Wikipedie:Nominace nejlepších článků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zkratka:
  • WP:NNČ
    WP:FAC
Gold piece.png

Tato stránka je určena k posuzování článků, které kandidují na zařazení mezi Nejlepší články, ukázky nejkvalitnější práce na české Wikipedii.

Skončené diskuse se přesouvají do archivu, úspěšné články řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články. Stažené nominace se archivují a řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články/Archiv stažených nominací.

Nominace[editovat | editovat zdroj]

„Nejlepšími články“ se stávají články či seznamy (dále jen články) prostřednictvím diskuse wikipedistů na této stránce. Diskuse se může účastnit a články smí navrhovat každý wikipedista včetně neregistrovaných (vystupujících pod IP adresou). Při vyhodnocování hlasování se však v případě pochybností přihlíží především ke kvalitě přednesených argumentů.

Proces nominací koordinují, případné nejasnosti rozhodují a sporná hlasování vyhodnocují pověření wikipedisté z následujícího seznamu (dále pověřenci). Ti také mohou na základě své dohody k seznamu přidávat jména dalších wikipedistů, kteří budou ochotni tuto funkci přijmout.

Seznam pověřenců (chronologicky):

Podněty a dotazy pro pověřence pište na jejich nástěnku.

Požadavky na navrhovatele[editovat | editovat zdroj]

Navrhnout článek může každý wikipedista, měl by ovšem předem zajistit splnění následujících podmínek:

  • Článek skutečně musí být na vysoké úrovni kvality a plnit veškerá relevantní pravidla a doporučení týkající se obsahu. Nejdůležitější jsou shrnuta na této stránce a doporučuje se je před nominací projít a ověřit. Je také vhodné napřed využít recenzní řízení a nominovat článek až když budou připomínky recenzentů vyřešeny. Dále se doporučuje článek před nominací na nějakou dobu zařadit mezi Dobré články, aby se ověřilo, že proti jeho kvalitě nejsou zásadní námitky.
  • Nominující wikipedista musí být připraven a schopen operativně reagovat na námitky diskutujících a průběžně vylepšovat navržený článek podle jejich námětů.

Ukáže-li se, že navrhovatel uvedené požadavky zásadním způsobem neplní, může pověřenec navržený článek vyřadit z diskuse.

O záměru nominovat článek je vhodné informovat jeho nejdůležitější autory, pokud jsou nadále v projektu aktivní. Autory lze zjistit z historie článku nebo pomocí nástrojů jako je tento nebo tento.

Průběh nominace[editovat | editovat zdroj]

Wikipedista navrhující článek založí diskusní stránku (podrobný návod je uveden níže) a stručně zdůvodní nominaci. Pokud článek prošel nominací již dříve, uvede odkazy na příslušný archiv. Je vhodné také zmínit hlavní autory, upozornit na případné recenze a přiblížit téma článku, pokud není úplně jasné z jeho nadpisu.

Po založení nominace se zahajuje diskuse bez hlasování. Ta trvá obvykle aspoň 14 dní, pokud však článek již prošel recenzí nebo byl před nominací alespoň půl roku nepřetržitě zařazen mezi Dobrými články, smí být ukončena již po týdnu. V každém případě se však hlasování smí zahájit až ve chvíli, kdy všechny zásadní a nesporné připomínky z diskuse jsou vyřešeny a text článku je stabilizován. Zahájit hlasování by měl ten, kdo článek navrhl, ale v odůvodněném případě to smí udělat i jiný wikipedista, jsou-li pro hlasování splněny podmínky.

Hlasování doprovázené diskusí trvá obvykle 14 dní, může však být prodlouženo nebo výjimečně i zkráceno. Anonymní IP adresy nesmějí hlasovat, aby se vyloučila manipulace hlasování, avšak mohou se účastnit diskuse. Wikipedista uzavírající diskusi rovněž může odůvodněně vyloučit hlasy těch, kteří buď nesplňují podmínky obvyklých hlasování na Wikipedii (účet založen před počátkem hlasování a alespoň 25 editací v článcích) nebo nepřinášejí žádné či jen zjevně nerelevantní argumenty. Za úspěšnou se obvykle považuje ta nominace, která získá 3/4 hlasů. Při vyhodnocení se významně přihlíží k váze argumentů v diskusi a k tomu, zda byly námitky diskutujících uspokojivě vyřešeny. Zejména v případě, že byla závažně a oprávněně zpochybněna věcná správnost či nestrannost článku, může být hlasování prohlášeno za neúspěšné i v případě, že článek získal dostatek hlasů. V případě neúspěšné nominace se nedoporučuje článek znovu nominovat do doby, než budou vyřešeny jeho zásadní nedostatky, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Vyhodnocení diskuse a hlasování by měl provádět wikipedista, který má zkušenost s tvorbou kvalitních článků a procesem nominace. Sporné případy nesmí vyhodnocovat sám autor ani navrhovatel článku, vhodné je naopak o to požádat někoho z pověřenců. Ten, kdo článek vyhodnotí, by měl zajistit archivaci diskuse a další formality.

