Diskuse s wikipedistou:Pavel Fric

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Podpis[editovat zdroj]

Na Vašem uvítacím rámečku si prosím povšimněte bodu 4: Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu Ikona podpisu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují. Děkuji. Hezký den přeji. --Kusurija (diskuse) 28. 11. 2014, 07:27 (CET)

Podpis (2)[editovat zdroj]

Prosím, abyste byl vstřícnější ke kolegům a na diskusních stránkách se podepisoval. Ušetříte jim tak práci s vyhledáváním v historii diskuse, kdo a kde patřičnou editaci učinil. Je to velmi jednoduché: buď čtyři vlnovky (~~~~), nebo klik na ikonku "podpis". Děkuji za pochopení. --Kusurija (diskuse) 30. 11. 2014, 15:53 (CET)

Diskusní stránky na Wikipedii[editovat zdroj]

Dobrý den, diskusní stránky slouží výhradně k diskusi o encyklopedickém obsahu daného článku, ne o jeho tématu. Wikipedie není diskusní fórum ani projekt mající za cíl cokoliv a kohokoliv propagovat nebo kritizovat, proto do Wikipedie nepřidávejte své osobní názory a komentáře. Děkuji za pochopení. Harold (diskuse) 23. 12. 2014, 15:53 (CET)

Náhled[editovat zdroj]

Pro Vaši informaci

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny uložte.

Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku. Každá uložená změna se zapisuje do historie článku a do seznamu posledních změn na Wikipedii. Při častém ukládání se tyto zbytečně přeplňují a znepřehledňují. Hrozí také riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Děkuji za pochopení. --Valdemar (diskuse) 16. 1. 2015, 11:06 (CET)

Zdravím, poprosím o používání náhledu, důvody máte vysvětleny výše. Vaše příspěvky Díky--Horst (diskuse) 21. 1. 2015, 10:36 (CET)

Ukázat náhled[editovat zdroj]

Dobrý den, mohl byste prosím respektovat výše uvedená upozornění a používat náhled? Strašně tím znepřehledňujete jak poslední změny, tak historii článků. Předem děkuji --Jana Lánová (diskuse) 24. 1. 2015, 13:14 (CET)

Dobrý den, já samozřejmě náhled používám, hlavně kvůli tomu, abych viděl, jak se změní rozložení obrázků. Historie pro dobu, kdy se něco děje, nepřehlednější už jenom proto, jak intenzivně se pracuje. Až nebude moc co měnit, všechno se vyjasní. Konečně verzovací systém je tu hlavně od toho. Pro mě je důležitá hlavně poslední změna. Co se týče celkového rozložení zobrazovaných prostorových polí na stránce, které vidím až po konečném uložení, je ale náhled věcí jen orintační. Kromě toho znamená pro mě dobrý zvyk ukládat pravidelně v určitých úsecích napsaný text, prostě přirozená věc, která se opakuje hlavně začátečníkům, aby získali dobré návyky. Potom je tu běžná potřeba řešit zpozorované překlepy, chyby, nedostatky a dokument neustále vylepšovat. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Pavel Fric (diskusepříspěvky)
Dobrý den, já Vás chápu, ale Wikipedie není textový editor, tudíž když ukládáte článek každých pět minut s každou drobnou editací, tak se každá z verzí ukládá jako záznam v historii článku, což ji znepřehledňuje a když někdo hledá, kdy a kdo do článku zanesl nějaký údaj, tak je to prakticky nemožné se v tom orientovat. Když provádíte nějaké velké změny v delším časovém horizontu, založte si své osobní pískoviště, tam si článek upravujte a do hlavního prostoru vložte až hotovou verzi. --Jana Lánová (diskuse) 24. 1. 2015, 14:56 (CET)

Dědice[editovat zdroj]

Ahoj, Dobrý počin. Jsem ochoten pomoci. Nicméně nelze naplácat všechny obrázky jen tak do článku. Proto jsem udělal rychlou úpravu do Galery. Chybí mi zdroje odkud čerpáš. Je potřeba to uvádět jinak text bude označen jako copyvio / nelze jen tak kopírovat nalezené texty. Což jak vidím se i stalo. Jsem ochoten ti pomoci s orefování tj. ozdrojováním. Třeba tak jak to je v článku Pustiměř. --Pernak1 (diskuse) 24. 1. 2015, 21:21 (CET)

Zdroje jsou uvedeny v literatuře. Máte pocit, že nejdou do takové hloubky, do jaké jdou některé pasáže? Nebo vás zajímá, odkud se vzalo tolik fotografií? To "copyvio" - jeden pokus o toto jsem zaznamenal, ale tam byl ten argument, že se text strojově podobá jinému, ale ani toto není důkaz toho způsobu kopírování, který někomu nahání husí kůži. To ostatní, jako poskytování informací, souhlasu, svolení, je projev svobodné vůle dotyčných.
Je vidět, že článek o Pustiměři je promyšlen a dobře zpracován. U Dědic byl na začátku snad jen jeden delší odstavec, a něco přidat mě napadlo celkem nenadále. Díky tomu formátování do "galerie" je stránka světlejší a jednodušší na údržbu--Pavel Fric (diskuse) 24. 1. 2015, 22:14 (CET).
Nerozumíme si. Chápu že jsou zdroje uvedené v literatuře. Nicméně není v článku uvedeno který odstavec je odkud. To se dělá pomocí refů. To jsou ty malé číslice v textu které uvádí udkud která část textu je. Příklad :
 <ref name="eccelesia">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Eccelesia de eucharista vivit - 100. výročí posvěcení chrámu sv. Benedikta v Pustiměři
 | url = http://www.pustimer-farnost.cz/pdf/vivit.pdf
 | datum vydání = 2001
 | datum aktualizace =2014
 | datum přístupu = 2014-05-04
 | druh nosiče = pdf
 | vydavatel = www.pustimer-farnost.cz
}}</ref>

--Pernak1 (diskuse) 24. 1. 2015, 22:21 (CET)

No, nerozumíme, zatím. Pochopil jsem, že ty odkazy (ref) jsou používány na zdroje informací dostupné na internetu. Dejme tomu, že mě nezajímá skladba kódu, a tak jsem jej kus okopíroval z jiného místa v článku a logicky nahradil/doplnil/odmazal příslušná pole. Formát umožňuje vložit internetovou adresu. Tištěné knihy jsou v seznamu literatury, ale bez podrobných informací, jako je číslo strany. To vnímám jako něco, čeho jsem si u internetové encyklopedie nevšiml. Odkazovat se dá různě - třeba napsat: Kuča, Vyškov, Dědice. Takže ten seznam literatury nepřipomíná podrobný vědecký poznámkový aparát. Kniha jako zdroj. Když bych to vzal v úvahu, že by někdo chtěl ověřit, že informace v Kučově knize je, tak u těch encyklopedických děl stačí nalistovat příslušné heslo. Další publikace mají obsah, nebo pro jinou situaci volně řečeno, jsou už zacílené na téma.
Tady je to podrobně Wikipedie:Reference. Budu článek sledovat a rád pomůžu s chybami.--Pernak1 (diskuse) 24. 1. 2015, 22:40 (CET)
Trošku jsem si zahrál rošády. Chybí: Rozepsat památky - odstranit copyvio, rozepsat sport, doplnit přírodní poměry, chybí něco jako náboženský život, rozepsat strukturu obyvatel, kulturní život, osobnosti, atd... (spousta práce). S pozdravem --Pernak1 (diskuse) 25. 1. 2015, 18:26 (CET)
To "copyvio" třeba časem zmizí samo. Podle reakce pana koudelky: "Zeptal jsem se zkušenějšího kolegy a skutečně by v tomto případě nemělo jít o porušení autorských práv." by to to neměl být problém.--Pavel Fric (diskuse) 25. 1. 2015, 18:44 (CET)
Problém je popsán zde Wikipedie:OTRS. Nutný je souhlas autora.Ústní dohoda je k ničemu. Doporučuji přeformulovat text a odkázat na zdroj. Tak vás nikdo nenapadne z copyvia.--Pernak1 (diskuse) 25. 1. 2015, 18:54 (CET)
Zdravím, v odstavcích kajina jsou subjektivní hodnocení. To ve wikipedii být nemá. Viz. (Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu). Jde mi o hodnocení pěkná, krásná, příjemná. Těchto slov bych se snažil vyvarovat. Jinak to pěkně narůstá. S pozdravem --Pernak1 (diskuse) 31. 1. 2015, 21:52 (CET)

4. 2. 2015[editovat zdroj]

Pro Vaši informaci

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny uložte.

Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku. Každá uložená změna se zapisuje do historie článku a do seznamu posledních změn na Wikipedii. Při častém ukládání se tyto zbytečně přeplňují a znepřehledňují. Hrozí také riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Děkuji za pochopení.--Horst (diskuse) 4. 2. 2015, 09:21 (CET)

Používejte ten náhled prosím, nerad bych Vás blokoval na delší dobu. Díky

Recenze Dědice[editovat zdroj]

Zdravím, Dávám článek Dědice do kolečka recenzí. Ať se komunita vyjádří co ještě vylepšit. Myslím, že by Dědice mohly být označeny puzzlíkem DČ. S pozdravem --Pernak1 (diskuse) 12. 2. 2015, 09:15 (CET)

Vidíte, to by mě nenapadlo, že by to rozšíření původního osvětového textu mělo vyšší ambice než přinést více srozumitelných informací. S pozdravem--Pavel Fric (diskuse) 12. 2. 2015, 09:43 (CET)
Poslední editaci jsem musel revertovat. Do externích odkazů takový text nepatří. Navíc Dědice rozcestník již existuje. Stačí na něj jen poukázat. S pozdravem --Pernak1 (diskuse) 13. 2. 2015, 22:20 (CET)
Zdravím, svojí poslední editací v diskuzi Dědice jsem vám ukázal jak se řeší recenze. Můžete po vyřešení problému celý bod odfajfknout nebo přeškrtnout a malým písmem napsat komentář. Vím že jsem vám ty recenze podsunul, ale jakožto člověku žijícím v Dědicích mi záleží na kvalitě článku. Proto jsem se do toho článku začal angažovat. Nebojte se kohokoli oslovit a požádat o pomoc. I mě bylo v začátcích na wikipedii pomáháno. S pozdravem --Pernak1 (diskuse) 15. 2. 2015, 11:36 (CET)

