Wikipedie:Nominace nejlepších článků

Tato stránka je určena k posuzování článků, které kandidují na zařazení mezi Nejlepší články, ukázky nejkvalitnější práce na české Wikipedii.

Skončené diskuse se přesouvají do archivu, úspěšné články řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články. Stažené nominace se archivují a řadí do Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články/Archiv stažených nominací.

Nominace

„Nejlepšími články“ se stávají články či seznamy (dále jen články) prostřednictvím diskuse wikipedistů na této stránce. Diskuse se může účastnit a články smí navrhovat každý wikipedista včetně neregistrovaných (vystupujících pod IP adresou). Při vyhodnocování hlasování se však v případě pochybností přihlíží především ke kvalitě přednesených argumentů.

Proces nominací koordinují, případné nejasnosti rozhodují a sporná hlasování vyhodnocují pověření wikipedisté z následujícího seznamu (dále pověřenci). Ti také mohou na základě své dohody k seznamu přidávat jména dalších wikipedistů, kteří budou ochotni tuto funkci přijmout.

Seznam pověřenců (chronologicky):

• Faigl.ladislav (diskuse)
• Jan Polák (diskuse)
• OJJ (diskuse)
• Khamul1 (diskuse)

Podněty a dotazy pro pověřence pište na jejich nástěnku.

Požadavky na navrhovatele

Navrhnout článek může každý wikipedista, měl by ovšem předem zajistit splnění následujících podmínek:

• Článek skutečně musí být na vysoké úrovni kvality a plnit veškerá relevantní pravidla a doporučení týkající se obsahu. Nejdůležitější jsou shrnuta na této stránce a doporučuje se je před nominací projít a ověřit. Je také vhodné napřed využít recenzní řízení a nominovat článek až když budou připomínky recenzentů vyřešeny. Dále se doporučuje článek před nominací na nějakou dobu zařadit mezi Dobré články, aby se ověřilo, že proti jeho kvalitě nejsou zásadní námitky.
• Nominující wikipedista musí být připraven a schopen operativně reagovat na námitky diskutujících a průběžně vylepšovat navržený článek podle jejich námětů.

Ukáže-li se, že navrhovatel uvedené požadavky zásadním způsobem neplní, může pověřenec navržený článek vyřadit z diskuse.

O záměru nominovat článek je vhodné informovat jeho nejdůležitější autory, pokud jsou nadále v projektu aktivní. Autory lze zjistit z historie článku nebo pomocí nástrojů jako je tento nebo tento.

Průběh nominace

Wikipedista navrhující článek založí diskusní stránku (podrobný návod je uveden níže) a stručně zdůvodní nominaci. Pokud článek prošel nominací již dříve, uvede odkazy na příslušný archiv. Je vhodné také zmínit hlavní autory, upozornit na případné recenze a přiblížit téma článku, pokud není úplně jasné z jeho nadpisu.

Po založení nominace se zahajuje diskuse bez hlasování. Ta trvá obvykle aspoň 14 dní, pokud však článek již prošel recenzí nebo byl před nominací alespoň půl roku nepřetržitě zařazen mezi Dobrými články, smí být ukončena již po týdnu. V každém případě se však hlasování smí zahájit až ve chvíli, kdy všechny zásadní a nesporné připomínky z diskuse jsou vyřešeny a text článku je stabilizován. Zahájit hlasování by měl ten, kdo článek navrhl, ale v odůvodněném případě to smí udělat i jiný wikipedista, jsou-li pro hlasování splněny podmínky.

Hlasování doprovázené diskusí trvá obvykle 14 dní, může však být prodlouženo nebo výjimečně i zkráceno. Anonymní IP adresy nesmějí hlasovat, aby se vyloučila manipulace hlasování, avšak mohou se účastnit diskuse. Wikipedista uzavírající diskusi rovněž může odůvodněně vyloučit hlasy těch, kteří buď nesplňují podmínky obvyklých hlasování na Wikipedii (účet založen před počátkem hlasování a alespoň 25 editací v článcích) nebo nepřinášejí žádné či jen zjevně nerelevantní argumenty. Za úspěšnou se obvykle považuje ta nominace, která získá 3/4 hlasů. Při vyhodnocení se významně přihlíží k váze argumentů v diskusi a k tomu, zda byly námitky diskutujících uspokojivě vyřešeny. Zejména v případě, že byla závažně a oprávněně zpochybněna věcná správnost či nestrannost článku, může být hlasování prohlášeno za neúspěšné i v případě, že článek získal dostatek hlasů. V případě neúspěšné nominace se nedoporučuje článek znovu nominovat do doby, než budou vyřešeny jeho zásadní nedostatky, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Vyhodnocení diskuse a hlasování by měl provádět wikipedista, který má zkušenost s tvorbou kvalitních článků a procesem nominace. Sporné případy nesmí vyhodnocovat sám autor ani navrhovatel článku, vhodné je naopak o to požádat někoho z pověřenců. Ten, kdo článek vyhodnotí, by měl zajistit archivaci diskuse a další formality.

Doporučení k hlasování

• při hlasování proti se vždy doporučuje uvádět konkrétní důvody, při hlasování pro v případě existence důležitých námitek rovněž; argumenty budou brány v úvahu při vyhodnocení
• drobné připomínky týkající se např. jedné nebo několika málo pravopisných chyb je lépe řešit vlastní opravou
• je možno i při hlasování dále diskutovat
• lidé, kteří hlasovali proti, by měli změnit hlas, pokud již byly opraveny nedostatky, kvůli kterým hlasovali proti (navrhovateli se doporučuje upozornit je na to, pokud se domnívá, že tak učinil)
• vyřešené připomínky se z diskuse mohou škrtat, nebo lépe odškrtnout (např. s použitím šablon {{Vyřešeno}} nebo {{Ano}}), aby byl přehled, co ještě zbývá k dopracování

Jak navrhnout článek na nejlepší

Toto je vzor pro fiktivní článek, který by se jmenoval Velký modrák. Je samozřejmě nutno použít skutečné jméno článku, který navrhujete…

Stručný návod

1. Založte diskusní podstránku
2. Do sekce #Diskuse před hlasováním vložte {{/Velký modrák}} a uložte ji
3. Na začátek diskusní stránky článku (Diskuse:Velký modrák) vložte šablonu {{nnc}}.

Podrobnější vysvětlení

Přidejte do seznamu níže takovýto kód pro vložení obsahu budoucí podstránky „Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Velký modrák“:

{{/Velký modrák}}

Ten zajistí, že obsah podstránky, jakmile ji založíte, bude vkládán do hlavní stránky nominací. Zatím se kód po uložení (nebo v náhledu) projeví pouze jako červený odkaz. Po kliknutí na něj vytvoříte podstránku pro nominační diskusi vložením textu. Například:

• Část hlasování se přidá až při jeho zahájení, aby nemátla diskutující.
• Na začátek diskusní stránky nominovaného článku vložte šablonu {{nnc}}.
• Hlasování trvá běžně 14 dní, při jeho prodloužení, kromě ohlášení prodloužení, také bezprostředně pod nadpis Hlasování vložte zakomentované nové datum konce hlasování, takto: <!-- 27. března --> (je to pro robota aktualizujícího stránky Wikipedie:Portál Wikipedie/Co se děje/Nominace nejlepších článků a oznámení nad Posledními změnami)

Potvrzení

Neodpovídá-li článek úrovni vyžadované u nejlepších článků a pokusy o nápravu nebyly úspěšné – je vhodné upozornit na vady na diskusní stránce článku, případně kontaktovat jeho hlavní autory, je možné článek navrhnout k potvrzení jeho statusu nejlepšího. Proces potvrzování probíhá stejně jako u nominace, s tím, že založená diskuzní stránka má název {{/Jméno článku (potvrzení)}}, místo šablony {{nnc}} se na diskusní stránku článku vkládá {{nnc - potvrzení|Jméno článku (potvrzení)}} a hlasuje se o „pro potvrzení“ a „proti potvrzení“.

Hlasuje se

O těchto článcích se právě hlasuje:

Megadeth

Překladový článek o této hudební skupině z anglické Wikipedie, kde je Nejlepším. Prošel krátkým recenzním řízením v rámci WP:K. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 3. 9. 2020, 16:17 (CEST)[odpovědět]

Gramatiku a formulace upravujte klidně rovnou, děkuji.

