Wikipedie:Pod lípou (u krbu)

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Pod „plamennou“ lípou u krbu

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o některých jiskřivých či žhavých problémech. Diskuse může být živá, leč slušná.

O čem se píše – Redaktoři Frankfurter Allgemeinen Sonntagszeitung hledali chyby na německé Wikipedii

Redakční tým Frankfurter Allgemeinen Sonntagszeitung (FAS) provedl rozsáhlý výzkum, během něhož s pomocí umělé inteligence analyzoval přibližně 1 000 náhodně vybraných článků na německé Wikipedii. Cílem bylo odhalit chyby, mezi něž patřily především rozporné informace v rámci jednoho článku a zastaralé údaje. Výzkum, který patří mezi největší fact-checkingové projekty v historii německé žurnalistiky, vyústil ve zveřejnění článku s názvem „Wikipedia weiß immer weniger“ (Wikipedia ví čím dál méně).

Výsledky ukázaly, že problémy se vyskytují na více než třetině zkoumaných stránek. Přibližně 20 % článků obsahovalo zastaralé informace, přičemž pouze u poloviny z nich byla tato zastaralost zjevná na první pohled. Kromě toho téměř stejný počet stránek obsahoval informace, které nebyly nikdy správné.

Článek dále rozebírá příčiny těchto problémů. Mezi hlavní patří rostoucí počet článků při stagnujícím počtu dobrovolných autorů. Diskutovány byly i návrhy na možná zlepšení. Zároveň byl detailně popsán výzkumný postup – včetně způsobu výběru článků a použití umělé inteligence při hledání chyb. Zjištěno bylo mimo jiné to, že když se názory Wikipedie a umělé inteligence lišily, neměla umělá inteligence vyšší úspěšnost – mimo jiné proto, že byla trénována i na samotných článcích Wikipedie a mohla tak některé chyby převzít.

Výsledky výzkumu byly publikovány s radikální otevřeností: celý seznam analyzovaných článků byl zpřístupněn přímo na německé Wikipedii v podobě editovatelné tabulky. Uživatelé byli vyzváni, aby případné opravy zaznamenávali do sloupce „abgearbeitet“ (vyřízeno). Místo negativní reakce se komunita Wikipedie postavila k výzkumu jako k výzvě k vylepšení obsahu a okamžitě začala s úpravami. Již během víkendu, kdy byly výsledky zveřejněny, byla většina závažnějších chyb opravena. Zdroj: Wie hunderte entdeckte Fehler in der Wikipedia ihre Glaubwürdigkeit stärken --Radek Linner (diskuse) 21. 7. 2025, 15:14 (CEST)

Za mě, jedním ze základních problémů Wikipedie je v tom, že vůbec nedokáže využít případné odbornosti jednotlivých wikipedistů. Napíšu li to ošklivě, tak například totální amatér s laciným turistickým průvodcem přineseným z knihobudky a editující na základě tohoto jednoho, šedesát let starého, dávno překonaného a v mnohém už v době vydání chybného zdroje, se vší lehkostí články o jednotlivých historických památkách, má daleko větší vliv a dopad než specialista stavební historik, který o těch samých stavbách vypracoval řadu obsáhlých vědeckých elaborátů. Dost to může připomínat tenhle vtip. Otevřenost je skvělá věc, jenže pak nutně nastávají situace, kdy například opravení zcela nesmyslné informace vede k opakovanému revertu, protože je to považováno za vandalismus. Jak vidno z odkazu, Přesně tuto situaci jsem tu před rokem a půl zažil a bylo to celé opravdu na pár facek. To si člověk rozmyslí, jestli příště ještě něco opravovat. Opravit kardinální chybu je záležitost několika vteřin. Dohledávání zdrojů k takové opravě může snadno trvat dlouhé minuty. K tomu dodávám asi známý fakt, že obecná tvrzení se zpravidla zdrojují hůře než jednotlivosti, a to i v případě že máte za zády odbornou knihovnu s několika tisíci svazky... Tohle taky byly asi základní důvody, proč jsem někdy před sedmnácti lety s Wikipedií v zásadě seknul a od té doby se tu objevuji opravdu jen velmi nárazově. Tipuji a z některých rozhovorů se známými i konkrétně vím, že mnozí specialisté z mnoha jiných vědeckých oborů to mají velmi podobně. Řešením by dle mého byla určitá certifikace Wikipedistů například na základě prokazatelně dosaženého odborného vzdělání, odborných publikací atp. --Šandík (diskuse) 21. 7. 2025, 16:08 (CEST)

@Sandik: Základní problém zastaralosti tkví spíše než v zastaralých zdrojích a neodbornosti v tom, že si tu spousta lidí hrabe na vlastním písečku, a tak hesla neaktualizuje. Takových hesel budou i u nás desítky procent, a nemusíte narážet na vědu, stačí si otevřít třeba AC Milán, kde to končí větou "Začátek sezony 2023/24 začala vyhazovem sportovním manažerů Maldiniho a Massara"... A máme červenec 2025. Samozřejmě, že okrajová témata na tom budou ještě hůř, typicky zakonzervována v době založení. Na obranu editorů, ona se taková hesla dost špatně hledají!

Co se týče vědy, tak můžu demonstrovat situaci v zoologii, kde se – očekávám – mění situace výrazněji než u památek. A tam se to má zhruba tak, jak píšu výše. Tak se třeba stane, že máme relativně aktuální a od odborníka zpracované heslo ostnoploutví, kde se dočteme, že "Mezi moderně pojímané ostnoploutvé jsou kromě okounovitých (po nichž je řád pojmenován: „Perciformes“ znamená „okounotvární“) dále řazeni např. kanicové, významná antarktická skupina ledovky, ropušnice a jejich širší příbuzenstvo". Pohlédneme-li ale do hesla ropušnicotvární, máme je stále vedeny jako samostatný řád, takový článek ropušnicovití zase uvádí, že "systematika ropušnicovitých je velmi komplikovaná a nestálá", což však tvrdí již od roku 2008. Ba dokonce se stane, že ani v článcích o jednotlivých příbuzných druzích nepoužíváme týž systém (byť by byl notně zastaralý), a tak článek z roku 2010 uvádí řád A podle tehdejších zdrojů a článek z roku 2020 řád B podle tehdejších zdrojů. A v roce 2030 se asi dočkáme téhož.

A i kdybyste sem nahnal vysokoškolské profesory a zaplatil jim za editace, obávám se, že bez poirotovského řádu a metody budou tápat, na jaká hesla se vlastně mají vrhnout. :-) Já nejsem vysokoškolský profesor, ale chce se mi jen říct: to se někomu dobře analyzuje "1 000 náhodně vybraných článků", já ani nevím, jak bych měl 1 000 článků náhodně vybrat, někam jejich seznam uložit, pustit na ně umělou inteligenci. Všelijací pánové a dámy ze studií dostanou na ta strojová zpracování dat jistě grant, to je pro nás něco z jiného univerza. --OJJ, Diskuse 21. 7. 2025, 16:56 (CEST)

Tak zrovna taxonomie, jak OJJ dobře ví, je věcí neustálenou i ve světě odborníků, změny jsou časté a ne široce uznávané. A i systémy vydané jako výsledky konsensuální spolupráce mnoha pracovišť se mohou aktualizacemi výrazně měnit, a to každých 7 let (protisté od mezinárodního kolektivu vedeného Adlem), 2 roky (houby v rámci Outline of Fungi), každoročně (systematika virů od ICTV) či každým vydáním periodika IJSEM (LPSN prokaryot). A to velká část publikovaných článků dané přehledy nerespektuje. S tím wikipedie těžko může zápolit (sám mám kapacitní problémy i s několika přehledovými články, které jsem kdysi založil a nechci je nechat zpustnout zastaráním). Petr Karel (diskuse) 21. 7. 2025, 19:51 (CEST)

@Petr Karel: Jistěže. A to jsme jenom u taxonomie na vyšší úrovni. Máme tu i mnohé splity jednotlivých druhů (velmi otravné, protože řada informací "neplatí" sensu stricto), objev nových fosilií (a tam je systém už úplně o něčem jiném), mimo toho třeba i stav ohrožení IUCN, změny v areálech výskytu etc. Otázka je, kdo to reálně ocení. :-D Kdybychom zde ale měli zoologických hesel povězme 100, tak to budeme stíhat. S růstem Wikipedie roste i počet hesel, co musí být aktualizováno, a to už se prostě podchytit nedá. Bylo by výborné různé okruhy lépe koordinovat přes WikiProjekty a roboty, dovedu si představit dávat heslům relativní váhu jako na enw (= zastaralý systém pěvců nás pálí víc než nějaký split timálie z Fanfárie) a vést strojovou databázi těch (ne)editovaných (ale jak je najít?)... Ono je trochu demotivující číst propracované analýzy obsahu Wikipedie, když editoři hesla k aktualizaci hledají ručně. Pro mě je provedení podobné analýzy něco jako přistání s Jumbo Jet... --OJJ, Diskuse 21. 7. 2025, 20:17 (CEST)

U oborů, jako je tento, kde se pojetí tedy může v čase dost vyvíjet, by mělo být v článku jasně patrné, k jakému datu je platný / podle dělení z jakého roku. A podobně možná ke kdejakému údaji - tento seriál má 3 řady a 39 dílů (k červnu 2021). --Chrz (diskuse) 21. 7. 2025, 23:35 (CEST)

@Chrz: To máte těžký, samozřejmě, že se snažím dělat to přesně takto, tj. systém podle Opička et al. (2022), stupeň ohrožení podle vyhodnocení IUCN z roku 2020. Někdy to pomáhá, někdy je to spíš formální. Navíc vždycky hrozí i to zastarání skryté. Třeba zde doporučili rozdělit jeden druh na druhů několik, mohou být popsány i nějaké "převratné" fosilie atd. (This pushes back the likely origin of crown-group amniotes by at least 35–40 million years). --OJJ, Diskuse 22. 7. 2025, 09:45 (CEST)

@Chrz, OJJ: Uvedení aspoň roku platnosti je u taxonomie nutností a i já se této zásady držím; snad by se mohla zařadit do návodu pro biologické články. A přitakávám, že splity druhů jsou opravdovou chuťovkou (připomínám velemloka či žirafu, se kterou jsme se zatím vypořádali jen částečně). A přidám další chuťovku – přejmenovávání (i když má rozumné důvody). Někdy se dá zvládat, ale je nutno najít nové aktuální zdroje, aby někdo needitoval zpětně ke staršímu jménu podle ne zas tak starého zdroje – vzpomínáte na knotovku bílou, máchelku podzimní, kterou pamatuji z dětství jako pampelišku podzimní, jestřábník oranžový či pošvatku oranžovou, ať zůstaneme u barvy? Ještě bych zapomněl pikantní inovativní nomenklaturu ptáků a její následné zpochybnění. Snadné aktualizace? Tak dodám, že před dvěma lety se druhové názvosloví virů předělalo na binominální (což je sice pokrok oproti dřívějším až šestislovným názvům, ale nová jména neznají často ani ti, co se viry jakožto patogeny dennodenně zabývají; z cca 14600 uznaných druhů jich je na cswiki je naprosté minimum – naštěstí/bohužel?). Končím hořekování a odcházím z debaty k tomuto vláknu. --Petr Karel (diskuse) 22. 7. 2025, 11:53 (CEST)

Možná by to místo roku chtělo psát vložením šablony, která by automaticky umožnila ve všech článcích naráz zdůraznit že to je už zastaralé dělení / i když podle nového dělení by to bylo stále platné. --Chrz (diskuse) 22. 7. 2025, 12:40 (CEST)

Na enWiki mají šablony, do kterých se zadá, k jakému datu je nutno údaj aktualizovat. Typicky se to hodí na případy, kdy je ohlášen film k premiéře, takže se tam lupne datum premiéry a pak v nějaké údržbové kategorii článek vyskočí, že je potřeba ho aktualizovat. Takový přístup by mohl s výběrem článků k atkualizaci pomoct. I když my tu máme obecnou ceduli {{Aktualizovat}}, ale nevím, jak to kdo prochází a opravdu na takových článcích pracuje. To jsme zase zpátky u rostoucího počtu článků a stagnujícího počtu editujících. --Bazi (diskuse) 22. 7. 2025, 14:14 (CEST)

Na to by se dala upravit {{Aktualizovat po}}. --Zagothal (diskuse) 22. 7. 2025, 14:21 (CEST)

Ano, to je vlastně ona. Jenom se o ní málo ví a prakticky jsem ji neviděl nikde použitou. Aktuálně je vložená do nějaké stovky článků, ale míst, kde by našla využití, je určitě řádově víc. --Bazi (diskuse) 22. 7. 2025, 14:33 (CEST)

Řekl bych, že hlavním vkladatelem této šablony jsem já: .

Nutno podotknout, že ve většině případů ji vložím až poté, co už je text neaktuální. --Matěj Suchánek (diskuse) 22. 7. 2025, 18:02 (CEST)

Dobrý den, rozhodně. Myslím, že dobrým základem je snaha udržovat aktuální hesla, která člověk sám založil, nebo si je nějakou přestavbou "osvojil". Při vyšších desítkách až stovkách ani to samo o sobě nemusí být úplně jednoduché, ale přispívá to k udržování relativní aktuálnosti aspoň u částí hesel. S rostoucím počtem editorů s podobným přístupem se pak samozřejmě dá předpokládat určité snížení dlouhodobě neaktuálních článků. Ale jak jste správně poznamenal, v počtu dlouhodobě aktivních a kvalitně přispívajících wikipedistů, jakým komunita aktuálně disponuje, není dostupná kapacita na to, aby se to dařilo plošně. --Krabiczka (diskuse) 21. 7. 2025, 23:30 (CEST)

@Krabiczka: "Snaha udržovat aktuální hesla, která člověk sám založil"? Tak se na to podívejme prakticky. Za těch deset let jsem tu založil a rozšířil nějakých 1000 článků (a jsou tu kolegové, kteří založili tisíce!). V těch úplně starých jsem se snažil upravit hříchy (wiki)mládí, něco jsem aktualizoval atd. a je otázka, v jakém jsou vůbec stavu. :-) Ale i v těch novějších bych bez jednoho Matějova seznamu třeba absolutně neměl šanci podchytit skutečnosti jako nebo . Do budoucna počítám s tím, že nějaká hesla budou potenciálně extrémně zastarávat – zejména o vysoce ohrožených druzích zvířat. Například Gueréza límcová#Stav populací a ochrana, tam je dost možné, že do konce dekády už to bude zase zcela jinak (a spíše v negativním než pozitivním slova smyslu). Když mě zajede baba s okurkama, postará se o to někdo? Pochybuju.

Řešením jsou, jak už jsem pravil, strojové seznamy jako od Matěje, například Wikipedie:WikiProjekt Biologie/Status ohrožení/vše (myšlenka taková, že co odkazuje na víc různých stupňů ohrožení, je spíš neaktuální) – po seřazení od nejstarších po nejnovější jsem skončil někde u tamarína bělorukého, něco pod ním tedy ještě visí, jinak jsem to víceméně aktualizoval. Dovolím si to tedy zde zpropagovat, zda taky nechcete máknout, ať se to dá zase aktualizovat. Dělat to v jednom je celkem otrava. :-D --OJJ, Diskuse 22. 7. 2025, 09:28 (CEST)

Tyto články z biologie mi přijdou ještě jako ráj oproti všem lidem zabývajícím se režií, scénáristikou, herectvím... kteří každý (druhý) rok natočí jeden nebo i několik nových filmů, seriálů, případně v hudbě neustále vydávají nová alba, tím spíš singly, pořádají turné, ve sportu se účastní všemožných soutěží a dosahují nových výsledků. To aby člověk neustále dopisoval, přepisoval, aktualizoval. Tím spíš je potřeba si ušetřit co nejvíc práce vhodnou volbou formulací, aby vždy stačilo nanejvýš dopsat novou informaci, a ne se ještě hrabat v přepisování dřívějších formulací z přítomného času do minulého apod. --Bazi (diskuse) 22. 7. 2025, 14:20 (CEST)

Dobrý den, s tím nelze nesouhlasit. Čím větší je počet takových hesel, tím je to pochopitelně složitější. Při počtu tisíc hesel to z pochopitelných důvodů už možné není a člověk nutně aktualizuje výběrově.

