Wikipedie:Nominace nejlepších článků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zkratka:
  • WP:NNČ
    WP:FAC
Gold piece.png

Tato stránka je určena k posuzování článků, které kandidují na zařazení mezi Nejlepší články, ukázky nejkvalitnější práce na české Wikipedii.

Skončené diskuse se přesouvají do archivu, úspěšné články řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články. Stažené nominace se archivují a řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články/Archiv stažených nominací.

Nominace[editovat | editovat zdroj]

„Nejlepšími články“ se stávají články či seznamy (dále jen články) prostřednictvím diskuse wikipedistů na této stránce. Diskuse se může účastnit a články smí navrhovat každý wikipedista včetně neregistrovaných (vystupujících pod IP adresou). Při vyhodnocování hlasování se však v případě pochybností přihlíží především ke kvalitě přednesených argumentů.

Proces nominací koordinují, případné nejasnosti rozhodují a sporná hlasování vyhodnocují pověření wikipedisté z následujícího seznamu (dále pověřenci). Ti také mohou na základě své dohody k seznamu přidávat jména dalších wikipedistů, kteří budou ochotni tuto funkci přijmout.

Seznam pověřenců (chronologicky):

Podněty a dotazy pro pověřence pište na jejich nástěnku.

Požadavky na navrhovatele[editovat | editovat zdroj]

Navrhnout článek může každý wikipedista, měl by ovšem předem zajistit splnění následujících podmínek:

  • Článek skutečně musí být na vysoké úrovni kvality a plnit veškerá relevantní pravidla a doporučení týkající se obsahu. Nejdůležitější jsou shrnuta na této stránce a doporučuje se je před nominací projít a ověřit. Je také vhodné napřed využít recenzní řízení a nominovat článek až když budou připomínky recenzentů vyřešeny. Dále se doporučuje článek před nominací na nějakou dobu zařadit mezi Dobré články, aby se ověřilo, že proti jeho kvalitě nejsou zásadní námitky.
  • Nominující wikipedista musí být připraven a schopen operativně reagovat na námitky diskutujících a průběžně vylepšovat navržený článek podle jejich námětů.

Ukáže-li se, že navrhovatel uvedené požadavky zásadním způsobem neplní, může pověřenec navržený článek vyřadit z diskuse.

O záměru nominovat článek je vhodné informovat jeho nejdůležitější autory, pokud jsou nadále v projektu aktivní. Autory lze zjistit z historie článku nebo pomocí nástrojů jako je tento nebo tento.

Průběh nominace[editovat | editovat zdroj]

Wikipedista navrhující článek založí diskusní stránku (podrobný návod je uveden níže) a stručně zdůvodní nominaci. Pokud článek prošel nominací již dříve, uvede odkazy na příslušný archiv. Je vhodné také zmínit hlavní autory, upozornit na případné recenze a přiblížit téma článku, pokud není úplně jasné z jeho nadpisu.

Po založení nominace se zahajuje diskuse bez hlasování. Ta trvá obvykle aspoň 14 dní, pokud však článek již prošel recenzí nebo byl před nominací alespoň půl roku nepřetržitě zařazen mezi Dobrými články, smí být ukončena již po týdnu. V každém případě se však hlasování smí zahájit až ve chvíli, kdy všechny zásadní a nesporné připomínky z diskuse jsou vyřešeny a text článku je stabilizován. Zahájit hlasování by měl ten, kdo článek navrhl, ale v odůvodněném případě to smí udělat i jiný wikipedista, jsou-li pro hlasování splněny podmínky.

Hlasování doprovázené diskusí trvá obvykle 14 dní, může však být prodlouženo nebo výjimečně i zkráceno. Anonymní IP adresy nesmějí hlasovat, aby se vyloučila manipulace hlasování, avšak mohou se účastnit diskuse. Wikipedista uzavírající diskusi rovněž může odůvodněně vyloučit hlasy těch, kteří buď nesplňují podmínky obvyklých hlasování na Wikipedii (účet založen před počátkem hlasování a alespoň 25 editací v článcích) nebo nepřinášejí žádné či jen zjevně nerelevantní argumenty. Za úspěšnou se obvykle považuje ta nominace, která získá 3/4 hlasů. Při vyhodnocení se významně přihlíží k váze argumentů v diskusi a k tomu, zda byly námitky diskutujících uspokojivě vyřešeny. Zejména v případě, že byla závažně a oprávněně zpochybněna věcná správnost či nestrannost článku, může být hlasování prohlášeno za neúspěšné i v případě, že článek získal dostatek hlasů. V případě neúspěšné nominace se nedoporučuje článek znovu nominovat do doby, než budou vyřešeny jeho zásadní nedostatky, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Vyhodnocení diskuse a hlasování by měl provádět wikipedista, který má zkušenost s tvorbou kvalitních článků a procesem nominace. Sporné případy nesmí vyhodnocovat sám autor ani navrhovatel článku, vhodné je naopak o to požádat někoho z pověřenců. Ten, kdo článek vyhodnotí, by měl zajistit archivaci diskuse a další formality.