Hlasování

Prodlužuju do 30. 11. 17:13 --Khamul1 (diskuse) 16. 11. 2020, 17:13 (CET)[odpovědět]

Připomínky vyřešeny, nikdo další se neozývá. Budeme hlasovat do 15. listopadu 11:42. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 1. 11. 2020, 11:42 (CET)[odpovědět]

Pro zařazení

1. Pro Pro Jako autor a navrhovatel. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 1. 11. 2020, 11:42 (CET)[odpovědět]
2. Pro Pro Výstavní článek. --Khamul1 (diskuse) 1. 11. 2020, 18:32 (CET)[odpovědět]
3. Pro Pro Určitě, záživné čtení :-) --Robins7 (diskuse) 2. 11. 2020, 14:40 (CET)[odpovědět]
4. Lepší, než si vypíchnout oko :-) Ale vážně, článek je pěkný, překlad musel být dost náročný. --Ján Kepler (diskuse) 3. 11. 2020, 20:00 (CET)[odpovědět]
5. Pro Pro Jistě, nemám žadné další připomínky. --Patriccck (diskuse) 6. 11. 2020, 13:57 (CET)[odpovědět]
6. Pro Pro gratuluji. --Pavouk (diskuse) 29. 11. 2020, 23:39 (CET)[odpovědět]

Diskuse během hlasování

Šlo by prosím prosím opravit šablonu sfn? Klikám na refy a ono to nic nedělá. Jestli nechybí v těch šablonách paramtetr "ref". --Podzemnik (diskuse) 2. 11. 2020, 08:10 (CET)[odpovědět]

@Podzemnik Problém není zřejmě v jednotlivých šablonách, ale v sekci literatura, kam se mi sfn nepodařilo začlenit. Podívám se na to. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 2. 11. 2020, 11:27 (CET)[odpovědět]

@Jan Myšák: Mrkněte třeba na pištec žlutý, jak je to uděláno tam. --Podzemnik (diskuse) 2. 11. 2020, 11:33 (CET)[odpovědět]

Díky, zkusím. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 2. 11. 2020, 11:34 (CET)[odpovědět]

@Podzemnik Mělo by to být vyřešeno. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 2. 11. 2020, 13:56 (CET)[odpovědět]

@Jan Myšák: Super, díky. Nechci moc prudit, ale kdybyste ještě mohl fixnout to [s.l.] v literatuře, bylo by to super. S.l. se používá ve výjimečných případech, kdy nevíme místo publikace. U většiny knih v té sekci to však vědět budeme. --Podzemnik (diskuse) 7. 11. 2020, 06:40 (CET)[odpovědět]

@Podzemnik Nedohledal jsem to všude, ale snad hotovo. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 7. 11. 2020, 16:37 (CET)[odpovědět]

Jen takové drobnosti. Píšeš:

• Po návratu do Los Angeles začal Mustaine hledat do kapely nové členy – po návratu? On někam odešel?
  • Ano chápal jsem to tak, že se vracel od Metallicy, ale jak tak koukám, tak oni taky vznikli v Los Angeles. Tak nevím, opraveno.
• Po utracení poloviny rozpočtu za jídlo, alkohol a drogy skupina vyhodila producenta a nahrávku dokončila sama – ty prachy utratili sami hudebníci, a neměli pak na producenta, nebo je propil sám producent, a proto ho kapela vyhodila?
  • Ano byli to členové skupiny

Jinak děkuji za rozsáhlý článek. --Jan Polák (diskuse) 29. 11. 2020, 00:59 (CET)[odpovědět]

@Jan Polák: Já děkuju za připomínky, za mě takhle. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 29. 11. 2020, 22:31 (CET)[odpovědět]

A ještě něco:

• The System Has Failed vyšlo v září roku 2004. – před tím ještě popisuješ, kdo s ním do obnovené kapely jít nechtěl. Tak kde nakonec sehnal hráče do nové kapely a kdo jím byl? Vím, něco máš v popisku obrázku, nicméně si myslím, že by bylo vhodné to uvést přímo v textu.
  • Ano
• Nová sestava debutovala jako headliner – ten „headliner“ je dostatečně rozšířený pojem, že jej používáš?
  • Komentář domníval jsem se že ano, ale při bližším zkoumání to tak moc nevypadá. Máme o tom článek + je to jednou v NČ Nightwish a všude v NČ Sabaton. Zkusím upravit.
• Datum vydání zveřejnila skupina na oficiálních webových stránkách – jindy vydání nových alb tajili, že jej zde tak výslovně zmiňuješ?
  • Ano pravda, spíše zbytečné
• krátké letní turné po Spojených státech spolu se zpěvákem Robem Zombiem – tím získala kapela nového zpěváka namísto Mustaina?
  • Ano nezískala; lepší?
• V září 2012 Megadeth oznámili, že znovu vydají Countdown to Extinction u příležitosti 20. výročí. – výročí čeho?
  • Ano výročí toho alba
• Proces byl v roce 2005 odvolán – co znamená, že byl proces odvolán?
  • Komentář tady mi chybí právnická terminologie; zatím jsem upravil na „rozpuštěn“… nebo by bylo nejlepší prostě „zrušen“? :)

Toťto je snad vše. Něco jsem již upravil přímo do textu a věřím, že vyřešení těchto problémů, bude jen otázkou chviličky. --Jan Polák (diskuse) 30. 11. 2020, 00:55 (CET)[odpovědět]

@Jan Polák: Díky, zatím takhle --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 30. 11. 2020, 08:14 (CET)[odpovědět]

Diskuse

Pavouk

Pro případný NČ určitě přidat něco jako percepci v českých zemích či popř. obecně širší ve střední Evropě, jako to bývá u jiných článků. Jak tu vystupovali [1], kdo popř. překládá jejich texty, pokud někdo takový je, koho ovlivnili, kdo je napodobuje, jakou tu mají fanouškovskou základnu, jak jsou tady hratelní a poslouchaní. V klasické hudbě je to nutné, je to třeba i tady Sabaton Díkas. --Pavouk (diskuse) 3. 9. 2020, 17:02 (CEST)[odpovědět]

Ok, zkusím se na to podívat, díky --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 3. 9. 2020, 17:18 (CEST)[odpovědět]

@Pavouk: Na pár míst jsem přidal, kdy u nás vystupovali nebo měli vystupovat. Ohledně překladu jsem nic nedohledal. Vliv je v sekci Odkaz; jestli ovlivnili někoho z ČR, netuším. U Sabaton se to samozřejmě nabízí, ale nezdá se, že by tu Megadeth měli výrazně větší popularitu než jiné kapely. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 13. 9. 2020, 14:43 (CEST)[odpovědět]

Megadeth a ČR/střední Evropa: nešlo by nějak do kapitolky či odstavci shrnout? Teď jsou dvě zmínky o českých koncertech a není nějak shrnuto. A co s tím ovlivněním? Fakt na nikoho nepůsobili? Není k tomu žádný zdroj - časopis, fanzin,...? --Pavouk (diskuse) 2. 11. 2020, 16:27 (CET)[odpovědět]

Zkusím, nic neslibuju... --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 2. 11. 2020, 17:04 (CET)[odpovědět]

@Pavouk: Něco málo jsem přidal do sekce Odkaz. Nicméně takových kapel budou spousty a žádná se nezdá významnější než jiné. Na kapitolu o ČR/střední Evropě to pořád nevidím; osobně netuším co tam psát kromě termínů kdy kde vystupovali, což mi přijde zbytečné a celkem nepodstatné. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 6. 11. 2020, 13:07 (CET)[odpovědět]

Ján Kepler

Nešlo by dát hezčí obrázek do iboxu? --Ján Kepler (diskuse) 4. 9. 2020, 15:43 (CEST)[odpovědět]

Takhle ok? Nic moc lepšího na Commons není... --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 4. 9. 2020, 21:19 (CEST)[odpovědět]

Chtělo by to doplnit literaturu. Takhle je šablona sfn na nic. A zkusil bych pročistit aspoň některé z internetových zdrojů a nahradit je něčím věrohodnějším. Některé zdroje tak nevypadají. Bohužel na to nemám čas, abych to udělal pořádně. Taky by to asi chtělo zkouknout nějakým odbornějším okem. A velice doporučuji projít uvedené zdroje (včetně tištených pochopitelně) a porovnat, případně upravit, pokud tak nebylo učiněno. --Ján Kepler (diskuse) 5. 9. 2020, 14:45 (CEST)[odpovědět]