Doporučení k hlasování[editovat | editovat zdroj]

  • při hlasování proti se vždy doporučuje uvádět konkrétní důvody, při hlasování pro v případě existence důležitých námitek rovněž; argumenty budou brány v úvahu při vyhodnocení
  • drobné připomínky týkající se např. jedné nebo několika málo pravopisných chyb je lépe řešit vlastní opravou
  • je možno i při hlasování dále diskutovat
  • lidé, kteří hlasovali proti, by měli změnit hlas, pokud již byly opraveny nedostatky, kvůli kterým hlasovali proti (navrhovateli se doporučuje upozornit je na to, pokud se domnívá, že tak učinil)
  • vyřešené připomínky se z diskuse mohou škrtat, nebo lépe odškrtnout (např. s použitím šablon {{Vyřešeno}} nebo {{Ano}}), aby byl přehled, co ještě zbývá k dopracování

Jak navrhnout článek na nejlepší[editovat | editovat zdroj]

Toto je vzor pro fiktivní článek, který by se jmenoval Velký modrák. Je samozřejmě nutno použít skutečné jméno článku, který navrhujete...

Stručný návod[editovat | editovat zdroj]

  1. Do sekce #Diskuse před hlasováním vložte {{/Velký modrák}} a uložte ji
  2. Po uložení se objeví červený odkaz Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák, klikněte na něj
  3. Napište === [[Velký modrák]] ===, zdůvodnění, vložte podnadpis ==== Diskuse ==== a uložte to.
  4. Na začátek diskusní stránky článku (Diskuse:Velký modrák) vložte šablonu {{nnc}}; upozornění na nominaci přidejte na Wikipedie:Portál Wikipedie/Co se děje/Nominace nejlepších článků) a do oznámení nad Posledními změnami.

Podrobnější vysvětlení[editovat | editovat zdroj]

Přidejte do seznamu níže takovýto kód pro vložení obsahu budoucí podstránky „Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák“:

{{/Velký modrák}}

Ten zajistí, že obsah podstránky, jakmile ji založíte, bude vkládán do hlavní stránky nominací. Zatím se kód po uložení (nebo v náhledu) projeví pouze jako červený odkaz. Po kliknutí na něj vytvoříte podstránku pro nominační diskusi vložením textu. Například:

=== [[Velký modrák]] ===
Božský článek, který má vše, co mít má... [[Wikipedista:Viktor Nominátor|Viktor Nominátor]] 10:01, 2. 9. 2008 (UTC)

==== Hlasování ====
===== Pro zařazení =====

===== Proti zařazení =====

===== Diskuse během hlasování =====

==== Diskuse ====
  • Část hlasování se přidá až při jeho zahájení, aby nemátla diskutující

Na začátek diskusní stránky nominovaného článku vložte šablonu {{nnc}}.

Potvrzení[editovat | editovat zdroj]

Neodpovídá-li článek úrovni vyžadované u nejlepších článků a pokusy o nápravu nebyly úspěšné – je vhodné upozornit na vady na diskusní stránce článku, případně kontaktovat jeho hlavní autory, je možné článek navrhnout k potvrzení jeho statusu nejlepšího. Proces potvrzování probíhá stejně jako u nominace, s tím, že založená diskuzní stránka má název {{/Jméno článku (potvrzení)}}, místo šablony {{nnc}} se na diskusní stránku článku vkládá {{nnc - potvrzení|Jméno článku (potvrzení)}} a hlasuje se o „pro potvrzení“ a „proti potvrzení“.

Vyprázdnit paměť serveru
(použijte v případě, že se vám tu ukazují zastaralé verze podstránek)

Hlasuje se[editovat | editovat zdroj]

O těchto článcích se právě hlasuje:

Messier 87[editovat | editovat zdroj]

Jedna z nejhmotnějších galaxií v širším okolí Mléčné dráhy a ústřední člen Kupy galaxií v Panně. Článek prošel recenzí a od listopadu je DČ. --Pepe357 (diskuse) 16. 1. 2019, 13:49 (CET)

Hlasování[editovat | editovat zdroj]

Pro zařazení[editovat | editovat zdroj]
  1. ProPro Pro O některých bodech se dá donekonečna diskutovat, ale nejsme diskuzní fórum, proto zahajuji hlasování. Jsem pro zařazení. --Pepe357 (diskuse) 20. 2. 2019, 13:27 (CET)
  2. ProPro Pro Astronomové to viděli, na anglické Wiki nejlepší článek. Jsem pro. --OJJ, Diskuse 20. 2. 2019, 13:39 (CET)
  3. ProPro Pro Jednoznačně pro.Mirek256 20. 2. 2019, 15:21 (CET)
  4. ProPro Pro. Gumideck (diskuse) 20. 2. 2019, 15:31 (CET)
Proti zařazení[editovat | editovat zdroj]

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Pavouk[editovat | editovat zdroj]

Pár zcela laických připomínek, omlouvám se proto za zcela laický jazyk. Šel jsem jen po smyslu, nekontroloval jsem vůbec zdroje, zda v nich je to, co tvrdí článek.

