Wikipedie:Nominace nejlepších článků

Tato stránka je určena k posuzování článků, které kandidují na zařazení mezi Nejlepší články, ukázky nejkvalitnější práce na české Wikipedii.

Skončené diskuse se přesouvají do archivu, úspěšné články řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články. Stažené nominace se archivují a řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články/Archiv stažených nominací.

Nominace

„Nejlepšími články“ se stávají články či seznamy (dále jen články) prostřednictvím diskuse wikipedistů na této stránce. Diskuse se může účastnit a články smí navrhovat každý wikipedista včetně neregistrovaných (vystupujících pod IP adresou). Při vyhodnocování hlasování se však v případě pochybností přihlíží především ke kvalitě přednesených argumentů.

Proces nominací koordinují, případné nejasnosti rozhodují a sporná hlasování vyhodnocují pověření wikipedisté z následujícího seznamu (dále pověřenci). Ti také mohou na základě své dohody k seznamu přidávat jména dalších wikipedistů, kteří budou ochotni tuto funkci přijmout.

Seznam pověřenců (chronologicky):

• Faigl.ladislav (diskuse)
• Jan Polák (diskuse)
• OJJ (diskuse)

Podněty a dotazy pro pověřence pište na jejich nástěnku.

Požadavky na navrhovatele

Navrhnout článek může každý wikipedista, měl by ovšem předem zajistit splnění následujících podmínek:

• Článek skutečně musí být na vysoké úrovni kvality a plnit veškerá relevantní pravidla a doporučení týkající se obsahu. Nejdůležitější jsou shrnuta na této stránce a doporučuje se je před nominací projít a ověřit. Je také vhodné napřed využít recenzní řízení a nominovat článek až když budou připomínky recenzentů vyřešeny. Dále se doporučuje článek před nominací na nějakou dobu zařadit mezi Dobré články, aby se ověřilo, že proti jeho kvalitě nejsou zásadní námitky.
• Nominující wikipedista musí být připraven a schopen operativně reagovat na námitky diskutujících a průběžně vylepšovat navržený článek podle jejich námětů.

Ukáže-li se, že navrhovatel uvedené požadavky zásadním způsobem neplní, může pověřenec navržený článek vyřadit z diskuse.

O záměru nominovat článek je vhodné informovat jeho nejdůležitější autory, pokud jsou nadále v projektu aktivní. Autory lze zjistit z historie článku nebo pomocí nástrojů jako je tento nebo tento.

Průběh nominace

Wikipedista navrhující článek založí diskusní stránku (podrobný návod je uveden níže) a stručně zdůvodní nominaci. Pokud článek prošel nominací již dříve, uvede odkazy na příslušný archiv. Je vhodné také zmínit hlavní autory, upozornit na případné recenze a přiblížit téma článku, pokud není úplně jasné z jeho nadpisu.

Po založení nominace se zahajuje diskuse bez hlasování. Ta trvá obvykle aspoň 14 dní, pokud však článek již prošel recenzí nebo byl před nominací alespoň půl roku nepřetržitě zařazen mezi Dobrými články, smí být ukončena již po týdnu. V každém případě se však hlasování smí zahájit až ve chvíli, kdy všechny zásadní a nesporné připomínky z diskuse jsou vyřešeny a text článku je stabilizován. Zahájit hlasování by měl ten, kdo článek navrhl, ale v odůvodněném případě to smí udělat i jiný wikipedista, jsou-li pro hlasování splněny podmínky.

Hlasování doprovázené diskusí trvá obvykle 14 dní, může však být prodlouženo nebo výjimečně i zkráceno. Anonymní IP adresy nesmějí hlasovat, aby se vyloučila manipulace hlasování, avšak mohou se účastnit diskuse. Wikipedista uzavírající diskusi rovněž může odůvodněně vyloučit hlasy těch, kteří buď nesplňují podmínky obvyklých hlasování na Wikipedii (účet založen před počátkem hlasování a alespoň 25 editací v článcích) nebo nepřinášejí žádné či jen zjevně nerelevantní argumenty. Za úspěšnou se obvykle považuje ta nominace, která získá 3/4 hlasů. Při vyhodnocení se významně přihlíží k váze argumentů v diskusi a k tomu, zda byly námitky diskutujících uspokojivě vyřešeny. Zejména v případě, že byla závažně a oprávněně zpochybněna věcná správnost či nestrannost článku, může být hlasování prohlášeno za neúspěšné i v případě, že článek získal dostatek hlasů. V případě neúspěšné nominace se nedoporučuje článek znovu nominovat do doby, než budou vyřešeny jeho zásadní nedostatky, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Vyhodnocení diskuse a hlasování by měl provádět wikipedista, který má zkušenost s tvorbou kvalitních článků a procesem nominace. Sporné případy nesmí vyhodnocovat sám autor ani navrhovatel článku, vhodné je naopak o to požádat někoho z pověřenců. Ten, kdo článek vyhodnotí, by měl zajistit archivaci diskuse a další formality.

Doporučení k hlasování

• při hlasování proti se vždy doporučuje uvádět konkrétní důvody, při hlasování pro v případě existence důležitých námitek rovněž; argumenty budou brány v úvahu při vyhodnocení
• drobné připomínky týkající se např. jedné nebo několika málo pravopisných chyb je lépe řešit vlastní opravou
• je možno i při hlasování dále diskutovat
• lidé, kteří hlasovali proti, by měli změnit hlas, pokud již byly opraveny nedostatky, kvůli kterým hlasovali proti (navrhovateli se doporučuje upozornit je na to, pokud se domnívá, že tak učinil)
• vyřešené připomínky se z diskuse mohou škrtat, nebo lépe odškrtnout (např. s použitím šablon {{Vyřešeno}} nebo {{Ano}}), aby byl přehled, co ještě zbývá k dopracování

Jak navrhnout článek na nejlepší

Toto je vzor pro fiktivní článek, který by se jmenoval Velký modrák. Je samozřejmě nutno použít skutečné jméno článku, který navrhujete...

Stručný návod

1. Založte diskusní podstránku
2. Do sekce #Diskuse před hlasováním vložte {{/Velký modrák}} a uložte ji
3. Na začátek diskusní stránky článku (Diskuse:Velký modrák) vložte šablonu {{nnc}}.

