Diskuse s wikipedistou:Petr Kinšt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dobrý den, moc bych Vám chtěl poděkovat za přidání fotografie k chráněnému území a rovnou Vás přivítat na české Wikipedii. Doufám, že to nebyla první vyfotografovaná lokalita! :) S pozdravem

Chmee2 (diskuse) 14. 4. 2014, 17:04 (UTC)

Obsah

Mediagrant: chráněná území[editovat zdroj]

Dobrý den, všímám si, že hodně cestujete po okrese Chomutov, odkud nahráváte velice pěkné fotografie. Napadlo mne, jestli byste neměl zájem, aby Vám sdružení Wikimedia Česká republika proplácela cestovní náklady. Pokud by Vás to zaujalo, podívejte se prosím na odkaz našeho grantu, který toto umožňuje. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 11. 5. 2014, 17:04 (UTC)

Dobrý den, vím o té možnosti, ale většinou jezdím na kole, takže náklady mám jen malé a nijak mě nezatěžují. Třeba grant využiji někdy v budoucnosti. Petr Kinšt (diskuse) 12. 5. 2014, 16:57 (UTC)

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Nováček[editovat zdroj]

Wikikytička[editovat zdroj]

A já se přidávám taktéž k poděkování a ke gratulaci a to s mým díky za Vaší práci na tématu chráněných území ;) S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 29. 7. 2014, 11:12 (UTC)

Hrady[editovat zdroj]

Díky za pěkné články o malých a zaniklých hradech! Jsou bezvadné. S pozdravem --Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 1. 2015, 13:47 (CET)

Řád[editovat zdroj]

BoNM - Czech Republic Hires.png

Zdravím, jako malé poděkování za soustavně dobrou práci na článcích o místech, městech a dalších zejména v severozápadních Čechách jsem Vám udělil Řád České republiky. Ještě jednou díky--Horst (diskuse) 21. 2. 2015, 20:28 (CET)

Děkuji, potěšilo. Petr Kinšt (diskuse) 21. 2. 2015, 20:52 (CET)

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Učeň, Student[editovat zdroj]

Zdravím, před týdnem jste dosáhl na Studenta, proto Vám jej zde přidávám zároveň i s historicky dosaženou hodností Učeň.

Mějte se a díky za Vaši práci. --Jan KovářBK (diskuse) 13. 3. 2015, 18:00 (CET)

Díky Petr Kinšt (diskuse) 13. 3. 2015, 19:31 (CET)

Kostel Narození Panny Marie (Klášter Hradiště nad Jizerou)[editovat zdroj]

Pokud máte chuť se do tohoto článku pustit hlouběji, nabízím naskenovaného Šimáka. --Gampe (diskuse) 8. 6. 2015, 21:51 (CEST)

Článek jsem pouze trochu upravil, aby lépe vypadal, ale další rozšíření nechám na někom jiném. --Petr Kinšt (diskuse) 9. 6. 2015, 09:09 (CEST)

Doplňování katastrálních území[editovat zdroj]

Kolego, možná by se k doplňování katastrálních území mohla hodit tahle stránka: Wikipedista:Jan Polák/Katastrální území 2‎. Obsahuje pouze ty obce, které byly uvedeny v kategorii Údržba:Chybí název k. ú. Pokud si to nějak rozdělíme (například, že každý uděláme obce od určitého písmenka), můžeme to rychle vyřídit. --Jan Polák (diskuse) 10. 8. 2015, 07:30 (CEST)

Ahoj, ten seznam práci hodně usnadní. Ráno jsem začal od konce, takže v tom mohu pokračovat, udělám obce od V a budu pokračovat směrem k začátku abecedy. --Petr Kinšt (diskuse) 10. 8. 2015, 21:43 (CEST)
Super, pokud by se Ti hodilo do tabulky ještě nějaký údaj přidat, dej vědět. :-) --Jan Polák (diskuse) 11. 8. 2015, 10:02 (CEST)
Doplnil jsem ještě čtvrtý sloupec přímo odkazující na editaci článku. Snad to pomůže. --Jan Polák (diskuse) 11. 8. 2015, 11:11 (CEST)

Řád pilné včelky[editovat zdroj]

Děkuji -- Petr Kinšt (diskuse) 26. 8. 2015, 21:46 (CEST)

Radonice zámek[editovat zdroj]

Pane kolego, pokud byste chtěl svůj článek trochu zamodrat (a vládnete němčinou lépe než já), našel jsem na německé wiki článek Jan Anton Losy von Losinthal. Jinak Vám přeji neubývající chuť do práce.Feťour (diskuse) 7. 9. 2015, 19:02 (CEST)

Německý článek je o otci toho radonického Jana Antona (jmenovali se stejně), ale i tak díky za upozornění. Připsal jsem si ho do seznamu témat ke zpracování a zkusím ho přeložit. --Petr Kinšt (diskuse) 7. 9. 2015, 21:19 (CEST)

země Františka Josefa[editovat zdroj]

Pokud píšeš o „zemi Františka Josefa“ jako o fyzickogeografickém objektu, tak se píše s malým písmenem z ve slově země (ISBN 978-80-86918-64-8, strana 89). S velkým písmenem Z by se psal např. název správní jednotky. Obdobný příklad je „Země královny Maud“ (norský územní nárok, ISBN 978-80-86918-57-0, strana 17) × „země královny Maud“ (území, ISBN 978-80-86918-71-6, stana 177). Podobně je to s názvem „Ostrov prince Edvarda“ (provincie) × „ostrov prince Edvarda“ (ostrov). -xfi- 23. 10. 2015, 17:43 (CEST)

Mittwerwald/Hrad na radči[editovat zdroj]

Dobrý den pane kolego, děkuji za vaše rozšíření mé stránky Mitterwald resp. Hrad na Radči. Můžete mi však prosím vysvětlit, proč došlo ke změně názvu? Uvádíte, že kvůli nesprávnému názvu lokality. Zajímá mě, proč se je jméno Mitterawald špatně, vždyť se ten hrad také tak jmenoval. Používá se i např. počeštělá verze Mitrvald, takže tím spíš nechápu, proč s tímto názvem nesouhlasíte. Myslím si, že pojem Mitterwald je mnohem jasnější než, když to napíšu nadneseně, "nějaký Hrad na Radči". Předem děkuji za vysvětlení, s pozdravem MiroslavRouta (diskuse) 7. 12. 2015, 19:31 (CET)