Doporučení k hlasování[editovat | editovat zdroj]

  • při hlasování proti se vždy doporučuje uvádět konkrétní důvody, při hlasování pro v případě existence důležitých námitek rovněž; argumenty budou brány v úvahu při vyhodnocení
  • drobné připomínky týkající se např. jedné nebo několika málo pravopisných chyb je lépe řešit vlastní opravou
  • je možno i při hlasování dále diskutovat
  • lidé, kteří hlasovali proti, by měli změnit hlas, pokud již byly opraveny nedostatky, kvůli kterým hlasovali proti (navrhovateli se doporučuje upozornit je na to, pokud se domnívá, že tak učinil)
  • vyřešené připomínky se z diskuse mohou škrtat, nebo lépe odškrtnout (např. s použitím šablon {{Vyřešeno}} nebo {{Ano}}), aby byl přehled, co ještě zbývá k dopracování

Jak navrhnout článek na nejlepší[editovat | editovat zdroj]

Toto je vzor pro fiktivní článek, který by se jmenoval Velký modrák. Je samozřejmě nutno použít skutečné jméno článku, který navrhujete...

Stručný návod[editovat | editovat zdroj]

  1. Do sekce #Diskuse před hlasováním vložte {{/Velký modrák}} a uložte ji
  2. Po uložení se objeví červený odkaz Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák, klikněte na něj
  3. Napište === [[Velký modrák]] ===, zdůvodnění, vložte podnadpis ==== Diskuse ==== a uložte to.
  4. Na začátek diskusní stránky článku (Diskuse:Velký modrák) vložte šablonu {{nnc}}.

Podrobnější vysvětlení[editovat | editovat zdroj]

Přidejte do seznamu níže takovýto kód pro vložení obsahu budoucí podstránky „Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák“:

{{/Velký modrák}}

Ten zajistí, že obsah podstránky, jakmile ji založíte, bude vkládán do hlavní stránky nominací. Zatím se kód po uložení (nebo v náhledu) projeví pouze jako červený odkaz. Po kliknutí na něj vytvoříte podstránku pro nominační diskusi vložením textu. Například:

=== [[Velký modrák]] ===
Božský článek, který má vše, co mít má... [[Wikipedista:Viktor Nominátor|Viktor Nominátor]] 10:01, 2. 9. 2008 (UTC)

==== Hlasování ====
Hlasujeme od 16. 9. 2008 dva týdny. [[Wikipedista:Viktor Nominátor|Viktor Nominátor]] 10:01, 16. 9. 2008 (UTC)

===== Pro zařazení =====

===== Proti zařazení =====

===== Diskuse během hlasování =====

==== Diskuse ====
  • Část hlasování se přidá až při jeho zahájení, aby nemátla diskutující.

Na začátek diskusní stránky nominovaného článku vložte šablonu {{nnc}}

  • Hlasování trvá běžně 14 dní, při jeho prodloužení, kromě ohlášení prodloužení, také bezprostředně pod nadpis Hlasování vložte zakomentované nové datum konce hlasování, takto: <!-- 27. března --> (je to pro robota aktualizujícího stránky Wikipedie:Portál Wikipedie/Co se děje/Nominace nejlepších článků a oznámení nad Posledními změnami)

Potvrzení[editovat | editovat zdroj]

Neodpovídá-li článek úrovni vyžadované u nejlepších článků a pokusy o nápravu nebyly úspěšné – je vhodné upozornit na vady na diskusní stránce článku, případně kontaktovat jeho hlavní autory, je možné článek navrhnout k potvrzení jeho statusu nejlepšího. Proces potvrzování probíhá stejně jako u nominace, s tím, že založená diskuzní stránka má název {{/Jméno článku (potvrzení)}}, místo šablony {{nnc}} se na diskusní stránku článku vkládá {{nnc - potvrzení|Jméno článku (potvrzení)}} a hlasuje se o „pro potvrzení“ a „proti potvrzení“.

Vyprázdnit paměť serveru
(použijte v případě, že se vám tu ukazují zastaralé verze podstránek)

Hlasuje se[editovat | editovat zdroj]

O těchto článcích se právě hlasuje:

Dronte mauricijský[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně nejznámější vyhynulý druh, přeloženo z anglického nejlepšího článku. Prošlo pěti vesměs zpracovanými recenzemi a myslím, že to chce nějaký impuls, abychom s tím konečně pohnuli. Dávám dva týdny diskuse do 14. května, během této doby uvítám připomínky k článku, návrhy na doplnění i kontroly podle překladu. Na článku během této doby hodlám ještě pracovat. --OJJ, Diskuse 30. 4. 2019, 13:05 (CEST)

Hlasování[editovat | editovat zdroj]

Nikdo se nevyjádřil, takže posouvám článek do hlasování, které bude trvat do 30. červnakvětna 17.05 SELČ. --OJJ, Diskuse 16. 5. 2019, 17:03 (CEST)

Pro zařazení[editovat | editovat zdroj]
  1. Rozhodně pro! Ján Kepler (diskuse) 17. 5. 2019, 06:45 (CEST)
  2. Opravdu pěkné, --Jann (diskuse) 21. 5. 2019, 10:38 (CEST) Sedmitýdenní délka hlasování je záměr? --Jann (diskuse) 21. 5. 2019, 10:38 (CEST)
    1. @Jann: Hlava nepracuje. :) OJJ, Diskuse 21. 5. 2019, 10:43 (CEST)
  3. Pro. Cepice (diskuse) 21. 5. 2019, 21:26 (CEST)
  4. Kvalitní článek.--Kacir 22. 5. 2019, 18:20 (CEST)
  5. Samozřejmě ProPro Pro --Khamul1 (diskuse) 22. 5. 2019, 18:30 (CEST)
Proti zařazení[editovat | editovat zdroj]
Diskuse během hlasování[editovat | editovat zdroj]