V tématech, jež se nějak dotýkají mého oborového zaměření, se v rámci časových kapacit snažím aktualizovat jak vlastní hesla, tak i jiná. Příkladem jsou třeba biografická hesla kolegů vědců atp. S přírodovědnými tématy vám bohužel nepomohu, to je pro mne tematicky opravdu hodně daleko a nerad bych se tvářil jako suvenýr při používání cizích termitů. --Krabiczka (diskuse) 22. 7. 2025, 23:07 (CEST)

@Sandik: "certifikace Wikipedistů například na základě prokazatelně dosaženého odborného vzdělání, odborných publikací" – to už tu máme taky, vizte Kategorie:Wikipedisté podle oboru, Kategorie:Wikipedisté podle školy (samozřejmě s tím, že dotyčným důvěřujete). Někoho certifikovat povinně je dost tenká hrana. Ono na Wikipedii se jen nepíšou články, zejména správci zde potkávají i různé podivné existence, které Vám třeba napíšou, že Vám vykopou střeva z těla. Z toho třeba pro mě jednoznačně vyplývá, že čím věhlasnějším v reálném světě bych byl, tím víc bych se snažil utajit své pravé jméno zde. --OJJ, Diskuse 21. 7. 2025, 17:01 (CEST)

My starší víme i jak a proč skončila Nupedie. Ono není snadné udělat zároveň dosti otevřené a zároveň dosti odborné prostředí. Hlavně, když jsme dobrovolníci. --Zagothal (diskuse) 21. 7. 2025, 17:12 (CEST)

@Zagothal: Já to vím taky. Jako líp tu rozdělit Wikipedisty podle oborů a propagovat to se mi zdá být jako dobrý nápad, ale z dlouholetých zkušeností si dovolím pochybovat, zda nám vědomost přítomnosti profesora z PřF UK opraví ta kvanta zastaralých stupňů ohrožení jednotlivých druhů a přítomnost docenta z FTVS zase kvanta zastaralých článků o fotbalistech. :-D --OJJ, Diskuse 21. 7. 2025, 17:19 (CEST)

@OJJ: Mno. Navíc ty "podivné existence" mívají zpravidla neuvěřitelnou spoustu času ;o) No nic, jdu dělat něco užitečného. --Šandík (diskuse) 21. 7. 2025, 17:37 (CEST)

Dobrý den,

Prve k vašemu příspěvku. Dnes je to tu lepší než bylo před těmi 17 lety Proto jsem se vrátil po asi deseti letech, kdy jsem měl jen asi 200 editací za celou dobu.

A teď k článku. Ten problém s aktualizacemi je jasný a velký. Ono těžko mlže nějakých 200 lidí kontrolovat skoro 600 000 článků. Článků přibývá, nás ne.

S pozdravem --Zagothal (diskuse) 21. 7. 2025, 17:07 (CEST)

Víc takových výzkumů. S důrazem na takových.

Tady se hodí jistý kontext. Pokud nejste prověřený uživatel, na německé Wikipedii váš obsah někdo musí nejdřív schválit (tedy jestli se nic nezměnilo). Ono to určitě vyřeší vandalismus, ale evidentně to není všelék. Možná naopak. Mě už před časem zaujal vývoj počtu editorů v čase: dewiki, cswiki. Čísla se samozřejmě nedají porovnávat (ledaže bychom to normovali počtem mluvčích), jde o ten dlouhodobě klesající trend, který zmiňuje příspěvek. Může být příčinou poklesu tento systém?

Jinak jeden příspěvek na loňské Wikikonferenci se věnoval zastaralosti článků na české Wikipedii. Myslím, že zjištění byla podobná těm z německé Wikipedie.

Nějaká možná řešení:

1. Pokud je zřejmé, že článek někdy zastará, rovnou ho tak označit (aby šel dohledat). (Například mojí experimentální šablonou {{Probíhající}}.)
2. Lépe strukturovat obsah. Je-li někde časový údaj, není nic jednoduššího než zeptat se, jak už je to dlouho. Například angažmá v klubu (jenže to by se to muselo strukturovat nějak smysluplněji).
3. Porovnávat s Wikidaty. Obvykle vyžaduje 2). Pak toho najdete opravdu hodně.

Systematicky dohledávat se dá taky. Já si například nechal vypsat články, které mají v názvu 20XX/(XX+1) (typicky nedávné sportovní sezóny) a používají určitá slova. A začal je jeden po druhém označovat .... Případy toho, na co už poukázal OJJ. --Matěj Suchánek (diskuse) 21. 7. 2025, 20:26 (CEST)

@Matěj Suchánek Ty odkazy na statistiky mají fungovat jak? Můžu vybrat otázku a jazyk, ale není to jak odeslat a tím zobrazit odpověď... --JAnD (diskuse) 21. 7. 2025, 23:00 (CEST)

Aha, nesmí se klikat na odkaz v diffu ale v textu. Pak to funguje. --JAnD (diskuse) 21. 7. 2025, 23:01 (CEST)

@Matěj Suchánek: Každému soudnému editorovi musí být jasné, že jsou desítky procent hesel zjevně neaktuální, a většina z nich fakt nebude na nějaká složitá vědecká témata (leda ta taxonomie, která ale bude u nějakých hesel taky minoritní problém – u zmiňovaných druhů ryb často jen řádek taxoboxu). Dovoluji si vypíchnout třeba ještě problematiku pandemie covidu-19, kde se s vervou pozakládala spousta hesel k jednotlivým státům, ale pochybuju, že se k nim už dnes někdo vrátí. Tam zvítězilo všeobecné znechucení nad covidem.

Bohužel máme snad jediného Matěje, který ve volném čase vymýšlí a realizuje tyto hrátky s daty. Za to by Tě měli nosit na ramenou. --OJJ, Diskuse 21. 7. 2025, 23:10 (CEST)

Dobrý den,

ještě dvě myšlenky k vašemu názoru, že by nemělo býti tolik zdrojováno a wikipedisté měli být certifikováni. Nás správců je kolem 30 (a ještě někteří ne moc aktivní). Je na nás konečné rozhodnutí v mnoha věcech, kdy potřebujeme textu porozumět (ukončování DoS, posuzování odloženého mazání aj.). A opravdu nemůžeme pokrýt všechny obory. třeba já má kombinované matematicko-počítačové vzdělání. Jak mám posoudit beze těch referencí, zda nějaký článek o nějakém léku je o významném subjektu a je, pokud možno, pravdivý? A co teprve obyčejní čtenáři. Navíc ty zdroje čtenáře vedou k hlubším zdrojům. (Takto používám poznámkový aparát i papírových knih.) A certifikace se zkoušela na mnou zmíněné Nupedii i jinde a ukázala se jako tak velká překážka, že ty projekty byly velmi neefektivní. A neřešilo by to spory dvou odborníků.

PS: Nejhorší spor o obsah jsem prozatím na České wikipedii měl s jedním docentem z jiného, ale příbuzného oboru, který vepsal do několika desítek článků své názory. Mám v plánu to přepsat, ale času je málo. (Jsem jen o pár let mladší než vy a mám 4 děti.)

S pozdravem --Zagothal (diskuse) 22. 7. 2025, 11:02 (CEST)

Nerozumíme si! Mě je jasné že na Wikipedii se hodně zdrojovat zkrátka musí. Jen konstatuji, že to šíleně zdržuje a komplikuje práci například právě při opravě chyb a dále že přesně ty situace, kdy někdo věci znalý napíše článek a záhy mu do něj někdo další za každou druhou větu hodí^[zdroj?] asi může hodně odrazovat. Pamatuju si že v dobách, kdy pár mých článků kdosi nominoval mezi "nejlepší články" a já pak trávil nekonečné hodiny dohledáváním kdejakého údaje (nejvypečenější jsou přitom samozřejmě různé větičky které člověk do textu vloží například pro pochopení dobového kontextu), jsem si opravdu nadával že jsem na tu nominaci kývl a že jsem radši ve stejném čase nenapsal pět nebo patnáct jiných, byť třeba daleko stručnějších a "pahýlovitějších" článků. Měl jsem tehdy dojem, že by to bylo daleko užitečnější...

Víte, Jan Sokol kdysi na jedné přednášce v úvodu do filosofie na FF UK řekl, že čím míň je mezi lidmi důvěry, tím je pak fungování společnosti dražší. To je přesně ono. I to editování Wikipedie bez vzájemné důvěry stojí všechny strašně moc sil. --Šandík (diskuse) 22. 7. 2025, 17:56 (CEST)

Při vší úctě, zdá se mi, že trochu překrucujete princip Wikipedie. Nejde tady o nedostatek důvěry, jde tu o otevřenost, jejíž nezbytnou součástí je princip ověřitelnosti.

Pokud si stěžujete na to, že jste zpětně musel dohledávat zdroje k nějakým jednotlivým tvrzením, tuto práci byste si ušetřil, kdybyste je dodal už při vložení těch informací do článků. To snad platí i v běžných odborných pracích, že se čerpá ze zdrojů a ty se citují. Rozumím sice tomu, že v nich se možná některá tvrzení mohou považovat za samozřejmá a odbornou obcí obecně přijímaná, která není nutno zdrojovat, ale na Wikipedii je to nezbytné právě proto a za tím účelem, aby mohla být otevřenou encyklopedií, jinak by to bez redukce a návratu k nějakému někdejšímu konceptu Nupedie nešlo. Odbornost wikipedist*k*y se může projevit v jiných formách, jako je třeba seznam recenzentů. Anebo samozřejmě v uceleném přehledu o tématech a schopnosti lépe uchopit a uspořádat článek k takovému tématu. A to je záslužné a oceněníhodné, zbavovat zodpovědnosti za zdrojování vkládaných informací bychom se ale neměli. --Bazi (diskuse) 22. 7. 2025, 18:31 (CEST)

Ale to já přece nepopírám! Ostatně, přesně tím jsem začal i předchozí příspěvek! Jen konstatuji, že to strašně zdržuje a komplikuje práci. Že z toho konstatování vyvozujete, že to dělat nechci je vaše interpretace (byť vlastně možná ano, právě pro tuhle neefektivnost - ale ne jen pro ní - jsem z Wikipedie před lety opravdu odešel). Pokud píšu odborný text, zdrojuji pouze prameny a literaturu které jsem skutečně použil. Na Wikipedii je ale žádáno zdrojovat "téměř vše". Čili člověk z patra napíše text a pak musí začít přemýšlet, jaké z tvrzení by mohlo eventuálně někomu připadat sporné a podle toho jej doplňovat zdroji. V odborném textu po mě nikdo nebude chtít zdrojovat, co já vím, tvrzení že "Třicetiletá válka byla obdobím nezměrného utrpení civilního obyvatelstva", protože to je něco co všichni kolegové ví a už proto není nutné to jakkoli komentovat nebo zdůrazňovat. Podotýkám, že k tomuhle tématu už dnes opravdu existuje štos obsáhlých knih, které by každý historik měl dobře znát.

Stavebněhistorický průzkum, který aktuálně zpracovávám, má v tuhle chvíli 127 tisíc znaků a na těch 127 tisíc znaků mám zhruba 150 poznámek pod čarou. Moje kniha o A. E. Martinellim, která má zhruba 360 stran, má dokonce téměř tisíc poznámek pod čarou. Uznávám, že to je hodně. Víte ale, kolik by jich při obdobném rozsahu muselo být na Wikipedii? Předpokládám, že nejméně desetkrát tolik... Zkrátka, oteřenost je bezpochyby největší síla Wikipedie, ale taky je to její největší slabost. --Šandík (diskuse) 22. 7. 2025, 19:08 (CEST)

Na druhou stranu tady píšeme encyklopedii, nikoli stavebněhistorický průzkum. Wikipedie by měla zhušťovat informace, nemusí vůbec zabíhat do detailních odborných jednotlivostí, takže logicky pak taky není potřeba všechny ty podrobnosti zdrojovat.

Na druhou stranu zrovna ten příklad s utrpením za 30leté války mi přijde, že jde o typ výplňové vaty - buď napíšu fakta o tom, o kolik se snížil počet obyvatel kvůli úmrtím v důsledku války, jaké jsou záznamy o šíření nákaz, hladomoru nebo jiných jasných projevů onoho "nezměrného utrpení", a ty pak samozřejmě musím adekvátně zdrojovat, nebo nemám vůbec psát takové samozřejmosti, že za války lidé trpěli. Hodí se to nanejvýš jen jako nějaký shrnující úvod pro kapitolku nebo odstavec, který by to v dalších větách rozvedl. Druhá věc je, že bychom měli psát věcně, stroze a bez nějakého zbytečného patosu, k případným emotivně zabarveným tvrzením bychom měli využívat citace konkrétních výroků relevantních autorů a ty pak opět adekvátně zdrojovat. --Bazi (diskuse) 22. 7. 2025, 19:49 (CEST)

To máte pravdu. Problém u většiny humanitních věd je to, že často prostě přesně nevíme a člověk chtě nechtě musí pracovat s jistými odhady a předpoklady. Zrovna u té Třicetileté války ve skutečnosti vůbec nevíme přesně, o kolik procent se snížilo obyvatelstvo střední Evropy, protože z období před třicetiletou válkou jednoduše vůbec neexistuje žádná použitelná plošná evidence obyvatel. Existuje jenom obrovská spousta nesmírně silných indicií, že tomu tak bylo. Kvalifikované odhady jsou něco mezi 40-50% ale teoreticky to mohlo být ještě o něco víc, třeba 65%. A to mluvíme o demografickém propadu, čili o věci ještě jakž takž měřitelné, nikoli o "utrpení", což je ale hodnota čistě subjektivně pociťovaná jistě jako naprosto základní. Mě tedy zrovna tohle konstatování přijde velmi podstatné a pokud bych o daném období cokoli kamkoli psal, asi to nelze pominout, přestože se to měří a posuzuje nesmírně složitě... Omlouvám se, že se nám to přelévá do čistě akademické debaty. Vlastně je to trochu Déjà vu. Před těmi osmnácti lety jsem tu dost možná přesně o tom s někým debatoval taky. --Šandík (diskuse) 22. 7. 2025, 20:23 (CEST)

Důvodů je několik, proč bude tu vždy nutno mít na zdroje přísnost:

• Wikipedie je z důvodů efektivity psaná částečně anonymně a laicky.
• Nikdy tu nebude fungovat tak moc redakční práce jak v případě monografií či třeba časopisů.
• S tím souvisí i větší náchylnost na propagaci vlastních myšlenek a názorů.
• Píšeme pro úplné laiky.

(A {{Doplňte zdroj}} dávám osobně někdy i sám sobě.)

S pozdravem --Zagothal (diskuse) 23. 7. 2025, 08:47 (CEST)

Pokud by někdo chtěl aktualizovat, může začít třeba s Nejdéle needitované články. --Zdenekk2 (diskuse) 22. 7. 2025, 00:49 (CEST)

V kterémžto seznamu ovšem dominují rozcestníky a naopak stačí prachobyčejné typo / změna kategorie / přidání portálu někým, kdo tématu vůbec nerozumí, aby se článek z tohoto seznamu vyřadil na dlouhá léta :-¨) Ale ano, je to možný začátek.

U biologických článků může být sice podle odborníků neaktuální zařazení, ale to většinu čtenářů až tolik nebere a ostatní fakta jako výskyt, rozměry, potrava apod. se naštěstí nemění až tak rychle.

Zato u sportovních článků (kteréžto teď zajímají mého syna) je mrzuté, když chybí nejnovější údaje - a to třeba i u fotbalového velkoklubu účast v lize mistrů v posledních letech. U těhto článků je však aktualizace relativně snadná - zdroje jsou. Mnohem horší je situace u klubů z páté pákistánské ligy ;-)

S aktualizací třeba počtu obyvatel hodně pomohly Wikidata, ale ani tak nejsou implementována všude. Stejně tak Wikidata pomůžou s označováním zemřelých osobností.

Na druhou stranu leckdy při aktualizaci zapadnou do historie historické údaje (bývalý starosta, . A třeba se mi i stalo, že z jednoho článku byla smazána fotka hezké budovy se zdůvodněním - už nestojí. --JAnD (diskuse) 22. 7. 2025, 13:12 (CEST)

Wikimedia Foundation 2025 elections

Dear Colleagues,

Shortly, the voting in the Wikimedia Foundation’s Board of Trustees 2025 elections will start. I am one of the candidates this year, hailing from the region of Central and Eastern Europe, but what is more importantly - coming from the editing community, with the interest of the editors in mind, and ready to represent the contributors in the Board’s work. Apart from my candidate statement, you can learn multiple stories of my involvement in the latest episode of the Between the Brackets podcast.