Podrobnější vysvětlení

Přidejte do seznamu níže takovýto kód pro vložení obsahu budoucí podstránky „Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák“:

{{/Velký modrák}}

Ten zajistí, že obsah podstránky, jakmile ji založíte, bude vkládán do hlavní stránky nominací. Zatím se kód po uložení (nebo v náhledu) projeví pouze jako červený odkaz. Po kliknutí na něj vytvoříte podstránku pro nominační diskusi vložením textu. Například:

• Část hlasování se přidá až při jeho zahájení, aby nemátla diskutující.
• Na začátek diskusní stránky nominovaného článku vložte šablonu {{nnc}}.
• Hlasování trvá běžně 14 dní, při jeho prodloužení, kromě ohlášení prodloužení, také bezprostředně pod nadpis Hlasování vložte zakomentované nové datum konce hlasování, takto: <!-- 27. března --> (je to pro robota aktualizujícího stránky Wikipedie:Portál Wikipedie/Co se děje/Nominace nejlepších článků a oznámení nad Posledními změnami)

Potvrzení

Neodpovídá-li článek úrovni vyžadované u nejlepších článků a pokusy o nápravu nebyly úspěšné – je vhodné upozornit na vady na diskusní stránce článku, případně kontaktovat jeho hlavní autory, je možné článek navrhnout k potvrzení jeho statusu nejlepšího. Proces potvrzování probíhá stejně jako u nominace, s tím, že založená diskuzní stránka má název {{/Jméno článku (potvrzení)}}, místo šablony {{nnc}} se na diskusní stránku článku vkládá {{nnc - potvrzení|Jméno článku (potvrzení)}} a hlasuje se o „pro potvrzení“ a „proti potvrzení“.

Hlasuje se

O těchto článcích se právě hlasuje:

Orel klínoocasý

Á jde se na to. Původní práce, se kterou jsem se patlal přes prázdniny. Dík patří také kolegům Vachovec1 a Utar za důkladné připomínky, kolegovi Whitesachemovi a SanoAK za pomoc s textem a zvlášt i kolegovi Lišiakovi za pomoc se sekcí o domorodé kultuře. Něco ještě během následujících týdnů poladíme a pak se chystám text překlopit na skwiki. OJJ, Diskuse 13. 10. 2019, 16:03 (CEST) OJJ, Diskuse 13. 10. 2019, 16:21 (CEST)

Hlasování

Bez připomínek, tak spusťme hlasování do 11. 11. 2019, 14.30 SEČ. Nějaké věci dolaďme během hlasování. --OJJ, Diskuse 28. 10. 2019, 14:30 (CET)

Pro

1. Pro Pro Nemám co vytknout, pěkný článek. --Leome 323 ♥ (diskuse) 4. 11. 2019, 19:46 (CET)
2. Kvalitní článek. --Marek Koudelka (diskuse) 6. 11. 2019, 17:20 (CET)
3. Pro Pro Připojuji se, dobrá práce.--Borzywoy (diskuse) 8. 11. 2019, 10:58 (CET)
4. Pro Pro Nemám co dodat --Jan Myšák (diskuse) 10. 11. 2019, 11:22 (CET)
5. Pro Pro -MrJaroslavik (diskuse) 10. 11. 2019, 12:37 (CET)
6. Pro Pro Dobrá práce, jako obvykle. Whitesachem (diskuse) 10. 11. 2019, 19:58 (CET)
7. Pro Pro Velice hezký článek Mirek256 15. 11. 2019, 06:23 (CET)
8. Pěkné a kvalitní, --Jann (diskuse) 15. 11. 2019, 22:41 (CET)
9. Pro Pro Tradičně dobře odvedená práce. --Vachovec1 (diskuse) 15. 11. 2019, 23:37 (CET)

Diskuse před hlasováním

Diskuse o nominovaných článcích. Před postupem do hlasování musí být vyřešeny všechny zásadní námitky.

Budyšín

Článek prošel recenzním řízením, 8. 11. 2018 byl označen jako „dobrý“. Základem je překlad DČ na dewiki (79 179 bajtů), poté byl podstatně rozšířen a přepracován (170 322 bajtů).--Eleiodromos (diskuse) 10. 4. 2019, 16:19 (CEST)

Diskuse

Jen malinko připomínek: Projeďte si ten článek, někde vám chybí alty (např. v infoboxu). --Serious Jano (diskuse) 22. 4. 2019, 10:12 (CEST)

Vyřešeno Tak alty jsem doplnil sám, pokud nikdo nebude mít žádné připomínky, tak ho můžete přesunout do hlasování. (radši ho přesuňte do hlasování Vy, aby nedošlo k rozsáhlé diskusi o ničem) @Eleiodromos: --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 08:30 (CEST)

@Ján Kepler: Alty stylu jako „Znak měst Budyšín” v ib jsou však úplně o ničem --Khamul1 (diskuse) 28. 4. 2019, 10:59 (CEST)

@Khamul1: O to vím, ale přijde mi divné mít potom blason znaku úplně všude. --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 11:01 (CEST)

Vyřešeno @Khamul1: Tak jsem to vyřešil tak, že jsem z sekce "Blason" část týkající se reprodukce znaku přesunul do altů. --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 11:20 (CEST)

Ahoj, velké připomínky nemám, pouze:

• ve výčtu městských částí jsou nelogicky velká písmena uprostřed vět (např. Innenstadt (Nutřkowne město) – Historické jádro...) (i později v různých výčtech)

To jsem nezamýšlel jako jednu větu, ale jako odrážku, nadpis a potom teprve začátek věty. Je to důležité?--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)

• Historie: píše se o začlenění do míšeňské marky roku 1032, ale musel v ní být i předtím, jak jinak chápat souvislost se zavražděním míšeňského markraběte v roce 1002?

Doplněno slovo "opět" začleněno.--Eleiodromos (diskuse) 6. 5. 2019, 23:06 (CEST)

• název sekce Budyšín pod českou vládou je zavádějící, vždyť o české vládě je i většina sekce předešlé.