Hamiltony[editovat zdroj]

Mohlo to zůstat jako poznámka. Přidal jsem tam references group p. --Pernak1 (diskuse) 17. 2. 2015, 19:00 (CET)
Chtěl jsem to udělat jako poznámku, ale technicky jsem to nezvládl. Musel bych studovat, jak to udělat, když se tam nedá odkaz na literaturu. Teď ale vidím, že to, že se poznámka mezobrazila, bylo nejspíš z toho, že tam nebyla přidána ta skupina pro poznámky.--Pavel Fric (diskuse) 17. 2. 2015, 19:05 (CET)
Ano, to byl ten důvod. Jinak ta pověst a galerie je součástí článku Kaple svatých Cyrila a Metoděje (Hamiltony) tak by to v článku Hamiltony nemuselo být.--Pernak1 (diskuse) 17. 2. 2015, 19:07 (CET)
Ano, vypadá to, že je to stejný text. Až na věc přijde, mohl bych tam k historii kaple doplnit autora obrazu. Myslím, že jsem na něj narazil. Teď bych přidal něco k Dědicím. Oceňuju, že máme u Dědic kapitolu o názvu. Doplnil jsem ji, a vypadá líp, než byla.--Pavel Fric (diskuse) 17. 2. 2015, 19:14 (CET)
Vypadá. Geografické články na wikipedii měli určitý vývoj a postupně se osnova článku ustálila na rozumném obsahu. Viz třeba Hejnice, Mořkov apd. To napoví jak by měl článek vypadat. S pozdravem --Pernak1 (diskuse) 17. 2. 2015, 19:24 (CET)
Je lepší psát offline a jednou za čas uložit. Příliš časté ukládání jednoho článku nutí správce blokovat účet / bohužel :) --Pernak1 (diskuse) 18. 2. 2015, 18:06 (CET)

Kostel Nejsvětější Trojice (Dědice)[editovat zdroj]

Zdravím, Kostel Nejsvětější Trojice (Dědice) - Někdo našel copyvio v článku. Podle všeho je problém s třetím odstavcem historie. Nemůžete to přeformulovat. Ať se zbytečně neřeší copyvia. S pozdravem--Pernak1 (diskuse) 26. 2. 2015, 18:54 (CET)

Původně byl nejspíš systémem úspěšně zaznamenán souhlas autora té práce pro použití v článku k Dědicím, ale když byla příslušná část textu pro tento článek označena jako moc podrobná, část jsem přemístil. Tak to bude ten problém. Jestli to vadí, tak o tu část zřejmě přijdeme, protože dvakrát po někom chtít, aby dával systému svolení, aby se udělalo v podstatě to samé, nebylo v plánu.
Má to ale i zábavný moment. Ten uživatel, co se označil jako Protestant, podal tu "stížnost" na "možné porušení autorských práv" 24. 2. 2015 v 13:16‎. V profilu je datum poslední editace 25. 2. 2015 v 13:19, a zpráva, že "Tato uživatelská stránka byla smazána na žádost svého majitele." Skoro přesně na den poté.--Pavel Fric (diskuse) 26. 2. 2015, 19:55 (CET)
Pokud je v systému svolení. Tak je copyvio neopodstatněné.--Pernak1 (diskuse) 26. 2. 2015, 20:18 (CET)
Nevím, jak a kde zjistit, že v systému je zařazeno svolení, že bylo obdrženo, přijato, na co se vztahuje. Jestli se podle vyplněného formuláře vztahuje na jednu určitou stránku, tak se vztahuje na jednu.--Pavel Fric (diskuse) 26. 2. 2015, 20:36 (CET)
Zatím jsem neměl důvod se o to zajímat. Ale pokud je dáno svolení tak se to vztahuje na dokument ne na jednu určitou stránku. --Pernak1 (diskuse) 26. 2. 2015, 21:16 (CET)

Shrnutí editace + používání náhledu[editovat zdroj]

Dobrý den. Chtěl bych vás požádat, abyste při uložení každé svojí editace uváděl její shrnutí. Je to nutné pro jejich zpětnou kontrolu. Stejně tak než uložíte svou editaci, využijte prosím funkce "ukázat náhled". Případně pokud chcete na nějakém článku pracovat delší dobu s mnoha mezieditacemi, pracujte na tomto článku v prostoru svého pískoviště. Jmenovitě narážím na historii hesla Moravská vlajka, která je nyní opravdu velmi nepřehledná a zahlcená vašimi editacemi. Děkuji za pochopení. --46.135.130.6 14. 12. 2015, 08:16 (CET)

Pěkný večer, připojuji se ke kolegovi s prosbou o uvážlivější počet editací zmíněného hesla. Snad není třeba editovat každých deset minut, je to opravdu nepřehledné. Díky OISV (diskuse) 14. 12. 2015, 22:58 (CET)

Znovu vás, tentokrát DŮRAZNĚ, žádám, abyste vícero editací v hesle Moravská vlajka prováděl na svém pískovišti a nezapleveloval historii článku drobnými změnami. Vaše ignorování této věci, na kterou jste byl v minulosti již upozorňován, je hrubě nekolegiální! Pokud v tom budete pokračovat, obrátím se na komunitu, aby vaše chování řešila. --46.135.210.9 5. 1. 2016, 19:09 (CET)

Váš použitý slovník odráží vaše přesvědčení, takže byste měl postupovat, jak uznáte za vhodné. Řekl bych, že si tak docela neuvědomujete význam článku, kde je podle mě potřeba poskytnout případnému čtenáři možnost přehledného sledování provedených změn, ne příležitost k případnému rušení větších celků složených ze spousty údajů napříč heslem. Informace byly do hesla přidávány v souvisejících blocích.--Pavel Fric (diskuse) 5. 1. 2016, 22:06 (CET)
Každý editor považuje hesla, kterými se dlouhodobě zabývá, za důležitá a významná. To ale není důvodem k ignoraci zažitých pravidel, zvyklostí a standardů Wikipedie při tvorbě obsahu. Uvědomte si to prosím a nevytvářejte problémy, které způsobují desítky drobných editací v historii hesla. Zejména, pokud jste na tuto věc byl vícekrát upozorněn různými wikipedisty. --46.135.193.255 6. 1. 2016, 05:24 (CET)
To upozornění výše jsem si samozřejmě přečetl a zařídil se podle něj. Vždyť v historii změn vidíte, že jsem hned nato daleko podrobněji než předtím ve shrnutích popisoval obsah jednotlivých úprav. Byly to ty dva příspěvky výše zadané krátce po sobě, a v jednom případě podepsané ne číslem ale zkratkou, které vyslovily přání, aby se data zadávala ve větších celcích, a skutečně na velikosti významnějších změn je vidět, že jsou to pěkné kousky. Patrně je vám známo, že zpracovávané heslo/téma není "jen" důležité ale že bylo/je i značně citlivé, soudě podle diskuzí, které se k němu podle všeho při tvorbě hesla v minulosti vedly. Tyto snahy o jeho vylepšení doprovázené častějšími tzv. "editačními válkami" a blokováním změn pro všechny a pro vybrané jedince vedly k tomu, že je to, předpokládám, heslo průběžně sledované zájemci a "autoritami" Wikipedie. I to je pádný důvod pro to viditelně podrobně dokumentovat jeho vývoj odrážející se v historii provedených změn. Můžete si o tom v případě zájmu zajisté promluvit s účastníky editací z té doby, aby vám odpověděli na vaše dotazy ohledně jejich náhledu na věc a informační hodnoty posledních úprav. --Pavel Fric (diskuse) 6. 1. 2016, 07:58 (CET)
Ano, shrnutí editace jste začal vyplňovat, to je v pořádku. Ale dalšími a dalšími, vzhledem k rozsahu článku, drobnými změnami jste zaplňoval historii nadále. Mít v historii hesla sto změn za sebou je prostě špatně! Pokud víte, že na hesle budete dlouhodobě po částech pracovat, pak využijte prostoru svého osobního pískoviště. Přesně k tomu je pískoviště určeno. Děkuji za pochopení a respektování zažitých zvyklostí na Wikipedii. --46.135.193.255 6. 1. 2016, 08:08 (CET)
To, jestli se "práce na hesle" někam bude posunovat, se tedy v konkrétním časovém bodě neurčilo. Můžete si myslet, že opakovaně nebyla přítomna představa, že by heslo bylo vůbec kam rozvíjet, a vidíte, podařilo se nalézt témata, která utěšeně zaplnila věcné a časové mezery, které v článku byly předtím, a vytvořila tok textu, kde je co číst v každém okamžiku. Osobní pískoviště na hraní jsem k tomu nepoužil. Když píšete o rozsahu článku, tak v tomto to drobné změny zrovna nejsou. Počet referencí se více jak zdvojnásobil, totéž v seznamu literatury, přibyly poznámky. Musel byste to spočítat sám, ale od oka vám řeknu, že vlastní text byl podstatně rozšířen. Přitom se vyskytla jen jedna vážnější editace - tak "na dva řádky", kterou jistě vyvolala moje rozsáhlá práce, a i tady jsem vyhověl nevyřčenému přání a přidal jich k ní "dalších osm", aby se její autor mohl cítit spokojený.--Pavel Fric (diskuse) 6. 1. 2016, 09:11 (CET)
Osobní pískoviště neslouží k hraní, jak píšete, nýbrž mimo jiné k vytváření článků dlouhodobým způsobem po mnoha částech. Znovu vás tedy vyzývám, doufám že už naposledy, abyste respektoval fakt, že zahlcovat historii hesla stovkou změn je prostě špatný přístup k práci na Wikipedii, porušování jejích zvyklostí a komplikování práce kolegům, kteří budou s historií hesla pracovat. Je to tak uplatňováno dlouhodobě na celé Wikipedii, není důvod, abyste to ignoroval a dělal si to po svém navzdory zdejším zažitým zvyklostem a pravidlům. Dále už považuji toto téma za uzavřené. --46.135.193.255 6. 1. 2016, 09:22 (CET)

ad ahistorismus[editovat zdroj]

Dobrý den, reaguji na Váš mail k mé editaci článku Ernst Mach. Jde o to, že země moravskoslezská existující krátce v 1. polovině 19. století byl správní útvar, Morava jako makrabství i nadále existovala jako historická země, stavovská samosprávní entita. Nevím, jestli je šťastné uvádět do infoboxu správní útvar, tedy jednotku nikoliv samosprávní, ale správní (třeba do roku 1918 byly korunní země Istrie, Terst a Gorice a Gradiška sloučeny do správního útvaru Rakouské přímoří, nebo dříve byly takto spojeny i Tyrolsko a Vorarlbersko)... Ale, je to na Vás. Já osobně bych do iboxu nepřidával buď nic (z ryze praktického důvodu - u osob, které se narodily v obci s delším názvem to pak bude přetékat na další řádky) nebo jen prostý odkaz Morava. Zdravím, --Davcza (diskuse) 27. 12. 2015, 23:05 (CET)

Dobře. Šlo jen o to zjistit, čemu se má dávat přednost.