O literatuře vím, se zdroji to bude pochopitelně složitější. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 5. 9. 2020, 15:10 (CEST)[odpovědět]

@Jan Myšák: Napiš mi knihy, co bys potřeboval, pokusím se něco sehnat. OJJ, Diskuse 5. 9. 2020, 19:02 (CEST)[odpovědět]

@OJJ: Literaturu jsem vzal z enwiki, zatím jsem s knihami moc nepracoval. Když jsem něco potřeboval, půjčil jsem si to z openlibrary. Takže díky, ale zatím nic konkrétního nepotřebuju. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 5. 9. 2020, 19:59 (CEST)[odpovědět]

Takže teda jak? Zkontroluješ to podle zdrojů? To předpokládám víš, že je to pro NČ téměř nutností. A jestli s tím chceš pohnout, měl by ses na to vrhnout co nejrychleji, i když věřím, že moc času nemáš. A nešla by taky nějak zkrátit kapitola kontroverze? Záměrně to nedělám sám, protože nemohu posoudit, co je důležité a co ne, ale ta kapitola se mi zdá fakt zbytečně dlouhá. Například je nutné info o tom, že se mu uzdravila ruka a že v souvislostí s tím vyvolal MÍRNOU kontroverzi? Přeji hodně štestí ve vylepšování článku. --Ján Kepler (diskuse) 7. 9. 2020, 19:54 (CEST)[odpovědět]

@Ján Kepler Ano, projdu tištěné publikace. Co se týče online zdrojů, tam to bude horší. Nicméně dost jich je z en- a dewiki, kde se jim to zdálo ok na DČ a NČ, takže jich půlku v plánu vyházet nemám. Ad kontroverze: ke skupině to patří, proto to tam je. Ruka a křesťanství jsou kontext. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 7. 9. 2020, 21:10 (CEST)[odpovědět]

@Ján Kepler:Dostupnou literaturu jsem prošel a sem tam něco doplnil nebo poopravil. Online zdroje mi taky přijdou vesměs ok; jestli jsou nějaké nevyhovující, zkusím najít náhradu. Jinak vše... --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 10. 9. 2020, 21:32 (CEST)[odpovědět]

Dovolím si pingnout @Michal Lenc, Marek Koudelka:. --Ján Kepler (diskuse) 5. 9. 2020, 19:45 (CEST)[odpovědět]

Varšavské pokleknutí

Milé kolegyně a kolegové, letos začátkem prosince uplyne půl století od symbolického aktu tehdejšího západoněmeckého kancléře Willyho Brandta, který při kladení věnce u památníku hrdinům varšavského ghetta neočekávaně před pomníkem poklekl a požádal tak polský národ za odpuštění příkoří, jež se na něm Němci během druhé světové války dopustili. Událost vešla do dějin pod označením Varšavské pokleknutí. Mohl by obdobně článek na české Wikipedii, který o aktu informuje, vejít při této příležitosti mezi zdejší nejlepší články? --Jan Polák (diskuse) 3. 11. 2020, 00:20 (CET)[odpovědět]

Hlasování

Kolegyně a kolegové, dovolil jsem si otevřít hlasování, avšak o možných úpravách a vylepšeních samozřejmě klidně dál diskutujme. --Jan Polák (diskuse) 17. 11. 2020, 12:15 (CET)[odpovědět]

Pro zařazení

1. Pro Pro Vynikající. --Khamul1 (diskuse) 18. 11. 2020, 13:56 (CET)[odpovědět]
2. Pro Pro. --Gumideck (diskuse) 18. 11. 2020, 15:06 (CET)[odpovědět]
3. Pěkně a pečlivě zpracované. Nicméně přestože článku po faktické stránce věřím (no, ohledně té propagandy viz diskuze), kvalita zdrojů není úplně ideální – Dörrzapfova kniha dle názvu vypadá v nejlepším případě na populární četbu a jinak k vlastnímu pokleknutí a následcích máme víceméně jen noviny. Chtělo by to akademičtější zdroje, na dewiki mají slušný seznam literatury... --Jann (diskuse) 18. 11. 2020, 20:17 (CET)[odpovědět]

   @Jann: Děkuji za upozornění na literaturu na německé Wikipedii. --Jan Polák (diskuse) 19. 11. 2020, 00:11 (CET)[odpovědět]

4. Pro Pro --Hnetubud (diskuse) 21. 11. 2020, 11:20 (CET)[odpovědět]
5. Pro Pro --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 27. 11. 2020, 07:54 (CET)[odpovědět]

Diskuse během hlasování

Ještě jsem našel [2] (dostupné po registraci), pokleknutí je tam ve 2-3 odstavcích, ale v kontextu a souvislostech Brandtovy Ostpolitik 1970. --Jann (diskuse) 19. 11. 2020, 20:32 (CET)[odpovědět]

Děkuji, něco jsem z odkázaného textu využil. --Jan Polák (diskuse) 20. 11. 2020, 04:53 (CET)[odpovědět]

Diskuse

Stručné, hodně kontextu, čtivé. Mám toto:

• Vyřešeno "Svého otce nepoznal a matka Martha vydělávala na živobytí jako prodavačka v obchodě. O výchovu syna se proto staral její otec, chlapcův dědeček, jenž sympatizoval se sociální demokracií." - tohle bych úplně umazal a nechal to zaměřeno čistě na jeho politickou kariéru. Ta je pro kontext důležitá, ty osobní informace už moc ne
  • Zde si trošku zamachruju :-) Jal jsem se překládat Brandtův životopis z DE wiki (to jsem si dal), zatím mám dvě kapitoly. Brandt vyrůstal většinu dětství u dědečka, který mu suploval otce a byl mu velkým vzorem. Chtělo by to tedy spíš vypíchnout to, že sympatizoval s SPD ovlivněn svým dědou. --Gumideck (diskuse) 9. 11. 2020, 11:41 (CET)[odpovědět]
  • Ano, je to tak, jak píše kolega Gumideck. Omlouvám se, pokud to z textu nebylo jasně patrné. Pokusil jsem se jej mírně upravit. --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2020, 17:07 (CET)[odpovědět]
• Vyřešeno "Téměř všichni z povstalců v bojích zahynuli." - je možné doplnit kolik jich zhruba bylo? Podle mě to je celkem zajímavá kontextová informace
  • Doplněno. --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2020, 17:07 (CET)[odpovědět]
• Nevyřešeno "Někteří historikové o tom však pochybují a domnívají se, že šlo o předem připravený čin" - taková vyhýbavá formulace. Šlo by to prosím upřesnit? Kdo že to pochybuje? Je to celkem důležité tvrzení
  • Bohužel. Ve zdroji – článku na portále iDNES.cz – je uvedeno: „Jedna záhada však událost provází dodnes: bylo to gesto Willyho Brandta bezprostřední, nebo to byl chladný kalkul? Historikové se stále přou.“ --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2020, 17:07 (CET)[odpovědět]
• Komentář "Polští občané symbolikou Brandtova pokleknutí před pomníkem ztratili obavy z německého národa, jež se v nich do té míry snažila vyvolat sovětská propaganda, která líčila Němce jako národ, jehož je třeba se bát a před jehož nebezpečím Polsko Sovětský svaz ochrání." - tohle je podle mě příliš silné tvrzení na to, abychom ho považovali za fakt. Raději bych napsal "Podle XXX, polští občané [...]"
  • Bylo to v referenci, ale budiž, doplnil jsem to. --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2020, 17:07 (CET)[odpovědět]

• Vyřešeno O tom samotném pokleknutí tam toho moc není. Šlo by to určitě ještě doplnit např. z DE verze článku, kde mají přímo citaci, co o tom řekl sám Brandt. Taky tam mají Odkazy v kultuře, což mi taky přijde, že by článek vhodně doplnilo.
  • Děkuji za upozornění, podívám se na to. --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2020, 17:07 (CET)[odpovědět]
    • @Gumideck, Podzemnik:Tak jsem něco doplnil. --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2020, 18:17 (CET)[odpovědět]

Držím palce v nominaci. --Podzemnik (diskuse) 9. 11. 2020, 10:59 (CET)[odpovědět]

