Široké Třebčice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Široké Třebčice
venkovská usedlost čp. 42
venkovská usedlost čp. 42
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Veliká Ves
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 87 (2011)[1]
Katastrální území Veliká Ves (17,81 km²)
Nadmořská výška 290 m n. m.
PSČ 430 03
441 01
Počet domů 44 (2011)[1]
Široké Třebčice
Široké Třebčice
Další údaje
Kód části obce 177997
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Široké Třebčice (německy Weiten Trebetitz) jsou vesnice, část obce Veliká Ves v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Veliké Vsi. Prochází zde silnice II/224. V roce 2009 zde bylo evidováno 57 adres.[2] Široké Třebčice leží v katastrálním území Veliká Ves o výměře 17,81 km².[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen ze jména Třebek ve významu ves lidí Třebkových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Tripschiz (1196), Tribuchic (1226), de Trziebsicz (1386), in Trzebczicz (1406), in villa Trzebeziczich (1463), w Trzebcziczych (1543), w Trzebcziczych (1549), Weiten Triebschitz (1598), Weiten Trebetitsch nebo Tržebeticze (1787) a Třebčice Široké nebo Rozlezlé a Weiten-Trebetitsch (1848).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1196.[5]

V okolí vesnice probíhala těžba hnědého uhlívelikoveské pánve již od počátku 19. století. V průběhu doby zde bylo v provozu několik dolů: SiegfriedTrojice knížete Salma, doly Amálie, Ignác, Rudolf a Antonín rytíře Adolfa Schreitera ze Schwarzenfeldu a důl Josef J. Matusche.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 644 obyvatel (z toho 313 mužů), z nichž bylo 59 Čechoslováků, 581 Němců, jeden Žid a tři cizinci. Kromě osmi evangelíků a šesti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 597 obyvatel: 133 Čechoslováků, 440 Němců, dva Židy a čtyři cizince. Tři byli bez vyznání, tři se hlásili k evangelické, pět k izraelské církvi a zbytek patřil k římskokatolické církvi.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 854 779 746 642 620 644 579 147 179 147 118 66 88 87
Domy 85 91 95 101 101 97 96 47 46 39 42 45 44
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Veliká Ves.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Barokní zámek v Širokých Třebčicích byl postaven v roce 1722 hrabětem Františkem Josefem ze Schönkirchenu a jeho manželkou Karolínou z Eben-Brunnenu, která panství zdědila po svých předcích.[10][11] V letech 1949-1951 zde byl provozován tábor nucených prací pro dívky.[12] Hlavní zámecká budova byla zbořena v roce 1988 a zůstaly jen hospodářské budovy a sídlo zámecké správy.
  • Barokní sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého stojí na prostranství naproti kostelu. Pochází období okolo roku 1700 a v roce 1893 byl obnoven.[10]
  • Původně barokní kostel Povýšení svatého Kříže z roku 1722 byl výrazně přestavěn v roce 1802.[10]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1720 s erbem hraběnky ze Schönkirchenu[11]
  • Podél severní strany návsi se nachází řada pěti domů bývalého židovského ghetta.[11]
  • Synagoga
  • Židovský hřbitov

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. – neplatný odkaz !
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. – neplatný odkaz !
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 354. 
  5. a b Český statistický úřad, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  6. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 143, 156, 177. 
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  8. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
  9. Český statistický úřad, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  10. a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Široké Třebčice, s. 498–499. 
  11. a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech: T/Ž. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Široké Třebčice, s. 522. 
  12. HTTP://WWW.JURAJKARAC.COM, XHTML, CSS, CMS: Juraj Karáč, contact@jurajkarac.com,. Sběrné, internační, pracovní tábory a tábory nucených prací - Archiv bezpečnostních složek. www.abscr.cz [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]