  • obecně: všechny obrázky, grafy, schémata by měly mít (kvalitní) popisek na Commons. Čím podrobnější, tím lepší!
VyřešenoVyřešeno Doplněno
  • popisek obrázků pro čtečku/nevidomé (alt) by měl popisovat, co je tam vidět. Např "M87 obklopuje spousta dalších menších i úplně drobných galaxií" není moc popis pro nevidomého.
VyřešenoVyřešeno To je asi věc názoru. Popisky jsou a klidně je můžeš vylepšit.
  • jeden ten samý obrázek na stránce stačí (tedy to není asi pravidlo, ale přijde mi to logické). M87_jet.jpg je tam 2x
VyřešenoVyřešeno To je záměr. Výtrysk je hlavním znamením této galaxie. Další vhodný obrázek jsem nenašel, tak jsem aspoň upravil popisek, aby čtenář měl důvod se na něj znovu podívat v jiném světle.
  • co nejvíce grafů a schémat v češtině. (Ty ve křivkách, svg, lze počeštit velmi snadno, ostatní o něco málo pracněji.) A k tomu navíc (nebo paralelně) vše dobře popsané. Např: HubbleTuningFork.jpg je obrázek asi anglicky, popisek menší až malý a (bohužel) na Commons není v češtině žádný. Nelze tak dobře pochopit, co a proč na schématu je. Týká se i ostatních ((Virgo constellation map.svg je tam např. jakýsi virgo cluster, ale nikde není vysvětleno)
VyřešenoVyřešeno Upraveno
  • všechny pojmy, zkratky, které nevedou na příslušný článek nejlépe v textu nějak, i stručně vysvětlit. Jinak text není pro laika přiměřeně srozumitelný - závazné pravidlo pro nej článekm, např. poziční úhel, PGC, Arp, High Energy Astronomy Observatory 1, větve červených obrů, fotoionizace, ultra pevných trpaslíků, rádiové laloky (???)...
VyřešenoVyřešeno Třeba ultra pevní trpaslíci jsou vysvětleni následujícími větami, to je výstřel do prázdna.
  • Věta nemá začínat číslem, je to na více místech článku. Např "7. července 1967", když už musí být tak jako "Dne 7. července..."
VyřešenoVyřešeno Upraveno
VyřešenoVyřešeno Upraveno
  • (úvod) výtrysku plazmatu, který vychází z jejího středu; dále se píše, že ve středu (uprostřed) je černá díra. Takže jde o nějaké např. kvantové vypařování? Protože dle OTR to je nemožné.
VyřešenoVyřešeno Je to pouze úvod, v odstavci o výtrysku je to vysvětleno.
  • (historie) "V následujícím roce se v této galaxii ukázala supernova, ale nebyla pozorována přímo, až v roce 1922 ji na fotografických snímcích zpětně dohledal ruský astronom Innokentij Balanovskij." Nechápu, v roce 1919 se ukázala, ale nebyl vidět. Tedy, že v roce 1919 vybuchla a zpětně byla detekována v roce 1922 a nebo byla už v roce 1919 pozorována nepřímo (=ukázala se)?
VyřešenoVyřešeno Upraveno
  • (historie) úvodní 2 nadpisy nemají nadpis, tedy je beru jako shrnutí celé kapitoly, ale možná to tak jiní nechápou.
VyřešenoVyřešeno To je nesmyslná pavoukovina.
  • v kapitole je několikrát použít pojem mlhovina (bez vysvětlení a prokliku). Definici čtu "Mlhovina je mezihvězdné mračno prachových částic a plynů. " (ostatní je zastaralé), to však je v kontextu článku zcela divné.
VyřešenoVyřešeno Proklik tam je, vysvětleno též.
  • "a šířku 2″" úhlovou velikost (v minutách) si představit dovedu, ale jak se liší od šířky (také v minutách)?
VyřešenoVyřešeno Oblečeno do neprůstřelné vesty.
  • "Výzkumný ústav Námořnictva Spojených států amerických v roce 1966 vypustil raketu Aerobee 150, která v souhvězdí Panny objevila " na první i druhé čtení to znamená, že ta raketa doletěla do souhvězdí Panny :-)
VyřešenoVyřešeno To je nesmyslná pavoukovina.
  • katalogu zvláštních galaxií (Atlas of Peculiar Galaxies); pomocí spektrografu slabých objektů (Faint Object Spectrograph) -proč je najednou v závorce asi to samé v cizím jazyce. Jinde to není.
VyřešenoVyřešeno Jsou to původní anglické názvy, pod kterými se dají tyto počeštěné názvy lépe dohledat.
  • "změřena úhlová rychlost ionizovaného plynu v disku uprostřed M87" první výskyt pojmu disk v článku. Nechápu. Plyn je v disku? Ale v jakém disku? A co to je disk?
VyřešenoVyřešeno Upraveno
  • "Po korekci aberace Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 1993 byla pomocí": dle mě není jasné, k čemu je ten rok 1993: kdy opravili dalekohled nebo kdy byla změřena rychlost plynů?
VyřešenoVyřešeno To není pro podstatu článku vůbec důležité.
  • Naměřené hodnoty určily hmotnost ústřední černé díry na 2,4 miliard slunečních hmotností s nejistotou 30 %. A žádné novější měření/výzkum popsán v kapitole historie není. Ale níže je, že ústřední č. díra je " (3,4 ± 0,8) × 10^9 až (6,6 ± 0,4) × 10^9 " hmotnosti slunce. To je více.
VyřešenoVyřešeno Doplněno
  • (viditelnost) "Při svojí hvězdné velikosti 8,6", v infoboxu je "zdánlivá magnituda". To je asi totéž, že? Ale musí mít laik v článku nutně směs synonymních pojmů? Dle mě jen zesložiťuje chápání.
