Diskuse s wikipedistou:Railfort

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Obsah

Tocká vrchovina[editovat zdroj]

Dobrý den - prosím kde jste sebral Tockou vrchovinu v Brdech. Něco málo o nich vím - a také vím, že žádná taková v tomto pohoří není.--Brdy-res publica 15. 3. 2010, 20:16 (UTC)

Dobrý den. Zdrojem bylo Geomorfologické členění reliéfu Čech od Břetislava Balatky a Jana Kalvody vydáno Kartografií Praha v roce 2006. Vaše znepokojení chápu, protože podobná překvapení mi toto dílo připravilo v oblastech, které zase důvěrně znám já. Beru ale, že se jedná o vědeckou práci, která na základě jakýchsi mně, bohužel, neznámých kritérií, danou problematiku rozebírá poněkud nad rámec našeho praktického uvažování až na poměrně titěrné geomorfologické celečky, kterým odborníci přičlenili i zajisté víceméně umělé názvy. Celky jsou ale jasně a doložitelně stanoveny, takže, dle mého názoru, na wikipedii patří. Railfort
Zdravím a děkuji za informaci. Prosím pěkně. jak se tyto "celky" (Tocká, Čenkovská atd. vrchovina) speciálně nazývají? Sám jsem znal jako nejnižší geomorf.celky pouze okrsky. Tohle je ještě něco dalšího.... Nemáte náhodou nějaký odkaz na tu Balatkovu (a spol.) práci? Děkuji.--Brdy-res publica 19. 3. 2010, 10:13 (UTC)
Existují ještě podokrsky a jejich části. Podokrsky vždy, části jen je-li třeba je ještě dále dělit. Okdaz na tu práci nemám. Zakoupil jsem jí fyzicky v odborné literatuře. Mohl bych Vám Vaši zájmovou (nebo více) oblast zaslat, ale nemám scanner, takže bych mohl patřičné stránky ofotit a zaslat Vám je poštou, poskytnete-li adresu. Abyste ji nezveřejňoval zde, tak ji můžete zaslat na railfort@atlas.cz--Railfort 19. 3. 2010, 10:58 (UTC)
Dobrý den. Nerad bych Vás obtěžoval a už vůbec bych Vám nerad přidělával nějaké výdaje. Pokud jste tuhle práci zakoupil v Praze, asi by mi stačilo, kdybyste mi napsal adresu knihkupectví, kde bych ji mohl sehnat. Děkuji a přeji hezký den.--Brdy-res publica 20. 3. 2010, 07:20 (UTC)
Bohužel to bylo v Pardubicích a byl to poslední výtisk. Našli ho přes počítač podle klíčového slova v databázi, pak jsem si šel po jiných zařizováních po městě a oni ho mezitím hledali po regálech. Mrzí mne ovšem, že se dílo týká pouze Čech. Moravu k dispozici nemám. Těch deset korun za známku neřešte.--Railfort 20. 3. 2010, 18:59 (UTC)

Klíč a spol.[editovat zdroj]

Zdravím, mohl byste uvést zdroj, ve kterém se tvrdí Chřibský vrch leží ve Studenecké hornatině, Klíč v Bukovské hornatině atd. Google takové geomorfologické celky nezná, já taky nějak ne, průvodce Lužických hor také ne. Děkuji za Vaši ochotu.--Mirek256 25. 4. 2010, 13:59 (UTC)

Zdravím též. Zdrojem je dílo Břetislava Balatky a Jana Kalvody - Geomorfologické členění reliéfu Čech, vydané kartografií Praha v roce 2006. Moravu, bohužel, nevlastním. Postupně v první vlně vybavuji kompletním geomorfologickým zařazením alespoň infoboxy, v druhé vlně bych to rád postupně přenesl do vlastního textu. Pokud v některých horách dělám větší zásahy, již tak činím a v tom případě název díla dávám i do referencí. Že se jedná o neznámé pojmy je logické. V podstatě veškeré názvy celků, které v sobě mají slovo vrchovina, hornatina nebo pahorkatina jsou názvy umělé, stanovené a určené prvoplánově pro geomorfologické členění. Lze to přirovnat k zařazení rostlin nebo živočichů. Do tohoto systému byly implantovány existující historické názvy typu Lužické hory. Některé umělé názvy byly použity v turistických mapách a vžily se (např. Ralská pahorkatina nebo Českomoravská vrchovina - i když zde víceméně souběžně s historickou Vysočinou). Jiné se nedostaly mimo odborné materiály, zejména ty menší. Nedávno jsem měl na této diskusi podobný rozhovor ohledně Brdů (viz část Tocká vrchovina). Skončilo to ofocením patřičných stránek a jejich poslání poštou. Totéž nabízím i Vám, budete-li mít zájem.--Railfort 25. 4. 2010, 14:27 (UTC)

Zdravím, já budu skromnější, může mi prostor Lužických hor a Šluknovské pahorkatiny oskenovat, či vyfotit a poslat mailem? Mail je mirek256 + seznam.cz. Moc děkuji.--Mirek256 25. 4. 2010, 14:32 (UTC)

To právě nemohu, neb nevlastním scanner. Na vyfocení je to složité, neb mapy a tabulky se jmény jsou zvlášť. Předpokládám, že sem adresu nebudete chtít dávat, ale pokud byste neměl problém zastal mi ji na mail, tak zní railfort@atlas.cz.--Railfort 25. 4. 2010, 14:36 (UTC)
Moc děkuji za ochotu, knížku či seženu v knihovně, snad ji budou mít...--Mirek256 25. 4. 2010, 14:58 (UTC)
Když ne, ozvěte se.--Railfort 25. 4. 2010, 15:31 (UTC)


Vlhošť[editovat zdroj]

Kolego, jste si jistý, že je to zde špatně? [1], zde [2]? I když chyba může vzniknout častým opisováním, znám takové případy.--Mirek256 19. 6. 2010, 06:58 (UTC)

Jsem si naprosto jistý, že o chybu nejde. Neopisoval jsem z žádného turistického materiálu, ale z díla Geomorfologické členění reliéfu Čech pánů Břetislava Balatky a Jana Kalvody vydaného Kartografií Praha v roce 2006. Nedivím se, že vznikají na toto téma spory, protože hranice ČS a RP jsou velmi blízko a to v prostoru kotliny, kterou +/- prochází železniční trať Č. Lípa - Litoměřice západně od Vlhoště. Na Vaše zpochybnění ale zareaguji opětovnou kontrolou. I já jsem, samozřejmě, mohl chybovat, ale k dotyčnému materiálu se dostanu až v pondělí. Výsledek napíši sem. --Railfort 19. 6. 2010, 10:17 (UTC)
Kontrola proběhla ve prospěch Ralské pahorkatiny. Musím ještě upozornit, že podle Vlhoště je pojmenován její geomorfologický podokrsek. Těžko lze předpokládat, že by byl podokrsek pojmenován podle vrcholu, který by se nacházel v jiném geomorfologickém celku.--Railfort 21. 6. 2010, 07:56 (UTC)

T-S76a => T-ST-S 76a[editovat zdroj]

Chlělo by to správně přejmenovat, vypadlo mi tam S a před číslicí se píše mezera, tento objekt je projekčně součástí ST, každej autor to ve své literatuře (bohužel) uvádí jinak. Zd. Komanec, M. Prášil i E. Stehlík uvádělí ve výkresové dokumentaci i zkratku tvrze, např. K-Bg-S 11 v publikaci Tvrze Československého opevnění, II. svazek 1935-1938 z r. 1999, edice Fortifikace sv. 13. --W.Rebel 21. 6. 2010, 18:58 (UTC) --W.Rebel 21. 6. 2010, 20:50 (UTC)

Jak jsem psal ve zdůvodnění přesunu: Uvedl jsem název do stejného stavu, jako jsou ostatní názvy článků týkající se jednotlivých objektů TO a užil způsob použitý Stehlíkem v lexikonu TO, kde zkratka ST uvedena není. Pokud pro umístění mezer a pomlček existuje relevantní prvorepublikový vzor, bylo by samozřejmě správné dle něj předělat všechny články na wiki, ale než se do toho někdo dá, tak je třeba dodržovat jednotnou úpravu. Pokud jste si takového vzoru vědom, sem s ním a dáme to do kupy.--Railfort 22. 6. 2010, 05:21 (UTC)

Tady je vzor značení (obrýzek napravo), jak to používají ve ve výkresové dokumentaci. Tam se označení tvrze používá pokaždé aby bylo zřejmé, že se jedná o součást tvrze nebo nikoliv. Konkrétně tvrz bez samostatné pozorovatelny může existovat ale dělostřeleckou pozorovatelnu tothoto opevnění z 2.sv.války, která by nepatřila k tvrzi jsem nenašel proto to -ST-. Mezera před číslicí se obvykle používá i v textu u popisu srubu.

Pokud jsem prolistoval publikace tak označení T(těžké) se v názvu nepoužívá tehdy, pokud se jedná o článek popisující těžké opevnění jako skupinu, kde z obsahu článku vyplývá, že se jedná o těžké opevnění (stejně jsem to použil u popisu Stachelbergu - projekce. Zrovna tak, kde jsem našel popisy tvrzí, tak tam označení tvrze bylo také vynecháno (ale pouze v textu), protože se jedná o obsah článku konkrétní tvrze a jaksi to vyplývá z obsahu, že se jedná o součást tvrze.

Označení T(tvrz) a -XX-(pevnost) je ale použito všude tam, kde se jedná o samostatný článek nebo popis objektu, který je součástí úseku opevnění nebo tvrze (výňatek celku) ale o tvrzi jako takové tam více psáno není (třeba typový popis srubů jako je dělostřelecký, minometná věž a pod.) tedy aby bylo zřejmé k jaké tvrzi nebo linii objekt patří.

Správné označení článku by mělo být T-ST-S 76a tedy Trutnov-Stachelberg-Srub číslo jako je N-D-S 72 Můstek nebo N-D-S 75 Zelený, tedy Náchod-Dobrošov-Srub mezera číslo a krycí název pokud je znám. --W.Rebel 22. 6. 2010, 09:05 (UTC)

Systém označování tvrzových objektů samozřejmě znám, ale Vámi založený článek nebyl označen T-ST-S 76a, ale T-ST-76a, což je, dle mého názoru, tak jako tak chybně. Vzhledem k tomu, že jsme na wikipedii a zdroje jsou zde důležité, provedl jsem přesun na základě označení ve Stehlíkově lexikonu, jelikož se jedná o asi nejrozsáhlejší dílo z hlediska označování objektů. U jiných objektů, které do sestavy Stachelbergu spadají nejen takticky, ale i stavebně, Stehlík zkratku ST uvádí, proč zde ne, nevím. Nevím, zda bychom pana Stehlíka donutili prohlásit, že uvedl v lexikonu chybný název, ale pokud jej máme pro potřeby wikipedie přetlačit, chtělo by to archívní materiál, kde je daná pozorovatelna uvedena se zkratkou ST, nebo snést na hromádku jiné relevantní zdroje od více autorů, kteří uvádějí stejné označení. Vzhledem k tomu, že problém, dle mého názoru, přesahuje rámec diskuse pouze nás dvou, kopíruji debatu Pod lípu (pravidla) a informuji další, o kterých vím, že se opevněním zabývají. Odpovězte mi případně, prosím, již tam. Děkuji.--Railfort 22. 6. 2010, 19:59 (UTC)

Značení československého těžkého opevnění => Značení československého opevnění[editovat zdroj]

To samé ale jinak, proč zakádat další článek s názvem Značení československého lehkého opevnění když se v obou případech jedná jen o přehled a vysvětlení značení, tedy jak je značení organizováno a strukturováno? --W.Rebel 21. 6. 2010, 20:09 (UTC)

Souhlasím s Vámi, ale založil jste článek, kde bylo popsáno pouze značení TO a název byl tedy matoucí. Nezapomeňte, že to tu nečtou bunkrologové, ale laikové, kteří by si mysleli, že se tak značí i řopíky. Pokud byste tam dal alespoň zárodek značení LO, přesun bych neprovedl. Klidně přesun zrevertujte, ale značení LO doplňte.--Railfort 22. 6. 2010, 05:24 (UTC)

Bylo to hlavně míněno k vysvětlení značení TO takže to zase tak moc nevadí. --W.Rebel 22. 6. 2010, 09:06 (UTC)

Vy nějak fungujete na Stachelbergu? Zajímaly by mne některé novinky v expozici, konkrétně stavební drážka v podzemí. Nevíte podrobnosti?--Railfort 22. 6. 2010, 20:07 (UTC)
Nefunguji, stavební drážka asi bude nějaká spojitost se založením stavby nebo s odvodněním podzemí.
Mne by zase zajímalo, resp. někdo jinej to navodil jestli se na Stachelbergu uvažovalo o elektrifikaci pro dotaci munice aby to nemuseli takovou dálku tlačit ručně. --W.Rebel 25. 6. 2010, 16:35 (UTC)
Pokud je mi známo, tak o zřízení lokomotivního provozu bylo rozhodnuto pouze v případě tvrze Šibenice a to pouze za pomoci akumulátorových lokomotiv. V dřevních dobách, kdy se koncept čs. tvrzí rodil, uvažovalo se o různých možnostech včetně lokomotivního provozu na všech tvrzích, tak i o druhu pohonu. Netýkalo se to ale Stachelbergu zvlášť, nýbrž všech tehdy ještě budoucích pevností. Nakonec bylo s výjimkou Šibenice rozhodnuto o provozu manuálním.--Railfort 25. 6. 2010, 19:04 (UTC)

Kategorie:Kopce v Brně[editovat zdroj]

Kolego, trošku se snažím dát do pořádku kopečky, tedy aby se jednotně jmenovali, mohl byste se prosím podívat na tuto kategorii, já bych klidně ji a tuto zrušil Kategorie:Kopce v Praze, jaksi nevím, jestli je v té druhé všude Pražská plošina dobře. Moc děkuji.--Mirek256 6. 7. 2010, 16:23 (UTC)

Nevím. Praha i Brno jsou natolik významné, že bych tyhle abnormální kategorie klidně nechal. Spíš mají význam pro nadkategorie typu Příroda v Praze než Hory a kopce v Česku. Praha navíc není to samé, co Pražská plošina - ta je větší a nejsem si jist, jestli do Prahy nezasahuje i něco jiného. S Brnem nemohu moc sloužit, protože nemám potřebné geomorfologické podklady pro Moravu. Jinak, když už spolu mluvíme, tak Váš přesun Zámeckého vrchu (Krkonošské podhůří) asi nebude poslední, protože ve zmíněné jednotce jsou stejnojmenné kopce dva. Na tom druhém jsou pozůstatky hradu, takže se jej na wiki asi časem také dočkáme. Zdraví--Railfort 6. 7. 2010, 17:03 (UTC)

Tak děkuji, a doufám, že vše je v Praze dobře. Na území prahy je jen Pražská plošina či ještě jiný celek? Děkuji.--Mirek256 6. 7. 2010, 17:13 (UTC)

Prahu jsem postupně zařazoval sám, tak snad jo. Jestli tam zasahuje ještě něco jiného sem napíši až zítra večer. Teď jsem mimo své materiály.--Railfort 6. 7. 2010, 17:57 (UTC)
Tak určitě na severovýchod Prahy zasahuje Česká tabule a do prostoru soutoku Vltava/Berounka Hořovická pahorkatina a Hřebeny--Railfort 7. 7. 2010, 19:38 (UTC)

Růžohorská rozsocha[editovat zdroj]

Zdravím,
pracuji na dalších krkonošských tisícovkách a zabrousil jsem i na Vaši stránku Růžohorská rozsocha, u které mě zarazilo geomorfologické zařazení jako podokrsek. Vím, že se na geomorfologii specializujete a že máte doma "Balatku" z roku 2006, takže bych se nerad hádal, ale v knize Tisícovky Čech, Moravy a Slezska z roku 2003 (která mj. čerpá ze starších publikací od Břetislava Balatky) a v jejich online verzi Tisicovky.cz je Růžohorská rozsocha okrsek (IVA-7B-5) a Růžohorská hornatina podokrsek (IVA-7B-5a). Podobně, tj. hned pod podcelek Krkonošské rozsochy, zařazuje Růžohorskou rozsochu (IVA-7B-e) i tento dokument ze stránek KRNAPu (v části 2.1). Nevíte náhodou, proč různé zdroje uvádějí takhle obrácené členění a co z toho je správně?
Předem díky za vyjasnění! --Maoman 9. 8. 2010, 21:23 (UTC)