Dobrý den, ve skutečnosti jsem při přesunu hodně váhal. Jméno Mitterwald není špatně, ostatně jsem ho v textu zmínil. Řada novějších zdrojů ho však nepoužívá a označení Hrad na… se běžně používá u lokalit s nejistým nebo neznámým názvem. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů i její dodatky používají označení Hrad na Radči. Na webu hrady.cz je použit název Radeč a stejně tak na mapy.cz (to je však odvozeno až od názvu hory). Naproti tomu v Turistickém atlasu Česka od Shocartu je použit název Mitterwald. K přesunu na nový název jsem se nakonec přiklonil ze dvou důvodů: 1) Durdíkovu Ilustrovanou encyklopedii za důvěryhodnější a 2) dle rozboru Petra Rožmberského, který lokalitu s názvem ztotožnil, se název Mitterwald neujal ani ve středověku. --Petr Kinšt (diskuse) 7. 12. 2015, 19:55 (CET)
Dobrá, nechme tedy Hrad na Radči. Já jsem při tvorbě názvu vycházel z turistické mapy, ale vaše argumenty mají své dobré opodstatnění a při zadání pojmů "Mitterwald" či "Mitrvald" google zařadí tuto wikistránku na přední místa. MiroslavRouta (diskuse) 7. 12. 2015, 20:09 (CET)

Žerotín - obyvatelstvo[editovat zdroj]

Zdravím, v hesle Žerotín (okres Louny) jste přidal údaje o obyvatelstvu. Liší se ale výrazně od Otty. Chybný se mi zdá bude spíše ten Otta, ale přesto raději píšu vám jakožto autorovi, kdybyste se chtěl na to podívat a případně to nějak korigovat nebo vysvětlit. Díky, --Palu (diskuse) 28. 3. 2016, 20:48 (CEST)

Netuším, kde se vzal tak velký rozdíl, ale chybně bude asi Otta, protože když se podíváte na časovou řadu, musely by být špatně údaje i z dalších let. Čísla v tabulce jsou ze statistických lexikonů, ve kterých si je můžete ověřit. ČSÚ však na webu často mění adresy, takže odkazy na ně v článku nefungují, a proto je přidávám sem: Historický lexikon obcí, 1. díl, str. 402 a Statistický lexikon obcí 2013, str. 308. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 3. 2016, 21:14 (CEST)
Právě kvůli té časové řadě jsem si říkal to samé, že chyba bude v Ottovi. --Palu (diskuse) 28. 3. 2016, 21:30 (CEST)
Otázka je, jestli by se neměla přidat do Otty na Wikizdrojích nějaká redakční poznámka. --Palu (diskuse) 28. 3. 2016, 21:31 (CEST)
Podíval jsem se na několik dalších obcí. Toužetín, Tvršice, Obrnice a Patokryje sedí, Peruc se liší o dva (odhaduji, že ti dva měli jinou národnost než českou nebo německou), Podlesice o jednoho (asi stejný případ). Ovšem třeba Petrohrad se liší o hodně, i když zrovna tam to může být sloučením s vesnicí Chlumčany. --Petr Kinšt (diskuse) 29. 3. 2016, 20:14 (CEST)
A nemohli mít v Žerotíně také jinou národnost (ale nevím o tom, že by tam kdy byl nějaký vysoký podíl jiné než české národnosti). Asi bych dal k tomu Ottovi tu redakční poznámku, aby to nemátlo. --Palu (diskuse) 29. 3. 2016, 20:16 (CEST)
Asi nemohli, protože při sčítání z roku 1921 mělo všech 442 obyvatel československou národnost. To by znamenalo, že za těch dvacet let muselo dojít k obrovské změně národnostního složení, a to by se zase odrazilo v nějaké historické události. Navíc nevím, jestli Otta rozlišuje i jiné národnosti. Možná je to prostě chyba a poznámka u Otty by byla dobrá. --Petr Kinšt (diskuse) 29. 3. 2016, 21:00 (CEST)
Pokusil jsem se doplnit. V případě nepřesnosti prosím doupravte, díky. --Palu (diskuse) 30. 3. 2016, 00:38 (CEST)
@Palu:Nechcete napsat do té vesnice nebo lidem ze statistického úřadu, jestli to nedovedou vysvětlit? skim (diskuse) 31. 3. 2016, 11:54 (CEST)
@Skim: Pak se nabízí otázka, proč tak neučiníte sám… :-) Jinak se ta diference dá případně zmínit přímo ve Wikipedii u hesla Žerotín (okres Louny). --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2016, 12:13 (CEST)
@Jan Polák:Jasně, o tom jsem taky přemýšlel, že bych tam napsal sám. Zkoušel jsem hledat, proč to tak je, a zatím nemám vysvětlení. Na druhou stranu, tady pánové to našli a otevřeli, takže to můžou i dořešit. ☺ Pokud je to opravdu chyba, o čemž nejsem přesvědčen, tak jsem také pro to napsat to do Wikipedie. skim (diskuse) 31. 3. 2016, 12:49 (CEST)

Napsal jsem na obec, dnes jsem dostal odpověď od místostarosty: „Přeji dobrý den, pročítám kroniku a zatím jsem se žádný údaj o počtu obyvatel a počtu domů v uvedeném roce 1900 nenašel.“ skim (diskuse) 25. 4. 2016, 18:03 (CEST)

@Palu:Myslím, že tady je to jasně vysvětleno. skim (diskuse) 26. 4. 2016, 14:45 (CEST)
Skvělá práce. Jsem rád, že se to vysvětlilo. Z toho pramení, že chyba to skutečně nebyla. Aby byly počty v článku na Wikipedii korektní, bylo by nanejvýš dobré alespoň přidat do tabulky poznámky, do kdy až se počítal Zichovec pod Žerotín. Ještě lepší by bylo rovnou vést ty údaje odděleně ve dvou řádcích, což by bylo nejkomplexnější a informačně nejhodnotnější, přitom nejpřehlednější. Ještě jednou děkuji za nalezení problému. --Palu (diskuse) 26. 4. 2016, 15:34 (CEST)
@Palu:Jasně. Takže teď můžeme k té jedné inkriminované položce uvést, že se do toho započítával i Zikovec. Já osobně nevím kdy se to oddělilo. Začalo to asi v tom roce 1678, alespoň se to na Wikipedii píše. skim (diskuse) 26. 4. 2016, 20:32 (CEST)
V článku Zichovec se píše, že k vyčlenění Zichovce z lounského okresu došlo roku 1949, což si osobně myslím, že bude asi ten rok, kdy se vydělil Zichovec z pod Žerotína, kde byl od svého vzniku. --Palu (diskuse) 27. 4. 2016, 09:38 (CEST)
To zní pravděpodobně. Každopádně ta tabulka zde v revizi je IMHO uplně mimo. V roce 1900 je tam uvedeno 480 obyvatel a 84 domů, což je přesně číslo z toho mnou zmiňovaného lexikonu pro Zichovec v roce 1904. Rozhodně to není číslo pro samotný Žerotín ani pro součet těch dvou. A vůbec, celé mi to nějak nesedí. To znamená nejlépe zajít do knihovny a celé to zrevidovat. skim (diskuse) 9. 5. 2016, 12:09 (CEST)
Na historické mapě na mapy.cz je Zichovec podstatně menší než Žerotín, takže je zvláštní, že měl v roce 1900 3× víc obyvatel. V úvodu Historického lexikonu obcí (1869–2001) na straně 29 autoři v obecné rovině vysvětlují příčiny rozdílů v porovnání se staršími údaji. Konkrétní problém to ale neobjasňuje. Zichovec podle něj má 154 obyvatel ve 31 domech, což zase odpovídá Žerotínu na Krameriovi. --Petr Kinšt (diskuse) 9. 5. 2016, 18:51 (CEST)

