Wikipedie:Nominace nejlepších článků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zkratka:
  • WP:NNČ
    WP:FAC
Gold piece.png

Tato stránka je určena k posuzování článků, které kandidují na zařazení mezi Nejlepší články, ukázky nejkvalitnější práce na české Wikipedii.

Skončené diskuse se přesouvají do archivu, úspěšné články řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články. Stažené nominace se archivují a řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články/Archiv stažených nominací.

Nominace[editovat | editovat zdroj]

„Nejlepšími články“ se stávají články či seznamy (dále jen články) prostřednictvím diskuse wikipedistů na této stránce. Diskuse se může účastnit a články smí navrhovat každý wikipedista včetně neregistrovaných (vystupujících pod IP adresou). Při vyhodnocování hlasování se však v případě pochybností přihlíží především ke kvalitě přednesených argumentů.

Proces nominací koordinují, případné nejasnosti rozhodují a sporná hlasování vyhodnocují pověření wikipedisté z následujícího seznamu (dále pověřenci). Ti také mohou na základě své dohody k seznamu přidávat jména dalších wikipedistů, kteří budou ochotni tuto funkci přijmout.

Seznam pověřenců (chronologicky):

Podněty a dotazy pro pověřence pište na jejich nástěnku.

Požadavky na navrhovatele[editovat | editovat zdroj]

Navrhnout článek může každý wikipedista, měl by ovšem předem zajistit splnění následujících podmínek:

  • Článek skutečně musí být na vysoké úrovni kvality a plnit veškerá relevantní pravidla a doporučení týkající se obsahu. Nejdůležitější jsou shrnuta na této stránce a doporučuje se je před nominací projít a ověřit. Je také vhodné napřed využít recenzní řízení a nominovat článek až když budou připomínky recenzentů vyřešeny. Dále se doporučuje článek před nominací na nějakou dobu zařadit mezi Dobré články, aby se ověřilo, že proti jeho kvalitě nejsou zásadní námitky.
  • Nominující wikipedista musí být připraven a schopen operativně reagovat na námitky diskutujících a průběžně vylepšovat navržený článek podle jejich námětů.

Ukáže-li se, že navrhovatel uvedené požadavky zásadním způsobem neplní, může pověřenec navržený článek vyřadit z diskuse.

O záměru nominovat článek je vhodné informovat jeho nejdůležitější autory, pokud jsou nadále v projektu aktivní. Autory lze zjistit z historie článku nebo pomocí nástrojů jako je tento nebo tento.

Průběh nominace[editovat | editovat zdroj]

Wikipedista navrhující článek založí diskusní stránku (podrobný návod je uveden níže) a stručně zdůvodní nominaci. Pokud článek prošel nominací již dříve, uvede odkazy na příslušný archiv. Je vhodné také zmínit hlavní autory, upozornit na případné recenze a přiblížit téma článku, pokud není úplně jasné z jeho nadpisu.

Po založení nominace se zahajuje diskuse bez hlasování. Ta trvá obvykle aspoň 14 dní, pokud však článek již prošel recenzí nebo byl před nominací alespoň půl roku nepřetržitě zařazen mezi Dobrými články, smí být ukončena již po týdnu. V každém případě se však hlasování smí zahájit až ve chvíli, kdy všechny zásadní a nesporné připomínky z diskuse jsou vyřešeny a text článku je stabilizován. Zahájit hlasování by měl ten, kdo článek navrhl, ale v odůvodněném případě to smí udělat i jiný wikipedista, jsou-li pro hlasování splněny podmínky.

Hlasování doprovázené diskusí trvá obvykle 14 dní, může však být prodlouženo nebo výjimečně i zkráceno. Anonymní IP adresy nesmějí hlasovat, aby se vyloučila manipulace hlasování, avšak mohou se účastnit diskuse. Wikipedista uzavírající diskusi rovněž může odůvodněně vyloučit hlasy těch, kteří buď nesplňují podmínky obvyklých hlasování na Wikipedii (účet založen před počátkem hlasování a alespoň 25 editací v článcích) nebo nepřinášejí žádné či jen zjevně nerelevantní argumenty. Za úspěšnou se obvykle považuje ta nominace, která získá 3/4 hlasů. Při vyhodnocení se významně přihlíží k váze argumentů v diskusi a k tomu, zda byly námitky diskutujících uspokojivě vyřešeny. Zejména v případě, že byla závažně a oprávněně zpochybněna věcná správnost či nestrannost článku, může být hlasování prohlášeno za neúspěšné i v případě, že článek získal dostatek hlasů. V případě neúspěšné nominace se nedoporučuje článek znovu nominovat do doby, než budou vyřešeny jeho zásadní nedostatky, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Vyhodnocení diskuse a hlasování by měl provádět wikipedista, který má zkušenost s tvorbou kvalitních článků a procesem nominace. Sporné případy nesmí vyhodnocovat sám autor ani navrhovatel článku, vhodné je naopak o to požádat někoho z pověřenců. Ten, kdo článek vyhodnotí, by měl zajistit archivaci diskuse a další formality.

Doporučení k hlasování[editovat | editovat zdroj]

  • při hlasování proti se vždy doporučuje uvádět konkrétní důvody, při hlasování pro v případě existence důležitých námitek rovněž; argumenty budou brány v úvahu při vyhodnocení
  • drobné připomínky týkající se např. jedné nebo několika málo pravopisných chyb je lépe řešit vlastní opravou
  • je možno i při hlasování dále diskutovat
  • lidé, kteří hlasovali proti, by měli změnit hlas, pokud již byly opraveny nedostatky, kvůli kterým hlasovali proti (navrhovateli se doporučuje upozornit je na to, pokud se domnívá, že tak učinil)
  • vyřešené připomínky se z diskuse mohou škrtat, nebo lépe odškrtnout (např. s použitím šablon {{Vyřešeno}} nebo {{Ano}}), aby byl přehled, co ještě zbývá k dopracování

Jak navrhnout článek na nejlepší[editovat | editovat zdroj]

Toto je vzor pro fiktivní článek, který by se jmenoval Velký modrák. Je samozřejmě nutno použít skutečné jméno článku, který navrhujete...

Stručný návod[editovat | editovat zdroj]

  1. Do sekce #Diskuse před hlasováním vložte {{/Velký modrák}} a uložte ji
  2. Po uložení se objeví červený odkaz Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák, klikněte na něj
  3. Napište === [[Velký modrák]] ===, zdůvodnění, vložte podnadpis ==== Diskuse ==== a uložte to.
  4. Na začátek diskusní stránky článku (Diskuse:Velký modrák) vložte šablonu {{nnc}}.

Podrobnější vysvětlení[editovat | editovat zdroj]

Přidejte do seznamu níže takovýto kód pro vložení obsahu budoucí podstránky „Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák“:

{{/Velký modrák}}

Ten zajistí, že obsah podstránky, jakmile ji založíte, bude vkládán do hlavní stránky nominací. Zatím se kód po uložení (nebo v náhledu) projeví pouze jako červený odkaz. Po kliknutí na něj vytvoříte podstránku pro nominační diskusi vložením textu. Například:

=== [[Velký modrák]] ===
Božský článek, který má vše, co mít má... [[Wikipedista:Viktor Nominátor|Viktor Nominátor]] 10:01, 2. 9. 2008 (UTC)

==== Hlasování ====
Hlasujeme od 16. 9. 2008 dva týdny. [[Wikipedista:Viktor Nominátor|Viktor Nominátor]] 10:01, 16. 9. 2008 (UTC)

===== Pro zařazení =====

===== Proti zařazení =====

===== Diskuse během hlasování =====

==== Diskuse ====
  • Část hlasování se přidá až při jeho zahájení, aby nemátla diskutující.

Na začátek diskusní stránky nominovaného článku vložte šablonu {{nnc}}

  • Hlasování trvá běžně 14 dní, při jeho prodloužení, kromě ohlášení prodloužení, také bezprostředně pod nadpis Hlasování vložte zakomentované nové datum konce hlasování, takto: <!-- 27. března --> (je to pro robota aktualizujícího stránky Wikipedie:Portál Wikipedie/Co se děje/Nominace nejlepších článků a oznámení nad Posledními změnami)

Potvrzení[editovat | editovat zdroj]

Neodpovídá-li článek úrovni vyžadované u nejlepších článků a pokusy o nápravu nebyly úspěšné – je vhodné upozornit na vady na diskusní stránce článku, případně kontaktovat jeho hlavní autory, je možné článek navrhnout k potvrzení jeho statusu nejlepšího. Proces potvrzování probíhá stejně jako u nominace, s tím, že založená diskuzní stránka má název {{/Jméno článku (potvrzení)}}, místo šablony {{nnc}} se na diskusní stránku článku vkládá {{nnc - potvrzení|Jméno článku (potvrzení)}} a hlasuje se o „pro potvrzení“ a „proti potvrzení“.

Vyprázdnit paměť serveru
(použijte v případě, že se vám tu ukazují zastaralé verze podstránek)

Hlasuje se[editovat | editovat zdroj]

O těchto článcích se právě hlasuje:

Traktor (píseň)[editovat | editovat zdroj]

Zdravím. Předkládám svůj článek o písni Traktor punkové skupiny Visací zámek. Článek prošel od poloviny listopadu do poloviny února recenzním řízením a od poloviny března má puzzlík DČ. Od té doby je stabilní. Věřím, že splňuje kritéria, proto dávám k diskusi o zařazení mezi nejlepší články (tento cíl byl avizován už v recenzním řízení na DČ). Děkuji, s pozdravem --Palu (diskuse) 10. 6. 2019, 20:10 (CEST)

Hlasování[editovat | editovat zdroj]

Tak do 1. října. Snad už naposledy. Palu chce pracovat. :-) --OJJ, Diskuse 17. 9. 2019, 15:29 (CEST) Do 10. září. OJJ, Diskuse 27. 8. 2019, 18:28 (CEST)

Tak zkusíme ještě jedno do 26. srpna 13.15. OJJ, Diskuse 12. 8. 2019, 13:15 (CEST)

Prodloužení do 9. srpna, 7.30 selč. OJJ, Diskuse 26. 7. 2019, 07:30 (CEST) Hlasujeme od 10. července 2019 dva týdny. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 18:44 (CEST)

Omlouvám se, ale pojďme teď hlasování na chvíli pozdržet. Kvůli časovému vytížení nestihnu včas vyřešit všechny současné připomínky. Jakmile to bude možné, vrhnu se na to a dám článek znovu do hlasování. Děkuji za pochopení a budu rád, když se mezitím objeví klidně i další recenze. S pozdravem, --Palu (diskuse) 22. 7. 2019, 09:24 (CEST)
@Palu: Nejsem si vědom toho, že proces nominace nejlepších článků lze pozdržet. Můžu to hlasování standardně prodloužit, například o týden nebo dva, nebo nominaci stáhnout a po dořešení připomínek můžete založit novou. --OJJ, Diskuse 22. 7. 2019, 10:22 (CEST)
Berte to tak, že jsem stáhl návrh na hlasování, protože nejsou ještě dořešeny významné připomínky (bohužel přišly až po zahájení hlasování). Je to tak podle předpisu "V každém případě se však hlasování smí zahájit až ve chvíli, kdy všechny zásadní a nesporné připomínky z diskuse jsou vyřešeny a text článku je stabilizován." Jakmile článek dořeším, dám ho tady znovu k hlasování. Na to jistě nepotřebujeme nové diskuse. Stačí restartovat hlasování ve chvíli, kdy bude článek připraven. --Palu (diskuse) 22. 7. 2019, 10:47 (CEST)
@Palu: To byste byl zřejmě jediným případem, kdy bylo hlasování staženo na žádost. Buďto se prodlužuje (i o několik týdnů) nebo stahuje jako např. Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Jean-Baptiste Lully (2). Naopak pokud článek projde významnějším doplněním nebo rekonstrukcí, je vhodné o něm znovu nechat diskutovat. --OJJ, Diskuse 22. 7. 2019, 11:10 (CEST)
Nevím, v čem konkrétně by tato výjimečnost měla vadit a jak konkrétně by to nabouralo cokoliv. Nicméně jestli je to tak ohromně důležité dodržet, tak prodlužme tedy hlasování teď na týden a pokud to nestihnu příští týden, tak ho prodloužíme opět o týden. A tak dále, dokud se nedostanu k vypořádání námitek. Přijde mi to jako o hodně hloupější způsob, ale pokud to tak musí být... Co se týče úprav, neplánuji významné přepracování a plánuj pouze evoluci v duchu připomínek níže. --Palu (diskuse) 22. 7. 2019, 11:17 (CEST)
Pro zařazení[editovat | editovat zdroj]
  1. Jakožto navrhovatel; věřím, že článek splňuje kritéria. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 18:44 (CEST)
  2. Pro. Napsat tak rozsáhlý článek o písní, navíc o české písni, je neuvěřitelný výkon. Článek je kvalitní, a přestože souhlasím s některými formulačními nedostatky, které níže uvedl například Ioannes Pragensis, jsou to jen slova, která může kdokoliv změnit. Jsem tedy pro zařazení mezi NČ (a autorovi děkuji za článek, asi ne poprvé). --Marek Koudelka (diskuse) 14. 8. 2019, 21:50 (CEST)
  3. Pro. Z hlediska článků o skladbách a písních, které zde máme rozhodně patří mezi vzorové. --Mates (diskuse) 25. 8. 2019, 22:18 (CEST)
Proti zařazení[editovat | editovat zdroj]
  1. Proti, hned na první pohled nedostatečná jazyková úroveň. "Její kořeny jsou z roku 1976, kdy Michal Pixa poprvé dostal nápad na tuto píseň." (Jak může mít píseň kořeny? Kdy Pixa dostal ten nápad podruhé?); "Vyšla hned na prvním albu..." ("hned" se myslí hned po premiérovém koncertu?; celá ta věta je zbytečně složitá a nejasná); "orajícím v horách brambory" (brambory se pokud vím neorají, mohou se nanejvýš zaorávat, pokud shnijí na poli, nebo vyorávat, což nejspíš chce říct text písně, případně lze orat pole, na kterém mají být pěstěny). To jenom začátek úvodu. Celkově mi to připadá psané spíš jako do nějakého časopisu o populární hudbě, ne encyklopedickým stylem (například expresivní slova jako "strašně", "za půl hodinky" a podobně lze používat jen v přímých citátech, ale ne v našem vlastním textu).--Ioannes Pragensis (diskuse) 10. 7. 2019, 21:45 (CEST)
  2. Proti (prozatím), vysvětlení níže, těším se na vylepšenou podobu. --Pavouk (diskuse) 9. 9. 2019, 00:09 (CEST)
Diskuse během hlasování[editovat | editovat zdroj]