@Podzemnik: Děkuji za recenzi i za realizované úpravy. --Jan Polák (diskuse) 9. 11. 2020, 17:07 (CET)[odpovědět]

• Vyřešeno K té sovětské propagandě a ztrátě obav - jako máš to ozdrojované, ale stejně je těžko představitelné jak vlastně se ta údajná sovětská propaganda dostávala k polskému národu, internety nebyly, sovětský tisk a televize sotva měly nějaký vliv, sovětské rádio nemělo moc programů v polštině... Kromě toho negativním líčením německého národa by sovětská propaganda pomlouvala bratrské soudruhy v NDR, což se mi zdá extrémně nepravděpodobné.. a navíc štvaní proti národu, jakémukoliv, by to bylo v rozporu se základními principy a hodnotami sovětské ideologie. Koukám že zdroj je Lásky slavných mužů: 14 necenzurovaných biografií, no to vypadá už od pohledu hodně "odborně". Škoda že k události nemáme nějakou serióznější publikaci, jen Lásky slavných můžů a noviny. --Jann (diskuse) 15. 11. 2020, 14:10 (CET)[odpovědět]
  • @Jann: Doplnil jsem ještě vysvětlující poznámku z jedné knížky, co jsem doma našel. Co se týče šíření sovětské propagandy, neměl bych osobně o její šíření obavy. Vazalové Sovětského svazu, jak Československo, tak Polsko a i další země sovětského bloku, měly oficiálně držet a prezentovat linii diktovanou z Moskvy a pokud ta něco tvrdila, ostatní státy tato tvrzení přijaly. S Tebou nastolenou otázkou možného pošpinění i východních Němců bych si vzpomněl na film Pelíšky, kde Bolek Polívka říká, že „(…) východní Němci stříleli do vzduchu“, tedy že zlí byli pouze ti západní Němci, nikoliv východní. --Jan Polák (diskuse) 16. 11. 2020, 02:12 (CET)[odpovědět]
    • Ona to byla i propaganda polská. Západní Německo formálně neuznávalo platnost polské západní hranice (Odra-Nisa) ani mezinárodněprávní suverenitu NDR (Hallsteinova doktrína), tj. považovali se za jediného představitele „Německa“. Jediným garantem polské hranice byl Sovětský svaz. Polští komunisté toho využívali ke strašení obyvatel před „západoněmeckými revanšisty“ . Teprve právě během Brandtovy návštěvy v prosinci 1970 došlo k podepsání smlouvy o nedotknutelnosti hranic. A jinak, německé řádění v Polsku za války bylo na úplně jiné úrovni než u nás. Navíc v podstatě půlku poválečného Polska tvořily původně německé oblasti.--RomanM82 (diskuse) 16. 11. 2020, 10:36 (CET)[odpovědět]
      • Souhlasím s tím, co píšeš. --Jan Polák (diskuse) 17. 11. 2020, 03:09 (CET)[odpovědět]
    • Jan Polák: Jistěže vazalové drželi linii. Ale "sovětská propaganda" bylo to hlásala sovětská média, zatímco to co hlásala polská média byla propaganda polská. A o šíření sovětských médií v Polsku bych obavy měl. A další dva argumenty zůstávají platné - že štvaní proti německému národu by bylo neslučitelné se sovětskou ideologií a nesmyslné politicky (protože namířené i proti NDR). Pelíšky jen potvrzují mou tezi - v Československu byla propaganda proti německému národu naprosto nepřítomná (a s důsledného rozlišování propagandy mezi německým národem, dvěma německými státy a jejich obyvateli si pražští intelektuálvové dělají srandu, jako ze všeobecně známé věci) a tedy tvrzení o její existenci je nesmysl. Roman82 to také potvrzuje, když píše, že propaganda (sovětská i polská) nebyla namířena proti německému národu, ale proti západoněmeckému státu (a navíc argumentuje, že propaganda byla přesná a pravdivá, ale to tady neřešíme, leda jestli bychom chtěli řešit, jestli je korektní označovat šíření přesných a pravdivých informací za propagandu). A ty dokonce ve své poznámce píšeš to samé co zde Roman82 a já - že propaganda nebyla namířena proti německému národu, ale proti západoněmeckému státu (plus proti USA). Čímž nevysvětluješ, ale vyvracíš tvrzení z textu. To mi přijde zvláštní - pokud tvrzení pokládáš za nepravdivé, řešením není uvést pravdu do poznámky (a přitom přejít rozpor), a doufat že si to čtenář přebere, ale nepravdivé tvrzení odstranit, ne? PS. Navíc - mě včera netrklo - když Polákům média pokleknutí zatajila, jak mohlo "zrušit" vliv propagandy? --Jann (diskuse) 16. 11. 2020, 21:14 (CET)[odpovědět]
      • @Jann: Už prve mě napadlo, že Ti jde o tu „sovětskou propagandu“ a raději bys tam viděl „polskou propagandu“. Souhlasí? Trochu jsem to přeformuloval, tak to snad již teď je lepší. Co se týká toho Tvého dovětku jak se to mohli Poláci dozvědět, když jim televize tuto zprávu zatajila, budu jen spekulovat, že se to mohli dozvědět třeba z vysílání Svobodné Evropy nebo z Hlasu Ameriky, ale to – přiznávám – jen spekuluji. --Jan Polák (diskuse) 17. 11. 2020, 03:09 (CET)[odpovědět]
        • Ano, jde o "sovětskost" propagandy, která - pokud byla - byla polská. Ale jde mi také o "německý národ". (A ve třetí řadě o kvalitu zdroje.) Obojí v článku vidím pořád - propaganda je sovětská, ačkoli polští občané se dostávali do styku s propagandou polskou (případně americkou ze Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky..) a národa jsi se také nevzdal. Spokojen budu až s propagandou polskou (a pokud možno se obejít bez slova propaganda, které dle příslušného článku "má v současné době negativní konotace" a proto by měl být použitý neutrálnější termín) a západoněmeckým státem místo národa. Ale chápu že je to problém, když původní zdroj propagandisticky zřejmě zaměňuje západoněmecký stát za německý národ, polskou propagandu za sovětskou a faktograficky přesné informování o postojích SRN za propagandu. A proměňování "německého národa" na "národ Západních Němců" s nezměněným zdrojem ve mě nevzbuzuje důvěru. --Jann (diskuse) 17. 11. 2020, 14:10 (CET)[odpovědět]
          • @Jann: Tak jsem to zkusil ještě přeformulovat. Už se Ti to líbí víc? --Jan Polák (diskuse) 17. 11. 2020, 15:57 (CET)[odpovědět]
            • Je to snesitelné, tak už tě nebudu trápit :-) Stejně tomu efektu nevěřím, imo to byla spíš generační změna + prudký politický obrat SRN - oficiální uznání hranice Odra-Nisa - měl imo větší váhu než pokleknutí. Jenže když stavíme článek na knize Lásky slavných mužů a novinách, tak nám jako důležité vyjdou prkotiny, jako dojaté manželky a jejich kamarádky, zatímco mezinárodní smlouvy a oficiální uznání hranic jsou hluboko pod prahem pozornosti. Bohužel. Kdyby skutečně šlo výsledky desítky let propagandy, podpořené vzpomínkami na válku a prohlášeními druhé strany, zvrátit jediným gestem, tak by národy měnily svá přesvědčení z roku na rok. Což se neděje... --Jann (diskuse) 17. 11. 2020, 17:41 (CET)[odpovědět]
              • @Jann: Tak to jsem rád, že už jsi (alespoň trochu) spokojen. A pokud budeš mít chuť, můžeš prosím i hlasovat. --Jan Polák (diskuse) 17. 11. 2020, 23:41 (CET)[odpovědět]

Ahoj, díky za velice zajímavý článek. Mám k němu jen pár připomínek:

• Vyřešeno Treblinka nebyl jediný vyhlazovací tábor, kam byli Židé deportovaní. Dalším byl Majdanek (Lublin). Toto by bylo třeba doplnit.
  • Děkuji za upozornění, doplněno. --Jan Polák (diskuse) 17. 11. 2020, 03:09 (CET)[odpovědět]
• Vyřešeno Určitě by mělo zaznít, že povstání ve varšavském ghettu se zapsalo do dějin jako největší a ze symbolického hlediska nejdůležitější židovské povstání během druhé světové války a inspirovalo další vzpoury jak v ghettech, tak ve vyhlazovacích táborech. Bližší informace včetně zdrojů jsou v článku Mordechaj Anielewicz.
  • Budiž, je to tam. --Jan Polák (diskuse) 17. 11. 2020, 03:09 (CET)[odpovědět]
• Komentář Dávám ke zvážení, zda by v článku nemělo někde zaznít, že Varšava byla nacisty prakticky srovnaná se zemí po jiném povstání.
  • O tom druhém povstání i o jeho uvedeném následku vím, přesto děkuji, že jej zmiňuješ. Budu o tom uvažovat… --Jan Polák (diskuse) 17. 11. 2020, 03:09 (CET)[odpovědět]
• Vyřešeno Uvedl bych, že hned vedle Pomníku hrdinům ghetta (resp. mezi ním a památníkem pokleknutí) se nachází Muzeum dějin polských Židů.
  • Budiž, máš to tam. --Jan Polák (diskuse) 17. 11. 2020, 03:09 (CET)[odpovědět]
• Vyřešeno Navrhuji doplnit Brandtova slova, kterými komentoval tento čin (viz en.wiki).
  • Také jsem o tom přemýšlel a nakonec jsem je do článku doplnil. --Jan Polák (diskuse) 17. 11. 2020, 03:09 (CET)[odpovědět]
• Vyřešeno Stejně tak navrhuji doplnit jiné podobné případy (en.wiki) zmiňuje pokleknutí japonského premiéra v Soulu v roce 2015 v rámci omluvy za japonské válečné zločiny. Nemohl být Brandtem inspirován?
  • Dobrá, doplněno. --Jan Polák (diskuse) 17. 11. 2020, 03:09 (CET)[odpovědět]

Díky a držím palce! --Faigl.ladislav (diskuse) 16. 11. 2020, 09:59 (CET)[odpovědět]

@Faigl.ladislav: Mockrát děkuji, že sis – coby fundovaný znalec v oboru – našel na recenzi článku čas. Díky. --Jan Polák (diskuse) 17. 11. 2020, 03:09 (CET)[odpovědět]

Diskuse před hlasováním

Diskuse o nominovaných článcích. Před postupem do hlasování musí být vyřešeny všechny zásadní námitky.

Renaud de Montauban

Článek je od října roku 2017 zařazen mezi dobré články a myslím si, že kritéria pro nejlepší by mohl splňovat. Prosím o recenze. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 14. 6. 2019, 14:18 (CEST)[odpovědět]

Diskuze

OJJ

@Chalupa: Jen pár dotazů.

• Do úvodu popisu příběhu bych zřejmě uvedl jména těch synů.

Jména jsou uvedena. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)[odpovědět]

• přestane se ovládat a zvedne těžkou šachovnici a smrtelně jej zraní - Bertolaie?

Domnívám se, že věta Když Renaud zjistí, že se mu za to Bertolai ještě posmívá, přestane se ovládat a zvedne těžkou šachovnici a smrtelně jej zraní. jasně hovoří o Bertolaiovi. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)[odpovědět]

• Co se týče toho literárního rozboru díla (strofy, atd.), co je v úvodu, tak by možná bylo fajn to rozvést (třeba i o nějaké jazykové prostředky) a zanést do článku.

Na toto se podívám. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)[odpovědět]

• Ty odrážkové seznamy se mi moc nelíbí, ale proti gustu. :) Zase se to dobře čte.

Myslím si, že je to takto přehledné. Jinak by to byla slovní hmota. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:49 (CEST)[odpovědět]

To jen tak narychlo. Jen bych se rád zeptal, jak se dá podvádět při hře v šachy. :) Možná by se podíval @Ioannes Pragensis:. OJJ, Diskuse 24. 6. 2019, 05:34 (CEST)[odpovědět]

Šlo o to, že Bertolai schválně shodil šachovnici, když mu hrozila prohra, a obvinil z toho Renauda. Doplním to tam, aby zo bylo jasné. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)[odpovědět]

Děkuji za připomínky. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)[odpovědět]

@OJJ: Kolego, bohužel v každé mnou dostupné literatuře je napsáno pouze to, co jsem v úvodu o jazykové stránce eposu uvedl. Jinak jsem se snažil Vaše připomínyk do textu priomítnout. Prosím, podívejte se na to. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 29. 6. 2019, 20:19 (CEST)[odpovědět]

@Chalupa: V pořádku, primárně se nezajímám o literaturu, ale to téma se mi zalíbilo. Dnes jsem to dočetl, hezky se to čte.

Díky za upřesnění. Pokud o jazykové struktuře díla není více známo, tak s tím asi nic nenaděláme, i tak bych nicméně vyčlenil alespoň malou kapitolku do článku. Myslím, že v úvodu by se neměly objevovat informace, které nejsou v samotném těle článku. Zároveň mě zaujalo, že se jedná o nejdelší starofrancouzský epos. Prosím, pokud podobnou informaci v hezky zpracovaném a zdrojovaném článku zaznamenáte, neváhejte mi ji navrhnout do rubriky na Hlavní stranu, o kterou se starám, ať mám rozmanitější výběr. Toto použiji příští nebo popříští týden. --OJJ, Diskuse 2. 7. 2019, 12:25 (CEST)[odpovědět]

Vytvořil jsme krázký odstavec s názven Jazyková stránka eposu. A návrh na zakémavost jsem Vám do rubriky přidal. --Chalupa (diskuse) 5. 7. 2019, 20:55 (CEST)[odpovědět]

Pavouk

@Chalupa:Pozor úvod by měl shrnovat celý text a to přiměřeně ke kapitolám, což mi nyní nepřijde. Taky si myslím, že článek nevyčerpává téma ze všech stran; co mně chybí, uvádím níže. Níže náměty na vylepšení textu:

• Zcela chybí v odkazech sekce "literatura", to k tomu není nic ke čtení? česky, francouzsky, německy....?
  • Kolego, všechnu literaturu, kterou znám, včetně českého převyprávění a Zeyerova eposu, jsem použil v referencích, a že jí je podle mne hodně. Bohužel nic jiného neznám. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• V textu (i jako nadpis hlavní kapitoly) se pracuje se synonymem "Čtyři synové Ajmonovi". Neměl by i tento název být tučně, resp. tučnou kurzívou?
  • Opraveno. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• (úvod) červený odkaz v úvodu raději ne. " Epos je někdy připisován Huonovi de Villeneuve, není uvedeno kdo to byl, odkud byl a odkaz neexistuje. V samotném textu článku o něm vůbec není (!) a to je tu jedna věta ze všech 6 úvodních, tedy je to zjevně velmi důležité. Buď tedy vyhodit z úvodu a nebo rozepsat níže. Proč je mu připisován někdy, proč někdy někomu jinému, kdo to zpochybňuje, a pod. A určitě "začervenit".
  • Založil jsem o Huonovi de Villeneuve článek. Je to však nejasná postava z konce 12. a počátku 13. století a epos je mu někdy připisován. Žádnou jimou literaturu, než je uvedena v článku, která ba přinášela měco nového, jsem nenačel (a to mám obrovskou knihovnu a ani na internetu) a na francouzské wikipedii je článek bez zdroje. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 18:20 (CET)[odpovědět]
• v úvodu je "Bajard (Bayard)" Nikde níže v textu se s druhým jménem nepracuje. Je to nutné mít tedy tuto závorku v úvodu?
  • V český textech se obejvují obě dvě varianry,proto jsem je v úvodu uvedl.
• "kterými tvoří autonomní Cyklus " (je to i níže). Nějak nechápu, co to má být to "autonomní".
  • článek je vytvořen v kontextu chansons de geste, kde je termín používaný ve smyslu subcyklu, ale v literatuře se používá autonomní cyklus.
• obsah eposu mi přijde dost rozsáhlý a v úvodu je jen malinký shrnutí.
  • Právě proto, že je děj tak rozsáhlý, se dá těžko stručně chakteritovat, byla by to zbytečná duplicita. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• pocitově mi skoro 50% přijde "ohlasům" na dílo a přitom v úvodu je to jen půl věta. Hodně z "ohlasů" je novověk a v to v úvodu vůbec není(!!).
  • nevím jestli ej v+ětšina z novověku, proto tam píši výběr a jde o můj subjektivmí výběr.--Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:33 (CET)[odpovědět]
• "Jazyková stránka eposu" velmi krátká odstavec na to, aby to byla hlavní kapitola
  • Upravil jsem. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• "Nejstarší verze eposu" 3 slova naznačují něco důležitého, ale v textu už nic není. Existuje tedy více verzí? Od kterých do kterých let? A jen se myslí ve starofrancouzštině? Anglická podoba tam něco (o těch různých verzích) má.
• V nej článku bych na začátek vlastního článku, pod úvodem, čekal nějaké uvedení do děje, něco jako: Žánr chansons de geste se rozvíjel v xx a yy již od poloviny 12. st., nejstarší záznamy neznáme a nedochovali, teprve na konci 12. st. se pravděpodobně v yy začali i tisknout. Renaud je jedním z nejstarších zachovalých. atd. atd. (zcela stručně vidím třeba v [3], str. 78 dole)
  • Je zde odkaz na chansons de geste, kde je vše důkladně vysvatleno. Mně to přiapdá zbytečné. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• chybí zmínka, kde se epos dochoval a proč /jako že unikl někde spálení za válek/ (jako originál či opis). Resp. jestli více verzí, tak kde ty různé verze.
• ruský článek má stručný historický kontext/pozadí, to tady zcela chybí
• "Vydání písně z roku 1497" >asi se myslí první strana manuscriptu. Ač není (asi) povinné, tak nemá popis na Commons, tedy nedá se v češtině o té první straně obálky (?) nic dohledat. Přeložit franc. popisek na Commons by bylo milé. Platí i pro další obrázky a obrazy.
  • Podle men to s nominací na nejlepší článek nesouvisí. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• (obsah písně jsem nečetl)
• "Cyklus Renauda de Montauban (Le cycle de Renaud de Montauban). Jde o písně Beuves d'Aigremont, Maugis d'Aigremont, Vivien de Monbranc a La mort de Maugis." Jednou je název česky a v závorce (staro)francouzsky, zatím písně jsou jen v originálním názvu bez předsazené české podoby. Sjednotit.
  • Maugisovu smrt jsem uvedl jajko první v češtině, šlechtické tituly nechávám v originále všude.--Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• (ohlasy jinde) úvod mi přijde velmi stručný a pak jen "jen" seznam. V úvodu článku se píše o různých jazykových verzích, ale není to tu nějak uvedeno. Kolik bylo ve francouzštině, jaká byla první další jazyková verze, jaké byly další jazyky, kromě těch zmíněných v úvodů apod.... Ten odkaz výše, str. 79 a další celkem uvádí: kde vyšel první tiskem, kam byl přeložen první, atd.
• výtvarné umění - odrážky, kolísá ukončení řádku: někdy tečka, někdy čárka a někdy nic.
  • opraveno --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• má-li být článek přiměřeně srozumitelný pro laik (a musí tak i pro NČ být), tak nejde "v Orp-le-Grand" nebo " od Françoise Georgina", když je odkaz červený. Alespoň u geogr. pojmů přidat umístění a u osob nějakou charakteristiku.
  • Bogny-sur-Meuse je lokalizováno v článu do Arden, u Orp-le-Grand je doplněno, že je ve Valonsku, u umělců je nasána národnost a drhu umění --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• "Čtyři bratři Ajmonovi sedící na koni Bajardovi" výtvarné umění inspirovali jen 4 bratři na koních a už nic dalšího z celého toho eposu? To mi přijde divné.
  • Ono je to také to nejzajímavější a nejtypiřtější, bohužel jsem nic jnoho nenašel. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• "Za všechny jmenujme: " > asi lepší 3. osoba než 1.
  • Tomu nerozumim, jak by to mělo pdoel Vás vypadat? --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• Hudba, ale i jinde: někdy jsou názvy přeloženy do češtiny (Les Quatre fils Aymon (Čtyři synové Ajmonovi)), jindy ne. Sjednotit.
  • Bohužel nekteré názvy přeložit nemím. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• "Ostatní"-skála: je v textu a i má fotku. Je to encyklopedicky významné a patří to sem, když to vlastně s dílem nesouvisí?
  • Je to zajímavost, která ničemu nevadí. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• Dle mě zcela chybí kapitola rozbor díla, jen tu jen stručně počet veršů a obsah, ale nic o tom díle; jazykový (kdy je verš, kde próza, jak se to střídá apod.) či historický: co je pravda, co pohádka, kde se autor /autoři/ spletli, atd. Citovaná disertace stručně uvádí, včetně dělení (také v článku chybí): prolog, atd.
• U českého článku chybí více rozepsaná vazba na České země, středověká či novověká: vlastních eposů a pak i ohlasů. Je to jen ten Zeyer a Cibula? Zasloužilo by to vlastní (hladký) informační odstavec a ne jen dvoupoložkový výčet.
  • Ona asi moc žádná jiná vazba není, nebo alespoň o ní nevím. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]

--Pavouk (diskuse) 30. 8. 2019, 00:17 (CEST)[odpovědět]

Ještě koukám, že uvádíte, že epos má " 18 489 strof", jinde vidím 18 489 veršů (alexandrínů), jen se ujišťuji, že zde je strofa stejná jako verš.--Pavouk (diskuse) 30. 8. 2019, 00:47 (CEST)[odpovědět]

@Pavouk: Kolego, některé Vaše připomínky, zvláště ty formální, beru a podívám se na ně, ale některé při nejlepší vůli epůjde splnit. Tak například Hugues de Villeneuve je nejasná postava, žonglér nebo trubadůr z Champagne konce 12. a počátku 13. století a je mu někdy epos připsiován. To je vše, co o něm víme. Mohu o něm mohu založir šlánek, kerý bude vypadat jako pahýl (viz francouzská Wikipedie). K Vašim připomínkám se vyjádřím vždy pod přísluěnou připomínkou. Za připomínky děkuji. --Chalupa (diskuse) 30. 8. 2019, 11:04 (CEST)[odpovědět]

Khamul1

@Chalupa: Děkuji za čtivý a velmi kvalitně zpracovaný článek.

• Souhlasím s Pavoukem, že článek postrádá kapitolu o podrobnějším rozboru díla než je v úvodu, který by měl celý článek jenom shrnovat. Představoval bych si rovněž více informací o autorství eposu.
• To však nezabrání Rolandovi a Olivierovi − chtělo by to oba muže jedním nebo dvěma slovy představit.
• (podle jiných pramenů − nešlo by upřesnit?
• Za všechny jmenujme − je to encyklopedická formulace?
• je potřeba úvod krátce doplnit i o shrnutí kapitoly Čtyři synové Ajmonovi ve světovém umění
• trochu mi chybí zmínka o tom, kde je rukopis eposu uložen, případně něco víc o jeho opisech, překladech atp. (o tom je věta v úvodu, chtělo by to ale rozšířit i v článku)
• jsou nutné v kapitole Čtyři synové Ajmonovi ve světovém umění odkazy na jednotlivé roky?
• stejně tak mají smysl refy v úvodu?
• je ČSFD a IMDb pro NČ vhodný zdroj?

Kdyžtak recenzi doplním. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 15. 5. 2020, 16:46 (CEST)[odpovědět]

@Khamul1: Kolego, děkuji za připomínky, pokusím se je nějak vyřešit. je pravda, že jsem se ještě nevypořádal se všemi od kolegy Pavouka, je to předevím proto, že z hlediska věcného nemám již žádné jiné zdroje, například o autorství eposu. Co se týče ČSFD a IMDB, neznám lepší zdroj pro filmové adaptace literáních děl. Udaje jsou ověřitelné a ječtě jsme tam nenašel chybu, Opracdu nevím, čím bych tyto informace ozdrojoval. Jendak bycj jich spoustu asi vůnec neobejvil, jedna bychj tym co znám, musel uvídět bez zdroje. --Chalupa (diskuse) 16. 5. 2020, 19:13 (CEST)[odpovědět]

Máte pravdu, že zrovna v tomto případě lze zdrojování ČSFD a IMDb uznat. --Khamul1 (diskuse) 16. 5. 2020, 19:21 (CEST)[odpovědět]

@Chalupa: Další informace by určitě šly vytěžit třeba odtud. --Khamul1 (diskuse) 10. 6. 2020, 11:43 (CEST) Něco by se možná našlo i tady a tady. --Khamul1 (diskuse) 10. 6. 2020, 11:50 (CEST)[odpovědět]

William Shakespeare

Již trochu starší překlad nej článku z angl. Wiki s mírným doplněním o ČR. Byl v recenzním řízení na DČ, měl snad vesměs vypořádané připomínky, ale puclík nepřidělen. Věřím, že společným úsilím - autora zná každý - článek dotáhneme do cíle. --Pavouk (diskuse) 17. 5. 2020, 01:10 (CEST)[odpovědět]

Diskuse

Ján Kepl.

