK je pod licencí CC i v eSbírkách, ale tam si nejsem jistý, zda má Národní muzeum oprávnění zveřejňovat díla, která jsou výrazně mladší (pod 70 let), např. toto z Olympiády 1980. — Gumruch (disk.) 9. 5. 2021, 14:06 (CEST)[odpovědět]
Upozorňuji, že pro možnost nahrání obsahu na Wikimedia Commons je nutné, aby fotografie byla nejen v souladu s českým právem (jakožto právo země původu), ale i s právem Spojených států amerických (jakožto země, kde se obsah fyzicky bude nacházet), viz dokumentace příslušné šablony.
Nepovažuji se za experta na americkou autorskoprávní legislativu, ale mám takovou obavu, že podle https://copyright.cornell.edu/publicdomain jsou zvažované fotografie dodnes v USA chráněny.
Fotografie ČTK publikované mezi lety 1926 a 1950 se pravděpodobně řadí do kategorie děl publikovaných mimo USA bez zřetele na podmínky pro tamní autorskoprávní ochranu a uplatní se na ně tedy první řádek v sekci "Works Published Abroad Before 1978" v odkazované tabulce. V takovém případě je dílo ve Spojených státech volné jen tehdy, pokud je k 1. lednu 1996 volné i v zemi původu.
Za těchto předpokladů by byla fotografie publikovaná v roce 1944 ve Spojených státech chráněna až do roku 2039.
Je možné, že jsem se někde v tomto příspěvku zmýlil, a budu rád, když mě někdo povolanější opraví. --Martin Urbanec (diskuse) 7. 7. 2021, 18:09 (CEST)[odpovědět]
@Martin Urbanec: Byla-li fotografie uveřejněna v roce 1944 jako anonymní, pak byla v ČR k 1. lednu 1996 volným dílem a URAA se na ni nevztahuje. To, že český zákonodárce následně v roce 2000 autorské právo k fotografii „obnovil“ (§ 106 odst. 3 AZ) by nemělo mít vliv na její status v USA.--Shlomo (diskuse) 7. 7. 2021, 19:37 (CEST)[odpovědět]
@Shlomo Děkuji za vyjasnění – říkal jsem si, že jsem něco musel přehlédnout. Už mi to smysl dává, při posuzování statusu k 1. lednu 1996 musím logicky použít tehdy platný autorský zákon. --Martin Urbanec (diskuse) 7. 7. 2021, 21:21 (CEST)[odpovědět]
Děkuji Vám za vyjádření se k mé otázce. Musím se přiznat, že jsem si neuvědomil, že při nahrávání na Wikimedia Commons je nutno přihlížet i k legislativě USA. Zatím jsem nahrál pouze jednu fotografii (https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Klement_GOTTWALD,_p%C5%99edseda_%C4%8Deskoslovensk%C3%A9_vl%C3%A1dy,_ofici%C3%A1ln%C3%AD_portr%C3%A9t_(%C4%8CTK,_ID_FO00075657).jpg), u které to vypadá, že ačkoliv je v České republice volným dílem, v USA to bude složitější. Pokud se budu řídit podle Vámi odkazované tabulky (ačkoliv se v otázkách práva nerad spoléhám na jiné zdroje než právní předpisy, zde mi patrně nic jiného nezbývá, neboť autorské právo v USA je pro mě „španělská vesnice“) je zapotřebí si zodpovědět následující otázky:
  • Kdy byla fotografie poprvé publikována?
    • Již v mém prvním příspěvku jsem uvedl, že u fotografií ČTK jako u fotografií zpravodajských lze předpokládat, že publikovány byly nedlouho po jejich vzniku. Tohoto předpokladu se budu držet i u této konkrétní fotografie a za rok její publikace budu považovat rok 1948, z čehož budu nadále vycházet.
  • Byla fotografie poprvé publikována v USA nebo v zahraničí?
    • Ačkoliv nemám žádný důkaz, budu předpokládat, že byla poprvé publikována v zahraničí, konkrétně v Československu.
V tuto chvíli se tedy dostávám do tabulky „Works Published Abroad Before 1978“ v odkazovaném zdroji.
