Wikipedie:Nominace nejlepších článků

Tato stránka je určena k posuzování článků, které kandidují na zařazení mezi Nejlepší články, ukázky nejkvalitnější práce na české Wikipedii.

Skončené diskuse se přesouvají do archivu, úspěšné články řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články. Stažené nominace se archivují a řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články/Archiv stažených nominací.

Nominace

„Nejlepšími články“ se stávají články či seznamy (dále jen články) prostřednictvím diskuse wikipedistů na této stránce. Diskuse se může účastnit a články smí navrhovat každý wikipedista včetně neregistrovaných (vystupujících pod IP adresou). Při vyhodnocování hlasování se však v případě pochybností přihlíží především ke kvalitě přednesených argumentů.

Proces nominací koordinují, případné nejasnosti rozhodují a sporná hlasování vyhodnocují pověření wikipedisté z následujícího seznamu (dále pověřenci). Ti také mohou na základě své dohody k seznamu přidávat jména dalších wikipedistů, kteří budou ochotni tuto funkci přijmout.

Seznam pověřenců (chronologicky):

• Faigl.ladislav (diskuse)
• Jan Polák (diskuse)
• OJJ (diskuse)

Podněty a dotazy pro pověřence pište na jejich nástěnku.

Požadavky na navrhovatele

Navrhnout článek může každý wikipedista, měl by ovšem předem zajistit splnění následujících podmínek:

• Článek skutečně musí být na vysoké úrovni kvality a plnit veškerá relevantní pravidla a doporučení týkající se obsahu. Nejdůležitější jsou shrnuta na této stránce a doporučuje se je před nominací projít a ověřit. Je také vhodné napřed využít recenzní řízení a nominovat článek až když budou připomínky recenzentů vyřešeny. Dále se doporučuje článek před nominací na nějakou dobu zařadit mezi Dobré články, aby se ověřilo, že proti jeho kvalitě nejsou zásadní námitky.
• Nominující wikipedista musí být připraven a schopen operativně reagovat na námitky diskutujících a průběžně vylepšovat navržený článek podle jejich námětů.

Ukáže-li se, že navrhovatel uvedené požadavky zásadním způsobem neplní, může pověřenec navržený článek vyřadit z diskuse.

O záměru nominovat článek je vhodné informovat jeho nejdůležitější autory, pokud jsou nadále v projektu aktivní. Autory lze zjistit z historie článku nebo pomocí nástrojů jako je tento nebo tento.

Průběh nominace

Wikipedista navrhující článek založí diskusní stránku (podrobný návod je uveden níže) a stručně zdůvodní nominaci. Pokud článek prošel nominací již dříve, uvede odkazy na příslušný archiv. Je vhodné také zmínit hlavní autory, upozornit na případné recenze a přiblížit téma článku, pokud není úplně jasné z jeho nadpisu.

Po založení nominace se zahajuje diskuse bez hlasování. Ta trvá obvykle aspoň 14 dní, pokud však článek již prošel recenzí nebo byl před nominací alespoň půl roku nepřetržitě zařazen mezi Dobrými články, smí být ukončena již po týdnu. V každém případě se však hlasování smí zahájit až ve chvíli, kdy všechny zásadní a nesporné připomínky z diskuse jsou vyřešeny a text článku je stabilizován. Zahájit hlasování by měl ten, kdo článek navrhl, ale v odůvodněném případě to smí udělat i jiný wikipedista, jsou-li pro hlasování splněny podmínky.

Hlasování doprovázené diskusí trvá obvykle 14 dní, může však být prodlouženo nebo výjimečně i zkráceno. Anonymní IP adresy nesmějí hlasovat, aby se vyloučila manipulace hlasování, avšak mohou se účastnit diskuse. Wikipedista uzavírající diskusi rovněž může odůvodněně vyloučit hlasy těch, kteří buď nesplňují podmínky obvyklých hlasování na Wikipedii (účet založen před počátkem hlasování a alespoň 25 editací v článcích) nebo nepřinášejí žádné či jen zjevně nerelevantní argumenty. Za úspěšnou se obvykle považuje ta nominace, která získá 3/4 hlasů. Při vyhodnocení se významně přihlíží k váze argumentů v diskusi a k tomu, zda byly námitky diskutujících uspokojivě vyřešeny. Zejména v případě, že byla závažně a oprávněně zpochybněna věcná správnost či nestrannost článku, může být hlasování prohlášeno za neúspěšné i v případě, že článek získal dostatek hlasů. V případě neúspěšné nominace se nedoporučuje článek znovu nominovat do doby, než budou vyřešeny jeho zásadní nedostatky, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Vyhodnocení diskuse a hlasování by měl provádět wikipedista, který má zkušenost s tvorbou kvalitních článků a procesem nominace. Sporné případy nesmí vyhodnocovat sám autor ani navrhovatel článku, vhodné je naopak o to požádat někoho z pověřenců. Ten, kdo článek vyhodnotí, by měl zajistit archivaci diskuse a další formality.

Doporučení k hlasování

• při hlasování proti se vždy doporučuje uvádět konkrétní důvody, při hlasování pro v případě existence důležitých námitek rovněž; argumenty budou brány v úvahu při vyhodnocení
• drobné připomínky týkající se např. jedné nebo několika málo pravopisných chyb je lépe řešit vlastní opravou
• je možno i při hlasování dále diskutovat
• lidé, kteří hlasovali proti, by měli změnit hlas, pokud již byly opraveny nedostatky, kvůli kterým hlasovali proti (navrhovateli se doporučuje upozornit je na to, pokud se domnívá, že tak učinil)
• vyřešené připomínky se z diskuse mohou škrtat, nebo lépe odškrtnout (např. s použitím šablon {{Vyřešeno}} nebo {{Ano}}), aby byl přehled, co ještě zbývá k dopracování

Jak navrhnout článek na nejlepší

Toto je vzor pro fiktivní článek, který by se jmenoval Velký modrák. Je samozřejmě nutno použít skutečné jméno článku, který navrhujete...

Stručný návod

1. Do sekce #Diskuse před hlasováním vložte {{/Velký modrák}} a uložte ji
2. Po uložení se objeví červený odkaz Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák, klikněte na něj
3. Napište === [[Velký modrák]] ===, zdůvodnění, vložte podnadpis ==== Diskuse ==== a uložte to.
4. Na začátek diskusní stránky článku (Diskuse:Velký modrák) vložte šablonu {{nnc}}.