VyřešenoVyřešeno Sjednoceno
  • " malými dalekohledy o průměru 60 mm." čtu článek dalekohled, ale tam moc o průměru není.
VyřešenoVyřešeno Není co upravovat, je to myšleno přesně takto.
  • "rozměr 45″." To mě přijde matematicky i fyzikálně nepřesné. Co to je rozměr?
VyřešenoVyřešeno Upraveno
  • "který výtrysk pozoroval očima ... který jej pozoroval pomocí Hookerova dalekohledu" Tak tedy očima nebo dalekohledem? A co je ten "Hookerův dalekohled"?
VyřešenoVyřešeno To je nesmyslná pavoukovina, viz diskuzi níže.
  • "americký astronom Otto Struve" > v článku o něm je "ukrajinsko-rusko-americký astronom." Není to příliš zjednodušení jen na občana USA?
VyřešenoVyřešeno Podle mě není
  • (vlastnosti) "velikost lineárního rozložení " nemá být velikostI? Jinak mě věta moc nedává smysl.
VyřešenoVyřešeno Upraveno podle zdroje
  • "ale M87 je sféroid", tedy dle článku je to elipsoid, prostorový útvar. V úvodu je však "má M87 jednotvárný eliptický tvar", elipsa je však dvojrozměrná, tedy bych to chápal, že má galaxie má tvar přibližně ploché elipsy, to je, dle mě, zcela v rozporu s tím elipsoidem.
VyřešenoVyřešeno Nebudeme eliptické galaxie přejmenovávat na sféroidní galaxie.
  • "v místní části vesmíru" to nechápu, v jaké že místní části?
VyřešenoVyřešeno Místní část vesmíru se od sousedních a vzdálených liší tím, že v ní sídlíme. Myšleno na škále galaxií, jak naznačuje první půlka věty.
  • " pouze jedna šestina její hmotnosti je tvořena hvězdami, které vyzařují energii." Tedy chápu, že zbytek nevyřazuje energii. Nemůže to být ani temná hmota (ta vyzařuje gravitační vlny a ty, prý, přenášejí energii), tak je ten zbytek jsou tedy třeba černé díry?
VyřešenoVyřešeno Temná hmota vyzařuje energii pouze pokud má kvadrupólový moment, nikoli sama o sobě. Takže ten zbytek může být temná hmota v jejím halu, což je popsáno v odkazovaném zdroji.
  • " Celková hmotnost M87 může být 200 " >dle současných poznatků je m asi 200x více než mléčná dráha?
VyřešenoVyřešeno Upraveno
  • " (HI, HII), helia (HeI), kyslíku (OI, OII, OIII), dusíku (NI), hořčíku (MgII) a síry (SII)" To je běžný, spisovný zápis? Nebo nějaký slang, argot?
VyřešenoVyřešeno Spektroskopický zápis, upřesněno
  • pokud přijmu hru se zápisem, tak ve větě výše je "různých iontů, například vodíku (HI, HII), helia (HeI), kyslíku (OI...", tedy iont, elektricky nabitá částice, liší se počet protonů a elektronů. Ale OI je tedy neutrální, jak může být ionizovaný? Níže je "Čáry slabě ionizovaných atomů (jako je neutrální atomový kyslík OI) ", co to je tedy slabě ionizovaný?
VyřešenoVyřešeno Upraveno
  • "Pomocí dalekohledu Very Large Telescope byl zkoumán pohyb přibližně 300 planetárních mlhovin " není česky lepší "Dalekohled Very Large Telescope prozkoumal pohyb přibližně 300 planetárních mlhovin..."
VyřešenoVyřešeno Dalekohled někdo řídil.
  • "mladších modrých hvězd" jako, že hvězdy, když se na ně díváme, jsou modré?
VyřešenoVyřešeno Jiné zase červené. Planetární mlhoviny jsou třeba zelené. Je to krása pozorovat.
  • "nedokončeného smíchání pohlcené galaxie " nechápu, jak se galaxie smíchá? Něco jako dvě barvy?
VyřešenoVyřešeno Pro ty, kdo neví, je tam zdroj a odkaz na fázový prostor.
  • (části galaxie) "Nejnovější odhady hovoří dokonce o..." Vyhýbavý čas. Vzhledem k proměně parametrů by vždy měl být čas, ke kterému si to (někdo) myslel, počítal.
VyřešenoVyřešeno Doplněno
  • "přebytek záření na vlnových délkách" komu záření přebývá?
VyřešenoVyřešeno Galaxii M87
  • "Přehlídka z roku 2006 provedená" To se říká přehlídka?
VyřešenoVyřešeno Ano
  • "účinný poloměr"?
VyřešenoVyřešeno Doplněno
  • " Ve vzdálenosti do 3 kpc" všude jinde jsou parseky převedeny i na světelné roky, zde však ne.
VyřešenoVyřešeno Oblečeno do neprůstřelné vesty
  • " stovka ultra pevných trpaslíků (ultra-compact dwarfs)." proč ta angličtina?
VyřešenoVyřešeno Původní termín, viz výše
  • (výtrysk) "2,6 ly". Bum, najednou tato zkratka, ly. Jednotka není v SI, není ukotvena v češtině. Jak bylo předtím v textu vždy důsledně uváděno "světelný rok", tak mě to přišlo srozumitelnější a přehlednější.
VyřešenoVyřešeno Sjednoceno
  • "se odhaduje na 5,1 × 10^56 erg" je nutné tato jednotka, která je ze systému, jež se používal v letech 1874-1889? Má to nějakou encyklopedickou hodnotu?
VyřešenoVyřešeno Bez této jednotky se to ve zdroji těžko dohledává
KomentářKomentář A nejde to prostě jen přepočítat a napsat: "Celková energie těchto elektronů se odhaduje na 5,1×1049 Joulů neboli 3,2×1068 eV" Přepočet, snad, není vlastní výzkum. Když si přeložím větu z USA "leží 10 mil od..", tak taky do české verze článku napíšu "leží 16 km od...". --Pavouk (diskuse) 20. 2. 2019, 11:05 (CET)