Doplněn nadpis přemosťující kapitoly "Léno českých panovníků".--Eleiodromos (diskuse) 6. 5. 2019, 23:06 (CEST)

• Význam Budyšína byl podtržen jmenováním královského dvora, který sídlil na místě dnešního náměstí Holzmarkt. - dvůr byl jmenován? Chm. Jestli se myslí dvůr jako stavba, tak nemohl být jmenován, ani sídlit, mohl být zbudován a stát.. Jestli se myslí královský dvůr jako skupina osob, dvořanů, tak ti sice mohli sídlit na místě dnešního náměstí, ale opravdu si čeští králové kromě dvořanů v Praze vydržovali ještě dvořany v Budyšíně?

Zdroj Von Budissin nach Bautzen: Beiträge zur Geschichte der Stadt Bautzen. Bautzen: Lusatia Verlag, 2002. 343 s. ISBN 3-929091-91-7 skutečně mluví o dvoru, tj. jakémsi zastoupení Českého království v hlavním městě jeho vedlejší země: Horní Lužice. Doslova se zde na s. 53 uvádí: "Die Bedeutung Bautzens um die Mitte des 12. Jahrhundert wird durch die Nennung eines Königshofes unterstrichen. Über seine Lage gab es bisher nur Vermutungen. Nach dem heutigen Forschungsstand ist der Standort des königlichen Tafelgutes östlich vor der Altstadt am heutigen Holzmarkt zu suchen." Soudě podle digitalizovaných starých tisků na Google Books to samozřejmě v budyšínských poměrech byl dvůr nevelký, který si lze představit v počtu jednoho rychtáře a jednoho či dvou písařů.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)

• Za třicetileté války byl... - dále je to psané napřeskáčku, chce to seřadit chronologicky. A imo přeřadit do následující "saské" sekce.

Napřeskáčku? 1618- Třicetiletá válka; 1623 spojenectví s Janem Jiřím I.; 1634 vypálení města; 1635 Immisionsrezeß; 1635 Pražský mír. Tento Pražský mír je standardně označován za tečku za vládou českých králů, proto patří do sekce "pod českou vládou".--Eleiodromos (diskuse) 7. 5. 2019, 22:32 (CEST)

Ano ale přetím text Za třicetileté války byl ... i saskými a švédskými vojsky. se týká let 1618-48 a pak se výklad od Vadlštejna a Švédů vrací do roku 1620 nažež znovu podrobněji opakuje válečné děje.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

Odstranil jsem spornou větu "Město bylo tehdy několikrát obléháno Albrechtem z Valdštejna, saskými a švédskými vojsky."--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)

• Odvrácenou stranou těchto voleb však bylo znerovnoprávnění lužickosrbského obyvatelstva - v čem spočívala nerovnoprávnost? Dosud o nějakých politických právech Lužických Srbů nebylo zmínky. (V sekci Primátor a městská rada není zmínka o srbských politických stranách, znamená to že i dnes jsou Srbové nerovnoprávní?)

Hned následující věta vysvětluje, že pod sovětskou nadvládou ztratila Domowina právo na politické zastoupení a nadále byla respektována jen jako kulturní zajímavost. Dvě lužickosrbské strany stále existují (Serbske wolerske zjednoćenstwo/Sorbische Wählervereinigung (SWZ/SWV), Lausitzer Allianz – Łužyska Alianca – Łužiska Alianca (Lausitzer Allianz), ale jsou velmi malé. Součty komunálních voleb z poslední doby je neuvádějí. Letos obě kandidují do okresního sněmu [1]. Jak to bude v Budyšíně při volbách starosty a městské rady se brzy dozvíme.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 20:02 (CEST)

Takže nerovnoprávnost Srbů spočívala v tom že mohli volit stejně jako Němci a neměli stranu navíc? Mít stejná práva mi nepřijde jako nerovnoprávnost, ale jako nepřítomnost pozitivní diskriminace.

Nerovnoprávnost spočívala v tom, že na rozdíl od období 1912-1937 se Domowina proměnila v pouhý folklorní spolek bez jakéhokoliv politického rozměru. To, co přinesla doba sovětské nadvlády bylo uznání lužickosrbské národnosti v roce 1948, ovšem na dlouho zanikla poslední možnost, aby si o svých věcech rozhodovali sami. To jsou ovšem informace vhodné spíše pro hesla Domowina a Lužičtí Srbové.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 22:45 (CEST)

Takže nerovnoprávnost zavedená komunisty spočívala jednak v tom, že o deset let dříve nacisté omezili Domowinu na kulturní spolek a za druhé v tom, že Srbové měli stejná politická práva jako Němci a navíc svou kulturní organizaci a za třetí jde o bezcenné právo, když ho ani dnes nevyužívají (= srbské straničky nevolí). Nebylo by logičtější dát zmínku o omezení Domowiny tam kde byla omezena (do roku 37) a přidat i zmínku o jejím vzniku? A k menšinovým právům patří imo především právo na srbskou kulturu a vzdělání - to jest jak je to se srbskými školami, kdopak založil srbské gymnázium? Aha, komunisté roku 1947 ([2]) - což popírá údajnou nerovnoprávnost...--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

