Wikipedie:Nominace nejlepších článků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Wikipedie:NNČ)
Skočit na: Navigace, Hledání
Zkratka:
  • WP:NNČ
    WP:FAC
Gold piece.png

Tato stránka je určena k posuzování článků, které kandidují na zařazení mezi Nejlepší články, ukázky nejkvalitnější práce na české Wikipedii.

Skončené diskuse se přesouvají do archivu, úspěšné články řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články. Stažené nominace se archivují a řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články/Archiv stažených nominací.

Nominace[editovat | editovat zdroj]

„Nejlepšími články“ se stávají články či seznamy (dále jen články) prostřednictvím diskuse wikipedistů na této stránce. Diskuse se může účastnit a články smí navrhovat každý wikipedista včetně neregistrovaných (vystupujících pod IP adresou). Při vyhodnocování hlasování se však v případě pochybností přihlíží především ke kvalitě přednesených argumentů.

Proces nominací koordinují, případné nejasnosti rozhodují a sporná hlasování vyhodnocují pověření wikipedisté z následujícího seznamu (dále pověřenci). Ti také mohou na základě své dohody k seznamu přidávat jména dalších wikipedistů, kteří budou ochotni tuto funkci přijmout.

Seznam pověřenců (chronologicky):

Podněty a dotazy pro pověřence pište na jejich nástěnku.

Požadavky na navrhovatele[editovat | editovat zdroj]

Navrhnout článek může každý wikipedista, měl by ovšem předem zajistit splnění následujících podmínek:

  • Článek skutečně musí být na vysoké úrovni kvality a plnit veškerá relevantní pravidla a doporučení týkající se obsahu. Nejdůležitější jsou shrnuta na této stránce a doporučuje se je před nominací projít a ověřit. Je také vhodné napřed využít recenzní řízení a nominovat článek až když budou připomínky recenzentů vyřešeny. Dále se doporučuje článek před nominací na nějakou dobu zařadit mezi Dobré články, aby se ověřilo, že proti jeho kvalitě nejsou zásadní námitky.
  • Nominující wikipedista musí být připraven a schopen operativně reagovat na námitky diskutujících a průběžně vylepšovat navržený článek podle jejich námětů.

Ukáže-li se, že navrhovatel uvedené požadavky zásadním způsobem neplní, může pověřenec navržený článek vyřadit z diskuse.

O záměru nominovat článek je vhodné informovat jeho nejdůležitější autory, pokud jsou nadále v projektu aktivní. Autory lze zjistit z historie článku nebo pomocí nástrojů jako je tento nebo tento.

Průběh nominace[editovat | editovat zdroj]

Wikipedista navrhující článek založí diskusní stránku (podrobný návod je uveden níže) a stručně zdůvodní nominaci. Pokud článek prošel nominací již dříve, uvede odkazy na příslušný archiv. Je vhodné také zmínit hlavní autory, upozornit na případné recenze a přiblížit téma článku, pokud není úplně jasné z jeho nadpisu.

Po založení nominace se zahajuje diskuse bez hlasování. Ta trvá obvykle aspoň 14 dní, pokud však článek již prošel recenzí nebo byl před nominací alespoň půl roku nepřetržitě zařazen mezi Dobrými články, smí být ukončena již po týdnu. V každém případě se však hlasování smí zahájit až ve chvíli, kdy všechny zásadní a nesporné připomínky z diskuse jsou vyřešeny a text článku je stabilizován. Zahájit hlasování by měl ten, kdo článek navrhl, ale v odůvodněném případě to smí udělat i jiný wikipedista, jsou-li pro hlasování splněny podmínky.

Hlasování doprovázené diskusí trvá obvykle 14 dní, může však být prodlouženo nebo výjimečně i zkráceno. Anonymní IP adresy nesmějí hlasovat, aby se vyloučila manipulace hlasování, avšak mohou se účastnit diskuse. Wikipedista uzavírající diskusi rovněž může odůvodněně vyloučit hlasy těch, kteří buď nesplňují podmínky obvyklých hlasování na Wikipedii (účet založen před počátkem hlasování a alespoň 25 editací v článcích) nebo nepřinášejí žádné či jen zjevně nerelevantní argumenty. Za úspěšnou se obvykle považuje ta nominace, která získá 3/4 hlasů. Při vyhodnocení se významně přihlíží k váze argumentů v diskusi a k tomu, zda byly námitky diskutujících uspokojivě vyřešeny. Zejména v případě, že byla závažně a oprávněně zpochybněna věcná správnost či nestrannost článku, může být hlasování prohlášeno za neúspěšné i v případě, že článek získal dostatek hlasů. V případě neúspěšné nominace se nedoporučuje článek znovu nominovat do doby, než budou vyřešeny jeho zásadní nedostatky, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Vyhodnocení diskuse a hlasování by měl provádět wikipedista, který má zkušenost s tvorbou kvalitních článků a procesem nominace. Sporné případy nesmí vyhodnocovat sám autor ani navrhovatel článku, vhodné je naopak o to požádat někoho z pověřenců. Ten, kdo článek vyhodnotí, by měl zajistit archivaci diskuse a další formality.

