Diskuse s wikipedistou:Miloš Křivan

Page contents not supported in other languages.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

--Jan Spousta (diskuse) 11. 7. 2022, 16:10 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Vážený pane Spousto,
reaguji na smazání mnou vloženého odkazu s Vaším komentářem "reference nedokládá citované tvrzení a navíc nejde o věrohodný zdroj ve smyslu Wikipedie".
Nemáte pravdu, že reference nedokládá citované tvrzení, byla umístěna za pojem "sítě střídavé", přičemž k němu vztažený materiál velmi podrobně popisuje matematické modely jevů právě ve střídavých sítích a tedy sítě samotné. Odkaz na zmíněný materiál je umístěn na stránkách konsorcia Unicorn - VUT v Brně a slouží jako východisko vývoje softwaru určeném pro provádění výpočtů jevů ve střídavých sítích, mj. podpořeném Technologickou agenturou ČR ve finančním objemu několik desítek miliónů korun, což mi přijde jako celkem důvěryhodný zdroj. Já nevím, jak je posuzována věrohodnost zdroje ve smyslu Wikipedie, ale nechápu proč by zcela původní fakticky správný materiál, který může sloužit i jako pomůcka pro studium na elektrotechnických fakultách, nemohl být na Wikipedii formou odkazu uveden. Děkuji za Vaše vyjádření. --Miloš Křivan (diskuse) 13. 7. 2022, 21:46 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Dobrý den, z materiálu není patrné, že by prošel nějakou redakcí a oponenturou. Wikipedie:Věrohodné zdroje k tomu říká "knihy vydané na vlastní náklad, osobní weby a blogy z valné části nejsou akceptovatelné jako zdroje". Navíc materiál sice snad popisuje matematickou stránku střídavých sítí, ale nijak nerozebírá tvrzení, jež má tím zdrojem být doloženo: "Proto se jako nejvhodnější z hlediska přenosu energie pro běžný provoz celosvětově prosadily sítě střídavé, až na malé výjimky, například experimentální přenosy extrémně vysokých napětí a menší lokální sítě." To by totiž musel být rozbor nikoli matematický, ale historický. Z obou důvodů se mi zdá, že je jako reference na daném místě naprosto nevhodný. Nezlobte se, že Vás omezuji v rozletu, ale Wikipedie prostě má taková pravidla a je dobré je dodržovat. Mějte se!--Jan Spousta (diskuse) 14. 7. 2022, 10:00 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
OK, forma je nadřazena obsahu, na to jednou lidstvo zahyne ... p.s. Nebudu se s Vámi přetahovat o jeden odkaz, objektivně vzato se v daném místě odkaz na můj materiál možná nehodí, nicméně si myslím, že by Wikipedie mohla k některým materiálům a jejich umístění (např. formou externího odkazu) přistupovat poněkud flexibilněji, tj. např. vytvořit si nějaký vnitřní oponentský mechanizmus, aby nemusela kvalitnější příspěvky házet lidem na hlavu, např. můj materiál byste mi mohl jako matematik oponovat Vy, to aby jste mne neomezil v rozletu ... --Miloš Křivan (diskuse) 14. 7. 2022, 22:21 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
V tomto případě si myslím, že forma má svůj smysl. Zabraňuje nájezdům různých falsifikátorů, spammerů a hlasatelů vyšinutých teorií. Neumíte si představit, jaké množství lidí by Wikipedii rádo zneužilo coby svoji hlásnou troubu. Takže pravidlo, že odkazy mají být recenzované a vydané nějakým seriózním nakladatelstvím, má ten význam, že 90 % takových nájezdů lze rovnou s díky odmítnout. Druhý smysl je v tom, že Wikipedie se snaží čtenářům nabídnout prameny, které by pak sami mohli citovat ve svých odborných textech a na které by se mohli spolehnout. Takže i z toho hlediska je lepší, když ty zdroje vydá někdo renomovaný. A Váš nápad, že bychom tady mohli sami něco recenzovat, je sice dobrý, ale nemáme na to nejspíš kapacitu a peníze. Znamenalo by to v podstatě tady bokem ještě vytvořit univerzální odbornou redakci s náležitým zázemím administrativy a recenzentů, a já si neumím předtavit, jak bychom takový mamutí projekt dokázali zajistit.--Jan Spousta (diskuse) 15. 7. 2022, 09:36 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Pro Vaši informaci
Pro Vaši informaci

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o to, abyste nepoužíval(a) tlačítko Zveřejnit změny po každé drobné editaci. Každá zveřejněná změna se ukládá do historie článku a do seznamu posledních změn, a časté ukládání je tak zbytečně přeplňuje a znepřehledňuje. Hrozí také, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Zveřejněním zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku.

Editujete-li přímo zdrojový text článku (tlačítko „Editovat zdroj“), doporučuje se používat tlačítko Ukázat náhled, které Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole Shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny zveřejněte. --Felix220 (diskuse) 11. 7. 2022, 18:57 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Děkuji za upozornění, funkci ukázání náhledu jsem si neuvědomil, jsem na wiki nový, syntaxi zdrojového kódu spíše odhaduji metodou zkouška omyl, proto tolik zveřejněných změn. Také některé stránky edituji v rozpětí několika dnů, tj. zveřejňuji změny postupně. Mnou editované stránky dle mého názoru nejsou v dobrém stavu, některé formulace jsou částečně nepřesné či nepříliš srozumitelné či neaktualizované nebo nekonzistentní a obsahují neexistující odkazy, přitom se jedná o v dnešní době o frekventovaná témata, tak jsem si říkal, že se pokusím na nich udělat trochu v rámci svých schopností pořádek. Počet změn se tedy pokusím eliminovat, nicméně pokud dojdete k závěru, že má činnost na wiki je spíše ke škodě, tak svého úsilí zanechám. Miloš Křivan --Miloš Křivan (diskuse) 11. 7. 2022, 19:44 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Shrnutí[editovat zdroj]

Pro Vaši informaci Dobrý den, díky za vaše příspěvky. Chci vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je velmi žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se vaše změny týkají. Umožníte tak snazší dohled nad stránkou posledních změn, ale i budoucí nalezení konkrétní změny v historii článku.

Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. --Mario7 (diskuse) 20. 7. 2022, 04:09 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Děkuji za upozornění, mnou editovaná stránka Elektrické sítě byla podle mne ve velmi žalostném stavu, tak jsem provedl její kompletní rekonstrukci, a to po částech, kdy jsem od počítače musel odejít a změny zveřejnit, aby nedošlo ke ztrátě mých editací, bylo to trochu pracné, takže bych asi každou takovou editaci shrnul pod heslem "rekonstrukce stránek". Také si něčeho všimnu až po zveřejnění, jde vždy o drobnost a pravda tady jsem shrnutí zanedbal, ale stále si říkám, že nejdůležitější je výsledek. Příště se to pokusím se to napravit. --Miloš Křivan (diskuse) 20. 7. 2022, 04:26 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Dobrý den, jakožto serióznímu editorovi vám sem chci kromě neosobní standardizované šablony přidat také teplé lidské slovo :). V žádném případě se nejedná o něco, co by Vás mělo jakkoli omezovat či znechucovat – ve shrnutích buďte klidně maximálně stručný. Jde zejména o to, aby další wikipedisté, sledující poslední změny (viz WP:Patrola) měli představu, že v daném případě se jedná o přínosnou, bezproblémovou editaci. Shrnutí editace je tedy takovým ulehčením pro zbytek naší komunity. Díky, ať se daří --Mario7 (diskuse) 20. 7. 2022, 04:18 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Zdravím,
dokončil jsem rekonstrukci stránky "Elektrická síť", bylo to trochu pracné, tak si drze říkám, že bych si zasloužil nějakou odměnu, tu si představuji tak, že by mi Wikipedie dovolila přidat k odrážce "Modelování soustav" odkaz "https://www.intelligentsoftware.eu/upload/pdf/MathES.pdf", který mi wikipedista Jan Spousta zakázal s odůvodněním "knihy vydané na vlastní náklad, osobní weby a blogy z valné části nejsou akceptovatelné jako zdroje", což jsem vzhledem k sousloví "z valné části" pochopil tak, že výjimka je možná. Odkazovaný materiál jsem vypracoval jako vědecký pracovník VUT v Brně (FEKT - UEEN) jako podklad k vývoji SW v rámci několika (čtyř) úspěšných grantů TAČR, takže zcela jistě prošel interními recenzemi a je umístěn na stránkách konsorcia Unicorn - VUT. Chtěl jsem Vás poprosit o předložení mé prosby širší komunitě Wikipedie k diskuzi. Děkuji. --Miloš Křivan (diskuse) 21. 7. 2022, 19:43 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
@Miloš Křivan Dobrý den, jako referenci to použít nelze, ale dal jsem Vám to do sekce externí odkazy. --KPX8 (diskuse) 21. 7. 2022, 23:58 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
děkuji ... --Miloš Křivan (diskuse) 22. 7. 2022, 00:22 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Kategorizace[editovat zdroj]

Dobrý den, čtení ke kategorizaci (neuronových sítí): WP:OVERCAT. Zdraví --Mario7 (diskuse) 22. 7. 2022, 05:13 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Děkuji za povýšení z externího odkazu do literatury. S těmi kategoriemi to zas tak nechápu a nebudu to podrobně studovat, dám na Vás jako na zkušeného wikipedistu, ale domníval jsem se, že umělá neuronová síť je podkategorie umělé inteligence a strojové učení (machine learning) je většinou synonymem pro umělé neuronové sítě a učení s učitelem či bez se většinou týká také umělé neuronové sítě. --Miloš Křivan (diskuse) 22. 7. 2022, 05:50 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

John Hopfield[editovat zdroj]

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku John Hopfield. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit alespoň mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá odložené smazání. Děkuji za pochopení. --David V. (diskuze) 17. 8. 2022, 15:38 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Děkuji za upozornění,
původně jsem chtěl na p. Hopfielda z článku Hopfieldova síť odkázat na anglickou Wikipedii, v tom mě ale zabránil nějaký filtr, který mi doporučil článek o p. Hopfieldovi raději založit na české Wikipedii, byť v sebekratší podobě s tím, že bude připraven na doplnění třeba někým jiným. Mohu ho doplnit sám, ale pouze překladem nějakých dalších pasáží z anglické Wikipedie, k čemuž jsem se původně necítil být tím nejkompetentnějším. Stejně stručné jsou i mnou založené články Stephen Grossberg, Gail Carpenter a Teuvo Kohonen, je tam také tento problém? Děkuji. --Miloš Křivan (diskuse) 17. 8. 2022, 16:00 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Další Vámi zmiňované články jsou za mě uznatelné za pahýly, jelikož jsou oproti stránce o Johnu Hopfieldovi alespoň o trochu delší. Tento článek obsahuje v podstatě jeden řádek textu, resp. jedno kratší souvětí a jednu větu, což je na samostatný článek málo. Pokud je to možné, rozšiřte jej prosím alespoň o několik vět. --David V. (diskuze) 17. 8. 2022, 16:03 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Děkuji, pokusím se ... --Miloš Křivan (diskuse) 17. 8. 2022, 16:07 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Indukčnost[editovat zdroj]

Dobrý den,

vrátil jsem do článku zpět oficiální české názvy podle norem pro veličiny (vložil jsem reference) a přesunul zpět na korektní název. Ve zdůvodnění Vaší editace jste uvedl možnost záměny s "dalšími významy". Pokud tedy chcete, vytvořte nový článek Indukčnost (rozcestník), kam tyto další významy (vedle vlastní indukčnosti a vzájemné indukčnosti uveďte. V článku Indukčnost pak můžeme odkázat na tento rozcestník.

