Wikipedie:Nominace nejlepších článků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zkratka:
  • WP:NNČ
    WP:FAC
Gold piece.png

Tato stránka je určena k posuzování článků, které kandidují na zařazení mezi Nejlepší články, ukázky nejkvalitnější práce na české Wikipedii.

Skončené diskuse se přesouvají do archivu, úspěšné články řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články. Stažené nominace se archivují a řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články/Archiv stažených nominací.

Nominace[editovat | editovat zdroj]

„Nejlepšími články“ se stávají články či seznamy (dále jen články) prostřednictvím diskuse wikipedistů na této stránce. Diskuse se může účastnit a články smí navrhovat každý wikipedista včetně neregistrovaných (vystupujících pod IP adresou). Při vyhodnocování hlasování se však v případě pochybností přihlíží především ke kvalitě přednesených argumentů.

Proces nominací koordinují, případné nejasnosti rozhodují a sporná hlasování vyhodnocují pověření wikipedisté z následujícího seznamu (dále pověřenci). Ti také mohou na základě své dohody k seznamu přidávat jména dalších wikipedistů, kteří budou ochotni tuto funkci přijmout.

Seznam pověřenců (chronologicky):

Podněty a dotazy pro pověřence pište na jejich nástěnku.

Požadavky na navrhovatele[editovat | editovat zdroj]

Navrhnout článek může každý wikipedista, měl by ovšem předem zajistit splnění následujících podmínek:

  • Článek skutečně musí být na vysoké úrovni kvality a plnit veškerá relevantní pravidla a doporučení týkající se obsahu. Nejdůležitější jsou shrnuta na této stránce a doporučuje se je před nominací projít a ověřit. Je také vhodné napřed využít recenzní řízení a nominovat článek až když budou připomínky recenzentů vyřešeny. Dále se doporučuje článek před nominací na nějakou dobu zařadit mezi Dobré články, aby se ověřilo, že proti jeho kvalitě nejsou zásadní námitky.
  • Nominující wikipedista musí být připraven a schopen operativně reagovat na námitky diskutujících a průběžně vylepšovat navržený článek podle jejich námětů.

Ukáže-li se, že navrhovatel uvedené požadavky zásadním způsobem neplní, může pověřenec navržený článek vyřadit z diskuse.

O záměru nominovat článek je vhodné informovat jeho nejdůležitější autory, pokud jsou nadále v projektu aktivní. Autory lze zjistit z historie článku nebo pomocí nástrojů jako je tento nebo tento.

Průběh nominace[editovat | editovat zdroj]

Wikipedista navrhující článek založí diskusní stránku (podrobný návod je uveden níže) a stručně zdůvodní nominaci. Pokud článek prošel nominací již dříve, uvede odkazy na příslušný archiv. Je vhodné také zmínit hlavní autory, upozornit na případné recenze a přiblížit téma článku, pokud není úplně jasné z jeho nadpisu.

Po založení nominace se zahajuje diskuse bez hlasování. Ta trvá obvykle aspoň 14 dní, pokud však článek již prošel recenzí nebo byl před nominací alespoň půl roku nepřetržitě zařazen mezi Dobrými články, smí být ukončena již po týdnu. V každém případě se však hlasování smí zahájit až ve chvíli, kdy všechny zásadní a nesporné připomínky z diskuse jsou vyřešeny a text článku je stabilizován. Zahájit hlasování by měl ten, kdo článek navrhl, ale v odůvodněném případě to smí udělat i jiný wikipedista, jsou-li pro hlasování splněny podmínky.

Hlasování doprovázené diskusí trvá obvykle 14 dní, může však být prodlouženo nebo výjimečně i zkráceno. Anonymní IP adresy nesmějí hlasovat, aby se vyloučila manipulace hlasování, avšak mohou se účastnit diskuse. Wikipedista uzavírající diskusi rovněž může odůvodněně vyloučit hlasy těch, kteří buď nesplňují podmínky obvyklých hlasování na Wikipedii (účet založen před počátkem hlasování a alespoň 25 editací v článcích) nebo nepřinášejí žádné či jen zjevně nerelevantní argumenty. Za úspěšnou se obvykle považuje ta nominace, která získá 3/4 hlasů. Při vyhodnocení se významně přihlíží k váze argumentů v diskusi a k tomu, zda byly námitky diskutujících uspokojivě vyřešeny. Zejména v případě, že byla závažně a oprávněně zpochybněna věcná správnost či nestrannost článku, může být hlasování prohlášeno za neúspěšné i v případě, že článek získal dostatek hlasů. V případě neúspěšné nominace se nedoporučuje článek znovu nominovat do doby, než budou vyřešeny jeho zásadní nedostatky, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Vyhodnocení diskuse a hlasování by měl provádět wikipedista, který má zkušenost s tvorbou kvalitních článků a procesem nominace. Sporné případy nesmí vyhodnocovat sám autor ani navrhovatel článku, vhodné je naopak o to požádat někoho z pověřenců. Ten, kdo článek vyhodnotí, by měl zajistit archivaci diskuse a další formality.

Doporučení k hlasování[editovat | editovat zdroj]

  • při hlasování proti se vždy doporučuje uvádět konkrétní důvody, při hlasování pro v případě existence důležitých námitek rovněž; argumenty budou brány v úvahu při vyhodnocení
  • drobné připomínky týkající se např. jedné nebo několika málo pravopisných chyb je lépe řešit vlastní opravou
  • je možno i při hlasování dále diskutovat
  • lidé, kteří hlasovali proti, by měli změnit hlas, pokud již byly opraveny nedostatky, kvůli kterým hlasovali proti (navrhovateli se doporučuje upozornit je na to, pokud se domnívá, že tak učinil)
  • vyřešené připomínky se z diskuse mohou škrtat, nebo lépe odškrtnout (např. s použitím šablon {{Vyřešeno}} nebo {{Ano}}), aby byl přehled, co ještě zbývá k dopracování

Jak navrhnout článek na nejlepší[editovat | editovat zdroj]

Toto je vzor pro fiktivní článek, který by se jmenoval Velký modrák. Je samozřejmě nutno použít skutečné jméno článku, který navrhujete...

Stručný návod[editovat | editovat zdroj]

  1. Do sekce #Diskuse před hlasováním vložte {{/Velký modrák}} a uložte ji
  2. Po uložení se objeví červený odkaz Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák, klikněte na něj
  3. Napište === [[Velký modrák]] ===, zdůvodnění, vložte podnadpis ==== Diskuse ==== a uložte to.
  4. Na začátek diskusní stránky článku (Diskuse:Velký modrák) vložte šablonu {{nnc}}; upozornění na nominaci přidejte na Wikipedie:Portál Wikipedie/Co se děje/Nominace nejlepších článků) a do oznámení nad Posledními změnami.

Podrobnější vysvětlení[editovat | editovat zdroj]

Přidejte do seznamu níže takovýto kód pro vložení obsahu budoucí podstránky „Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák“:

{{/Velký modrák}}

Ten zajistí, že obsah podstránky, jakmile ji založíte, bude vkládán do hlavní stránky nominací. Zatím se kód po uložení (nebo v náhledu) projeví pouze jako červený odkaz. Po kliknutí na něj vytvoříte podstránku pro nominační diskusi vložením textu. Například:

=== [[Velký modrák]] ===
Božský článek, který má vše, co mít má... [[Wikipedista:Viktor Nominátor|Viktor Nominátor]] 10:01, 2. 9. 2008 (UTC)

==== Hlasování ====
===== Pro zařazení =====

===== Proti zařazení =====

===== Diskuse během hlasování =====

==== Diskuse ====
  • Část hlasování se přidá až při jeho zahájení, aby nemátla diskutující

Na začátek diskusní stránky nominovaného článku vložte šablonu {{nnc}}.

Potvrzení[editovat | editovat zdroj]

Neodpovídá-li článek úrovni vyžadované u nejlepších článků a pokusy o nápravu nebyly úspěšné – je vhodné upozornit na vady na diskusní stránce článku, případně kontaktovat jeho hlavní autory, je možné článek navrhnout k potvrzení jeho statusu nejlepšího. Proces potvrzování probíhá stejně jako u nominace, s tím, že založená diskuzní stránka má název {{/Jméno článku (potvrzení)}}, místo šablony {{nnc}} se na diskusní stránku článku vkládá {{nnc - potvrzení|Jméno článku (potvrzení)}} a hlasuje se o „pro potvrzení“ a „proti potvrzení“.

Vyprázdnit cache serveru
(Použijte v případě, že níže vidíte zastaralé verze podstránek.)

Hlasuje se[editovat | editovat zdroj]

O těchto článcích se právě hlasuje:

Diskuse před hlasováním[editovat | editovat zdroj]

Diskuse o nominovaných článcích. Před postupem do hlasování musí být vyřešeny všechny zásadní námitky.