Doporučení k hlasování[editovat | editovat zdroj]

  • při hlasování proti se vždy doporučuje uvádět konkrétní důvody, při hlasování pro v případě existence důležitých námitek rovněž; argumenty budou brány v úvahu při vyhodnocení
  • drobné připomínky týkající se např. jedné nebo několika málo pravopisných chyb je lépe řešit vlastní opravou
  • je možno i při hlasování dále diskutovat
  • lidé, kteří hlasovali proti, by měli změnit hlas, pokud již byly opraveny nedostatky, kvůli kterým hlasovali proti (navrhovateli se doporučuje upozornit je na to, pokud se domnívá, že tak učinil)
  • vyřešené připomínky se z diskuse mohou škrtat, nebo lépe odškrtnout (např. s použitím šablon {{Vyřešeno}} nebo {{Ano}}), aby byl přehled, co ještě zbývá k dopracování

Jak navrhnout článek na nejlepší[editovat | editovat zdroj]

Toto je vzor pro fiktivní článek, který by se jmenoval Velký modrák. Je samozřejmě nutno použít skutečné jméno článku, který navrhujete...

Stručný návod[editovat | editovat zdroj]

  1. Do sekce #Diskuse před hlasováním vložte {{/Velký modrák}} a uložte ji
  2. Po uložení se objeví červený odkaz Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák, klikněte na něj
  3. Napište === [[Velký modrák]] ===, zdůvodnění, vložte podnadpis ==== Diskuse ==== a uložte to.
  4. Na začátek diskusní stránky článku (Diskuse:Velký modrák) vložte šablonu {{nnc}}; upozornění na nominaci přidejte na Wikipedie:Portál Wikipedie/Co se děje/Nominace nejlepších článků) a do oznámení nad Posledními změnami.

Podrobnější vysvětlení[editovat | editovat zdroj]

Přidejte do seznamu níže takovýto kód pro vložení obsahu budoucí podstránky „Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák“:

{{/Velký modrák}}

Ten zajistí, že obsah podstránky, jakmile ji založíte, bude vkládán do hlavní stránky nominací. Zatím se kód po uložení (nebo v náhledu) projeví pouze jako červený odkaz. Po kliknutí na něj vytvoříte podstránku pro nominační diskusi vložením textu. Například:

=== [[Velký modrák]] ===
Božský článek, který má vše, co mít má... [[Wikipedista:Viktor Nominátor|Viktor Nominátor]] 10:01, 2. 9. 2008 (UTC)

==== Hlasování ====
===== Pro zařazení =====

===== Proti zařazení =====

===== Diskuse během hlasování =====

==== Diskuse ====
  • Část hlasování se přidá až při jeho zahájení, aby nemátla diskutující

Na začátek diskusní stránky nominovaného článku vložte šablonu {{nnc}}.

Potvrzení[editovat | editovat zdroj]

Neodpovídá-li článek úrovni vyžadované u nejlepších článků a pokusy o nápravu nebyly úspěšné – je vhodné upozornit na vady na diskusní stránce článku, případně kontaktovat jeho hlavní autory, je možné článek navrhnout k potvrzení jeho statusu nejlepšího. Proces potvrzování probíhá stejně jako u nominace, s tím, že založená diskuzní stránka má název {{/Jméno článku (potvrzení)}}, místo šablony {{nnc}} se na diskusní stránku článku vkládá {{nnc - potvrzení|Jméno článku (potvrzení)}} a hlasuje se o „pro potvrzení“ a „proti potvrzení“.

Vyprázdnit cache serveru
(Použijte v případě, že níže vidíte zastaralé verze podstránek.)

Hlasuje se[editovat | editovat zdroj]

O těchto článcích se právě hlasuje:

Lužické hory[editovat | editovat zdroj]

Článek mě začal znovu bavit, snad je vše Ok. Pokud se někomu nezdá něco ozdrojované, stačí požádat o zdroj, dvě třetiny území jsou lesy, významnější vodní toky a plochy zde nejsou. Jak v nadpisu, článek je o geomorfologické jednotce, ne CHKO či turistické destinaci. Mirek256 23. 9. 2017, 08:57 (CEST)

Hlasování[editovat | editovat zdroj]

Uběhly dva týdny bez připomínek, dovolil jsem si posunout do hlasování, které skončí v sobotu 21. října 2017 ve 22:15. Gumideck (diskuse) 7. 10. 2017, 22:21 (CEST)