Zdravím též a omlouvám se za prodlení, neb jsem se dnes vrátil z trošku mimocivilizačního pobytu na Vysočině. Kde má pan Balatka (či jeho citátoři) chybu by nám asi sdělil jen on. V publikaci, kterou užívám já, je ale ve východní části "Krkonošských rozsoch" zřejmý jistý systém, který by prohození obou názvů způsobem, jak je uvádějí Vám dostupné publikace, poněkud narušilo. Všechny krkonošské samostatné "rozsochy" (Stráženská, Černohorská, Růžohorská a Maloúpská) jsou zde zásadně podokrskem a jejich nadřazené okrsky jsou zase zásadně "hornatinami" (Černohorská a Růžohorská). Vámi uvedené kódy z "Tisícovek" sedí, jen samozřejmě opačně.--Railfort 14. 8. 2010, 18:56 (UTC)
Napadlo mne dodatečně prohlédnout další vrcholy na Tisícovkách a zjistil jsem, že zde jsou uvedeny geom. jednotky, které Balatka 2006 vůbec nezná, např. Dlouhý hřeben. Je to jen názor, ale myslím si, že nám pan Balatka geom. členění s postupujícím časem poněkud přepracoval a zmodernizoval. Osobně bych se držel raději novějšího vydání.--Railfort 14. 8. 2010, 19:05 (UTC)
A do třetice: Procházel jsem nové stránky a Struhadlo by dle mé publikace spadalo pod GO Černohorská hornatina a GP Stráženská rozsocha. Co s tím provedem?--Railfort 14. 8. 2010, 19:27 (UTC)
Zdravím a děkuji za odpovědi. Už jsem taky doma a v publikaci "Tisícovky" jsem právě zkontroloval, z jaké verze geomorfologického členění tisícovkáři vycházejí. Jde o dílo z roku 1987 - Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR (J. Demek a kolektiv, přičemž v kolektivu byl i B. Balatka). Takže je to jak píšete, jsou různé verze členění a souhlasím, že by se mělo vycházet z toho nejaktuálnějšího, tj. z Balatkova Geomorfologického členění reliéfu Čech z roku 2006. Tím pádem můžeme mj. přehodit Struhadlo do Černohorské hornatiny / Stráženské rozsochy. Jen je škoda, že v Balatkovi 2006 chybí Morava, pro tu bude potřeba používat Demkovy Hory a nížiny a čekat, jestli Balatka aktualizuje i Moravu.--Maoman 15. 8. 2010, 21:03 (UTC)
Samozřejmě se nechci "tisícovkářům" nějak vnucovat, ale jestli na ně máte nějaké vazby, nestálo by za to je na ty "novelizace" upozornit?--Railfort 17. 8. 2010, 13:08 (UTC)
Samozřejmě souhlasím. Panu Formánkovi jsem právě napsal a sám jsem zvědavý na jeho odpověď. Dám Vám vědět, až mi odpoví.--Maoman 18. 8. 2010, 08:36 (UTC)

Přírodní památky[editovat zdroj]

Ahoj, sleduji, že se částečně věnuješ přírodním památkám (včetně fotek). Chtěl jsem se optat, pracuješ na tom nějak soustavně, či jen co přijde pod ruku? Já jsem si založil takový soukromý projekt a postupně ho začínám rozpracovávat (zatím jsem u všech existujících památek udělal přesuny na jasné jméno + rozlišovače, dodal GPS ke všem a taktéž infoboxy). Dále se chystám s nimi pracovat, tak mne zajímalo, jestli by ses nechtěl taktéž podílet, případně bych ti nechtěl lézt do „zelí“, jestli máš nějaké vlastní plány a postupy :) Zatím a díky za kategorie --Chmee2 19. 8. 2010, 17:17 (UTC)

S přírodními památkami jako takovými, bohužel, asi nepomohu. To, čím se zabývám já, se dá nazvat spíše mapováním ČR, takže se přece jen asi budeme srážet. Chci se starat, aby skalní útvary byly ve skalních útvarech, louky v loukách, lesy v lesích, vodní záležitosti v patřičném povodí, hory a kopce v horách a kopcích, takže vzhledem k tomu, že procházím nově založené stránky, tak ti asi budu za "zadkem" případně dohazovat ty kategorie. Chystám se vrhnout z tohoto pohledu na přírodní památky systematicky, ale zatím nemám dokončeno geomorfologické zařazení hor a kopců v Čechách, čímž se zabývám nyní (pro Moravu, bohužel, nemám dobré podklady). Ty Kocoury byla náhoda. Byl jsem se kvůli wikipedii podívat na blízkém vrcholu, když tu vidím tabuli... Ještě tam trochu poopravím geo, protože ta značka na mapě je trochu mimo. Památka se nachází v prvním remízku severně od vrcholu. Jinak na blízkém nepoužívaném komínu jsem viděl Čápa černého:-). Vzhledem k tomu, že se zabýváš přírodou v ČR, tak, i když to asi není úplně tvůj šálek kávy, bys mohl říci svůj názor na to, co řešíme nyní pod lípou/pravidla/geomorfologické zařazení v infoboxu nebo v textu. Předem díky za případný názor.--Railfort 19. 8. 2010, 17:38 (UTC)


Povodí Jihlavy a Rybníky[editovat zdroj]

Ahoj, opravdu jsou rybníky v Třebíči a bývalé rybníky v Třebíči součástí povodí jihlavy?--frettie.net 30. 9. 2010, 14:24 (UTC)

Ahoj. Pokud se jedná nebo jednalo o čistě bozodtoké oblasti, či pokud z nich je nebo byla přebytečná voda odváděna potrubím do jiného povodí, pak by jeho součástí být nemusely.--Railfort 30. 9. 2010, 14:34 (UTC)
Takže každej rybník, jež něčím teče do řeky Jihlavy je součástí povodí? To jsem blázen, dík za rozšíření obzorů.--frettie.net 30. 9. 2010, 17:24 (UTC)
Doporučuji nahlédnout hned na úvod stránky Povodí.--Railfort 30. 9. 2010, 17:38 (UTC)

Kozí hřbet[editovat zdroj]

Zdravím, kolego, vidím se se zabýváte hřbety. Nechcete dát do pořádku možná nejčastější název hřbetů v Česku. Nemyslím že ten v Lužických horách by měl být hlavní a ostatní měli mít odkaz na rozcestník, i se jmenují trošku jinak Kozí hřbety (rozcestník). Kozí hřbet a Kozí hřbety je malý rozdíl a bůhví jestli je vše dobře. Moc děkuji.--Mirek256 17. 11. 2010, 08:58 (UTC)

Zdravím též. Jestli to dobře chápu tak bychom buď/nebo:

1) Kozí hřbet přesunuli na Kozí hřbet (Lužické hory), pak z něj udělali redirect na Kozí hřbety a tam to trochu porovnali 2) Kozí hřbet přesunuli na Kozí hřbet (Lužické hory) a zřídili nový rozcestník Kozí hřbet a rozhodily rozcestník Kozí hřbety do dvou a prolinkovali to pomocí podobných významů. Osobně bych se přikláněl k variantě jedna, ale místní inkvizitoři by nám to nemuseli zbaštit. Co vy na to?--Railfort 17. 11. 2010, 09:16 (UTC)

.Já jsem taky pro variantu 1), toto je technická věc, to snad zbaští. :-)))--Mirek256 17. 11. 2010, 09:24 (UTC)

Nuž tedy dobrá, dám se do toho. Za půl hodinky prověřte výsledek.--Railfort 17. 11. 2010, 09:37 (UTC)
Moc děkuji.-:)))--Mirek256 17. 11. 2010, 10:34 (UTC)

Přeji pěkný den. Mám takový dojem, že termín "kozí hřbet" je dokonce geomorfologický obecný termín. Ale nejsem přes to odborník, tak bych se do toho nerad míchal. Viz třeba tady: [3] se píše o kuestách, homoklinálníh hřbetech a kozích hřbetech.--Don Pedro 17. 11. 2010, 12:13 (UTC)

Taktéž přeji. Na stránce Hřbet (geomorfologie) je zmíněno, že se hřbety dále dělí, ale není to specifikováno. Pravdivý pojem to tedy asi bude, takže asi není důvod neudělat mu v rozcestníku alespoň červený link. Konám tedy.--Railfort 17. 11. 2010, 12:24 (UTC)

Kategorizace chráněných území[editovat zdroj]

Ahoj kolego. Chtěl bych ti poděkovat, že po mě kontroluješ hesla a doplňuješ vhodné kategorie. :) --Krvesaj 2. 12. 2010, 14:39 (UTC)

Ahoj, není za co. Jsem rád, že tě tím neštvu, už jsem takhle dostal jednou vynadáno:-)--Railfort 2. 12. 2010, 14:47 (UTC)
Naopak, to já si připadám jako lama, že neodhadnu, co je "skalním útvarem", co patří do kterého povodí atd. Ale asi bych to ne vždy trefil, takže se do toho nepouštím a už na tebe tak nějak spoléhám. :) Takže žádná zloba, jen dík :) --Krvesaj 2. 12. 2010, 14:49 (UTC)
Já mám rád mapy, takže si sleduji potůčky:-) Co se týká skalních útvarů, tak mne nedávno dostal jakýsi Kamýk. Tam jsem si tu kategorii netroufl dát. Těším se, až se někdo dá do mých východních Čech.--Railfort 2. 12. 2010, 14:54 (UTC)
Edituj s odvahou... myslím, že budu mluvit i za ostatní kolegy z projektu Chráněná území, když tě pozvu k ještě aktivnější spolupráci. Vytvářet hesla z této oblasti není technicky náročné, časově ale ano. Uvítáme každý pár rukou navíc. Co ty na to? Východní Čechy volají... ;) --Krvesaj 2. 12. 2010, 15:01 (UTC)
Když mně se moc do párslovných pahýlů nechce. Já k těm místům musím mít nějaký vztah, abych se do nich dal. Dělal jsem z vašeho projektu PP Suchý vrch - Buková hora nebo PP Orlice, ale radši mám geomorfologii. Jenže na delší stránky není tolik času a alespoň na tohle kategorizování si mohu odskočit třeba jen na pár minut. Tož tak.--Railfort 2. 12. 2010, 15:18 (UTC)
Nechceš kouknout i na kategorii. Natura 2000. Několikrát jsem na to narazil. A určitě toho dost v této kategorii chybí. Viz [4]. Jen jestli chceš? S pozdravem --Pernak1 6. 12. 2010, 15:02 (UTC)
Omlouvám se, není to můj šálek kávy. Já jsem na tu klasickou geografii. Chráněná území, ale i potoky, hory, jezera apod. si hlídám z tohoto titulu. Že zrovna frčí chráněná území a já jsem jim takhle v patách je jen shoda okolností.--Railfort 6. 12. 2010, 15:07 (UTC)
Jen v patách buď - to je dobře. Jinak neva - já jen, že hodně kategorizuješ. --Pernak1 6. 12. 2010, 15:12 (UTC)

Turistická značená trasa 1902[editovat zdroj]

Dobrý den, děkuji, že se věnujete turistickým tématům, ale vrtá mi hlavou, jestli zrovna články o trasách plní obecně kritéria encyklopedické významnosti (WP:EV) a netriviálnosti (WP:CWN). Jde aspoň na pohled o pouhý popis trasy bez hlubší encyklopedické informace (jak a kdy a proč ta trasa vznikla) a bez odkazů na nějaké netriviální publikace o ní. Co si o tom myslíte jako autor? Zdravím,--Ioannes Pragensis 15. 1. 2011, 23:31 (UTC)

Zdravím též. Vámi požadované informace až na výjimky (Turistická značená trasa 4298) doplnit neumím. Pokud by to mělo být kontroverzní téma, nebudu na to plýtvat čas, ale vzhledem k tomu, že je na wikipedii více podobných článků, např. o silnicích, které nikdo za tu dobu, co tu jsem, nerozporoval a ani nenavrhoval na smazání, usoudil jsem, že by žádný konflikt neměl nastat a staly se pro mne jistým precedentem. Půjdeme-li dál, tak je na wiki velké množství dalších článků, které pouze popisují, co na daném místě v současné době JE, a které rovněž nejsou rozporovány. Technicky jde o to samé. Sám navíc naznačujete, kam by se dané články mohly ubírat, takže pokud tu je další potenciál, jsou tedy zralé pouze na opahýlování. Nehádám se. Pokud dělám zbytečnou práci, budu rád, když se to dozvím co nejdříve, ale myslím si, že tu existuje spousta obdob v bledě modrém. Dále si myslím, že i bez ohledu na pravidla mají ty články uživatelský význam, ale to je spíše na diskusi o pravidlech jako takových.--Railfort 16. 1. 2011, 00:05 (UTC)

Pivovar Přelouč[editovat zdroj]

Nemáte nějaký odkaz o zaniknutí pivovaru Přelouč? Na pivovary.info jsem se podíval na oba pivovary a vypadají ve skvělém stavu. Děkuji. --Freibo 16. 6. 2011, 10:04 (UTC)

No nevím. I na Vašem odkazu jsem našel oba přeloučské pivovary v seznamu zaniklých, nikoliv funkčních. Tedy pokud nepovažujete pivovar za funkční do té doby, dokud stojí barák, což bych považoval za chybu. Ale myslel jsem tento. Kdy zanikl nevím, ale už za socíku v něm měla drogerie sklady. Dnes je tam podnikatelská všehochuť. Jinak též bydlím v Pardubicích.--Railfort 16. 6. 2011, 10:33 (UTC)
Aha, vidím, že je tu znova problém, který už jsem jednou řešil. Proto jsem taky u seznamu přidal ty upřesňující informace. No nic, přesunu to sám. --Freibo 16. 6. 2011, 11:24 (UTC)
Už to vidím též. Obávám se ale, že nebudu poslední, kdo na to naletí. Zaniklý bude vždy většina lidí chápat jako zrušený, nikoliv zbouraný. Zkuste přijet do Přelouče a zeptat se, kde je ve městě nezaniklý pivovar. Většina lidí začne přemýšlet, jestli v některé z hospod nezačali vařit vlastní pivo, o tom, že za evangelickým kostelem stojí bývalý pivovar už ani nevědí. Vaše definice je uměle zkonstruovaná pro Vámi zvolený model článku a je nucena řešit i určitý rozpor mezi velkými pivovary a minipivovary. Doporučuji při užití pojmu "zaniklé" přistupovat k velkým pivovarům stejně jako k minipivovarům, tj. zanikla výroba - zanikl pivovar. Předpokládám, že pokud to dáte k diskusi pod Lípu, dojde se obecně ke stejnému závěru.--Railfort 16. 6. 2011, 11:35 (UTC)
Ze začátku jsem přemýšlel, jestli vůbec zakládat seznam těchto zaniklých pivovarů, ale protože jsem postupně na ně narážel i v článcích zrušených pivovarů a nebo na jim věnované články, tak jsem se rozhodl vytvořit seznam. A seznam zrušených pivovarů se mi zdál už sám o sobě dost obsáhlý. Jak už jsem psal v jedný diskuzi - bral jsem to podobně jako u hradů. Tam taky máte zříceniny a zaniklé hrady. U minipivovarů je to jiné. Např. v Jihlavě máme minipivovar v suterénu radnice. Ale určitě to není budova pivovaru, je to prostě budova radnice. Ale chápu, že to může trochu mást. Jak to teda udělat? Spojit oba, už tak dost dlouhé, seznamy do jednoho? Nebo nějak upravit tu "definici" (upřesnění)? Nebo snad zrušit seznam úplně? --Freibo 16. 6. 2011, 12:05 (UTC)
Ten precedens s hrady je v celku logický, na druhou stranu má wikipedie pravidlo o očekávatelnosti. Je jedno, co v seznamu bude, ale obsah musí být z názvu očekávatelný a to pokud možno i bez definic. Já osobně bych stojící nefunkční pivovar považoval za "zrušený", nikoliv "zaniklý". Ale předhoďte to třeba Pod Lípu.--Railfort 16. 6. 2011, 12:40 (UTC)

Polomené hory[editovat zdroj]

Nejsem znalec horopisu, proto se obracím na Vás. Nedávno jeden kolega změnil Polomené hory. Nepříliš jasné přesměrování (kolegy ŠJů) nahradil myslím chybným rozcestníkem. Své podivení jsem napsal do diskuze onoho hesla/rozcestníku i vkladateli. Nejraději bych zrušil jak přesměrování, ta rozcestník a udělal samostatné heslo, myslím že CHKO Kokořínsko je jiný pojem, než Polomené hory, ač územím si odpovídají. Ale jist si nejsem--Zákupák 26. 6. 2011, 07:51 (UTC)

