Wikipedie:Pod lípou (u krbu)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Archivy
Zkratka:
  • WP:PLUK
    WP:UK
Pod plamennou lípou

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o některých jiskřivých či žhavých problémech. Diskuse může být živá, leč slušná.

Přesuny Rozhraní na Konektory[editovat | editovat zdroj]

ahoj, nejsem expert, ale uvedené přesuny kolegy DestroyerToma se mi nezdají úplně ok. Přece jenom rozhraní je širší pojem než konektor. Prosím o posouzení znalejším.--RomanM82 (diskuse) 22. 9. 2020, 18:15 (CEST)[odpovědět]

Souhlas! --frettie.net (diskuse) 22. 9. 2020, 23:17 (CEST)[odpovědět]

Přepisování dobových informací[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s diskusí u filmu Juno jsem si všiml přepsání informace, že ve filmu nehrála herečka Ellen Page, ale hrál v něm herec Elliot Page. Podobné přepisování dobových informací, které jsou historickými fakty, považuji za nevhodné a nerad bych se dočkal rozšíření této praxe, ať už při pozdější změně identity, jména, státu narození apod. Anglická wiki to dovedla k „dokonalosti“. Osobně bych za korektní a dostačující považoval novou skutečnost, např. změnu identity, uvést v poznámce, nikoli naopak, tedy do poznámky vkládat dobovou informaci. Vnímám to stejně nevhodně jako v Rafťácích přepisovat „Voříškovou s Kerestešovou“ na „Rambu s Růžičkovou“, nebo v Miss World přepisovat „Kuchařovou“ na „Gregor Brzobohatou“. Přikládám ke krbu jako okrajové téma. --Kacir 18. 12. 2020, 05:15 (CET)[odpovědět]

@Kacir: Plně s tebou souhlasím. Je přece hloupost to zpětně přepisovat, ve zdroji je uvedeno herečka, tak tehdy byla herečka. --Podroužek (diskuse) 18. 12. 2020, 08:14 (CET)[odpovědět]
Souhlasím. Pokud ze jména vede odkaz, může si čtenář snadno zjistit, jak to vlastně je. Pokud nevede (nebo je červený), vždycky je možnost vysvětlit v poznámce nebo závorce. To samé paltí o přejmenovaných sídlech, v textu je vhodné uvést, že se např. X narodil ve Falknově a do závorky dát (dnešní Sokolov).
Jen je nutné dbát na to, aby délka poznámek byla úměrná délce článku. --JAn (diskuse) 18. 12. 2020, 09:16 (CET)[odpovědět]
Souhlasím, určitě jsem proti přepisování informací. Forma stručné poznámky mi přijde OK. --Hugo (diskuse) 18. 12. 2020, 15:12 (CET)[odpovědět]
Tak umím si představit, že u někoho by se to přepsat dalo, jediná role mladičké herečky za svobodna, která pak měla 60letou kariéru pod provdaným nebo uměleckým jménem - tam by to asi šlo. Ten Falknov bych taky klidně změnil, zvlášť když se třeba přejmenoval den po narození popisované osoby. Samozřejmě nejjednodušší je nechat bezezbytku dobovou informaci, ale ne vždy ku prospěchu a pochopení. Mimochodem co mají v občance lidi co se narodili v Gottwaldově dneska napsáno? U států se může přepisovat na současné pojmenování, pokud se ve skutečnosti měnil jen "pravopis" v češtině (Švýcary-Švýcarsko, Švédy-Švédsko, Afganistan-Afghánistán) a pokud nejde o titul nějakého díla, ve kterém je to dobově vytesáno. --Chrzwzcz (diskuse) 18. 12. 2020, 16:20 (CET)[odpovědět]
Samozřejmě, bez diskuse. --Mario7 (diskuse) 18. 12. 2020, 16:36 (CET)[odpovědět]
Tedy revertovat? --Matěj Suchánek (diskuse) 27. 12. 2020, 12:22 (CET)[odpovědět]
Tohle revertovat, ale obecné závěry/zákazy bych nevyslovoval, někdy se najde důvod proč uvádět "anachronizmy". --Chrzwzcz (diskuse) 27. 12. 2020, 20:40 (CET)[odpovědět]

2021[editovat | editovat zdroj]

Kolegové, rok 2020 je za námi, tak ať je tento rok lepší, než ten minulý! --Ján Kepler (diskuse) 1. 1. 2021, 08:05 (CET)[odpovědět]

Díky za přání a Vám totéž. Ten rok bude takový, jaký si ho uděláme. Udělejme si ho tedy co nejlepší :-) --Gumideck (diskuse) 1. 1. 2021, 12:00 (CET)[odpovědět]

Mobilní editace[editovat | editovat zdroj]