I am confident in my suitability to the Board of Trustees of the Wikimedia Foundation. However, what I am asking you to do is to check the Candidates’ statements and make your informed picks before the secret vote starts on August 27. I will be honoured if I earn your support.

Best regards, Wojciech Pędzich (diskuse) 19. 8. 2025, 19:09 (CEST)

Rozšiřované články

Tak mě napadlo, když tak vylepšuji ty články o tématech, co se mi zdají být významná (<spam>strategicky upozorňuji na probíhající hlasování ;-)</spam>), nedal by se třeba někde vyhledat seznam nejvíc rozšířených významných článků za poslední rok? Povězme jen od určitého počtu interwiki dál, třeba > 50 interwiki a > 50 kB+. Byl by to zajímavý náhled na to, kolik významných hesel se povedlo výrazně rozšířit, trochu bychom se poplácali po zádech oproti těm destruktivním statistikám ohledně AI, vytipovali možné kandidáty na DČ/NČ a potažmo Hlavní stranu, mohli třeba nějaké skryté rozšiřovače povzbudit v jejich práci nějakým tím řádem, že si jejich práce vážíme... Chtělo by se třeba Matějovi? --OJJ, Diskuse 28. 9. 2025, 11:35 (CEST)

Tak jsem i pomocí AI vygeneroval toto od začátku roku 2025:

page_title	size_increase	interwiki_count
Dějiny_Ukrajiny	203165	54
Izraelsko-íránská_válka	174472	64
Donald_Trump	163490	254
Secese	161108	82
Válka_v_Pásmu_Gazy	156701	96
Paleocén	149031	68
Chorvatská_válka_za_nezávislost	135381	58
Rusko	121951	321
Ukřižování_Ježíše_Krista	119568	64
Helicobacter_pylori	114856	69
Žahavci	109371	87
Faerské_ostrovy	108962	182
Elizabeth_Cady_Stantonová	90702	55
Pláštěnci	86012	75
Tsunami	84990	156
Jimmy_Carter	81618	163
Tbilisi	79466	198
Elon_Musk	76657	154
1950	75774	202
Kanada	75062	305
Rastafariánství	72552	82
Eurovision_Song_Contest_2025	71710	54
Islám	70176	267
Eurovision_Song_Contest_2022	69623	60
Starlink	68765	63
Metro_v_Londýně	65617	82
Bezlebeční	63805	68
Seznam_národních_mott	63617	53
2025	60430	164
Cher	59840	99
Andrés_Iniesta	55010	96
Oliver_Kahn	53857	74
Vojenská_strategie	53599	55
Žáby	52465	171
Ayn_Randová	52141	86
Diego_Godín	51970	72
Právo_a_spravedlnost	50261	55

A pro rok 2024:

page_title	size_increase	interwiki_count
Válka_v_Pásmu_Gazy	326063	96
Ruská_invaze_na_Ukrajinu	287319	146
Jordánsko	215435	254
Ježíšovo_vzkříšení	193403	67
Kroužkovci	159802	95
Dinosauři	154869	173
Ženská_práva	150181	90
Libanon	147110	254
Válka_v_Bosně_a_Hercegovině	143386	69
Ukřižování_Ježíše_Krista	139064	64
Ježíšovo_narození	135104	67
Medvěd_hnědý	134566	129
Greta_Thunbergová	134295	119
Black_Sabbath	130846	84
Sovy	117986	169
Titanic	113583	139
Korsika	112782	155
Volby_prezidenta_USA_2024	112746	82
Druhá_světová_válka	106130	235
Helicobacter_pylori	102968	69
Olomouc	101350	84
Řecko	98168	290
Soustava_SI	96780	151
Vietnam	95883	296
Plast	94193	143
Válka_v_Iráku	84245	92
2024	82606	177
Eurovision_Song_Contest_2019	81648	64
27._únor	80455	208
Mrož_lední	77060	115
Plejtvák_myšok	76445	66
Puma_americká	76323	119
Chudozubí	74501	66
Plasmodium	69560	51
Sopka	69288	201
Nicejské_vyznání	68164	62
Elon_Musk	64705	154
Izraelsko-palestinský_konflikt	64673	74
AC_Sparta_Praha	64281	50
Tarja_Turunen	64128	51
Apoštolové_v_Novém_zákoně	63475	85
Robert_Fico	63219	74
Edvard_Beneš	63040	62
Francie	62746	310
Island	62376	277
Sup_bělohlavý	61127	85
Dějiny_Španělska	59738	71
Žraloci	59729	155
Albert_Einstein	55548	229
Sviňucha_obecná	55055	57
Letní_olympijské_hry_2024	53969	107
Pivo	53857	186
Jane_Fondová	52951	93
Let_Malaysia_Airlines_370	52023	68
Mezinárodní_trestní_soud	51505	100
Curych	50854	162
Pravice	50122	89
Mistrovství_Evropy_ve_fotbale_2024	50056	75

Třeba to bude pro někoho zajímavé. :-) OJJ, Diskuse 28. 9. 2025, 12:10 (CEST)

Jsou tam nicméně nějaká falešná pozitiva, asi zejména kvůli vracení vandalismu, jako v Ukřižování Ježíše Krista. Nejsem programátor, tak mi to snad odpustíte. :-) --OJJ, Diskuse 28. 9. 2025, 12:18 (CEST)

K nejlepším článkům

Letos to vypadá na smutný rekord nejmenšího množství přidaných nejlepších článků od roku 2006. Skutečně na ten proces rozšířený na všech větších Wikipediích chce komunita takto rezignovat? OJJ, Diskuse 17. 11. 2025, 05:43 (CET)

>Skutečně na ten proces rozšířený na všech větších Wikipediích chce komunita takto rezignovat?
Určitě nechce, třeba jen… nemá čas? Velmi osobní spekulace: 1. Je to celkem nevděčná piplačka; to vše jen proto, aby za pár let či dekádu mohlo oko čtenáře spočinout na zastaralém, neaktualizovaném článku: „Ah, tak tohle byl v roce 2025 nejlepší článek.“ 2. Ne že by to s tvorbou kvalitních článků přímo souviselo, ale už jen práce s internetem je otravnější než kdy dřív; všude vyskakuje milion oken, vše je agresivně klikatelné, každý nechtěný klik krade čas… Podobně jako domy s pečlivě propracovanými fasádami z konce 19. století, i pečlivě propracované opuclíkované články nám tak možná připomínají, že tu kdysi byla belle epoque internetu, kdy lidi ještě měli čas a náladu vyhrát si s detaily.. Nicméně věřím, že ty kolegy, kteří se puclíkifikaci článků věnovali, tato detailistická záliba neopustila… --Osidor (diskuse) 17. 11. 2025, 07:52 (CET)

@OJJ: I když mojím problémem je více soustavnost, tak myslím, že hlavním důvodem je jistá únava. Když se podíváme na autory Nejlepších článků a vlastně celkově článků na České Wikipedii jde často o ty stejné osoby deset a více let. Jistě přicházejí i nové editoři, ale ti se velmi málo zajímají o WP:Q. Asi se změnila doba. (A na rozdíl od kolegy @Osidor si myslím, že před čtvrtstoletím byl internet otravnější místo pro hledání informací.) A netýká se to asi jen nás: en:Wikipedia:Featured_article_statistics#By_year PS: Já jsem opravdu neschopný dokončit rozdělaný článek na puzlík. --Zagothal (diskuse) 17. 11. 2025, 23:06 (CET)

Našel jsem aktuálnější statistiku z Anglické Wikipedie a trend je z ní výraznější: en:Wikipedia:Good_article_statistics. Zagothal (diskuse) 18. 11. 2025, 08:41 (CET)

A je větší problém na straně navrhujících, nebo na straně dohlížejících nad kvalitou? Mám pocit, že i WP:R docela vázne, i když návrhů tam zrovna málo není, některé dokonce i rok staré. Jako širší problém bych pak viděl možná jakýsi individualistický přístup a nízkou míru tendence ke sdružování a spolupráci kolem společných témat. Možná by se dalo zapátrat i třeba v uživatelských vyznamenáních, jestli náhodou neklesá jejich udílení, což by byl další podobný signál. --Bazi (diskuse) 18. 11. 2025, 01:28 (CET)

@Bazi: Jo, o tom už byly taky diskuse. Stejně jako o nesmyslných požadavcích recenzentů na vychytání octomilek, zatímco velké masařky v těle textu často přímo bzučely... Ale něco bude i na tom, co říkáte. Prošel jsem si udílení Wikikytičky vždy do 18. listopadu včetně (aby to nevychylovaly Vánoce atp.) za posledních 10 let a vypadá to tak (případně opravte chyby): 28 (2015), 63 (2016), 71 (2017), 52 (2018), 66 (2019), 84 (2020), 73 (2021), 36 (2022), 40 (2023), 31 (2024), 13 (2025). Tzn. i těch bezpracných obrázků „za menší počin, který příjemně překvapil“, ne za nejlepší článek nebo mamutí práci na něčem, jsme udělili nejméně za deset let a zdá se, že opět nejméně od roku 2005 nebo 2006 (roku 2006 se udělilo k 18. 11. celkem 18 Wikikytiček). Byť je pravda, že jsou i originální autoři vyznamenání, přece jen to o něčem říká. Doufám tedy, že nikoli to, že od nástupu velkých jazykových modelů – třeba jen nevědomě – klesla i úcta Wikipedistů k lidské práci. --OJJ, Diskuse 18. 11. 2025, 06:10 (CET)

Ahoj, jak to vnímám a sleduji já, tak se obávám, že se jedná o jiný trend, a sice o pokles zájmu o editování Wikipedie obecně, který je způsoben nástupem nových technologií, Google AI snippety ve vyhledávání apod. Můžeme to dobře vidět když se podíváme, kolik vzniká nových článků denně (číslo klesá od cca 100 před řadou let na 50 denně) i jinde. Navíc jsou standardy co se týče Nejlepšího článku v řadě směrů hodně vysoké (ale nejsme v tomto jediní). Co se týče kvality obecně, hlavní push bych nevnímal ve smyslu co nejvíce Nejlepších článků, ale rozšiřování těch, které mají vysokou návštěvnost - a to akcemi jako #1lib1ref nebo dalšími (běží soutěže Československo a Asijský měsíc Wikipedie např. nyní). Nástroj Wikirank na měření kvality obsahu ukazuje, že většina článků na české Wikipedii má hodnoty mezi 0 až 25; po 25 to začíná padat (tedy přibližně míra délky, počtu zdrojů a obrázků se láme u článků typu Hayato Okamura). Tam vidím větší potenciál, než rozšiřování počtu Nejlepších článků. Ale můj hlas nechť je jedním z mnoha. Aktron (✆|✍) 18. 11. 2025, 09:04 (CET)

@Aktron: Právě ten nástup nových technologií se mi zdá být také problémový, ale skutečně by šlo o tak rychlou stagnaci? Třeba mně osobně naopak AI nástroje usnadňují psaní textů, pomáhají mi třídit zdroje, formátovat texty atp. Byly doby, kdy jsem ručně opravoval typografii v různých útržcích textů, abych je vůbec mohl číst, teď to za mě udělá LLM – a tak urychlí mou práci pro WP. Druhou myšlenku bych ale rozvedl: co nejvíc navštěvovaných a důležitých článků by mělo být kvalitních (což se nemusí rovnat slovu "rozšířený"), a ta kvalita by ideálně měla být deklarovaná puzzlíkem. V tom vidím hlavní smysl puzzlíků, stejně jako ve výběru vhodných témat na Hlavní stranu a v tom, že mohou být vzory, jak má vypadat a co má obsahovat článek o městě, zvířeti, zpěvákovi, vědci, ... Třeba osobně se poslední roky o něco podobného snažím, vylepšuji vysoké taxony, zpracoval jsem evoluční teorii etc. Mimochodem drobný háček je v tom, co lidi nejvíc navštěvují a co je "objektivně" správně – článek ryby je navštěvovanější než DČ paprskoploutví, článek netopýři je navštěvovanější než NNČ letouni. OJJ, Diskuse 18. 11. 2025, 11:30 (CET)

> číslo klesá od cca 100 před řadou let na 50 denně

Graf: V roce 2010 dosáhl denní počet nových článků hodnoty 101,9 a od té doby postupně klesal na 60/den. Během pandemie v letech 2020 a 2021 došlo k nárůstu, ale od roku 2022 jsme znovu na 60. (Letos možná dokonce dojde i k menšímu nárůstu.)

Tedy pokles ano, ale je dlouhodobý. Příčinou tak nemusí být nutně AI. Otázkou je možná, proč třeba AI není schopna trend obrátit... --Matěj Suchánek (diskuse) 18. 11. 2025, 20:34 (CET)

Můj názor: Protože, ti kteří přispívají s pomocí AI na Wikipedii, neumí AI používat (odstrašující příklad) a ti, kteří AI umí používat, moc na Wikipedii nepřispívají. (AI umí s Wikisyntaxí, ale třeba i s kategoriemi a šablonami pracovat: příklad rozdělení bez další editace.) --Zagothal (diskuse) 18. 11. 2025, 20:41 (CET)

Obecně – AI je do určité míry demotivující prvek. „Už tu někdo stojí, nebudu pomáhat“ — „Už je tu AI, co bych se snažil; on už si to někdo vygeneruje za pár vteřin líp, než já bych se s tím psal/kreslil celý den.“ Dokáži si představit, že někdo by pocítil nejvyšší hanbu i odpor, kdyby mu jiný člověk řekl, že jeho vlastnoruční práce za moc nestojí, a že si to radši sám vygeneruje. Jak ale tihle nedůvěřivci vymřou, měl by (teoreticky) započít nový zlatý věk vědění i umění; všichni budou generovat všechno, a už bez jakýchkoli pochybností o sobě i druhých budou přikládat ruku ke společnému dílu a zdravě a soudružsky soupeřit, kdo to umí vygenit líp a rychleji. V ideálním případě.
Nicméně tuším, že i pak do toho bude zasahovat určitá únava, frustrace z toho, že někomu jede AI mašinka líp a rychleji; závist, že někdo z (s) AI uživí dvanáctihlavou rodinu a jiný jen osmihlavou; všechny tyhle obyčejné věci, které jsou tu i dnes. Ale protože AI is the new programování, brzy si jej usurpují programátoři, a bude zase dobře. --Osidor (diskuse) 18. 11. 2025, 21:09 (CET)

AI (zatím) nemá přístup k relevantním zdrojům, protože jsou buďto za paywallem a nebo v tištěných knihách, čili o specializovaných tématech dokáže leda tak halucinovat. --Šandík (diskuse) 18. 11. 2025, 22:00 (CET)

Příčin bude jistě více. Generační obměna. Jiné trendy. Náročnost požadavků na DČ. Posuzovat cizí články je časově náročné. A mnoho dalších. Já za 20 let na Wikipedii napsal jeden Dobrý článek, i když jsem jich založil 1300. Zkusit další mne asi ani neláká, raději založím deset krátkých článků se základními údaji.

Ad vyznamenání - z pohledu uživatelů je v sociálních vztazích Wikipedie sto let za opicemi. Sice jsou tu diskusní nástroje, což je velký pokrok, ale před těmi 20 lety byla velká část editorů online na IRC a dalo se diskutovat v reálném čase. (Technologie sice ještě existuje, ale postupem času tam klesal počet aktivních uživatelů a po přechodu na jiné servery i většina těch věrných odpadla. Jiné online nástroje jako Discord se masověji neuchytily.) Ale na různých chatech a sociálních sítích lze reagovat na zprávy jen pomocí emoji, na WP jsou pouze poděkování, která se udělují tajně - takže děkující z toho ani nic nemá a děkovaný si to přečte v oznámení a zapomene. A uživatelská vyznamenání jsou oproti poděkování ještě složitější, tak proč by se někdo obtěžoval?