Něco jsem poupravil, ale můžete mne revertovat.

• Zdá se, že kolem roku 1613 ve věku 49 let odešel na odpočinek... Je formulace "zdá se" pro NČ vhodná?
• značné spekulace... Nešlo by tohle taky lépe formulovat?
• Některé jeho rané hry byly komedie... Co dopsat, jak se jmenovaly?
• Mnoho ze Shakespearových her bylo publikováno již během jeho života... Nevím, ale je to nějak zvláštní, že jeho hry byly publikovány již během jeho života?
• Nešlo by na Wikidatech nějak upravit refy 1–3, aby nezobrazovaly jen Dostupné online?
• U refu 133 by chtělo doplnit konkrétní stranu.
• Přestože se z tohoto období nedochovaly žádné záznamy, většina životopisců se domnívá, že Shakespeare navštěvoval ve svém rodném městě gymnázium (King Edward VI Grammar School),[17][18][19] které... Proč tři refy na jedno tvrzení? Aby to bylo věrohodné?

Zatím vše, článek je pěkný. --Ján Kepler (diskuse) 17. 5. 2020, 09:26 (CEST)[odpovědět]

@Pavouk: Kolego, nominace je tady již nějakou dobu, uděláme s tím něco? J. --Ján Kepler (diskuse) 10. 9. 2020, 16:40 (CEST)[odpovědět]

Gumideck

Dobrý den, článek vypadá pěkně. Začal jsem ho nicméně číst odzadu - zajímalo mě, jak je to s těmi pochybami o WS :-). Na obou podkapitolách sekce Spekulace bude potřeba zapracovat. Jedna obsahuje mnohá neozdrojovaná tvrzení, „druhak“ nevhodná tvrzení typu v posledních letech, dále třeba některé pasáže nebo jejich odpůrci bez upřesnění a reference. --Gumideck (diskuse) 20. 5. 2020, 22:48 (CEST)[odpovědět]

Josef Dobrovský

Článek prošel recenzním řízením, 4. 10. 2019 byl označen jako „dobrý“. Třebaže úplný moderní životopis JD není dosud k dispozici, upřednostňuji zde nejnovější literaturu na toto téma.--Eleiodromos (diskuse) 22. 5. 2020, 10:30 (CEST)[odpovědět]

Diskuse

Byť jsem tedy motivoval k založení NNČ, hlavní problém, jak psal Utar na diskusní stránce článku, jsou reference až na konci odstavců, někdy až na konci kapitoly. Jinak Brandlova monografie je byť stará, ale v pořádku – stále se tiskne, ale zde se píše, že je to narozdíl od jiných knih bez mýtizování, tak mi to přijde OK.Ján Kepler (diskuse) 22. 5. 2020, 09:46 (CEST)[odpovědět]

Reference na konci odstavců problém určitě nejsou. Pokud má odstavec jeden zdroj, tak se dá reference na jeho konec. Je to naprosto v pořádku a je to tak i u jiných článků. S kolegou Utarem @Utar: v tomto bodě výjimečně nesouhlasím.--Pavouk (diskuse) 22. 5. 2020, 12:24 (CEST)[odpovědět]

Na Commons jsem nahrál čtyři dnešní fotky hrobu JD, takže jsou k dispozici pro případné využití v článku, jestli je zájem. --Harold (diskuse) 23. 6. 2020, 16:05 (CEST)[odpovědět]

Pavouk

• V textu by neměly být (pokud není třeba citát) formulace, které nejsou neutrální, např. "které studenty oslňovaly svou duchaplností a vybroušeností", " s břitkou racionalitou" (už někdo napsal do diskuze k článku).

Citace již byla na základě připomínky Utara ozdrojována.--Eleiodromos (diskuse) 22. 6. 2020, 01:47 (CEST)[odpovědět]

Nejde o zdrojování, ale encyklopedickou formulaci. Buď je přísně neutrální a nebo je použit v odůvodněných případech (a vyváženě) jako citát někoho.--Pavouk (diskuse) 22. 6. 2020, 10:27 (CEST)[odpovědět]

Doplnil jsem uvozovky, aby bylo zřejmé, že ty formulace pocházejí z uvedených zdrojů.--Eleiodromos (diskuse) 24. 6. 2020, 16:18 (CEST)[odpovědět]

• A pravda je (trochu v rozporu, co jsem napsal cca před měsícem výše), že na koncích odstavců by zdroje být měly, což tady vícekrát není).

--Eleiodromos (diskuse) 24. 6. 2020, 16:06 (CEST)[odpovědět]

• V textu užity názvy děl německých/latinských by možná mohly mít vyznačeno, že jde o text v němčině/latině.

Šablonu cizojazyčně je samozřejmě možno doplnit. Pokud tedy rovnou nespoléhat na to, že většina uživatelů němčinu a latinu, o kterých je řeč v úvodu, dokáže rozpoznat.--Eleiodromos (diskuse) 22. 6. 2020, 01:47 (CEST)[odpovědět]

• Je kapitola Bibliografie kompletní seznam jeho děl? Možná by mohla být v extra článku a tady je zhuštěná/výběrová, třeba "Litterarisches Magazin von Böhmen und Mähren. 1-3, 1786-1787

Tato bibliografie vychází z publikace Josef Dobrovský. I, Bibliographie der Veröffentlichungen von Josef Dobrovský. Příprava vydání Miloslav Krbec, Miroslav Laiske. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 258 s., kde je uvedeno 363 již za života JD publikovaných studií, monografií a kratších statí nebo recenzí a dalších 37, které editoval a redigoval. Z nich jsem vynechal pouze různé recenze apod. kratší stati o několika stranách a uvedl jsem všechny monografie a rozsáhlejší texty. Vzhledem k tomu, že si řada lidí myslí, že JD psal česky, považuji za užitečné, když budou např. studenti přímo v tomto článku konfrontováni s přesnými bibliografickými údaji.--Eleiodromos (diskuse) 21. 6. 2020, 23:54 (CEST)[odpovědět]

"Vzhledem k tomu, že si řada lidí myslí, že JD psal česky" Vyvrátit tuto domněnku (odkud pochází?), lze hned v úvodu článku, i v úvodním odstavci, pokud jde o zcela zásadní informaci. Kvůli tomu není nutné dávat do článku skoro kompletní seznam jeho prací. V úvodu článku se píše "Dobrovského latinsky a německy psané dílo... " z čehož však jednoznačně nevyplývá, že by nepsal i česky. --Pavouk (diskuse) 22. 6. 2020, 00:14 (CEST)[odpovědět]

Tato domněnka je bezesporu výsledkem národovecky pojaté výuky Čj a lit. na českých školách. JD si v češtině nevěřil, i proto česky nepsal. Jen v jednom případě byl editorem české knihy přísloví. Bibliografii v článku považuji za užitečnou z mnoha důvodů. Naopak nevidím jediný rozumný důvod, proč by měla být uklizena někam jinam.--Eleiodromos (diskuse) 22. 6. 2020, 00:25 (CEST)[odpovědět]

• "Podrobná mluvnice jazyka českého" je překlad "Zevrubné mluvnice"? Pokud ano, mohlo by to být pro čtenáře článku jako užitečná informace v textu zmíněno.

Podrobná i Zevrubná mluvnice je v obou případech překlad originálu Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache.--Eleiodromos (diskuse) 21. 6. 2020, 23:54 (CEST)[odpovědět]

• v úvodu je informace: "Spisy ...měly ... značný vliv ve všech slovanských zemích.", níže v textu už není rozvedeno a taky chybí zdroj. Je tomu opravdu tak? I polština, bulharština...?

