Diskuse s wikipedistou:Miloš Křivan

Vítejte na české Wikipedii!

Dobrý den! Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si na úvod některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Jak editovat – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články – Slovníček

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, využijte stránku Potřebuji pomoc nebo navštivte klub Wikipedie ve svém okolí; chcete-li navrhnout nějakou změnu, přidejte ji do diskuse Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými tématy či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách můžete na příspěvky reagovat kliknutím na tlačítko [ odpovědět ].
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie. Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se Vám přispívání bude dařit.

---

Do you speak English? Please see the welcoming message in English. • Говорите по русски? Прочитайте сообщение на русском. • Sprechen Sie Deutsch? Lesen Sie Begrüßungsnachricht in Deutsch. • ¿No hablas checo? Ve la mensaje de bienvenida en español. • Bạn có nói được tiếng Việt không Kiểm tra tin nhắn chào mừng bằng tiếng Việt.

---

--Jan Spousta (diskuse) 11. 7. 2022, 16:10 (CEST)

Vážený pane Spousto,

reaguji na smazání mnou vloženého odkazu s Vaším komentářem "reference nedokládá citované tvrzení a navíc nejde o věrohodný zdroj ve smyslu Wikipedie".

Nemáte pravdu, že reference nedokládá citované tvrzení, byla umístěna za pojem "sítě střídavé", přičemž k němu vztažený materiál velmi podrobně popisuje matematické modely jevů právě ve střídavých sítích a tedy sítě samotné. Odkaz na zmíněný materiál je umístěn na stránkách konsorcia Unicorn - VUT v Brně a slouží jako východisko vývoje softwaru určeném pro provádění výpočtů jevů ve střídavých sítích, mj. podpořeném Technologickou agenturou ČR ve finančním objemu několik desítek miliónů korun, což mi přijde jako celkem důvěryhodný zdroj. Já nevím, jak je posuzována věrohodnost zdroje ve smyslu Wikipedie, ale nechápu proč by zcela původní fakticky správný materiál, který může sloužit i jako pomůcka pro studium na elektrotechnických fakultách, nemohl být na Wikipedii formou odkazu uveden. Děkuji za Vaše vyjádření. --Miloš Křivan (diskuse) 13. 7. 2022, 21:46 (CEST)

Dobrý den, z materiálu není patrné, že by prošel nějakou redakcí a oponenturou. Wikipedie:Věrohodné zdroje k tomu říká "knihy vydané na vlastní náklad, osobní weby a blogy z valné části nejsou akceptovatelné jako zdroje". Navíc materiál sice snad popisuje matematickou stránku střídavých sítí, ale nijak nerozebírá tvrzení, jež má tím zdrojem být doloženo: "Proto se jako nejvhodnější z hlediska přenosu energie pro běžný provoz celosvětově prosadily sítě střídavé, až na malé výjimky, například experimentální přenosy extrémně vysokých napětí a menší lokální sítě." To by totiž musel být rozbor nikoli matematický, ale historický. Z obou důvodů se mi zdá, že je jako reference na daném místě naprosto nevhodný. Nezlobte se, že Vás omezuji v rozletu, ale Wikipedie prostě má taková pravidla a je dobré je dodržovat. Mějte se!--Jan Spousta (diskuse) 14. 7. 2022, 10:00 (CEST)

OK, forma je nadřazena obsahu, na to jednou lidstvo zahyne ... p.s. Nebudu se s Vámi přetahovat o jeden odkaz, objektivně vzato se v daném místě odkaz na můj materiál možná nehodí, nicméně si myslím, že by Wikipedie mohla k některým materiálům a jejich umístění (např. formou externího odkazu) přistupovat poněkud flexibilněji, tj. např. vytvořit si nějaký vnitřní oponentský mechanizmus, aby nemusela kvalitnější příspěvky házet lidem na hlavu, např. můj materiál byste mi mohl jako matematik oponovat Vy, to aby jste mne neomezil v rozletu ... --Miloš Křivan (diskuse) 14. 7. 2022, 22:21 (CEST)

V tomto případě si myslím, že forma má svůj smysl. Zabraňuje nájezdům různých falsifikátorů, spammerů a hlasatelů vyšinutých teorií. Neumíte si představit, jaké množství lidí by Wikipedii rádo zneužilo coby svoji hlásnou troubu. Takže pravidlo, že odkazy mají být recenzované a vydané nějakým seriózním nakladatelstvím, má ten význam, že 90 % takových nájezdů lze rovnou s díky odmítnout. Druhý smysl je v tom, že Wikipedie se snaží čtenářům nabídnout prameny, které by pak sami mohli citovat ve svých odborných textech a na které by se mohli spolehnout. Takže i z toho hlediska je lepší, když ty zdroje vydá někdo renomovaný. A Váš nápad, že bychom tady mohli sami něco recenzovat, je sice dobrý, ale nemáme na to nejspíš kapacitu a peníze. Znamenalo by to v podstatě tady bokem ještě vytvořit univerzální odbornou redakci s náležitým zázemím administrativy a recenzentů, a já si neumím předtavit, jak bychom takový mamutí projekt dokázali zajistit.--Jan Spousta (diskuse) 15. 7. 2022, 09:36 (CEST)

Náhled

Pro Vaši informaci

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o to, abyste nepoužíval(a) tlačítko Zveřejnit změny po každé drobné editaci. Každá zveřejněná změna se ukládá do historie článku a do seznamu posledních změn, a časté ukládání je tak zbytečně přeplňuje a znepřehledňuje. Hrozí také, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Zveřejněním zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku.

Editujete-li přímo zdrojový text článku (tlačítko „Editovat zdroj“), doporučuje se používat tlačítko Ukázat náhled, které Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole Shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny zveřejněte. --Felix220 (diskuse) 11. 7. 2022, 18:57 (CEST)

Děkuji za upozornění, funkci ukázání náhledu jsem si neuvědomil, jsem na wiki nový, syntaxi zdrojového kódu spíše odhaduji metodou zkouška omyl, proto tolik zveřejněných změn. Také některé stránky edituji v rozpětí několika dnů, tj. zveřejňuji změny postupně. Mnou editované stránky dle mého názoru nejsou v dobrém stavu, některé formulace jsou částečně nepřesné či nepříliš srozumitelné či neaktualizované nebo nekonzistentní a obsahují neexistující odkazy, přitom se jedná o v dnešní době o frekventovaná témata, tak jsem si říkal, že se pokusím na nich udělat trochu v rámci svých schopností pořádek. Počet změn se tedy pokusím eliminovat, nicméně pokud dojdete k závěru, že má činnost na wiki je spíše ke škodě, tak svého úsilí zanechám. Miloš Křivan --Miloš Křivan (diskuse) 11. 7. 2022, 19:44 (CEST)

Shrnutí

Dobrý den, díky za vaše příspěvky. Chci vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je velmi žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se vaše změny týkají. Umožníte tak snazší dohled nad stránkou posledních změn, ale i budoucí nalezení konkrétní změny v historii článku.

Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. --Mario7 (diskuse) 20. 7. 2022, 04:09 (CEST)

Děkuji za upozornění, mnou editovaná stránka Elektrické sítě byla podle mne ve velmi žalostném stavu, tak jsem provedl její kompletní rekonstrukci, a to po částech, kdy jsem od počítače musel odejít a změny zveřejnit, aby nedošlo ke ztrátě mých editací, bylo to trochu pracné, takže bych asi každou takovou editaci shrnul pod heslem "rekonstrukce stránek". Také si něčeho všimnu až po zveřejnění, jde vždy o drobnost a pravda tady jsem shrnutí zanedbal, ale stále si říkám, že nejdůležitější je výsledek. Příště se to pokusím se to napravit. --Miloš Křivan (diskuse) 20. 7. 2022, 04:26 (CEST)

Dobrý den, jakožto serióznímu editorovi vám sem chci kromě neosobní standardizované šablony přidat také teplé lidské slovo :). V žádném případě se nejedná o něco, co by Vás mělo jakkoli omezovat či znechucovat – ve shrnutích buďte klidně maximálně stručný. Jde zejména o to, aby další wikipedisté, sledující poslední změny (viz WP:Patrola) měli představu, že v daném případě se jedná o přínosnou, bezproblémovou editaci. Shrnutí editace je tedy takovým ulehčením pro zbytek naší komunity. Díky, ať se daří --Mario7 (diskuse) 20. 7. 2022, 04:18 (CEST)

Zdravím,

dokončil jsem rekonstrukci stránky "Elektrická síť", bylo to trochu pracné, tak si drze říkám, že bych si zasloužil nějakou odměnu, tu si představuji tak, že by mi Wikipedie dovolila přidat k odrážce "Modelování soustav" odkaz "https://www.intelligentsoftware.eu/upload/pdf/MathES.pdf", který mi wikipedista Jan Spousta zakázal s odůvodněním "knihy vydané na vlastní náklad, osobní weby a blogy z valné části nejsou akceptovatelné jako zdroje", což jsem vzhledem k sousloví "z valné části" pochopil tak, že výjimka je možná. Odkazovaný materiál jsem vypracoval jako vědecký pracovník VUT v Brně (FEKT - UEEN) jako podklad k vývoji SW v rámci několika (čtyř) úspěšných grantů TAČR, takže zcela jistě prošel interními recenzemi a je umístěn na stránkách konsorcia Unicorn - VUT. Chtěl jsem Vás poprosit o předložení mé prosby širší komunitě Wikipedie k diskuzi. Děkuji. --Miloš Křivan (diskuse) 21. 7. 2022, 19:43 (CEST)

@Miloš Křivan Dobrý den, jako referenci to použít nelze, ale dal jsem Vám to do sekce externí odkazy. --KPX8 (diskuse) 21. 7. 2022, 23:58 (CEST)

děkuji ... --Miloš Křivan (diskuse) 22. 7. 2022, 00:22 (CEST)

Kategorizace

Dobrý den, čtení ke kategorizaci (neuronových sítí): WP:OVERCAT. Zdraví --Mario7 (diskuse) 22. 7. 2022, 05:13 (CEST)

Děkuji za povýšení z externího odkazu do literatury. S těmi kategoriemi to zas tak nechápu a nebudu to podrobně studovat, dám na Vás jako na zkušeného wikipedistu, ale domníval jsem se, že umělá neuronová síť je podkategorie umělé inteligence a strojové učení (machine learning) je většinou synonymem pro umělé neuronové sítě a učení s učitelem či bez se většinou týká také umělé neuronové sítě. --Miloš Křivan (diskuse) 22. 7. 2022, 05:50 (CEST)

John Hopfield

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku John Hopfield. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit alespoň mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá odložené smazání. Děkuji za pochopení. --David V. (diskuze) 17. 8. 2022, 15:38 (CEST)

Děkuji za upozornění,

původně jsem chtěl na p. Hopfielda z článku Hopfieldova síť odkázat na anglickou Wikipedii, v tom mě ale zabránil nějaký filtr, který mi doporučil článek o p. Hopfieldovi raději založit na české Wikipedii, byť v sebekratší podobě s tím, že bude připraven na doplnění třeba někým jiným. Mohu ho doplnit sám, ale pouze překladem nějakých dalších pasáží z anglické Wikipedie, k čemuž jsem se původně necítil být tím nejkompetentnějším. Stejně stručné jsou i mnou založené články Stephen Grossberg, Gail Carpenter a Teuvo Kohonen, je tam také tento problém? Děkuji. --Miloš Křivan (diskuse) 17. 8. 2022, 16:00 (CEST)

Další Vámi zmiňované články jsou za mě uznatelné za pahýly, jelikož jsou oproti stránce o Johnu Hopfieldovi alespoň o trochu delší. Tento článek obsahuje v podstatě jeden řádek textu, resp. jedno kratší souvětí a jednu větu, což je na samostatný článek málo. Pokud je to možné, rozšiřte jej prosím alespoň o několik vět. --David V. (diskuze) 17. 8. 2022, 16:03 (CEST)

Děkuji, pokusím se ... --Miloš Křivan (diskuse) 17. 8. 2022, 16:07 (CEST)

Indukčnost

Dobrý den,

vrátil jsem do článku zpět oficiální české názvy podle norem pro veličiny (vložil jsem reference) a přesunul zpět na korektní název. Ve zdůvodnění Vaší editace jste uvedl možnost záměny s "dalšími významy". Pokud tedy chcete, vytvořte nový článek Indukčnost (rozcestník), kam tyto další významy (vedle vlastní indukčnosti a vzájemné indukčnosti uveďte. V článku Indukčnost pak můžeme odkázat na tento rozcestník.

Děkuji za pochopení. Petr Karel (diskuse) 15. 9. 2022, 09:14 (CEST)

Děkuji,

nevšiml jsem si, že existuje ještě článek vzájemná indukčnost. Název z indukčnosti na elektrickou indukčnost jsem změnil proto, aby odpovídal sdruženým pojmům elektrický odpor a elektrická kapacita, jak jsou na Wikipedii nazvány (nikoli mnou). Z logiky věci si myslím, že pokud máme článek vzájemná indukčnost, tak by vedle měl být článek s názvem "vlastní indukčnost", a nad tím rozcestník elektrická indukčnost, souhlasíte? --Miloš Křivan (diskuse) 15. 9. 2022, 16:51 (CEST)

Elektrický odpor a elektrická kapacita jsou korektní české pojmy dle normy (přívlastek slouží pro specifikaci odlišnosti od českých pojmů odpor a kapacita s jinou významovou podstatou, například teplotní, mám-li zůstat u fyzikálních veličin). Normalizátoři asi měli dobrý důvod, proč k indukčnosti nedávat stejný přívlastek, který by mohl být zavádějící – zatímco u elektrické kapacity se jedná o schopnost soustavy nabitých vodičů vytvářet elektrické pole, u indukčnosti se jedná o schopnost soustavy vodičů protékaných proudem vytvářet magnetické pole – toto je skutečná fyzikální podstata obdoby těchto veličin ve statickém případě. Ani v dynamickém případě nelze indukčnost redukovat jen na elektrickou stránku, jedná se o charakteristiku schopnosti elektromagnetické indukce. V obou případech by tak potenciální přívlastek mohl být „elektromagnetická“, ten se ale neužívá ani v češtině (kde záměna s českým pojmem s jinou významovou podstatou na rozdíl od odporu a kapacity nehrozí), ani v jiných jazycích.

Pro rozhodnutí mezi názvem „indukčnost“ a „vlastní indukčnost“ existuje podpora v pravidle očekávatelnosti názvu článku (vedle doporučovaného jednoslovného názvu v Mezinárodním elektrotechnickém slovníku). Většina uživatelů bude hledat indukčnost a mínit indukčnost vlastní, proto má „indukčnost“ přednost. Kdyby náhodou někdo hledal indukčnost vzájemnou, má odkaz v první větě (vložil jsem šablonu Různé významy).

Rozcestník bych považoval za rozumný tehdy, kdyby existovaly ještě další významy s jinou podstatou (však jsem to výše doporučil), rozhodně by ale neměl být nazván „elektrická“ indukčnost.