@Ioannes Pragensis: Prodloužil jsem hlasování, především na vyjádření Ioanna a zpracování jeho případných zbylých připomínek. Vzhledem k tomu, že se s článkem ale od prvních připomínek pohnulo (i co se týče hudební stránky díla), jsem letmě spíše hlasování pro pak uzavřít. OJJ, Diskuse 27. 8. 2019, 18:28 (CEST)

@OJJ: Dobrý den, článek se od mého hlasování opravdu výrazně zlepšil a bez výhrad již splňuje kritéria DČ. Na stupeň NČ podle mého názoru ještě potřebuje přinejmenším důkladnou jazykovou korekturu (kladení čárek a stavba vět, ale i sloh - například nadužívání slova "rozbor" v nadpisech) a také promyslet členění látky (kapitolka o dvou krátkých větách ukazuje, že je to potřeba). Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 8. 2019, 19:05 (CEST)
@OJJ: Jak píšu velmi podrobně níže, ještě by s článkem chtělo pohnout: zbytečná nespisovná slova (která nejsou citáty), neodlišení názoru na píseň autora a recenzenta, doslovné přebírání novinářských metafor a klišé (které pochopitelně v encyklopedickém textu působí jako zjevné nepravdy), možná problematický hudební rozbor díla - zcela nový text (od 26.8), který možná zatím neprošel žádným bystrým okem někoho, kdo hudbě rozumí (a zavánějící vlastním výzkumem). --Pavouk (diskuse) 27. 8. 2019, 19:32 (CEST)
Ioannes Pragensis[editovat | editovat zdroj]

Ioannes Pragensis: Děkuji za ohlas. Mohl byste mi s jazykovou úrovní trochu pomoci? Konkrétně k tomu mám pár poznámek:

  • KomentářKomentář kořeny hned v první výtce jsou produktem kolegy JAna Dudíka; nerad bych se tu hádal o slovíčka, proto jsem do ničeho podobného nevstupoval - osobně se mi zdá lepší původní formulace
  • AnoAno "kdy dostal Pixa nápad poprvé" - zdroje uvádí, že poprvé ho napadla písnička v 16 letech, podruhé ho tak napadla právě když ji přinesl do kapely Visací Zámek; nicméně není to důležité, takže jsem vymazal
  • AnoAno "Vyšla hned na prvním albu..." - myslí se tím, že vyšla už na prvním albu, nicméně dá se to pochopit i bez "hned", takže mažu
  • KomentářKomentář "orajícím v horách brambory - brambory se pokud vím neorají, mohou se nanejvýš zaorávat" - to vskutku ano, ale co s tím, když píseň zpívá "orat brambor?" - mám třeba "jedoucím do hor orat brambory" přeformulovat na vyorávat brambory, když v písni je orat? bude to srozumitelné a korektní? Co když se tím myslí místo vyorávat hotové brambory třeba naopak zorat půdu pro zasazení brambor atd.? Skutečně nevím, pomozte mi prosím.
    AnoAno Upraveno, díky za radu níže. --Palu (diskuse) 11. 7. 2019, 08:00 (CEST)
  • AnoAno "expresivní slova jako "strašně", "za půl hodinky"" - převzal jsem ze zdrojů, nicméně opravuji.

Děkuji ještě jednou za pomoc a budu rád, pokud byste si udělal čas i na další námitky. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 22:45 (CEST)

Dobrý den, já teď nemám moc čas a tohle téma jde hodně mimo oblast mého zájmu. Pokud jde o Vaše dotazy na neencyklopedická slova a výrazy použité v pramenech, tak to se řeší tím, že je buď přeformulujete do spisovné a neutrální podoby, anebo také můžete použít přímou citaci. Lze tedy napsat buď o traktoru Zetor vyorávajícím v horách brambory anebo o traktoru Zetor jedoucím do hor "orat brambor", což může být i lepší, protože to zprostředkovává atmosféru písně a zároveň nenutí přemýšlet, co vlastně traktor na poli prováděl.
Ještě dodatek: při dalším pohledu na článek jsem zjistil, že tam více méně chybí textověkritický, literárněvědný a hudebněkritický rozbor díla. Píše se o dvou verzích písně, ale není podrobně rozebrán rozdíl mezi nimi, není tam popsáno, kolik má skladba veršů, v jaké je tónině, jak vypadá její hlavní melodie a tak dál. Myslím, že tohle by mělo být i u Dobrého článku, natož Nejlepšího.--Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 7. 2019, 07:22 (CEST)
AnoAno Děkuji za radu s oráním, zakomponoval jsem. Co se týče kapitoly o hudebním a literárním rozboru, pokusím se zapracovat, ale jsem limitován dostupnými zdroji, které na toto téma ucelené úplně chybí, takže to nebude nic jednoduchého. Ale aspoň nějaký základní rozsah snad zvládnu. Díky, s pozdravem, --Palu (diskuse) 11. 7. 2019, 07:59 (CEST)
AnoAno Přidal jsem hudební rozbor. U rozboru veršů nevím, jestli požadujete takto stručně nebo raději takto podrobněji. Pokud byste měl ještě nějaká doporučení a požadavky, rád se na to podívám. S pozdravem, --Palu (diskuse) 26. 8. 2019, 23:41 (CEST)
Mates[editovat | editovat zdroj]

@Palu: Článek je pěkný, čtivý. Díky za něj. Pár poznámek:

  • byl bych pro odstranění přívlastku legendární z úvodní věty článku. Je to v pořádku následně v hodnotící sekci, ale do úvodu bych to takto nezahrnoval
    AnoAno Upraveno. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:15 (CEST)
  • věta: "Píseň zlidověla a zná ji snad každý Čech, i ten, který punku zrovna neholduje." – máme pro ni zdroj?
    AnoAno Zdroj je přiložen hned u následující věty - zdrojuji tak, že zdroj zdrojuje vše, co je před ním až k dalšímu zdroji. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:15 (CEST)
  • navrhuji odstranit ta upozornění na spoiler
    KomentářKomentář Právě k tomuto účelu jsou dané šablony určeny. Jako čtenář bych byl rád upozorněn na pasáž vyzrazující zápletku nebo děj písně, videoklipu, .... --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:15 (CEST)
  • hlavní problém spatřuji v těch referencích:
    • ref 25 (Blesk) – odstranit, nadbytečný a nevěrohodný zdroj
    • ref 31 (Petr Fast – tohle označení autorství je mimochodem zavádějící, jak zmínil OJJ) – co ten zdroj vlastně dokládá? Datum tam není správně a video má délku 2:51, i když dokládá 2:48. Odstranil bych úplně, pokud ho ref 30 může zastoupit
      • AnoAno Opravil jsem. Video obsahuje nahrávku, kterou si každý může ihned pustit a udělat si obrázek o tvrzeních, které dokládá. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:15 (CEST)
      • AnoAno Upravil jsem ještě lépe podle svého návrhu níže. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:33 (CEST)
    • ref 49 (Beatová síň slávy) – dokládá něco navíc oproti refům 47 a 48?
      • AnoAno Předpokládám, že obdobná námitka jako ref 31, proto jsem obdobně upravil a obdobné je i vysvětlení, co má dokládat. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:15 (CEST)
      • AnoAno Upravil jsem ještě lépe podle svého návrhu níže. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:33 (CEST)
    • ref 50 (ČSFD k videoklipu s prostřihy) – nevěrohodné, čsfd samotné je ok, ale ta informace tam není, je zmíněna jen v komentáři uživatele
      • KomentářKomentář Tento zdroj dokládá existenci klipu a několik málo údajů, především rok vzniku. Za mě v pořádku. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:15 (CEST)
        • Tak je asi potřeba ho přesunout o větu dříve, protože obsah díla v tom zdroji věrohodně není. --Mates (diskuse) 23. 8. 2019, 00:56 (CEST)
          • AnoAno Předělal jsem a zbytek zdrojuji přímo klipem, bohužel bez odkazu, protože na YT nemá vyjasněná AP (neuvedena licence). --Palu (diskuse) 23. 8. 2019, 07:58 (CEST)
    • ref 51 (videoklip s prostřihy) – Sloshthedark rozhodně není autorem! Potřeba nalézt a opravit (zkuste napsat do archivu ČT, jestli neporadí), nebo, najde-li se jiný zdroj pro tu informaci
      • AnoAno Zdrojování opraveno tak jako u ref 31 a ref 49. Přesně nerozumím, jak je myšlena poznámka o nalezení v archivu ČT. Jde o úryvek pořadu publikovaný na Youtube, což je i takto zdrojováno. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:15 (CEST)
      • AnoAno Upravil jsem ještě lépe podle svého návrhu níže. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:33 (CEST)
      • AnoAno U tohoto zdroje jsem si všiml, že nemá licenci. Je to tak případ jako ref 53 a ref 72 - jsem přesvědčen, že i tento je legální, nicméně v rámci stejného přístupu mažu i tento. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:41 (CEST)
        • Ohledně toho archivu: právě jde o to zjistit, o jaký pořad se jednalo a jestli ho náhodou ČT neumí najít pro naše účely u sebe. Přesně podle toho zákona, který citujete níže. --Mates (diskuse) 23. 8. 2019, 00:56 (CEST)
          • KomentářKomentář Vše jsem zkoušel hledat v archivu ČT několikrát, bez úspěchu. Nyní cituji klip (vizte koment u ref50) sice nedokonale (bez odkazu do archivu, čili bez možnosti přímého shlédnutí), ale napřímo (ne přes ČSFD nebo Youtube). --Palu (diskuse) 23. 8. 2019, 07:58 (CEST)
            • @Palu: Nevím, zda si rozumíme. Já jsem tím nemyslel webový archiv vysílání ČT dostupný online, ale spíše pomoc České televize jako takové. --Mates (diskuse) 25. 8. 2019, 22:18 (CEST)
    • ref 53 (Zdeněk Rumplík) – odstranit, duplicitní k refu 52, problematické z hlediska AP
      • AnoAno Odstraněno, i když jsem přesvědčen, že z pohledu Wikipedie (Youtube neřeším) jde o legální citaci (Z. 121/2000 Sb. § 31Citace: (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, (...) (2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.); účel zdroje byl obdobný jako u ref 31 a 49 - čtenář si může naše tvrzení zauditovat přímo na citovaném úryvku. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:15 (CEST)
        • Je to v duchu Wikipedie:Externí odkazy#Na co nikdy neodkazovat. Jde o to, že ten původní záměr (zveřejnění na Youtube) v souladu s tímto není. Já rozumím, že Vaše užití onoho AP porušujícího zdroje bylo v duchu s tím ustanovením v zákoně, ale považuji za správné v takovém případě dohledat původního autora díla a uvést jej a nikoliv uvádět název účtu, pod kterým bylo to video/příspěvek nahraný. Druhý problém takových odkazů je, že jsou náchylné k "úmrtí" – ve chvíli, kdy konečně YouTube dojde k tomu, že je video nutné smazat, nebude pro takový zdroj snadné nalézt náhradu, resp. bude se muset znovu najít zdroj původní. --Mates (diskuse) 23. 8. 2019, 00:56 (CEST)
          • Rozumím. Nejlepší by bylo, kdyby mělo Youtube proceduru, jak je požádat, aby odkaz ihned prověřilo - buď smazalo a nebo přidalo licenci tak, jak je to u ostatních odkazovaných videí. Pak by se vyjasnila situace hned a bylo by po problému. Nějaké vhodné tlačítko na to, aby to tam někdo prověřil, jsem ale nenašel. --Palu (diskuse) 23. 8. 2019, 07:44 (CEST)
    • ref 54 (ČSFD k videoklipu pozvánky) – odstranit, nic moc nedokládá, duplicitní k refům 55 a 56
      • KomentářKomentář Ale jinak ničemu nevadí, ne? Zároveň další zdroj například k roku vzniku nebo vůbec existence. Osobně si myslím, že lze ponechat a že to není bez přínosu. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:15 (CEST)
    • ref 61 (záznam z koncertu) – duplicitní k refu 60 (ČT), co vlastně dokládá? Případně může být v externích odkazech jako rozšiřující, je-li v pořádku dle AP
      • KomentářKomentář Z hledisk AP v pořádku, licence přítomna. Zdroj dokládá opět to, co ref 31, 49, atd. Tyto zdroje by šly technicky dát i do EO, nicméně se vztahují jen k daným tvrením, takže tam se nehodí. Pakliže by tyto zdroje skutečně hodně vadily mezi referencemi, navrhuji alternativu - dát je do poznámek. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:15 (CEST)
      • AnoAno Upravil jsem ještě lépe podle svého návrhu. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:33 (CEST)
    • ref 72 (záznam ČT na Youtube) – odstranit, porušuje autorské právo!, duplicitní k refu 71
      • AnoAno Odstraněno, i když jsem přesvědčen o legalitě (stejné odůvodnění jako ref. 53, prává na Youtube opět neřeším + stejný důvod uvedení). --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:15 (CEST)