Náhled[editovat zdroj]

Dobrý den, prosím, opravdu nedělejte několik změn po sobě. Jednak to ztěžuje práci hlídačům posledních změn snažících se ochránit projekt před vandalismem a druhak každá uložená změna uloží na server kompletní kopii stránky. Věřím, že pochopíte důležitost tohoto pravidla. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 11. 1. 2016, 17:38 (CET)

Český vs. český a moravský[editovat zdroj]

Neprovádějte prosím náhrady „český“ za „český a moravský“. Český je přídavné jméno od slova Česko a vztahuje se tedy k celému Česku nebo České republice, jak kdo chce. --Packa (diskuse) 30. 1. 2016, 20:49 (CET)

Naznačenou spojitost přídavného jména český a toho popsaného novotvaru takto jako rodilý mluvčí nevidím. To někdo vymyslel v poslední době, protože se mu to hodilo. Ten konstrukt je podle mě účelový, nejen protože český, -á, -é tu bylo o staletí dřív než to tzv. "Česko" a původně se spíše vztahovalo na samotné Čechy.--Pavel Fric (diskuse) 1. 2. 2016, 20:48 (CET)

Stejně tak neprovádějte prosím pouhé náhrady Česká republika <-> Česko apod. Tam, kde jsou možné obě varianty, jako Česká republika-Česko nebo různý pravopis, se ve Wikipedii v celém článku jednotně dodržuje styl, který je v principu daný hlavním autorem textu. Další informace a argumenty viz Diskuse s wikipedistou:LukasOfCzechia. --Packa (diskuse) 30. 1. 2016, 20:59 (CET)

Pozměnění těch hesel jsem pochopil na základě předchozí stejné a rozsáhlé činnosti tohoto uživatele vystupujícího například pod číslem 88.208.76.2 jako jejich záměrnou manipulaci, kterou provádí pravidelně a o níž se již diskutovalo. Váš další logický krok, pokud nechápete můj krok jako přínos, by mohl být ten, že provedete úpravu verze na začátek, před tyto změny. Pokud dáváte přednost slovu český, je to vzhledem k vám pochopitelné. Ale abychom si rozuměli, nemůžete o zoologické zahradě v Brně tvrdit, že není moravská.--Pavel Fric (diskuse) 30. 1. 2016, 22:14 (CET)
Dík za vysvětlení. Když ale kontroluji změny, už se nekoukám do dřívější historie, takže jsem nevěděl, že na něj reagujete. V článku Bizon jsou editace zmíněné IP adresy v pořádku, v článku Zubr, Protiraketová obrana, Zlato a Seznam řek jeho editaci klidně vraťte. Kdyby ve vašem shrnutí editace bylo "revert" nebo něco podobného, co by ukazovalo na to, že napravujete cizí zásahy, pak bych si toho všiml. Takto jsem to považoval za vaše prosazování vlastního pohledu.
Samozřejmě nebudu tvrdit, že Zoo Brno není moravská, stejně tak ale je i česká nebo brněnská (jistě by šly najít i další). Ale záleží na kontextu: když ji budu srovnávat s německou Zoo Berlin, tak pro Zoo Brno bude správný přívlastek česká. Jinak by se měl dodržovat ten "styl hlavního autora", jak jsem psal. --Packa (diskuse) 31. 1. 2016, 00:53 (CET)
O ZOO v Berlíně se v minulosti psalo a píše jako o Berlínské ZOO, takže to co píšete není přesné. On je to zřejmě i její název. Jako německá ZOO může vystupovat třeba ve statistickém přehledu počtu německých zoologických zahrad, kde jde o čísla. Tady jsou zmiňovány dvě zoologické zahrady, jedna v Čechách a druhá na Moravě.
Teď jste se lépe podíval na to, že ty články existují již několik let, a lidi na nich vylepšovali jiné věci než tu, o kterou se průběžně snaží např. tento anonymní uživatel, který zrovna je momentálně vybral za předmět svých "stylových" úprav. Můžete provést šetření na tento druh činnosti - nechat nějakého robota prohledat českou Wikipedii pro leden 2016, a strojově srovnat s tím, jaké změny dělal uživatel: Chrzwzcz, který může a nemusí být názorovým i fyzickým dvojčetem uživatele 88.208.76.2 ? O toto se snaží víc lidí, potom jsou, když si té manipulace někdo všimne, poučováni jinými, čemuž se smějí, protože ví, co budou dělat za měsíc atd. V této situaci se dají uživatelé Wikipedie, když se vynechají zastánci této linie, rozdělit na několik skupin, např.: 1) unavení (v nedávné prosincové diskuzi jsem se dočetl např. o případu, kdy uživateli tyto změny jsou sice proti srsti, ale nebude s tím nic dělat), zastrašení (již několik let se jim sděluje, že podle pravidel Wikipedie je na používání slov Česká republika a Česko nějaké pravidlo, a tak jejich váhání také přešlo do stavu letargie), 3) přičinliví - argumentují tím, že žádné pravidlo tu nebylo a není (pár po nějakou chvíli aktivních jedinců, kteří pokud teď odporují, tak mají, pokud si nedají pozor a budou přemýšlet nadbytečně negativně, celkem slušnou naději dostat se do skupiny 1), nebo spadnou dokonce do opačného tábora). Uvedený zastánce označení Česko nebo jemu podobní by speciálně pro tyto přičinlivé rádi takové pravidlo vytvořili a zoficiálněli - s takovým bičem by se lépe máchalo.
Každopádně, udělal jste zde změny stavu, který se téměř rovnal stavu před tím vandalstvím stránek, které narovnával. Takže by bylo namístě, abyste se co nejdříve postaral o nápravu. Nebo to můžete přenechat nějakému správci, pokud byste si myslel, že je to pro vás těžké.--Pavel Fric (diskuse) 31. 1. 2016, 09:10 (CET)
U čtyř z pěti článků jsem svoje změny revertoval, v tom jste měl pravdu. V dalších věcech s vámi nesouhlasím. S tím bych s dovolením tuto IMHO neplodnou diskusi (stejně jako v mnoha jiných na toto téma se tu už jen mlátí prázdná sláma) ukončil. --Packa (diskuse) 2. 2. 2016, 00:34 (CET)

Moravská vlajka[editovat zdroj]

Dobrý den, z článku Moravská vlajka jsem bohužel musel odstranit vámi vložený text odborného stanoviska. Nelze tímto způsobem převzít celou kapitolu z publikace. Kompletní text je čtenářům k dispozici prostřednictvím odkazu na referenci, můžete na něj také odkázat zvlášť v rámci sekce Externí odkazy. Pokud chcete citovat přímo v textu článku, je to s uvedením zdroje samozřejmě možné, vyberte však prosím například jen jeden odstavec. Ten pak můžete vložit třeba prostřednictvím šablony {{Citát}}. Děkuji za pochopení! --Michal Bělka (diskuse) 8. 2. 2016, 22:18 (CET)

Stanovisko je ke stažení veřejně dostupné přímo na stránce www.vexilologie.cz: www.vexilologie.cz/OVS1%20Moravska_vlajka.doc. Oproti otištěné verzi se tento text liší hlavně/jen v tom, že místo "Poslanecká sněmovna České republiky" je tu zkráceně "Experti podvýboru pro heraldiku a vexilologii Sněmovny ČR :" Text jako takový je veřejný a určen k dalšímu šíření. Je možné převzít tento text? Podstata je stejná.--Pavel Fric (diskuse) 9. 2. 2016, 08:02 (CET)¨

Stanovisko je veřejně dostupné, proto na něj můžete bez obav z Wikipedie odkázat a citovat z něj. Není to však volné dílo, které byste mohl celé převzít. Autorská práva k němu mají lidé, kteří ho vytvořili, a pokud jej sami neuvolní pod svobodbou licencí, kterou využívá Wikipedie (viz Wikipedie:CC-BY-SA), nemůžeme jej zkrátka převzít, i když je "určené pro další šíření". Šířit ho můžeme, ale jen přiměřenou citací a odkazem.

Jak jsem řekl, celé stanovisko si můžete sám prostudovat a vybrat z něj odstavec, který ocitujete ve Wikipedii. Zbytek můžete v příslušné kapitole článku Moravská vlajka shrnout vlastními slovy. Pro čtenáře, které stanovisko zaujme a chtěli by si ho přečíst celé, nechte v článku odkaz (klidně na to původní PDF, je to univerzálnější formát). Do článku však prosím skutečně nevkládejte celý text, jen jeho část například v rozsahu jednoho odstavce. S šablonou {{Citát}}, o které jsem mluvil původně, si hlavu nelámejte, Vaše využití poznámkového aparátu je pro tento účel také vhodné. Jen do té poznámky zkrátka nekopírujte úplně celý text, už jsem ho skryl podruhé. --Michal Bělka (diskuse) 10. 2. 2016, 01:52 (CET)

Dobře. Rozsah byl zmenšen, přidán odkaz na dokument .doc v části stránek, na nichž je dostupný - tiskové zprávy a stanoviska České vexilologické společnosti.--Pavel Fric (diskuse) 10. 2. 2016, 08:13 (CET)

Takhle je to myslím v pořádku, díky za spolupráci. --Michal Bělka (diskuse) 10. 2. 2016, 09:25 (CET)

Pěkně zdravím, vzhledem k rozsahu hesla se domnívám, že by bylo vhodné vytvořit samostatné heslo Vyvěšování moravské vlajky, kam by se převedl současný text v závěru hesla a dál s ním pracovalo a aktualizovalo podle vývoje v dalších letech, a v hesle Moravská vlajka by samozřejmě zůstal odkaz ve stylu podrobněji v hesle.... Co Vy na to jako aktivní rozšiřovatel hesla?--OISV (diskuse) 7. 7. 2017, 16:33 (CEST)

