Sobědruhy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sobědruhy
židovský hřbitov
židovský hřbitov
Lokalita
Charakter část města
Obec Teplice
Okres Teplice
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 110 (2011)[1]
Katastrální území Sobědruhy (2,3 km²)
PSČ 415 10
Počet domů 343 (2011)[1]
Sobědruhy
Sobědruhy
Další údaje
Kód části obce 151505
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sobědruhy (německy Soborten) jsou část okresního města Teplice. Nachází se na severovýchodě Teplic. Prochází zde silnice I/13. V roce 2011 zde trvale žilo 1 110 obyvatel. Sobědruhy jsou také katastrální území o rozloze 2,3 km².[2]

Ve čtvrti se nachází 21 ulic: 5. května, Březový háj, Důlní, Haškova, K zámečku, Mírová, Na rozhraní, Nerudova, Pod kopcem, S. K. Neumanna, Srbická, U zámečku, Zahrádky, Žižkova, Husova, Bohosudovská, Stará, Polní, K Zámečku, Boční a Úzká.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen ze staroslověnského slova drugъ (česky druh) ve významu ves sobědruhů. Německá varianta Soborten vznikla zkomolením českého jména. V historických pramenech byla vesnice uváděna pod názvy: Sobiedruhy (1334), Sobijedruhi (1335), Sobiedruhy (1337), Sobodruhy (1418), Sobiedruhy (1542, 1561), Sobodruh (1584), Sobodruhy (1628), Soborten a Sobothrn (1787) a Soborten (1833).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1334.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Z významných rodáků lze jmenovat českého historika Dušana Třeštíka.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 017 obyvatel (z toho 967 mužů), z nichž bylo 820 Čechoslováků, 1 104 Němců, patnáct Židů a 78 cizinců. Většina se jich hlásila k římskokatolické církvi, ale osmdesát lidí patřilo k evangelickým církvím, 64 k církvi izraelské a 412 jich bylo bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měly Sobědruhy 2 189 obyvatel: 909 Čechoslováků, 1 221 Němců, osm Židů, dva příslušníky jiné národnosti a 49 cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 81 evangelíků, pět členů církve československé, 51 židů, čtyři členové jiných církví a 611 lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 860 1 257 1 420 1 929 2 156 2 017 2 189 1 719 1 822 1 577 1 265 1 010 1 031 1 110
Domy 90 107 114 141 159 164 212 346 317 317 288 311 327 343

Židovská obec v Sobědruhách[editovat | editovat zdroj]

O někdejším významu sobědružské židovské obce svědčí dnes již jen zčásti dochovaný židovský hřbitov.

V minulosti, zejména v 17.–19. století, měla vesnice převážně židovské obyvatelstvo[8], byla to patrně jedna z nejstarších židovských obcí v severních Čechách[9]. Na (velice atypické) věži s hodinami dnes již zaniklé sobědružské synagogy byly uvedeny dva letopočty: 1553 a 1654. Synagoga poprvé v písemných pramenech doložena na počátku 18. století, patrně však starší, prošla několika přestavbami; ačkoliv v Sudetech, nacisté jí během tzv. Křišťálové noci kvůli pozici v zástavbě nevypálili; stržena byla před rokem 1958.[10]

Hebrejský a jidiš název Sobědruh zněl hebrejsky זאבארטן ‎, Zobortn[11][12], objevuje se i ve variantě סאבארטען Sabarten[13]. Oba názvy se dochovaly na několika sbírkových předmětech místní provenience v Židovském muzeu v Praze.

Do roku 1848 byli zdejší Židé nuceni žít v místním ghettu – zdejší Židovské ulici (německy Judengasse), název později (kol. 1900) změněn na U synagogy (německy Tempelgasse[14] či Tempelstrasse[14]), přetrval až do 2. sv. války, dnes ulice Bohosudovská.[14][15] Zdejší ŽNO spadala určitou dobu do litoměřického okresního rabinátu, ale v roce 1883 se osamostatnila a zvolila si za rabína Chaima (Heinricha) Galandauera, autora díla „Der Socialismus im Bibel und Talmud“). Na počátku 20. století měla sobědružská židovská obec asi 150 členů.[16]

Minimálně od roku 1669 zde existuje židovský hřbitov s řadou významných náhrobních kamenů.[10] Až do roku 1751 zde byli pohřbíváni též Židé z Drážďan.[17] Mnoho náhrobků nese nápis „מגרש פראג" ("Mi-Gereš Prag“), označující hroby Židů, kteří byli vyhnáni z Prahy, z nichž někteří „zemřeli jako mučedníci“.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  3. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Sobědruhy, Soborten, s. 124. 
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 228. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 364. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 316. 
  8. https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/teplice/
  9. https://www.jewishencyclopedia.com/articles/13820-soborten
  10. a b FIEDLER, Jiří. Jewish Sights of Bohemia and Moravia. Praha: Sefer, 1991. 224 s. ISBN 80-900895-0-X. S. 180. (anglicky) 
  11. https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186767
  12. https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186696
  13. https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186696
  14. a b c synagoga v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  15. https://www.google.com/maps/@50.6608517,13.8538623,3a,75y,121.09h,104.36t/data=!3m6!1e1!3m4!1shxQoaoRqY4q9YMIn183fyw!2e0!7i13312!8i6656
  16. https://www.jewishencyclopedia.com/articles/13820-soborten
  17. VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2009. 293 s. ISBN 978-80-7376-142-4. S. 151. 
  18. https://www.jewishencyclopedia.com/articles/13820-soborten

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Teplice

Teplice (zahrnuje centrum a celky Šanov, Letná, Bílá cesta) • Hudcov • Nová Ves • Prosetice • Řetenice • Sobědruhy • Trnovany (zahrnují Anger)