Opevněné kostely v okrese Chomutov[editovat zdroj]

Škoda, nějak se v tom samozřejmě vyznám, ale jinak prostě vím proč je třeba, aby kostel v Křímově byl i (nebo hlavně) v kategorii Opevněné kostely v Česku. Bohužel vznikla kategorie kostelů v okrese Chomutov dříve, ale výsledkem je nešikovné řešení. Gotické kostely také nadělíte po okresech... Ale jinak se nic vážného neděje. To asi ten pátek. Anebo to možná měl být apríl... --MONUDET (diskuse) 1. 4. 2016, 21:15 (CEST)

Články se obvykle řadí do nejnižší možné kategorie, viz Nápověda:Kategorie.Zakládal jsem ji já a pokud Vám připadá jako nešikovná, můžete ji navrhnout na smazání. --Petr Kinšt (diskuse) 1. 4. 2016, 21:41 (CEST)

Možná hledáte[editovat zdroj]

Dobrý den, kolego, pár obecnějších poznámek k použití {{Možná hledáte}}, jak jste ji např. vložil do Ostré:

  1. Hranice sice není přesně stanovena, ale zde považuji za typický příklad pro použití {{Různé významy}}: totožné názvy, liší se jen rozlišovačem.
  2. tento= Použití je vhodné tam, kde je potřeba jasněji rozlišit oba významy; nedává příliš smysl plošné použití tohoto parametru, kdy se v podstatě jen opakuje obsah první věty (vč. odkazu).
  3. Přebytečné odkazy – pokud to není potřeba (červený odkaz), proč odkazovat na jiné články, než na ten, který čtenář možná hledá? Pokud hledá informace o zaniklé vsi, asi nehledá článek o karlovarském okrese. Také to znesnadňuje orientaci, na co vlastně kliknout.
  4. Do článku s rozlišovačem (Ostré (vojenský újezd Hradiště)) se tyto šablony zpravidla nevkládají: při vyhledávání článku se čtenáři běžně nestane, že by do názvu přidal nevhodný rozlišovač. Ale samozřejmě záleží na případu, např. Kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi zaměnitelný s jiným kostelem Panny Marie, který je také Na Slupi.

Snad Vám budou mé podněty užitečné. Zdraví Matěj Orlický (diskuse) 6. 4. 2016, 22:16 (CEST)

Reference - Kostel svatého Šimona a Judy (Lenešice)[editovat zdroj]

Ahoj, opravil jsem poněkud nestandardně vložené reference v článku Kostel svatého Šimona a Judy (Lenešice). Podívej se prosím na nápovědu:

Pokud bys měl nějaké dotazy, klidně mi napiš. Zdraví a děkuje --Gampe (diskuse) 14. 5. 2016, 19:09 (CEST)

@Gampe: Ahoj, nebyly vložené nestandardním, pouze méně obvyklým způsobem. Viz Reference pod článkem v tebou odkazované nápovědě. --Petr Kinšt (diskuse) 14. 5. 2016, 19:18 (CEST)

přívlastek těsný[editovat zdroj]

Je to asi na rozpravu. Ale v tom článku je použit přívlastek volný, a ten se odděluje čárkami--Jan kozak (diskuse) 20. 5. 2016, 17:12 (CEST)

Nebo přístavek? S tímto moderní uživatelé češtiny velmi zápolí. Někdy má podobné vlastnosti i výčet, který ale zase čárkou nekončí. Dnes vidíme, že se, asi "alibisticky", používá čárek, strašně moc. --MONUDET (diskuse) 22. 5. 2016, 08:57 (CEST)

Obrácený svět kostela ve Skupicích?[editovat zdroj]

Jak vidět, tak asi o nic nejde. Každopádně ten kostel má v západní stěně presbyteria vítězný oblouk a zazděné okénko je ve východní stěně presbyteria. Ale na opravu nespěchám. :-) tak či tak je Váš obsáhlý soubor kostelových hesel vynikající. --MONUDET (diskuse) 28. 5. 2016, 17:58 (CEST)

Díky. Mě to taky zarazilo, už když jsem článek psal. Jenomže kostel je orientovaný k severovýchodu, takže jsem si řekl, že autor hesla v UPČ si zjednodušil práci a severozápadní zeď presbytáře popsal jako západní. Chtěl jsem se tam dneska zajet podívat, ale nakonec jsem vyrazil jinam. I kdybych tam to okno našel, což je dost nepravděpodobné, stejně by šlo o vlastní výzkum. Osobně bych takové okno čekal v samém závěru presbytáře, tedy na severovýchodě. Taky vím, že v UPČ jsou chyby, takže pokud jste si jistý, kde okno je, klidně to v článku opravte, už to revertovat nebudu. Ale doložení zdrojem by bylo vhodné. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 5. 2016, 19:49 (CEST)
Např. je to tak napsáno v Líbalově Katalogu gotické architektury v České republice do husitských válek. Tolik k severu "orientace" zase odchýlena není. Podle mého je komické pojetí vlastního výzkumu, pokud jde o věc, které mohu na určité úrovni rozumět tolik, abych mohl provést opravu chyby v citované literatuře. Ale uznávám, že to není jednoduché, protože se samozřejmě může stát, že by člověk mluvil do věcí, kterým nerozumí na potřebné úrovni. --MONUDET (diskuse) 28. 5. 2016, 20:33 (CEST)

Počty obyvatel[editovat zdroj]

Hezký den, proti gustu žádný dišputát, ale nebylo by lepší ty informace o počtu obyvatel aktualizovat roboticky, nebo lépe, přes Wikidata? Musí to dát hrozně práce, je to 6000 obcí... --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 6. 2016, 21:51 (CEST)