Rozhodně s Vámi souhlasím. Pravdou je, že CHKO Kokořínsko zabírá podstatnou část Polomených hor a zřejmě (nezkoumal jsem do detailu) nikde nezasahuje mimo. Nicméně Polomené hory zabírají plochu větší. Největším územím nespadajícím do CHKO je oblast západně od Doks, rozlohou významné je i území Polomených hor přesahující a lemující západní hranici CHKO. V jiných částech Polomené hory přesahují hranici CHKO nevýrazně, ale i tak přesahují. Tento závěr vznikl porovnáním hranic CHKO z Map.cz s mapovou přílohou díla Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6),, kterým je možno Vaši editaci ozdrojovat. Správné by např. bylo zařazení CHKO do hypotetické kategorie Polomené hory. Rozhodně to ale není totéž.--Railfort 26. 6. 2011, 08:05 (UTC)
Už rok se vede zuřivý boj mezi městečky v okrese Česká Lípa a ministerstvem, protože CHKO Kokořínsko se míní změnit jak názvem, jeho Správa se odstěhuje z Mělníka do Doks a hlavně rozsahem (obce Zákupska to nechtějí). Brzy (ale ne dnes) už oba pojmy budou rozdílné i územím, Polomené hory budou jen částí CHKO. Připravím jim tedy samostatné heslo--Zákupák 26. 6. 2011, 08:33 (UTC)
O tom sporu vím. Samostatné heslo je pro Polomené hory to nejlepší. Když by bylo třeba, dokončím infobox ohledně nadřazených, podřazených a sousedních geomorfologických jednotek.--Railfort 26. 6. 2011, 08:38 (UTC)
Z článku jsem to pochopil tak, že Kokořínsko je poměrně mladý název pro oblast, která v minulosti a tradičně byla nazývána Polomené hory, Dubské skály či Dubské Švýcarsko (do toho nám ještě vstupuje marketingový název "Máchův kraj", jehož název také sahá až kamsi k národnímu obrození). Pokud máte někdo kvalitní zdroje o tom, že rozsah těchto celků se nějak zásadně liší, pak by jistě bylo dobré přinejmenším ty rozdíly v článku popsat, v případě opravdu zásadního rozdílu vyčlenit jednotlivé pojmy do samostatných článků – každopádně by pak v každém z těch článků měl být jasně popsán a zdroji doložen rozdíl oproti souvisejícím či částečně synonymním pojmům. Důležité je tedy především dodat do článku dobré ozdrojované informace o historii a vztahu těchto názvů. Otázka, zda pak bude vhodné článek nějak štěpit, je až druhořadá a bude záležet spíš na obsahu článku (abychom zbytečně nevytvářeli duplicity či netrhali kontext) než na nějakých formálních hranicích území.
Druhým problémem je, zda pro chráněné území (tedy území, které fyzicky existovalo a svou přírodní hodnotu i vžitý název mělo už dávno před udělením oficiálního statusu ochrany) zakládat vždy dva články - jeden o přírodním územím samém a jeho popisu, historii a hodnotě - druhý pak o formě a vymezení jeho ochrany, tedy o jakési konkrétní novodobé úřední skutečnosti). Samozřejmě že různá tradiční, přírodopisná (geologické, geomorfologické, biologické, vodopisné), etnografická či úřední vymezení např. Krkonoš či Jizerských hor nebo Šumavy se mohou od sebe navzájem poněkud lišit, ale je otázkou, zda kvůli tomu máme mít třeba pět článků o Českém ráji, anebo zda raději v jednom článku o Českém ráji popsat všechna historická i ochranná územní vymezení, která se od sebe mohou v detailech lišit. Je zcela přirozené, že různé zdroje budou území vymezovat různé. Osobně bych preferoval, abychom o chráněných celcích, které do svého názvu převzaly geografický název, který existoval už předtím nezávisle na vyhlášení ochrany, měli článek jen jeden, pojednávající o obou (všech) aspektech, pokud se územní vymezení neliší opravdu nějak fatálně, i když třeba některé části takto pojmenovaného území pod ochranu nespadají nebo naopak někde hranice chráněného celku mírně překračují tradiční vymezení území daného názvu. Naproti tomu některé přírodní parky mají hranice i název vytvořené účelově a nově ("uměle"), a tam pak skutečně jde primárně o název chráněného území, nikoliv přírodního celku jako takového. V případě Kokořínska bych tedy jako klíčové viděl, jestli název "Kokořínsko" byl prosazen až jako označení zřízené CHKO, anebo zda se významně prosadil pro nějakou oblast jako náhrada starších označení uř předtím. Samotný fakt, že se územní vymezení oblasti historicky nějak měnilo, bych ale za důvod k existenci více článků nepovažoval (tak jako nemáme deset článků s názvem Praha zvlášť pro každou etapu změny jejích hranic, také nemáme zvlášť článek o kraji "hlavní město Praha" a zvlášť o obci "hlavní město Praha" anebo několik článků o Berounce podle toho, jak historicky ukusovala ze Mže) - encyklopedický článek přece jen plní jiné role než záznam v nějaké relační databázi.
Doložitelné informace o politických snahách či úředních záměrech něco přejmenovat či změnit jistě do článku patří, ale dokud jsou pouze ve stadiu příprav či úvah, tak bych je nejspíš neviděl jako dostatečný důvod k rozdělování článku, zakládání nových článků atd. Ledaže by ten záměr sám byl už dostatečně významný na samostatný článek. --ŠJů 26. 6. 2011, 15:45 (UTC)
Já bych to nekomplikoval. Přestože se geomorfologické Polomené hory z podstatné části (nikoliv úplně) překrývají s ekologickou CHKO, jedná se o rozdílné pojmy a uměle bych je nesvazoval. Wikipedie je encyklopedie a každé heslo má popisovat to, co skutečně označuje. Pokud by ale přesto mělo vzniknout přesměrování, pak z menšího území na větší, kterým jsou Polomené hory. Vstupuje sem ale další věc, a to, že Kokořínsko se pravděpodobně bude rozšiřovat mimo ně. Tím pádem vzniknou další území, která se nebudou krýt.--Railfort 26. 6. 2011, 18:00 (UTC)
Já bych to také nekomplikoval a uměle nesvazoval, ale ani uměle nerozděloval. Pokud o obojím existuje zatím jen jeden článek dohromady a ten se nyní jmenuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko, tak je logické ostatní názvy označující tuto oblast přesměrovat na něj. Tím se liší encyklopedie od jazykového slovníku, že pojednává o věcech a ne o slovech. Proto například o kostele, který byl několikrát přestavěn či rozšířen a třeba změnil i zasvěcení, máme stále jen jeden článek. A nemáme jeden článek, který by o kostele pojednával z architektonického hlediska, druhý článek z historického, třetí z pastorálního, čtvrtý z hlediska rozvoje obce... Pokud by někdo chtěl zakládat článek o Polomených horách nebo Dubských skalách, tak je třeba dbát na to, aby takový článek nebyl jen duplicitou článku o Kokořínsku, a je třeba si ujasnit, o čem který z těch článků má být. Zatím máme hlavně zdroje, které říkají, že jde o více názvů pro zhruba tutéž oblast. Bude-li jeden z článků zaměřen geomorfologicky a druhý ochranářsky, tak by to nějakou logiku mít mohlo, ale kam potom s ostatními hledisky a se základním popisem?
Jinak bych souhlasil, že přesměrovávat se má z řidšího názvu na běžnější, ze staršího na aktuálnější a z užšího na širší. T. j. například raději přesměrovávat z CHKO Kokořínsko na Kokořínsko, než z Kokořínsko na CHKO Kokořínsko. K posouzení otázky, zda vymezení Kokořínska jako takového (nikoliv jen CHKO Kokořínsko) se zásadně liší od vymezení Polomených hor nebo Dubských skal, potřebujeme především dostatek ozdrojovaných informací, ale i ty zdroje budou vždy jen zdroje, nikoliv fakta sama. Že se "území nebudou krýt" pro nás není podstatné. Území Ústí nad Labem v roce 2011 se také nekryje s územím ÚNL v roce 1993 a to se zase nekryje s územím v roce 1989 a to zase s územím v roce 1985. Přesto máme o Ústí nad Labem stále jen jeden článek, kde se prostě píše o změnách územního vymezení. Stejně tak je možné v jednom článku napsat, že za Kokořínsko označovali ti a ti autoři tu a tu oblast, jiní autoři zase tu a tu, dříve se ta oblast nazývala jinak a byla vymezena trochu jinak a jako CHKO Kokořínsko bylo chráněno napřed nějaké území a pak zase trochu větší. Pokud se struktura článku bude vyvíjet tak, že z některého oddílu začne krystalizovat samostatné, oddělitelné podtéma, pak teprve bude vhodný čas uvažovat vyčlenění samostatného článku. --ŠJů 26. 6. 2011, 19:26 (UTC)
Problém zde není Kokořínsko versus CHKO Kokořínsko (nikdo nerozporujem), ale pojem Polomené hory vůči CHKO Kokořínsko-Dubsko či jak se ten úřední útvar bude jmenovat.--Zákupák 26. 6. 2011, 21:23 (UTC)
To pak je důležitá ta výše položená otázka, jestli CHKO Kokořínsko-Dubsko považovat jakoby za novou CHKO a založit pro ni nový článek a CHKO Kokořínsko považovat za fakticky zaniklou CHKO (byť právní kontinuita tam asi bude). Název nebude definitivní do poslední chvíle. Například byl chystán Přírodní park Brdy-Hřebeny a dokonce i v tiskové zprávě kraje v den vyhlášení byl pod tímto názvem uváděn, a o pár dní později se pak v krajském věstníku najednou místo toho objevil Přírodní park Hřebeny. Kdoví, o čem tedy vlastně skutečně rada kraje hlasovala. Ovšem i po rozšíření CHKO (která by v případě rozšíření přejmenování asi už měla samostatný článek) nám stále zůstane otázka, jestli "Kokořínsko" je jen jiný, novější a vžitější název pro Polomené hory, Dubské skály či Dubské Švýcarsko. Mimochodem, ten nově navržený název CHKO asi zatím nebyl moc publikován, protože Google ho nikde nenachází, zatímco článků o rozšíření CHKO nachází spoustu. --ŠJů 26. 6. 2011, 22:27 (UTC)
Pro historii velkoplošných chráněných území stačí samozřejmě jeden článek s použitím přesměrování ze starších názvů. Pojem Polomené hory ale stojí úplně mimo. Jedná se o geomorfologický pojem. Je to, jako kdybyste chtěl jeden článek pro Krkonoše a KRNAP, Vysoké Tatry a TANAP, Orlické hory a CHKO Orlické hory a spoustu dalších příkladů. Z velké části se rozloha území obojího kryje, ale není totožná. Navíc z praktického hlediska, budete-li mít jeden článek, neustále budou vznikat nějaké střety zájmů. Budete-li mít dva, budou sice některé informace duplicitní, ale na jednom si budou více hrát "ochranáři" a na druhém "geografové".--Railfort 27. 6. 2011, 10:41 (UTC)

Kategorie u měst, obcí, částí obcí a měst[editovat zdroj]

Zdravím a mám prosbu. Sleduji, že pracujete na kategoriích týkajících se obcí a jejich částí. V minulosti jsem zakládal některé z pahýlů a během zakládání jsem se dopustil i několika chyb, které se pokouším dát do pořádku. Začal jsem na městech, obcích a jejich částech a pokusil jsem se dát dopořádku mimo jiné i zařazení do základních kategorií. Chtěl jsem vás požádat o náhled na kategorizaci míst v okrese Kolín a případné připomínky, pokud je chybně nastaveno. děkuji -kloin- 8. 8. 2011, 08:53 (UTC)

Zdravím též. Jak dodělám Jablonec nad Nisou, tak se podívám přednostně na Kolín. Jinak to dělám dle abecedy, ať v tom nemám binčus. Obecně ale likviduji sobě nadřazené kategorie a slaďuji kategorizaci kategorií a jejich hlavních článků. Samozřejmě narazím-li na nějakou další chybu, tak jí odstraním. Musím ale od toho pořád odbíhat, ale dneska by to mělo vyjít.--Railfort 8. 8. 2011, 09:01 (UTC)
Přodpokládám, že to pro Vás žádné novinky nebudou, ale moje názory jsou asi takové:
  • Pro města existuje zatím jenom kategorie "Města v Čechách" apod. Na nižší úroveň kromě např. okresu Brno-venkov se obecně nešlo. Na okresní úrovni lze pro ně zatím pouze použít kategorie "obec" nebo založit novou kategorii po vzoru Brna-venkova. Je to precedens a jestli se Vám do toho chce, tak proč by nemohl následovat Kolín.
  • Ohledně částí obcí je nejjednodušší, má-li nadřazené sídlo svou vlastní kategorii. Pokud nemá, je to problém. Je-li takovýchto částí více, nebál bych se novou kategorii založit a zakategorizovat ji stejně, jako mateřskou obec. Pro regulérní vesnice je kategorie "vesnice", horší to je s částmi, které vesnicemi nejsou. Tam pomůže asi jen zřízení kategorie obce.--Railfort 8. 8. 2011, 09:58 (UTC)
Děkuji, mohu ještě požádat o kontrolu zařazení například Bojiště (Červené Pečky). Konkrétně, měla by být založena kategorie Kategorie:Červené Pečky a do této kategorie zařazeny Červené Pečky a vše další? Na příkladu to lépe pochopím. Mám strach, abych to s kategoriemi nepřehnal. Jinak si jako příští okres vezmu něco podle abecedy (předpokládám že po J jsou kategorie opraveny). děkuji -kloin- 8. 8. 2011, 11:05 (UTC)
Zřídil jsem to asi tak, jak bych si to představoval já, ale nepovažujte to, prosím, za nějakou normu. Při takovém počtu sídelních jednotek+dalších věcí bych se nové kategorie nebál. Narazil jsem i na jednočlánkové, což už je asi silná káva, a také je nikdo neruší. Jinak já jsem nyní u okresu Jindřichův Hradec a jedu podle abecedy. Nicméně pokud se vrhnete do nějakých úprav, doporučuji je činit nezávisle na mně. Jde o to, že přestože se budeme překrývat, nějakou základní myšlenku či styl budeme mít jiný. Já se nyní v podstatě soustředím na procházení okresních kategorií a rušení nadřazených kategorií. Pravda je, že se to většinou týká obcí a měst a že odstraňuji i nějaké další chyby či nedodělky, ale jiné věci, které by třeba pro vás byly podstatné, neřeším. I tak děkuji.--Railfort 8. 8. 2011, 11:21 (UTC)
Děkuji, ale nejsou teď Červené Pečky zařazeny jak v kategorii Kategorie:Červené Pečky, která je v Kategorie:Obce v okrese Kolín, tak přímo v Kategorie:Obce v okrese Kolín; je to tak správně? A ještě neměla by mít kategorie Červené Pečky uvedenu ještě šablonu hlavní článek? Mám vše připravené pro to, aby to v případě správnosti založil robot. děkuji -kloin- 8. 8. 2011, 11:34 (UTC)
Jsou, ale svého času mi to bylo v diskusi o stejném problému, ale týkajícím se geomorfologických jednotek, odsouhlaseno jako správné řešení. Šablonu hlavní článek určitě robotovi nařiďte také. Přiznám se, že ji považuji za zbytečnou a tak v ní jen opravuji odkazové chyby, pokud na ní narazím a nově jí nezřizuji. Vadí mi na ní fakt, že neumožňuje při čtení předmětného článku přejít na články v dané kategorii a proto se musí článek stejně do dané kategorie vkládat. Pokud se zároveň postarám o to, aby byl v seznamu první na řadě, celá funkce hlavního článku je jaksi navíc a stránku znepřehledňuje. Nicméně pokud byste jí robotovi nezadal, asi by Vám to někdo brzy vytkl. Omlouvám se, jestli jsem prvně nepochopil Váš záměr a uvedl Vás v omyl.--Railfort 8. 8. 2011, 12:00 (UTC)
Děkuji za informace, které zapracuji do svých úprav. Později se na Vás s dovolením opět obrátím o namátkovou kontrolu. S pozdravem -kloin- 8. 8. 2011, 12:32 (UTC)
Dobrý den, mám ještě jednu prosbu. Doplnil jsem kategorie ke každé obci, městu a městysu v okrese Kolín (Kategorie:Obce v okrese Kolín), který má více než jednu část . Můžete se na to prosím podívat, zda je takto vpořádku? Jinak jsem koukal na Kolín a zjistil jsem, že Wikipedista:JAn Dudík kategorii obce v okrese Kolín z Kategorie:Kolín odstranil. Děkuji -kloin- 11. 8. 2011, 08:57 (UTC)
Dobrý den rovněž. Určitě na to mrknu, ale teď jsem ve fázi, kdy k počítači jen tak přibíhám vyřídit důležité. Nejpozději budu mít čas v sobotu. Jen bych Vás poprosil, budete-li mít čas, zařadit do nových kategorií i další stránky, na které si díky své znalosti okresu vzpomenete. Napadá mne třeba železniční okruh v Cerhenicích ad. Nové kategorie tak budou vypadat účelněji.
Za to, co provedl kolega Dudík mohu možná i já, protože sám kategorie zásadně jen okresních měst ponechávám v okresních kategoriích a do obcí je nepřesunuji. Je otázka, zda je to koncepční, ale přijde mi to uživatelsky vhodnější. Možná by mohly být v obou. Kolega Dudík to provedl do souladu s tímto řešením. Možná bychom to mohli probrat pod lípou, ale pokud se tak rozhodneme, nechal bych to na dobu, až oba dokončíme svou práci. V tom, co činím já, jsem totiž narazil již na několik způsobů kategorizace a celé to tedy sjednocuji. Pokud by bylo pod lípou rozhodnuto jinak, alespoň se bude ve všech okresech vědět, kam sáhnout.--Railfort 11. 8. 2011, 10:12 (UTC)

