Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2024/01

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Encyklopedická významnost škol

S chutí a rád doplňuji články o školách, které něčím skutečně vynikají (historií, budovou atd.) Mám však pochyby, mají-li mít svou stránku školy, které nevynikají ničím jiným, než svou prostou existencí (např. zde). Podle mne by Wikipedie nemusela dělat PR jednotlivých školám, na druhou stranu takové články nejsou kontroverzní a nikomu neškodí. Rád bych znal názor jiných wikipedistů.--Svenkaj (diskuse) 12. 12. 2023, 22:27 (CET)

U škol je velká pravděpodobnost, že mají-li nezanedbatelnou historii, obvykle při nějaké příležitosti kulatého výročí o nich vycházejí články přinejmenším v obecních nebo regionálních periodicích, bývá o nich pojednáno i v různých výročních knihách vycházejících o obcích samotných... Ostražitý bych byl u čerstvě založených škol, u kterých může jít opravdu o sebepropagační motivaci, ale jinak u těch starších vidím docela slušnou naději na existenci zdrojů. Nemluvě pak o zmínkách o kdejaké účasti na soutěžích apod. jakými se místní periodika často hemží, byť třeba nejsou snadno dostupná mimo danou obec nebo region. Mám tedy na mysli střední školy, protože ty jednak bývají ve větších obcích s větším dosahem a větší pravděpodobností cílové skupiny pro takové zdroje, jednak jich není tolik jako škol základních nebo mateřských a dá se o nich třeba přece jen napsat i něco originálního oproti tomu, že se tam chodí učit děti číst a počítat. --Bazi (diskuse) 12. 12. 2023, 22:44 (CET)

Řada škol určitě představuje minimálně regionálně významné instituce se zajímavou historií, známými pedagogy či absolventy. Určitě bych ale neviděl jako přínosné, aby každá škola měla heslo automaticky. Třeba odkazovaný článek je dost sporným případem, protože kromě roku narození tam jsou poměrně marginální informace a zcela chybí zdroje, které by nějakou encyklopedickou významnost měly dokazovat. Je možné, že podstatné informace i zdroje existují, ale text je v současné podobě prostě neobsahuje. Hesla o školách bych tedy stále posuzoval podle obecných kritérií, protože Wikipedie by se asi neměla stát katalogem škol ať už jakéhokoliv stupně. --Krabiczka (diskuse) 12. 12. 2023, 23:16 (CET)

Střední školy existující už léta si určitě článek zaslouží, byť pahýlovitý. Drobný problém je možná závislost zdrojů (např. tisíckrát probíráno, zda může učitel o své škole napsat nezaujatý článek) a jejich obvykle pouze lokální dostupnost. Většina takových škol má mezi svými bývalými studenty někoho encyklopedicky významného, kdo může být zmíněn. Například zrovna na odkazované škola studoval jeden z byrokratů české Wikipedie, což je rozhodně významné . A u odkazované školy také existuje publikace k výročí, kde je historie rozebraná podrobněji a jsou i rozhovory s některými absolventy, ale nemám k dispozici, @Danhosek: - nemáš ty? --JAnD (diskuse) 13. 12. 2023, 08:39 (CET)

Děkuji ti náčelníku, že jsi se nás zastal :) jde o to, jak stránku postavit... existuje nějaká osobnost, která je absolventem a má rozumný článek? Vždyť ho nemá ani Olič. Máme na wikipedii pár hokejek a jednoho čutálistu... Zajímavé je, že oni mají delší články než škola. Zkusím předat kolegům zadání vymyslet, jak pahýl doplnit, aby pahýl nebyl... --77.240.97.10 13. 12. 2023, 08:48 (CET)

Jistě, s tímto přístupem lze psát o čemkoliv. Stačí přimhouřit očíčko a je to. --Krabiczka (diskuse) 14. 12. 2023, 01:05 (CET)

Jen chtít! A nevytvářet DoSy... --Lukáš Král (diskuse) 15. 1. 2024, 09:37 (CET)

Kdesi už jsem zmiňoval, že tu zastáváme poněkud pozoruhodný fenomén. Obecně je šablona {{významnost}} mnohdy alternativním způsobem, jak smazat článek, jenž se nám příčí z hlediska propagačního stylu. Tj. článek o škole, kde je uvedeno něco o historii atp. propustíme, ale článek zevrubně popisující nojnovější vybavení školy a přátelský kolektiv s gustem hodíme autorům na hlavu, typicky právě ne zcela šťastně přes {{významnost}}. To je rovněž důvod, proč u sportovních oddílů (ačkoli se jedná o kluby, jež se nikdy nepodívaly do nejvyšší soutěže) a státních škol posuzujeme významnost prakticky automaticky, kdežto u soukromých škol běžně trváme na WP:2NNVZ. OJJ, Diskuse 13. 12. 2023, 08:48 (CET)

A ještě odkážu historickou Wikipedie:Žádost o komentář/Významnost u středních škol. --JAnD (diskuse) 13. 12. 2023, 08:50 (CET)

Podle dostupných údajů je v ČR kolem 4200 ZŠ, 1300 SŠ, cca 60 VŠ. Nedomnívám se, že by Wikipedie tolik článků snad nemohla unést. (Snad jedině ta česká.)

Před 15–20 lety, v době rozmachu Wikipedie, mohl být příspěvek p. Svenkaje poměrně relevantní; mnohé školy (nebo jejich studenti) tehdy možná chtěl(y/i) mít svůj článek na Wikipedii, a podle toho ty články vypadaly.

Ne tak v dnešní době, kdy články o školách už asi dobrovolně nikdo nezakládá. Odkazované gymnázium K. Čapka má zvláštní až bizarní stavební podobu; už jen kvůli fotografii školy je dobře, že tu ten článek je. Shrnuto a podtrženo – jestli p. Svenkaj někdy pojede okolo nějaké školy v tramvaji a napadne ho o ní založit článek, osobně proti tomu vůbec nic nemám. --Osidor (diskuse) 13. 12. 2023, 16:35 (CET)

Jak píší kolegové: snad každá větší škola je obecně tak významná, aby tady mohla mít článek, a jestli nezahyne, její významnost poroste. Jde jen o to najít vhodné zdroje, ale to je obecný problém nejen škol. --Packa (diskuse) 13. 12. 2023, 17:10 (CET)

Jen obecně pro připomínku: ČR není jediným územím nebo jediným státem na Zemi ani ve vesmíru. Takže omezovat se při úvahách nad školami jenom na české statistiky je dosti... omezené. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2023, 20:13 (CET)

Ano; jak říkal můj oblíbený učitel: „Dobrovolnosti se meze nekladou!“ Proč fotit školy v Brně, když můžete fotit školy v Bruneji. Omezenosti a omezencům zmar, nadvesmírné neomezenosti zdar. :) --Osidor (diskuse) 14. 12. 2023, 00:24 (CET)

Možná si pletete psaní článků na Wikipedii s focením obrázků na Commons. Já ne. --Bazi (diskuse) 14. 12. 2023, 03:25 (CET)

Drahý kolego, dovolil bych si Vám navrhnout novoroční předsevzetí: Předpokládejte dobrou vůli. --Lukáš Král (diskuse) 15. 1. 2024, 09:39 (CET)

Jsem rozpolcen. Na jednu stranu by se Wikipedie nezhroutila, kdyby prostě všem středním a základním školám dala automatická EV, protože nějaké zdroje se vždy jistě najdou. Na druhou stranu bylo správně poznamenáno, jestli mluvíme o těch pár tisícovkách českých SŠ a ZŠ a automatická EV se má českocentricky vztahovat v tom případě jen na ně, nebo mluvíme o celém světě a argument o neškodných tisících padá. --Chrz (diskuse) 14. 12. 2023, 12:33 (CET)

Tuším, že příspěvek p. Svenkaje se prvotně vztahoval k článcích o českých (moravských, slezských) školách. --Osidor (diskuse) 14. 12. 2023, 14:34 (CET)

Tak asi by to šlo, když se taky poví, jestli i zaniklé, že nejde o autoškoly, co se školami co mají více budov po městě podobně.

A taky by pomohlo sdělení (možná jsem jej přehlédl), kolik procent škol tedy na wikipedii teď nemáme a od stolu bychom je najednou na wikipedii automaticky vpustili. Jestli jde o posledních pár procent, nebo by se počty náhle násobně rozrostly wikihuráakcí Popíš školu. --Chrz (diskuse) 14. 12. 2023, 16:23 (CET)

Takové sdělení nepadlo, a možná ani není třeba. Kdo by chtěl zakládat články o SŠ a gymnáziích, tomu se hodí Seznam středních škol v Česku a Seznam gymnázií v Česku. U ZŠ jsem podobný výpis nenašel; možná je to tak dobře. Wikihuráakce 'Popiš školu' by se jistě těšila obzvláštní oblibě mezi páťáky až deváťaky; ti žádní seznam nepotřebují. --Osidor (diskuse) 14. 12. 2023, 16:50 (CET)

No, u SŠ a gymplů toho je tedy odhadem půlka, u základek to bude víc k doplnění, teď jen jestli tedy Popiš školu spustit. --Chrz (diskuse) 14. 12. 2023, 16:59 (CET)

Spíš opustit.. --Osidor (diskuse) 14. 12. 2023, 17:00 (CET)

Pokus o shrnutí: @Bazi, Packa, Osidor, Chrz, Krabiczka, JAn Dudík, Danhosek: Dík za názory, jsou rozmanité, takže je těžké vytvořit exaktní závěr. (Měl jsem samozřejmě na mysli články o základních a středních školách v Česku, nepřesně jsem se vyjádřil.) Obecně považujeme střední školy za významnější než základní, ale i u základních by se pravděpodobně zdroje daly najít; jejich absence je spíš dána nezkušeností autorů. Podle mne by případné akce proti článkům o nevýznamných školách nenašly konsensus a Wikipedie se pro ty články nezhroutí. Téma zapomínám :-). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 7. 1. 2024, 21:46 (CET)

Asi tak. Články o českých školách vznikat budou, a i když nebudou explicitně někde uvedené jako automaticky encyklopedicky významné, testem EV by měly pohodlně procházet. Než budou případně padat některé do DoSů, mohl by se navrhovatel vynasnažit a chybějící zdroje doplnit sám, měly by být celkem snadno k dohledání. --Chrz (diskuse) 8. 1. 2024, 09:47 (CET)

Víceméně souhlasím s tím, co bylo řečeno. Pakliže tu máme články o soudech, pakliže tu máme články o muzeích, pakliže tu někdo chce mít články o krajských úřadech a krajských hygienických stanicích, tak asi je možné mít články i o vysokých, středních a základních školách. Jasně, škol je víc než soudů a muzeí dohromady, ale i tak. ZŠ, SŠ, VOŠ a VŠ v Česku většinou budou významné. Výjimkou může být, když škola existuje teprve tři roky, ovšem pokud existuje už dvacet, padesát, sedmdesát nebo sto let, tak s největší pravděpodobností zdroje budou.

Pozor je třeba dávat na závislost zdrojů, protože když město vydává svoje periodikum a zároveň to město je zřizovatelem té školy, tak se nejedná o nezávislý zdroj. I přesto věřím, že zdroje budou v regionálních denících (např. Deník (regionální noviny)). O školách se nepíše jenom v dobách desetiletých výročí, ale při příležitosti každé větší akce, například SŠ otevře nový obor nebo ZŠ opravuje budovu nebo se stěhuje z jedné části města do druhé, tak novinář udělá rozhovor s ředitelem školy nebo jiným kantorem, co to má být za obor, pro koho je vhodný nebo jak dlouho bude oprava trvat a při té příležitosti se pochopitelně zeptá i na další věci související se školou. Jen bude někdy problém ty zdroje dohledat, protože zdroje z 20. století pochopitelně nejde najít pomocí Googlu.

Zároveň mají tyto články i praktický užitek (minimálně články o SŠ, VOŠ, VŠ, články o ZŠ už mají zřejmě užitek menší), protože když žáci přemýšlí, kam dále jít na školu, tak vyhledávají právě pomocí různých seznamů škol. Ano, můžou sice využít i jiných existujících databází, jako Střední školy.cz, Vysoké školy.cz, Atlas školství, Vejška.cz nebo i informační systém Infoabsolvent, ale protože se jedná o jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v životě, je lepší projít si takových seznamů víc, a k tomu může sloužit i Wikipedie, na které bývají školy popsány specifickým způsobem a kde se do článků dostanou i informace, které v těchto zmíněných databázích budou chybět.

Co se týče škol v zahraničí, tak tam je třeba to posuzovat podle země. Slovensko nebo Německo na tom bude s významností škol asi podobně jako Česko, ovšem základní škola uprostřed Sahary, kterou navštěvuje deset malých Tuaregů, si článek asi nezaslouží, protože o té škole nikdo jiný neví.

--Marek Genius (diskuse) 9. 1. 2024, 23:24 (CET)

Souhlasím, články o školách by měly určitě být. Jsem i pro články o ZŠ, které mají často význam pro menší města a obce,lze dohledat nadstavbové aktivity té či oné školy, což může pomoci se zorientovat rodičům, když uvažují, kam dají své děti třeba mimo spádovou ZŠ. VŹdyť i ZŠ a SŠ se dnes už mohou zapojovat do projektů Erasmus+. Školní tělocvičny zase mohou sloužit k nejrůznějším společenským aktivitám (pokud v obci není jiný větší sál), zájmovým sportovním aktivitám dospělých, atd. Informace bývají v regionálním tisku nebo v pravidelných regionálních časopisech s informacemi o městě, na webu města nebo obce, atd. A samotné objekty škol bývají dobrým námětem pro článek, i když nejsou zrovna kulturní památkou :-), bývají jednou z dominantních staveb obce či menšího města. --KKDAII (diskuse) 15. 1. 2024, 22:26 (CET)

Seznamy typu Úmrtí v roce xxxx

Zaregistroval jsem, že je v poslední době kolega @NZXNV1 začal ve větší míře vytvářet. Příklad: Úmrtí v roce 1990.

Přijde mi to jako zbytečná práce, neb stejné seznamy jsou uvedené u jednotlivých roků. Tedy například výše zmíněný rok 1990. Už teď, když nějaká osobnost zemře, je třeba uvést úmrtí v datu, v roce a ještě i u data narození a roku uvést datum úmrtí, tj. čtyři editace na čtyřech místech. Nedovedu si představit, že by se to ještě muselo uvádět na dalších místech typu Úmrtí v roce xxxx, či Narození v roce xxxx... --VasekPav (diskuse) 15. 12. 2023, 18:40 (CET)

Naprosto zbytečné, navíc s chybami (jen namátkou: typo, řazení) a pochybuji, že by to někdo trvale udržoval. Rok 1990 resp. Kategorie:Úmrtí v roce 1990 jsou snad naprosto postačující. --Xyzabec (diskuse) 15. 12. 2023, 20:12 (CET)

Takové seznamy obecně můžou mít svůj smysl, pokud se shodneme na tom, že výčet v článku 1990 má být jen výběrem nejdůležitějších a podrobný seznam má být v samostatném článku, protože by v tom zastřešujícím zabíral příliš mnoho místa. S ohledem k tomu by se jednalo o poměrně standardní postup vyčlenění příliš dlouhé sekce z článku. Ale je tedy třeba k tomu přistoupit takto systematicky, aby se nevytvářely jen pouhé duplicity vyžadující údržbu na dvou místech současně. Případně by se mohl seznam ze samostatné stránky inkludovat do článku o roku s tím, že by se třeba ušetřily při inkludu reference (zde tedy reference úplně chybí, což je možná tolerovatelné u existujících biografických článků, pokud jsou patřičné údaje zdrojované v nich, ale u červeného odkazu je reference IMHO nezbytností). --Bazi (diskuse) 15. 12. 2023, 21:40 (CET)

Naprosto Celkem zbytečná diskuse. „Kolega“ NZXNV1 je s největší pravděpodobností robot. Na wikipedii napodobuje aktivitu reálných wikipedistů (např. Petr Kinšt). Podle mne je dobré, že na tento typ seznamů existuje takováto strojová kapacita, která je dokáže (poměrně) spolehlivě sestavovat. Osobně tento typ „úmrtních“ seznamů považuji za zajímavý a přínosný (třebaže jen „překlápí“ údaje z kategorií (jež mají obvykle nízkou návštěvnost) na samostatné stránky)… //EDIT: Taková Kategorie:Úmrtí v Podhorním Újezdu a Vojicích je rovněž vynikající. Třeba se i zde časem dočkáme samostatné stránky… :) -- (diskuse) 16. 12. 2023, 00:35 (CET)

Co má takový článek za význam oproti kategorii? Kalendárium, krátký popis osoby a zároveň červené odkazy? A co z toho, tyhle obyvatelské seznamy jsou typicky o ničem. Nejvýznačnější představitelé nějakého oboru se typicky dávají k popisu daného povolání. Takže bych doporučil tyto seznamy nezakládat a nejvýznačnější lidi dávat k článku o roku. --Chrz (diskuse) 16. 12. 2023, 15:02 (CET)

Hm... a navíc to opravdu není zcela vyčerpané, je tam například málo fotografů, asi osm. V článku 1990 ve fotografii je jich uvedeno asi 18. --Svajcr (diskuse) 16. 12. 2023, 17:21 (CET)

Pro mne je úplně dostačující kategorie. Není mi úplně jasné, k čemu by se dotyčná stránka měla používat. Taky dost pochybuji, že by se dařilo udržovat nějakou reprezentativní výběrovost. Mezi těmi nejvýznamnějšími by totiž nutně byli i lidé, které tam prostě někdo z wikipedistů chtěl uvést. Kategorie jsou funkční a zavedené, zachoval bych tedy tuto funkci seznamu jim a neduplikoval. --Krabiczka (diskuse) 8. 1. 2024, 21:10 (CET)

„Seznamy nepřidávájí žádné informace navíc.“ Hmm, a kde třeba v Kategorie:Úmrtí v roce 2023 najdu věk, povolání, a rozlišení na ČR / zahraničí? Úmrtí v roce 2017–2023 byly celkem kvalitně vedené soupisy, především i zásluhou kolegy @Addvisor. Editor NZXNV1 (byť možná bot) postupně dopracovával i starší roky. Přiznám se, že jsem si vůbec nevšiml, že probíhá DoS. Pokud si vzpomínám, ty „úmrtní“ stránky četlo (přinejmenším u aktuálního roku) i přes 50 návštěvníků denně. Je zvláštní, že ta údajná redundance celých 6 let (od roku 2017) nikoho netrápila. Navíc na Kategorie skoro nikdo nekliká a mají obvykle vždy několikanásobně nižší návštěvnost, než ekvivalentní „soupisové“ články. Smazání proto příliš nerozumím. (Ba spíše bych hlasoval pro obnovení smazaných článků).. --Osidor (diskuse) 12. 1. 2024, 01:51 (CET)

Náhrada odkazu na přesměrování

Běhá tu robot, který odkazy na přesměrování nahrazuje odkazy na cílový článek. Většinou je to jenom zbytečné, ale myslím si, že někdy to je vyloženě kontraproduktivní. Třeba tady nahradil odkaz na "nezávisle proměnná" odkazem na "proměnná". Tam teď vede přesměrování, jelikož tu zatím nemáme nic konkrétnějšího. Ale v jiných jazycích už existuje článek o závislých a nezávislých proměnných (třeba en:Dependent and independent variables), a kdyby se ho někdo rozhodl vytvořit tady, tak už tam ten odkaz nepovede, protože robot ho přemázl odkazem ne obecnější pojem. Na anglické Wikipedii z toho důvodu vyloženě doporučují odkazy na přesměrování zakládat (en:MOS:RDR). Tady zřejmě podobné doporučení neexistuje, ale dávám k diskusi, jestli bychom ho neměli zavést, nebo aspoň zakázat existující odkazy na přesměrování takto hromadně měnit. Přijde mi na hlavu, aby se tu roboticky nahrazovaly lepší, konkrétnější odkazy horšími.--Jan Spousta (diskuse) 26. 12. 2023, 20:56 (CET)

Na české verzi existuje výzva na WP:Přesměrování/Z konkrétnějšího na obecnější: Vždy je však vhodné zvážit, zda je takové přesměrování potřeba a zda není vhodnější ponechat raději červený odkaz, který vybízí k založení chybějícího článku. Bot (zřejmě) neumí rozlišit, kdy je vhodné přesměrování ponechat a počkat na založení specializovanějšího hesla, ledaže to měl ve vstupních parametrech.--Kacir 26. 12. 2023, 21:08 (CET)

@Kacir Robot to rozlišit sice neumí, ale měl by to umět člověk, který na Wikipedista:PastoriBot/narovnaná přesměrování připravuje pokyny. Viz také níže. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 12. 2023, 21:13 (CET)

Jako autor citátu ještě doplním, že jsem se tuto problematiku snažil podrobněji shrnout níže v části WP:Přesměrování/Odkazy na přesměrování.

A shodou okolností jsem včera přemýšlel o možnosti zřídit Kategorie:Přesměrování k rozšíření, ale už mě předběhl @Marek Genius, jen se zřejmě nepostaral o její popularizaci. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 12. 2023, 21:20 (CET)

Ahoj @Jan Spousta, rozumím připomínkám. Nejdříve obecně: Osobně mi přijde narovnávání přesměrování jako nepříliš užitečná aktivita. Dává mi to smysl u tzv. dvojitých přesměrování (odkaz na stránku A, která přesměruje na stránku B, která přesměruje na stránku C), protože dvojitá přesměrování MediaWiki sama o sobě správně nezobrazí, a narovnání tam slouží k samotnému zprovoznění odkazu, ale k tomu zrovna tento robot neslouží (dělá to ale například Xqbot). U obyčejných přesměrování mi přijde, že v nejlepším případě narovnání odkazu nic nezkazí, ale příliš nerozumím tomu, čemu by mohlo pomoci (budu ale případně rád za vysvětlení od ostatních).

Ke konkrétnímu robotovi: PastoriBot automaticky narovnává jen ty přesměrování, u kterých mu to člověk nařídil. K tomuto účelu zde existuje konfigurační stránka Wikipedista:PastoriBot/narovnaná přesměrování, kde je seznam přesměrování, které robot má nahradit. Pokud tam nějaké přesměrování není, robot jej nenahrazuje. V případě nezávislých proměnných tam toto nastavení přidal před více než deseti lety kolega @Draceane, viz diff. Souhlasím s tím, že samostatný článek na téma nezávislé proměnné (resp. spíše "dvojtéma" nezávislých a závislých proměnných) dává dobrý smysl, a proto jsem toto nastavení z robotovy konfigurace zase odebral.

Závěrem si dovoluji rychlý ping na @Pastorius, který tohoto robota spravuje, aby o probíhající diskusi věděl.

S přáním příjemného zbytku svátečního večera, --Martin Urbanec (diskuse) 26. 12. 2023, 21:12 (CET)

Ad čemu mohlo pomoci. V té nápovědě původně bylo Upřednostňujte přímé odkazy, protože prý odkaz na přesměrování je technicky nevhodný, vytváří duplicitní obsah (asi cache?) a dělalo to problém int. vyhledávačům. Na základě diskuse Pod lípou jsem to v r. 2014 nerelevantní odstranil a nahradil stručným shrnutím aspektů, viz odkazovaná poslední kapitolka WP:Přesměrování. Možná to někomu stále příjde „nečisté“ řešení. Mně to „vadí“ jen při čtení, že mám kvůli editacím tyto odkazy zvýrazněné, jinak mi přijde nesmyslný i úzus narovnávat při psaní odkazy na data (26. prosince). --Matěj Orlický (diskuse) 26. 12. 2023, 21:46 (CET)

@Matěj Orlický, Martin Urbanec: Ano, kategorii Kategorie:Přesměrování k rozšíření jsem založil já. O tom, že by bylo lepší namísto seznamu přesměrování k nerozšiřování mít raději seznam přesměrování k rozšíření, jsem uvažoval už delší dobu a po diskusi Pod Lípou pravidelnou jsem se k založení kategorie konečně odhodlal. Ale asi jsem měl na její založení víc upozornit a než jenom podkapitolu založit novou kapitolu, pak by si kategorie snad všimlo více uživatelů. (Ačkoliv tedy jsem viděl, že někdo už její existenci zaznamenal, @Ozzy.)

Těch vadných přesměrování na robotově seznamu bylo pochopitelně víc, jenom náhodně jsem si všiml (aniž bych si pročítal celou stránku), že na seznamu je taky podnik nebo islámské právo, které by mohly být časem rozšířeny. Holt je třeba před přidáním přesměrování na seznam přemýšlet. Ovšem pro to jsou bohužel potřeba i znalosti věcné, protože kdo neví, že podnik se dá chápat i šířeji než jako obchodní závod (neziskové podniky), tak přidá přesměrování na seznam s dobrým úmyslem.

Jestli to dobře chápu, tak důvod opravování přesměrování není technický, ale estetický, tedy aby odkaz byl „čistější“, dovedl na konkrétní článek přímo, soudím tak, protože editoři například neradi vidí přesměrování na Hlavní straně, viz Portál:Aktuality/vlastní text/info: „5. Nepoužívejte odkazy na přesměrování. V nastavení si můžete zapnout udělátko Zvýrazňovat přesměrování.“

--Marek Genius (diskuse) 9. 1. 2024, 23:24 (CET)

Skloňování polských měst

Zdravím. Nemá někdo k dispozici nějakou seriózní práci na to, jak se správně skloňují v češtině polské názvy, zejména jména obcí a měst? Něco z Naší řeči a podobně. Volit opisné "ve městě XYZ" mi přijde moc rezignované, nevhodné do názvů kategorií a odvozených přídavných jmen. Příklady k řešení:

• Jastrzębie-Zdrój
• Kędzierzyn-Koźle
• Piekary Śląskie
• Namysłów
• Zgorzelec

Momentálně se u těchto článku drží i jiná praxe: Pojmenovány jsou polsky, ale v článcích samotných se využívá pouze české exonymum. Pokud je české exonymum tak očekáváné, má se tak jmenovat článek. Pokud je očekávaným názvem originální polské jméno, mělo by se pak používat polské jméno i v článku, ale vyskloňované pochopitelně českým způsobem. --Chrz (diskuse) 29. 12. 2023, 16:21 (CET)

Též zdravím, asi jste se už díval, ale přesto Jazyková příručka by měla pomoci, když tak se nestydět položit dotaz tamtéž... A když už píši, zajímavý dotaz na Opole (Opolí). Tady jsem též cosi našel... Obecně Google není skoupý... --VasekPav (diskuse) 29. 12. 2023, 20:14 (CET)

A ještě další. No, ano... To jsou takové obecné rady občas se zaměřením na slovanský původ. Pak ale přijde na aplikování na konkrétní případy... Pokud bychom to "nedali" sami a musíme se poptávat poradny, tak moc očekávané ty vyskloňované výrazy nebudou. Kdyby nebyly slovanské, bylo by možná skloňování/neskloňování jednodušší :) --Chrz (diskuse) 30. 12. 2023, 10:45 (CET)

No nevím, jestli můžeme vůbec u těchto skloňování "očekávat" nějakou očekávatelnost... Skromně si myslím, že tak jak to vyskloňujete, tak to "bude" (i s tím rizikem chyby - viz Matěj Orlický). Takže bych, pokud to chcete mít pedantsky dobře a chcete skloňovat, se toho dotazu vůbec nebál :-). --VasekPav (diskuse) 30. 12. 2023, 13:21 (CET)

Očekávané je použít pravidla a zásady z uvedených zdrojů, které v lepším případě poslouží pro všechny možné koncovky. Např. úspěšně poznat polská přídavná jména a v dalších pádech sázet české koncovky. --Chrz (diskuse) 30. 12. 2023, 13:29 (CET)

Mně to přijde spíše úkol pro Wikislovník, pro pedanty. V běžném úzu je přirozené, že buď si troufnu skloňovat i s rizikem chyby, která zřejmě nebude překážkou srozumitelnosti (viz ta Opole), nebo použiji opis nebo exonymum. Ostatně exonyma vznikají především proto, aby je bylo snadnější zapojit do systému jazyka.

Chtěl jsem k prvnímu příkladu napsat, že je v pořádku očekávaný název polský (není to všeobecně známé město) a dále používat logické exonymum, se kterým jsem se seznámil v úvodu článku. Ale vidím, že se tam exonymum ani opis nepoužívá a název se ohýbá (jastrzębská, Jastrzębi (!), Jastrzębie 2. p.). --Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2023, 12:53 (CET)

Takové hybridy se objevují sporadicky a je to taková podivná rozkročená mezifáze. Pokud chci v textu používat české exonymum, mám si nejdřív vyjednat český název článku při návrhu na přesun. Pokud se sezná, že české exonymum není zažité tak, abychom jej mohli svědomitě použít pro název článku, pak není dost dobré ani pro obecné použití v textu článku. --Chrz (diskuse) 30. 12. 2023, 13:51 (CET)

S tímto názorem jednoznačně nesouhlasím. Není žádné pravidlo ani obecný úzus, že v textu se musí používat jméno užité jako název článku. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2023, 14:03 (CET)

Ještě mi řeknete, že můžu česká a polská exonyma v článku volně střídat ob větu, protože jsou to bezpodmínečná synonyma. Prohraju diskuzi o přesunu Kędzierzyn-Koźle na Kandřín-Kozlí, ale spravím si náladu tím, že českým názvem prošpikuju text článku a nikdo nesmí říct ani popel. Případně zahájím úplně stejnou diskuzi u kategorie Kędzierzyn-Koźle a u odvozených článků. Obecný úzus na všech pojmenováních, obecných i vlastních jménech, případně názvech co pravověrná synonyma opravdu jsou, určitě není, protože ho nelze stanovit přes všechny články a témata. Ale většinová praxe na exonymech jistě bude vydiskutovat očekávaný název jen jednou u hlavního článku a pak používat zejména tento očekávaný název. --Chrz (diskuse) 30. 12. 2023, 14:19 (CET)

A menšinová praxe bude v hraničních případech. Například v případě Zhořelce by mi dávalo smysl používat exonymum pro historické město a Görlitz/Zgorzelec pro dvě města vzniklá jeho rozdělením. Ale NČ Görlitz to takto používá jen v úvodu a i ve starší historii nekonzistentně střídá „Görlitz“ a „zhořelecký“. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2023, 14:57 (CET)

Zhořelec je svá vlastní výjimka, tam ani nedodržujeme, aby se okres jmenoval po městě. Jinak bych si dovolit říct, že hraniční případy nejsou. Buď je exonymum zažité a máme ho používat obecně, nebo je historické a pokud tak není pojmenován článek, nemá probublávat (natruc) jinudy (jen v úvodu, nějaké historické zmínky, ale pro obecné použití napříč článkem a články jinými ne). U exonym je jejich mírná preference, proto se taky vcelku eliminuje případ "částečně zažitých" exonym. V posledních letech jsme pár měst přesunuli na český tvar, ale už jsme asi našli hranici možného. U těch, které zůstaly doposud na názvu polském, bychom měli dodržovat polský tvar i v článku, nebo se tedy formálně pokusit o jejich přesun na český tvar, když už se to českým názvem hemží v článku samém. Aby diskuze o názvu článku o městě platila jen pro název článku, to je pak celkem zbytečná práce posuzovat frekvenci ve zdrojích, když si pak budeme v textu razit nějaké jméno vylovené z mapy Slezska 1922. --Chrz (diskuse) 1. 1. 2024, 18:28 (CET)

No, zrovna u Zgorzelce je řešení triviální: skloňovat podle vzoru Zhořelec. Podobně Namysłów - nepochybně dokážu skloňovat hypotetickou českou ves Namyslov. Analogicky bych nakládal s ostatními, i když je to komplikovanější dvouslovností... Co se týče některých bodů debaty, tak mít název článku na originálním jménu a v textu používat exonymum je podivné (pokud za tím není specifický důvod jako u Zhořelce). U Zhořelce by mi také dávalo smysl používat Zhořelec v historickém kontextu a Görlitz/Zgorzelec pro moderní dobu. --Jann (diskuse) 30. 12. 2023, 15:15 (CET)

Bylo myšleno jen v komplikovaných případech: „v Piekarech Śląských“? --Matěj Orlický (diskuse) 30. 12. 2023, 15:48 (CET)

Spíš Piekarech Śląskiích. --Jann (diskuse) 31. 12. 2023, 13:16 (CET)

U Namysłówa lze i s krátkým o po vzoru polštiny v dalších pádech, praví pravidla. Ale asi lepší zachovat průhlednost 1. pádu. U jmen končících na odstranitelné -e- jako ten Zhořelec asi odstraňovat, i když ne bezpodmínečně. (Zhořelec samotný má vyjednáno kdejakou výjimku, ale jde mi o skloňování typu -ec nebo -e- obecně). Podle všeho slovanská přídavná jména skloňujeme českými koncovkami, takže v Piekarech Śląských. U dalších se lze částečně inspirovat polštinou v rodu a čísle, se Zdrójem ještě nevím (googlit, zkoumat), natož složitější věci kędzierzynsko-koźelského typu. --Chrz (diskuse) 1. 1. 2024, 18:19 (CET)

To ne, polská koncovka není -e, ale -ie, viz sg. śląski, śląska. Ale dotaz nebyl na správnou formu, ale zda vám to připadá vhodné k použití v českém textu a zda to není divnější než použití exonyma, které označujete za podivné. Já měl původně namysli, že mi přijde akceptovatelné použití exonyma místo psaní v Jastrzębie-Zdroji, zvlášť když si správným tvarem pisatel není jistý. Osobně bych to asi řešil používáním jen samotného Jastrzębie/Piekary nebo si vypomohl češtinou: lázně Jastrzębie/slezské Piekary; v druhém případě možná radší počeštit úplně. --Matěj Orlický (diskuse) 1. 1. 2024, 20:44 (CET)

Ten Zdrój se v kategoriích zatím skloňuje i neskloňuje - Kategorie:Jastrzębie-Zdrój, proto možná lepší někde centrálně si dohodnout kde bereme zdroje pro (ne)skloňování Zdróje ;-D a jiných polských chytáků i méně problémových jmen. Polština to skloňuje w Jastrzębiu-Zdroju‎. --Chrz (diskuse) 1. 1. 2024, 20:53 (CET)

Čeština obdobně. Ke tvaru „ Jastrzębi“ jsem dával výše vykřičník, že je to špatně. --Matěj Orlický (diskuse) 1. 1. 2024, 21:09 (CET)

Co se týká českých názvů polských měst, tak bych většinově preferoval názvy polské, protože ty české jsou už většinou mrtvé/historické. Prakticky - slovo Opolí jsem skoro nikde v běžné mluvě Čechů ani Slezanů neslyšel, zato Opole ano. Navíc, slovo Opole se vyskytuje v angličtině, polštině a asi v téměř všech jazycích. Nicméně, slepě se rvát za Opole/Opolí mi připadá zbytečné.