Hlavní je vyřešit ty reference. --Mates (diskuse) 15. 8. 2019, 13:43 (CEST)

Děkuji vám za vaší recenzi. Připomínky jsem vyřešil, jak jsem dovedl, přestože u některých jsem si dovolil trochu polemizovat. Celkově článku vaše poznámky prospěly, takže ještě jednou děkuji. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:43 (CEST)
Díky za reakci. Na něco jsem ještě odpověděl. --Mates (diskuse) 23. 8. 2019, 00:56 (CEST)
Doplněno. S pozdravem, --Palu (diskuse) 23. 8. 2019, 07:58 (CEST)
Pavouk[editovat | editovat zdroj]

Souhlasím s kolegou Ioannesem Pragensisem, že článek je zatím spíše do populárního časopisu. Už jsem psal podrobně pro DČ, něco třeba zopakuji. Nespisovná slova -proč je jich tolik?, nepříliš věrohodné zdroje. Přemýšlel jsem, kde by mohl "zakopaný pes": u dobrých a skvělých článků o klimatu logicky požadujeme, abychom citovali - kde to je relevantní - vědce z oboru, minimálně se titulem xyz. I zde by se hodilo využívat ideálně pokud možno práce a informace od renomovaných hudebních publicistů a ne redakčních eléfů, kteří opisují články jeden od druhého a používají zjevné hyperboly=nadsázky (je to hymna, píseň zná snad každý Čech, brigádníci se 14 dní váleli v hlíně, apod). U pár zdrojů, co jsem namátkou prošel, se mi zdálo, že autor(ka) použil ve Wiki přesně stejné formulace,postupy, hyperboly - skoro úplné věty. Už mi to zavánělo nedovoleným citováním. Pár konkrétních námětů (ne však vyčerpávajících):

  • Třetí odstavec úvodu (Skladba... zapíchne svou ženu) je VELMI neencyklopedická. "spustit se", "zapíchnout" nespisovná slova. "Neustálou prací deprimovaný opilý"- dle Hauberta nešlo o deprivaci. A pak není nikde jinde uvedeno a ozdrojováno, že byl tedy deprivován neustálou prací. ...který „jede do hor orat brambor“ není jasné, proč jsou uvozovky. Není to citát někoho, ani název arie. Mělo by být celé opsané a spisovné(brambor>brambory). A nebo vypustit jako nepodstatné. Atd.
  • "Píseň se stala hymnou české punkové scény, zlidověla a hraje se například i u táboráků. " Stala se hymnou a zlidověla dle jedné redaktorky? Pokud ano, tak přeformulovat, že paní xzy si myslí, že se stala hymnou. A má třeba německý punk svoji hymnu? Není to zase jen hyperbola? Pokud ano, velmi prosím, pro Wiki tyto hyperboly rozložit a napsat nějak srozuitelně. Nějak věrohodně doložit, že "zlidověla". Táborák-další nespisovné (lidové) slovo.
  • (infobox) nahrávána až do ledna 1990, níže je ale info, že to bylo před revolucí. Pokud i v prosinci a lednu, mohli text změnit na ten ostrý, ne?
  • (historie) "zatímco brigádníci se museli válet dva týdny v hlíně a tahat z ní brambory" přece si autor nemůže myslet, že to je pravda. Já se válel v hlíně tak minutu a dvě a hlava mi dlouho bolela. Asi opět metafora, nutno přeformulovat
  • přišel Michal Pixa „trochu v ráži“ - nevhodné uvozovky (neuvozují nikoho citát) a nespisovné slovo
  • a „popadli španělky a (...) blbli.“ - to samé
  • v pražském klubu 007 na Strahově - klub se dříve a i dnes jmenoval (možná) jinak. Takto to vypadá, že název začíná 007
  • "a dětí jezeďák" nevidím důvod, proč by zde muselo být nespisovné slovo (ač je v poznámce vysvětleno)
  • "sametovou revolucí." alespoň přidat proklik. Např. mladý cizinec, rozumějící česky, nemusí pochopit, co to bylo.
  • "V devadesátých letech se kapela snažila bojovat s přílišnou popularitou písně, a proto ji přestala hrát na koncertech." zní to jako něco, co trvalo relativně dlouho... "Vzdor kapely tak vydržel tři koncerty. " no, tři koncerty je příliš efemérní doba aby se popisovala jako "devadesátá léta"
  • "Od té doby, kdy se „Traktor“ na program koncertů vrátil, používá kytarista Ivan Rut při hraní této písně kytaru s tělem " Tedy hned po těch 3 "vzdorkoncertech" a vždy a až doposud hraje na kytaru ve tvaru Zetoru? Např. zdroj "16" nic takového neříká.
  • "Píseň zlidověla a zná ji snad každý Čech, i ten, který punku zrovna neholduje." Dle ně je to hyperbola. Stačí najít 2-3 Čechy (ne Češky, Moravany), např. děti a je jasné, že věta není pravdivá. "Holdovat punku" je to spisovně?
  • " táboráků" opět nespisovné slovo
  • "a před rokem 1989 ji bylo slyšet třeba i na brigádách." Ve zdroji není. Je tam (lze číst) před Listopadem 1989 tedy před změnou režimu. Před rokem 1989=rok 1988 a dříve. To by se muselo doložit. A pak, nehraje se na brigádách i po roce 1989? Třeba na brigádách dobrovolných. Asi se chtělo říci něco mírně trochu jiného a význam je ztracen v jinotajých.
  • "Skladba vyhrála nad bramborovými brigádami" opět zjevná hyperbola, brigády se neporáží.
  • " zatímco na brigády studenti přestali s novým režimem jezdit, píseň si zpívají dál" nový režim je zde opět metafora. A navíc věta není zjevně pravdivá, koukal jsem na nabídku brigády sběru brambor. Tedy alespoň nějaký student na brigádu na brambory jede. Pokud je to VELMI důležité a kontroverzní, tak napsat: Hudební publicista xy se domnívá, že po roce 1989 už žádný student na bramborovou neodjel.
  • "Byla převzata do zpěvníku dalších generací." Tak velká hyperbola, že ji jako rodilý mluvčí češtiny přesně nechápu.
  • "Na refrén písně někdy odkazují novináři, například" když je tam například a výčet, existuje i jiný případ, který ve výčtu není zmíněn a nebo je výčet úplný? Pak tam nepatří to"např.".
  • (Rozbor písně) - celé problémové, příběh díky nespisovným slovům (jezeďák, unesli) nebo spojením, které se v přísném encyklopedickém jazyce nepoužívají (lehká děva) rozbor textu a hudby zavání vlastním výzkumem - zdroj je CD/LP a text písně. Rozbor hudby mi přijde divný (omlouvám se, nemohu přijít na to co je divné, asi zvolené obraty a slova), dejte přečíst nějakému expertu na hudbu! " energicky zahrané akordy G" mohou být neenergické akordy? A pak (možná se mílím), ale akord je souzvuk 3 a více tónů. Tedy akord se nehraje, akord může maximálně zaznít, ne? "Bb" to mají jinde než ve střední Evropě. Pokud má být jasné, tak akord je třeba C dur (durový kvintakord), dále je třeba C moll. Když se použije značka (každý ji ale nezná), tak -možná - kurzívou.
  • "Píseň je podle rozhovoru Ondřeje Horáka s Michalem Pixou vlastně dramatickou groteskou, jejímž hlavním protagonistou je..." Je už i v úvodu. Není jasné, kdo si myslí, že jde o grotestku? Autor či hudební recenzent/kritik?
  • "úplným postačujícím rýmem na koncové hlásky -or (traktor, Zetor, hor, brambor) " to by chtělo zdroj, viz výše. Není rým do hor/brambor? Pak sedí počet slabik.
  • (vydání) "První videoklip písně se objevil v roce 1993." V lese? V truhle pokladu? Nešlo by napsat: skupina natočila...?
  • "pozvala 33 svých přátel" je to samé jako "pozvala 33 hudebních přátel"?
  • " fenoménu Agrofert." Agrofert je společnost. Fenomén je asi cokkoliv, opět převzatá metafora.
  • " barvy bez ztráty původního ducha a náboje." toto, dle mě, musí v NČ být jako jasný citát, resp. parafráze někoho, kdo to tvrdí. Není to žádný obecně jasný fakt. Platí i pro všechny podobné výroky.
  • (ohlasy) "Když novináři a kritici hodnotí," prosím, je alespoň jeden ze zdrojů pravý hudební kritik/hudební publicista? Jen se ptám, nezvládám vše projít a ověřit.
  • zazněl i přívlastek nejgeniálnější píseň o bramborové brigádě" divná formulace
  • "obdržela nominaci" zní mi divně
  • (poznámky) "nebo Izzyho nebojácná verze" co to je nebojácná verze?
  • "Na klipu se nijak nešetřilo" je to spisovné?
  • "panenské přírody" je příroda i nepanenská? Opět neencyklopedická metafora, asi doslovně přebráno z nějakého textu.
  • (infobox, kategorie) píše se "debutový singl" a v infoboxu singl. Dle příslušného článku je to něco, co vyšlo. Tedy ne jen složená skladba, ale natočená a vydaná. Tak to já chápu. Pokud však píseň vyšla na celé desce, tak to dle mě není debutový singl, resp. by to byly všechny písně z té desky a to je divné...

--Pavouk (diskuse) 27. 8. 2019, 16:20 (CEST)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Nutně upravit stylistiku.