Nejspíš ano, v dubnu se o tom diskutovalo a řeč byla i o přejímání z Wikidat. Nechal jsem to tehdy být a popravdě na celou věc i zapomněl, ale když kolega Vlout znovu začal s aktualizací obcí v Plzeňském kraji, rozhodl jsem se dokončit Ústecký kraj. Navíc kromě aktualizace prostého počtu sem tam opravím drobnou typografickou chybu apod. --Petr Kinšt (diskuse) 7. 6. 2016, 06:56 (CEST)
Jako já nemám nic proti manuální práci, sám také spoustu věcí dělám prostě manuálně, ale tak či tak to do Wikidat chceme dávat (mohli bychom to udělat v rámci plánovaného Wikidata workshopu na začátku září, mám to v plánu). Nyní zjednáváme pořádek v obcích na Wikidatech, aby se toto dalo udělat snadno a v podstatě kliknutím na pár tlačítek a následném přenechání práce strojům. Následně, až v lednu 2017 budou nová data, tak můžeme aktualizaci velmi jednoduše provést znovu.--Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 6. 2016, 11:47 (CEST)
@Vojtěch Dostál:Dobrý den. Ano, zaktualizoval jsem celý Plzeňský kraj a měl jsem postupně v plánu i další. Vzhledem k tomu, že Ústecký aktualizoval kolega Kinšt a mám pocit, že se pak chtěl věnovat i Karlovarskému, tak jsem měl dojem, že pokud by se zapojilo třeba ještě pár wikipedistů, nešlo by o nijak těžký cíl. Kromě aktualizace by to rozhodně mělo ještě ten pozitivní dopad v tom, že data by byla sjednocena na určité období (jak jsem si všiml, řada obcí má počet obyvatel ještě k roku 2006, některé 2012, jiné 2014 či 2015). Je ale důvodné předpokládat, že se bude aktualizovat nějak hromadně a snadno přes Wikidata, tzn. lze to opravdu ještě letos očekávat? --Vlout (diskuse) 25. 6. 2016, 14:29 (CEST)
Ano, mám to v úkolech pro workshop Mezi bajty/Workshop 2016, je to takový správně velký úkol pro tento typ akcí. Je to záležitost na hodinku práce. --Vojtěch Dostál (diskuse) 25. 6. 2016, 17:28 (CEST)
Jen hodinu? To je skvělé, díky za právu. --Vlout (diskuse) 25. 6. 2016, 17:49 (CEST)

Výsledek soutěže CEE Spring[editovat zdroj]

Zdravím,

Za porotu soutěže CEE Spring Vás informuji o tom, že jste se v kategorii Polská města umístil na 2. místě se ziskem 87 soutěžních bodů.

K dosaženému výsledku Vám gratuluji!

Vyhrané ceny Vám budou předány na komunitním setkání spolku Wikimedia Česká republika, které se uskuteční v Kině 64 U Hradeb (Mostecká 21) dne 20. 8. od 18:00. Na setkání budou přítomni členové našeho spolku a editoři Wikipedie. --Aktron (|) 8. 8. 2016, 19:39 (CEST)

Ahoj, díky za dobru zprávu, ale do Prahy přijet nemohu. --Petr Kinšt (diskuse) 19. 8. 2016, 07:06 (CEST)

Řád Wikignóma[editovat zdroj]

Ahoj, dovolím se připojit. Dík za odváděnou práci.--Lubor Ferenc (diskuse) 21. 9. 2016, 01:07 (CEST)
Oběma vám děkuji. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 9. 2016, 22:10 (CEST)

Džbán (Džbán)[editovat zdroj]

Zdravím, zdá se, že jsem se s přesunem unáhlil. Mám se revertovat? Je to spíše vaše parketa, tak se raději ptám. Co je podle vás vhodnější? --Jan KovářBK (diskuse) 24. 9. 2016, 22:10 (CEST)

V nápovědě k rozlišovačům se píše, že u kopců se používá nadmořská výška a na jiném místě geomorfologický celek. Když sem se podíval, který se u stávajících odkazů používá častěji, vyšly mi odkazy 3:4 ve prospěch rozlišovače varianty Džbán (Džbán), takže jsem použil tu. Myslím, že je jedno, na které verzi článek zůstane. Když se na to teď dívám, subjektivně se mi líbí víc varianta s číslem, ale v tom případě by ještě lepší bylo Džbán (536 m) (výška je 535,5 m). --Petr Kinšt (diskuse) 24. 9. 2016, 22:20 (CEST)
Díky za odpověď a upřesnění. Přesunul jsem na Džbán (536 m) a zafixoval linky. S pozdravem --Jan KovářBK (diskuse) 24. 9. 2016, 22:41 (CEST)

Březno u Loun (skanzen)[editovat zdroj]

Zdravím. Nějak jsem nepochopil přepracování toho článku. Pokud se nepletu, z článku o archeologické lokalitě jste vyřadil informace o její části a nechal jen informace o skanzenu? Nebylo lepší nechat souhrnný článek o celé lokalitě a o skanzenu založit článek nový? Nebo jak je zamýšleno, aby člověk dohledal informace o zbytku lokality? --Palu (diskuse) 26. 9. 2016, 00:32 (CEST)

Oba články jsou propojené odkazy. --Petr Kinšt (diskuse) 26. 9. 2016, 20:35 (CEST)
Vyřešil jsem to tak, že jsem obnovil smazaný článek o archeologickém nalezišti jako celku, zkrátil o zbytečné detaily a odkázal na hradiště i skanzen. Myslím, že takhle je informační hodnota celého souboru článků tohoto tématu nejsrozumitelnější a nejbohatší. Může být? --Palu (diskuse) 26. 9. 2016, 00:50 (CEST)
Může být, ale podle mě se o jednu lokalitu nejedná, a proto jsem napsal článek o hradišti a původní upravil na skanzen. V prostoru Března se nacházela dvě sídliště: opevněné hradiště (lokalita Na Šachtách) a neopevněné sídliště (lokalita skanzen). Obě místa spojuje relativně blízká poloha a současné osídlení některými pravěkými kulturami, ale to je asi vše. Podrobněji jsem se vyjádřil v diskuzi k obnovenému článku.--Petr Kinšt (diskuse) 26. 9. 2016, 20:35 (CEST)
A ještě jedna věc. Vždycky jsem slyšel o hradišti jako o "hradišti Na Šachtách" (takové jméno v článku chybí). Skutečně se používá i název "hradiště Březno"? --Palu (diskuse) 26. 9. 2016, 01:12 (CEST)
Název Na Šachtách je zmíněn hned v úvodní větě. Vzhledem k tomu, že skutečné názvy pravěkých hradišť neznáme, používá odborná literatura pro označení lokality jméno podle názvu katastrálního území, resp. sídla v něm. Při založení článku jsem rovnou vytvořil přesměrování Na Šachtách a pro úplnost jsem před chvílí přidal i Hradiště Na Šachtách. --Petr Kinšt (diskuse) 26. 9. 2016, 20:35 (CEST)
Odborný název může být možná podle katastrálního území, ale jsou tu i názvy používané třeba nějakou jinou skupinou lidí, takže bych klidně uvedl i podle mě běžně používaný (a to i mezi odborníky) "Na Šachtách" (např. [1], [2]). Další věc je, že se často uvádí rovinné neopevněné sídliště, nikoliv hradiště. Zbytek témat proberme v oné diskusi. --Palu (diskuse) 26. 9. 2016, 23:36 (CEST)
Ještě jednou: Název Na Šachtách je uveden hned v prvním souvětí článku. Rovinné neopevněné sídliště se skutečně objevuje, jenomže informace v památkovém katalogu pochází z padesátých let dvacátého století, kdy bylo hradiště zkoumáno jen povrchovými sběry. Záchranný průzkum, který nalezl dvě fáze opevnění, proběhl až v osmdesátých letech. Encyklopedie českých hradišť je novější a dostatečně důvěryhodný zdroj. --Petr Kinšt (diskuse) 27. 9. 2016, 08:25 (CEST)
Název hradiště Na Šachtách v článku uveden není. V první větě se píše, že "hradiště Březno se nachází v lokalitě Na Šachtách", nikoliv "hradiště Březno čili Na Šachtách se nachází v lokalitě Na Šachtách nedaleko Března. Ohledně hradiště díky za vysvětlení. --Palu (diskuse) 27. 9. 2016, 09:00 (CEST)
Na Šachtách je pomístní název, který pravděpodobně (nemohu to doložit) vznikl bez jakékoliv souvislosti s hradištěm a byl na něj zpětně přenesen. Podle mě tohle dohadování se o názvu zbytečné, protože úvod hradiště s názvem Na Šachtách jasně spojuje. Pokud myslíte, že je další název nutné explicitně uvést, nějak to elegantně zformulujte a článek upravte. --Petr Kinšt (diskuse) 27. 9. 2016, 20:26 (CEST)
To platí i pro název Březno. Upravil jsem, snad vhodně. --Palu (diskuse) 28. 9. 2016, 19:26 (CEST)