Co se týká Kędzierzyn-Koźle, Wodzisław Śląski, Strzelce Opolskie apod., tak také bych preferoval spíše polský název a český bych jen zmínil či přesměroval. U mnoha podobných je nejasné skloňování a mnohdy se asi ani neshodneme na slovním rodě a někdy dokonce má polština jiny rod než čeština. Co je jisté a správně je vždy polský název a ten se shoduje s názvy na mapách a povětšinou i s názvy v jiných světových jazycích. Zkuste si vygooglovat Strzelce Opolskie nebo český (v podstatě neznámý středověký) ekvivalent Velká Střelice / Velké Střelice.

Celá problematika není pro mne zas tak důležitá, spíše chybí na wiki články o polských místech. --Fry72 (diskuse) 1. 1. 2024, 21:27 (CET)

I když se v textu používají polské názvy (což osobně preferuji), pořád se jedná o český text a platí české skloňování. Neměly by se tedy objevovat patvary typu "v Żywieci", když česky se to jednoduše skloňuje "v Żywci". --Cmelak770 (diskuse) 1. 1. 2024, 23:39 (CET)

O tom hovoří příručka "Pohybné ‑e‑ se objevuje také u polských jmen (Szczecinek, Włocławek), u nich se toto ‑e‑ obvykle vypouští (2. p. Szczecinku, Włocławku)." a "U slovanských jmen zakončených na ‑ec, ‑eč (Liberec, Hradec, Kamenec, Čerepovec, Grintavec, Pogradec, Zeleneč) se pohybné ‑e‑ při skloňování vysouvá (Liberce, Hradce, Kamence, Čerepovce, Grintavce, Pogradce, Zelenče)." Ačkoli zde je to -iec a zmizlo by -ie. --Chrz (diskuse) 2. 1. 2024, 00:20 (CET)

Ač jsem termín "v Żywieci" na wikipedii nezavedl, tak za drsný patvar - česko-polský kočkopes považuji "v Żywci". Řešení je pak spíše český termín "v Živci" nebo opravdu se mi zdá lepší a srozumitelnější "v Żywieci". Nicméně, bez polských názvů to nepůjde. Tam kde český název neexistuje tak bych jej nepoužíval nebo psát "česky lze přeložit jako ..." Obecně, pokud to není tak živé jméno jako "Varšava", pak bych preferoval polštinu a máme to vyřešené. --Fry72 (diskuse) 2. 1. 2024, 08:48 (CET)

Tam kde český název neexistuje, tam se to nějak vyskloňovat musí (pokud se nekapituluje použitím opisu). Tam kde český název existuje, ale článek se tak nejmenuje, není řešením dávat český název jen do skloňování. Jak skloňovat, tomu se možná budu ještě více věnovat.

U Polska používáme asi nejvíc městských exonym ze všech (má historické opodstatnění), dokonce používáme exonyma snad u všech vsí, které dřív patřily pod český vliv a vsi českých vystěhovalců. Souhlasím s tím, že s exonymy bychom měli opatrně - aby byly zažité, měly by to být i známé obce - pokud se o nich častěji píše, exonymum zůstává v paměti.

Nicméně skloňování bych řešil u následujících obcí, které se jmenují polsky, ale ve větší či menší míře se v textu využívá název český, který bych chtěl vygumovat. Nebo máte někdo pocit, že by se naopak měly počeštit i názvy článků? Číslovka udává počet obyvatel a tím částečně i význam.

• 74 Mysłowice – Myslovice
• 60 Kędzierzyn-Koźle – Kandřín-Kozlí
• 55 Piekary Śląskie – Slezské Pěkary
• 48 Wodzisław Śląski – Vladislav
• 35 Brzeg – Břeh
• 33 Oława – Olava
• 30 Zgorzelec – Zhořelec
• 25 Pszczyna – Blščina, také Pština a historicky Blština
• 24 Jawor – Javor
• 21 Nowa Ruda – Nová Ruda
• 16 Namysłów – Namyslov
• 14 Pszów – Pšov
• 12 Wołów – Volov
• 12 Strzelin – Střelín
• 10 Kudowa-Zdrój – Chudoba, též Lázně Chudoba
• 8 Grodków – Grodkov, řidčeji také Grotkov
• 7 Paczków – Pačkov
• 7 Zelów – Zelov
• 6 Otmuchów – Otmuchov
• 6 Niemodlin – Falkenberk, také Nemodlín
• 5 Lądek-Zdrój – Landek
• 5 Duszniki-Zdrój – Dušníky, nebo také Lázně Dušníky
• 2 Złoty Stok – Rychleby
• 2 Prószków – Proskov, také Pruskov
• 2 Krzanowice – Chřenovice, také Křenovice
• 2 Biała – Bělá

--Chrz (diskuse) 2. 1. 2024, 10:50 (CET)

Jen pro zajímavost, jak byste si vyložili "Slovanské názvy ve formě přídavného jména se skloňují podle adjektivního vzoru „mladý“ (Rudničnyj, Karlovskij, Lugovoj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Rudničného, Karlovského, Lugového)" pro jméno "Nowa Ruda" - v "Nowe Rudě"/"Nowé Rudě"/"Nové Rudě"? --Chrz (diskuse) 2. 1. 2024, 16:58 (CET)

Now-a → Now-é podle mladé. Váháte u tak triviálního případu a přitom chcete vést kruciátu proti exonymům? --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2024, 17:12 (CET)

Co kruci-já-ta-dy chci vést je solidní diskuze ;-| Tady nebo se můžeme odklidit někam jinam, pod nějakou pravopisnou lípu (Slováci mají pravopisnou kavárničku, my ne). --Chrz (diskuse) 2. 1. 2024, 17:29 (CET)

Tak vám nabídnu vyšší level: Wieliczka, Zamość, Siedlce, Września, Wieluń --Chrz (diskuse) 2. 1. 2024, 18:20 (CET)

2. p. Wieliczky, Zamośće, Siedlec, Wrześni, Wieluně. --Cmelak770 (diskuse) 2. 1. 2024, 18:55 (CET)

K Wieliczce, Zamošći, Siedlcím, Wrześni, Wieluni. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2024, 19:01 (CET)

Zamośći, jinak OK. --Cmelak770 (diskuse) 2. 1. 2024, 19:08 (CET)

No, jste odvážnější než jsem čekal, měnit ń na n, zkrátit ia na i a podobně (jako u toho "Żywci"). Takže taky Lądek, v Lądku, lądecký, Lądecko... Koźle - koźelský... --Chrz (diskuse) 2. 1. 2024, 19:55 (CET)

Ale my jsme nezměnili ń na n. Když budete skloňovat Libuň, taky se nedá říct, že došlo ke změně ň na n. --Cmelak770 (diskuse) 2. 1. 2024, 20:01 (CET)

ń změnili na [ň], prostě je to poučené skloňování vycházející z původní výslovnosti Nowa->Nowé, ale Wieluń->Wieluně nebo Wieluni (x Wieluńě, Wieluńe, Wieluńu, Wieluńa, Wieluńi, Wieluńa, Wieluňa, Wielunia) --Chrz (diskuse) 2. 1. 2024, 20:08 (CET)

To asi úplně nejde skloňovat bez povědomý o výslovnosti a identifikace koncovky. U Września, Wieluń končí kmen měkčenou souhláskou [ň] jako české píseň. Takže o měkčení se postarají koncovky -i, -ě a tím pádem odpadá původní měkčení pomocí ń, -i-.

Kdybych si myslel, že je to Wrześni-a, asi bych to chtěl skloňovat *Wrześnii, obdobný případ, jako když Jann skloňoval asi domnělé Śląski-e jako *Śląskiích. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 1. 2024, 20:46 (CET)

A co když je Wieluń rodu mužského v polštině, s Wieluní písní, s Wieluněm strojem? Nebo rod si neodvozujeme z polštiny, ale podvědomě z českých odhadů koncovky? 2.1

Takové Krupanj se skloní Krupanje a ne Krupaně, ale tam je to extra písmenko. --Chrz (diskuse) 2. 1. 2024, 21:57 (CET)

Určitě je třeba se držet rodu z polštiny, pro Čecha to není úplně automatické. To je i případ Wieluně, který je rodu mužského (i když obdobně znějící český název by byl asi rodu ženského). Takže vzor stroj a "s Wieluněm". Kdežto Września je rodu ženského. --Cmelak770 (diskuse) 3. 1. 2024, 07:06 (CET)

To se mi nezdá, že by se měl rod přebírat bezpodmínečně. Mimoto máme nějaký spolehlivý způsob, jak jej rychle dohledat? Číst polský článek a najít rozhodující pád? --Chrz (diskuse) 3. 1. 2024, 17:06 (CET)

Tak převzetí rodu z polštiny je podle mě jediná možnost, nebo si budeme ty rody vymýšlet? Já osobně ten rod většinou vím (umím obstojně polsky), když si nejsem jistý, dívám se do článků na pl-wiki. --Cmelak770 (diskuse) 3. 1. 2024, 17:35 (CET)

Byly tady nápady podle srovnání s českými koncovkami (Wieluń - píseň) nebo rovnou vymyslet hypotetickou českou ves Namyslov a podle ní postupovat u města Namysłów, takže třeba k Wieluń najít pár českých obcí končících na ň a najít pravidlo. Ačkoliv ani u českých obcí nejde jednoznačně poznat/rozhodnout rod (zdravíme Olomouc) nebo číslo (pěkné spory u města Hostivice). Nebo podle příručky 2.1 a jejich vyhodnocení "zpravidla" a "obvykle", "města" versus "jména pohoří, hor, řek, jezer, ostrovů, států". --Chrz (diskuse) 3. 1. 2024, 17:47 (CET)

Myslím, že není vhodné něco uměle vymýšlet, když všechna ta místa svoje rody mají. --Cmelak770 (diskuse) 3. 1. 2024, 18:01 (CET)

Já myslím, že takto nějak se postupuje a vypomáhám si, když to dělá člověk podle jazykového citu, holt s neškodným rizikem omylu, viz jako v čj. Když už být poctivý, tak zjistit rod toho, co skloňuji=původní název. U těch českých názvů se podívám na ofic. stránky obce, u těch polských kr. plwiki je také možné zkusit pl/en wikislovník. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 1. 2024, 18:08 (CET)

Ještě je třeba zmínit koncovku -ów, např. Augustów (výslovnost Augustuv). Já osobně preferuji 2. pád Augustówa (v polštině by to bylo Augustowa), ÚJČ připouští obě varianty. --Cmelak770 (diskuse) 4. 1. 2024, 11:37 (CET)

[Augustuf], bez [Augustuva]... Mno to nevím, jestli by to Čech takhle přečetl, i když tady nám jde o písmo. ÚJČ dokonce připouští, že -ówa je v úzu častější, ale nevím, jestli bych dostal povolenku to tady sjednocovat pro všechna města. Ale pak to vede k tomuhle rozklížení:

• Trolejbusová doprava v Gorzowě Wielkopolském
• Tramvajová doprava v Gorzówě Wielkopolském

--Chrz (diskuse) 4. 1. 2024, 17:45 (CET)

┌────────────────────────────────────────────────────┘ Já bych se tedy s dovolením pustil do díla. Zkusím si přivolat ještě exonymního nadšence @Palu:, jestli by mi to pak někdo chtěl vracet, tak nejspíš on. Stručně shrnu: Název článku ukazuje a určuje, jestli je tedy české exonymum zažité a tím i k obecnému použití v textu.

1) Pokud se článek jmenuje polsky, bude se v textu článku používat výlučně název polský (vyjma zmínky v úvodu, možná nějaké historické zmínky)

2) Pokud se článek jmenuje česky, bude se v textu článku používat výlučně název český (vyjma názvů co se nepřekládají - nádraží, noviny apod.)

3) Skloňování zvládáme (v článcích vypsaných výše i obecně) případně máme tuto expertní skupinku

3a) sjednocení zápisu -ówě/-owě alespoň v názvech na v úzu častější Ó můžu zkusit ponavrhovat --Chrz (diskuse) 14. 1. 2024, 18:46 (CET)

Děkuji za přivolání a s tímto postupem nemohu bohužel souhlasit - vidím to podobně jako Matěj Orlický a jako další nevhodný pokus Chrze o jakousi úplně zbytečnou standardizaci na úkor srozumitelnosti jazyka a zbytečných změn + jako nějakou nevhodnou kriciátu proti polským exonymům. Nesouhlasím ani s tvrzením, že polský název článku automaticky znamená zákaz českého názvu v článku. Pokud se tu skutečně ostatní shodnou na standardizaci, měl by to udělat někdo, kdo nemá problém s vyskoňováním slova Nowa. Za mě pokud standardizace, tak jedině opravy špatného skloňování, případně skutečně křiklavé případy nevhodného užití polského nebo českého jména, ale určitě ne zase přepisovat autorům zbytečně texty a zakazovat určitá legitimní synonyma, jako to chtěl dělat Chrz v minulosti. Zdravím, --Palu (diskuse) 14. 1. 2024, 19:52 (CET)

Když chcete v textu používat české exonymum, proč tak nepojmenujete článek? Protože ono to asi úplně zažité exonymum nebude, že ne. Nebo chcete k textu náhodně střídat polský a český název jakožto "legitimní synonyma"? Ona to asi úplně synonyma nebudou, že ne. Vyjednejte si u názvu článku, že je to očekávaný název, pak se pusťte do textu. Anebo zpětně "zlegalizujte" používání českého názvu v textu tím, že se navrhne přesun i článku. Nevymýšlejte pár do obou stran rozkročených anirybaanirak hybridů. Nahoře jsem ty nerozhodnuté střídaly vypsal. Jsou tam nějací kandidáti na český zažitý název? V poslední době jsem i já přispěl k dalšímu zavedení několika polských exonym, takže řeči o kruciátách proti exonymům a okopávání mé osoby jsou úplně vedle, ale úplně. Jediné proti čemu tohle směřuje je hloupá nerozhodnost, kdy článek se jmenuje (asi) očekávaně polsky a v textu se jako by se nechumelilo používá název český. --Chrz (diskuse) 14. 1. 2024, 20:41 (CET)

Za poslední dva roky Jelenia Góra, Wałbrzych, (Salzburg,) Zielona Góra, Sosnowiec, Olsztyn, Kalisz, Tarnobrzeg‎, Nysa, i díky mně nyní na české straně a to názvem i textem... prý křížová výprava proti exonymům. Gliwice neuspěly, ty výše vypsané mají spíš menší šanci než Gliwice, prostě na to už nemají, už jsou historické a tím pádem by se neměly objevovat v textu nějaká zastaralá a nesrozumitelná označení, taková teorie za tím stojí. A nehne s tím ani poznámka o tom, že v úvodu správně "navedeme" čtenáře na nové jméno které měl chtít hledat a naservírujeme mu ho v dalším povídání. --Chrz (diskuse) 14. 1. 2024, 20:54 (CET)

Mně se také zdá, že se místo kompromisního konsensu snažíte diskusi uzavírat na základě vašeho pohledu. Tedy navrhuji:

1. Můžete takto postupovat při zakládání nebo podstatném rozšiřování článků.
2. Může to sloužit jako základní vodítko, ale nikoli striktní pravidlo.
3. Pokud je to jasně ke škodě článku, např. jediné místo v textu s historickým exonymem, je žádoucí to opravit.
4. Není žádoucí to opravovat u potenciálně sporných případů, tedy kde by to někdo jiný z diskuse než Chrz mohl považovat za neužitečné. Jako příklad bych uvedl Zhořelce (hist. vs. dnešní), místně užívané ale všeobecně neznámé exonymum nebo třeba polský název, který se česky skloňuje krkolomě a české exonymum je blízké/srozumitelné. Tedy žádné exaktní pravidlo, ale rozum a cit.

--Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2024, 21:26 (CET)

"Můj" pohled, je používat to, co postupovat jak se na Wikipedii obecně postupuje i bez toho, abych vás tady musel dlouze o tom přesvědčovat, že je to nutné dohodnout jako nějakýsi "nový" kompromis. Ale na překvapené revertisty není nikdy nouze, tak ať to nepřijde vniveč je tady toto vlákno. A taky ať si vybrousím skloňování polských názvů (Jak se tady vysmíváte, ano, doposud jsem v "křížové bitvě proti exonymům" jen počešťoval. Teď je načase vyřídit ty, které sítem neprošly a nechat je na polské straně komplet.)

Tím všeobecným postupem je: Dojednejte si, že je to zažité exonymum a používejte jej, no protože je zažité. Nebo se sezná, že je historické, pak by se používat nemělo, protože čtenářům nic neřekne ani jako název článku při vyhledávání, a neměli bychom protlačovat historické názvy do textu jen z touhy ho zase do jazyka a používání vrátit. Jestli v těch výše vyjmenovaných vidíte nějaké Zhořelci podobné výjimky, nebo názvy, kde by se dalo v pohodě ještě uhrát zažité exonymum, sem s tím. Proto jsem to taky taky nadnesl, i když úvodním kolečkem uhratelného už jsme to před časem profiltrovávali. --Chrz (diskuse) 14. 1. 2024, 21:58 (CET)

Jak jednoduše zapojit umělou inteligenci do tvorby wikipedie

Dobrý tip pro kohokoli, kdo chce poměrně rychle a snadno tvořit poměrně hodně hesel v poměrně vysoké jazykové kvalitě. Použijte prohlížeč Microsoft Edge. Microsost koupil OpenAI a zapojil ho do prohlížeče. Najeďte třeba na anglickou wikipedii a prohlížeč vám nabídne automaticky překlad celé stránky do češtiny. Překlad dělá OpenAI, takže je mnohem lepší než google překladač. Stačí pak zkopírovat a máte velmi solidní české heslo. Druhá možnost: Edge vám v pravém rohu nabídne tzv. Kopilota. To je v podstatě ChatGPT upravený pro potřeby prohlížeče. Ten automaticky sleduje, jakou stránku si právě prohlížíte. Když máte zapnutou stránku anglické wikipedie, můžete mu dát pokyn - je ostatně předpřipravený a automaticky nabízený - aby obsah stránky shrnul. Tím získáte krátké, leč obsahově hutné heslo ve výborné jazykové kvalitě. Riziko halucinací umělé inteligence je minimální, pokud ze tří nabízených módů komunikace ChatBota vyberete ten "více přesný". Nevýhoda je jen, že shrnutí je specificky strukturováno. To je sice velmi přehledné, ale netypické pro wikipedii a navíc by zdejší reakcionáři snadno poznali, odkud jste čerpali. Strukturu textu je tak třeba rozbít a jakési podnadpisy, které ChtatGPT dělá, odmazat. Do české wikipedie samozřejmě nikdy nepište, že jste heslo připravili s pomocí AI. Hrozí smazání hesla. Nikdy nic takového nepřiznejte ani v diskusi.

Mimochodem, pokud by wikipedie s Microsoftem navázala spolupráci a vymyslel by se jednoduchý program na převod té přeložené anglické (nebo jiné jinojazyčné) stránky do české wikipedie (musel by se vyřešit především problém referencí a vnitřních odkazů), mohl by mít do konce roku česká wikipedie třeba milion hesel. Samozřejmě nic takového nelze zatím čekat. Ale on se ten průlom průlomů stejně blíží, nikdo to nezastaví. Ani hlasování českých wikipedistů, děsících se, že je ten vlak na plátně zajede. Jiná otázka je, jestli vůbec česká wikipedie má ještě smysl, když už je de facto k dispozici anglická verze ve vynikající češtině. No ale toto téma raději zatím neřešit, čeští wikipedisté by se mohli začít hromadně hroutit. --109.81.82.66 8. 1. 2024, 14:30 (CET)

Takže tradiční trollicí okénko starého známého je opět na pořadu dne. :-) Z tohoto pohledu doporučuji opět omezit reakce na minimum. Pokud by snad ostatní chtěli o tématu diskutovat, založil jsem prakticky mrtvou Wikipedie:Žádost o komentář/Velké jazykové modely – komplexní diskuse, přičemž zde zdůrazňuji bod „Jak se oficiálně vymezíme ke generátorům na bázi AI? Máme mou zásluhou zmínku ve WP:Věrohodné zdroje, ale to nestačí. Musíme vytvořit návod na bázi en:Wikipedia:Large language models – nesmíme zpátečnicky říct fuj, ale zvolit efektivní koevoluci“. OJJ, Diskuse 8. 1. 2024, 14:54 (CET)

Jenže česká wikipedie je ve zcela jiné situaci než anglická. Pro ni je ChatGPT výzva, ale pro českou wikipedii, která je jen periferním, sekundárním projektem, je jen požehnáním. Když dnes vzniká nové heslo na anglické wikipedii, velmi pravděpodobně je to první encyklopedické heslo o tématu vůbec. Pak je ošemetné využít ChatGPT, který ne vždy přizná odkud čerpal a jak moc zdroj ohnul. My ale jsme v jiné situaci. V situaci, kdy nám chybí desítky tisíc hesel, která mají hesla třeba na dvaceti wikipediích. Pak řešit výše uvedené fajnovosti je nesmysl. Stačí umělou inteligenci požádat, aby provedla logický, strukturovaný souhrn zdrojů, přičemž jí sama můžeme určit kterých. Přínos maximální, riziko prakticky žádné. Mimochodem, ChatGPT lze použít i jako prostý, leč brilantní překladač, jen ho musíte donutit takto fungovat. On se tomu vzpírá, ale obvykle stačí příkaz typu: "přelož tento text slovo od slova a nevynechej žádnou větu". Fungují kupodivu i apely typu "opravdu to velmi potřebuji" apod. --109.81.82.66 8. 1. 2024, 15:23 (CET)

Vida, takže přecejen kultivovaná diskuse? Pokud s těmi nástroji někdo zacházet umí a článek zkontroluje a ozdrojuje, nevidím v tom problém. Problém je, že anglická Wikipedie sama o sobě věrohodným zdrojem není a šablona {{překlad}} je čistě licenční záležitostí. Udělat výtah článku z enwiki je de facto zdrojování Wikipedií a při strojové aplikaci to může přinášet problémy. Druhá věc je import hesel podle nějakých věrohodných databází, čímž se rozšířila třeba cebuánská Wikipedie. To už zde mohlo být dávno, bez nějakého AI boomu, akorát to česká komunita nechtěla.

A ještě tedy podotýkám skutečnost, že i práce pro stroj nejjednodušší, tj. revertace školních experimentů a sprosťárniček, se tu stále praktikuje 100% ručně. Což se však hodí rozebírat spíše v tom ŽoKu za tímto účelem realizovaným.

Jinak česká Wikipedie má přes půl milionu hesel. Pokud je účast mezi top 30 jazykovými verzemi periferie, kde je těch ca 270 Wikipedií za ní? :-) --OJJ, Diskuse 8. 1. 2024, 15:37 (CET)

"Udělat výtah článku z enwiki je de facto zdrojování Wikipedií a při strojové aplikaci to může přinášet problémy." Hm, zajímavé, pamatuji dobu, kdy třeba Jan Sokol běžně tvořil hesla právě takto, souhrnem z německé třeba, a nevzpomínám si, že by tehdy s tím měl někdo problém. Když jsem v roce 2004 na wikipedii přišel, byl jsem poučen, že stačí, když zdroj - překlad z enwiki obvykle - bude uveden jen v souhrnu editace. Dnes se zdrojování používá jako zbraň - stádo si s její pomocí hlídá své teritorium, aby mu tam nepronikl vetřelec. A co se týče oněch "problémů", myslíte tím problém, že text bude srozumitelný, uspořádaný, gramaticky správný a vy vyšší stylistické kvalitě, než jaké je schopen průměrný český vysokoškolák? A samozřejmě i méně fakticky chybový (už jen proto, že stroj umí lépe překládat, lépe rozumí textu a lépe umí česky formulovat)? Řekl bych, že právě takových problémů je nám potřeba. Myslím, že u řady přispěvatelů je odpor vůči podobným nástrojů prostě založen na jakémsi mindráku: cítí, že sami nejsou schopni tak kvalitní práci vykonat. Je to jakýsi žárlivý ludismus. Pro naše děti to bude velice legrační číst tyhle první debaty z pravěku nové technologie.

A co se týče té perifernosti, já bych řekl, že v počtu článků jsou pod námi už jen srandawiki z buše (snad jen s výjimkou hebrejské). Česká wikipedie je periferní stejně jako je periferní Česká republika. Nemá smysl si nalhávat nic jiného. Je třeba se tomu přizpůsobit a upravit podle toho své strategie. --109.81.82.66 8. 1. 2024, 16:04 (CET)

Ony totiž takové české části obcí, kulturní památky, chráněná území, osobnosti českého národního obrození, regionální historici etc. etc. jsou na anglické Wikipedii perfektně popsáni, že? ;-) — Draceane ^diskuse_příspěvky 8. 1. 2024, 16:37 (CET)

Pokud Wikipedie (ani ChatGPT) není věrohodný zdroj, tak z ní lze jen těžko dělat výtah bez nějaké kritické analýzy (které byl prof. Sokol jistě schopen a které jste jistě schopen rovněž). Koneckonců ani anglická Wikipedie se nevyhnula úsměvným excesům jako Bicholimský konflikt. Zdrojování má tu výhodu, že pokud je u nesmyslu zdroj, lze alespoň prokázat jeho nesmyslnost, což je u nesmyslu bez zdroje násobně obtížnější. Samozřejmě lze tvořit hesla i z konkrétních databází, jako je dejme tomu IUCN, což ale šlo i bez fenoménu GPT, kdyby to komunitě vyhovovalo. Osobně se tomu nebráním.

Zbytek je bohužel opět tradiční filipika proti úrovni českého vysokoškolského vzdělávání, české Wikipedii i Česku obecně, takže bohužel, plodná diskuse ani tentokrát asi v plánu není. Doporučuji usilovat o čínské občanství: Číňanů je hodně, mají velkou Wikipedii, velké území, tvrdý vzdělávací systém, zkrátka země zaslíbená. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2024, 16:28 (CET)

Kdo nemá literární střevo, tomu může AI pomoci s nějakým přeorganizováním a zhuštěním existujícího textu, ať se neopakují slova nebo myšlenky. Ale zatím to chce HODNĚ kontrolovat a samozřejmě nezapomínat na zdroje.

Pokus na vašem vzkazu a "Popiš hlavní myšlenku v předchozím textu." -- "Hlavní myšlenkou předchozího textu je kritika úrovně českého vysokoškolského vzdělávání, české Wikipedie a Česka obecně. Autor zdůrazňuje, že Wikipedie a další zdroje by měly být používány s kritickým myšlením a že zdrojování informací má výhodu v možnosti ověření pravdivosti. Tato kritika je doprovázena návrhem hledat lepší zdroje informací a dokonce i získat čínské občanství kvůli bohatství informací a tvrdému vzdělávacímu systému v Číně." --Chrz (diskuse) 10. 1. 2024, 00:06 (CET)

ty obavy jsou zbytečné, já vytvořil s pomocí ChatGPT na wikipedii již tisíce hesel, bez nějaké kontroly, a nikdo s nimi problém neměl. --109.81.93.115 10. 1. 2024, 08:56 (CET)

@Chrz: Jednou tu IP adresy vyhrožují s autorskými právy, podruhé s používáním AI na tvorbu hesel, není už to trochu omšelé? Ale pravda, občas si ještě zahrají hru na poměřování pindíků s poněkud méně zkušenými správci, nakolik je to Urbi et orbi demonstrace intelektuální převahy a kvality dob minulých, to nechť si každý posoudí sám. Hysterické hroucení se nad genialitou velkého Maestra se tu pochopitelně ani nyní konat nebude, protože je to jen občasná, vcelku neškodná revolta proti místnímu „policejnímu sboru“, jenž občas nalepí urgentní šablonu tam, kam není třeba, případně vyžaduje (jaká troufalost!) zdrojování informací... A tak se musí dozvědět, jak je vlastně neschopný, neboť není v jeho silách odhalit opsaný text z v citacích neuvedené knihy, přeformulovaný výcuc původem od AI a další lahůdky. :) Občas se to samozřejmě přelije v komentáře proti dnešním mladším generacím, Česku a české Wikipedii obecně, to už je takový bonus, digestiv po hodokvasu. OJJ, Diskuse 10. 1. 2024, 09:31 (CET)

Já přeci nevyhrožuji. Já vás jen konfrontuji s realitou, abych vám pomohl. Abych urychlil vaše nevyhnutelné pochopení, že na souboj s umělou inteligencí nemáte. Neměli jste, mimochodem, ani na to posoudit ta autorská práva, natož abyste se mohli postavit nejpokročilejší technologii dneška. Celá současná česká wikipedie bude stejně jednou celá komplet smazaná a jedním rázem přepsaná perfektním robotickým překladem pokročilejších wikipedií. Tak nevím, na co si tu furt hrajete. --109.81.93.115 10. 1. 2024, 09:40 (CET)

Prosíme, nekrmte internetové trolly. Díky za pochopení.

OJJ, Diskuse 10. 1. 2024, 09:44 (CET)

Je (česká) fotbalová reprezentace jen pro muže?