Zdraví Petr Karel (diskuse) 15. 9. 2022, 18:25 (CEST)

Máte pravdu, děkuji za vysvětlení. --Miloš Křivan (diskuse) 16. 9. 2022, 02:42 (CEST)

Funkce

Díky za důkladné učesání článku. Jen bych doporučil nějakým způsobem (poznámkou, nebo rozvést do oddílu) znovu zahrnout zmínku o mnohoznačných funkcích, které sice neodpovídají definici, ale jsou pod tímto pojmem kvůli své užitečnosti v praxi často „využívané“ (např. komplexní odmocnina či logaritmus). Zkuste to uvážit, na cswiki totiž jinou zmínku čtenář nenajde.

Hodně elánu do dalších editací matemtických a fyzikálních článků přeje Petr Karel (diskuse) 4. 10. 2022, 16:51 (CEST).

Ano, pokusím se zohlednit, ještě s článkem nejsem hotov, mám v plánu ještě nějaké drobnější úpravy, pracuji na něm jak mi vyjde čas, počítám tak dva tři dny ... --Miloš Křivan (diskuse) 4. 10. 2022, 16:57 (CEST)

září 2022

Pro Vaši informaci

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o to, abyste nepoužíval(a) tlačítko Zveřejnit změny po každé drobné editaci. Každá zveřejněná změna se ukládá do historie článku a do seznamu posledních změn, a časté ukládání je tak zbytečně přeplňuje a znepřehledňuje. Hrozí také, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Zveřejněním zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku.

Editujete-li přímo zdrojový text článku (tlačítko „Editovat zdroj“), doporučuje se používat tlačítko Ukázat náhled, které Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole Shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny zveřejněte. --Poirot12345 T (diskuse) 7. 10. 2022, 22:13 (CEST)

Ano, s funkcemi uvedených tlačítek jsem seznámen a používám je, ale problém je v tom, že editovat matematické články a vzorce je trochu složitější než editace textu. Některé chyby a nedostatky v náhledu nevidím (nevšimnu si jich), vidím je třeba až druhý den, kdy si úpravy s odstupem kontroluji. Úpravy jsou také časově náročné, takže je musím třeba na pár hodin či den přerušit, a tak je částečně zveřejním, aby případná chyba v článku nevisela ještě zbytečně dlouho po objevení, a následně je dokončím později. Mně to taky štve, snažím se počet zveřejnění minimalizovat, do shrnutí editace se snažím vždy něco uvést, ale může se stát, že se někdy překliknu, a místo náhledu kliknu na zveřejnění. Ale nejsem v tom sám, ani zkušeným editorům se nepodaří něco upravit napoprvé. Nicméně se domnívám, že kvalita článku by měla být nadřazena počtu zveřejnění, i když je pak historie méně přehledná. --Miloš Křivan (diskuse) 7. 10. 2022, 22:48 (CEST)

Zobrazení

Po vašich četných úpravách je první věta oddílu Definice chybná, protože je slepencem dvou různých definic. Jedná-li se o zobrazení z X do Y, pak je to relace, která každému x přiřazuje nejvýše jedno y (obecnější případ, kdy definiční obor může být menší než celá X) Jedná-li se o zobrazení X do Y, pak je to relace, která každému x přiřazuje právě jedno y.

Právě kvůli možným nepřesnostem v chápání (jejichž obětí jste se pravděpodobně sám nechtěně stal) to bylo v článku vysvětleno podrobněji v pododdílu Podle pokrytí výchozí a cílové množiny, který jste, nevím proč, smazal.

Žádám vás proto o opravu, abych nemusel revertovat zbytečně mnoho vašeho nedávného snažení. Dík za pochopení. Petr Karel (diskuse) 10. 10. 2022, 18:04 (CEST)

Vážený pane Karle,

děkuji za upozornění v překlepu jednoho slova v definici, původní povídání mám snahu zestručnit, aby se podstata neztratila v omáčce. Zajímavé mi přijde to, že mi za jeden překlep vyhrožujete revertem několika hodinové práce (stačilo upozornit), ale toho nepřehledného guláše z chybami ve spoustě ostatních článků o matematice si nikdo nevšimne. Už jsem si na Wikipedii tak trochu zvykl na to, že za dny práce dostanu pouze od některých Wikipedistů akorát vynadáno, skoro mi to připadá, jako že si určitý okruh témat hlídá uzavřená skupina, která nemá ráda, když se jim do toho někdo plete. Podle toho úroveň naší Wikipedie také někdy vypadá, což pro mne po hlubším pohledu bylo dost překvapující. Klidně si vyhledejte všech mých jedenáct set editací a revertujte je, mne už Wikipedie přestala zajímat. Děkuji svému mentorovi user:Martin Urbanec a kolegům user:Mario7 a user:KPX8 za trpělivost s mými nedávnými začátky. Jak se říká, bylo to "zajímavá zkušenost". --Miloš Křivan (diskuse) 10. 10. 2022, 23:01 (CEST)

@Miloš Křivan Zbytečně se necháváte odradit příliš brzo, pane kolego. Nedorozumění, ba i konflikty, jsou běžné v každé lidské činnosti, nelze tedy očekávat, že by tvorba a údržba Wikipedie byla v tomto nějak odlišná. Tím spíše, že Wikipedie je největší kolaborativní projekt na světě. Tu a tam se prostě někdo nechová příliš vstřícně, většinou však ve svatém nadšení pro věc a nikoli s nějakými destruktivními motivy. Proto tu existují i pravidla a procesy pro mitigaci konfliktů, aby nic takového nezašlo příliš daleko. Pojďte se pokusit to přehlédnout a jede se dál. Wikipedie nemá placené editory, takže pokud je někde v něčem nedokonalá, je to jen na nás všech to napravit. Kritizovat Wikipedii znamená kritizovat sebe, že jsem se dost nesnažil... No, tak či tak, ať se daří. --KPX8 (diskuse) 14. 10. 2022, 15:32 (CEST)

Díky za morální podporu, zkusím "jet dál", pokud budu mít pocit, že někde něco mohu vylepšit ... --Miloš Křivan (diskuse) 15. 10. 2022, 16:57 (CEST)

Dobrý den,

obracím se na Vás s žádostí o radu v souvislosti s naší výše uvedenou diskusí. Na mé diskusní stránce se na mne obrátili pánové, kteří již od mých začátků na Wikipedii mi stojí za zády a nevynechají příležitost jak mne zkritizovat. Jsem přesvědčen, že je to již v osobní rovině, měl jsem s nimi již několik výměn názorů, jejich argumenty považuji za zástupné, pánové se ozvou vždy když sáhnu na jimi editované články. V případě pana Spousty je to evidentní. V jednom případě mi vyčetl špatnou češtinu, aniž by mně doložil konkrétně kde, lepší argument asi nenašel. Jeho poslední výtku považuji za lichou, neboť článek "zpětné šíření chyby" (který sám založil překladem z en.Wikin a který jsem následně z větší části dobudoval) je nedílnou součástí tématu "Umělá neuronová síť", což plyne už z jeho názvu - zpětným šířením se míní šíření po neuronové síti, nikde jinde se nepoužívá a jeho smysl má pouze v kontextu neuronové sítě spolu s ostatními způsoby jejího učení, proto jsem jej vložil na vhodné místo do článku o neuronových sítích. Co se týká pana Karla, v diskusi jsem mu svůj postup vysvětloval, různě rozeseté fragmenty mají větší výpovědní hodnotu v nějakém zastřešujícím kontextu, protože spolu vzájemně úzce souvisí a vzájemně se prolínají včetně značení veličin. Při slučování jsem poctivě dodržoval všechna předepsaná pravidla, pokud si čtenář zadá do Wiki příslušné téma, vždy se mu přímo otevře a to ve všech souvislostech. Problému interakce s interwiki zas tak nerozumím, ale mám pocit, že je to spíše technický problém, kvalita a ucelenost informace má podle mne pro čtenáře větší hodnotu.