Podrobnější vysvětlení

Přidejte do seznamu níže takovýto kód pro vložení obsahu budoucí podstránky „Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák“:

{{/Velký modrák}}

Ten zajistí, že obsah podstránky, jakmile ji založíte, bude vkládán do hlavní stránky nominací. Zatím se kód po uložení (nebo v náhledu) projeví pouze jako červený odkaz. Po kliknutí na něj vytvoříte podstránku pro nominační diskusi vložením textu. Například:

=== [[Velký modrák]] ===
Božský článek, který má vše, co mít má... [[Wikipedista:Viktor Nominátor|Viktor Nominátor]] 10:01, 2. 9. 2008 (UTC)

==== Hlasování ====
Hlasujeme od 16. 9. 2008 dva týdny. [[Wikipedista:Viktor Nominátor|Viktor Nominátor]] 10:01, 16. 9. 2008 (UTC)

===== Pro zařazení =====

===== Proti zařazení =====

===== Diskuse během hlasování =====

==== Diskuse ====

• Část hlasování se přidá až při jeho zahájení, aby nemátla diskutující.

Na začátek diskusní stránky nominovaného článku vložte šablonu {{nnc}}.´

• Hlasování trvá běžně 14 dní, při jeho prodloužení, kromě ohlášení prodloužení, také bezprostředně pod nadpis Hlasování vložte zakomentované nové datum konce hlasování, takto: <!-- 27. března --> (je to pro robota aktualizujícího stránky Wikipedie:Portál Wikipedie/Co se děje/Nominace nejlepších článků a oznámení nad Posledními změnami)

Potvrzení

Neodpovídá-li článek úrovni vyžadované u nejlepších článků a pokusy o nápravu nebyly úspěšné – je vhodné upozornit na vady na diskusní stránce článku, případně kontaktovat jeho hlavní autory, je možné článek navrhnout k potvrzení jeho statusu nejlepšího. Proces potvrzování probíhá stejně jako u nominace, s tím, že založená diskuzní stránka má název {{/Jméno článku (potvrzení)}}, místo šablony {{nnc}} se na diskusní stránku článku vkládá {{nnc - potvrzení|Jméno článku (potvrzení)}} a hlasuje se o „pro potvrzení“ a „proti potvrzení“.

Hlasuje se

O těchto článcích se právě hlasuje:

Traktor (píseň)

Zdravím. Předkládám svůj článek o písni Traktor punkové skupiny Visací zámek. Článek prošel od poloviny listopadu do poloviny února recenzním řízením a od poloviny března má puzzlík DČ. Od té doby je stabilní. Věřím, že splňuje kritéria, proto dávám k diskusi o zařazení mezi nejlepší články (tento cíl byl avizován už v recenzním řízení na DČ). Děkuji, s pozdravem --Palu (diskuse) 10. 6. 2019, 20:10 (CEST)

Hlasování

Hlasujeme od 10. července 2019 dva týdny. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 18:44 (CEST)

Omlouvám se, ale pojďme teď hlasování na chvíli pozdržet. Kvůli časovému vytížení nestihnu včas vyřešit všechny současné připomínky. Jakmile to bude možné, vrhnu se na to a dám článek znovu do hlasování. Děkuji za pochopení a budu rád, když se mezitím objeví klidně i další recenze. S pozdravem, --Palu (diskuse) 22. 7. 2019, 09:24 (CEST)

@Palu: Nejsem si vědom toho, že proces nominace nejlepších článků lze pozdržet. Můžu to hlasování standardně prodloužit, například o týden nebo dva, nebo nominaci stáhnout a po dořešení připomínek můžete založit novou. --OJJ, Diskuse 22. 7. 2019, 10:22 (CEST)

Berte to tak, že jsem stáhl návrh na hlasování, protože nejsou ještě dořešeny významné připomínky (bohužel přišly až po zahájení hlasování). Je to tak podle předpisu "V každém případě se však hlasování smí zahájit až ve chvíli, kdy všechny zásadní a nesporné připomínky z diskuse jsou vyřešeny a text článku je stabilizován." Jakmile článek dořeším, dám ho tady znovu k hlasování. Na to jistě nepotřebujeme nové diskuse. Stačí restartovat hlasování ve chvíli, kdy bude článek připraven. --Palu (diskuse) 22. 7. 2019, 10:47 (CEST)

@Palu: To byste byl zřejmě jediným případem, kdy bylo hlasování staženo na žádost. Buďto se prodlužuje (i o několik týdnů) nebo stahuje jako např. Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Jean-Baptiste Lully (2). Naopak pokud článek projde významnějším doplněním nebo rekonstrukcí, je vhodné o něm znovu nechat diskutovat. --OJJ, Diskuse 22. 7. 2019, 11:10 (CEST)

Nevím, v čem konkrétně by tato výjimečnost měla vadit a jak konkrétně by to nabouralo cokoliv. Nicméně jestli je to tak ohromně důležité dodržet, tak prodlužme tedy hlasování teď na týden a pokud to nestihnu příští týden, tak ho prodloužíme opět o týden. A tak dále, dokud se nedostanu k vypořádání námitek. Přijde mi to jako o hodně hloupější způsob, ale pokud to tak musí být... Co se týče úprav, neplánuji významné přepracování a plánuj pouze evoluci v duchu připomínek níže. --Palu (diskuse) 22. 7. 2019, 11:17 (CEST)

Pro zařazení

1. Jakožto navrhovatel; věřím, že článek splňuje kritéria. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 18:44 (CEST)

Proti zařazení

1. Proti, hned na první pohled nedostatečná jazyková úroveň. "Její kořeny jsou z roku 1976, kdy Michal Pixa poprvé dostal nápad na tuto píseň." (Jak může mít píseň kořeny? Kdy Pixa dostal ten nápad podruhé?); "Vyšla hned na prvním albu..." ("hned" se myslí hned po premiérovém koncertu?; celá ta věta je zbytečně složitá a nejasná); "orajícím v horách brambory" (brambory se pokud vím neorají, mohou se nanejvýš zaorávat, pokud shnijí na poli, nebo vyorávat, což nejspíš chce říct text písně, případně lze orat pole, na kterém mají být pěstěny). To jenom začátek úvodu. Celkově mi to připadá psané spíš jako do nějakého časopisu o populární hudbě, ne encyklopedickým stylem (například expresivní slova jako "strašně", "za půl hodinky" a podobně lze používat jen v přímých citátech, ale ne v našem vlastním textu).--Ioannes Pragensis (diskuse) 10. 7. 2019, 21:45 (CEST)

Diskuse během hlasování

Ioannes Pragensis

Ioannes Pragensis: Děkuji za ohlas. Mohl byste mi s jazykovou úrovní trochu pomoci? Konkrétně k tomu mám pár poznámek:

• Komentář kořeny hned v první výtce jsou produktem kolegy JAna Dudíka; nerad bych se tu hádal o slovíčka, proto jsem do ničeho podobného nevstupoval - osobně se mi zdá lepší původní formulace
• Ano "kdy dostal Pixa nápad poprvé" - zdroje uvádí, že poprvé ho napadla písnička v 16 letech, podruhé ho tak napadla právě když ji přinesl do kapely Visací Zámek; nicméně není to důležité, takže jsem vymazal
• Ano "Vyšla hned na prvním albu..." - myslí se tím, že vyšla už na prvním albu, nicméně dá se to pochopit i bez "hned", takže mažu
• Komentář "orajícím v horách brambory - brambory se pokud vím neorají, mohou se nanejvýš zaorávat" - to vskutku ano, ale co s tím, když píseň zpívá "orat brambor?" - mám třeba "jedoucím do hor orat brambory" přeformulovat na vyorávat brambory, když v písni je orat? bude to srozumitelné a korektní? Co když se tím myslí místo vyorávat hotové brambory třeba naopak zorat půdu pro zasazení brambor atd.? Skutečně nevím, pomozte mi prosím.

