Svislice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Svislice či vertikála je přímka, rovnoběžná s působením zemské gravitace v daném místě. Svislice na různých místech Země nejsou tedy obecně rovnoběžné. Nejjednodušší prostředek, jak ji zjistit, je olovnice. Průsečík svislice s myšlenou oblohou nahoře je zenit (nadhlavník), protilehlý průsečík dole je nadir. Rovina kolmá na svislici je horizontála, která se určuje vodováhou.

Geometrický a fyzikální pohled[editovat | editovat zdroj]

Kdyby byla Země dokonalá koule s hladkým povrchem, mířila by (geometrická) svislice přesně do středu Země a horizontála by byla tečná rovina k jejímu povrchu. Ve fyzikální skutečnosti je to složitější. Předně je tíha, kterou indikuje olovnice, vektorový součet gravitační síly a (daleko menší) odstředivé síly, která působí proti ní. Vzhledem ke zploštění Země nejsou tyto síly přesně rovnoběžné a směr tíhy se od geometrické svislice odchyluje až o 0,2°. Země dále není homogenní a její povrch není hladký, takže například přítomnost hor může působení gravitace odklonit až o desítky úhlových vteřin. Konečně podléhá i gravitační pole Země drobným změnám v čase, které studuje geodynamika.

V rovině[editovat | editovat zdroj]

Na kresbách, grafech apod. se za svislý považuje obvykle směr vedoucí od pozorovatele resp. k pozorovateli, v geometrii označovaný jako osa y.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • V článku byly použity informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Brennan, David A.; Esplen, Matthew F.; Gray, Jeremy J. (1998), Geometry. Cambridge: Cambridge University Press, ISBN 0-521-59787-0
  • Ottův slovník naučný, heslo Svislice. Sv. 24, str. 442

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]