Bibliografii toho, jak probíhala recepce ve slovanských zemích jsem neviděl, patrně neexistuje, avšak veškeré hodnotící teze z úvodu a v kapitole "Dílo" jsem převzal ze sborníku Josef Dobrovský - Fundator studiorum slavicorum: příspěvky z mezinárodní vědecké konference v Praze 10.-13. června 2003. Příprava vydání Vladimír Vavřínek, Hana Gladkova, Karolína Skwarska. 1. vyd. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2004. 559 s. ISBN 80-86420-17-5.--Eleiodromos (diskuse) 22. 6. 2020, 01:47 (CEST)[odpovědět]

--Pavouk (diskuse) 21. 6. 2020, 23:14 (CEST)[odpovědět]

Draceane

@Eleiodromos: Možná bych doporučil k přezdívce Modrý abbé něco vytáhnout z [4], zde v článku se myslím nezmiňuje, že přezdívka vznikla až posmrtně. Článek jsem viděl jen letmo, nicméně vypadá moc pěkně – jen mě zarazily ty kapitoly nadepsané Exkurz – to mi přijde trochu mimo encyklopedický styl. — Draceane ^diskuse_příspěvky 22. 10. 2020, 16:20 (CEST)[odpovědět]

@Draceane: Doplnil jsem, že přezdívka vznikla až po smrti JD. Pokud jde o ten „Exkurz“, běžně se to používá nejen např. na dewiki, ale také v jakékoliv publicistice jako přerušení souvislého chronologického výkladu nějakou odbočkou, která je však důležitá pro pochopení celku.--Eleiodromos (diskuse) 22. 10. 2020, 17:33 (CEST)[odpovědět]

Primáti

Jedno z nejdelších hesel na cswiki, na jehož tvorbě jsem strávil devět měsíců. Částečně prošlo recenzemi skrze WPQ, dávám ještě sem, aby zaregistrovalo větší množství lidí. Vítám odborné postřehy, na hlasování nespěchám, i když do Vánoc bychom to mohli stihnout. Osobně si myslím, že se jedná pro cswiki o heslo užitečnější než články o jednotlivých druzích. --OJJ, Diskuse 6. 11. 2020, 14:52 (CET)[odpovědět]

Diskuse

Ahoj, úctyhodné dílo. Zatím na první pohled: moc se mi nelíbí mapa Šíření H. sapiens v průběhu času. Protože tam je zamotaný taky H. erectus (i když popisek o něm mlčí), a jsou vyznačeny jen dva poddruhy H. sapiens - moderní člověk a neandrtálec, chybí děnisované. A hlavně ty šipky by imo měly směřovat dost jinak, spíš jako v (akorát ty rané migrace nešly po pevnině ale zřejmě po moři podél pobřeží - viz Adam a jeho rod Spencera Wellse. --Jann (diskuse) 21. 11. 2020, 21:01 (CET)[odpovědět]

@Jann: V pohodě, ty mapy jsem vyměnil. Jestli máš na Commons nějakou lepší mapu, tak ji klidně vlož (anebo vytvoř), já nejsem člověk příliš nadaný na počítačovou grafiku. Zrovna o víkendu jsem dostal za úkol vytvořit na počítači koláž z devíti fotek jako nějaké přání k narozeninám, dvě hodiny mně to trvalo :). Uvidíme, jak se opici vyvinou. Nějaká práce na tom stále ještě je. OJJ, Diskuse 25. 11. 2020, 10:24 (CET)[odpovědět]

Chu Cung-sien

Článek o čínském politikovi a vojevůdci ze 16. století, myslím, že by se mohl stát nejlepším. --Jann (diskuse) 18. 11. 2020, 21:49 (CET)[odpovědět]

Diskuse

@Jann: Zdravím, velmi zběžně jsme to prohlédl a narazil jsem na sekci Zajímavost. Takto by to tam zůstat určitě nemělo. Zkuste to třeba nějak vhodně zapracovat do textu. Díky --Robins7 (diskuse) 18. 11. 2020, 22:49 (CET)[odpovědět]

A nemělo by to takto zůstat protože...? --Jann (diskuse) 19. 11. 2020, 21:17 (CET)[odpovědět]

@Robins7: Já bych to asi začlenil do kapitoly památka, pokud ta samotná kapitolka vadí, nebo to fakt nechal tak, jak je, protože je to nejkorektnější... --Ján Kepler (diskuse) 20. 11. 2020, 20:33 (CET)[odpovědět]

Docela by mě zajímalo, zda náhlá popularita Chu Cung-siena náhodou nesouvisí právě s jeho vysoce postaveným prapotomkem Chu Ťin-tchaoem.--RomanM82 (diskuse) 23. 11. 2020, 17:57 (CET)[odpovědět]

Takhle natvrdo jsem to nenašel napsané. Imo ale ne. U přehodnocení jeho významu nejde o nic náhlého, jak se rozjely studie problému pirátů wo-kchou v 16. století, stal se neopominutelným a začali mu věnovat pozornost i západní i čínští historikové. Přehodnocení navíc imo souvisí s obecným trendem ústupu od mechanického přebírání historie tak jak ji napsali klasičtí čínští historici (jejich pohled se nyní bere jako zaujatý POV konfuciánských učenců-úředníků). --Jann (diskuse) 24. 11. 2020, 16:27 (CET)[odpovědět]

Lachtan Forsterův

Článek novozélandském / australském lachtanovi, na kterém jsem pracoval v poslední době. Chudáka lachtana jsme tady vůbec neměli, tak mi to nedalo. --Podzemnik (diskuse) 19. 11. 2020, 05:21 (CET)[odpovědět]

Povstání An Lu-šana

Objevilo se více nominací, přidám ještě jednu. Článek je o jednom z čínských povstání, které přispělo k zásadním změnám tvářnosti tehdejší Číny. Od letošního ledna je v dobrých článcích, myslím že by se mohl řadit i mezi nejlepší. --Jann (diskuse) 21. 11. 2020, 21:07 (CET)[odpovědět]

Mystacina novozélandská

Článek o jednom z několika málo savců přirozeně se vyskytujících na Novém Zélandu. Heslo je založeno na kvalitních zdrojích a podle mě obsahuje vše důležité. Na červených odkazech v úvodu ještě zapracuji. --Podzemnik (diskuse) 22. 11. 2020, 01:31 (CET)[odpovědět]

Diskuse

Jan Myšák

Zdravím, moc pěkný článek. Opravil jsem překlepy, čárky a pár formulací, tak to případně zkontrolujte.

Jinak mě napadá akorát menší nejasnost – v závěru sekce Život v koloniích se píše, že v létě v koloniích nemusí netopýři vynakládat tolik energie na termoregulaci, ke které dochází pomocí torporu. V sekci Regulace tělesné teploty je ale zmíněno, že při pobytu v koloniích torpor nevyužívají vůbec, což mi úplně nesouhlasí s předchozím tvrzením. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 22. 11. 2020, 16:18 (CET)[odpovědět]

@Jan Myšák: Díky moc za přečtení i za opravené věci. Informaci jsem upřesnil, resp. umazal - smíchal jsem tam dvě věci a máte pravdu, že to bylo matoucí. --Podzemnik (diskuse) 23. 11. 2020, 09:29 (CET)[odpovědět]

Takto ok, taky děkuju. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 23. 11. 2020, 09:31 (CET)[odpovědět]

Leome323

Zdravím. Upravovala jsem wikiodkazy a co jsem tak procházela, tak jsem si v úvodu všimla formulace Jedná se o jediného spolehlivě žijícího zástupce hrabavých netopýrů a čeledi mystacinovití, nechtělo se mi do toho moc hrabat, ale osobně se mi zdálo to spolehlivě žijící zástupce trochu zvláštní. Kdyby se našla nějaká lepší formulace, tak by to bylo skvělý. Jinak se článek líbí, ještě pročtu. Zatím se mějte, --Leome 323 ♥ (diskuse) 23. 11. 2020, 13:10 (CET)[odpovědět]

@Leome323: Díky za podnět, upravil jsem, snad lepší. --Podzemnik (diskuse) 23. 11. 2020, 19:02 (CET)[odpovědět]

Vega

Dám jsem jednu z nejjasnějších hvězd oblohy, snad článek není tak hrozný.Mirek256 23. 11. 2020, 09:45 (CET) Pro bota: OJJ, Diskuse 24. 11. 2020, 08:41 (CET)[odpovědět]