  Ano Upraveno, díky za radu níže. --Palu (diskuse) 11. 7. 2019, 08:00 (CEST)

• Ano "expresivní slova jako "strašně", "za půl hodinky"" - převzal jsem ze zdrojů, nicméně opravuji.

Děkuji ještě jednou za pomoc a budu rád, pokud byste si udělal čas i na další námitky. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 22:45 (CEST)

Dobrý den, já teď nemám moc čas a tohle téma jde hodně mimo oblast mého zájmu. Pokud jde o Vaše dotazy na neencyklopedická slova a výrazy použité v pramenech, tak to se řeší tím, že je buď přeformulujete do spisovné a neutrální podoby, anebo také můžete použít přímou citaci. Lze tedy napsat buď o traktoru Zetor vyorávajícím v horách brambory anebo o traktoru Zetor jedoucím do hor "orat brambor", což může být i lepší, protože to zprostředkovává atmosféru písně a zároveň nenutí přemýšlet, co vlastně traktor na poli prováděl.

Ještě dodatek: při dalším pohledu na článek jsem zjistil, že tam více méně chybí textověkritický, literárněvědný a hudebněkritický rozbor díla. Píše se o dvou verzích písně, ale není podrobně rozebrán rozdíl mezi nimi, není tam popsáno, kolik má skladba veršů, v jaké je tónině, jak vypadá její hlavní melodie a tak dál. Myslím, že tohle by mělo být i u Dobrého článku, natož Nejlepšího.--Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 7. 2019, 07:22 (CEST)

Ano Děkuji za radu s oráním, zakomponoval jsem. Co se týče kapitoly o hudebním a literárním rozboru, pokusím se zapracovat, ale jsem limitován dostupnými zdroji, které na toto téma ucelené úplně chybí, takže to nebude nic jednoduchého. Ale aspoň nějaký základní rozsah snad zvládnu. Díky, s pozdravem, --Palu (diskuse) 11. 7. 2019, 07:59 (CEST)

Diskuse

Nutně upravit stylistiku.

• Hned první věta „Traktor“ je legendární píseň punkové hudební skupiny Visací zámek s kořeny z roku 1976, je nejasná - v roce 76 má kořeny píseň nebo kapela?

  Komentář Bohužel tohle vidím jako neopravitelnou součást češtiny. Když to přeskupím, zase bude nejasné něco jiného. Jediné, jak by to šlo, by bylo to rozkouskovat na více vět, ale to by šlo proti kritériu, že má být článek psán stručným výstižným jazykem. Za mě je to takhle celkem srozumitelné, při troše snahy čtenáře. Čili s touto námitkou si neumím poradit. Pokud někdo jiný ano, ocením pomoc.--Palu (diskuse) 10. 6. 2019, 21:10 (CEST)

• v prvních dvou odstavcích 4x slovo píseň, nešlo by nějak přefomulovat?

  Komentář Jsem si toho vědom. Slovo píseň se opakuje stejně často i v ostatním textu. Bohužel tím, že je článek o písni a slovo píseň má jen málo synonym (zkoušel jsem nahradit někde "kusem", ale zkrátka možnosti jsou skutečně malé), nedokážu této námitce vyhovět. Ještě frekventovanější je slovo Traktor/traktor. Opět ocením pomoc, pokud si někdo bude vědět rady.--Palu (diskuse) 10. 6. 2019, 21:10 (CEST)

  Co třeba „skladba“? --Jan Polák (diskuse) 10. 7. 2019, 19:51 (CEST)

  AnoJan Polák: Skvělý nápad, použil jsem. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 23:06 (CEST)

  @Palu: Já to znám z psaní Migu 21. --Jan Polák (diskuse) 11. 7. 2019, 12:44 (CEST)

• Píseň „Traktor“ složil podle svého vyprávění kytarista Michal Pixa[1] v roce 1976 v jeho 16 letech - neznělo by líp složil Pixa, dle svých vzpomínek, když mu bylo 16 let?

  Vyřešeno Upravil jsem. --Palu (diskuse) 10. 6. 2019, 21:10 (CEST)

• Vedle kusů jako „Cigra“ nebo „Vlasta“ je „Traktor“ jednou z písní, díky které Visací zámek proslul. Nějak mi nesedí ta skladba věty, možná něco na způsob získal proslulost?

  Vyřešeno Upravil jsem. --Palu (diskuse) 10. 6. 2019, 21:10 (CEST)

JAn (diskuse)

Díky za připomínky, případně reakci na mé odpovědi, kde si nevím rady. --Palu (diskuse) 10. 6. 2019, 21:10 (CEST)

@Palu: Nechce se mi teď procházet všechny ty odkazy, jen bych se rád zeptal, jestli tam není víc věcí jako toto. V rámci ověřitelnosti je to dobré, ale zveřejňováním chráněného/placeného obsahu přes podobné platformy nepřímo porušujeme autorská práva. OJJ, Diskuse 2. 7. 2019, 10:32 (CEST)

Rozumím. Projdu to a dám vědět. Mám za to, že to byl jediný podobný případ. --Palu (diskuse) 2. 7. 2019, 10:51 (CEST)

@OJJ: Zdravím, tak jsem to prošel. Z odkazů porušujících práva obdobných vámi odkazovanému by tam neměl být žádný. Jsou tam odkazy na písně na Youtube, kde ale mají vlastní systém identifikace obsahu porušujícího autorská práva. Tam si tedy troufám tvrdit, že jsou odkazy legální. Týká se to reference 30, 47, 48, 49, 50, 55 a 65. Reference 56 je pak úplně bez problémů - oficiální video uveřejněné na Youtube přímo skupinou, uvedené i v EO. --Palu (diskuse) 8. 7. 2019, 23:47 (CEST)

@Palu: Díval jsem se jen letmě, každopádně i odkazy na YouTube jsou problematické. Je třeba odkazovat max. pokud vkladatel nahrávky je např. oficiální vydavatel, což toto zdaleka není. Způsob odhalování porušení autorských práv na YT je alibistický, dokud autor nepodá stížnost, viz třeba anglické písničky Elánu, Komisaře Rexe nebo Letecké katastrofy. Něco je poblokované, něco se šíří vesele dál. OJJ, Diskuse 10. 7. 2019, 20:02 (CEST)

Máte nějaké indicie k tomu, že Youtube dané držitele autorských práv například nevyplatil nebo nezískal jinak souhlas s uveřejněním? Presumpce nelegality obsahu na Youtube by měla být odůvodněná, jestli kvůli ní máme mazat z článku důležité odkazy a ubírat mu tak výrazně informační hodnotu. Nechci se určitě stavět na stranu krácení držitelů práv, na druhou stranu bych nerad, abychom tu honili nějaké chiméry. Mimochodem, Youtube patří mezi tzv. nová média a u televize také neprověřuje její vypořádání autorských práv, aby ji mohl citovat.