Děkuji za pochopení. Petr Karel (diskuse) 15. 9. 2022, 09:14 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Děkuji,
nevšiml jsem si, že existuje ještě článek vzájemná indukčnost. Název z indukčnosti na elektrickou indukčnost jsem změnil proto, aby odpovídal sdruženým pojmům elektrický odpor a elektrická kapacita, jak jsou na Wikipedii nazvány (nikoli mnou). Z logiky věci si myslím, že pokud máme článek vzájemná indukčnost, tak by vedle měl být článek s názvem "vlastní indukčnost", a nad tím rozcestník elektrická indukčnost, souhlasíte? --Miloš Křivan (diskuse) 15. 9. 2022, 16:51 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Elektrický odpor a elektrická kapacita jsou korektní české pojmy dle normy (přívlastek slouží pro specifikaci odlišnosti od českých pojmů odpor a kapacita s jinou významovou podstatou, například teplotní, mám-li zůstat u fyzikálních veličin). Normalizátoři asi měli dobrý důvod, proč k indukčnosti nedávat stejný přívlastek, který by mohl být zavádějící – zatímco u elektrické kapacity se jedná o schopnost soustavy nabitých vodičů vytvářet elektrické pole, u indukčnosti se jedná o schopnost soustavy vodičů protékaných proudem vytvářet magnetické pole – toto je skutečná fyzikální podstata obdoby těchto veličin ve statickém případě. Ani v dynamickém případě nelze indukčnost redukovat jen na elektrickou stránku, jedná se o charakteristiku schopnosti elektromagnetické indukce. V obou případech by tak potenciální přívlastek mohl být „elektromagnetická“, ten se ale neužívá ani v češtině (kde záměna s českým pojmem s jinou významovou podstatou na rozdíl od odporu a kapacity nehrozí), ani v jiných jazycích.
Pro rozhodnutí mezi názvem „indukčnost“ a „vlastní indukčnost“ existuje podpora v pravidle očekávatelnosti názvu článku (vedle doporučovaného jednoslovného názvu v Mezinárodním elektrotechnickém slovníku). Většina uživatelů bude hledat indukčnost a mínit indukčnost vlastní, proto má „indukčnost“ přednost. Kdyby náhodou někdo hledal indukčnost vzájemnou, má odkaz v první větě (vložil jsem šablonu Různé významy).
Rozcestník bych považoval za rozumný tehdy, kdyby existovaly ještě další významy s jinou podstatou (však jsem to výše doporučil), rozhodně by ale neměl být nazván „elektrická“ indukčnost.
Zdraví Petr Karel (diskuse) 15. 9. 2022, 18:25 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Máte pravdu, děkuji za vysvětlení. --Miloš Křivan (diskuse) 16. 9. 2022, 02:42 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Díky za důkladné učesání článku. Jen bych doporučil nějakým způsobem (poznámkou, nebo rozvést do oddílu) znovu zahrnout zmínku o mnohoznačných funkcích, které sice neodpovídají definici, ale jsou pod tímto pojmem kvůli své užitečnosti v praxi často „využívané“ (např. komplexní odmocnina či logaritmus). Zkuste to uvážit, na cswiki totiž jinou zmínku čtenář nenajde.

Hodně elánu do dalších editací matemtických a fyzikálních článků přeje Petr Karel (diskuse) 4. 10. 2022, 16:51 (CEST).Odpovědět[odpovědět]

Ano, pokusím se zohlednit, ještě s článkem nejsem hotov, mám v plánu ještě nějaké drobnější úpravy, pracuji na něm jak mi vyjde čas, počítám tak dva tři dny ... --Miloš Křivan (diskuse) 4. 10. 2022, 16:57 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

září 2022[editovat zdroj]

Pro Vaši informaci
Pro Vaši informaci

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o to, abyste nepoužíval(a) tlačítko Zveřejnit změny po každé drobné editaci. Každá zveřejněná změna se ukládá do historie článku a do seznamu posledních změn, a časté ukládání je tak zbytečně přeplňuje a znepřehledňuje. Hrozí také, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Zveřejněním zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku.

Editujete-li přímo zdrojový text článku (tlačítko „Editovat zdroj“), doporučuje se používat tlačítko Ukázat náhled, které Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole Shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny zveřejněte. --Poirot12345 T (diskuse) 7. 10. 2022, 22:13 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Ano, s funkcemi uvedených tlačítek jsem seznámen a používám je, ale problém je v tom, že editovat matematické články a vzorce je trochu složitější než editace textu. Některé chyby a nedostatky v náhledu nevidím (nevšimnu si jich), vidím je třeba až druhý den, kdy si úpravy s odstupem kontroluji. Úpravy jsou také časově náročné, takže je musím třeba na pár hodin či den přerušit, a tak je částečně zveřejním, aby případná chyba v článku nevisela ještě zbytečně dlouho po objevení, a následně je dokončím později. Mně to taky štve, snažím se počet zveřejnění minimalizovat, do shrnutí editace se snažím vždy něco uvést, ale může se stát, že se někdy překliknu, a místo náhledu kliknu na zveřejnění. Ale nejsem v tom sám, ani zkušeným editorům se nepodaří něco upravit napoprvé. Nicméně se domnívám, že kvalita článku by měla být nadřazena počtu zveřejnění, i když je pak historie méně přehledná. --Miloš Křivan (diskuse) 7. 10. 2022, 22:48 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Po vašich četných úpravách je první věta oddílu Definice chybná, protože je slepencem dvou různých definic. Jedná-li se o zobrazení z X do Y, pak je to relace, která každému x přiřazuje nejvýše jedno y (obecnější případ, kdy definiční obor může být menší než celá X) Jedná-li se o zobrazení X do Y, pak je to relace, která každému x přiřazuje právě jedno y.