Létavec stěhovavý[editovat | editovat zdroj]

Obsáhlý článek o jednom netopýrovi, vlasntí dílko. V taxonomii je u tohoto druhu dost zmatek, myslím ale, že článek je z této strany pochopitelný a při případných taxonomických revizích i opravitelný. Prošel již recenzemi kolegů @Vachovec1, Gumideck:, kterým tímto děkuji. Diskutovat budeme do 15., uvidíme, jak se to vyvrbí. --OJJ, Diskuse 1. 12. 2017, 15:32 (CET)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

No nevím. Nominace na NČ se mi v tomto případě zdá přinejmenším předčasná. Poměrně dost červených odkazů, rozporuplná taxonomie (ne vlivem autora článku), která má vliv i na další části článku (užší vs. širší pojetí), ne všechny připomínky byly zcela vyjasněny/vyřešeny (Přes zimu hibernuje či se může přesunout do letních stanovišť. – ??? – Co je v tomto případě "letní stanoviště"?). Sekce Ohrožení se například zhruba z 1/2 věnuje výhradně (možnému) poddruhu bassanii, který navíc nespadá do výše zmíněného "užšího pojetí". --Vachovec1 (diskuse) 7. 12. 2017, 00:49 (CET)

@Vachovec1: Odkazy budu zamodřovat. :-) Jinak jen připomínkuj, však to doufám poladíme. OJJ, Diskuse 7. 12. 2017, 05:18 (CET)
Taky můžem stáhnout, ale přijde mi to škoda. Jdeme na to, dokud mám energii psát a doplňovat/upravovat. OJJ, Diskuse 7. 12. 2017, 05:21 (CET)

Jinak recenzi slíbil Jan.Kamenicek, tak na něj čekám. --OJJ, Diskuse 7. 12. 2017, 07:55 (CET)

Mirek256[editovat | editovat zdroj]
  • není náhodou ve zdroji něco trošku jiného co týká nadmořské výšky?
    • OtázkaOtázka Ne, co? --OJJ, Diskuse 10. 12. 2017, 16:57 (CET)
      • @OJJ: tam je typicky se vyskytuje do nadmořské výšky 1400, ale lze jej spatřit až do nadmořské výšky 2600, či tak nějak. je to tak uvedeno i na německé wikipedii. A v Evropě asi těžko, a ještě by chtělo sjednotit psaní nadmořské výsky, ne pokaždé jinak, ale to je maličkost
        • KomentářKomentář @Mirek256: Popravdě moc nerozumím. Chápu z toho, že na německé Wikipedii je jiný údaj než tady? Orefované jsou ale oba, a troufnu si říct, že dobře. --OJJ, Diskuse 10. 12. 2017, 17:36 (CET)
  • na zhruba 7,9 % rozlohy Slovenska tento údaj není zhruba, ale docela přesně
    • VyřešenoVyřešeno Budiž. --OJJ, Diskuse 10. 12. 2017, 16:57 (CET)
  • v Evropě jej lze najít na NČ ne moc vhodná formulace
    • VyřešenoVyřešeno --OJJ, Diskuse 10. 12. 2017, 16:57 (CET)

To maličkosti ode mne.Mirek256 10. 12. 2017, 09:59 (CET)

@Mirek256: Hot. --OJJ, Diskuse 10. 12. 2017, 16:57 (CET)
Jan Kameníček[editovat | editovat zdroj]

Pár laických komentářů:

  • Ad nález létavce v Česku: který z mnoha druhů tohoto druhového komplexu to byl? Vyplývá to sice z obrázku vpravo, ale bylo by možná lepší to uvést i v textu, pokud to tedy zdroje uvádějí.
    NevyřešenoNevyřešeno Nevím, ve zdroji nepíšou, odkud sem zaletěl. Tuším, ae vlastní výzkumy nechci. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2017, 17:18 (CET)
@Jan.Kamenicek: Můžeš pokračovat/reagovat. Byl bych rád, kdyby se vyjádřil také @Vachovec1:. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2017, 17:18 (CET)
  • Sekce taxonomie, poslední dvě dvěty 2. odstavce: bylo by možné ta tvrzení orefovat?
    KomentářKomentář Bylo, ale přijde mi zbytečné duplikovat reference na ITIS a IUCN, které zdrojují tvrzení těsně pod tím. Pokud Ti to přijde lepší duplikovat, můžeš sám. Když jsme ale doplnili tu Tianovu studii, tak zjišťuji, že už to ani IUCN neuvádí a hovoří jen o osamostatnění toho asijského + afrického druhu. Ale nechal bych to tak. --OJJ, Diskuse 3. 1. 2018, 10:04 (CET)
    Napřed jsem jenom podle tvých informací upřesnil formulaci, ale pak jsem se podíval na zdroj, a vypadá to, že IUCN to má trochu jinak, než Tian. Zatímco Tian odlišuje kromě M. schr. a M. fuliginosus, ještě M. oceanensis, tak IUCN uvádí M. natalensis. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 1. 2018, 02:15 (CET)
    KomentářKomentář Ale porovnáním s tamějším výskytem zjistíš, že tam není ani oceanensis. Ta věta tam stejně nedávala moc smyslu, vyhozeno. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 14:23 (CET)
@Jan.Kamenicek: zas kus. Klidně sem vypiš všechno, nemusíš čekat, až zareaguju. --OJJ, Diskuse 3. 1. 2018, 10:04 (CET)
  • V taxoboxu je obrázek létavce, který podle některých studií možná vůbec není členem druhu M. schreibersii. Navrhuji dát tento obrázek do nějaké sekce níže a do taxoboxu dát nějakého nezpochybnitelného M. schreibersii.
    Teprve později jsem si všiml, že na Commons toho moc na výběr není, nejlíp by se možná hodil Faune des vertébrés de la Suisse (Pl. I) (7979669651).jpg, ale i tak by to chtělo sehnat nějakou pořádnou fotku. Napsal jsem žádost panu Jurkovi, který má nějaké fotky na Biolibu – snad se dá spolehnout, že jsou tam správně určené (ale určitě se na to dá spolehnout líp než u fotek Commons). Ještě mne napadlo, že jsem někde zahlédl, že spolek Wikimedia navázal nějakou spolupráci se Zoo Praha, kde by snad měl být i nějaký rezident, ale 1) nevím, jestli tam létavce mají 2) nedaří se mi teď o tom projektu nikde nic konkrétního najít. Věděl by více Vojtěch Dostál? --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 1. 2018, 13:55 (CET)
    KomentářKomentář Ano, je to tak. Ta fotografie poddruhu, ač nepatří do užšího smyslu, vypadá velmi hezky na rozdíl od těch různých kreseb či netopýrů v jeskyních. Pokud by se sehnala fotka z BioLibu, bylo by to skvělé. V Zoologické zahradě Praha, kterou mám mimochodem blízko, létavce dle oficiálních stránek nechovají. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 15:18 (CET)
  • Ad Poprvé byl pojmenován jako Vespertilio schreibersii, jeho současný odborný název zní Miniopterus schreibersii: To vlastně není jen změna názvu, on byl zařazen do jiného rodu. Kdo a kdy tak učinil?
    NevyřešenoNevyřešeno Jó, to nevyřešíme. Tuhle prehistorickou systematiku nevím a v žádném zdroji taky nebyla. Nutno však podotknout, že podobných synonym je ke každému taxonu z této doby mraky. Viz Vespertilio eschscholtzii či Vespertilio blepotis, zdá se, že oba pánové pro druh zvolili jiná jména. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 15:18 (CET)
    Myslím, že je to v Bat Research News, 1998, Volumes 39-40, ale neumím se k tomu dostat :-( --Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 1. 2018, 08:42 (CET)
    KomentářKomentář@Jan.Kamenicek: Já bohužel taky ne, ač mám e knihovny velké. Tohle prostě nevyřešíme, no. I tak je ale článek dosti zajímavý.--OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:48 (CET)
  • Ad uši, měřící okolo 2,6 cm, což je poměrně málo: Proč je to málo?
    KomentářKomentář Dle zdroje je to na netopýry/létavce (to ještě zjistím) prostě malá velikost. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 15:18 (CET)
  • Ad V Austrálii byla zaznamenána například kolonie jednoho z možných poddruhů, která čítala okolo 200 000 exemplářů nebo z Austrálie pochází záznam kolonii možného poddruhu létavce stěhovavého, která čítala asi 3 000 jedinců...: Kterého poddruhu?
    NevyřešenoNevyřešeno Nepíšou. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 15:18 (CET)
  • Chtělo by to sjednotit uvádění či neuvádění vědeckých názvů v závorkách nejen u jiných netopýrů, ale i u dalších živočišných druhů. Například v sekci Chování jsou uvedeni brouci, komáři a další bez vědeckého názvu v závorce, zatímco o kousek dál jiné druhy tu závorku mají. Navrhuji to sjednotit tak, že se uvádět nebude, závorky zbytečně rozptylují, drtivou většinu čtenářů ty vědecké názvy nezajímají a celkově není důvod uvádět v textu pro každý druh neustále dva názvy. Bohatě stačí, že ten druhý název je uveden v hesle na které se odkazuje (týká se i červených odkazů, bude uveden po napsání hesla). V některých případech navíc ta závorka vypadá opravdu zvláštně, viz např. ... i s netopýrem hvízdavým (Pipistrellus pipistrellus) z rodu Pipistrellus. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 1. 2018, 02:49 (CET)
    KomentářKomentářNevyřešenoNevyřešenoVyřešenoVyřešeno Větu i s netopýrem hvízdavým (Pipistrellus pipistrellus) z rodu Pipistrellus. jsem smazal. U úvodu potravy jsem tam odborná jména nedával právě z toho důvodu, že je to jen takový úvod, potom jsem to rozvedl níže i s odbornými názvy. S Tvým komentářem drtivou většinu čtenářů ty vědecké názvy nezajímají mírně nesouhlasím. Za prvé se s odbornými názvy lze setkat v každé lepší brožuře včetně toho Kingdona, tudíž by podobný trend měla respektovat i Wikipedie, za druhé právě ty lidi odborněji zaměřené tyto názvy silně zajímají, protože pomocí nich lze snadno identifikovat taxon, který někdy může značit dva druhy či rody (Rosnička) a rovněž cizinci hned zjistí, o jaký taxon se jedná. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 15:18 (CET)
    Wikipedie není z papíru a na rozdíl od brožury umožňuje čtenáři se přes hypertextový odkaz dostat na článek, kde má všechny varianty názvu. Není potřeba to neustále a pořád duplikovat v každém hesle, kde je o daném druhu byť jen okrajová zmínka. Neustálé závorky text naprosto zbytečně znepřehledňují. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 1. 2018, 19:29 (CET)
    Nesouhlasím. Odborný název je zásadní věc. Umožňuje okamžitou a zcela jednoznačnou identifikaci taxonu, a to i pro osoby nevládnoucí českým jazykem (tj. například pro někoho, kdo by chtěl přeložit článek do jiné jazykové mutace Wikipedie). Pokud budu chtít vyhledávat odborné články na Googlu, budu také nepochybně vyhledávat pod odborným jménem, nikoliv pod českým názvem. Je velmi uživatelsky nepřívětivé, pokud je nutno kvůli jednoznačné identifikaci odborný název dohledávat jinde. --Vachovec1 (diskuse) 7. 1. 2018, 21:02 (CET)
    1) Odborný název je zásadní věc a musí být uveden v každém hesle o daném taxonu hned v první větě. Je ale naprosto zbytečné ho uvádět u každé drobné zmínky.
    2) Kliknout na heslo a vidět hned na začátku první věty oba názvy není nijak extra uživatelsky nepřívětivé, uvážíme-li zvláště, kolik čtenářů můžeme předpokládat, že to potřebuje. Zápasit neustále s nějakými závorkami je pro čtenáře velmi nepřívětivé, zvláště když uvážíme, že se to týká úplně všech, kdo text čtou. (Mimochodem, nebylo by špatné, kdyby udělátko, které umožňuje zobrazit náhled hesla prostým najetím myši na odkaz, fungovalo defaultně pro všechny, a ne jenom pro přihlášené, kteří si to zapnou.)
    3) Pokud někdo hledá odborné články, tak asi nehledá hesla na Wikipedii. My se musíme snažit být přívětiví pro nejširší čtenářskou obec, samozřejmě při zachování maximální přesnosti vyjadřování. Chápal bych to použití ještě u případů, kdy může dojít k nejasnosti, jaký taxon je na mysli, např. uvedené rosničky. I tam bych to ale spíš než závorkou, tj. „...rosničky (Hyla)“, řešil formulací typu „...rosničky rodu Hyla“. Je ale naprosto zbytečné to mít neustále a všude. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 1. 2018, 22:25 (CET)
    4) Vytáhl jsem z knihovny knihu Předkové: Evoluce člověka, která by mohla svým stylem na pomezí odbornosti a přívětivosti pro laické čtenáře odpovídat tomu, o co se snažíme my. A čtu zde bezzávorkové věty jako např. ...připojili se k velkým masožravcům krokodýlům a supům. Nebo ...řezné stopy byly studovány na kostech žiraf a hrochů. Jsem si vědom, že můžete uvést jiné publikace, které zase závorky používají. Chci jen ilustrovat, že to jde v populárně naučných textech i bez nich, a přitom my máme oproti těm Předkům již zmíněnou výhodu hypertextových odkazů. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 1. 2018, 23:21 (CET)
    I já Ti můžu předložit spoustu brožur vč. Velký atlas živočichů - jedinečný obraz života na Zemi. Osobně si myslím, že je možné s nějakými připomínkami recenzenta nesouhlasit. Já si to dovolím. Podobné vědecké názvy mi například silně usnadňují překlady z en a velmi by mě zamrzelo, kdyby tam nebyly. Plně souhlasím s Vachovcem1. Koneckonců, sám vzpomeň na žraloka lagunového, slovem T. obesus jej určíš vždy. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:10 (CET)
  • Ad U pravděpodobně některého netopýra z rodu Miniopterus byl zaznamenán Duvenhage virus. – Máš k dispozici přesnou formulaci v tom zdroji? Ta naše by potřebovala nějak upravit, ale nejprve bych rád věděl, co přesně se píše v originále.
    KomentářKomentář Jen jedna věta: Known by 4 isolates, 3 of which came from humans, bitten by bats, and one from a bat, of the presumably Miniopterus species. Co jsem pochopil, tak létavec stěhovavý jako natalensis, viz interwiki Duvenhage virus. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:10 (CET)
    Pokud tam není nic víc než tato věta, pak si nejsem jist, jestli to vůbec patří do našeho hesla o konkrétním druhu, když autoři té informace jsou schopni specifikovat jenom rod, a ani tím si nejsou jistí. --Jan.Kamenicek (diskuse) 18. 1. 2018, 18:41 (CET)
  • Ad Na Slovensku patří mezi kriticky ohrožené druhy. Martin Ceľuch však ve výše uvedené studii tvrdí, že byl z kriticky ohrožených přeřazen mezi druhy "ohrožené". Existuje nějaký oficiální a aktualizovaný seznam ohrožených druhů Slovenska? --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 1. 2018, 01:03 (CET)
    VyřešenoVyřešenoKomentářKomentář Hledal jsem, nenašel. Upraveno podle Celucha (toho jsi mmch. zduplikoval, takže jsem tu dichotomii zase sjednotil). --OJJ, Diskuse 14. 1. 2018, 15:44 (CET)
    Pochopil jsem, že vychází z nějakého regionálního karpatského redlistu, který jsem našel zde: [1] Na tom seznamu je zajímavé, že M. schreibersii by podle něj měl být ještě také uveden v příloze II. Bernské úmluvy, kde jsou vyjmenovány přísně chráněné živočišné druhy, ale když jsem si našel tu přílohu, tak jsem ho v ní nenašel. Takže nevím, jestli se plete ten seznam, nebo jestli ta příloha, co jsem našel, je nějaká neaktualizovaná. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 1. 2018, 16:51 (CET)
Vyřešené připomínky Jana Kameníčka
  • podle mne formulace "známý také jako nedopír širokouchý" moc neodpovídá skutečnosti, podle Googlu tímto názvem moc známý není. Z věrohodných zdrojů jsem to našel jen na jedné stránce Univerzity Palackého. Kromě toho to ještě uvádí Biolib, který to má zřejmě z M. Anděry: České názvy živočichů II. Savci (1999). Proto bych to spíš formuloval jako "zřídka uváděný také jako n. š." nebo tak nějak.
    • VyřešenoVyřešeno uváděný také. Zřídka a další podobné je vlastní v. --OJJ, Diskuse 3. 1. 2018, 10:04 (CET)
  • Moje výhrady k Biolibu znáš, bylo by možné ten název a) raději v tom Anděrovi zkontrolovat a zdrojovat touto publikací nebo b) aspoň místo toho jako zdroj uvést tu online encyklopedii UP? Upřednostnil bych variantu a), protože mít z celého rozsáhlého internetu jenom jediný výskyt jenom v jednom celkem věrohodném zdroji (i když taky mne napadlo, jestli to autor encyklopedie taky neopsal z toho Biolibu, ale předpokládejme, že ne) není nic moc.
    • VyřešenoVyřešeno Doplnil jsem UPOL, k Anděrovi se nedostanu, ale máš pravdu, že je to velmi zřídka uváděné... --OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 18:21 (CET)
  • Formulace popisu těla v úvodu je trochu nesystematická: nejprve je tam celková délka, pak předloktí (které je součástí křídla), pak čelo, a pak zase návrat ke křídlu.
    • VyřešenoVyřešeno Líp? --OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 18:21 (CET)
  • Chtělo by to lépe si vyhrát s popisem a vysvětlením těch přesunů: mění stanoviště i z jiných důvodů než přesuny z letních stanovišť na zimoviště a zpět? Proč se někdy v zimě vrací na letní stanoviště, když předtím kvůli zazimování vážil tak dlouhou (a ve výsledku tedy zbytečnou???) cestu. Pokud na zimoviště cestují samice, co se děje v té době se samci? Také formulace "...je možné, že může... je trochu překombinovaná.
    • VyřešenoVyřešeno Špatně jsem pochopil zdroj, viz níže Vachovce. Zase výhoda Wiki, že si toho někdo všimne, třebas v NNČ. Opraveno, vysvětleno přímo v kapitole. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 18:21 (CET)
  • Co přesně znamená "Pro druh v užším slova smyslu je navržen název létavec evropský."
    • Znamená to "v užším slova smyslu", že se to používá jenom pro některý z jmenovaných poddruhů?
    • Znamená "navržen", že používání tohoto názvu se zatím neujalo?
      KomentářKomentář Taxonomii jsem upravil celkově. Studie (nyní ref. 6) rozdělila létavce takhle, z toho někdo to nehodnotí (IUCN), někdo ne (ITIS). V užším smyslu popsaném v kapitole výskyt (je tam popsán i ten širší smysl) by se mohl jmenovat létavec evropský. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 18:21 (CET)
      1) Kapitola Výskyt bude teprve následovat, takže čtenář je po přečtení věty zmaten. Bylo by možné to formulovat lépe?
      2) V kapitole Výskyt se nachází pouze věta: Při chápání druhu v užším smyslu je rozšířen méně, po níž následuje popis toho rozšíření. Ani zde tedy není vysvětleno, co se myslí tím užším smyslem.

--Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 12. 2017, 20:58 (CET)

    • @Jan.Kamenicek: Prosím pingni mě nebo když píšeš do hotových bodů, to nějak zvýrazni, třeba pomocí šablony {{zvýrazňovač}}, ať to vidím líp. Ještě tou diskusí o Wikidatech to tu nehezky nabobtnalo. Ještě jsem to reformuloval na tyto netopýry hodnotí jako samostatné druhy a nepovažuje je za subspecie létavce stěhovavého., myslím, že nyní je to celkem jasné. Kdyby Tě ještě něco napadlo, ozvi se.

Mimochodem, mohl by někdo, kdo se orientuje lépe než já v tom, co je považováno druh a co za jeho poddruhy, také dát do pořádku související položky na Wikidatech, tj. Q833653 a Q10585817? Ta první zřejmě popisuje jeden z poddruhů a ta druhá celý druh, ovšem interwiki na encyklopedické články o druhu obsahuje zdá se ta první. --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 12. 2017, 00:28 (CET)

@Jan.Kamenicek: Díky. Rychle k tomuhle. Miniopterus schreibersi je synonymem k Miniopterus schreibersii a slavná Wikidata prý vytvářejí položku ke každému vědeckému synonymu, které považují za dva odlišné druhy (vysvětlit si to nedají). Takže tohle je druh a synonymum k němu. Kdysi kvůli doplňování statusů z Wikidat do taxoboxu a touto jejich zvláštností vznikla prapodivná dichotomie, kdy přestože druh IUCN zcela jistě řadilo mezi dejme tomu téměř ohrožené taxony, z Wikidat to pod synonymem nepřelezlo, páč to byl "jiný druh" (viz třeba Chřástal wakeský, už je to upraveno). Jinde, jako u Hroznýšek pestrý, dokonce byla podle těchto synonym interwiki rozdělena, jako by šlo o dva odlišné druhy (cs, de & spol.; en & spol.), to už naštěstí taky sloučeno. Do toho bych se nehrabal, oni to jsou "odborníci" na taxonomii a vůbec na všechno a asi to umějí "nejlíp". OJJ, Diskuse 11. 12. 2017, 07:08 (CET)
Vyřešit by se to mělo, protože to ovlivňuje i naše heslo. Položka Q833653, na kterou my a většina jiných wikipedií odkazujeme z druhu, totiž odkazuje na Wikidruhy na poddruh Miniopterus schreibersii parvipes, zatímco položka Q10585817 odkazuje na druh Miniopterus schreibersii. Protože my přebíráme odkazy na jiné projekty z Wikidat, tak v důsledku když se z našeho hesla (nebo hesla jiné Wikipedie) chceš překliknout na Wikidruhy, tak se kvůli tomuto zmatku dostaneš špatně. --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 12. 2017, 08:31 (CET)
@Jan.Kamenicek: Doporučuji Ti napsat uživateli Matěj Suchánek, který tam dělá správce. Já tomu tolik nerozumím. --OJJ, Diskuse 11. 12. 2017, 08:35 (CET)
Tak tedy ping @Matěj Suchánek:. --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 12. 2017, 08:37 (CET)
Klik, klik... a je to. Nic co by třeba OJJ nesvedl. Matěj Suchánek (diskuse) 11. 12. 2017, 09:01 (CET)
@Matěj Suchánek: No, mně to právě nepřijde vyřešené, pořád tam jsou dvě různé položky se zmatečným obsahem. Pokud tedy ta položka Q833653 obsahuje informace o druhu Miniopterus schreibersii a odkazuje na články na Wikipediích a Wikidruzích o tomto druhu, co obsahuje položka Q10585817? --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 12. 2017, 12:14 (CET)
@Jan.Kamenicek: viz výše kolega OJJ. Wikidata staví taxonomii na položce P225, která je pro ně "absolutní", tj. definující danou položku a neměnná, všechny ostatní vlastnosti v dané položce jsou "relativní", závislé právě na hodnotě P225. Pokud existuje pro nějaký taxon více možných hodnot P225 (tj. více taxonomických názvů používaných v praxi), pro každou hodnotu P225 existuje/je vytvořena samostatná položka. Čili když to shrnu, položku WD nedefinuje taxon (kdy by jednomu taxonu mohlo odpovídat více taxonomických jmen), ale taxonomické jméno (které je sice samo o sobě jednoznačné, ale zase jednomu taxonu může tím pádem odpovídat více WD položek). --Vachovec1 (diskuse) 11. 12. 2017, 12:46 (CET)
Pokud položky Wikidat nedefinují taxony, pak není správné s nimi propojovat hesla o taxonech. Smysl má pouze propojování položek a hesel založených na stejné definici stejné entity. Pro Wikipedii mohou být Wikidata užitečná pouze tehdy, pokud své položky definují stejně, jako se definují hesla na Wikipedii. --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 12. 2017, 17:49 (CET)
Není nutné z toho dělat takovou vědu. Ta druhá položka existuje hlavně kvůli tomu, že existují dva články na švédské Wikipedii, a kvůli těm externím zdrojům, uvedeným vespod. Sloučit je nepůjde. Matěj Suchánek (diskuse) 11. 12. 2017, 13:58 (CET)
Tak to je fakt další z mnoha podivností toho zvláštního projektu a podobné řešení-neřešení bych asi zvládl taky. Nevím přesně, na co všechno může být podle pravidel Wikidat z položek odkazováno, ale ten jeden švédský "článek" odkazovaný z položky Q10585817 je ve skutečnosti jen přesměrování na článek, na který už odkazuje položka Q833653. Pokud tyto položky nebudou sloučeny, tak se podobný problém jako výše s Wikidruhy bude brzy opakovat. Pokud jsou přípustné dvě různé položky vztahující se ke stejnému taxonu, tak by bylo logické propojit s článkem na Wikipedii obě položky. Neexistuje totiž žádné hledisko, podle kterého by jednoznačně měla být propojena jedna z nich a druhá ne. Je to podobné, jako kdyby kromě položky Česká republika existovala ještě položka Česko: která z nich by se měla propojovat s článkem na Wikipedii a která ne? Pokud nelze propojit obě, měly by se sloučit. Jinak je otázka času, kdy se problém vrátí: jedna wiki se propojí s jednou položkou a jiná wiki s druhou, a než si toho náhodně někdo všimne, budou zase zmatky. Teď díky české NNČ se to dostalo krátkodobě pod drobnohled, takže zmatené odkazy byly vyřešeny, ale 1) na jak dlouho? 2) Na základě čeho byla vybrána položka, která se bude propojovat a která ne? Na základě náhody či dřívějšího založení (tj. vlastně zase náhody)? Kolik vlastně takových zmatečných případů na Wikidatech je? No nic, problém článku v NNČ byl vyřešen, podivnosti Wikidat už asi nepatří na tuto stránku (akorát je blbý, že tamní neřešené zmatky se pak přeneseně dostávají i na Wikipedii). --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 12. 2017, 17:42 (CET)
@Jan.Kamenicek: Jedna wiki se propojí s jednou položkou a jiná wiki s druhou, a než si toho náhodně někdo všimne, budou zase zmatky. To už tady bylo, viz hroznýšek pestrý, kde to přesně takhle bylo rozděleno. --OJJ, Diskuse 11. 12. 2017, 17:51 (CET)
Díky za postřeh, nevšiml jsem si, že jde o přesměrování. Sloučení tedy je možné technicky, ale raději bych to nechal být. Pokud chcete, můžeme v diskusi klidně pokračovat jinde. Matěj Suchánek (diskuse) 11. 12. 2017, 19:35 (CET)
@Matěj Suchánek: mám dotaz trochu mimo téma. Existuje nějaké udělátko pro hromadný přesun projektových odkazů z jedné WD položky do druhé? Ptám se pravě kvůli té taxonomii. Pokud totiž dojde k nějaké změně preferovaného vědeckého jména, nelze měnit hodnotu vlastnosti P225 ani provést sloučení, ale aktualizaci lze provést pouze přesunem projektových odkazů do původně "synonymní" položky. Takový postup mi ostatně odsouhlasil/doporučil i kolega Succu – [2]. Ovšem pokud bych měl ty odkazy přesouvat jednotlivě, tak se za chvíli zblázním. --Vachovec1 (diskuse) 11. 12. 2017, 11:54 (CET)
Nástroj Move.js v udělátkách. Ten jsem vlastně použil i při přesunu odkazů mezi Wikidruhy (viz diffy). Matěj Suchánek (diskuse) 11. 12. 2017, 13:58 (CET) (+ k tomu i můj nástroj moveClaim.js. Matěj Suchánek (diskuse) 11. 12. 2017, 19:35 (CET))

@Jan.Kamenicek: Tak Hotovo Hotovo.. Můžeš pokračovat. Hezkou adventní neděli, kolego. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 18:21 (CET)