Potom je tu docela zásadní věc - autorský zákon § 31 uvádí: "Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem." Jelikož se tady bavíme veskrze o 2 až 3minutových výstřižcích z hudebních pořadů, tak na jejich zveřejnění prostřednictvím Wikipedie se jistě vztahuje právě tato pasáž autorského zákona.

Nakonec bych chtěl poprosit o názor Mormegila, s kterým sice někdy při výkladu práva nesouhlasím, na druhou stranu mám za to, že je v oblasti práv zběhlý.

V závislosti na výsledku téhle debaty samozřejmě případně dané odkazy na Youtube odstraním. Jen bych byl rád, aby se tak stalo kvůli doloženým faktům, protože pro čtenáře to bude jistě újma. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 20:44 (CEST)

Potom mě napadla ještě jedna věc - pokud vadí především to, že jde vlastně o nepřiznaný odkaz na jiné médium, než je uvedeno v citační šabloně (cituji ČT, ale odkazuji Youtube), pak by mohlo pomoct, že bych rozdělil referenci na dvě a přiznal oba zdroje, tj. i přímo Youtube, což bude jistě čistější řešení a nebude to evokovat pašování nepřiznaného obsahu. Přiznaná citace pak jasně ukáže, že Wikipedie počítá s vypořádáním práv už na samotném Youtube a chová se k Youtube jako k serióznímu novému médiu/zdroji. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 20:54 (CEST)

Nápad jsem rovnou realizoval. Tím se ze zdrojů 30, 47, 48, 49, 50, 55 a 65 staly zdroje 31, 49, 51, 53, 55, 61 a 72. Z nich se dále bavme jen o zdrojích 51, 53 a 72, ostatní mají uvedenou přímo na Youtube licenci. Zdroj 51 je krátký úryvek koncertu z ČT2 ve špatné kvalitě s délkou 2:22; zdroj 53 je to samé v trochu lepší kvalitě o délce 3:03; zdroj 72 je úryvek pořadu Bigbít z ČT2 ve špatné kvalitě, nicméně už delší, 13:09. Za mě zdroje 51 a 53 vyhovují citované formuli z autorského zákona pro svou mizernou audiovizuální kvalitu a krátkost, navíc se lze domnívat, že držitelé jejich autorských práv by k nim dali souhlas, jelikož k obdobným videím v daleko lepší kvalitě souhlas dali (vizte ostatní diskutované zdroje). Co se týče posledního zdroje 72, tam je délka delší (je to větší část celého dílu dokumentárního pořadu - 13 minut z celkových asi 60) a pakliže se nenajde nějaký další důvod, proč zdroj zachovat, tak tady je asi největší důvod, proč ho mazat. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 22:19 (CEST)

Nevím, zkoumat to moc nechci, ani téma samotné, melodie je dobrá, ale text o prostituci, zapichování prasat, manželek a kdoví čeho ještě mě moc nebere. :) Každopádně jsem silně proti uvádění videí z YouTube, to je skutečně lépe ten oficiální odkaz. Co se týče YouTube jako zdroj (ač patří jinam): YouTube není zdroj. YouTube je pouze platforma pro videa, která na něj může uploudovat kdokoli (v případě Traktoru jsem rozklikl jeden odkaz a v souvislosti s tím, že daný YouTuber souběžně s tím nahrál třeba i zápas Real Madrid, nedělám si iluze o původu). To je velký rozdíl oproti televiznímu vysílání, při kterém si dané televize skupují licence na vysílání jistých televizních pořadů a po vypršení daných licencí už ty pořady nevysílají a nejsou již mnohdy dostupné ani ve webarchivech daných televizí. Zdrojem jsou nicméně v obou případech dané pořady a tedy je nutné citovat dané pořady a odkazovat na oficiální vydavatele. Autor [1] opravdu není Zdeněk Rumplík, toto je naopak v pořádku. --OJJ, Diskuse 16. 7. 2019, 15:08 (CEST)

Diskuse před hlasováním

Diskuse o nominovaných článcích. Před postupem do hlasování musí být vyřešeny všechny zásadní námitky.

Carmen

Překladový článek z anglické Wiki jedné z nejuváděnějších oper. Prošel doplněním, korekturami @Zbrnajsem, RomanM82: a recenzním řízením. Přidán i "český" kontext. Je už delší dobu celkem stabilní. --Pavouk (diskuse) 27. 1. 2019, 23:38 (CET)

Diskuse

Chce to předvším českou recepci dovést dále než do roku 1884. Také je potřeba vylepšit překlad - například česky není Micaëla, ale Micaela.--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 2. 2019, 23:01 (CET)

Komentář Micaëla kolísá, třeba v Brně je v poslední inscenaci Carmen psána s přehláskou [2] (ale klidně lze změnit, či uvést, že se používají obě podoby jména). Recepce v českých zemích: máte na mysli nějaké konkrétní inscenace, které by se ve článku měli zmínit? Jež by byly pro článek tak encyklopedicky významné a jde tedy říci, že v textu chybí? --Pavouk (diskuse) 11. 2. 2019, 13:59 (CET)

Micaelu jsem přidal do poznámky pod čarou. --Pavouk (diskuse) 11. 2. 2019, 14:09 (CET)

V Brně pochopitelně píší Micaelu s přehláskou, protože operu nastudovali francouzsky, a tak používají i francouzský pravopis. Recepcí myslím inscenace aspoň na hlavních českých scénách (kdo nastudoval, kdy a kde, s jakým orchestrem a zpěváky, odkdy dokdy se to uvádělo, kolik bylo celkem repríz), dále nahrávky, důležité kritické ohlasy, knihy o opeře a jejím autorovi, překlady libreta do češtiny a zkrátka vůbec vše podstatné o této opeře na našem území. Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 2. 2019, 21:01 (CET)

