Diskuse s wikipedistou:Petr Kinšt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dobrý den, moc bych Vám chtěl poděkovat za přidání fotografie k chráněnému území a rovnou Vás přivítat na české Wikipedii. Doufám, že to nebyla první vyfotografovaná lokalita! :) S pozdravem

Chmee2 (diskuse) 14. 4. 2014, 17:04 (UTC)

Obsah

Mediagrant: chráněná území[editovat zdroj]

Dobrý den, všímám si, že hodně cestujete po okrese Chomutov, odkud nahráváte velice pěkné fotografie. Napadlo mne, jestli byste neměl zájem, aby Vám sdružení Wikimedia Česká republika proplácela cestovní náklady. Pokud by Vás to zaujalo, podívejte se prosím na odkaz našeho grantu, který toto umožňuje. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 11. 5. 2014, 17:04 (UTC)

Dobrý den, vím o té možnosti, ale většinou jezdím na kole, takže náklady mám jen malé a nijak mě nezatěžují. Třeba grant využiji někdy v budoucnosti. Petr Kinšt (diskuse) 12. 5. 2014, 16:57 (UTC)

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Nováček[editovat zdroj]

Wikikytička[editovat zdroj]

A já se přidávám taktéž k poděkování a ke gratulaci a to s mým díky za Vaší práci na tématu chráněných území ;) S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 29. 7. 2014, 11:12 (UTC)

Hrady[editovat zdroj]

Díky za pěkné články o malých a zaniklých hradech! Jsou bezvadné. S pozdravem --Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 1. 2015, 13:47 (CET)

Řád[editovat zdroj]

BoNM - Czech Republic Hires.png

Zdravím, jako malé poděkování za soustavně dobrou práci na článcích o místech, městech a dalších zejména v severozápadních Čechách jsem Vám udělil Řád České republiky. Ještě jednou díky--Horst (diskuse) 21. 2. 2015, 20:28 (CET)

Děkuji, potěšilo. Petr Kinšt (diskuse) 21. 2. 2015, 20:52 (CET)

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Učeň, Student[editovat zdroj]

Zdravím, před týdnem jste dosáhl na Studenta, proto Vám jej zde přidávám zároveň i s historicky dosaženou hodností Učeň.

Mějte se a díky za Vaši práci. --Jan KovářBK (diskuse) 13. 3. 2015, 18:00 (CET)

Díky Petr Kinšt (diskuse) 13. 3. 2015, 19:31 (CET)

Kostel Narození Panny Marie (Klášter Hradiště nad Jizerou)[editovat zdroj]

Pokud máte chuť se do tohoto článku pustit hlouběji, nabízím naskenovaného Šimáka. --Gampe (diskuse) 8. 6. 2015, 21:51 (CEST)

Článek jsem pouze trochu upravil, aby lépe vypadal, ale další rozšíření nechám na někom jiném. --Petr Kinšt (diskuse) 9. 6. 2015, 09:09 (CEST)

Doplňování katastrálních území[editovat zdroj]

Kolego, možná by se k doplňování katastrálních území mohla hodit tahle stránka: Wikipedista:Jan Polák/Katastrální území 2‎. Obsahuje pouze ty obce, které byly uvedeny v kategorii Údržba:Chybí název k. ú. Pokud si to nějak rozdělíme (například, že každý uděláme obce od určitého písmenka), můžeme to rychle vyřídit. --Jan Polák (diskuse) 10. 8. 2015, 07:30 (CEST)

Ahoj, ten seznam práci hodně usnadní. Ráno jsem začal od konce, takže v tom mohu pokračovat, udělám obce od V a budu pokračovat směrem k začátku abecedy. --Petr Kinšt (diskuse) 10. 8. 2015, 21:43 (CEST)
Super, pokud by se Ti hodilo do tabulky ještě nějaký údaj přidat, dej vědět. :-) --Jan Polák (diskuse) 11. 8. 2015, 10:02 (CEST)
Doplnil jsem ještě čtvrtý sloupec přímo odkazující na editaci článku. Snad to pomůže. --Jan Polák (diskuse) 11. 8. 2015, 11:11 (CEST)

Řád pilné včelky[editovat zdroj]

Děkuji -- Petr Kinšt (diskuse) 26. 8. 2015, 21:46 (CEST)

Radonice zámek[editovat zdroj]

Pane kolego, pokud byste chtěl svůj článek trochu zamodrat (a vládnete němčinou lépe než já), našel jsem na německé wiki článek Jan Anton Losy von Losinthal. Jinak Vám přeji neubývající chuť do práce.Feťour (diskuse) 7. 9. 2015, 19:02 (CEST)

Německý článek je o otci toho radonického Jana Antona (jmenovali se stejně), ale i tak díky za upozornění. Připsal jsem si ho do seznamu témat ke zpracování a zkusím ho přeložit. --Petr Kinšt (diskuse) 7. 9. 2015, 21:19 (CEST)

země Františka Josefa[editovat zdroj]

Pokud píšeš o „zemi Františka Josefa“ jako o fyzickogeografickém objektu, tak se píše s malým písmenem z ve slově země (ISBN 978-80-86918-64-8, strana 89). S velkým písmenem Z by se psal např. název správní jednotky. Obdobný příklad je „Země královny Maud“ (norský územní nárok, ISBN 978-80-86918-57-0, strana 17) × „země královny Maud“ (území, ISBN 978-80-86918-71-6, stana 177). Podobně je to s názvem „Ostrov prince Edvarda“ (provincie) × „ostrov prince Edvarda“ (ostrov). -xfi- 23. 10. 2015, 17:43 (CEST)

Mittwerwald/Hrad na radči[editovat zdroj]

Dobrý den pane kolego, děkuji za vaše rozšíření mé stránky Mitterwald resp. Hrad na Radči. Můžete mi však prosím vysvětlit, proč došlo ke změně názvu? Uvádíte, že kvůli nesprávnému názvu lokality. Zajímá mě, proč se je jméno Mitterawald špatně, vždyť se ten hrad také tak jmenoval. Používá se i např. počeštělá verze Mitrvald, takže tím spíš nechápu, proč s tímto názvem nesouhlasíte. Myslím si, že pojem Mitterwald je mnohem jasnější než, když to napíšu nadneseně, "nějaký Hrad na Radči". Předem děkuji za vysvětlení, s pozdravem MiroslavRouta (diskuse) 7. 12. 2015, 19:31 (CET)

Dobrý den, ve skutečnosti jsem při přesunu hodně váhal. Jméno Mitterwald není špatně, ostatně jsem ho v textu zmínil. Řada novějších zdrojů ho však nepoužívá a označení Hrad na… se běžně používá u lokalit s nejistým nebo neznámým názvem. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů i její dodatky používají označení Hrad na Radči. Na webu hrady.cz je použit název Radeč a stejně tak na mapy.cz (to je však odvozeno až od názvu hory). Naproti tomu v Turistickém atlasu Česka od Shocartu je použit název Mitterwald. K přesunu na nový název jsem se nakonec přiklonil ze dvou důvodů: 1) Durdíkovu Ilustrovanou encyklopedii za důvěryhodnější a 2) dle rozboru Petra Rožmberského, který lokalitu s názvem ztotožnil, se název Mitterwald neujal ani ve středověku. --Petr Kinšt (diskuse) 7. 12. 2015, 19:55 (CET)
Dobrá, nechme tedy Hrad na Radči. Já jsem při tvorbě názvu vycházel z turistické mapy, ale vaše argumenty mají své dobré opodstatnění a při zadání pojmů "Mitterwald" či "Mitrvald" google zařadí tuto wikistránku na přední místa. MiroslavRouta (diskuse) 7. 12. 2015, 20:09 (CET)

Žerotín - obyvatelstvo[editovat zdroj]

Zdravím, v hesle Žerotín (okres Louny) jste přidal údaje o obyvatelstvu. Liší se ale výrazně od Otty. Chybný se mi zdá bude spíše ten Otta, ale přesto raději píšu vám jakožto autorovi, kdybyste se chtěl na to podívat a případně to nějak korigovat nebo vysvětlit. Díky, --Palu (diskuse) 28. 3. 2016, 20:48 (CEST)

Netuším, kde se vzal tak velký rozdíl, ale chybně bude asi Otta, protože když se podíváte na časovou řadu, musely by být špatně údaje i z dalších let. Čísla v tabulce jsou ze statistických lexikonů, ve kterých si je můžete ověřit. ČSÚ však na webu často mění adresy, takže odkazy na ně v článku nefungují, a proto je přidávám sem: Historický lexikon obcí, 1. díl, str. 402 a Statistický lexikon obcí 2013, str. 308. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 3. 2016, 21:14 (CEST)
Právě kvůli té časové řadě jsem si říkal to samé, že chyba bude v Ottovi. --Palu (diskuse) 28. 3. 2016, 21:30 (CEST)
Otázka je, jestli by se neměla přidat do Otty na Wikizdrojích nějaká redakční poznámka. --Palu (diskuse) 28. 3. 2016, 21:31 (CEST)
Podíval jsem se na několik dalších obcí. Toužetín, Tvršice, Obrnice a Patokryje sedí, Peruc se liší o dva (odhaduji, že ti dva měli jinou národnost než českou nebo německou), Podlesice o jednoho (asi stejný případ). Ovšem třeba Petrohrad se liší o hodně, i když zrovna tam to může být sloučením s vesnicí Chlumčany. --Petr Kinšt (diskuse) 29. 3. 2016, 20:14 (CEST)
A nemohli mít v Žerotíně také jinou národnost (ale nevím o tom, že by tam kdy byl nějaký vysoký podíl jiné než české národnosti). Asi bych dal k tomu Ottovi tu redakční poznámku, aby to nemátlo. --Palu (diskuse) 29. 3. 2016, 20:16 (CEST)
Asi nemohli, protože při sčítání z roku 1921 mělo všech 442 obyvatel československou národnost. To by znamenalo, že za těch dvacet let muselo dojít k obrovské změně národnostního složení, a to by se zase odrazilo v nějaké historické události. Navíc nevím, jestli Otta rozlišuje i jiné národnosti. Možná je to prostě chyba a poznámka u Otty by byla dobrá. --Petr Kinšt (diskuse) 29. 3. 2016, 21:00 (CEST)
Pokusil jsem se doplnit. V případě nepřesnosti prosím doupravte, díky. --Palu (diskuse) 30. 3. 2016, 00:38 (CEST)
@Palu:Nechcete napsat do té vesnice nebo lidem ze statistického úřadu, jestli to nedovedou vysvětlit? skim (diskuse) 31. 3. 2016, 11:54 (CEST)
@Skim: Pak se nabízí otázka, proč tak neučiníte sám… :-) Jinak se ta diference dá případně zmínit přímo ve Wikipedii u hesla Žerotín (okres Louny). --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2016, 12:13 (CEST)
@Jan Polák:Jasně, o tom jsem taky přemýšlel, že bych tam napsal sám. Zkoušel jsem hledat, proč to tak je, a zatím nemám vysvětlení. Na druhou stranu, tady pánové to našli a otevřeli, takže to můžou i dořešit. ☺ Pokud je to opravdu chyba, o čemž nejsem přesvědčen, tak jsem také pro to napsat to do Wikipedie. skim (diskuse) 31. 3. 2016, 12:49 (CEST)

