Złoty Stok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rychleby
Złoty Stok
Złoty Stok - rynek 1.jpg
Rychleby – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 348 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Dolnoslezské vojvodství Dolnoslezské
okres Ząbkowice Śląskie
Złoty Stok
Złoty Stok
Złoty Stok, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 7,73 km²
Počet obyvatel 2 928 (2008)
Hustota zalidnění 378,8 obyv./km²
Správa
Starosta Stanisław Gołębiowski
Oficiální web www.zlotystok.pl
Adresa obecního úřadu Rynek 22
57-250 Złoty Stok
PSČ 57-250
Označení vozidel DZA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Złoty Stok [zuoty stok] (v překladu „zlatý svah“), česky Rychleby[1], německy Reichenstein [rajchnštajn] (v překladu „bohatý kámen“) je město v polském Dolnoslezském vojvodství (okres Ząbkowice Śląskie), východně od Kladska; přes hranici sousedí s českou obcí Bílá Voda. Leží v nadmořské výšce 348 m. V roce 2008 ve městě žilo 2 928 [2] obyvatel. Od českého názvu Rychleby nesou své pojmenování Rychlebské hory (polsky Góry Złote), které se zvedají na jih od města.

Přes Złoty Stok vede silnice spojující Nysu a Kłodzko; železnice byla zrušena.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bývalý zlatý důl, dnes muzeum těžby zlata

Złoty Stok je nejstarším hornicko - hutnickým komplexem v Polsku, podle archeologických nálezů se zde těžilo zlato již v 10. století.

V roce 1273 kníže Jindřich IV. Probus udělil cisterciáckému opatství z Kamience Ząbkowického právo těžby zlata v oblasti Złotého Stoku. Nejstarší dokumenty, obsahující potvrzení městských práv Złotému Stoku, jsou z roku 1332, avšak datum prvotního udělení městských práv tomuto hornickému sídlu není známo. Dne 17. února 1491 Złoty Stok získal statut svobodného horního města a tomu odpovídající znak a vlajku.

Město, které původně patřilo slezským Piastovcům, od roku 1392, po smrti Anežky Habsburské, vdovy po knížeti Boleslavu II. Malém, jehož sestřenice Anna Svídnická byla třetí manželkou císaře Karla IV., připadlo Koruně české. Od roku 1742 se město stalo součástí Pruska. Po skončení 2. světové války v roce 1945 připadla tato část Pruska Polsku. Hornická činnost na území města byla ukončena v roce 1961, kdy zde byl uzavřen poslední důl na těžbu arzénových rud.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Historické centrum města s řadou památkově chráněných domů
  • Kostel svatého Kryštofa
  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
  • Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice
  • Kaple svaté Anny na Křížové hoře
  • Budova mincovny
  • Muzeum hornictví a hutnictví

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Złoty Stok na polské Wikipedii.

  1. SAPKOWSKI, Andrzej. Narrenturm. 3. Ostrava: Leonardo, 2008. ISBN 80-85951-41-X
  2. Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 166. [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]