Jsem na Wiki již několik měsíců a věnoval jsem jí značné úsilí, protože na to mám čas a baví mně to, proto by mi bylo líto, aby má práce vyšla nazmar. Rád bych aby někdo nezávisle posoudil kvalitu mé práce, zda je pro Wikipedii přínosem či nikoliv, ale nevím jak to udělat, zda by byl někdo ochoten. Děkuji za případnou radu. --Miloš Křivan (diskuse) 12. 12. 2022, 16:11 (CET)

Dvě doporučení

Vidím, že jste se opět vrátil, proto si dovolím dvě doporučení, jak docílit lepšího výsledku:

1. Snažte se o encyklopedický styl. Wikipedie je encyklopedie a nikoli učebnice nebo návod, proto se vyhýbejte 1. osobě („průběh funkce vyšetřujeme ...“) a zkuste jinou formulaci („vyšetřování průběhu funkce se provádí ...“)
2. Články s nezjevnými informacemi (což je skoro celá matematika) vyžadují důkladné zdrojování, aby bylo možno uvedená tvrzení ověřit a vyloučit možné nepřesnosti, případný vlastní výzkum nebo úmyslný vandalismus. Proto se naučte, jak vkládat reference, nejlépe ty řádkové (dovnitř textu). Články bez referencí se považují za méně kvalitní a patroláři je označují šablonou „Neověřeno“ či jejími variantami a v horších případech zahajují tzv. „odložené smazání“.

Úspěšné další editace přeje Petr Karel (diskuse) 18. 10. 2022, 18:28 (CEST)

Dobrý den, připojuji se k těmto doporučením. Publikované rozšíření hesel na Wikipedii nese občas znaky neencyklopedického stylu a často jsou mnohé pasáže bez zdrojů. --Cepice (diskuse) 19. 8. 2023, 15:05 (CEST)

Dobrý den,

řídil jsem se pokyny "Pokud s rychlým smazáním stránky nesouhlasíte, objasněte své důvody na diskusní stránce a následně z textu této stránky odstraňte šablonu Smazat" tak nevím, proč mne revertujete, nevhodně zvolená hesla jsem opravil v souladu s dohledatelnými referencemi, revertem jste stránku posunul o krok zpět. Jinak obecně vidím trochu problém mezi mezi rigorózním encyklopedickým pojetím a zprostředkováním maximální informace na minimální ploše jako zdroje pro studenty či doktorandy. --Miloš Křivan (diskuse) 19. 8. 2023, 23:56 (CEST)

Mazání obsahu bez komentáře i náhrady

Dobrý den, děkujeme za práci na článcích encyklopedie. Smazal jste větší část článku Elektrická síť aniž byste to ve shrnutí editace vysvětlil a nadto jste tuto editaci označil jako malou, což je v rozporu s pravidly Wikipedie:Malá editace. V předpokládaném místě Elektrická přenosová soustava informace nejsou. Prosím vás proto o nápravu, děkujeme. --Elektrolyt (diskuse) 29. 11. 2022, 10:50 (CET)

Dobrý den, ano, shrnutí editace jsem trochu odbyl, asi proto, že odebranou pasáž jsem před časem sám vložil, což mi bylo nedávno vytknuto z důvodu, že nepokrývá téma z celosvětového hlediska, ale pouze lokálně. Udělal jsem to z důvodu vyřešení požadavku "Globalizovat". Obecně platné věty jsem do článku vrátil, zbytek je obsažen v článcích Elektrická přenosová soustava a Elektrická distribuční soustava. --Miloš Křivan (diskuse) 29. 11. 2022, 12:27 (CET)

Díky. --Elektrolyt (diskuse) 29. 11. 2022, 14:46 (CET)

Omluva + poznámka ke slučování

Omlouvám se za rychlý revert čl. Elektrická práce, přesměrování bylo jen na oddíl Lorentzova síla, kde daný text obsažen nebyl. (Šablona podrobně je až na konci, proto jsem ji přehlédl.) Za přínos považuji oddělení práce magnetického pole, která do daného hesla obsahově nepatřila.

Při té příležitosti upozorňuji na to, že wikipedie je encyklopedie, nikoli učebnice, proto nevítám Vaše slučování různých hesel do velkých obecných článků. Mnozí uživatelé nechtějí načítat zbytečně velké články, aby dostali podstatu, kterou hledají (zejména při přístupu mobilem). Velké obecné články by měly být shrnující v tom, že podají přehled o problematice, ale podrobnosti k daným jevům, veličinám a zákonitostem by měly být v jednotlivých dílčích článcích. Proto raději do přehledových článků vkládejte jen šablonu Podrobně a stručné shrnutí (klidně přitom opakujte úvodní pasáž podrobného článku), ale neslučujte do nich celé články, které vyprázdníte, zvlášť když mají mnohé interwiki partnery (např. kvantový Hallův jev), vlastní infoboxy (Elektrická indukce) apod.

Vyloženě špatné je, když je dané heslo nejprve přesměrované na obecný článek, a z něj pak zase jinam (což je příklad elektrické práce). Vede to totiž k tomu, že uživatel namísto přímého přístupu k danému obsahu hesla se musí vícekrát proklikávat strukturou. Proto přesměrování Elektrické práce napřimuji. Nevím, zda se něco podobného událo i v jiných případech Vašich přesunů, asi to budete nejlépe vědět sám, proto to případně zkuste také napřímit.

Ještě hodlám upravit čl. elektromagnetické pole - vyčlenit v něm stručný oddíl pro práci. Zahrnutí pod Lorentzovu sílu a zmínění pouze její práce na náboj (magnetická část jakožto gyroskopická síla vůbec práci nekoná) je nejen zavádějící, ale neuvádí hlavní aplikační oblast - práci elmg pole v elektromotorech a jiných elektrických a magnetických mechanismech, tedy práci konanou na vodičích, dielektrikách a magnetikách.

Zdraví Petr Karel (diskuse) 2. 12. 2022, 11:00 (CET)

Ano, článek Elektrická práce se měl spíše vzhledem k jeho obsahu jmenovat Elektromagnetická práce, neboť byl členěn do tří kapitol. V úvodní obecné zastřešující kapitole nazvané elektromagnetická práce byl pouze jeden vztah vyjadřující práci konanou Lorentzovou silou a k němu byl přiřazen vztah vyjadřující Lorentzovu sílu, proto jsem přesměrování vedl primárně na Lorentzovu sílu v rámci obecného článku Elektromagnetické pole, ostatní dvě kapitoly jako speciální případy obecné elektromagnetické práce jsem pak včlenil do příslušných článků jakožto speciálních případů Elektromagnetického pole a v primárním cíli přesměrování jsem na ně dal odkazy. Sám jsem to považoval za trochu nešikovné, ale v té chvíli jsem nevěděl jak jinak.