Napsal jsem na obec, dnes jsem dostal odpověď od místostarosty: „Přeji dobrý den, pročítám kroniku a zatím jsem se žádný údaj o počtu obyvatel a počtu domů v uvedeném roce 1900 nenašel.“ skim (diskuse) 25. 4. 2016, 18:03 (CEST)

@Palu:Myslím, že tady je to jasně vysvětleno. skim (diskuse) 26. 4. 2016, 14:45 (CEST)
Skvělá práce. Jsem rád, že se to vysvětlilo. Z toho pramení, že chyba to skutečně nebyla. Aby byly počty v článku na Wikipedii korektní, bylo by nanejvýš dobré alespoň přidat do tabulky poznámky, do kdy až se počítal Zichovec pod Žerotín. Ještě lepší by bylo rovnou vést ty údaje odděleně ve dvou řádcích, což by bylo nejkomplexnější a informačně nejhodnotnější, přitom nejpřehlednější. Ještě jednou děkuji za nalezení problému. --Palu (diskuse) 26. 4. 2016, 15:34 (CEST)
@Palu:Jasně. Takže teď můžeme k té jedné inkriminované položce uvést, že se do toho započítával i Zikovec. Já osobně nevím kdy se to oddělilo. Začalo to asi v tom roce 1678, alespoň se to na Wikipedii píše. skim (diskuse) 26. 4. 2016, 20:32 (CEST)
V článku Zichovec se píše, že k vyčlenění Zichovce z lounského okresu došlo roku 1949, což si osobně myslím, že bude asi ten rok, kdy se vydělil Zichovec z pod Žerotína, kde byl od svého vzniku. --Palu (diskuse) 27. 4. 2016, 09:38 (CEST)
To zní pravděpodobně. Každopádně ta tabulka zde v revizi je IMHO uplně mimo. V roce 1900 je tam uvedeno 480 obyvatel a 84 domů, což je přesně číslo z toho mnou zmiňovaného lexikonu pro Zichovec v roce 1904. Rozhodně to není číslo pro samotný Žerotín ani pro součet těch dvou. A vůbec, celé mi to nějak nesedí. To znamená nejlépe zajít do knihovny a celé to zrevidovat. skim (diskuse) 9. 5. 2016, 12:09 (CEST)
Na historické mapě na mapy.cz je Zichovec podstatně menší než Žerotín, takže je zvláštní, že měl v roce 1900 3× víc obyvatel. V úvodu Historického lexikonu obcí (1869–2001) na straně 29 autoři v obecné rovině vysvětlují příčiny rozdílů v porovnání se staršími údaji. Konkrétní problém to ale neobjasňuje. Zichovec podle něj má 154 obyvatel ve 31 domech, což zase odpovídá Žerotínu na Krameriovi. --Petr Kinšt (diskuse) 9. 5. 2016, 18:51 (CEST)

Opevněné kostely v okrese Chomutov[editovat zdroj]

Škoda, nějak se v tom samozřejmě vyznám, ale jinak prostě vím proč je třeba, aby kostel v Křímově byl i (nebo hlavně) v kategorii Opevněné kostely v Česku. Bohužel vznikla kategorie kostelů v okrese Chomutov dříve, ale výsledkem je nešikovné řešení. Gotické kostely také nadělíte po okresech... Ale jinak se nic vážného neděje. To asi ten pátek. Anebo to možná měl být apríl... --MONUDET (diskuse) 1. 4. 2016, 21:15 (CEST)

Články se obvykle řadí do nejnižší možné kategorie, viz Nápověda:Kategorie.Zakládal jsem ji já a pokud Vám připadá jako nešikovná, můžete ji navrhnout na smazání. --Petr Kinšt (diskuse) 1. 4. 2016, 21:41 (CEST)

Možná hledáte[editovat zdroj]

Dobrý den, kolego, pár obecnějších poznámek k použití {{Možná hledáte}}, jak jste ji např. vložil do Ostré:

  1. Hranice sice není přesně stanovena, ale zde považuji za typický příklad pro použití {{Různé významy}}: totožné názvy, liší se jen rozlišovačem.
  2. tento= Použití je vhodné tam, kde je potřeba jasněji rozlišit oba významy; nedává příliš smysl plošné použití tohoto parametru, kdy se v podstatě jen opakuje obsah první věty (vč. odkazu).
  3. Přebytečné odkazy – pokud to není potřeba (červený odkaz), proč odkazovat na jiné články, než na ten, který čtenář možná hledá? Pokud hledá informace o zaniklé vsi, asi nehledá článek o karlovarském okrese. Také to znesnadňuje orientaci, na co vlastně kliknout.
  4. Do článku s rozlišovačem (Ostré (vojenský újezd Hradiště)) se tyto šablony zpravidla nevkládají: při vyhledávání článku se čtenáři běžně nestane, že by do názvu přidal nevhodný rozlišovač. Ale samozřejmě záleží na případu, např. Kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi zaměnitelný s jiným kostelem Panny Marie, který je také Na Slupi.

Snad Vám budou mé podněty užitečné. Zdraví Matěj Orlický (diskuse) 6. 4. 2016, 22:16 (CEST)

Reference - Kostel svatého Šimona a Judy (Lenešice)[editovat zdroj]

Ahoj, opravil jsem poněkud nestandardně vložené reference v článku Kostel svatého Šimona a Judy (Lenešice). Podívej se prosím na nápovědu:

Pokud bys měl nějaké dotazy, klidně mi napiš. Zdraví a děkuje --Gampe (diskuse) 14. 5. 2016, 19:09 (CEST)

@Gampe: Ahoj, nebyly vložené nestandardním, pouze méně obvyklým způsobem. Viz Reference pod článkem v tebou odkazované nápovědě. --Petr Kinšt (diskuse) 14. 5. 2016, 19:18 (CEST)

přívlastek těsný[editovat zdroj]

Je to asi na rozpravu. Ale v tom článku je použit přívlastek volný, a ten se odděluje čárkami--Jan kozak (diskuse) 20. 5. 2016, 17:12 (CEST)

Nebo přístavek? S tímto moderní uživatelé češtiny velmi zápolí. Někdy má podobné vlastnosti i výčet, který ale zase čárkou nekončí. Dnes vidíme, že se, asi "alibisticky", používá čárek, strašně moc. --MONUDET (diskuse) 22. 5. 2016, 08:57 (CEST)

Obrácený svět kostela ve Skupicích?[editovat zdroj]

Jak vidět, tak asi o nic nejde. Každopádně ten kostel má v západní stěně presbyteria vítězný oblouk a zazděné okénko je ve východní stěně presbyteria. Ale na opravu nespěchám. :-) tak či tak je Váš obsáhlý soubor kostelových hesel vynikající. --MONUDET (diskuse) 28. 5. 2016, 17:58 (CEST)

Díky. Mě to taky zarazilo, už když jsem článek psal. Jenomže kostel je orientovaný k severovýchodu, takže jsem si řekl, že autor hesla v UPČ si zjednodušil práci a severozápadní zeď presbytáře popsal jako západní. Chtěl jsem se tam dneska zajet podívat, ale nakonec jsem vyrazil jinam. I kdybych tam to okno našel, což je dost nepravděpodobné, stejně by šlo o vlastní výzkum. Osobně bych takové okno čekal v samém závěru presbytáře, tedy na severovýchodě. Taky vím, že v UPČ jsou chyby, takže pokud jste si jistý, kde okno je, klidně to v článku opravte, už to revertovat nebudu. Ale doložení zdrojem by bylo vhodné. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 5. 2016, 19:49 (CEST)
Např. je to tak napsáno v Líbalově Katalogu gotické architektury v České republice do husitských válek. Tolik k severu "orientace" zase odchýlena není. Podle mého je komické pojetí vlastního výzkumu, pokud jde o věc, které mohu na určité úrovni rozumět tolik, abych mohl provést opravu chyby v citované literatuře. Ale uznávám, že to není jednoduché, protože se samozřejmě může stát, že by člověk mluvil do věcí, kterým nerozumí na potřebné úrovni. --MONUDET (diskuse) 28. 5. 2016, 20:33 (CEST)

Počty obyvatel[editovat zdroj]

Hezký den, proti gustu žádný dišputát, ale nebylo by lepší ty informace o počtu obyvatel aktualizovat roboticky, nebo lépe, přes Wikidata? Musí to dát hrozně práce, je to 6000 obcí... --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 6. 2016, 21:51 (CEST)

Nejspíš ano, v dubnu se o tom diskutovalo a řeč byla i o přejímání z Wikidat. Nechal jsem to tehdy být a popravdě na celou věc i zapomněl, ale když kolega Vlout znovu začal s aktualizací obcí v Plzeňském kraji, rozhodl jsem se dokončit Ústecký kraj. Navíc kromě aktualizace prostého počtu sem tam opravím drobnou typografickou chybu apod. --Petr Kinšt (diskuse) 7. 6. 2016, 06:56 (CEST)
Jako já nemám nic proti manuální práci, sám také spoustu věcí dělám prostě manuálně, ale tak či tak to do Wikidat chceme dávat (mohli bychom to udělat v rámci plánovaného Wikidata workshopu na začátku září, mám to v plánu). Nyní zjednáváme pořádek v obcích na Wikidatech, aby se toto dalo udělat snadno a v podstatě kliknutím na pár tlačítek a následném přenechání práce strojům. Následně, až v lednu 2017 budou nová data, tak můžeme aktualizaci velmi jednoduše provést znovu.--Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 6. 2016, 11:47 (CEST)
@Vojtěch Dostál:Dobrý den. Ano, zaktualizoval jsem celý Plzeňský kraj a měl jsem postupně v plánu i další. Vzhledem k tomu, že Ústecký aktualizoval kolega Kinšt a mám pocit, že se pak chtěl věnovat i Karlovarskému, tak jsem měl dojem, že pokud by se zapojilo třeba ještě pár wikipedistů, nešlo by o nijak těžký cíl. Kromě aktualizace by to rozhodně mělo ještě ten pozitivní dopad v tom, že data by byla sjednocena na určité období (jak jsem si všiml, řada obcí má počet obyvatel ještě k roku 2006, některé 2012, jiné 2014 či 2015). Je ale důvodné předpokládat, že se bude aktualizovat nějak hromadně a snadno přes Wikidata, tzn. lze to opravdu ještě letos očekávat? --Vlout (diskuse) 25. 6. 2016, 14:29 (CEST)
Ano, mám to v úkolech pro workshop Mezi bajty/Workshop 2016, je to takový správně velký úkol pro tento typ akcí. Je to záležitost na hodinku práce. --Vojtěch Dostál (diskuse) 25. 6. 2016, 17:28 (CEST)
Jen hodinu? To je skvělé, díky za právu. --Vlout (diskuse) 25. 6. 2016, 17:49 (CEST)

Výsledek soutěže CEE Spring[editovat zdroj]

Zdravím,

Za porotu soutěže CEE Spring Vás informuji o tom, že jste se v kategorii Polská města umístil na 2. místě se ziskem 87 soutěžních bodů.