Zdravím. Také nevidím přepracování na článek o skanzenu jako krok vpřed. Obecně je samozřejmě problém v označení míst s archeologickými nálezy jako lokalit, neboť je to pouze naše současná myšlenková konstrukce. Snazší situace je v případě hradišť jež jsou a byla víceméně jasně vymezená. Obávám se ale, že přesunutí názvu článku na skanzen jednak čtenáře mate a dále upozaďuje význam místních archeologických nálezů, pro které je toto místo významné. V současné podobě článek vlasně ani moc o skanzenu nehovoří, uvádí hlavně ony archeologické nálezy, za jejichž doplnění děkuji. --EdmundSquirrel (diskuse) 13. 10. 2016, 17:37 (CEST)

PS - vyčlenění hradiště v zásadě podporuji, ačkoliv jsem to původně zamýšlel s ohledem na čtenáře spojovat a uvádět jako různé komponenty.

Hrady[editovat zdroj]

Moc děkuji, že jste se ujal přidávání infoboxů do hradů. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 11. 2016, 02:06 (CET)

Není zač, měl jsem to v plánu už dlouho. --Petr Kinšt (diskuse) 6. 11. 2016, 09:30 (CET)

Poprosil bych vás, abyste odkaz přidával vždy do rozcestníků, jako jsem to udělal např. zde. Jinak výrazně limitujeme možnost nalezení článku čtenáři... oni neví, jaký rozlišovač jste použil. Díky a ať se daří, --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 11. 2016, 12:02 (CET).

Snažím se doplňovat odkazy do všech souvisejících článků, ale je fakt, že na rozcestníky občas zapomínám. Dám si na ně větší pozor. --Petr Kinšt (diskuse) 13. 11. 2016, 16:44 (CET)

User:EGalvez (WMF)/Sandbox/MassMessageTest[editovat zdroj]

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey (revised heading)[editovat zdroj]

Your feedback matters: Final reminder to take the global Wikimedia survey[editovat zdroj]

(Sorry to write in English)

K některým zámkům na Ústecku[editovat zdroj]

Zdravím. Pár informací k vyřazeným zámkům v Ústeckém kraji:

  • Martiněves - pan Úlovec má zřejmě jiné mínění. Na druhou stranu je možné, že se jednalo pouze o tvrz a na zámek nikdy přestavěn nebyl.
  • Velemín - dejme tomu. Ovšem je dost jiných zámků, které šlechta nikdy nevyužívala a sloužily pouze jako sídlo správce statku/panství. Přesto jsou za zámky označovány.
  • Osek - zámek, resp. lovecký zámek uvádí na svých oficiálních stránkách samo město. Navíc je chráněn jako kulturní památka.

--Freibo (diskuse) 2. 3. 2017, 22:18 (CET)

Pokud myslíte, že by na seznamu měly být, klidně je vraťte. Já jsem nad jejich vyřazením váhal, protože jsou někde na pomezí zámku a jiného typu sídla. Nakonec jsem je vyřadil, protože:
  • Martiněves je na pomezí tvrz/zámek, pánové Anděl a Úlovec ji označují jako tvrz, zámek z ní udělali až na Hrady.cz (na druhou stranu zejména renesanční tvrze bývaly jako zámek označovány zcela běžně),
  • Velemín – je to jak píšete, nicméně Umělecké památky Čech ho charakterizují jako obytnou budovu statku, zatímco ve Vámi zmíněných případech zámky výslovně uvádí; v jiné literatuře se neobjevuje,
  • Osek – běžná literatura (Sedláček, Anděl, Poche) ho jako zámek neuvádí. V památkovém katalogu je označen jako vila, navíc o sto let mladší než podle webu města.
Podobně je na tom ještě Jelení, což je správní budova porcelánky a žádná mě dostupná souhrnná publikace ji jako zámek neuvádí. Ne všechno, čemu se říká zámek, zámek ve smyslu alespoň občasného panského sídla je. --Petr Kinšt (diskuse) 3. 3. 2017, 07:50 (CET)
U Oseka i památkový katalog uvádí jako typ zámek. Problém je, že se nikde neuvádí bývalý majitelé objektu. Je možné, že se jedná o tzv. podnikatelský zámeček (pár už jich tu máme - např. Hochperk, Křemelák, Kunzov). V případě Jelení to bude asi stejné jako u Brunky (ke stavbě dosud nemáme článek, jen k vesničce), takže by se jednalo o tzv. podnikatelský zámeček. --Freibo (diskuse) 3. 3. 2017, 10:48 (CET)

Poděkování a tipy[editovat zdroj]

Ahoj, děkuji za veškerá provedená vylepšení článků o severním Plzeňsku. Několik tipů:

  • Externí odkazy na profily památek na webu Plzeňského kraje se stávají nefunkčními, protože nějaký šikula na úřadu mění jejich id. Pokud je zjištěn nefunkční odkaz, je potřeba na webu najít nové a aktualizovat. Odstraňovat netřeba.
  • Nemyslím si, že by okolí sídla patřilo do úvodu. Je to doplňková informace o tom, co je okolo samotného předmětu článku, tj. o tom, co vlastně není přímo předmětem článku. Kdysi dávno jsem tuto část přidával, aby bylo jasné, jaké vsi leží v okolí a tak jednotlivé články více provazoval. Nejde tedy přímo o určení geografické polohy, ale svým způsobem o místně související články. Proto jsem tuto část dával na konec.
  • Místní část je zastaralý, dávno překonaný a dnes nijak legislativou nedefinovaný termín, který někteří wikipedisté používají jako synonymum části obce.

zdraví --Adam Hauner (diskuse) 8. 3. 2017, 14:02 (CET)

To s ID památek jsem nevěděl, dám na ně pozor. Po případném rozšíření článku je však dobré posoudit, jestli má EO nějakou přidanou hodnotu.
Podle wikiprojektu patří popis okolí někam do sekce Přírodní poměry. Vzhledem ke značné pahýlovosti většiny článků o sídlech si myslím, že v takovém případě je lepší popis uvést v úvodu, protože tam poskytne určitou představu o vztazích mezi sídlem a jeho okolím.
Tohle vím a v určitých kontextech na rozdíl mezi oběma pojmy dávám pozor. Někdy však použití nepřesného ale srozumitelného pojmu nemusí vadit a naopak prospěje plynulosti textu. Popravdě si ale nepamatuji, že bych tohle měnil někde u článků z Plzeňska. --Petr Kinšt (diskuse) 8. 3. 2017, 19:54 (CET)