Šafranice[editovat zdroj]

Všiml jsem si, že tvoříte hodně článků kolem geomorfologie. Můžete prosím vytvořit článek o hoře (spíš kopci) Šafranice (přibližně mezi zaniklou obcí Zahrádka a Prosečí)? Pomohlo by to odstranit další červenou. Díky. --Freibo 25. 8. 2011, 12:03 (UTC)

Na jednu stranu rád. Na druhou stranu: Tvořím jen články o věcech, kde jsem byl. Byť wiki zakazuje vlastní výzkum, já bych bez toho netvořil, protože nevěřím tomu, že bych byl schopen dát jinak zjištěné věci do správných terénních souvislostí. Pokud byste udělal nějaký textový nástřel včetně třeba nějakých referencí, já to rozšířím včetně geomorfologického zařazení. Na to stačí podklady, které mám. Tedy pokud je to v Čechách, podklady pro Moravu, bohužel, nemám. Založte klidně jakoby "amatérsky" článek, a já to provedu. Hlídám nové články, takže si ho najdu. Zdravím.--Railfort 25. 8. 2011, 12:54 (UTC)
Je to nedaleko vodní nádrže Švihov, takže by to mělo být v Čechách. Podívám se, jestli něco najdu na internetu, doma k tomu nic nemám, to vím stoprocentně.--Freibo 25. 8. 2011, 13:12 (UTC)
Co jsem našel, to jsem napsal, ale moc toho není.--Freibo 25. 8. 2011, 14:39 (UTC)
Dávám si to do plánu práce na sobotu. Zdravím.--Railfort 25. 8. 2011, 21:59 (UTC)
OK a ještě jednou díky. --Freibo 26. 8. 2011, 07:12 (UTC)

Blanský les a Buglatská vrchovina[editovat zdroj]

Ahoj, díky za tvé opravy ve článcích Kluk a Prachatická hornatina. Z nich jsem poznal, že v Balatkovo-Kalvodovo členění došlo k úpravě okrsku Blanský les a k vyčlenění Buglatské vrchoviny. Pozměnil jsem podle toho tato dvě hesla, ale protože nemám práci Balatky a Kalvody k dispozici, chci tě požádat, abys to zkontroloval (hlavně sousedící okrsky v infoboxu). Budeš-li mít čas a náladu, prosím, zkontroluj i heslo Geomorfologické členění Šumavské hornatiny, možná tam bude změn vůči staršímu členění více, každopádně tam chybějí podokrsky. Díky. --Dingoa 28. 8. 2011, 09:24 (UTC)

Ahoj. Koukal jsem, že Buglatská vrchovina bude asi něco nového. Cokoliv, na co mně upozorníš, prověřím. Jen nemám Moravu. Večer se na to podívám.--Railfort 28. 8. 2011, 09:36 (UTC)
Tak provedeno. Nějaké změny tam byly i ve smyslu přesunutí názvu mezi řády, takže by to chtělo místního znalce, aby jednotky, které už mají stránky prošel a porovnal. Třeba zrovna Pořešínská pahorkatina není podle nového okrsek ale podokrsek nově vzniklé Kohoutské pahorkatiny.--Railfort 28. 8. 2011, 18:09 (UTC)
Díky moc. S Geomorfologickým členěním Šumavské hornatiny jsem tě zaúkoloval docela pořádně - těch změn je tam teda dost. Zkusím nové členění porovnat se starým a případně opravit. --Dingoa 28. 8. 2011, 18:25 (UTC)
Není zač. Zas tak strašné to nebylo. Umím psát všemi deseti a to v dnešní době počítačů velmi usnadňuje život.--Railfort 28. 8. 2011, 19:01 (UTC)

Hřebeny x Geomorfologické části[editovat zdroj]

Zdravim. Moc se v geomorfologickém členění nevyznám, tak by mě zajímalo, jestli se dají hřebeny (např. Obří hřeben) zařadit do kategorie Geomorfologické jednotky xyz. Pokud ne, mohu se optat proč? --Freibo 22. 2. 2012, 22:19 (UTC)

Nedají, protože se jedná o geomorfologické útvary (stejně jako např. jednotlivé hory, údolí, sedla apod.). Geomorfologické jednotky jsou dané oficiálním geomorfologickým členěním a skládají se buď s jednotek nižších řádů, nejníže pak z geomorfologických útvarů. Ty ovšem v geomorfologickém členění nejsou až na výjimky zařazeny. Ony výjimky jsou tzv. části, které se ale obvykle významně odlišují od zbytku jednotky, k níž patří. V Krkonoších je, pokud si dobře pamatuji, jedinou takovou částí Harrachovská kotlina. Bavíme-li se o Krkonoších, tak veškeré články, které jsem nezařadil do kategorie Geomorfologické jednotky Krkonoš, tam skutečně nepatří a jedná se tedy o útvary.--Railfort 22. 2. 2012, 22:27 (UTC)
Děkuji za vysvětlení. --Freibo 23. 2. 2012, 16:22 (UTC)

Kategorie[editovat zdroj]

Děkuji Vám za upravení kategorií u stránky Kaple sv. Rocha (Zlaté Hory) u kategorizace článků v okolí Zlatých Hor si obecně nejsem moc jistý, takže mi dost pomohlo, že něco změnil zkušenější wikipedista a mám se čím řídit. --Sneq (diskuse) 2. 3. 2012, 12:16 (UTC)

Není zač. Obecně je již jen málo měst, které nemají svou kategorii. Zlaté Hory byly jedním z nich, takže když se to díky kapli takto namanulo, provedl jsem. Jste-li místní znalec, můžete na wikipedii najít další články, které by do této kategorie mohly patřit.--Railfort (diskuse) 2. 3. 2012, 17:50 (UTC)

Znalec členění vodních toků?[editovat zdroj]

Kolego, Ty jsi znalcem vodních toků? Potřeboval bych v této oblasti malou konzultaci, tak se ptám. --Jan Polák (diskuse) 12. 4. 2012, 07:03 (UTC)

Členění vodních toků bohužel ne. Jen, když se něco jmenuje potok, je to pro mne potok:-) Ale zkus to, třeba se zadaří. Zdravím.--Railfort (diskuse) 12. 4. 2012, 08:54 (UTC)
Tak to mi asi neporadíš. :-( Chtěl bych se zeptat, co určuje, jak se který vodní tok jmenuje. Mám totiž z různých druhů rozdílné pojmenování pro určitý potok. A otázka tedy je, kdo je ten „arbitr“, jenž to rozhodne? Je to vodohospodářská mapa nebo něco jiného?--Jan Polák (diskuse) 12. 4. 2012, 09:37 (UTC)
Ahoj, zkus se zeptat u JirkySv. --Harold (diskuse) 12. 4. 2012, 09:44 (UTC)
Omlouvám se, že sem lezu. Názvy se neustále vyvíjí a vedou se o ně stále spory, např. Svitávka (řeka). Kronikář města Zákupy v každé publikaci, článku upozorňuje, že současný název je nesprávný. Jenže tvůrci map a Správa silnic s cedulemi mostů se tím řídit nebudou --Zákupák (diskuse) 12. 4. 2012, 10:03 (UTC)
Já bych jako základní dokument vzal tak řečenou "Základní vodohospodářskou mapu", kterou se oháněl Luděk Munzar v seriálu "Zpět k pramenům". Nikdy jsem jí ale neviděl, ale když to říká Munzar:-)--Railfort (diskuse) 12. 4. 2012, 10:22 (UTC)
Základní vodohospodářská mapa je online např. zde. Mimochodem - dopravní značení bych raději úplně ignoroval, nejednou jsem viděl případ, když značka z jedné strany vesnice uváděla název trochu odlišný než z druhé strany vesnice :-) Takže se tímhle způsobem nedá nic objektivně doložit, natož řešit sporné případy (ať už jde o názvy čehokoli). --Xth-Floor (diskuse) 12. 4. 2012, 11:04 (UTC)

┌─────────────────┘Základní vodohospodářská mapa je jasná, to je. Teď spíš šlo o to, jak postupovat v případě, že se Ti tok A slívá s tokem B a po chvilce se vlévá do C. V mapách máš pojmenované jen toky A a B. Jak se ovšem tok jmenuje mezi soutokem A s B a jeho vlivem do C?--Jan Polák (diskuse) 12. 4. 2012, 11:38 (UTC)

Možná by bylo nejefektivnější řešení zformulovaný dotaz (např. kde konkrétně se tento údaj dá zjistit) poslat nějaké oficiální instituci, například: http://www.vugtk.cz/ a http://www.czechmaps.cz/. Nemůže se stát nic horšího, než že neodpoví :-) --Xth-Floor (diskuse) 12. 4. 2012, 12:58 (UTC)
Ahoj, to jak se jmenuje spojený tok AB před ústím do toku C dohledáš snadno zde. Hlavní tok najdeš v tabulce pod názvem recipientu. Podívej se na této první stránce například na Bílé Labe, Červený potok a potok Dírečku. Tam je to dobře vidět, který tok je ten hlavní. Kromě toho zde najdeš i délku toku a říční kilometr jeho ústí. --JirkaSv (diskuse) 12. 4. 2012, 23:03 (UTC)

Alfrédova chata[editovat zdroj]

Zdravim. Vím, že se to už jednou řešilo v diskuzi přímo u článku, ale rád bych to prošel ještě jednou, resp. bych se chtěl optat na možnosti výsledného řešení. Kdykoliv zde totiž přidám věci týkající se zámku, kolega Kotačka je opravuje na chatu a ruší i kategorie týkající se zámku. Už několikrát jsem uvažoval o dokončení, jenže kvůli stále neznámému definitivnímu stanovisku to není možné. Dá se nějak s definitivní platností určit, zda se jednalo o chatu nebo zámek, resp. zda se tento objekt bude na wikipedii brát za chatu nebo zámek? Obracím se sem, protože jste se té diskuze zúčastnil.--Freibo (diskuse) 12. 5. 2012, 18:31 (UTC)

Moje názory se od té doby nezměnili, ale tím Vám asi nepomohu. Doporučuji provést Žádost o komentář a s odkazem na jeho případný výsledek provést aktualizaci a pokud to nepomůže, tak požádat opět s tím samým odkazem na nástěnce o nějaké zablokování kolegy Kotačky. Neznám ale technické ani administrativní podrobnosti obou kroků, budete to muset někde nastudovat. Jen si myslím, že tudy by mohla vést cesta. Pokud ten ŽoK uskutečníte, tak mne, prosím, upozorněte, abych si kdyžtak řekl své. Dobré by bylo tu žádost podpořit i odkazem na onu starší diskusi, pokud budete přesvědčen, že to věci pomůže. Zdravím.--Railfort (diskuse) 12. 5. 2012, 19:41 (UTC)

Hrobová kaple hrabat Pöttingu a Persingu[editovat zdroj]

Dobrý den, prosím neukvapujte se – hrobová kaple hrabat Pöttingu a Persingu se nachází v Habrech, nikoliv ve vesnici Žáky, kde rod sídlil. Je možné, že dotyčný článek bude v budoucnu ještě přejmenován na vhodnější název, ale to se uvidí. Zdraví Fagnes (diskuse) 22. 5. 2012, 15:22 (UTC)

Omlouvám se. Z textu článku mi to přišlo takto.--Railfort (diskuse) 23. 5. 2012, 08:53 (UTC)

Řád České republiky[editovat zdroj]

„Řád České republiky“

Vážený kolego, v uznání za dlouhodobý přínos k popisu naší vlasti, zvláště pak fundované rozšiřování a udržování pořádku po stránce fyzické geografie, se Vám tímto přes devatero hor a devatero dolů :-) předává Řád České republiky.

Vždycky mě tak nějak potěší, když z historie článku vykoukne Vaše stopa, proto využívám té příležitosti k poděkování za všechnu dosavadní spolupráci a přeji ať jsou elementálové i do budoucna dílu příznivi. --Miaow Miaow (diskuse) 1. 6. 2012, 01:43 (UTC)

Děkuji. Popravdě řečeno nejsem žádný wikisrdcař a jen tu dělám, co mne baví.--Railfort (diskuse) 3. 6. 2012, 19:48 (UTC)

PP Oderské vrchy[editovat zdroj]

Zdravím a dovoluji si podat vysvětlení: Kat. Nízký Jeseník jsem přidával coby nadřazenou zcela vědomě. Myslím, že zde lze Nízký Jeseník mít i nemít, ale osobně bych byl pro, neboť jen náhodou je zde kategorie ochrany přírody (PřP) územně skladná do kategorie geomorfologického členění. V mnoha jiných případech se rozsahy kombimovat nedají, proto bych byl pro důsledné dublování - jedna kat. pro linii gmf., druhá kat, pro linii chú, i když jsou v některých bodech provázány coby nadřazené či podřazené. Přijde mi to takové čistší, prostě nesměšovat obě hlediska dohromady jednou pseudospolečnou kategorií. --Miaow Miaow (diskuse) 22. 6. 2012, 14:46 (UTC)