Ano, Wikipedie není učebnice, ale měla by být především zdrojem stručné smysluplné ucelené informace, tj. jakýsi velmi stručný výtah z učebnice popisující podstatu daného tématu. Téma Elektrické pole je poněkud obsáhlejší téma a proto si myslím, že si zaslouží i přiměřeně obsáhlejší článek, kde budou podstatné věci přehledně pro porovnání vedle sebe, pak se jednotlivá částečná témata i lépe pochopí, jsou-li zařazena do nějakého kontextu. Myslím, že je to tak lepší, než mít téma roztroušené v různých fragmentech na hraně pahýlu (u některých fragmentů je dokonce přímo vložena šablona Pahýl nebo navrženo sloučení). Samozřejmě je potřebné slučování provádět v nějakých rozumných proporcích, o to se snažím. --Miloš Křivan (diskuse) 2. 12. 2022, 17:19 (CET)

Nahrazování článků přesměrováními

Dobrý den, není většinou nic proti ničemu, pokud člověk z jednoho článku přenáší text do druhého. Ale je velice sporné potom ten původní článek nahradit přesměrováním, jestliže jde o téma, které by samo o sobě vydalo na samostatný článek a které má odkazy do jiných Wikipedií, kde je popsáno podrobněji. Když například jste Algoritmus zpětného šíření chyby‎ přesměroval na Umělá neuronová síť, tak jste čtenáři vzal v podstatě možnost se jedním kliknutím dostat na anglický článek en:Backpropagation, kde je tato metoda vysvětlena podrobněji. Také jste velmi ztížil možnost dalším editorům, aby téma zpětného šíření chyb v české Wikipedii rozpracovali podrobněji, jelikož nemají kde navázat. Mohl byste prosím po sobě svoje editace projít (odkaz máte vpravo nahoře na Příspěvky) a vrátit tam zase zpět ty texty (pomocí záložky Zobrazit historii se můžete vrátit k předchozím verzím)? Odkaz na článek Umělá neuronová síť do nich případně můžete přidat v sekci Související články, pokud už se nevyskytuje přímo v textu. Děkuji a zdravím,--Jan Spousta (diskuse) 12. 12. 2022, 09:23 (CET)

Vážený pane Spousto,

existence článku algoritmus zpětného šíření chyby sama o sobě nemá smysl, neboť se jedná o organickou součást umělé neuronové sítě a k ničemu jinému se nepoužívá, jak sám název napovídá, jedná se o zpětné šíření chyby neuronovou sítí, a proto by měl být zařazen do jejího kontextu. Pravděpodobnost, že jej někdo bude dále rozvíjet je malá, téměř vše je již uvedeno (mnou podrobně popsaný iterační krok algoritmu), ale pokud by někdo chtěl, může to udělat i v rámci hlavního článku. Pokud čtenáře bude zajímat anglická verze, stačí když si přes clipboard zadá uvedený anglický název do vyhledávače, ale nic moc nového se nedoví, takže to nepovažuji za relevantní důvod jeho samotné existence. Nic vracet nebudu, dokud neproběhne diskuse v rámci širší komunity. Děkuji. --Miloš Křivan (diskuse) 12. 12. 2022, 18:52 (CET)

Vážený pane Křivane, právo na existenci samostatných článků se tady neposuzuje podle toho, k čemu se jejich předmět používá, ale především podle toho, jestli je jejich téma emcyklopedicky významné. Přečtěte si prosím Wikipedie:Encyklopedická významnost. Jistě lze vzít v úvahu i další aspekty, ale tady zrovna mi záležitost připadá jasná: o algoritmu vyšla řada odborných článků i kapitol v učebnicích, má samostatná položky ve 20+ Wikipediích a jeho problematika je celkově tak rozsáhlá, že se nedá v úplnosti pojednat jako kapitola většího wikičlánku. Podle doporučení Wikipedie:Délka článku se má délka vlastního textu článku pohybovat kolem zhruba 30-50 kB stati, a k tomu se v článku Umělá neuronová síť už pomalu blížíte, a přitom tam ani zdaleka nemáte "téměř vše", co se o chování algoritmu ví, třeba ve vstahu k různým aktivačním funkcím. V takovém případě se prostě články o aspektech většího tématu zakládají skoro automaticky. No a kromě toho bych Vás rád upozornil, že diskuse v rámci širší komunity se tady na Wikipedii obvykle vyžaduje před tím, než někdo udělá nestandardní a potenciálně sporné změny, ne až potom. Takže ta přesměrování prosím vraťte, a pak můžete diskusi případně zahájit, ale jak vidíte, já budu v tomto konkrétním případu proti.--Jan Spousta (diskuse) 12. 12. 2022, 22:51 (CET)

Vážený pane Spousto,

nepochybuji, že variací na zpětné šíření chyby je milion, různí autoři si potřebují zvýšit publikační činnost. Jaké jiné aktivační funkce máte na mysli? Pokud někdo nahradí sigmoidu hyperbolickou tangentou nebo jinou, prakticky to má na výsledek zanedbatelný vliv, a Vy mi prosím neříkejte, že v článku nemám "téměř vše", já jsem zmíněný algoritmus (včetně jeho variant) v kolektivu specialistů a absolventů MFF UK studoval a nejlépe fungující verzi naprogramoval v komerčním SW, máte také takovou praxi? Zda jsem udělal nestandardní a potenciálně sporné změny, prosím nechte na komunitě. To že Vy budete proti předpokládám, vždyť jste původní, podle mne více méně bezobsažný článek pouhým překladem sám vytvořil. ANN stojí a padá na algoritmu učení, 85% sítí jsou sítě MLP, které z 99% používají BPA. Diskutovaný článek má smysl pouze v kontextu ANN. Máte pravdu v tom, že zas tak neřeším nějaká administrativní pravidla, jde mi o to, aby si čtenář z článku odnesl smysluplný stručný praktický závěr, a nepatlal se v širokých teoretických diskuzích, kterým stejně nerozumí. --Miloš Křivan (diskuse) 13. 12. 2022, 00:04 (CET)

Pro Vaši informaci se v současnosti používají hlavně různé varianty po částech lineárních funkcí (ReLU), což znamená, že derivace jsou až na bod zlomu konstantní, a to zjednodušuje zpracování backpropagace. Výzkum, který se kolem učení hlubokých neuronových sítí odehrává, v žádném případě není jen o tom, aby si někdo zvýšil publikační činnost, má to často velmi praktické důsledky, jako třeba právě pochopení, jak které aktivační funkce fungují. (Samozřejmě existují i články, které toho moc nového nepřinesou, ale to je všude.) A smyslem Wikipedie není jen to, aby si někdo odnesl praktický závěr, ale i to, aby pronikl do teorie - Wikipedii používá celá řada různých lidí, včetně doktorandů a podobně.--Jan Spousta (diskuse) 13. 12. 2022, 09:34 (CET)

pozn.: Pokud byste u všech neuronů MLP ponechal ReLU, tak síť těžko naučíte ... --Miloš Křivan (diskuse) 13. 12. 2022, 16:45 (CET)

Dobrý den, také se připojuji a prosím o navrácení všech nosných článků z elektromagnetismu, zejména těch, co mají bohatá interwiki (už jsem na jejich nevhodnost vyprazdňování přesměrováním jednou poukazoval). Při slučování bez ponechání pův. článku je zvykem vložit nejprve šablonu Šablona:Sloučit a počkat na reakci komunity; teprve po konsensu o sloučení ho provést. Jste tak případně včas upozorněn na nevhodnost takového zásahu do struktury wikipedie a vyhnete se zbytečným revertům. Zdraví Petr Karel (diskuse) 12. 12. 2022, 09:39 (CET)

Vážený pane Karle,

co se týká elektromagnetizmu, tak jsem Vám již výše vysvětloval důvody slučování, jedná se o vzájemné prolínání úzce provázaných pojmů včetně shodného značení souvisejících veličin, např. je vhodné mít článek Tok magnetické indukce pod článkem Magnetická indukce atd. Zdělte mi prosím konkrétně, které články je nezbytné mít samostatně, a já to provedu, ale doufám, že mezi nimi nebudou články s visící šablonou "Pahýl" či "navrženo sloučení". Děkuji. --Miloš Křivan (diskuse) 12. 12. 2022, 19:08 (CET)

Udělal jsem to raději sám, co šlo jednoduše. Budu pokračovat i u jiných hesel, ale komplexněji (pouhý návrat k původnímu článku by nebyl optimální). Mimochodem: Je-li článek označen jako pahýl, znamená to, že si daná informace žádá doplnění. Pokud ji slučujete bez doplnění (nevšiml jsem si, že byste danou informaci doplňoval o nové chybějící informace), je třeba šablonu "pahýl" nahradit šablonou "pahýl část", protože pahýlovitost trvá (začlenění do většího článku ji jen maskuje). Co kdybyste se zaměřil na skutečné doplňování chybějících informací (a dokládal je zdroji, což neděláte), namísto pouhého přeskládávání?