No, pražské Národní divadlo nastudovalo operu taky francouzsky, vizte [3], a Micaelu mají bez dvojtečky. V Ostravě (taky ve francouzštině) mají, stejně jako v Brně, Micaëlu. Jazykem nastudování to tedy není. --Pavouk (diskuse) 28. 2. 2019, 01:36 (CET)

@Pavouk: To, že v Praze neumějí psát správně francouzsky, není důkazem toho, co tvrdíte, tedy že v češtině tam patří ta dvojtečka. K tomu byste musel najít nějaký český překlad Carmen, který se uvádí nebo uváděl na profesionálním jevišti a dierezi obsahuje.--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 2. 2019, 20:14 (CET)

Carmen v Českých zemích od roku 1884 - něco jsem rozepsal, kouknete se, prosím na to? --Pavouk (diskuse) 28. 2. 2019, 01:36 (CET)

Podle mě je to dobře, teď ještě zbývá najít ty překlady libreta do češtiny, pokud opravdu chcete dokázat, že se česky opera někdy uvádí pod francouzskými jmény jednajících osob.--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 3. 2019, 20:20 (CET)

Beru to jako je očekávaný název, tak i jsou i očekávané názvy postav. V posledních letech se u nás opera uvádí ve francouzštině a názvy postav, jak je vidět dle našich třech národních scén, kolísají. V textu se , myslím, nikde nepíše, že jde o překlad těch postav do češtiny a že se pod těmito jmény uváděla v českém nastudování. Takže asi není důležité, jak se postavu přeložila E. Krásnohorská (1921, M. Urbánek: Micaela), či ten druhý překladatel. Beru, že takto je to pro čtenáře srozumitelné, jelikož ty názvy postav jsou takové, jako najde v divadelním programu nebo v recenzi. Klidně to předělejte na Micaelu, podobně Mercédès na Mercedes (dle Krásnohorské [4]). Tady [5] vydal Radioservis (ČRO) nahrávku Carmen z roku 1946 v češtině (E. Krásnohorská) a popisy postav jsou "francouzské" (i na přepisu pod obalem i na tom barevném obalu). --Pavouk (diskuse) 1. 3. 2019, 21:02 (CET)

Nahrávku prý vydala jakási "Spol. Beno Blachuta", tj. jde nejspíš o produkt nějakého spolku a ne žádného profesionálního vydavatelství. A pokud píšete o Carmen česky, tak musíte používat české názvy jednajících postav. Dnes se opery většinou uvádějí v původních jazycích, takže v libretu Carmen nebo na webu divadla pochopitelně najdete originální francouzská jména. Ale my tady na Wikipedii operu neuvádíme, jenom popisujeme. Takže z faktu jejího běžného francouzského uvádění pro nás sice plyne, že bychom měli originální jména také uvádět, ale když o ní píšeme, tak musíme použít zavedený překlad, existuje-li, včetně toho, jak se ta jména uvádějí tam.--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 3. 2019, 21:35 (CET)

Ověřoval jsem si to ve svém vydání Opery Anny Hostomské, což je základní české populárně naučné dílo o operách. A samozřejmě se tam píše vše po česku, tedy Micaela atd. Můžete se podívat do posledního vydání, které vyšlo loni a já ho nemám, zda to nezměnili, ale myslím si, že stěží. Žádná specializovaná kniha o Bizetovi zřejmě v poslední době nevyšla, takže bych doporučoval se držet úzu Hostomské.--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 3. 2019, 22:38 (CET)

Budyšín

Článek prošel recenzním řízením, 8. 11. 2018 byl označen jako „dobrý“. Základem je překlad DČ na dewiki (79 179 bajtů), poté byl podstatně rozšířen a přepracován (170 322 bajtů).--Eleiodromos (diskuse) 10. 4. 2019, 16:19 (CEST)

Diskuse

Jen malinko připomínek: Projeďte si ten článek, někde vám chybí alty (např. v infoboxu). --Serious Jano (diskuse) 22. 4. 2019, 10:12 (CEST)

Vyřešeno Tak alty jsem doplnil sám, pokud nikdo nebude mít žádné připomínky, tak ho můžete přesunout do hlasování. (radši ho přesuňte do hlasování Vy, aby nedošlo k rozsáhlé diskusi o ničem) @Eleiodromos: --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 08:30 (CEST)

@Ján Kepler: Alty stylu jako „Znak měst Budyšín” v ib jsou však úplně o ničem --Khamul1 (diskuse) 28. 4. 2019, 10:59 (CEST)

@Khamul1: O to vím, ale přijde mi divné mít potom blason znaku úplně všude. --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 11:01 (CEST)

Vyřešeno @Khamul1: Tak jsem to vyřešil tak, že jsem z sekce "Blason" část týkající se reprodukce znaku přesunul do altů. --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 11:20 (CEST)

Ahoj, velké připomínky nemám, pouze:

• ve výčtu městských částí jsou nelogicky velká písmena uprostřed vět (např. Innenstadt (Nutřkowne město) – Historické jádro...) (i později v různých výčtech)
• Historie: píše se o začlenění do míšeňské marky roku 1032, ale musel v ní být i předtím, jak jinak chápat souvislost se zavražděním míšeňského markraběte v roce 1002?

Doplněno slovo "opět" začleněno.--Eleiodromos (diskuse) 6. 5. 2019, 23:06 (CEST)

• název sekce Budyšín pod českou vládou je zavádějící, vždyť o české vládě je i většina sekce předešlé.

Doplněn nadpis přemosťující kapitoly "Léno českých panovníků".--Eleiodromos (diskuse) 6. 5. 2019, 23:06 (CEST)

• Význam Budyšína byl podtržen jmenováním královského dvora, který sídlil na místě dnešního náměstí Holzmarkt. - dvůr byl jmenován? Chm. Jestli se myslí dvůr jako stavba, tak nemohl být jmenován, ani sídlit, mohl být zbudován a stát.. Jestli se myslí královský dvůr jako skupina osob, dvořanů, tak ti sice mohli sídlit na místě dnešního náměstí, ale opravdu si čeští králové kromě dvořanů v Praze vydržovali ještě dvořany v Budyšíně?
• Za třicetileté války byl... - dále je to psané napřeskáčku, chce to seřadit chronologicky. A imo přeřadit do následující "saské" sekce.