Já nejsem zastáncem nadřazených kategorií principiálně, ale nejsem dogmatický, takže revertovat nebudu. Já k tomu přistupuji tak, že do geomorfologických kategorií jsou běžně vkládána maloplošná CHÚ, takže pokud jsou některá z nich součástí velkoplošného, nepovažuji za nutnou dvojkolejnost. Ale jak říkám, nepovažuji to až za tak podstatné. Lze ale předpokládat, že se někde ještě v tomto srazíme, takže když uvidím, že mi to vracíte, revertovat nebudu. Zdravím.--Railfort (diskuse) 22. 6. 2012, 17:07 (UTC)
A to se shodneme. :) Mně se taky nijak zvlášť nechce hnát věc do hrdel a statků. ;) Tady u Oderských vrchů nejspíš rv nepoužiju, protože náhodou vyjde výsledek stejný v "užší" i "širší" variantě. Ale globálněji se v podobných případech přimlouvám za shovivavost k více kat.
Jinak využívám příležitosti, abych podal průběžné hlášení z rozdělaného díla, kdy souběžně zhruba ve směru od severní hranice nasazuji kategorizaci po obcích a doplňuji kat. gmf. celku k sídlům. Do obcí je k dnešnímu datu prakticky komplet rozsekano vše z okresu Jeseník, téměř celý okres Bruntál, převážná část okresů Ústí nad Orlicí, Semily a Česká Lípa, více než polovina okr. Děčín, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Opava. Znatelně rozdělaný je okres Šumperk, z menší části zatím Ústí nad Labem, Mělník, Jičín, Svitavy, Olomouc, Nový Jičín a Ostrava-město.
Sídla podle gmf jsou už zhruba komplet pro Šluknovskou pahorkatinu, Rychlebské hory, Králický Sněžník, Kladskou kotlinu, Vidnavskou nížinu a Žulovskou pahorkatinu. Těsně před dokončením je Hrubý Jeseník, z velké části hotové Ralská pahorkatina, Krkonoše a Orlické hory. Někde kolem dvou třetin si stojí Děčínská vrchovina, Krkonošské podhůří, Broumovská vrchovina, Podorlická pahorkatina a Nízký Jeseník. Znatelněji rozdělané jsou Lužické hory, Orlická tabule, Svitavská pahorkatina, Hanušovická vrchovina a Opavská pahorkatina. Menší části jsem zatím zpracoval pro Ještědsko-kozákovský hřbet, Středolabskou tabuli, Východolabskou tabuli a Moravskou bránu. Od některých dalších jsou založené zlomky, ale k těm se bohdá propracuji později. Už jen kvůli požadavku nezanechávat po sobě příliš mnoho kategoriových redlinků postupuji dost na přeskáčku, aby se načaté kat. obratem i skutečně založilo (hodně to ovlivňují liniové články typu říček a železnic), proto jsou v některých "týlových" oblastech ještě nedodělané prostory (severní a západní okraj Českolipska, Vrchlabí, centrální Trutnovsko a jižní Náchodsko, část Rychnovska a sv. Lanškrounsko). Okresy Liberec a Jablonec nad Nisou jsem prozatím ještě nenačal. Nevyskytnou-li se nějaké nepředvídané komplikace, budu se k těm oblastem během příštích týdnů vracet a postupně je finalizovat. Na jednu stranu je to hodně práce, na stranu druhou je určitě pro celkový přehled užitečné, když takhle už existující obsah pročešu. A pro konzistentnost se ovšem vynasnažím co největší část toho roztřiďovacího díla stihnout osobně. Asi tak tedy, zatím dobrou... --Miaow Miaow (diskuse) 22. 6. 2012, 22:32 (UTC)
P.S. Jestli můžu poprosit: Než se do těch končin blíže prohrabu, pomohlo by jako předběžný úklid rozpustit podrobněji do úrovně celků články v rámci Kategorie:Hory a kopce na Českomoravské vrchovině, obdobně tuším Východočeská tabule, možná i jinde. Ale jak nastíněno výše, nijak to nespěchá, jen časem jako když se najde. --Miaow Miaow (diskuse) 22. 6. 2012, 22:49 (UTC)
Vašeho projektu jsem si všiml a fandím mu. Díky tomu jsem i vložil pár červených kategorií obcí, neb spoléhám na zamodření Vámi:-). Na kompletní Českou tabuli se podívám v neděli, tam nebude problém. S Českomoravskou vrchovinou bude problém, protože mám geomorfologické podklady pouze pro Čechy, tj. na jejím moravském jihovýchodě nebudu moci asi být komplexní. Tam, kde si nebudu jist, budu muset nechat kategorii vyšší. Pokud jste se ale dal do sídel v gm celcích, musíte mít docela slušné podklady. Nejsou on-line? Pokud ano, předem děkujiz a případný odkaz. Vzal jste si docela sousto, ale věřím, že to dotáhnete.--Railfort (diskuse) 23. 6. 2012, 00:16 (UTC)
On-line jsou. Pro běžnou práci používám především mapy.nature.cz. Stačí z jejich Tematických úloh vybrat Přírodní poměry a tam se nalézá vrstva Geomorfologické členění. Pro členění po obcích a otázky katastrů se hodí vrstvy v úloze Správní členění, chráněná území a památné stromy zase pomáhá řešit úloha Ochrana přírody. Když si člověk s těmi mapami trochu pohraje, jsou tam všelijaké knoflíky a zatržítka, kterými se ty výřezy z různých úloh či druhů map (např. linie gmf. hranic, ZM, ortofoto) dají synchronizovat a vizuálně prolínat. Pokud jde o práci nad gmf. členěním, je tenhle mapový portál užitečný, zejména při řešení konkrétních detailů. On totiž ukazuje hranice všech úrovní, lhostejno zda oblastí či okrsků, jedním typem čáry, což globálnější náhledy činí dost nepřehlednými. Ale pro představu o členění ve větším nadhledu, řekněme rozsahu okresu či kraje poslouží např. geoportal.gov.cz, který hierarchii gmf. členění znázorňuje liniemi odstupňované tloušťky. Oba řečené portály myslím používají stejný podklad, takže různice v členění by mezi nimi být neměly. Jinak pro "turistický" náhled či práci se souřadnicemi vřele doporučuju drobnou javovou aplikaci geokuk, což je v podstatě prohlížeč (výtvor třetí strany) nad portálem mapy.cz, původně vyvinutá jako plánovací pomůcka pro hráče geocachingu. Výhodami té aplikace jsou odlehčení od reklamního balastu, souřadnicová síť na mapě, práce s různými formáty. souřadnic, praktické odměřování vzdálenosti a azimutu (už žádné odhadování světových stran od oka) a v neposlední řadě též užitečný off-line mód, kdy si jednou použité mapové dlaždice syslí do paměti, takže se při dalším použití náhledu na danou oblast nezdržuje jejich stahováním. Ale vyhledávání adres ona aplikace nemá, v takovém případě se přece jen musí použít přímo mapy.cz.
Protože už máme spoustu článků o zříceninách, kde terénní faktor hraje významnou roli, docela uvažuju, že bychom mohli pro ně více vytvářet i něco jako Kategorie:Hrady v Českém středohoří. Tímhle směrem jsem zatím moc netlačil, ale postupně mi přichází, že by to nemuselo být marné.
Ještě jsem si tak v té souvislosti vzpomněl, protože přece jen máte k čsl. opevnění bližší vztah než já - ty kategorie úseků a vůbec články o objektech by uvítaly, kdyby je příležitostně někdo zběhlý plošně prošel a přidělil do okresů, respektive obcí. Některé věci jsem už sice mezi Trutnovskem a Opavskem územně zařazoval, ale nebylo to úplně důsledné, protože jsem to bral z perspektivy, na co se prostorově natrefilo, ne po kategorizační linii opevnění shora dolů. --Miaow Miaow (diskuse) 23. 6. 2012, 10:08 (UTC)
Ono by se nabízelo hodně věcí, ale já už nemám tolik času, jako dříve. Protože jsem měl v práci nárazovou činnost, pracoval jsem na wikipedii hlavně tam, třeba o nočních. Pak jsem trochu povýšil a času tolik nemám, navíc se starám o webové stránky jednoho hokejbalového klubu, kde mi sportuje dítě. Takže systematicky dělám jen nové články o ČR, které kategorizuji, ostatní pak nárazově.--Railfort (diskuse) 23. 6. 2012, 10:16 (UTC)

Hradní kopce[editovat zdroj]

Zdravím. Chtěl bych změnit infobox u hradu Bradlec, tak aby obsahoval údaje k hradu, zároveň však nechci ztratit informace k vrchu. Můžete vytvořit samostatné heslo k vrchu Bradlec a přesunout tam informace z infoboxu u hradu? Zároveň bych chtěl poprosit, zda můžete projít stránku Kunětická hora a nějak citlivě to rozdělit na stránku o hoře a samostatnou stránku o hradu? Děkuji.

P.S.: Možná se tu objevím s dalšími podobnými vrchy, tak snad to nevadí. --Freibo (diskuse) 23. 9. 2012, 20:52 (UTC)

Bohužel už nemám tolik času na editace jako dříve. Šablonu klidně změňte. Kdysi jsem doplňoval informace k o hradních vrších na stránky, které vzhledem k množství informací ještě nemělo smysl rozdělovat a u kterých měl vrch shodný název s hradem, vložením odstavce "hradní vrch", kde jsem věci dávané do horského infoboxu prostě vypsal. Totéž můžete učinit i zde a kategorizaci něměnit. Až informace nabobtnají, může se to někdy rozdělit jako ta Kunětická hora. Tu udělám, ale dostanu se k tomu nejdříve v neděli večer. Stačí takto? Zdravím též. --Railfort (diskuse) 24. 9. 2012, 06:42 (UTC)

Infoboxy Českolipska[editovat zdroj]

Pokračuji ve vytváření hesel kopců v okrese Česká Lípa. Moc prosím o doplnění infoboxů, kde nejsou: Pihelský vrch a Poustevnický kámen. Vůbec to nespěchá. Předem díky--Zákupák (diskuse) 4. 10. 2012, 10:43 (UTC)

Já Vás hlídám:-) Ale děkuji za ten seznam, alespoň se nemusím proklikávat kategorií. Pomalu to udělám vše.--Railfort (diskuse) 4. 10. 2012, 10:48 (UTC)
Připisuji Polevský vrch a Medvědí vrch (Lužické hory).--Zákupák (diskuse) 8. 10. 2012, 05:55 (UTC)

Frýdlantský výběžek[editovat zdroj]

Milý kolego,

díky za upřesnění geomorfologie u článku Pekelský vrch. Psal jsem včera článek o Frýdlantském výběžku a dost dlouho jsem se k němu odhodlával, neb jsem dlouho nenacházel přesné vymezení, kam až ten Frýdlantský výběžek zasahuje. Nakonec jsem něco našel. Existuje pro Frýdlantský výběžek z geomorfologického hlediska nějaká lokalizace? Předem díky za odpověď.

Současně bych Tě rád požádal o odborné zkouknutí článku o Měděnci. Byl by snad i kandidátem na DČ?

A závěrem, pokud bych chtěl psát článek například o Libverdské vrchovině, doporučíš mi, prosím, jako relativně laikovi v tomto oboru, nějakou literaturu či webové stránky?

Předem Ti za vše díky.--Jan Polák (diskuse) 12. 11. 2012, 12:59 (UTC)

Zdravím, postupně: U Pekelského vrchu jsem si jistý tak na 95 procent, ještě to musím skonzultovat s materiály, ke kterým se dostanu až v pátek. Frýdlantský výběžek není geomorfologický pojem, ale jeho podstatnou část zabírá Frýdlantská pahorkatina a pouze na jihu do něj zřejmě zasahují ještě Jizerské hory. Ohledně toho, kam zasahuje, Ti jde asi o jižní hranici, protože ostatní strany jsou ohraničené státní hranicí, ale v tom ti neporadím, neb jsem z Pardubic a ve výběžku jsem byl všehovšudy pětkrát. Do článku o Měděnci doplním geomorfologické zařazení včetně reference, ale opět až v pátek. O Libverdské vrchovině platí totéž, co o Frýdlantském výběžku, moc to tam neznám a literaturu nemám. Mám ale mapové podklady, tak mohu posloužit alespoň s přesným vymezením a to zase nejdříve v pátek.--Railfort (diskuse) 12. 11. 2012, 15:14 (UTC)
Díky za snahu. A s tím Frýdlantským výběžkem jsi to trefil přesně – skutečně se mi jedná o jeho jižní hranici. Kdesi jsem našel, že to jsou úpatí severních svahů Jizerských hor, tak jsem to tak vymezil. Každopádně předem díky.--Jan Polák (diskuse) 12. 11. 2012, 18:04 (UTC)
A smím-li být zvědavý, odkud jsi z toho Pardubicka? Krapet to tam znám… --Jan Polák (diskuse) 12. 11. 2012, 18:05 (UTC)
Motám se tady po okolí celý život, ale aktuálně Svítkov a hlavně Svítkov Stars :-) --Railfort (diskuse) 13. 11. 2012, 10:43 (UTC)
Wikikytička
Za briskní informace o geomorfologii Frýdlantského výběžku (především Měděnce a Pekelského vrchu), přijmi, prosím, jako výraz díku tuto wikikytičku. --Jan Polák (diskuse) 16. 11. 2012, 10:58 (UTC)
Nezakládám si na tom, ale dík. Kdyby mne to samotného nebavilo, tak to nedělám.--Railfort (diskuse) 16. 11. 2012, 11:13 (UTC)

Ahoj, můžeš se na článek Měděnec, prosím, opětovně podívat? Předem za to díky. Je již jeho podoba nyní lepší a blíží se DČ? --Jan Polák (diskuse) 5. 12. 2012, 14:44 (UTC)

Já postrádám info o přístupnosti vrcholu a zmínku o geomorfologickém celku Jizerského hory v Geologii a Geomorfologii. Jinak jsem se vymazlenými články různého stupně nikdy nezabýval, takže nevím, jaká kritéria by měl splňovat. Zdraví --Railfort (diskuse) 5. 12. 2012, 15:15 (UTC)
Vidíš, máš pravdu, ty Jizerské hory mi tam nějak vypadly. A zmínku o žádné cestě směřující přímo na vrchol, jsem tam již také uvedl. Díky Ti za to. --Jan Polák (diskuse) 5. 12. 2012, 15:25 (UTC)
Ještě ze zmínky o pomníčku není zřejmé, zda tam je dosud. Přece jen se pomníky německým vojákům u nás moc nenosily.--Railfort (diskuse) 5. 12. 2012, 15:52 (UTC)

Geomorfologické jednotky[editovat zdroj]

Dobrý den, jako odborníka na geomorfologii Vás žádám o potvrzení jednotek u vrchu Káčov (nějak se mi tam nezdá ta Bakovská kotlina uvnitř Mnichovohradišťské kotliny), u vrchu Vyskeř v Českém ráji, a u vrchů Velká a Malá Buková u Mimoně, které se chystám vytvořit. Jinak ten slavný atlas Geomorfologické členění reliéfu Čech by se mi hodil, ale vypadá to, že je beznadějně vyprodaný. Možná Vás proto budu žádat o rady i dál :-) Děkuji. --LaSo (diskuse) 30. 1. 2013, 01:31 (UTC)

Určitě se na to podívám, ale dostanu se k tomu až v pátek. Když jsem ten slavný atlas kupoval, bylo to v odborné literatuře a byl poslední, co tam měly. A Moravu nemám dodnes. Ptejte se určitě dál.--Railfort (diskuse) 30. 1. 2013, 08:04 (UTC)
Ještě bych měl pár otázek. Jak se díváte na to, když je text o kopci vložen do článku o chráněné oblasti na onom kopci? Název článku je pak tedy Vrch XYZ. V posledních dnech jsem upravil několik takových článků, a v nich už bylo zařazení do kategorií geomorfologických či správních. Třeba v sekci nejvyšší vrcholy článku Ralská pahorkatina je uveden Velký Jelení vrch, ale s prázdným linkem, i když už právě existuje článek PP Malý a Velký Jelení vrch, kam by šlo odkázat z té sekce. Nevím, jestli o tom tvůrci té stránky vědí a záměrně to odmítají. Pak bych rád věděl, jestli je přípustné, jako v případě těch Jeleních vrchů, ale již v článku čistě o kopci (infobox hora), dát do jednoho článku dva kopce? Tohle bych totiž rád udělal s tou Velkou a Malou Bukovou - stejně jako Jelení vrchy a Bezdězy (ty mají samostatné články) jsou to navazující kopce, a navíc ne tolik významné a je k nim minimum zdrojů. Daly by se určitě udělat samostatné redirecty. --LaSo (diskuse) 2. 2. 2013, 01:52 (UTC)
Problém Ralsko - tři hesla (kopec, chráněné území, hrad) byl diskutován na příslušném Wikiprojektu Chráněných území v říjnu 2010 právě v souvislosti s rozdílnými infoboxy. Kdyby jich nebylo, asi by se využívala více přesměrování--Zákupák (diskuse) 2. 2. 2013, 02:13 (UTC)
Pokud je hrad/kopec/chú natolik významné, že si zaslouží vlastní článek, je to bez diskuzí, jen je je nutné dobře prolinkovat. Informace o ne tolik významných vrcholech jsem do CHÚ či k hradu často vkládal sám jako dočasné řešení, než se objeví článek o vlastním vrcholu. Samozřejmě se muselo jednat o subjekt s vrcholem úzce související. Pokud jej někdo napíše, není důvod nepřenést tyto informace do nového článku, opět oba kvalitně mezi sebou prolinkovat a zrušit kategorizaci vrcholu v článku o hradu/CHÚ. Sám jsem ten postup aplikoval třeba u Kunětické hory. V celkovém článku bylo již dost informací o hradu i vrcholu, že jsem na čísi žádost provedl rozdělení. Některé informace se dublovaly, ale v tomto případě to pokládám za dobro věci. Pokud někdo zadá do vyhledavače Káčov a vyskočí mu CHÚ Vrch Káčov, asi není na škodu věci, když tam nějaká ta dočasná informace o vrcholu bude.
Ohledně souhrnného článku o dvou vrcholech se zachovejte tak, jak to pokládáte za správné. Opět pokud se nasbírá tolik materiálu, že to bude na dva články, není problém jej rozhodit. S kategorizací problém není, jen infobox bude asi trochu oříšek. Ale dá se přinejhorším i vynechat. Zdravím.--Railfort (diskuse) 2. 2. 2013, 07:56 (UTC)
Děkuji za zapojení do diskuze. Tímto odpovídám i Railfortovi. Nějakou diskuzi o této problematice jsem po delším hledání našel v archivu toho wikiprojektu. Koukám, že co člověk, to různý názor, a každý má v něčem pravdu. Shoda byla v tom, že pokud je kopec obsahující CHÚ málo významný, není vhodné zakládat pro něj extra článek. S tím souhlasím, i přesto, že třeba textu by se do toho extra článku našlo asi dost (viz. Káčov či Baba po mé aktualizaci - a pochybuji, že tam bude někdo ještě něco doplňovat). Taky tam padlo, že pokud CHÚ zabírá jen malou část kopce (přesně případ Káčova), měl by být infobox primárně hora (u Káčova je to bohužel přesně naopak). Pak se tam mluví o dvou infoboxech: to jsem nikdy neviděl v praxi, ale ta představa se mi nějak nezdá. Poznámka pro horu/kopec v infoboxu CHÚ je myslím lepší nápad, ale měla by se tam vejít geomorfologie i nadm. výška. Pak tady je ale problém, že pokud se články o CHÚ s integrovaným kopcem jmenují podle CHÚ, tedy např. Vrch Xyz či PP Xyz a jsou rovnou zařazeny do geomorfologických či správních kategorií, tak se v oněch kategorích pak neřadí podle názvu kopce, ale skáčou třeba pod V (Vrch), což se mi vůbec nelíbí. To by šlo lehce obsloužit redirectem. Ale někdo by mohl namítnout, že to už se mohl rovnou udělat extra článek na ten kopec. Jinak s tou Velkou a Malou Bukovou to bude v pohodě. A jak to vypadá s Velkým Jeleních vrchem? Bude nalinkován v nejvyšších kopcích Ralské pahorkatiny? V příslušné kategorii už je. --LaSo (diskuse) 2. 2. 2013, 17:25 (UTC)
Dle mého názoru nejde ani tak o plochu CHÚ na daném kopci, jako o významnost subjektu a pokud je CHÚ významnější, nechme jeho infobox bez ohledu na rozlohu. V případě patřičně významného vrcholu upřednostňuji dva články. Ohledně Jeleního vrchu bych na CHÚ nelinkoval, přece jen to zakategorizování do kopců považuji za provizorium a dal bych přednost dvojici článků, existuje-li na ně dost materiálu. Navíc nikde není zakázáno dublování některých informací.--Railfort (diskuse) 2. 2. 2013, 17:54 (UTC)
Mám další dotaz. Proč nejsou hřbety zahrnuty v kategoriích Hory a kopce tam a tam. Chápu, že přísně vzato je hřbet něco jiného než kopec a hora. Na druhou stranu je to taky vyvýšenina reliéfu a pro běžného člověka v tom není rozdíl. A třeba v okrese Mladá Boleslav je tak málo vyvýšenin nad 350 m, že mi přijde líto, že v kategorii Hory a kopce v tomto okrese není uvedena místní dominanta Chlum čili Chloumecký hřbet. Kategorizace hřbetů je jen na úrovní státu, což je pochopitelné při tom malém počtu resp. neznámosti či nedostaku informací. --LaSo (diskuse) 4. 2. 2013, 14:00 (UTC)
To je asi na delší diskuzi a s více lidmi. Přece jen je hřbet jiný geomorfologický útvar než hora či kopec a např. Slezský hřbet sahá od Harrachova po Malou Úpu v délce cca 40 km a obsahuje mnoho vrcholů. Pokud by daný hřbet byl spíše podlouhlou horou, tak já nejsem žádný inkvizitor a dělat vlny nebudu. Za jiné wikipedisty ale mluvit nemohu.--Railfort (diskuse) 4. 2. 2013, 16:44 (UTC)
Chci Vás zase požádat o GM členění k vrchům: Sokol, Střelečská hůra (Velká hora) a Veliš, vše v Jičínské pahorkatině - k ní (nebo speciálně k Turnovské části) bych chtěl časem rozšířit článek, který je nyní ostudně stručný. A taky bych potřeboval potvrdit GM členění u Kumerského pohoří (alias Kummer či nesprávně Polomené hory) u Doks. Myslím, že synonymem k tomu je Hradčanská pahorkatina a to bude asi i ta nejnižší GM jednotka. Děkuji. --LaSo (diskuse) 10. 2. 2013, 17:02 (UTC)
  • Veliš - Celek Jičínská pahorkatina/podcelek Turnovská pahorkatina/okrsek Jičíněveská pahorkatina/podokrsek Velišský hřbet, jehož je nejvyšším vrcholem. Pro zajímavost: Veliš se nachází v jihovýchodním zakončení hřbetu, severozápadní zakončení tvoří Hůra 388 m severně od Sobotky, takže pokud kraj znáte, můžete vytvořit stránku i tomuto hřbetu. Přišel jsem na to tak, že jsem si zmíněnou Hůru nejprve splet s Hůrou Střelečskou.
  • Střelečská hůra - Celek Jičínská pahorkatina/podcelek Turnovská pahorkatina/okrsek Vyskeřská vrchovina/podokrsek Prachovská pahorkatina/část Střelečská část, jejíž je nejvyšším vrcholem.
  • Sokol je nejvyšším vrcholem Jičínské pahorkatiny, ale to asi víte. Celek Jičínská pahorkatina/podcelek Turnovská pahorkatina/okrsek Turnovská stupňovina/podokrsek Sokolská vrchovina/část Besedická část.
  • Hradčanská pahorkatina je podokrskem Ralské pahorkatiny/Dokeské pahorkatiny/Provodínské pahorkatiny.--Railfort (diskuse) 11. 2. 2013, 19:19 (UTC)
Dovolil jsem si nepotřebný text trochu promazat z důvodu lepší přehlednosti. Ano, oblast Českého ráje znám, ale hodně kopců jsem viděl jen z dálky. Lépe znám Ralskou pahorkatinu, ale o ní je na wikipedii lépe postaráno, což je docela překvapivé na poměry známosti Českého ráje. Ad Velišský hřbet, tam se dost divím, že Hůra (kterou zrovna znám dobře) patří do Velišského hřbetu, přímo v krajině se to nezdá. Jsou to holt spletité jednotky. Dále bych chtěl poprosit o geom. jednotky pro vrch Přivýšina a sousední Brada, a taky můžete vrch Železný (vše u Jičína) a Horku u Mnichova Hradiště. U vrchu Houser už to vím. A to už budou v podstatě všechny výraznější elevace v Turnovské pahorkatině. Z vedlejšího totálně ignorovaného podcelku Bělohradská pahorkatina by chtělo něco napsat aspoň o nejvyšší Dehtovské horce u Dvora Králové n.L., takže taky poprosím. Pošlete mi to, až Vám vyjde čas, já mám stejně pomalé tempo psaní článků. --LaSo (diskuse) 17. 2. 2013, 19:53 (UTC)
Takže tu to je:
  • Přivýšina a Brada - Jičínská pahorkatina/Turnovská pahorkatina/Vyskeřská vrchovina/Prachovská pahorkatina/Přivýšinský hřbet (Přivýšina je nejvyšším vrcholem Prachovské pahorkatiny)
  • Železný - Jičínská pahorkatina/Turnovská pahorkatina/Jičínská kotlina/Úlibická tabule/Zebínská část
  • Horka - Jičínská pahorkatina/Turnovská pahorkatina/Vyskeřská vrchovina/Příhrazská vrchovina/Boseňská část
  • Dehtovská horka - Jičínská pahorkatina/Bělohradská pahorkatina/Libotovský hřbet/Hřibojedský hřbet (nejvyšší vrchol Bělohradské pahorkatiny)--Railfort (diskuse) 21. 2. 2013, 17:49 (UTC)

