Zkamenělý zámek (hradiště)
| Zkamenělý zámek | |
|---|---|
 Skalní útvar zvaný Rasovna | |
| Poloha | |
| Adresa | východně od České Cikánky, Svratka,  Česko |
| Souřadnice | 49°42′30,74″ s. š., 16°4′29,38″ v. d. |
  Zkamenělý zámek | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 19377/6-995 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zkamenělý zámek (též Starý Karlštejn[1]) je archeologická lokalita východně od České Cikánky u Svratky v okrese Žďár nad Sázavou. V 19. století ji prozkoumal Karel Václav Adámek a jeho archeologické nálezy jsou uloženy v chrudimském muzeu. Místo, jemuž dominuje skalní srub tvořený rulami, bylo osídleno už v neolitu a v době halštatské a raném středověku zde existovalo hradiště.
Později byla lokalita využita na přelomu třináctého a čtrnáctého století, kdy zde existoval menší hrádek, z větší části dřevěný. Archeologické stopy osídlení jsou chráněny jako kulturní památka[2] a nacházejí se na území přírodní památky Zkamenělý zámek.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Lokalita byla objevena před rokem 1789.[1] Roku 1868 ji navštívil František Zákrejs, který pak publikoval její plán a popis.[3] V letech 1887, 1889 a 1890 ji zkoumal Karel Václav Adámek a jeho archeologické nálezy jsou uloženy v chrudimském muzeu.[1] Většina jím nalezených předmětů pochází z přelomu třináctého a čtrnáctého století.[4]
Nejstarší doklady o osídlení vrcholu kopce spadají do neolitu, konkrétně do šáreckého stupně kultury s lineární keramikou. Přítomnost jejích příslušníků v jinak neosídlené hornaté okolní krajině snad souvisela s výskytem nerostných surovin nebo existencí hypotetické spojnice území Čech a Moravy.[4] První opevnění mohlo vzniknout v období slezskoplatěnické kultury během doby halštatské. Předpokládá se také existence hradiště v raném středověku.[1]
K pravěkým nálezům patří sekeromlat, dvojice kamenných hrotů a úlomek jiného mlatu popsané Karlem Václavem Adámkem. Z mladšího období kultury s lineární keramikou pochází trojice keramických střepů z jedné nádoby s volutovým motivem, zlomek kopytového klínu a střep (hnědý a černý) jemné keramiky zdobené přesekávanými liniemi. Osídlení příslušníky slezskoplatěnické kultury dokládá čtveřice střepů z keramické hmoty s příměsí kaménků nebo slídy. Jeden z nich je ze spodní části nádoby a zdobí jej velké vrypy.[4]
O vrcholně středověkém hradu se nezachovaly žádné písemné zprávy. Podle archeologických nálezů byl postaven ve druhé polovině třináctého století a zanikl nejpozději na začátku století čtrnáctého.[5] Adámek se domníval, že se jednalo o pradávné opevnění při českomoravské hranici, které sloužilo jako občasný úkryt obyvatel z okolí ještě například za třicetileté války.[6]Název Starý Karlštejn se začal používat až po vybudování zámku Karlštejn.[5]
Nyní je zde les a přes vrchol Zkamenělého zámku vede modře značená turistická trasa z Českých Křižánek k zámku Karlštejn.[7]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
.png)
Hradiště[editovat | editovat zdroj]
Dominantou vrcholu kopce je skalní srub tvořený rulami. Nevelké hradiště mělo rozměry přibližně 55 × 85 metrů. Přístup k němu na severovýchodní a jihovýchodní straně chránila dvojice příkopů, které spolu se skalami vymezují vnitřní prostor s rozměry asi 15 × 50 metrů. Brána se nacházela nejspíše na jihu, kde je vnitřní příkop přerušen a dále pokračuje asi dvacet metrů k západu. Úzký prostor mezi příkopy má charakter valu. Skutečný nízký val z nasypaných kamenů se dochoval až na vnitřní straně druhého příkopu, kde uzavírá prostor mezi dvěma skalními útvary. Další mělký příkop se nachází u pat skalních útvarů na západní straně.[8]
Hrad[editovat | editovat zdroj]
Jádrem hradu se stalo prostranství ohraničené několika skalními bloky, jejichž podoba se od středověku změnila v důsledku skalního řícení. Hradní zástavba byla postavena převážně ze dřeva a dřevěná stavba stála také na vrcholu nejvyššího skalního útvaru. Přístupnější jižní a východní stranu chránil zdvojený příkop a val.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Česká Cikánka, s. 56–57.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-03]. Identifikátor záznamu 130139 : Tvrziště Zkamenělý zámek, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ZÁKREJS, František. Karlšteinské hradiště u Svratky. Památky archaeologické a místopisné. 1869, roč. 8, čís. 6, s. 463. Dostupné online. ISSN 1801-5786.
- ↑ a b c FROLÍK, Jan. Pravěké nálezy ze „Zkamenělého zámku“ (k. ú. Svratouch) u Hlinska. In: Zpravodaj Krajského muzea ve východních Čechách. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 1993. Dostupné online. S. 91–92.
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zkamenělý zámek, s. 629.
- ↑ ADÁMEK, Karel. Sborník okresu hlineckého. Hlinsko: Výbor národopisné výstavy : Okresní zastupitelstvo : Občanská záložna, 1897. S. 54–55.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2023-02-03]. Dostupné online.
- ↑ TOMÁŠEK, Martin, a kol. 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2015. 438 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7480-054-2. Kapitola Pravěké a raně středověké hradiště, středověký hrádek Zkamenělý zámek, s. 73–75.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ADÁMEK, Karel Václav. Hradiště Zkamenělý zámek u Hlinska. Památky archaeologické a místopisné. 1902, s. 28–42. Dostupné online [cit. 2023-02-03].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zkamenělý zámek na Wikimedia Commons - Česká Cikánka, okr. Žďár nad Sázavou, Kraj Vysočina [online]. Archeologický ústav AV ČR [cit. 2023-02-03]. Dostupné online.