Omlouvám se, že píši zde, ptal jsem se u příslušného článku Česká fotbalová reprezentace, ale bez odpovědi. Nevíte někdo, zda-li v reprezentaci mohou (teoreticky) hrát i ženy? V pravidlech jsem to nikde omezeno neviděl. Pokud by nesměly, tak by to patřilo přidat do článku, že se to týká jen mužů (a článek přejmenovat). Týká se i dalších článků, jako je třeba Žebříček FIFA, Mistrovství světa ve fotbale 2006 či posledního Mistrovství světa ve fotbale 2022. Díky! --Pavouk (diskuse) 8. 1. 2024, 21:15 (CET)

Zajímavý dotaz. No nemohou, neb článek je o české mužské fotbalové reprezentaci. Ženskou reprezentaci máme pod Českou ženskou fotbalovou reprezentací. Takže analogicky by článek měl být pod Česká mužská fotbalová reprezentace, aby to bylo genderově vyvážené... A u ostatních kolektivních sportů se už tento název prosadil sice třeba u mužské házenkářské reprezentace bez diskuse, ale nikdo nic od roku 2020 nenamítal...

Takže v rámci jednotnosti a vyváženosti klidně navrhněte přesun... --VasekPav (diskuse) 8. 1. 2024, 21:37 (CET)

Můžete začít od kategorizace. Těch, které slovo "mužské" mají v názvu článku, ale nemají vlastní kategorii.

Viz nepoměr Kategorie:Mužské sportovní reprezentace vs Kategorie:Ženské sportovní reprezentace,

případně viz Kategorie:Basketbalové reprezentace ve které jsou "mužské" články s "mužskými" názvy, ale ženské jsou odstrčeny do podsložky jako speciální podtyp. --Chrz (diskuse) 8. 1. 2024, 22:27 (CET)

Skoro bych myslel, že kolegův docela zajímavý dotaz byl míněn trochu jinak: zda (obecně) v nějakém reprezentačním týmu mohou být zároveň nejen muži, ale případně i ženy (či osoby nebinární atd.). Pokud to v pravidlech upřesněno není, je samozřejmě otázkou, jestli je v pořádku prosazovat název "mužská reprezentace". U ženských reprezentací bych podobné upřesnění asi předpokládal, ale jak to je opravdu, nevím... --Xyzabec (diskuse) 8. 1. 2024, 23:06 (CET)

Ano, ptal jsem se i na to, zda-li opravdu v týmu (zde např. reprezentace fotbalu) mohou hrát i ženy (či nebinární osoby atd.). Pak by se příslušné články asi přejmenovávat neměly. Pokud ne, patří to pochopitelně sjednotit, jako v jiných sportech. --Pavouk (diskuse) 8. 1. 2024, 23:43 (CET)

Otázka jestli můžou nebo nemůžou sportovat ženy v disciplínách, které nemáme v názvu článku označeny za "mužské" byla dle mě položena proto, aby se tedy docpalo "mužská" tam, kde to teď tedy zdánlivě chybí.

Moje odpověď platí - u některých sportů nám chybějí "mužské" kategorie i když máme "mužské" články. To by se mělo určitě dokategorizovat.

Otázka jiná, jestli v "mužském" článku budou pouze muži, v "ženském" článku pouze ženy a v "článku bez bližšího vymezí pohlaví" budou jen smíšené sporty: Ne, už se snad i někde řešilo. Ženy snad odpustí, ale u některých sportů prostě není očekáváno, že by jejich "ženská" varianta byla stejným způsobem významná a očekávaná. Stejně jako rantuje IP adresa níže, základní varianta jsou "senioři" u hokeje, všechny U20, U15, U9, mají smůlu a jsou označeny jako odvozená a méně očekávaná, a tudíž žádné doplňující seniorské či mužské označení nemá v názvu místo. --Chrz (diskuse) 9. 1. 2024, 12:33 (CET)

@Xyzabec: V reálu na mužské sportovní soutěže ženské tělo nemá výkonnost – to je elementární výsledek biologie. Takže do nějakého úzkého výběru fotbalových či hokejových reprezentantů se žena v praxi nejspíš nepodívala a ani nepodívá a nemá smysl se tím důkladně zabývat. Sjednocovací přesun je podle mě možný i bez zevrubné analýzy.

Pikantní je, že mužská špička má vyšší výkonnost i ve sportech, jako jsou šachy – tady se nebudeme pouštět na tenký led a raději poukážu na článek en:Women in chess, který by se rozhodně vyplatilo přeložit. Nicméně v podobných mentálních sportech už ženy alespoň s muži normálně reprezentovaly a taková Judit Polgárová na 34. šachové olympiádě dokonce patřila v individuálním výkonu mezi absolutní elitu. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2024, 05:20 (CET)

Ve skutečnosti jde hlavně o historickou kulturní záležitost ve spojitosti s patriarchátem a určováním, komu náleží jaká pozice ve společnosti. Ženám prostě nebylo dlouhodobě dovolováno účastnit se veřejného života, nebylo "společensky přípustné" věnovat se (některým) sportům, takže byly ty sporty výhradně mužské. Až zpětně se dovymýšlely nějaké argumenty biologií, fyziologií nebo kdovíčím, ale vesměs jde o rozhodnutí v jádru politické. --Bazi (diskuse) 9. 1. 2024, 13:26 (CET)

@Bazi: Těžko a sám to víte. Stačí se podívat na světové rekordy, dejme tomu v atletice, pro muže a ženy. Vrcholový sport, kam propíraná fotbalová reprezentace patří, je striktně biologická záležitost, a pokud budeme chtít vybrat dejme tomu deset nejrychlejších lidí světa, tak tam ženy nebudou. Z hlediska Wikipedie tak nemá smysl názvy podobných reprezentací sálodlouze řešit, protože reálně se tam žena nikdy nepodívá. Mělo by to smysl řešit u zmiňovaných soutěží smíšených týmů a u mentálního sportu na bázi šachu, kde se hraje skutečně open pro všechny, ačkoli v reálu opět dominují muži. To je skutečně docela provokativní téma, kde se s úlohou patriarchátu a kulturních rolí zájemci mohou vyřádit, protože tam bude zakopaný pes (odmala cepované sestry Polgárovy zdatně chlapům konkurovaly). --OJJ, Diskuse 9. 1. 2024, 13:55 (CET)

Jak říkám, biologie je jedna věc, ale rozdělení sportů podle genderu je rozhodnutí politické, učiněné převážně muži ve světě řízeném muži. A biologie je jenom záminkou. Vždyť i ty týmy v "ženských" sportech obvykle trénují zase muži a manažery dělají zase muži. A sám to víte, když použiju podobně útočnou repliku. ;) --Bazi (diskuse) 9. 1. 2024, 14:12 (CET)

@Bazi: Tak natolik daleko mé myšlenkové pochody nesahají. Zde panovala obava, jestli by nebyl sjednocující název článku Česká mužská fotbalová reprezentace nepřesný z hlediska toho, zda je tam ženám zakázáno startovat, či nikoli (to nevím, nezkoumal jsem). Reálně se ale do fotbalové a hokejové reprezentace žádná žena nepodívá, takže nemá smysl se sjednocení bát. Jediný problém takového aktu tedy může být WP:Očekávatelnost, jak dole uvádí Kacir.

Poukazuji nicméně na specificitu mentálních sportů, kdy třeba v šachu existují oddělené ženské reprezentace kvůli všeobecně nižší výkonnosti žen oproti mužům (dané možná těmi kulturními rolemi, jak demonstruje případ dole rozebraný); ale zároveň mohou ženy nastupovat i v rámci normálních (open) turnajů. Konkrétně třeba en:35th Chess Olympiad#Open_event (Polgárová na druhé desce medailového týmu!), ačkoli se hrála i en:35th_Chess_Olympiad#Women's_event.

Á propos, jestli ten příběh Polgárové znáte, tak ten se Vám nejspíš líbit nebude, neboť ji a její sestry otec en:László Polgár (avšak za přispění manželky :)) odmala podrobil přímo specializované výchově, aby si dokázal, že z dcer vychová šachové génie. Hm, a podařilo se mu to – nechť si každý vyhodnotí, jak to odpovídá jeho morálnímu kodexu. Já bych měl jisté metodologické poznámky, neboť když byl László sám poměrně inteligentní, tak skutečnost, že géniem se člověk nerodí, lze snadno zpochybnit. :) Vida, alespoň mu založím článek... Snad to omluví tuto off-topic část diskuse OJJ, Diskuse 9. 1. 2024, 16:17 (CET)

Druhou věcí je očekávatelnost, kde je u týmových sportů v 90% očekávána mužská reprezentace. Ovšem pokud by na názvu bez rozlišení byl rozcestník, nebyla by to tak drastická změna a šlo by snadno roboticky zafixovat. Ale není to jen o reprezentacích, ale i o mistrovstvích, kde se téměř vždy přidává žen, ale málokdy mužů (Mistrovství světa v ledním hokeji / Mistrovství světa v ledním hokeji žen). BTW, určitě se najdou i smíšené reprezentace. --JAnD (diskuse) 9. 1. 2024, 07:34 (CET)

Přesně tak, faktor očekávanosti (názvu článku) je tady rozhodující. Samozřejmě je možné ho při konsenzu komunity nerespektovat, opustit, a vydat se cestou symetrie názvů mužů a žen. Určitě bych rozlišoval i sporty. Zatímco fotbal a hokej jsou očekávaně dominantně mužské, což plyne z asymetrie zájmu zdrojů (médií), financí, diváků, tak např. u lyžování, volejbalu ta převaha jednoho pohlaví – a tedy krátkého základního názvu článku – už nebude na první pohled tak zjevná. --Kacir 9. 1. 2024, 14:34 (CET)

Ano, např. v české reprezentaci v paragdlidingu (XC disciplína, ale nejspíš i další) byly v minulosti ženy (současný stav neznám). Existuje pouze jedno reprezentační družstvo, smíšené. Ženy v něm bývají (i když jsou v menšině). --Dfsdfaf456 (diskuse) 9. 1. 2024, 16:39 (CET)

Dle osobního názoru, bez bližšího:

• Fotbal, hokej, ragby - mužský sport očekáván bez rozlišovače.
• Ostatní kolektivní míčové sporty (basketbal, volejbal, házená) - rozlišovač vhodný.
• Plavání, atletika a lyžování, asi i tenis - rozlišovač nutný.

Výjimky i sporty, na které jsem nepomyslel, se samozřejmě najdou --JAnD (diskuse) 10. 1. 2024, 13:28 (CET)

Bannerová kampaň na podporu Wikimedia Foundation v České republice

Vážení a milí,

rád bych vás všechny informoval o blížící se každoroční bannerové sbírce nadace Wikimedia v České republice.

Fundraisingová kampaň bude mít dvě části.

• Budeme rozesílat e-maily lidem, kteří již dříve přispěli z České republiky. Rozesílání e-mailů je naplánováno na období od 18. do 29. března 2024.  
• Na samotné Wikipedii spustíme bannery pro nepřihlášené uživatele v České republice. Bannery poběží od 2. dubna do 28. května 2024 (ty poběží s omezenou impresí 75 %).  

Předtím plánujeme provést několik testů, takže se bannery mohou párkrát objevit na 3-5 hodin před zahájením kampaně. Tato aktivita zajistí, že naše technická infrastruktura bude fungovat.

Sdílím s vámi také stránku pro komunitní spolupráci, kde nastíníme další podrobnosti kolem kampaně, podělíme se o některé příklady bannerů a poskytneme vám prostor pro zapojení do kampaně na získávání finančních prostředků.

Zúčastníme se také komunitního hovoru, podrobnosti jsou na stránce spolupráce, kam můžete vkládat své dotazy a návrhy.

Obecně nás můžete před kampaní i v jejím průběhu kontaktovat:

• Na diskusní stránce fundraisingového týmu
• Pokud potřebujete nahlásit chybu nebo technický problém, vytvořte prosím ticket v aplikaci phabricator.
• Pokud na diskusní stránce, ve VRT nebo na sociálních sítích uvidíte dárce, který má potíže s darováním, odkažte ho prosím na adresu donatewikimedia.org

Děkujeme a zdravíme,

Julia --JBrungs (WMF) (diskuse) 9. 1. 2024, 12:56 (CET)

Seznamy památných stromů

Všiml jsem si, že v seznamu památných stromů jsou uvedeny i stromy zaniklé, které jsou sice evidovány v databázi, ale je u nch poznačeno zrušení ochrany. Mají být tyto stromy v databázi uvedeny? A pokud ano, tak ve stejné tabulce se stromy žijícími?--Otaznick (diskuse) 12. 1. 2024, 13:01 (CET)

Nevidím důvod proč je neponechat, encyklopedická významnost nezaniká. Zas tak mnoho jich stejně není. V seznamech KP je to ostatně obdobné.--RomanM82 (diskuse) 12. 1. 2024, 15:23 (CET)

Stromy či památky zaniklé nebo se zrušenou ochranou jsou/měly by být v příslušném seznamu označeny (zpravidla křížkem), což mi pro odlišení připadá postačující a uvedení v seznamu snad nikoho nezmate. --Xyzabec (diskuse) 12. 1. 2024, 15:55 (CET)

Možná místo křížku šedivější pozadí...? --Chrz (diskuse) 12. 1. 2024, 16:29 (CET)

Pouhé odlišení odstínem šedé může být pro řadu zobrazovadel a část čtenářstva nezřetelné. Informace by měla být přítomná v dostatečně zřetelné formě. --Bazi (diskuse) 12. 1. 2024, 16:47 (CET)

Za vhodné považuji zaniklé stromy vyčlenit ve stejném článku do samostatné tabulky, podobně jako u chráněných území (např. Seznam chráněných území v okrese Chomutov). --Petr Kinšt (diskuse) 12. 1. 2024, 16:59 (CET)

Určitě by měly zůstat ve stejné tabulce. Tohle se už historicky řešilo a nelze aplikovat jednoduché a univerzální pravidlo, podle kterého rozdělovat. Z dotazu vyplývá, že zrušení ochrany = úmrtí stromu. Což není pravda a je řada stromů, kde byla ochrana zrušena navzdory tomu, že byly živé a naopak existují stromy, které odumřely, ale ochrana byla ponechána (někdy cíleně, protože i jako mrtvé mají hodnotu, jindy z důvodu pomalé reakce příslušného orgánu ochrany přírody). Pokud bychom měli rozlišovat podle toho, zda je strom živý, pak bychom se de facto dopouštěli vlastního výzkumu. Ani např. pád stromu nemusí znamenat zánik, neboť mnohé památné lípy i několikrát padly a znovu vyrazily z kořenů. Pokud bychom měli rozlišovat podle toho, zda byla ukončena ochrana, nastává jiný problém. V roce 1992 se automaticky staly památnými stromy i všechny ty, které byly dříve chráněné podle zákona č. 40/1956 Sb., ovšem problém je ten (a poukazují na to právě i orgány ochrany přírody), že dokumentace k řadě z nich chybí, takže de iure jsou sice památnými stromy, ale do databází se nemusely dostat, protože o nich příslušný orgán v dané době nevěděl. No a pokud nejsou vedené v databázi (nebo jsou, ale chybí k nim původní vyhlašovací dokumentace), tak ani nikdo po jejich zániku neřeší ukončení ochrany. To je další případ, kdy by snaha o dělení podle existující / ukončení ochrany situaci na Wikipedii komplikovala. Zcela mimo tyto dva problémy pak ještě existují památné stromy, které jsou stovky let považované za památné (termín památný strom se používá od 19. století), ale za památné podle zákona č. 114/1992 Sb. vyhlášené nebyly - třeba proto, že se ho nedožily. Nebo dožily, ale nebylo jasné, jakou ochranu požívaly před rokem 1992 a tudíž zda spadají mezi památné ze zákona či nikoli - tudíž po jejich případném zániku nebyla ochrana ukončena. Pokud bychom tedy vyráběli pravidlo, byla by řada výjimek, která by ho činila de facto bezúčelným. Nakonec by rozdělení na další tabulky komplikovalo orientaci běžnému čtenáři. Pokud by si chtěl najít informace o stromu, předpokládalo by to jeho znalost, zde je strom živý / mrtvý, chráněný / zrušený a podobně, což nedává dobrý smysl. Když někdo informace hledá, nemůžeme předpokládat, že je má. --Xth-Floor (diskuse) 13. 1. 2024, 14:14 (CET)

Stromy v seznamech mají odkazy na DRUSOP a informaci o ochraně přejímáme tamodtud, takže žádný vlastní výzkum. Nebo máme v seznamech i stromy, které záznam v DRUSOP nemají?

Hledá-li někdo informaci, je úplně jedno jestli ji najde v jedné nebo ve dvou tabulkách. Z hlediska uživatelské přívětivosti je rozdělení do dvou tabulek rozhodně lepší než kryptický křížek vysvětlený kdesi v poznámkách. --Petr Kinšt (diskuse) 13. 1. 2024, 16:31 (CET)

Já bych to raději ponechal, jak to je (max. sjednoceni znaku křížku, doporučuji †). Širší shoda na rozdělení není moc pravděpodobná, a hlavně pochybuji, že by pak všechny tabulky někdo dostatečně svědomitě upravil. --Xyzabec (diskuse) 13. 1. 2024, 17:04 (CET)

Také bych ponechal, jak to je. Jistě by z hlediska uživatelské přívětivosti bylo rozdělení do dvou tabulek lepší, ovšem musím dát za pravdu kolegovi @Xyzabec: a rovněž pochybuji, že by někdo průběžně tabulky upravoval. Často se stává, že informace o zrušení stromu v databázi AOPK chybí. Důvodem je zejména skutečnost, že příslušný orgán ochrany přírody (pověřený MěÚ, magistrát, Správa CHKO atd.) na AOPK nedodá „Rozhodnutí o zrušení ochrany“. Někdy to trvá i několik let. Obdobně je tomu při vyhlašování ochrany. Vím, o čem mluvím. Už několikrát jsem psal na příslušný orgán ochrany přírody, aby na AOPK zaslali příslušné „Rozhodnutí“. Ono je to však ještě komplikovanější v případech, kdy strom vyhlásí či zruší obec nebo město, ovšem orgánem ochrany je jiný úřad. Příklad – Včelí dub (Nová Role). Již v roce 2021 uvádí MěÚ Nová Role v plánu rozvoje města Nová Role památný strom Včelí dub. Na commons je jeho fotografie z července 2021, na které je vidět i tabulka památného stromu. Do databáze AOPK se však z Magistrátu města Karlovy Vary (orgán ochrany přírody) dostal až v červnu 2023. Obdobné je to i u zrušených stromů. S psaním na příslušný orgán ochrany přírody jsem už přestal, neb na vyhlášení památného stromu u vesnice Loužek v okrese Semily, který jsem i s cedulí „Památný strom“ nafotil, stále čekám více než 3 roky. Jestli se někdy dočkám, toť otázka.--Lubor Ferenc (diskuse) 13. 1. 2024, 18:58 (CET)

Je možné, že se změnil zákon, a proto se postupně zase obnovují ochrany u některých stromů, proto cedule jsou a není v současném seznamu. (Možná záleží i na aktivitě příslušných úředníků tam či onde, jak zvládají modernější software, atd..Tak tomu je u nemovitých památek,co vím, u některých byla ochrana sejmuta a vzápětí (nebo postupně) se obnovuje právě kvůli změně zákona.Tak snad ty stromy zatím neodejdou, než se dočkají znovuochránění.. --KKDAII (diskuse) 15. 1. 2024, 22:47 (CET)

DRUSOP systematicky neřeší, zda je strom živý nebo mrtvý, nebo kdy odumřel. To se tam objevuje více-méně náhodně, pokud se konkrétní pracovník (ne)rozhodne uvádět do popisu, takže tento typ informace nelze systematicky z tohoto zdroje získat. V DRUSOP jsou uvedeny i některé stromy, které nejsou vyhlášené ze zákona, ale jsou vnímané jako památné a naopak jiné stejného charakteru chybí. Už když seznamy vznikaly a probíhaly na toto téma diskuze, vyplynulo, že nic moc lepšího než prosté označení v rámci seznamu (křížkem), případně upřesňující poznámka v poslední sloupci, asi není (nebo to alespoň nikdo nevymyslel). --Xth-Floor (diskuse) 13. 1. 2024, 19:04 (CET)

Reusing references: Can we look over your shoulder?

Apologies for writing in English.

The Technical Wishes team at Wikimedia Deutschland is planning to make reusing references easier. For our research, we are looking for wiki contributors willing to show us how they are interacting with references.

• The format will be a 1-hour video call, where you would share your screen. More information here.
• Interviews can be conducted in English, German or Dutch.
• Compensation is available.
• Sessions will be held in January and February.
• Sign up here if you are interested.
• Please note that we probably won’t be able to have sessions with everyone who is interested. Our UX researcher will try to create a good balance of wiki contributors, e.g. in terms of wiki experience, tech experience, editing preferences, gender, disability and more. If you’re a fit, she will reach out to you to schedule an appointment.

We’re looking forward to seeing you, Thereza Mengs (WMDE)

Looking for your Input: Invitation to interview on using Wikidata in other projects

Note: Apologies for cross-posting and sending in English.

Hello, the Wikidata for Wikimedia Projects team at Wikimedia Deutschland would like to hear about your experiences using Wikidata in the sibling projects. If you are interested in sharing your opinion and insights, please consider signing up for an interview with us in this Registration form.
Currently, we are only able to conduct interviews in English.

The front page of the form has more details about what the conversation will be like, including how we would compensate you for your time.

For more information, visit our project issue page where you can also share your experiences in written form, without an interview.
We look forward to speaking with you, Danny Benjafield (WMDE) (talk) 08:53, 5 January 2024 (UTC)

Volby do arbitrážního výboru 2024

Včera byly vyhlášeny volby do arbitrážního výboru české Wikipedie a momentálně probíhá sběr kandidátek. Už za týden, v pondělí 22. ledna, se příjem kandidátek uzavře a mělo by začít hlasování, které skončí a vyhodnotí se 5. února. Jestli jsem to zaznamenal správně, výbor má celkem 6 míst, přičemž dosud byla obsazena jen 4 místa. Z nich dvěma arbitrům končí mandát a třetí se tak nějak vzdal mandátu, resp. stal se nezvěstným, prostě to vypadá, že je potřeba dovolit téměř celý výbor.

Dovolím si tedy na tomto fóru vyzvat všechny zkušené a pravidel Wikipedie znalé wikipedistky a wikipedisty, aby zvážili*y svou kandidaturu do výboru. A aby tak učinili*y rychle, protože na to mají jen týden. Arbitrování je něco jiného než třeba správcování, tím spíš patrolování. Není ani tak potřeba nějaká soustavná činnost, jako spíš schopnost krátkodobého silného vzepětí ve chvíli, kdy výboru přistane nějaká žádost k posouzení a rozhodnutí. Tak aby se dala pokud možno rychle nastudovat situace a zvážit vhodné řešení. Nedostatek aktivního arbiterstva vede k vleklým dohadováním se bez potřebné účinnosti.

Tak tedy hodně zdaru a berte to trochu jako ESO, ať je z čeho vybírat. Kandidujte s odvahou! --Bazi (diskuse) 15. 1. 2024, 10:22 (CET)

Připomínám, že už zítra odpoledne končí možnost kandidatury a bude zahájeno hlasování. V současnosti zbývá výboru jediná arbitra a máme dalšího jednoho kandidujícího. Pro akceschopnost jsou ale zapotřebí nejméně tři členové nebo členky arbitrážního výboru. Je tedy načase se přihlásit! --Bazi (diskuse) 21. 1. 2024, 14:18 (CET)

Podotýkám, že já v tuto chvíli o další mandát usilovat nebudu. Měl jsem poměrně hektický druhý půlrok loňského kalendářního roku a ještě bude potřebovat pár měsíců na dohánění restů v reálném životě. V takové situaci mi přijde smysluplnější kandidovat případně až v nějakých doplňujících volbách třeba v červnu, až budu vědět, že už mám resty vyřešené. --Tchoř (diskuse) 21. 1. 2024, 22:06 (CET)

Ještě zbývá posledních pár hodin do 18.30 hodin. Nikdo už se se svojí kandidaturou nepřidá? --Bazi (diskuse) 22. 1. 2024, 15:22 (CET)

Mohu kandidovat já? i když jsem tu od včerejška? a co taková práce obnáší a jaké by byly mé povinnosti a kompetence? --Antony Štěpán (diskuse) 22. 1. 2024, 17:49 (CET)

@Antony Štěpán: Dobrý den, podávání kandidatur bylo před chvílí uzavřeno a hlasování již začalo. --V0lkanic (diskuse) 22. 1. 2024, 18:41 (CET)

děkuji za informaci. :D --Antony Štěpán (diskuse) 22. 1. 2024, 18:45 (CET)

Pro připomenutí: v pondělí vpodvečer v 18.30 skončí možnost hlasovat v těchto volbách. --Bazi (diskuse) 3. 2. 2024, 16:33 (CET)

Návrh na úpravu kategorie Vesmírné objekty a založení nové kategorie Astronomické objekty

Zdravím, jsem tu nováček, chtěl bych se věnovat hlavně astronomii, která je mým celoživotním koníčkem. Původně jsem dal návrh na přejmenování kategorie Kategorie:Vesmírné objekty, kde je k tomu příslušná diskuze. Z diskuze vyplynulo, že není zcela jasné, jak by to mělo vypadat a bylo mi doporučeno udělat nějaký širší rozbor dané terminologie a možností. Proto níže předkládám můj rozbor dané situace a návrh na vylepšení wiki v oblasti astronomie a vesmíru.

1: Vyjasnit pojmy astronomický (objekt, těleso), vesmírný, kosmický

Definice na wiki:

Astronomický objekt ... má 98 překladů, nemá uveden žádný zdroj (šlo by doplnit a rozšířit stávající text).Definice říká, že astronomickým tělesem není myšlen umělý objekt. Seznam astronomických objektů, který je v definici astronomického objektu uveden obsahuje pouze přírodní tělesa. en-verze pojmu se odkazuje na oficiální dokument Mezinárodní astronomické unie (IAU) https://www.iau.org/public/themes/naming/, který uvádí pojem "Astronomical Objects" a zabývá se pojmenováním astronomických objektů. en-wiki ještě uvádí název "celestial object" (přesměrovává na pojem "astronomical object"), resp. "celestial body" na en-wiktionary, kde to uvádí jako synonymum k celestial object a definice mluví o přírodním (natural) objektu (ne umělém).

Kosmické těleso ... poněkud záhadná obecná definice, nemá žádný ekvivalent v cizojazyčné verzi(!). Nemá uveden žádný zdroj. Tělesa dělí na přirozená (což jsou vlastně astronomické objekty podle definice) a umělá s odkazem na Umělé kosmické těleso, které samo o sobě má pouze jeden cizojazyčný ekvivalent (slovensky). K tomu existuje ještě pojem Kosmický_prostor, který má 118 jazykových verzí, nemá žádný zdroj, je to jen částečný překlad en-verze. Myšleno jako prostor, mimo tělesa samotná.

Kategorie Vesmírné objekty - wiki nemá definici pro V.objekt popř. V.těleso. Hlavní článek kategorie se jmenuje Astronomický objekt. Podkategorie jsou všechno astronomické pojmy, kromě snad kategorieUmělá kosmická tělesa.

Poznámka k definicím:

Neexistuje přesná definice těchto objektů. Nenašel jsem to v žádném dostupném slovníku, tyto pojmy se vždy vyskytují jen jako pojem někde v textu. Pokud bychom vyšli z definice Seznam_vědních_disciplín, tak v oblasti, která nás zajímá existují Astronomie, Astrofyzika, Kosmologie, Kosmonautika, Planetologie, Radioastronomie,Rentgenová astronomie, Topografie, Astrobiologie, Astrometrie, Astrogeologie, Astroarcheologie,Infračervená astronomie. Nic co by obsahovalo slovo kosmos (snad jen Kosmologie a Kosmonautika a to jsou dva zcela odlišné disciplíny) nebo vesmír. Tyto pojmy jsou moc obecné, často se používají jako synonyma. Na wiki je slovo kosmos spíše filosofický pojem (odráží se to i v cizojazyčných verzích toho slova).

Slovník současné češtiny (https://www.nechybujte.cz/) uvádí:

Astronomie - věda o vesmíru, jeho složení a struktuře, fyzikálních vlastnostech, pohybech a jeho vývoji, starší název hvězdářství

Vesmír: veškerý světový prostor, vesmírný prostor, vesmírný let, vesmírná loď/stanice/sonda

Kosmos: veškerý světový prostor, kosmický prostor/let, kosmická raketa/loď/sonda, kosmická rychlost, kosmický šum, dobývání/výzkum kosmu, kosmický výzkum, kosmická technologie

Kosmonautika: věda zabývající se výzkumem, stavbou a provozem umělých kosmických těles; astronautika

Souhrn

Drtivá většina cizojazyčných wiki používá slovo "astronomický objekt" popř. "nebeské těleso", v každém případě tam zahrnují pouze přirozeně existující tělesa ve vesmíru.

Na wiki jsou 4 kategorie podobných seznamů: Astronomické seznamy, která obsahuje podkategorii Seznamy vesmírných objektů. Vesmírné objekty podle katalogu, nemá hlavní článek, ale obsahuje pouze seznam objektů v tom astronomickém pojetí pojmu. Dále tam existuje kategorie Astronomické katalogy, která má podkategorii "Vesmírné objekty podle katalogu", ale obsahuje opět jen seznam objektů v tom astronomickém pojetí pojmu. A dále kategorie Seznamy vesmírných objektů, který obsahuje seznamy a články, které odpovídají astronomickému pojetí a klidně by mohly být v nějaké jiné kategorii (astronomické), dokonce mám pocit, že obsahuje duplicitně některé odkazy uvedené v jiných seznamech.

Dále jsou zde kategorie (spíše neastronomické): Kategorie Umělá kosmická tělesa má 82 cizích verzí, je zahrnuta do kategorie Kosmonautika, a do kategorie Vesmírné objekty, ovšem pojem Umělé kosmické těleso má jen 1 překlad (sk) a je zahrnut na Portál Kosmonautika a do kategorií Kosmické dopravní prostředky a Kosmonautika. Na wiki ovšem existuje pojem Kosmická loď, který má 102 překladů a přesněji vystihuje ten pojem, než pojem Umělé kosmické těleso (založen 2005) a který kromě sk verze nemá jiný ekvivalent ve wiki.

Velmi problematické se také jeví zařazení kategorie Vesmír pod kategorii Astronomie a dokonce i pod kategorii Astrofyzika. Vesmír je přece obecnější pojem, astronomie je jednou z věd zkoumajících vesmír. To doteď nikomu nepřišlo divné? Když se dívám náhodně do jiných jazykových verzí kategorie Astronomie, tak nikdo tam nemá podkategorii vesmír. V tom jsme Češi světoví.

2: Návrh na přejmenování a sjednocení pojmů:

Celý tento návrh je veden snahou vylepšit názvosloví a kategorie v oblasti astronomie. Kategorie by měly být stromově uspořádány od nejvyšších (nejobecnější témata) směrem dolů ke konkrétním tématům. Článek se zařazuje do co nejnižších kategorií (citováno z nápovědy ke kategoriím na wiki).

A. Největší problém vidím v tom zařazení Kategorie:Vesmír pod Kategorie:Astronomie a Kategorie:Astrofyzika. Protože nemám zkušenosti s přeřazováním kategorií, neumím v tuto chvíli odhadnout, jak velký by byl problém to napravit. Kategorie Vesmír by měla být podkategorií kategorie Příroda (a ne těch dvou zmiňovaných).

B. Zajímavý návrh ohledně přejmenování Kategorie:Vesmírné objekty, a možná i cesta nejmenšího odporu, uvedl v diskuzi @Wikipedista:Jann:

Nová struktura by mohla být:

• Kategorie Vesmírné objekty
  • Kategorie (nová) Astronomické objekty
    • řada podkategorií o přírodních tělesech a objektech
  • Umělá kosmická tělesa

S tím, že na cizí wikipedie by se propojila (nová) kategorie Astronomické objekty a Vesmírné objekty by mohly mít propojení na en-Category:Outer space? (tam zatím žádný český ekvivalent není).

Předtím bych ovšem doporučoval nejprve:

- udělat pořádek v těch 4 výše uvedených seznamech: Přejmenovat kategorii Vesmírné objekty podle katalogu na "Kategorie:Astronomické objekty podle katalogu" a tato kategorie by byla podkategorií pouze kategorie Astronomické katalogy, tzn. byla by vyřazena z kategorie Kategorie Vesmírné objekty

- přehodit podkategorie z kategorie Seznamy vesmírných objektů do kategorie Astronomické seznamy, kam nejlépe patří a následně kategorii Seznamy vesmírných objektů zrušit

Vzhledem k výše uvedenému rozboru významu (a nejednoznačnosti) pojmů se tato varianta zdá být průchozí.