Polevský vrch[editovat zdroj]

Zdravím a melduju drobnou (a nikterak urgentní) diskrepanci gmf. členění, o kterou jsem při jinak bezproblémové kategorizaci okolo jz. podnoží Lužických hor klopýtnul. Článek Polevský vrch udává příslušnost pod Lužické hory, zatímco dle zákresu gmf. okrsků na mapy.nature.cz by mělo Benešovské středohoří v tom ptostoru tvořit takový jazyk, vybíhající k sv. a obsahující právě zmíněný vrch a obec Polevsko (obdobně má onen výběžek ve schematické mapce pro podcelek Verneřické středohoří zakresleno i nedávné popularizační dílko Bína & Demek: Z nížin do hor). Čemu tedy věřit? Pramen z refu (Balatka & Kalvoda) nemám k dispozici, takže netuším, jak velkého prostoru se rozpor může týkat (jinak řečeno, kudy má to rozhraní Č. středohoří / Lužické hory probíhat podle onoho zdroje pod ref 1) a který zdroj považovat za autoritativnější. Pro tuto chvíli k onomu čl. doplním jen kat. obce a vyčkávám rady. --Miaow Miaow (diskuse) 24. 2. 2013, 21:55 (UTC)

Zdravím též. Zřejmě jsem tehdy opravdu přehlédl existenci výběžku a to, že je Polevský vrch vklíněn mezi lužickohorské vrchy Ovčácký a Medvědí, mne zmátlo. Po pravdě řečeno nejsou mapové podklady Balatky/Kalvody příliš šikovně provedené a někdy je třeba velkého porovnávání s mapami turistickými a zde jsem nebyl zřejmě dost důsledný. Jedná se o velkou skládací mapu celých Čech a někdy člověk musí hodně porovnávat s turistickými mapami, aby dekódoval správné vedení jednotlivých rozhraní. Jsou případy, kdy jsem kvůli nejasnosti v hranicích musel vypustit členění od některé úrovně níž. Článek jsem opravil. Omlouvám se a děkuji.--Railfort (diskuse) 25. 2. 2013, 06:31 (UTC)
Zdravím, všiml jsem si, že se tady bavíte o gmf mapě na mapy.nature.cz. Vyzkoušel jsem jí, ale nejnižší jednotky tam jsou jen okrsky. Na diskuzní stránce Miaow Miaow jsem objevil i diskuzi o dalších podobných aplikacích, ale ty mi buďto vůbec nejdou nebo tam vidím jen mapu, ale nejde dotazování. A nevím, jestli na nich bude něco "méně" než okrsky. --LaSo (diskuse) 25. 2. 2013, 20:21 (UTC)
Diskusi na toto téma vedeme 2 roky. Dokud nezískáme pro Wikipedii opravdu podrobné mapy, s každým kopečkem a hranicemi okrsků, budeme stále pochybovat. Internet jsem prohledával několikrát, okresní knihovnu v České Lípě taky. Nic kvalitního.--Zákupák (diskuse) 25. 2. 2013, 20:45 (UTC)
Já používám jen výše zmíněnou mapu a přiložené tabulky, s internetem jsem se též nepokamarádil. Ona je v nich také jedna velká pomůcka a tou je maximální výška té které jednotky. V poměrně časté situaci, kdy je některý významnější vrchol nejvyšším vrcholem některé minijednotky, tento fakt velmi zesnadní určování. Jinak už je ke slávě wikipedie moje mapa častým používáním již dost potrhaná:-)--Railfort (diskuse) 26. 2. 2013, 10:50 (UTC)

Klučky[editovat zdroj]

Zdravím, vytvořil jsem heslo budoucí přírodní památky Klučky u Nového Boru, i připsal své pochyby na jeho diskusní stránce. Prosím koukněte, kam ten lom asi patří, po Polevském vrchu už si nejsem jistý. A vlastně celým tím hřbetem s Klučky a dalšími dvěma vrcholy. Děkuji. --Zákupák (diskuse) 15. 3. 2013, 06:57 (UTC)

Tak Klučky mají stejné geomorfologické zařazení jako Polevský vrch. Ten společně s kótou 574 m jižně od Polevska tvoří jakýsi výběžek Českého středohoří k trojmezí s Ralskou pahorkatinou a Lužickými horami. To je někde na severním okraji Nového Boru.--Railfort (diskuse) 17. 3. 2013, 18:08 (UTC)
Moc děkuju.--Zákupák (diskuse) 17. 3. 2013, 19:15 (UTC)

Lužické hory[editovat zdroj]

Zdravím, v hesle Lužické hory je tabulka tvrdící, že okrsky Jedlovský a Hvozdský hřbet se dále nečlení. Jenže u několika hesel konkrétních kopců (Luž a Hvozd) uvádíte podrobnější Lužský a Sokolský. Můžete tedy onu tabulku doplnit? Rád bych vytvořil ona navazující hesla (začal jsem dnes Lužickým hřbetem), ale tento základní rozpor potřebuji dořešit a neopakovat v oněch návaznostech. Zdroje nemám. Děkuji.--Zákupák (diskuse) 5. 7. 2013, 17:25 (UTC)

Já tabulku nedoplním neb v tom nejsem wikizdatný a ani na to nemám již tolik času, jako dříve. Jestli si na to troufnete, dodám Vám data. Bude to ale nejdříve na konci měsíce.--Railfort (diskuse) 6. 7. 2013, 19:49 (UTC)
Zdravím, rád bych se té úpravy tabulky ujal a chtěl bych Vás proto požádat o data. Pokud by se Vám povedlo dát dohromady data i pro Ralskou a Jičínskou pahorkatinu (viz první nástřel poslaný mailem), budeme já i kolegové Zákupák a LaSo velmi vděční :-) Díky. --Maoman (diskuse) 29. 7. 2013, 22:25 (UTC)
Asi jste chlapi poznali, že už mám ně wikipedii nějak méně času. Jestli někde nějaký urvu, tak se na to podívám. Ale kdysi jsem zkusmo začal dělat Ralskou nebo Jičínskou pahorkatinu a zjistil jsem, že to není tak jednoduché, jako třeba Orlické hory či Krkonoše. Opsat tabulku členění včetně nejvyšších nadmořských výšek není problém. Ten je hlavně v hledání nejvyšších vrcholů, protože čím nižší jednotka, tím častěji může být nejvyšší bod někde na vrstevnici přilehlé jednotky vyšší. Hodně dělá i to, že tento kraj tak dobře neznám, resp. znám jen jeho nejprofláknutější místa. Hledání nejvyšších vrcholů je tedy na tom to časově nejnáročnější. Ale třeba se k tomu někdy dostanu a pak vás seznámím s výsledkem..--Railfort (diskuse) 21. 8. 2013

Protržená přehrada[editovat zdroj]

Ahoj, připravuji si u sebe článek o jizerskohorské Protržené přehradě. Zatím je to jen snůška různých postřehů, z nichž budu článek tvořit. Ale už jsem tam napsal něco o geomorfologii a rád bych Tě, jakožto znalce problematiky, požádal o laskavou kontrolu, zda jsem oblast správně začlenil, popřípadě zda bys přidal příslušné reference. Předem za to díky. --Jan Polák (diskuse) 30. 7. 2013, 09:53 (UTC)

Vyhlídka (Frýdlantská pahorkatina)[editovat zdroj]

Řád pilné včelky za neúnavnou kontrolu geomorfologického zatřídění

Zdravím, prosím o kontrolu (především začlenění) článku Vyhlídka (Frýdlantská pahorkatina), za což předem děkuji. --Jan Polák (diskuse) 21. 8. 2013, 10:46 (UTC)

  • Mrknu na to hned i na tu Protrženou přehradu. Pokud něco najdu, změním to.Railfort (diskuse) 21. 8. 2013, 13:02 (UTC)
    • Díky. :-) --Jan Polák (diskuse) 22. 8. 2013, 09:35 (UTC)
      • A ještě jedna věc: Protržená přehrada je již zoficielněna, takže nyní je aktuální verze v článku Přehrada Desná. --Jan Polák (diskuse) 22. 8. 2013, 09:37 (UTC)
        • Viděl jsem jí sice ještě neoficiální, ale k geom. zařazení nebylo co dodat.Railfort (diskuse) 22. 8. 2013, 17:53 (UTC)
          • Super, mockrát děkuji za kontroly a jako ocenění Tvé práce, prosím, přijmi tento Řád pilné včelky.--Jan Polák (diskuse) 22. 8. 2013, 19:59 (UTC)
Díky. Já už tu po pravdě řečeno ale moc pilný nejsem.Railfort (diskuse) 22. 8. 2013, 20:01 (UTC)

GPS nejvyšších bodů[editovat zdroj]

Zdravím, postupně zpracovávám nejvyšší vrcholy všech pohoří v ČR včetně jejich GPS souřadnic (pro snadnější orientaci), vycházím především z Balatky, případně z geoportal.gov.cz či nového Demka (Hory a nížiny). Zatím mám zpracován kompletně Český les a Šumavu (až na úroveň podokrsků), finišuji s Šumavským podhůřím (to ještě na stránkách http://www.geomorfologicka-ceskoslovenska.bluefile.cz/?page_id=48 nemám, objeví se tam snad během dneška), ovšem některé kóty uvedené v Balatkovi se mi v ZM nalézt nepodařilo, někde nesedí nadmořská výška. Byl bych vám vděčen, pokud byste to zkontroloval a lokalizoval ty mnou nenalezené kóty (klidně i před fórum na oněch stránkách). Samozřejmě to pak budete moci přidat do wikipedie k příslušnému odkazu, Maoman už přidal mnou zjištěné názvy k Českému lesu. A ještě bych měl jeden dotaz s tímto související - odkud se dá získat členění až po podokrsky pro Moravu? Na wikipedii už u některých celků je, ovšem jako zdroj je uveden Balatka, jenž je ovšem pouze pro Čechy. --Honzak83 (diskuse) 16. 9. 2013, 07:22 (UTC)

Zdravím. V Balatkovi z roku 2006, který mám k dispozici, nejsou uvedeny jmenovitě nejvyšší vrcholy, pouze nejvyšší nadmořské výšky. V tom je trochu zakopaný pes. On totiž nejvyšším bodem jednotky nemusí být nutně vrchol, ale u jednotek nižších, které sousedí s vyšší, třeba hraniční vrstevnice. Nedávno jsme toto řešili třeba u Bezdězu, kde reliéf sousedící jednotky mírně stoupá směrem k němu a v místě zlomu v prudkosti svahu se nachází hranice jednotek. Tento zlom je zároveň nejvyšším místem celé jednotky a převyšuje všechny vrcholy, které se v ní nacházejí. A to mohou být právě ty nenalezené "vrcholy". Prohledejte okraje problematických jednotek, zda by se tam taková místa nemohla vyskytovat.