Wikikytička[editovat zdroj]

Díky, vždycky mě potěší, když si někdo všimne:-) --Petr Kinšt (diskuse) 22. 3. 2017, 21:09 (CET)

Nafúd[editovat zdroj]

Dobrý den, provedl jsem opravu v uvedeném článku, důvod jsem napsal v diskuzi toho článku. Jakýsi dobrák tu opravu revertoval. Prosím, můžete se na to podívat? Děkuji.--Jan kozak (diskuse) 13. 4. 2017, 11:36 (CEST)

S revertem souhlasím. Článek jsem přeložil z anglické Wikipedie. Rozměry a rozloha jsou sice v rozporu, ale jsou doložené určitým zdrojem, který je bohužel obtížně dostupný. Vy jste se rozhodl, těžko říct na základě čeho, že správně je délka a šířka, ale může to být naopak tak, že správným údajem je rozloha 103 600 km² a chybně jsou uvedeny rozměry pouště. Tohle však těžko rozsekneme bez dalšího zdroje, a podobné úpravy jsou pouze vlastním výzkumem. Než provádět takové úpravy, bylo by lepší jeden údaj vynechat. --Petr Kinšt (diskuse) 13. 4. 2017, 11:53 (CEST)
Dobrý den, jsem přesvědčen, že zdroj, který je v podstatě nedostupný, jako by nebyl. A prosté vynásobení dvou uvedených rozměrů není vlastním výzkumem. Takže ten, Vámi uvedený druhý zdroj,(který uvádí rozlohu 56 000 km²) lze určitě považovat za správný.S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 13. 4. 2017, 13:28 (CEST)
Na doplnění - lze také nahlédnout na dewiki, v esperantu a některých jiných jazycích. Zajímavé porovnání. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 13. 4. 2017, 13:39 (CEST)

Wikikytička[editovat zdroj]

Díky. Nutno podotknout, že mě podobná práce moc netěší. Jednou jsem však slíbil, že články zkontroluji, tak jsem se do nich po dlouhém odkládání pustil. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 5. 2017, 16:45 (CEST)

Řád bystrého oka[editovat zdroj]

Děkuji, toho si vážím. Doplňování fotek kulturních památek a chráněných území mě před několika lety k Wikipedii přitáhlo. --Petr Kinšt (diskuse) 4. 6. 2017, 23:00 (CEST)

Hrady toho či onoho typu[editovat zdroj]

Doplňování kategorií typu hradu (např. hrady s obvodovou zástavbou, bergfritového typu) asi lidem pomůže při různých speciálních srovnáváních apod., ale nechal bych to být, protože se to možná bude ještě nějak ladit. Jenže jsem narazil na Vízmburk, který obdržel kategorii s obvodovou zástavbou, ačkoliv měl (je částečně zachován a odkryt archeology) bergfrit jako brno. Protože má skutečně paláce a další budovy seřazené podél hradby jádra, měl by přinejmenším být začleněn ve dvou kategoriích (totéž třeba Zvíkov). Podíval jsem se ještě vedle na Vimperk. Tam sice také vidíme zástavbu po obvodu podél hradby, ale základy bergfritu byly také zde (při nynější barokní kapli) archeologicky zkoumány. Může dojít k tomu, že i jinde ještě budou bergfrit či jiné třídicí možnosti objeveny. Je možné, že se počítá i s propojením stránek hesel (např. bergfrit) s kategoriemi rovněž, jakož asi i s tím, že z úvodu stránky kategorie bude mířit odkaz na výkladové heslo. Ale protože v kategorii půjde vždy spíše o nepřeberný výčet, bylo by asi vhodné u jednotlivých hesel doplnit i výčet těch zvláště příkladných, charakteristických. Je možné, že toto vše je v plánu. Tak jen, že jsem zavadil o ten Vízmburk... MONUDET (diskuse) 19. 7. 2017, 07:02 (CEST)

@MONUDET: Nechápu, co se bude ještě ladit. Pokud tím myslíte, že na základě výzkumu může dojít ke změně klasifikace typu, není přece problém kategorii změnit. Kategorie jsem zatím přiřazoval podle Ilustrované encyklopedie českých hradů. Pokud jde o Zvíkov či Vízmburk: klasifikace hradu odpovídá definici typu, nikoliv podobě názvu. Výskyt bergfritu tedy nutně neznamená klasifikaci jako hradu bergfritového typu (viz heslo Typ hradu na s. 568–569 v uvedené knize). Ostatně jsou hrady, které jsou zařazeny do bergfritového typu, i když žádný bergfrit neměly. Kromě toho Vízmburk někteří autoři klasifikují jinak než Tomáš Durdík, ale to je skutečnost, která by měla být vysvětlena v článku a ne řešena kategoriemi. Mám to v seznamu úkolů.
Články o jednotlivých typech výhledově plánuji, pokud k nim seženu nějaký další zdroj vhodný k doložení encyklopedické významnosti. Mám ho však jen pro hrady přechodného typu. Prozatím jsou stručné a ne zcela ideální definice součástí hesla hrad; samostatný článek mají jen dva typy. --Petr Kinšt (diskuse) 19. 7. 2017, 21:41 (CEST)

Běhounkova medaile[editovat zdroj]

Děkuji. :-) --Petr Kinšt (diskuse) 22. 7. 2017, 21:04 (CEST)

Rovněž děkuji za Vaše příspěvky a blahopřeji k ocenění. --Gampe (diskuse) 22. 7. 2017, 21:58 (CEST)

Hrad nebo tvrz?[editovat zdroj]

Opravdu je tohle hrad? Na základce nám soudružky učitelky vždycky tvrdily, že v tom našem vidlákově máme tvrz, o hradu ani slovo :-) Na hrady.cz (odkaz jste tam dal při založení článku vy sám), kde se to jmenuje Tvrz Kostelec nad Labem, citují z encyklopedie českých tvrzí: Tvrz, označovaná především ve starším období také jako hrad. Na commons to zase nazývají Tvrz Rudeč. Tak nevím, jak by to mělo vlastně být správně?--Rosenfeld (diskuse) 13. 8. 2017, 16:28 (CEST)

Ještě doplnění: v tomhle seznamu jsem našel odkazy na památkový katalog, MonumNet a MIS, všude se to jmenuje „tvrz“.--Rosenfeld (diskuse) 13. 8. 2017, 17:07 (CEST)