Jen pro zajímavost: dle statistiky za rok 2020 bylo na české Wikipedie provedeno 4,89 % editací z mobilních zařízení. Pro srovnání to bylo na anglické Wikipedii 10,66 %, německé 3,86 %, francouzské 6,68 %, slovenské 10,61 %, polské 4,70 %. Korejská Wikipedie měla z „velkých“ wiki největší podíl – 26,6 %, naopak velmi malý podíl kolem 1 % měly katalánská a baskická Wikipedie. Celkový průměr jsem spočítal na 9,58 %. — Draceane diskusepříspěvky 9. 2. 2021, 12:34 (CET)[odpovědět]

Zákupák[editovat | editovat zdroj]

Když už máme pod lípou smutné téma odcházejících wikipedistů, neví někdo něco o Zákupákovi? --Matěj Orlický (diskuse) 28. 2. 2021, 18:44 (CET)[odpovědět]

Myslím, že je možné mu zavolat. --Rosičák (diskuse) 28. 2. 2021, 19:15 (CET)[odpovědět]

Zase PŽJ[editovat | editovat zdroj]

Litevská premiérka: za co??? --Kusurija (diskuse) 12. 3. 2021, 11:55 (CET)[odpovědět]

Zdravím. Mario Vám napíše, že pro něj osobně jsou přijatelné oba tvary a Vy na to takhle zareagujete se slovy o jeho nekonečněmnohokrát větší autoritě a sebe-indef-bloku, nehledě na zmínku zde u krbu. Navrhuji wikidovolenou a pak případně návrat, až se rozhodnete uklidnit. Asi nějaká ponorka některých wikipedistů, co se tu často potkávají :-) --- Triquelito (pošli mi dopisšpehuj mě) 12. 3. 2021, 12:46 (CET)[odpovědět]
Zkoušel jsem z Kusurijových reakcí najít, o co vlastně šlo, a nic než nenávistné Kusurijovy reakce jsem neobjevil. Dýl než minutu tomu nehodlám věnovat. Takže si mě může Kusurija připsat k seznamu těch, kteří mu navrhují wikidovolenou. Dlouhou. --Packa (diskuse) 12. 3. 2021, 15:34 (CET)[odpovědět]
I kdyby se to nakrásně podařilo protlačit na Wikipedii, ať už u přijmení litevských nebo pro militantní nepřechylovače u jakýchkoliv příjmení, tak české zdroje se tím nezmění. I nadále uvidíte přechýlenou litevskou premiérku v novinách a televizi, takže nevím, proč se tak zvedat ze židle, když jde jen o jedny české stránky navíc nebo míň :) Konzistentní přístup k podobným případů, to ano, ale tadyto není Litevka bez českých zdrojů, tahle je má. --Chrz (diskuse) 12. 3. 2021, 16:33 (CET)[odpovědět]

Preference formulace „narodil se“ před „porodila mu“[editovat | editovat zdroj]

IP 185.47.220.65 dlouhodobě přepisovala a stále vkládá formulace: „narodil se“ → „porodila mu“. Tento evergreen jsem zaregistroval u Šafářové, Štěpánka a Vaidišové@Harold:, kam se formulace vytrvale vracely. Nejdříve přišla IPečku varování a následně blok, viz DS 185.47.220.65. Teď vidím, že přepisování pokračuje. Za přestřelené už považuji formulace typu: V roce 2013 mu porodila syna Finna. V roce 2016 mu porodila dceru Ellu. V roce 2020 mu porodila dceru Stellu.

Jak uvedl kolega RPekař ve shrnutí, i já se domnívám, že encyklopedičtější formulace než „děti mu porodila“ je „děti se narodily“. Přímé hromadné přepisování v tomto smyslu by mělo charakter NEKITu, takže přikládám Ke krbu, jaký je názor na preferenci „narodil se“ v článcích bez rizika považovat to za NEKIT.--Kacir 19. 6. 2021, 07:32 (CEST)[odpovědět]