Pro zařazení[editovat | editovat zdroj]
  1. ProPro Pro Velmi pěkný článek. Gumideck (diskuse) 7. 10. 2017, 22:15 (CEST)
  2. ProPro Pro Souhlas s Gumideckem. Marek Wikipedista (diskuse) 9. 10. 2017, 16:51 (CEST)
  3. ProPro Pro Více takových článků! Děkuji autorovi. --David Kennedy (diskuse) 9. 10. 2017, 22:23 (CEST)
  4. ProPro Pro--Hnetubud (diskuse) 10. 10. 2017, 00:06 (CEST)
  5. ProPro Pro Obecně ano, ale chtělo by to ještě někde učesat formulace. OJJ, Diskuse 10. 10. 2017, 15:26 (CEST)
  6. ProPro Pro Spíše pro. Článek je skutečně podrobný a jde do hloubky. Snad jen ty nešťastné červené odkazy by nemusely být. Zamodřit je přece možné vždy.--Leotard (diskuse) 14. 10. 2017, 12:14 (CEST)
  7. ProPro Pro Podstatné námitky byly vypořádány, článek je za mě dostatečně kvalitní. Jen u dvou informací jsem ještě přidal šablonu Fakt? k doplnění zdroje. --Palu (diskuse) 16. 10. 2017, 19:27 (CEST)
Proti zařazení[editovat | editovat zdroj]
  1. ProtiProti Proti Dočasně proti, na velmi dobrý článek by to stačilo, na nejlepší, prosím, důkladně rozlišit, co se týká ČR, Německa a co je společné (geomorfologie, podnebí, flóra, fauna, ekosystémy), dále se vypořádat s úvodem- kde jsou dva poslední odstavce shrnutí něčeho, co dále vůbec není rozepsáno a nějak se rozlišit oblast (plochu) "vnímání" Lužických hor a vlastní geomorfologický celek, aby tedy vždy bylo jasno, o čem se přesně píše (zda popisovaná lokalita leží v geomorf. celku či už mimo vlastní celek). Popř. přidat odstavec/sekci obyvatelstvo/vývoj obyvatelstva/jazyk, který/á zde na pomezí ČR-Něm. může hrát významnou roli, jelikož se jistě významně měnila. Popř. upřesnit, jak je to s podcelky (jsou-li to podcelky celé oblasti, či jsou jen v ČR). Zbytek (připomínky níže nebo v diskuzi pod článkem) jsou jen prkotiny a drobnosti. --Pavouk (diskuse) 13. 10. 2017, 13:54 (CEST)
# ProtiProti Proti chtěl bych moc hlasovat pro, ale nemůžu s čistým svědomím, dokud není dotažena ještě recenze z DČ a článku chybí v některých nezjevných pasážích zdroje a správně doplněné parametry alt=. --Palu (diskuse) 14. 10. 2017, 11:47 (CEST)
Diskuse během hlasování[editovat | editovat zdroj]

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Gumideck[editovat | editovat zdroj]

Jak už jsem psal v diskuzi u článku, práce je to pěkně odvedená, podrobná a nenapadá mě důvod, proč Lužickým horám zlatý puzzlík nedat. Ještě se podívám na ten pluton a polymetalické rudy, ale zásadní problémy nevidím. Gumideck (diskuse) 24. 9. 2017, 21:36 (CEST)

  • @Gumideck: Budu moc rád, i já se na to podívám.--Mirek256 25. 9. 2017, 09:47 (CEST)
    • Větu jsem přeformuloval a ozdrojoval, snad je vše Ok, a snad máte knihovně i knížku, kterou jsem zdrojoval.--Mirek256 25. 9. 2017, 16:27 (CEST)
Pavouk[editovat | editovat zdroj]

Omlouvám se za pozdní reakci. Velmi dobře zpracované, přesto bych měl pár poznámek, nejvíce se jich týká toho, že jde o článek ze dvou zemí a mělo by vždy -kde to má význam - být jasné, které se to týká (. Místy na mně působí, že se původně týkal spíše ČR, později byl rozšířen na německou část, ale nebyl dokonale zrevidován a doplněn.