  • Zveřejněno bez dodržení formalit požadovaných právem USA a volným dílem v zemi původu k 1. lednu 1996? (Published without compliance with US formalities, and in the public domain in its source country as of 1 January 1996?)
    • Tato otázka vycházející z prvního řádku tabulky v sobě zahrnuje dvě podmínky:
    1. Zveřejněno bez dodržení formalit požadovaných právem USA?
      • Vzhledem ke skutečnosti, že mi není znám případ prvního zveřejnění, opět se mohu pouze domnívat. Patrně nelze očekávat, že by byla v roce 1948 v Československu dodržena formální pravidla stanovená právem USA pro autorskoprávní ochranu. Jsem si vědom, že se dostávám na tenký led, jinak to ale nejde.
    2. Volným dílem v zemi původu k 1. lednu 1996?
      • V době vzniku a vydání této fotografie platil zákon č. 218/1926 Sb. z. a n., o původském právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském), ve znění zákona č. 120/1936 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 24. listopadu 1926, č. 218 Sb. z. a n., o původském právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském). Tento zákon v § 1 stanoví, že „[t]ímto zákonem chráněna jsou díla [...] fotografická, která byla vydána (§ 8, odstavec 1) na území Československé republiky, jakož i takováto díla, jejichž původci jsou státními občany Československé republiky, nechť byla vydána kdekoliv či vůbec nebyla vydána“. V § 4 odst. 3 stanoví: „Fotografickými díly po rozumu tohoto zákona jsou všechny výrobky a výtvory, při nichž bylo užito fotografického nebo jiného postupu jemu podobného jako nutného pomocného prostředku.“. V § 41 stanoví: „Původské právo k fotografickým dílům zaniká deset let po vydání. Nebylo-li dílo vydáno do původcovy smrti, zaniká původské právo deset let po jeho smrti.“ V § 43 stanoví: „Ochranné a vyhrazené lhůty, zejména v §u 38 a následujících stanovené, počítají se od počátku kalendářního roku následujícího po události rozhodné pro počátek lhůty.“ Podle tohoto zákona zanikla práva k dílu dnem 1. ledna 1959.
      • Dnem 1. července 1965 nabyl účinnosti zákon č. 35/1965 Sb., o literárních, vědeckých a uměleckých dílech (autorský zákon). V § 51 odst. 1 stanoví: „Doba trvání autorského práva se řídí tímto zákonem i tehdy, počala-li před jeho účinností. Stanoví-li tento zákon dobu delší, vztahuje se toto prodloužení jen na díla, u nichž před účinností tohoto zákona práva dosud nezanikla.“ Toto ustanovení nedoznalo do 1. ledna 1996 změny.
      • Jak vyplývá z výše uvedeného, fotografie byla k 1. lednu 1996 volným dílem v zemi původu.
    • Z tohoto vyplývá, že fotografie je volným dílem podle práva USA.
Proces, který jsem ukázal na příkladu mnou nahrané fotografie, bude patrně nutno provést u každé fotografie, u které závisí její autorskoprávní status na „volnosti“ dle práva USA. Nevím, zda rok 1944, který jste uváděl ve Vaší úvaze, byl pouze náhodně vybraný rok, či rok vztahující se k nějakému konkrétnímu případu. Pokud jde o konkrétní případ, rád se na něj podívám.
Budu rád, pokud se někdo podívá na moji úvahu a napíše mi svůj názor, nevylučuji, že jsem někde mohl udělat chybu. --Albert Horáček (diskuse) 7. 7. 2021, 21:06 (CEST)[odpovědět]
Rok 1944 byl jen čistě náhodným rokem někde mezi hraničními lety 1926 (rok, od kterého není autorskoprávní stav v USA zřejmý podle odkazované tabulky) a 1950 (Vámi uváděný rok v úvodním příspěvku) a šlo o čistě teoretický pokus o aplikaci myšlenek, které jsem uvedl ve svém příspěvku. --Martin Urbanec (diskuse) 7. 7. 2021, 21:27 (CEST)[odpovědět]