K dosaženému výsledku Vám gratuluji!

Vyhrané ceny Vám budou předány na komunitním setkání spolku Wikimedia Česká republika, které se uskuteční v Kině 64 U Hradeb (Mostecká 21) dne 20. 8. od 18:00. Na setkání budou přítomni členové našeho spolku a editoři Wikipedie. --Aktron (|) 8. 8. 2016, 19:39 (CEST)

Ahoj, díky za dobru zprávu, ale do Prahy přijet nemohu. --Petr Kinšt (diskuse) 19. 8. 2016, 07:06 (CEST)

Řád Wikignóma[editovat zdroj]

Ahoj, dovolím se připojit. Dík za odváděnou práci.--Lubor Ferenc (diskuse) 21. 9. 2016, 01:07 (CEST)
Oběma vám děkuji. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 9. 2016, 22:10 (CEST)

Džbán (Džbán)[editovat zdroj]

Zdravím, zdá se, že jsem se s přesunem unáhlil. Mám se revertovat? Je to spíše vaše parketa, tak se raději ptám. Co je podle vás vhodnější? --Jan KovářBK (diskuse) 24. 9. 2016, 22:10 (CEST)

V nápovědě k rozlišovačům se píše, že u kopců se používá nadmořská výška a na jiném místě geomorfologický celek. Když sem se podíval, který se u stávajících odkazů používá častěji, vyšly mi odkazy 3:4 ve prospěch rozlišovače varianty Džbán (Džbán), takže jsem použil tu. Myslím, že je jedno, na které verzi článek zůstane. Když se na to teď dívám, subjektivně se mi líbí víc varianta s číslem, ale v tom případě by ještě lepší bylo Džbán (536 m) (výška je 535,5 m). --Petr Kinšt (diskuse) 24. 9. 2016, 22:20 (CEST)
Díky za odpověď a upřesnění. Přesunul jsem na Džbán (536 m) a zafixoval linky. S pozdravem --Jan KovářBK (diskuse) 24. 9. 2016, 22:41 (CEST)

Březno u Loun (skanzen)[editovat zdroj]

Zdravím. Nějak jsem nepochopil přepracování toho článku. Pokud se nepletu, z článku o archeologické lokalitě jste vyřadil informace o její části a nechal jen informace o skanzenu? Nebylo lepší nechat souhrnný článek o celé lokalitě a o skanzenu založit článek nový? Nebo jak je zamýšleno, aby člověk dohledal informace o zbytku lokality? --Palu (diskuse) 26. 9. 2016, 00:32 (CEST)

Oba články jsou propojené odkazy. --Petr Kinšt (diskuse) 26. 9. 2016, 20:35 (CEST)
Vyřešil jsem to tak, že jsem obnovil smazaný článek o archeologickém nalezišti jako celku, zkrátil o zbytečné detaily a odkázal na hradiště i skanzen. Myslím, že takhle je informační hodnota celého souboru článků tohoto tématu nejsrozumitelnější a nejbohatší. Může být? --Palu (diskuse) 26. 9. 2016, 00:50 (CEST)
Může být, ale podle mě se o jednu lokalitu nejedná, a proto jsem napsal článek o hradišti a původní upravil na skanzen. V prostoru Března se nacházela dvě sídliště: opevněné hradiště (lokalita Na Šachtách) a neopevněné sídliště (lokalita skanzen). Obě místa spojuje relativně blízká poloha a současné osídlení některými pravěkými kulturami, ale to je asi vše. Podrobněji jsem se vyjádřil v diskuzi k obnovenému článku.--Petr Kinšt (diskuse) 26. 9. 2016, 20:35 (CEST)
A ještě jedna věc. Vždycky jsem slyšel o hradišti jako o "hradišti Na Šachtách" (takové jméno v článku chybí). Skutečně se používá i název "hradiště Březno"? --Palu (diskuse) 26. 9. 2016, 01:12 (CEST)
Název Na Šachtách je zmíněn hned v úvodní větě. Vzhledem k tomu, že skutečné názvy pravěkých hradišť neznáme, používá odborná literatura pro označení lokality jméno podle názvu katastrálního území, resp. sídla v něm. Při založení článku jsem rovnou vytvořil přesměrování Na Šachtách a pro úplnost jsem před chvílí přidal i Hradiště Na Šachtách. --Petr Kinšt (diskuse) 26. 9. 2016, 20:35 (CEST)
Odborný název může být možná podle katastrálního území, ale jsou tu i názvy používané třeba nějakou jinou skupinou lidí, takže bych klidně uvedl i podle mě běžně používaný (a to i mezi odborníky) "Na Šachtách" (např. [1], [2]). Další věc je, že se často uvádí rovinné neopevněné sídliště, nikoliv hradiště. Zbytek témat proberme v oné diskusi. --Palu (diskuse) 26. 9. 2016, 23:36 (CEST)
Ještě jednou: Název Na Šachtách je uveden hned v prvním souvětí článku. Rovinné neopevněné sídliště se skutečně objevuje, jenomže informace v památkovém katalogu pochází z padesátých let dvacátého století, kdy bylo hradiště zkoumáno jen povrchovými sběry. Záchranný průzkum, který nalezl dvě fáze opevnění, proběhl až v osmdesátých letech. Encyklopedie českých hradišť je novější a dostatečně důvěryhodný zdroj. --Petr Kinšt (diskuse) 27. 9. 2016, 08:25 (CEST)
Název hradiště Na Šachtách v článku uveden není. V první větě se píše, že "hradiště Březno se nachází v lokalitě Na Šachtách", nikoliv "hradiště Březno čili Na Šachtách se nachází v lokalitě Na Šachtách nedaleko Března. Ohledně hradiště díky za vysvětlení. --Palu (diskuse) 27. 9. 2016, 09:00 (CEST)
Na Šachtách je pomístní název, který pravděpodobně (nemohu to doložit) vznikl bez jakékoliv souvislosti s hradištěm a byl na něj zpětně přenesen. Podle mě tohle dohadování se o názvu zbytečné, protože úvod hradiště s názvem Na Šachtách jasně spojuje. Pokud myslíte, že je další název nutné explicitně uvést, nějak to elegantně zformulujte a článek upravte. --Petr Kinšt (diskuse) 27. 9. 2016, 20:26 (CEST)
To platí i pro název Březno. Upravil jsem, snad vhodně. --Palu (diskuse) 28. 9. 2016, 19:26 (CEST)

Zdravím. Také nevidím přepracování na článek o skanzenu jako krok vpřed. Obecně je samozřejmě problém v označení míst s archeologickými nálezy jako lokalit, neboť je to pouze naše současná myšlenková konstrukce. Snazší situace je v případě hradišť jež jsou a byla víceméně jasně vymezená. Obávám se ale, že přesunutí názvu článku na skanzen jednak čtenáře mate a dále upozaďuje význam místních archeologických nálezů, pro které je toto místo významné. V současné podobě článek vlasně ani moc o skanzenu nehovoří, uvádí hlavně ony archeologické nálezy, za jejichž doplnění děkuji. --EdmundSquirrel (diskuse) 13. 10. 2016, 17:37 (CEST)

PS - vyčlenění hradiště v zásadě podporuji, ačkoliv jsem to původně zamýšlel s ohledem na čtenáře spojovat a uvádět jako různé komponenty.

Hrady[editovat zdroj]

Moc děkuji, že jste se ujal přidávání infoboxů do hradů. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 11. 2016, 02:06 (CET)

Není zač, měl jsem to v plánu už dlouho. --Petr Kinšt (diskuse) 6. 11. 2016, 09:30 (CET)

Poprosil bych vás, abyste odkaz přidával vždy do rozcestníků, jako jsem to udělal např. zde. Jinak výrazně limitujeme možnost nalezení článku čtenáři... oni neví, jaký rozlišovač jste použil. Díky a ať se daří, --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 11. 2016, 12:02 (CET).

Snažím se doplňovat odkazy do všech souvisejících článků, ale je fakt, že na rozcestníky občas zapomínám. Dám si na ně větší pozor. --Petr Kinšt (diskuse) 13. 11. 2016, 16:44 (CET)

User:EGalvez (WMF)/Sandbox/MassMessageTest[editovat zdroj]

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey (revised heading)[editovat zdroj]

Your feedback matters: Final reminder to take the global Wikimedia survey[editovat zdroj]

(Sorry to write in English)

K některým zámkům na Ústecku[editovat zdroj]

Zdravím. Pár informací k vyřazeným zámkům v Ústeckém kraji:

  • Martiněves - pan Úlovec má zřejmě jiné mínění. Na druhou stranu je možné, že se jednalo pouze o tvrz a na zámek nikdy přestavěn nebyl.
  • Velemín - dejme tomu. Ovšem je dost jiných zámků, které šlechta nikdy nevyužívala a sloužily pouze jako sídlo správce statku/panství. Přesto jsou za zámky označovány.
  • Osek - zámek, resp. lovecký zámek uvádí na svých oficiálních stránkách samo město. Navíc je chráněn jako kulturní památka.

--Freibo (diskuse) 2. 3. 2017, 22:18 (CET)

Pokud myslíte, že by na seznamu měly být, klidně je vraťte. Já jsem nad jejich vyřazením váhal, protože jsou někde na pomezí zámku a jiného typu sídla. Nakonec jsem je vyřadil, protože:
  • Martiněves je na pomezí tvrz/zámek, pánové Anděl a Úlovec ji označují jako tvrz, zámek z ní udělali až na Hrady.cz (na druhou stranu zejména renesanční tvrze bývaly jako zámek označovány zcela běžně),
  • Velemín – je to jak píšete, nicméně Umělecké památky Čech ho charakterizují jako obytnou budovu statku, zatímco ve Vámi zmíněných případech zámky výslovně uvádí; v jiné literatuře se neobjevuje,
  • Osek – běžná literatura (Sedláček, Anděl, Poche) ho jako zámek neuvádí. V památkovém katalogu je označen jako vila, navíc o sto let mladší než podle webu města.
Podobně je na tom ještě Jelení, což je správní budova porcelánky a žádná mě dostupná souhrnná publikace ji jako zámek neuvádí. Ne všechno, čemu se říká zámek, zámek ve smyslu alespoň občasného panského sídla je. --Petr Kinšt (diskuse) 3. 3. 2017, 07:50 (CET)
U Oseka i památkový katalog uvádí jako typ zámek. Problém je, že se nikde neuvádí bývalý majitelé objektu. Je možné, že se jedná o tzv. podnikatelský zámeček (pár už jich tu máme - např. Hochperk, Křemelák, Kunzov). V případě Jelení to bude asi stejné jako u Brunky (ke stavbě dosud nemáme článek, jen k vesničce), takže by se jednalo o tzv. podnikatelský zámeček. --Freibo (diskuse) 3. 3. 2017, 10:48 (CET)

Poděkování a tipy[editovat zdroj]

Ahoj, děkuji za veškerá provedená vylepšení článků o severním Plzeňsku. Několik tipů:

  • Externí odkazy na profily památek na webu Plzeňského kraje se stávají nefunkčními, protože nějaký šikula na úřadu mění jejich id. Pokud je zjištěn nefunkční odkaz, je potřeba na webu najít nové a aktualizovat. Odstraňovat netřeba.
  • Nemyslím si, že by okolí sídla patřilo do úvodu. Je to doplňková informace o tom, co je okolo samotného předmětu článku, tj. o tom, co vlastně není přímo předmětem článku. Kdysi dávno jsem tuto část přidával, aby bylo jasné, jaké vsi leží v okolí a tak jednotlivé články více provazoval. Nejde tedy přímo o určení geografické polohy, ale svým způsobem o místně související články. Proto jsem tuto část dával na konec.
  • Místní část je zastaralý, dávno překonaný a dnes nijak legislativou nedefinovaný termín, který někteří wikipedisté používají jako synonymum části obce.

zdraví --Adam Hauner (diskuse) 8. 3. 2017, 14:02 (CET)

To s ID památek jsem nevěděl, dám na ně pozor. Po případném rozšíření článku je však dobré posoudit, jestli má EO nějakou přidanou hodnotu.
Podle wikiprojektu patří popis okolí někam do sekce Přírodní poměry. Vzhledem ke značné pahýlovosti většiny článků o sídlech si myslím, že v takovém případě je lepší popis uvést v úvodu, protože tam poskytne určitou představu o vztazích mezi sídlem a jeho okolím.
Tohle vím a v určitých kontextech na rozdíl mezi oběma pojmy dávám pozor. Někdy však použití nepřesného ale srozumitelného pojmu nemusí vadit a naopak prospěje plynulosti textu. Popravdě si ale nepamatuji, že bych tohle měnil někde u článků z Plzeňska. --Petr Kinšt (diskuse) 8. 3. 2017, 19:54 (CET)

Wikikytička[editovat zdroj]

Díky, vždycky mě potěší, když si někdo všimne:-) --Petr Kinšt (diskuse) 22. 3. 2017, 21:09 (CET)

Nafúd[editovat zdroj]

Dobrý den, provedl jsem opravu v uvedeném článku, důvod jsem napsal v diskuzi toho článku. Jakýsi dobrák tu opravu revertoval. Prosím, můžete se na to podívat? Děkuji.--Jan kozak (diskuse) 13. 4. 2017, 11:36 (CEST)

S revertem souhlasím. Článek jsem přeložil z anglické Wikipedie. Rozměry a rozloha jsou sice v rozporu, ale jsou doložené určitým zdrojem, který je bohužel obtížně dostupný. Vy jste se rozhodl, těžko říct na základě čeho, že správně je délka a šířka, ale může to být naopak tak, že správným údajem je rozloha 103 600 km² a chybně jsou uvedeny rozměry pouště. Tohle však těžko rozsekneme bez dalšího zdroje, a podobné úpravy jsou pouze vlastním výzkumem. Než provádět takové úpravy, bylo by lepší jeden údaj vynechat. --Petr Kinšt (diskuse) 13. 4. 2017, 11:53 (CEST)
Dobrý den, jsem přesvědčen, že zdroj, který je v podstatě nedostupný, jako by nebyl. A prosté vynásobení dvou uvedených rozměrů není vlastním výzkumem. Takže ten, Vámi uvedený druhý zdroj,(který uvádí rozlohu 56 000 km²) lze určitě považovat za správný.S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 13. 4. 2017, 13:28 (CEST)
Na doplnění - lze také nahlédnout na dewiki, v esperantu a některých jiných jazycích. Zajímavé porovnání. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 13. 4. 2017, 13:39 (CEST)

Wikikytička[editovat zdroj]

Díky. Nutno podotknout, že mě podobná práce moc netěší. Jednou jsem však slíbil, že články zkontroluji, tak jsem se do nich po dlouhém odkládání pustil. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 5. 2017, 16:45 (CEST)

Řád bystrého oka[editovat zdroj]

Děkuji, toho si vážím. Doplňování fotek kulturních památek a chráněných území mě před několika lety k Wikipedii přitáhlo. --Petr Kinšt (diskuse) 4. 6. 2017, 23:00 (CEST)

Hrady toho či onoho typu[editovat zdroj]

Doplňování kategorií typu hradu (např. hrady s obvodovou zástavbou, bergfritového typu) asi lidem pomůže při různých speciálních srovnáváních apod., ale nechal bych to být, protože se to možná bude ještě nějak ladit. Jenže jsem narazil na Vízmburk, který obdržel kategorii s obvodovou zástavbou, ačkoliv měl (je částečně zachován a odkryt archeology) bergfrit jako brno. Protože má skutečně paláce a další budovy seřazené podél hradby jádra, měl by přinejmenším být začleněn ve dvou kategoriích (totéž třeba Zvíkov). Podíval jsem se ještě vedle na Vimperk. Tam sice také vidíme zástavbu po obvodu podél hradby, ale základy bergfritu byly také zde (při nynější barokní kapli) archeologicky zkoumány. Může dojít k tomu, že i jinde ještě budou bergfrit či jiné třídicí možnosti objeveny. Je možné, že se počítá i s propojením stránek hesel (např. bergfrit) s kategoriemi rovněž, jakož asi i s tím, že z úvodu stránky kategorie bude mířit odkaz na výkladové heslo. Ale protože v kategorii půjde vždy spíše o nepřeberný výčet, bylo by asi vhodné u jednotlivých hesel doplnit i výčet těch zvláště příkladných, charakteristických. Je možné, že toto vše je v plánu. Tak jen, že jsem zavadil o ten Vízmburk... MONUDET (diskuse) 19. 7. 2017, 07:02 (CEST)

@MONUDET: Nechápu, co se bude ještě ladit. Pokud tím myslíte, že na základě výzkumu může dojít ke změně klasifikace typu, není přece problém kategorii změnit. Kategorie jsem zatím přiřazoval podle Ilustrované encyklopedie českých hradů. Pokud jde o Zvíkov či Vízmburk: klasifikace hradu odpovídá definici typu, nikoliv podobě názvu. Výskyt bergfritu tedy nutně neznamená klasifikaci jako hradu bergfritového typu (viz heslo Typ hradu na s. 568–569 v uvedené knize). Ostatně jsou hrady, které jsou zařazeny do bergfritového typu, i když žádný bergfrit neměly. Kromě toho Vízmburk někteří autoři klasifikují jinak než Tomáš Durdík, ale to je skutečnost, která by měla být vysvětlena v článku a ne řešena kategoriemi. Mám to v seznamu úkolů.
Články o jednotlivých typech výhledově plánuji, pokud k nim seženu nějaký další zdroj vhodný k doložení encyklopedické významnosti. Mám ho však jen pro hrady přechodného typu. Prozatím jsou stručné a ne zcela ideální definice součástí hesla hrad; samostatný článek mají jen dva typy. --Petr Kinšt (diskuse) 19. 7. 2017, 21:41 (CEST)

Běhounkova medaile[editovat zdroj]

Děkuji. :-) --Petr Kinšt (diskuse) 22. 7. 2017, 21:04 (CEST)

Rovněž děkuji za Vaše příspěvky a blahopřeji k ocenění. --Gampe (diskuse) 22. 7. 2017, 21:58 (CEST)

Hrad nebo tvrz?[editovat zdroj]

Opravdu je tohle hrad? Na základce nám soudružky učitelky vždycky tvrdily, že v tom našem vidlákově máme tvrz, o hradu ani slovo :-) Na hrady.cz (odkaz jste tam dal při založení článku vy sám), kde se to jmenuje Tvrz Kostelec nad Labem, citují z encyklopedie českých tvrzí: Tvrz, označovaná především ve starším období také jako hrad. Na commons to zase nazývají Tvrz Rudeč. Tak nevím, jak by to mělo vlastně být správně?--Rosenfeld (diskuse) 13. 8. 2017, 16:28 (CEST)

Ještě doplnění: v tomhle seznamu jsem našel odkazy na památkový katalog, MonumNet a MIS, všude se to jmenuje „tvrz“.--Rosenfeld (diskuse) 13. 8. 2017, 17:07 (CEST)

@Rosenfeld~cswiki: Tomáš Durdík v Ilustrované encyklopedii českých hradů označuje Kostelec jednoznačně jako hrad. Pokud je v jiných srovnatelných zdrojích označován jako tvrz, může a mělo by to být v článku samozřejmě uvedeno. Jinak podobných objektů, u kterých kolísá označení hrad/tvrz, jsou v Čechách nejspíše desítky. Osobně potom považuji názor evropsky uznávaného odborníka na hradní architekturu za věrohodnější než tvrzení soudružek učitelek nebo označení v anonymních katalozích. Odkaz na hrady.cz dávám do článků zejména kvůli tamním galeriím. Pokud máme dostatek obrázků na Commons, je ten odkaz již zbytečný. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 8. 2017, 09:14 (CEST)

Kategorizace hradů podruhé[editovat zdroj]

Mně je trochu divné, ale rád budu usvědčen z omylu, celé to kategorizování hradů (bergfritový, s obvodovou zástavbou...), zařazování do století. Uznávám, že nějaké souhrnné zpracovávání řady hesel pro jednotlivé typy tu chybí. Mohlo by se to možná napřed probírat v diskusích. Ale hlavně by bylo třeba nějakého syntetického textu, uvádějícího kategorie, typy. Ale možná se to chápe jako prvotní podklad nějakého takového souhrnu. Jinak nevím... MONUDET (diskuse) 13. 8. 2017, 21:37 (CEST)

@MONUDET: Váš komentář se nijak netýká Rosenfeldova dotazu, a proto jsem ho přesunul do nové sekce. Podrobněji se k němu vyjadřovat nebudu, protože jsem to udělal již o o tři témata výše. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 8. 2017, 09:19 (CEST)

Škvorec (starý zámek)[editovat zdroj]

Zdravím. Můžete se, prosím, podívat na část historie u článku Škvorec (starý zámek)? Zcela určitě se jedná o copyvio z knihy A. Sedláčka, nicméně nechci to hlásit. Jednak nevím, jak to u něho s autorskými právy a druhak by po vymazání z článku moc nezbylo. Nejlepší by bylo celou část přepsat s použitím dalších zdrojů a to i vzhledem k tomu, že Sedláček nebývá vnímán jako zrovna nejvěrohodnější zdroj (vzhledem ke značnému množství chyb v jeho pracích). --Freibo (diskuse) 1. 9. 2017, 00:40 (CEST)

Včera jsem si toho všiml také. Autorská práva jsou v pořádku, protože od smrti autora uplynulo víc než 70 let, takže Sedláčkovy knihy jsou dnes volné dílo. Problém je v archaickém jazyku, který je místy na hranici srozumitelnosti, a dělá Wikipedii ostudu. Pokud jde o věrohodnost, podle mých zkušeností vychází většina mladších prací právě ze Sedláčka a pochybuji, že si někdo dal tu práci a znovu prošel prameny. Článek jsem si zařadil do seznamu úkolů, zkusím si na něj o víkendu najít čas a upravit ho. --Petr Kinšt (diskuse) 1. 9. 2017, 06:46 (CEST)

Kalich[editovat zdroj]