  • Hned první věta „Traktor“ je legendární píseň punkové hudební skupiny Visací zámek s kořeny z roku 1976, je nejasná - v roce 76 má kořeny píseň nebo kapela?
    KomentářKomentář Bohužel tohle vidím jako neopravitelnou součást češtiny. Když to přeskupím, zase bude nejasné něco jiného. Jediné, jak by to šlo, by bylo to rozkouskovat na více vět, ale to by šlo proti kritériu, že má být článek psán stručným výstižným jazykem. Za mě je to takhle celkem srozumitelné, při troše snahy čtenáře. Čili s touto námitkou si neumím poradit. Pokud někdo jiný ano, ocením pomoc.--Palu (diskuse) 10. 6. 2019, 21:10 (CEST)
  • v prvních dvou odstavcích 4x slovo píseň, nešlo by nějak přefomulovat?
    KomentářKomentář Jsem si toho vědom. Slovo píseň se opakuje stejně často i v ostatním textu. Bohužel tím, že je článek o písni a slovo píseň má jen málo synonym (zkoušel jsem nahradit někde "kusem", ale zkrátka možnosti jsou skutečně malé), nedokážu této námitce vyhovět. Ještě frekventovanější je slovo Traktor/traktor. Opět ocením pomoc, pokud si někdo bude vědět rady.--Palu (diskuse) 10. 6. 2019, 21:10 (CEST)
    Co třeba „skladba“? --Jan Polák (diskuse) 10. 7. 2019, 19:51 (CEST)
    AnoAnoJan Polák: Skvělý nápad, použil jsem. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 23:06 (CEST)
    @Palu: Já to znám z psaní Migu 21. :-) --Jan Polák (diskuse) 11. 7. 2019, 12:44 (CEST)
  • Píseň „Traktor“ složil podle svého vyprávění kytarista Michal Pixa[1] v roce 1976 v jeho 16 letech - neznělo by líp složil Pixa, dle svých vzpomínek, když mu bylo 16 let?
    VyřešenoVyřešeno Upravil jsem. --Palu (diskuse) 10. 6. 2019, 21:10 (CEST)
  • Vedle kusů jako „Cigra“ nebo „Vlasta“ je „Traktor“ jednou z písní, díky které Visací zámek proslul. Nějak mi nesedí ta skladba věty, možná něco na způsob získal proslulost?
    VyřešenoVyřešeno Upravil jsem. --Palu (diskuse) 10. 6. 2019, 21:10 (CEST)

JAn (diskuse)

Díky za připomínky, případně reakci na mé odpovědi, kde si nevím rady. --Palu (diskuse) 10. 6. 2019, 21:10 (CEST)

@Palu: Nechce se mi teď procházet všechny ty odkazy, jen bych se rád zeptal, jestli tam není víc věcí jako toto. V rámci ověřitelnosti je to dobré, ale zveřejňováním chráněného/placeného obsahu přes podobné platformy nepřímo porušujeme autorská práva. OJJ, Diskuse 2. 7. 2019, 10:32 (CEST)

Rozumím. Projdu to a dám vědět. Mám za to, že to byl jediný podobný případ. --Palu (diskuse) 2. 7. 2019, 10:51 (CEST)
@OJJ: Zdravím, tak jsem to prošel. Z odkazů porušujících práva obdobných vámi odkazovanému by tam neměl být žádný. Jsou tam odkazy na písně na Youtube, kde ale mají vlastní systém identifikace obsahu porušujícího autorská práva. Tam si tedy troufám tvrdit, že jsou odkazy legální. Týká se to reference 30, 47, 48, 49, 50, 55 a 65. Reference 56 je pak úplně bez problémů - oficiální video uveřejněné na Youtube přímo skupinou, uvedené i v EO. --Palu (diskuse) 8. 7. 2019, 23:47 (CEST)
@Palu: Díval jsem se jen letmě, každopádně i odkazy na YouTube jsou problematické. Je třeba odkazovat max. pokud vkladatel nahrávky je např. oficiální vydavatel, což toto zdaleka není. Způsob odhalování porušení autorských práv na YT je alibistický, dokud autor nepodá stížnost, viz třeba anglické písničky Elánu, Komisaře Rexe nebo Letecké katastrofy. Něco je poblokované, něco se šíří vesele dál. OJJ, Diskuse 10. 7. 2019, 20:02 (CEST)
Máte nějaké indicie k tomu, že Youtube dané držitele autorských práv například nevyplatil nebo nezískal jinak souhlas s uveřejněním? Presumpce nelegality obsahu na Youtube by měla být odůvodněná, jestli kvůli ní máme mazat z článku důležité odkazy a ubírat mu tak výrazně informační hodnotu. Nechci se určitě stavět na stranu krácení držitelů práv, na druhou stranu bych nerad, abychom tu honili nějaké chiméry. Mimochodem, Youtube patří mezi tzv. nová média a u televize také neprověřuje její vypořádání autorských práv, aby ji mohl citovat.
Potom je tu docela zásadní věc - autorský zákon § 31 uvádí: "Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem." Jelikož se tady bavíme veskrze o 2 až 3minutových výstřižcích z hudebních pořadů, tak na jejich zveřejnění prostřednictvím Wikipedie se jistě vztahuje právě tato pasáž autorského zákona.
Nakonec bych chtěl poprosit o názor Mormegila, s kterým sice někdy při výkladu práva nesouhlasím, na druhou stranu mám za to, že je v oblasti práv zběhlý.
V závislosti na výsledku téhle debaty samozřejmě případně dané odkazy na Youtube odstraním. Jen bych byl rád, aby se tak stalo kvůli doloženým faktům, protože pro čtenáře to bude jistě újma. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 20:44 (CEST)
Potom mě napadla ještě jedna věc - pokud vadí především to, že jde vlastně o nepřiznaný odkaz na jiné médium, než je uvedeno v citační šabloně (cituji ČT, ale odkazuji Youtube), pak by mohlo pomoct, že bych rozdělil referenci na dvě a přiznal oba zdroje, tj. i přímo Youtube, což bude jistě čistější řešení a nebude to evokovat pašování nepřiznaného obsahu. Přiznaná citace pak jasně ukáže, že Wikipedie počítá s vypořádáním práv už na samotném Youtube a chová se k Youtube jako k serióznímu novému médiu/zdroji. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 20:54 (CEST)
Nápad jsem rovnou realizoval. Tím se ze zdrojů 30, 47, 48, 49, 50, 55 a 65 staly zdroje 31, 49, 51, 53, 55, 61 a 72. Z nich se dále bavme jen o zdrojích 51, 53 a 72, ostatní mají uvedenou přímo na Youtube licenci. Zdroj 51 je krátký úryvek koncertu z ČT2 ve špatné kvalitě s délkou 2:22; zdroj 53 je to samé v trochu lepší kvalitě o délce 3:03; zdroj 72 je úryvek pořadu Bigbít z ČT2 ve špatné kvalitě, nicméně už delší, 13:09. Za mě zdroje 51 a 53 vyhovují citované formuli z autorského zákona pro svou mizernou audiovizuální kvalitu a krátkost, navíc se lze domnívat, že držitelé jejich autorských práv by k nim dali souhlas, jelikož k obdobným videím v daleko lepší kvalitě souhlas dali (vizte ostatní diskutované zdroje). Co se týče posledního zdroje 72, tam je délka delší (je to větší část celého dílu dokumentárního pořadu - 13 minut z celkových asi 60) a pakliže se nenajde nějaký další důvod, proč zdroj zachovat, tak tady je asi největší důvod, proč ho mazat. --Palu (diskuse) 10. 7. 2019, 22:19 (CEST)
Nevím, zkoumat to moc nechci, ani téma samotné, melodie je dobrá, ale text o prostituci, zapichování prasat, manželek a kdoví čeho ještě mě moc nebere. :) Každopádně jsem silně proti uvádění videí z YouTube, to je skutečně lépe ten oficiální odkaz. Co se týče YouTube jako zdroj (ač patří jinam): YouTube není zdroj. YouTube je pouze platforma pro videa, která na něj může uploudovat kdokoli (v případě Traktoru jsem rozklikl jeden odkaz a v souvislosti s tím, že daný YouTuber souběžně s tím nahrál třeba i zápas Real Madrid, nedělám si iluze o původu). To je velký rozdíl oproti televiznímu vysílání, při kterém si dané televize skupují licence na vysílání jistých televizních pořadů a po vypršení daných licencí už ty pořady nevysílají a nejsou již mnohdy dostupné ani ve webarchivech daných televizí. Zdrojem jsou nicméně v obou případech dané pořady a tedy je nutné citovat dané pořady a odkazovat na oficiální vydavatele. Autor [1] opravdu není Zdeněk Rumplík, toto je naopak v pořádku. --OJJ, Diskuse 16. 7. 2019, 15:08 (CEST)
AnoAno Zdroje jsem ještě doladil podle Matesových připomínek. Tím jsou vyřešeny i zdroje 51, 53 a 72. --Palu (diskuse) 22. 8. 2019, 15:44 (CEST)

Diskuse před hlasováním[editovat | editovat zdroj]

Diskuse o nominovaných článcích. Před postupem do hlasování musí být vyřešeny všechny zásadní námitky.

Budyšín[editovat | editovat zdroj]

Článek prošel recenzním řízením, 8. 11. 2018 byl označen jako „dobrý“. Základem je překlad DČ na dewiki (79 179 bajtů), poté byl podstatně rozšířen a přepracován (170 322 bajtů).--Eleiodromos (diskuse) 10. 4. 2019, 16:19 (CEST)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Jen malinko připomínek: Projeďte si ten článek, někde vám chybí alty (např. v infoboxu). --Serious Jano (diskuse) 22. 4. 2019, 10:12 (CEST)

VyřešenoVyřešeno Tak alty jsem doplnil sám, pokud nikdo nebude mít žádné připomínky, tak ho můžete přesunout do hlasování. (radši ho přesuňte do hlasování Vy, aby nedošlo k rozsáhlé diskusi o ničem) @Eleiodromos: --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 08:30 (CEST)
@Ján Kepler: Alty stylu jako „Znak měst Budyšín” v ib jsou však úplně o ničem --Khamul1 (diskuse) 28. 4. 2019, 10:59 (CEST)
@Khamul1: O to vím, ale přijde mi divné mít potom blason znaku úplně všude. --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 11:01 (CEST)
VyřešenoVyřešeno @Khamul1: Tak jsem to vyřešil tak, že jsem z sekce "Blason" část týkající se reprodukce znaku přesunul do altů. --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 11:20 (CEST)

Ahoj, velké připomínky nemám, pouze:

  • ve výčtu městských částí jsou nelogicky velká písmena uprostřed vět (např. Innenstadt (Nutřkowne město) – Historické jádro...) (i později v různých výčtech)
  • Historie: píše se o začlenění do míšeňské marky roku 1032, ale musel v ní být i předtím, jak jinak chápat souvislost se zavražděním míšeňského markraběte v roce 1002?
Yes check.svg Doplněno slovo "opět" začleněno.--Eleiodromos (diskuse) 6. 5. 2019, 23:06 (CEST)
  • název sekce Budyšín pod českou vládou je zavádějící, vždyť o české vládě je i většina sekce předešlé.
Yes check.svg Doplněn nadpis přemosťující kapitoly "Léno českých panovníků".--Eleiodromos (diskuse) 6. 5. 2019, 23:06 (CEST)
  • Význam Budyšína byl podtržen jmenováním královského dvora, který sídlil na místě dnešního náměstí Holzmarkt. - dvůr byl jmenován? Chm. Jestli se myslí dvůr jako stavba, tak nemohl být jmenován, ani sídlit, mohl být zbudován a stát.. Jestli se myslí královský dvůr jako skupina osob, dvořanů, tak ti sice mohli sídlit na místě dnešního náměstí, ale opravdu si čeští králové kromě dvořanů v Praze vydržovali ještě dvořany v Budyšíně?
  • Za třicetileté války byl... - dále je to psané napřeskáčku, chce to seřadit chronologicky. A imo přeřadit do následující "saské" sekce.
Napřeskáčku? 1618- Třicetiletá válka; 1623 spojenectví s Janem Jiřím I.; 1634 vypálení města; 1635 Immisionsrezeß; 1635 Pražský mír. Tento Pražský mír je standardně označován za tečku za vládou českých králů, proto patří do sekce "pod českou vládou".--Eleiodromos (diskuse) 7. 5. 2019, 22:32 (CEST)
Ano ale přetím text Za třicetileté války byl ... i saskými a švédskými vojsky. se týká let 1618-48 a pak se výklad od Vadlštejna a Švédů vrací do roku 1620 nažež znovu podrobněji opakuje válečné děje.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)
  • Odvrácenou stranou těchto voleb však bylo znerovnoprávnění lužickosrbského obyvatelstva - v čem spočívala nerovnoprávnost? Dosud o nějakých politických právech Lužických Srbů nebylo zmínky. (V sekci Primátor a městská rada není zmínka o srbských politických stranách, znamená to že i dnes jsou Srbové nerovnoprávní?)
Hned následující věta vysvětluje, že pod sovětskou nadvládou ztratila Domowina právo na politické zastoupení a nadále byla respektována jen jako kulturní zajímavost. Dvě lužickosrbské strany stále existují (Serbske wolerske zjednoćenstwo/Sorbische Wählervereinigung (SWZ/SWV), Lausitzer Allianz – Łužyska Alianca – Łužiska Alianca (Lausitzer Allianz), ale jsou velmi malé. Součty komunálních voleb z poslední doby je neuvádějí. Letos obě kandidují do okresního sněmu [2]. Jak to bude v Budyšíně při volbách starosty a městské rady se brzy dozvíme.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 20:02 (CEST)
Takže nerovnoprávnost Srbů spočívala v tom že mohli volit stejně jako Němci a neměli stranu navíc? Mít stejná práva mi nepřijde jako nerovnoprávnost, ale jako nepřítomnost pozitivní diskriminace.
Nerovnoprávnost spočívala v tom, že na rozdíl od období 1912-1937 se Domowina proměnila v pouhý folklorní spolek bez jakéhokoliv politického rozměru. To, co přinesla doba sovětské nadvlády bylo uznání lužickosrbské národnosti v roce 1948, ovšem na dlouho zanikla poslední možnost, aby si o svých věcech rozhodovali sami. To jsou ovšem informace vhodné spíše pro hesla Domowina a Lužičtí Srbové.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 22:45 (CEST)
Takže nerovnoprávnost zavedená komunisty spočívala jednak v tom, že o deset let dříve nacisté omezili Domowinu na kulturní spolek a za druhé v tom, že Srbové měli stejná politická práva jako Němci a navíc svou kulturní organizaci a za třetí jde o bezcenné právo, když ho ani dnes nevyužívají (= srbské straničky nevolí). Nebylo by logičtější dát zmínku o omezení Domowiny tam kde byla omezena (do roku 37) a přidat i zmínku o jejím vzniku? A k menšinovým právům patří imo především právo na srbskou kulturu a vzdělání - to jest jak je to se srbskými školami, kdopak založil srbské gymnázium? Aha, komunisté roku 1947 ([3]) - což popírá údajnou nerovnoprávnost...--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)
Je to stejný případ jako níže s biskupstvím - je divné psát o ztrátě práv Domowiny, když o těch právech ani o Domowině nebyla dosud zmínka. Ke všemu text budí dojem, že s právy Srbů, potažmo Domowiny, bylo vše v pořádku za nacistů a ztratili je až se zánikem Třetí říše a příchodem Sovětů... --Jann (diskuse) 29. 4. 2019, 22:20 (CEST)
  • NKVD skončil v březnu 1946 při reorganizaci sovětské vlády, moc si ho tedy v Budyšíně neužili. Tábory tedy naprostou většinu doby podléhaly jinak nazvanému úřadu.
  • celková obsazenost je co, kapacita tábora? na dewiki se totiž v Justizvollzugsanstalt_Bautzen#Speziallager_Bautzen píše že "v táboru bylo 7 tisíc vezňů, do roku 50 jím prošlo 27 tisíc vězňů, do roku 56 jich 3 tisíce zemřelo", to je něco jiného.
  • Kdy vlastně byl tábor zrušen?
V roce 1950 byl tábor v rámci předání vládě NDR zrušen.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 21:29 (CEST)
  • V budyšínských věznicích bylo zadrženo mnoho odpůrců režimu, např. ... - budí dojem, jako by převažovaly jiné kategorie vězňů než odpůrci režimu, které?
Byli to především funkcionáři NSDAP, členové SS a SA, důstojníci wehrmachtu[4], ale také tzv. problémová mládež.[5]--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 21:42 (CEST)
Jestli tam byli především bývalí nacisté, tak by v textu měli být zmíněni oni jako největší skupina, zmínit pouze menšinovou kategorii "odpůrců režimu" je zavádějící. --Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)
  • Po vyhlášení NDR pokračovala v městském zastupitelstvu výrazná dominance SED - měli bychom čtenáři sdělit kdy SED převahu získala
Yes check.svg Dopl. podle cit. zdroje.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 20:25 (CEST)
Promiňte, ale původně bylo "dominance pokračovala i po vyhlášení NDR" to jest "pokračovala i po roce 1949" nově je "začala koncem 40. let a pokračovala i po roce 1949". Jenže konec 40. let a rok 1949 je totéž. Copak SED nevyhrála volby roku 46? --Jann (diskuse) 29. 4. 2019, 22:20 (CEST)
Ta formulace zní přesně takto: "Die bereits Ende der vierziger Jahre zunehmende Dominanz der SED und die dadurch ausgelöste Ideologisierung des gesamten Staatsapparates wirkte sich bis in die Organisation der Stadtverwaltung aus." Ve zdroji jsou informace o správě i jednotlivých starostech, v článku jmenuji jen ty, kteří se o město nějak významněji zasloužili.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 22:32 (CEST)
Čili jestli to překládám správně pak dominance SED koncem 40. let „zesílila“ čili byla už předtím nejméně od voleb 46 (analogicky jako v Česku). Pořád soudím, že zmínit počáte dominance je důležitější než její pozdější zasílení.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)
  • ...jehož byty se stávaly neobyvatelnými. Pro nedostatek bytů byla tudíž založena... - z obrázku plyne, že rostl počet obyvatel, to nemělo vliv?
Yes check.svg Odstraněno slovo "tudíž", aby to nepůsobilo jako jediná příčina. Pokud jde o ten nárůst PO, ten je markantní zejména po té, kdy byla postavena čtvrť Gesundbrunnen a mohli se tak nastěhovat mnozí z těch, co předtím dojížděli za prací.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 16:43 (CEST)
  • Dále byl založen Srbský - to pokračuje znerovnoprávňování Srbů, nebo je mezitím zrovnoprávnili?
  • Roku 1979 pak bylo sídlo katolického biskupství přeloženo... - chm, nic nevíme o vzniku a trvání jevu, objevuje v textu až když mizí. Kdy biskupství vzniklo, jak fungovalo?
  • na konci 80. let ke stále častějším demonstracím - čistě ze zvědavosti, v kterých letech se demonstrovalo? od roku 1986, 1987?
Zdroj uvádí pouze toto: ...ebenso wie in anderen Städten der DDR gleichermaßen hier in der "Gefängnistadt" am Ende der achtziger Jahre Menschen zusammenfanden, um gegen die bestehenden sozialen und politischen Verhältnisse zu demonstrieren und ihre Unzufriedenheit mit Regierung und Stasi ... zu zeigen. Přesné datum těchto demonstrací jsem nikde nenalezl.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 18:46 (CEST)
Škoda.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)
  • V roce 1990 se Budyšín stal stanovištěm Důstojnické vysoké školy Otto Lilienthala - jednak škola mívá sídlo, nikoliv stanoviště a za druhé, na dewiki mají na existenci školy jiný názor (v hesle Offiziershochschule der Luftstreitkräfte/Luftverteidigung für Militärflieger „Otto Lilienthal“). Co je správně?
Yes check.svg Opraveno.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 16:37 (CEST)
  • V sezóně 2016/17 navštívilo celkem 152 434 diváků jednu z 905 akcí - to byla opravdu velká akce. A kolik jich navštívilo ostatních 904 akcí? (promiňte, neodolal jsem vtipnému vyznění textu) Nechtělo se spíš říct „V sezóně 2016/17 905 představení divadla navštívilo celkem 152 434 diváků“? Totiž, neříká se akcím v divadle „představení“?
Yes check.svg Přeformulováno. Slovo "akce" ponechávám, zdroj mluví o akcích, neboť malý a velký sál tohoto divadla slouží zároveň jako jakýsi kulturní dům. Vedle představení se zde konají čtení, politické debaty, spolkové a kulturní akce Lužických Srbů (např. každoroční Schadźowanka apod.).--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 13:45 (CEST)

--Jann (diskuse) 28. 4. 2019, 16:55 (CEST)

Dodatečně: V souvislosti s bojem o investituru daroval císař Jindřich IV. v roce 1081 Budyšínsko loajálnímu českému knížeti Vratislavu II., jenž je zase předal jako věno Wiprechtu z Grojče, který se oženil s jeho dcerou Juditou. Datování je skoro určitě chybné. /Totiž v nejnovější monografii o Vratislavovi [6] je na str. 36–50 (v rámci popisu Vratislavovy německé politiky) výklad následující: nešlo o dar Budyšínska, ale celé Míšeňské marky a to roku 1076 (a předtím roku 1075 Lužické marky), přičemž v obou markách se ale proti Čechům udržely původní rody Roku 1081 pak míšeňský markrabě přešel k Jindřichovi, který jej uznal jako pána Míšeňska. Části Míšeňska (zejména Donínsko a Budyšínsko) Češi zabrali, není jisté kdy, možná už po 1076, možná až v polovině 80. let, k předání Wiprechtovi došlo buď roku 1084 nebo po 1088./ --Jann (diskuse) 28. 4. 2019, 21:28 (CEST)

Yes check.svg Přesně to byl rok 1075. Zdroj, který citujete s. 36: "Zde českého knížete v září 1075 odměnil za věrné vojenské služby a oblenil jej saskou východní markou (Lužicí) ..." To odpovídá tvrzení ve zdroji Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts s. 59: "Nach dem Tod des Markgrafen Dedo II. ... im Jahr 1075 ... König Heinrich IV. ... belehnte den böhmischen Herzog Vratislav marchia Misinensis sowie den provinciae Budissin et Lusatiae."--Eleiodromos (diskuse) 2. 5. 2019, 19:20 (CEST)
Ano, na str. 36 jej oblénil saskou východní markou (Lužicí), to ale nemá nic společného s Budyšínem, který ležel v Míšeňské marce, kterou Vratislav získal až roku 1076 (tamtéž na str. 38). Čili česká kniha o Vratislavovi se v tomhle o rok liší od německého přehledu. Spíš bych věřil novější speciální publikaci než povšechnému přehledu, takže bych psal o roku 1076. --Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

Červená pyramida[editovat | editovat zdroj]

Překladový článek z němčiny, kde je nejlepším článkem. Dávám hned do NNČ. Alty do článku ještě doplním. --Khamul1 (diskuse) 9. 6. 2019, 20:14 (CEST)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Oceňuji, že jste si dal práci doplnit i český knižní zdroj i přesto, že se jedná o překlad z cizojazyčné wiki. Hodnocení obsahu nechávám na kolezích, egyptologie totiž není můj šálek čaje. :) ––David Kennedy (diskuse) 19. 7. 2019, 13:52 (CEST)

RomanM82[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, díky za pěkný článek. Několik poznámek:

  • Když už chceš NČ, tak by bylo potřeba vytvořit důležité chybějící články , jako Kultovní pyramida, vzestupná cesta, zádušní chrám, Pyramidové město, Sed (svátek). Na druhou stranu nevím, jestli je potřeba mít červené odkazy u všech těch lidí (je enc. významný např. britský starožitník James Dawkins ?).
  • Na NČ by to chtělo trochu rozšířit, např. anglická wiki uvádí délku výstavby, nebo že vápencové obložení bylo ve středověku rozebráno na stavby budov v Káhiře, tyhle informace tady chybí.
  • Červená pyramida je první egyptskou pyramidou, která byla od počátku plánovaná jako pravá. Co to je „pravá pyramida“? Aspoň vysvětlit v poznámce.
  • Červená pyramida má nejostřejší sklon stěn ze všech egyptských pyramid (43° 36' 11" ) Je nutné v úvodu uvádět takovouto přesnost? Nejprve jsem myslel, že to je zeměpisná šířka.

S pozdravem, --RomanM82 (diskuse) 16. 8. 2019, 11:02 (CEST)

Díky, připomínky postupně vyřeším --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 20:09 (CEST)

Pavouk[editovat | editovat zdroj]

Jak píše kolega RomanM82, nutno doplnit "červené odkazy" v celém článku v úvodu a na co nejvíce místech a nejlépe ještě i trochu rozepsat ty pojmy, které každý nezná. Aby se naplnilo povinné kritérium: "Je přiměřeně srozumitelný i pro neodborníka v dané oblasti." Jinak ty věty pro laika moc nedávají smysl. Aby mohl článek být NČ, musí být také přístupný pro slabozraké, tedy doplnit všude srozumitelné alty k obrázkům.

  • "Kultovní pyramida Červené pyramidy zřejmě nebyla vystavěna, stejně jako vzestupná cesta.": co to je kultovní? Co je vzestupná cesta? "U pyramidy byly nalezeny zbytky ohradní zdi a zádušního chrámu. Údolní chrám se podle Rainera Stadelmanna nacházel.." Co to je ohradní zeď? Kdo je R: Stadelamm, že je tak důležitý, že musí být zmíněn v úvodu článku? Asi není tak všeobecně známý, tedy potřeba upřesnit, kdo to je/byl, a odkázat na článek o něm. A co to je zádušní?
  • V textu máte "Jejím stavitelem byl faraon Snofru", to by chtělo určitě zdrojovat, že to byl stavitel. Stavitel je ten, kdo staví-vede na stavbě stavební práce. V německé verzi je "für König Snofru".
    VyřešenoVyřešeno, spletl jsem si pojmy, byl stavebníkem --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 20:09 (CEST)
  • V Textu (úvod, infobox, někde rozvedené), bych čekal "staroegyptskou" podobu jména, ne tu arabskou. Má to německá předloha, u nás NČ článek Ahmose I..
  • uvádíte, že ji místí nazývají "Haram al-vavat", anglický článek a jiné české zdroje uvádí "el-heram el-watwaat". Je to samé? S el a bez el? Nebo je třeba ozdrojovat, že to tak je.
  • "John Shae Perring" To byl kdo, že musí být zmíněn v článku, ale není vůbec jasné kdo to byl a ani není odkaz na něj. Pokud není důležité, že to byla přesně ta osoba, pak tedy vyhodit. A zdroje opravdu uvádí, že to byl přímo on, on tedy nalezl ty desky? Nebyl to někdo z jeho týmu? Pak by to byla nepravda.
  • Možná je to zcela nedůležité až marginální, ale přijde mi, že článek nemá nic o historii a současnosti: tedy co se s ní dělo od postavení po současnost, ani třeba kolik měla metrů na výšku, když byla nová, v porovnání nyní, ani jestli se třeba někdy nespravovala, neměnila výška (je tam jen zmínka o vykradačích). Angl. článek má celou kapitolu současnost , kde je třeba uvedeno, že je přístupná pro turisty, ač byla řadu let zavřená. V článku je dvakrát u popiskfotky u uvedeno "restaurováno", ale v článku o tom nic není, co je tedy restaurované- dostavěné, co je konzervované, co čeká na záchranu, a pod.
  • Co jsou v textu dvě schémata, tak mně není jasné, co na nich přesně je (a proč jsou tedy v článku). Minimálně na Commons by měli mít podrobnější popis, co znázorňují.
  • "stěny i strop zřejmě ošlehali pochodněmi. " asi s nimi nemlátili do zdí, ale nejspíše plamen a kouř z pochodní...
    VyřešenoVyřešeno, --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 20:09 (CEST)

S pozdravem úplný laik --Pavouk (diskuse) 16. 8. 2019, 15:38 (CEST)

Díky, připomínky postupně vyřeším --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 20:09 (CEST)

Renaud de Montauban[editovat | editovat zdroj]

Článek je od října roku 2017 zařazen mezi dobré články a myslím si, že kritéria pro nejlepší by mohl splňovat. Prosím o recenze. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 14. 6. 2019, 14:18 (CEST)

Diskuze[editovat | editovat zdroj]

@Chalupa: Jen pár dotazů.

