Krmná řepa

Krmná řepa
	Krmná řepa
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales);
Čeleď	laskavcovité (Amaranthaceae);
Rod	řepa (Beta);
Binomické jméno
	Beta vulgaris var. rapacea;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krmná řepa (Beta vulgaris var. rapacea) patří do čeledi laskavcovitých (v předchozích taxonomických systémech merlíkovitých), do rodu Beta. Od cukrovky se liší poddruhem, tvarem a barvou bulvy. Má menší počet listů než cukrovka, kratší a tenčí řapíky.

Pěstování krmné řepy bylo známo daleko dříve než pěstování cukrovky, která z krmné řepy vznikla. Krmná řepa má vysokou produkční schopnost. Obsahuje do 1,2 % dusíkatých látek, velmi nízký obsah vlákniny a vysoký obsah cukru (do 10 %). Je velmi ceněna i pro obsah vitamínů a příznivé dietetické účinky.^[1]

Možnosti využití krmné řepy

Krmná řepa je vysoce stravitelné krmivo s příznivým vlivem na zdravotní stav zvířat, díky obsahu vitamínů, minerálních látek, nízkému obsahu vlákniny. Tradičně se využívá především ke krmení prasat, masného i dojného skotu, ale také drůbeže, králíků či ovcí. Je také oblíbenou a pravidelně využívanou složkou potravy mnoha druhů zvířat v zoologických zahradách a hodí se i k zimnímu přikrmování spárkaté či zaječí zvěře. Nať (listy a řapíky) je vhodná i pro kuchyňské využití, obdobně jako mangold či špenát. S rozvojem ekologického zemědělství se pro krmnou řepu otevírají nové možnosti. V ekologických systémech pěstování se řadí mezi dobré předplodiny a patří k velmi výnosným okopaninám. Jako biokrmivo je vhodnou plodinou pro masný skot, a zvláště pro dojnice chované podle zásad ekologického zemědělství, protože podporuje tvorbu mléka.^[2]

Požadavky na prostředí

Krmná řepa nemá zvláštní požadavky na půdu a podnebí. Daří se jí jak v nížinách, tak i v podhorských a horských oblastech, zvláště tam, kde je dostatečné množství srážek během vegetační doby. Stejně jako cukrovce jí vyhovují půdy písčitohlinité, nesléhavé, dostatečně zásobené humusem, pozemky rovinaté nebo s nepatrným svahem. Nevhodné jsou půdy sléhavé nebo zamokřené či štěrkové, údolní polohy a mrazové kotliny, kde dochází k poškození pozdními mrazíky.^[2]

Odrůdy krmné řepy se dělí na objemové, obsahové a přechodného typu. Objemové odrůdy se vyznačují vysokým výnosem bulev a nižším obsahem sušiny. Mají většinou válcovitý tvar a bulva vyčnívá nad zemí. Odrůdy obsahové (krmné polocukrovky) dávají nižší výnos bulev s vysokým obsahem sušiny. Bulvu mají z větší části usazenou v půdě. Při volbě odrůdy krmné řepy je vhodné se zaměřit, v souvislosti se zaplevelením, na rychlý počáteční růst rostlin.^[2]

Reference

↑ 1936-, Šroller, Josef,. Základy pěstování krmné řepy.. 1. vyd. vyd. Praha: Inst. výchovy a vzděl. min. zeměd. ČR 32 s. ISBN 8071050369, ISBN 9788071050360. OCLC 320240042
1 2 3 KONVALINA, Petr a kol. Pěstování vybraných plodin v ekologickém zemědělství [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2014 [cit. 2018-06-10]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu krmná řepa na Wikimedia Commons

[1] 1936-, Šroller, Josef,. Základy pěstování krmné řepy.. 1. vyd. vyd. Praha: Inst. výchovy a vzděl. min. zeměd. ČR 32 s. ISBN 8071050369, ISBN 9788071050360. OCLC 320240042

[:0-2] 1 2 3 KONVALINA, Petr a kol. Pěstování vybraných plodin v ekologickém zemědělství [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2014 [cit. 2018-06-10]. Dostupné online.

[1]

[2]