Dobrý den. Je pravda, že jsem heslo poněkud rozšířil. Pokud byste se chtěl na to, zda vytvořit zvláštní heslo, zeptat i dalších přispěvatelů, udělejte to podle svého uvážení. Toto je zřejmě kapitola: Vyvěšování na radnicích, která má značný potenciál být každý rok aktualizována, i kdyby ve zbytku hesla vzhledem k tomu, že jde o starší historická fakta, k zásadním změnám nedocházelo, protože to hlavní je zřejmě již nastíněno. Pokud byste to heslo vytvořil podle postupu, který navrhujete, proti bych nebyl. Otázkou je, kolik z toho stručně, ve zhuštěné podobě ponechat i v hesle Moravská vlajka, v kapitolce, která by obsahovala nějaké zásadní informace k tomu. Např. nejnovější stanovisko ředitele Zemského archivu v Opavě Karla Müllera, pana předsedy MNO Jaroslava Krábka - nebo to přesunout do kapitoly Kontroverze a kritika? Jak se takové související heslo může vyvíjet, neodhadnu. Jako samostatné heslo Vyvěšování moravské vlajky má ovšem potenciál být zaplněno spoustou obrázků a názorů. Doplňující informace grafika Aleše Ulricha, která je s nimi až (Müller - Krábek) nerozlučně spojena, by pak patřila kam? :-) --Pavel Fric (diskuse) 7. 7. 2017, 17:57 (CEST)

Obraz Antonína Tomáše Becka[editovat zdroj]

Dobrý den, píšu vám sem, neboť nevím jak se často objevujete na Commons. Jedná se mi o tento soubor. Při nahrání na Commons jste uvedl, že se jedná o vaše vlastní dílo a přidal k němu licenci cc-by-sa-4.0. To ovšem nelze, neboť nejste autorem tohoto obrazu a o vaše vlastní dílo se tedy nejedná. Opravte prosím licenci a zdroj. Děkuji. --Martin Kotačka (diskuse) 11. 2. 2016, 16:38 (CET)

Souhlasím s kolegou – při posuzování autorskoprávního stavu fotografie uměleckého díla je vždy potřeba rozlišovat autora fotografie a autora na ní vyobrazeného díla. Ten první má navíc na výsledku v mnoha případech jen zanedbatelný podíl, takže jeho přínos k výsledku často ani není nutné zmiňovat, protože de iure se spoluautorem nestal. Na Wikimedia Commons k tomu ještě přistupuje osoba uploadera (toho, kdo soubor do databáze nahrál), ale ta je automaticky uvedena v historii změn. Správně poznačit v uvedení zdroje to, že uploader je pouze autorem fotografie, lze změnou šablony {{own}} na {{own photo}} (což vypíše text „vlastní fotografie“ – myšleno „pořízena tím, kdo ji sem i nahrál“); do pole Autor se pak samozřejmě napíše autor vybrazeného díla, tedy zde Antonín Tomáš Beck. --Blahma (diskuse) 11. 2. 2016, 22:27 (CET)
Údaje Zdroj a Autor jsem podle pokynu upravil. Ještě bych chtěl požádat o zdrojový text, kterým se dosáhne změny zobrazované licence na vyhovující.--Pavel Fric (diskuse) 12. 2. 2016, 07:43 (CET)
Pokud je to sken, který jste nepořizoval sám, pak je správný kód {{PD-scan-100}}. Pokud by to byla fotografie obrazu (pořízená z dálky, fotoaparátem), pak tam náleží obecnější {{PD-Art-100}}. Pokud byste však tu fotografii pořizoval sám, pak je správné {{PD-old-100}} (tak jsem to všechno alespoň vyčetl z anglického návodu c:Commons:When to use the PD-Art tag). Pokud jste tu fotografii/sken sám nepořizoval, pak by vlastně nemělo být ve zdroji ani to {{own photo}}, co jste tam dal teď, nýbrž by tam měla být URL-adresa nebo alespoň nějaké obecnější určení místa, odkud jste ten soubor získal. Nedomnívám se, že jste ten výsledek nějak významně upravoval (barevnost, ořez), aby z toho mohlo vyplývat spoluautorství, takže licence CC pro pokrytí vašeho přínosu tam asi vůbec nemusí být. Ta stovka v šabloně je proto, že podle vašeho popisu je autor zobrazeného díla už po smrti více než 100 let. Závěrem díky za spolupráci. --Blahma (diskuse) 12. 2. 2016, 11:51 (CET)

Revize[editovat zdroj]

Pořádně si prohlédněte rozdíl, neodstraňujte obsah--Horst (diskuse) 29. 3. 2016, 21:37 (CEST)

Pravidlo 3 revertů[editovat zdroj]

Na 12 hodin jsem Vám zablokoval možnost editovat, dle Wikipedie:Pravidlo tří revertů, čas je jen poloviční možný, nikde jsem nenašel, že byste o pravidle věděl, proto na to beru ohled.--Horst (diskuse) 29. 3. 2016, 21:50 (CEST)

K mailu a 24 h[editovat zdroj]

Dobrý den, obávám se, že jste nějak nepochopil o co na Wikipedii jde, co Wikipedie je, čím naopak není a čím se řídí.

Není cílem správců někomu působit příkoří, jejich cílem je dbát na dodržování zdejších pravidel. Zablokoval jsem Vás za zjevné porušení pravidel, konkrétně závazného Wikipedie:Pravidlo tří revertů. Upozorňuji, že za další takové porušení budete blokován znovu, někteří z kolegů požadují dokonce delší blok dle Wikipedie:Nenarušujte encyklopedii kvůli ilustraci tvrzení. Možná jste nečetl ani Wikipedie:Právní kroky a právní výhrůžky.

Pokud tedy máte stížnost na mé jednání, nebo na chování ostatních, můžete se obrátit na Arbitrážní výbor, předem ale doporučuji vyzkoušet všechny možnosti předcházení a řešení sporů dle Wikipedie:Řešení sporů.

Protože zde nejsou žádné "kontrolní a dohlédací orgány", nemám komu bych Váš mail přeposílal. S pozdravem a přáním pěkného dne--Horst (diskuse) 31. 3. 2016, 09:13 (CEST)

Vašemu vysvětlení rozumím, odkazy jsou srozumitelné, jak jsem očekával.
Pro ostatní: Při zadání samosprávní "územní entity" v infoboxu pro období (narozených) po roce 1806 (po zániku Svaté říše římské) uvádím prostý text Morava (s odkazem na Markrabství moravské do roku 1918) - kvůli stručnosti, aby se srozumitelná výrazová zkratka, kterou používá Ústava České republiky, vešla s označením místa na jeden řádek. Po roce 1918 pak opět Morava, ovšem s odkazem na heslo Morava na Wikipedii. Když jsem předtím použil ve snaze o přesnost a další bližší časové rozlišení správních změn odkaz na správní jednotku (země Moravskoslezská pro 1. polovinu 19. století, přičemž po roce 1918 je tu samosprávní jednotka země Moravská, a navazující země Moravskoslezská), dostalo se mi vysvětlení, že je lepší použít samosprávní než správní jednotku; takže v 19. století Markrabství moravské. Stejně tak by odkaz skrývající se za slovem Morava mohl vést na příslušná hesla namísto hesla k Moravě.
Pokud někdo očekává pro roky 1918-1948 viditelné označení samosprávní jednotky, jak je cituji výše, ať to dá vědět, aby se to dalo zvážit.
K tomu jak to má vypadat: jednou z údajně nepsaných konvencí na Wikipedii je uvádět v infoboxech územní entity existující v daném roce, ke kterému se ona entita vztahuje.--Pavel Fric (diskuse) 31. 3. 2016, 15:42 (CEST)

Čechy – výzva k ukončení vkládání do infoboxu[editovat zdroj]

Kolego, prosím, nevkládejte do Wikipedie informace o historické zemi, které popisujete jako „Uvedení územní entity existující v daném roce, ke kterému se entita vztahuje v infoboxu.“. Díky. --Jan Polák (diskuse) 19. 4. 2016, 11:45 (CEST)

Dělám dle doporučení. Pokud potřebujete jiné vysvětlení, můžete doporučit formulaci, která vám bude srozumitelná.--Pavel Fric (diskuse) 19. 4. 2016, 11:47 (CEST)
Všiml jsem si, že pořád opakujete, že postupujete podle doporučení... Jen upozorňuji, že žádné takové patrně neexistuje... Já jsem Vám pouze dřív doporučil, že když už, tak v iboxu není vhodné uvádět Moravskoslezskou zemi existující krátce v 19. století (na rozdíl od té prvorepublikové země moravskoslezské), protože šlo tehdy o pouhý správní (nikoliv samosprávný), útvar, který nenahrazoval existenci dvou korunních zemí: Moravy a Slezska... To je vše... Nebo je někde nějaké jiné doporučení?... Můj osobní názor je, že údaje o korunních zemích v infoboxu pro mě za mě... Jen se, pokud máte čas na sebereflexi, zamyslete, jestli tenhle typ masivních editací, jejichž jediným cílem je někam vepsat slovo "Čechy" nebo "Morava", není trochu aktivistický. Jestli rozumíte, tak tohle je encyklopedie, ne spolková nástěnka nadšenců do tej našej Moravěnky. Nebo abych to řekl jinak, buďte nadšený do čehokoliv, ale k tématu přistupujte bez emocí, s odstupem... --Davcza (diskuse) 19. 4. 2016, 12:05 (CEST)
Tím jsem jistě nemyslel vás; ten další citovaný názor zohledňuje pro uvádění informace do infoboxu existenci zemského zřízení jako takového a zaměřuje se tedy na období do roku 1948. Období po roce 1993 se z vámi uvedeného důvodu vhodnosti historického odstupu od toho, co považujeme za svoji současnost, zvlášť nedotýká. Připomněl bych, že (České) Slezsko jako "země původu" se v té tematické skupině osobností považovaných za české občas také vyskytuje, čímž doplňuje počet na hezkých tři, ale v poměru k počtu těchto osobností v Čechách nebo na Moravě je to logicky daleko méně, což bude jistě dáno územním rozsahem, protože tu nejde o osobnosti z "celého" Slezska, ale jen o jednu z historických zemí tvořících dříve, když to vezmeme od roku 1918 Československo a dnes Českou republiku. Německé osobnosti je potřeba hledat v jiné kategorii. O užitečnosti jsem samozřejmě přesvědčen, a to nejen proto, že občas vidím nesprávné zařazení "korunní země". K práci přistupuji s nadšením a současně s rozvážným chladem.--Pavel Fric (diskuse) 19. 4. 2016, 12:55 (CEST)