Souhlasím s nevhodností formulace prosazované IP adresou, několikrát jsem ji už v minulých měsících revertoval. --Harold (diskuse) 19. 6. 2021, 16:01 (CEST)[odpovědět]
Ano, „děti se narodily“ je encyklopedičtější. To „porodila mu“ zní přece hrozně, jakoby úloha ženy končila porodem dítěte, které pak přechází do majetku muže (otce). Řečeno samozřejmě s nadsázkou. --Mario7 (diskuse) 20. 6. 2021, 02:06 (CEST)[odpovědět]
V některých dobách a kulturách, "porodila mu", jak to popisujete, přesně vystihuje situaci. Zcela bez nadsázky. (Třeba když Anna Svídnická porodila Karlovi IV. syna a dědice Václava IV.) Nicméně sporné články jsou jiný případ, tam je to nevhodné, --Jann (diskuse) 20. 6. 2021, 17:18 (CEST)[odpovědět]
Musím souhlasit. Někde je to namístě, jindy méně vhodné. Opravdu hodně záleží na tom, jak velký "přínos" takový porod znamená pro muže. Výraz "porodila mu" je výrazem tvrdícím otcovství, na rozdíl od výrazu "narodil se jí".--Rosičák (diskuse) 20. 6. 2021, 17:44 (CEST)[odpovědět]
Já jsem nedávno v čl. Ludvík VII. Francouzský použil podobně Teprve třetí žena Adéla ze Champagne dala Ludvíkovi mužského potomka… --Matěj Orlický (diskuse) 28. 6. 2021, 11:13 (CEST)[odpovědět]
Mně tedy "porodila/dala mu" i v případě jiných dob a kultur přijde neencyklopedické, nese to s sebou implicitní hodnocení a představy o roli ženy, někdy i zavádějící představy o tom, kdo je zodpovědný za pohlaví potomka. Přeci i když píšu o jiné kultuře, snažím se o neutrální pohled a nepřebírám nekriticky hodnotící výrazy, které používá daná kultura, nebo které byly v dané době všeobecně přijímané (a pokud bych je výjimečně použil, musí z toho textu být jednoznačně jasné, že to je dobová terminologie a proč je použita). Za neutrální považuji formulace jako "narodil se jim/mu/jí..", "měli spolu dítě", "porodila syna, jehož otcem byl..", "z manželství s XY vzešel dědic" apod. --Robin Jezyna (diskuse) 28. 6. 2021, 15:36 (CEST)[odpovědět]
„Porodila mu“ by mi přišlo celkem normální v článku o otci („… a pak se oženil s XX, která mu porodila tři syny“), kde je podstatné právě to, že to byli jeho synové. V článku o matce mi to přijde v pořádku jen tehdy, je-li (/byla-li) součástí kultury, která odvozuje hodnotu ženy od její úlohy rodičky, tedy pokud to, že porodí dítě (…někomu významnému), je zásadní pro její společenský status. V moderní Evropě je takové uvažování o ženě silně menšinové, těžko tedy u moderní Česky považovat takové vyjádření za neutrální.--Tchoř (diskuse) 20. 6. 2021, 20:56 (CEST)[odpovědět]
Souhlasím, že formulace "porodila mu" by byla vhodnější, pokud by článek přímo nebo nepřímo ale zjevně řešil, jestli otec (či společnost) onu manželku či konkubínu zapudil nebo jí zvýšil status právě kvůli těm porodům. Jinak ne. --Chun-mee (diskuse) 27. 6. 2021, 23:50 (CEST)[odpovědět]
Dítě je samostatná lidská bytost. Narození je pro ně podstatně důležitější, než pro matku nebo otce. Úctu k člověku tak odráží mnohem lépe formulace "narodil(a/o) se" než "porodila mu". --Chun-mee (diskuse) 27. 6. 2021, 23:44 (CEST)[odpovědět]
V článku o matce nebo otci nebo jiném příbuzném nebo věcném hesle je důležitost narození pro dítě nepodstatná, tam řešíme důležitost pro téma článku; a pokud bychom chtěli řešit "úctu k člověku", tak bychom neměli zapomínat na to, že i matka a otec jsou taky člověci a že u zmiňovaných královských dědiců je jejich narození (a pohlaví) otázkou života či smrti pro tisíce ne-li miliony "samostatných lidských bytostí" království. Neodráží proto "úctu k člověku" mnohem lépe formulace beroucí ohled na tyto miliony? "dala národu dědice" :-) Proto bych úctu do věci nezatahoval. --Jann (diskuse) 28. 6. 2021, 12:50 (CEST)[odpovědět]
Porodila národu budoucího krále. Hm :) --Chrz (diskuse) 28. 6. 2021, 14:33 (CEST)[odpovědět]
Se stočením diskuse k porodům a královstvím, přidám poznámku výlučně Ke krbu. Jeden z přednášejících na UK dával k dobru, že u některých královských sňatků přihlíželi styku, s cílem ověřit početí následníka trůnu např. slučujícímu větší území, úředníci obou stran, kteří potvrdili akt s určením předpokládaného narození, což by dnešní terminologií byl druh voyeurismu. --Kacir 30. 6. 2021, 00:55 (CEST)[odpovědět]
Taková věc mě vůbec nepřekvapuje. Naši kultuře je to cizí, jsme takové citlivky. Ale kdysi to bývalo u dynastyckých sňatků zřejmě celkem normální a v různých kulturách. S voyerismem to nemá nic společného, byla to čistě právní záležitost, jestli byl sňatek "naplněn", tedy jestli byly splněny všechny jeho právní podmínky. Svědci bývali ovšem "za plentou" - mimo lože "s nebesy" se spuštěnými látkami, jak v Evropě, tak v Číně. Kdyby mohli, přihlíželi by všem stykům, aby i početí následníka bylo právně nepochybné. --Chun-mee (diskuse) 2. 7. 2021, 10:04 (CEST)[odpovědět]
Dnes v naší kultuře to zanechalo ještě stopu, která je velmi nápadná, přesto ji leckdo možná přehlédl. Při právním úkonu uzavírání manželství se má za patřičný veřejný polibek novomanželů - jako začátek. --Chun-mee (diskuse) 2. 7. 2021, 10:07 (CEST)[odpovědět]