Nevim, co znamena VV, ale myslim si, ze je zajimave, ze v budoucnosti tam budou k videni (a castecne uz jsou) zdi, ktere nejsou puvodni! Tak myslim, ze tahle informace ke clanku patri. 88.73.167.161 22. 10. 2017, 21:20 (CEST)

VV = vlastní výzkum
Do článku podobné informace nepatří, protože jejich encyklopedická hodnota je nulová a stylistická úroveň je na tom podobně. Pokud vím, na Kalichu probíhá archeologický výzkum spojený s rekonstrukcí některých částí hradu. Zároveň se snad připravuje kniha věnovaná Kalichu a Panně. Pokud vyjde, může být použita jako jeden ze zdrojů pro rozšíření článku (ovšem kvalitnější formou). Samozřejmě můžete článek rozšířit i nyní s použitím existujících zdrojů. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 10. 2017, 21:34 (CEST)

Blovická pahorkatina[editovat zdroj]

Dobrý den, chtěl bych Vám poděkovat za rozšíření a přidání pravdivých informací do článku Blovická pahorkatina. Měl jsem totiž k dispozici pouze internetové zdroje, a v nich se údaje o tom, co ještě je a co už není Blovická pahorkatina rozcházely. Jsem proto rád, že jste přispěl se svým knižním zdrojem a informace uvedl na pravou míru. Rozhodně nebylo mým úmyslem nějak poškodit čtenáře, spíše jsem měl nedostatek kvalitních a odpovídajících zdrojů. Ještě jednou Vám moc děkuji! S pozdravem a přáním hezkého večera, Jakub Sochor (diskuse) 19. 11. 2017, 18:55 (CET)

Hory[editovat zdroj]

Dobrý večer, omlouvám se, že jsem omylem odstranil některé Vaše editace z příslušného článku. Článek jsem si totiž stáhnul do PC za účelem doplnění v mezidobí vašich úprav a tak přehlédnul provedené úpravy. Zdraví --Lubor Ferenc (diskuse) 2. 12. 2017, 23:49 (CET)

@Lubor Ferenc: To nic, kdybyste mě neupozornil, sám bych si toho nevšiml. Beztak to byly jen drobnosti. --Petr Kinšt (diskuse) 3. 12. 2017, 08:35 (CET)

Řád pilné včelky – počet obyvatel[editovat zdroj]

Děkuji. Původně jsem chtěl šablonu přidat jen k několika obcím na Chomutovsku, ale potom se to tak nějak rozběhlo. --Petr Kinšt (diskuse) 17. 12. 2017, 21:38 (CET)

Hradiště[editovat zdroj]

Vážený kolego, nebudu Vám dávat žádné řády, jen Vám chci poděkovat za Vaši práci.--Railfort (diskuse) 2. 1. 2018, 22:16 (CET)

Díky. Začal jsem, jako obvykle, několika lokalitami v Ústeckém kraji, a teď je alespoň stručnými články zpracován téměř celý Ústecký, Karlovarský a většina Plzeňského kraje. Přesto míst, která chybí, je stále mnoho. --Petr Kinšt (diskuse) 3. 1. 2018, 20:04 (CET)

Skvorec castle vs. Skvorec Chateau[editovat zdroj]

Dobry den, Vazim Vase nazory a proto prosim o osobni nazor na preklad Zamek do Anglictiny. Napriklad iaroslavvs prosazuje nazev Chateau Skvorec coz je nesmysl s kulturologickeho, historickeho a prekladu. Budu vdecny za Vas nazor.

Zamek, Hrad, Castle or Chateau: In English a 'zamek' can mean 'Castle' or 'Country House'. A 'Country House' is a mansion or palace in the countryside, with a park. In each case they are lived-in places - homes. All 'hrady' are castles, ie fortified residences, usually dating from the Middle Ages - although there are quite a few fakes made in the 1820s-40s, when the Romantic Movement was at its height, via the novels of Sir Walter Scott. 'Chateau' is a French word usually covering Country Houses or zamky. The French word for castle - ie a fortified medieval stronghold - is 'Chateau Fort'. However, Chateau is now being used incorrectly. Skvorec isn't a chateau - better to use the word castle. 'Chaetau Skvorec is totally wrong. Smaller castles or country houses are Manor Houses (French: manoire) - but Skvorec, in its high days, wasn't small.... so it is a real castle or hrad. Dmitryeremeev (diskuse) 5. 1. 2018, 04:42 (CET)

@Dmitryeremeev: Hello, my english is very bad, but i think, that Škvorec Castle is better variant than Škvorec Chateau. --Petr Kinšt (diskuse) 5. 1. 2018, 17:56 (CET)

Čtrnáctého století vs 14. století[editovat zdroj]

Hezký den, děkuji za některá vylepšení článku Chříč (i mnoha dalších – všímám si a vážím si), zvláště za doplnění zdrojů, se kterými jsem se před 10 lety příliš necrcal. Ze zbylých ale nemám příliš pochopení pro převod století ze zápisu s číslicemi (14. století) na čistě slovní zápis (čtrnáctého století). Odhaduji, že zápis s číslicemi je na Wiki převažující, je pohodlnější na čtení, resp. pro orientaci v textu a ostatně i pro vytváření odkazů. Nenašel jsem žádné doporučení, které by stranilo čistě slovnímu zápisu. Jsou situace, kde bych se převodu nebránil, ale v takto plošném převodu nevidím moc pozitivního. Měl byste nějaké plus pro slovní zápis?

Z jiného soudku: nevím, zda jste zaznamenal, ale Vaše fotky se dostaly do knihy Tajemství řeky Střely, viz status sestry na FB. --Adam Hauner (diskuse) 22. 1. 2018, 10:27 (CET)

Za mě vždy, pokud je to možné, upřednostňovat číslice. Usnadní to orientaci v textu, ale pomůže to i lidem neznalým češtiny apod. MONUDET (diskuse) 22. 1. 2018, 11:20 (CET)
@Adam Hauner: Díky za info, o fotkách jsem nevěděl, a jejich podobné použití mě vždycky potěší. Pokud jde o psaní číslovek, žádné doporučení nejspíš neexistuje, a já doufám, že ani nebude. Rozhodně neplánuji nějaké hromadné nahrazování číslic slovním zápisem, ale v poslední době jsem to v řadě článků spolu s dalšími úpravami udělal. U nově zakládaných článků dávám v posledních měsících přednost slovnímu zápisu. V běžném textu by se totiž čísla měla zapisovat slovně. Jak píše MONUDET, číslice do jisté míry usnadňují orientaci v textu, ale na druhou stranu zhoršují plynulost a tím čitelnost textu. V extrémních, ale ne zcela neobvyklých, případech vznikají „úžasné“ skupiny číslic typu ve 2. pol. 30. let 16. st., které jsou při správné míře dalších typografických chyb čitelné jen velmi obtížně. Při slovním zápisu toto odpadá a navíc nemusíte řešit typografii (pevné mezery). Mám jednoduché pravidlo: jednoslovné číslovky zapisovat slovně (čtrnácté, padesát apod.). I zde však záleží na dalším kontextu.
Vytváření odkazů ze století a letopočtů spadá ve valné většině případů do kategorie Na co neodkazovat. Také jsem je dříve odkazoval, ale ve výsledku je takový text přemodřený a podstatné odkazy splývají s těmi zbytečnými. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 1. 2018, 16:50 (CET)
Myslím si, že byste to měl přehodnotit a ideálně u většiny případů vrátit změnu zpět: domnívám se (a odhaduji), že vaše vnímání bude menšinové, ostatně přítomnost číselného zápisu v mnoha článcích ukazuje, že ostatní editoři číselný zápis preferují. Úprava v řadě článků dle mého názoru odpovídá hromadnému nahrazování (byť naštěstí nikoliv masivnímu robotickému), přičemž jde dle mého názoru o hromadnou změnu, nad to od nevysloveného, leč užívaného konsensu. Doporučení omezující volnost vznikají právě na základě takových akcí, protože bez nich dochází k nikdy nekončícímu přetahování o vhodný zápis.
Souhlasím, že spojení ve 2. pol. 30. let 16. st. není optimální, už zkratky samotné jsou nevhodné, ale pokud by mělo dojít v takovém případě na úpravu, pak bych preferoval ve druhé polovině 30. let 16. století či ve druhé polovině třicátých let 16. století, tj. století vždy s číslicemi. Kouknu-li na část článku věnující se historii, kde hledám zmínky o konkrétním období, pak se s pomocí číslic dokáži v textu snadno orientovat a dostat se rychle k části, která je pro mne relevantní. Se slovním zápisem to tak snadné není, nestačí jet očima a zachytávat se číslovek, musí se rozpoznat, zda je slovo číslovkou. --Adam Hauner (diskuse) 22. 1. 2018, 19:12 (CET)
V tomto s Vámi souhlasím. Podívejte se ale na sem. V jednom odstavci Pamětihodnosti o nějakých dvou řádcích je pět číselných údajů + odkaz na zdroj, a to prostě nevypadá dobře. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 1. 2018, 21:36 (CET)
Mně tedy psaní číslovek slovy vysloveně komplikuje čtení, protože se čísla v textu neliší od ostatních slov. To vysloveně komplikuje konzumaci textu. Udivuje mě, jak častý je názor, že by se měl text dát pěkně plynule číst, bez toho, aby čtenář zaškobrtával o cifry. To ale u tohoto typu informací není tak podstatné, protože se to prostě jako povídka či skutečný článek nečte. Čtení v kódu také hrozně devastují (třeba při korekturách) nedělitelné mezery. S těmi je vhodné pracovat, když se třeba text upravuje v běžném textovém editoru pro výtisk na papír, pak je samozřejmě nepříznivé a tak trochu pro "sazeče" ostudné, když vyjde na konec třeba předložka "v". Ale zabývat se tímto na webové stránce nedává moc smysl. Stejně je to na každém monitoru jinak. Já vím, že nedojdu pochopení, ale nedalo se... MONUDET (diskuse) 22. 1. 2018, 23:35 (CET)
Nekmíř je pahýl, který trpí především absencí informací. V daném místě jde především o formulační neobratnost, která staví číslovky vedle sebe. Obě století zapsaná slovně se mi opravdu hůře čtou. --Adam Hauner (diskuse) 23. 1. 2018, 09:14 (CET)

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey[editovat zdroj]

WMF Surveys, 29. 3. 2018, 20:21 (CEST)

Řád Františka Palackého[editovat zdroj]

Připojuji se s gratulací. --Lubor Ferenc (diskuse) 1. 4. 2018, 14:56 (CEST)

I já gratuluji. --Jan Polák (diskuse) 1. 4. 2018, 15:07 (CEST)
Děkuji za ocenění. --Petr Kinšt (diskuse) 1. 4. 2018, 21:19 (CEST)

Reminder: Share your feedback in this Wikimedia survey[editovat zdroj]

WMF Surveys, 13. 4. 2018, 03:19 (CEST)

Your feedback matters: Final reminder to take the global Wikimedia survey[editovat zdroj]

WMF Surveys, 20. 4. 2018, 02:29 (CEST)

Právo patroláře[editovat zdroj]