Garum na Kabinet kuriozit[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den,

chci se zeptat, jak se řeší porušení práv převzetím, či čerpáním některých částí textů z Wikipedie aniž by byl uveden zdroj?

dnes jsem objevil na FB stránce Kabinet kuriozit tento článek, kde jsem poznával svůj text, což jsem si ověřil, že některé věty jsou prakticky identické, nebo jen se změnou jednoho slova, či vynecháním některých detailů ... viz článek Garum.

není to opsané 1:1, dokonce došlo asi k nějakému vlastnímu výzkumu a doplnění některých informací, ale dost informací se shoduje s tím co je uvedeno na wiki, viz výše. když je těch zcela identických, nebo téměř podobných vět vícero, dá se s tím něco dělat? nebo řeší to nějak wikipedie? nebo jen řešíte problém čisté kopie textů 1:1?

díky.

--MichalZobec (diskuse) 28. 7. 2021, 02:45 (CEST)[odpovědět]

Pokud vím, tak při neoprávněném použití svého textu i formou plagiátu máš nárok na dvojnásobek obvyklé autorské odměny, plus můžeš žádat, aby text z webu stáhli. Ale vzhledem k tomu, že je článek krátký, tak by mohlo jít tak o tisícovku, takže zvaž, jestli se ti vyplatí je o to žádat. Ale z výchovných důvodů by stálo za to jim zkusit poslat zdvořilý výhrůžný dopis s číslem účtu, kam ti mají honorář poslat. :-) Nezapomeň si napřed uložit tu jejich stránku jako důkaz.--Jan Spousta (diskuse) 28. 7. 2021, 10:45 (CEST)[odpovědět]
ahoj, ehm díky, ale na to jsem se já neptal. kdysi jsem někde na wiki četl, že někdo z wikimedia řeší se svými právníky lidi, co porušují její podmínky, obvykle ve smyslu, převzetí textu bez uvedení zdroje. co se týče žaloby, bylo by to sice zajímavé, ale není to zrovna to, co jsem teď chtěl řešit, i když to možná zvážím. nejsem si jist jak je to s možností prokazování, v případech, kdy text je částečně upraven, i když zas tolik práce si s tím u některých jeho částí moc práce nedal ... --MichalZobec (diskuse) 3. 8. 2021, 10:44 (CEST)[odpovědět]
@MichalZobec Wikimedia ČR (jako organizace) porušení aut. práv ze stran přebiratelů Wikipedie neřeší sama od sebe, k tomu totiž nemá oprávnění. Autorská práva k článkům si ponechávají jednoliví autoři, a ostatním "pouze" udělují licenci. To znamená, že formální kroky při vynucování autorských práv musí iniciovat autor jakožto držitel autorských práv (ať už sám za sebe, či prostřednictvím nějaké třetí strany).
Svého času Wikimedia ČR skutečně měla program umožňující autorům, kteří by měli zájem řešit porušení svých aut. práv formální cestou, propojení se spřátelenou kanceláří, ale nejsem si jist, zda a v jaké formě tento program funguje v dnešních dnech (mohu to zjistit, chceš-li).
Edukační dopis informující o podmínkách licence Wikipedie (a autorských právech obecně) samozřejmě může zaslat kdokoliv (několikrát jsem takový dopis zaslal i já osobně), ovšem bez toho, aniž by byl autorem zmocněn nemá na dotyčného vůbec žádnou páku – jde skutečně jen o edukaci, a o apel na svědomí dotyčného, aby podmínky dodržel (když už jsou tak mírné).
Snad to takhle dává smysl -- kdybys měl ještě nějaké doplňující otázky, klidně se ptej. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 3. 8. 2021, 11:13 (CEST)[odpovědět]
ahoj, díky moc za odpovědi. to s těmi autorskými právy znám, ale díky za připomenutí, tento kontext mi nedošel ... trošičku je to pak smutné, protože pak může každý podmínky wikipedie ignorovat a wikipedie s tím nic neudělá, pokud nechce autor samotný. ano zajímalo by mne to, už i z toho důvodu, že sice právníka mám, ale jednodušší bude využít AK, která to pro WikiMedia dělala a celý proces bude jednodušší a rychlejší, než to vysvětlovat mému právníkovi. zde bych chtěl hlavně upozornit na fakt, že se nejedná o kopii textu ale o částečné převzetí textu, takže bych s tím potřeboval pomoct jak to celé uchopit a jestli to vůbec má cenu. do sporu bych možná pak i šel, už jak z principu, tak i ze zvědavosti. děkuji za pomoc. --MichalZobec (diskuse) 3. 8. 2021, 18:22 (CEST)[odpovědět]
@MichalZobec Já za sebe doporučuji se napřed ozvat neformální cestou -- značná část lidí to dělá z nevědomosti/neznalosti podmínek. Může to být ta nejrychlejší cesta, pokud je cílem náprava (a nikoli [také] peníze). --Martin Urbanec (diskuse) 3. 8. 2021, 21:53 (CEST)[odpovědět]
ještě si to promyslím. problém je v tom, že on takto bez zdrojů píše všechny články. má fakt zajímavý obsah, ale to že vychází z jiných zdrojů se neobtěžuje zmínit ... myslím že tam najdu další i svoje články z wiki ... o peníze mi úplně nejde, spíš o celou tu zkušenost, konzultovanou i s právníkem, zvláště co se týče posuzování převzatých částí textu, částečně pozměněných. --MichalZobec (diskuse) 5. 8. 2021, 22:23 (CEST)[odpovědět]