Právě kvůli možným nepřesnostem v chápání (jejichž obětí jste se pravděpodobně sám nechtěně stal) to bylo v článku vysvětleno podrobněji v pododdílu Podle pokrytí výchozí a cílové množiny, který jste, nevím proč, smazal.

Žádám vás proto o opravu, abych nemusel revertovat zbytečně mnoho vašeho nedávného snažení. Dík za pochopení. Petr Karel (diskuse) 10. 10. 2022, 18:04 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Vážený pane Karle,
děkuji za upozornění v překlepu jednoho slova v definici, původní povídání mám snahu zestručnit, aby se podstata neztratila v omáčce. Zajímavé mi přijde to, že mi za jeden překlep vyhrožujete revertem několika hodinové práce (stačilo upozornit), ale toho nepřehledného guláše z chybami ve spoustě ostatních článků o matematice si nikdo nevšimne. Už jsem si na Wikipedii tak trochu zvykl na to, že za dny práce dostanu pouze od některých Wikipedistů akorát vynadáno, skoro mi to připadá, jako že si určitý okruh témat hlídá uzavřená skupina, která nemá ráda, když se jim do toho někdo plete. Podle toho úroveň naší Wikipedie také někdy vypadá, což pro mne po hlubším pohledu bylo dost překvapující. Klidně si vyhledejte všech mých jedenáct set editací a revertujte je, mne už Wikipedie přestala zajímat. Děkuji svému mentorovi user:Martin Urbanec a kolegům user:Mario7 a user:KPX8 za trpělivost s mými nedávnými začátky. Jak se říká, bylo to "zajímavá zkušenost". --Miloš Křivan (diskuse) 10. 10. 2022, 23:01 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
@Miloš Křivan Zbytečně se necháváte odradit příliš brzo, pane kolego. Nedorozumění, ba i konflikty, jsou běžné v každé lidské činnosti, nelze tedy očekávat, že by tvorba a údržba Wikipedie byla v tomto nějak odlišná. Tím spíše, že Wikipedie je největší kolaborativní projekt na světě. Tu a tam se prostě někdo nechová příliš vstřícně, většinou však ve svatém nadšení pro věc a nikoli s nějakými destruktivními motivy. Proto tu existují i pravidla a procesy pro mitigaci konfliktů, aby nic takového nezašlo příliš daleko. Pojďte se pokusit to přehlédnout a jede se dál. Wikipedie nemá placené editory, takže pokud je někde v něčem nedokonalá, je to jen na nás všech to napravit. Kritizovat Wikipedii znamená kritizovat sebe, že jsem se dost nesnažil... No, tak či tak, ať se daří. --KPX8 (diskuse) 14. 10. 2022, 15:32 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Díky za morální podporu, zkusím "jet dál", pokud budu mít pocit, že někde něco mohu vylepšit ... --Miloš Křivan (diskuse) 15. 10. 2022, 16:57 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Dobrý den,
obracím se na Vás s žádostí o radu v souvislosti s naší výše uvedenou diskusí. Na mé diskusní stránce se na mne obrátili pánové, kteří již od mých začátků na Wikipedii mi stojí za zády a nevynechají příležitost jak mne zkritizovat. Jsem přesvědčen, že je to již v osobní rovině, měl jsem s nimi již několik výměn názorů, jejich argumenty považuji za zástupné, pánové se ozvou vždy když sáhnu na jimi editované články. V případě pana Spousty je to evidentní. V jednom případě mi vyčetl špatnou češtinu, aniž by mně doložil konkrétně kde, lepší argument asi nenašel. Jeho poslední výtku považuji za lichou, neboť článek "zpětné šíření chyby" (který sám založil překladem z en.Wikin a který jsem následně z větší části dobudoval) je nedílnou součástí tématu "Umělá neuronová síť", což plyne už z jeho názvu - zpětným šířením se míní šíření po neuronové síti, nikde jinde se nepoužívá a jeho smysl má pouze v kontextu neuronové sítě spolu s ostatními způsoby jejího učení, proto jsem jej vložil na vhodné místo do článku o neuronových sítích. Co se týká pana Karla, v diskusi jsem mu svůj postup vysvětloval, různě rozeseté fragmenty mají větší výpovědní hodnotu v nějakém zastřešujícím kontextu, protože spolu vzájemně úzce souvisí a vzájemně se prolínají včetně značení veličin. Při slučování jsem poctivě dodržoval všechna předepsaná pravidla, pokud si čtenář zadá do Wiki příslušné téma, vždy se mu přímo otevře a to ve všech souvislostech. Problému interakce s interwiki zas tak nerozumím, ale mám pocit, že je to spíše technický problém, kvalita a ucelenost informace má podle mne pro čtenáře větší hodnotu.
Jsem na Wiki již několik měsíců a věnoval jsem jí značné úsilí, protože na to mám čas a baví mně to, proto by mi bylo líto, aby má práce vyšla nazmar. Rád bych aby někdo nezávisle posoudil kvalitu mé práce, zda je pro Wikipedii přínosem či nikoliv, ale nevím jak to udělat, zda by byl někdo ochoten. Děkuji za případnou radu. --Miloš Křivan (diskuse) 12. 12. 2022, 16:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Dvě doporučení[editovat zdroj]