@Rosenfeld~cswiki: Tomáš Durdík v Ilustrované encyklopedii českých hradů označuje Kostelec jednoznačně jako hrad. Pokud je v jiných srovnatelných zdrojích označován jako tvrz, může a mělo by to být v článku samozřejmě uvedeno. Jinak podobných objektů, u kterých kolísá označení hrad/tvrz, jsou v Čechách nejspíše desítky. Osobně potom považuji názor evropsky uznávaného odborníka na hradní architekturu za věrohodnější než tvrzení soudružek učitelek nebo označení v anonymních katalozích. Odkaz na hrady.cz dávám do článků zejména kvůli tamním galeriím. Pokud máme dostatek obrázků na Commons, je ten odkaz již zbytečný. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 8. 2017, 09:14 (CEST)

Kategorizace hradů podruhé[editovat zdroj]

Mně je trochu divné, ale rád budu usvědčen z omylu, celé to kategorizování hradů (bergfritový, s obvodovou zástavbou...), zařazování do století. Uznávám, že nějaké souhrnné zpracovávání řady hesel pro jednotlivé typy tu chybí. Mohlo by se to možná napřed probírat v diskusích. Ale hlavně by bylo třeba nějakého syntetického textu, uvádějícího kategorie, typy. Ale možná se to chápe jako prvotní podklad nějakého takového souhrnu. Jinak nevím... MONUDET (diskuse) 13. 8. 2017, 21:37 (CEST)

@MONUDET: Váš komentář se nijak netýká Rosenfeldova dotazu, a proto jsem ho přesunul do nové sekce. Podrobněji se k němu vyjadřovat nebudu, protože jsem to udělal již o o tři témata výše. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 8. 2017, 09:19 (CEST)

Škvorec (starý zámek)[editovat zdroj]

Zdravím. Můžete se, prosím, podívat na část historie u článku Škvorec (starý zámek)? Zcela určitě se jedná o copyvio z knihy A. Sedláčka, nicméně nechci to hlásit. Jednak nevím, jak to u něho s autorskými právy a druhak by po vymazání z článku moc nezbylo. Nejlepší by bylo celou část přepsat s použitím dalších zdrojů a to i vzhledem k tomu, že Sedláček nebývá vnímán jako zrovna nejvěrohodnější zdroj (vzhledem ke značnému množství chyb v jeho pracích). --Freibo (diskuse) 1. 9. 2017, 00:40 (CEST)

Včera jsem si toho všiml také. Autorská práva jsou v pořádku, protože od smrti autora uplynulo víc než 70 let, takže Sedláčkovy knihy jsou dnes volné dílo. Problém je v archaickém jazyku, který je místy na hranici srozumitelnosti, a dělá Wikipedii ostudu. Pokud jde o věrohodnost, podle mých zkušeností vychází většina mladších prací právě ze Sedláčka a pochybuji, že si někdo dal tu práci a znovu prošel prameny. Článek jsem si zařadil do seznamu úkolů, zkusím si na něj o víkendu najít čas a upravit ho. --Petr Kinšt (diskuse) 1. 9. 2017, 06:46 (CEST)

Kalich[editovat zdroj]

Nevim, co znamena VV, ale myslim si, ze je zajimave, ze v budoucnosti tam budou k videni (a castecne uz jsou) zdi, ktere nejsou puvodni! Tak myslim, ze tahle informace ke clanku patri. 88.73.167.161 22. 10. 2017, 21:20 (CEST)

VV = vlastní výzkum
Do článku podobné informace nepatří, protože jejich encyklopedická hodnota je nulová a stylistická úroveň je na tom podobně. Pokud vím, na Kalichu probíhá archeologický výzkum spojený s rekonstrukcí některých částí hradu. Zároveň se snad připravuje kniha věnovaná Kalichu a Panně. Pokud vyjde, může být použita jako jeden ze zdrojů pro rozšíření článku (ovšem kvalitnější formou). Samozřejmě můžete článek rozšířit i nyní s použitím existujících zdrojů. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 10. 2017, 21:34 (CEST)

Blovická pahorkatina[editovat zdroj]

Dobrý den, chtěl bych Vám poděkovat za rozšíření a přidání pravdivých informací do článku Blovická pahorkatina. Měl jsem totiž k dispozici pouze internetové zdroje, a v nich se údaje o tom, co ještě je a co už není Blovická pahorkatina rozcházely. Jsem proto rád, že jste přispěl se svým knižním zdrojem a informace uvedl na pravou míru. Rozhodně nebylo mým úmyslem nějak poškodit čtenáře, spíše jsem měl nedostatek kvalitních a odpovídajících zdrojů. Ještě jednou Vám moc děkuji! S pozdravem a přáním hezkého večera, Jakub Sochor (diskuse) 19. 11. 2017, 18:55 (CET)

Hory[editovat zdroj]

Dobrý večer, omlouvám se, že jsem omylem odstranil některé Vaše editace z příslušného článku. Článek jsem si totiž stáhnul do PC za účelem doplnění v mezidobí vašich úprav a tak přehlédnul provedené úpravy. Zdraví --Lubor Ferenc (diskuse) 2. 12. 2017, 23:49 (CET)

@Lubor Ferenc: To nic, kdybyste mě neupozornil, sám bych si toho nevšiml. Beztak to byly jen drobnosti. --Petr Kinšt (diskuse) 3. 12. 2017, 08:35 (CET)

Řád pilné včelky – počet obyvatel[editovat zdroj]

Děkuji. Původně jsem chtěl šablonu přidat jen k několika obcím na Chomutovsku, ale potom se to tak nějak rozběhlo. --Petr Kinšt (diskuse) 17. 12. 2017, 21:38 (CET)

Hradiště[editovat zdroj]

Vážený kolego, nebudu Vám dávat žádné řády, jen Vám chci poděkovat za Vaši práci.--Railfort (diskuse) 2. 1. 2018, 22:16 (CET)

Díky. Začal jsem, jako obvykle, několika lokalitami v Ústeckém kraji, a teď je alespoň stručnými články zpracován téměř celý Ústecký, Karlovarský a většina Plzeňského kraje. Přesto míst, která chybí, je stále mnoho. --Petr Kinšt (diskuse) 3. 1. 2018, 20:04 (CET)

Skvorec castle vs. Skvorec Chateau[editovat zdroj]

Dobry den, Vazim Vase nazory a proto prosim o osobni nazor na preklad Zamek do Anglictiny. Napriklad iaroslavvs prosazuje nazev Chateau Skvorec coz je nesmysl s kulturologickeho, historickeho a prekladu. Budu vdecny za Vas nazor.