  • Článek se týká ČR a Německa, je na zvážení jestli u některých méně známých geogr. pojmů, obcí a pod. uvést (pro orientaci čtenáře a lepší čitelnost a pochopitelnost), zda je v ČR nebo v Německu.
    • myslím si, že v českém textu každý pozná, jestli je uvedený kopec v Čechác či Německu, natolik se čeština od němčiny liší
      • Nemyslím si, např. "Weberberg" není jasné, zda je celý v ČR (mohlo by), na hranici, či v Německu. Nejde jen o kopce, ale i další názvy. Např. v textu dále "v okolí města Chotěbuz", každý nemusí z názvu hned vědět, kde město dnes leží. Ale neříkám, že to má být všude, jen tam, kde by to mohlo být encyklopedicky významné a kde to není kontextu poznat. --Pavouk (diskuse) 13. 10. 2017, 10:11 (CEST)
  • Úvod má být shrnutím dalšího textu. Info o historii (posl. odstavec, rok 1635) však není dále nikde rozepsána.
    • to je doporučení, ale sekci historie článek nemá, a myslím vše je v článcích o Lužici
      • Nejlepší článek (ne dobrý, ale nejlepší) by měl v úvodu shrnovat to podstatné. A když shrnuje něco, co není rozvedeno, tak to asi není podstatné. Pokud tedy není sekce historie podstatná, tak ji nedávat do úvodu, dát do něj něco jiného z článku.--Pavouk (diskuse) 13. 10. 2017, 10:11 (CEST)
  • Podobně vnímání (předposlední odstavec, např. vrch Ortel, Sloup,...) není nikde rozepsáno, škoda. ((Osobně bych toto nedával do shrnutí; leda by to opravdu významný díl článku, pak by to zde mělo mělo opodstatnění)
    • podle mě se to úvodu hodí, jen nevím jak bych to ještě rozepsal, jak již mnohokrát řečeno, Lužické hory mají navíc to, že jsou i turistickou destinací, což většina geomorfologických jednotek není, a turistická destinace Lužické hory má přesah několik stovek kilometrů čtverečných, a lidově řečeno, nemá žádné ostré hranice, je to na uvážení každého města pod horami, každého majitele penzionu, ale to co je úvodu, jde ozdrojovat
      • Opět viz předchozí reakce, odstavec vnímání (co se běžně nazývá Luž. horami) by mělo shrnovat, co je rozvedeno dále. Pokud je to "lehce tekuté", více zdrojů to vnímá jinak, i sami obyvatelé to každý cítí jinak, tak to určitě stojí za rozvedení (oproti jiným geoegrafickým pojmů, které jsou ukotveny podrobněji). Mělo by se popsat více zdrojů, jak to každý bere. Není nic špatného, že to není jednotné, Wiki to jen popíše a nějak shrne: co je hlavní proud a co okrajové. Zde je druhý půlka úvodního shrnutí /nikde nerozvedeného dále/ zdrojována jediným zdrojem, který píše "I když výběr míst v přehledu může být hodně subjektivní... Snažil jsem se vytvořit", aneb spíše soukromý názor jednoho (jistě aktivního a zapáleného) člověka. taky by mělo být jasné, čemu se článek bude dále věnovat, kterému vymezení, zda popisuje i ta území, která se týkají vnímání a nebo je to vnímání jen zajímavost, se kterou se dále nepracuje. --Pavouk (diskuse) 13. 10. 2017, 10:11 (CEST)
  • (v úvodu) "I velice známé webové stránky": chybí zdroj, že jsou stránky "velice známé". Souvisí s předchozím bodem.
    • zde je zněnil formulaci, ale Lužické hory jsou snad jediné hory v Česku, co mají takové webové stránky, ale se značným přesahem, jak jsem uvedl již výše.
  • (v úvodu) "malá část severně od České Kamenice se nachází v CHKO Labské pískovce." není nikde dále rozepsáno, ani v sekci ochrana ŽP.
    • zde též nevím, jak bych popsal, jedná se o jednociferné číslo v km2. a nenadju nikde nic se zdroji
  • mapa v infoboxu: je bohužel jen z ČR a nezobrazuje německou část.
  • (geologie) " Rozmístění sopečných těles v Lužických horách ovlivňuje křížení oherského riftu se strukturou labské zóny" oherský rift je jako odkaz, labská zóna ne. Pokud není článek, nestálo by za, pro laika, rozvést, co to je ta "labská zóna"?
  • (podnebí) "Dle Quitta náleží..." Quitto se týká jen ČR, mělo by zde být i nějaká německá zónace a údaje z Německa.
  • (podnebí) " Tyto rozdíly znají jak chalupáři, tak místní obyvatelé" opravdu patří do sekce podnebí chalupáři (dle mě ne) a opravdu patří ještě před místní lidi? A myslí se chalupáři mající chalupy jen v ČR?
  • (osídlení) "Na území geomorfologické jednotky neleží žádná větší sídla. Největším z nich je město Chřibská". Ta má cca 1400 lidí. Jonsdorf má však cca 1500-1800 lidí, vysvětlit, prosím, proč je opomenut.
    • opraveno
  • (osídlení) "Ze silnic II. třídy" asi by mělo být uvedeno, že to je číslování v ČR a pak následně uvést příslušné značení v Německu.
  • (horolezectví) "Lužické hory nejsou s horolezectvím spojovány jako například..." v odkazovaném německém zdroji to nevidím. Prosím tedy ozdrojovat.
    • zde ozdrojováno, nicméně zde je to docela zjevné
  • (horolezectví) na německé straně je asi 2000 cest, údaj z ČR by nebyl?
    • zde jsem žádný údaj nenašel
  • (naučné stezky) na straně ČR příjemně podrobné s "modrými" prokliky, na německé velmi stručné, bez existujících článků. Pokud nejsou příslušné články o německých stezkách, tak alespoň rozepsat, ať to působí vyváženě.
  • související článek je Liberecký kraj, ne však podobná jednotka na německé straně. Má to důvod?
    • přidán německý zemský okres
  • externí odkaz webová kamera- opravdu rozvádí článek? patří do nejlepšího článku? Je to natolik přínosné?
    • opravdu zde nemusí být
  • (geomorfologie) " a jsou považovány za rozlohou nejmenší německé pohoří." zdroj uvádí, že to je nejmenší německé "Mittelgebirge", je to tedy nejmenší pohoří, či nejmenší "středohoří"?
    • opraveno ale dle mě jde jen o terminologie, přidal jsem zdroj horách píše jako o nejmenším německém pohoří
  • (externí odkaz) " Landschaftssteckbrief 43100 Zittauer Gebirge" - není nikde rozepsáno, co to je to "Landschaftssteckbrief" a proč je tedy zde odkazováno.
    • pojmenoval česky
  • (externí odkaz) http://www.luzicke-hory.info/cs/turisticke-cile-v-luzickych-horach.html opravdu přináší podstatné rozšíření a nové info? Dle mě spíše reklamní portál s ubytováním
    • pryč, opravdu zde nemusí být

--Pavouk (diskuse) 12. 10. 2017, 00:21 (CEST)

Doplnění Pavouk

  • k mapě v infoboxu, před pár lety jsem z polské mapy Sudet vykrojil jen část, mapa by se dala třeba použít: File:Krkonosska_oblast.svg
  • (vrcholy) "Všech 10 sedmistovek zobrazuje tato mapa." Externí odkaz v textu je velmi neobvyklý a šel by vyhodit či dát do poznámky pod čarou a pod.
  • (vrcholy) Nad a pod tabulkou je skoro stejná informace (podrobně seznam kopců viz), info pod tabulkou bych dal už pryč. Do tabulky místo prominence a izolace (a souřadnic) raděj dal zemi a malou fotografii hory a číslo (pořadí). Šlo by se inspirovat např. zde Západní_Tatry#Nejvy.C5.A1.C5.A1.C3.AD_vrcholy. Navíc věta "Podrobný seznam hor a kopců v Lužických horách podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Lužických horách." možná není pravdivá, jelikož onen seznam nejspíše neobsahuje hory na německé straně pohoří.
    • dva body výše opravené
  • (flóra, vlastní úvod kapitoly): skoro žádné zdroje, není (opět) jen spíše o ČR? A pokud má podkapitolu (y), tak jestli by neměl být úvod být jen shrnutí celé části a v dílčích kapitolách uvedeno podrobně, co je na úvod ve shrnutí.
  • některé fotografie nemají popisek (alt) pro čtečky/nevidomé.