Vidím, že jste se opět vrátil, proto si dovolím dvě doporučení, jak docílit lepšího výsledku:

  1. Snažte se o encyklopedický styl. Wikipedie je encyklopedie a nikoli učebnice nebo návod, proto se vyhýbejte 1. osobě („průběh funkce vyšetřujeme ...“) a zkuste jinou formulaci („vyšetřování průběhu funkce se provádí ...“)
  2. Články s nezjevnými informacemi (což je skoro celá matematika) vyžadují důkladné zdrojování, aby bylo možno uvedená tvrzení ověřit a vyloučit možné nepřesnosti, případný vlastní výzkum nebo úmyslný vandalismus. Proto se naučte, jak vkládat reference, nejlépe ty řádkové (dovnitř textu). Články bez referencí se považují za méně kvalitní a patroláři je označují šablonou „Neověřeno“ či jejími variantami a v horších případech zahajují tzv. „odložené smazání“.

Úspěšné další editace přeje Petr Karel (diskuse) 18. 10. 2022, 18:28 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Mazání obsahu bez komentáře i náhrady[editovat zdroj]

Dobrý den, děkujeme za práci na článcích encyklopedie. Smazal jste větší část článku Elektrická síť aniž byste to ve shrnutí editace vysvětlil a nadto jste tuto editaci označil jako malou, což je v rozporu s pravidly Wikipedie:Malá editace. V předpokládaném místě Elektrická přenosová soustava informace nejsou. Prosím vás proto o nápravu, děkujeme. --Elektrolyt (diskuse) 29. 11. 2022, 10:50 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Dobrý den, ano, shrnutí editace jsem trochu odbyl, asi proto, že odebranou pasáž jsem před časem sám vložil, což mi bylo nedávno vytknuto z důvodu, že nepokrývá téma z celosvětového hlediska, ale pouze lokálně. Udělal jsem to z důvodu vyřešení požadavku "Globalizovat". Obecně platné věty jsem do článku vrátil, zbytek je obsažen v článcích Elektrická přenosová soustava a Elektrická distribuční soustava. --Miloš Křivan (diskuse) 29. 11. 2022, 12:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Díky. --Elektrolyt (diskuse) 29. 11. 2022, 14:46 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Omluva + poznámka ke slučování[editovat zdroj]

Omlouvám se za rychlý revert čl. Elektrická práce, přesměrování bylo jen na oddíl Lorentzova síla, kde daný text obsažen nebyl. (Šablona podrobně je až na konci, proto jsem ji přehlédl.) Za přínos považuji oddělení práce magnetického pole, která do daného hesla obsahově nepatřila.

Při té příležitosti upozorňuji na to, že wikipedie je encyklopedie, nikoli učebnice, proto nevítám Vaše slučování různých hesel do velkých obecných článků. Mnozí uživatelé nechtějí načítat zbytečně velké články, aby dostali podstatu, kterou hledají (zejména při přístupu mobilem). Velké obecné články by měly být shrnující v tom, že podají přehled o problematice, ale podrobnosti k daným jevům, veličinám a zákonitostem by měly být v jednotlivých dílčích článcích. Proto raději do přehledových článků vkládejte jen šablonu Podrobně a stručné shrnutí (klidně přitom opakujte úvodní pasáž podrobného článku), ale neslučujte do nich celé články, které vyprázdníte, zvlášť když mají mnohé interwiki partnery (např. kvantový Hallův jev), vlastní infoboxy (Elektrická indukce) apod.

Vyloženě špatné je, když je dané heslo nejprve přesměrované na obecný článek, a z něj pak zase jinam (což je příklad elektrické práce). Vede to totiž k tomu, že uživatel namísto přímého přístupu k danému obsahu hesla se musí vícekrát proklikávat strukturou. Proto přesměrování Elektrické práce napřimuji. Nevím, zda se něco podobného událo i v jiných případech Vašich přesunů, asi to budete nejlépe vědět sám, proto to případně zkuste také napřímit.

Ještě hodlám upravit čl. elektromagnetické pole - vyčlenit v něm stručný oddíl pro práci. Zahrnutí pod Lorentzovu sílu a zmínění pouze její práce na náboj (magnetická část jakožto gyroskopická síla vůbec práci nekoná) je nejen zavádějící, ale neuvádí hlavní aplikační oblast - práci elmg pole v elektromotorech a jiných elektrických a magnetických mechanismech, tedy práci konanou na vodičích, dielektrikách a magnetikách.

Zdraví Petr Karel (diskuse) 2. 12. 2022, 11:00 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Ano, článek Elektrická práce se měl spíše vzhledem k jeho obsahu jmenovat Elektromagnetická práce, neboť byl členěn do tří kapitol. V úvodní obecné zastřešující kapitole nazvané elektromagnetická práce byl pouze jeden vztah vyjadřující práci konanou Lorentzovou silou a k němu byl přiřazen vztah vyjadřující Lorentzovu sílu, proto jsem přesměrování vedl primárně na Lorentzovu sílu v rámci obecného článku Elektromagnetické pole, ostatní dvě kapitoly jako speciální případy obecné elektromagnetické práce jsem pak včlenil do příslušných článků jakožto speciálních případů Elektromagnetického pole a v primárním cíli přesměrování jsem na ně dal odkazy. Sám jsem to považoval za trochu nešikovné, ale v té chvíli jsem nevěděl jak jinak.
Ano, Wikipedie není učebnice, ale měla by být především zdrojem stručné smysluplné ucelené informace, tj. jakýsi velmi stručný výtah z učebnice popisující podstatu daného tématu. Téma Elektrické pole je poněkud obsáhlejší téma a proto si myslím, že si zaslouží i přiměřeně obsáhlejší článek, kde budou podstatné věci přehledně pro porovnání vedle sebe, pak se jednotlivá částečná témata i lépe pochopí, jsou-li zařazena do nějakého kontextu. Myslím, že je to tak lepší, než mít téma roztroušené v různých fragmentech na hraně pahýlu (u některých fragmentů je dokonce přímo vložena šablona Pahýl nebo navrženo sloučení). Samozřejmě je potřebné slučování provádět v nějakých rozumných proporcích, o to se snažím. --Miloš Křivan (diskuse) 2. 12. 2022, 17:19 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Nahrazování článků přesměrováními[editovat zdroj]