Ano, jde to prostě přeložit, ale mám pár výmluv, proč to nedělat. Pokud to někdo bude chtít ověřit ve zdroji, bez ergů to těžko najde. Dále je to v originálním anglickém článku, který jsem překládal a který má statut NČ. Tato jednotka je udaná i u Galaxie v Trojúhelníku, která je na české wikipedii DČ. Tato jednotka není úplně mrtvá, viz třeba databázi NED, sekce "Quick Look Photometry". --Pepe357 (diskuse) 20. 2. 2019, 12:17 (CET)
  • "To je přibližně 10^13 krát energie vydávaná každou sekundu Mléčnou dráhou", kdyby si to upravil na mírně jiný případ a nahradil slovo 10^13 slovem třeba dva: "To je přibližně dvakrát energie vydávaná každou sekundu Mléčnou dráhou". To buď nechápu, nebo to nezní dobře česky.
VyřešenoVyřešeno Snad přepsáno do češtiny
  • což se odhaduje na 5 × 10^36 Joule." taky mě ta vazba zní divně.
VyřešenoVyřešeno Skloněno
  • " nedosahují relativistických rychlostí" nejde napsat, něco jako "jejichž rychlosti se neblíží rychlosti světla" Jinak bude nutné prolinkovat a vysvětlit, co to je ta relativistická rychlost
VyřešenoVyřešeno Upraveno
  • "obří černá díra vyvrhuje hmotu v proměnné míře. " fakt černá díra vyvrhuje hmotu? (A nejen gravitační vlny? když se sráží dvě takové)? článek černá díra o vyvrhování hmoty nepíše.
VyřešenoVyřešeno Vyvržená hmota jsou vlastně drobky po snězení větších soust. Uvolněná energie tyto drobky urychlí a ony odletují. Představ si to jako stravování u malých dětí, to je podobný jev.
  • (okolí) "rentgenové záření, jehož teplota" Teplota záření? Co to je?
VyřešenoVyřešeno Upraveno
  • "z náhlého zakončení vnějšího hala M87", odkazovaný článek říká: "Halové jevy, zkráceně halo, jsou optické úkazy, které vznikají odrazem či průchodem slunečních respektive měsíčních paprsků drobnými ledovými krystaly v atmosféře. " Tedy v okolí M87 je atmosféra a ledové krystaly? Je to dobře, nebo je definice ve článku o halo nedostatečná a nebo text zde je nepřesný?
VyřešenoVyřešeno Někdo mi tam přidal špatný odkaz, opraveno
  • (závěrečné sekce) Není k tématu žádná literatura (tištěná)? Něco i v češtině?
VyřešenoVyřešeno Chceš k tématu něco v češtině, ale to, co tam už je, ti není dost dobré? V knihovně jsem na nic dalšího nenarazil.
VyřešenoVyřešeno Je to prostě odkaz
KomentářKomentář Doporučení Wikipedie:Externí odkazy radí, se vždy ptát, zda je odkaz "užitečný, kvalitní, reprezentativní ". Aneb, proč by člověk měl skočit na danou externí stránku. Za mě, když tam není nic rozšiřujícího, nic co informace nerozvede, tak je to zbytečné a do článku to nepatří. A je jedno, v jakém je to jazyce (viz níže vaše zdůvodnění, že jde o český odkaz), pravidla jsou stále stejná. --Pavouk (diskuse) 20. 2. 2019, 11:05 (CET)
Pavouku!! Všechny tři rozporované odkazy mi přijdou "užitečné, kvalitní a reprezentativní" a počet odkazů mi přijde přiměřený danému tématu, takže kromě rozšíření daného tématu je jejich vlastností zejména jejich kvalita. Dva z nich jsou navíc psané česky, což je podle zmíněného Doporučení důvodem k jejich přednostnímu zařazení mezi odkazy. Odkaz na Hubblesite.org je tam kvůli tomu, že je zdrojem důležitého obrázku, který je v článku dokonce dvakrát (řešeno výše), a popisuje roli magnetického pole při utváření paprsku a vzniku synchrotronového záření. Dále popisuje, jakým přístrojem a na jakých vlnových délkách byl snímek pořízen, včetně autorského týmu. Pokud měla NASA k M87 co říci, učinila tak na této stránce.
Zdroj obrázku je uveden u toho obrázku, to stačí. A u toho obrázku [1] je i odkaz, kde jsou ony rozšiřující informace. Pokud je důležitý popis, jak obrázek vznikal, má to - pochopitelně - být u toho obrázku; jasně, že i v češtině. Popis obrázků přeci může být i delší, se zdroji a s podrobným vysvětlením, třeba [2]. --Pavouk (diskuse) 20. 2. 2019, 12:47 (CET)
  • "KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Panna [online]" v čem odkaz rozšiřuje daný článek?
VyřešenoVyřešeno Je to český odkaz
KomentářKomentář Odkazovaný článek hezky popisuje, jak vzniká výtrysk hmoty u černé díry, takže kdyby jste si ho Pavouku přečetl, možná mohlo odpadnout několik předchozích dotazů a já se mohl věnovat něčemu užitečnému. Odkazovaná stránka navíc popisuje i Kupu galaxií v Panně, úlohu M87 v ní a také další členy Kupy. Pro mě rozhodně důvod k přidání.
  • "NASA - APOD. Astronomický snímek dne - M87: Eliptická galaxie s výtryskem" v čem rozšiřuje článek?
VyřešenoVyřešeno Je to český odkaz
KomentářKomentář Prostě další pěkná fotka této galaxie, na které je hezky vidět výtrysk, jeho směr a jeho relativní velikost v rámci celé galaxie, což mimochodem není zřejmé z žádného obrázku v článku. Pro mě rozhodně důvod k přidání.