  • Ad Nebezpečí pro létavce představuje například narušování ze strany lidí... "Narušování létavce" zní zvláštně, nemá tam být něco jako narušování jeho životního prostoru nebo něco podobného?
    • VyřešenoVyřešeno Rušení. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2017, 17:18 (CET)
  • Ad Ve skutečnosti však tento druh tvoří více druhů: Jeden druh ve skutečnosti nemůže tvořit více druhů, rozumím sice, co tím máš na mysli, ale tu formulaci by to chtělo nějak změnit.
    • VyřešenoVyřešeno Druhový komplex. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2017, 17:18 (CET)
  • ITIS nicméně hodnotí formy fuliginosus a oceanensis jako poddruhy: Výraz "forma" má v taxonomii definovaný význam, jde o něco ještě nižšího než "odrůda", viz Taxonomická kategorie#Všechny taxonomické kategorie. Tento výraz se IMO do této věty ani do dalších, kde je v hesle použit, nehodí.
    • VyřešenoVyřešeno Ano, je to pravda. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2017, 17:18 (CET)
  • Mrkni prosím na mou úpravu popisu výskytu, jestli je to takto v pořádku. Motivací té úpravy kromě stylistiky bylo také to, že předchozí verze mluvila jen o jihovýchodní Evropě, ovšem ve výčtu byly státy z celého jihu, nejen jihovýchodu.
    • KomentářKomentář Proč ne. Ok, pravda to je. --OJJ, Diskuse 30. 12. 2017, 15:08 (CET)
  • V textu se na jednom místě píše, že byl zaznamenán na jihu Německa, a o kousek dále, že se v Německu nevyskytuje.
    • KomentářKomentář Jo, zaznamenán snad mohl být a vyhynout tam mohl taky, ne? Alespoň dle IUCN tam vyhynul. --OJJ, Diskuse 30. 12. 2017, 15:08 (CET)
  • Ta taxonomie je fakt hodně zmatečná, pořád se v tom nějak neorientuji a mám čím dál větší pochybnosti, jestli to jde za současného stavu, kdy to každý zdroj pojímá jinak, dát nějak smysluplně dohromady.
    • Ano, souhlasím, příště už si podobné články vybírat nebudu. Ale je to výzva... --OJJ, Diskuse 30. 12. 2017, 15:40 (CET)
    • V našem hesle je např. uvedeno, že M. schreibersii má podle ITIS 15 poddruhů, mezi nimi fuliginosus a oceanensis. O odstavec níže je uvedeno, že podle nějaké studie existují 3 samostatné druhy, a sice kromě M. schreibersii také M. fuliginosus a M. oceanensis. Co ty ostatní poddruhy? Znamená to, že např. M. fuliginosus by inkorporoval některé z těchto poddruhů a M. oceanensis také?
      • VyřešenoVyřešeno Ano. Co jsem pochopil, tak oceanensis zahrnuje populace z Oceánie, fuliginosus z východu Asie. Viz též en:Miniopterus_fuliginosus a danou studii. Reformulováno dle toho. --OJJ, Diskuse 30. 12. 2017, 15:40 (CET)
    • Popis areálu výskytu "v užším smyslu" mi nejde dohromady s přiloženou horní mapkou, podle které se například v Guinei a Libérii vyskytuje poddruh M. s. villiersi. Níže uvedená mapka s údajným rozšířením M. schreibersii ukazuje, že tento druh se vyskytuje na stejném velmi úzce vymezeném místě v Guinei a Libérii jako výše uvedený poddruh, což je dost podezřelé, zvláště když na rozdíl od horní mapky neuvádí ve svém popisu na Commons žádný zdroj. Díval jsem se, čím je zdrojována dotyčná část v textu, a je to zdrojováno dokumentem IUCN, který však uvádí, že pojednává o M. schreibersii bez (pod?)druhů M. fuliginosus a M. natalensis, takže klidně může zahrnovat (a imo také zahrnuje) i různé další poddruhy včetně M. s. villiersi. Přijde mi tedy, že zdroj rozšíření M. schreibersii v užším slova smyslu je nutné hledat jinde než v tomto dokumentu, a že ta červená mapka nejde použít.
      • VyřešenoVyřešeno Taky se mi to zdálo podezřelé a už vyřešeno. Řadí se tam. A IUCN to má dobře. Je to tak protože ta studie africké populace nezkoumala a přesnou skladbu DNA poddruhu villiersi nikdo nezná. Proto je stále řazen pod létavce stěhovavého i v užším smyslu. Doplněno s refem. --OJJ, Diskuse 30. 12. 2017, 15:40 (CET)
    • Další problém s neujasněnou taxonomií je, že u některých zdrojů vlastně nevíme, kterých poddruhů se jejich popis týká. Mluvím například o informacích v části Habitat a zde použitých zdrojích č. 7 (již výše uvedený dokument IUCN) nebo č. 5 (hovořící o Kamerunu, kde také není jasné, zda se tam vyskytuje M. schreibersii v užším smyslu nebo jen M. s. villiersi.
      • KomentářKomentář Ano, v Kamerunu právě žije villiersi. To by bylo v pořádku. IUCN a Kingdon jsou IMHo jedny z nejvěrohodnějších zdrojů.

--Jan.Kamenicek (diskuse) 30. 12. 2017, 00:16 (CET)

