Podlesice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Podlesice
Náves
Náves
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 62 (2011)
Domů 33 (2014)
Nadmořská výška 295 m
Lokalita
PSČ 431 54
Obec Veliká Ves
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Veliká Ves (17,81 km²)
Zeměpisné souřadnice
Podlesice
Podlesice
Další údaje
Kód části obce 177989
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podlesice (německy Podletitz) jsou malá vesnice, část obce Veliká Ves v okrese Chomutov. Nachází se asi 3 km na západ od Veliké Vsi. V roce 2014 zde bylo evidováno 33 adres.[1]

Podlesice leží v katastrálním území Veliká Ves o výměře 17,81 km².[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice vznikl odvozením z osobního jména Podles ve významu ves lidí Podlesových, nebo pravděpodobněji podle lidí, kteří bydlí pod lesem. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Podlessicz (1352), in Podlessicz (1375), de Podlesycz (1463), Podleßicze (1541), Podlesycze nebo Podleticz (1545), Podleticze (1558), Podletitz nebo Podleticze (1787) a Podletitz (1846).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 361 obyvatel (z toho 181 mužů), kteří byli s výjimkou šesti Čechoslováků a jednoho cizince německé národnosti. Kromě tří židů se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 333 obyvatel: 36 Čechoslováků a 297 Němců. Až na dva členy církve československé byli římskými katolíky.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[4][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 334 391 377 374 354 361 333 128 97 69 73 54 58 62
Domy 48 52 60 62 61 63 65 42 48 23 18 21 21 24
Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy ve Vitčicích.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Dominantou horní části návsi je původně gotický kostel svatého Vavřince ze druhé poloviny čtrnáctého století, který svou dochovanou podobu získal při barokní přestavbě v roce 1701. Pod hřbitovní zdí, která kostel obklopuje, stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1770 a socha Panny Marie byla umístěna přímo na hřbitov ke kostelu. Poslední kulturní památkou ve vesnici je areál fary[8] z konce osmnáctého století. Tvoří jej hlavní patrová budova s valbovou střechou a dvě přízemní budovy určené k hospodářským a obytným účelům. Do dvora se vjíždí bránou mezi průčelími budov. Hlavní budova je v havarijním stavu.[9] U hřbitovní zdi roste skupina patnácti lip malolistých.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2014-11-14 [cit. 2014-11-16]. Dostupné online. 
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2014-11-16]. Dostupné online. 
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 399. 
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  5. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  6. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  8. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Podlesice, s. 114. 
  9. Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. 
  10. AOPK ČR. Podlesické lípy [online]. [cit. 2014-11-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]