  • Do úvodu popisu příběhu bych zřejmě uvedl jména těch synů.
Jména jsou uvedena. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)
  • přestane se ovládat a zvedne těžkou šachovnici a smrtelně jej zraní - Bertolaie?
Domnívám se, že věta Když Renaud zjistí, že se mu za to Bertolai ještě posmívá, přestane se ovládat a zvedne těžkou šachovnici a smrtelně jej zraní. jasně hovoří o Bertolaiovi. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)
  • Co se týče toho literárního rozboru díla (strofy, atd.), co je v úvodu, tak by možná bylo fajn to rozvést (třeba i o nějaké jazykové prostředky) a zanést do článku.
Na toto se podívám. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)
  • Ty odrážkové seznamy se mi moc nelíbí, ale proti gustu. :) Zase se to dobře čte.
Myslím si, že je to takto přehledné. Jinak by to byla slovní hmota. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:49 (CEST)

To jen tak narychlo. Jen bych se rád zeptal, jak se dá podvádět při hře v šachy. :) Možná by se podíval @Ioannes Pragensis:. OJJ, Diskuse 24. 6. 2019, 05:34 (CEST)

Šlo o to, že Bertolai schválně shodil šachovnici, když mu hrozila prohra, a obvinil z toho Renauda. Doplním to tam, aby zo bylo jasné. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)

Děkuji za připomínky. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)

@OJJ: Kolego, bohužel v každé mnou dostupné literatuře je napsáno pouze to, co jsem v úvodu o jazykové stránce eposu uvedl. Jinak jsem se snažil Vaše připomínyk do textu priomítnout. Prosím, podívejte se na to. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 29. 6. 2019, 20:19 (CEST)

@Chalupa: V pořádku, primárně se nezajímám o literaturu, ale to téma se mi zalíbilo. Dnes jsem to dočetl, hezky se to čte.
Díky za upřesnění. Pokud o jazykové struktuře díla není více známo, tak s tím asi nic nenaděláme, i tak bych nicméně vyčlenil alespoň malou kapitolku do článku. Myslím, že v úvodu by se neměly objevovat informace, které nejsou v samotném těle článku. Zároveň mě zaujalo, že se jedná o nejdelší starofrancouzský epos. Prosím, pokud podobnou informaci v hezky zpracovaném a zdrojovaném článku zaznamenáte, neváhejte mi ji navrhnout do rubriky na Hlavní stranu, o kterou se starám, ať mám rozmanitější výběr. Toto použiji příští nebo popříští týden. --OJJ, Diskuse 2. 7. 2019, 12:25 (CEST)
Vytvořil jsme krázký odstavec s názven Jazyková stránka eposu. A návrh na zakémavost jsem Vám do rubriky přidal. --Chalupa (diskuse) 5. 7. 2019, 20:55 (CEST)
Pavouk[editovat | editovat zdroj]

@Chalupa:Pozor úvod by měl shrnovat celý text a to přiměřeně ke kapitolám, což mi nyní nepřijde. Taky si myslím, že článek nevyčerpává téma ze všech stran; co mně chybí, uvádím níže. Níže náměty na vylepšení textu:

  • Zcela chybí v odkazech sekce "literatura", to k tomu není nic ke čtení? česky, francouzsky, německy....?
  • V textu (i jako nadpis hlavní kapitoly) se pracuje se synonymem "Čtyři synové Ajmonovi". Neměl by i tento název být tučně, resp. tučnou kurzívou?
  • (úvod) červený odkaz v úvodu raději ne. " Epos je někdy připisován Huonovi de Villeneuve, není uvedeno kdo to byl, odkud byl a odkaz neexistuje. V samotném textu článku o něm vůbec není (!) a to je tu jedna věta ze všech 6 úvodních, tedy je to zjevně velmi důležité. Buď tedy vyhodit z úvodu a nebo rozepsat níže. Proč je mu připisován někdy, proč někdy někomu jinému, kdo to zpochybňuje, a pod. A určitě "začervenit".
  • v úvodu je "Bajard (Bayard)" Nikde níže v textu se s druhým jménem nepracuje. Je to nutné mít tedy tuto závorku v úvodu?
  • "kterými tvoří autonomní Cyklus " (je to i níže). Nějak nechápu, co to má být to "autonomní".
  • obsah eposu mi přijde dost rozsáhlý a v úvodu je jen malinký shrnutí.
  • pocitově mi skoro 50% přijde "ohlasům" na dílo a přitom v úvodu je to jen půl věta. Hodně z "ohlasů" je novověk a v to v úvodu vůbec není(!!).
  • "Jazyková stránka eposu" velmi krátká odstavec na to, aby to byla hlavní kapitola
  • "Nejstarší verze eposu" 3 slova naznačují něco důležitého, ale v textu už nic není. Existuje tedy více verzí? Od kterých do kterých let? A jen se myslí ve starofrancouzštině? Anglická podoba tam něco (o těch různých verzích) má.
  • V nej článku bych na začátek vlastního článku, pod úvodem, čekal nějaké uvedení do děje, něco jako: Žánr chansons de geste se rozvíjel v xx a yy již od poloviny 12. st., nejstarší záznamy neznáme a nedochovali, teprve na konci 12. st. se pravděpodobně v yy začali i tisknout. Renaud je jedním z nejstarších zachovalých. atd. atd. (zcela stručně vidím třeba v [7], str. 78 dole)
  • chybí zmínka, kde se epos dochoval a proč /jako že unikl někde spálení za válek/ (jako originál či opis). Resp. jestli více verzí, tak kde ty různé verze.
  • ruský článek má stručný historický kontext/pozadí, to tady zcela chybí
  • "Vydání písně z roku 1497" >asi se myslí první strana manuscriptu. Ač není (asi) povinné, tak nemá popis na Commons, tedy nedá se v češtině o té první straně obálky (?) nic dohledat. Přeložit franc. popisek na Commons by bylo milé. Platí i pro další obrázky a obrazy.
  • (obsah písně jsem nečetl)
  • "Cyklus Renauda de Montauban (Le cycle de Renaud de Montauban). Jde o písně Beuves d'Aigremont, Maugis d'Aigremont, Vivien de Monbranc a La mort de Maugis." Jednou je název česky a v závorce (staro)francouzsky, zatím písně jsou jen v originálním názvu bez předsazené české podoby. Sjednotit.
  • (ohlasy jinde) úvod mi přijde velmi stručný a pak jen "jen" seznam. V úvodu článku se píše o různých jazykových verzích, ale není to tu nějak uvedeno. Kolik bylo ve francouzštině, jaká byla první další jazyková verze, jaké byly další jazyky, kromě těch zmíněných v úvodů apod.... Ten odkaz výše, str. 79 a další celkem uvádí: kde vyšel první tiskem, kam byl přeložen první, atd.
  • výtvarné umění - odrážky, kolísá ukončení řádku: někdy tečka, někdy čárka a někdy nic.
  • má-li být článek přiměřeně srozumitelný pro laik (a musí tak i pro NČ být), tak nejde "v Orp-le-Grand" nebo " od Françoise Georgina", když je odkaz červený. Alespoň u geogr. pojmů přidat umístění a u osob nějakou charakteristiku.
  • "Čtyři bratři Ajmonovi sedící na koni Bajardovi" výtvarné umění inspirovali jen 4 bratři na koních a už nic dalšího z celého toho eposu? To mi přijde divné.
  • "Za všechny jmenujme: " > asi lepší 3. osoba než 1.
  • Hudba, ale i jinde: někdy jsou názvy přeloženy do češtiny (Les Quatre fils Aymon (Čtyři synové Ajmonovi)), jindy ne. Sjednotit.
  • "Ostatní"-skála: je v textu a i má fotku. Je to encyklopedicky významné a patří to sem, když to vlastně s dílem nesouvisí?
  • Dle mě zcela chybí kapitola rozbor díla, jen tu jen stručně počet veršů a obsah, ale nic o tom díle; jazykový (kdy je verš, kde próza, jak se to střídá apod.) či historický: co je pravda, co pohádka, kde se autor /autoři/ spletli, atd. Citovaná disertace stručně uvádí, včetně dělení (také v článku chybí): prolog, atd.
  • U českého článku chybí více rozepsaná vazba na České země, středověká či novověká: vlastních eposů a pak i ohlasů. Je to jen ten Zeyer a Cibula? Zasloužilo by to vlastní (hladký) informační odstavec a ne jen dvoupoložkový výčet.

--Pavouk (diskuse) 30. 8. 2019, 00:17 (CEST)

Ještě koukám, že uvádíte, že epos má " 18 489 strof", jinde vidím 18 489 veršů (alexandrínů), jen se ujišťuji, že zde je strofa stejná jako verš.--Pavouk (diskuse) 30. 8. 2019, 00:47 (CEST)

@Pavouk: Kolego, některé Vaše připomínky, zvláště ty formální, beru a podívám se na ně, ale některé při nejlepší vůli epůjde splnit. Tak například Hugues de Villeneuve je nejasná postava, žonglér nebo trubadůr z Champagne konce 12. a počátku 13. století a je mu někdy epos připsiován. To je vše, co o něm víme. Mohu o něm mohu založir šlánek, kerý bude vypadat jako pahýl (viz francouzská Wikipedie). K Vašim připomínkám se vyjádřím vždy pod přísluěnou připomínkou. Za připomínky děkuji. --Chalupa (diskuse) 30. 8. 2019, 11:04 (CEST)

Václav III.[editovat | editovat zdroj]

Prosím o recenze k tomuto článku o posledním Přemyslovci. Myslím, že splňuje kritéria nejlepšího článku. Byl bych rád, kdyby se proces NNČ stihl do srpna − 4. srpna je výročí Václavovy smrti a bylo by dobré dát článek na hlavní stranu. --Khamul1 (diskuse) 13. 7. 2019, 13:13 (CEST)

Hlasování[editovat | editovat zdroj]

Popojedem, nechť hlasujeme od 15. 9. 2019 dva týdny. --Jann (diskuse) 15. 9. 2019, 20:25 (CEST)

Pro zařazení[editovat | editovat zdroj]
  1. ProPro Pro Jako autor a navrhovatel --Khamul1 (diskuse) 16. 9. 2019, 17:21 (CEST)
Proti zařazení[editovat | editovat zdroj]
Diskuse během hlasování[editovat | editovat zdroj]

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, pěkné, už teď je na úrovni dobrého článku. Nicméně na zlatý puclík potřebuje doladit, uhladit stylistiku, překlepy, linkování..