Pane kolego, kde byly změny, které provádíte, konzultovány? Děkuji za odpověď. --Martin Kotačka (diskuse) 19. 4. 2016, 18:28 (CEST)

Viz diskuze s uživatelem Harold k heslu Daniel Forró, který se narodil v padesátých letech 20. století, takže v souvislosti se způsobem zpracování tématu je mimo "časový záběr".--Pavel Fric (diskuse) 19. 4. 2016, 18:35 (CEST)
Vzhledem k tomu, že Vaše editace jsou pro jiné editory kontroverzní, a myslím, že to není ve vašem případě poprvé, bylo by záhodno o takovýchto hromadných úpravách otevřít komunitní diskusi, nikoliv soukromou mezi dvěma editory. --Martin Kotačka (diskuse) 19. 4. 2016, 18:40 (CEST)
S faktickou správností problém nemám, to je poměrně jednoduchá věc. Historická skutečnost jí při popisu minulosti zůstává stále. Infobox uvádí základní údaje, jinou hloubku detailu považuji kvůli zachování přehlednosti, když jde o osobnosti, celkem za zbytečnou. Ještě roce 1948 byste se mohl setkat třeba s tím, že adresa člověka je v příslušném sloupci evidenčního protokolu vyjádřena podle vzoru: domovská obec, okres, země; Šatov, Znojmo, Morava.--Pavel Fric (diskuse) 19. 4. 2016, 18:55 (CEST)
Něco masivně měnit vyžaduje komunitní diskusi a konsensus. Zejména, když s takovými masivními změnami někteří editoři nesouhlasí. Otevřete tedy prosím diskusi o vašich změnách a do té doby s nimi prosím přestaňte. Děkuji. --Martin Kotačka (diskuse) 19. 4. 2016, 19:00 (CEST)
To nejsou zvláštní změny, navíc nepodložené. Pro někoho jsou to citlivé údaje, a třeba by je rád zakryl. Pro jiného při popisu běžná věc. Když se to vezme z hlediska veřejnosti informace, kterou se snaží uvádět už sama hesla, tak je čtenář od zjištění stejné informace doslova na jedno "kliknutí", ale ne vždy informaci najde, a nebo se také může stát, že nebyla zadána přesně. Argumenty ať pozitivní tak negativní již byly vzneseny. Diskuze probíhá/proběhla. Pokud ji chcete otevřít na více místech, bude samozřejmě více viditelná a přitažlivá.--Pavel Fric (diskuse) 19. 4. 2016, 19:10 (CEST)--Pavel Fric (diskuse) 19. 4. 2016, 19:11 (CEST)
Nepíšu, že to jsou zvláštní změny, píšu, že to jsou hromadné změny. Komunitní diskuse k těmto změnám neproběhla, resp. jste mne na žádnou neodkázal. Proto platí má prosba výše. --Martin Kotačka --Pavel Fric (diskuse) 19. 4. 2016, 19:29 (CEST)(diskuse) 19. 4. 2016, 19:15 (CEST)
Nejsem robot - to jsou hromadné změny. Nějakou diskuzi zahajte. Výchozím bodem tu je doplňování přehledu v infoboxu k osobnosti (což je další dílčí údaj vyplývající z reálné situace v minulosti). V takové diskuzi uživatelé, kteří prostou zmínku o Čechách, Moravě a Slezsku v přehledu, což je statistický údaj srovnatelný s dnešními způsoby vyjádření příslušnosti, považují něčím za škodlivou, mohou vysvětlit, co je k tomu názoru vlastně vedle encyklopedické horlivosti vede.--Pavel Fric (diskuse) 19. 4. 2016, 19:32 (CEST)
Prosím, zanechte těchto editací, hromadné změny předem neprodiskutované Wikipedii spíše škodí. Díky.--Ben Skála (diskuse) 19. 4. 2016, 19:23 (CEST)
Pokud jste tímto diskuzi začal, můžete vysvětlit svůj názor.--Pavel Fric (diskuse) 19. 4. 2016, 20:10 (CEST)
Poznámka 1: Pro změnu uvádění textu Markrabství moravské na Morava v infoboxu (s odkazem na heslo k dále trvajícímu Markrabství moravskému) je určující datum 11. srpna 1804, viz časové rozmezí trvání Rakouského císařství (až 21. prosince 1867). Rakouské císařství je nástupnickým státem Svaté říše římské národa německého (rozšířený název užívaný od roku 1512), která zaniká během napoleonských válek v roce 1806 (6. srpen 1806). Na základě rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867 vznikl státní útvar Rakousko-Uhersko - Království a země v Říšské radě zastoupené a Země svaté Štěpánské koruny uherské (existující od 8. června 1867 do 31. října 1918). Používá se text Morava v infoboxu (s odkazem na heslo trvajícího Markrabství moravského), a to až do roku 1918, kdy byla 28. října 1918 prohlášena nezávislost Československa (První republika). ČSR převzala při svém vzniku 28. října 1918 v pozměněné formě zemskou správu z doby Rakousko-Uherska. Nástupnický stát Československá republika nebo Republika Československá zahrnoval území Čech, Moravy, Českého Slezska (jihovýchodní část Slezska), Slovenska a do roku 1939 i Podkarpatské Rusi („Horní Uhry“), existoval (s krátkou přestávkou během druhé světové války od 15., respektive 16. března 1939 do 8.–9. května 1945 v době Protektorátu Čechy a Morava) od 28. října 1918 do 31. prosince 1992. V letech 1938–1939 existovala Česko-Slovenská republika (Druhá republika), v letech 1945 až 1948 Československá republika (Třetí Československá republika) - mezi obnovením svrchovanosti po nacistické okupaci a nástupem KSČ k moci. Po neuskutečnění župní reformy byly země Moravská a Slezská, zákonem ze dne 14. června 1927, č. 125/1927 Sb. z. a n., „o organisaci politické správy“[2], s účinností od 1. prosince 1928 spojeny do jednoho správního celku země Moravskoslezské, která existovala do roku 1948. Země Moravskoslezská existující do 31. prosince 1948 byla vedle země České, země Slovenské a země Podkarpatoruské jednou ze čtyř samosprávných zemí Československa. Pro léta 1918-1948 (po 28. říjnu 1918) se v infoboxu používá text Morava (s odkazem na heslo Morava). V letech 1948 až 1960 existovala Československá republika, od 11. července 1960 do 28. března 1990 Československá socialistická republika, od 29. března 1990 do 22. dubna 1990 Československá federativní republika, od 23. dubna 1990 Česká a Slovenská Federativní Republika (slovensky Česká a Slovenská Federatívna Republika) skládající se z České republiky a Slovenské republiky. Československo zaniklo k 1. lednu 1993 rozdělením na Českou republiku (ČR) a Slovenskou republiku (SR).--Pavel Fric (diskuse) 20. 4. 2016, 19:34 (CEST)--Pavel Fric (diskuse) 20. 4. 2016, 19:17 (CEST)
Poznámka 2: Ve formulářích domovských listů (Domovské právo, Sčítání lidu: Domovská příslušnost a další údaje zjišťované při censech v minulosti) je zapsána země v podobě odrážející historický vývoj (2. polovina 19. století - 1. polovina 20. století): před a po vzniku Československé republiky: např. Země Česká, Země: Čechy; Země Čechy; Země: Království České; Království České; Korunní země: Morava, Země: Morava; Země Morava; Země: Moravskoslezská; Země: Slezsko; Země Slezská; Vévodství slezské.--Pavel Fric (diskuse) 22. 4. 2016, 08:15 (CEST)
Poznámka 3: Česká hymna: Josef Kajetán Tyl v textu píše o české zemi, tedy o Čechách i Moravě. Samotné Čechy se označovaly jako „země Česká“ nebo „království České“.--Pavel Fric (diskuse) 23. 4. 2016, 22:37 (CEST)

Proč nesouhlasím s vaším hromadným přidáváním země do infoboxu?

  1. Je to nesystémové. Do infoboxů biografických článků se tento údaj dosud nepsal, takže tu je X tisíc článků, kde to chybí. Vy jste si patrně náhodně vybral nějakou kategorii (Čeští hudební skladatelé?) a tam to teď měníte článek od článku podle abecedy, ale jinak to všude zůstává při starém. I kdyby jste nakrásně změnil všechny články v té kategorii, nově vytvořené zůstanou tak, jak je současná praxe, tj. bez země v infoboxu (protože je to tak ve většině článků a pisatel nového článku by se tudíž s největší pravděpodobností inspiroval někde, kde země vyplněna není). O dalších článcích z jiných kategorií nemluvě.
  2. Je to nesystémové. Údaj o zemi udáváte pouze u narození, takže pokud by to někdo chtěl sjednotit, čekala by ho ohromná a zbytečná práce přidávání země také u místa úmrtí.
  3. Je to nesystémové. Bez předchozí diskuse přidáváte zemi, ale co kdyby se někdo rozhodl, že začne všude přidávat kraj nebo okres? Vznikne binec, kdy v každém článku to bude nakonec jinak. Podle mě tam není potřeba uvádět ani tu zemi.
  4. Je to nesystémové a editace jsou zbytečné. Infoboxy se stejně řeší na Wikidatech.
  5. Pokud není jednoznačná shoda, že příspěvky jsou pro Wikipedii užitečné (např. hromadné úpravy překlepů), neměl byste, myslím, hromadně a vytrvale (i po upozorněních kolegů) měnit něco, co je už zavedené, zvláště pak bez předchozí diskuse.
  6. Celá vaše argumentace se točí kolem toho, jak vypadalo členění českých zemí v minulosti apod., ale jak jsem napsal již při první diskusi s vámi, já „nerozporuju, že se Ferdinand Havlík (pozn.: konkrétní tehdy právě diskutovaný příklad) narodil na Moravě“, já jen protestuji proti vašim změnám z důvodů uvedených výše. Celá vaše argumentace je tedy lichá.