Další věc je, že v mém Balatkovi jsou v nadmořských výškách chyby, takže případné informace tohoto typu ode mne by bylo nutné brát s rezervou. Bohužel není řídkým jevem, že zde jsou uvedené nadmořské výšky, které se v dané jednotce prokazatelně nevyskytují. Kde se dá získat členění pro Moravu nevím. Můj Balatka má mírný přesah na Moravu, což může být případ některých vrcholů, ale zda má někdo "moravského Balatku" mi není známo. Musíte si v historii editací vystopovat toho, kdo ozdrojovaná členění doplnil a optat se jeho. Přeji ve vaší činnosti hodně zdaru.--Railfort (diskuse) 16. 9. 2013, 09:09 (UTC) Díky za rychlou odpověď, o těch překlepech v Balatkovi vím, když někde nesedí výška o 2-3 m, tak jde s největší pravděpodobností o jiný zdroj výškových údajů (geoportal.gov.cz x vojenské mapy). Novější Balatka než ten z roku 2006 není, ale díkybohu za něj:) Tu Moravu doplňoval Maoman, ale ten mi tvrdil, že má ta data od Vás:). Na stránkách už mám i Šumavské podhůří, pak jej můžete přidat i zde na wiki, sám si na to netroufám. Zkusím to ještě jednou prohledat, on je kromě hranic jednotek problém i u jednotek s přesahem do sousedních zemí (např. Roklanské pláně - vy uvádíte Blatný vrch, ten má ale hlavní vrchol již v Německu, v ČR je maximem kóta cca 1370 m, ovšem Velká Mokrůvka má na území ČR nejvyšší kótu 1370,7 m). Podobné je to i u Novohradských hor, okrsek Skalecká vrchovina - Demek uvádí Skalka, 801,4, ve skutečnosti to bude cca 828 m - úbočí vrcholu Mandlstein, 874 m). --Honzak83 (diskuse) 16. 9. 2013, 09:49 (UTC)

Zákoutí[editovat zdroj]

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Zákoutí (významný krajinný prvek). Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Bazi (diskuse) 12. 11. 2014, 15:30 (CET)

Viz diskuze u článku.--Railfort (diskuse) 12. 11. 2014, 16:06 (CET)
Gratuluju k vítězství zdravého rozumu, byť to byl běh na dlouhou trať. --Xth-Floor (diskuse) 20. 9. 2015, 21:59 (CEST)
Gratulace patří těm, kdo článek vylepšili. Každopádně se ukázalo, že režim odloženého smazání v počátku sporu byl použit zbrkle. Dále lze tento článek do jisté míry použít jako precedens při obhajobě jiných článků podobného typu, protože část kolegů zřizovací úřední dokumentaci jako nezaujatý zdroj nebere a to je pro mnoho článků z oblasti ochrany přírody nebezpečné.--Railfort (diskuse) 23. 9. 2015, 14:06 (CEST)
I já jsem rád, že nyní máme článek Zákoutí a zároveň Vám tímto děkuji za neutuchající doplňování správných kategorií, nejenom u mých editací. S poděkováním --Lubor Ferenc (diskuse) 3. 10. 2015, 00:25 (CEST)
Není za co. Dělám sice jen naši republiku, ale je to výborný způsob, jak ji poznávat, i když se na ta místa nemůžete jet podívat.--Railfort (diskuse) 3. 10. 2015, 07:26 (CEST)

Vrba zapomenutá[editovat zdroj]

Ahoj, obávám se, že památný strom a významný strom není jedno a totéž. --Gampe (diskuse) 12. 1. 2015, 13:12 (CET)

Zdravím. Je to pravda. Vrátil jsem tam jednu z původních kategorií, ale protože významné stromy nemají svůj kategorizační strom, ponechal jsem ho i v památných, aby byl v "systému". Po pravdě řečeno v kategorizačním stromu památných stromů se nacházejí i jen místně významné, které oficiálně vyhlášené nejsou. Myslím, že zločin to není a že i zde to nebude na škodu.--Railfort (diskuse) 12. 1. 2015, 14:16 (CET)
Tento obor není úplně moje parketa, tak jsem to konzultoval s příroďáky a oni doporučili toto. Tak doufám, že je to tak správně. Zdraví --Gampe (diskuse) 12. 1. 2015, 16:04 (CET)

Nová k. ú. ve vojenském újezdu Březina[editovat zdroj]

Zdravím, kolego. Prosím s těma kategoriema obcí nespěchejte. Dosud to k nim nepatří. --Kirk (diskuse) 21. 4. 2015, 11:55 (CEST)

Já vím, ale jednak se s tím dá počítat, jednak s přimhouřením oka můžeme říci, že se článek dané obce týká a jednak vidím větší nebezpečí v tom, že na to do 1. 1. 2016. zapomenu. Tak prosím o trochu shovívavosti. Předem děkuji.--Railfort (diskuse) 21. 4. 2015, 14:17 (CEST)

Svatý Antonínek[editovat zdroj]

Dobrý den, jaký máte prosím zdroj pro tvrzení, že Antonínský kopec náleží už k Vizovické vrchovině a ne ještě k Bílým Karpatům? Já jsem tam původně před lety ty Bílé Karpaty opsal z jednoho textu o poutním místě, takže mne překvapilo, že jste to nedávno „opravil“, ovšem bez uvedení zdroje. Sám nevím, kde bych měl takovou informaci hledat, aby se jednalo o důvěryhodný zdroj. --Blahma (diskuse) 13. 7. 2015, 10:00 (CEST)

Dobrý den. Na stránce Antonínský kopec to někdo v textu opravil už přede mnou, ale neučinil tak v infoboxu a kategorii, čímž na stránce vznikl rozpor. Řešil jsem jej dle zdrojů dosažitelných ze samotné wikipedie a proto jsem také žádný externí zdroj neuvedl. Jedná se o mapový odkaz zde: http://www.mapy.cz/turisticka?x=17.5941983&y=48.9493515&z=12&l=0&q=48.959722N%2017.474722E a mapu geomorfologických celků zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezn%C3%A9_hory#/media/File:Zelezne_hory_CZ_I2C-3.png. Začervenělých Železných hor si samozřejmě nevšímejte, použil jsem je jen pro přechod na mapu. Lze si ale na ní všimnout, že hranice mezi Bílými Karpaty a Vizovickou vrchovinou je přibližně shodná s hranicí CHKO Bílé Karpaty a Antonínský kopec leží hluboko mimo CHKO. Ohledně Vašeho původního zdroje musím uvést zkušenost, že leckteří autoři si různá pohoří uměle rozšiřují i do sníženin okolo něj, protože geomorfologickou mapu prostě neznají. Snad jsem Vás přesvědčil.--Railfort (diskuse) 13. 7. 2015, 12:34 (CEST)

Buk Na Kopečku – Jizerské hory × Frýdlantská pahorkatina[editovat zdroj]

Zdravím, podle čeho jsi přeřadil Buk Na KopečkuJizerských hor do Frýdlantské pahorkatiny? Já jsem právě váhal, nicméně pak jsem si říkal, že hranicí je zřejmě řeka Smědá a tenhle strom od ní roste jižně, tak jsem ho zařadil do Jizerských hor. Předem díky za radu, jak příště postupovat. --Jan Polák (diskuse) 2. 8. 2015, 12:33 (CEST)

Zdravím též. Raději jsem vše ještě prověřil, ale Smědá zde hranicí není. Ta je o něco jižněji a kopíruje nějakou vyšší vrstevnici. Bohužel nejsem schopen přesně určit kterou, ale strom je již ve Frýdlantské pahorkatině. Zdrojem je Geomorgologické členění reliéfu Čech od Balatky a Kalvody.--Railfort (diskuse) 9. 8. 2015, 16:42 (CEST)
Možná by se Ti pro geomorfologické zatřizování mohl hodit tenhle kód vyplněné citační šablony (abys to mohl jen kopírovat):
<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Balatka
 | jméno = Břetislav
 | příjmení2 = Kalvoda
 | jméno2 = Jan
 | titul = Geomorfologické členění reliéfu Čech
 | vydavatel = Kartografie Praha
 | místo = Praha
 | rok = 2006
 | vydání = 1
 | počet stran = 79
 | kapitola = 
 | strany = 
 | isbn = 80-7011-913-6
}}</ref>
Jinak díky za doplnění údajům k článkům o Frýdlantsku. :-) --Jan Polák (diskuse) 24. 8. 2015, 19:20 (CEST)
Díky. Asi je to ta správná šablona, ale já jí vůbec nemám rád, protože dle mého názoru znepřehledňuje text v editoru. Ale je to jen můj subjektivní pohled.--Railfort (diskuse) 25. 8. 2015, 11:28 (CEST)

Brandýský hřbet[editovat zdroj]

Ahoj po delší době. Je nějaký nepořádek v článku Brandýský hřbet. Vrch Řetová do něj řadíš. Já jsem ho v článku přímo o Řetové a v Kozlovském hřbetu původně (s pochybami) řadil do Řetovského hřbetu – to jsem teď změnil. Chtěl jsem udělat úpravy i v Brandýském hřbetu, protože po tvé poslední editaci tam je jednou na tento vrch odkaz funkční a podruhé nefunkční a chybí tam i odkaz na vrch Lysina. Ale mate mě tam, že Řetová (557 m) je tam uváděná jako nejvyšší bod tohoto hřbetu, i když v členění, cos mi kdysi poslal, je nejvyšší bod (zřejmě vrstevnice na jihu) 576. --LaSo (diskuse) 28. 8. 2015, 13:09 (CEST)

Ahoj. Už jsem psal dříve, že ty max nadmořské výšky bohužel nejsou spolehlivé. Ještě jednou jsem Brandýský hřbet prověřil prohledal na mapě a Řetová by opravdu měla být nejvyšším vrcholem. Ani na jihu není nic tak vysokého, aby na tom mohla být ona bájná vrstevnice. Seznam, který jsem ti tenkrát posílal, jsem jen opsal, max výšky jsem tehdá jednotlivě neprověřoval. Prověřil jsem nyní i sousední Řetovský hřbet, ale ten by se měl jmenovat podle vesnice a nikoliv podle nejvyššího vrcholu stejně jako hřbet Brandýský. Na Řetovském hřbetu je třeba Andrlův Chlum.--Railfort (diskuse) 29. 8. 2015, 15:42 (CEST)
Řetovský hřbet je jasný. V článku Brandýský hřbet píšeš, že na jihu končí někde u Zhoře. Nevím, jaké přiblížení má mapa v té knize o členění, a jak přesně z ní lze určit hranice podokrsků. Napadá mě jedno možné max. místo: 2,9 km jv. od Zhoře a těsně severně u Kozlova je vyvýšenina s kótou 577 (=576). Poblíž by mohla být pro mě na terénní mapě nezřetelná hranice Brandýského (sever?), Semanínského (východ?) a Mikulečského (jih?) hřbetu. Rozdíl cca 20 metrů (557 – 576) u max. výšky mi připadá velký. Že by se tak sekli? --LaSo (diskuse) 31. 8. 2015, 01:12 (CEST)
Jižní hranice vychází asi takto: http://www.mapy.cz/zemepisna?mereni-vzdalenosti&x=16.3912720&y=49.8910828&z=13&rm=9lhX4xWwNAeV0ec6eL0hOXdn0N0ej0fHu . Jižně navazuje Semanínský hřbet, který ale přesahuje na východě proti Řetovskému hřbetu a zahrnuje vrchol Jelenice. Mikulečský hřbet navazuje na Semanínský dále na jihu. Ohledně té chyby mi to přijde jako překlep v prostřední číslici. Že občas nesedí o jednotku číslice poslední může být zaokrouhlováním. Setkal jsem se s tím často.--Railfort (diskuse) 31. 8. 2015, 15:26 (CEST)

Prosba o pomoc s geomorfologickým celkem[editovat zdroj]

Vážený kolego, obracím se na tebe jako kovaného geomorfologistu. Když tak chodím terénem, přeskakuji elektrické ohradníky, nikde nevidím provázkem vyznačené geomorfologické celky (to byl pokus o vtip). Chtěl jsem u článku Dub ve Slapanech dát příslušnou kategorii (snad je to Chebská pánev), ale pohledem do mapky s geomorfologickými celky jsem byl zmaten. Vypadá to, že je tam nějaká malá enkláva Smrčin, konkrétně 3a-1c-a (Výhledská vrchovina) v Chebské pahorkatině. Balatku nemám a moje mapa s celky je tak malá, že nedokáži určit. Obdobně je tomu u Duby a javor nad zámkem. Můžeš prosím pomoci? Pokud by to pro tebe znamenalo moc práce, samozřejmě to nechám bez celku. Díky Lubor Ferenc (diskuse) 12. 10. 2015, 23:54 (CEST)

Je to tak. Jsou tam výběžky Smrčin, které jsou začerveněné i na mapce u příslušné stránky. Pro jistotu to s Balatkou ještě zkonzultuji, ale až se dostanu domů. Já obvykle stromům kategorii geomorfologického celku nepřidávám pokud jsou na území velkoplošného chráněného území, protože kategorie tohoto území je obvykle kategorizována příslušným celkem. U stromu ve Slapanech tomu tak je, ale u toho hrozňatovského je nesoulad. Přírodní park Český les tu zasahuje až do Smrčin. Zde je kategorie geomorfologického celku opravdu na místě, ale opravím to až po zmíněné konzultaci. A když bude problém, určitě se na mne obrať. --Railfort (diskuse) 13. 10. 2015, 02:14 (CEST)
Moc děkuji za vyčerpávající odpověď --Lubor Ferenc (diskuse) 13. 10. 2015, 02:49 (CEST)

Jindřichovický hřeben[editovat zdroj]

Ahoj, díky za úpravy v článku. Jen se pozeptám: jak je to terminologicky správně – je to Jindřichovický hřeben nebo Jindřichovický hřbet? Díky. --Jan Polák (diskuse) 22. 1. 2016, 10:15 (CET)

Ahoj. Oficiální název geomorfologického okrsku je sice "hřbet", ale to může být název umělý vytvořený pro potřeby geomorfologického členění. To pojem hřeben vlastně nezná a hřbet je terminem technicem pro určitý typ reliéfu. Název "hřeben" ale máš asi ze seriózní literatury zabývající se daným krajem a proto bych to nechal tak, jak to nyní je.--Railfort (diskuse) 22. 1. 2016, 12:04 (CET)

Kategorie chráněných území[editovat zdroj]

Dobrý den, díky za kategorizaci CHOPAV, jen si nejsem touto změnou jistý. Hlavní článek Chráněná území v Česku se týká území vyhlášených podle zákona 114/1992 Sb. (pod nějž CHOPAV nepatří) a celá kategorie spadá pod kategorii „ochrana přírody“, na druhou stranu v ní jsou zařazeny i kulturní památky. Možná by to stálo za to nějak ujasnit… --Strepon (diskuse) 5. 2. 2016, 10:07 (CET)

Souhlasím s Vámi, ale jsem zastáncem toho, aby uživateli šlo co nejvíce naproti a aby se mu pokud možno usnadnilo hledání. Daná území jsou chráněna dle zákona, i když jiného, a tak zařazení článku asi žádného z wikiochranářů neurazí. V kategorizačním stromu jsou k nalezení i jiné abnormálie v podobě místních chráněných území jako Hřibová rezervace Stachy. Konkrétně o ní zde už diskuse vedena byla se závěrem, že její vyřazení není nutné. Pokud byste ale chtěl, můžeme věc nechat prodiskutovat.--Railfort (diskuse) 5. 2. 2016, 10:38 (CET)
Jsem také pro, aby kategorie zahrnovala všechno bez ohledu na zákon. Asi bych ale v tom případě neuváděl žádný hlavní článek (předpokládám totiž, že by měl kategorii popisovat, což tady neplatí). Je to ale jen drobnost, nic zásadního, na čem bych nutně trval. --Strepon (diskuse) 5. 2. 2016, 19:05 (CET)
Principiálně máte pravdu, ale kvůli jednomu článku by to asi neprošlo.--Railfort (diskuse) 5. 2. 2016, 19:28 (CET)

Pozvánka k WikiProjektu[editovat zdroj]

--Juandev (diskuse) 14. 4. 2016, 21:29 (CEST)

Nejsem nadšenec konkrétně do vodstva, ale s trochou nadsázky do českých reálií obecně. Články již netvořím. Původně jsem tvořil články o všem, co mne napadlo, pak jen ty, o kterých jsem byl opravdu přesvědčen, že budou někomu užitečné, ale určitá zájmová skupina wikipedistů mne svým konáním přesvědčila, abych nečinil ani to. Nerad dělám zbytečnou práci. Ale fandím Vám. Diskusi o projektu si dávám mezi sledované.--Railfort (diskuse) 14. 4. 2016, 22:11 (CEST)

Tak aspoň tak.--Juandev (diskuse) 14. 4. 2016, 22:34 (CEST)

Seznam kulturních památek ve Stařči[editovat zdroj]

Ahoj, jen upozorňuji, že článek Stařeč uvádí tvar 6. pádu jako Starči. --RomanM82 (diskuse) 2. 5. 2016, 16:06 (CEST)

Jestli si tím jste naprosto jist tak revertujte s odvahou :-)--Railfort (diskuse) 2. 5. 2016, 18:32 (CEST)
Naprosto jist jste si tím měl být především Vy. --RomanM82 (diskuse) 2. 5. 2016, 19:04 (CEST)
Důležité je, aby to bylo správně zvlášť pokud jde o odchylky od pravidel českého pravopisu.--Railfort (diskuse) 2. 5. 2016, 21:32 (CEST)

Prosba o fotografie[editovat zdroj]

Pane kolego, chci Vás požádat, zda byste mohl pro články o osobnostech vyfotografovat na ústředním hřbitově v Pardubicích náhrobek letce Jana Kašpara a společný náhrobek rodiny Pernerovy (Jan Perner) a Machoňovy (Ladislav Machoň). (Pardubický Slavín)--Alena Pokorná (diskuse) 15. 8. 2016, 07:57 (CEST)