Zdravím, na základě Vaší žádosti jsem Vám přidělil právo patroláře. Měla by se Vám otevřít možnost označit jakoukoliv zatím neprověřenou editaci/článek jako prověřenou. Jako prověřené se označuje cokoliv, co nevyžaduje neprodlenou reakci od zkušeného wikipedisty - článek byl označen příslušnou šablonou, opraven anebo je bez vad. V případě dotazů je neváhejte směřovat přímo na mě. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 8. 5. 2018, 19:04 (CEST)

Zdravím, pokud odhalíte copyvio jako zde (díky!), tak prosím tu editaci označte jako prověřenou, ať to druzí nemusejí zbytečně kontrolovat. Zdraví. --OJJ, Diskuse 26. 5. 2018, 08:29 (CEST)

Copyvio - Švédské šance u Ludéřova ad.[editovat zdroj]

Dobrý den, není mi jasný status copyvií u hesel Švédské šance u Ludéřova, Viereckschanze, Kamenná hlava z Mšeckých Žehrovic vzhledem k Diskuse s wikipedistou:Varan. Má se tedy vše skrýt, nebo ne? --Jvs 28. 5. 2018, 13:46 (CEST)

@Jvs, Varan: Aha, té odpovědi u Varan jsem si nevšiml a nejsem si jist, jak v tomto případě postupovat. Jako autorka textu by asi měla ke článkům poslat svolení autora, ale nevím jak je to s právy vydavatele těch textů. U článku Švédské šance u Ludéřova by to mělo stačit, tam je Varan hlavní autorkou. Copyviem označený obsah článku Kamenná hlava z Mšeckých Žehrovic ovšem vkládal Wikipedista:CS, a podle stylu textu bych řekl, že i další pasáže článku budou opsané z nějaké knihy. U článku Viereckschanze jednu podezřelou editaci vložila Varan, ale ta snad bude doložena svolením uvedeným v diskusi ke článku. Další podezřelou editaci vložil opět CS a odkaz na ni jsem uvedl do zmíněné diskuse. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 5. 2018, 20:39 (CEST)

Tvrz u Vratěnína x Vratěnín (tvrz)[editovat zdroj]

Zdravím. Jste si jistý názvem, na který jste převedl článek? Podle informací šlo patrně o tvrz, ale ke kterému sídlu se vztahovala není jasné. Vztah místa k vratěnínské tvrzi je pouze hypotetický, nikoliv však jistý. --Freibo (diskuse) 21. 6. 2018, 16:12 (CEST)

U podobných archeologických objektů s nejistým či neustáleným názvem (podobně jako u jiných tvrzišť, hrádků nebo hradišť) bývá zvykem objekt označovat podle sousedního sídla nebo katastrálního území. Příkladem je Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí a jiná díla podobného charakteru. V článku jsou uvedeny další používané názvy lokality a v katastrálním území Vratěnína jiný zaměnitelný objekt není. Proto považuji za vhodné dodržet na Wikipedii zavedený zvyk pojmenovávat podobné články s využitím rozlišovače. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 6. 2018, 21:00 (CEST)
V tom případě druhá otázka. Pod jakým názvem bude uvedena vlastní vratěnínská tvrz, která stávala přímo v obci? --Freibo (diskuse) 23. 6. 2018, 10:33 (CEST)
Pokud by snad o ní vznikl samostatný článek, lze oba články rozlišit rozlišovači ve stylu tvrz, tvrziště, zaniklá tvrz apod. --Petr Kinšt (diskuse) 23. 6. 2018, 13:47 (CEST)

Wikipedista:JPolivka[editovat zdroj]

Prosím, abyste rozlišoval mezi diskusní stránkou a stránkou uživatele. --Martin Tauchman (diskuse) 21. 6. 2018, 20:56 (CEST)

Rozlišuji. Tentokrát jsem se jednoduše spletl, takže díky za upozornění. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 6. 2018, 21:02 (CEST)

Pozvánka na Fotoworkshop[editovat zdroj]

Zdravím, nechcete dorazit na setkání Wikipedistů-fotografů, kde se vzájemně učíme fotografickým technikám a práci na Commons?--Juandev (diskuse) 29. 8. 2018, 22:04 (CEST)

Díky za pozvání, ale je to pro mě trochu z ruky. --Petr Kinšt (diskuse) 31. 8. 2018, 21:24 (CEST)

Nj, tak třeba napřesrok se dostaneme blíže k vám.--Juandev (diskuse) 2. 9. 2018, 23:07 (CEST)

Hrad Litice[editovat zdroj]

Dobrý večer, prosím o malou nápovědu (stačí konkrétní odkazy do nápovědy wikipedie), abych mohl doladit člínek o Liticích. Nerozumím úkonům "doplnit řádkové reference" a "oddělit reference od poznámek". Jinak literatury o Liticích je podstatně více, vybral jsem jen ty zdroje, ze kterých jsem čerpal pro článek (a které obsahují unikátní informace); domnívám se, že množství literatury odpovídá rozsahu článku. Děkuji! Ostiensis (diskuse) 30. 8. 2018, 21:26 (CEST)

@Ostiensi: Začnu od konce. Do sekce literatura patří podstatné a pokud možno moderní zdroje, které dále rozšiřují téma článku. Pro čtenáře nejsou moc užitečné odkazy na zastaralá díla z 18. nebo 19. století, zvláště pokud jsou v němčině (jsme česká Wikipedie), zvláště když existují novější. Osobně bych tam nechal tak Durdíka, Musila a nejspíš Sedláčka (vím, 19. století :-)) Knihy Menclové jsou už dost zastaralé. Ostatní články (např. od Cejpové) bych použil jen jako reference.
Do sekce Reference patří jen odkazy na zdroje, ze kterých pochází v článku uvedené informace a ve kterých si je čtenář může ověřit. V zásadě jste je použil správně, ale často je kombinujete s poznámkami (např. „Janovi synové Jaroslav, Vratislav a Vojtěch spravovali nejprve všechny zděděné statky...“). Poznámkami je obecně lépe šetřit a zahrnout je do těla článku, ale pokud na nich trváte, měly by mít vlastní sekci.
Vaše formulace „Z tohoto pojednání, není-li uvedeno jinak, pochází i převážná část zde uvedených informací.“ nemůže na Wikipedii fungovat, protože jak se bude článek v budoucnu měnit, přestane být zřejmé (a ono to není zřejmé ani teď), ke které části článku se vztahuje, takže to chce doplnit odkazy na Musila ke všem informacím, které jsou z jeho díla převzaté (stačí třeba na konec odstavce ve stylu <ref>Musil 1995, s. XY</ref>).
Teď vidím, že na poznámky jste už vyřešil. Jinak kdyby bylo potřeba, klidně se ptejte dál. --Petr Kinšt (diskuse) 30. 8. 2018, 21:55 (CEST)
Děkuji za vysvětlení. Ano, pokud jde o tu literaturu, to chápu a ještě to předělám. V literatuře nechám hlavní věci, dílčí literaturu, ze které cituji detaily, vložím do referencí. Význam obojího už mi je pomalu jasný. To pak řeší i záležitost odstavce "Vaše formulace ... díla převzaté", tomu rozumím - a vlastně je to vymyšleno ve wikipedii docela dobře:).
Ještě jsem se chtěl zeptat na toto: Je možné změnit/přesměrovat "Kategorie:Žamberské panství" na "Kategorie:Liticko-žamberské panství"? Ono jde totiž o jednu správní jednotku, dříve se panství nazývalo litické (podle sídla vrchnosti na Liticích), později žamberské (podle sídla vrchnosti na Žamberku). Územně však jde o totéž. Děkuji.Ostiensis (diskuse) 30. 8. 2018, 22:41 (CEST)
@Ostiensi: Přejmenovat kategorii možné je pomocí odkazu v nabídce Další → Přesunout (vedle vyhledávacího políčka). Po přesunu je ale nutné překategorizovat všechny články a podkategorie, které byly v té původní kategorii zařazené (viz Nápověda:Přejmenování stránky). --Petr Kinšt (diskuse) 31. 8. 2018, 19:06 (CEST)
Moc děkuji za to Liticko-žamberské panství. Články a podkategorie jsem překategorizoval. Na hradu Litice a řádkových referencích ještě zapracuji. Ještě jsem se chtěl zeptat: v Kategorie:Panství v Čechách zbyla prázdná Kategorie:Žamberské panství a Kategorie:Litické panství. Dá se to smazat? Ostiensis (diskuse) 31. 8. 2018, 21:22 (CEST)
@Ostiensi: Prázdné kategorie dřív nebo později někdo nejspíš smaže. Také je můžete zkusit označit šablonou smazat. --Petr Kinšt (diskuse) 31. 8. 2018, 21:42 (CEST)
Tak do toho návrhu na mazání bych se zatím nehrnul, právě mám zajímavou diskusi na téma Litické / Liticko-žamberské panství s Wikipedista:Bohemianroots a tam budeme muset nejprve dojít k nějakému konsensu. Ostiensis (diskuse) 31. 8. 2018, 22:57 (CEST)

Kostel Milosrdné Panny Marie (Vrboska)[editovat zdroj]

Dobrý den, pokud jste přesunul, prosím též o opravy linků. Díky! --Gampe (diskuse) 28. 9. 2018, 14:59 (CEST)

Odkazující stránky jsem kontroloval a nebylo mezi nimi žádné dvojité přesměrování, takže zanášet do historie několika dalších článků drobnou a zbytečnou editaci není nutné. Obvykle přesměrování napřimuji pouze zároveň s dalšími úpravami článku. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 9. 2018, 15:54 (CEST)
Tak dík! --Gampe (diskuse) 28. 9. 2018, 16:45 (CEST)

GMF celky[editovat zdroj]

Ahoj. Měl bych poznámky k [3], [4] a [5]. Když jsem procházel okres Brno-venkov, tedy i tyto tři obce, geomorfologické zařazení jsem používal dle GISu Nature.cz, který všechny tři zobrazuje uvnitř hranic Boskovické brázdy (viz taky úvod všech tří článků, který jsi nezměnil). Je mi jasné, že hranice GMF celků nemusí být napříč zdroji jednotné, takže pokud máš nějaký lepší... Ale bylo by dobré to sjednotit. --Harold (diskuse) 2. 11. 2018, 09:58 (CET)

@Harold: Nevím jestli mám lepší zdroj, protože mapy na nature.cz mi nefungují (nemám Silverlight). Já používám tyhle mapy a tady by měl být odkaz na mapu s konkrétními vesnicemi a zobrazením hranice GMF celků. Myslím, že členění v nich odpovídá prvnímu vydání Zeměpisného lexikonu ČR. V novém vydání z roku 2006 se změnily hranice některých geomorfologických jednotek, a tím by mohl být způsoben rozdíl. Můžeš sem dát konkrétní odkaz na tvé mapy? Zkusil bych je přece jen rozběhnout a porovnat. --Petr Kinšt (diskuse) 2. 11. 2018, 17:05 (CET)
Aha, u mapy je uveden copyright "Mackovčin, P. et al. 2006", to bude asi tím. Mám stažený "AOPK Silverlight Viewer s přednastavenou aplikací MapoMat" z http://webgis.nature.cz/aopkhelp/AopkSilverlightViewer/03_INSTALACE a používám to, když chci něco GMF zařadit. --Harold (diskuse) 2. 11. 2018, 17:21 (CET)
Já MapoMat v Linuxu nerozběhnu, ale spustil jsem ho na jednom starém notebooku, a je viděť, že zrovna tahle oblast vypadá jinak. Škoda, že neumím nějak rozumně zjistit množství rozdílů mezi oběma verzemi, protože jsem poslední dobou strávil dost času kategorizací podle toho staršího členění. Myslel jsem, že změny v členění proběhly zejména na úrovni okrsků. U těch tří vesnic to vrátím a zbytek okresů už projedu podle novějšího členění. --Petr Kinšt (diskuse) 2. 11. 2018, 18:23 (CET)