--Pavouk (diskuse) 12. 10. 2017, 18:55 (CEST)

Jan Polák[editovat | editovat zdroj]

Ahoj a díky za podrobný článek. Přesto bych k němu měl několik poznámek:

  • začnu drobností: v úvodu bych okolí hor popisoval ve směru chodu hodinových ručiček (sever – východ – jih – západ), nikoliv jak Ty (západ – východ – jih – sever), ale to je fakt detail.
  • v úvodu se věnuješ georeliéfu, pak skočíš na vodstvo, následně se zas vrátíš a popisuješ geologii
  • hned na počátek vlastního článku bych dal místopisné vymezení, tedy ty rozdíly mezi faktickým vymezením hor a tím, jak je veřejností vnímána. A v úvodu bych se tomu nevěnoval tak sáhodlouze.
    • zde mám problém, on ten přesah v očích veřejnosti u Lužických hor bude dost originální v ČR, na druhou stranu geomorfologická jednotka je vymezena přesně, já tak trochu nevím co s tím, pak je zde ještě přesah o desítky kilometrů čtverečních u CHKO
      • A právě tohle všechno bych popsal v úvodní kapitole. Je sice hezké, že popisuješ její geologickou stavbu, půdy, flóru, faunu a další, ovšem hned v úvodu bych zanesl popis, kde že se to vlastně místopisně nachází to, co v článku popisuješ. --Jan Polák (diskuse) 16. 10. 2017, 20:59 (CEST)
  • KomentářKomentář některé obrázky nemají na Commons český popis, doplň ho, prosím.
    • doplnil jsem kromě bekyně mnišky, nechtělo se mi k angličtině a němčině přidávat češtinu, takto jak to tam je, je to velice hezké
      • Nevidím důvod ji vynechávat, ale doplnil jsem ji. --Jan Polák (diskuse) 15. 10. 2017, 21:03 (CEST)
  • VyřešenoVyřešeno velkým problémem bych u NČ vnímal dlouhé odstavce bez jediné reference. Příkladem budiž texty
Hvozdský hřbet ve východní části Lužického hřbetu je budován z velké části středoturonskými pískovci s proniky třetihorních sopečných hornin, které vytvářejí výrazné sopečné vrchy v západní části Hvozdského hřbetu. Hvozd, Plešivec, Sokol, na pískovcích vznikl také hřbet Zámeckého vrchu a z pískovců jsou i vrcholové skály Krkavčích kamenů. Ve východní části jsou pozůstatky sopečné činnosti vzácnější, jsou jimi Loupežnický vrch a Liščí hora. Pískovce se výrazně uplatňují na Vraních skalách. Horní skály s mohutnými věžemi jsou cvičným horolezeckým terénem, dále na Popově skále a Pískovém vrchu.

Klíčská hornatina má členitý reliéf s četnými vulkanickými vrchy, které tvoří kupy, kužely a ploché hřbety. K nejvýraznějším patří Klíč, Velký Buk, Malý Buk, Velká Tisová a Sokol. Z čediče jsou Studenec, Zlatý vrch, Chřibský vrch, Ovčácký vrch, Střední vrch. Charakteristickým rysem sopečných vrchů jsou skalní stěny a srázy a mohutná suťová pole. Území přetíná údolí horní Kamenice s kaňonem pod Pustým vrchem. Pískovec se na povrchu uplatňuje v okolí Jehly u České Kamenice.

nebo

Toky v Lužických horách spravují Povodí Ohře a Lesy České republiky, Oblastní správa toků v Teplicích. Drobné vodní toky jsou většinou ve správě jednotlivých obcí. Malá část pohoří na východě spravuje Povodí Labe. Tato část hor je však bez významnějších vodních toků. Severní část Lužických hor na východě patří pod povodí 2-04-07 Lužická Nisa po Mandavu, tvoří jej levostranné bezejmenné přítoky Lužické Nisy v Dolním Sedle a Dolní Suché.

či

S výjimkou nejextrémnějších stanovišť tvoří lesy na většině území Lužických hor potenciálně přirozenou vegetaci. Na bohatších půdách vzniklých na vulkanických horninách se jedná o květnaté bučiny, které se vyskytují na většině území Lužických hor. Vyznačují se převahou buku s příměsí dalších druhů listnatých dřevin a jedle. Jedle je však v dnešní době v Lužických horách vzácná. Bohatě je též vyvinuto bylinné patro. V květnatých bučinách roste kyčelnice devítilistá a cibulkonosná, lilie zlatohlávek, árón plamatý, pilulník žlutý, kapraď samec, strdivka nicí, lýkovec jedovatý či samorostlík klasnatý.
  • zdroje doplněny

Zatím tolik, ještě možná něco doplním posléze. --Jan Polák (diskuse) 14. 10. 2017, 08:19 (CEST)

Pokračuji:

  • osobně bych prohodil kapitoly „Geomorfologie“ a „Půdy“
  • VyřešenoVyřešeno Na území geomorfologické jednotky neleží žádná větší sídla. Největším z nich je město Chřibská v Chřibskokamenické kotlině – největší z těch, která tam neleží? Asi nevhodná formulace.
    • zde jsem se pokusil změnit..rád uvítán návrhy
  • VyřešenoVyřešeno V Lužických horách je několik vysílačů mobilních operátorů, nejvýznamnější jsou příhradové stožáry na Jedlové, které se výrazně negativně krajinářsky uplatňují – to je také nějaká „divočina“, ne?
    • je to i v refu....klidně najdu i další

Zase několik drobností. :-) --Jan Polák (diskuse) 14. 10. 2017, 20:28 (CEST)

Palu[editovat | editovat zdroj]

V článku mi chybí ještě nějaké zdroje, které by měly být u všech nezjevných informací. Zatím vidím nedostatky. U úvodu předpokládám, že jde o výtah informací v článku, které jsou ozdrojované. V dalším textu ale zdroje místy chybí. Například

  • 3. odstavec v Geologický vývoj
  • poslední odstavec ve Vodstvo
  • první a druhý odstavec v Osídlení (snadno ozdrojovatelné třeba mapou)
  • "S dalším prvohorními vyvřelinami se můžeme setkat v okolí Dolního Sedla a Dolní Suché severně od lužické poruchy."

A to je jen to, čeho jsem si zběžně všiml tím, že jsem zkoukl, jestli jsou refy na konci odstavců. Vůbec jsem neprověřoval, jestli jsou ověřené všechny obsažené informace uvnitř odstavců. U konců bych prosil doplnění, abych mohl změnit hlas. U vnitřků mi bude stačit ujištění, že vše nezjevné (aspoň to zásadní) je ozdrojované, protože není v mých časových možnostech si to důkladně zanalyzovat. --Palu (diskuse) 14. 10. 2017, 15:58 (CEST)

Diskuse před hlasováním[editovat | editovat zdroj]

Diskuse o nominovaných článcích. Před postupem do hlasování musí být vyřešeny všechny zásadní námitky.

Matěj Hlaváček[editovat | editovat zdroj]

Sepsal jsem článek o někdejším košířském starostovi Matěji Hlaváčkovi. Narodil se roku 1852 a během svého života se snažil o zvelebení své obce. Zavedl vodovod, kanalizaci, veřejné osvětlení i nechal vydláždil místní ulice. Současně za jeho vedení obce došlo k jejímu povýšení na město. V Košířích Hlaváček provozoval vyhlášenou výletní restauraci a na své vlastní náklady vybudoval tramvajové spojení Košířů se Smíchovem. Svůj život nakonec ukončil z vlastního rozhodnutí výstřelem z revolveru. Stalo se tak roku 1897, takže si letos připomínáme 120 let od této události.

O této osobnosti jsem napsal článek, který prošel odbornými recenzemi kolegů Matese, Perida a Remalinga v rámci Wikiprojektu Kvalita. Za jejich rady a postřehy jim děkuji. Nelze opomenout ani kolegu Svenkaj, s jehož pomocí se povedlo dohledat úplná jména jednotlivých osobností Hlaváčkovy rodiny. I jemu za pomoc děkuji. Nyní, kolegyně a kolegové, vám článek předkládám s žádostí, zda by se mohl státi článkem Nejlepším. --Jan Polák (diskuse) 1. 10. 2017, 22:13 (CEST)

Hlasování[editovat | editovat zdroj]

Čtrnáct dní uběhlo jako voda, a protože, myslím, nejsou žádné významné stížnosti, dávám o článku hlasovat, které ukončíme 28. října 2017 ve 21.15. --Jan Polák (diskuse) 15. 10. 2017, 21:15 (CEST)

Pro zařazení[editovat | editovat zdroj]
  1. ProPro Pro Líbí se mi. --OJJ, Diskuse 16. 10. 2017, 17:02 (CEST)
  2. ProPro Pro Větší rozsah informací o tramvaji není podle mne na závadu, protože její výstavba je hlavní čin, pro který si Hlaváček zaslouží být připomínán.--Svenkaj (diskuse) 16. 10. 2017, 17:58 (CEST)
  3. ProPro Pro Bohužel není nikde zmínka o policejním praktikantovi Jindřichu Hlaváčkovi, ale i tak je článek velmi pěkný :-) Gumideck (diskuse) 16. 10. 2017, 22:35 (CEST)
    @Gumideck: Policejní praktikant Hlaváček a inspektor Trachta nesloužili v Košířích, takže tam správně nejsou :-).--Svenkaj (diskuse) 16. 10. 2017, 23:01 (CEST)
  4. ProPro Pro Moc pěkný článek. --Perid (diskuse) 16. 10. 2017, 22:40 (CEST)
  5. ProPro Pro --Remaling (diskuse) 16. 10. 2017, 22:41 (CEST)
Proti zařazení[editovat | editovat zdroj]
Diskuse během hlasování[editovat | editovat zdroj]