Dobrý den, není většinou nic proti ničemu, pokud člověk z jednoho článku přenáší text do druhého. Ale je velice sporné potom ten původní článek nahradit přesměrováním, jestliže jde o téma, které by samo o sobě vydalo na samostatný článek a které má odkazy do jiných Wikipedií, kde je popsáno podrobněji. Když například jste Algoritmus zpětného šíření chyby‎ přesměroval na Umělá neuronová síť, tak jste čtenáři vzal v podstatě možnost se jedním kliknutím dostat na anglický článek en:Backpropagation, kde je tato metoda vysvětlena podrobněji. Také jste velmi ztížil možnost dalším editorům, aby téma zpětného šíření chyb v české Wikipedii rozpracovali podrobněji, jelikož nemají kde navázat. Mohl byste prosím po sobě svoje editace projít (odkaz máte vpravo nahoře na Příspěvky) a vrátit tam zase zpět ty texty (pomocí záložky Zobrazit historii se můžete vrátit k předchozím verzím)? Odkaz na článek Umělá neuronová síť do nich případně můžete přidat v sekci Související články, pokud už se nevyskytuje přímo v textu. Děkuji a zdravím,--Jan Spousta (diskuse) 12. 12. 2022, 09:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Vážený pane Spousto,
existence článku algoritmus zpětného šíření chyby sama o sobě nemá smysl, neboť se jedná o organickou součást umělé neuronové sítě a k ničemu jinému se nepoužívá, jak sám název napovídá, jedná se o zpětné šíření chyby neuronovou sítí, a proto by měl být zařazen do jejího kontextu. Pravděpodobnost, že jej někdo bude dále rozvíjet je malá, téměř vše je již uvedeno (mnou podrobně popsaný iterační krok algoritmu), ale pokud by někdo chtěl, může to udělat i v rámci hlavního článku. Pokud čtenáře bude zajímat anglická verze, stačí když si přes clipboard zadá uvedený anglický název do vyhledávače, ale nic moc nového se nedoví, takže to nepovažuji za relevantní důvod jeho samotné existence. Nic vracet nebudu, dokud neproběhne diskuse v rámci širší komunity. Děkuji. --Miloš Křivan (diskuse) 12. 12. 2022, 18:52 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Vážený pane Křivane, právo na existenci samostatných článků se tady neposuzuje podle toho, k čemu se jejich předmět používá, ale především podle toho, jestli je jejich téma emcyklopedicky významné. Přečtěte si prosím Wikipedie:Encyklopedická významnost. Jistě lze vzít v úvahu i další aspekty, ale tady zrovna mi záležitost připadá jasná: o algoritmu vyšla řada odborných článků i kapitol v učebnicích, má samostatná položky ve 20+ Wikipediích a jeho problematika je celkově tak rozsáhlá, že se nedá v úplnosti pojednat jako kapitola většího wikičlánku. Podle doporučení Wikipedie:Délka článku se má délka vlastního textu článku pohybovat kolem zhruba 30-50 kB stati, a k tomu se v článku Umělá neuronová síť už pomalu blížíte, a přitom tam ani zdaleka nemáte "téměř vše", co se o chování algoritmu ví, třeba ve vstahu k různým aktivačním funkcím. V takovém případě se prostě články o aspektech většího tématu zakládají skoro automaticky. No a kromě toho bych Vás rád upozornil, že diskuse v rámci širší komunity se tady na Wikipedii obvykle vyžaduje před tím, než někdo udělá nestandardní a potenciálně sporné změny, ne až potom. Takže ta přesměrování prosím vraťte, a pak můžete diskusi případně zahájit, ale jak vidíte, já budu v tomto konkrétním případu proti.--Jan Spousta (diskuse) 12. 12. 2022, 22:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Vážený pane Spousto,
nepochybuji, že variací na zpětné šíření chyby je milion, různí autoři si potřebují zvýšit publikační činnost. Jaké jiné aktivační funkce máte na mysli? Pokud někdo nahradí sigmoidu hyperbolickou tangentou nebo jinou, prakticky to má na výsledek zanedbatelný vliv, a Vy mi prosím neříkejte, že v článku nemám "téměř vše", já jsem zmíněný algoritmus (včetně jeho variant) v kolektivu specialistů a absolventů MFF UK studoval a nejlépe fungující verzi naprogramoval v komerčním SW, máte také takovou praxi? Zda jsem udělal nestandardní a potenciálně sporné změny, prosím nechte na komunitě. To že Vy budete proti předpokládám, vždyť jste původní, podle mne více méně bezobsažný článek pouhým překladem sám vytvořil. ANN stojí a padá na algoritmu učení, 85% sítí jsou sítě MLP, které z 99% používají BPA. Diskutovaný článek má smysl pouze v kontextu ANN. Máte pravdu v tom, že zas tak neřeším nějaká administrativní pravidla, jde mi o to, aby si čtenář z článku odnesl smysluplný stručný praktický závěr, a nepatlal se v širokých teoretických diskuzích, kterým stejně nerozumí. --Miloš Křivan (diskuse) 13. 12. 2022, 00:04 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pro Vaši informaci se v současnosti používají hlavně různé varianty po částech lineárních funkcí (ReLU), což znamená, že derivace jsou až na bod zlomu konstantní, a to zjednodušuje zpracování backpropagace. Výzkum, který se kolem učení hlubokých neuronových sítí odehrává, v žádném případě není jen o tom, aby si někdo zvýšil publikační činnost, má to často velmi praktické důsledky, jako třeba právě pochopení, jak které aktivační funkce fungují. (Samozřejmě existují i články, které toho moc nového nepřinesou, ale to je všude.) A smyslem Wikipedie není jen to, aby si někdo odnesl praktický závěr, ale i to, aby pronikl do teorie - Wikipedii používá celá řada různých lidí, včetně doktorandů a podobně.--Jan Spousta (diskuse) 13. 12. 2022, 09:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