A ještě jeden tip: Pokud jste nalezl zálibu ve skládání spousty jednotlivých encyklopedických hesel do velkých celků, zkuste se namísto wikipedie zapojit do sesterského projektu Wikiknihy a vytvořit na souhrnné téma wikiučebnici. Tam po Vás ani nebudou chtít zdrojování. Zdraví Petr Karel (diskuse) 13. 12. 2022, 10:12 (CET)

Myslím, že vytváření rozumně velkých přehledových článků (třeba i skládáním z částí jiných článků) je účelné i na Wikipedii. Takže za to Vám patří dík. Jenom prosím nenahrazujte ty původní články přesměrováním, pokud tyto články samy jsou větší, mají nějaký potenciál k rozšíření anebo na ně vedou mezijazykové odkazy do velkých Wikipedií, kde se dá najít více informací. Wikipedie není z papíru, takže nevadí, pokud je jedna informace uvedena na dvou místech. Pokusil jsem se to po Vás napravit, ale bylo by bývalo lépe, kdybyste se toho ujal sám, protože jste zřejmě ty články četl podrobněji. Nu což. Hezký den,--Jan Spousta (diskuse) 13. 12. 2022, 11:13 (CET)

Zdravím,

všiml jsem si, že jste reverty neudělal sám, nechal jste to na p. Spoustovi, to jste se na mne domluvili? Tím je myšleno "není konsensus"? Nevšiml jsem si, že by se kromě Vás k věci ještě někdo vyjádřil. Ohledně pahýlů si myslím, že jeho rozšíření na širší článek by spočívalo právě v doplnění kontextu, který přenosem do širšího článku automaticky vznikl, takže se nejedná o pouhé přeskládání. Co se týká referencí, tak jsem žádné neubíral ani nepřidával, původní ozdrojování zůstalo v původním stavu. Pan Spousta provedl pouhé reverty, tj. bez mých grafických úprav, některých oprav, zpřesnění atd. Tím přišla nazmar má veškerá práce směřující ke zkvalitnění obsahu. Pokud by jste obnovení původních článků nechali na mně, nemuselo k tomu dojít. Např. v článku Zobrazení magnetického pole již rok visí šablona "Je navrženo začlenění celého obsahu tohoto článku do článku Magnetické pole" bez jediného diskusního příspěvku, tak jsem to prostě po roce udělal. Takže Vám pánové blahopřeji ke zkvalitnění Wikipedie. P.S. Též k rukám @Wikipedista:KPX8 a @Wikipedista:Martin Urbanec. --Miloš Křivan (diskuse) 13. 12. 2022, 16:39 (CET)

Dobrý den, "není konsensus" znamená buď, že se změna zavedeného článku na cosi jiného na jeho diskusní stránce buď vůbec nediskutovala, anebo že se tam v diskusi nedošlo ke shodě. Máte pravdu, že by bylo bývalo lépe, abyste si ta přesměrování po sobě pořešil sám, a mohl tak např. začlenit různá vylepšení. Proto právě jsem Vám také psal výše, abyste to mohl udělat. Nereagoval jste vstřícně, a tak když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. S panem kolegou Petrem Karlem jsme se nijak nedomlouvali, ani se neznáme. Prostě jen oba věříme, že zdejší zvyklosti se mají dodržovat a že radikální překopání nějaké tematické oblasti by mělo být promyšlené a prodiskutované předem.--Jan Spousta (diskuse) 13. 12. 2022, 21:40 (CET)

Tak to naprosto zřetelně nemáte pravdu, p. Karlovi jsem jasně odpověděl, že články ohledně elektromagnetizmu, které mi označí, vrátím. Ve Vašem případě se jednalo pouze o článek Algoritmus zpětného šíření chyby, kde jsem uvedl, že žádám o širší konsensus. Přesměrování jsem za uvedených podmínek neodmítal. To se každý jasně dočte ve výše uvedené diskusi. P.S. Proč odpovídáte za p.Karla? Má reakce směřovala k němu. --Miloš Křivan (diskuse) 13. 12. 2022, 22:54 (CET)

Možná jsme se nepochopili, a.z.š.ch. byl jen příklad, množným číslem jsem dával najevo, že mám na mysli všechny články, které jste bez diskuse s kýmkoli nahradil přesměrováním. Nechtělo se mi je vyjmenovávat, byl jich velký počet. (A za pana Karla neodpovídám, jen poznamenávám na okraj Vaší dikskuse něco, co považuji za relevantní.) Dobrou noc,--Jan Spousta (diskuse) 13. 12. 2022, 23:08 (CET)

Tak to jste měl explicitně zmínit, nejsem čtenář myšlenek, Vaše reakce přišla až po přesměrování zmíněného článku, s "předmětnými úpravami" jsem začal již 27.11., to jsou tři týdny ... --Miloš Křivan (diskuse) 13. 12. 2022, 23:29 (CET)

Psal jsem, že je to příklad, a vyzýval Vás, abyste si prošel seznam svých editací, protože jsem měl podezření, že to nebylo ojedinělé. Kolega Petr Karel Vás už na totéž upozorňoval dříve. Když Vás dva další editoři nezávisle upozorňují na nějaký problém ve Vaší práci, měl byste to brát vážně a nehledat v tom spiknutí. Tady platí určité zvyklosti, které se ustalovaly dvacet let, a není možné je svévolně obracet naruby.--Jan Spousta (diskuse) 14. 12. 2022, 09:59 (CET)

Ano, v tom je možná ten problém, že na Wiki platí 20 let ustálené zvyklosti, které nemusí vždy odpovídat prospěchu čtenáře. Já jsem přesvědčen, že pro čtenáře je luxusnější, že pokud si vyhledá nějaké téma, které se prolíná s jiným, tak aby popojetím nahoru nebo dolu viděl i související témata v jednom přehledném kontextu a k tomu jsem směřoval, alespoň já jako čtenář bych to takto uvítal, ale možná jsem výjimka. Proto mne ani názor dvou "nezávislých" editorů nestačil. Asi nejsem ten správný editor, jednou je mi vytknuto, že jsem příliš teoretický pro laického čtenáře a že Wiki není učebnice, pak mi řeknete, že "smyslem Wikipedie není jen to, aby si někdo odnesl praktický závěr, ale i to, aby pronikl do teorie", např. doktorand, který by ale můj způsob komprese informace do kontextu uvítal. --Miloš Křivan (diskuse) 14. 12. 2022, 16:28 (CET)