  • Ad Animal Diversity Web uvádí při tomto areálu rozšíření čtyři zoogeografické oblasti: palearktickou (většina jižních částí)... – jižních částí čeho?
    Palearkta. --OJJ, Diskuse 30. 12. 2017, 15:08 (CET)
    Opravdu je v tom zdroji (nemám k němu přístup) napsáno, že je rozšířen ve většině jižních částí palearkta? Srovnáním mapek File:Ecozone Palearctic.svg a File:Distribution of Miniopterus schreibersii.png mi to tak nepřijde.
    VyřešenoVyřešeno Spíš Řada/Hodně... --OJJ, Diskuse 3. 1. 2018, 10:04 (CET)
@Jan.Kamenicek: Zas o trochu upřesněno. --OJJ, Diskuse 30. 12. 2017, 15:40 (CET)
  • U refu č. 6 (Molecular studies on the classification...) chybí různé důležité náležitosti jako autoři, ročník, číslo, strany...
    • VyřešenoVyřešeno Pravda, Citoid to pokazil. --OJJ, Diskuse 3. 1. 2018, 10:04 (CET)
  • Ad Ohledně poddruhu Miniopterus schreibersii villiersi žijího v Africe chybí genetické důkazy, proto je doposud veden jako poddruh létavce stěhovavého a ohledně afrických poddruhů je nutné provést genetické analýzy. – M. s. villiersi je ale přece také africký poddruh.
    • VyřešenoVyřešeno Vyhodil jsem, bezobsažná vata. --OJJ, Diskuse 3. 1. 2018, 10:04 (CET)
  • Jako laikovi mi nepřijde úplně dobrá formulace o „páření bez odkladu“, přijde mi to jako doslovný předklad nějakého anglického slovního spojení, které s v češtině nevyskytuje, nebo aspoň jsem ho mimo tento článek nenašel.
    Jednou ponecháno páření bez odkladu, ale jinak jsem přesně pojmenoval - odložená nidace. Bohužel jsem očekával, že na odborné termíny se zase všichni sesypou. :-) --OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 18:21 (CET)
    Je tam stále dvakrát uvedeno slovní spojení "páření bez odkladu", ovšem jak jsem výše ukázal, nezdá se, že by se takové slovní spojení v českém jazyce mimo naše heslo vůbec někde vyskytovalo, ať už v textu odborném nebo neodborném. --Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 12. 2017, 01:26 (CET)
    Tak odložená nidace. --OJJ, Diskuse 3. 1. 2018, 10:04 (CET)
    Zkusil jsem to ještě přeformulovat, neboť ani spojení "páření bez odložené nidace" jsem nikdy neviděl a imo to takto ani říct nejde. Mrkni, jestli to tak může být, a pokud ano, tak navrhuji to nějakým podobným způsobem přeformulovat i u toho druhého výskytu pojmu. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 1. 2018, 02:15 (CET)
    VyřešenoVyřešenoAno, oukej. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 14:23 (CET)
  • Poslední dva odstavce sekce Taxonomie bych dal určitě někam na začátek této sekce. Krom toho odstavec o jedné minivětě nevypadá dobře, k něčemu bych ji připojil.
    Sloučil jsem je. Na začátek je kvůli létavci evropskému dávat nebudu, protože přímo navazuje na tu taxonomii. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2017, 17:18 (CET)
    Myslím, že tyto informace fakt patří na začátek té sekce. Navrhuji většinu z nich dát hned do úvodního odstavce sekce, pouze létavce evropského dát do odstavce druhého před větu " ITIS nicméně hodnotí..." --Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 12. 2017, 01:26 (CET)
    KomentářKomentář Jsem spíš proti tomu. Létavec evropský je přesunut nad ITIS, to ano, ale s ostatkem nesouhlasím. I v ostatních DČ, oc jsem spatlal, to mám obyčejně takhle: Cecílie kroužkovaná, Chobotnice skvrnitá. Teoreticky by bylo možné vyčlenit dv kapitoly jako v Mantela zlatá. --OJJ, Diskuse 3. 1. 2018, 10:04 (CET)
    Ještě bych měl jeden návrh. Bylo by možné formulovat úvod níže uvedeným způsobem? Nebylo by lepší, kdyby úvod byl obecně a potom teprve následovaly různé podrobnosti ohledně poddruhů apod.?
    Létavec stěhovavý se vyvinul ve spodním pliocénu a je řazen do čeledi létavcovití (Miniopteridae) a rodu létavec (Miniopterus). Poprvé jej popsal Heinrich Kuhl roku 1817 a pojmenoval ho Vespertilio schreibersii. Jeho současný odborný název zní Miniopterus schreibersii a kromě původního názvu jsou dalšími vědeckými synonymy Miniopterus schreibersi, Vespertilio blepotis a Vespertilio eschscholtzii. V češtině se vyskytuje také název nedopír širokouchý.
    Jedná se o polytypický druh,[2] vytváří tedy poddruhy, z toho Integrovaný taxonomický informační systém uvádí tyto:...
    VyřešenoVyřešeno Je to nestandardní, ale udělám Ti radost. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 14:23 (CET)
  • V těchto odstavcích se hovoří o druhu, ačkoliv o pár odstavců výše bylo vysvětleno, že to je více druhů. Možná se ale tento rozpor vyřeší zároveň s řešením "užšího smyslu" diskutovaného o pár bodů výše. --Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 12. 2017, 20:55 (CET)
    • KomentářKomentář Podle toho, kde myslíš. Jestli myslíš obecně v článku, dal by se termín druh nahradit. On to vlastně druh dle některých ne, dle některých není. Nejlépe je to popsáno v těch Cicavcích Slovenska, kde uznávají oba názory. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2017, 17:18 (CET)
  • Ad loví potom v otevřených oblastech: ve zdroji je těch možností uvedeno více. --Jan.Kamenicek
    Polootevřené. --OJJ, Diskuse 27. 12. 2017, 17:18 (CET)
    Myslím, že tam toho bylo ještě víc. --Jan.Kamenicek (diskuse) 27. 12. 2017, 18:39 (CET)
    @Jan.Kamenicek: Jo, ještě u lidského osídlení. Dopl. --OJJ, Diskuse 28. 12. 2017, 14:15 (CET)
    V té části Habitat and Ecology dotyčného dokumentu IUCN je celkově více zajímavých informací, které v našem hesle zatím chybí. --Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 12. 2017, 01:26 (CET)
    KomentářKomentář Nezdá se mi. Informace máme již zpracovány z jiných referencí. --OJJ, Diskuse 3. 1. 2018, 10:04 (CET)
    Ještě jsem něco doplnil, můžeš to prosím zkontrolovat? Pokud to nevyhovuje, uprav dle svého uvážení. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 1. 2018, 02:15 (CET)
    VyřešenoVyřešeno V pořádku. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 14:23 (CET)
  • Předposlední odstavec sekce Taxonomie:
    • Těmi "netopýry" se zřejmě myslí létavci stěhovaví, nikoliv netopýři obecně.
      VyřešenoVyřešeno --OJJ, Diskuse 3. 1. 2018, 10:04 (CET)
    • Jak spolu souvisí první dvě věty a druhé dvě věty tohoto odstavce? Které z těch dvou populací se ten genetický popis týká? A čím se tedy liší ta druhá populace? --Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 12. 2017, 01:26 (CET)
      OtázkaOtázka Osobně myslím, že je to jasné, prosím popiš přesně, co chceš upřesnit. --OJJ, Diskuse 3. 1. 2018, 10:04 (CET)
    Na začátku odstavce se píše, že existují dvě populace, které se geneticky liší. Následuje nějaký genetický popis, ale není jasné, které z těch dvou geneticky odlišných populací se týká. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 1. 2018, 02:15 (CET)
    VyřešenoVyřešeno :D To byl počet chromozomů druhu obecně, to měl být nový odstavec. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 14:23 (CET)
  • Vrátil se nám zase ten nejasný "užší pohled". Navrhuji doplnit na "...zastává užší pohled v souladu s Tianovou studií" nebo tak něco.
    --OJJ, Diskuse 3. 1. 2018, 10:04 (CET)
  • Sekce Popis: Pro čtenáře je problémem těchto sekcí, že obvykle obsahují hodně přesných číselných údajů, ve kterých se pak může poněkud ztrácet, ovšem bez nich to nejde. Právě proto by tu ale měly být jen důležité číselné údaje. Naše heslo se týká druhu M. schreibersii, proto tu mají své místo údaje o jeho typických rozměrech, ale dle mne sem nepatří údaje o nějakém konkrétním jedinci, zvláště když se z těch typických v podstatě nijak nevymyká. Něco jiného by bylo, kdyby se vymykal a zdroje to nějak komentovaly. U toho jedince nalezeného v Česku je důležité, že tu byl nalezen, ale jestli měl předloktí 45,3 mm nebo o milimetr delší v tomto případě důležité není. Protože tu neuvádíme ani rozměry jedinců nalezených v jiných státech, navrhuji přistoupit stejně i k tomuto.
    • VyřešenoVyřešeno Ano, to je pravda. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 15:18 (CET)
  • Ve zdroji Hutson et al. je zajímavá informace, že samice jsou filopatrické.
    • VyřešenoVyřešeno Eto pravdoš fekete. :-) --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 15:18 (CET)
  • Sekce rozmnožování: kam přesně patří ref č. 14 na třetím řádku? (V[14] Alžírsku se netopýři rodí...).
    • VyřešenoVyřešeno Asi nějaký překlep, někdo už opravil--OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:10 (CET)
  • Ad Nebezpečí pro tento druh mohou představovat sovy. Myslím, že za normálních okolností není existence predátorů nebezpečím pro druh jako takový, spíše naopak, predátoři často udržují populaci dotyčného druhu v dobré kondici přednostním odstraňováním slabých a nemocných jedinců.
    • VyřešenoVyřešeno Však víš, jak jsem to myslel, ale máš pravdu. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:10 (CET)
  • Ad Z jihozápadní Evropy pochází rovněž ze začátku dvacátého století záznamy o hromadných úhynech tohoto druhu. Ve zdroji ale vidím uvedeno In south-west Europe there have been recent mass mortality events.
    • VyřešenoVyřešeno Chytrej. Dvacáté první. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:10 (CET)
  • Zde mi přišel zajímavý údaj, že samice se do mateřských kolonií slétají z opravdu rozsáhlých území.
    • VyřešenoVyřešeno Doplněno. Myslím, že je to ta kniha, co už cituji (Kunz, ale nějaké nové vydání).--OJJ, Diskuse 13. 1. 2018, 13:01 (CET)
  • Jaká je spodní hranice rozsahu echolokace?
    NevyřešenoNevyřešeno To už jsme řešili při základním recenzním řízení, ale nenašli. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 15:18 (CET)
    @OJJ: Našel jsem jednu zajímavou studii na téma echolokace, a sice [3]. Nevím, jestli chápu správně tu tabulku, ale podle ní by ten rozsah měl být 19,0 až 63,3 kHz.
    VyřešenoVyřešeno Výborně. Doplněno. --OJJ, Diskuse 14. 1. 2018, 15:44 (CET)
    Kromě toho tam ještě mají další zajímavé informace (nechám na tobě, jak to zakomponovat do hesla), jako:
    • Signál lze použít na odlišení od netopýra jižního a parkového v případech, kdy to nelze učinit vizuálně
    • Echolokaci využívá nejen kvůli orientaci a zaměření kořisti, ale také jako prostředek komunikace – tzv. social calls (společenská volání???, nejsem si jistý, jak se to překládá do češtiny).
    • Tyto social calls vydávané létavcem stěhovavým se podobají šumům, které on i různé jiné druhy netopýrů vydávají, když se krmí, a proto je lze pro určení druhu použít jenom, když je jisté, že je vydávali v jiné situaci --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 1. 2018, 16:43 (CET)
    VyřešenoVyřešeno Zakompomponoval jsem do popisu. --OJJ, Diskuse 14. 1. 2018, 15:44 (CET)
  • Myslím, že není nutné u těch rekordních migrací uvádět ještě také nerekordní migraci 550 km z Francie, když nerekordní migrace z jiných států neuvádíme.
    OtázkaOtázka Myslíš? I když to je dejme tomu jedna ze třech nejdelších? To mi přijde ještě jako celkem zajímavý údaj, o který článek jedině zchudne. --OJJ, Diskuse 7. 1. 2018, 15:18 (CET)
    Pokud je ten údaj nějak zaznamenáníhodný, tak by to chtělo v hesle vysvětlit, proč je zaznamenáníhodný, protože jinak tam jsou údaje mnohem vyšší. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 1. 2018, 22:23 (CET)
    Fakt mysíš, že druhý nejdelší údaj se má vyhodit? Ve zdroji zmiňují i kratší. OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:48 (CET)
    Po přeformulaci už to tam zapadá lépe, tak to nechme. --Jan.Kamenicek (diskuse) 17. 1. 2018, 19:43 (CET)
  • Nesedí mi ta čísla z jeskyně Naracoorte. Roku 1967 zde bylo 60 000 exemplářů. Později se myslelo, že populace vzrostla, ovšem na začátku století byl zaznamenán pokles, a to na 20 000 tisíc (posud rozumím), ovšem ten pokles byl jenom o 15 000 (!). Z toho mi vyplývá, že předtím už museli někdy napočítat 35 000 a že o tom, že populace neroste, ale klesá, se tedy muselo vědět už dříve, než napočítali těch 20 000. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 1. 2018, 23:55 (CET)
    KomentářKomentář DObrá připomínka. Dnes odpoledne ještě mrknu do zdroje.--OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:10 (CET)
    Upřesněno. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2018, 16:05 (CET)
    Nějak to pořád nechápu, mohl bys mi prosím ocitovat, co přesně je v tom zdroji? (Pokud je to příliš dlouhé, tak třeba poslat sken?) Díky. --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 1. 2018, 00:20 (CET)
    Posláno.--OJJ, Diskuse 13. 1. 2018, 13:01 (CET)
    Díky, trochu jsem to celé přeformuloval, mrkni na to prosím. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 1. 2018, 01:03 (CET)
    KomentářKomentář Nezdá se mi, že celé, spíš trochu upřesnil. Dle mého v pořádku. --OJJ, Diskuse 14. 1. 2018, 15:44 (CET)
  • Myslím, že údaje o nejsevernějším výskytu na Slovensku byly překonány studií Martina Ceľucha z roku 2014, viz [4].
    Díky. Ty máš z těch recenzí takovou bojovku, že jo. :) --OJJ, Diskuse 13. 1. 2018, 13:01 (CET)
    Snažím se to brát poctivě :-)
    Myslíš, že je nutné tam rozepisovat tu historii pohybu nejsevernější hranice? Přijde mi to už trochu překombinované, možná by stačilo prostě jenom napsat, kde se vyskytuje nejseverněji a hotovo.
    Zkusil jsem tu informaci o dočasném vymizení (doplněnou o možný důvod) dát do sekce Ohrožení, viz [5]. Tím pádem by bylo možné informace v sekci Výskyt zjednodušit. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 1. 2018, 19:32 (CET)
    KomentářKomentář Odstaveček Nejseverněji na Slovensku byl jeho výskyt zjištěn v jeskyni Aksamitka, ale od roku 1975 zde nebyli létavci pozorováni, nejsevernějším místem výskytu se tedy stala na několik desetiletí Muráňská planina. Roku 2014 však byl tento druh znovu v Aksamitce a dalších oblastech na severu Slovenska pozorován. mi nepřijde jako něco veledůležitého na zkrácení. Koneckonců jsou to informace zajímavé a kdybychom měli do NČ dávat jen to opravdu nejdůležitější, byl by to takový standard článek. Já bych to tam nechal. --OJJ, Diskuse 14. 1. 2018, 15:44 (CET)
    Mimochodem, oni ho sice našli u Popradu a ve Spišské Maguře, ale úplně nejsevernější výskyt zaznamenali znovu v Aksamitce (tj. v Pieninách), a kromě toho uvádějí, že je vysoce pravděpodobné, že se bude tím pádem nacházet i v Polsku. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 1. 2018, 16:18 (CET)
    Ještě jsem si tam všiml, že severní hranici na Slovensku tam označují za nejsevernější výskyt tohoto druhu celkově. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 1. 2018, 16:52 (CET)
    VyřešenoVyřešeno Souběžně s tím odebrán i jih Slovenska. --OJJ, Diskuse 14. 1. 2018, 15:44 (CET)
  • Další opravdu velmi zajímavá studie je zde [6]. Nemáš k ní náhodou přístup?
    Mám, zkusím něco vytáhnout. --OJJ, Diskuse 13. 1. 2018, 13:01 (CET)
  • VyřešenoVyřešeno Něco málo doplněno. --OJJ, Diskuse 14. 1. 2018, 15:44 (CET)
  • Něco více k morfologii: [7]
    KomentářKomentář Doplněna větší velikost mozkovny. Zbytek ne, protože zaprvé není moc co doplnit a za druhé na to vůbec se svýma šesti dioptriema nevidím, zvětšit to nejde a motá se mi z toho hlava. --OJJ, Diskuse 13. 1. 2018, 13:01 (CET)
    Jestli se ti to blbě čte, mrknu na to taky, ale vpravo nahoře by měly být tlačítka + -, kterými to jde zvětšit podle potřeby. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 1. 2018, 16:18 (CET)