Omlouvám se, ale asi to z více důvodů nedopadne.--Railfort (diskuse) 15. 8. 2016, 12:13 (CEST)
Nemusíte se omlouvat, jen jsem nevěděla, koho oslovit a tak jsem prošla seznam wikipedistů z Pardubic. Třeba se tady ty fotografie někdy objeví.--Alena Pokorná (diskuse) 15. 8. 2016, 12:59 (CEST)

Kategorizace vodstva[editovat zdroj]

Ta kategorizace, kterou provádíte mi trochu připadá kategorizaci na Commons. Proč například dáváte vše do kategorií podle obcí? Má to na wp cenu?--Juandev (diskuse) 7. 9. 2016, 18:29 (CEST)

Zatím to za ta léta nikdo nerozporoval a někteří wikipedisté tak po mých počátečních doplněních např. u hor, kostelů, stromů začali činit ve svém oboru zájmu rovněž. Obecní katastr je dle mne dobrý způsob, jak jednotlivé české reálie kategorizovat územně. Myslím si, že je pro běžného uživatele dobré mít možnost zjistit, co se na katastru obce nachází, protože článek o obci/městě takto obvykle nefunguje. Co je na Commons netuším, nezajímají mne.--Railfort (diskuse) 8. 9. 2016, 11:50 (CEST)

Krematoria[editovat zdroj]

Chtěla bych se jen domluvit, v Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem stojí vedle sebe dvě krematoria - jedno zrušené a jedno funkční. Přimlouvala bych se, aby alespoň v Českých Budějovicích byla přiřazena Kategorie:Krematoria v Česku, protože článek byl původně založen tomu existujícímu. V Ústí nad Labem to chci vyřešit novým článkem pro to existující.--Alena Pokorná (diskuse) 10. 12. 2016, 20:21 (CET)

Zdravím. Vrátil jsem to samozřejmě zpět, ale pokud je článek o dvou krematoriích, která stále stojí, byť je jedno nefunkční, nazval bych článek množným číslem. Takhle hrozí, že se nachytá někdo další. Ústí rovněž.--Railfort (diskuse) 10. 12. 2016, 22:01 (CET)
To je vlastně dobrý nápad. Díky.--Alena Pokorná (diskuse) 11. 12. 2016, 08:16 (CET)

Vaše úpravy kategorizací seznamů KP[editovat zdroj]

Zdravím. Nahodil jsem to Pod lípu, je to problém obecného rázu a je zbytečné abychom se o tom dohadovali sami dva. --RomanM82 (diskuse) 7. 1. 2017, 17:49 (CET)

V pořádku.--Railfort (diskuse) 7. 1. 2017, 18:42 (CET)

Řazení kostelů v kategorii podle okresů[editovat zdroj]

Dobrý den, souhlasím s řazením kostelů podle zasvěcení u kostelů dle diecéze. Ale pokud bude hledat kostely v okrese, bude hledat podle místa. --Addvisor (diskuse) 13. 1. 2017, 14:06 (CET)

Někde je to tak jinde onak. Logické mi přijde použít název jako u čehokoliv jiného, ale nejlepší by byl názor nějaké většiny.--Railfort (diskuse) 13. 1. 2017, 16:19 (CET)

Lužické hory[editovat zdroj]

Dobrý den, prosím o ověřeni, zda tyto kopečky jsou skutečně geomorfologicky v Lužických horách. Borská skalka, Borský vrch, Medvědí vrch (Lužické hory), Trávnický vrch. Trávnický vrch asi v Lužických horách bude, ostatní nevím. U Medvědího vrchu České středohoří geomofologicky tvoří výběžek do Lužických hor. Moc předem děkuji.--Mirek256 3. 5. 2017, 19:06 (CEST)

Zdravím. Medvědí vrch a Trávnický vrch jsou zcela jistě zařazeny správně. Ty zbylé dva jsou oříšek, těch pidicelečků je tam hodně, ale porovnával jsem to jak nejlépe jsem uměl. Borská skalka bude patrně nejvýchodnějším vrcholem Českého středohoří. Hranice Lužických hor přichází od severu +/- po potoce Šporka, ale před Borskou skalkou uhýbá na východ +/- po vrstevnici 500 m. Přiléhající část Ralské pahorkatiny Novoborská část, která zaujímá +/- prostor města má zase nejvyšší uvedenou kótu 410 m což je méně než má Borská skalka. Podle mne by zařazení vypadalo takto: České středohoří / Verneřické středohoří / Benešovské středohoří / Kamenickošenovská vrchovina / Prácheňská část. Borský vrch náleží do Ralské pahorkatiny zcela jistě jen u nejnižší jednotky zase musela pomoci nedostatečná výška Novoborské části. Podle mne je řazení Ralská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Cvikovská pahorkatina / Sloupská vrchovina / Svorská část. K editaci stránek nemám nyní prostor. Pokud se na to chcete vrhnout vy tak jako zdroj můžete uvést Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6.--Railfort (diskuse) 4. 5. 2017, 14:21 (CEST)

O Medvědím vrchu mám trošku pochyby (ale nepřu se) a zeptám se ještě jednou, sedlo mezi Kytlicemi a Polevskem (Jedličná) tvoří hranici mezi Českým Středohořím a Lužickými horami? Tam je myslím jak Medvědí vrch, tak i Medvědí hůrka. A obec Polevsko neleží v Lužických horách, ale v Českém středohoří, i když pro většinu lidí je to naopak. A děkuji za vaši odpověď. --Mirek256 4. 5. 2017, 17:21 (CEST)

Ještě jednou jsem ten Medvědí vrch prošel. Hranice běží +/- Horní Kamenice - Prysk - sedlo mezi Stříbrným vrchem a Medvědí hůrkou - severní svah Medvědí hůrky - Jedličná - Polevsko - jižní svahy Břidličného vrchu, Pramenného vrchu a Klíče. Právě Polevský vrch a Medvědí hůrka tvoří onen výběžek.--Railfort (diskuse) 4. 5. 2017, 17:46 (CEST)

Zdravím ještě jednou, horolezecká lokalita Vraní skály je v Lužických horách? Či v Jedtědsko-kozákovském hřbetu? A kudy probíhá hranice Lužických hor u Horního Sedla a Hrádku nad Nisou? Při psaní článku o Lužických horách jsem zjistil, že se bakalářské práce opisují z turistických průvodců, který do Lužických hor počítá i vrch Vysoká, a nikomu to nevadí, asi je nečte ani vyučující. A snad až tak neobtěžuji.--Mirek256 8. 5. 2017, 13:44 (CEST)

Ono je otázka zda mají tu správnou literaturu vůbec k dispozici. Hranice Lužických hor a Žitavské pánve běží po vrstevnici 430 m a od Ještědsko-kozákovského hřbetu jej skutečně odděluje Horní Sedlo. Vraní skály jsou v Lužických horách.--Railfort (diskuse) 8. 5. 2017, 15:33 (CEST)

Nadřazené kategorie[editovat zdroj]

Dobrý den, reaguji na tuto vaší editaci a odpovídám na to proč by nemohl článek být zařazen do [[Kategorie:Pahorkatiny v Česku]], jedná se o nadřazenou kategorii nad [[Kategorii:Podorlická pahorkatina]]. Podívelte se prosím na příslušná pravidla Nejnižší možná kategorie a vytváření stromů. Vaší editaci jsem vrátil zpět. Děkuji za pochopení.--Romanzazvorka (diskuse) 18. 12. 2017, 15:47 (CET)

Jde o to, že obě kategorie patří do jiných kategorizačních stromů. Kategorie Pahorkatiny v Česku jde po geomorfologických útvarech a kategorie Podorlická pahorkatina po geomorfologických jednotkách. V tomto konkrétním případě je shodou okolností jedna pahorkatina nižší jednotkou druhé, ale to v geomorfologickém členění není ani zdaleka pravidlem. Pokud by nadřazenou jednotkou byla vrchovina či naopak, což v jiných případech není nic neobvyklého, nic byste nemazal. Jde jen o shodu okolností, míchání dvou kategorizačních vertikál a porušení již léta fungujícího systému. Pokud si rozkliknete kategorii Pahorkatiny v Česku naleznete tam velké množství pahorkatin, které mají někde nad sebou jinou. Jsou tam už léta a nikdo to zatím nerozporoval. Není pro uživatele wikipedie přínosné, že nalezne v jedné kategorii všechny pahorkatiny? Myslíte, že ho napadne, že jste jedinou z nich vyřadil a že jí má hledat bůhvíkde? Děkuji za pochopení.--Railfort (diskuse) 18. 12. 2017, 15:59 (CET)
Upřímně řečeno vám zcela nerozumím. To že po rozkliknutí Kategorie:Pahorkatiny v Česku najdu velké množství pahorkatin, které mají někde nad sebou jinou, je podle mě důkazem, že jsou špatně zařazené, ale takových případů je tu mnoho, nejen v oblasti pahorkatin. To, že to nikdo nerozporoval? Nevím, každý se zde věnujeme něčemu jinému...ostatně ani já se v tom nechci pitvat, pokud tam kategorii vrátíte, pak to respektuji. Přeji hezký den --Romanzazvorka (diskuse) 18. 12. 2017, 16:11 (CET)
Zjednodušeně řečeno jde opravdu jen o to, že jde o dva nezávislé kategorizační stromy, které vrcholí v kategorii Geomorfologické jednotky v Česku. Pokud to přirovnám ke stavbám tak by to vypadalo asi takto: Zámek XY - Zámky v okrese XY - Zámky v kraji XY - Zámky v Česku - Stavby v Česku A Zámek XY - Renesanční zámky v Česku - Renesanční stavby v Česku - Stavby v Česku. U geomorfologie je ale méně šikovná terminologie než u zámků a tak stává, že se větve potkají i jinde. Ale podle mne to není důvod k rozházení systému.--Railfort (diskuse) 18. 12. 2017, 18:18 (CET)

Vystrkov[editovat zdroj]

Dobrý den a ještě jednou díky za vytvoření článku Krchleby (Pardubice). Neměl byste zdroje a především čas na ještě jeden, Vystrkov (Pardubice)? Nedávno jsem si totiž tak lehce procházel dřívější osídlení na území Pardubic a narazil jsem jak na Krchleby, tak na tuto osadu. Zrušena byla zřejmě až 1954, jak uvádí heslo Parpedie. A někdy do budoucna by možná stálo za to vytvořit i Slovany (Pardubice), dříve osada Familie. Obojí samozřejmě berte jen jako podnět. Ať se daří, --Vlout (diskuse) 23. 1. 2018, 17:33 (CET)

Vystrkov by se dal, na Slovany si netroufnu bo je to dnes poměrně rozsáhlá čtvrť a ten článek by potřeboval víc než pár větiček z historie.--Railfort (diskuse) 23. 1. 2018, 17:50 (CET)
Zmáknuto.--Railfort (diskuse) 24. 1. 2018, 13:56 (CET)
@Zelenymuzik:Skvělé, díky. Mimochodem, použití šablony Části české obce je možné i u bývalých osad a částí obce (srov. zde), je ale třeba mít subjekt i na Wikidatech a tam vyplnit parametr Nachází se v administrativní jednotce nadřazenou obcí a u této obce pak parametr Části sídla (současné části obce se naopak uvádějí do parametru Nižší správní celky). --Vlout (diskuse) 24. 1. 2018, 17:05 (CET)
Pročítal jsem dokumentaci šablony a zaniklé vsi jsem tam nenašel, to už by byl na WD pro mne tenký led. Pakliže to někdo umí spojit, asi by tam byla šablona obce vhodná. Zelenymuzik (diskuse) 24. 1. 2018, 17:45 (CET)
Pánové, tohle je pro mne španělská vesnice, mně stačí, když bude ib obsahovat co má. Jestli bude tabulka zelená nebo fialová je mi v celku putna.--Railfort (diskuse) 24. 1. 2018, 17:50 (CET)
@Vlout:@JAn Dudík:Zdravím, ještě mám tedy dotaz. U článků o částech města Pardubic jsou nyní použité dvě šablony, jedna se jmenuje Město Pardubice a jedna je obecná Části české obce. Jak to má být sjednoceno správně? Ta obecná nenabízí městské obvody a ta pardubická nemá zaniklé části, ale můžu jí případně rozšířit. --Zelenymuzik (diskuse) 26. 1. 2018, 13:05 (CET)
Udělejte co považujete za správné. Mně na tom příliš nezáleží.--Railfort (diskuse) 26. 1. 2018, 19:39 (CET)
{{Části české obce}} je automaticky generovaná šablona, použitelná pro většinu obcí a částí. Ovšem u velkých měst je již situace natolik složityá, že je lepší použít speciální šablonu. Do té pak lze snadno přidat i městem pohlcené či zaníklé vesnice, které dnes existují jen jako název, ne jako administrativní část města, viz např. {{Město České Budějovice}}. JAn (diskuse) 26. 1. 2018, 20:22 (CET)
@JAn Dudík: Rozšířil jsem návod pro obecnou šablonu, doufám že ok. Ještě se podívám na tu šablonu Pardubic. --Zelenymuzik (diskuse) 2. 2. 2018, 14:08 (CET)

Chtěl bych ještě dodat, že kromě Slovan by samostatný článek mohly mít ještě Jesničánky (a možná i Kréta, ledaže by zdroje stačily jen na zmínku v článku o Rosicích), poté by to již bylo k pardubickým částem kompletní. Ale to už je ode mne opravdu poslední poznámka. --Vlout (diskuse) 29. 1. 2018, 11:38 (CET)

Myslím, že i Trojice by mohla mít vlastní stránku.--Railfort (diskuse) 29. 1. 2018, 13:18 (CET)

Hazlovská pahorkatina[editovat zdroj]

Hallo Railfort, ich habe den deutschen Artikel Hazlovská pahorkatina geschrieben und habe eine Frage:

Wie lautet die deutsche Übersetzung für Blatenská vrchovina?

Wo oder was ist Blaten? Bitte hilf mir in der Angelegenheit. Vielen Dank!

Liebe Grüße Abrape


Dobrý den, Railfort, napsal jsem německý článek Hazlovská pahorkatina a mám otázku:

Jaký je anglický překlad pro Blatenská vrchovina?

Kde nebo co je Blaten? Prosím, pomozte mi ve věci. Děkuji!

Pozdravy Abrape

--79.225.119.3 1. 2. 2018, 03:36 (CET)

Zdravím. Už dva dny přemýšlím nad tím německým textem, protože německy neumím. Blatenská vrchovina je umělý odborný název vzniklý tvůrci geomorfologického členění Česka a proto anglický překlad pravděpodobně nemá. Název "Blatenská" je odvozen od vrcholu "Blatná" 641 m, který nemá na české wikipedii vlastní stránku a je uveden pouze zde: Seznam vrcholů ve Smrčinách. Slovo "vrchovina" je v geomorfologické literatuře překládáno jako "hill country" (a convex geomorfological unit with articulated relief characterized by a prevailing height articulation of 150-300 m, or by a height span of 201 and/or 251-400 and/or 350 m and by an altitude mostly between 600-900 m).--Railfort (diskuse) 2. 2. 2018, 10:24 (CET)
Vielen Dank ! Děkuji pěkně! Pozdravy Abrape --79.225.119.3 2. 2. 2018, 13:34 (CET)

Křížová cesta (Slavonín)[editovat zdroj]

Dobrý den. Proč je v článku Křížová cesta (Slavonín) kategorie Hornomoravský úval? Jestli to dobře chápu, jde jen o obrázky ve výklencích v jedné ohradní zdi hřbitova, ne např. samostatné kaple v přírodě, které by tvořily určitý krajinný prvek. --Vlout (diskuse) 24. 4. 2018, 14:01 (CEST)

Původně jsem to takto také rozlišoval, ale pak jsem se rozhodl jinak, protože jsem nechtěl mít ke křížovým cestám pod širým nebem nějak odlišný přístup. Někdo jiný by se zase mohlo nelíbit, že tam tato je a tato zase není - je to dost subjektivní otázka. Tento způsob nic nevynechává a tudíž nelže. Také mám zásadu nezřizovat kategorii geomorfologického celku pokud do ní nejsou tři články. V Hornomoravském úvalu existují zatím jen dva a proto jsem tam zatím nedal podrobnější kategorii. Nerad bych jí ale měl pryč ze systému, abych na ní v případě vzniku třetího článku nezapomněl. Pokud se ale komunita rozhodne, že jsem to udělal špatně, přežiji to.--Railfort (diskuse) 24. 4. 2018, 14:09 (CEST)
Ne, v pořádku. Nebudu Vám do toho zasahovat, i když mi to v tomto konkrétním případě nepřijde úplně vhodné, když takový objekt a úval asi nemají mnoho společného. --Vlout (diskuse) 24. 4. 2018, 15:03 (CEST)
Pokud budou vznikat další kontroverze nějak se k tomu postavím.--Railfort (diskuse) 24. 4. 2018, 15:40 (CEST)

Řád správné kategorie[editovat zdroj]

Děkuji, ale nezakládám si na tom. Dělám jen co mne baví.--Railfort (diskuse) 4. 9. 2018, 01:27 (CEST)