Jaroslav Mareš (cestovatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Jaroslav Mareš
Narození28. prosince 1937
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí5. května 2021 (ve věku 83 let)
Praha, ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatel, biolog, objevitel a entomolog
Alma materVysoká škola ekonomická v Praze
Tématazoologie, entomologie a kryptozoologie
Významná dílaZáhada dinosaurů
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Mareš (28. prosince 1937, Brno5. května 2021, Praha) byl český spisovatel, cestovatel, popularizátor vědy a zoolog.[1]

Život a práce[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval obor zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze a hned po promoci začal pracovat v obchodním úseku Československých aerolinií, kde zastával různé vedoucí funkce. Dlouhodobě působil jako ředitel zastoupení ČSA v Íránu a později v Kanadě. Procestoval všechny kontinenty včetně Tichomoří a navštívil celkem 85 suverénních států. Zajímal se o přírodu v nejširším rozsahu.

Navštívil některá z nejslavnějších nalezišť fosilií dinosaurů (kotlina Nemegt) a další lokality v Mongolsku, Tendaguru v Tanzanii, oblast řeky Red Deer v kanadské Albertě, v rámci USA lokality v Utahu, Coloradu a Montaně, dále také Patagonii) a udržoval korespondenční styky s předními světovými paleontology. Jeho kniha Záhada dinosaurů (1993) patří k vůbec nejúspěšnějším publikacím tohoto žánru na českém území.[2]

V severní Botswaně objevil nejsilnějšího dravého brouka světa, kterého v roce 1976 vědecky popsal pod jménem Manticora imperator. Na studium tohoto rodu se specializoval a později popsal další tři nové druhy. Během svých výprav se dostal i do odlehlých civilizací, dosud nedotčených oblastí, kde se setkal s mnoha zajímavostmi a záhadami.

Zajímal se také o šamanské a kouzelnické praktiky původním způsobem žijících kmenů. Zorganizoval expedice za několika pro zoologii dosud tajemnými zvířaty (kongamato, kerýt, mungún-galli, seskveč, tua-yeua, nessie, ogopogo, champ, niuhi, luska, ambazombi aj.). V roce 1978 pronikl se svými třemi přáteli k tajemné, legendami opředené stolové hoře Kurupira v pralesích na brazilsko-venezuelské hranici. Vystoupit nahoru se však expedici nepodařilo.

O zážitcích a poznatcích ze svých cest napsal celkem čtrnáct knih a kromě toho i množství článků v různých časopisech. Pravidelně též přednášel a vystupoval v televizních a rozhlasových pořadech. Zemřel dne 5. května 2021 ve věku 83 let.[3] Poctou Jaroslavu Marešovi a jeho knize Záhada dinosaurů je také kniha Největší dinosauří záhady Vladimíra Sochy.[4]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • V tropech tří světadílů (1976)
  • Nejkrásnější brouci tropů (1980), spoluautor Vlastimil Lapáček
  • Yetti (1991)
  • Hledání Ztraceného světa (1992)
  • Legendární příšery a skutečná zvířata (1993)
  • Záhada dinosaurů (1993)
  • Po záhadných stopách (1994)
  • Detektivem v říši zvířat (1995)
  • Tyrkysová karavana (1995)
  • Svět tajemných zvířat (1997)
  • Hrůza zvaná Kurupira (2001)
  • Gladiátoři druhohor (2001)
  • Dračí chrám (2002)
  • Jezero krokodýlích čarodějů (2002)
  • Manticora: A Monograph of the Genus (Coleoptera, Cicindelidae, Manticorini) (2002)
  • Kurupira: zlověstné tajemství (2005)
  • Legendární opolidé (Obrovití primáti – legenda nebo pravda?) (2007)
  • Smrt ve sloní trávě (2008)
  • Šepot buše (2011)
  • Ve stínu baobabů (2012)
  • V říši tygra (2013)
  • Stezkami záhadných zvířat (2015)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.pravek.info/novinky/vzpominka-na-jaroslava-marese-1937-2021/
  2. SOCHA, Vladimír. Dinosaurus z roku Jaroslava Mareše. OSEL.cz [online]. 18. května 2022. Dostupné online.  (česky)
  3. Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-07. 
  4. https://dinosaurusblog.com/2022/05/12/nejvetsi-dinosauri-zahady/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]