Shrňme to:

ITIS zastává druhový komplex, který zahrnuje všechny létavce z Afriky, Evropy, Asie, Japonska, Indonésie a Oceánie. Analýzy ze začátku prvních let 21. století osamostatnily poddruhy oceanensis a fuliginosus a zařadily k nim východoasijské a australské populace. Formy dasythrix a smitianus jsou někdy považovány za poddruhy M. natalensis, o poddruhu villiersi je nedostatek genetických dat, a proto je nadále řazen pod létavce stěhovavého. Užší smysl tedy zahrnuje netopýry z Evropy, severní Afriky a Malé Asie, kde je navrženo rozdělení na další druh + nejasná forma villiersi, oceanensis zahrnuje oceánské netopýry, fuliginosus asijské a natalensis jihoafrické. Z toho řada autorit i přes iks let stále zastává starší pohled. + jsem se koukal do Cicavců Slovenska, tam je zaznamenán užší pohled až někde po Koreu a Čínu, což považuji za pochybné; jediný zdroj zabývající se užším smyslem, co to píše. --OJJ, Diskuse 30. 12. 2017, 16:03 (CET)

Vachovec1[editovat | editovat zdroj]

Tady bude hodně složité dostat to do přijatelného stavu pro NČ.

Tak ale Zajímavosti i portály mám, elán taky, směle do psaní. :-)

Zatím toto:

  • Přes zimu hibernuje či se může přesunout do letních stanovišť. – Ne. Jak z Kingdona, tak z Grzimka vyplývá, že přinejmenším u evropských kolonií je častým jevem, že v jedněch jeskyních zimují/hibernují (více jižněji) a v jíných se zdržují přes léto. V Grzimkovi (strana 525) je konkrétně zmiňováno, že na jaře migrují až 200 mil na sever, kde se samci oddělí, ale samice s mláďaty vytvářejí letní kolonie o mnoha tisících jedincích.
    • VyřešenoVyřešeno Pravda, dnes jsem to četl, to byla ta nepřesnost. Tak konečně vyřízeno. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 18:16 (CET)
  • Taxonomie: Z textu není patrné, co přesně uvádí ITIS, co IUCN, a co ještě někdo jiný. ITIS zřejmě bere celý komplex jako jeden druh s mnoha poddruhy (s odkazem na 3. vydání sborníku Mammalian Species of rhe World z roku 2005). IUCN zastává ohledně druhu Miniopterus schreibersii "užší" pohled, především východoasijské a australské populace hodnotí jako samostatné druhy, rozdíl je i u afrických populací.
    • VyřešenoVyřešeno Přeformuloval jsem na ITIS nicméně hodnotí formy fuliginosus a oceanensis jako poddruhy, naopak Mezinárodní svaz ochrany přírody zastává užší pohled a tyto formy hodnotí jako samostatné druhy. --OJJ, Diskuse 15. 12. 2017, 11:08 (CET)
  • Výskyt: Kapitola uvádí podrobně výskyt v rámci "užšího pohledu", o výskytu v rámci "širšího pohledu" (druhový komplex), tam kromě obrázku není vůbec nic. Což je dost zásadní problém, zvlášť když jinde v textu je operováno například s australskými netopýry.
    • VyřešenoVyřešeno Uváděla i ten druhový komplex, nyní jsem rozšířil dle dalších zdrojů včetně té Austrálie. Prosím, uznej, zdali je to dostatečné, případně co doplnit. --OJJ, Diskuse 15. 12. 2017, 11:08 (CET)
  • Výskyt: Popsat sklerofylní rostliny jako odolné rostlinstvo je nicneříkající. Odolné vůči čemu?
    • VyřešenoVyřešeno Celé přepsáno. --OJJ, Diskuse 15. 12. 2017, 11:08 (CET)
  • Popis: Ten "nejrychlejší netopýr Evropy" je ve kterém zdroji? Tohle je zrovna údaj, který nutně potřebuje explicitní zdroj.
    • VyřešenoVyřešeno První zdroj za tím. --OJJ, Diskuse 15. 12. 2017, 11:08 (CET)
  • Echolokace: Ta studie týkající se poddruhu M. s. parvipes uvádí průměrnou frekvenci 49,35 ± 4,24 kHz (tj. 49350 Hz). Délka volání/impulsu souhlasí, významná je ale i pauza mezi voláními/impulsy, která činila 96,09 ± 33,84 ms.
    • VyřešenoVyřešeno --OJJ, Diskuse 15. 12. 2017, 11:08 (CET)
  • Chování: Přes zimu tento druh hibernuje (v Evropě od října do března)… – Pokud se nepletu, to platí pouze v nejsevernějších a nejjižnějších oblastech areálu. V tropech a subtropech může být aktivní celý rok (viz i to rozmnožování, kde k odložení implantace dochází právě kvůli hibernaci).
    • VyřešenoVyřešeno Upřesněno a doplněno, že v některých areálech může žít v jedné oblasti celoročně. To myslím stačí. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 18:16 (CET)
  • Rozmnožování: Něco o páření by se nenašlo?
    • VyřešenoVyřešeno Objevil jsem, že je druh polygamní a samec se páří s více samicemi. Pokud myslíš jak to dělají, tak to jsem nenašel. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 18:16 (CET)
  • Rozmnožování: Podle Grzimka (opět strana 525) trvá skutečná březost 115 až 130 dní po implantaci. To odpovídá dalšímu zmiňovanému faktu, že u evropských populací bývá (oproti subtropickým/tropickým) vrh/porod odložen zhruba o 4 měsíce kvůli odložené implantaci. Dohromady to potom dává celkem přesně těch tebou uváděných cca 240 dní.
    • VyřešenoVyřešeno --OJJ, Diskuse 16. 12. 2017, 15:45 (CET)
  • Rozmnožování: Je samice schopná postarat se o dvě mláďata, nebo zvládně jen jedno (čili pokud se narodí dvě, má šanci přežít jen jedno, nebo obě)?
    • KomentářKomentář Nepsali. Nicméně v drtivé většině se rodí jen jedináčci, dopsáno dle Tvé knihy, co jsi mi poslal a za níž Ti děkuji. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 18:16 (CET)
  • Rozmnožování: Svá vlastní mláďata pak mohou mít v jednom roce. Že dosáhnou pohlavní zralosti v jednom roce (ADW, Grzimek) ještě neznamená, že se po dosažení jednoho roku hned rozmnožují. Doporučuji vhodnější formulaci.
    • VyřešenoVyřešeno --OJJ, Diskuse 16. 12. 2017, 15:45 (CET)
  • Nemoci: Doporučuji zamodřit odkazy (minimálně lyssavirus, flebovirus a japonská encefalitida).
    • NevyřešenoNevyřešeno Radši bych byl, aby zamodřil někdo, kdo tomu víc rozumí. --OJJ, Diskuse 16. 12. 2017, 09:47 (CET)
  • Ohrožení: Platí totéž, co u výskytu.
    • VyřešenoVyřešeno Výskyt jsem upravil, v souvislosti s tím je myslím jasné i Ohrožení. --OJJ, Diskuse 15. 12. 2017, 11:08 (CET)
  • Možná jsem to přehlédl, ale chybí info o užitečnosti pro člověka (zmiňuje jak ASW, tak Grzimek).
    • VyřešenoVyřešeno Doplněno. --OJJ, Diskuse 16. 12. 2017, 09:47 (CET)