Pár drobností: Pokud jsou všechny červené odkazy EV („studijní kožka“ /en iw redir/, potenc. čl. v sing. „pletenec horní končetiny“), více bych promodřil. V úvodu bych doplnil nezlomitelné mezery, spíše než [my]: „Preferovaný biotop … neznáme“, „není znám“ (ES), knihy kurzivou (Alenka v říši), písně uvozovkami (Kryl), standardem by mělo být řádkové zdrojování všech citací (refy chybí), ideálně český popisek.--Kacir 22. 5. 2019, 18:20 (CEST)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Tanečnice (Šluknovská pahorkatina)[editovat | editovat zdroj]

V dalším ze svých nudných článků jsem se snažil dát dohromady veškeré dostupné informace o kopci, v jehož stínu jsem vyrostl a který je v našem regionu bez nadsázky kultovní. Dost červených odkazů jsem již zamodřil a na další se ještě průběžně chystám. Diskuzi před hlasováním zatím nějak časově omezovat nebudu, zkrátka bych článek rád poslal do hlasování až poté, co bude vše vypořádané :-) Gumideck (diskuse) 1. 5. 2019, 18:33 (CEST)

Hlasování[editovat | editovat zdroj]

Nuže, posouvám do hlasování, které skončí přesně, možná, asi, pravděpodobně 30. 5. 2019 ve 22.05. Gumideck (diskuse) 16. 5. 2019, 22:04 (CEST)

Pro zařazení[editovat | editovat zdroj]
  1. Kvalitní článek. --Jan Polák (diskuse) 17. 5. 2019, 04:44 (CEST)
  2. Pro Ján Kepler (diskuse) 17. 5. 2019, 05:34 (CEST)
  3. ProPro Pro --Khamul1 (diskuse) 17. 5. 2019, 09:57 (CEST)
  4. ProPro Pro Mirek256 18. 5. 2019, 08:44 (CEST)
  5. ProPro Pro Velmi pěkné. Akorát bych navrhoval trochu zkrátit úvod. OJJ, Diskuse 21. 5. 2019, 15:47 (CEST)
Proti zařazení[editovat | editovat zdroj]
Diskuse během hlasování[editovat | editovat zdroj]

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Ján Kepler[editovat | editovat zdroj]

V druhé galerie Vám chybí alty, Cimrmane. Alt "ahoj" není alt :-) Ján Kepler (diskuse) 1. 5. 2019, 18:39 (CEST)

Zapomněl jsem uvést, že obrázky ještě trošku doplním, proto alty vyřeším hromadně, až bude jasné, že ten obrázek nesmažu. Kupříkladu musím ještě vyfotit televizní převaděč. Gumideck (diskuse) 1. 5. 2019, 18:46 (CEST)
VyřešenoVyřešeno Doplněno. Gumideck (diskuse) 16. 5. 2019, 21:59 (CEST)
Jan Polák[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, děkuji za pěkný článek. Zatím k němu mám tuto připomínku, ale další akce budou (možná) následovat:

  • větu „Rozhledna poskytuje dobrý výhled na oblast Českosaského Švýcarska, Šluknovské pahorkatiny a Horní Lužice.“ v úvodu bych přesunul někam do částí, kde popisuješ rozhlednu. Takhle na konci celého článku je nějaká nesouvisející s ostatními.

Zatím tedy tolik. Nějaké úpravy jsem Ti již v textu udělal, tak na to prosím mrkni, zda je to vyhovující. --Jan Polák (diskuse) 1. 5. 2019, 18:57 (CEST)

Trpím provozní slepotou, takže „nikterak mě nešanuj. Nebudu se zlobiti, změníš-li ku své potřebě některé věty, některou postavu či celý děj. Mně o myšlénku se jedná, ta aby zůstala.:-) Gumideck (diskuse) 1. 5. 2019, 19:33 (CEST)
:-D --Jan Polák (diskuse) 2. 5. 2019, 22:43 (CEST)

Tak tady ještě něco:

  • Průměrné hodnoty ve Šluknovské pahorkatině se pohybují v rozmezí 700–800 mm, přičemž ve vrcholových partiích Tanečnice mohou přesáhnout 900 mm – to je za rok nebo za jaké období?
    • VyřešenoVyřešeno Nějak se vytratilo slovo roční, dopnil jsem ho. Gumideck (diskuse) 3. 5. 2019, 10:25 (CEST)
  • císař Karel IV. (1346–1378) – to jsem spíš bral jako rok narození a rok úmrtí, než vymezení jeho vlády.
    • VyřešenoVyřešeno Zvyk ze školy psát u panovníků dobu vlády, opraveno :-) Gumideck (diskuse) 3. 5. 2019, 10:25 (CEST)
      • Jasně, ale u jiných osobností máš, nemýlím-li se, datově vymezen rok jejich narození a úmrtí, ne? --Jan Polák (diskuse) 5. 5. 2019, 22:20 (CEST)
  • Slavnostně byla otevřena 6. října 1886, tedy přesně rok po založení spolku – vyhodil bych „tedy“. Z předchozího textu totiž není patrné, že ten spolek vznikl právě 6. října. Čtenář pouze ví, že vznikl roku 1885. Konkrétnější určení ale nemá.
    • VyřešenoVyřešeno Vypuštěno. Informace o spolku mi přišly takové nadbytečné, proto jsem o něm podrobnosti ani neuváděl. Gumideck (diskuse) 3. 5. 2019, 10:25 (CEST)
      • Na kratičký článek by to nevydalo? Či alespoň do poznámky? --Jan Polák (diskuse) 5. 5. 2019, 22:20 (CEST)
        • Děkuji za nápad, poznámka bude určitě a uvidíme, jestli informace vydají na článek. Starohrabě Leopold měl být původně taky jen pahýlek :-) Gumideck (diskuse) 13. 5. 2019, 20:30 (CEST)
          • VyřešenoVyřešeno Na článek to nebude, ale poznámka je na světě. Gumideck (diskuse) 16. 5. 2019, 21:59 (CEST)
  • umístěn znak s dubovým listem a dvěma žaludy – ví se, čí je to znak?
    • NevyřešenoNevyřešeno Bohužel není ani v pramenech, ani v obecném povědomí. Gumideck (diskuse) 3. 5. 2019, 10:25 (CEST)