Výsledná struktura kategorií po této úpravě byla následující (neuvádím stávající kategorie, které by zůstaly, uvádím je ty nové popř. ty, kterých se úpravy týkají):

• Kategorie:Astronomie
  • Kategorie:Astronomické seznamy
  • Kategorie: Astronomická data a publikace
    • Kategorie:Astronomické atlasy
    • Kategorie:Astronomické_katalogy
      • Kategorie:Katalogy galaxií
      • Kategorie:Astronomické objekty podle katalogu
  • Kategorie: Vesmírné objekty
    • Kategorie: Astronomické objekty (bude obsahovat stávající podkategorie mimo Umělých kosmických těles)
    • Kategorie:Umělá kosmická tělesa

Věřím, že tato úprava (byť asi bude náročná, nevím, nemám s tím zkušenost) povede ke zlepšení informovanosti a přehlednosti v oblasti některých pojmů astronomie a vesmíru na wiki. --Zemneplocha (diskuse) 21. 1. 2024, 19:09 (CET)

Jen podotknu, že Kosmické těleso zakládal @Li-sung:, Umělé kosmické těleso zakládal Avitek. --JAnD (diskuse) 22. 1. 2024, 07:35 (CET)

Problém definice Kosmického tělesa vidím v tom, že mi přijde zbytečná, jenom vlastně říká, že existují umělá a přirozená tělesa ve vesmíru, a do přirozených dává jen tělesa, u kterých se dají definovat jeho přesné hranice ... to je k čemu dobré taková definice? Navíc tato přirozená tělesa se dost dobře vejdou do definice Astronomického objektu, který je lépe ve wiki rozpracován a má 98 překladů (na rozdíl od Kosmického tělesa). --Zemneplocha (diskuse) 22. 1. 2024, 11:41 (CET)

Myslím si že je dobré zde mít i další pohled na věc. U Astronomického objektu není dobře artikulováno Kosmické těleso a jeho definice je dle mého méně rozvedena než u debatovaného článku. Pro česky hovořící bude asi automatičtější vyhledat těleso než objekt.

Moje myšlenka: je sjednotit článek Kosmické těleso do Kosmického objektu a rozepsat tyto tělesa a lépe pomoc čtenářům pochopit možné rozdíly mezi těmito definicemi sice podobného rázu ale i tak dostatečně odlišného. Předem děkuji za vaši reakci. --Antony Štěpán (diskuse) 22. 1. 2024, 11:51 (CET)

No mám v úmyslu rozšířit a vylepšit definici Astronomického objektu (uvádím v diskuzi výše). Co se týká pojmu Kosmické těleso, je pravda, že je pro čtenáře asi snadnější, než ten objekt. Váš návrh by ovšem do wiki zanesl nový pojem Kosmický objekt, kde se opět vyskytuje slovo "objekt", který už řešíte v souvislosti s Astronomickým objektem, tím by se asi nic nevyřešilo, skoro mi to přijde jako synonymum k tomu Astronomickému objektu. V tomto případě bych se držel toho Astronomického objektu, pokud wiki je encyklopedická, a Astronomie je věda, která tyto objekty zkoumá. Nemám nic proti tomu ponechat pojem Kosmické těleso, akorát by chtěl nějak vylepšit, rozšířit. A v definici Astronomického objektu se o pojmu Kosmické těleso dá uvést odkaz. --Zemneplocha (diskuse) 22. 1. 2024, 12:53 (CET)

Plně s vámi souhlasím. Astronomický objekt by měl být první východisko a k tomu dodefinováno těleso v článku. --Antony Štěpán (diskuse) 22. 1. 2024, 14:03 (CET)

Jsem rád, že je nějaká (a navíc i rozumná) odezva na můj návrh. Poslední verze návrhu je nyní v diskuzi kategorie Vesmírné objekty. --Zemneplocha (diskuse) 24. 1. 2024, 18:47 (CET)

Diskuzi k danému návrhu bych tímto ukončil, ve spolupráci s wikipedistou Jann byly provedeny úpravy dle návrhu v diskuzi ke kategorii Vesmírné objekty. Tímto mu moc děkuji za provedené úpravy a za jeho celkový přístup k mému návrhu. --Zemneplocha

Zeměpisci, vyberte své oblíbené mapy Kartografie Praha pro nahrání na Commons!

Všem editorům zeměpisných článků!
(Patří to sem vůbec? Jsem na české WP nový a neznám kolegy. Pokud víte o wikipedistech se zájmem o mapy, napište jim.)

Kartografie Praha vydala asi 40 obecných a tématických map pod licencí Creative Commons CC-BY-NC-SA 4.0. Najdete je na této stránce (pozor, licence platí pouze pro soubory s příslušným označením , v seznamu níže jsou snad všechny). Většina je vektorová ve formátu PDF, které bychom mohli převést na SVG. Bohužel jsou zatím pod nekompatibilní licencí, ale inspirován touto diskuzí jsem požádal Kartografii Praha, zda by mohli některé materiály uvolnit pod CC-BY-SA a tak umožnit nahrání na WM Commons. Protože je ale ikona licence součástí obrázků, není snadné ji změnit a proto autoři souhlasili, že licenci změní pouze u vybraných materiálů. Proto prosím o pomoc z následujícího seznamu vybrat asi 10 map, které by se daly prakticky využít v článcích a nemají ještě na Wikipedii ekvivalent.

S rozhodováním pomůžete, pokud budete přidávat symboly nebo ikony podle některých hledisek, např. zda považujete materiály za dlouhodobě aktuální, dostatečně aktuální, asi nutné aktualizovat nebo neaktuální nebo najděte a odkažte na existující ekvivalenty na Commons ikonou .

Pro subjektivní hodnocení prosím použijte odznáčky v jednotném stylu:
= líbí se mi
= líbí se mému učiteli zeměpisu
= vyzdviženo wikipedistou Ján Kepler (ikonu jsem vybral já za jméno a zájem o vesmír)
= vyzdviženo wikipedistou Podzemnik (ikonu jsem vybral já za fotky z cest a správu Commons)
= vyzdviženo wikipedistou Whitesachem (ikonu jsem vybral já za jehoŘád kočky Šklíby)
= líbí se wikipedistovi ČsrVK (ikonu jsem vybral já za zájem o průzkum Marsu)
Pro hlasování vyberte emoji nebo ikonu a přidejte ji ke všem, které se vám líbí, kódem např. [[Soubor:Map_marker_icon_–_Nicolas_Mollet_–_Sample_–_Category_–_Default.png|16x16pixelů|text-top|link=Wikipedista:<jméno>]]

• Svět
  • Vyspělá východní Asie 2019
  • Hustota zalidnění a městské aglomerace ve světě 2018?
  • Ohniska napětí 2019
  • MS ve fotbale 2018 na mapě 2018
  • Státní zřízení a gramotnost obyvatel světa 2010-12
  • Doprava ve světě (železnice, silnice, mobilní telefony) 2009-10
  • Vánoce ve světě (data státních svátků Vánoc) 2019, Ukrajina
  • Ochrana přírody ve světě 2009
  • Jižní oceán
  • Obrysové mapy
    • Svět – obrysová mapa
    • Asie – obrysová mapa
    • Asie – jižní část – obrysová mapa
    • Severní Amerika – obrysová mapa
    • Spojené státy americké – obrysová mapa
    • Jižní Amerika – obrysová mapa
    • Afrika – obrysová mapa
    • Austrálie a Oceánie – obrysová mapa'
• Evropa
  • Střední Evropa a Benelux – administrativní mapa
  • Itálie, Španělsko a Portugalsko – administrativní mapy
  • Britské ostrovy a Francie – administrativní mapa
  • Velká Británie × Spojené království
  • Francie a její zámořská území
  • Evropská unie v roce 2020 2020
  • Obrysová mapa: Evropa – obrysová mapa
• Česko
  • Výškové členění reliéfu Česka
  • Česko – mapa národopisných oblastí
  • Vznik samostatného Československa - data oddělení od Rakouska-Uherska, národnostní skladba ČSR, následky Mnichovské dohody
  • Obrysové mapy
    • Česko – obrysová mapa
    • Česko – příroda – obrysová mapa
    • Česko – obyvatelstvo a doprava – obrysová mapa
  • Turistické mapy vybraných horských oblastí Česka pro projekt v pracovním sešitě
    • Mapa pro projekt v pracovním sešitě (str. 4–5) – Jeseníky – Staré Město (č. 11)
    • Mapa pro projekt v pracovním sešitě (str. 4–5) – Jeseníky – Jeseník (č. 12)
    • Mapa pro projekt v pracovním sešitě (str. 4–5) – Jeseníky – Rýmařov (č. 13)
    • Mapa pro projekt v pracovním sešitě (str. 4–5) – Šumava – Vimperk (č. 20)
    • Mapa pro projekt v pracovním sešitě (str. 4–5) – Šumava – Volary (č. 21)
    • Mapa pro projekt v pracovním sešitě (str. 4–5) – Šumava – Horní Planá (č. 22)
    • Mapa pro projekt v pracovním sešitě (str. 4–5) – Šumava – Vyšší Brod (č. 23)
• GIS data pro tvorbu politické mapy světa 2014-15
• Mapy v ukrajinštině (pro ukrajinskou Wikipedii?)
  • Svět: politická
  • Evropa: politická , reliéf
  • Česko: administrativní , reliéf

Také bych prosil o informaci, zda je vhodné mít uvnitř obrázku na Commons uvedený piktogram licence a autorství, nebo by jej měli autoři vynechat (nevím, zda je k tomu budu moci přemluvit). --ChaoticNeutralCzech (diskuse) 26. 1. 2024, 19:42 (CET)

Co se týká úvodní poznámky, pokud ještě neexistuje příslušný tematický wikiprojekt, neváhejte ho založit, třeba se kolem něj shromáždí zájemci a zájemkyně o danou problematiku a bude možno s nimi konzultovat a spolupracovat. Obecně ke geografii už jakýsi projekt existuje, takže můžete zkusit začít přímo tam, případně se podívat na seznam tam přihlášených wikipedistů a oslovit je přímo s prosbou o radu nebo konzultaci. --Bazi (diskuse) 30. 1. 2024, 23:54 (CET)

To je dobrý nápad, už existují wikiprojekty Geografie, Státy a Mapování, pak taky Evropa a Česko. Jak můžu slušně dát vědět jejich členům? Mám se podívat na seznamy účastníků a dát každému s kartografickým zájmem na diskuzní stránku odkaz sem, nebo se od nich očekává, že sledují diskuzní stránky příslušných wikiprojektů, a mohu dát odkaz na diskuze tam? A co je prostě tady zmínit ve stylu "@Bazi"? --ChaoticNeutralCzech (diskuse) 2. 2. 2024, 18:15 (CET)

Hm, zkusím šablonu Ping, je to nejjednodušší.

@Reaperman, Danny B., JAn Dudík, Pan BMP, Vojtěch Dostál, Jakubisko, Matepanus, Mircea, JirkaSv, MarkusAtomus:@Otis, Zirland, ČsrVK, Linn, Vzdalujicisekroky, Mozzan, Triquelito, Adam Zábranský, Jan Geier, Hrhr2:@Dominik92, PaD, -xfi-, Petr.adamek, Petr Kopač, Adam Hauner, Cinik, SHISHIR DUA, Jagro, Aktron:@Draceane, Faigl.ladislav, Gumideck, Jan Geier, Jan Polák, Matijak, Ria, VitVit, YjM: Našel jsem Vás na jednom z geografických portálů. Zapojte se prosím do diskuze o výběru užitečných map Kartografie Praha! --ChaoticNeutralCzech (diskuse) 5. 2. 2024, 20:11 (CET)

@ChaoticNeutralCzech Milý kolego, díky za snahu o přispění k geografickým článkům – mapy jsou rozhodně důležité a vždy se hodí. Můj osobní názor: slepé mapy jsou pro potřeby Wikipedie spíše méně důležité. V těch, kterých uvádíte, jsou navíc označeny města, ještě k tomu několika různými symboly. Přijde mi, že to mapu dělá spíš méně přehlednou. Hodně povedené jsou za mě mapy národopisných oblastí ČR, taky rozpad Rakouska-Uherska (resp. vznik ČSR). Mapy v ukrajinštině (politické) jsou taky povedené, ale jak říkáte, ty jsou spíš pro ukrajinskou Wiki. Piktogram licence je podle mě v případě obrázků na Commons zbytečný, jelikož licence je uvedena zvlášť na stránce každého obrázku. Ještě jednou díky za úsilí. Ale možná by místní „commonsáři“ (fuj) nesouhasili. :-) Zdraví, --Ján Kepler (diskuse) 31. 1. 2024, 21:26 (CET)

@ChaoticNeutralCzech: Skvělá iniciativa, díky za ni. Ty obrysové mapy už jsou v nějaké podobě na Commons, čili tam bych to moc nesměřoval. Dále bych asi nežádal ani o ty, které je jednoduché vytvořit, např. státy EU.

Líbí se mi:

• Železnice - 3 mapy v jedné
• UK mapa - jednoduché vytvořit, nicméně je to graficky celkem pěkné a určitě bychom to použili v článcích, což by se jim mohlo ukázat jako úspěšný projektík
• Hustota zalidnění a městské migrace - taky si dovedu představit použití v článcích
• Vyspěplý východní Asie - podrobná, informativní mapa

--Podzemnik (diskuse) 31. 1. 2024, 22:23 (CET)

Vašemu výběru jsem dal ikonu - můžete si ji změnit, nelíbí-li se.
U hustoty zalidnění a UK/GB mapy s Vámi souhlasím. Mapa vyspělé východní Asie je pěkná, ale myslím, že rychle zastarává vzhledem k výstavbě železnic, měnícím se ekonomickým poměrům atd. Mapu železnic, silnic a telefonů bych rozhodně nebral: mapu rozchodů železnic už máme (ostatně nás KP cituje jako zdroj), a u silnic máme data (ze kterých KP také čerpala), stačí je zpracovat. U mobilních telefonů bych data z roku 2010 označil za zastaralá - máme nekompletní ale novější (i pro smartphony), a barvy na mapu světa určitě někdo na Commons umí automaticky přidat. Tím bych je řadil pod Vaše rozumné kritérium „lze snadno vytvořit“ proti mapám jako té rozvoje EU. --ChaoticNeutralCzech (diskuse) 1. 2. 2024, 12:20 (CET)

Já naopak vyzdvihuji a preferuji obrysové mapy, které jsou téměř navždy aktuální a potřebné ve vzdělávání. I ty turistické mapy nejsou špatné, zastarávají pomalu, hodí se na výuku kartografie. Naopak různé "aktuální" tématické mapy rychle zastarávají a po letech jde už jen o ukázku "jak to bylo kdysi". Ale to se taky může hodit. Takže jsem vlastně moc nepomohl... --Whitesachem (diskuse) 31. 1. 2024, 23:54 (CET)

Nepomohl? Kdepak, každý názor cením. Označil jsem Váš výběr levhartem, ale můžete si to změnit.
K obrysovým mapám: Můj bývalý učitel zaplesal, když se o nich dozvěděl – i když je pro web v každém novém atlase banner přes půl stránky, nevšiml si jich a na „poznávačky“ dosud kopíroval ze starého učitelského atlasu. Nedivím se mu, reklamy jsme se všichni naučili přehlížet a SEO nemá web kdovíjak dobré. Určitě by jim pomohlo vytvoření SVG verze s bitmapovými náhledy ve vysokém rozlišení a umístění na světoznámý, mnohojazyčný web plný hezkých CC-BY-SA obrázků - to první dovedou sami, to druhé jim můžeme za podmínky volnější licence „nabídnout“ my. Jak ale říkal kolega @Ján Kepler, pro většinu obrysových map už nějaké máme, a starý kartografický standard pro města jim ubírá na hodnotě pro webové využití. Wikipedie už má svoje mapy a dají se z nich dělat výstřižky s různě vybranými prvky dle potřeby, nebo lze mapu zemí světa tematicky vybarvit podle aktuálnějších dat - myslím, že to zkušení uživatelé Commons zvládnou z tabulky automaticky.

Co se týče argumentu „výuka kartografie“ pro turistické mapy, nemyslím si, že má velkou hodnotu brát všechny - osobně s argumentem souhlasím, ale vybral bych jen tu nejzajímavější - Vimperk (subjektivně nejhezčí z nabízených částí Šumavy) nebo Horní Planá (téměř celá nádrž Lipno, v článku žádnou takovou nemáme). --ChaoticNeutralCzech (diskuse) 1. 2. 2024, 11:53 (CET)

Prakticky ve všem souhlas, ty turistické mapy stačí jen výběrově, jako reprezentativní ukázky. --Whitesachem (diskuse) 1. 2. 2024, 19:55 (CET)

Věřím, že vyberete dobře! Tohle je blahodárná iniciativa, jen tak dál. Jako důležitý výstup beru to, že třeba příště při tvorbě map už třeba použijí (a nebudou se bát použít) CC-BY-SA. --frettie.net (diskuse) 2. 2. 2024, 19:49 (CET)

Děkuji. Aby z toho taky měli užitek, dal jsem jim pár SEO tipů: přidat SVG a 4K+ PNG verze, aby se objevily i ve vyhledávání obrázků, anglická (příp. ukrajinská) klíčová slova, vzájemné odkazy mezi weby kartografie.cz a skolnimapy.cz, favicon u souborů atp. Většina základních a středních škol už od nich má tolik atlasů, kolik si mohou dovolit, i tak ale jejich webu prospěje, pokud se o něm dozví více učitelů, protože tam mohou poskytnout svoje materiály nebo poskytnout zpětnou vazbu k příručce.

No a i když o zeměpisných článcích třeba moc nevíte, nebojte se vyslovit svůj názor slovy nebo ikonami. --ChaoticNeutralCzech (diskuse) 2. 2. 2024, 21:42 (CET)

@ChaoticNeutralCzech: Mně osobně velmi zaujala mapa VBxUK (ta je fakt super) a ty administrativní mapy nad ní (Francie a VB, Benelux atd.). Osobně se mi líbí i mapa Vánoc. Z map Česka ještě národopisné oblasti a vznik Československa. (Snažil jsem se vyhnout těm, co už jsou na Commons.)--ČsrVK (diskuse) 5. 2. 2024, 20:27 (CET)

Děkuji. Administrativní mapy států Evropy máme jednotlivě a nevím, jak moc důležité jsou mapy několika států najednou. Jinak souhlasím. Každopádně tvému výběru dávám ikonu za články o vesmíru, můžeš změnit. (Edit: radši bílou verzi, aby nebyla do očí bijící) --ChaoticNeutralCzech (diskuse) 5. 2. 2024, 22:13 (CET)

Nečekaná havárie hlavní stránky portálu Morava

přesunuto na WP:PLT — Draceane ^diskuse_příspěvky 2. 2. 2024, 14:57 (CET)

„Piped link“ česky

Jaký je český ekvivalent pojmu piped link? Na české wiki jsem našel 2 výskyty výrazu „odkaz se svislítkem“. Máme ještě nějaký lepší? — Petr Matas 3. 2. 2024, 10:22 (CET)

@Petr Matas: Ako „prepájajúci odkaz“? --Dušan Kreheľ (diskuse) 3. 2. 2024, 10:54 (CET)

Tak tenhle výraz nezná ani Google. Přečtěte si povídání na stránce piped link, abyste pochopil, o co jde. — Petr Matas 3. 2. 2024, 11:01 (CET)

@Petr Matas: No, ak by som sa držal en(wiki) terminológií, tak skôr „propojující odkaz“, ale ak by som sa mal držať slovenského prostredia, tak by to bol „odkaz s (vlastným) textom pre používateľa“, čiže “vlastnotextový odkaz“. --Dušan Kreheľ (diskuse) 4. 2. 2024, 02:13 (CET)

Já se přikláním spíše k popisu pomocí funkce, např. pojmu „textový odkaz“, protože může obsahovat libovolný text. V HTML se téhle funkci říká hyperlink. Ale nepřekládání bych se vyhnul: mimo Wikipedii, nejčastěji na Fediverse, znamená "piped link" obvykle odkaz na zhlédnutí YouTube videa pomocí alternativního frontendu (příklady). --ChaoticNeutralCzech (diskuse) 3. 2. 2024, 11:13 (CET)

Myslím si, že pojem „textový odkaz“ není vhodný, protože nevyjadřuje klíčovou vlastnost, kterou je rozdílnost textu odkazu od jeho cíle. Než začneme vymýšlet nové výrazy, zapátrejme v paměti, jestli pro tento konkrétní druh odkazu už čeští wikipedisté nějaké pojmenování mají. Ten „odkaz se svislítkem“ už se na různých wiki vyskytl nejméně 8×. 😉 — Petr Matas 3. 2. 2024, 12:39 (CET)

Nehledě na časté používání před svislítkem či za svislítkem, ještě je možné se podívat na kombinace obsahující další označení svislé čáry. --JAnD (diskuse) 5. 2. 2024, 08:39 (CET)

• „odkaz se svislítkem“ – 7 výskytů
• „odkaz se svislicí“ – 1 výskyt
• ostatní – 0 výskytů

Uznávám, že svislice zní solidněji než svislítko. — Petr Matas 6. 2. 2024, 04:32 (CET) (upraveno)

To sice možná jo, ale svislítko je standardní terminus technicus. Však porovnej svislá čára a svislice, obojí je něco jinýho. Svislítko je znak, svislice je obecná přímá čára. --frettie.net (diskuse) 6. 2. 2024, 08:24 (CET)

Svislítko je slang, ne termín. „Mezera“, „plus“ nebo „tečka“ jsou také i něco jiného --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 10:27 (CET)

Svislítko je pravda žargon, ale vytvořený česky správně (podobně chodítko). Je výstižnější než svislice, která už svůj význam má. Přimlouvám se za něj - jinak by totiž nemohla vznikat nová česká slova. Herigona (diskuse) 6. 2. 2024, 10:41 (CET)

Podle mě je to češtinářsky špatně, resp. je to humorná jazyková hříčka. Evidentně je to obdoba k lomítko a podtržítko, které mají asi také slangový původ/nádech. Zásadní problém vidím v tom, že přípona -ítko se připojuje ke slovesnému základu: lomítkem se láme (resp. dělí), podtržítkem podtrhuje, podobně chodítko, křivítko, vodítko, pítko slouží k chození, křivení čar, vodění, pití. Svislá čára slouží k oddělování, nikoli ke „svislení“, sloveso „svislit“ (standardní) čeština nezná. A „svislítkový odkaz“ mi přijde hodně zu viel. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 11:10 (CET)

Pravítko je také odvozené od slovesa? Spíš to vidím na přídavné jméno pravý. A svislítko od přídavného jména svislý. Herigona (diskuse) 6. 2. 2024, 11:20 (CET)

Já to nevidím, není pro mě zřejmé, co je na něm „pravého“. Zřejmé mi je, že jako kružítko je určeno k nějaké činnosti. Svislá čára nic do svislé polohy nedává. Svislost je vizuální vlastnost toho znaménka, nikoliv činnost, ke které by znak sloužil (ať už přímo či náznakem, symbolicky). Podtržítko není „vodorovnítko“. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 11:48 (CET)

Pravý znamená ve staročeštině rovný. Herigona (diskuse) 6. 2. 2024, 12:01 (CET)

Mnoho slangových výrazů se ujalo, třeba zavináč. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2024, 11:25 (CET)

Pokud chceme (a asi ano) mít český výraz, připadá mi svislítko a odkaz se svislítkem jako docela dobrá a přijatelná možnost: jiný návrh tu ani nevidím. --Xyzabec (diskuse) 6. 2. 2024, 11:50 (CET)

Není. Jako popisné označení lze používat „odkaz se svislou čárou“. Nezdá se, že by se „svislítko“ – na rozdíl od „zavináče“ – ujalo jako neslangové slovo a ani tu nehrozí výše zmiňovaný problém se záměnou s jiným významem sousloví „svislá čára“.

Pokud bychom chtěli plnohodnotný ekvivalent, museli bychom ho vybrat a zavést tak, aby byl termín známý běžnému wikipedistovi a nemuselo se to stejně pokaždé vysvětlovat opisem. Nejsem si jist, jestli je to natolik relevantní, aby se to všeobecně ujalo. Případně bych doporučil se nevázat na problematicky nazývaný znak, který je pro uživatele Vizuálního editoru neznámý, a navrhoval bych rozlišovat prostý odkaz a složený odkaz (tj. složený z odkazu a zobrazovaného textu). --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 12:21 (CET)

Podle článku https://znakynaklavesnici.cz/svisla-cara/ se nabízí na výběr: ořítko, roura, rouřítko, pajpa, kolmítko, svislítko, svislý pruh či svislice. Někdo by po jejich přečtení mohl na místě vymyslet (přidat k úvaze, odvodit, doplnit) i další, třeba "kouřítko", "bořítko". --Pavel Fric (diskuse) 6. 2. 2024, 12:38 (CET)

Zrovna pro interní potřeby wikikomunity je vysvětlení nějakého výrazu naprosto jednoduché, stačí navést z něj odkaz na vysvětlující stránku/článek. Platí to třeba i pro svislítko. Stejně tak zrovna pro interní potřeby nemusíme nijak lpět na kodifikované spisovnosti, výrazy/zkratky jako wikikomunita nebo NVVZ taky ve slovnících nenajdeme a třeba "encyklopedická významnost" je prakticky pro kohokoli neznalého obtížně pochopitelná jen tak podle intuice (a bohužel nadále i pro některé "protřelejší" wikipedisty). Podobně třeba modré a červené odkazy slouží jako terminus technicus a jsou poměrně zavedené, aniž by samy o sobě vysvětlovaly funkci, neboť jsou pojmenované jen po vzhledu.

Jako relevantní argument mi ale přijde to, že lidé needitující ve wikikódu se se svislítky nesetkají a neuvidí ten rozdíl. I když si nejsem jistý, jestli v tom pomůžou výrazy prostý a složený odkaz, ani ty totiž nevysvětlují rozdíl moc intuitivně (z hlediska užití ve VE). --Bazi (diskuse) 6. 2. 2024, 12:46 (CET)

Souhlasím. Nicméně všechny wikipedisty nadšené do zkoumání dějin nějakého slova, jeho použití, překladů, variant atp. zvu na sesterský projekt Wikislovník. Jestli už si někdo dáte práci a budete dohledávat zdroje, kde se svislítko vzalo, nebo zdroje, proč je slangové a nelze je používat v běžných textech, nezapomeňte tam pak tím obohatit heslo wikt:svislítko.--Tchoř (diskuse) 6. 2. 2024, 12:58 (CET)

Má mladší drahá polovička říká, že ze školy zná svislici a svislou čáru, ale svislítko ne. Já bych se přimlouval za svislici, protože je kratší a z kontextu je jasné, že jde o znak, nikoli o topografický směr. — Petr Matas 7. 2. 2024, 00:19 (CET)

Já tomu říkám normálně vnitřní odkaz. Nechápu proč bych měl zomu říkad jinak.--Podroužek (diskuse) 6. 2. 2024, 12:56 (CET)

Vnitřní nebo interní odkaz je každý modrý odkaz. "Piped link" ale ve své definici zahrnuje jenom ty vnitřní odkazy, u kterých se cílová "adresa" odkazu liší od zobrazovaného textu. Viz např. [[liška]] vs. [[Liška|liščí]] - oba jsou vnitřní odkazy, ale jenom ten druhý je "piped link", protože ve svém zápisu používá "pipe", tedy trubku neboli svislítko. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2024, 13:14 (CET)

Já tomu říkám skrytý odkaz, nebo odkaz skrytý za text.

• Wikipedie:Průvodce (odkazy) - Pokud se odkazovaný výraz liší od přesného názvu článku, na který odkazujeme (od cíle odkazu), vloží se odkazovaný výraz za název článku oddělený cézurou čili svislicí... Shrnutí: úplný odkaz začíná otevíracími hranatými závorkami, následuje přesný název cílového článku, svislice, odkazovaný výraz a uzavírací hranaté závorky.
• Nápověda:Odkazy - rozlišuje: existující článek (shoda textu a hesla) a existující článek (neshoda textu a hesla). ... Pokud se název článku liší od textu, pod kterým se má odkaz zobrazit, oddělují se svislou čárou
• Nápověda:Vnitřní odkazy - Pokud se název článku liší od textu, pod kterým se má odkaz zobrazit, oddělte je svislou čarou... Pokud je označovaný text odlišný od odkazu, vloží se tento text za jméno článku oddělené svislou čárou (svislítkem) – tzv. „pipe“ či „pipe trick“

Takže řekl bych, že se Wikipedie zjevně o žádný jednotný termín pro "odkaz pod jiným textem" ani pro znak samotný nijak nesnaží ani na svých manuálových stránkách. --Chrz (diskuse) 6. 2. 2024, 15:40 (CET)

O skrývání se vhodně mluví v případě rozcestníků, kde jde o skrývání skutečných názvů článků, které je od sebe potřeba odlišit. Ale pojem skrytý odkaz mi přijde zavádějící, protože skrytý není odkaz (ten krásně září modře), ale cíl, na který odkaz ukazuje.

V manuálových stránkách jsem to sjednocoval ze slangových názvů ve prospěch „svislé čáry“, a to na základě řekněme konsensu daného názvem a obsahem článku svislá čára. Jako úlitbu slangu jsem v mnou vytvořeném Nápověda:Vnitřní odkazy dal svislítko do závorky, ale pro @Draceane to bylo málo, tak tam přidal ty „pajpy“. V uvedeném Průvodci moji úpravu na „svislá čára“ přepsala r. 2018 @Jarka D na „svislici“, že prý typogr. terminologie. „Svislice“ je jako (neslangové) synonymum v článku uvedeno od roku 2012/2013, kdy ji tam doplnil @Tosek. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 16:21 (CET)

A skrytý cíl zase zní, že chci navádět na podvodné stránky. Myslím, že by bylo žádoucí terminologii sjednotit, ať není na každé nápovědní stránce něco jiného, je to humpoláctví. Za přijatelné sjednocení považuju najít klidně tři přiléhající (!) názvy, ale v tom případě vždy uvést všechny vynalezené termíny současně. --Chrz (diskuse) 6. 2. 2024, 17:19 (CET)

Můj návrh zní složený odkaz; zde jsem ujasňoval, co je předmětem skrývání (název článku jako cíl odkazu) a proč to tedy považuji za nepoužitelé, nikoli dával nový návrh.