Ad klesající počet článků - před lety nebyl problém najít volné téma a založit článek s minimem zdrojů. Mnohé z těchto pahýlků jsou zde nezměněné dodnes. Postupně přibývaly požadavky na zdroje a ubývala vhodná témata. Když dnes někdo méně zkušený založí článek, který projde prvním sítem (urgentní významnost, zdroje, copyvia, úprava), zůstane článek často buď nepovšimnut (nikdo další jej needituje), nebo se na autora snese neurgentní kritika - citační šablony, vhodnost zdrojů, vzhled a styl - a dotyčný to často vzdá. --JAnD (diskuse) 18. 11. 2025, 11:08 (CET)

@JAn Dudík: Zkusím s tím trochu polemizovat. Ad komunikace: na Discordu, pokud jsem viděl, je docela živo. Tuším, že to naopak lidi jako Mario7 kritizují jako moderní morés. Souhlasím, že vyznamenávání je trochu těžkopádné, ale spíš jsme si tomu nějak tak odvykli. Osobně si stojím za svou větou z uživatelské stránky, že „pracuji primárně pro čtenáře a encyklopedii, a ne pro kvítka“, ale je otázka, jestli má taková skromnost vůbec smysl – vyznamenání jsou čistě obrázky, radost z tvorby, posilování vzájemných vztahů a ze začátku mně to taky dělalo větší radost (než teď). Je možné, že zejména začínající editory mohou kvítka stále motivovat a měli bychom se nad tím zamyslet. Ad náročnost požadavků: není zase tak velká – už jsem kdysi upozorňoval na to, že i přes recenze v článcích zůstávaly chyby, a pokud to mohu posoudit já, tak od nezlomitelných mezer a podobných radovánek se už dávno upustilo. Při pohledu na Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Žahavci nebo Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Letouni nezaznělo nic, s čím bych sám nesouhlasil a co by článku nepomohlo. Ad nová hesla: no ono témat je pořád dost a dost, poslední dobou si právě hraju s tím, že třídím ta s nejvíce interwiki a třeba ještě před týdnem nám tu chyběla Japonská encefalitida s 40 iw+. Myslím, že bychom se divili, kolik vhodných témat zbývá, ovšem nikdo je systematicky neschraňuje. WP:Požadované články jsou spíš směsicí, co koho napadne, než systematickým přehledem. --OJJ, Diskuse 18. 11. 2025, 11:30 (CET)

Podobně jako kolega OJJ bych s tím polemizoval. Nevím, jestli IRC nebo Discord má nějakou relevanci pro správcovstvo a partrolářstvo, ale já tam nikdy nebyl a k ničemu mi to taky nebylo. Rozhodně ne pro tvorbu. K té IMHO víc motivuje právě sdružování kolem tematických wikiprojektů (nebo portálů) a možnost konzultovat s lidmi, kteří se o to konkrétní téma taky zajímají. Když by pak měl někdo recenzovat článek z nějaké oblasti pro puclík, spíš se toho asi zhostí někdo z těch, co už se takto průběžně aktivizují (odhaduji).

Co se týká vyznamenávání, souhlasím hlavně s tím, že lidi si ze sociálních sítí navykli na to jednoduché lajkování, ale to by nám v diskusích nadělalo spíš jenom neplechu než užitek. Zavedení možnosti poděkovat určitě mohlo mít vliv, lidi tak spíš a snáz poděkují za jednotlivou editaci, méně pak už sledují soustavněji něčí činnost, aby udíleli vyznamenání. I když jsem se kdysi snažil zavést ten systém, který by udělení měl zjednodušit pomocí předpřipravených šablon, v porovnání s technologiemi "socek" to jistě nemůže konkurovat. Ale ono to ani nemá být takto jednoduché, když se oceňuje nějaký větší příspěvek nebo soustavná činnost, a ne jeden líbivý komentář. Za podstatnější považuju to, že se lidi vzájemně dlouhodoběji nesledují natolik, aby si všímali, že se někdo něčím zabývá. Možná ještě má nějaký celkový přehled patrola, ale ta se smrskla na hašení požárů a řešení nejurgentních věcí, častěji spíš jaksi ve formě té "ochranářské" negativní zpětné vazby, obzvlášť když editace autopatrolled lidí zůstávají stranou její pozornosti. A čím víc článků a jiných stránek tady máme, tím míň se nad nimi taky potkáváme.

Zakládání nových článků, obzvlášť nově příchozími lidmi, je ještě něco úplně jiného a nechci do toho moc zabředat. V minulosti samotné editování stránek vyžadovalo netriviální znalosti, naopak máme spoustu vymožeností, které to ulehčují, takže pokud dnes někoho odradí zpětná vazba od lidí, dřív bylo IMHO mnohem víc lidí odrazeno od editování samotnou jeho obtížností. Pokud se tedy dnes někdo nechce do editace Wikipedie pouštět, bude to spíš pro všechnu tu jinou zábavu, která se nabízí (a snad ještě pro to, že si lidi zvykli víc na mobily, které jsou ale vhodnějšími nástroji k pouhé pasivní konzumaci obsahu než k jeho aktivní tvorbě). --Bazi (diskuse) 18. 11. 2025, 12:17 (CET)

Taky si myslím, že tu řada i poměrně základních článků stále schází. --Šandík (diskuse) 18. 11. 2025, 12:28 (CET)

@Sandik: Základní ani ne, ty spíše lze vylepšovat. Schází nám tu ale troufám si říct věci významné, ale ne úplně pro českou kulturu a český jazykový okruh. Povězme, že místní editoři raději zakládají nějaká malá chráněná území u nás, a protože už musí být za ty roky pozakládaná, tak po vzoru JAna lze tvrdit, že už se špatně hledají témata. Ale absence povězme NP Kerinci Seblat o rozloze asi pětiny naší republiky nikoho do letoška netrápila. Namísto těch velkých témat se ale často hledají česká okrajová, což pak vede ke sporům o významnost, jako zde. --OJJ, Diskuse 18. 11. 2025, 12:57 (CET)

Vyjádřil jsem se nesrozumitelně. Míněno bylo "základních článků" pro jednotlivé obory. Třeba tu chybí heslo Měšťanský dům nebo Stavebněhistorický průzkum, což jsou zcela základní termíny pro mě. Z podobných důvodů jsem před časem vylepšoval zoufale pahýlovité heslo Pec. Ještě stále tomu ale něco chybí. Docela rád bych ho výhledově vyslal do "Víte, že…". --Šandík (diskuse) 18. 11. 2025, 13:06 (CET)

@Sandik Právě takováto hesla se dělají těžko, pokud se člověk v oboru dobře neorientuje a nemá vhodnou (papírovou) literaturu - při hledání na netu jsou tisíce výskytů ale minimum použitelných zdrojů. Případně pro některé "základní" věci existuje jediný běžné dostupný zdroj a všechny ostatní vychází z něj (doslovně opsané). --JAnD (diskuse) 18. 11. 2025, 14:31 (CET)

To bezpochyby. O to je to ale naléhavější. Že bych měl doplnit heslo "pec" jsem si uvědomil ve chvíli, kdy v dětském divadelním představení ve škole mojí dcery spal hloupý Honza na poměrně vysokých, modře glazovaných kachlových kamnech ;o) --Šandík (diskuse) 18. 11. 2025, 14:44 (CET)

@Sandik, OJJ: Hodně se to liší podle oborů. Některé obory zde mají mnoho přispěvatelů, a proto zde mají nejen základní články, ale i pokročilé, alespoň pahýly. K takovým oborům patří biologie, chemie (články mají i nepříliš známé sloučeniny), historie, fotbal, snad film (i když si myslím, že mnoho slavných starých snímků chybí, ale nové filmy a seriály snad zpracovány jsou). Jiné obory jsou ale pokryty velmi špatně (tuším, že se jím říká gapy). Velmi špatně je pokryta ekonomie (nejsou zde ani základní investiční pojmy), zemědělství, vaření a gastronomie, i když jsem si všiml, že v poslední době někdo články o jídle zakládá, velmi špatně je na tom právo, článek nemají ani některé obecně známé zákony, přitom od encyklopedie s polovinou milionu hesel bych čekal, že zde budou nejen zákony, ale i důležité vyhlášky a taky předpisy Evropské unie a rozhodnutí Soudního dvora EU a případy jiných mezinárodních soudů. Velmi špatně je na tom geologie, před patnácti lety jsem do Požadovaných článků přidával nějaké půdy, od té doby byly založeny čtyři z nich, přitom zmíněné půdní typy spadají už pod učivo základní školy, ale asi zde prostě není nikdo, kdo by pedologii rozuměl. Literatura jako téma podle mě taky není až tak dobře zpracovaná, respektive zde chybí i obecně známé knihy (zahraničních i českých spisovatelů). Ale asi se to týká všech wikipedií, protože předpisy EU často chybí i na anglické wikipedii, kde bych je tedy opravdu čekal, když má 7 milionů článků, ale je tam dost usnesení Nejvyššího soudu USA, tak aspoň něco. --Marek Genius (diskuse) 21. 11. 2025, 16:57 (CET)

Ono totiž – ekonomie není o investičních pojmech a právo není o zákonech. Byť uznávám, ekonomie je opravdu na tom špatně i mimo investiční pojmy. A právo by teda taky potřebovalo řádně uchopit. A chybí toho opravdu dost, ale není se čemu divit. --frettie.net (diskuse) 21. 11. 2025, 22:33 (CET)

Ano. Zákony jsou v právu něco jako obce v zeměpisu nebo památky v dějepisu - spousta konkrétních jednotlivostí, ale podstatnější jsou ta ústřední teoretická témata. Podobně to je s tím, že je popsaný kdejaký film (a pořád jich dost chybí), ale chybí hlavně spousta článků o filmovém průmyslu a filmařských technologiích, žánrech nebo povoláních (případně jsou jen pahýlovité nebo špatně napsané). Protože napsat jednu jednotlivost je poměrně jednoduché ve srovnání s pojednáním třeba na téma daňové úlevy, nákladové účetnictví, neo-western nebo grip (film). --Bazi (diskuse) 21. 11. 2025, 22:51 (CET)

@Bazi: V podstatě souhlas, pochopitelně, že zákony (šířeji právní předpisy) nejsou to jediné, co se v právu studuje. S tím rozdílem, že právní předpisy používají asi všichni odborníci na právo, kdežto bez obcí by se mnozí geografové obešli nebo je vůbec nepoužívají (studium pohoří, řek, studium pravěku, studium Měsíce, ostatně i studium zmíněných půdních typů, tedy pedogeografie).

Otázka pahýlů je ještě další otázkou. Že filmy posledních let zpravidla článek mají, to si pořád myslím, ale zpravidla se jedná o pahýly. Kromě úvodu a infoboxu obsahují buď popis děje, nebo obsazení, případně obojí, ale chybí popis průběhu natáčení, hodnocení filmu, kulturní souvislosti, srovnání s jinými filmy a s knižní předlohou. Anglická wikipedie toto obsahuje, česká jen málo, z tohoto hlediska je i film jako téma zpracován pořád nekvalitně. --Marek Genius (diskuse) 1. 12. 2025, 00:53 (CET)

@Marek Genius: Biologie se tu chválí, protože se v rámci ní často nominují články na nejlepší (proto jsem upozorňoval i o sekci výš, že nějací Wikipedisti rozšiřují i hesla z jiných oborů, na která by se dalo soustředit pozornost WPQ, která by se hodila na článek týdne atd. // například filmy a hudba od Allontanato, Rottweiler?). Ovšem to jsou většinou velká a shrnující hesla z oblasti zoologie, kdybych se podíval hlouběji, tak tu určitě bude chybět dost věcí. Je nutné si uvědomit, že to je ohromný vědní obor, pohybující se v rozměrech od molekul přes velryby a sekvoje po celé ekosystémy a v časovém měřítku až 4 miliardy let do minulosti. Třeba teprve letos jsem zakládal základní řády hub, jako kustřebkotvaré nebo masenkotvaré. Na druhou stranu je otázku, jak jsou ta důležitá témata opravdu důležitá, třeba masenkotvaré nasbíraly asi 300 návštěv, z toho pár desítek jsem byl já a asi desetina připadá na den jejich založení. :-) Na co jsem opravdu pyšný, je evoluce mezi nejlepšími články. Právě si myslím, že kvalitní jednotící hesla jsou důležitá. Na druhou stranu, jakýkoli NČ české Wikipedii prospěje. --OJJ, Diskuse 22. 11. 2025, 07:00 (CET)

@OJJ: Trochu mimo téma: Máš ještě skript pro získání tohoto: #Rozšiřované články? --Zagothal (diskuse) 18. 11. 2025, 11:56 (CET)

@Zagothal: Ne, ale dá se vyprosit od AI (byť jsou tam falešná pozitiva/negativa). --OJJ, Diskuse 18. 11. 2025, 12:01 (CET)

Zdravím Vás, pročetl jsem si diskuzi, když mne kolega OJJ označil ;) a se vším co v ni padlo se dá paradoxně souhlasit, snad jen dodám (možná to s tím souvisí), že když jsem v roce 2005 začal editovat, tak zde bylo sotva 25 000 článků a dnes víc jak půl milionu...z wikipedie se stal trošku moloch, o generační výměně editorů, správců a kdoví koho kdo se na projektu podílí ani nemluvě, plus určité vyhoření?...--Rottweiler (diskuse) 22. 11. 2025, 15:56 (CET)

Snažil jsem se s diskusí držet krok, ale ona už tak pěkně divergovala všemi možnými směry, tak není snadné navázat.

Ad DČ/NČ: nikdy jsem asi neměl tu vytrvalost a sicflajš takový článek napsat. Později došlo k dvěma scénářům: buď jsem o tématu dost věděl, ale přemohla mě lenost si dohledávat zdroje, často hůře dostupné (pouze univerzitní knihovny, paywally – to se týká zejména mé odbornosti); nebo naopak bylo zdrojů tolik, že by se jimi dalo brodit a nakonec jsem před prodíráním kapituloval (např. Metro v Madridu a příslušné zdroje, teď je z toho smutný pomník, že existuje deadline, nemalá část online zdrojů je nenávratně pryč – nejsou ani ve webarchivu). Svého času jsem alespoň mrknul na nominace / WP:Q / WP:R, ale poslední dobou není síla ani na to. A vzhledem k profesnímu životu si nedělám naděje, že to bude ve střednědobém horizontu lepší. Takže jsem rád, že semtam založím nějaký článek, který tu něco zamodří, nebo jiným pomůže, nebo umoří některý z restů na mém to-do listu (30+ stran) nebo jen tak pro radost. V tomto jsem eventualista, radši sto pahýlů než jeden DČ.

Ad Vyznamenání: jo, rozhodně sleduji jejich skomírající trend. Zatímco já taky často použiji tlačítko poděkovat (skvělé, že tu funkcionalitu máme), vyznamenání dávám čím dál tím méně, a to jsem se je snažil dávat – z vlastní zkušenosti jsou milou vzpruhou a povzbuzením do činnosti. Dnes tu opravdu pro kvítí nejsem, ale byly časy, kdy bylo vyznamenání (důkaz, že někdo mou tvorbu sleduje) silným impulsem.

Ad AI: Podle mě bude mít na Wikipedii enormní dopad – jaký, ukáže čas. S jevy výše popsanými ale podle mě příliš nesouvisí, to jsou trendy, které začaly dříve, než se LLM staly široce dostupnými.

Ad Nepokrytá témata: Lidi píšou většinou o tom, co je baví, případně o něčem, k čemu jsou k ruce zdroje / předloha z jiné jazykové mutace. Nejinak to je u mě. Máme tu abcházské vesnice, snad všechna izraelská vádí, stanice metra kdovíkde, fotbalisty pralesních lig, seznamy medailistů a seznamy televizních soutěží, na které se už nikdo nikdy nepodívá. A chybí tu namátkou soused, příručka, stádo, průvod, podrážka. Málo takových napíšu já, články z mého pohledu tak dopisuji do požadovaných.