To je asi všechno za celý článek. --Jan Polák (diskuse) 2. 5. 2019, 22:43 (CEST)

Děkuji moc za čas, za pročtení, za připomínky a za úpravy :-) Gumideck (diskuse) 3. 5. 2019, 10:25 (CEST)

Diskuse před hlasováním[editovat | editovat zdroj]

Diskuse o nominovaných článcích. Před postupem do hlasování musí být vyřešeny všechny zásadní námitky.

Carmen[editovat | editovat zdroj]

Překladový článek z anglické Wiki jedné z nejuváděnějších oper. Prošel doplněním, korekturami @Zbrnajsem, RomanM82: a recenzním řízením. Přidán i "český" kontext. Je už delší dobu celkem stabilní. --Pavouk (diskuse) 27. 1. 2019, 23:38 (CET)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Chce to předvším českou recepci dovést dále než do roku 1884. Také je potřeba vylepšit překlad - například česky není Micaëla, ale Micaela.--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 2. 2019, 23:01 (CET)

KomentářKomentář Micaëla kolísá, třeba v Brně je v poslední inscenaci Carmen psána s přehláskou [1] (ale klidně lze změnit, či uvést, že se používají obě podoby jména). Recepce v českých zemích: máte na mysli nějaké konkrétní inscenace, které by se ve článku měli zmínit? Jež by byly pro článek tak encyklopedicky významné a jde tedy říci, že v textu chybí? --Pavouk (diskuse) 11. 2. 2019, 13:59 (CET)
Micaelu jsem přidal do poznámky pod čarou. --Pavouk (diskuse) 11. 2. 2019, 14:09 (CET)
V Brně pochopitelně píší Micaelu s přehláskou, protože operu nastudovali francouzsky, a tak používají i francouzský pravopis. Recepcí myslím inscenace aspoň na hlavních českých scénách (kdo nastudoval, kdy a kde, s jakým orchestrem a zpěváky, odkdy dokdy se to uvádělo, kolik bylo celkem repríz), dále nahrávky, důležité kritické ohlasy, knihy o opeře a jejím autorovi, překlady libreta do češtiny a zkrátka vůbec vše podstatné o této opeře na našem území. Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 2. 2019, 21:01 (CET)
No, pražské Národní divadlo nastudovalo operu taky francouzsky, vizte [2], a Micaelu mají bez dvojtečky. V Ostravě (taky ve francouzštině) mají, stejně jako v Brně, Micaëlu. Jazykem nastudování to tedy není. --Pavouk (diskuse) 28. 2. 2019, 01:36 (CET)
@Pavouk: To, že v Praze neumějí psát správně francouzsky, není důkazem toho, co tvrdíte, tedy že v češtině tam patří ta dvojtečka. K tomu byste musel najít nějaký český překlad Carmen, který se uvádí nebo uváděl na profesionálním jevišti a dierezi obsahuje.--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 2. 2019, 20:14 (CET)
Carmen v Českých zemích od roku 1884 - něco jsem rozepsal, kouknete se, prosím na to? --Pavouk (diskuse) 28. 2. 2019, 01:36 (CET)
Podle mě je to dobře, teď ještě zbývá najít ty překlady libreta do češtiny, pokud opravdu chcete dokázat, že se česky opera někdy uvádí pod francouzskými jmény jednajících osob.--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 3. 2019, 20:20 (CET)
Beru to jako je očekávaný název, tak i jsou i očekávané názvy postav. V posledních letech se u nás opera uvádí ve francouzštině a názvy postav, jak je vidět dle našich třech národních scén, kolísají. V textu se , myslím, nikde nepíše, že jde o překlad těch postav do češtiny a že se pod těmito jmény uváděla v českém nastudování. Takže asi není důležité, jak se postavu přeložila E. Krásnohorská (1921, M. Urbánek: Micaela), či ten druhý překladatel. Beru, že takto je to pro čtenáře srozumitelné, jelikož ty názvy postav jsou takové, jako najde v divadelním programu nebo v recenzi. Klidně to předělejte na Micaelu, podobně Mercédès na Mercedes (dle Krásnohorské [3]). Tady [4] vydal Radioservis (ČRO) nahrávku Carmen z roku 1946 v češtině (E. Krásnohorská) a popisy postav jsou "francouzské" (i na přepisu pod obalem i na tom barevném obalu). --Pavouk (diskuse) 1. 3. 2019, 21:02 (CET)
Nahrávku prý vydala jakási "Spol. Beno Blachuta", tj. jde nejspíš o produkt nějakého spolku a ne žádného profesionálního vydavatelství. A pokud píšete o Carmen česky, tak musíte používat české názvy jednajících postav. Dnes se opery většinou uvádějí v původních jazycích, takže v libretu Carmen nebo na webu divadla pochopitelně najdete originální francouzská jména. Ale my tady na Wikipedii operu neuvádíme, jenom popisujeme. Takže z faktu jejího běžného francouzského uvádění pro nás sice plyne, že bychom měli originální jména také uvádět, ale když o ní píšeme, tak musíme použít zavedený překlad, existuje-li, včetně toho, jak se ta jména uvádějí tam.--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 3. 2019, 21:35 (CET)
Ověřoval jsem si to ve svém vydání Opery Anny Hostomské, což je základní české populárně naučné dílo o operách. A samozřejmě se tam píše vše po česku, tedy Micaela atd. Můžete se podívat do posledního vydání, které vyšlo loni a já ho nemám, zda to nezměnili, ale myslím si, že stěží. Žádná specializovaná kniha o Bizetovi zřejmě v poslední době nevyšla, takže bych doporučoval se držet úzu Hostomské.--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 3. 2019, 22:38 (CET)