Specifické copyvio?[editovat | editovat zdroj]

Náhodou jsem zjistil, že článek Lysohlávka moravská vypadá na kopii z neveřejné stránky http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3hpsmorav.html. Stránka je přístupná po jednoduché registraci a text je převzat 1:1. Předpokládám, že důvodem, proč se na copyvio více než 10 let nepřišlo, je fakt, že obsah webu není veřejně dostupný. Raději ale předkládám sem k řešení, nerad bych se mýlil. --Xth-Floor (diskuse) 22. 8. 2021, 18:30 (CEST)[odpovědět]

V původní verzi článku bylo dokonce uvedeno Zdroj a autor výše uvedeného textu: http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3hpsmorav.html., čili řešit standardně jako copyvio. --Harold (diskuse) 23. 8. 2021, 10:22 (CEST)[odpovědět]

Politický projev[editovat | editovat zdroj]

Zdravím. Chtěl bych se pro jistotu ujistit o jedné věci: Paragraf 34 autorského zákona uvádí: "Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije ... d) politický projev ... v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autora na užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno." Mohu na základě tohoto ustanovení vložit na Wikizdroje např. celý projev prezidenta republiky? Jan.Kamenicek (diskuse) 22. 9. 2021, 20:59 (CEST)[odpovědět]