  • linkování: něco jsem upravil, něco ne...
    • obecně však ve spojeních typu "český král Václav II." odkazujeme na osobu, nikoliv na titul (v textu např. kaločský arcibiskup Jan a řada dalších..) výslovně je to takto uvedeno někde v nápovědě.
      VyřešenoVyřešeno Snad jsem nic nevynechal --Khamul1 (diskuse) 23. 7. 2019, 09:45 (CEST)
    • Např. ...v Ostřihomi korunovat ostřihomským arcibiskupem Řehořem... by se měl odkazovat Řehoř (Řehoř Bicskei?, nebo z Bicskei?), v každém případě je zjevně přehnané odkazovat na Ostřihom a současně na ostřihomské arcibiskupství. Pokud dotyčný nemá heslo, udělal bych přesměrování na seznam arcibiskupů nabo tak...
      VyřešenoVyřešeno --Khamul1 (diskuse) 16. 7. 2019, 15:25 (CEST)
    • komitát nitranský - dva působící jako jeden je typ odkazů, kterým bychom se měli vyhnout
      VyřešenoVyřešeno Ten odkaz na Nitru by byl stejně zavádějící --Khamul1 (diskuse) 16. 7. 2019, 15:25 (CEST)
    • nalinkovat lidi (např. Dominika, Kokoše a toho Forgáče)
      VyřešenoVyřešeno Pár jsem jich musel vynechat, protože jejich celé jméno bylo nedohledatelné --Khamul1 (diskuse) 23. 7. 2019, 09:45 (CEST)
  • článek by neměl být ukecaný, ale zde je občas stručný až příliš, někdy na úkor srozumitelnosti
    • Pro uherský sněm připadal v úvahu... dolnobavorský vévoda Ota III. - musí se doplnit vysvětlení proč. Taky byl příbuzný, ne? A měl být nalinkovaný... hádám, že jsi v textu nelinkoval články z úvodu, ale linky z úvodu se nepočítají a v textu se odkazují znova.
      VyřešenoVyřešeno --Khamul1 (diskuse) 16. 7. 2019, 15:25 (CEST)
    • V čele uherské delegace, která v červnu roku 1301 dorazila... - působí dojmem, že vypadla věta o tom kde se delegace vzala, kdo ji vyslal, , v jakém vztahu byla k předešlým jednáním Uhrů s Václavem II...
      VyřešenoVyřešeno Kdo ji vyslal jsem doplnil. Vztah k předešlým jednání lze vyvodit z další věty. --Khamul1 (diskuse) 23. 7. 2019, 09:45 (CEST)
    • čtyři vykonavatele své závěti - jména jistě známe, dáme je do poznámky?
      VyřešenoVyřešeno --Khamul1 (diskuse) 23. 7. 2019, 08:32 (CEST)
    • Praha musela Albrechtovi na oplátku postoupit Chebsko a Míšeňsko. Za ztracené državy v Míšeňsku obdržela braniborská markrabata od Václava - stručně k nesrozumitelnosti: Míšeňsko odstoupil český král německému, tak proč Češi odškodňují Branibory? Vypadá to zamotaně, jako kdyby Češi odstoupili Albrechtovi braniborské državy v Míšni...
      VyřešenoVyřešeno Upřesnil jsem --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 12:11 (CEST)
      No nevím, teď zase odstoupil Míšeňsko Habsburkům i Wettinům a nepochopitelně za to odškodňuje Askánce. Tam muselo být víc změn než se teď píše. Podle googlu odstoupil Míšeňsko Wettinům ještě Václav II. a Askánce - kteří drželi Míšeňsko v zástavě - proto odškodnil Gdaňskem. To mi přijde pravděpodobné, za něco ty Askánce odškodňovat musel. --Jann (diskuse) 28. 7. 2019, 14:45 (CEST)
      Koukám na to... celý jsem to zmotal :-( Albrecht neměl s Míšeňskem nic společného, Václav ho dal Wettinům a Askánce, kteří ho měli od dob Václava II. v zástavě odškodnil Gdaňskem. Díky --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 15:11 (CEST)
    • některé zdejší oblasti. - víme které? aspoň do poznámky
      KomentářKomentář Nenašel jsem --Khamul1 (diskuse) 23. 7. 2019, 08:32 (CEST)
    • ...Lokýtek příměří porušil. nebál bych se napsat víc o situaci v Polsku 1304-06, nedobyl Lokýtek Krakov nebo tak něco?
      VyřešenoVyřešeno Stačí takto? --Khamul1 (diskuse) 23. 7. 2019, 09:45 (CEST)
  • mistr Demetrius - šlechtic je označován za mistra? co se za tím skrývá?
    KomentářKomentář Netuším, ale všude se uvádí jako mistr. Možná mistr nějakého řádu, nebo vysokoškolský učitel. Pro článek to každopádně není důležité. --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 10:49 (CEST)
  • Matouš Čák - se tak nyní píše v literatuře? mi přijde přirozené slovenské Matúš, ale jestli se píše česky, tak by se mělo přesunout jeho heslo
    KomentářKomentář Možné jsou oboje varianty --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 10:49 (CEST)
  • stylistika:
    • obratným diplomatem, zemským úředníkem a krakovským biskupem Janem Muskatou - bych asi vynechal "zemským úředníkem", a když už, tak nemluvil obecně, ale uvedl jeho úřad
      VyřešenoVyřešeno --Khamul1 (diskuse) 23. 7. 2019, 08:32 (CEST)
    • ...Muskatovi nedovolily se hradu... zmocnit. - působí dojmem, že darování nebylo zcela v pořádku, když darované měl získat silou. Chtělo se právě toto říct?
      KomentářKomentář Mně se zdá, že to je srozumitelné. Bylo to jeho, ale kvůli válce hrad nemohl převzít. --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 08:36 (CEST)
    • od 8. května 1301 - to se jako na den přesně ví, kdy vstoupil do Uher?
      KomentářKomentář V literatuře je to tak uvedeno --Khamul1 (diskuse) 16. 7. 2019, 15:25 (CEST)
    • vyslal pouze posly, kteří nebyly o situaci dostatečně informováni - čtu, žasnu, a koukám že si musím počíst v literatuře, to jako fakt V. II. vyslal na jednání posly, kteří neměli informace o vývoji situace za poslední dva roky? Kdy je proboha vyslal?
      KomentářKomentář Poslové uvedli že český král nikdy neměl v úmyslu vést o Uhersko spor. Z jakého důvodu však není jisté, zřejmě tlumočili dva roky staré mínění. Toto slovíčko jsem do textu dodal. --Khamul1 (diskuse) 23. 7. 2019, 08:32 (CEST)
    • Vyčkávací a zdržovací taktikou ... k ústupu. - u Václava II. se píše o útěku a návratu pouze zlomku armády, to je něco dost jiného než ústup (a kdyby se zde zmínila účast braniborských markrabat na české straně, tak bylo pochopitelnější jejich zapojení do pozdějšího vypořádání v rámci následného míru s Albrechtem)
      VyřešenoVyřešeno --Khamul1 (diskuse) 29. 7. 2019, 12:18 (CEST)
    • ani neposílili svou moc v Polsku jako celku, podobně jako tomu bylo u sňatku Elišky Rejčky a Václava II. - to jest, říká se zde, že i Václav II. byl mizerný diplomat a sňatek mu taky nic nepřinesl. Opravdu se chtělo tohle říct?
      VyřešenoVyřešeno --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 08:36 (CEST)
    • 26 úředních listin - šlo o listiny jakýchkoli českých/moravských/polských úřadů nebo o listiny královské? jestli to druhé, tak proč nenapsat "královských listin"?
      VyřešenoVyřešeno Pravda --Khamul1 (diskuse) 23. 7. 2019, 09:45 (CEST)
    • Krakovský kníže Vladislav I. Lokýtek - hm, opravdu byl krakovským knížetem, kdy získal titul?
      KomentářKomentář od roku 1305, uvádět to v článku mi však přijde zbytečné --Khamul1 (diskuse) 23. 7. 2019, 09:45 (CEST)
    • vyhlásil zemskou hotovost - se tak říká? Protože jestli je zemská hotovost vojsko, tak by se nemělo vyhlašovat, ale svolávat, vyhlásit lze jeho svolání. Ale třeba historikové mají odborný žargon...
      KomentářKomentář V literatuře, kterou mám k dispozici, se píše vyhlásil. --Khamul1 (diskuse) 23. 7. 2019, 09:45 (CEST)
  • refy: ty čtyřnásobné refy mi přijdou nadbytečné, když už máš dojem že nestačí jeden, vyber dva, ale víc opravdu není třeba. Vždyť nejde o věci sporné.
    KomentářKomentář Příště jich tolik tedy vkládat nebudu, ale teď mi přijde škoda je mazat, když článku nijak neškodí. --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 10:49 (CEST)

Zatím dočteno po Příprava tažení do Polska, Vraždu si nechám na potom. Ahoj, --Jann (diskuse) 15. 7. 2019, 00:26 (CEST)

@Jann: Díky. Až se vrátím z dovolené, kouknu se na to --Khamul1 (diskuse) 15. 7. 2019, 07:42 (CEST)

Tak pokračování, o vraždě:

  • V literatuře se často objevuje tvrzení - někdo s tím přišel první a ujalo se to, víme kdo to byl? Ivanov?
    KomentářKomentář To má asi hlubší kořeny, možná s tím přišel první Šusta, netuším a nemám prostředky to dohledat --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 10:49 (CEST)
  • pouze jediný dobový záznam - no a kroniky Dalimilova a Zbraslavská nejsou dobové? Dalimil má odstup méně než deset let, to je myslím plně "dobové". (jestli ale chceme odlišit "dobové" dalimila a zbraslavského opata od autora nekrologia píšícího možná prakticky současně, tak bych psal "jediný současný záznam"... U Zbraslavské kroniky je uvedeno, že byla napsána pouze o několik let později, ještě bych to uvedl i pro dalimila /který je o trochu starší, ne?/.
    VyřešenoVyřešeno Dal jsem soudobé --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 08:36 (CEST)
  • psané nejasně a zamotaně: ...ztotožňuje. Poprvé tak učinil Miroslav Ivanov. Jiní badatelé však Konrádův podíl na vraždě odmítli,... - nikoliv, ne jiní badatelé, ale Ivanov odmítl Konrádův podíl na vraždě (protože věřil že žil do roku 1320) a napsal že to na Konráda jen hodili, že zabitý maník s nožem byl králův komorník (možná Durynk) a že vrah je neznámý. podle pozdějších zjištění není Konrád - víme kdo to zjistil, Maráz, ne? tak proč to nenapsat? Existují i spekulace, - kdo spekuluje? kronikáři? napíšem jací, historikové? napíšem jací.. ...Lokýtek. Ten by však podle Karla Maráze musel mít mezi českými šlechtici spojence,... by spíše počkal, - zde Maráz jen opakuje Ivanova. Jedna z hypotéz uvažuje o možnosti, že vražda neměla žádné politické pozadí a jednalo se o obyčejný zločin, například z osobní msty - refováno Žemličkou 1986, ale to je taky víceméně opakování Ivanova, vždyť jakpak se jmenuje jeho kapitola o vraždě Václava III.?
    VyřešenoVyřešeno Viz níže --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 08:36 (CEST)
  • vůbec sekce mi přijde neuspořádaná, citáty z kronik, shrnutí z kronik, interpretace historiků, pak zase kroniky... imo by bylo lepší tomu dát jinou strukturu:
    • 1.úvodní odstavec o nesporném - čas a místo vraždy
    • 2.informace z nekrologia (jako prakticky současný zdroj), Dalimila a Zbraslavské kroniky (jako dobové zdroje současníků), klidně všechny tři s úplnými citáty, jsou to základní prameny
    • 3.ostatní kroniky, pokud říkají něco navíc nebo zajímavého - to jest ten odstavec se zahraničními kronikami (Otakar Štýrský atd.) plus Beneš Krabice (protože prská proti zemským úředníkům), František Pražský a Přibík Pulkava neříkají nic nového, citovat se nemusejí, stačí půl věty shrnutí (koho viní...)
    • 4.výklady a interpretace historiků -
      • 4a. co se psalo před Ivanovem - dá se to dohledat? Šusta např.
      • 4b. verze Ivanova - zřejmě byl první, kdo se vraždou speciálně zabýval, proto je žádoucí kompletní výklad, mrskneme tam Mulhov a Botenštejn, přeživšího Konráda, zabitého komorníka, zatímco vrah se vytratil..., možné objednavatele vraždy, důvody proč Ivanov vyloučil Albrechta, Lokýtka atd... proč vyloučil českou šlechtu jako celek a jeho závěr - objednavatelem byla skupina šlechticů (uvedeme jména) - bývalí stoupenci Záviše, naštvaní kvůli zamítnutí restituce jejich statků.
      • 4c. reakce historiků na Ivanova (např ten Žemlička, a další, Vaníček...) - co převzali, co ne
      • 4d. verze Maráze - tuším, že první posun od přežvykování Ivanova k novému studiu zdrojů, proto zase podrobněji - co nového přinesl (dva Botenštejnové, ještě něco?), možní objednavatelé a motivy v jeho vidění (Hynek Krušina atd. - jestli to napadlo někoho před Marázem, tak uvést do 4c)
    VyřešenoVyřešeno Olomouckou vraždu jsem celou překopal. K Šustovi se bohužel nedostanu, tak jsem ho shrnul jednou z větou podle Maráze. --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 08:36 (CEST)
    Šustu jsem nakonec našel online. I tak jsem pouze vyměnil referenci. Šusta došel k závěru, že vrahem byl pravděpodobně uražený šlechtic a to v článku už bylo. --Khamul1 (diskuse) 5. 8. 2019, 20:19 (CEST)
  • Hodnocení Václavovy osobnosti a vlády: tohle je od Maráze, bylo u starších historiků jiné? nebo stejné?
    VyřešenoVyřešeno Stručně jsem doplnil --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 15:17 (CEST)
  • v literatuře je uveden článek Václava Štěpána, dá se dohledat, píše se v něm něco zajímavého?
    KomentářKomentář Vážně nevím, jak se k němu dostat. Tak jsem ho jen zmínil podle Maráze --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 08:36 (CEST)

--Jann (diskuse) 23. 7. 2019, 22:40 (CEST)

Díky mockrát za velmi konstruktivní připomínky --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 08:36 (CEST)

Asi jsem detailista, ale uvažuji nad mapou - červeně je jako "české království" vyznačeno Chebsko + Čechy + Morava. Morava dejme tomu, ale Chebsko pod české království nepatřilo, ne? --Jann (diskuse) 28. 7. 2019, 16:49 (CEST)