--Vachovec1 (diskuse) 14. 12. 2017, 01:47 (CET)

@Vachovec1: Zatím kus. Díky! --OJJ, Diskuse 15. 12. 2017, 11:08 (CET)
@Vachovec1: Zas kus. --OJJ, Diskuse 16. 12. 2017, 09:47 (CET)
@Vachovec1: Zas kus. Kterak to vidíš? --OJJ, Diskuse 16. 12. 2017, 15:45 (CET)
@Vachovec1: Zatím hotovo. Tak prosím zkontroluj, hlavně dobře, že jsme podchytili tu reprodukci. Myslím, že to začíná nabývat už docela dobré formy. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 18:16 (CET)

Taxonomii jsem předělal do snad smysluplnější podoby. Nyní článek už vypadá celkem dobře. Vidím, že s Janem řešíte obnrázky, to nechám na vás. Jen ještě jedna připomínka ode mě:

  • V jídelníčku létavce stěhovavého se nacházejí také někteří škůdci, a jejich lovením je prospěšný pro člověka. – Tato formulace se mi příliš nezamlouvá. Šlo by alespoň specifikovat jací škůdci? Podle zroje soudím, že zahradní a zemědělští.

--Vachovec1 (diskuse) 7. 1. 2018, 21:41 (CET)

    • VyřešenoVyřešeno Tos mohl doplnit i ty. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:15 (CET)
  • Je třeba projet článek a (znovu) doplnit nezlomitelné mezery. Vídím, že leckde chybí.
  • …ke stejnému výsledku došly i studie Simmonse z roku 2005 a další; jiní autoři (Meester et al., 1986) však tyto netopýry považují za součást druhu Miniopterus natalensis. – To je zdrojováno Kingdonem (zdroj za následující větou)?
    • KomentářKomentář Ano. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2018, 15:02 (CET)
  • Ve Francii byli pozorováni létavci, kteří urazili okolo 550 km, rekordní zaznamenaná délka migrace u evropských populací činila 833 km.[9] Z Austrálie (pokud se uvažují i poddruhy) pak pochází záznam o migraci dlouhé až 1 304 km. Obvykle je však migrace dlouhá asi 100 km.[16][14] – Tohle je mnou přeformulováno, prosím ověř, zda umístění referencí odpovídá zdrojovaným údajům, případně oprav.
    • Opraveno Vyřízeno. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2018, 15:02 (CET)
  • Btw. tohle je dobrý zdroj, i když se zabývá primárně (možným) poddruhem bassanii: [10]. Jsou tam informace, které zde chybí, a které by šly doplnit (například predátoři, možné hrozby).
    • VyřešenoVyřešeno Něco málo doplněno. I chování bylo zajímavé. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2018, 15:02 (CET)
  • Dále doporučuji k pročtení tuto bakalářku, která shrnuje poznatky o taxonomii druhu M. schreibersii zruba do roku 2007. Z tamních údajů výplývá, že:
    • M. schreibersii jako druhový komplex je zřejmě parafyletický (musely by se do toho zařadit i další druhy jako M. fraterculus, M. inflatus, M. macrocneme a další (s odkazem na Miller-Butterworth et al. 2005).
      • VyřešenoVyřešeno Koukl jsme rovnou na tu studii a uvádí, že je parafyletický, takže doplněno. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2018, 15:37 (CET)
    • Osamostnění východoasijských a australskooceánských populací jako samostatných druhů navrhl už Maeda v roce 1982, další jako Tian na něj jen návázali.
      • VyřešenoVyřešeno Doplněno, že s tím přišel. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2018, 15:37 (CET)
    • M. s. pallidus nebyl jako samostatný druh/poddruh navržen Bilginem 2006, ale daleko dříve. Dočasně však byl považován pouze za mladší synonymum k M. s. schreibersii.
      • VyřešenoVyřešeno Upravil jsem. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2018, 15:37 (CET)
  • Dále doporučuji sehnat si knihu Anděra, M. & Horáček I. Poznáváme naše savce (2. vyd.), Praha: Sobotáles, 2005, 372 str., odkazovanou také ve výše zmíněné bakalářce. Zdá se, že kniha obsahuje některé podstatné údaje týkající se popisu a chování létavce stěhovavého, které by bylo možno převzít sem (viz kapitola 4 zmíněné bakalářky).
    Poslal jsem kolegovi skeny stran, které by ho mohly zajímat. --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 1. 2018, 00:10 (CET)
  • Výše zmíněná bakalářka obsahuje také odkazy na některé další zdroje, které by se pravděpodobně daly využít.
    • KomentářKomentář Našel jsi zajímavou věc .BUde možná dobré nějaké zdroje projít, mohl bys nějaké vytipovat, když jsi ji četl? --OJJ, Diskuse 9. 1. 2018, 15:37 (CET)

--Vachovec1 (diskuse) 8. 1. 2018, 14:03 (CET)

    • @Vachovec1: Oukej, dobré nápady, ale musí to ještě chvilku počkat, do té doby, než si stáhnu ta data z Wi-fi, na níž mám přístup omezeně, z mobilního připojení taková kvanta stahovat nechci, nemám jej tak velké. Dík za pochopení. Jinak Honza Kameníček psal, že by kus té knihy mohl nějak jednoduše sehnat, uvidíme. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 18:11 (CET)
      • Jinak víš, jaký názor na bakalářky má jistý Kameníček. :) Proto hodlám prostudovat spíše ty odkazované studie. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 18:49 (CET)
Whitesachem[editovat | editovat zdroj]

Měl bych pár poznámek.

  • Snažil jsem se text upravit slohově a při čtení jsem si všiml, že je doslova zamořen slovíčkem například, především od kapitoly Chování a dál. To bych doporučoval výrazně zredukovat.
    • VyřešenoVyřešeno pravda. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:25 (CET)
  • Popis: Při letu vypadá podobně jako vlaštovky. Zdroj?
    • KomentářKomentář A víš, že nevím? Buď jsem ho nedoplnil, nebo se někam ztratil. Podívám se do zdrojů, co mám, nebo vyhodím. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:25 (CET)
  • Potrava: Asi jednu setinu procenta z tohoto počtu pak zahrnovaly motýlí larvy. Je to vskutku tak? Jedna setina procenta = jedna desetitisícina z celkového počtu? Navíc larva motýla, není lepší ji nazvat housenkou?
    • KomentářKomentář Co jsme pochopil, tak jedna setina z motýlů. Kouknu na zdroj. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:25 (CET)

Zatím takto --Whitesachem (diskuse) 7. 1. 2018, 22:59 (CET)

@Whitesachem: Re. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 08:25 (CET)
K hlasování[editovat | editovat zdroj]

Jinak kdy to posunem? Už to tu visí přes měsíc a myslím, že už finišujem --OJJ, Diskuse 8. 1. 2018, 09:39 (CET)

@Jan.Kamenicek, Vachovec1: Už se nám to tu zase táhne, myslím, že už by to byla škoda stáhnout. Doukouknete už? --OJJ, Diskuse 17. 1. 2018, 15:31 (CET)