Vandalové[editovat zdroj]

Ahoj, díky za rychlé revertování vandalismu od anonymního uživatele v článku Jihočeský kraj před pár dny. Já když někoho takového objevím, tak ho vždy nejen revertuji (a upozorním v diskuzi), ale také se podívám do jeho dalších editací. Bohužel totiž napáchal bezprostředně předtím škody i v článku Buckinghamský palác a přišlo se na to až teprve dnes se zpožděním, když na to upozornil jeden ze čtenářů a já to na to konto revertoval. --Blahma (diskuse) 24. 11. 2018, 22:55 (CET)

Další editace obvykle také kontroluji, jenomže tenkrát jsem byl fakt utahaný a jestli si dobře pamatuji, tak jsem šel po téhle editaci rovnou spát. Patrole se věnuji jen příležitostně a do diskuse vandalům nepíšu, protože se mi v takových případech nechce nic vymýšlet ani pátrat po vhodné šabloně. --Petr Kinšt (diskuse) 25. 11. 2018, 21:10 (CET)

K poválečnému osudu politického okresu Přísečnice[editovat zdroj]

Viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1945-121, konkrétně § 8 "Změna sídla správních okresů". Pokud se týče informace o faktické likvidaci okresního úřadu v Přísečnici za druhé světové války, tak tomu bych věřil. Němečtí pohlaváři měli ve zvyku dělat administrativní změny. Po druhé světové válce byly podobné změny zpravidla prohlášeny za neplatné a jelo se podle nějakého provizoria. --Jiří Vaňáček, alias Kirk, Zemské hlavní město Brno, Morava :-) (diskuse) 2. 1. 2019, 20:07 (CET)

Prosím diskutujte na místě, kde diskuse začala. --Petr Kinšt (diskuse) 2. 1. 2019, 20:14 (CET)

Chomutov[editovat zdroj]

Dobrý den, prosím o opravu hesla Chomutov (název „ruzek“ použit vícekrát s různým obsahem). Děkuji --Jvs 12. 1. 2019, 17:33 (CET)

Má nepozornost, opraveno. Díky za upozornění. --Petr Kinšt (diskuse) 12. 1. 2019, 18:42 (CET)

Jihlavská astronomická společnost.[editovat zdroj]

Já tu stránku rád opravím, ale musím na to mít víc než dvacet minut, než mi vše vrátíte. Ještě jsem to měl otevřené a už to byla neaktuální verze. Chyb ve verzi od Jana Poláka je tolik (od začátku do konce), že je daleko snazší odstranit PR z verze od Bezmozku (ta je opravitelná). --Mirek Dočekal (diskuse) 14. 1. 2019, 17:44 (CET)

@Mirek Dočekal: Informace v článku odpovídají referencím. Jediná nepřesnost je časové zařazení výstavy Aleše Koláře. Jinak zahajovat úpravy revertem ozdrojovaného článku není vhodné. Pokud chcete provádět rozsáhlejší úpravy, můžete si článek zkopírovat do svého pískoviště a změny udělat v klidu tam, popř. do článku vložte šablonu Pracuje se. --Petr Kinšt (diskuse) 14. 1. 2019, 18:24 (CET)
@Petr Kinšt: Děkuji, o té šabloně jsem nevěděl, už je tam. --Mirek Dočekal

Železná hvězda kvalitního wikipedisty[editovat zdroj]

Děkuji za metál, udělal mi radost. --Petr Kinšt (diskuse) 4. 2. 2019, 22:06 (CET)

LaSo[editovat zdroj]

Dobrý den, nechcete si v souvislosti s Wikipedie:Porušení práv/Články zřejmě porušující autorská práva/LaSo požádat o práva správce (třeba omezená právě pro tento účel)? Pak byste mohl skrývání revizí řešit rovnou. Za Vaši dosavadní práci v každém případě děkuji. --Jvs 9. 2. 2019, 18:12 (CET)

Už jsem o tom uvažoval, díky za připomenutí. Ještě to promyslím. --Petr Kinšt (diskuse) 10. 2. 2019, 16:27 (CET)

Omluva[editovat zdroj]

[6] Dobrž den, moc se za ten revert omlouvám, ale jen jsem zmáčkl jedno tlačítko a už se to revertoval. Ještě jednou pardon. --Ján Kepler (diskuse) 25. 5. 2019, 07:20 (CEST)

Kaple svaté Anny (Přechovice) – datum zařazení mezi kulturní památky[editovat zdroj]

Zdravím, problematika „magického data“ 3. května 1958 u zařazování objektů mezi kulturní památky naší republiky je mi známá. Chci se ale pozeptat, kde lze najít to skutečné datum zařazení stavby mezi kulturní památky České republiky? Konkrétně třeba u zmiňované přechovické kaple svaté Anny. Díky.--Jan Polák (diskuse) 12. 7. 2019, 08:57 (CEST)

@Jan Polák: V Památkovém katalogu to je na stránce památky, konkrétně v pravém sloupci, kde klikneš na odkaz s odrážkou kulturní památka. Přechovická kaple je tady. --Petr Kinšt (diskuse) 12. 7. 2019, 09:34 (CEST)
Díky. Hned jsem si to musel zkusit. :-) --Jan Polák (diskuse) 12. 7. 2019, 18:27 (CEST)

Křížová hora[editovat zdroj]

Docela by mě zajímalo, co vám vadilo na funkčním linku o záhadách na Křížové hoře, jen např. Jan Křoča v knize Tajemná místa severních Čech Křížové hoře věnuje dvě stránky, 79 a 80, info o knize zde [7], navíc sice byl špatně rok by e křížová hora stala památkou, ale není to náhodou rok 1969 a ne 1966? prosím o zdroj. Jinak zas rok 1969 je uveden zde [8], neopravuji to sám, nám špatné zkušenosti revertováním. Kdybyste na tom roku trval.Mirek256 12. 7. 2019, 14:33 (CEST)

@Mirek256: Rok 1966 je uveden v Památkovém katalogu, což je podle mě věrohodnější zdroj. Odkaz na zdroj, byť nepřímý, v článku u roku je. Teprve teď jsem si ale všiml, že souvětí takhle nedává smysl. Nicméně reference č. 4 rozhodně rok 1964 nedokládá, takže bych tu druhou část klidně odmazal. A pokud jde o odkaz na web, tak nic proti pověstem a záhadám, ale opravdu odkazujeme na stránky, kde se řeší psychotronika, podivné energie, kyvadla a jakýsi řidič je odborníkem na energetické linie? Kde množství stříbrně lesknoucích se částeček (snad) dokládá přítomnost stříbra? --Petr Kinšt (diskuse) 12. 7. 2019, 16:40 (CEST)
Tak to necháme být, ale i propagační materiály co dostanete v infocentru udávají rok 1969, ale asi to mají špatně, není to až tak důležité. Jinak, myslím to článku je, poutní místo na Křížové hoře vzniklo díky zázračnému uzdravení viz [9], sice tomu nemusíme věřit, že chromý začal znovu chodit (i nahoru na horu běhal), legenda o studni se k ní váže taky, legenda o navracení zraku slepým taky. Nemusí se nám to líbit, ale díky tomu kde kaple i křížová cesta je.Mirek256 12. 7. 2019, 16:56 (CEST)

Editaton Prachatice 2 - 30. 10. - 3. 11. 2019 Prachatické muzeum[editovat zdroj]

Zdravím srdečně, zveme alespoň k distanční účasti k nějakému tématu z Vašich zájmů (památky). Budeme se těšit, pěkný den.--Elektracentrum (diskuse) 21. 9. 2019, 11:49 (CEST)

Památky[editovat zdroj]

Dobrý den, mohu se zeptat a základě čeho ze článku o památkách odstraňujete zdrojem doložené datum, od kterého památka požívá zákonné ochrany? Informace doložené zdrojem není žádoucí odstraňovat. Pokud tak není učiněno na základě nějakého širšího konsenzu, je to proti pravidlům Wikipedie. --Xth-Floor (diskuse) 21. 10. 2019, 23:16 (CEST)