Ad Generační obměna. Ano, lidi stárnou, přicházejí, odcházejí. Na druhou stranu bych chtěl vyzdvihnout velké návraty z nedávné doby mnoho let málo aktivních uživatelů (Zagothal, Šandík, K123456). — Draceane ^diskuse_příspěvky 22. 11. 2025, 20:56 (CET)

Nezdá se, že by diskuse směřovala k nějakému konstruktivnímu výstupu, kromě obligátních nářků „ti, kteří měli přijít, nepřišli“. Přitom by se jistě daly hledat cesty, jak Nejlepší články zatraktivnit. Současný model evidentně nefunguje, většině lidí se moc nechce půl roku o samotě pracovat na jediném článku a pak ho předhodit recenzentům, kteří se v něm začnou hrabat jako ve zdechlých jiřičkách. Chce to editory oslovit, zapojit, nabídnout jim spolupráci na tématu, které zajímá o něco víc lidí než hlístice a ministři dynastie Ming. (Už jsem na to kdysi poukázal, ale samozřejmě jsem se dočkal jen urážek.) Dalo by se třeba vybrat nějaké české město a spolu je dotáhnout na NČ nebo aspoň DČ. Editoři by zde mohli uplatnit svou specializaci, jeden by psal o historii, druhý o průmyslu, třetí o architektuře a tak dále. V řadě případů už existuje kvalitní základ, na který se dá navázat, k tématu zpravidla bývá dostatek dostupných zdrojů i fotek na Commons, také by se při tvorbě daly využít různé akce jako Soutěž Československo nebo Wikiměsto. Posloužilo by to koneckonců pro změnu i čtenářům, návštěvnost některých stávajících DČ je docela komická. (Mimochodem, momentálně existují čtyři NČ a tři DČ o českých městech, z toho jediný o městě, které má přes dvacet tisíc obyvatel – pak je tu asi dvacet oceněných článků o docela malinkých vesničkách…) Ale víme, že nic z toho se samozřejmě nestane. Třeba už proto, že si to dovolil navrhnout puncovaný veřejný nepřítel. Nebo proto, aby nevyšlo najevo, jak to s tou „kolektivní tvorbou“ na cs.wiki ve skutečnosti je.--Hnetubud (diskuse) 27. 11. 2025, 10:38 (CET)

@Hnetubud V tom, že je třeba snažit o více důležité témata. Ti letouni, o kterých se právě hlasuje (a které slibuji, že projdu a zahlasuji), jsou dosti vhodní, ale třeba Praha by asi přilákala větší pozornost. A ono je ostudou, že mnoho z pro nás nejvýznamnějších článků je někdy v dosti tristním stavu. Něco jako Spolupráce měsíce už asi ani nemá šanci. (PS: Opět se přiznávám, že na dělání DČ nemám vlohy, nejblíže k tomu má z mých článků Carl Friedrich Gauss, ale i tam tomu ještě tak třetina chybí.) --Zagothal (diskuse) 27. 11. 2025, 10:56 (CET)

@Zagothal: Na rozdíl od hlístic se ale o letounech tolik neučí na gymnáziích, naopak soudím, že Hlístice#Parazité_člověka ulehčí dost esejí (byť dneska už do bude dělat AI)... Konec selfproma. ;-) Už tady kdysi bylo i Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Pišme spolu, ale jen asi dva měsíce za první karantény. Já plně podporuju vytáhnout čtená hesla, nemusí to být na puzzle (byť má pro Wikipedii taky své výhody). V článku Praha jsou celé zpochybněné odstavce a kapitoly bez zdrojů (#Zpracovatelský průmysl), takže prostor pro zlepšení je. Mám ale důvodné podezření, že je taková spolupráce trochu utopie, ne kvůli sporům, ale spíše kvůli problémům s koordinací na dobrovolnickém projektu.

Spíš mě udivuje ta obecně negativní bilance v různých věcech včetně NČ, pozorovatelná od covidu? Samozřejmě NČ je jen ikonka, proto jsem třeba nahoře otevíral i diskusi o tom, jestli tu nemáme nějaké "skryté rozšiřovatele" nějakých témat. Nevím, jak se to sleduje. Třeba osobně by mě zajímalo, kdo vlastně zaznamenal, co jsem letos za články rozšířil nějak tak samovolně. Minimálně tak tři témata byla dost velká a důležitá. OJJ, Diskuse 27. 11. 2025, 11:13 (CET)

@OJJ: Já našel náhodou (měl jsem mezi sledovanými od dávného sporu o jméno článku) takový potichu rozšiřovaný článek (Tsunami). A po projití a domluvě s autorem jsem ho mezi DČ dal, i když tušil, že ještě bude rozšiřován. A jistý kolega kvalitně postupně přepisuje články k jednotlivým zemím (třeba dnes Kolumbie). --Zagothal (diskuse) 27. 11. 2025, 11:43 (CET)

@Zagothal: Právě taková hesla by se měla identifikovat, trošku dovychytat a pak případně puzzlíkovat/navrhovat na Hlavní stranu. Ať nejsou články týdne na podobná témata, včetně té zvěře (@Pavouk:). --OJJ, Diskuse 27. 11. 2025, 11:49 (CET)

No já jsem si tu přípravu NČ přestavoval spíš tak, že by editoři ty články sami napsali (však víte, práce se zdroji a tak), ne že je komplet okopírují z cizí wikipedie. Naivní, uznávám. --Hnetubud (diskuse) 1. 12. 2025, 16:34 (CET)

Ne, nejste naivní, v žádném případě. Vy jste jenom vůbec, ale vůbec nepochopil co označení "Nejlepší článek", resp. "Dobrý článek" znamená a k čemu slouží. Nejste sám, takoví se objevují pravidelně už mnoho let a žádné vysvětlování nepomáhá.

Takže znovu a nejen pro vás: NČ a DČ jsou značky, které říkají, že článek dosáhl a/nebo přesáhl určitou úroveň kvality, specifikovanou na stránce Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria. Nic víc a nic méně. Když článek kritéria splňuje, má nárok na přidělení značky. Když kritéria nesplňuje, má se značka odebrat. Přidělení/odebrání značky závisí pouze a jedině na srovnání článku a kritérií kvality; není odměnou ani trestem autorovi/autorům článku; a nijak nezávisí na způsobu vzniku článku. Jestli článek vznikl jako výsledek usilovné práce autora, který shromáždil zdroje, přečetl je, vybral to podstané a sestavil do perfektního textu, nebo jestli článek vznikl jako překlad kvalitního článku z jiné wiki, nebo jestli článek vznikl opsáním z nějakého tištěného nebo internetového zdroje (samozřejmě s bezvadným vyřešením autorskoprávních záležitostí), nebo jestli článek nadiktovali zelení mužíčci z Alfy Centauri, nebo ho napsala nepřirozeně chytrá želva, nebo ho wikipedistovi vnukl archanděl Gabriel, je úplně jedno. Jediné na čem záleží, je zda článek plní kritéria, nebo ne. V praktické rovině, pokud článek není zcela a naprosto dokonalý, musí navrhovatel NČ být schopen reagovat na připomínky: tedy u připomínek týkajících se formy se musí orientovat ve wikieditoru a musí umět dobře česky; aby mohl řešit připomínky obsahové, musí se orientovat v tématu a musí mít k dispozici zdroje. Když navrhovatel zná wikieditaci, zná česky, má zdroje a reaguje, klidně může navrhnout na NČ článek opsaný, vnuknutý či sestavený želvou, ufounem i archandělem. (Se zdroji a reagováním vlastně stačí když je schopen se s želvou/andělem spojit a přepsat její/jeho odpověď).

Představa, že značka NČ/DČ je odměnou za práci autora/navrhovatele je úplně mylná. Jako odměnu za práci máme wikivyznamenání a wikipoděkování. Proces přidělování značky NČ/DČ se v tomhle dramaticky liší od procesu schvalování diplomových prací na vysokých školách. Tam je primárním cílem, aby se autor práce naučil vědecky pracovat a psát práce - a řeší se jak se to naučil, a když se to naučil, tak je autor odměněn schválením práce a udělením titulu. Tam má odmítání opsaných prací smysl - protože cílem není diplomka jako taková, cílem je naučit člověka dělat diplomku, diplomka sama je vedlejší produkt (proto v 99 % případů po úspěšné obhajobě spočine v zapomění). Naopak naším cílem není naučit wikipedisty vědecky pracovat, naším cílem jsou kvalitní články a že se lidi při jejich tvorbě naučí tvořit na vš úrovni je okrajový vedlejší produkt. --Jann (diskuse) 1. 12. 2025, 20:27 (CET)

@Jann: No ono je asi to rýpnutí myšleno tak, že objektivně lze vytvořit i kvalitnější heslo než překladem – třeba orangutan je sice NČ i NČ na enwiki, ale dal by se pochopitelně rozšířit u nás i na enwiki (např. chování a ekologie); naše evoluce je zase IMO lepší než zahraniční NČ. Jenže na druhé straně lze vytvořit i méně kvalitní heslo než překladem (o Kolumbii bude asi lepší článek na španělské Wiki než u nás, stejně jako bude lepší článek o ČR na cswiki než na eswiki – protože zájem editorů, dostupnost zdrojů etc.).

To ale víme, dovolím si spíš drobný komentář k VŠ úrovni. VŠ práce se samozřejmě od našich NČ dost liší, ať už výzkumným záměrem, užším tématem (naopak často se ukazuje, že wikiheslo jako seminární práce není tak úplně dobrý nápad) a hlavně my podporujeme citace z učebnic a rešerší a ne vlastní interpretace, zatímco rešeršní VŠ práce to mají přesně naopak. Shoda je v tom, že to člověka naučí rozvrhnout čas a psát. --OJJ, Diskuse 2. 12. 2025, 07:51 (CET)

Vš úroveň - je mnoho rozdílů, ale obecná shoda, kterou jsem měl na mysli, je v "nic podstatného k tématu nebylo opomenuto, takže i odborník při čtení spokojeně mručí".

Myšleno nemyšleno, reaguji na to co bylo psáno, a co to píší lidi už mnoho let - "obsahově ani formálně proti článku nic nenamítám, ale nebudu hlasovat pro udělení puclíku, protože je to překlad a ne vlastní práce" se čas od času objeví a teď se to objevilo znovu. Není postoj "naivní", jak tvrdí kolega, je to postoj od kořene mylný. Je to postoj který zaměňuje wikicíl: kvalitní články, s cílem vš školství: naučit absolventy kvalitně pracovat. --Jann (diskuse) 2. 12. 2025, 18:28 (CET)

@OJJMimo téma: Musím pochválit za kapitoly Veterinární medicína a Zemědělští škůdci u těch hlístic. --Zagothal (diskuse) 1. 12. 2025, 16:53 (CET)

@Zagothal:Kus pochvaly tedy patří i Flukemanovi, co zrovna tuto kapitolu pročítal a doplňoval. Myslím, že je i zvěrolékařem. OJJ, Diskuse 1. 12. 2025, 16:59 (CET)

Ohledně "zdechlých jiřiček": Pošklebování a pohrdání jinými je lepší si nechat na konec postu, a nejlepší úplně vynechat. Kdo lidi hned ze začátku pozuráží, nemůže čekat pozitivní ohlas, ať už potom napíše cokoliv.

K úvodnímu výkopu: No, vzhledem k velikosti českého národa a počtu českých wikipedistů by se to dalo přeformulovat na "jak se to stalo, že jsme v produktivitě tvorby nejlepších článků klesli na úroveň enwiki?" A odpověď možná je, že jsme z neobvykle vysoké produktivnosti sestoupili na normální dlouhodobě udržitelný level...

Další věc je, že po úvodním nárůstu mají od let cca 2007/2008 takové ukazatele jako počet editací, nebo počet editorů, plusminus stálé s výkyvy o cca 5-15 % v 3-4 roky dlouhých vlnách. Přičemž relativně nevelkých poklesům a nárůstům editací/editorů přibližně odpovídají několikanásobně výraznější poklesy/nárůsty počtu udělených wikikytiček, DČ i NČ, s tím, že čím vyšší je "level" činnosti tím vyšší je výkyv.

Co se týče úvah zda je lepší psát malý počet výborných článků, nebo hodně obyčejných, tak myslím, že lidi by měli psát co je baví. Wiki potřebuje obojí. Ale když jeden-dva stálí autoři NČ vynechají ročník a začnou psát doširoka, tak je to v počtu NČ znát. (Loni a letos jsem místo sbírání puclíků zamodřoval ... a OJJ panikaří :-) co nadělám, ještě nějakou dobu budu spíš pracovat do šířky, protože překvapivě základní personálie z naší nedávné historie nejsou v dobrém stavu, a jiné wiki to za nás nenapíšou).

Jistě je lepší přednostně zkvalitnit "důležité" a čtené články. OJJák a spol. si proto zaslouží pochvalu: že kromě jednotlivých druhů se vrhli na vyšší taxony, řády, resp. kmeny. Sebe pochválím, že před mnoha lety jsem si udělal seznam nejčtenějších kosmočlánků a polepšoval podle něho, takže třeba z kosmonautů máme v puclíkách tři slavné (Gagarin, Armstrong, Remek) a jednoho ze zaměnitelného zbytku. Bylo by milé mít to podobně u českých měst, puclíky u třech největších, ale nějak nejsou lidi; lokální patriot se v milionové Praze nenašel, zatímco v Třebíči a Šluknovském výběžku ano.

Na druhou stranu i méně čtené kvalitní články mají význam. Když kolega zmínil oxidaci, k tomu nemám co říct, ale ohledně mingských ministrů (moc jich už nehrozí, protože k ministrům tří mingských století v angličtině existují pouze tři monografie od dvou autorů o celkem pěti ministrech, tři mají puclík, takže zbývají dva; biografie ostatních by se musely lepit z maximálně dvoustránkových textů) a mnoha dalších historických článků, lze říct že leckdy jsou to jediné nebo nejdelší texty na dané téma v češtině. A jako takové je sice národ ignoruje, ale těch pár lidí co se o téma z nějakého důvodu začnou zajímat, je nepřehlédne.. (studenti píšící bakalářku, psavci co potřebují zaplnit stránky svého média...). Naproti tomu o Třebíči, Praze nebo metru si národ přečte i na webstránkách měst/metra. --Jann (diskuse) 27. 11. 2025, 20:21 (CET)

Ale kdepak, já wikipedisty nepohrdám, i když by k tomu jistě byla řada důvodů. Ale chápu, že většina z nich je jen produktem svého prostředí a proto spíš obětí než viníkem. Oni to taky nemají jednoduché, uvězněni v tom svém ponurém rimmerosvětě neustálého předstírání a podezírání…--Hnetubud (diskuse) 1. 12. 2025, 16:34 (CET)

No, o wikipedistech jsme se nedozvěděli nic, za to mnohé o vašich názorech a vašem nitru. Chtěl bych jenom bych poprosit, aby - v zájmu pozitivní a dělné atmosféry - jste, pokud možno, přispíval tak jako níže v 1. 12. 2025, 16:34 (CET) a zdechlin, ponurého rimmerosvěta a podezírání atd. nás ušetřil. --Jann (diskuse) 1. 12. 2025, 20:27 (CET)

Abych byl konstruktivní, nabízím komunitě, kolegyním a kolegům, Shakespeara, kdysi jsem ho přeložil, prošel recenzí, je DČ. Není to dokonalý článek, ale na NČ za mne má. Ale tématu nerozumím, takže "vést prapor" nutným procesem se mi nechce...

Něco dlouhodobého: Před časem jsem se vrhnul na články o zemích a standardizuji úvody článků a trochu upravuji i další kapitoly Wikipedie:WikiProjekt Státy/Struktura, zatím mám celou Evropu a Asii, a skoro celou Jižní Ameriku. Je to celkem náročné, třeba v Jižní Americe nejsou ani dobrými vzory příslušné články ve španělštině i angličtině (špatná hierarchie informací - třeba kapitoly začínají podružnostmi; zastaralé,...). Pro NČ by to chtělo chtělo skupinu z různých oborů: demograf/ka na obyvatelstvo, přírodovědkyně/ci na přírodu/životní prostředí, geografky/ové na geografii, historičky/kové na Historii (ale tyto kapitoly jsou vesměs kvalitní), ekonomky/ové na Ekonomii, někoho znalého na Kulturu a tak dále. No a pak těch 200 článků udržovat aktuálních (třeba NČ Izrael je už hodně fousatejch). Tak kdyby se někdo chtěl přidat a opřít se do toho. --Pavouk (diskuse) 1. 12. 2025, 00:10 (CET)

@Pavouk: No osobně souhlasím s Hnetubudem, že články o státech mají často velmi dobrý potenciál. Určitě by nebylo špatné nějaké z nich po formální stránce dotáhnout na puzzlík, alespoň by na HS bylo zase něco jiného. Klidně by se našlo i pár desítek použitelných (ideálně hledat na dotažení něco jako Japonsko a další významné a populární i pro české editory). Problémem bude absence zdrojů a nevyváženost některých sekcí, na druhou stranu rozmohl se nám tu takový nešvar šablony upravit reference i v DČ, když většina citací je víceméně v pořádku. Když už nic jiného, tak ale ocitování nějakých těch sekcí článkům zcela jistě prospěje.