Na to se dá odpovědět jedině ve stylu rádia Jerevan: „V principu ano, ale…“
První problém je ve vymezení přípustného rozsahu. IMHO by se podle znění zákona omezení rozsahu mělo vztahovat pouze na úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl, zatímco politické projevy mohou být užity celé. Bylo by ale dobré nahlédnout do nějaké odborné literatury či komentáře (nemám momentálně k dispozici) a nechat si to potvrdit od nějaké citovatelné autority ;)
Důvodová zpráva k uvádí, že užití těchto děl v souboru [uvedené dále v textu zákona] je příkladem „užití nad rámec tohoto informativního účelu“ a je vyhrazeno výlučně autorovi. Což interpretaci neusnadňuje, ale spíš komplikuje: Pokud by takové užití představovalo vybočení z přípustného rozsahu zákonné licence, pak by text § 34 pís. d část za středníkem byl zbytečný. Korektní interpretace toho, co zákonodárce řekl (a ne toho, co – podle DZ – chtěl říci) by byla, že užití v souboru je vyjmuto z úřední a zpravodajské licence i v případě, že rozsah odpovídá informativnímu účelu. Což vzbuzuje další otázku, a sice, zda zveřejnění na Wikizdrojích lze považovat za „užití v souboru“. Na s:WS:Co jsou Wikizdroje#Co jsou Wikizdroje je uvedeno: Wikizdroje jsou sbírka Je sbírka totéž co soubor? Důvodová zpráva uvádí: Souborné vydání takových projevů nebo jejich zařazení do sborníků je však možné jen se souhlasem autorů, kteří je proslovili, neboť v opačném případě by mohlo dojít i k zásahu do jejich osobnostních práv. V čem by měl onen hypotetický zásah do osobnostních práv spočívat není popsáno. Nehledě na to, že celá úřední a zpravodajská licence (resp. vyloučení z autorskoprávní ochrany dle původního konceptu) není ničím jiným, než zákonem povoleným zásahem do osobnostních (i majetkových) autorských práv. Na čem by se v této DZ dalo stavět, je onen (demonstrativní?) výčet „souborné vydání … nebo zařazení do sborníků“, což je asi přece jen něco jiného, než Wikizdroje, ty slouží spíše jako uložiště textů, aniž by nutně aspirovaly na úplnost („souborné vydání“) či tematickou konsistenci („sborník“) takto vytvořeného uskupení. Takže můj dojem – opět bez podrobného studia momentálně nedostupné odborné literatury – je, že zveřejní na Wikizdrojích není „užitím v souboru“ ve smyslu § 34 AZ. Pro Commons to bude platit podobně, pro ostatní projekty (Wikipedie, Wikizprávy…) ještě víc.
Dále jsou zde obecné podmínky zveřejnění podle § 29 AZ, které asi není problém dodržet.
Dále je otázka, jak je to s autorskoprávní ochranou takových projevů podle amerického práva. Komunita českých Wikizdrojů se sice tváří, že se řídí výhradně českým autorským právem, ale obávám se, že to není tak docela správně.
A zbývá ještě technický detail, že Wikizdroje nemají definovanou vhodnou „licenční“ značku pro úřední a zpravodajskou licenci podle § 34 AZ. Což sice není problém autorskoprávní, ale může to být problém v komunitě Wikizdrojů.
BTW, nepatří to spíš na Wikizdroje?--Shlomo (diskuse) 23. 9. 2021, 08:47 (CEST)[odpovědět]
Díky moc za obšírný rozbor, i když jednoznačnou odpověď nenabídl :-)
Ptal jsem se tady proto, že 1) je tu širší komunita 2) na cs.ws je už vložena řada politických projevů, takže jsem tam čekal jednoznačně kladnou odpověď, ale chtěl jsem slyšet i názory odjinud. Uvažuji o vložení některých projevů českých politiků v angličtině na en.ws, ovšem pro ten účel tam musím právě nejprve vytvořit tu vhodnou "licenční značku", tak si chci nejprve udělat jasno. --Jan.Kamenicek (diskuse) 23. 9. 2021, 10:06 (CEST)[odpovědět]
@Shlomo: Přemýšlím nad tím omezením užití v souboru. Wikiprojekty umožňují pouze přebírání takových materiálů, u kterých lze jednoznačně uvést, že je pak mohou dále používat jacíkoliv další uživatelé, a to k "jakýmkoliv účelům, včetně komerčních". Pokud tedy zákon neumožňuje dalším uživatelům dílo užívat v souboru, pak už ho není možné používat k jakýmkoliv účelům, a tudíž by ho žádný Wikiprojekt neměl přijmout. Pokud by totiž nějaký uživatel chtěl z textů převzatých z nějakého Wikiprojektu např. sestavit soubor úplných politických projevů Václava Havla, tak Wikiprojekty to sice umožňují, ale dostaly by se do rozporu s českým autorským zákonem. Chápu správně? Pokud ano, tak je to pro mne zklamání, protože jsem doufal v opak :-( --Jan.Kamenicek (diskuse) 23. 9. 2021, 12:21 (CEST)[odpovědět]