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

  • ANO (K UVÁŽENÍ AUTORA SNAD MENŠÍ ÚPRAVY) Článek je pečlivě zpracovaný, dobře ozdrojovaný a Matěj Hlaváček významná osobnost. Moje návrhy jsou spíš otázkou osobního názoru, netrvám na nich. Podle mne by bylo vhodné zkrátit úvod na nejzákladnější informace, tak asi na rozsah prvního odstavce, aby byl přehledný a neopakoval níže uvedené méně podstatné detaily (např. z posledního odstavce úvodu by podle mne pro orientaci stačila první věta). Taky by asi bylo dobré rozdělit kapitolu Závěr života a osudy Hlaváčkových projektů po jeho smrti na Závěr života a Osudy Hlaváčkových projektů po jeho smrti, jsou to rozdílná témata. Na Hlaváčka jsem se delší dobu chystal, protože chyběl; ale - upřímně - do současné podoby bych ho neuměl dotáhnout. Dík zkušenému Janu Polákovi --Svenkaj (diskuse) 2. 10. 2017, 12:08 (CEST)
    • Děkuji za milá slova. Úvod článku je tvořen podle zdejšího pravidla a vlastně shrnuje celý obsah článku níže. Proto vlastně opakuje níže uvedené informace. Co se týká rozdělení kapitoly o závěru Hlaváčkova života a o osudech jeho projektů po jeho smrti, také jsem o tom rozdělení uvažoval. Třeba se mi to časem rozleží v hlavě a udělám to, jak navrhuješ. Každopádně díky za tip. --Jan Polák (diskuse) 2. 10. 2017, 14:05 (CEST)
  • Jsem rozpačitý z toho, že tento článek, věnovaný Matěji Hlaváčkovi jako osobnosti, zpracovává téma tramvajové dráhy Smíchov - Košíře důkladněji, než specializovaný článek. Možná by stálo za to podrobné informace o výstavbě a provozování dráhy přesunout do již existujícího specializovaného článku a zde ponechat jen krátkou zmínku a odkaz. --Leotard (diskuse) 2. 10. 2017, 12:22 (CEST)
    • Je pravdou, že osudy kolem tramvajové tratě jsou v článku dosti popsány. Vynechával jsem samozřejmě takové ty drobnosti, jakými jsou některé technické parametry dráhy, ale vynechat ji celou nemůžu. Část informací o trati jsem již do vlastního článku o trati překopíroval. Vzhledem k tomu, že trať je v Hlaváčkově životě dosti významnou kapitolou, nechtěl jsem ji jen přejít nějakou krátkou poznámkou. --Jan Polák (diskuse) 2. 10. 2017, 14:05 (CEST)

95 tezí[editovat | editovat zdroj]

Jde o můj překlad anglického FA, nějakou dobu jsem ho nechal v DČ, kde nevznikly žádné námitky. Jde o aktuální záležitost, jelikož brzy bude 500. výročí uveřejnění Tezí. Hlavním autorem je en:User:jfhutson.--Ioannes Pragensis (diskuse) 8. 10. 2017, 11:11 (CEST)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

@Ioannes Pragensis: Na první pohled článek vypadá pěkně, na nějakou větší recenzi se nicméně necítím být odborníkem. Jen mě krapet zarazily reference. Mají formu klikatelného odkazu, který mě na anglické Wikipedii přenese do seznamu literatury, kdežto tady ne. Tedy buď ten odkaz zprovoznit nebo bych ty reference předělal například na způsob tygra jávského nebo papouška překrásného. --OJJ, Diskuse 8. 10. 2017, 13:10 (CEST)

Ano, to je problém, o kterém vím, žádal jsem dokonce o řešení Pod lípou. Jde prý o to zprovoznit cosi, co tu na české wiki nemáme. Já bych byl mnohem raději, kdyby se to zprovoznilo, protože jednak to překlikání na literaturu je uživatelsky příjemné a jednak to usnadní překlady z anglické Wikipedie, když nebude potřeba ty reference pořád předělávat s rizikem vzniku chyb. Sám žel tomu nerozumím natolik, abych dokázal věc vyřešit.--Ioannes Pragensis (diskuse) 8. 10. 2017, 14:55 (CEST)
Možná by pomohlo pár techniků. @Martin Urbanec, Matěj Suchánek: a s trochu blbě i @Teslaton:, neb na sk šablona funguje. --OJJ, Diskuse 11. 10. 2017, 19:05 (CEST)

Tak s faktickou přesností by možná mohl poradit Martin Davídek, snad. --Vojtasafr (diskuse) 14. 10. 2017, 20:50 (CEST)

Gumideck[editovat | editovat zdroj]

Nejsem v tématu odborník, takže laickým pohledem se mi článek líbí, přijde mi pěkně napsaný a srozumitelný. Krom těch lidí v očistci a referencí mám jen tři drobné podněty, které ale můj hlas pro nezmění.