Trvám na sjednocení na svislá čára, důvody jsem už uváděl, je zde i na jiných stránkách primární název, je to věcně správné a obecně srozumitelné označení. Svislice je primárně v matematice svislá přímka, jak máme i popsáno na WP, jen tam Jarka D ve stejné době přilepila význam duplicitní k článku Svislá čára, který do tohoto článku nepatří. Ten znak se podobá čáře, ne přímce. Není potřeba jednoslovný název, k řešení dotazu nám to také nepomůže (nechceme „svislicový odkaz“). A chceme zde doplnit oborovou terminologii, ne oborový žargon (slang), tomu se v terminologii pokud možno máme vyhnout. A tu možnost máme. Alternativní a slangové názvy se mají zmínit tam, kde je to primární téma (nápovědy k tvorbě odkazů), jinde v textu či na jiných nápovědách se konsistentně držme jediného termínu. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 17:45 (CET)

Svislou čáru považuji za nevhodnou, a to proto, že to sousloví samo o sobě popisuje jakoukoli svislou čáru, kdežto svislítko můžu chápat opravdu jako jednoznačné označení konkrétního znaku bez zavádějících významů. V encyklopedickém článku nechť se uvedou klidně všechny možné oficiální i neoficiální názvy, ale pokud tu řešíme používání pro interní potřeby Wikipedie v nápovědě, nepovažuji svislou čáru za efektivní (i proto, že potřebuje dvě slova pro vyjádření toho, co lze říct slovem jedním). --Bazi (diskuse) 6. 2. 2024, 17:54 (CET)

Obě námitky už jsem tu odpovídal. Není žádný reálný problém, že by mohla být svislá čára chápána jako něco jiného, a není žádný reálný problém, že jsou to dvě slova. Není to interní žargon, je to terminologie pro všechny uživatele. Reálný problém je užívání žargonu, který je bariérou pro nezkušené uživatele. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 18:10 (CET)

Díky za názor, už tu zazněl. Nesdílím ho. Není žádný reálný problém používat svislítko nebo klidně pajpu. Pro nové uživatele a uživatelky bude "svislá čára" patrně podobně nesrozumitelná jako "svislítko", a to hlavně proto, co už tu zaznělo, že používají VE. V tom jim "svislá čára" nijak nepomůže. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2024, 18:37 (CET)

Není důvod místo standardního sousloví užívat slang. Není reálný problém, který by se změnou pojmu vyřešil. Pro nové uživatele je větší problém svislítko než svislá čára, protože je to nové, neznámé slovo a navíc neituitivní patvar, viz výše. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 18:56 (CET)

Pořád dokola jak zaseknutá deska, ale nic nového. Máte nějaký skutečný poznatek o tom, že noví uživatelé a nové uživatelky znají svislou čáru v tom požadovaném významu? Máte nějaký skutečný poznatek o tom, že by pro nové uživatele a uživatelky slovo svislítko s patřičným odkazem na význam bylo nepochopitelné? Přijde mi, že tu "řešíte" smyšlený problém, ale v reálu jsem na něj ještě nikde nenarazil. A tedy znovu k připomenutí: jestli to chápu správně, vadí to u označování odkazů (těch "složených" nebo "skrytých", nebo jak jim kdo vykonstruovaně říká), což žádný zákaz svislítek nevyřeší. Takže opravdu nerozumím té zabejčenosti, že by se nemohl pro interní potřeby používat výraz, který přitom už je dávno známý a reálně užívaný. Jestli si tomu chcete sám říkat "odkazy se znaky svislé čáry", jak tu ad absurdum navrhl kolega, tak soukromě v diskusích klidně, ale jak už jsem uvedl, jde to proti efektivnosti jazyka coby dorozumívacího prostředku. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2024, 19:47 (CET)

Mohl by se používat, ale musel by k tomu být objektivní důvod. A ten chybí. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 20:09 (CET)

Musel ve Vaší hlavě? Nebo k tomu musení je i nějaký objektivní důvod? Zatím to působí jen tak, že čistě subjektivně odmítáte vidět a uznat cokoli jiného než svůj čistě subjektivní pohled. Viz dříve Frettie či Herigona. Lidé to svislítko reálně používají, z hlediska slovotvorby je vytvořeno správně a je mu také správně rozuměno.

Ano, pokud chceme vyjít vstříc lidem méně znalým, kteří používají vizuální editor a se svislítkem nepřijdou do styku, můžeme uvažovat o jiném označení těch odkazů, které se úplně oprostí od vazby na zápis ve wikikódu (smíme používat slovo wikikód, když ho nezná příručka ÚJČ?), ale "odkaz se znakem svislé čáry" to skutečně neřeší. Objektivní užitek tedy chybí. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2024, 20:48 (CET)

Frettie neodpověděl a Herigona uznal, že je to žargon. tedy to při existenci vyhovující standardní alternativy do neutrální spisovné terminologie nepatří. Proto máme např. termíny rychlé smazání a vnitřní odkaz, a ne slangové rychlosmaz a wikilink, které by se daly obhajovat stejnými argumenty jako svislítko. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 21:07 (CET)

@Matěj Orlický: Frettie žije i život offline, kupodivu. Za mě je teda slang nebo žargon pajpa, svislítko je znak. Osobně bych stopro použil pajpu (a že ji používám velmi často)--frettie.net (diskuse) 6. 2. 2024, 23:44 (CET)

Dalo by se. A přitom by nevadilo, kdyby tomu tak bylo. Protože objektivní důvod k tomu není, jenom jakési subjektivní chtění kohosi. Ale taky si rád počkám, až bude rychlosmaz nebo wikilink uvádět aspoň ta Lingea, nebo ať jsem ještě benevolentnější, tak Čeština 2.0. Ta jsou totiž zjevně pouze zdejším výmyslem, zatímco svislítko je známé v reálném světě mimo Wikipedii. Nějak Vám ty příměry, kolego, nefungují. A můžeme směle pokračovat, třeba takový termín refaktorizace nezná žádná z těch zmíněných příruček nebo slovníků, přesto nemáme problém ho tu používat, je už totiž dobře zavedené a objektivně není důvod vždycky puristicky vynalézat nosočistoplenu. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2024, 21:25 (CET)

Obhajte přesun článku svislá čára na svislítko, pak to bude argument. Proč není refaktorizace srovnatelný případ je obsaženo v mém předchozím příspěvku. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 21:31 (CET)

Nepotřebuju přesouvat encyklopedický článek, Vaše argumentace je smyšlená a založená pouze na vlastní potřebě nebo touze něco nějak mít, ale objektivní na tom požadavku není nic. Já mám pohled jiný a už jsem ho taky argumentačně obhájil, takže zjevně s Vámi nemá cenu dál pokračovat, neshodneme se. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2024, 21:38 (CET)

Mimochodem ani ta svislá čára přece není zdaleka jediný výraz vyhovující příručkám spisovného jazyka českého, vždyť tam máme vypsáno i svislá kolmice, svislice a svislý pruh, takže jaksi chybí objektivní podklad k tomu, proč by zrovna tento výraz měl být tím pravým a jediným přípustným. Opravdu mi přijde, že si to poněkud cucáte z prstu. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2024, 21:30 (CET)

Nevím, proč k prosazení "svislítka" je nutné házet špínu na "svislou čáru". Zadám do googlu a co mi leze zpátky - je to znak na klávesnici, je to znak na klávesnici, je to znak na klávesnici. Takže strachy, že by to mohlo znamenat nějakou obecnou čáru jsou plané, zbytečné a skoro by se dalo říct až účelově vykonstruované. Zvlášť když na Wikipedii samotné máme článek "svislá čára" a na to superznámé superzřejmé neformální svislítko se nedostalo ani v úvodu. --Chrz (diskuse) 6. 2. 2024, 21:27 (CET)

Když už se tu oháníme gúglením, tak když si tam zadám svislítko, vypadnou mi taky naprosto srozumitelné výstupy. Takže strachy, že by mu nějaký nováček nebo nějaká novicka nerozuměli, jsou plané, neřkuli účelově vykonstruované. Když jsem se ptal na skutečný poznatek, že by tomu někdo nerozuměl, nedopátral jsem se ničeho. Takže ano, všechno je to vykonstruované. ;) --Bazi (diskuse) 6. 2. 2024, 21:34 (CET)

Já očerňoval svislítko cyklickým odkazem na Wikipedii samou, která jej řadí mezi stylově nižší výrazové prostředky. Ale věřte Wikipedii... --Chrz (diskuse) 6. 2. 2024, 21:45 (CET)

Mně šlo primárně o různá pojmenování toho zapajpovaného linku. Složený odkaz... Nezní mi to nijak... vítězně ani popisně. Cíl odkazu, text odkazu, dohromady složený... ne.

Svislá čára je OK a dalších synonym u ní netřeba. Pokud chceme být precizní, nad souslovím "znak svislé čáry" by snad už nemohl nikdo říct ani popel, není to už libovolná čára odshora dolů, ale ten znak. Tříslovný opis už je dlouhý, ale co už... --Chrz (diskuse) 6. 2. 2024, 18:34 (CET)

Dosud nezaznělo, k čemu to vlastně potřebujeme. Buď termín potřebujeme, vyberme jeden nejlepší a zvykněme si na něj. Nebo zas tak moc nepotřebujeme a stačíme si s opisným označením. Možná bychom si vystačili jen s „prostým odkazem“ jako termínem pro unpiped link. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 19:07 (CET)

Asi jen do helpstránek. Odkaz a odkaz s jiným textem --Chrz (diskuse) 6. 2. 2024, 19:24 (CET)

Tam už jsem to vyřešil před deseti lety. Myslel jsem, že by @Petr Matas objasnil, proč to chtěl řešit Pod lípou. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 20:04 (CET)

Hle, tohle jsem neznal, já to jak trubka (pajpa) opisuju a ono stačí zjednodušeně: [[Karel Novák (fotograf)|]] se zobrazí jako Karel Novák --Chrz (diskuse) 6. 2. 2024, 21:38 (CET)

To je pipe trick, česky to bude „trik se špičatou svislou čárou“. Ne vždy funguje (např. v referencích nebo některých složitějších šablonách). — Draceane ^diskuse_příspěvky 6. 2. 2024, 21:44 (CET)

@Draceane Zkusil jsem prohledat cswiki a troufnul bych si říct, že se to u nás nepoužívá jako že vůbec. Že by nějaká interní dohoda? Tak bych to z nápovědy vymáz...

Jediné kde jsem našel skoro tisíc zásahů po sobě jdoucí kombinace|]] je u obrázků, asi značící obrázek bez popisku, ale funguje to i bez toho [[Soubor:neco.jpg|vlevo|náhled|230px|]] --Chrz (diskuse) 6. 2. 2024, 21:54 (CET)

Proto jsem dával na tu anglickou nápovědu. Kombinace [[Odkaz|]] se expanduje ještě před uložením (podobně funguje třeba i substituce nebo wikipodpisy a další speciální řetězce). Tzn v kódu ten zápis po uložení už není. — Draceane ^diskuse_příspěvky 6. 2. 2024, 22:01 (CET)

To mi samozřejmě uniklo. Česká verze neupozorňuje na to, že to tak zapsané nezůstane, ale automaticky se to do kódu stránky rozepíše. --Chrz (diskuse) 6. 2. 2024, 22:05 (CET)

@Draceane Ukázkový případ. Tohle já znám (vysvětlení pro Chrz po EK mažu), ale až dnes při debatě jsem si přečetl, že je to anglicky ten pipe trick. Přitom jak jsem odkazoval výše, „pipe trick“ jste vy doplnil k normálnímu odkazu s textem za svislou čárou, ne k odkazu jen s čárou. Takže nejen je to balastní informace o nějakém slangu, kterou jsem ani jako začátečník ani pokročilý k ničemu nepotřeboval, ale po letech se nakonec dozvím, že je to něco jiného než bylo uvedeno..

Držme se proto neutrální neslangové věcné a jednotné terminologie a neobtěžujme laické nováčky, kteří se snaží pochopit a vstřebat základy, zbytečnými synonymy. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 22:07 (CET)

Jednoduchý odkaz versus odkaz s popiskem. Vyřešeno. --Chrz (diskuse) 6. 2. 2024, 22:01 (CET)

S „popiskem“ je problém, že je to termín pro text pod obrázkem, já pro něj razil termín „text odkazu“. Před „jednoduchý“, které je protikladem k složený/složitý, jsem dal přednost návrhu „prostý“, protože podle mě lépe vystihuje to, že je ničím nedoplněný, samotný odkaz bez přídavku. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 22:29 (CET)

Rozšířený odkaz? --Xyzabec (diskuse) 6. 2. 2024, 22:37 (CET)

Ok, prostý a rozšířený odkaz. Pokud to potřebujeme, tak na to bych si zvykl. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2024, 22:54 (CET)

Odkaz se svislítkem. Vyřešeno. ;) Ať si každý zvyká na to, co je mu libo, hlavně když se tu nebude zavádět jediná schválená norma, kterou nám Magisterium povolí. Nápověda se má psát podle skutečnosti, ne aby skutečnost diktovala. --Bazi (diskuse) 7. 2. 2024, 01:32 (CET)

Mně teda přijde svislítko stejně geniálně nucené jako shiftítko, enteřítko, mezeřítko, escapítko případně pokračování/předkračování, jednak/druhak, projednávat/prodruhávat. Je div že v takovéhle uvolněné a nesvázané nemagisterské náladě se podařilo například dodruhat unifikace typu řada a díl a zapustit série, sezóny, epizody a části. --Chrz (diskuse) 7. 2. 2024, 08:07 (CET)

Soucítím s Vámi, Vašimi subjektivními dojmy a nepochopením. A to je asi tak maximum, co si zaslouží. --Bazi (diskuse) 7. 2. 2024, 12:44 (CET)

@Matěj Orlický: Potřeboval jsem ten termín do jednoho shrnutí editace a nepodařilo se mi dohledat, jak tomu odkazu říkáme. Tak jsem předpokládal, že mi tu ihned někdo sdělí, že máme léta zažitý výraz „???“. Velmi sympatický je mi prostý odkaz vs složený odkaz alias odkaz se svislicí. Rozšířený odkaz se mi nelíbí. — Petr Matas 7. 2. 2024, 00:41 (CET) (upraveno)

Zdravím, nejsem s to prokousávat se názory, jen mě napadá k výrazu "primárně". Existuje něco jako oborová terminologie. V matematice je svislice ... V typografii je svislice to, k čemu nějaký zoufalec vytvořil článek s názvem Svislá čára a diletantsky uvádí: "Svislá čára, svislá kolmice, svislice neboli svislý pruh (|) je speciální znak v textu a také na počítačové klávesnici". Slovo pruh! (pruh je plošný, viz výkladové slovníky). Formulace "speciální znak v textu a také na počítačové klávesnici" ... snad "typografický znak". Pyl tu před 500 lety. A jestli je umístěn v textu, na klávesnici nebo ve špajze je podružné. To lze dodat v dalších odst. Jarka --188.75.158.197 7. 2. 2024, 23:56 (CET)

Byl, ne Pyl :-))) --188.75.158.197 7. 2. 2024, 23:58 (CET)

Tak to opravte. 😉 — Petr Matas 8. 2. 2024, 18:41 (CET)

Jaroslav Mareš

Jaký je názor komunity na přidání věty „O tomto fiktivním tvorovi psal v českém prostředí například popularizátor…“ odkazující z mnoha článků na Jaroslava Mareše, kterou do článků přidal Tomwiki2016? Podle mě to je triviální zmínka (lidí, co o něčem psali jsou obecně stovky a tisíce), která v těch článcích nemá co dělat a často je k článku přilepena jak pěst na oko. Tudíž bych byl pro odebrání. — Draceane ^diskuse_příspěvky 6. 2. 2024, 15:40 (CET)

Příslušné reference uváděné v článcích navíc ani neprokazují, že opravdu (a kde) "O tomto fiktivním tvorovi..." J. Mareš psal. Souhlas s odebráním. --Xyzabec (diskuse) 6. 2. 2024, 16:12 (CET)

Ani mě to nepřekvapuje, Tomwiki2016 vkládá všude reklamy na publikace V. Sochy refované Sochovým blogem a nejinak je tomu i v článku o J. Marešovi na konci odstavce Život a práce – odkazem na Mareše tak odkazuje i na reklamu na Sochu. Není náhodou Tomwiki2016 aliasem V. Sochy? A je vůbec košer refovat blogem? --Petr Karel (diskuse) 6. 2. 2024, 18:02 (CET)

Není náhodou Tomwiki2016 aliasem V. Sochy?

Tohle mě taky napadlo, uživatel to popřel. --Podzemnik (diskuse) 7. 2. 2024, 01:53 (CET)

@Podzemnik, Petr Karel: Pro info: Vladimír Socha sem oficiálně přispívá/přispíval jako Meridas --OJJ, Diskuse 7. 2. 2024, 03:08 (CET)

Jasně, odebrat. --VasekPav (diskuse) 6. 2. 2024, 18:36 (CET)

Hotovo Hotovo. Snad již všude vyřešeno (jen tento konkrétní případ). — Draceane ^diskuse_příspěvky 6. 2. 2024, 20:02 (CET)

Pravoslavní duchovní

Kolega Zoner60 Agamad24 tu zakládá články na bázi Ioann (Pavlichin), je jich velká spousta. Chtěl bych se proto zeptat, protože se v tom nevyznám: rozlišovač a poangličtěná transkripce je v takovém případě úzus? OJJ, Diskuse 9. 2. 2024, 16:36 (CET) Oprava: OJJ, Diskuse 9. 2. 2024, 18:53 (CET)

Rozlišovač úzus je, viz Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve, anglická transkripce je samozřejmě chyba. --Jann (diskuse) 9. 2. 2024, 16:43 (CET)

@Jann: Dík. OJJ, Diskuse 9. 2. 2024, 18:53 (CET)

Už kolega kromě jména v úvodu dopsal celý článek a podíval jsem víc než letmo, takže je vidět, že transkripce je v pořádku, je to skutečně Pavlichin (Павлихин). Jako anglická transkripce to jenom vypadalo. Takže nevidím problém, bych kolegu spíš pochválil a nechal, ať píše, právě tím je wiki cenná, když někdo dá dohromady - se snahou o kompletnost - relativně rozsáhlý soubor informací jinak v češtině sotva existujících. --Jann (diskuse) 9. 2. 2024, 20:09 (CET)

Přechýlené podkategorie

Pro základní systém kategorizace se používá generické maskulinum a když je potřeba udělat ženskou kategorii, vytvoří se jako podkategorie (Spisovatelky jsou podkategorií Spisovatelů náležející do „podmnožiny žen“). Taková kategorie by se měla vytvářet jen pokud je dostatek článků do podkategorie, ale je/mělo by být ještě nějaké další kritérium/omezení?

Nedávno na WP:Potřebuji pomoc byl dotaz ohledně Kategorie:Ateistky. @Vojtasafr je považoval za nesystémové, že to má smysl u sportovců, kde jsou oddělené soutěže, ale „neobhajitelné“ u náboženství. Takto přísně to určitě vymezit nejde, protože tu máme pestře zastoupenou Kategorie:Ženy podle činnosti. I tak došlo ke smazání kategorie a dekategorizace ateistek pod ateisty.

Má být nějaké systémové omezení, například ne pro náboženství a národnost? Ty jsou dílčím způsobem kategorizované, ale v Kategorie:Žena pro tato klíčová témata zastřešující kategorie chybí. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 1. 2024, 21:54 (CET)

Např. enWiki tuhle naši podivnou striktně oddělenou kategorizaci Kategorie:Ženy a Kategorie:Muži, do kterých by se cpaly všechny životopisné články bez ladu a skladu, a úplně samostatně tzv. genericky maskulinní veškerou ostatní kategorizaci nemá, místo toho má pod kategoriemi en:Category:Women a en:Category:Men zařazeny všechny ty Women/Men by occupation‎ a Women/Men by nationality atd. Gender je tak standardní součástí kategorizačního stromu. Dává mi to smysl.

Udržování tzv. genericky maskulinních kategorií považuji pouze za dočasné řešení v souvislosti s postupným rozvojem kategorizačního stromu a plněním kategorií rostoucím počtem článků. I když zrovna křížence s náboženstvím na enWiki asi nenacházím, zatímco s jinými kritérii včetně národnosti ano. --Bazi (diskuse) 10. 1. 2024, 22:22 (CET)

Zcela mimo ateista/areistka, ale spis vseobecne na tohle gendrove deleni kategorii: kam hodlate davat ty, co se neidentifikuji ani jako muzi, ani jako zeny? Hodlate za ne rozhodnout jejich pohlavi? --Ozzy (diskuse) 11. 1. 2024, 01:30 (CET)

Nikoliv, na to už máme kolonky, můžete mít klidné spaní: Kategorie:Lidé s nebinárními genderovými identitami. Byť tedy i jim se občas někdo snaží vnutit svůj osobní dojem. --Bazi (diskuse) 11. 1. 2024, 01:43 (CET)

Narazil jsem ne to před pár dny a dovolil si k tomu glosu na FB. Jednalo se např. o vytvoření kategorie České památkářky, zařazené ale jako podkategorie Českých památkářů, odkud to bylo 'vytaháno'. Když jsem o tom přemýšlel, vychází mi jako jediné řešení prostě udělat jednu kategorii České památkářky a čeští památkáři. Ale vytváření podřadných podřazených kategorií pro dámy mi přijde ujeté (snad to není zakázaný výraz). --MONUDET (diskuse) 13. 2. 2024, 21:47 (CET)

To je ale standard, že se tady kategorie žen podle povolání řadí pod kategorie tzv. genericky mužské. Dokud se nezavede striktně a celoplošně oddělené kategorizování žen a mužů, je nutno vždy počítat s tím, že název kategorie zapsaný v mužském rodě může sloužit takto genericky a zahrnovat i ženy, proto se asi taky pod ni ta ženská kategorie takto řadí. Aspoň tak to chápu. Je to pořád lepší situace než úplné vymazání žen a nemožnost je samostatně kategorizovat, jak tu taky občas bylo požadováno. --Bazi (diskuse) 13. 2. 2024, 22:14 (CET)

@Matěj Orlický: Už se to tu několikrát řešilo, naposledy jsem to vytáhl já před dvěma roky. Z diskuse vyplynulo, že:

• nepanuje konsensus,
• kategorií je na Wikipedii přehršel,
• každý si tu zakládá kategorie po svém
• a kategorie pro ženy v některých případech mají smysl, například tam, kde existuje speciální filmová cena pro herečku ženské role.

Kolegu bych aspoň označil, aby o diskusi věděl a mohl se případně vyjádřit: Jkrn111.

--Marek Genius (diskuse) 19. 1. 2024, 18:34 (CET)

Přemíra kategorií

Osobně si myslím, že by to chtělo zapracovat na nástroji, který by dokázal dělat průnik kategorií (existuje už Petscan) a množství kategorií následně proškrtat a ponechat jen ty, které reálně existují i ve skutečném světě:

1. například Kategorie:Děkani Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy má smysl, protože z průniku kategorií Kategorie:Vysokoškolští děkani a Kategorie:Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy nelze určit, že člověk byl děkanem právě této fakulty, protože mohl působit na více fakultách, ale jen jedné byl děkanem;
   1. oproti tomu Kategorie:Čeští děkani a Kategorie:Děkani z Prahy a Kategorie:Děkani 20. století a Kategorie:Děkani hlásící se ke křesťanství a Kategorie:Děkani muži a Kategorie:Děkani rozvedení se dvěma dětmi a Kategorie:Děkani věnující se ve volném čase chytání ryb smysl nemají, protože je lze zjistit z příslušných průniků kategorií Kategorie:Vysokoškolští děkani a Kategorie:Češi nebo Kategorie:Vysokoškolští děkani a Kategorie:Lidé z Prahy, resp. Kategorie:Entity z Prahy, nebo Kategorie:Vysokoškolští děkani a Kategorie:Lidé 20. století, resp. Kategorie:Entity 20. století, nebo Kategorie:Vysokoškolští děkani a Kategorie:Křesťané atd.
2. podobně Kategorie:Spisovatelé dobrodružné literatury smysl má, protože by nešla zjistit průnikem kategorií Kategorie:Spisovatelé a Kategorie:Dobrodružná literatura, protože člověk může být ilustrátorem dobrodružné literatury;
   1. oproti tomu Kategorie:Čeští spisovatelé nebo Kategorie:Spisovatelé 20. století smysl nemají, protože by šly zjistit průnikem, schopní lidé mají navíc více povolání, čímž se přívlastky opakují, takže člověk je najednou v kategoriích Kategorie:Čeští spisovatelé, Kategorie:Čeští historikové, Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové a znovu Kategorie:Spisovatelé 20. století, Kategorie:Historikové 20. století, Kategorie:Vysokoškolští pedagogové 20. století a dokonce ještě podkategorií jako Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století.

--Marek Genius (diskuse) 19. 1. 2024, 18:34 (CET)

Děkuji za vyjádření. Píšete ale hlavně o tom, kdybychom měli jiný systém – místo kategorií štítky. Já se ptal, zda existuje nějaké omezení, které by mohlo mít/získat konsensuální charakter. Tedy naopak, jestli kategorie v některých případech smysl nedávají. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 1. 2024, 19:15 (CET)

@Matěj Orlický: Smysl to asi dává vždy. Že to tu vždy není, je podle mě tím, že to zatím nikdo nezakládal. Teď je tou otázkou, které kombinace by tu měly být, protože se to netýká jenom genderu, ale je to širší téma. Většinou se začíná zemí, je povolání nebo jiná činnost (i náboženství) a člení se podle zemí. Ale někdy jsou tu i další kritéria, například podle století. Proč jsou tu Kategorie:Křesťané podle zemí, ale ne podle století? Taky by šli rozdělit na křesťany 19. století, křesťany 20. století atd. Podle mě proto, že to nikdo nezaložil. Nedává mi smysl, proč náboženství by nemělo být podle století, ale profese ano (Kategorie:Spisovatelé podle století, Kategorie:Historikové podle století). Nesystémové to je jedině dočasně, než se to založí pro všechna (velká) náboženství, je jasné, že dokud tu nejsou křesťanky a muslimky, tak ateistky budou nesystémové. Až tu budou všechny, v ten okamžik se to stane systémem. Nevím, jestli k tomu má Vojtasafr i nějaký jiný důvod. --Marek Genius (diskuse) 19. 1. 2024, 21:05 (CET)

S kategoriemi se to začíná hodně přehánět. Dneska třeba přidání kategorií k jedné válce. Válka proběhla v letech 1592–1958 tak @Zelenymuzik: přidal čtrnáct kategorií: 7x Události v roce 1592/1593/..., plus 7x Asie v roce 1592/1593/... Co se asi tak stane až se kolega propracuje k Třicetileté válce? A Stoleté válce? A k článku Československo přidáme kategorie Evropa v roce 1918/1919/... až 1992? Navrhuji do kategorií "v roce" dávat zpravidla jen události a jevy, které začaly a skončily v tom jednom roce (tj. ne několikaletou válku, ale její bitvy). --Jann (diskuse) 12. 2. 2024, 21:21 (CET)

Kategorizaci jsem si dovolil zrušit. --VasekPav (diskuse) 12. 2. 2024, 21:28 (CET)

@Jann: Pokud jde jen o několik let, tak mi to problém nepřijde, přeci nezrušíme kategorizace podle let u války na Ukrajině. --Zelenymuzik (diskuse) 13. 2. 2024, 08:23 (CET)

Několik let... u války trvající šest let to bylo 14 kategorií. To mi přišlo nemístné. A jsou i delší války, ta na Ukrajině trvá bez pár měsíců už deset let, to znamená 22 kategorií +2 každý další rok. U tříleté války to bude míň, ale jde o princip: stavby/státy/politické strany apod. řadíme do kategorií roků pouze k roku vzniku a roku zániku, nikoliv do každého roku jejich trvání. Karlštejn (a Karlova univerzita) jsou pouze v roce 1348, žádném dalším. K válkám bychom se měli chovat stejně. Začátek a konec. Druhá světová válka pouze 1939 a 1945. Imdžinská válka pouze 1952 a 1958. Stoletá válka pouze 1337 a 1453. Válka na Ukrajině pouze 2014. --Jann (diskuse) 13. 2. 2024, 21:29 (CET)

@Jann: Problém bude, když i bitva bude trvat několik let, resp. půjde o několikadenní bitvu na přelomu roku (viz Obléhání husitů v Chotěboři od konce roku 1420 do 3. února 1421). Jak potom postupovat? Bude bitva taky v kategoriích Kategorie:Zahájeno 1420 a Kategorie:Ukončeno 1421, jako by šlo o válku? A co když bude válka jednoroční (Britsko-zulská válka, Šestidenní válka), bude ve dvou kategoriích téhož roku (Kategorie:Zahájeno 1879 a Kategorie:Ukončeno 1879)? --Marek Genius (diskuse) 20. 2. 2024, 12:42 (CET)

Nebo můžem víceleté události dávat do dvou kategorií (rok zahájení/ukončení, vzniku/zániku) a jednoleté jen do kategorie "událost roku x". --Jann (diskuse) 20. 2. 2024, 14:57 (CET)

A new feature for previewing references on your wiki

Apologies for writing in English. If you can translate this message, that would be much appreciated.

Hi. As announced some weeks ago ^{[1] [2]}, Wikimedia Deutschland’s Technical Wishes team introduced Reference Previews to many wikis, including this one. This feature shows popups for references in the article text.

While this new feature is already usable on your wiki, most people here are not seeing it yet because your wiki has set a gadget as the default for previewing references. We plan to remove the default flag from the gadget on your wiki soon. This means:

• The new default for reference popups on your wiki will be Reference Previews.
• However, if you want to keep using the gadget, you can still enable it in your personal settings.

The benefit of having Reference Previews as the default is that the user experience will be consistent across wikis and with the Page Previews feature, and that the software will be easier to maintain overall.

This change is planned for February 14. If you have concerns about this change, please let us know on this talk page by February 12. – Kind regards, Johanna Strodt (WMDE), 23. 1. 2024, 10:30 (CET)

Hello and apologies for writing in English again. I have a little update on this message from January:

Based on feedback we received, we have changed our plans – we won’t change the default here, because your wiki is not a global sysop wiki. Instead, we would like to encourage you to do it yourself. I am taking the liberty of notifying your wiki’s interface admins in this message: Dvorapa, Martin Urbanec, Matěj Suchánek

If you would like us to help you, you can let us know on this talk page. Any questions or comments, please let me know on the same talk page. -- Best, Johanna Strodt (WMDE) (diskuse) 16. 2. 2024, 10:38 (CET)

Text bez fotografie.

Dobrý den. Je tu mnoho dotazů a odpovědí do soutěží. Co tu však doopravdy postrádám jsou již hotové články a prázdná pole pro obrázky. Nebude tak lepší udělat soutěž na tato volná pole pro fotografie k článkům. Někomu jsem zde tuto informaci napsal, ale nějak vyšuměla do prázdna.

Stačí udělat soutěž stará fotografie (70 let od smrti autora nebo retro). Nalezl jsem na bazaru jednu starou fotografii. Kdosi si ji prohlédl a zařadil ke svému článku. Také mám rád retro. Jsem u někoho na návštěvě. A požádám ho zda si ji mohu vyfotografovat tu či onu věc. Do textu pod ni napíši retro. Jednou se mi podařilo nalézt fotografii a knihu z První republiky v kontejneru při třídění odpadu papíru. Muže to být soutěž o fotografii z kontejneru.

Poslední fází je požádat občany našeho státu. Prosím nevyhazujte rodinná alba do kontejneru. Je nasnadě požádat veřejné knihovny nebo muzea měst zda nepomohou přijímat tato alba fotografií a za pomoci wikipedistů alba třídit a fotografie uchovat pro další generace(třeba bezejmenný legionář atd..). Ani fotografie mladé nemusíme dát do koše. Ve městě máme muzeum Havlíčkův dům. Zde mohu fotografie uchovat nebo dokonce prodat za určenou částku a přispět si na baterii, fotoaparát a sken. Přeji mnoho úspěchů ve vaší práci.

Informace : Pohled 111

--2A00:1028:919D:53E:A8AB:AE08:BC0C:5E95 13. 2. 2024, 18:48 (CET)

To je dotaz na @Richard Sekerak (WMCZ): počkejte až se vyjádří. --Podroužek (diskuse) 13. 2. 2024, 19:02 (CET)

Dobrý den, nejsem si jist, že jsem správně pochopil vaši zprávu. Tím, že postrádáte již hotové články a prázdná pole pro obrázky máte na mysli, že byste udělal soutěž zaměřenou na doplňování obrázků do článků / nebo soutěž na fotografování historických předmětů?

Jedním z důležitých aspektů při výběru témat pro fotografické soutěže je, aby se do ni mohl zapojit (ideálně) kdokoliv. Nemyslím si, že výzva k prohledávání kontejnerů za účelem nalezení fotografií by oslovila větší množství lidí. Samotný návrh historických fotografií jako tématu fotografické soutěže byl v minulosti už diskutován a nesetkal se s podporou.

Jako další problémy s kontejnerovými, bazarovými a jinak získanými historickými CIZÍMI fotografiemi vidím 1. jejich potenciální encyklopedickou nevýznamnost; 2. problém identifikovat co se na fotografiích nachází nebo kde byly pořízené (neidentifikované fotografie stejně nebude možné použít jako ilustrace do článků); 3. skenování nebo focení jiných fotografií se už netýká příliš fotografování.