Komerční užití dle českého AZ paradoxně problémem není; jiné užití musí splnit kriteria § 29 (nesmí být v rozporu s běžným způsobem užití díla a nesmí jím být nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora), což je jen mírné zpřísnění oproti kritériím pro užití volného díla. Problém je jen v případném sestavení souboru. Myslím, že se zde ocitáme v podobné situaci jako u ochranných známek, které mohou být autorskoprávně volné, ale jejich použití je omezeno jinými právními předpisy. Něco k tomu je na c:Commons:Non-copyright restrictions, viz též c:Template:Trademarked.
U prezidentských projevů by se navíc kromě úřední a zpravodajské licence podle § 34 AZ mohlo jednat i o úřední dílo ve smyslu § 3 pís. a) AZ, kde žádná omezení stanovena nejsou. Ovšem musel by se posuzovat každý projev jednotlivě podle vágně formulované generální klauzule („… jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany“). U úřední a zpravodajské licence stačí, že se jedná o politický projev, veřejný zájem se prokazovat nemusí.
A každopádně zůstává otevřená otázka amerického copyrightu, kterou asi na en.ws budou brát trochu seriozněji než jejich čeští kolegové.--Shlomo (diskuse) 23. 9. 2021, 13:24 (CEST)[odpovědět]
@Shlomo: Obávám se, že na úřední dílo to nenavlečeme, protože úřední dílo dle autorského zákona je ''právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany". Pouhý projev je od těchto vyjmenovaných věcí natolik vzdálen, že to asi nevejde ani pod "jiná taková díla". Proto jsem se snažil upnout spíš k tomu ustanovení o politickém projevu.
Co se týká amerického copyrightu: když dílo výslovně vyjme z ochrany lokální zahraniční zákon, tak to berou, že to pro ně platí taky (viz např. PD-DenmarkGov na en.ws). A ano, na en.ws se autorské právo bere opravdu vážně, tam člověk s žádnou vágní formulací jako např. Wikizdroje:PD manifesto neuspěje. No nic, zkusil jsem to, díky za ochotu se tomu věnovat. --Jan.Kamenicek (diskuse) 23. 9. 2021, 18:04 (CEST)[odpovědět]
Zrovna prezidentské projevy učiněné v přímé souvislosti s výkonem funkce by se pod úřední dílo asi zařadit daly. Ale je fakt, že soubor všech projevů (zahrnujících i projev při otevírání nové stanice metra, příspěvek na mezinárodní konferenci, poselství k občanům na Vánoce, na Silvestra a na Halloween…) už by byl problém.
U té dánské šablony bych byl se zobecňováním opatrnější; US copyright zdá se vyjímá z ochrany úřední díla vytvořená vládou jakéhokoli státu, takže ta dánská mohou být v USA volná na základě tohoto amerického pravidla, a ne proto, že by Američané respektovali jejich uvolnění dánským zákonodárcem. Resp. byla by v USA volná, i kdyby je Dánové neuvolnili. Což ale naopak nemusí platit pro díla nesplňující americkou definici úředního díla, ani když v zemi původu jako úřední uvolňena jsou. Prostě americké autorské právo je pro zbytek světa dost nepřehledná džungle (a dost možná to platí i opačně…)--Shlomo (diskuse) 23. 9. 2021, 19:58 (CEST)[odpovědět]
Kdyby byl prezidentský projev úřední dílo, tak nás už žádný soubor nezajímá, protože v autorském zákoně u úředních děl žádné takové omezení není, a měli bychom vyhráno. Ale kam ten prezidentský projev zařadit, když autorský zákon celkem taxativně vyjmenovává, co mezi úřední díla patří? Je to nějaký předpis? Opatření? Veřejná listina? Rejstřík? Sněmovní či senátní publikace? Pamětní obecní kniha? Státní symbol? Nebo je to aspoň "jiné takové dílo" jako ta vyjmenovaná? To poslední mi dává nepatrnou naději, ale nevím, nevím... --Jan.Kamenicek (diskuse) 23. 9. 2021, 21:58 (CEST)[odpovědět]
Ten výčet není „celkem taxativní“, nýbrž zcela jednoznačně demonstrativní – právě kvůli té generální klauzuli na konci („nebo jiné takové dílo“) U taxativního výčtu byste měl pravdu, tam by ten projev musel být jednoznačně podřaditelný pod jednu z vyjmenovaných položek. Generální klauzule otevírá prostor i dalším dílům, pokud s vyjmenovanými typy sdílí nějakou relevantní společnou charakteristiku. Ta je přitom jen naznačena, není jednoznačně popsána, proto je odvolávání se na generální klauzuli vždy tak trochu risk – dokud není k dispozici ustálená kvalitní judikatura. Zde bych tuto společnou charakteristiku viděl v úzkém vztahu k výkonu veřejné moci. Což se jistě netýká všech prezidentových projevů, ale lze předpokládat, že mnohé z nich takového charakteru budou. Ostatní prezidentovy projevy nebudou vyňaty z ochrany jako úřední dílo, ale stále se na ně může vztahovat úřední a zpravodajská licence podle § 34. Ta ovšem povoluje užití za přece jen o něco přísnějších podmínek, než je tomu u úředního díla.--Shlomo (diskuse) 24. 9. 2021, 09:17 (CEST)[odpovědět]
Chápu, díky. Tato diskuse mi hodně pomohla se v problematice aspoň trošku zorientovat. Co píšete, dává smysl. Pro jistotu budu ještě pátrat, jestli někde nenarazím na nějaký odborný výklad. Moc díky! Jan.Kamenicek (diskuse) 24. 9. 2021, 12:18 (CEST)[odpovědět]