Z Vašich reakcí je znát, že Vám uniká, jak dvojsečná či ambivaletní politika NDR vůči Lužickým Srbům byla. Na jedné straně bylo jistě přínosné uznání lužickosrbské národnosti zakotvené v ústavě, založení katedry sorabistiky na Lipské univerzitě, Srbského institutu v Budyšíně, srbských muzeí v Budyšíně a Chotěbuzi, srbských gymnázií a škol atd. Za těmito kroky ovšem nejsou nějací imaginární "komunisté", ale agilní předseda Domowiny Pawoł Nedo, který se to (jako předseda Domowiny) naučil koulet s nacisty a pak v kabátku SED využil poválečného zmatku pro lužickosrbskou věc. Všechny tyto instituce, které měly navenek vylepšit image nového státu, byly od počátku budovány ve stalinistickém duchu, což spíše konzervativní, křesťansky smýšlející venkovany a sedláky, kterých byla mezi Srby většina, příliš neoslovovalo. Lužickosrbské národní hnutí se od 19. století opíralo o učitele, duchovní obou konfesí a sedláky, kteří to financovali, což byly ve všech třech případech skupiny obyvatelstva, kterým komunistický režim NDR systematicky znepříjemňoval život. Jako tzv. "titoisté" pak byli pronásledováni všichni ti, kdo (např. při vyučování) otevírali srbská národní témata, což bylo v době socialistického internacionalismu potíráno a sledováno STASI. V publikaci: PECH, Edmund. Die Sorbenpolitik in der DDR. 1998, s. 88-103, je k tomuto období uvedeno několik výmluvných statistických dat. Např. v letech 1947-1965 opustilo Domowinu víc než 66 % členstva! K dalším faktorům, které přispěly k erozi lužickosrbské komunity, lze přičíst násilnou kolektivizaci venkova a typicky socialistickou preferenci těžkého průmyslu (těžba hnědého uhlí, hnědouhelné elektrárny, komplex Schwarze Pumpe apod.). Není divu, že se v době NDR počet Lužických Srbů výrazně snížil: ze 100 000, o nichž se mluvilo v první polovině 20. století, to bylo v roce 1955 ca. 80 000, po sjednocení Německa odhadem 40 000, reálně: jedním ze dvou lužickosrbských jazyků dnes mluví jen 20 000 maximálně 30 000 osob. Kam zmizeli? Právě v období NDR dvě třetiny z nich zahodily své srbství jako špinavou ponožku a své děti už lužickosrbským jazykem nezatěžovaly. Tam, kde je totiž zašlapána veškerá svobodná iniciativa, tam už nějaká erární kultura mnoho nezmůže.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)

Je to stejný případ jako níže s biskupstvím - je divné psát o ztrátě práv Domowiny, když o těch právech ani o Domowině nebyla dosud zmínka. Ke všemu text budí dojem, že s právy Srbů, potažmo Domowiny, bylo vše v pořádku za nacistů a ztratili je až se zánikem Třetí říše a příchodem Sovětů... --Jann (diskuse) 29. 4. 2019, 22:20 (CEST)

Biskupství je možno stručně rozvést, jinak, jak jsem již uvedl, nevidím důvod, proč zde obšírně líčit něco, co patří do hesel "Domowina" a "Lužičtí Srbové", na které text odkazuje. Připomínám, že Budyšíně je 5-10 % procent Lužických Srbů. Pokud jde o období Výmarské republiky a nacionální socialismus: v textu výše je informace o tzv. Wendském oddělení (protože sídlilo v Budyšíně) a o pronásledování některých Lužických Srbů (protože se to dělo v Budyšíně). Sledovat zde komplexně celou historii Srbů není smyslem tohoto hesla.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)

• NKVD skončil v březnu 1946 při reorganizaci sovětské vlády, moc si ho tedy v Budyšíně neužili. Tábory tedy naprostou většinu doby podléhaly jinak nazvanému úřadu.

Informace v úvodu je stručná, jak se na úvod sluší. Uživatel, kterého zajímají reorganizace NKVD, nechť si překlikne do příslušného hesla.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)

• celková obsazenost je co, kapacita tábora? na dewiki se totiž v Justizvollzugsanstalt_Bautzen#Speziallager_Bautzen píše že "v táboru bylo 7 tisíc vezňů, do roku 50 jím prošlo 27 tisíc vězňů, do roku 56 jich 3 tisíce zemřelo", to je něco jiného.

Obsazení jsem opravil na celkový počet, aby to bylo jasnější, viz citované zdroje, odhady se rozcházejí, bádání trvá jen 30 let a různí svědci si různě odporují viz zdroj RUDNICK, Carola. Die andere Hälfte der Erinnerung : die DDR in der deutschen Geschichtspolitik nach 1989. Bielefeld: Transcript, 2011. 766 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8376-1773-3. Kapitola Der Umgang mit der Bautzener Gefängnisgeschichte ab 1991.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)

• Kdy vlastně byl tábor zrušen?

V roce 1950 byl tábor v rámci předání vládě NDR zrušen.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 21:29 (CEST)

• V budyšínských věznicích bylo zadrženo mnoho odpůrců režimu, např. ... - budí dojem, jako by převažovaly jiné kategorie vězňů než odpůrci režimu, které?

Byli to především funkcionáři NSDAP, členové SS a SA, důstojníci wehrmachtu[3], ale také tzv. problémová mládež.[4]--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 21:42 (CEST)

Jestli tam byli především bývalí nacisté, tak by v textu měli být zmíněni oni jako největší skupina, zmínit pouze menšinovou kategorii "odpůrců režimu" je zavádějící. --Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

Ve všech skupinách, které jsem uvedl výše, byli eo ipso odpůrci sovětské okupační správy. Většina obyvatel sovětské okupační zóny a pozdější NDR, minimálně ještě v padesátých letech, nebyla z nových pánů nadšena. I ti nejoptimističtější přišli o iluze, když se dozvěděli o chování Sovětů na okupovaném území. Pokud jde o sovětský přístup k denacifikaci, ten byl zcela odlišný než v SRN a než si asi představuje běžný český uživatel Wikipedie. Sověti si samozřejmě dobře pamatovali na to, že nacisté na jedné straně rozlišovali zajatce ze Západu, ke kterým se chovali relativně slušně, a na straně druhé zajatce z území SSSR, které nechali umírat v příšerných podmínkách. Zatímco v SRN byl dotyčný nacista ("Velká ryba") řádně odsouzen a měl co jíst, v sovětské zóně měla "denacifikace" povahu jakéhosi kolektivního trestu za to, že dotyční zajatci měli v životopisu např. řadové členství v HJ, NSDAP či wehrmachtu, čili za to, že nějakou formou ten systém spoluvytvářeli. Ve speciálních táborech byli bez soudu a často o hladu vězněni zejména mladí muži, držitelé zbraní a šiřitelé letáků apod. Vedle nich ovšem např. vysocí důstojníci a vojenští odborníci wehrmachtu přešli bez problémů do lidové armády jako žádaní specialisté. V expozici Památníku Budyšín jsou k vidění biogramy vězňů, které se vymykají obvyklé kategorizaci. Málokterý z nich se mohl vyhnout alespoň členství v HJ, což ovšem neznamená, že se jednalo o "nacistické zločince", tak jak si je asi představujeme. Ve skutečnosti většina těchto vězňů spadá zároveň do kategorie "nacistů", problémové mládeže i politických odpůrců. V hesle "Budyšín" je kategorie "odpůrců" uvedena jen v souvislosti se dvěma slavnými vězni, což mi v žádném ohledu nepřipadá jako matoucí. Pokud Vás zajímá, jak probíhala sovětská denacifikace v těchto speciálních táborech, doporučuji např. GIESEKE, Jens. Stasi: tajná policie NDR v letech 1945-1990. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2013. 335 s. ISBN 978-80-249-2105-1.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)