Pokud jsem vás špatně pochopil a neodpověděl na váš dotaz, tak ho prosím upřesněte. --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 14. 2. 2024, 10:08 (CET)

Tuto staré fotografie mohou být velmi cenné, ale zároveň je to trochu šedá zóna ohledně autorských práv. Portréty z rodinného alba často dělal fotograf, u jiných snímků není zcela jasný autor, někdy není jasné, co vlastně na fotografii je (na 95% to bude objekt X, ale co když je to něco jiného?). Fotografie starší 70 let většinou nikdo rozporovat nebude, ale i tak může nastat problém například s dodatečným zjištěním autorství... --JAnD (diskuse) 14. 2. 2024, 14:32 (CET)

Adresy obecních úřadů v cizině

Může mi někdo prosím vysvětlit, proč v článcích o ukrajinských městech a vesnicích jsou adresy obecních úřadů v infoboxu psané azbukou, kterou naprostá většina čtenářů české wikipedie neovládá? Je to stejně tak málo užitečné jako do infoboxu psát u řeckých úřadů v řečtině a u arabských v arabštině.

A je takový údaj vůbec encyklopedický? (v článcích o českých nebo německých městech jsem adresy úřadů neviděl, u slovenských nebo rakouských však ano). --Honzula (diskuse) 25. 2. 2024, 08:34 (CET)

@Honzula: Prohlédl jsem si pět článků českých měst a obcí, u všech byla v infoboxu adresa městského/obecního úřadu. Prohlédl jsem i deset článků o ukrajinským obcí a měst. Sedm článků nemá adresu úřadu uvedenou. Dva články měly adresu v azbuce, jeden článek měl adresu v češtině. Podle mého názoru psát adresu v azbuce je užitečné. Ano takový údaj je encyklopedický. Adresy mají i články o firmách, nadací, ústavech a nemocnicích atd. --Podroužek (diskuse) 25. 2. 2024, 09:23 (CET)

Adresy nepsané latinkou bych z infoboxů odmazal, nebo je uvedl přepsané do latinky. Na českojazyčné verzi nevidím důvod uvádět adresy přímo v azbuce, japonštině či arabštině. --Kacir 25. 2. 2024, 09:34 (CET)

A jde to udělat nějak automaticky? Určitě jsou pravidla na přepis azbuky na českou latinku, podle kterých by mohl fungovat i nějaký robot. --Honzula (diskuse) 5. 3. 2024, 13:48 (CET)

Soupisky fotbalistů a datum úmrtí

Kolega Václav Karlík nám tu začal houfně zakládat soupisky k různým fotbalovým mistrovstvím po vzoru Africký pohár národů 2023 (soupisky). Do těchto článků vkládá i kolonku „Datum úmrtí“, snad nějaký úzus, který mi ale přijde nesmyslný. Zatímco informace o věku hráčů může být užitečná (věkový průměr týmů), datum úmrtí vnímám jako relevantní snad jen tehdy, kdyby hráč zemřel během šampionátu. Podobné případy ale budou tak raritní, že je lze ošetřit poznámkou. Současná situace přináší nevzhledné prázdné sloupce, resp. další práci s okrajovými aktualizacemi, které jsou na našem projektu nereálné. Navrhuji proto položku úmrtí z hesel smazat. OJJ, Diskuse 27. 2. 2024, 13:32 (CET)

Aniž bych se v tématu nějak více angažoval, letmým pohledem na předmětné články přidání takové kolonky vůbec nerozumím. To je jednak prakticky nemožné aktualizovat, na to cswiki kapacity nemá a nestane-li se nějaký zázrak, tak ještě dlouho mít nebude. Relevantnost takové informace, nezemře-li hráč během turnaje, nebo budiž, třeba ještě krátce po něm, je rovněž, jak sám uvádíš, dosti pochybná. V článcích tak máme jeden zcela prázdný, a dle mého soudu i v podstatě irelevantní a jen těžko udržovatelný sloupec. Ke smazání položky se proto jednoznačně kloním. --V0lkanic (diskuse) 28. 2. 2024, 17:04 (CET)

@V0lkanic: Prázdné sloupce nemusí být nutně podmínkou, uvážíme-li starší šampionáty 20. století. Ale nevidím třeba smysl v informaci, že Diego Maradona zemřel 34 let po vyhraném mistrovství světa. Ze sportovního hlediska má smysl věkový průměr, matadoři či benjamínci týmu atp. OJJ, Diskuse 28. 2. 2024, 17:22 (CET)

Ano, sloupec je naprosto zbytečný. --Xyzabec (diskuse) 28. 2. 2024, 17:12 (CET)

+1 --Harold (diskuse) 28. 2. 2024, 17:46 (CET)

Ano souhlasím, dovolil bych si též kolegu upozornit na zápis dat - po tečce se píšou mezery... --VasekPav (diskuse) 28. 2. 2024, 19:00 (CET)

Souhlasím, sloupec zbytečný. Ještě mně vadí, že tam není ani jedna reference.--Podroužek (diskuse) 29. 2. 2024, 08:32 (CET)

Uvádění posledního provozního vozu v ČR

Měli bychom zmiňovat, že je v ČR poslední provozní vůz daného výrobce v jednom městě, i když podtyp stejného vozu, ale od jiného výrobce je provozní i jinde? Mluvím konkrétně o vozech Citybus 12M; od výrobce Renault je od 13. ledna 2024 posledním provozním v Pardubicích, zatímco od výrobce Irisbus je ještě stále v provozu ať v Pardubicích, tak i ve Zlíně. Snad jsem to napsal srozumitelně, případně ping @Harold. --Filip Havlíček (diskuse) 5. 3. 2024, 16:20 (CET)

UU: DPLL(T)

"Překvapuje" mně (opakovaně), s jakou lehkostí a "nadhledem" tady ničí (tj. vypouští) práci druhých (DPLL(T)). Mít interwiki v cswiki je jedna z výhod wikipedie. Jj14 (diskuse) 9. 3. 2024, 13:55 (CET)

@Jj14: Dobrý den, nevím přesně, oč jde, ale pokud si stěžujete, že vám byl smazán nějaký článek pomocí šablony Urgentně upravit, tak můžete požádat některého správce o nahrání tohoto článku někam do svého uživatelského prostoru, tam článek zdokonalit (případnou pomoc zkušených uživatelů lze vyžádat na Wikipedie:Potřebuji pomoc), a poté zase přesunout do hlavního prostoru.--Jan Spousta (diskuse) 9. 3. 2024, 21:39 (CET)

Je KSČ předchůdce KSČM?

Zdravím, chtěl bych požádat zkušenější wikipedisty a wikipedistky, aby jste se vyjádřili k označování KSČ jako předchůdce KSČM. Wikipedista z této ip: Diskuse s wikipedistou:46.13.13.130 tvrdí, že podle analýzy ministertva vnitra https://www.mvcr.cz/soubor/analyza-moznosti-pozastaveni-cinnosti-komunisticke-strany-cech-a-moravy.aspx, a konkrétně této části „Z právního hlediska nelze tudíž klást rovnítko mezi KSČ a KSČM. Spojování činnosti KSČM s jednáním KSČ v minulosti je tak pro hodnocení činnosti právně irelevantní, stejně tak jako skutečnost, že část její členské základny tvoří předlistopadoví členové KSČ.” lze říci, že mezi stranami není spojitost. Ovšem dle mého názoru jde v tomto případě přihlédnout i k historickému hledisku situace a běžně se o tomto spojení píše i ve vědeckých pracích (viz reference u tvrzení na článku o KSČM). Děkuji --Duane Hook (diskuse) 9. 3. 2024, 20:27 (CET)

Sama KSČM k tomu píše: V prosinci 1989 mimořádný sjezd KSČ (od r. 1990 KSČS) rozhodl o vytvoření územní organizace komunistů v Čechách a na Moravě. K tomu došlo na ustavujícím sjezdu KSČM 31. března 1990. Tedy KSČM vznikla jako organizační složka KSČ přejmenované na KSČS a samostatnou federalistickou stranou se stala rozhodnutím KSČS. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 3. 2024, 21:05 (CET)

Dobrý den, myslím si, že otázka není správně položena. Podle mého názoru je KSČ předchůdce KSČM, stejně jako sociální demokracie byla předchůdce KSČ před jejím odštěpením. Nejsem právník, ale právně (zodpovědnost za činy KSČ) to nejspíš bude irelevantní. Pokud jsem si dobře povšiml, diskuse se vede spíš o tom, je-li KSČM právní nástupce KSČ, což se občas opravdu uvádí, ale takové tvrzení je nejspíš dost sporné. --Svenkaj (diskuse) 9. 3. 2024, 22:39 (CET)

Zdravím, můj laický názor jako pamětníka: "de iure" nedokážu posoudit, nejsem právník, ale "de facto" v současné době zcela jistě ano, po neúspěšném pokusu o nějakou reformu a ideologické odstřižení od KSČ představované Jiřím Svobodou a Jaroslavem Ortmanem se po nástupu Miroslava Grebeníčka do čela strany KSČM plně vrátila k ideologii KSČ a pokračuje v tom přes Vojtěcha Filipa a Kateřinu Konečnou dodnes. --Miloš Křivan (diskuse) 9. 3. 2024, 23:34 (CET)

Celý spor je o tom, že daná IP adresa si nenastudovala pravidla Wikipedie a má potřebu aktivisticky prosazovat své zjištění založené na analýze MV ČR, že KSČM není státem považovaná za právního nástupce KSČ. Wikipedii je celkem jedno, co si myslí MVČR. Wikipedie má reflektovat to, co stojí ve zdrojích. Proto připadá v úvahu formulace typu „KSČM je obvykle považována za faktického nástupce KSČ^[zdroj], dle analýzy ministerstva vnitra ji však nelze považovat za nástupce právního.^[zdroj]“, samozřejmě s doloženými zdroji. Postup předvedený onou IP adresou si zaslouží možná pochvalu za kritické myšlení, nikoli však za reflektování pravidel Wikipedie. --Vojtasafr (diskuse) 10. 3. 2024, 15:01 (CET)

Téma zimní fotografické mikrosoutěže

Ahoj všem. Přibližně za 2 týdny začne další fotografická mikrosoutěž, které pravidelně organizuje spolek Wikimedia ČR. Podobně jako v případě loňské úspěšné Mikrosoutěže mosty bychom vás chtěli nechat diskutovat o jejím tématu.

V poslední diskusi zaznělo několik témat jako například ulice, rybníky a jezera; aleje a stromořadí, železniční stanice a zastávky ale nejvíce vás zaujalo téma ohrožených staveb (ohrožených plánovanou demolicí nebo samotným stavem budovy). Vzhledem probíhajícímu zimnímu období a k tomu, že na jaře bude probíhat další ročník soutěže zaměřené na focení přírody (WLE), tak bych se nyní přikláněl k tématům nepřírodním.

Jste pro, aby tématem této soutěže byly ohrožené stavby, případně máte jiný návrh na tuto nebo příští fotografickou soutěž? --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 12. 2. 2024, 18:05 (CET)

Ohrožené budovy jsou dobrý nápad i vzhledem k nevegetační sezóně, kdy budou bez listí budovy lépe vidět. Jen by bylo dobré k tomu sestavit nějaký seznam, máme prazdnedomy.cz, ale spousta budov je v principu nedokumentovaná... — Draceane ^diskuse_příspěvky 12. 2. 2024, 19:07 (CET)

Za ohrožené budovy se rozhodně přimlouvám. Definice by měla být srozumitelná a počet objektů co největší. Aktron (✆|✍) 12. 2. 2024, 19:12 (CET)

Přidávám se k podpoře návrhu na opuštěné budovy. Pro aktuální roční období ideální. --V0lkanic (diskuse) 12. 2. 2024, 20:03 (CET)

Podle mě je to dobrý nápad. Jinak jako Dracenae. --Nadkachna (diskuse) 12. 2. 2024, 20:05 (CET)

Za mě jsou ohrožené stavby dobré, fakt dobré téma. Ale chtělo by to, aby i popiska měla výpovědní hodnotu, která by se dala použít do článku. Ne jen "Historický dům na ulici Téčioné 1"

A další téma mě napadlo historické předměty - fotky by se totiž daly implemetovat do hesel. --Topi Pigula (diskuse) 12. 2. 2024, 20:42 (CET)

@Topi Pigula jaké typy historických předmětů máš na mysli? --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 13. 2. 2024, 11:06 (CET)

Užitkové - šroubováky, pily, celou řadu nástrojů, které se dnes už ani nepoužívají (např. máselnice), ale klidně by to mohly být i hudební nástroje nebo kahany, mlýnky atd. --Topi Pigula (diskuse) 15. 2. 2024, 00:30 (CET)

Ohrožené stavby mi přijde jako pěkné téma. Seznam by byl fajn, ale měl by být pouze doporučující. Také navrhuji, že by soutěž nemusela být omezena pouze na ČR. --PetrVod (diskuse) 12. 2. 2024, 21:48 (CET)

Ohrožené stavbyǃ beruǃ --Dobroš (diskuse) 12. 2. 2024, 23:22 (CET)

Ano, pojdme zachytit ohrožené stavby, dříve než pro ně bude pozdě... --KnihovnaDB (diskuse) 13. 2. 2024, 08:17 (CET)

Téma se mi líbí, chtělo by to nějaké tipy co a jak fotit, jak identifikovat ohroženou stavbu atp. Ohrožená stavba může být zchátralá budova, ale také to může být na pohled nenápadná budova v relativně slušném stavu, která má ale ustoupit jiné stavbě nebo být radikálně přestavena. Něco se dá zachytit třeba na úředních deskách stavebních úřadů, o významnějších budovách z tisku nebo drbů, ale zvláště na menších obcích, kde není aktivní wikipedista se to většinou zjistí až zpětně, když už je pozdě. --JAnD (diskuse) 13. 2. 2024, 08:46 (CET)

A ještě k podobnému tématu - kulturní památky se masově fotily před 10 lety, mnohé se od té doby výrazně změnily, i ty je třeba fotit průběžně. --JAnD (diskuse) 13. 2. 2024, 08:47 (CET)

K tomu by mě zajímalo, zda je možné nějak řadit v kategoriích fotky podle data vyfocení? Přehlédl jsem nějaký nástroj? Zase mě to napadalo v souvislosti s hynoucím nádražím Vyšehrad. Jen zlomek lidí aspoň napíše rok focení do názvu souboru... Základní řazení je abecední, ale rok je v metadatech k mání. Když je fotek pár desítek, už to nelze rozumně nějak sledovat z hlediska proměn apod. --MONUDET (diskuse) 13. 2. 2024, 09:35 (CET)

@MONUDET: To je bohužel dlouhodobý zásadní požadavek komunity (v roce 2021 v TOP 5), kterému se i přes jeho naléhavost evidentně WMF věnovat nechce... — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 2. 2024, 10:50 (CET)

@Wikipedista:MONUDET: Taky by se mi taková funkce líbila, seřazení obrázků podle parametrů by se občas vážně hodilo. Před třemi týdny se o tom na Meta-wiki hlasovalo taky. Nicméně, pokud tomu dobře rozumím, tým se bude věnovat jen 30 nejžádanějším funkcím, ovšem toto skončilo na 40. místě (návrh získal jen 60 hlasů), takže asi to neuskuteční. Zkuste pro to příští rok hlasovat taky. --Marek Genius (diskuse) 15. 3. 2024, 16:22 (CET)

Téma trochu výběrově sledují památkáři na webu NPÚ. Není to úplně přehledné, ale docela to využívají i novináři, když tu a tam na téma upozorňují regionální Deníky apod. Bohužel tam památkáři nemají 'medailónky' nijak datované, takže není úplně jisté, nakolik je to aktuální. V Památkovém katalogu je také výběr, ale ve veřejné verzi ani zde nejsou informace opatřené datumem vytvoření, uveřejnění či aktualizace. Já si k tomu 'plichtím' výběr odkazů apod. na FB, co trochu nahodile zachytím... --MONUDET (diskuse) 13. 2. 2024, 09:48 (CET)

@MONUDET nástroj petscan umí filtrovat fotky dle data nahrání, s metadaty bohužel pracovat neumí. Díky za tipy na další stránky, kde jsou uvedené ohrožené budovy. --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 13. 2. 2024, 11:05 (CET)

Taky dobrá připomínka. Zrovna loni v létě jsem se věnoval přefocování památek, které jsem fotil cca před 10 (nebo i více) lety. Ale tohleto úzce zaměřené "památkaření" už je taky trochu ohrané, akce k památkám tu máme každoročně, chtělo by to ale přefotit obce, ulice, návsi a náměstí. Veřejná prostranství se často proměňují víc než památky, právě proto, že se při jejich změnách nemusí všechno hnát přes památkáře. ;) Při tom letním přefocování jsem třeba krásně viděl to cca desetileté srovnání, jak jsou dnes i ty návsi na vesnicích mnohem víc zahlcené auty než tehdy (což je samozřejmě z hlediska fotografa architektury a památek mor). Zajímavá taky může být dokumentace různých prostranství před zahájením velké výstavby např. dopravních staveb, dokumentace těch staveb a pak i srovnání se stavem po dokončení. --Bazi (diskuse) 13. 2. 2024, 11:07 (CET)

Toto podporuji, obecně nám u mnohých míst chybí právě nějaké „celkové“ pohledy na ulice a ano, přesně tam dochází asi k největším vizuálním proměnám. Na fotkách z nultých let budou všude asfaltové chodníky a vozovky (případně kočičí hlavy), brizolitové omítky, typizované lampy se sodíkovými výbojkami, na ulicích zaparkované felicie a sem tam 120; dnes velkoformátové dlaždice / zámková dlažba, křiklavě barevné omítky, extravagantní LED svítidla a černá SUV (záměrně přeháním oba póly). A samozřejmě velké infrastrukturní projekty tvářnost sídel i extravilánu proměňují nejvíce, sám se snažím fotit „záchranné“ stavy před výstavbou (před kácením!), výstavbu i nový stav (D4 (PPP), D1106, D1107); dost jsem toho zatím nestihl uploadovat. Problém je, že v extravilánu to jsou často místa špatně dopravně dostupná a asi málokdo bude vážit cestu přes půl republiky kvůli začínajícímu kácení nebo skrývce ornice. — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 2. 2024, 12:42 (CET)

Jsem pro, architektura obecně je mým častým foto tématem, takže super! --Ladislavvvv (diskuse) 13. 2. 2024, 10:42 (CET)

@Draceane, @Aktron, @Nadkachna, @JAnDa ostatní, určitý seznam míst se nachází i na stránce poznejdomy.cz. Kromě chátrajících budov, jejichž kompletní seznam nikde není, jsou ohroženy např. územní výstavbou i zachovalé objekty (z tohoto důvodu název Ohrožené stavby). Seznam takto ohrožených budov by bylo velmi obtížné vytvořit. Věřím, že tyto dva aspekty definující ohrožené stavby poskytují dostatečný rámec toho, jaké stavby fotit a zároveň ponechávají fotografům dostatečnou volnost a možnosti výběru.

Co lze, a pravděpodobně by bylo záhodné, přidat do definice/pravidel je, aby se jednalo o encyklopedicky významné nebo veřejné budovy, aby si někdo nefotil chátrající stodolu za domem. Co vy na to? --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 13. 2. 2024, 11:02 (CET)

Nakonec to může pomoci 'řešit' i některá přísná vymezení pro encyklopedickou významnost. Protože i pro následně zaniklý nebo násilně zmodernizovaný objekt má smysl zachovat fotky. --MONUDET (diskuse) 13. 2. 2024, 11:26 (CET)

Tomu asi nerozumím. Jako že by fotky zaniklé stavby měly "řešit" (v jakém smyslu?) encyklopedickou významnost té stavby? Nebo že encyklopedická významnost by měla "řešit" (jak?) ponechání fotek na Commons? --Bazi (diskuse) 13. 2. 2024, 12:18 (CET)

Osobně to beru asi takto: chaloupka s lidovou architekturou - fotit. Typický rodinný dům - fotit pouze jako typ stavby, ne konkrétní stavbu. Panelák totéž. Bytový dům - satrší domy se zajímavým vzhledem fotit, bytovky zase spíše jako typ stavby. Samota v polích, hájovna - fotit. Veřejná budova (škola, úřad, muzeum, obchodní centrum...) - fotit vždy. Obchody - viz RD. Chaty jsou kapitola sama pro sebe, lidová tvořivost, samý originál, ale je v tom kus osobnosti vlastníka - nemám vyhraněný názor, obvykle nefotím. V památkové zóně/rezervaci lze fotit v podstatě jakýkoliv dům. --JAnD (diskuse) 13. 2. 2024, 15:11 (CET)

Téma ohrožených staveb vítám. Už teď bych v archivu několik našla. Chtělo by to ale upřesnit, zda fotit ulici se starými domy, které jsou v ohrožení, protože developeři útočí a obce mění územní plán nebo stavbu, která je neudržovanou památkou, protože se mejitel o ní nestará. --IrenaKol (diskuse) 13. 2. 2024, 12:54 (CET)

Také jsem pro ohrožené stavby, je to dost široké téma pro všechny milovníky architektury a památek. J.Broukal --J.Broukal (diskuse) 14. 2. 2024, 16:51 (CET)

Děkuji všem za podporu tématu i za návrhy možných témat na další fotografické soutěže. Tento týden začala Mikrosoutěž Ohrožené stavby, která potrvá až do 7. dubna 2024. Těším se na vaše fotografie :) --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 28. 2. 2024, 18:52 (CET)

Úprava hlavního menu Vektoru 2022

Máme už za sebou rok od nasazení Vektoru 2022, tak by nebylo od věci odstranit z hlavního menu Přepnout na starý vzhled a Mezijazykové odkazy jsou umístěny vpravo nahoře. Ten kdo nový vzhled nechtěl si jistě už přepnul a ti co ho používají tak si už jistě zvykli na nové umístění mezijazykových odkazů. --Puclik1 (diskuse) 23. 2. 2024, 14:40 (CET)

Ano, dobré nápady! --Pavouk (diskuse) 23. 2. 2024, 14:47 (CET)

Souhlasím. --V0lkanic (diskuse) 24. 2. 2024, 12:13 (CET)

Nesouhlasím, pořád tuto funkci používám. V hlavním menu tato funkce ničemu nevadí. Když ji odstraníme ničemu nepomůžeme. --Podroužek (diskuse) 25. 2. 2024, 08:57 (CET)

Tomu moc nerozumím. Mohu se zeptat jakým způsobem jí využíváte?

Uvedené informace zabírají cca 1/6 levého panelu, kdyby se dané místo uvolnilo člověk by viděl více položek obsahu. --Puclik1 (diskuse) 29. 2. 2024, 09:05 (CET)

@Puclik1: Tak tomu zase nerozumím já. V hlavním menu nemám obsah. Obsah je zvlášť v jiném rámečku. Měřil jsem (ale jen školním pravítkem) kolik zabírá text "přepnout na starý vzhled". Zabírá jeden řádek cca 5 mm. Celková délka menu je cca 105 mm. Tak to u mého počítače zabírá 1/21 levého panelu. Je zajímavé, že vám vadí jeden řádek, ale rámeček s textem "Mezijazykové odkazy jsou umístěny vpravo nahoře", který zabírá více místa, vám nevadí. Jak to používám ? Při mentorování začátečníků jim názorně ukazuji jak lehce se dostat do nastavení a vzhled si přepnout. Nový vzhled je nepraktický, nemoderní a zastaralý. Na čtyřech zařízeních, které používám se zobrazuje pokaždé jinak. Což je hrozně matoucí. Původní vzhled se na všech zařízení, která já používám zobrazuje úplně stejně. Nechat ten jeden řádek je jen můj názor, není potřeba se podle toho řídit. Zde je diskuse a já jsem jen napsal svůj pohled. Ještě jsem si vzpomněl, že při prohlížení cizojazyčné wiki, která se neřídí tím co mám v nastavení zapnuté a ukazuje mně nový vzhled, tak ten řádek taky používám. Ale to asi není spojené s tím jak to máme na české wiki. --Podroužek (diskuse) 29. 2. 2024, 12:26 (CET)

Nebylo mi jasné, kdo používá přepnutí na starý vzhled opakovaně, proto jsem se ptal a děkuji za vysvětlení.

Nejspíš jste přehlédl, že jsem navrhoval odebrat oba tyto prvky (přepnutí na starý, tak i mezijazykové odkazy) můj odhad vycházel za oba prvky. Obsah navazuje hned na menu a tak jsem to zmínil. Minimálně kdyby se podařilo odstranit odkaz na mezijazykové odkazy, tak to vnímám jako posun. --Puclik1 (diskuse) 29. 2. 2024, 13:05 (CET)

Pro ty, kteří nechtějí čekat, je možno si upravit rovnou za použití Uživatelského CSS (v nastavení u vzhledu). Stačí vložit následující kód:

- odstranění přepínání na starý vzhled:

.vector-main-menu-action-opt-out div {display:none;}

- odstranění mezijazykových odkazů

.vector-main-menu-action-lang-alert div {display:none;}

--Puclik1 (diskuse) 29. 2. 2024, 13:37 (CET)

Hlavní menu i obsah článku lze u každého kdykoli přepínat, zda má být v levém panelu, nebo skryté jako vyskakovací menu. Tedy když šetříte místo, máte to oboje vyskakovací. Když máte dost místa na šířku, máte oboje v levém panelu a každá položka menu vám začátek obsahu článku odsouvá níž a je z něho méně vidět. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 2. 2024, 19:31 (CET)

@Matěj Orlický, Puclik1: Pokud vadí šířka tlačítka, tak by řešením mohlo být rozdělit tlačítko na dva řádky, například Přepnout na<br />starý vzhled, což by vypadalo nějak takto:

Přepnout na
starý vzhled

Není to řešení nejhezčí, ale řešilo by to šířku prostředního sloupce (hlavního textu). Od doby, co byl nový Vektor nasazen oficiálně, jsem ho začal používat. Ale spokojen s ním tedy nejsem. Vadí mi právě malá šířka prostředního sloupce. Internetové stránky mají menu vždy buďto nahoře nebo vlevo nebo nahoře i vlevo. Namísto menu vlevo mohou mít občas i menu vpravo (případně nahoře a vpravo). Ale opravdu nevím, koho napadlo dát menu nahoru, doleva a ještě doprava. Wikipedie je založená na dlouhých textech. Facebook má taky menu nahoře, vlevo i vpravo, ale u něj je to něco jiného, tam převažují krátké texty (mnohdy jedna dvě věty), obrázky nejsou vedle textu, ale pod textem, takže tam levé + pravé menu nevadí. Ale na Wikipedii jsou dlouhé texty, vedle kterých jsou ještě obrázky nebo infobox s obrázkem, případně různé rámečky, šablony. Články někdy ani nemají pevnou šírku, jakmile je v článku tabulka s větším počtem sloupců, už se nevejde, vytváří to pod článkem posuvník. Graficky je nový Vektor skutečně zprasený, starý Vektor byl hezčí. --Marek Genius (diskuse) 2. 3. 2024, 12:56 (CET)

Možná by stačilo „Starý vzhled“. Puclik má problém s délkou menu na výšku v levém panelu, protože kvůli tomu vidí méně nadpisů obsahu článku. Podroužek to nechápal, evidentně proto, že tyto dva prvky nemá v jednom panelu. Já jsem si zvykl používat bez postraních panelů, takže s šířkou textu nemám problém. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 3. 2024, 13:17 (CET)

@Matěj Orlický: Aha, tak to jsem špatně pochopil, myslel jsem, že Puclik1 kritizuje malou šířku prostředního sloupce s hlavním obsahem. Tedy, že o 1/6 přesahuje ostatní text ve sloupci, prostě že ta dvě tlačítka jsou delší než momentálně třetí nejdelší „Podpořte Wikipedii“. Tedy, že kdyby se odebralo, mohl by střed být širší.

Ano, popis „Starý vzhled“ by asi stačil a byl by řešením zvětšení šířky středu.

Tak pokud Vy máte postranní panely skryté + máte široký monitor, tak potom věřím, že se šířkou prostředku nemáte problém. Já si nechávám defaultně otevřené všechny tři panely (pravé menu, levé menu i obsah), protože všude jsou tlačítka, která často používám. Většinu tlačítek nepoužívám (vpravo např. „Načíst soubor“ nebo „Stáhnout QR kód“ – teprve před pár týdny jsem zjistil, že tu nějaké QR kódy jsou), ale jsou zde tlačítka, která používám často (například vpravo „Odkazuje sem“ nebo „Položka Wikidat“ nebo vlevo „Poslední změny“ či „Pod lípou“) a jsem líný dostávat se k nim přes dvě kliknutí (rozbalení seznamu a kliknutí na tlačítko), prostě raději to mám dostupné na jedno kliknutí. Asi by se mi líbilo dát si oblíbená tlačítka, která používám, do jednoho sloupce, ten nechat otevřený a zřídka používaná tlačítka skrýt, ale to bohužel nejde. Za výhodu nového Vektoru považuji obsah v levém sloupci, protože nemusím přes celou stránku scrollovat. To nejčastěji používám na konec a začátek stránky, i když na to by šly použít i klávesy end a home na klávesnici, ale v případě dlouhých stránek klikám i na další nadpisy, když si prohlížím stránku nebo když hledám určitý text. Tak to je velká výhoda nového Vektoru. Ale malá šířka prostředku (kdy extrémně narůstá délka stránky a kdy to u širších stránek, např. stránek s tabulkou, vytváří pod stránkou posuvník) je obrovskou nevýhodou, a proto považuji nový Vektor za nedodělek nebo zmetek. --Marek Genius (diskuse) 3. 3. 2024, 11:47 (CET)

J, G, R – z jmenovaných jen Pod lípou nemá Nápověda:Klávesové zkratky. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 3. 2024, 12:02 (CET)

@Matěj Orlický: Aha, no vidíte, ani jsem o tomto nevěděl. Jsem tu asi 15 let, ale pořád se učím. Tak dobře, zkusím se klávesové zkratky naučit, zvyknout si na ně a následně alespoň pravý panel schovat a uvidím, jak mi to bude vyhovovat. --Marek Genius (diskuse) 3. 3. 2024, 12:52 (CET)

@Podroužek: Tak pokud Vy při prohlížení cizojazyčných Wikipedií, která používají nový Vektor a neřídí se Vaším nastavením, používáte tlačítko „Přepnout na starý vzhled“, tak potom se dá předpokládat, že zahraniční návštěvníci české Wikipedie zase používají toto tlačítko u nás. Takže asi je to dobrý argument. --Marek Genius (diskuse) 3. 3. 2024, 11:52 (CET)

Jako hlavní důvod pro odstranění byla úvaha o nadbytečnosti oněch prvků, sekundárně mě napadla viditelnost větší části obsahu. Proto jsme byl zvědavý, jestli to má nějaké funkční využití rok od nasazení a argumenty se našli. Pro sebe jsem jsi to tedy vyřešil uživatelským CSS. --Puclik1 (diskuse) 4. 3. 2024, 07:49 (CET)

@Puclik1, Pavouk: Upozornění na umístění mezijazykových odkazů bylo mezitím pro všechny odstraněno: phab:T353619. --Matěj Suchánek (diskuse) 17. 3. 2024, 10:26 (CET)

Interwiki na Hlavní straně

U starého vzhledu byly odkazy na ostatní jazykové mutace na Hlavní straně na stejném místě jako na jakékoliv jiné stránce, tedy v levém sloupci. U nového vzhledu jsou interwiki nově vpravo nahoře, ale na Hlavní straně jsou kupodivu vpravo dole. Má toto nějaký důvod? Podle mě jde snad jenom o nějakou chybu. Vážně nevím, proč by všude měly být vpravo nahoře, jen na Hlavní straně vpravo dole. Asi nejsem jediný, kdo Hlavní stranu používá právě i k přepnutí na jiné jazykové mutace, a především zpočátku, než jsem si na to zvykl, mě toto mátlo a nevěděl jsem, proč na Hlavní straně seznam interwiki „není“ (byl, ale nevěděl jsem kde).

Místo vpravo nahoře určitě je. A bylo by lepší mít interwiki na Hlavní straně jako všude jinde, aby to nemátlo. Na druhou stranu jiné jazykové mutace (alespoň některé, na které jsem se díval, en, es, sk) to mají na jejich Hlavní straně taky vpravo dole, kdežto jinde nahoře. Takže přesun na české Wikipedii nahoru by z tohoto důvodu mohl zahraniční návštěvníky mást. Dávám komunitě k posouzení.