Napřeskáčku? 1618- Třicetiletá válka; 1623 spojenectví s Janem Jiřím I.; 1634 vypálení města; 1635 Immisionsrezeß; 1635 Pražský mír. Tento Pražský mír je standardně označován za tečku za vládou českých králů, proto patří do sekce "pod českou vládou".--Eleiodromos (diskuse) 7. 5. 2019, 22:32 (CEST)

Ano ale přetím text Za třicetileté války byl ... i saskými a švédskými vojsky. se týká let 1618-48 a pak se výklad od Vadlštejna a Švédů vrací do roku 1620 nažež znovu podrobněji opakuje válečné děje.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

• Odvrácenou stranou těchto voleb však bylo znerovnoprávnění lužickosrbského obyvatelstva - v čem spočívala nerovnoprávnost? Dosud o nějakých politických právech Lužických Srbů nebylo zmínky. (V sekci Primátor a městská rada není zmínka o srbských politických stranách, znamená to že i dnes jsou Srbové nerovnoprávní?)

Hned následující věta vysvětluje, že pod sovětskou nadvládou ztratila Domowina právo na politické zastoupení a nadále byla respektována jen jako kulturní zajímavost. Dvě lužickosrbské strany stále existují (Serbske wolerske zjednoćenstwo/Sorbische Wählervereinigung (SWZ/SWV), Lausitzer Allianz – Łužyska Alianca – Łužiska Alianca (Lausitzer Allianz), ale jsou velmi malé. Součty komunálních voleb z poslední doby je neuvádějí. Letos obě kandidují do okresního sněmu [6]. Jak to bude v Budyšíně při volbách starosty a městské rady se brzy dozvíme.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 20:02 (CEST)

Takže nerovnoprávnost Srbů spočívala v tom že mohli volit stejně jako Němci a neměli stranu navíc? Mít stejná práva mi nepřijde jako nerovnoprávnost, ale jako nepřítomnost pozitivní diskriminace.

Nerovnoprávnost spočívala v tom, že na rozdíl od období 1912-1937 se Domowina proměnila v pouhý folklorní spolek bez jakéhokoliv politického rozměru. To, co přinesla doba sovětské nadvlády bylo uznání lužickosrbské národnosti v roce 1948, ovšem na dlouho zanikla poslední možnost, aby si o svých věcech rozhodovali sami. To jsou ovšem informace vhodné spíše pro hesla Domowina a Lužičtí Srbové.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 22:45 (CEST)

Takže nerovnoprávnost zavedená komunisty spočívala jednak v tom, že o deset let dříve nacisté omezili Domowinu na kulturní spolek a za druhé v tom, že Srbové měli stejná politická práva jako Němci a navíc svou kulturní organizaci a za třetí jde o bezcenné právo, když ho ani dnes nevyužívají (= srbské straničky nevolí). Nebylo by logičtější dát zmínku o omezení Domowiny tam kde byla omezena (do roku 37) a přidat i zmínku o jejím vzniku? A k menšinovým právům patří imo především právo na srbskou kulturu a vzdělání - to jest jak je to se srbskými školami, kdopak založil srbské gymnázium? Aha, komunisté roku 1947 ([7]) - což popírá údajnou nerovnoprávnost...--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

Je to stejný případ jako níže s biskupstvím - je divné psát o ztrátě práv Domowiny, když o těch právech ani o Domowině nebyla dosud zmínka. Ke všemu text budí dojem, že s právy Srbů, potažmo Domowiny, bylo vše v pořádku za nacistů a ztratili je až se zánikem Třetí říše a příchodem Sovětů... --Jann (diskuse) 29. 4. 2019, 22:20 (CEST)

• NKVD skončil v březnu 1946 při reorganizaci sovětské vlády, moc si ho tedy v Budyšíně neužili. Tábory tedy naprostou většinu doby podléhaly jinak nazvanému úřadu.
• celková obsazenost je co, kapacita tábora? na dewiki se totiž v Justizvollzugsanstalt_Bautzen#Speziallager_Bautzen píše že "v táboru bylo 7 tisíc vezňů, do roku 50 jím prošlo 27 tisíc vězňů, do roku 56 jich 3 tisíce zemřelo", to je něco jiného.
• Kdy vlastně byl tábor zrušen?

V roce 1950 byl tábor v rámci předání vládě NDR zrušen.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 21:29 (CEST)

• V budyšínských věznicích bylo zadrženo mnoho odpůrců režimu, např. ... - budí dojem, jako by převažovaly jiné kategorie vězňů než odpůrci režimu, které?

Byli to především funkcionáři NSDAP, členové SS a SA, důstojníci wehrmachtu[8], ale také tzv. problémová mládež.[9]--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 21:42 (CEST)

Jestli tam byli především bývalí nacisté, tak by v textu měli být zmíněni oni jako největší skupina, zmínit pouze menšinovou kategorii "odpůrců režimu" je zavádějící. --Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

• Po vyhlášení NDR pokračovala v městském zastupitelstvu výrazná dominance SED - měli bychom čtenáři sdělit kdy SED převahu získala

Dopl. podle cit. zdroje.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 20:25 (CEST)

Promiňte, ale původně bylo "dominance pokračovala i po vyhlášení NDR" to jest "pokračovala i po roce 1949" nově je "začala koncem 40. let a pokračovala i po roce 1949". Jenže konec 40. let a rok 1949 je totéž. Copak SED nevyhrála volby roku 46? --Jann (diskuse) 29. 4. 2019, 22:20 (CEST)

Ta formulace zní přesně takto: "Die bereits Ende der vierziger Jahre zunehmende Dominanz der SED und die dadurch ausgelöste Ideologisierung des gesamten Staatsapparates wirkte sich bis in die Organisation der Stadtverwaltung aus." Ve zdroji jsou informace o správě i jednotlivých starostech, v článku jmenuji jen ty, kteří se o město nějak významněji zasloužili.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 22:32 (CEST)

Čili jestli to překládám správně pak dominance SED koncem 40. let „zesílila“ čili byla už předtím nejméně od voleb 46 (analogicky jako v Česku). Pořád soudím, že zmínit počáte dominance je důležitější než její pozdější zasílení.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

• ...jehož byty se stávaly neobyvatelnými. Pro nedostatek bytů byla tudíž založena... - z obrázku plyne, že rostl počet obyvatel, to nemělo vliv?

Odstraněno slovo "tudíž", aby to nepůsobilo jako jediná příčina. Pokud jde o ten nárůst PO, ten je markantní zejména po té, kdy byla postavena čtvrť Gesundbrunnen a mohli se tak nastěhovat mnozí z těch, co předtím dojížděli za prací.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 16:43 (CEST)

• Dále byl založen Srbský - to pokračuje znerovnoprávňování Srbů, nebo je mezitím zrovnoprávnili?
• Roku 1979 pak bylo sídlo katolického biskupství přeloženo... - chm, nic nevíme o vzniku a trvání jevu, objevuje v textu až když mizí. Kdy biskupství vzniklo, jak fungovalo?
• na konci 80. let ke stále častějším demonstracím - čistě ze zvědavosti, v kterých letech se demonstrovalo? od roku 1986, 1987?