S pozdravy--Ben Skála (diskuse) 25. 4. 2016, 15:55 (CEST)

Pravdu máme oba - každý z jiného konce doplňujícího se celku. Pro vás je důležitá (klíčová) "systémovost" (jednoduchost?), pro mě dání osobnosti do souvislostí, řekněme "časovězeměpisněkulturních souřadnic". Z hesla samotného často není poznat, kam si osobnost (rychle) kulturně, zeměpisně, historicky bez další námahy (jako je přeskok na jiné heslo, když budeme vycházet z předpokladu, že autor hesla vždy přidal správný odkaz) zařadit.
1. Popisujete současný stav, který se dá změnit. Současný systém se vyznačuje tím, že není 100 % pro všechna hesla, i když aspoň u těchto základních údajů převažuje. Za nesystémové se dá označit, když by to takto někdo chtěl brát, doplňování (jakýchkoli) dalších údajů, které je plně zdůvodnitelné jednoduše jejich významem z pohledu autora podílejícího se na tvorbě hesla, který jimi rozšířil přehled zvýrazněných informací. To je tedy ta pro někoho "zbytečná" práce navíc.
2. Již jsem napsal, že narození považuji za významnou, radostnou událost v životě člověka, kde to, co jsem ochoten dělat, vidím pozitivně. Ne každý skončil svoji pouť tam, kde ji začal. Na údaj o úmrtí se ale z důvodu popsaného v první větě tohoto bodu nezaměřuji. Uvádím historickou zemi v době, kdy ještě zemí historickou nebyla. Povšimněte si ale, že i dnes jsou tyto historické země chápány jako důležité stavební kameny dnešního státu, který z našeho současného pohledu trvale vytvářejí. Jejich zmiňování je důstojné.
Poznámka na okraj: V současnosti vypadá, myslím, situace tak, že genealogické bádání časem jako takové pro badatele skončí tak kolem roku 2000, pokud bude v budoucnu do záznamů po uplynutí stanovené lhůty, když tedy bude přímým potomkem, jako rodinný příslušník puštěn; o ostatních tématech si bude moci nechat tak akorát zdát. Kde ale bude hledat, když parte je co se týče těchto údajů celkem stručné? Osoba XY je dnes (po +) zapisována do matriky, tam kde zemře (ne tam, kde se narodila), kam byla převezena, což také nemusí být její poslední bydliště.
3. Kdyby se pro to někdo rozhodl, tak by musel začít řešit podstatný nárůst práce, co se týče náročnosti a přesnosti z hlediska dějin správy (a nutnosti časově náročnějšího ověřování). Navíc se tu teď bavíme o samosprávných celcích, kdežto zmiňovaný okres či kraj, které jsou na nižší úrovni a jejichž délka existence (funkčnost) je z pohledu historie nesrovnatelně kratší, ve 2. polovině 19. století a dále představuje jiný typ správy. Nepovažuji v tomto případě za důležité toto dále rozvádět.
4. Body 1 až 6: Nezastávám v tomto případě přístup spočívající v prostém nicnedělání.
5. Toto je diskuze. To předtím byla diskuze. Při stoprocentní shodě by se řeklo, že k ní může a nemusí dojít při kterékoli diskuzi. Někdy k ní dojde na jejím konci. Vy chcete, abych se s vámi 100 % shodl na tom, co chcete, ale já od vás totéž neočekávám. Důležitý je názor každého, nemá ale bránit druhým v uskutečňování jejich záslužné vize.
6. Nevymezuji se proti tomu, že "nerozporujete něco". Moje argumentace směřuje jiným směrem. Obohacuji infobox o významný údaj, kdy v rovině příslušnosti můžeme považovat za významnou změnu polovinu 20. století, ale můžeme to při nějaké příští diskuzi samozřejmě vidět i tak, že předchozí chápání věci rozšíříme dále. Říkám tedy, že přehled zpřesňuji a tím jej zdokonaluji. Ahoj--Pavel Fric (diskuse) 25. 4. 2016, 19:00 (CEST)
Revertoval jsem Vaše editace u článků Petr Eben a Jan Hammer. Nevím o co Vám tvrdošíjným upravováním entity jde, ale jak jste již byl upozorněn kolegy, k takovým úpravám je potřeba konsensu komunity. Přestaňte proto prosím s hromadnými editacemi do té doby, než bude přijat závěr, že Vaše editace jsou oprávněné. --Bohemianroots (diskuse) 8. 5. 2016, 22:06 (CEST)
Jestliže hledáte odpověď na svoji otázku jinde než u sebe, kde si samozřejmě snadno odpovíte, tak vaše reverty jsou při jiném úhlu pohledu zrcadlovým obrazem toho, o co jde mně. Přitom jsme oba altruisté - při svém jednání sledujeme prospěch druhých lidí. Když to vztáhnu na určitý případ (Petr Eben - ze Žamberku), soudím tak podle informace ve vašem profilu, kde uvádíte, že jste z (Česka - ze Žamberku)). To neladí k informaci v mém profilu, kde uvádím, že jsem z České republiky. Pokud stále máte nějaké nejasnosti, přečtěte si diskuzi výše, kde se uplatnilo mnohé z toho, co se této věci týká. Máte vedle toho také možnost pozitivně rozšířit tento informační záběr.--Pavel Fric (diskuse) 9. 5. 2016, 07:56 (CEST)

Prosím, zanechte už konečně nekonsenzuálních úprav infoboxů a otevřete nejdříve komunitní diskusi, pakliže na svých úpravách trváte. Podotýkám, že komunitní diskuse neznamená diskusi na vaší uživatelské stránce. Pokud s masivním vkládáním nekonsensuálních změn v infoboxech nepřestanete, budu muset požádat zdejší správce o vaše zablokování. Děkuji za pochopení. --Martin Kotačka (diskuse) 10. 5. 2016, 06:20 (CEST)