--Pavouk (diskuse) 17. 1. 2019, 00:42 (CET)

Pavouk 2.[editovat | editovat zdroj]

Ještě k tvrzení "ruský astronom Innokentij Balanovskij", ruská i ukrajinská Wiki uvádí "sovětský". Narozen v Čerkasy, dnes Ukrajina, tehdy Kyjevská gubernie, část Ruského impéria. Tak buď se narodil už jako Rus, přijal ruskou etnicitu, zůstal Ukrajincem (jestli to šlo?) a nebo lze snad psát že byl Sovět, když za SSSR působil. --Pavouk (diskuse) 17. 1. 2019, 01:52 (CET)

VyřešenoVyřešeno Snažil jsem se s tím nějak poprat. Díky za recenzi. --Pepe357 (diskuse) 30. 1. 2019, 16:30 (CET)
Okomentovány jednotlivé body. --Pepe357 (diskuse) 20. 2. 2019, 10:36 (CET)
Mirek256[editovat | editovat zdroj]
  • Okrajové části galaxie dosahují vzdálenosti až 150 kiloparseků (490 tisíc světelných let) od jádra a v této vzdálenosti náhle končí, pravděpodobně působením jiné blízké galaxie. jaké působení jiné galaxie?
OtázkaOtázka Je to úvod, věc je podrobněji vysvětlena na dvou dalších místech, takže bych to v úvodu více nerozváděl. Nebo?
  • dohledal sovětský astronom Innokentij Balanovskij. musí zde být sovětský?
OtázkaOtázka Na to, že jde o bezvýznamného a pouze okrajově zmíněného vědce, je zde už podruhé probírána jeho národnost. Původní článek psal „ruský“, Pavouk ho chtěl předělat na „sověta“, teď ho zase budeme stěhovat do Ruska. Třeba Mikoláš Aleš byl podle mě spíš český než rakousko-uherský malíř, ale nechme tady sověta sovětem. Já bych to neřešil.
  • v té době to byla jediná eliptická galaxie, ve které byly rozeznány jednotlivé hvězdy, ale Hubble poznamenal, že v takové vzdálenosti se nedá určit, zda jde o kulové hvězdokupy nebo opravdu o jednotlivé hvězdy. ve vzdálenosti 50 niliónů světelných let by musela mít jakou absolutní jasnost? a kulová hvězdokupa je trošku více přeci jen
VyřešenoVyřešeno Správná připomínka! Přepracováno.
  • o je přibližně 1013krát větší množství energie, než jakou vydávaná každou sekundu Mléčná dráha, vydávaná?
VyřešenoVyřešeno Pozůstatek z předchozí úpravy. Opraveno.

To je ode mne vše.Mirek256 7. 2. 2019, 15:48 (CET)

Díky za recenzi. --Pepe357 (diskuse) 12. 2. 2019, 10:15 (CET)
Hlasování[editovat | editovat zdroj]

@Pepe357, Pavouk: Myslíte si, že je možné posunout do hlasování? Možná by měl vidět ještě nějaký odborník, @Mirek256:. OJJ, Diskuse 7. 2. 2019, 14:38 (CET)