pozn.: Pokud byste u všech neuronů MLP ponechal ReLU, tak síť těžko naučíte ... --Miloš Křivan (diskuse) 13. 12. 2022, 16:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Dobrý den, také se připojuji a prosím o navrácení všech nosných článků z elektromagnetismu, zejména těch, co mají bohatá interwiki (už jsem na jejich nevhodnost vyprazdňování přesměrováním jednou poukazoval). Při slučování bez ponechání pův. článku je zvykem vložit nejprve šablonu Šablona:Sloučit a počkat na reakci komunity; teprve po konsensu o sloučení ho provést. Jste tak případně včas upozorněn na nevhodnost takového zásahu do struktury wikipedie a vyhnete se zbytečným revertům. Zdraví Petr Karel (diskuse) 12. 12. 2022, 09:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Vážený pane Karle,
co se týká elektromagnetizmu, tak jsem Vám již výše vysvětloval důvody slučování, jedná se o vzájemné prolínání úzce provázaných pojmů včetně shodného značení souvisejících veličin, např. je vhodné mít článek Tok magnetické indukce pod článkem Magnetická indukce atd. Zdělte mi prosím konkrétně, které články je nezbytné mít samostatně, a já to provedu, ale doufám, že mezi nimi nebudou články s visící šablonou "Pahýl" či "navrženo sloučení". Děkuji. --Miloš Křivan (diskuse) 12. 12. 2022, 19:08 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Udělal jsem to raději sám, co šlo jednoduše. Budu pokračovat i u jiných hesel, ale komplexněji (pouhý návrat k původnímu článku by nebyl optimální). Mimochodem: Je-li článek označen jako pahýl, znamená to, že si daná informace žádá doplnění. Pokud ji slučujete bez doplnění (nevšiml jsem si, že byste danou informaci doplňoval o nové chybějící informace), je třeba šablonu "pahýl" nahradit šablonou "pahýl část", protože pahýlovitost trvá (začlenění do většího článku ji jen maskuje). Co kdybyste se zaměřil na skutečné doplňování chybějících informací (a dokládal je zdroji, což neděláte), namísto pouhého přeskládávání?
A ještě jeden tip: Pokud jste nalezl zálibu ve skládání spousty jednotlivých encyklopedických hesel do velkých celků, zkuste se namísto wikipedie zapojit do sesterského projektu Wikiknihy a vytvořit na souhrnné téma wikiučebnici. Tam po Vás ani nebudou chtít zdrojování. Zdraví Petr Karel (diskuse) 13. 12. 2022, 10:12 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Myslím, že vytváření rozumně velkých přehledových článků (třeba i skládáním z částí jiných článků) je účelné i na Wikipedii. Takže za to Vám patří dík. Jenom prosím nenahrazujte ty původní články přesměrováním, pokud tyto články samy jsou větší, mají nějaký potenciál k rozšíření anebo na ně vedou mezijazykové odkazy do velkých Wikipedií, kde se dá najít více informací. Wikipedie není z papíru, takže nevadí, pokud je jedna informace uvedena na dvou místech. Pokusil jsem se to po Vás napravit, ale bylo by bývalo lépe, kdybyste se toho ujal sám, protože jste zřejmě ty články četl podrobněji. Nu což. Hezký den,--Jan Spousta (diskuse) 13. 12. 2022, 11:13 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zdravím,
všiml jsem si, že jste reverty neudělal sám, nechal jste to na p. Spoustovi, to jste se na mne domluvili? Tím je myšleno "není konsensus"? Nevšiml jsem si, že by se kromě Vás k věci ještě někdo vyjádřil. Ohledně pahýlů si myslím, že jeho rozšíření na širší článek by spočívalo právě v doplnění kontextu, který přenosem do širšího článku automaticky vznikl, takže se nejedná o pouhé přeskládání. Co se týká referencí, tak jsem žádné neubíral ani nepřidával, původní ozdrojování zůstalo v původním stavu. Pan Spousta provedl pouhé reverty, tj. bez mých grafických úprav, některých oprav, zpřesnění atd. Tím přišla nazmar má veškerá práce směřující ke zkvalitnění obsahu. Pokud by jste obnovení původních článků nechali na mně, nemuselo k tomu dojít. Např. v článku Zobrazení magnetického pole již rok visí šablona "Je navrženo začlenění celého obsahu tohoto článku do článku Magnetické pole" bez jediného diskusního příspěvku, tak jsem to prostě po roce udělal. Takže Vám pánové blahopřeji ke zkvalitnění Wikipedie. P.S. Též k rukám @Wikipedista:KPX8 a @Wikipedista:Martin Urbanec. --Miloš Křivan (diskuse) 13. 12. 2022, 16:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dobrý den, "není konsensus" znamená buď, že se změna zavedeného článku na cosi jiného na jeho diskusní stránce buď vůbec nediskutovala, anebo že se tam v diskusi nedošlo ke shodě. Máte pravdu, že by bylo bývalo lépe, abyste si ta přesměrování po sobě pořešil sám, a mohl tak např. začlenit různá vylepšení. Proto právě jsem Vám také psal výše, abyste to mohl udělat. Nereagoval jste vstřícně, a tak když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. S panem kolegou Petrem Karlem jsme se nijak nedomlouvali, ani se neznáme. Prostě jen oba věříme, že zdejší zvyklosti se mají dodržovat a že radikální překopání nějaké tematické oblasti by mělo být promyšlené a prodiskutované předem.