Budyšín[editovat | editovat zdroj]

Článek prošel recenzním řízením, 8. 11. 2018 byl označen jako „dobrý“. Základem je překlad DČ na dewiki (79 179 bajtů), poté byl podstatně rozšířen a přepracován (170 322 bajtů).--Eleiodromos (diskuse) 10. 4. 2019, 16:19 (CEST)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Jen malinko připomínek: Projeďte si ten článek, někde vám chybí alty (např. v infoboxu). --Serious Jano (diskuse) 22. 4. 2019, 10:12 (CEST)

VyřešenoVyřešeno Tak alty jsem doplnil sám, pokud nikdo nebude mít žádné připomínky, tak ho můžete přesunout do hlasování. (radši ho přesuňte do hlasování Vy, aby nedošlo k rozsáhlé diskusi o ničem) @Eleiodromos: --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 08:30 (CEST)
@Ján Kepler: Alty stylu jako „Znak měst Budyšín” v ib jsou však úplně o ničem --Khamul1 (diskuse) 28. 4. 2019, 10:59 (CEST)
@Khamul1: O to vím, ale přijde mi divné mít potom blason znaku úplně všude. --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 11:01 (CEST)
VyřešenoVyřešeno @Khamul1: Tak jsem to vyřešil tak, že jsem z sekce "Blason" část týkající se reprodukce znaku přesunul do altů. --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 11:20 (CEST)

Ahoj, velké připomínky nemám, pouze:

  • ve výčtu městských částí jsou nelogicky velká písmena uprostřed vět (např. Innenstadt (Nutřkowne město) – Historické jádro...) (i později v různých výčtech)
  • Historie: píše se o začlenění do míšeňské marky roku 1032, ale musel v ní být i předtím, jak jinak chápat souvislost se zavražděním míšeňského markraběte v roce 1002?
Yes check.svg Doplněno slovo "opět" začleněno.--Eleiodromos (diskuse) 6. 5. 2019, 23:06 (CEST)
  • název sekce Budyšín pod českou vládou je zavádějící, vždyť o české vládě je i většina sekce předešlé.
Yes check.svg Doplněn nadpis přemosťující kapitoly "Léno českých panovníků".--Eleiodromos (diskuse) 6. 5. 2019, 23:06 (CEST)
  • Význam Budyšína byl podtržen jmenováním královského dvora, který sídlil na místě dnešního náměstí Holzmarkt. - dvůr byl jmenován? Chm. Jestli se myslí dvůr jako stavba, tak nemohl být jmenován, ani sídlit, mohl být zbudován a stát.. Jestli se myslí královský dvůr jako skupina osob, dvořanů, tak ti sice mohli sídlit na místě dnešního náměstí, ale opravdu si čeští králové kromě dvořanů v Praze vydržovali ještě dvořany v Budyšíně?
  • Za třicetileté války byl... - dále je to psané napřeskáčku, chce to seřadit chronologicky. A imo přeřadit do následující "saské" sekce.
Napřeskáčku? 1618- Třicetiletá válka; 1623 spojenectví s Janem Jiřím I.; 1634 vypálení města; 1635 Immisionsrezeß; 1635 Pražský mír. Tento Pražský mír je standardně označován za tečku za vládou českých králů, proto patří do sekce "pod českou vládou".--Eleiodromos (diskuse) 7. 5. 2019, 22:32 (CEST)
Ano ale přetím text Za třicetileté války byl ... i saskými a švédskými vojsky. se týká let 1618-48 a pak se výklad od Vadlštejna a Švédů vrací do roku 1620 nažež znovu podrobněji opakuje válečné děje.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)
  • Odvrácenou stranou těchto voleb však bylo znerovnoprávnění lužickosrbského obyvatelstva - v čem spočívala nerovnoprávnost? Dosud o nějakých politických právech Lužických Srbů nebylo zmínky. (V sekci Primátor a městská rada není zmínka o srbských politických stranách, znamená to že i dnes jsou Srbové nerovnoprávní?)
Hned následující věta vysvětluje, že pod sovětskou nadvládou ztratila Domowina právo na politické zastoupení a nadále byla respektována jen jako kulturní zajímavost. Dvě lužickosrbské strany stále existují (Serbske wolerske zjednoćenstwo/Sorbische Wählervereinigung (SWZ/SWV), Lausitzer Allianz – Łužyska Alianca – Łužiska Alianca (Lausitzer Allianz), ale jsou velmi malé. Součty komunálních voleb z poslední doby je neuvádějí. Letos obě kandidují do okresního sněmu [5]. Jak to bude v Budyšíně při volbách starosty a městské rady se brzy dozvíme.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 20:02 (CEST)
Takže nerovnoprávnost Srbů spočívala v tom že mohli volit stejně jako Němci a neměli stranu navíc? Mít stejná práva mi nepřijde jako nerovnoprávnost, ale jako nepřítomnost pozitivní diskriminace.
Nerovnoprávnost spočívala v tom, že na rozdíl od období 1912-1937 se Domowina proměnila v pouhý folklorní spolek bez jakéhokoliv politického rozměru. To, co přinesla doba sovětské nadvlády bylo uznání lužickosrbské národnosti v roce 1948, ovšem na dlouho zanikla poslední možnost, aby si o svých věcech rozhodovali sami. To jsou ovšem informace vhodné spíše pro hesla Domowina a Lužičtí Srbové.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 22:45 (CEST)
Takže nerovnoprávnost zavedená komunisty spočívala jednak v tom, že o deset let dříve nacisté omezili Domowinu na kulturní spolek a za druhé v tom, že Srbové měli stejná politická práva jako Němci a navíc svou kulturní organizaci a za třetí jde o bezcenné právo, když ho ani dnes nevyužívají (= srbské straničky nevolí). Nebylo by logičtější dát zmínku o omezení Domowiny tam kde byla omezena (do roku 37) a přidat i zmínku o jejím vzniku? A k menšinovým právům patří imo především právo na srbskou kulturu a vzdělání - to jest jak je to se srbskými školami, kdopak založil srbské gymnázium? Aha, komunisté roku 1947 ([6]) - což popírá údajnou nerovnoprávnost...--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)
Je to stejný případ jako níže s biskupstvím - je divné psát o ztrátě práv Domowiny, když o těch právech ani o Domowině nebyla dosud zmínka. Ke všemu text budí dojem, že s právy Srbů, potažmo Domowiny, bylo vše v pořádku za nacistů a ztratili je až se zánikem Třetí říše a příchodem Sovětů... --Jann (diskuse) 29. 4. 2019, 22:20 (CEST)
  • NKVD skončil v březnu 1946 při reorganizaci sovětské vlády, moc si ho tedy v Budyšíně neužili. Tábory tedy naprostou většinu doby podléhaly jinak nazvanému úřadu.
  • celková obsazenost je co, kapacita tábora? na dewiki se totiž v Justizvollzugsanstalt_Bautzen#Speziallager_Bautzen píše že "v táboru bylo 7 tisíc vezňů, do roku 50 jím prošlo 27 tisíc vězňů, do roku 56 jich 3 tisíce zemřelo", to je něco jiného.
  • Kdy vlastně byl tábor zrušen?
V roce 1950 byl tábor v rámci předání vládě NDR zrušen.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 21:29 (CEST)
  • V budyšínských věznicích bylo zadrženo mnoho odpůrců režimu, např. ... - budí dojem, jako by převažovaly jiné kategorie vězňů než odpůrci režimu, které?
Byli to především funkcionáři NSDAP, členové SS a SA, důstojníci wehrmachtu[7], ale také tzv. problémová mládež.[8]--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 21:42 (CEST)
Jestli tam byli především bývalí nacisté, tak by v textu měli být zmíněni oni jako největší skupina, zmínit pouze menšinovou kategorii "odpůrců režimu" je zavádějící. --Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)
  • Po vyhlášení NDR pokračovala v městském zastupitelstvu výrazná dominance SED - měli bychom čtenáři sdělit kdy SED převahu získala
Yes check.svg Dopl. podle cit. zdroje.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 20:25 (CEST)
Promiňte, ale původně bylo "dominance pokračovala i po vyhlášení NDR" to jest "pokračovala i po roce 1949" nově je "začala koncem 40. let a pokračovala i po roce 1949". Jenže konec 40. let a rok 1949 je totéž. Copak SED nevyhrála volby roku 46? --Jann (diskuse) 29. 4. 2019, 22:20 (CEST)
Ta formulace zní přesně takto: "Die bereits Ende der vierziger Jahre zunehmende Dominanz der SED und die dadurch ausgelöste Ideologisierung des gesamten Staatsapparates wirkte sich bis in die Organisation der Stadtverwaltung aus." Ve zdroji jsou informace o správě i jednotlivých starostech, v článku jmenuji jen ty, kteří se o město nějak významněji zasloužili.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 22:32 (CEST)
Čili jestli to překládám správně pak dominance SED koncem 40. let „zesílila“ čili byla už předtím nejméně od voleb 46 (analogicky jako v Česku). Pořád soudím, že zmínit počáte dominance je důležitější než její pozdější zasílení.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)
  • ...jehož byty se stávaly neobyvatelnými. Pro nedostatek bytů byla tudíž založena... - z obrázku plyne, že rostl počet obyvatel, to nemělo vliv?
Yes check.svg Odstraněno slovo "tudíž", aby to nepůsobilo jako jediná příčina. Pokud jde o ten nárůst PO, ten je markantní zejména po té, kdy byla postavena čtvrť Gesundbrunnen a mohli se tak nastěhovat mnozí z těch, co předtím dojížděli za prací.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 16:43 (CEST)
  • Dále byl založen Srbský - to pokračuje znerovnoprávňování Srbů, nebo je mezitím zrovnoprávnili?
  • Roku 1979 pak bylo sídlo katolického biskupství přeloženo... - chm, nic nevíme o vzniku a trvání jevu, objevuje v textu až když mizí. Kdy biskupství vzniklo, jak fungovalo?
  • na konci 80. let ke stále častějším demonstracím - čistě ze zvědavosti, v kterých letech se demonstrovalo? od roku 1986, 1987?
Zdroj uvádí pouze toto: ...ebenso wie in anderen Städten der DDR gleichermaßen hier in der "Gefängnistadt" am Ende der achtziger Jahre Menschen zusammenfanden, um gegen die bestehenden sozialen und politischen Verhältnisse zu demonstrieren und ihre Unzufriedenheit mit Regierung und Stasi ... zu zeigen. Přesné datum těchto demonstrací jsem nikde nenalezl.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 18:46 (CEST)
Škoda.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)
  • V roce 1990 se Budyšín stal stanovištěm Důstojnické vysoké školy Otto Lilienthala - jednak škola mívá sídlo, nikoliv stanoviště a za druhé, na dewiki mají na existenci školy jiný názor (v hesle Offiziershochschule der Luftstreitkräfte/Luftverteidigung für Militärflieger „Otto Lilienthal“). Co je správně?
Yes check.svg Opraveno.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 16:37 (CEST)
  • V sezóně 2016/17 navštívilo celkem 152 434 diváků jednu z 905 akcí - to byla opravdu velká akce. A kolik jich navštívilo ostatních 904 akcí? (promiňte, neodolal jsem vtipnému vyznění textu) Nechtělo se spíš říct „V sezóně 2016/17 905 představení divadla navštívilo celkem 152 434 diváků“? Totiž, neříká se akcím v divadle „představení“?
Yes check.svg Přeformulováno. Slovo "akce" ponechávám, zdroj mluví o akcích, neboť malý a velký sál tohoto divadla slouží zároveň jako jakýsi kulturní dům. Vedle představení se zde konají čtení, politické debaty, spolkové a kulturní akce Lužických Srbů (např. každoroční Schadźowanka apod.).--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 13:45 (CEST)