Zamek, Hrad, Castle or Chateau: In English a 'zamek' can mean 'Castle' or 'Country House'. A 'Country House' is a mansion or palace in the countryside, with a park. In each case they are lived-in places - homes. All 'hrady' are castles, ie fortified residences, usually dating from the Middle Ages - although there are quite a few fakes made in the 1820s-40s, when the Romantic Movement was at its height, via the novels of Sir Walter Scott. 'Chateau' is a French word usually covering Country Houses or zamky. The French word for castle - ie a fortified medieval stronghold - is 'Chateau Fort'. However, Chateau is now being used incorrectly. Skvorec isn't a chateau - better to use the word castle. 'Chaetau Skvorec is totally wrong. Smaller castles or country houses are Manor Houses (French: manoire) - but Skvorec, in its high days, wasn't small.... so it is a real castle or hrad. Dmitryeremeev (diskuse) 5. 1. 2018, 04:42 (CET)

@Dmitryeremeev: Hello, my english is very bad, but i think, that Škvorec Castle is better variant than Škvorec Chateau. --Petr Kinšt (diskuse) 5. 1. 2018, 17:56 (CET)

Čtrnáctého století vs 14. století[editovat zdroj]

Hezký den, děkuji za některá vylepšení článku Chříč (i mnoha dalších – všímám si a vážím si), zvláště za doplnění zdrojů, se kterými jsem se před 10 lety příliš necrcal. Ze zbylých ale nemám příliš pochopení pro převod století ze zápisu s číslicemi (14. století) na čistě slovní zápis (čtrnáctého století). Odhaduji, že zápis s číslicemi je na Wiki převažující, je pohodlnější na čtení, resp. pro orientaci v textu a ostatně i pro vytváření odkazů. Nenašel jsem žádné doporučení, které by stranilo čistě slovnímu zápisu. Jsou situace, kde bych se převodu nebránil, ale v takto plošném převodu nevidím moc pozitivního. Měl byste nějaké plus pro slovní zápis?

Z jiného soudku: nevím, zda jste zaznamenal, ale Vaše fotky se dostaly do knihy Tajemství řeky Střely, viz status sestry na FB. --Adam Hauner (diskuse) 22. 1. 2018, 10:27 (CET)

Za mě vždy, pokud je to možné, upřednostňovat číslice. Usnadní to orientaci v textu, ale pomůže to i lidem neznalým češtiny apod. MONUDET (diskuse) 22. 1. 2018, 11:20 (CET)
@Adam Hauner: Díky za info, o fotkách jsem nevěděl, a jejich podobné použití mě vždycky potěší. Pokud jde o psaní číslovek, žádné doporučení nejspíš neexistuje, a já doufám, že ani nebude. Rozhodně neplánuji nějaké hromadné nahrazování číslic slovním zápisem, ale v poslední době jsem to v řadě článků spolu s dalšími úpravami udělal. U nově zakládaných článků dávám v posledních měsících přednost slovnímu zápisu. V běžném textu by se totiž čísla měla zapisovat slovně. Jak píše MONUDET, číslice do jisté míry usnadňují orientaci v textu, ale na druhou stranu zhoršují plynulost a tím čitelnost textu. V extrémních, ale ne zcela neobvyklých, případech vznikají „úžasné“ skupiny číslic typu ve 2. pol. 30. let 16. st., které jsou při správné míře dalších typografických chyb čitelné jen velmi obtížně. Při slovním zápisu toto odpadá a navíc nemusíte řešit typografii (pevné mezery). Mám jednoduché pravidlo: jednoslovné číslovky zapisovat slovně (čtrnácté, padesát apod.). I zde však záleží na dalším kontextu.
Vytváření odkazů ze století a letopočtů spadá ve valné většině případů do kategorie Na co neodkazovat. Také jsem je dříve odkazoval, ale ve výsledku je takový text přemodřený a podstatné odkazy splývají s těmi zbytečnými. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 1. 2018, 16:50 (CET)
Myslím si, že byste to měl přehodnotit a ideálně u většiny případů vrátit změnu zpět: domnívám se (a odhaduji), že vaše vnímání bude menšinové, ostatně přítomnost číselného zápisu v mnoha článcích ukazuje, že ostatní editoři číselný zápis preferují. Úprava v řadě článků dle mého názoru odpovídá hromadnému nahrazování (byť naštěstí nikoliv masivnímu robotickému), přičemž jde dle mého názoru o hromadnou změnu, nad to od nevysloveného, leč užívaného konsensu. Doporučení omezující volnost vznikají právě na základě takových akcí, protože bez nich dochází k nikdy nekončícímu přetahování o vhodný zápis.
Souhlasím, že spojení ve 2. pol. 30. let 16. st. není optimální, už zkratky samotné jsou nevhodné, ale pokud by mělo dojít v takovém případě na úpravu, pak bych preferoval ve druhé polovině 30. let 16. století či ve druhé polovině třicátých let 16. století, tj. století vždy s číslicemi. Kouknu-li na část článku věnující se historii, kde hledám zmínky o konkrétním období, pak se s pomocí číslic dokáži v textu snadno orientovat a dostat se rychle k části, která je pro mne relevantní. Se slovním zápisem to tak snadné není, nestačí jet očima a zachytávat se číslovek, musí se rozpoznat, zda je slovo číslovkou. --Adam Hauner (diskuse) 22. 1. 2018, 19:12 (CET)
V tomto s Vámi souhlasím. Podívejte se ale na sem. V jednom odstavci Pamětihodnosti o nějakých dvou řádcích je pět číselných údajů + odkaz na zdroj, a to prostě nevypadá dobře. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 1. 2018, 21:36 (CET)
Mně tedy psaní číslovek slovy vysloveně komplikuje čtení, protože se čísla v textu neliší od ostatních slov. To vysloveně komplikuje konzumaci textu. Udivuje mě, jak častý je názor, že by se měl text dát pěkně plynule číst, bez toho, aby čtenář zaškobrtával o cifry. To ale u tohoto typu informací není tak podstatné, protože se to prostě jako povídka či skutečný článek nečte. Čtení v kódu také hrozně devastují (třeba při korekturách) nedělitelné mezery. S těmi je vhodné pracovat, když se třeba text upravuje v běžném textovém editoru pro výtisk na papír, pak je samozřejmě nepříznivé a tak trochu pro "sazeče" ostudné, když vyjde na konec třeba předložka "v". Ale zabývat se tímto na webové stránce nedává moc smysl. Stejně je to na každém monitoru jinak. Já vím, že nedojdu pochopení, ale nedalo se... MONUDET (diskuse) 22. 1. 2018, 23:35 (CET)
Nekmíř je pahýl, který trpí především absencí informací. V daném místě jde především o formulační neobratnost, která staví číslovky vedle sebe. Obě století zapsaná slovně se mi opravdu hůře čtou. --Adam Hauner (diskuse) 23. 1. 2018, 09:14 (CET)

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey[editovat zdroj]

WMF Surveys, 29. 3. 2018, 20:21 (CEST)

Řád Františka Palackého[editovat zdroj]

Připojuji se s gratulací. --Lubor Ferenc (diskuse) 1. 4. 2018, 14:56 (CEST)

I já gratuluji. --Jan Polák (diskuse) 1. 4. 2018, 15:07 (CEST)
Děkuji za ocenění. --Petr Kinšt (diskuse) 1. 4. 2018, 21:19 (CEST)

Reminder: Share your feedback in this Wikimedia survey[editovat zdroj]

WMF Surveys, 13. 4. 2018, 03:19 (CEST)

Your feedback matters: Final reminder to take the global Wikimedia survey[editovat zdroj]

WMF Surveys, 20. 4. 2018, 02:29 (CEST)