Za Přemysla Otakara II. pod české království nepatřilo, jak to bylo za Václava III. a jeho tatíčka nevím a nemůžu to nikde najít. --Khamul1 (diskuse) 28. 7. 2019, 19:46 (CEST)
Tak přeci. Podle mapy ve sborníku Přemyslovci. Budování státu Chebsko pod české království vskutku nepatřilo. Až se dořeší ta mapka s Přemyslem Otakarem, obrátím se na Pavouka. --Khamul1 (diskuse) 5. 8. 2019, 20:19 (CEST)

@Jann: Ještě budeš mít připomínky, nebo mám zahájit hlasování? --Khamul1 (diskuse) 29. 7. 2019, 12:18 (CEST)

Já bych s tím hlasováním tak nespěchal, pokud chcete v nominaci uspět. Zaprvé žádné datum nemůže být důvodem k hlasovaní a zadruhé Jannovy (diskuse) připomínky rozhodně podle mne nelze považovat za vyřešené. Opravdu nelze za vyřešené připomínky považovat odpovědi typu "Vážně nevím, jak se k němu (článku) dostat."; "K Šustovi se bohužel nedostanu, tak jsem ho shrnul jednou z větou podle Maráze."; "nemám prostředky to dohledat"; "Příště jich tolik tedy vkládat nebudu, ale teď mi přijde škoda je mazat." (Ale v nominaci je tento článek a ne nějaký imaginární "příští"). Opravdu mám určité pochybnosti, jestli wikipedista, který neví, kde je schopen se dostat k odborné literatuře, je schopen napsat nejlepší článek. Ale třeba se mýlím. A teď zásadní problémy z mého pohledu. Článek je napsán více méně podle čtyř knih. Což by nemuselo být úplně málo, ale s ohledem na množství literatury a blízkost a dostupnost literatury bych přece jen očekával využití více zdrojů. Navíc nevím, jestli autor vůbec ví, že žádný Cyril Hádek neexistuje, ale jedná se o pseudonym Jiřího Jonáše, kterého rozhodně nelze považovat za historickou autoritu. To bychom za chvíli mohli v NČ stavět a citovat na dílech Jana Bauera nebo Vladimíra Lišky. Ve výsledku se však zdá, že je heslo psáno vlastně jen podle jedné knihy (Maráz) a ostatní jsou jen takové přílepky. Jak si jinak vysvětlit to, proč jsou třeba kroniky citovány (taky mi jako Jannovi nepřijdou všechny citace v tom množství jako vhodné nebo i pochopitelné) podle Maráze, když jsou snadno dostupné jejich edice? Chybí mi oddíl Odraz v literatuře a umění. Vzhledem k tomu, jak se neustále zmiňuje Zbraslavská kronika, a někdy se jí věří a někdy se ji nevěří, tak by bylo vhodné třeba v poznámce zmínit problematičnost Zbraslavské kroniky jako pramene jak k ní přistupuje třeba Robert Antonín. A dalo by se dále pokračovat. V současné době podle mne článek ani obsahově ani stylisticky nedosahuje kvalit NČ a pokud se to má změnit, tak to bude znamenat hodně Vaši práce. K tomu zde uvedu jen několik příkladů nepochopení. Praha rozhodně neměla velký vliv na Uhersko a také nemusela Albrechtovi podstoupit Chebsko (ani nevím, jak by to mohla udělat), ani vláda v Uhersku byla vládou Prahy - jak jako? Že v Budíně seděl pražský purkmistr a župy řídili konšelé? Stylistika, slovosled a používání některých archaických slov (voje) mi přijde nepříliš vhodné. Tolik k připomínkám, jen zdůrazňuji, že se rozhodně nejedná zdaleka o všechny (snažil jsem se vybrat ty zásadnější). --Saltzmann (diskuse) 30. 7. 2019, 00:09 (CEST)

@Saltzmann: Děkuji mockrát za připomínky. V týdnu se na to podívám. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 30. 7. 2019, 09:45 (CEST)
@Saltzmann:@Jann: Dobrý den, prošel jsem si vaše připomínky a zde moje reakce. Váši recenzi s dovolením rozdělím do odrážek, abychom se v textu lépe orientovali.
  • Jannovy (diskuse) připomínky rozhodně podle mne nelze považovat za vyřešené. Opravdu nelze za vyřešené připomínky považovat odpovědi typu "Vážně nevím, jak se k němu (článku) dostat."; "K Šustovi se bohužel nedostanu, tak jsem ho shrnul jednou z větou podle Maráze."; "nemám prostředky to dohledat"; "Příště jich tolik tedy vkládat nebudu, ale teď mi přijde škoda je mazat." (Ale v nominaci je tento článek a ne nějaký imaginární "příští"). − Štěpánův článek a Šustovu knihu dohledám. Nadbytečné reference jsem odstranil.
    VyřešenoVyřešeno --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 19:41 (CEST)
  • Článek je napsán více méně podle čtyř knih. Což by nemuselo být úplně málo, ale s ohledem na množství literatury a blízkost a dostupnost literatury bych přece jen očekával využití více zdrojů. − Jako zdroj k napsání článku jsem použil pět důležitých knih zabývajících se tímto tématem. Jsou mezi nimi zásadní monografické texty, které shrnují dosavadní bádání v tématu. Pro napsání encyklopedického hesla je to naprosto dostatečný zdroj.
  • Navíc nevím, jestli autor vůbec ví, že žádný Cyril Hádek neexistuje, ale jedná se o pseudonym Jiřího Jonáše, kterého rozhodně nelze považovat za historickou autoritu. To bychom za chvíli mohli v NČ stavět a citovat na dílech Jana Bauera nebo Vladimíra Lišky. − Není to Jiří Jonáš, ale Jiří Tomáš. Jistě se nejedná o historickou autoritu, ale jeho kniha určitou zajímavost má, jakkoli je to jen populárně naučný text a nikoli odborný. Srovnávat tuto knihu s texty Vladimíra Lišky je nemístné.
  • Ve výsledku se však zdá, že je heslo psáno vlastně jen podle jedné knihy (Maráz) a ostatní jsou jen takové přílepky. Jak si jinak vysvětlit to, proč jsou třeba kroniky citovány podle Maráze, když jsou snadno dostupné jejich edice? − Není to pravda. Čerpám ze všech knih uvedených v referencích. Žádná není jen přílepek. Za připomínku o citaci z kronik děkuju. Vyřeším to.
    VyřešenoVyřešeno --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 19:41 (CEST)
  • Chybí mi oddíl Odraz v literatuře a umění. − Doplním.
    VyřešenoVyřešeno, --Khamul1 (diskuse) 12. 8. 2019, 13:42 (CEST)
  • Vzhledem k tomu, jak se neustále zmiňuje Zbraslavská kronika, a někdy se jí věří a někdy se ji nevěří, tak by bylo vhodné třeba v poznámce zmínit problematičnost Zbraslavské kroniky jako pramene jak k ní přistupuje třeba Robert Antonín. − Přístup Roberta Antonína neznám. Prosím o odkaz na jeho text, zabývající se tímto tématem.
  • A dalo by se dále pokračovat. − Prosím konkrétně. Na takovouto připomínku nedokážu reagovat.
  • několik příkladů nepochopení. Praha rozhodně neměla velký vliv na Uhersko a také nemusela Albrechtovi podstoupit Chebsko (ani nevím, jak by to mohla udělat), ani vláda v Uhersku byla vládou Prahy − jak jako? Že v Budíně seděl pražský purkmistr a župy řídili konšelé? - Obrat, že "vliv na Uhersko měla Praha", jsem převzal z odborné literatury a myslím, že je dobře srozumitelný. Nicméně příslušné formulace jsem v článku pozměnil.
  • Stylistika, slovosled a používání některých archaických slov (voje) mi přijde nepříliš vhodné. − Prosím konkrétně. Na takovouto obecnou připomínku nedokážu reagovat. Co se týká archaických slov, kromě výrazu "voje" nic jiného nenacházím. Opět prosím konkrétně. Archaismus "voje" jsem tedy nahradil, přestože jsem přesvědčený, že jako ozvláštnění a alternativní synonymum pro nadužívaný pojem "vojsko" tu a tam místo v textu má.
  • Tolik k připomínkám, jen zdůrazňuji, že se rozhodně nejedná zdaleka o všechny (snažil jsem se vybrat ty zásadnější). − Prosím konkrétně. Na takovouto připomínku nedokážu reagovat. Jinak není nutné, abyste zde vypisoval každý drobný nedostatek. Opravíte-li rovnou chybu v článku, leckdy vám to zabere méně času než ji popisovat do diskuze.
Za konstruktivní kritiku děkuju a těším se na další. Přivítal bych ovšem, kdybyste ve svých komentářích upustil od jízlivosti a přispěl tak ke kultivaci zdejších diskuzí. Prospějete tím Wikipedii i sobě. Děkuju Vám a přeju hezký večer. --Khamul1 (diskuse) 2. 8. 2019, 19:17 (CEST)

@Khamul1: Dovolil bych si upozornit na to, že radit zkušenějšímu wikipedistovi o tom, jak se chovat a že tím extrémně prospěje Wikipedii, když se "raditel" chová tak, jako by byl nejlepším a nejzkušenějším wikipedistou není dobré. Proto si myslím, že by bylo dobré zjistit od jiných wikipedistů, jak vlastně nejlepší články vypadají..... Není jednoduše řečeno správné, vytvářet článek za článkem a nevyřešit recenzentní podmínky k jednomu z rozdělaných. Je výborné a přínosné se snažit o kvalitu článků, ale všechno by se mělo dělat především správně, a ne špatně. Ján Kepler (diskuse) 4. 8. 2019, 10:05 (CEST)

@Ján Kepler: Nemáš prosím nějaké věcné připomínky k mému článku? Rád se k nim vyjádřím. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 4. 8. 2019, 10:28 (CEST)
Bych na hlasování nespěchal a článek pořádně odladil. Do výročí by se to stejně nestihlo. --Jann (diskuse) 31. 7. 2019, 11:52 (CEST)

Domnívám se, že v článku aspirujícím na NČ by se neměl vyskytovat hojný červený "plevel", když v předmětných případech, u značného počtu z nich v článku se vyskytujících, lze docela snadno najít relevantní odkazy na jiné zdroje. Snad je to důsledek spěchu a nedůslednosti, viz např. Ladislav Kán=>[8], nebo biskup jegerský =>[9], atd, atd --Zemanst (diskuse) 12. 8. 2019, 11:22 (CEST)

Jako jistě, čím míň červeného, tím líp, ale uvedené odkazy nepomohou. Podle textu, kde je Kán dvakrát zmíněn, se článek založit nedá (použitelná je ale enwiki en:Ladislaus III Kán) a druhý odkaz je úplně k ničemu - události o sto let pozdější s dobou Václava II. nesouvisí a opět jde jen o zmínku ve výčtu. --Jann (diskuse) 12. 8. 2019, 13:02 (CEST)
Díky za připomínku. Ještě se něco zamodřím, ale k udělení zlatého puclíku by červené odkazy v takovém množství vadit neměly. V kritériích se píše: Důležité interní odkazy (úvod, popisky obrázků, odkazy sázené tučným /Bold/ písmem) vedou na existující články. Myslím, že všechny důležité odkazy na existující články vedou, a těch červených je v textu menšina. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 12. 8. 2019, 13:42 (CEST)
Článek je o pět odkazů modřejší. Červené odkazy v tomto počtu by k udělení zlatého puclíku vadit neměly. --Khamul1 (diskuse) 29. 8. 2019, 16:36 (CEST)

@Jann, Saltzmann, Zemanst: Budete mít k článku ještě nějaké připomínky? S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 29. 8. 2019, 16:36 (CEST)

NČ by neměl obsahovat, až na vzácné výjimky "začerveněné" termíny, jména, místa ap. V daném případě jsou tam stále četné zbytné, které mají relevantní odkazy snadno dostupné např.:*Ivan Kysecký => viz [10]*Rotoldovec => viz [11]*Nitranské biskupství =>Diecéze nitranská *Vítek ze Švábenic =>Švábenští ze Švábenic--Zemanst (diskuse) 14. 9. 2019, 16:49 (CEST)
Dobrý den, odkazy, které uvádíte, nejsou dostatečným zdrojem pro napsání encyklopedického hesla. Opakuji, toto říkají kritéria pro nejlepší článek: Důležité interní odkazy (úvod, popisky obrázků, odkazy sázené tučným /Bold/ písmem) vedou na existující články. Článek je zamodřený dostatečně. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 14. 9. 2019, 18:19 (CEST)
Vznik nového encyklopedického hesla by ovšem měl mít šanci, že bude dostatek podkladů pro nový kvalitní článek, a že se jej někdo v dohledném čase ujme. U těch vámi obhajovaných (snad i formálních) to není příliš pravděpodobné. Ostatně je to jen můj názor, který prakticky uplatňuji. S pozdravem --Zemanst (diskuse) 15. 9. 2019, 10:13 (CEST)