Za to, co nazýváte komunitní diskuze, tuto diskuzi považuji. Zde se zatím zvláště jistě projevují uživatelé, kteří sledují mimo jiné vlastní agendu, tzn. z nějakého důvodu, který ani otevřeně nemusí při své obhajobě zveřejňovat, jim to vadí, takže jsem na to poukázal v případě uživatele Bohemianroots. Ze svého hlediska jsem vyhověl původní námitce, která žádala, aby se práce když už prováděla systémově, bez diskriminace ostatních z dnešního pohledu historických zemí, a také jsem vedl diskuzi, v níž jsem na z podstaty diskuze vznesené námitky odpověděl. Že diskuze takové námitky obsahuje je logické, stejně jako jsou logické odpovědi. Výsledek je vidět. Pokud pro vás diskuze znamená něco jiného, než výměna názorů na stránce, kde se děje, například stránka s jinou adresou, již jsem navrhoval, aby se tomu (např. vámi) dala náležitá forma. Příspěvky zde tam můžete zkopírovat. Věta zmiňovaného uživatele Bohemianroots: "Přestaňte proto prosím s hromadnými editacemi do té doby, než bude přijat závěr, že Vaše editace jsou oprávněné." je symptomatická v tom, že v zájmu své obhajoby v situaci, kdy se diskuze zpomalila až zastavila, pochopitelně stále hledá jinou autoritu, nejlépe takovou, která jej podpoří. Je ovšem fakt, že jsou zde uživatelé, u nichž se taková podezřelá nechuť neprojevuje, z mé činnosti se radují, a do mnou upravených hesel již přidali své další doplňující změny. I jejich chování se dá zprostředkovaně vysvětlit pohledem na informace v profilech.--Pavel Fric (diskuse) 10. 5. 2016, 08:33 (CEST)
Tvorba na Wikipedii má nějaká pravidla, která vy neustále ignorujete a řídíte se pouze vlastními dojmy. Wikipedie ovšem není založena na vlastních dojmech nýbrž na komunitním konsensu. Konsensus pro své hromadné editace nemáte, ba naopak, byl jste vyzván mnoha jinými editory, abyste své činnosti zanechal. Je tedy vaší povinností s hromadnými editacemi přestat, případně si je obhájit a konsensus vytvořit na základě komunitní diskuse v prostoru tomu určeném (pod lípou). V opačném případě by vaše chování měli řešit správci. --Martin Kotačka (diskuse) 10. 5. 2016, 10:30 (CEST)
Moji "vinu", myslím, podstatně přeháníte. Výzvy k zanechání činnosti, kterou byste mohl hodnotit na základě onoho jiného přístupu jako škodlivou, jsou další částí problému, když se věci řeší takto, a vedou jiné uživatele Wikipedie k soukromým vyjádřením o Wikipedii jako: "Oni to zase smažou ....:(" "Ale proto mě ta Wiki "děsí"...". Pokud jste viděl řešení, které by uspokojilo obě strany, kdy jedna chce to a druhá ono, mohl jste a můžete je kdykoli navrhnout. "Vlastní dojmy" tolerujte u všech, aby to "vlastní nahlížení" obou stran nebylo posuzováno jednostranně. Pokud vyzýváte k obhajobě, měl byste vyzvat i tyto uživatele, aby obhajovali své názory, v čemž se jim nebrání, i když jsou v tom celkem omezeně aktivní a i jejich motivace, kterou se staví proti zlepšení stavu něčeho takového, jako je infobox, je nejasná. Staví to celé zbytečně do pozice, jako bych do infoboxu přidával jen jeden typ údaje. A i když o to jde, přidat to, co tam není, a vůbec nejde o to, že např. když vidíte text Rosice, tak se můžete splést v tom, za které je považujete, pokud si už uvědomujete, že je jich víc, tak je dále doplňován název státu tam, kde není, přidána pěkná vlaječka, když není, opravena chybka v údaji, když je... atp. Rozhodně jim nebudu vyhrožovat návrhem na zablokování, když dělají to, co chtějí, i když to lze považovat za nešťastné. Z pohledu "druhé strany", která to vidí přesně v duchu slov: "My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku ... čili např. XY narozen v ČR, ve Slezsku!sic!", jsou jejich argumenty předložené v této záležitosti, jimiž snižují význam této práce, vlastně ji odmítají, vyloženě chabé. První strana samozřejmě také postupuje logicky, když není ochotna připustit, že by se do věci, kde nechce přiložit ruku k dílu, neměla míchat. Ani oni totiž samozřejmě nepřesvědčí všechny. Váha jejich stanoviska je na stejné úrovni, protože jsou tu dva názory, jejichž podstata již byla vysvětlena. Kdybyste postupoval, jak bylo navrženo a jak o tom píšete, měl byste diskuzi tam, kde ji žádáte, když usilujete o řešení. Předpokládám, že to je to, o co stojíte. Co byste v tom mohl udělat, jsem vám vyložil.--Pavel Fric (diskuse) 10. 5. 2016, 12:45 (CEST)
Revertoval jsem Vaši editaci z důvodu nadbytečné informace. Hroby u Tábora leží samozřejmě v Čechách, ale v té době byly Čechy součástí Rakousko-Uherska. Podle Vaší logiky by v i-boxu mělo být uvedeno i hejtmanství, v novodobé informaci pak i okres. Vaše argumentace "např. když vidíte text Rosice, tak se můžete splést v tom, za které je považujete, pokud si už uvědomujete, že je jich víc," neobstojí, protože obce se stejným názvem se rozlišují tzv. rozlišovačem. --Bohemianroots (diskuse) 17. 6. 2016, 11:51 (CEST)
Podle vaší logiky by Rakousko-Uhersko samozřejmě bylo i součástí Evropy, a Evropa je, jak každý ví na planetě Zemi, ale neviděl jsem, že byste byl proti tomu, aby se uváděla existence zaniklé monarchie. Ve způsobu, jakým předjímáte "moji" logiku se záměrně pletete. Na tom, co, jak byste mohl tušit, jsou nižší správní jednotky politické správy, které jsou rozsahem jednou takové a časem třeba zase jiné, mi nezáleží.--Pavel Fric (diskuse) 17. 6. 2016, 13:27 (CEST)
Je vcelku jedno, na čem Vám z argumentace kolegů nezáleží, ale na informaci, kterou Vám řeknu nyní by Vám záležet mělo: pokud Vaše hromadné monomanické editace nemají v komunitě konsensus, pak se zdržte jejich provádění, protože budou revertovány. --Davcza (diskuse) 17. 6. 2016, 13:38 (CEST)
Úvaha nad tím, jestli "komunita", kterou se tu oháníte (zastupované podle vašeho názoru některými jedinci s jiným názorem na tuto věc, na život, encyklopedismus apod., a třeba i jiným politickým názorem, než mám já a další lidé, proti nimž se tito vymezují), má něco proti doplnění údaje o historické zemi, kterou zmiňuje Ústava České republiky, je předčasná. Ačkoli jsem žádal, když už se snížili k této diskuzi, kterou pociťuji jako nepatřičnou, aby ji rozšířili na místa, kde by si mohli podebatovat s dalšími (viz výše), neudělali to (alespoň mi není známo, že by se tak dosud stalo). Je možné, že to ani nechtějí udělat, a jak vidno revert sem revert tam některým jedincům, když jde o "jejich kauzu" žádné zvláštní problémy nedělá.
Určitě bude jedině správné, když založite žádost o komentář a necháte celou věc prodebatovat. Za pár týdnů může být verdikt a Vy se do té doby zdržíte těchto jednoúčelových editací... Můj postoj k Vašim editacím byl zpočátku vcelku neutrální, ale pozoruji, že na wikipedii neděláte nic jiného, než přidáváte Moravu a Čechy a na argumenty kolegů reagujete bohorovně. Jen aby bylo jasno, že v tuhle chvíli jde u Vás hlavně o nevhodnou metodu než nevhodný názor. --Davcza (diskuse) 17. 6. 2016, 14:09 (CEST)
Myslím si, že když to těm dvou, třem, čtyřem, ..., deseti, co já vím (s oblibou provádělo revert jedno číslo - anonymní účet), jedincům tolik vadí, měli už si tu žádost podat. Když jsem to vzhledem k vážnosti tématu a jeho přirozenosti neudělal. Už jsem to nadnesl (i když bez výsledku) a s těmi hochy podebatoval tady i jinde, upozorňoval je na diskuzi na jiných stránkách, aby ji neopomenuli, ale jak chápete, názory stran jsou jen názory, ač relativně pevně utvořené, takže stále by to mohl udělat někdo (to místo zvané Pod lípou, jak o něm již dříve psal kolega Kotačka), koho byste označil za neutrálního (nebo by to o sobě tvrdil). Jelikož já nesprávnost ve svém postupu nevidím, zato jsem přiložil ruku k dílu, kdybych to nemyslel ironicky, napsal bych, že jsem se už mohl dávno pochválit za to, co jsem dokázal odhodláním cíleně vystavovat pravdu na prvním místě, i kdyby se to nehodilo všem; praxe spočívá v tom (sjednocování obecného vzhledu infoboxů, jejich formátování, členění v dotčené oblasti apod.), nejen slovy ale praktickým příkladem.--Pavel Fric (diskuse) 17. 6. 2016, 14:41 (CEST)
Nevím, když jste rozšířil článek o moravské vlajce, tak jste sice také čelil různé kritice, ale nepochybně jste tam odvedl kus práce... V tomhle případě jen přidáváte slovo Čechy nebo Morava do stovek článků. Ale proti gustu žádný dišputát, jen kdybyste tyto změny prováděl až po konsensu, který zatím chybí... Osobní doporučení pro Vás: 1) pokud Vám tak záleží na uvádění historické země do iboxu, založte Žádost o komentář a obhajte to tam 2) Vyflákněte se na to a udělejte radši každý týden pár solidních článků o moravských osobnostech. Myslím, že když to bude skutečně práce se vším všudy (celý nový článek nebo výrazné rozšíření existujícího), tak nikomu nebude vadit, že v infoboxu u dotyčné osobnosti je napsáno "Morava". --Davcza (diskuse) 17. 6. 2016, 15:15 (CEST)
Říkáte "kus práce" - hm, jistě, však je zajímavé, že si to pamatujete, z historie změn se to pro mě již docela ztratilo. A také se můžete domnívat, že bylo jednoduché seskládat různé útržky, že jsem ty zajímavé informace jen odněkud převzal. To vyvolání obecné diskuze si tady přehazujeme jak horký brambor. Možnost nebo právo (co toto má být ?!) dávat do příspěvků, jak píšete jedno slovo navíc (které se tak jako tak někomu nemusí líbit), odvozené od vytváření nových článků nebo rozšířování existujících, je tady velice zvláštní představa. Nevnímám to jako věc zásluhovosti. Mě na tom zajímá smysl té drobné práce. V případě, o kterém se bavíme, jde o něco, co jsem už vícekrát označil za důsledné zvyšování úrovně článku v jednom podstatném detailu, na základě zcela oprávněném. Dobový význam pro lidi ve sledovaném období, až do změny společenského pořádku po II. světové válce v souvislosti s pochopitelnou snahou "žít lépe a radostněji", byl vysvětlen výše.--Pavel Fric (diskuse) 17. 6. 2016, 15:37 (CEST)
Jde o to, jaký má tedy být nejmenší uváděný "útvar" - jen stát - ČR? Kraje a okresy (současné i historické) jistě ne - trvaly vesměs jen pár desetiletí, či jedno dvě století (...). Ovšem historické země (ve většině "latinské" Evropy) jsou stabilní "tisícileté" útvary (v hranicích +- se měnících a k různým státům tehdy či nyní patřící), a proto mají citace zemí (tak jako v Ústavě ČR) smysl. Rakousko-Uhersko byl "krátkodobý" politický útvar, země Morava, Čechy, Bretaň, Burgundsko atd. jistě ne (...). zatímco Slovensko je "novotvar" :) - jen moderní politický útvar (ne historické území) atd.
Pro někoho však i tak může být lákavé přidat se k nevyřčenému pomyslnému divnému úsilí "tu našu Moravěnku", jak si tu již dříve někdo s podtónem zanotoval aspoň zde diskutovaným digitálním způsobem, nikoli zvýraznit ale upozadit. Prostředek k tomu je stejně tak jednoduchý.--Pavel Fric (diskuse) 17. 6. 2016, 15:56 (CEST)

Narušování Wikipedie[editovat zdroj]

Dobrý den, koukám, že bez toho abyste to projednal s komunitou provádíte hromadné změny v infoboxech, kde i když je uvedeno město a stát u datumu narození a úmrtí doplňujete ještě nižší územně-správní celky. S Vašemi úpravami nesouhlasí, koukám na Vaši diskuzní stránku, již minimálně 5 Wikipedistů, z nichž někteří Vám doporučují, abyste o těchto úpravách nejdříve zahájil diskuzi, čímž se ovšem neřídíte. Někteří Wikipedisté také Vaše úpravy revertují, čímž se zbytečně znepřehledňuje sledování posledních změn v článcích a historie těchto článků.

Řekl bych tedy, že narušujete Wikipedii a dávám Vám na výběr tři možnosti: buď okamžitě zahájíte diskuzi o svých změnách a to třeba na stránce Pod lípou a budete se při svých úpravách řídit až výstupem z této diskuze nebo, jak Vám navrhl kolega Davcza budete články, kde chcete uvádět údaje, které do Wikipedie vkládáte, sám zakládat a vkládat údaje o nižších územně-správních celcích pouze tam. Třetí možnost je, že nebudete dělat vůbec nic, respektive budete do Wikipedie přispívat jiným způsobem. Pokud budete ale nadále svými úpravami narušovat Wikipedii a provádět změny bez konsensu komunity, tak Vás zablokuji a to právě za narušování Wikipedie. --Remaling (diskuse) 19. 6. 2016, 12:56 (CEST)