@Xth-Floor: Problém s počátkem památkové ochrany vystvělil ŠJů Pod lípou – v archivu (sekce Památkou od 3. května 1958). Skutečné datum začátku památkové ochrany je v Památkovém katalogu na stránce památky, konkrétně v pravém sloupci, ale zobrazí se až po kliknutí na odkaz u odrážky kulturní památka. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 10. 2019, 06:27 (CEST)
Děkuji za odpověď. Toto je přesně důvodem, proč pravidla Wikipedie výslovně neumožňují odstranění informace doložené zdrojem. Příspěvek na Vámi odkazované stránce totiž není ničím podložený a vychází z předpokladu, že 'všichni památkáři opisují nesmysl, jen já tomu rozumím'. Existovaly již starší soupisy památek a Zákon č. 22/1958 Sb. právě proto stanovil, že se památková ochrana vztahuje i na objekty, které ještě nebyly do nového (státního) seznamu přepsané. Případné sporné objekty byly považované za památky, dokud nebylo příslušným ústavem rozhodnuto jinak. Z toho důvodu je datum „od 3. května 1958“ zcela správné a korektní. Rozporovat ho lze nanejvýš u objektů vzniklých prokazatelně později. Na objekty, které existovaly již před rokem 1958 a již tehdy byly považované za památku, bylo nahlíženo, jako kdyby do seznamu byly zapsány (dokud případně nebylo v individuálním případě rozhodnuto jinak). Je proto silně nežádoucí tento údaj plošně odstraňovat, snad by bylo vhodné jen upravit formulaci, pokud je v nějakém ohledu nevhodná nebo nepřesná. Předem díky za pochopení. --Xth-Floor (diskuse) 22. 10. 2019, 09:57 (CEST)
Domnívám se, že pravdu má kolega Petr Kinšt a ŠJů. To, že existoval zákon č. 22/1958 Sb. s účinností od 3.5.1958 (zákon byl zrušen k 1.1. 1988 a nahrazen zákonem č. 20/1987 Sb.) nic nemění na skutečnosti, že kulturní památkou se objekt stane teprve nabytím právní moci příslušného právního výnosu, nikoliv jeho uvedením na nějaký pofiderní seznam památek. Obdobně to platí i o zrušení památkové ochrany, kdy ochrana zanikne až nabytím právní moci příslušného právního aktu. Odkazuji i na tuto diskuzi ke kostelu v Lobendavě. --Lubor Ferenc (diskuse) 22. 10. 2019, 11:16 (CEST) oprava - překlepy --Lubor Ferenc (diskuse) 22. 10. 2019, 14:23 (CEST)
Za prvé nevím, proč měníte text mého příspěvku. Edituji zpět. Za druhé opakuji, že zákon č. 22/1958 Sb. výslovně stanovil, že se památkami stávají i objekty, které nejsou ještě zapsané na seznam. Za třetí opakuji, že toto koresponduje s dostupnými zdroji. Nevidím proto důvod si vytvářet nějaký vlastí právní výklad, který nemá oporu v zákonech, nemá oporu ve zdrojích a jehož aplikace na Wikipedii je proti jejím pravidlům, neboť jim odporuje (dochází v důsledku něj odmazávání doložených údajů, které jsou navíc správné). Pokud už si ten zákon nechcete najít a přečíst, najdete stručný výtah ve článku Kulturní památka (Česko), kde je uvedeno (cituji): „Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, v § 7 stanovil, že památky se z evidenčních důvodů zapisují do státních seznamů památek, ale že chráněny jsou i památky do seznamů nezapsané. Památky zákon v § 2 obecně definoval, přičemž odst. 3 stanovil, že v pochybnostech se považuje věc za památku až do rozhodnutí výkonného orgánu krajského národního výboru, který si před rozhodnutím vyžádá posudek ústavu památkové péče a ochrany přírody.“ Dané objekty se tedy skutečně staly kulturními památkami k roku 1958 a v souladu s tímto zákonem jimi byly až do případného zrušení památkové ochrany. --Xth-Floor (diskuse) 22. 10. 2019, 15:40 (CEST)
V tom prvním odkaze ŠJů rozporuje uvedění data jako data zápisu na seznam. Ale ta „pouhá fikce“ je ten jeho vlastní výklad, jak píšete. Na druhou stranu, uvádění data 3. 5. 1958 vytváří dojem (pro toho, kdo ho nezná), že tam byl nějaký akt spojený konkrétně s danou památkou, něco jako bychom psali o konkrétní osobě, že se 28. 10. 1918 stala občanem Československa. Snad by šlo vymyslet nějakou obecnou formulaci, jako od účinnosti památkového zákona v roce 1958 je chráněn…--Matěj Orlický (diskuse) 22. 10. 2019, 16:01 (CEST)
@Xth-Floor: Za ten přepis (jedná se o jednu číslovku) se omlouvám. Domníval jsem se, že opravuji svůj vlastní překlep. Samozřejmě, že ozdrojované informace, byť chybné, by se měnit neměly. Ovšem když najdu jinou, správnou informaci, tak ji použiji a ozdrojuji jiným, správným zdrojem. Ono v památkovém katalogu je řada nepřesností, dokonce i zásadních chyb. Jako příklad uvedu článek Bohland a Fuchs. Památkový katalog uvádí, že se jedná o textilní továrnu. Ve skutečnosti se jedná o bývalou továrnu na hudební nástroje. Jistě uznáte, že ta trubka, která je na obrázku v článku i s firemní rytinou „Bohland&Fusch“, není vyrobena z textilní tkaniny. Řada článků na internetu přebrala údaje z Památkového katalogu. Tištěné publikace ovšem, na rozdíl od PK, uvádějí správně továrnu na hudební nástroje. S pozdravem --Lubor Ferenc (diskuse) 22. 10. 2019, 16:54 (CEST)
@Xth-Floor: Promiňte, zrovna tohle jste napsal stylem 'jen já tomu rozumím', ale zároveň mi připadá, že jste napsal v podstatě to samé co ŠJů u první odrážky v odkazované diskusi. Jinak se také domnívám, že památka se stávala/stává kulturní památkou teprve nějakým právním výnosem a datum jeho platnosti je uvedeno v PK. V oné diskusi ŠJůova tvrzení sice nikdo nerozporoval, ale shoda evidentně nepanuje, takže s úpravami zatím přestanu. Ovšem pokud je velká většina památek kulturními památkami od 3. května 1958, je absurdní tuto informaci uvádět ve stovkách článků a úplně postačí, když je uvedena v článku kulturní památka, na který je ostatně z článků jednotlivých památek i nadále odkazováno. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 10. 2019, 22:05 (CEST)
Nemůžu souhlasit s tím, aby nebyl uváděn tento údaj. Pokud ze zdrojů vyplývá, že přesnější údaj není, pak je potřeba uvést tento (byť třeba i s nějakou poznámkou) a dát šanci čtenáři pochopit zapeklitost této informace, než mu tu informaci nedávat vůbec s tím, že jí možná jednou najde v nějakém jiném článku, když bude dostatečně zvídavý, dostatečně neúnavný a dostatečně klikající na hyperodkazy. --Palu (diskuse) 23. 10. 2019, 08:06 (CEST)
Ten předpoklad platí jen pro památky, které se jimi staly v novější době. Pro všechny starší platí, že se jimi staly účiností zákona v roce 1958. Pak se památky úředně sepisovaly, čímž se status památky potvrzoval, nikoli vytvářel. A po třiceti letech, když byly seznamy kompletní, tak se změnila pravidla a začlo platit to, co píšete. K uvádění data 1958 viz můj návrh výše. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 10. 2019, 08:29 (CEST)
Nedomnívám se, že bych to napsal stylem „jen já tomu rozumím“, naopak se odkazuji na pravidla Wikipedie (která byla stávajícím přístupem porušována, protože bez nějakého zjevného konsenzu docházelo k odmazávání doložených dat) a dále jsem se odkázal na konkrétní zákon, který popisuje tehdejší právní mechanizmy. Tím se v odkazované diskuzi nikdo pořádně nezabýval. Jak jsem zmínil výše, bylo by dobré zvolit nějakou opatrnější formulaci, ale rozhodně nepovažuji za správné paušální odmazávání roku 1958, neboť v souladu s tehdejším zákonem se skutečně diskutované objekty staly památkami k okamžiku, kdy zákon vstoupil v platnost a nikoli až zápisem do seznamu. Každopádně děkuji všem účastníkům diskuze, kteří se snaží hledat lepší řešení (než to dosavadní) --Xth-Floor (diskuse) 23. 10. 2019, 17:42 (CEST)
@Xth-Floor, Matěj Orlický, Palu, Petr Kinšt: Zdravím. Lubor Ferenc ve vztahu k době před rokem 1988 nemá pravdu v tom, že „kulturní památkou se objekt stane teprve nabytím právní moci příslušného právního výnosu, nikoliv jeho uvedením na nějaký pofiderní seznam památek“. Za účinnosti zákona 22/1958 Sb. rozhodovaly o tom, co je kulturní památkou, pouze objektivní znaky, a to nezávisle na jakýchkoliv úředních výnosech i „pofiderních seznamech“. Zápisem do státního rejstříku byl status kulturní památky pouze potvrzován, nikoliv zakládán. Zákon č. 20/1987 Sb. ovšem toto pojetí zcela zásadně změnil a navíc svými přechodnými ustanoveními narušil kontinuitu památkového statusu: nově už byly kulturními památkami pouze zapsané kulturní památky, přičemž zákonem byly za kulturní památky prohlášeny všechny objekty, které před účinností tohoto zákona byly zapsány do těch pofiderních seznamů. Ostatní kulturní památky ke dni účinnosti zákona kulturními památkami ve smyslu právní definice přestaly být. Od 1. 1. 1988 se pak nově mohly kulturními památkami stát pouze ty objekty, které jimi byly výslovně prohlášeny.
Jedním problémem je, že v letech 1988 a 1989 byly ještě do starých státních rejstříků zapisovány objekty, které nebyly řádně prohlášeny kulturními památkami podle nového zákona. Posouzení těchto případů je právně poměrně komplikovanou záležitostí a soudní rozhodnutí dosud vycházela z teze, že tyto neoprávněné (nezákonné) zápisy jsou považovány za platné až do té doby, dokud nejsou za neplatné prohlášeny.
Co se týče památek zapsaných do státního rejstříku bez správního řízení v letech 1958 až 1987, resp. 1989, u většiny z nich je sice velmi pravděpodobné, že mohly být kulturními památkami ve smyslu zákona už před zápisem do rejstříku, ovšem z faktu, že k určitému datu byly památkami seznány a jako takové zapsány, nelze žádným udržitelným právním výkladem doložit, že by jejich památková hodnota trvala odjakživa a byla neměnná. Tedy ani nelze právně zdůvodnit paušální předpoklad, že by všechny byly kulturními památkami již od 3. 5. 1958. Pokud bychom takovou "logiku" měli akceptovat, pak bychom nejspíše také museli brát za dané, že i všechny památky prohlášené od roku 1988 až do dnešního dne byly kulturními památkami ve smyslu tehdejšího zákona již v letech 1958 až 1987, s počátkem roku 1988 kulturními památkami být přestaly a nově se jimi později znovu staly na základě prohlášení. A museli bychom reflektovat i to, že velké množství objektů bylo ve smyslu zákona kulturními památkami od 3. 5. 1958 až do 31. 12. 1987, ačkoliv nebyly nikdy do žádného seznamu památek zapsány. Taková fabulace či spekulace samozřejmě Wikipedii nepřísluší a proto bychom měli střízlivě konstatovat památkovou ochranu pouze v tom rozsahu, v jakém je důvěryhodně úředně potvrzena. Přičemž ten údaj v rejstříku, který zjevně není podložen žádnou právní skutečností a v řadě případů je prokazatelně a zjevně nepravdivý a nesmyslný (např. v případě Paláce kultury), důvěryhodným zdrojem prostě není a NPÚ ani není žádným zákonem zmocněn ani pověřen takovýto spekulativní údaj do ÚSKP uvádět.
Pokud u takových památek uvádíme, že "byly kulturními památkami od roku 1958", pak je to nepodložená spekulace, protože první zápisy do státního rejstříku proběhly až o několik let později. Ale v drtivé většině případu (až na výjimky typu Paláce kultury) se tato spekulace může blížit pravdě, a lze to zdůvodnit alespoň tím, že stejného zkreslení se dopouští i redakce ÚSKP. Pokud však máme v nějakém článku napsáno, že nějaký objekt byl zapsán nebo prohlášen kulturní památkou v roce 1958, pak je to vždy jednoznačná nepravda, protože v tom roce nebyla ani jediná kulturní památka úředně ani zapsána do státního rejstříku, ani prohlášena kulturní památkou ve správním řízení. Objekty, které v roce 1958 objektivně naplňovaly znaky kulturní památky, je naplňovaly naprosto nezávisle na jakémkoliv evidenčním nebo úředním úkonu provedeném v pozdějších letech. --ŠJů (diskuse) 25. 10. 2019, 01:53 (CEST)
Pokud vynecháme soukromé právnické spekulace, který právní výklad nebo postup zodpovědného úřadu je nesprávný, zbývá nám upozornění, že datum 1958 se má uvádět podle zdroje jako počátek ochrany, ne jako datum zápisu či prohlášení ve správním řízení. --Matěj Orlický (diskuse) 25. 10. 2019, 09:21 (CEST)