• Po vyhlášení NDR pokračovala v městském zastupitelstvu výrazná dominance SED - měli bychom čtenáři sdělit kdy SED převahu získala

Dopl. podle cit. zdroje.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 20:25 (CEST)

Promiňte, ale původně bylo "dominance pokračovala i po vyhlášení NDR" to jest "pokračovala i po roce 1949" nově je "začala koncem 40. let a pokračovala i po roce 1949". Jenže konec 40. let a rok 1949 je totéž. Copak SED nevyhrála volby roku 46? --Jann (diskuse) 29. 4. 2019, 22:20 (CEST)

Ta formulace zní přesně takto: "Die bereits Ende der vierziger Jahre zunehmende Dominanz der SED und die dadurch ausgelöste Ideologisierung des gesamten Staatsapparates wirkte sich bis in die Organisation der Stadtverwaltung aus." Ve zdroji jsou informace o správě i jednotlivých starostech, v článku jmenuji jen ty, kteří se o město nějak významněji zasloužili.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 22:32 (CEST)

Čili jestli to překládám správně pak dominance SED koncem 40. let „zesílila“ čili byla už předtím nejméně od voleb 46 (analogicky jako v Česku). Pořád soudím, že zmínit počáte dominance je důležitější než její pozdější zasílení.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

Historik, od něhož jsem tuto formulaci převzal, dobře ví, co říká. Poměry sovětské okupační zóny a pozdější NDR nejsou prostou analogií k poměrům v ČSSR. Skutečně kovaní komunisté byli v období nacionálního socialismu téměř vyvražděni. KPD byla v roce 1945 pidistraničkou, která se rozrostla až násilným sloučením s SPD v SED. Výsledek prvních voleb z roku 1946 rozhodně nebyl (ani přes masivní zásahy Sovětů) drtivým vítězstvím SED. Opoziční strany CDU a LPD totiž teoreticky mohly sestavit koalici, která by SED přehlasovala. Teprve po založení NDR už zmíněná analogie do jisté míry platí, neboť do SED začali vstupovat lidé, kterým šlo především o kariéru, ne o socialismus jako takový. Z těchto důvodů mi ta formulace připadá zcela v pořádku.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)

• ...jehož byty se stávaly neobyvatelnými. Pro nedostatek bytů byla tudíž založena... - z obrázku plyne, že rostl počet obyvatel, to nemělo vliv?

Odstraněno slovo "tudíž", aby to nepůsobilo jako jediná příčina. Pokud jde o ten nárůst PO, ten je markantní zejména po té, kdy byla postavena čtvrť Gesundbrunnen a mohli se tak nastěhovat mnozí z těch, co předtím dojížděli za prací.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 16:43 (CEST)

• Dále byl založen Srbský - to pokračuje znerovnoprávňování Srbů, nebo je mezitím zrovnoprávnili?

Viz výše.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)

• Roku 1979 pak bylo sídlo katolického biskupství přeloženo... - chm, nic nevíme o vzniku a trvání jevu, objevuje v textu až když mizí. Kdy biskupství vzniklo, jak fungovalo?

To je samozřejmě možné doplnit.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)

• na konci 80. let ke stále častějším demonstracím - čistě ze zvědavosti, v kterých letech se demonstrovalo? od roku 1986, 1987?

Zdroj uvádí pouze toto: ...ebenso wie in anderen Städten der DDR gleichermaßen hier in der "Gefängnistadt" am Ende der achtziger Jahre Menschen zusammenfanden, um gegen die bestehenden sozialen und politischen Verhältnisse zu demonstrieren und ihre Unzufriedenheit mit Regierung und Stasi ... zu zeigen. Přesné datum těchto demonstrací jsem nikde nenalezl.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 18:46 (CEST)

Škoda.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

• V roce 1990 se Budyšín stal stanovištěm Důstojnické vysoké školy Otto Lilienthala - jednak škola mívá sídlo, nikoliv stanoviště a za druhé, na dewiki mají na existenci školy jiný názor (v hesle Offiziershochschule der Luftstreitkräfte/Luftverteidigung für Militärflieger „Otto Lilienthal“). Co je správně?

Opraveno.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 16:37 (CEST)

• V sezóně 2016/17 navštívilo celkem 152 434 diváků jednu z 905 akcí - to byla opravdu velká akce. A kolik jich navštívilo ostatních 904 akcí? (promiňte, neodolal jsem vtipnému vyznění textu) Nechtělo se spíš říct „V sezóně 2016/17 905 představení divadla navštívilo celkem 152 434 diváků“? Totiž, neříká se akcím v divadle „představení“?

Přeformulováno. Slovo "akce" ponechávám, zdroj mluví o akcích, neboť malý a velký sál tohoto divadla slouží zároveň jako jakýsi kulturní dům. Vedle představení se zde konají čtení, politické debaty, spolkové a kulturní akce Lužických Srbů (např. každoroční Schadźowanka apod.).--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 13:45 (CEST)

--Jann (diskuse) 28. 4. 2019, 16:55 (CEST)

Dodatečně: V souvislosti s bojem o investituru daroval císař Jindřich IV. v roce 1081 Budyšínsko loajálnímu českému knížeti Vratislavu II., jenž je zase předal jako věno Wiprechtu z Grojče, který se oženil s jeho dcerou Juditou. Datování je skoro určitě chybné. /Totiž v nejnovější monografii o Vratislavovi [5] je na str. 36–50 (v rámci popisu Vratislavovy německé politiky) výklad následující: nešlo o dar Budyšínska, ale celé Míšeňské marky a to roku 1076 (a předtím roku 1075 Lužické marky), přičemž v obou markách se ale proti Čechům udržely původní rody Roku 1081 pak míšeňský markrabě přešel k Jindřichovi, který jej uznal jako pána Míšeňska. Části Míšeňska (zejména Donínsko a Budyšínsko) Češi zabrali, není jisté kdy, možná už po 1076, možná až v polovině 80. let, k předání Wiprechtovi došlo buď roku 1084 nebo po 1088./ --Jann (diskuse) 28. 4. 2019, 21:28 (CEST)