--Jann (diskuse) 28. 4. 2019, 16:55 (CEST)

Dodatečně: V souvislosti s bojem o investituru daroval císař Jindřich IV. v roce 1081 Budyšínsko loajálnímu českému knížeti Vratislavu II., jenž je zase předal jako věno Wiprechtu z Grojče, který se oženil s jeho dcerou Juditou. Datování je skoro určitě chybné. /Totiž v nejnovější monografii o Vratislavovi [9] je na str. 36–50 (v rámci popisu Vratislavovy německé politiky) výklad následující: nešlo o dar Budyšínska, ale celé Míšeňské marky a to roku 1076 (a předtím roku 1075 Lužické marky), přičemž v obou markách se ale proti Čechům udržely původní rody Roku 1081 pak míšeňský markrabě přešel k Jindřichovi, který jej uznal jako pána Míšeňska. Části Míšeňska (zejména Donínsko a Budyšínsko) Češi zabrali, není jisté kdy, možná už po 1076, možná až v polovině 80. let, k předání Wiprechtovi došlo buď roku 1084 nebo po 1088./ --Jann (diskuse) 28. 4. 2019, 21:28 (CEST)

Yes check.svg Přesně to byl rok 1075. Zdroj, který citujete s. 36: "Zde českého knížete v září 1075 odměnil za věrné vojenské služby a oblenil jej saskou východní markou (Lužicí) ..." To odpovídá tvrzení ve zdroji Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts s. 59: "Nach dem Tod des Markgrafen Dedo II. ... im Jahr 1075 ... König Heinrich IV. ... belehnte den böhmischen Herzog Vratislav marchia Misinensis sowie den provinciae Budissin et Lusatiae."--Eleiodromos (diskuse) 2. 5. 2019, 19:20 (CEST)
Ano, na str. 36 jej oblénil saskou východní markou (Lužicí), to ale nemá nic společného s Budyšínem, který ležel v Míšeňské marce, kterou Vratislav získal až roku 1076 (tamtéž na str. 38). Čili česká kniha o Vratislavovi se v tomhle o rok liší od německého přehledu. Spíš bych věřil novější speciální publikaci než povšechnému přehledu, takže bych psal o roku 1076. --Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

Ahmose I.[editovat | editovat zdroj]

Článek o zakladateli Nové říše prošel recenzním řízením a dne 7. 12. 2012 se stal dobrým článkem. Hlavním autorem je @MartinAFC:, já článek jen doplňoval a opravoval. Vznikl překladem z en, kde je nejlepším článkem a myslím, že na NČ dosahuje i zde. --Khamul1 (diskuse) 27. 4. 2019, 08:46 (CEST)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Vachovec1[editovat | editovat zdroj]

Nu, proč ne. Kvalitu na zlatý puclík to celkově má. Moje připomínky:

  • Rozšířit úvod, alespoň o jeden odstavec (například možno přidat více informací o válečných výpravách Ahmose I., o tom, že Théby se v době Ahmosova panování staly kulturním i náboženským centrem říše, a o tom, kdo po něm nastoupil na trůn).
  • Sekenenre Tao – Tento přepis jména je doložen jakým pramenem? V knize V. Zamarovský: Bohové a králové starověkého Egypta je tento panovník uveden pod jménem Sekenjenre (Tao)
  • Je to také z V. Zamarovský: Bohové a králové starověkého Egypta, akorát ze třetího vydání z roku 2005. --Khamul1 (diskuse) 9. 5. 2019, 16:51 (CEST)
  • Založit článek Ahmose-Nefertari (velká královská manželka Ahmose I.), alespoň jako pahýl. V článku je červených odkazů více, ale zamodření tohoto považuji za naprosto zásadní.
VyřešenoVyřešeno, --Khamul1 (diskuse) 22. 5. 2019, 15:50 (CEST)
  • Období vlády Ahmose I. může být poměrně přesně datováno podle třetího pozorování heliaktického východu hvězdy Sirius (den v roce, kdy hvězda poprvé vyjde nad obzor před východem Slunce), které proběhlo za vlády jeho nástupce Amenhotepa I. – Už jsme o tom diskutovali u jiného článku. Opravdu bych doporučoval vytvořit článek sothický cyklus (či sothická perioda), kam by se odtud mohlo odkazovat. Viz též en:Sothic cycle.
    Založeno. Sepsal jsem tam všechna možná synonyma, co jsem našel, tak jestli o tom něco víš, tak se prosím koukni, jestli jsou všechny platné (thický/thidský, ó/o atd.), případně dále rozšiř. Díky --12. 5. 2019, 13:21 (CEST), Utar (diskuse)
  • Za využití radiokarbonové metody datování se odhaduje začátek jeho vlády do let 1570 až 1544 př. n. l. – Co konkrétně bylo touto metodou zkoumáno? Ahmosova mumie? Předměty s Ahmosovým jménem? Nějaké součásti staveb s Ahmosem spojovaných?
  • O této skutečnosti svědčí výjev nacházející se na sloupku dveří, kde Ahmose se svojí matkou Ahhotep I. obětují Minovi a Horovi. – Na sloupku dveří kde?
  • V Horním Egyptě provedl úpravy v existujícím chrámu boha Amona v Karnaku a chrámu v Armantu (přibližně 15 km od Théb). – 15 km kterým směrem?
  • Nicméně díky anglickému egyptologovi Arthuru Maceovi byly objeveny první dvě kamenné řady, díky nimž bylo zjištěno, že sklon pyramidy byl přibližně 60°. – Příliš mnoho "díků".
  • Ačkoliv se dřívějším badatelům Maceovi a Currellymu nepodařilo najít žádné vnitřní komory, je nepravděpodobné, že by se pohřební místnost nacházela uprostřed pyramidy, jejíž jádro bylo tvořené sutinami. – Co je myšleno tím, že "jádro bylo tvořené sutinami"?
  • VyřešenoVyřešeno, upřesnil jsem, aby byla věta lépe srozumitelná --Khamul1 (diskuse) 15. 5. 2019, 19:23 (CEST)

To je zatím vše k současnému obsahu článku.

  • Když jsem koukal na heslo Ahmose I. v knize V. Zamarovský: Bohové a králové starověkého Egypta, tak mi v našem článku výrazně chybí zmínka o tom, že k vojenským úspěchům Ahmosovi I. výrazně pomohly jeho reformy egyptské armády: vybudování válečné vozby (převzato od Hyksósů), u pěšáků zavedení používání skládaných luků a mečů místo seker, kovové přílby, kopí s kovovými hroty. Využití bronzu.

Zatím tedy takto. --Vachovec1 (diskuse) 27. 4. 2019, 11:31 (CEST)

IP[editovat | editovat zdroj]

Procházím češtinu článku, a nejsem si jistý správností použitého skloňování faraonova jména. Ahmosovy nebo Ahmosesovy?--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 4. 2019, 11:36 (CEST)

Ahmose nelze sklonit tak aby vznikl tvar Ahmosesovy, ten je od Ahmoses, což ale není výraz český, nýbrž anglický. Což mi připomíná, že verze "Amosis I., Amenes či Aahmes" nestačí opsat z enwiki: pokud nebudou doloženy z českých knih/článků, nemají v českém článku místo. --Jann (diskuse) 27. 4. 2019, 14:50 (CEST)
[10] volá po vzoru soudce nebo zájmenném skloňování, jestli to chápu dobře.--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 4. 2019, 17:49 (CEST)
VyřešenoVyřešeno V článku jsem nechal jen jména doložené českými zdroji. --Khamul1 (diskuse) 9. 5. 2019, 16:51 (CEST)
Nad volbou mezi soudcem nebo zájmenným skloňováním krčím rameny, přijatelné je to i ono; rozhodující by měla být česká literatura. Co odmítám je "Ahmosesovy". Čili Ahmosova/Ahmoseho pyramida, nikoliv však Ahmosesova; Ahmosovy/Ahmoseho boty, nikoliv však Ahmosesovy. --Jann (diskuse) 27. 4. 2019, 23:45 (CEST)
Jo jo, já to beru. Jen jsem se ujišťoval, protože nemám s egyptskými jmény moc zkušeností.--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 4. 2019, 08:32 (CEST)

Další otázka: když se píše o panovníkově mumii, tak se někde udává že daná mumie je opravdu jeho (a píše se v tom duchu, nejsou tam slova jako "údajná" nebo "předpokládaná"), a pak se říká, že někdo autenticitu mumie zpochybnil. Připadá mi to takové nejednotné. Pokud je to zpochybnění závažné, tak by se od začátku mělo o té mumii psát opatrněji.--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 4. 2019, 08:32 (CEST)

VyřešenoVyřešeno, --Khamul1 (diskuse) 15. 5. 2019, 19:23 (CEST)