Pokud nebude mít Mirek připomínky, jsem pro hlasování. --Pepe357 (diskuse) 7. 2. 2019, 14:42 (CET)
Chápu to tak, že jste vzal všechny mé návrhy a kde není změna, tak jste je nepřijal? (Já jsem zvyklý, že se komentáře vypořádají bod po bodu, stačí stručnou fajfkou, aby to bylo jasné. A co se nepřijme, to se zdůvodní, či se dá komentář. Viz např. Diskuse:Orangutan. Něco ode mne byly nejen řečnické otázky, například: jaká je encyklopedická hodnota jednotky erg? Dle mě spíše zatemňuje a zhoršuje čtení, než zjasňuje a usnadňuje.--Pavouk (diskuse) 7. 2. 2019, 17:11 (CET)
Kde není změna, tam jsem je nepřijal, nebo považoval za řečnické otázky. Já jsem totiž pro změnu zvyklý, že recenzující se snaží trochu vcítit do daného tématu a nepotřebuje detailně vysvětlovat každý obrat, který se v daném oboru používá - třeba "přehlídka oblohy". Dle mě to spíše zatemňuje a zhoršuje čtení, než zjasňuje a usnadňuje.
Pojďme si zahrát takovou hru, zkusme formulovat větu tak, aby byla jednoznačně pochopitelná i laikovi: "Výzkumný ústav Námořnictva Spojených států amerických v roce 1966 vypustil raketu Aerobee 150, která v souhvězdí Panny objevila"
Můj pokus: "Výzkumný ústav, tedy cílené uspořádání vědců, Námořnictva Spojených států (myšleno Spojených států amerických - neplést si se Spojenými státy mexickými, brazilskými, venezuelskými, evropskými, apod.), což je společnost lidí pracujících na lodích patřících velké zemi, která sídlí na pevnině za velkým oceánem, v roce 1966 po narození Krista (smluvní hodnota, jeho přesné datum narození není jisté) vypustil raketu (uvedl do pohybu směrem vzhůru věc podobnou letadlu, ale létající ještě mnohem výše nad zemský povrch) Aerobee 150 (fakt nevím jak vysvětlit), která směrem, jím je za vhodných okolností na pozemské obloze vidět obrazec hvězd, který našim pradávným předkům připomínal prastarou mýtickou postavu a pojmenovali jej souhvězdí Panny, zachytila lidskému oku neviditelné vlnění"
Opravdu chceme takovou Wikipedii? Nejsme právníci. Jsem pro zachování rozumného (!) množství komentářů, ale všeho s mírou. Opravdu musím laikovi vysvětlovat průměr dalekohledu? A mám do toho přidat i centrální zastínění sekundárním zrcátkem u Newtonovy konstrukce? Třeba u mezi NČ nedávno přidané Toscy, bych si jako laik nechal v prvním odstavci vysvětlit pojmy dějství, premiéra (Babiš?), Teatro Constanzi (nedá se to přeložit do češtiny?), invaze, dramatické a lyrické árie. --Pepe357 (diskuse) 8. 2. 2019, 10:09 (CET)
@Pepe357: 100% souhlas. OJJ, Diskuse 9. 2. 2019, 11:19 (CET)
@Pavouk: echo. --Pepe357 (diskuse) 15. 2. 2019, 06:46 (CET)
Pánové (a popř. dámy) něco konstruktivního, co není jen řečnická otázka? Konstruktivní připomínky k Tosce uvítám, nezříkám se spoluodpovědnosti za to dílko, rád zapracuji či něco vysvětlím. Snažím se řídit kromě pravidel pro NČ/DČ i Nápověda:Vnitřní odkazy, uznávám že ne vždy asi důsledně. Ke galaxii: "v roce 1966 Halton Arp" -aspoň něco o něm, "Podle Yerkeské klasifikace galaxií", " vytváří rádiové laloky" a možná ještě pár nevysvětlených pojmů v článku bez příslušného odkazu. Není ten lalok vlastně galaxie? V anglické podobě vede odkaz na článek o galaxii (existuje v desítkách jazykových verzí, ale ne česky). Můžete se na mě zlobit, ale doposud jsem si ohledně dalekohledů myslel, že to, o tom, co je vidět, rozhoduje hlavně zvětšení a nikoliv průměr. Tak jsem se osmělil napsat, že se mi věta "malými dalekohledy o průměru 60 mm." nezdá. Rozhodně jsem nemyslel, že by čtenář a já nevěděl, co je průměr. (Anglický článek uvádí " using a small telescope with a 6 cm (2.4 in) aperture" - každý, já rozhodně ne, nemusí vědět, že to je vlastně to samé, že to lze takto přepočíst.) --Pavouk (diskuse) 19. 2. 2019, 17:08 (CET)
K čemu nám je řízení se pravidly bez zdravého rozumu? Výsledek jsem nastínil na příkladu výše. Kdo má rozum, pochop. Podle OJJova přitakání soudím, že nejsem úplně vedle. Konstruktivní přístup bych si vyžádal od tebe Pavouku. Dvakrát čti a jednou piš, kdo se pak má probírat hromadou zbytečných otázek. Třeba Hookerův dalekohled je vysvětlen hned o dvě slova dál pomocí observatoře Mount Wilson. To stejné Struveho pozorování výtrysku očima: Je to myšleno tak, jak je to napsáno, tedy Struve byl prvním člověkem, který výtrysk pozoroval očima, a to pomocí velkého dalekohledu. Pak jej pozorovali i amatéři s velkými dalekohledy, tedy opět člověk pomocí dalekohledu.
Pavouku, zkusím se tedy probrat tou haldou více či méně místných otázek z tvojí recenze (některé jsou opravdu věcné, ty jsem už opravil a poděkoval za ně), ale propříště poprosím, aby ses krotil, nebo se neznám! --Pepe357 (diskuse) 20. 2. 2019, 08:55 (CET)

Diskuse před hlasováním[editovat | editovat zdroj]

Diskuse o nominovaných článcích. Před postupem do hlasování musí být vyřešeny všechny zásadní námitky.

Carmen[editovat | editovat zdroj]

Překladový článek z anglické Wiki jedné z nejuváděnějších oper. Prošel doplněním, korekturami @Zbrnajsem, RomanM82: a recenzním řízením. Přidán i "český" kontext. Je už delší dobu celkem stabilní. --Pavouk (diskuse) 27. 1. 2019, 23:38 (CET)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Chce to předvším českou recepci dovést dále než do roku 1884. Také je potřeba vylepšit překlad - například česky není Micaëla, ale Micaela.--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 2. 2019, 23:01 (CET)

KomentářKomentář Micaëla kolísá, třeba v Brně je v poslední inscenaci Carmen psána s přehláskou [3] (ale klidně lze změnit, či uvést, že se používají obě podoby jména). Recepce v českých zemích: máte na mysli nějaké konkrétní inscenace, které by se ve článku měli zmínit? Jež by byly pro článek tak encyklopedicky významné a jde tedy říci, že v textu chybí? --Pavouk (diskuse) 11. 2. 2019, 13:59 (CET)
Micaelu jsem přidal do poznámky pod čarou. --Pavouk (diskuse) 11. 2. 2019, 14:09 (CET)
V Brně pochopitelně píší Micaelu s přehláskou, protože operu nastudovali francouzsky, a tak používají i francouzský pravopis. Recepcí myslím inscenace aspoň na hlavních českých scénách (kdo nastudoval, kdy a kde, s jakým orchestrem a zpěváky, odkdy dokdy se to uvádělo, kolik bylo celkem repríz), dále nahrávky, důležité kritické ohlasy, knihy o opeře a jejím autorovi, překlady libreta do češtiny a zkrátka vůbec vše podstatné o této opeře na našem území. Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 2. 2019, 21:01 (CET)