PS: Teď jsem si všiml, že polská Wikipedie to vpravo nahoře má.

--Marek Genius (diskuse) 29. 2. 2024, 15:32 (CET)

Rešerše: Rozhodnutí, kde se v novém vzhledu na hlavní straně nachází interwiki, je zdokumentované: phab:T276140. Zdůvodněním je absence běžného nadpisu stránky (u nás je skutečně skrytý) a častá přítomnost navboxu s odkazy na jiné Wikipedie (např. vespod na anglické Wikipedii). Takový tam ale my nemáme (pouze odkazy na sesterské projekty).

Polská Wikipedie (a třeba taky francouzská) si přesun nahoru odhlasovala a požádala o něj: phab:T336707. To je dobrá zpráva, protože úplně stejně to může proběhnout tady.

Takhle by to vypadalo u nás: [1]. --Matěj Suchánek (diskuse) 1. 3. 2024, 11:28 (CET)

@Matěj Suchánek: Děkuji za vysvětlení. Jsem pro posunout na české Wikipedii jazyky nahoru. Je to praktičtější a zároveň to i graficky lépe vypadá, protože jazyky nahoře se nachází nad tou čárou, což vypadá normálně, ovšem v současnosti jsou jazyky dole a mezi Vybranými výročími dne a jazyky to vytváří nehezkou mezeru. --Marek Genius (diskuse) 2. 3. 2024, 13:02 (CET)

Tohle řešení vypadá mnohem lépe. --Puclik1 (diskuse) 4. 3. 2024, 07:41 (CET)

Nejodkazovanější chybějící články

Přeji příjemný den. Připadá mi, že ten seznam je celkem k ničemu. Naprostá většina údajných odkazů je totiž vytvořena šablonami, které jsou vkládány na konec článku, například v článku Max Mirnyj je použita šablona (dole), která vloží seznam tenistů. U každého červeného jména je potom uvedeno (něco kolem 80) odkazů, přestože v naprosté většině (u některých možná vůbec) nejsou v článcích, v nichž je uvedená šablona vložena, ani jednou zmíněni. Skutečných odkazů (na ta červená jména), které lze nalézt např. při editaci článku jsou jednotky.

--Reing (diskuse) 26. 2. 2024, 19:19 (CET)

Bohužel je to známá chyba, že nejde odkazy generované šablonou odlišit od odkazů ve stránkách. Ví se o tom léta a zatím se nenašel nikdo, kdo by naprogramoval jiné chování. Slovy klasika: „Se sťim smiř“ :-) --JAnD (diskuse) 26. 2. 2024, 20:52 (CET)

@JAn Dudík To by samo o sobě nebylo problém. Jenže seznam obsahuje pouze prvních 5000 položek s nejvyšším počtem odkazů. Pro mě je tohle vysoká pilotáž (= daleko za hranicemi mých znalostí, ani netuším, jak se takové věci dělají, ani kde si o tom něco přečíst), ale myslím, že pro někoho, kdo tomu rozumí, by nemusel být problém vymyslet nějaké jednoduché řešení. Nevím, jak se ten seznam tvoří, takže neumím posoudit, jestli je jednodušší zobrazit více položek seznamu nebo vytvořit jiný seznam, který zobrazí pouze chybějící články s malým počtem odkazů (třeba 2 a více, těch s jedním bude asi taky mraky, což by skončilo v opačném extrému). Nejužitečnější by mi připadlo omezit seznam na určitý obor (kategorii?), ale to už by asi bylo složitější (na druhou stranu v kategorii je relativně málo článků, takže by to mohlo být rychlé a seznam by nemusel být "trvalý", vytvořil by se na dotaz). --Reing (diskuse) 1. 3. 2024, 12:49 (CET)

Předpokládám (nikde to není odkazované), že řešíme Speciální:Chybějící stránky. Tu stránku generuje dotaz, který vypadá plus minus nějak takto: https://quarry.wmcloud.org/query/1841. Na Quarry je možné ten limit navýšit (ale je otázka, jak byste třeba v 10 tisících odkazů hledal něco, co vás zajímá), nebo třeba pomocí HAVING omezit shora i zdola počet odkazů.

Seznamy červených odkazů lze generovat i nástrojem PetScan. Nástroj PetScan je určený pro generování seznamů stránek podle určitých kritérií, ale přepínačem „Zobrazit červené odkazy“ se dá vygenerovat seznam chybějících stránek, na které odkazuje některá ze stránek v původním seznamu (příklad: červené odkazy na stránkách s infoboxem videohra). Je tam i přepínač „Vyjmout červené odkazy vedoucí ze šablon“, který by měl řešit to, na co poukazujete (ale nikdy jsem nezjistil, jak přesně funguje). --Matěj Suchánek (diskuse) 1. 3. 2024, 18:13 (CET)

@Wikipedista:Reing: To se netýká jenom stránky Nejodkazovanější chybějící články, ale i stránky Odkazuje sem (Speciální:Co odkazuje na), všiml jsem si teď, že se to řeší i na Meta-wiki, už od roku 2021. Podle mě by to ideálně mělo fungovat tak, že by to rozlišovalo, zda odkaz pochází z wikikódu článku nebo z wikikódu vložené šablony. Příklad s infoboxy: místo narození je do článku vloženo přímo (například Praha nebo například Česko přes šablonu Šablona:Vlajka a název nebo například pravý sloupec v infoboxu Šablona:Infobox - česká obec – název konkrétní pověřené obce nebo konkrétní obce s rozšířenou působností), proto by se mělo zobrazit v seznamu Odkazuje sem. Odkazy přímo ze šablony infoboxu (například levý sloupec šablony Infobox - česká obec – odkaz přímo na článek Obec s pověřeným obecním úřadem nebo na článek Obec s rozšířenou působností) by se v seznamu objevit neměly (měly by tam být jen jednou, že šablony, ale ne z článků, kde byla šablona vložena). Jiný příklad: Šablona:Portály – konkrétní portály by v seznamu být měly, protože byly dopsány přímo do článku, ale odkaz na Portál:Obsah by v seznamu být neměl. V seznamu by neměly být ani odkazy z navigačních šablon. Odkazy ze substituovaných šablon by samozřejmě v seznamu Odkazuje sem být měly. Pak se to ještě komplikuje, protože některé odkazy nepochází ani z šablony, ani z článků, ale z Wikidat (typicky odkazy v infoboxech). Ideální by bylo, kdyby zde bylo nějaké zaškrtávátko (jako jsou nyní Skrýt vložení, Skrýt odkazy a Skrýt přesměrování, tak ještě nějaké Skrýt odkazy ze šablon), aby se dalo filtrovat, pokud by někdo odkazy přímo ze šablon v seznamu přece jen mít chtěl. --Marek Genius (diskuse) 15. 3. 2024, 16:10 (CET)

Obrana proti revertům

Související diskuse se vede na stránkách Wikipedie:Pod lípou (u krbu)#Schizofrenie Wikipedie? (úvaha) (viz verzi 23744671) a Wikipedie:Žádost o komentář/Osobní urážky. --Marek Genius (diskuse) 19. 3. 2024, 14:38 (CET)

Zdravím,

věnoval jsem práci pro Wikipedii během dvou let již spoustu práce a času (více než tři tisíce editací odborných článků), bohužel již v začátcích jsem se dostal do konfliktu s jedním zasloužilým Wikipedistou neustále se odvolávajícím na dlouholeté zvyklosti (tak trochu bez ohledu na čtenáře), který všude byl a všemu rozumí, tj. diskuse s ním pro mne ztratily smysl, neboť má vždy pravdu, a to i kdyby jí náhodou neměl. Náš konflikt je již v osobní rovině, neboť revertuje hromadně mou práci již z principu, naposledy se dopustil jasného vandalismu, kdy v článku Elektrický proud smazal celou podkapitolu. Takže nevím co s tím, uvažuji o konci mého působení na Wiki. Můžete mi někdo poradit? --Miloš Křivan (diskuse) 5. 3. 2024, 00:01 (CET)

Obecně vzato je možno využít všechny možnosti a procesy řešení sporů. Doporučuji projít a zvážit některé tam doporučené postupy.

V odkazovaném konkrétním případě vidím editaci wikipedisty @Jan Spousta, který z článku odstranil text o rozsahu 6422 bajtů se shrnutím editace "formulace", což mi přijde skutečně velmi nezvyklé shrnutí pro odmazání celé kapitoly, a proto chci věřit, že záměrem bylo skutečně jen upravit nějaké formulace a ke smazání došlo jen nedopatřením nezamýšleně. Pokud to snad byl úmysl, postrádá zdůvodnění. --Bazi (diskuse) 5. 3. 2024, 00:18 (CET)

Díky za pohotovou reakci, o úpravu nějakých formulací ale prokazatelně nešlo ... --Miloš Křivan (diskuse) 5. 3. 2024, 00:24 (CET)

I když jak tak koukám do editační historie přesměrování/článku Stejnosměrný proud, kde kolega Spousta opakovaně revertuje se zdůvodněním "není konsensus", aniž bych našel příslušnou diskusi na diskusní stránce Stejnosměrného proudu nebo Elektrického proudu, tak mi to přijde přece jen trochu podezřelé. Nanejvýš nacházím jen jediné vyjádření od @Draceane, jemuž jste oponoval, od Jana Spousty tam ale žádné vyjádření nenacházím, stejně jako nevím, kde jinde bych měl hledat nějakou obšírnější diskusi k onomu sporu. --Bazi (diskuse) 5. 3. 2024, 00:25 (CET)

Díky, on totiž žádný konsensus není, p. Spousta se před více jak rokem vmísil (ač nezván) do mé diskuse s p. Karlem, kde jsme slučování řešili, a bez ohledu na její výsledek hromadně revertoval veškerou mou práci za poslední měsíc, aniž by zohlednil již proběhlé úpravy a opravy ve slučovaných pasážích, a toto vydává za zmiňovaný konsensus. --Miloš Křivan (diskuse) 5. 3. 2024, 00:37 (CET)

No, to je trochu komplikace. Kolega Spousta totiž ve shrnutí editací nepsal, že jeho verze je konsenzuální, nýbrž že chybí konsenzus pro Vámi prováděnou změnu. Jestliže chybí konsenzus, prostě o něj usilujte nejprve na diskusní stránce k článku. Když vidím, že se nezřídka přetahujete revertačně v článcích, ale na diskusi k nim nevidím žádný návrh změny, ke kterému by byly další podpůrné komentáře od více lidí, tak to taky nemůžu úplně považovat za konsenzus. Když se podíváte do toho řešení sporů, vyjednávání je prvním z kroků. Pokud pak máte pocit, že vyjednávání v diskusi nevede ke konsenzu, protože se nevyjádřilo víc lidí, můžete zkusit to téma předložit na stránku Třetí názor, z níž je šance, že získáte širší okruh vyjádření (ne tedy nutně ve Váš prospěch, to se zaručit nedá), každopádně může víc pohledů přispět i tím, že se třeba objeví nějaké třetí, kompromisní řešení, případně že se přidá více věcných argumentů, které by toho či onoho mohly přesvědčit. Zkuste to. --Bazi (diskuse) 5. 3. 2024, 10:36 (CET)

Je hloupé označovat reverty za „vandalismus“; typický vandal je žák II. stupně ZŠ. Správci obvykle škodí z legrace znatelně méně. Netuším ovšem, proč kolega J. Spousta nevyplnil shrnutí editace. Je zřejmé, že hodlá zachovávat strohou, fyzikální podstatu článku, zatímco vaše doplnění směřuje i k technické stránce. Pak je na místě zvážit, zda vaše doplnění raději nerozdistribuovat do jiného či jiných článků, když obecná stránka „Elektrický proud“ nemůže být dále rozšiřována, pokud si to J. Spousta nepřeje… --Osidor (diskuse) 5. 3. 2024, 00:52 (CET)

Díky,

pokud ale někdo odmaže relevantní pasáže článku, které jsou v něm několik let (to ještě před mými úpravami), tak bych to hodnotil jako vandalismus. Právě odstraněné pasáže popisují fyzikální podstatu článku, úzce souvisí spolu navzájem i ústředním tématem článku, to není pouze o technice, čtenář to potřebuje pro lepší pochopení mít na jednom místě a nemuset někam překlikávat, to je dle mého pro něj pohodlnější. Pan Spousta je nějaký ředitel Wikipedie, abych se musel podřizovat jeho přáním? --Miloš Křivan (diskuse) 5. 3. 2024, 01:24 (CET)

@Miloš Křivan: Bez ohledu na nevhodnost zavádějících shrnutí editací si taky dovolím částečně protestovat proti hromadnému začleňování hesel jako Stejnosměrný proud do hesel obecnějších. Stejnosměrný proud je sám o sobě encyklopedicky významné téma s více než 80 mezijazykovými verzemi a jako takový si zasluhuje samostatnou encyklopedickou položku.

Vím, že kolega Miloš Křivan často začleňuje určitá pahýlovitá hesla v rámci hesel jiných, jsa laik v oblastech matematiky, fyziky a statistiky, to přehlížím. Nicméně z hlediska filosofie Wikipedie je prakticky každý článek rozšířitelný a může být hypoteticky rozšířen. Mám-li použít analogii mě blízkou, tak např. na článek Evoluce také nepřesměrováváme kratší články typu Koevoluce; byť je ta jediná kapitola v článku o evoluci o dost obsažnější, článek o koevoluci může být v budoucnu rozšířen na úroveň en:Coevolution. Nedoporučuji se proto dívat pouze na aktuální stav článků, ale i na jejich hypotetickou rozšířitelnost (což by měla být základní filosofie Wikipedie, že pahýly jsou rozšířitelné, třeba za rok, za dva, za deset let). Dobrou ilustraci mohou poskytnout právě mezijazykové verze. --OJJ, Diskuse 5. 3. 2024, 08:12 (CET)

Dalším "primitivnějším" příkladem může být třeba orangutan sumaterský, jehož taky nepřesměrováme na podrobnější heslo orangutan, ačkoli heslo orangutan v reálu obsahuje více informací o sumaterských orangutenech než samotný článek orangutan sumaterský.

Za sebe plně podporuji obdivuhodnou snahu vypiplat třeba jeden souhrnný článek, jako je Elektrický proud, ale není u toho problém zanechat i okrajové pahýly s mezijazykovými odkazy, které jsou potenciálně rozšířitelné do větších podrobností. Byť by (třeba dočasně) byly obsahově chudší než článek sjednocující. --OJJ, Diskuse 5. 3. 2024, 08:27 (CET)

Jak vidím, Miloš Křivan dosud nepochopi, že pro čtenáře jsou v encyklopedii důležitá vysvětlení odborných hesel, ke kterým se dostane přímo. On tato hesla slévá do obřích nepřehedných nevhodně strukturovaných článků, takže uživatel vysvětlení hesla musí složitě hledat (v předmětném článku je splácáno dohromady všechno, části odpovídající stejnosměrnému a střídavému proudu si navíc neodpovídají strukturou ani hloubkou náplně, což hledání faktů nepomáhá). Ještě horší je, že dílčí články Miloš Křivan úplně maže a nechává jen ony slitky, které připomínají špatně zpracované wikiknihy, a ještě to považuje za přínos pro wikipedii. (A to ještě Elektrický proud není mezi takovými jeho výtvory nejhorší, v oblasti elektromagnetismu jsou, nebo aspoň byly, pokud někdo našel sílu to vrátit, další ještě obludnější splácaniny, sloučené z hesel různých odlišných veličin.) Doporučil jsem mu kdysi, ať soustředí své úsilí právě do tohoto projektu, když mu smysl encyklopedie uniká, ale bylo to marné; sám jsem se úsilí o nápravu již vzdal, už i kvůli současnému vytížení. Mé poděkování patří Janu Spoustovi, který to nevzdává, i když je to často házení hrachu na netečnou zeď, jak ukazuje založení tohoto diskusního vlákna. --Petr Karel (diskuse) 5. 3. 2024, 09:14 (CET)

Vaše reakce je pouhá směs urážek, to na Wikipedii nepatří, je to ubohé ... --Miloš Křivan (diskuse) 7. 3. 2024, 00:14 (CET)

p.s. ještě k těm slitkům, citace z Vašeho profilu: "Dávám přednost komplexně zpracovaným článkům, ze kterých lze získat informace podané z různých hledisek a souvislosti s příbuznými tématy." --Miloš Křivan (diskuse) 7. 3. 2024, 03:29 (CET)

Tedy stručná rada, kterou Miloši Křivane žádáte: Vrhněte se na wikiknihy a sestavte tam souhrnný text o elektromagnetismu, který tam patří, ale nepatří na wikipedii. --Petr Karel (diskuse) 5. 3. 2024, 09:18 (CET).

@Petr Karel: Osobně bych přesměrování, která obsahují větší množství interwiki (dejme tomu 5+), vrátil zpátky do podoby článku. --OJJ, Diskuse 5. 3. 2024, 09:22 (CET)

Váš elektromagnetismus jsem přenechal Vám, myslím, že jsem na něj již rok nesáhl ... --Miloš Křivan (diskuse) 6. 3. 2024, 22:32 (CET)

Ať je slyšena i druhá strana: Kolega Miloš Křivan má tendenci dělat zásadní změny (přesun důležitého článku nebo jeho nahrazení přesměrováním) bez jakékoli diskuse. Wikipedie:Slučování a přesun stránek přitom předpokládá u sporných akcí tohoto druhu předchozí konsensus. Již před dvěma lety jsem mu to vysvětloval, ale on nechce vzít zdejší zvyklosti na vědomí. Nechci tu diskutovat jednotlivé případy, kterých je hodně a každý je trochu jiný. V každém případě by měl pochopit, že hýbat článkem, který má desítky interwiki a vedou na něj desítky nebo stovky odkazů, by se mělo opatrně.--Jan Spousta (diskuse) 5. 3. 2024, 09:50 (CET)

@Jan Spousta, Petr Karel: Seznam poslučovaných hesel podle přesměrování je ve stručné podobě zde. Jako přesměrování zůstává podle mého vyzobání s možnými duplicitami či vynecháním: Inverzní zobrazení (60 iw), Teorie míry (31 iw), Uzemnění (52 iw), Točivé magnetické pole (16 iw), Konvekční proud (0 iw), Kvantová pěna (22 iw), An Exceptionally Simple Theory of Everything (10 iw), Zkrat (0 iw), Trénovací data (14 iw), Aktivační funkce (19 iw), Autoenkodér (17 iw), Magnetostatika (50 iw), Zobrazení magnetického pole (0 iw), Elektrická síla (1 iw), Stacionární elektrické pole (0 iw), Elektromagnetická indukce (74 iw), Elektrostatické pole (0 iw), Elektromotorické napětí (64 iw), Stejnosměrné napětí (6 iw), Střídavé napětí (9 iw), Elektrizační soustava (0 iw), Kompenzace účiníku (10 iw), Obor pravdivosti (0 iw), Skládání funkcí (48 iw), Karushovy–Kuhnovy–Tuckerovy podmínky (18 iw), RC článek (26 iw), Elektrická rezonance (18 iw).

Po této zevrubné analýze bych rád sdělil, že považuji za nestadardní přesměrování hesel s větším množstvím interwiki, v některých případech přesahujících 60 či 70 (!!!). Z hlediska Wikipedie jde o zcela nezvyklý přístup, ochuzující čtenáře o obsah mezijazykových verzí. Článků nicméně nějaké obří množství není (20+, u některých je přesměrování opodstatněné), takže doporučuji jejich projití někým erudovaným a navrácením do původní podoby. --OJJ, Diskuse 5. 3. 2024, 10:11 (CET)

@OJJ: Děkuji, a ano, v některých případech je přesměrování opodstatněné nebo aspoň přijatelné. Ale ještě bych dodal, že problém jsou i některé změny názvů z dílny M. Křivana, například prosazování názvu Injekce (matematika) pro něco, čemu se většinou (a zejména na střední škole) říká prosté zobrazení.--Jan Spousta (diskuse) 5. 3. 2024, 10:28 (CET)

Slučování hesel Milošem Křivaněm je naprosto špatně; popsáno výše. Pokud má kdokoli záměr slučovat obsah běžných hesel, pak k tomu slouží návrhová šablona {{Sloučit}}. A nikoli přijít a přes nesouhlas začít prorevertovávat přesun obsahu. Vrácení nenavržených sloučení je v souladu s pravidly. Správci mohou rychlopřesuny uzamknout. --Kacir 5. 3. 2024, 13:21 (CET)

@OJJ, Petr Karel: Můj názor pokud jde o jednotlivé položky:

• Inverzní zobrazení jsem již revertoval, je to jednoznačně vhodné mít zvlášť
• Teorie míry - je v pořádku ponechat sloučené, protože cílový článek vlastně tu teorii vykládá
• Uzemnění by se mělo buď rozdělit zpátky, jak to bylo, anebo ten výsledný produkt přejmenovat zpět na Uzemnění a o té soustavě pohovořit v podkapitole. Uzemnění je základnější pojem než U. soustava
• Točivé magnetické pole - bych se mírně přikláněl k navrácení, ale současný stav je také akceptovatelný; šlo jen o pahýl, ale s potenciálem rozšíření podle anglické WP
• Konvekční proud - zde se přikláním k ponechání, šlo o pahýl a málo důležité téma
• Kvantová pěna - nevím: šlo o velmi malý pahýl, ale s potenciálem rozšíření, a navíc mi sloučení připadá nevhodně provedené, takže v cílovém článku spíš překáží porozumění
• An Exceptionally Simple Theory of Everything - téma mi připadá tak nedůležité, že bych to neřešil
• Zkrat - přejmenovat cílový článek Elektrický zkrat na prostší Zkrat, protože tak se o tom obvykle mluví
• Trénovací data - určitě vrátit, protože trénovací data se nepoužívají jen pro modely učení s učitelem, kam je MK sloučil, ale na nějakých datech se trénují i jiné modely; navíc je problematika dat ve strojovém učení tak rozsáhlá, že si svůj článek zaslouží
• Aktivační funkce - vrátit, také široká oblast, ve které se aktivně bádá
• Autoenkodér - vrátit a opravit, autoenkodéry nemusejí nutně být jenom MLP, ale i jiné typy modelů
• Magnetostatika - spíš se kloním k vrácení, i když to byl jen malý pahýl; ale jde o definici a interwiki a má to potenciál rozšíření
• Zobrazení magnetického pole - ponechat
• Elektrická síla - spíš bych přesměroval na Lorentzova síla, to je zřejmě totéž
• Stacionární elektrické pole a Elektrostatické pole - ponechat, šlo o pahýly a téma lze opravdu lépe pojednat v obecnějším článku
• Elektromagnetická indukce a Elektromotorické napětí - nevím: šlo o špatné pahýly, ale s potenciálem rozšíření a mnoha interwiki
• Stejnosměrné napětí a Střídavé napětí bych spíš přesměroval na stejnosměrný a střídavý proud
• Elektrizační soustava - ponechat
• Kompenzace účiníku - kloním se k ponechání
• Obor pravdivosti - mělo by být sloučeno do Výrok (logika), ne do obecné matematické logiky, kde odstavec postrádá kontext
• Skládání funkcí - vrátit, důležité učivo sš, zaslouží si podrobnější článek
• Karushovy–Kuhnovy–Tuckerovy podmínky - vzhledem k nízké kvalitě výchozího pahýlu bych zatím ponechal tak, jak to je
• RC článek - vrátit, důležitý typ obvodů a článek má velký potenciál rozšíření
• Elektrická rezonance - kloním se k ponechání, anglická Wikipedie v podstatě v paralelním článku taky popisuje jen ty rezonanční obvody

Pokud by nebyly námitky, tak bych to časem tak provedl.--Jan Spousta (diskuse) 5. 3. 2024, 13:45 (CET)

@Jan Spousta: Zcela jistě se přikláním co nejdříve obnovit hesla s velkým počtem interwiki, kde je situace jednoznačná. Osobně bych se přikláněl obnovit i okrajovější hesla na bázi zmiňovaného An Exceptionally Simple Theory of Everything – indexují to samozřejmě vyhledávače a v současnosti to při českém Googlování v češtině nenajdete. A Wikipedie je samozřejmě encyklopedie, takže čím víc hesel, tím lépe – pahýly v ideálním případě „čekají“ na rozšíření a byť se ho většinou nedočkají, je to naše filozofie. Situace kolegy se mi zdá spíš jako příklad WP:Časté chyby, kdy mění Wikipedii dříve, než jí porozumí, ale nerad bych, aby kvůli tomu na projekt zanevřel. Konkrétní provedení nechám nicméně na vás dvou, protože se v tématu zřejmě pohybujete více než já. --OJJ, Diskuse 5. 3. 2024, 14:29 (CET)

@OJJ: OK. Ještě bych tě poprosil o přejmenování Elektrický zkrat na "Zkrat", Injekce (matematika) na "Prosté zobrazení" a Surjekce na "Zobrazení na".--Jan Spousta (diskuse) 5. 3. 2024, 15:27 (CET)

Snad kromě prvního případu by myslím stejnou službu udělala přesměrování. Případnému přejmenování by měl předcházet vyargumentovaný návrh, což jsem u žádného ze jmenovaných článků nezaznamenal. --Bazi (diskuse) 5. 3. 2024, 15:36 (CET)

@OJJ: Zdravím, ano jsem poražen, jen bych zmínil, že ta sloučení byl jen zlomek mé práce na Wiki, dělal jsem je v dobré víře ku prospěchu čtenáře, aby úzce související témata měl přehledně po hromadě v kontextu a nemusel nikam překlikávat, naposled se jednalo převážně o pahýly, v kterých byly navrženy úpravy nebo sloučení. Jít cestou návrhových šablon se mi nechtělo, neboť ty v článku visí rok a déle a nic se neděje. Ptal jsem se několikrát, zda po sloučení někde něco nepřestane fungovat (naposled v diskusi s @Draceane:), ale nikdy jsem žádný technický důvod neslyšel (kromě zvyklostí - někde jsem četl editujte s odvahou). Co se týká Petra Karla, tak jeho výroky o nepřehledný slepencích odmítám, větší články jsem vždy pečlivě strukturoval i v analogii s podobnými články (viz el. a mag. pole) a na jeho elektromagnetizmus jsem od poslední diskuse ani nesáhl, ostatně sám p. Karel mi tuším v rámci jedné diskuse psal, že větší články mají své opodstatnění pro studenty pracující na diplomce či dizertačce. Co se týká p. Spousty, v jeho seznamu mi přišil i články, které jsem nikdy neviděl (obor pravdivosti), jeho návrh přesměrování ss. a st. napětí na ss. a st. proud mi přijde skutečně absurdní, je to proti smyslu toho, o čem se tady bavíme. Možná by p. Spousta také mohl na jím revertovaných článcích provést nějaké úpravy k jejich vylepšení. Škoda, že si výše jmenovaní pánové kromě slučování nepovšimnou 95% mé ostatní práce na Wiki v odborných článcích, která mne stála spoustu mravenčí práce a studia různých zdrojů, včetně prohrabování se v mých přípravách na zkoušky na MFF UK, myslím, že takových editorů se na Wiki moc nenajde, každý kdo něčemu opravdu rozumí, má spoustu jiné práce. Jinak Vám děkuji za částečné povzbuzení v rámci možností a prosím přejměte jeden můj postřeh, buďte obezřetný před lidmi, kteří rozumějí úplně všemu. --Miloš Křivan (diskuse) 5. 3. 2024, 18:46 (CET)

@Miloš Křivan: Já tu práci vidím a vysoce si jí cením. Stejně tak kvituji snahu vybudovat souhrnná hesla, ale podporuji zároveň ponechání původních hesel, mají-li potenciál v rozšíření a mají-li víc mezijazykových odkazů, jež mohou být pro čtenáře užitečné. Resp. alespoň byl úzus taková hesla ponechávat (srv. Evoluce#Koevoluce, Koevoluce, ale en:Coevolution). Toť vše. OJJ, Diskuse 5. 3. 2024, 18:52 (CET)

@Bazi, OJJ: Pokud máte na mysli přejmenování Elektrický zkrat na "Zkrat", Injekce (matematika) na "Prosté zobrazení" a Surjekce na "Zobrazení na", tak lze říct podobně že ani Miloš Křivan nepodal žádný moc vyargumentovaný návrh, když to přejmenovával na současné názvy z těch původních. Za mě ve všech případech je důvod stejný, a to WP:OČEK. Elektrický zkrat je sice přesnější, protože existuje i větrný zkrat v hornictví a krevní zkrat v lékařství, ale obvykle se mluví jen o zkratu, zejména tam, kde je to z kontextu jasné, a jde zřejmě o zdaleka nejběžnější použití toho slova. A o těch matematických pojmech se na základních a středních školách učí pod českými názvy. S latinou podloženými pojmy surjekce a injekce jsem se setkal až při studiu matematiky na vysoké škole a mimo odborné kruhy se to moc neslýchá.--Jan Spousta (diskuse) 5. 3. 2024, 22:52 (CET)

@Bazi, OJJ: Zdravím, podávám vyargumentovaný návrh, na heslo "Zkrat" by měl být rozcestník (a v něm jedna z možností Elektrický zkrat), protože nabývá různých významů, stejně jako v případě "Injekce". Pokud na Wiki existuje článek "Bijekce" a nikoli "Vzájemně jednoznačné zobrazení", tak by tomu tak mělo být i v případech "Injekce (matematika)" i "Surjekce", anebo všechno naopak. Nerozumím tomu, v čem je problém, pokud si sš student zadá do vyhledávání "Prosté zobrazení", tak mu vyjede "Injekce (matematika)" spolu s alternativním "prosté zobrazení", kdy se alespoň dozví přesný odborný název, třeba pro vyhledávání v angličtině, to samé pro "Surjekci", jsou to přesné odborné názvy, viz "Zobrazení (matematika)". To, že se o něčem nějak mluví, by nemělo být pro název článku určující, encyklopedie by měla v první řadě obsahovat přesné termíny a až v druhé řadě hovorovější pojmy, byť je obojí důležité. --Miloš Křivan (diskuse) 6. 3. 2024, 00:08 (CET)

Nepodsouvejte, prosím, falešné hodnocení pojmů. Prosté zobrazení a vzájemně jednoznačné zobrazení jsou přesné odborné termíny, nikoli hovorové výrazy. Navíc jsou to i názvy očekávané, protože se vyskytují nejen ve vysokoškolských (matematika pro fyzikální, technické obory, ale i pro mediky, biology apod.), ale i ve středoškolských publikacích. O zobrazení na/surjekci to netvrdím, zpravidla se takové učebnice bez něho obejdou. --Petr Karel (diskuse) 6. 3. 2024, 10:12 (CET)

Máte pravdu, jsou to názvy, které já sám na přednáškách používám, a pokud si je někdo zadá do vyhledávání, tak mu vyjedou, ale s přesným názvem v kontextu s mezinárodní odbornou terminologií, a Wikipedie by měla upřednostňovat globální před regionálním (jak jsem byl jednou informován). --Miloš Křivan (diskuse) 6. 3. 2024, 22:28 (CET)

Ten odkaz jsem tam nedal bezdůvodně. Očekávaný název článku je součást oficiálního doporučení wikipedie (na rozdíl od Vašich nepodložených postřehů), tedy standardu, s nímž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat (aniž by bylo potřeba znovu vypisovat novou ŽoK). --Petr Karel (diskuse) 7. 3. 2024, 08:53 (CET)

Aha, ono je totiž nejlepším způsobem řešení sporů nejdřív všechno revertačně vrátit na "svoji verzi" a teprve pak vyzývat toho, kdo by s tím náhodou nesouhlasil, ať on podá návrh a zahájí věcnou diskusi. I když bychom mohli dát najevo, že máme skutečně pádné věcné argumenty a že se nebojíme je konfrontovat s argumenty jinými, aniž bychom předem silově vynutili onu "svoji verzi" (na níž je pak vždycky pohodlnější setrvat).