Přesně to byl rok 1075. Zdroj, který citujete s. 36: "Zde českého knížete v září 1075 odměnil za věrné vojenské služby a oblenil jej saskou východní markou (Lužicí) ..." To odpovídá tvrzení ve zdroji Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts s. 59: "Nach dem Tod des Markgrafen Dedo II. ... im Jahr 1075 ... König Heinrich IV. ... belehnte den böhmischen Herzog Vratislav marchia Misinensis sowie den provinciae Budissin et Lusatiae."--Eleiodromos (diskuse) 2. 5. 2019, 19:20 (CEST)

Ano, na str. 36 jej oblénil saskou východní markou (Lužicí), to ale nemá nic společného s Budyšínem, který ležel v Míšeňské marce, kterou Vratislav získal až roku 1076 (tamtéž na str. 38). Čili česká kniha o Vratislavovi se v tomhle o rok liší od německého přehledu. Spíš bych věřil novější speciální publikaci než povšechnému přehledu, takže bych psal o roku 1076. --Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)

Historici se zde rozcházejí, existují 3 různé verze: 1075, 1075–1076 a 1076. Jinými slovy: buď to Vratislav dostal naráz, nebo nadvakrát. L. Reitinger na s. 39 píše, že mu to území přislíbil už před začátkem tažení. --Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)

Červená pyramida

Překladový článek z němčiny, kde je nejlepším článkem. Dávám hned do NNČ. Alty do článku ještě doplním. --Khamul1 (diskuse) 9. 6. 2019, 20:14 (CEST)

Diskuse

Oceňuji, že jste si dal práci doplnit i český knižní zdroj i přesto, že se jedná o překlad z cizojazyčné wiki. Hodnocení obsahu nechávám na kolezích, egyptologie totiž není můj šálek čaje. :) ––David Kennedy (diskuse) 19. 7. 2019, 13:52 (CEST)

RomanM82

Zdravím, díky za pěkný článek. Několik poznámek:

• Když už chceš NČ, tak by bylo potřeba vytvořit důležité chybějící články , jako Kultovní pyramida, vzestupná cesta, zádušní chrám, Pyramidové město, Sed (svátek). Na druhou stranu nevím, jestli je potřeba mít červené odkazy u všech těch lidí (je enc. významný např. britský starožitník James Dawkins ?).
• Na NČ by to chtělo trochu rozšířit, např. anglická wiki uvádí délku výstavby, nebo že vápencové obložení bylo ve středověku rozebráno na stavby budov v Káhiře, tyhle informace tady chybí.
• Červená pyramida je první egyptskou pyramidou, která byla od počátku plánovaná jako pravá. Co to je „pravá pyramida“? Aspoň vysvětlit v poznámce.
• Červená pyramida má nejostřejší sklon stěn ze všech egyptských pyramid (43° 36' 11" ) Je nutné v úvodu uvádět takovouto přesnost? Nejprve jsem myslel, že to je zeměpisná šířka.

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 25. 10. 2019, 16:16 (CEST)

S pozdravem, --RomanM82 (diskuse) 16. 8. 2019, 11:02 (CEST)

Díky, připomínky postupně vyřeším --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 20:09 (CEST)

Pavouk

Jak píše kolega RomanM82, nutno doplnit "červené odkazy" v celém článku v úvodu a na co nejvíce místech a nejlépe ještě i trochu rozepsat ty pojmy, které každý nezná. Aby se naplnilo povinné kritérium: "Je přiměřeně srozumitelný i pro neodborníka v dané oblasti." Jinak ty věty pro laika moc nedávají smysl. Aby mohl článek být NČ, musí být také přístupný pro slabozraké, tedy doplnit všude srozumitelné alty k obrázkům.

• "Kultovní pyramida Červené pyramidy zřejmě nebyla vystavěna, stejně jako vzestupná cesta.": co to je kultovní? Co je vzestupná cesta? "U pyramidy byly nalezeny zbytky ohradní zdi a zádušního chrámu. Údolní chrám se podle Rainera Stadelmanna nacházel.." Co to je ohradní zeď? Kdo je R: Stadelamm, že je tak důležitý, že musí být zmíněn v úvodu článku? Asi není tak všeobecně známý, tedy potřeba upřesnit, kdo to je/byl, a odkázat na článek o něm. A co to je zádušní?
• V textu máte "Jejím stavitelem byl faraon Snofru", to by chtělo určitě zdrojovat, že to byl stavitel. Stavitel je ten, kdo staví-vede na stavbě stavební práce. V německé verzi je "für König Snofru".

  Vyřešeno, spletl jsem si pojmy, byl stavebníkem --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 20:09 (CEST)

• V Textu (úvod, infobox, někde rozvedené), bych čekal "staroegyptskou" podobu jména, ne tu arabskou. Má to německá předloha, u nás NČ článek Ahmose I..
• uvádíte, že ji místí nazývají "Haram al-vavat", anglický článek a jiné české zdroje uvádí "el-heram el-watwaat". Je to samé? S el a bez el? Nebo je třeba ozdrojovat, že to tak je.
• "John Shae Perring" To byl kdo, že musí být zmíněn v článku, ale není vůbec jasné kdo to byl a ani není odkaz na něj. Pokud není důležité, že to byla přesně ta osoba, pak tedy vyhodit. A zdroje opravdu uvádí, že to byl přímo on, on tedy nalezl ty desky? Nebyl to někdo z jeho týmu? Pak by to byla nepravda.