Zdroj uvádí pouze toto: ...ebenso wie in anderen Städten der DDR gleichermaßen hier in der "Gefängnistadt" am Ende der achtziger Jahre Menschen zusammenfanden, um gegen die bestehenden sozialen und politischen Verhältnisse zu demonstrieren und ihre Unzufriedenheit mit Regierung und Stasi ... zu zeigen. Přesné datum těchto demonstrací jsem nikde nenalezl.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 18:46 (CEST)

Škoda.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

• V roce 1990 se Budyšín stal stanovištěm Důstojnické vysoké školy Otto Lilienthala - jednak škola mívá sídlo, nikoliv stanoviště a za druhé, na dewiki mají na existenci školy jiný názor (v hesle Offiziershochschule der Luftstreitkräfte/Luftverteidigung für Militärflieger „Otto Lilienthal“). Co je správně?

Opraveno.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 16:37 (CEST)

• V sezóně 2016/17 navštívilo celkem 152 434 diváků jednu z 905 akcí - to byla opravdu velká akce. A kolik jich navštívilo ostatních 904 akcí? (promiňte, neodolal jsem vtipnému vyznění textu) Nechtělo se spíš říct „V sezóně 2016/17 905 představení divadla navštívilo celkem 152 434 diváků“? Totiž, neříká se akcím v divadle „představení“?

Přeformulováno. Slovo "akce" ponechávám, zdroj mluví o akcích, neboť malý a velký sál tohoto divadla slouží zároveň jako jakýsi kulturní dům. Vedle představení se zde konají čtení, politické debaty, spolkové a kulturní akce Lužických Srbů (např. každoroční Schadźowanka apod.).--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 13:45 (CEST)

--Jann (diskuse) 28. 4. 2019, 16:55 (CEST)

Dodatečně: V souvislosti s bojem o investituru daroval císař Jindřich IV. v roce 1081 Budyšínsko loajálnímu českému knížeti Vratislavu II., jenž je zase předal jako věno Wiprechtu z Grojče, který se oženil s jeho dcerou Juditou. Datování je skoro určitě chybné. /Totiž v nejnovější monografii o Vratislavovi [10] je na str. 36–50 (v rámci popisu Vratislavovy německé politiky) výklad následující: nešlo o dar Budyšínska, ale celé Míšeňské marky a to roku 1076 (a předtím roku 1075 Lužické marky), přičemž v obou markách se ale proti Čechům udržely původní rody Roku 1081 pak míšeňský markrabě přešel k Jindřichovi, který jej uznal jako pána Míšeňska. Části Míšeňska (zejména Donínsko a Budyšínsko) Češi zabrali, není jisté kdy, možná už po 1076, možná až v polovině 80. let, k předání Wiprechtovi došlo buď roku 1084 nebo po 1088./ --Jann (diskuse) 28. 4. 2019, 21:28 (CEST)

Přesně to byl rok 1075. Zdroj, který citujete s. 36: "Zde českého knížete v září 1075 odměnil za věrné vojenské služby a oblenil jej saskou východní markou (Lužicí) ..." To odpovídá tvrzení ve zdroji Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts s. 59: "Nach dem Tod des Markgrafen Dedo II. ... im Jahr 1075 ... König Heinrich IV. ... belehnte den böhmischen Herzog Vratislav marchia Misinensis sowie den provinciae Budissin et Lusatiae."--Eleiodromos (diskuse) 2. 5. 2019, 19:20 (CEST)

Ano, na str. 36 jej oblénil saskou východní markou (Lužicí), to ale nemá nic společného s Budyšínem, který ležel v Míšeňské marce, kterou Vratislav získal až roku 1076 (tamtéž na str. 38). Čili česká kniha o Vratislavovi se v tomhle o rok liší od německého přehledu. Spíš bych věřil novější speciální publikaci než povšechnému přehledu, takže bych psal o roku 1076. --Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

Červená pyramida

Překladový článek z němčiny, kde je nejlepším článkem. Dávám hned do NNČ. Alty do článku ještě doplním. --Khamul1 (diskuse) 9. 6. 2019, 20:14 (CEST)

Diskuse

Oceňuji, že jste si dal práci doplnit i český knižní zdroj i přesto, že se jedná o překlad z cizojazyčné wiki. Hodnocení obsahu nechávám na kolezích, egyptologie totiž není můj šálek čaje. :) ––David Kennedy (diskuse) 19. 7. 2019, 13:52 (CEST)

Renaud de Montauban

Článek je od října roku 2017 zařazen mezi dobré články a myslím si, že kritéria pro nejlepší by mohl splňovat. Prosím o recenze. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 14. 6. 2019, 14:18 (CEST)

Diskuze

@Chalupa: Jen pár dotazů.

• Do úvodu popisu příběhu bych zřejmě uvedl jména těch synů.

Jména jsou uvedena. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)

• přestane se ovládat a zvedne těžkou šachovnici a smrtelně jej zraní - Bertolaie?

Domnívám se, že věta Když Renaud zjistí, že se mu za to Bertolai ještě posmívá, přestane se ovládat a zvedne těžkou šachovnici a smrtelně jej zraní. jasně hovoří o Bertolaiovi. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)

• Co se týče toho literárního rozboru díla (strofy, atd.), co je v úvodu, tak by možná bylo fajn to rozvést (třeba i o nějaké jazykové prostředky) a zanést do článku.

Na toto se podívám. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)

• Ty odrážkové seznamy se mi moc nelíbí, ale proti gustu. :) Zase se to dobře čte.

Myslím si, že je to takto přehledné. Jinak by to byla slovní hmota. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:49 (CEST)

To jen tak narychlo. Jen bych se rád zeptal, jak se dá podvádět při hře v šachy. :) Možná by se podíval @Ioannes Pragensis:. OJJ, Diskuse 24. 6. 2019, 05:34 (CEST)

Šlo o to, že Bertolai schválně shodil šachovnici, když mu hrozila prohra, a obvinil z toho Renauda. Doplním to tam, aby zo bylo jasné. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)

Děkuji za připomínky. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)

@OJJ: Kolego, bohužel v každé mnou dostupné literatuře je napsáno pouze to, co jsem v úvodu o jazykové stránce eposu uvedl. Jinak jsem se snažil Vaše připomínyk do textu priomítnout. Prosím, podívejte se na to. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 29. 6. 2019, 20:19 (CEST)

@Chalupa: V pořádku, primárně se nezajímám o literaturu, ale to téma se mi zalíbilo. Dnes jsem to dočetl, hezky se to čte.