Simpsonovi - Překlad s Simpsons Wiki -> Simpsonovi.Blog -> Česká Wikipedie[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, jak mám ošetřit správná práva při překladu článku z https://simpsonswiki.com (používají Creative Commons Attribution-Share Alike License 3.0). Simpsonovi.Blog používají CC BY-SA 4.0 a text z https://www.simpsonovi.blog/s33e01-hvezda-zakulisi/ dávám na sem na českou Wiki. Jde o to, abych překlad "O licencoval" Správně.. Momentálně tam mám Zdroj: Simpsonswiki.com. Děkuji za "právnickou" odpověď. --Simca (diskuse) 29. 9. 2021, 20:51 (CEST)[odpovědět]

Loga ODS[editovat | editovat zdroj]

Chtěl bych vědět, jestli tato loga ODS neporušují žádná práva... A mimochodem, ODS má vlajku? --194.213.41.2 21. 10. 2021, 17:43 (CEST)[odpovědět]

Šablona Překlad směřující na neexistující článek[editovat | editovat zdroj]

Vyžaduje dodržení licence dále odkazovat šablonou {{Překlad}} na článek, který byl na cílové wikipedii smazán, nebo ji lze v takovém případě odstranit? Nikdy jsem se s tím nesetkal, až nyní v Dios Kon Noxotrox, kde byl odkazovaný italský stroják smazán. --Kacir 21. 11. 2021, 05:51 (CET)[odpovědět]