--Jan Spousta (diskuse) 13. 12. 2022, 21:40 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak to naprosto zřetelně nemáte pravdu, p. Karlovi jsem jasně odpověděl, že články ohledně elektromagnetizmu, které mi označí, vrátím. Ve Vašem případě se jednalo pouze o článek Algoritmus zpětného šíření chyby, kde jsem uvedl, že žádám o širší konsensus. Přesměrování jsem za uvedených podmínek neodmítal. To se každý jasně dočte ve výše uvedené diskusi. P.S. Proč odpovídáte za p.Karla? Má reakce směřovala k němu. --Miloš Křivan (diskuse) 13. 12. 2022, 22:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Možná jsme se nepochopili, a.z.š.ch. byl jen příklad, množným číslem jsem dával najevo, že mám na mysli všechny články, které jste bez diskuse s kýmkoli nahradil přesměrováním. Nechtělo se mi je vyjmenovávat, byl jich velký počet. (A za pana Karla neodpovídám, jen poznamenávám na okraj Vaší dikskuse něco, co považuji za relevantní.) Dobrou noc,--Jan Spousta (diskuse) 13. 12. 2022, 23:08 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak to jste měl explicitně zmínit, nejsem čtenář myšlenek, Vaše reakce přišla až po přesměrování zmíněného článku, s "předmětnými úpravami" jsem začal již 27.11., to jsou tři týdny ... --Miloš Křivan (diskuse) 13. 12. 2022, 23:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Psal jsem, že je to příklad, a vyzýval Vás, abyste si prošel seznam svých editací, protože jsem měl podezření, že to nebylo ojedinělé. Kolega Petr Karel Vás už na totéž upozorňoval dříve. Když Vás dva další editoři nezávisle upozorňují na nějaký problém ve Vaší práci, měl byste to brát vážně a nehledat v tom spiknutí. Tady platí určité zvyklosti, které se ustalovaly dvacet let, a není možné je svévolně obracet naruby.--Jan Spousta (diskuse) 14. 12. 2022, 09:59 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ano, v tom je možná ten problém, že na Wiki platí 20 let ustálené zvyklosti, které nemusí vždy odpovídat prospěchu čtenáře. Já jsem přesvědčen, že pro čtenáře je luxusnější, že pokud si vyhledá nějaké téma, které se prolíná s jiným, tak aby popojetím nahoru nebo dolu viděl i související témata v jednom přehledném kontextu a k tomu jsem směřoval, alespoň já jako čtenář bych to takto uvítal, ale možná jsem výjimka. Proto mne ani názor dvou "nezávislých" editorů nestačil. Asi nejsem ten správný editor, jednou je mi vytknuto, že jsem příliš teoretický pro laického čtenáře a že Wiki není učebnice, pak mi řeknete, že "smyslem Wikipedie není jen to, aby si někdo odnesl praktický závěr, ale i to, aby pronikl do teorie", např. doktorand, který by ale můj způsob komprese informace do kontextu uvítal. --Miloš Křivan (diskuse) 14. 12. 2022, 16:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]
(pardon, že reaguji trochu později, věnoval jsem se jiné problematice) Za sebe dodávám, že když jsem chtěl provést některé reverty, předběhl mě (bez domluvy) Jan Spousta, asi za tři jsem mu i veřejně poděkoval - plně odpovídaly mému názoru a měl jsem je také připravené ke zveřejnění. Jak jsem již uvedl, v některých případech (např. u energií el. pole) to bude chtít komplexnější přístup, zatím na něj nemám čas, snad v lednu. Také hodlám trochu přeskupit či drobně upravit souhrnné články, minimálně co se týká logické následnosti, uvozujících vět (zatím je to často bez ladu a skladu), odebrání vnitřních infoboxů, korekce svévolně změněné terminologie zpět k termínům (a definicím) daným normou, a doplnění šablon "Podrobně" (pak nebude potřeba přidávat "Pahýl - část") – lze předpokládat, že se budou rozvíjet samostatné články a nevím, zda hodláte vše promítat do obřích souhrnů. Zdraví Petr Karel (diskuse) 14. 12. 2022, 17:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Máte pravdu, že pro některého čtenáře je luxusnější mít témata propojená v jednom článku, a už jsem Vám i děkoval, že shrnující články vytváříte. To není nic proti ničemu a nikdo Vás za to nekritizuje, naopak. Ale pro jiného čtenáře, například pro překladatele, kteří hledají odbornou terminologii (a také pro různé roboty, kteří tu čerpají informace) je naopak luxusnější mít témata vydělená a propojená s články na jiných Wikipediích. Takže prosím tyto dílčí články zbytečně nenahrazujte přesměrováními, stačí v nich náležitě popsat kontext, do kterého patří, a odkázat na shrnující článek. Jsou samozřejmě případy, kdy je sloučení vhodné (např. se jedná o skoro identické téma pod různými názvy, anebo je jeden článek velice nekvalitní, takže ho lze takto zachránit). Ale to se z těch Vámi sloučených případů stalo jen párkrát, a tam jsem to ponechal tak, jak jste to provedl.--Jan Spousta (diskuse) 14. 12. 2022, 18:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]