Osobně bych byl pro vzít si třeba přírodu nějakého státu. Ale bylo by poněkud demotivující zpracovat takovou kapitolu, zatímco na ostatní kapitoly by nebylo sáhnuto. To už právě rovnou můžu zpracovat článek jako en:Wildlife of Japan, kde nejsem tolik omezen rozsahem a vyvážeností – ale to jsme tam, kam Hnetubud mířil... --OJJ, Diskuse 1. 12. 2025, 06:51 (CET)

Shakespeare by si dotáhnutí na NČ jistě zasloužil – pokud si dobře vzpomínám, tak se to před časem žvejklo na sporu, jestli jeho díla ve skutečnosti nenapsal někdo jiný. A to je právě ten problém, že čím komplexnější téma, tím je těžší vyhovět všem potenciálním připomínkám, takže to navrhovatelé nakonec raději vzdají.--Hnetubud (diskuse) 1. 12. 2025, 16:34 (CET)

Dobré a nejlepší články jsou strašně dlouhé. Já dlouhé články rád nemám (ale chápu, každý to vidí jinak), nerad je čtu a tudíž je ani netvořím. Klasické encyklopedie měly svá encyklopedická hesla typicky co nejstručnější - jednak proto, že byly na papíře, jednak proto, že to byl smysl a princip encyklopedického hesla, že hesla byla heslovitá. Navíc začínám být skeptický ohledně budoucnosti Wikipedie v současném rozsahu. AI dokáže vytvořit překlad třeba z enwiki, ve správném formátu, během vteřiny. Takže si myslím, že cennější by do budoucna bylo zpracovávat v lokálních wikipediích lokální témata, nikoli ta celosvětová - o těch si to radši přečtu na enwiki, nebo si to nechám přeložit odjinud - ale česká témata jinde než v Česku zpracovávat nebudou. Nicméně, jak jsem řekl, každý to vidí jinak, projekt je to dobrovolný, uvidíme jak se to vyvine. Jen těch nejlepších článků už moc přibývat nebude. --KPX8 (diskuse) 2. 12. 2025, 14:03 (CET)

K té stručné heslovitosti klasických encyklopedií bych snad jen dodal, že právě tak má vypadat úvod článku, který by měl zhuštěně představit celé téma. Že to tak u mnohých článků nevypadá, je jen jedním z mnoha nedostatků, ale DČ a tím spíš NČ by takto fungovat měly (a chci věřit, že povětšinou fungují).

Co se týká lokálnosti témat, moje zkušenost je taková, že i na české Wikipedii máme některá "cizí" témata zpracovaná důkladněji než na "domovské" jazykové verzi a naopak některá "česká" témata jsou zpracovaná v jiných jazycích, zatímco u nás chybí. Byť to nejspíš nebude úplně masivní jev. Holt vždy záleží na tom, který zapálený člověk se toho či onoho tématu ujme, ať už to je jeho "domácí" téma, či nikoli. Na rozdíl od těch klasických encyklopedií je Wikipedie závislá na tom dobrovolnickém nadšenectví a projevuje se to i v tomhle. --Bazi (diskuse) 2. 12. 2025, 14:27 (CET)

@KPX8: Jenže pak je třeba dodat i to B. Enwiki vypadá kvalitněji nejen kvůli množství editorů, ale i kvůli dostupnosti zdrojů: čeští editoři nebudou mít většinou možnost či chuť používat vysoce odborné zdroje. To ovšem neznamená, že čeští editoři by neuměli vytěžit odborné zdroje víc či líp. Přitom o odborných tématech si toho zase tolik nedohledáš, protože té specializované literatuře laik často nerozumí (jak už psal T. S. Kuhn), nebo z toho nevytřídí to podstatné. A jak už psal Jann, objektivně se tu dají najít témata, která jsou v češtině zpracována snad nejlépe; a lépe, než jiné mezijazykové verze. Třeba protože je autor nadšenec, ale uznávám, nebude jich moc. Na druhou stranu třeba moje motivace bývá i taková, že se chci o tématu co nejvíc dozvědět a tyto znalosti pak dále využívám – třeba když jsem jednoho profesora biologie onehdá zpaměti zasvětil do aktuální fylogeneze pláštěnců... Takže je v tom spíš než úplný altruismus i kousek vypočítavosti. :-) A je možné, že ve výsledku o to pak návštěvníci valný zájem mít nebudou.

Zásadní problém stručných "hesel" je jinak na druhou stranu to, že dělá problém uvádět v nich různé omyly na pravou míru – nebo jen výjimky potvrzující pravidlo. --OJJ, Diskuse 2. 12. 2025, 17:19 (CET)

@KPX8 @OJJ: Ještě bych dodal, že u mnoha témat by byl problém s terminologií. člověk by musel brát informace z cizojazyčné (nejčastěji anglické, ale třeba i z německé) literatury a zároveň hledat české ekvivalenty názvosloví. A ono se to nezdá, ale třeba najít dvě monografie i o některých oblastech matematiky, které používají stejné vymezení pojmů, je nesnadné. Natož u sociálních věd. --Zagothal (diskuse) 2. 12. 2025, 22:05 (CET)

K té stručné heslovitosti klasických encyklopedií - protože byly z papíru. Ale když se koukneme na Ottu, tak v oceánu mnoha a mnoha tisíců stručných hesel se nalézá pár tisíc hesel ne tak stručných a pár desítek hesel docela dlouhých. Hesla zemí třeba. A velryby, rozsahem samostatné monografie: Čechy zabraly samostatný svazek o 572 stranách, tomu se žádný NČ ani neblíží, Morava má 112 stran. My se v tomhle od Otty moc nelišíme, máme asi víc středních a delších článků, ale NČ nejsou tak obří.

Ano, za česká témata odpovídáme my, a když je my nenapíšem, tak na cizojazyčné wiki nelze spoléhat; ne-Čechů, milovníků českých témat, wikinadšenců a pokud možno znalců na úrovni vš přednášejících, to vše v jedné osobě, moc po světě neběhá, bohužel.

Spoléhat na překlady enwiki (nebo jinou wiki) je někdy dost ošemetné. Jako lepší než nic, ale kvalita zpracování tématu může být jakákoliv. --Jann (diskuse) 2. 12. 2025, 18:28 (CET)

Hlavní vlákno sice bylo založeno povzdechem nad pomalým přibýváním NČ, já si dovolím přidat povzdech nad tím, jak jsou ony NČ poté udržovány v aktuálním stavu. Vypadá to, že jejich množství naopak překračuje schopnosti komunity je udržovat a proces jejich stárnutí nechává zdá se kvalitáře úplně v klidu. Dnes jsem se přesvědčil, jak se projevuje u eukaryot, o bouřlivém vývoji v doménách Archea a Bakterie ani nemluvím, sotva stíhám zachytit jen nejzákladnější zvraty ve fylogenetických představách, ostatní oddíly ponechávám osudu. Asi jsou témata, která mohou být encyklopedicky velmi stabilní (např. o některých uměleckých dílech), ale vývoj se projevuje na většině témat. Přimlouval bych se, aby u NČ kvalitáři (s periodicitou dle uvážení, podle rychlosti vývoje tématu) vraceli články s puclíky do nových posouzení. --Petr Karel (diskuse) 2. 12. 2025, 13:47 (CET)

@Petr Karel: Ale to platí skoro pro všechna hesla, že často zůstávají zakonzervovaná v době založení/rozšíření... Akorát u delších hesel se zamrznutí může projevit citlivěji. Potvrzení NČ může jinak vyvolat kdokoli, samozřejmě je ještě otázka, kdo to pak ve finále bude posuzovat. Nedělám si iluze o počtu odborníků přes jaderné organismy (zrovna biologie může být částečně stabilní, takové ty tradiční a povídavé kapitoly á la stavba buňky bakterie či těla savců, ekologie etc. zase tolik zastarávat nebudou, zastarává systém, fylogeneze, metagenomické objevy, představy o evoluci etc., což je taky dost) --OJJ, Diskuse 2. 12. 2025, 14:30 (CET)

(s edit. konfliktem) Po prohlédnutí seznamu NČ musím s radostí přiznat, že stabilních témat je více, nejen třeba životopisy zemřelých (i žijící Z. Svěrák je v dobré kondici), ale třeba zdánlivě uzavřenému tématu Staroměstského orloje by slušela větička s referencí o zpětném přemalování Jirčíkových kamarádek na Mánesově kalendáři do původnější podoby. Můj prvotní dojem ale vycházel z článků přírodovědných, vedle článků o žijících osobách a současnosti zeměpisných sídelních objektů asi nejpostiženějších vývojem poznání. Ještě že tu nemáme žádný NČ o vesmíru nebo kosmologii, ale astronomické články jsou namátkou udržované dobře (snad Kuiperovu pásu by slušela aktualizace u nejjasnějších objektů), proto se kvalitářům omlouvám za své zobecňující nařčení.--Petr Karel (diskuse) 2. 12. 2025, 14:32 (CET)

Pokusím se k tomuhle tématu připojit ještě jeden osobní postřeh a moc prosím, aby to nebylo vnímáno jako "nadávání na poměry" ale jako snaha o konstututivní reflexi. Na začátek něco z žánru "dědeček vypravuje" ;o) Když jsem před osmnácti lety napsal nový článek, prakticky okamžitě po jeho uložení se vždycky objevil někdo, kdo jej přečetl a opravil překlep, přidal obrázek pokud žádný nebyl, doplnil interwiki nebo kategorii atp atd. Po napsání rozsáhlého článku bylo běžné dostávat za ten jeden článek od ostatních wikipedistů wikikytičku. To samozřejmě může znít trochu dětinsky ale zkrátka to byla jakási zpětná vazba a bylo to hrozně fajn. Člověk věděl, že všechnu tu energii někdo bezprostředně ocení. Dnes je, zdá se mi, situace dosti jiná. Přepracoval jsem od svého návratu už několik problematických článků, občas nejde o úplně krátké nebo jednoduché texty, každému jsem věnoval řekněme půlden práce a odezva komunity je téměř nulová... A prosím, opravdu mi nejde o to aby zrovna mě někdo po každé editaci drbal za ušima a chválil mě za každou napsanou rozvitou větu, jen si zkrátka uvědomuju, že tahle "neodezva" je obecně docela frustrující... Taky samozřejmě rozumím důvodům tohodle stavu. Článků je zde aktuálně mnhonásobně víc než tehdy. Patrola a údržba atd sežere spoustu času. S ohledem na množství už existujících článků se asi každý nový napsaný článek mnoha wikipedistům jeví spíše jako "další problém" než jako obohacení... A řekl bych, že se to projevuje i v DoSech. Před těmi osmnácti lety se mazaly hlavně evidentní blbosti nebo skutečně zjevné sebepropagace. Akruálně se často diskutuje o článcích, které mají hlavu a patu, dokonce jsou často nějak ozdrojované, jen se prostě jeví jako do jisté míry duplicitní, poněkud neencyklopedické, nedostatečně ozdrojované... Představa o požadované kvalitě je evidentně někde úplně jinde než tehdy. To jistě není špatně. Důraz na kvalitu je důležitý. Jen mám dojem že přesně tenhle přístup, spolu s výše popsanou malou odezvou na nově vložené články, v minulosti odradil už opravdu hodně docela produktivních wikipedistů. Za sebe bych připomněl třeba velmi produktivního a poměrně kvalitně píšícího wikipedistu s nickem Zákupák, který odešel po smazání jeho čláku o jakémsi lokálním a navíc charitativním festivalu. Jo, byla to akce na hranici a možná za hranicí EV, souhlasím. Z hlediska celkového rozvoje Wikipedie ale tohle smazání určitě ničemu moc nepomohlo. V businessu se tomu říká "práce s lidskými zdroji" a věnuje se tomu opravdu hodně pozornosti, protože právě tyhle zdroje v jsou v každém projektu to nejpodstatnější. Rodinné stříbro. Podobných znechucení se přitom na Wikipedii odehrálo docela dost... Řekl bych, že se jako komunita do jisté míry potřebujeme vrátit k té někdejší vděčnosti za každý založený nebo podstatně vylepšený článek. Wikipedie na začátku neměla téměř žádný reálný obsah. Nadšení a energie bylo ale skutečně mnoho. Dneska je to, zdá se mi, bohužel přesně naopak. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Sandik (diskuse • příspěvky • bloky) 12. 12. 2025, 00:22 (CET)

Označení zmíněného wikipedisty: @Wikipedista:Zákupák. --Marek Genius (diskuse) 12. 12. 2025, 00:39 (CET)

Co by někteří wikipedisté dali za neodezvu a za to, aby si jich nikdo zbytečně nevšímal, že ano.. :-)

Pravdu máte v tom, že byla jiná doba. Byli jsme mladí, krásní a inteligentní, a potrpěli jsme si na různá blikátka a cingrlátka; na webech se skvěly animované gify… Ona ta pěticípá hvězda, která je základem různých wiki-vyznamenání, asi taky není úplně ideální tvar, vzhledem k současné geopolitické situaci. Nechci se dožít doby, kdy bude na wikipedii vedle poděkování i rolovací nabídka se všemi možnými oceněními a vyznamenáními, která půjde instantně udělovat. To by bylo teprve „dětinské“ a v duchu soudobé infantilizace internetu, šitého na míru oněm dvěma překvapivě podobným skupinám – teenagerům a mužům/ženám po přechodu.
Příliš pozdě nebozí uživatelé prohlédli počáteční lest wiki-Molocha, skrytého za grafickými cukříky a sladkými pestrobarevnými ikonkami, příliš pozdě; bezedný jeho chřtán byl již do syta naplněn jejich bezplatnou prací a cennými textovými i obrazovými daty, která jim nepatří a se kterými bude nakládáno dle libosti, aby z nich mohlo být utkáno velkolepé vědění a celý nový, lepší svět.
Věřím, že všichni editoři, kteří chápou podstatu wikipedie, se bez všemožných vyznamenání a prvoplánových poplácávání po zádech obejdou. Wiki-obdiv se jistě často odehrává ve zcela intimní rovině. Mnozí kolegové sem stále hlava nehlava valí stohy článků (nejen) o nigerijských krasobruslařkách a nepálských papežích; mnohokrát jsem nad tím uznale pokyvoval hlavou a pokývu znovu, až to zase uvidím. U Vás jsem zase konkrétně postřehl, že jste vylepšil (nejen) článek o peci; dokonce jste jich tam pár i nakreslil, to jsem si zcela upřímně pomyslel „Hle, renesanční člověk!“. Tak vidíte, že to s tím oceňováním nevděčné wiki-práce nakonec nebude tak špatné… --Osidor (diskuse) 12. 12. 2025, 01:48 (CET)

Což takhle stanovit jiná pravidla pro kriterium nejlepší článek? Třeba vyhlásit za nejlepší článek ten, který by založen v roce 2006 a jehož velikost je více než 218 tisíc bajtů a počet přispěvatelů je téměř 900. A denně má návštěvnost více než 350. --Jiriskaloud (diskuse) 15. 12. 2025, 14:17 (CET)

@Jiriskaloud: ? Co má společného kvalita s návštěvností či probůh rokem založení? --OJJ, Diskuse 15. 12. 2025, 14:23 (CET)

(samozřejmě krom toho, že navštěvovaná hesla by se měla dotáhnout na co největší kvalitu) --OJJ, Diskuse 15. 12. 2025, 14:31 (CET)

Je tu velice dlouholetá práce několika stovek přispěvatelů, kvalitu článku potvrzují denně stovky návštěvníků a velikost dokládají tisíce bajtů. Nejsou to charakteristické rysy nejlepších článků? Úmyslně jsem neuvedl článek, který mi byl inspirací, protože si myslím, že takových článků je celá řada. --Jiriskaloud (diskuse) 16. 12. 2025, 18:17 (CET)