(pardon, že reaguji trochu později, věnoval jsem se jiné problematice) Za sebe dodávám, že když jsem chtěl provést některé reverty, předběhl mě (bez domluvy) Jan Spousta, asi za tři jsem mu i veřejně poděkoval - plně odpovídaly mému názoru a měl jsem je také připravené ke zveřejnění. Jak jsem již uvedl, v některých případech (např. u energií el. pole) to bude chtít komplexnější přístup, zatím na něj nemám čas, snad v lednu. Také hodlám trochu přeskupit či drobně upravit souhrnné články, minimálně co se týká logické následnosti, uvozujících vět (zatím je to často bez ladu a skladu), odebrání vnitřních infoboxů, korekce svévolně změněné terminologie zpět k termínům (a definicím) daným normou, a doplnění šablon "Podrobně" (pak nebude potřeba přidávat "Pahýl - část") – lze předpokládat, že se budou rozvíjet samostatné články a nevím, zda hodláte vše promítat do obřích souhrnů. Zdraví Petr Karel (diskuse) 14. 12. 2022, 17:22 (CET)

Máte pravdu, že pro některého čtenáře je luxusnější mít témata propojená v jednom článku, a už jsem Vám i děkoval, že shrnující články vytváříte. To není nic proti ničemu a nikdo Vás za to nekritizuje, naopak. Ale pro jiného čtenáře, například pro překladatele, kteří hledají odbornou terminologii (a také pro různé roboty, kteří tu čerpají informace) je naopak luxusnější mít témata vydělená a propojená s články na jiných Wikipediích. Takže prosím tyto dílčí články zbytečně nenahrazujte přesměrováními, stačí v nich náležitě popsat kontext, do kterého patří, a odkázat na shrnující článek. Jsou samozřejmě případy, kdy je sloučení vhodné (např. se jedná o skoro identické téma pod různými názvy, anebo je jeden článek velice nekvalitní, takže ho lze takto zachránit). Ale to se z těch Vámi sloučených případů stalo jen párkrát, a tam jsem to ponechal tak, jak jste to provedl.--Jan Spousta (diskuse) 14. 12. 2022, 18:53 (CET)

Učení s učitelem

Pane kolego, když tak se koukněte do anglického paralelního článku Supervised learning, v kapitole Algorithms je tam kromě neuronových sítí vypsáno asi 7 dalších algoritmů, které také učení s učitelem mohou realizovat. Učení s učitelem je mnohem obecnější koncept než neuronky, takže to nelze přesměrovávat na ně. Hezký den,--Jan Spousta (diskuse) 6. 3. 2023, 09:35 (CET)

Pane kolego, já netvrdím, že učení s učitelem není obecnější koncept, ale že obsah článku učení s učitelem se týká (kromě první obecné věty) pouze neuronových sítí. Přeučení je chybná aproximace objektivní vektorové funkce funkcí neuronové sítě v mezilehlých částech vymezených body obsaženými v trénovacích datech. Hebbovské učení užívá presynaptickou a postsynaptickou aktivitu neuronu. Popsaná struktura užitých dat se užívá při učení neuronové sítě tak, aby se zamezilo přeučení. Pro čtenáře to celé bude dávat smysl, pokud si to přečte celé dohromady. Založte tedy Vy sám obecnou verzi hesla učení s učitelem v článku strojové učení, kam by patřila, nebo umíte jen reverty? Svou hromadou uspěchaných revertů jste znehodnotil spoustu mé práce, nedal jste si ani tu práci obnovit hesla v podobě mnou upravené a opravené, Vy jste je ani nečetl. Např. v článku učení bez učitele uvádíte jako příklady praktických aplikací klasifikaci (kde ve vysvětlující textu popisujete segmentaci místo klasifikace) či rozpoznávání objektů v počítačovém vidění, což jsou úlohy učení s učitelem, viz strojové učení. Mohu Vás požádat, abyste přestal ničit mou práci? V opačném případě prosaďte mé zablokování na Wikipedii jakožto vandala. Děkuji. --Miloš Křivan (diskuse) 6. 3. 2023, 14:52 (CET)

Pane kolego, bez ohledu na kvalitu článku Učení s učitelem (o které se můžeme bavit na jeho diskusní stránce) Váš zásah vyvolává v čtenáři dojem, že učení s učitelem je něco, co se týká jen neuronových síti. To prostě není pravda a snad to nemusím dokazovat zrovna Vám. Totéž se týká trénovacích dat. Jestli Vám připadají tyto články málo kvalitní nebo málo obecné, tak je zlepšete, ale nenahrazujte přesměrováním. O Vaše zablokování neusiluji, ale přál bych si, abyste sem nezanášel zavádějící pohled na problematiku strojového učení.--Jan Spousta (diskuse) 6. 3. 2023, 15:15 (CET)

Opakuji, obsah článků Učení s učitelem a Trénovací data je formulován tak, že souvisí pouze s neuronovými sítěmi, např. validační množina se používá, jak je v článku uvedeno, výhradně pro eliminaci přeučení MLP, tj. články sami o sobě vytvářejí zavádějící pohled na problematiku strojového učení, to nedělám já, já ty články nevytvořil. Já zas strojovému učení v celé své obecnosti tolik nerozumím, takže se netroufám o narovnání vyváženosti popisu pohledem mimo neuronové sítě, co kdybyste se toho ujal v zájmu kvality Wikipedie sám? Já jsem alespoň uvedené zařadil do smysluplného kontextu, což není pouhé odstranění pahýlu. --Miloš Křivan (diskuse) 6. 3. 2023, 16:35 (CET)

To s validační množinou není pravda, běžně se používá třeba u rozhodovacích stromů a metod z nich odvozených. V podstatě to probíhá stejně jako u neuronek a má to stejný důvod: odhadujete parametry (trénovací data, v případě stromu tedy konkrétní proměnné a hodnoty, na kterých se to "štípne"), ladíte hyperparametry (validační data, v případě stromu například hledáte hloubku, do jaké se vyplatí strom nechat narůst - vlastně je to způsob regularizace modelu) a chcete na nezávislé množině posoudit výslednou kvalitu modelu (testovací data). Článek to líčí takto obecně a tak obecně to i funguje. Nemá to přímo nic společného s neuronkami.--Jan Spousta (diskuse) 6. 3. 2023, 17:22 (CET)

Ano, s rozhodovacími stromy máte pravdu, ale při dnešním boomu neuronových sítí si většina čtenářů trénovací data spojí s nimi, tj. bylo by vhodné do Vámi revertovaného článku toto zobecnění promítnout, jak jsem říkal, mimo neuronové sítě se necítím kompetentní, tak když na revertu trváte, tak jej v tomto smyslu také upravte, místo jednoho kliku ... --Miloš Křivan (diskuse) 7. 3. 2023, 18:41 (CET)

I při dnešním boomu neuronových sítí se pro řadu speciálních účelů stále používají i jiné metody, třeba z důvodu jednoduchosti a rychlosti odhadu. :-) A možná se na ty články časem podívám, ale přiznám se, že teď nemám moc času a chuti se věnovat zrovna jim.--Jan Spousta (diskuse) 7. 3. 2023, 18:51 (CET)

Časté chyby

Zdravím. Dovolím si tímto poukázat na Wikipedie:Časté chyby, konkrétně body 9 a 10. Zcela jistě nelze rozporovat Vaši dobrou vůli, nicméně i sebevětší snaha, hnaná navíc erudicí, může narazit na nějaké roky dodržované úzy. Vidím-li Vaše včerejší editace, tak vidím opakované reverty hesel s víc jak 20 iw, resp. další argument, který lze při troše snahy velmi snadno vyvrátit; např. tento článek byl dlouhodobě veden pod svým anglickým názvem dokonce mezi nejlepšími, než se zase po diskusi usoudilo, že české zdroje český překlad akceptují. A nakonec dosti nestandardní Žádost o komentář kvůli jednomu diskusnímu příspěvku, který sice zrovna není bůhvíjak vstřícný, ale v reálu šlo oproti dalším sporům zde na projektu o prkotinu. Za sebe vždy budu podporovat erudici a zdravou znalost pravidel nad jejich precizní znalostí, nicméně zdůrazňuji ten přívlastek „zdravou“ – začít bez diskuse nestandardně zasahovat do hesel je spíše nezdravé.