  • V textu jsou zmiňované různé osobnosti, nebylo by marné za ně do závorky připsat, od kdy do kdy žily.
  • Přijde mi, že osoby na přibližně stejné encyklopedické (ne)významnosti jsou někdy odkazovány (modře či červeně) a někdy bez odkazu. Jelikož ale vesměs nevím, o koho se jedná, netuším, jak hodně je reálné, že by i o těch "černých" neodkazovaných osobnostech mohl vzniknout článek.
  • V poslední větě se píše o luteránských zemích, což samozřejmě chyba není. Z dvou volitelných možností by mi tam ale seděly spíš luterské země. Přeci jen máme taky Český úřad zeměměřický a katastrofální, nikoliv zeměměřičský. Gumideck (diskuse) 12. 10. 2017, 23:26 (CEST)
  • Že země luteránů jsou luteránské mi naopak přijde přirozené. Musím říct, že argumentu s katastrofálním :-))) úřadem nerozumím, když tak bych uvažoval o náboženských směrech: Luther/Jakub/Pavel >> luterský/jakubský/pavlovský kontra luteráni/jakobité/paulikiáni >> luteránský/jakobitský/paulikiánský. (A google si myslí, že luteránský [1] je častější než luterský [2]. --Jann (diskuse) 13. 10. 2017, 13:00 (CEST)
Děkuji za podněty. Letopočty za jmény osobností se ve Wikipedii používají jen výjimečně, pokud je to potřeba zdůraznit nebo jasně odlišit dvě osoby stejného jména. Odkazy na drtivou většinu jen trochu encyklopedicky významných osob by tam měly být, jedině jsem vědomě ponechal bez odkazu historika Hanse Hillerbranda, protože neměl článek ani na EN a je malá naděje, že o něm něco vznikne tady. Pokud jsem přehlédl ještě někoho, tak mě prosím upozorněte konkrétně. A co se týče rozdílu luterský/luteránský, tak si rovněž myslím, že luteránský se používá častěji a mně osobně zní neutrálněji - přivlastňujeme k luteránství, ne k Lutherovi. Zdravím a ještě jednou děkuji,--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 10. 2017, 13:38 (CEST)
Jak jsem psal, jsou to spíše podněty než připomínky, které nemají vliv na funkci rostlináře :-) Ty letopočty jsou dobré pro časové zařazení a srovnání. Jestliže ty černé osoby nejsou encyklopedicky významné, v pořádku. K tématu luterský vs. luteránský jsem nedávno kdesi četl polemiku a vyšlo z toho, že převažuje luteránský, a to i ve smyslu, kde by bylo lépe použít luterský. Mě jako první napadla luterská země, protože tam převažují luterské církve, ale země, kde převažují luteráni má taky své opodstatnění. Článek je opravdu pěkný a dobrý nápad byl i přeložit ho k tomu kulatému výročí. Pěkný den. Gumideck (diskuse) 13. 10. 2017, 19:36 (CEST)
Draceane[editovat | editovat zdroj]

Pouze technická připomínka: nejlepší článek by měl mít citace literatury udělané pomocí české {{citace monografie}} a ne „dočasné“ anglické {{cite book}} (i výsledná citace by pak měla vypadat dle české úpravy). Na hlubší prostudování článku bohužel nemám čas. — Draceane diskusepříspěvky 15. 10. 2017, 19:53 (CEST)

Fotosyntéza[editovat | editovat zdroj]

Prastarý NČ (2007), již neplní formální náležitosti (reference), jak bylo už v roce 2016 poukazováno na diskuzní stránce. Původní autor řadu let neaktivní.

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

@RomanM82: Reference tam nejsou, OK. Ale není nejprve lepší před podobnými masovými akcemi kontaktovat autory těch článků, jestli by je nevylepšili? Již jednou se mi stalo, že článek byl vylepšen. --OJJ, Diskuse 8. 10. 2017, 17:30 (CEST)

Jak jsem už napsal, uživatel naposledy editoval v roce 2012. Co myslíte pojmem „masová akce“ mi není jasné.--RomanM82 (diskuse) 8. 10. 2017, 18:02 (CEST)
Hlavní autor je neaktivní, ten reference nedodá. Máme ale na Wikipedii silnou biologickou sekci, bylo by tedy dobré požádat někoho konkrétně – OJJ určitě poradí, u koho zaťukat s prosíkem :-) Možná to tedy kolega OJJ myslel tak, že by bylo bývalo lepší někoho požádat o dozdrojování a až potom rozjet zdlouhavý proces. U DČ je to jednodušší než u NČ. Gumideck (diskuse) 8. 10. 2017, 21:07 (CEST)
Nejsou to jen reference. Články na ostatních velkých wiki jsou celkově obsáhlejší a podrobnější. Některé věci v tomto článku úplně chybějí (např. efektivita fotosyntézy). Řekl bych, že standard NČ máme dnes jinde.--RomanM82 (diskuse) 8. 10. 2017, 22:11 (CEST)
To je jiná, pochopil jsem to tak, že jde pouze o reference. Gumideck (diskuse) 8. 10. 2017, 22:25 (CEST)
@RomanM82, Gumideck: Poradí, @Vojtěch Dostál, Vachovec1, Vojtěch Zavadil, Pelát:@Flukeman: a moje maličkost taky, můžu poskytnout kopec literatury. Bude trvat déle to vylepšit, ale... Lepší NČ upravit než vyřadit. OJJ, Diskuse 9. 10. 2017, 05:47 (CEST)

Diskusi k formálním náležitostem rád přenechám jiným. K neformálnímu obsahu: Co se týče oxygenní fotosyntézy, nevidím žádné zásadní zastarání článku. Podle mého názoru by však NČ měl trochu více poukázat i na obecnější chápání fotosyntézy s oxygenní fotosyntézou vyšších rostlin jako pouhou jednou, i když nejvýznamnjší variantou (tedy rozvinout oddíl o anoxygenní fotosyntéze (oddíl 7.) s různými alternativními donory elektronů, vývojových alternativách s jedním PS, variantách prokaryotní fotosyntézy...; tyto různé varianty lépe propojit s moderními taxony fotoosyntetizujících organismů (oddíl 3.)) - vzory např. na dewiki a zejména plwiki. Jak jsem viděl v historii diskuse, řešilo se to kdysi, ale jen formálně. Petr Karel (diskuse) 16. 10. 2017, 18:06 (CEST)

Tosca[editovat | editovat zdroj]

Článek je velké části překlad nejlepšího článku z anglické Wiki, prošel recenzí, kolega RPekař velmi vylepšil a doplnil středoevropský pohled. S nějakým odstupem nominuji na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse[editovat | editovat zdroj]