Už jsme vám to vysvětlovali opakovaně, ale vidím, že to bylo marné... tak ještě jednou: Většina nejlepších článků vaše kritéria nesplňuje, s výjimkou velikosti; protože vaše kritéria s kvalitou článku nesouvisí a opravdu to "nejsou charakteristické rysy nejlepších článků" ani zde, ani na žádné jiné wkipedii (kromě velikosti, kde platí, že kvalitní článek bývá dlouhý, ale zdaleka ne každý dlouhý článek je kvalitní). Kvalitní článek je článek, který obsahuje všechny náležité informace a neobsahuje informace nenáležité, je na patřičných místech opatřen odkazy na zdroje, dobře se čte, protože je po stylistické i formální stránce bezvadný, nemá ani moc ani málo obrázků, nemá ani moc ani málo vnitřních odkazů a tak podobně. Na Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria je to přehledně sepsané. Ale ani úplně dokonalý článek nebude čtený, pokud jeho téma nebude populární. A naopak, populární téma bude čtené, i kdyby článek byl mizerný. Co se týče "stovek přispěvovatelů", "dlouhé doby existence článku" a "velikosti článku", tak žádný z těchto údajů nedokládá kvalitu a i článek dlouho existující, dlouhý a editovaný stovkami lidí nemusí být ani průměrně kvalitní. --Jann (diskuse) 16. 12. 2025, 19:03 (CET)

Asi by bylo fajn takový článek pro příklad uvést, aby si člověk dokázal udělat představu. --Šandík (diskuse) 16. 12. 2025, 19:24 (CET)

@Sandik, Jiriskaloud: Bylo to samozřejmě Rusko (to už kolega kdysi zmiňoval), které by sice rád viděl mezi nejlepšími články, ovšem nominaci neprovede a ty chybějící citace nedoplní... (byť upřímně si přiznejme, že sekce jako Věda a technika jsou víceméně seznamy na související články a i ta šablona neověřeno je tam tedy taková přísnější) --OJJ, Diskuse 17. 12. 2025, 05:08 (CET)

Aha. No tak proč ne, že jo? Ten článek by se na nejlepší určitě dotáhnout dal, když bude kolega ochoten zapracovat všechny recenzní připomínky... Práce je při tom vždycky jak na kostele a člověk by za stejnou dobu dost možná napsal třicet nebo padesát normálních článků, ale určitý smysl to jistě má. --Šandík (diskuse) 17. 12. 2025, 10:50 (CET)

Opravdu Rusko mi bylo inspirací, ale těch nejlepších článků, který titul nejlepší článek nemají je celá řada. Diskutuje nás o tom ale jen18. A to že některé články jsou nejlepší téměř nikoho nezaujme, i když to tvůrce oprávněně potěší. Nový článek s 5 denní sledovaností potěší asi více a trvale, než označení, že se jedná o nejlepší článek. A to, že celá řada článků chybí ukazuje diskuze při vzniku článku PSP Engineering. --Jiriskaloud (diskuse) 17. 12. 2025, 10:57 (CET)

Nominujte a dotáhněte je. Kdo vám brání? --Šandík (diskuse) 17. 12. 2025, 11:01 (CET)

Brání mu zmatení jazyků, kterého jsme svědky - kolega považuje za "nejlepší" články které jsou současně dlouhé a čtené, bez ohledu na Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria. V jeho vidění proto nemá smysl je dotahovat, on je vnímá jako nejlepší už teď, i s chybějícími sekcemi, chybějícími referencemi a údržbovými šablonami. A vysvětlování mu že se mýlí, že termín "nejlepší článek" má úplně jiný význam, než si myslí, je už mnoho měsíců naprosto marné. --Jann (diskuse) 17. 12. 2025, 11:55 (CET)

Podle téže logiky by "nejlepší nádraží" bylo to, jímž projde nejvíc lidí. Nejlepší stanice metra by pak snadno mohla být ta v Praze na Černém mostě, přestože je jinak naprosto příšerná. A kdyby shodnou optikou měřil "kvalitu" novin, zvítězil by bezpochyby Blesk. A nebo Metro a nebo možná leták nějakého velkého nákupního řetězce... --Šandík (diskuse) 17. 12. 2025, 12:09 (CET)

Přesně. A proto nemá smysl kolegu Jiriskalouda vyzývat k nominaci. Články, o kterých mluví, mají do "nominačního stavu" ještě hooodně daleko. --Jann (diskuse) 17. 12. 2025, 18:55 (CET)

To chápu, ale jinak si asi nevyzkouší, kolik je na tom ještě práce. --Šandík (diskuse) 17. 12. 2025, 19:42 (CET)

Není. I článek s mnoha chybami, jako Praha, by to mohl splňovat. --Zagothal (diskuse) 18. 12. 2025, 10:16 (CET)

Diskuzi k nejlepším článům jsem nevyvolal. Vím, že je to marné. Přesto si myslím, že pokud je možné pokládat každý desátý článek vhodný pro kategorii nejlepší pak je jich jistě více než 50 tisíc. Nebo jinak, nejlepších článků je jen zhruba procento,tedy něco okolo 5 tisíc? Rusko bylo pro mně inspirací. Nedovedu posoudit zda Praha má mnoho chyb, ale zkuste si to na Ataturk. To by zřejmě byl také dobrý článek pro nominaci. --Jiriskaloud (diskuse) 18. 12. 2025, 10:59 (CET)

@Jiriskaloud: Kolego. Nejlepší článek je takový článek, který někdo na nejlepší navrhne procesem nominace nejlepších článků, komunita ho posoudí z pohledu kritérií, případně vyjádří námitky a po jejich opravě je odhlasováno jeho zařazení. Přívlastek nejlepší neznamená, že takový článek nemůže obsahovat chyby (mohu doložit i ze své praxe), nebo že ostatní články chyby obsahují. Je to formální proces mající vybrat nějaké kvalitní články, které se pak dají prezentovat na Hlavní straně, případně v médiích, mohou sloužit jako vzor jiným článkům na podobné téma (když o nich někdo chce psát a hledá inspiraci) a ano, komunita by měla mít motivaci dostávat mezi ně i významná hesla jako Rusko nebo Praha. Třeba Praha má nicméně řadu zpochybněných informací v sekci Praha#Ekonomika, takže by to asi bylo vzneseno jako připomínka a je lépe ji vyřešit předem. Osobně třeba taky hned na první dobrou vidím, že důležitá kapitola Praha#Vzdělání má jen podobu odrážkového seznamu, kapitola Praha#Film a umění je útržkovitá atp. To by bylo samozřejmě záhodno vylepšit i bez udělení příznaku nejlepšího článku, protože to článku dává přidanou hodnotu. To neznamená, že bez toho jde o neužitečný paskvil. A s trochou kontruktivní kritiky třeba řada výborných přehledových článků, jako je Česko, má fakticky jediný hlavní "problém", že neobsahuje citace ke všeobecným informacím, respektive odkazuje na samostatné články, jako jsou sportovci a literáti (osobně bych si troufnul říct, že je to někdy problém čistě formálního charakteru; ačkoli tvrzení jako K nejznámějším sochám v ČR patří Šalounova socha Jana Husa na Staroměstském náměstí, Myslbekův pomník knížete Václava na Václavském náměstí, Zoubkův Pomník obětem komunismu na Petříně, Kafkova socha Jana Žižky v Národním památníku na Vítkově bez konkrétní citace jsou de facto vlastní syntéza známého).

Diskusi jsem otevíral z toho pohledu, že letos těchto "nejlepších" článků přibylo nejméně v historii, z toho jsem 3/4 napsal já (a v jen jednom oboru). Tato diskuse v okrajovém komunitním fóru, spolu s diskusí Wikipedie:Pod_lípou_(u_krbu)#Rozšiřované_články, měla samozřejmě potenciálně motivovat komunitu k nějaké té nominaci, případně zájmu napsat či najít nějaký ten kvalitní článek, který by si ji zasloužil a který by pak mohl být prezentován (samozřejmě i z jiného oboru). O čtenosti, roku založení a jiných nevhodných statistikách pro posuzování kvality hovoříte neustále Vy a nedá se Vám vysvětlit, že podobná měřítka by mohla být indicií, jaké články prioritně vylepšovat, ale ne apriorní indicií jejich kvality. --OJJ, Diskuse 18. 12. 2025, 12:16 (CET)

Děkuji za rozsáhlou odpověď a úsilí, které jste tomu věnoval. Jsem si vědom toho, že moje amatérské pojímání nejlepších článků a používání tohto termínu jsou dva odlišné postoje. Proto jsem také napsal: Diskuzi k nejlepším článům jsem nevyvolal. Vím, že je to marné. Je to pohled někoho mimo komunitu. Mějte pro tyto pohledy porozumění a pochopení. --Jiriskaloud (diskuse) 18. 12. 2025, 13:59 (CET)

Myslím, že se ta diskuse vede otevřeně, jen tu má vícero uživatelů potřebu vyjasnit pojem „kvalita“, který inherentně souvisí se slovem „nejlepší“ = nejkvalitnější. Požadavek na počet editorů či návštěvnost by byl jako vyhlásit za nejrychlejší auto Škodu Octavii – má totiž nej, že je nejprodávanější (...nejnavštěvovanější...) a v autoservisech nejopravovanější (...nejeditovanější...). O kvalitách vozu jako takového to ale nevypovídá vůbec nic. — Draceane ^diskuse_příspěvky 18. 12. 2025, 23:40 (CET)

Pochopení nemůžeme mít, když ho nemáte vy. Slova "nejlepší článek" jsou zkrátka na Wikipedii "terminus technicus" a mají přesně definovaný obsah. Když budete chtít debatovat s filosofy, taky musíte vzít na vědomí že slova jako "pobyt", "svět" nebo "já" znamenají něco trochu jiného než jste běžně zvyklý, protože za každým tím slovem je doslova chirurgicky přesná definice, bez níž o filosofických otázkách zkrátka vůbec nelze mluvit. To ty wikipedijní definice jsou proti tomu ještě docela pohoda ;o) --Šandík (diskuse) 19. 12. 2025, 10:11 (CET)

Lituji filosofy, kteří nemají pro mně pochopení a nesdílí názor, že můj pobyt někde o dovolené je něco jiného než mají definováno pro termín pobyt. Nepatřím do komunity, jen doporučuji člány z wikipedie a o některých si myslím, že je možné je pokládat za nejlepší. Proto wikipedii doporučuji. --Jiriskaloud (diskuse) 19. 12. 2025, 11:15 (CET)

@Jiriskaloud: Stránka Wikipedie:Nejlepší články uvádí, že z aktuálního celkového počtu 582 351 článků české wikipedie patří mezi nejlepší články 255 článků. Což je přibližně 1 článek z 2 284 článků. To je necelých půl promile, tedy nikoliv jedno procento, a už vůbec ne deset procent.

Čísla jsou pochopitelně přibližná, protože na seznamu nejlepších článků jsou pravděpodobně i články, které kritéria nejlepších článků nesplňují (buď byly zařazeny omylem, nebo se jejich stav v čase zhoršil, také mohlo dojít ke zpřísnění kritérií), zároveň bude existovat mnoho článků, které kritéria nejlepších článků splňují, ale zatím je nikdo nenominoval. --Marek Genius (diskuse) 19. 12. 2025, 02:34 (CET)

Tak všechno nejlepší!

Všechno nejlepší, přátelé a kolegové milí. Přeju požehnané Vánoce na smysluplně prožitý N/nový rok! Navzdory všem obtížím, které v tom příštím roce jistě taky přijdou. --Šandík (diskuse) 24. 12. 2025, 13:29 (CET)

Nápodobně: veselé Vánoce, hodně zdraví a inspirace v novém roce, vše dobré. --OJJ, Diskuse 24. 12. 2025, 14:25 (CET)

OK. --Osidor (diskuse) 24. 12. 2025, 14:41 (CET)

Vďaka, a tiež všetkým želám pekné Vianoce a aby budúci rok bol lepší než tento.--Lalina (diskuse) 24. 12. 2025, 15:06 (CET)

Šťastné Vánoce, vše nejlepší a spoustu editací do nového roku, kolegové! --Robins7 (diskuse) 24. 12. 2025, 15:27 (CET)

Děkuji, taky všem přeji krásné svátky, šťastné Vánoce a příští rok vše dobré. --Marek Genius (diskuse) 26. 12. 2025, 00:35 (CET)

Smazání Mafie

Vážení a milí, nechci v tuhle chvíli vyvolávat klasickou revizi DoSu, spíš bych se tu o věci rád pobavil a vyslechl si další názory. Před pár dny byl smazán článek Mafie (sociologie) Wikipedie:Diskuse o smazání/Mafie_(sociologie) a mě to zase znova připadá zbytečné a ochuzující Wikipedii. Článek samozřejmě měl rezervy a mám dojem že nebyl ani moc dobře ozdrojovaný, podstatné ale je že popisoval mechanismus fungování mafie jakožto typu organizace. Článek Mafie, který tu zůstal, popisuje jen a pouze italskou mafii a žádnou jinou. Jediná zmínka o tom že jinde ve světě existují ještě jiné mafie je v tom článku kratičký seznam nazvaný Mafie ve světě. Článek popisující obecné fungování mafie zde tedy aktuálně zcela chybí. Navrhoval jsem přejmenování článku na Mafie, s tím že stávající článek Mafie by měl být přejmenován na Italská mafie. K tomuhle návrhu se v diskusi v podstatě nikdo nevyjádřil. Podotýkám, že tu máme článek Jakuza, Triáda (organizace) i Ruská mafie, čili existence zastřešujícího článku popisující typ organizace skutečně dává smysl. Smazání se odehrálo s argumentem, že za celou dobu existence diskuse však úpravu nikdo ani nezačal. To se ale realizuje těžko, jestliže se v průběhu DoSu se článek nesmí přejmenovávat. Mnozí jiní pro změnu navrhovali sloučení s článkem Mafie. Pro přímé smazání byl v podstatě jeden jediný hlas. Za mě je sice sloučení s článkem Mafie nesystémové. ale pořád je to asi lepší než úplné smazání. I v takovém případě ale asi není rozumné článek smazat hned a bez varování ale minimálně dát čas na navržený přesun, který se zdál být vůlí většiny... Tak teď do mě ;o) --Šandík (diskuse) 26. 12. 2025, 01:19 (CET)

To jsou problémy :⁠)  Moje obecné stanovisko: Jako by na wikipedii platilo, že co se může pokazit, to se pokazí. Každý jeden kdysi užitečný nástroj. Co jsem vypozoroval, DoSy jsou v poslední době většinou už jen trojího typu: 1. z dlouhé chvíle, 2. z touhy popovídat si, 3. z osobní zaujatosti proti zakladateli článku. Všechny tři případy jsou špatně. Nemám s tím však problém: Pokud by se ne-inkluzionistům jednou konečně podařilo smazat v DoSech celou českou wikipedii, může jí to asi už jenom prospět. --Osidor (diskuse) 26. 12. 2025, 02:01 (CET)

@Martin Urbanec: Ten argument, že nikdo navrhovanou úpravu v průběhu diskuse ani nezačal, mi přijde skutečně malinko protismyslný. V DoSu se hledá konsenzus na řešení, jeho realizace pak dává smysl až poté, co je konsenzus nalezen, v opačném případě by mohlo docházet k tahanicím, někdo by započal úpravu, která by nakonec nezískala podporu, takže by se to zase chtělo předělávat jinak, to opravdu není vhodné takto předjímat.