Díky za upřesnění. Pokud o jazykové struktuře díla není více známo, tak s tím asi nic nenaděláme, i tak bych nicméně vyčlenil alespoň malou kapitolku do článku. Myslím, že v úvodu by se neměly objevovat informace, které nejsou v samotném těle článku. Zároveň mě zaujalo, že se jedná o nejdelší starofrancouzský epos. Prosím, pokud podobnou informaci v hezky zpracovaném a zdrojovaném článku zaznamenáte, neváhejte mi ji navrhnout do rubriky na Hlavní stranu, o kterou se starám, ať mám rozmanitější výběr. Toto použiji příští nebo popříští týden. --OJJ, Diskuse 2. 7. 2019, 12:25 (CEST)

Vytvořil jsme krázký odstavec s názven Jazyková stránka eposu. A návrh na zakémavost jsem Vám do rubriky přidal. --Chalupa (diskuse) 5. 7. 2019, 20:55 (CEST)

Václav III.

Prosím o recenze k tomuto článku o posledním Přemyslovci. Myslím, že splňuje kritéria nejlepšího článku. Byl bych rád, kdyby se proces NNČ stihl do srpna − 4. srpna je výročí Václavovy smrti a bylo by dobré dát článek na hlavní stranu. --Khamul1 (diskuse) 13. 7. 2019, 13:13 (CEST)

Diskuse

Ahoj, pěkné, už teď je na úrovni dobrého článku. Nicméně na zlatý puclík potřebuje doladit, uhladit stylistiku, překlepy, linkování..

• linkování: něco jsem upravil, něco ne...
  • obecně však ve spojeních typu "český král Václav II." odkazujeme na osobu, nikoliv na titul (v textu např. kaločský arcibiskup Jan a řada dalších..) výslovně je to takto uvedeno někde v nápovědě.
  • Např. ...v Ostřihomi korunovat ostřihomským arcibiskupem Řehořem... by se měl odkazovat Řehoř (Řehoř Bicskei?, nebo z Bicskei?), v každém případě je zjevně přehnané odkazovat na Ostřihom a současně na ostřihomské arcibiskupství. Pokud dotyčný nemá heslo, udělal bych přesměrování na seznam arcibiskupů nabo tak...

    Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 16. 7. 2019, 15:25 (CEST)

  • komitát nitranský - dva působící jako jeden je typ odkazů, kterým bychom se měli vyhnout

    Vyřešeno Ten odkaz na Nitru by byl stejně zavádějící --Khamul1 (diskuse) 16. 7. 2019, 15:25 (CEST)

  • nalinkovat lidi (např. Dominika, Kokoše a toho Forgáče)

• článek by neměl být ukecaný, ale zde je občas stručný až příliš, někdy na úkor srozumitelnosti
  • Pro uherský sněm připadal v úvahu... dolnobavorský vévoda Ota III. - musí se doplnit vysvětlení proč. Taky byl příbuzný, ne? A měl být nalinkovaný... hádám, že jsi v textu nelinkoval články z úvodu, ale linky z úvodu se nepočítají a v textu se odkazují znova.

    Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 16. 7. 2019, 15:25 (CEST)

  • V čele uherské delegace, která v červnu roku 1301 dorazila... - působí dojmem, že vypadla věta o tom kde se delegace vzala, kdo ji vyslal, , v jakém vztahu byla k předešlým jednáním Uhrů s Václavem II...
  • čtyři vykonavatele své závěti - jména jistě známe, dáme je do poznámky?
  • Praha musela Albrechtovi na oplátku postoupit Chebsko a Míšeňsko. Za ztracené državy v Míšeňsku obdržela braniborská markrabata od Václava - stručně k nesrozumitelnosti: Míšeňsko odstoupil český král německému, tak proč Češi odškodňují Branibory? Vypadá to zamotaně, jako kdyby Češi odstoupili Albrechtovi braniborské državy v Míšni...
  • některé zdejší oblasti. - víme které? aspoň do poznámky
  • ...Lokýtek příměří porušil. nebál bych se napsat víc o situaci v Polsku 1304-06, nedobyl Lokýtek Krakov nebo tak něco?

• mistr Demetrius - šlechtic je označován za mistra? co se za tím skrývá?

• Matouš Čák - se tak nyní píše v literatuře? mi přijde přirozené slovenské Matúš, ale jestli se píše česky, tak by se mělo přesunout jeho heslo
• stylistika:
  • obratným diplomatem, zemským úředníkem a krakovským biskupem Janem Muskatou - bych asi vynechal "zemským úředníkem", a když už, tak nemluvil obecně, ale uvedl jeho úřad
  • ...Muskatovi nedovolily se hradu... zmocnit. - působí dojmem, že darování nebylo zcela v pořádku, když darované měl získat silou. Chtělo se právě toto říct?
  • od 8. května 1301 - to se jako na den přesně ví, kdy vstoupil do Uher?

    Komentář V literatuře je to tak uvedeno --Khamul1 (diskuse) 16. 7. 2019, 15:25 (CEST)

  • vyslal pouze posly, kteří nebyly o situaci dostatečně informováni - čtu, žasnu, a koukám že si musím počíst v literatuře, to jako fakt V. II. vyslal na jednání posly, kteří neměli informace o vývoji situace za poslední dva roky? Kdy je proboha vyslal?
  • Vyčkávací a zdržovací taktikou ... k ústupu. - u Václava II. se píše o útěku a návratu pouze zlomku armády, to je něco dost jiného než ústup (a kdyby se zde zmínila účast braniborských markrabat na české straně, tak bylo pochopitelnější jejich zapojení do pozdějšího vypořádání v rámci následného míru s Albrechtem)
  • ani neposílili svou moc v Polsku jako celku, podobně jako tomu bylo u sňatku Elišky Rejčky a Václava II. - to jest, říká se zde, že i Václav II. byl mizerný diplomat a sňatek mu taky nic nepřinesl. Opravdu se chtělo tohle říct?
  • 26 úředních listin - šlo o listiny jakýchkoli českých/moravských/polských úřadů nebo o listiny královské? jestli to druhé, tak proč nenapsat "královských listin"?
  • Krakovský kníže Vladislav I. Lokýtek - hm, opravdu byl krakovským knížetem, kdy získal titul?
  • vyhlásil zemskou hotovost - se tak říká? Protože jestli je zemská hotovost vojsko, tak by se nemělo vyhlašovat, ale svolávat, vyhlásit lze jeho svolání. Ale třeba historikové mají odborný žargon...

• refy: ty čtyřnásobné refy mi přijdou nadbytečné, když už máš dojem že nestačí jeden, vyber dva, ale víc opravdu není třeba. Vždyť nejde o věci sporné.

Zatím dočteno po Příprava tažení do Polska, Vraždu si nechám na potom. Ahoj, --Jann (diskuse) 15. 7. 2019, 00:26 (CEST)

@Jann: Díky. Až se vrátím z dovolené, kouknu se na to --Khamul1 (diskuse) 15. 7. 2019, 07:42 (CEST)