  Vyřešeno Před jméno jsem dodal britský egyptolog. Samozřejmě, že to asi nenašel přímo on, ale jeho tým. Je běžnou praxí, že sami egyptologové při vykopávkách neprovádějí výzkum, ale pouze ho vedou. Za výzkum však zodpovídají a nálezy týmu jsou proto připisovány jim. Tudíž je věta v tomto ohledu naprosto pořádku. --Khamul1 (diskuse) 25. 10. 2019, 16:16 (CEST)

  Nevyřešeno Pokud je to, jak to uvádíte (a jsou na to zdroje), tak to máte uvést: že ji našel tým J. S. Perringa. Nic samozřejmého to není. Když najde houby přítel, nebudu lhát, že jsem je našel já. Stačí přeci napsat, že ji našel někdo z týmu XY, nebo ji objevil tým pana ZA, ... Nebo to není možné takto jasně uvést? --Pavouk (diskuse) 25. 10. 2019, 21:32 (CEST)

  Vyřešeno Nahradil jsem to, přesto jsem však stále přesvědčený, že původní podoba byla rovněž v pořádku. --Khamul1 (diskuse) 25. 10. 2019, 21:51 (CEST)

• Možná je to zcela nedůležité až marginální, ale přijde mi, že článek nemá nic o historii a současnosti: tedy co se s ní dělo od postavení po současnost, ani třeba kolik měla metrů na výšku, když byla nová, v porovnání nyní, ani jestli se třeba někdy nespravovala, neměnila výška (je tam jen zmínka o vykradačích). Angl. článek má celou kapitolu současnost , kde je třeba uvedeno, že je přístupná pro turisty, ač byla řadu let zavřená. V článku je dvakrát u popiskfotky u uvedeno "restaurováno", ale v článku o tom nic není, co je tedy restaurované- dostavěné, co je konzervované, co čeká na záchranu, a pod.
• Co jsou v textu dvě schémata, tak mně není jasné, co na nich přesně je (a proč jsou tedy v článku). Minimálně na Commons by měli mít podrobnější popis, co znázorňují.
• "stěny i strop zřejmě ošlehali pochodněmi. " asi s nimi nemlátili do zdí, ale nejspíše plamen a kouř z pochodní...

  Vyřešeno, --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 20:09 (CEST)

S pozdravem úplný laik --Pavouk (diskuse) 16. 8. 2019, 15:38 (CEST)

Díky, připomínky postupně vyřeším --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 20:09 (CEST)

Renaud de Montauban

Článek je od října roku 2017 zařazen mezi dobré články a myslím si, že kritéria pro nejlepší by mohl splňovat. Prosím o recenze. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 14. 6. 2019, 14:18 (CEST)

Diskuze

@Chalupa: Jen pár dotazů.

• Do úvodu popisu příběhu bych zřejmě uvedl jména těch synů.

Jména jsou uvedena. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)

• přestane se ovládat a zvedne těžkou šachovnici a smrtelně jej zraní - Bertolaie?

Domnívám se, že věta Když Renaud zjistí, že se mu za to Bertolai ještě posmívá, přestane se ovládat a zvedne těžkou šachovnici a smrtelně jej zraní. jasně hovoří o Bertolaiovi. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)

• Co se týče toho literárního rozboru díla (strofy, atd.), co je v úvodu, tak by možná bylo fajn to rozvést (třeba i o nějaké jazykové prostředky) a zanést do článku.

Na toto se podívám. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)

• Ty odrážkové seznamy se mi moc nelíbí, ale proti gustu. :) Zase se to dobře čte.

Myslím si, že je to takto přehledné. Jinak by to byla slovní hmota. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:49 (CEST)

To jen tak narychlo. Jen bych se rád zeptal, jak se dá podvádět při hře v šachy. :) Možná by se podíval @Ioannes Pragensis:. OJJ, Diskuse 24. 6. 2019, 05:34 (CEST)

Šlo o to, že Bertolai schválně shodil šachovnici, když mu hrozila prohra, a obvinil z toho Renauda. Doplním to tam, aby zo bylo jasné. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)

Děkuji za připomínky. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)

@OJJ: Kolego, bohužel v každé mnou dostupné literatuře je napsáno pouze to, co jsem v úvodu o jazykové stránce eposu uvedl. Jinak jsem se snažil Vaše připomínyk do textu priomítnout. Prosím, podívejte se na to. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 29. 6. 2019, 20:19 (CEST)

@Chalupa: V pořádku, primárně se nezajímám o literaturu, ale to téma se mi zalíbilo. Dnes jsem to dočetl, hezky se to čte.

Díky za upřesnění. Pokud o jazykové struktuře díla není více známo, tak s tím asi nic nenaděláme, i tak bych nicméně vyčlenil alespoň malou kapitolku do článku. Myslím, že v úvodu by se neměly objevovat informace, které nejsou v samotném těle článku. Zároveň mě zaujalo, že se jedná o nejdelší starofrancouzský epos. Prosím, pokud podobnou informaci v hezky zpracovaném a zdrojovaném článku zaznamenáte, neváhejte mi ji navrhnout do rubriky na Hlavní stranu, o kterou se starám, ať mám rozmanitější výběr. Toto použiji příští nebo popříští týden. --OJJ, Diskuse 2. 7. 2019, 12:25 (CEST)

Vytvořil jsme krázký odstavec s názven Jazyková stránka eposu. A návrh na zakémavost jsem Vám do rubriky přidal. --Chalupa (diskuse) 5. 7. 2019, 20:55 (CEST)

Pavouk

@Chalupa:Pozor úvod by měl shrnovat celý text a to přiměřeně ke kapitolám, což mi nyní nepřijde. Taky si myslím, že článek nevyčerpává téma ze všech stran; co mně chybí, uvádím níže. Níže náměty na vylepšení textu:

• Zcela chybí v odkazech sekce "literatura", to k tomu není nic ke čtení? česky, francouzsky, německy....?
• V textu (i jako nadpis hlavní kapitoly) se pracuje se synonymem "Čtyři synové Ajmonovi". Neměl by i tento název být tučně, resp. tučnou kurzívou?
• (úvod) červený odkaz v úvodu raději ne. " Epos je někdy připisován Huonovi de Villeneuve, není uvedeno kdo to byl, odkud byl a odkaz neexistuje. V samotném textu článku o něm vůbec není (!) a to je tu jedna věta ze všech 6 úvodních, tedy je to zjevně velmi důležité. Buď tedy vyhodit z úvodu a nebo rozepsat níže. Proč je mu připisován někdy, proč někdy někomu jinému, kdo to zpochybňuje, a pod. A určitě "začervenit".
• v úvodu je "Bajard (Bayard)" Nikde níže v textu se s druhým jménem nepracuje. Je to nutné mít tedy tuto závorku v úvodu?
• "kterými tvoří autonomní Cyklus " (je to i níže). Nějak nechápu, co to má být to "autonomní".
• obsah eposu mi přijde dost rozsáhlý a v úvodu je jen malinký shrnutí.
• pocitově mi skoro 50% přijde "ohlasům" na dílo a přitom v úvodu je to jen půl věta. Hodně z "ohlasů" je novověk a v to v úvodu vůbec není(!!).
• "Jazyková stránka eposu" velmi krátká odstavec na to, aby to byla hlavní kapitola
• "Nejstarší verze eposu" 3 slova naznačují něco důležitého, ale v textu už nic není. Existuje tedy více verzí? Od kterých do kterých let? A jen se myslí ve starofrancouzštině? Anglická podoba tam něco (o těch různých verzích) má.
• V nej článku bych na začátek vlastního článku, pod úvodem, čekal nějaké uvedení do děje, něco jako: Žánr chansons de geste se rozvíjel v xx a yy již od poloviny 12. st., nejstarší záznamy neznáme a nedochovali, teprve na konci 12. st. se pravděpodobně v yy začali i tisknout. Renaud je jedním z nejstarších zachovalých. atd. atd. (zcela stručně vidím třeba v [6], str. 78 dole)
• chybí zmínka, kde se epos dochoval a proč /jako že unikl někde spálení za válek/ (jako originál či opis). Resp. jestli více verzí, tak kde ty různé verze.
• ruský článek má stručný historický kontext/pozadí, to tady zcela chybí
• "Vydání písně z roku 1497" >asi se myslí první strana manuscriptu. Ač není (asi) povinné, tak nemá popis na Commons, tedy nedá se v češtině o té první straně obálky (?) nic dohledat. Přeložit franc. popisek na Commons by bylo milé. Platí i pro další obrázky a obrazy.
• (obsah písně jsem nečetl)
• "Cyklus Renauda de Montauban (Le cycle de Renaud de Montauban). Jde o písně Beuves d'Aigremont, Maugis d'Aigremont, Vivien de Monbranc a La mort de Maugis." Jednou je název česky a v závorce (staro)francouzsky, zatím písně jsou jen v originálním názvu bez předsazené české podoby. Sjednotit.
• (ohlasy jinde) úvod mi přijde velmi stručný a pak jen "jen" seznam. V úvodu článku se píše o různých jazykových verzích, ale není to tu nějak uvedeno. Kolik bylo ve francouzštině, jaká byla první další jazyková verze, jaké byly další jazyky, kromě těch zmíněných v úvodů apod.... Ten odkaz výše, str. 79 a další celkem uvádí: kde vyšel první tiskem, kam byl přeložen první, atd.
• výtvarné umění - odrážky, kolísá ukončení řádku: někdy tečka, někdy čárka a někdy nic.
• má-li být článek přiměřeně srozumitelný pro laik (a musí tak i pro NČ být), tak nejde "v Orp-le-Grand" nebo " od Françoise Georgina", když je odkaz červený. Alespoň u geogr. pojmů přidat umístění a u osob nějakou charakteristiku.
• "Čtyři bratři Ajmonovi sedící na koni Bajardovi" výtvarné umění inspirovali jen 4 bratři na koních a už nic dalšího z celého toho eposu? To mi přijde divné.
• "Za všechny jmenujme: " > asi lepší 3. osoba než 1.
• Hudba, ale i jinde: někdy jsou názvy přeloženy do češtiny (Les Quatre fils Aymon (Čtyři synové Ajmonovi)), jindy ne. Sjednotit.
• "Ostatní"-skála: je v textu a i má fotku. Je to encyklopedicky významné a patří to sem, když to vlastně s dílem nesouvisí?
• Dle mě zcela chybí kapitola rozbor díla, jen tu jen stručně počet veršů a obsah, ale nic o tom díle; jazykový (kdy je verš, kde próza, jak se to střídá apod.) či historický: co je pravda, co pohádka, kde se autor /autoři/ spletli, atd. Citovaná disertace stručně uvádí, včetně dělení (také v článku chybí): prolog, atd.
• U českého článku chybí více rozepsaná vazba na České země, středověká či novověká: vlastních eposů a pak i ohlasů. Je to jen ten Zeyer a Cibula? Zasloužilo by to vlastní (hladký) informační odstavec a ne jen dvoupoložkový výčet.

--Pavouk (diskuse) 30. 8. 2019, 00:17 (CEST)

Ještě koukám, že uvádíte, že epos má " 18 489 strof", jinde vidím 18 489 veršů (alexandrínů), jen se ujišťuji, že zde je strofa stejná jako verš.--Pavouk (diskuse) 30. 8. 2019, 00:47 (CEST)

@Pavouk: Kolego, některé Vaše připomínky, zvláště ty formální, beru a podívám se na ně, ale některé při nejlepší vůli epůjde splnit. Tak například Hugues de Villeneuve je nejasná postava, žonglér nebo trubadůr z Champagne konce 12. a počátku 13. století a je mu někdy epos připsiován. To je vše, co o něm víme. Mohu o něm mohu založir šlánek, kerý bude vypadat jako pahýl (viz francouzská Wikipedie). K Vašim připomínkám se vyjádřím vždy pod přísluěnou připomínkou. Za připomínky děkuji. --Chalupa (diskuse) 30. 8. 2019, 11:04 (CEST)

Nikifor Černigovskij

Článek o jednom aktivním sibiřském kozáku, dvaapůl roku je DČ, myslím že může být i mezi nejlepšími. --Jann (diskuse) 15. 11. 2019, 22:38 (CET)

Diskuse

Vachovec1

Článek jsem zatím jen letmo prolétl, vypadá to dobře napsané, zastavím se ale u zdrojů:

• Zdá se mi, že článek až příliš bazíruje na jediném zdroji (Krasnoštanov).
• Co je zdroj 10 (ostrog.ucoz.ru)? Vypadá to jako nějaký blog. Pro NČ podle mě nevhodné.

--Vachovec1 (diskuse) 16. 11. 2019, 00:09 (CET)