Chtěl bych upozornit, že reverty jsou obecně to nejhorší, jak zde prosadit svůj názor (navíc na to pamatují i pravidla), zvláště pak, je-li ten názor nestandardní. V opačném případě to může být chápáno i jako narušování Wikipedie. Základem je vždy diskuse – u slučování hesel s mnoha interwiki z mého pohledu nicméně zbytečná, protože Wikipedie je encyklopedie a usiluje proto logicky o co největší počet samostatných hesel, jak už se probíralo Pod lípou (takže za narušování Wikipedie to lze chápat již nyní; ale zatím předpokládám dobrou vůli). Zaujmutím bojovné či ublíženecké pozice, která mně plyne z té Žádosti o komentář, uškodíte jenom svým nervům a osobně vždy doporučuji spíše oboustrannou pauzu od klávesnice a pak nějakou formu osobní domluvy než za každou cenu mentálně zvítězit ve při. Pamatuji i spory, které skončily interakčním banem, a je největší škoda, pokud se nepohodnou lidi, co by zdejší projekt mohli společně někam posunout ve vysoce odborném tématu, jakým je fyzika či biologie.

A ačkoli se Vám to může zdát jako útok na Vaši osobu, spory o obsah jsou tu nadmíru běžné a vždy se řeší diskusí. Někdy i relativně komickou, za níž považuji spor o to, jestli zvolit název Spojené království, anebo Velká Británie: Archiv 1 (520 677 bajtů), Archiv 2 (208 101 bajtů), Archiv 3 (89 893 bajtů), hlasování (133 376 bajtů). Myslím, že takové úrovni se současný stav zdaleka neblíží, ale i to je Wikipedie.

Osobně silně doporučuji ustoupit od kritizovaných/sporných zásahů a současnou situaci si s kolegy zkusit vyříkat, ideálně s odstupem a na nějaké více „akademické úrovni“ (@Jan Spousta, Petr Karel:). Zároveň bych silně doporučil stáhnout onu nestandardní Žádost o komentář v duchu toho, že Wikipedie není bitevní pole a myslím, že nám ve výsledku neprospěje, protože se tam vyjádří spíše lidi s perfektní znalostí pravidel, ale malou znalostí inkriminovaného tématu. Děkuji za pochopení, OJJ, Diskuse 7. 3. 2024, 05:55 (CET)

@OJJ Děkuji, žádost o komentář bych stáhl, jen technicky nevím jak, na stránce jsem žádný návod neobjevil, můžete mi poradit anebo žádost sám stáhnout? Nicméně mi šlo o to, aby někdo nezávislý posoudil, zda články Elektrické pole, Magnetické pole a Elektromagnetické pole jsou skutečně nepřehledným slepencem (jak se vyjádřil p. Karel). Pracoval jsem na nich intenzivně skoro měsíc (analogické řazení kapitol, grafické úpravy, zpřehlednění textů či přepisování matematických výrazů do vzorců). Pokud nepřehledným slepencem nejsou, pak komentář p. Karla není ostrá kritika, ale dehonestace mé práce, což už je podle mne osobní, i vzhledem k jeho proklamaci na jeho profilu "Dávám přednost komplexně zpracovaným článkům, ze kterých lze získat informace podané z různých hledisek a souvislosti s příbuznými tématy". To samé se týká článku Elektrický proud, jehož informační hodnota po revertu p. Spousty klesla, to uvidí každý, kdo se na článek podívá (např. pokud je v něm matematicky formulován stacionární a nestacionární proud, měla by tam zůstat i matematická formulace střídavého proudu atd.). Co se týká mých včerejších editací, to bylo ukvapené, v případě "An Exceptionally Simple Theory of Everything" jsem na základě poznámky p. Spousty "téma mi připadá tak nedůležité", že bych to neřešil" myslel, že revert proběhl nevědomky spolu s ostatními reverty, a co se týká RC článku, tak jsem chtěl p. Spoustu upozornit, aby do revertu promítl i v souhrnném článku doplněné podstatné informace, tj. průběhy (viz požadavek @Jx) a související vzorce. Jinak Vám děkuji za Váš čas a trpělivost. --Miloš Křivan (diskuse) 7. 3. 2024, 16:28 (CET)

p.s. Vzhledem k tónu komentáře p. Karla, považuji nějakou další diskusi s ním za nemožnou. --Miloš Křivan (diskuse) 7. 3. 2024, 16:33 (CET)

Vektorový prostor - úpravy

Zdravím, děkuji za sérii rozšíření článku Vektorový prostor. Coby autor naprosté většiny stávajícího obsahu jsem rád, že se udržování tohoto článku ujal i někdo další. Přesto bych rád upozornil, že ve stávajícím článku již existuje sekce Vektorové prostory s dodatečnou strukturou, a tam si myslím spíše patří Váš příspěvek se seznamem "navazujících prostorů", jak jim říkáte. Úvod každého wiki článku by měl být souhrn zbytku článku a nejít tak příliš do hloubky. V sekci Vektorové prostory s dodatečnou strukturou můžete navíc více vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými druhy prostorů a neomezovat se pouze na stručné popisky. Přitom jeden z vámi zmíněných prostorů, Eukleidovský prostor, už je v článku zmíněn a má dokonce svou vlastní sekci Vektorový_prostor#Eukleidův_prostor. --JozumBjada (diskuse) 28. 3. 2024, 21:48 (CET)

@JozumBjada: Zdravím, v článku jsem se především pokusil upravit resp. doplnit některé základní pojmy tak, aby na sebe pokud možno logicky navazovaly jednak pořadím (následující pojem je definován pomocí předchozího) a jednak značením (tak aby bylo shodné napříč všemi pojmy). O více méně to samé jsem se pokusil v úvodu s navazujícími prostory s dodatečnou strukturou tak, aby přehledně na minimální ploše, tj. na základě jedné věty u každého navazujícího prostoru, pak byly zřejmé jejich vzájemné souvislosti, což jsem chápal právě jako souhrn dále uvedeného podrobnějšího popisu. Případnou úpravu ale nechám když tak na Vás. --Miloš Křivan (diskuse) 29. 3. 2024, 13:21 (CET)

Dotazník pro editory ke tvorbě strategického plánu

Dobrý den,

jako aktivního editora Vás prosíme o pomoc při tvorbě strategického plánu spolku Wikimedia Česká republika do roku 2027. Pomozte nám rozhodnout, jakým směrem se mají programy pro editory v následujících třech letech ubírat. O vyplnění krátkého dotazníku Vás prosíme do 1. května 2024, obsahuje 7 otázek a zabere to asi 5 minut.

Vyplňte dotazník pro editory

V rámci probíhajících příprav strategického plánu spolku WMČR na léta 25–27 běží paralelně řada procesů. Různými formami postupně oslovujeme definované cílové skupiny. V rámci možností se snažíme o maximální stručnost a efektivitu, ptáme se vždy na to, co je pro danou skupinu primárně relevantní.

Více informací k procesu a průběhu přípravy SP najdete na pro tyto účely zřízené veřejné stránce. Na editorský dotazník navazuje termínově setkání se správci a patrolou – v gesci Pavla Bednaříka. V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz.

Děkujeme za zapojení,

--janbery (diskuse) 20. 4. 2024, 23:50 (CEST)