Co se týká očekávatelnosti a učení nějakých českých pojmů na základních školách, já se příkladmo taky setkával výhradně s druhým pádem, ale článek na Wiki se jmenuje cizím slovem genitiv. Možná proto, že se někomu cizí termín může zdát jaksi odborně trefnější a výstižnější a "prostému lidu" postačí přesměrování 2. pád. Zrovna u podivné konstrukce Zobrazení na mi přijde onen cizí termín taky jaksi encyklopedičtější. Ale nejsem expert v oboru, jen vyjadřuji svůj laický dojem. --Bazi (diskuse) 6. 3. 2024, 01:14 (CET)

@Bazi, OJJ, Miloš Křivan: Pokud jde o návrh udělat ze "Zkrat" rozcestník, tak to je v rozporu s doporučením Wikipedie:Rozcestníky, kde se předpokládá, že pokud existuje převládající význam (jako zde, kde "zkratem" bez dalšího obvykle myslíme elektrický zkrat), tak se rozcestník má jmenovat "Zkrat (rozcestník)". Nemluvě o tom, že v tuto chvíli asi ani neexistuje několik stejně nazvaných článků, na které by mohl takový rozcestník odkazovat. A pokud jde o Baziho argument špatnou verzí, tak je dobré dodat, že tady neřešíme žádný spor v konkrétní věci, ale hromadný revert sporných zásahů jednoho wikipedisty. Z výčtu výše je snad vidět, že rozhodně nejsem zastáncem přístupu "všechno revertovat, a až pak přemýšlet" a naopak některé změny vnesené M. K. jsem ochoten akceptovat nebo je i považuji za přínosné, a to samé platí i o přesunech článků na nová jména. V těchto třech případech však jsem došel k závěru, že původní název byl očekávaný a že by se pro případný přesun na jiný název mělo napřed dosáhnout konsensu. Vzhledem k tomu, že jde o hromadnou akci, tak je nad moje možnosti u každého jednoho případu zvlášť zakládat šablonou přesunovou diskusi, a myslím, že se v minulosti podobné případy tak také neřešily.--Jan Spousta (diskuse) 6. 3. 2024, 08:53 (CET)

(Se dvěma editačními konflikty.) @Jan Spousta: Název článku Zobrazení na mi taky připadá gramaticky zvláštní, z důvodu užití předložky, za kterou již žádné slovo nenásleduje. Skutečně se to takto nazývá a takto se ten název používá? V praxi se to používá jako název bez jména za předložkou? --Marek Genius (diskuse) 6. 3. 2024, 09:20 (CET)

@Marek Genius: Když o tom mluvíš, tak většinou rovnou říkáš i množinu, na kterou zobrazuješ: "projekce P je zobrazení ze sféry na válcovou plochu". Ale pokud se o tom mluví abstraktně, tak se skutečně říká "f je zobrazení na" nebo jenom "f je na".--Jan Spousta (diskuse) 6. 3. 2024, 10:07 (CET)

Tady má p. Spousta pravdu, skutečně se používá pouze "zobrazení na", ale je otázkou, zda to použít jako název článku v kontextu s jinými typy zobrazení, nebo užít přesný matematický název v souladu s mezinárodní terminologií. --Miloš Křivan (diskuse) 6. 3. 2024, 23:31 (CET)

Mno, kolego, vy jste došel ke svému vlastnímu individuálnímu závěru. To je jistě chvályhodné. A co kdybyste tu věc nechal dojít ještě o kousek dál, a to ke znatelnému širšímu konsenzu, když jste vy sám předtím tak srdnatě revertoval právě jen s odkazem na údajnou neexistenci konsenzu? (A když je řeč o těch sporných zásazích jednoho wikipedisty, je nějaká šance, že bychom se dočkali alespoň vysvětlení, neřkuli omluvy ohledně té mazací editace skryté pod - řekněme - nevýstižným shrnutím "formulace"?) Určitě bych vás nechtěl podceňovat, věřím, že vlepit do dvou článků ceduli a sepsat svoje věcné argumenty nad vaše možnosti není. --Bazi (diskuse) 6. 3. 2024, 10:10 (CET)

Bazi, myslím, že už se snažíte mě provokovat. Jestli jsem se vás něčím dotkl, tak se omlouvám a přeji hezký den.--Jan Spousta (diskuse) 6. 3. 2024, 10:36 (CET)

Myslím, že by bylo namístě se vrátit k původnímu tématu, a to řešení sporů. Vy jste to totiž celé pojal tak, že je třeba "napravit" nějakou činnost jiného wikipedisty, kterou považujete za vadnou. Jenže jak tu zaznělo od kolegy OJJ, nikoli však od vás... "ale nerad bych, aby kvůli tomu na projekt zanevřel". Takže vnímáte skutečně pochybení pouze na straně druhé, na svojí nikoliv? Nemáte pocit, že je co napravovat v přístupu a v (de)motivaci?

Samozřejmě co se týká věcného obsahu, pokud se spokojíte s přesměrováními a na přejmenování článků netrváte, žádnou změnu ani navrhovat nemusíte a vysvětlovat ji nepotřebujete, do toho vás nemůžu ani nehodlám nutit. --Bazi (diskuse) 6. 3. 2024, 10:50 (CET)

Podporuji řešit přesuny standardní šablonou a diskusí u článku, ne tady Pod Lípou. --OJJ, Diskuse 6. 3. 2024, 12:36 (CET)

@Bazi, OJJ, @Marek Genius dovolte mi subjektivní poznámku, p. Spousta sice nemá čas na "vlepit do dvou článků ceduli a sepsat svoje věcné argumenty", nicméně na hloubkovou řešerši mých editací hluboko do minulosti (i na které jsem již dávno zapomněl), čas má, takže nevím, zda jeho primární motivací je skutečně kvalita Wikipedie. --Miloš Křivan (diskuse) 6. 3. 2024, 22:16 (CET)

Ano, působí to vskutku poněkud zaujatě. Nicméně řekněme, že je patrná ochota vynaložit energii na potvrzení si nějakého svého postoje a dosažení svého cíle, méně pak už ochota vynaložit energii na vstřícnost vůči názorům, postojům a lidem jiným. Na druhou stranu, všichni to tu děláme dobrovolně ve svém volném čase, takže se i vcelku pochopitelně chceme věnovat hlavně tomu, co nás zajímá nebo baví, ne tolik tomu, co po nás požadují jiní.

Každopádně pokud byste pro příště natrefil na nějaký spor s člověkem zarputile prosazujícím opačný názor, doporučuji jednak nahlédnout do pravidel, na která se případně odvolává (pokud tak tedy vůbec činí), jestli v nich přece jen nemůže mít oporu, jednak zkusit vedle revertační přetahované zahájit na příhodném místě diskusi a v ní si to vyříkat, v dalším kroku, pokud byste nedospěli ke konsenzu, požádat o vyjádření dalších wikipedistů na stránce Wikipedie:Třetí názor (a samozřejmě nějaký čas vyčkat, než tu výzvu zaznamená více lidí a zkusí si najít čas na své vyjádření). Hodně zdaru! --Bazi (diskuse) 6. 3. 2024, 22:46 (CET)

Díky moc, jednomu udělá radost, když po dlouhé době narazí na rozumného člověka ... --Miloš Křivan (diskuse) 6. 3. 2024, 22:54 (CET)

(Se dvěma editačními konflikty.) @Miloš Křivan: Tak pokud pod Vaším účtem needituje více osob, což není, pokud vím, nutně zakázáno a někteří to takto mají, tak dle historie článku Obor pravdivosti jste jej skutečně 19. 10. 2022 ve 12:26 SELČ vyprázdnil a nahradil přesměrováním na článek Matematická logika#Obor pravdivosti. --Marek Genius (diskuse) 6. 3. 2024, 09:20 (CET)

@Marek Genius Ano, máte pravdu, za to se omlouvám, to mi skutečně totálně vypadlo, pro jistotu jsem kliknul na obor pravdivosti a dostal jsem se na Výrok (logika) kde jsem se v historii editací nenašel, na článek Matematická logika, který jsem pouze jednou editoval, jsem nevzpomněl, byl mimo okruh článků, kterými jsem se zabýval a zmíněnou akci jsem tenkrát asi provedl v souvislosti řešením zásahů wikipedisty Wikipedista:Kremen. --Miloš Křivan (diskuse) 6. 3. 2024, 17:17 (CET)

Odlišení turistických tras

Měl bych návrh na vylepšení stávajícího názvu turistických tras (viz např. Kategorie:Turistické značené trasy v Libereckém kraji. Myslím, že by bylo vhodné to rozšířit např. na formát "Turistická značená trasa 0001 (červená), Beroun - Chřenovice" (v případě delšího názvu ve zjednodušené variantě). Jde mi o to, aby byly trasy snadněji rozlišitelné v rámci kategorií a tím i snadněji dohledatelné. U některých článků by bylo nutné definovat, který konec trasy by měl být na prvním místě (pokud tedy nikde není takový tvar používaný). To by bylo možné definovat velikostí sídla (větší první), blízkostí hromadné dopravy (místo blíž k nádraží/autobusové zastávce), případně místem, kde se potkává víc turistických tras apod. --Otaznick (diskuse) 12. 3. 2024, 11:17 (CET)

Ještě by možná stálo za úvahu změnit stávající formát názvu z "Turistická značená trasa 0001" na "Trasa KČT 0001".--Otaznick (diskuse) 13. 3. 2024, 13:24 (CET)

Dovolím si s návrhy nesouhlasit. Zároveň bych měl dotaz, co znamená „ve zjednodušené variantě“. Formát, který navrhujete, mi připadá zbytečně složitý i za předpokladu, že by se v názvu správně používaly pomlčky místo spojovníků. Je to podobné, jako kdybychom měli články typu Železniční trať 220 (celostátní), Praha – České Budějovice nebo Silnice II/286, Jičín – Horní Mísečky, což je krkolomné. Na spoustě zařízení by název článku byl zbytečně ve více řádcích, na noteboocích třeba ve dvou, ale na mobilech i víc. S použitím zkratky KČT rovněž nesouhlasím. Doporučení o názvu článku říká: „Vyhněte se zkratkám. Výjimkou jsou případy, kdy tato zkratka je obecně známá a je vnímána jako samostatné slovo, např. laser nebo radar.“ --Bilykralik16 • ✉ 13. 3. 2024, 15:00 (CET)

Rovněž nesouhlas, důvody viz kolega. --VasekPav (diskuse) 13. 3. 2024, 19:02 (CET)

Mně by to třeba nevadilo; teď člověk vidí jen spoustu nicneříkajících čísel. I v případě zkrácené varianty –– zkratka KČT je všeobecně známa, ani v ní nevidím problém (šel bych klidně až na dřeň, pokud by koncovými body byla okresní města („Trasa KČT 0001 OV – FM“ :)). Ale když doporučení něco říká a kolegovi se nevejde název článku na displej, tak přes to asi nejede vlak… --Osidor (diskuse) 13. 3. 2024, 19:33 (CET)

Spíše proti. Uznávám, že v tom výpisu v kategorii to může působit nicneříkajícím dojmem, ale nic nám nebrání zapracovat na tom a vytvořit třeba tabulkový seznam všech tras (třeba i nějak územně dělený do více stránek, např. Seznam turistických značených tras v Praze) s odkazy na ně, kde by si člověk mohl dohledat trasu podle barvy nebo koncových míst, okresů, kterými procházejí, nebo i geomorfologických celků, prostě jak je libo. Připomněl bych taky, že spousta tras neprobíhá jen tak jednoduše z jedné obce do druhé, ale ve skutečnosti začínají a končí na místech jako např. "Vlčí jáma - rozc." a "Hluboká n. Vlt. - rozc.". A to opravdu nechcete mít takhle rozepsané v názvu článku, protože vám to stejně nic neřekne (v případě rozcestníku uprostřed lesa), nebo to bude zbytečně dlouhé a jakékoli zkracování by bylo jedině zavádějící. --Bazi (diskuse) 14. 3. 2024, 09:21 (CET)

Uznávám, že i když existují názvy železničních tratí, které jsou občas delší, tak u turistických tras by to nebylo tak vypovídající (zrovna červené trasy bývají dost dlouhé a člověk často ani netuší odkud kam trase vede). A jak uvádí Bazi, některé názvy koncových míst nic neříkají.

Barva by ale v názvu podle mě měla být uvedená. Je to narozdíl od čísla trasy něco podle čeho ji všichni identifikují a používají. Umím si představit, že někdo chce dohledat konkrétní trasu a vybere si kategorii dle území. Pak už by mu stačilo projít jen trasy uvedené barvy, aby mohl snadno nalézt tu kterou hledá.

Rád bych se proto zeptal, zda jste pro to uvést alespoň barvu a pokud ano, tak zda by bylo vhodnější za stávající název dát barvu do závorky, nebo oddělit čárkou? Např. "Turistická značená trasa 0001 (červená)", případně "Turistická značená trasa 0001, červená". --Otaznick (diskuse) 14. 3. 2024, 09:56 (CET)

Zbytečné, stávající systém stačí, je to i očekávaný název. --Pavouk (diskuse) 14. 3. 2024, 11:31 (CET)

Dobře, tak pokud je název očekávaný, tak si můžeme probrat obrázek:

První červená trasa je dle rozcestníku 0354, ale na Wikipedii není jako Turistická značená trasa 0354, ale jako Evropská dálková trasa E10 (OK, je tam aspoň přesměrování) a v druhém případě by to dle rozcestníku byla Turistická značená trasa CL012, ale ve skutečnosti ji najdeme na stránke Turistická značená trasa 1634. Tolik tedy k očekávatelnosti názvů. --Otaznick (diskuse) 14. 3. 2024, 12:54 (CET)

V druhém případě jde o novější směrovku, kde už se neuvádí číslo trasy, ale číslo TIM (rozcestníku). A o jednotlivých rozcestnících články nejsou a zřejmě ani nebudou.

Také se stává, že trasa změní barvu, což systému na přehlednosti nedodá. Navrhovaný systém mi přijde hodně složitý, stávající také není úplně intuitivní. Tedy opravdu nejlepší asi bude udělat seznamy tras... --JAnD (diskuse) 15. 3. 2024, 08:51 (CET)

V roce 2019 založil @Universator: pro WikiProjekt Turistické značené trasy 10 seznamů tras podle barvy a typu trasy. Myslím, že by se to dalo nějak použít.--Alena Pokorná (diskuse) 14. 3. 2024, 15:44 (CET)

Ty seznamy asi nejsou špatné (i když by to bylo obtížně aktualizovatelné-trasy se často mění, změny barev podle mě tak časté nejsou), ale mně jde i o to, že uživatel obvykle neví, kde by číslo trasy získal, když není přímo na trase. Turistické trasy mají značení na rozcestnících a cyklistické trasy přímo v mapách. U turistických tras se to hledá obtížněji a myslím, že i na webu KČT to není úplně snadlo dohledatelné. --Otaznick (diskuse) 15. 3. 2024, 09:53 (CET)

Jak píší jiní. Číslo je takové nicneříkající, ale to jsou čísla silnic taky. Nebo to bude jako u železničních tratí, kde se pořád řeší, jestli je to správně s mezerami u pomlček, která stanice je začátek a která konec, jak na rozvětvování, co s exonymy. Stačí se přestat trápit tím, jak chladně to vypadá v kategorií krajů, přestat předpokládat, že čtenáři berou kategorii jako rozcestník a když už se má něco udělat, tak vytvořit jim k tomu hlavní článek Turistické značené trasy v Libereckém kraji s přehledovou tabulkou, délkou trasy a dalšími cennými informacemi, které by se jinak tlačily do názvu (barva, cíle, délka...). Nebo mít jeden superčlánek za celý stát v kterém by šlo snadno filtrovat zobrazené informace (jen Liberecký kraj, jen červené trasy, jen kombinace několika krajů a barviček...). --Chrz (diskuse) 15. 3. 2024, 09:52 (CET)

Proti, viz předřečníci. Když budou dobře psány úvody článků, tak si vystačíme s vyskakovacími kartičkami = náhledy článků, tam přesně by se měla trasa objevit. — Draceane ^diskuse_příspěvky 19. 3. 2024, 10:28 (CET)

Hromadné nestandardní přesuny: Roky v rozlišovačích osob

Nevím proč Silesianus rozjíždí hromadné rychlopřesuny se shrnutím „standardizace“, ačkoli naopak mění zavedený standard na nestandardní. U roků narození a úmrtí rozlišovače neobsahují hvězdičku – François Lucemburský (* 2023), ani křížek – Gertruda Babenberská († 1150).
WP:Rozlišovač uvádí:

• (<rok narození>–<rok úmrtí>), u žijících (<rok narození>) – k rozlišení stejnojmenných osob, pokud je nelze rozlišit vhodnějším rozlišovačem, například (spisovatel); v úvodu je příklad Bohumil Kulínský (1910).

O změnách, které se dotknou řady článků, se má nejdřív diskutovat, dohodnuté tvary zanést do WP:Rozlišovač, ev. WP:Biografie, a pak začít přesouvat.

Otázkou tedy je, jestli a jak změnit styl těchto rozlišovačů, jestli v nich začít používat hvězdičku a křížek? Používá nějaká wikiverze tento styl? Křížku se zřejmě dotýká i sekce Wikipedie:Název článku#Opatrně se zvláštními znaky. --Kacir 13. 3. 2024, 22:07 (CET)

Zdravím, taky mne překvapilo, k jak masivnímu množství úprav dochází bez předchozí diskuse nad změnou formálního úzu. Ona ta úprava svoji logiku má a právě proto je úplně zbytečné nedat dobrý návrh nejprve k diskusi, aby se na základě konsensu mohl promítnout i do příslušných doporučení k editování Wikipedie. Osobně se domnívám, že jediným silným argumentem proti změně mohou být ony nestandardní znaky, u kterých asi panovala obava z důvodu vyhledávání. Nedokážu ale osobně posoudit, nakolik je to reálná komplikace. --Krabiczka (diskuse) 13. 3. 2024, 22:20 (CET)

V url může být jakákoli hatmatilka, třeba cyrilice; na funkci to nemá vliv. Spíš se trochu (ne)podivuji, že tadyhle kolega už nebyl dávno zablokován za „nekonsenzuální robotické přesuny“ nebo tak něco.. Zdraví, --Osidor (diskuse) 13. 3. 2024, 22:27 (CET)

Technicky to problém samozřejmě není, z hlediska různých typů uživatelů to určitý problém asi být může. --Krabiczka (diskuse) 13. 3. 2024, 22:37 (CET)

Ještě další možností odlišit narození od úmrtí je polský přístup: Gertruda Babenberg (zm. 1150), česky na způsob (nar. 1150) a (zem. 1150). --Kacir 13. 3. 2024, 22:46 (CET)

Myslím, že to chce skoulet na to, že doporučení nehovoří o rozlišení osob, u kterých známe jen a pouze rok úmrtí. Však taky jen u takových případů doplňuje křížek, zatím co s hvězdičkami vůbec neoperuje.

Nevím. Za a) mi přijde rozlišování pomocí letopočtů jako rezignace na nalezení lepšího rozlišení, však se podívejte, jak na anglické wiki v mnoha z šlechtických případů sáhnou spíš k nějakým přídomkům, než k nabiflovaným letopočtům, podle kterých běžný smrtelník neodhadne, jestli vybral tu správnou, tím spíš pokud jsou ze stejného století; za b) rozhodně to vyžaduje komunitní vyjádření a ne bohorovně shrnout vyprávěním o standardech, když natrefil na nepopsanou výjimku a zcela neexistující praxi!! --Chrz (diskuse) 14. 3. 2024, 00:08 (CET)

Ad) doplňuje křížek, zatím co s hvězdičkami vůbec neoperuje… – s hvězdičkou operováno bylo, což jsem ale už vrátil (např. [2], [3], [4], [5], [6]…). --Kacir 14. 3. 2024, 00:21 (CET)

Moje culpa. Žádná skulina v pravidlech (nebo maximálně s křížky), čirá partyzánština. --Chrz (diskuse) 14. 3. 2024, 00:30 (CET)

Změny vrátit, Silesiana zablokovat za (už zase) hromadné neprojednané destandardizační přesuny. Jeho tabulka na uživatelské stránce "Ukončení činnosti" je už jen výsměch v kontrastu k téhle opakované partyzánštině. --Bazi (diskuse) 14. 3. 2024, 02:07 (CET)

Chrzem zmíněná varianta preference jmen s přídomky namísto rozlišovačů s roky, by mohla být dobrým řešením. Jen neumím odhadnout nakolik by se jednalo o vlastní výzkum a preferenci zakladatele článku při volbě jména v názvu. Ale i anglická wiki se rozlišovačům nevyhýbá: Princess Alexandra of Hanover (born 1999). Pár pingů na editory tohoto tématu, pokud by se chtěli vyjádřit.@Kolomaznik, Tynako, VitVit, Zolwikcz: --Kacir 14. 3. 2024, 11:08 (CET)

https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Naming_conventions_(people)#Disambiguating

Years of birth and death are not normally used as disambiguators, as readers are more likely to be seeking this information than to already know it.

Z textu bych pochopil, že na enwiki mají "born", nebo když je jistější či známější tak "died" ale nic o využití obojích v rozsazích let. Máme třebas jiné konvence...

Jestli, a zdá se že sotva, vymyslíme něco jiného než se teď používat dle doporučení má, tak se to zkrátka přesune zas, ale nemá cenu čekat, to by se nedohodlo za den. --Chrz (diskuse) 14. 3. 2024, 21:42 (CET)

Hvězdičky a křížky z rozlišovačů zpětně odstraněny. --Kacir 15. 3. 2024, 12:04 (CET)

1000+ kvalitních článků

Všiml jsem si, že nedávno počet Dobrých plus Nejlepších článků na naší Wikipedii přesáhnul kulatých 1000. Hurá a poděkování všem, kdo k tomu dopomohli.--Jan Spousta (diskuse) 16. 3. 2024, 08:58 (CET)

@Jan Spousta:V reálu je kvalita některých opuzzlíkovaných hesel nadhodnocena, a naopak řada článků kvalitních puzzlík nemá. Dík každopádně všem bezesporu přidávám. Stupeň DČ a NČ na Wikipedii patří, ať už k propagaci hezkých hesel na Hlavní stranu či směrem k veřejnosti, tak jako inspirace pro články z různých oborů, tak jako protiváha vůči všem diskusím o smazání a dalším destruktivním záležitostem. Proto si dovoluji v tomto okamžiku poukázat na články k recenzi i proces nominace nejlepších článků, v obou případech je tam poslední měsíce poněkud mrtvo a doporučoval bych, aby se komunita v tomto ohledu více angažovala. Třeba v hlasování o nejlepší články se běžně vyjadřují jenom jednotky lidí, což je velká škoda, každá inteligentní připomínka se počítá a i dejme tomu laik v daném oboru může poskytnout zajímavý pohled na dané téma (třeba s ohledem na to, jak nějakou kapitolu „polidštit“ atp.). --OJJ, Diskuse 16. 3. 2024, 09:23 (CET)

Tituly a stranická příslušnost v infoboxech obcí

Rozmohl se nám tu takový nešvar… Posledních pár týdnů nám tu rozsah IP adres Special:Contributions/2A00:1028:96C0:AC12:0:0:0:0/64 hromadně přidává do infoboxů tituly. Vzhledem ke špatné typografii mi přijde jednodušší rychlým revertem vracet změny, které jen přidávají titul, popřípadě aktualizují rok. Až po pár rychlých revertech jsem si uvědomil, že se asi nejedná o ideální postup a proto píši před případným pokračováním sem. Na diskusi šablony jsem jen našel, že se nějaká diskuse vedla, nicméně bez zdárného konce. Ptám se tedy, zda do {{Infobox - česká obec}} tituly starostů (nebo alternativ) uvádět a jak řešit konkrétní situaci? Vzhledem k řádově stovkám editací osobně nechci procházet obecní weby (nebo hledat někde jinde) a vylovovat tituly; předpokládám, že ostatní to mají stejně. Díky za jakoukoliv reakci --Vít Karásek (diskuse) 16. 3. 2024, 13:02 (CET)

Dovolím si předpoklad, že tituly se píší jen do infoboxu dané osoby. Do úvodu článku ne, nanejvýš do textu do sekce zabývající se vzděláním popisované osoby. Ale do infoboxů jiných článků ne. --Chrz (diskuse) 16. 3. 2024, 13:15 (CET)

Souhlasím s Chrzem. Titul dávat pouze do infoboxu dané osoby. Do článků o obcích rozhodně ne. --MIGORMCZ (diskuze) 16. 3. 2024, 13:18 (CET)

Přiznám se, že mě nadměrné užívání titulů v Česku příliš neirituje, i když svoje v zásadě neužívám. Pořád v Česku existuje dědictví Rakousko-Uherska a První republiky, které si na titulování potrpěly. Spíš se mi nepodařilo dohledat závazné pravidlo, které by tuto oblast jasně definovalo.--Svenkaj (diskuse) 16. 3. 2024, 16:17 (CET)

Souhlas s názory výše. - Kolomaznik (diskuse) 16. 3. 2024, 17:19 (CET)

Ještě bych doplnil svou předchozí reakci. Tituly odmazávat, stranickou příslušnost ponechávat. --MIGORMCZ (diskuze) 16. 3. 2024, 19:08 (CET)

Taky jsem si všiml. Tituly představitelů z infoboxů obcí odmazat na rozdíl od stranické příslušnosti.--Kacir 16. 3. 2024, 16:29 (CET)

Souhlasím s odmazaváním. Osobně by mi to nevadilo, ale infobox má být dobře čitelný a tituly to tam někdy znepřehledňují. --Packa (diskuse) 16. 3. 2024, 18:11 (CET)

Taky souhlas s odmazavanim. --Pavouk (diskuse) 16. 3. 2024, 18:54 (CET)

Nikde na to není pravidlo a už jsem s kýmsi na diskusní stránce které si IP adresy toto probíral. Výsledek byl, že zvláště s ohledem na nováčka nelze jednoduše tituly vracet... Ale jinak souhlasím s odstraněním. --VasekPav (diskuse) 16. 3. 2024, 19:32 (CET)

Souhlasím s odstraněním titulů. Stranická příslušnost nevím. --2A00:102A:4013:94B7:1:0:4581:792F 17. 3. 2024, 21:56 (CET)

@VasekPav, Vít Karásek, MIGORMCZ, Packa, Kolomaznik: Je-li tomu tak, jak praví výše VasekPav a jedná se pouze o zvyklost, pak je třeba takové pravidlo vytvořit, nechat projít diskusí a včlenit jako subkapitolu do některého z existujících pravidel (v tuto chvíli mi není jasné, kam). Je mi vcelku lhostejné, jak to pravidlo bude znít (nejspíš tituly pouze infoboxu stránky o osobě, shodné pravidlo by asi mělo být pro vojenské a jiné hodnosti). Je to v zájmu stadardizace formy článků ve Wikipedii a současně jako argument při revertech a úpravách. Diskuse zde nemá příliš váhu, až se po delší době problém objeví znovu, nikdo si nebude pamatovat, kdy se o něm diskutovalo. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 17. 3. 2024, 22:17 (CET)

Nevím, jestli někdo bude chtít o tom znovu diskutovat, ale někam by se to zapsat mělo. Myslím, že nic nebrání tomu, aby se to (zatím) napsalo do dokumentace šablony {{Infobox - česká obec}} do řádku Starosta. --Packa (diskuse) 17. 3. 2024, 23:19 (CET)

Záleží, co má být výsledkem a jaké byly záměry zakladatele diskuse. Jestli jde o obecnou diskusi a snahu o zpravidlování stávajícího úzu (na mnoha místech v článcích), nebo jen o ujasnění (ne)uvádění nějaké konkrétní informace na konkrétních místech a v konkrétních šablonách a získání nějakého konsenzuálního závěru k tomu. Mám pocit, že spíše to druhé. K tomu ale není potřeba psát či upravovat pravidla, stačí na základě případné shody upravit dokumentaci šablony (viz Packa), což je úplně normální postup, který se v případě vyjasnění nejasností ohledně vyplňování šablon praktikuje často. --Harold (diskuse) 17. 3. 2024, 23:27 (CET) Jak jsem se už dříve vyjadřoval jinde, tituly pryč (nemají souvislost s výkonem funkce starosty + obecně se uvádí jen v biografických článcích v infoboxu, ale jinde v textech, tabulkách, šablonách, atd. se nepíšou), naopak stranická příslušnost se zdá jako relevantní údaj pro starostovství. --Harold (diskuse) 17. 3. 2024, 23:40 (CET)

Je pravda, že původní záměr bylo vyřešit konkrétní situaci, nicméně je pravda, že by do skutečně chtělo zapsat i jinam než jen do jedné dokumentace, respektive proč třeba nepsat tituly u {{Infobox - politik}}? Nepovedlo se mi najít žádnou diskusi, tedy proč bych nemohl do například seznamů v Václav Klaus přidat ke všem tituly? Ač to původně v plánu nebylo, nebylo by špatné diskusi zobecnit pro více infoboxů. --Vít Karásek (diskuse) 18. 3. 2024, 07:02 (CET)

Stranická příslušnost má většinou význam až u větších měst nebo u větších stran. Uvádět, že starosta je za Nezávislé nebo za spolek Pro naši vesnici je trochu zbytečné. Uvádět u starosty dvousethlavé vesnice, že je za KDU-ČSL je OK, stejně tak uvádět u starosty desetitisícového města že je nezávislý (ale má smysl psát, že je za jedno ze dvou lokálních uskupení? a uvádět, že je nezávislý zvolený za ODS? a že je ODS zvolený na kandidátce dobrovolných hasičů?)

Tituly mají svoje pro i proti, jako člověk, který často jedná se starosty menších obcí budu před prvním jednáním vděčný i za informaci, že je starosta JUDr DrSc MBA. --JAnD (diskuse) 18. 3. 2024, 07:29 (CET)

Nedostali jste stipendium na Wikimanii? Zkuste to znovu s námi!

Vážení členové spolku,

nepodařilo se vám získat nadační stipendium k účasti na srpnové Wikimanii 2024 v polských Katovicích? Nezoufejte! Pokud máte o účast stále zájem, požádejte si o stipendium hrazené spolkem Wikimedia ČR. Stačí, když nejpozději 19. dubna vyplníte formulář uvedený níže.

Spolek Wikimedia Česká republika se v letošním roce rozhodl podpořit účast vybraných členů komunity na Wikimanii 2024 (největší každoroční konferenci světa projektů Wikimedia), která se uskuteční ve dnech 7.–10. srpna 2024 v polských Katovicích.

Stipendium nabízené spolkem Wikimedia Česká republika obsahuje:

• pokrytí vstupního poplatku na konferenci (včetně občerstvení na místě),
• příspěvek v maximální výši 1 200 Kč na cestu na/z místo konání konference dle Finančních pravidel spolku,
• možnost poskytnutí ubytování ve sdíleném pokoji zajištěné spolkem (nejedná se o příspěvek na vlastní ubytování).

Odkaz na vyplnění formuláře.

Rozhodnutí o výběru by žadatelé měli obdržet do 30. dubna.

Za výběrovou komisi přeji všem hodně štěstí a těším se na vaše žádosti.

S pozdravem --Plánovací kalendář (diskuse) 19. 3. 2024, 14:15 (CET)

Příští týden začíná v České republice fundraisingová kampaň na bannery Wikimedia Foundation

Vážení a milí,

jak již bylo zmíněno, od 2. dubna do 28. května probíhá každoroční bannerová sbírka pro nepřihlášené uživatele v České republice.

Více informací o kampani, ukázkové bannery a případné dotazy či návrhy můžete zanechat na stránce věnované komunitní spolupráci.

Obecně nás můžete před kampaní i v jejím průběhu kontaktovat:

• Na diskusní stránce fundraisingového týmu
• Pokud potřebujete nahlásit chybu nebo technický problém, vytvořte prosím ticket v aplikaci phabricator.
• Pokud na diskusní stránce, VRT nebo na sociálních sítích uvidíte dárce, který má potíže s darováním, odkažte ho prosím na donate at wikimedia.org.

Děkujeme a zdravíme, --JBrungs (WMF) (diskuse) 26. 3. 2024, 12:39 (CET)

Bakteriologické články

Editory a čtenáře, kteří přispívají do článků o bakteriích nebo mají znalosti z bakteriologie, bych rád upozornil na zahájenou diskusi o používání nových názvů bakteriálních kmenů na diskusní stránce Wikiprojektu Biologie. --Petr Karel (diskuse) 2. 4. 2024, 19:26 (CEST)