@Sandik: Doporučuji ten proces revize zahájit (resp. je ještě možné jí předejít právě výzvou uzavírajícího správce k přehodnocení svého uzavření). Zároveň je ovšem žádoucí být připraven věnovat posléze nezbytnou energii k úpravě článků (nebo úpravám článků), aby to nezůstalo jen u shodě na řešení, ale bez realizace. Mimochodem lze samozřejmě i požádat o obnovení článku do uživatelského jmenného prostoru a následném zapracování. --Bazi (diskuse) 26. 12. 2025, 02:10 (CET)

Díky moc za odpověď! Rozumím. Ono to je právě téma od těch mých hodně vzdálené. Vůbec například nevím kde bych k něčemu takovému hledal relevantní zdroje. Spíš mi v tuhle chvíli jde o princip. Někdo věnoval čas a sílu na sepsání článku který tu chyběl a my ho prostě smažeme, přestože za něj fakticky nemáme smysluplnou náhradu a není tu zřejmě ani nikdo, kdo by ji aktuálně dokázal sepsat. --Šandík (diskuse) 26. 12. 2025, 02:48 (CET)

PS: Až dodatečně jsem zjistil, že tu máme poměrně rozsáhlý organizovaný zločin to může jako určitá náhrada fungovat, byť to je pro změnu šířeji pojatý článek. --Šandík (diskuse) 26. 12. 2025, 02:49 (CET)

Chápu @Baziho připomínky ke zdůvodnění uzavření. Nesouhlasím ale, že se v DoSu hledá konsensus na řešení problému. DoS slouží ke zjištění, zda článek splňuje minimální podmínky potřebné k tomu, aby na Wikipedii mohl být. Samozřejmě se může stát, že v průběhu DoS dojde k přepracování tak, že debata ztratí celý svůj smysl (a doporučení takovou situaci i předvídá), ale výsledkem diskuse o smazání by mělo být (binární) rozhodnutí "článek je ještě v pořádku, a proto je ponechán", popřípadě "článek v pořádku není, a proto je smazán". Uzavření diskuse ve stylu "článek sice není v pořádku, ale na Wikipedii ho necháme" by mi přišlo (jakožto uzavírateli) poněkud alibistické.

V tomto konkrétním případě je článek od listopadu 2023 (tj. zhruba dva roky) označen jako problematický šablonou {{celkově zpochybněno}}. Další tři týdny (tedy zhruba třikrát delší době, než je pro DoS stanoveno) probíhala diskuse o smazání. Pokud za celou tu dobu se našly vesměs pouze komentáře souhlasící s připomínkami (či přidávající další), tak mi přijde poměrně logické diskusi uzavřít s výsledkem smazáno.

Bokem: Uzavření obdobných diskusí by velmi pomohlo, kdyby každý z diskutujících do diskuse skutečně přišel s doporučením, zda článek smazat či ponechat. Diskuse tím či oním závěrem nakonec skončit musí, a ono ztučnění začátku vyjádření má směřovat právě k tomu, aby bylo zřejmé, jaké řešení ten který wikipedista doporučuje, a zbytek textu už jen vysvětluje, proč zrovna to.

Samozřejmě, pokud se najde někdo, kdo by připomínky chtěl (vy)řešit, není vůbec žádný problém článek obnovit, ať už do uživatelského procesu, nebo v rámci odloženého smazání. K takovému zásahu ani revizi smazání není zapotřebí zahajovat – stačí se ozvat kterémukoli správci (či přímo mě). Pokud je někdo přesvědčen, že výše shrnutí porozumění procesu DoS není správné, rád si vyslechnu protiargumenty.

Zdraví, --Martin Urbanec (diskuse) 29. 12. 2025, 22:16 (CET)

Že nikdo nereaguje na šablonu celkově zpochybněno je možná dáno tím že tu není nikdo, komu by tohle téma bylo osobně blízké a chtěl by za ten konkrétní článek bojovat. To zase dost možná souvisí s tím, že komunita se obecně nechová vůči editorům moc vstřícně, takže ti často po čase bohužel otráveně odcházejí. Za mě, na místě byla spíše otázka zda tam ta šablona byla oprávněně. Osobně si myslím, že spíše nikoli a že největším problémem článku byla zdánlivá duplicita, plynoucí z nevhodných názvů. --Šandík (diskuse) 29. 12. 2025, 22:35 (CET)

Díky, Martine, za reakci. WP:DOS doslova: "Cílem diskuse je dosáhnout konsensu o smazání či ponechání, případně přepracování stránky do přijatelné podoby." Má to být konsenzus o jedné z těch tří variant, nikoli dvou, jak tvrdíš. Jinak samozřejmě ano, jednak se zjišťuje, zda článek splňuje podmínky, případně které podmínky ano a které ne, jednak se hledá řešení té situace, tedy postup pro nápravu těch věcí, které jsou prozatím pro ponechání nedostatené. Každý DoS obsahuje sekci vyloženě nadepsanou "Doporučená řešení" (zvýraznil Bazi) a doporučení k tomu praví: "Poté přidejte svoje doporučené řešení a argumenty pro něj jako další položku seznamu." (opět zvýraznil Bazi).

Samotné přepracování už v průběhu DoSu je jistě jednou z věcí, která může změnit situaci, ovlivnit platnost předložených argumentů a výběr upřednostněného řešení, není však podmínkou, proces samotný počítá s možností realizace onoho navrženého řešení klidně až po uzavření, žádné ukvapené začínání s úpravami se nevyžaduje. Pokud se mýlím, cituj prosím příslušnou pasáž doporučení, která jednotnačně tvrdí něco jiného.

Tvoje dojmy o tom, jak by se (binárně) měli účastníci diskuse vyjadřovat, považuji za subjektivní, vadné, o literu ani ducha doporučení se neopírající. Můžeš jistě mít takové soukromé přání, ale nic takového se neděje, není to standardem. Naopak jsou velmi často předkládána řešení jiná, včetně přepracování, včetně ponechání s nějakou výhradou (šablonou) apod. Mimochodem dokonce jsou nezřídka předkládána různá subjektivní kritéria ohledně přijatelnosti článku, o pravidla Wikipedie se neopírající, a přesto bývají při uzavření zohledňována. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2025, 00:16 (CET)

Pardon, ale jaký smysl by mělo vložit do článku jakoukoliv šablonu, když neurgentní tam visela 2 roky (ať už oprávněně či nikoliv) a během tří týdnů (!) DoSu nikdo s úpravami ani nezačal? Čekat, že někdy v daleké budoucnosti snad někdo článek upraví a nechat ho po celou tu dobu v nevyhovujícím stavu? V takových případech by DoS pozbyl smyslu. Nebo dát odložené smazání a opět donekonečna jen diskutovat, že někdy v budoucnu... etc.? A bez urážky, ale úplně nejlepší je vyjmenovat v DoSu, co všechno a jak by se mělo upravit, neudělat z toho nic (ani se o nic nepokusit) a pak se divit, že byl článek smazán. Ten článek byl nevěrohodný, zaujatý. A výsledky DoSu mohou být skutečně jen dva (smazáno x ponecháno), vše ostatní jsou podmnožiny těch dvou. --Zdenekk2 (diskuse) 30. 12. 2025, 01:12 (CET)

Pardon, ale neurgentní šablony jsou právě od toho, že upozorňují na neurgentní nedostatky, které není nutno urgentně řešit. Kolik takových článků je a jak dlouho v nich ty šablony visí? Kolik článků je v nevyhovujícím stavu a komu přesně a v čem nevyhovují? DoS je o hledání komunitního konsenzu. Když si jeden člověk o článku něco myslí, nestačí to na komunitní konsenzus. Dokonce i když si to myslí správce. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2025, 02:04 (CET)

@Bazi Ocitoval bych úplně stejnou pasáž. Jsem přesvědčen, že se příslovce případně vztahuje ke slovesu dosáhnout (nikoli ke konsensu). Jinými slovy, cílem DoSu je dosáhnout buďto:

1. konsensu na smazání či ponechání, nebo
2. přepracování článku (měřeno dle faktického stavu, alespoň ve stádiu "úpravy zahájeny")

Tato interpretace vyplývá ze samotného názvu procesu, diskuse o smazání. Cílem takto nazvané diskuse nepochybně není dohodnout se, jak bude článek vypadat v budoucnu, ale dohodnout se, zda bude (či nebude) smazán.

Kromě toho, na Wikipedii není možné dalším ukládat povinnosti – každý se věnujeme tématům dle svého vlastního rozhodnutí. Uzavřít diskusi s výsledkem "článek bude přepracován" tedy není dost dobře možné ani technicky – bez toho, aby se přepracování někdo ujal, by článek zůstal v původním stavu, a faktický důsledek by tedy byl "ponecháno" (viz ta mnou zmiňovaná binarita výsledku).

Ve zbytku se již vyjádřil kolega Zdenekk2, k jehož komentáři se připojuji. --Martin Urbanec (diskuse) 30. 12. 2025, 01:24 (CET)

Tvoje přesvědčení ovšem neodpovídá zaběhlé praxi. Je to o hledání konsenzu na tom, že článek má být smazán, ponechán (tím se myslí, že ani nepotřebuje úpravy), nebo přepracován (tedy ponechán, ovšem za předpokladu úprav, někdo by to šoupnul jako podskupinu k ponechání).

Diskuse o smazání v praxi znamená zkoumání, zda článek splňuje požadavky na článek Wikipedie (a tedy na ponechání), nebo zda je nesplňuje, zároveň s tím se právě zkoumá, jaké z těch požadavků nesplňuje a zda je možné to napravit. Vždyť i nevzácný závěr ponechat s urgentní šablonou je podskupinou ponechání k budoucím (!) úpravám. Tvoje argumentace, že není někoho možno nutit, už pak vyznívá jenom jako výmluva. Nutit nelze nikdy nikoho k ničemu, ale že by to mělo být důvodem ke smazání článku, takovou logickou konstrukci opravdu vidím snad poprvé. Opravdu si projdi DoSy za letošní rok a přečti si, co tam kdo kdy navrhoval za řešení, jestli tomu tvůj výklad odpovídá. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2025, 02:14 (CET)

• ponecháno k neurgentní úpravě
• ponecháno k urgentní úpravě
• ponecháno s návrhem na přejmenování
• přepracováno na rozcestník, ke skutečnému přepracování však došlo až po uzavření DoSu
• ponecháno, "ostatní mouchy článku nechť jsou vychytány běžnými prostředky"
• ponecháno, přepracováno, "další úpravy jsou možné a vhodné"

A to jsem prošel jenom poslední čtyři měsíce. Jasně že ve výsledcích převažuje smazání, ale z těch ponechaných nejsou všechny případy takové, že k přepracování došlo už během procesu. Pokud tvrdíš, že se to neděje nebo dít nemá, tak praxe takové tvrzení rozhodně nepotvrzuje. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2025, 02:30 (CET)

Stojí za to si projít i kontext těchto diskusí. U posledních čtyř případů se úpravy zhostil sám uzavíratel, a to nad rámec běžného uzavření diskuse (které od uzavíratele čekáme). Z ničeho neplyne, že by součástí procesu uzavření diskuse mělo být provedení (obsahových) změn článků. Samozřejmě v tom uzavírateli nic nebrání (a je skvělé, když tak učiní), ale není to nic, co by bylo od uzavíratele běžně a široce očekáváno, nebo co by mu dávalo za úkol doporučení.

Ve zbývajících dvou případech:

• Wikipedie:Diskuse o smazání/Estetický účinek: na rozdíl od této diskuse je v tomto případě patrná jasná shoda na ponechání článku (sice převážně na argumentech neplynoucích z pravidel, ale shoda to je); závěr uzavíratele tomu pak také odpovídá,
• Wikipedie:Diskuse o smazání/Ourok: podobně jako zde se diskutující shodli, že článek vyhovující není, a nikdo nebyl ochotný jej upravit, aby vyhovující byl (ani v průběhu diskuse, ani v rámci procesu odloženého smazání), a z tohoto důvodu došlo k jeho smazání

V duchu principu "Wikipedie není byrokracie" jsem proces odloženého smazání nezahájil, protože z diskuse bylo zjevné, že by s největší pravděpodobností nikam nevedl (a když by přeci jen někdo vyjádřil zájem, obnovení je triviální operací).

Nicméně...začínám mít pocit, že se zde trochu točíme v kruhu. Myslím, že Ty i já jsme zde již dostatečně vyjádřili své názory. Stojí tedy za to vyčkat, jak se k nim postaví ostatní. Pokud má někdo pocit, že DoS byla procesně uzavřena nesprávně, je možné to prodiskutovat v rámci revize. Pravděpodobněji by ale bylo efektivnější takovou energii věnovat spíše úpravě než revizi.

Zdraví, --Martin Urbanec (diskuse) 30. 12. 2025, 02:51 (CET)

Věnovat energii úpravě článku, který jsi smazal... Jistě.

V předmětném DoSu zazněly návrhy řešení (!) (zjednodušeně):

• smazat
• část začlenit a zbytek smazat
• sloučit do jiného článku
• sloučit do jiného článku
• ponechat, upravit, případně přejmenovat
• upravit, ozdrojovat, nedoložené odstranit

Pro úplné smazání byl jen jeden názor, tři byly pro (čátečné) sloučení a dva pro úpravu při ponechání samostatného článku. Kde v tom vidíš jasný konsenzus na smazu, to opravdu netuším. V historii editací souvisejícího článku Mafie nevidím žádnou tvoji úpravu provádějící začlenění/sloučení, takže jsi prakticky provedl rozhodnutí a realizoval řešení navrhované jediným člověkem. Požadavkům na sloučení jsi přitom mohl vyhovět právě ponecháním k urgentní (ale případně i neurgentní) úpravě s návrhem na sloučení, nebo jsi prostě mohl dospět k závěru, že nebylo dosaženo konsenzu. S tím buď lhůtu prodloužit, nebo takto uzavřít. To by jistě byly taky korektní možnosti, jak DoS v tomto stavu vyřešit. --Bazi (diskuse) 30. 12. 2025, 03:05 (CET)

@Bazi: Stejně jako Martin a Zdeněk jsem si myslel, že závěrem DOSů by mělo být jen ponechat nebo smazat, respektive by výsledek DOSu neměl správci zabrat více než několik desítek vteřin (kromě odstranění šablony Šablona:DoS nebo smazání článku případně ještě přesun na jiný název nebo odložené smazání). Mám pocit, že jsem to snad už i nějakému nováčkovi vysvětloval, že jeho doporučené řešení „ponechat, ale upravit“ by vlastně mělo být vyhodnoceno jako doporučené řešení „nebude-li upraveno, tak smazat“, mám pocit, že snad i více nováčkům. Ale uznávám, že i Váš výklad pravidla má něco do sebe. Asi by diskuse měla být přesunuta pod Lípu (pravidla), kde by mohlo být rozhodnuto o úpravě sporné formulace tak, aby bylo zřejmé, zda se slovo „přepracování“ vztahuje ke slovu „dosáhnout“, nebo ke slovu „konsensus“. --Marek Genius (diskuse) 31. 12. 2025, 19:35 (CET)

Ponechat znamená "nejsem pro smazání". Upravit znamená "bylo by dobré, kdyby to někdo upravil". To jsou dvě zcela různé věci. Pokud má někdo dojem, že mazáním se Wikipedie zkvalitňuje, tak to by ji mohl rovnou smazat celou, protože chyb v ní je obecně jak máku a velmi pravděpodobně nemalou část z nich nikdo nikdy neopraví. Je to dobrovolnický projekt a je naprosto normální a pochopitelné, že vůbec není dokonalá. Za mě, i v té podobě v níž existuje je stále lepší než nic... --Šandík (diskuse) 31. 12. 2025, 23:52 (CET)

@Sandik: Nevím, odkud tento názor mám, asi jsem jej zase kdysi pochytil od zkušenějšího uživatele. Ale je to vlastně logické, protože diskuse o smazání může být de facto uzavřena se dvěma verdikty:

1. Článek je sice špatný, ale není to nic hrozného, takže jej můžeme ponechat.
2. Článek je tak strašně špatný, že než ho tu mít, to je lepší jej smazat.

--Marek Genius (diskuse) 1. 1. 2026, 01:13 (CET)

Já tedy s dovolením souhlasím s tím, že i mazáním se Wikipedie zkvalitňuje. Samozřejmě za určitých okolností, za jiných nikoli. Ostatně třeba smazání článku při přesunutí obsahu do jiného článku nepřipravuje Wikipedii o informační hodnotu, jen řeší otázku samostatného článku. --Bazi (diskuse) 1. 1. 2026, 01:23 (CET)

Samozřejmě, do jisté míry to vyostřuji. Experimenty, úplné nesmysly a hloupá selfproma jistě má smysl mazat. --Šandík (diskuse) 1. 1. 2026, 18:31 (CET)

Jen na okraj poznamenávám, že Ourok mám stále v plánu přepracovat, jen pořád nemám čas, protože to znamená, nejprve si obstarat vhodnou literaturu. A je to taky přesně ten případ, kdy článek je fakticky téměř kompletně správně a smazán byl jenom s ohledem na absenci zdrojů. --Šandík (diskuse) 30. 12. 2025, 21:56 (CET)