Aloe pravá[editovat | editovat zdroj]

Článek již prošel podrobnou recenzí na DČ (zařazen 17.12.2014). Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 2. 2019, 14:21 (CET)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Mesiáš (Händel)[editovat | editovat zdroj]

Článek prošel recenzí, byl nějakou dobu jako DČ, anglická předloha je nositelem titulu nej článek.--Pavouk (diskuse) 11. 2. 2019, 14:15 (CET)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Článek je velmi důležitý a děkuji všem, kdo na něm pracovali. Nicméně včera jsem náhodou porovnal prvních pár vět s originálem a našel hned několik hrubých překladatelských chyb. [4] Nečetl jsem dále, ale pokud je zbytek jen zpola tak špatný jako úvod, tak ten článek nemá ani na DČ, natož na NČ.

Problém podle mě souvisí s naším systémem recenzí. Recenzenti jako zde RomanM82 si všimnou, že s překladem není něco v pořádku. Dají pár příkladů chyb, ty jsou opraveny, ale nikdo systematicky text neprojde větu po větě, jak je v takovém případě potřeba. Tím tu vzniká plno Dobrých a Nejlepších článků, které prošly recenzemi a hlasováními, ale vykazují hrubé jazykové a překladatelské chyby - tohle bohužel není žádná výjimka. Musíme najít nějaký mechanismus, který zaručí, že se to nebude stávat. Na autorovi překladu to nechat nelze, protože každý dokáže svůj překlad vylepšit jenom do míry svých překladatelských a češtinářských schopností, ale ne nad ni. Na Wikipedii samozřejmě nepůsobí jen profesionálové s jazykovědným vzděláním, ale hlavně amatéři, a ti potřebují mnohem víc pomoci, aby svůj text dostali na profesionální úroveň, než je jenom pár poznámek recenzentů. Tedy systematickou redaktorskou práci s textem, jaká je obvyklá v nakladatelstvích. To jim pak zároveň může pomoci se zlepšit, protože jde o dobrou zpětnou vazbu. Jak to ale zajistit personálně a procesně?--Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 2. 2019, 20:40 (CET)

Problém asi je, jak donutit dělat zadarmo vysoce kvalifikovanou práci na úrovni, která není v Česku stále standardem ani v komerční literatuře.--RomanM82 (diskuse) 11. 2. 2019, 21:49 (CET)
Pravděpodobně nikoho nedonutíme. Buď to někdo udělá zdarma, nebo je potřeba zajistit, aby se puzzlík na článku neobjevil. Na úroveň DČ by tam neměly být aspoň hrubé chyby a na NČ by překlad měl mít v zásadě profesionální kvalitu. A to by se mělo ohlídat a zároveň vybídnout ty, kdo jsou toho schopni, aby provedli pořádnou korekturu. Protože když je v článku řekněme 10 chyb a recenzenti si všimnou tří, tak tam těch sedm zbývajících zůstane i po opuzzlíkování a je malá šance, že si jich pak někdo všimne a opraví je.--Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 2. 2019, 22:03 (CET)
Prostě jsou recenze a recenze. Podobně jako literatura na konci článku je krok správným směrem, ale nenahradí řádkové reference, tak ani recenze, která se zaměří na několik míst a přidá pár obecnějších návrhů bude jinde než recenze, která projde text několikrát slovo od slova, srovná text s ostatními jazykovými verzemi a dostupnou odbornou literaturou. A to i časově. Takže (třeba i pro další rozlišení DČ a NČ) by u NČ už chtělo mít ty podrobné odbornější recenze, ale u DČ holt ne. Přemýšlet nad zlepšením procesu můžeme, ale netrápil bych se tím, dokud konvergujeme dobrým směrem.
Napadá mne jen, v případech, kdy sám autor řekne, že si není jistý překladem, nebo někdo v nějaké části najde nějaké překladatelské kotrmelce, zaměřit se právě na kontrolu překladu. Nad nějakými překlepy a čárkami třeba čtenář mávne rukou, ale zmršený překlad mu může dodat úplně opačnou informaci. --13. 2. 2019, 21:47 (CET), Utar (diskuse)
P.S.: Tady diskuze pokračovala, na WP:Q ne, tak jsem napsal sem. Ale jestli budeme pokračovat dál, tak bych se tam přesunul. Asi s celou sekcí.
Také by bylo dobré, aby někdo autorovi otevřeně řekl, že si vůbec nemá být jistý překladem a/nebo jazykovou úrovní. To obvykle není tak těžké poznat, stačí odebrat a prozkoumat pár vzorků textu. Tady u Mesiáše třeba to bylo jasné po prozkoumání necelých prvních dvou odstavců. A pokud se to řekne, tak aby se napřed sháněla ta důkladná recenze, a až pak se uvažovalo o zařazení článku do DČ / NČ.--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 2. 2019, 22:04 (CET)

Náměty[editovat | editovat zdroj]

Rád bych poprosil, aby se do článku podrobněji doplnila recepce Mesiáše na českém území. Kdo to tu nastudoval, nahrál, uváděl...

Dále by mě zajímalo, proč jsou žalmy v libretu uváděny podle BCP, zatímco zbylé biblické texty byly brány z KJV. Pokud jsem něco nepřehlédl, tak to v článku vysvětleno není.--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 2. 2019, 23:09 (CET)