Přidávám se ke kolegovi a jen bych chtěl upozornit, že Wikipedie je především o spolupráci a ne o prosazování vlastního názoru. K tomu (někdy bohužel) patří o podřízení se názoru komunity. Pokud toto nepochopíte, nebude se vám tu dařit. Ještě nikomu se tady nepodařilo prosadit své názory oproti vůli většiny aktivních uživatelů. Pokud máte tyto ambice, doporučoval bych vám Wikipedii opustit a zaměřit se na jiný projekt. Dál bych to nechtěl rozvádět. --Packa (diskuse) 19. 6. 2016, 13:36 (CEST)
Diskuzi jsem zahájil zde a prováděný krok, jehož pojmenování se, jak vidím, vyhýbáte, dostatečně vyargumentoval. Když se ti uživatelé, o kterých píšete, nespokojili s jejím výsledkem, protože s opačným názorem nesouhlasí, vyzval jsem je několikrát, aby téma přenesli tam, kde čekají podporu. Že to neudělali, když na tom mají zájem, je jen jejich nedůslednost při prosazování vlastního názoru. Vy tu, jak říkáte diskuzi, můžete založit. Uděláte to?--Pavel Fric (diskuse) 19. 6. 2016, 19:27 (CEST)
Já to neudělám, protože já proti vůli 7 ostatních kolegů (počítám i sebe a Packu, protože nám vadí minimálně fakt, že ignorujete názor těch zbývajících 5) nevkládám do článků hromadně informace, tak jak to děláte Vy. Pravděpodobně ze stejného důvodu tu diskuzi někde jinde nezačnou ani kolegové. Navíc jste se změnami začal Vy. --Remaling (diskuse) 19. 6. 2016, 20:07 (CEST)
Z mého pohledu někdo něco zvláštního začal, když se postavil proti obyčejnému doplnění infoboxu o položku, která je pravdivá. Logické pořadí je podle mě takovéto: Bavili jsme se o určitém tématu, které samo je nevinné, pokud se z něj neudělá kauza. A potom jde o věc takového významu, že se v diskuzi ze strany těch osob podvědomě uplatňuje velká zdrženlivost, co se týče tématu, a značná nezdrženlivost, když přijde řeč na způsob jejího provedení z mé strany (což se využívá jako argument proti mému počínání). Takže -> Je tu protichůdný postoj -> Výše jmenovaná snaha o řešení, ať už je fakticky správné nebo ne, jak je opakováno, má mít dle vás vyhrazeno místo, kde by se podle mě měl přednést návrh. Pokud je věc tak závažná, jak tvrdíte, je na (a neříkejme "stěžovateli-ích), aby uplatnil své stanovisko, když se cítí v právu. Přičemž výsledkem jednání samozřejmě nemá být "trest", to je mimo. V tomto se nemá čeho obávat.
A ještě by mě zajímalo, co myslíte tím "nižší územně-správní celky", to mi, když se bavíme o historické identitě těch osob vázané na celky, jejichž byli součástí, zrovna moc nesedí, i s ohledem na způsob legitimace v těch dobách. Když se podíváme na to, jak je v infoboxu pojato vyjádření této totožnosti pro dobu po roce 1918, tak tam se až do roku 1948 uvádí prosté jméno země, jak je užíváme dnes (stejně před 1918, kde s odkazem na oficiální název přes odkaz projevující se "na pozadí").
V hesle Svatá říše římská se o jejím charakteru píše "název zaniklého mnohonárodnostního velmi volného komplexu států, který se rozkládal ve střední Evropě a zahrnovala Německé království, České království, Italské království, Burgundské království a stovky knížectví, vévodství, hrabství, svobodných říšských měst a jiných oblastí.". V hesle České království: "Do roku 1918 se jednalo o plný oficiální název Čech. Označení by nemělo být zaměňováno s termínem Koruna česká (resp. Koruna království českého), což bylo soustátí všech historických českých zemí (tj. zemí Koruny české). V lenní závislosti na panovnících Českého království byly v minulosti další celky, především Moravské markrabství, slezská knížectví, Lužice a další země, přičemž kromě lenní závislosti v nich měli čeští panovníci různě velký rozhodující vliv.". V hesle Rakouské císařství: "poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).". Rakousko-Uhersko: "oficiální název  Království a země v Říšské radě zastoupené a Země svaté Štěpánské koruny uherské, byl státní útvar existující od 8. června 1867 do 31. října 1918, který vznikl přeměnou Rakouského císařství (Habsburské monarchie) na základě tzv. rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867.". Habsburská monarchie: "či Rakouská monarchie, zkráceně Rakousko, popř. Podunajská monarchie jsou neoficiální názvy historického soustátí, jemuž vládla rakouská větev habsburské dynastie a jejich následnická habsbursko-lotrinská dynastie v letech 1526-1804. Velká část habsburského soustátí oficiálně náležela ke Svaté říši římské.".--Pavel Fric (diskuse) 19. 6. 2016, 20:35 (CEST)
Pojmem nižší územně-správní celky zkrátka označuji informace, které do infoboxů vkládáte. Vůbec nechci tvrdit, že to moje označení je jediné správné, možná by se našlo lepší. Jinak platí, co už jsem napsal a já bych se opakoval. To jest podle mě musíte o správnosti svého názoru přesvědčit ostatní. Možná, že máte pravdu Vy i Vaši oponenti, jenže jich je 5, proto by bylo podle mě vhodné ustoupit nebo získat podporu ostatních, proto to doporučení další debaty. Podívejte, já mám, či jsem měl také určité dílčí představy o tom, jak by měla Wikipedie vypadat a ty představy se lišily či liší od názoru většiny. A tak jsem někdy přiznal chybu, někdy se přizpůsobil a nebo ostatní přesvědčil o své pravdě. Vám bych doporučoval to samé, protože jinak porušujete pravidlo Wikipedie:Konsenzus, řekl bych že částečně i pravidlo WP:NEKIT a část 4. základního pilíře Wikipedie, viz citace z něj: Hledejte konsensus. Vyhněte se editačním válkám – na české Wikipedii je 356 680 článků, na kterých se dá pracovat. Více k tomu nemám co dodat. --Remaling (diskuse) 19. 6. 2016, 21:30 (CEST)
Mně šlo spíš o to, jestli lze vaše označení vůbec považovat za přiměřené (správné), když je používáte. Proto jsem zkopíroval texty z těch několika hesel, která se na začátku zabývají charakterem popisovaného ve vztahu k našemu předmětu. K tomu dalšímu, to co jsem se snažil říct a opakuji to, tady se bavíme jako rovný s rovným. Vysvětlení těch zábran (aby třeba tzv. "Bohemianroots" nebo "Davcza", tedy někdo, kdo má zájem na tom, aby mi zabránil dělat to, co považuji za normální), resp. jejich zdůvodnění, mě nepřesvědčilo. Jestliže je tu ten nesouhlas, tak když není předložen "výš", je jeho platnost omezena na tuto diskuzní stránku, kde jsem, jak byste řekl, udělal dost, abych "přesvědčoval o své pravdě". Při založení tématu (Pod lípou) jim na doplnění opačného stanoviska stačí zkopírovat třeba něco z jednoho tvrzení výše: "historické země (ve většině "latinské" Evropy) jsou stabilní "tisícileté" útvary (v hranicích +- se měnících a k různým státům tehdy či nyní patřící), a proto mají citace zemí (tak jako v Ústavě ČR) smysl. Rakousko-Uhersko byl "krátkodobý" politický útvar, země Morava, Čechy, Bretaň, Burgundsko atd. jistě ne". Mně je to celkem proti srsti někoho "přesvědčovat o své pravdě". Když výsledek bude takový, jaký naznačuje dosavadní postup, tak to prostě budu brát jako výraz mocenské situace zúčastněných. Nemějte pocit, že by se mě to nějak zvlášť dotklo, nebo že bych se s tím pocitově snadno nevyrovnal.--Pavel Fric (diskuse) 19. 6. 2016, 22:00 (CEST)

Diskuse[editovat zdroj]

Dívám se, že jste založil pět totožných diskusí. Asi nepředpokládáte, že wikipedisté budou diskutovat na všech pěti najednou. Zkusím to nějak upravit.--Ladin (diskuse) 3. 3. 2017, 07:57 (CET)

Pro každou stránku platí, že je to informace k danému heslu, kde byly provedeny změny v totožném smyslu. Tento úvod má pro každou z těch stránek informační hodnotu. Chcete-li diskutovat, diskutujte např. "Pod lípou".--Pavel Fric (diskuse) 3. 3. 2017, 08:39 (CET)

Opět stejný problém, [1] [2] [3], tři totožné obsáhlé příspěvky. Když se stejný problém týká různých článků, stačí přece odkaz na jednu hlavní diskusi, jak jsem to za vás upravil v předchozím případě. Zaplavovat diskuse kilobajty shodného textu není vhodné.--Ladin (diskuse) 14. 3. 2017, 08:19 (CET)

Jako problém to nevidím. Odkaz na hlavní diskuzi zůstává, jen se tam prozatím moc nediskutuje. To vzhledem k tématu určitý problém je, ale jen maličký.--Pavel Fric (diskuse) 14. 3. 2017, 09:32 (CET)

Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia (Česko)[editovat zdroj]

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Harold (diskuse) 25. 3. 2017, 08:02 (CET)

Dobrý den, prosím nevkládejte (ani do jiných článků) Vaše domněnky, jako tu o "zametání pod koberec". Hodnotící tvrzení podobného typu lze v encyklopedických článcích uvádět pouze v popisu encyklopedicky významných reakcí publikovaných v solidních zdrojích. Doporučuji nahlédnout do Wikipedie:Encyklopedický styl. Děkuji za pochopení. Petr Karel (diskuse) 11. 4. 2017, 10:27 (CEST)

Vyvěšování moravské vlajky[editovat zdroj]

Dobrý den, založil jste Vyvěšování moravské vlajky jako kopii příslušného textu z hesla Moravská vlajka. Smažte ale prosím původní sekci z hesla Moravská vlajka, případně ji nahraďte stručným shrnutím. Děkuji --Jvs 10. 7. 2017, 15:06 (CEST)

Česko v Česká republika[editovat zdroj]

Zdravím Vás, prosím, neměňte bze důkladné diskuse spojení 'Česko' na 'Česká republika' a obráceně. Děkuji za pochopení. Vaše editace na Hrazení bystřin v České republice byla vrácena, jednak šlo o uvedenou záměnu a druhak vnášela nesmyslné přesměrování odkazující samo na sebe. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 4. 1. 2018, 14:17 (CET)

Hrazení bystřin v Česku[editovat zdroj]

Dobrý den, jelikož pozoruji, že Vámi navrhovaný přesun článku Hrazení bystřin v Česku na původní název Hrazení bystřin v České republice řešíte na diskusních stánkách už pěti kolegů (Chrzwzcz, Horst, Jvs, Martin Urbanec, Utar), dovoluji si Vás požádat, abyste použil standardní postup, tedy vložení návrhové šablony {{Přesunout}} do zmiňovaného článku. Roztahování diskuse na další nová místa podle mého názoru ničemu nepomůže. Děkuji za pochopení --Mario7 (diskuse) 5. 1. 2018, 22:03 (CET)

Žádám Vás, abyste respektoval výše uvedené upozornění a použil standardních postupů. Roztahávat diskusi po x místech fakt nedává smysl. --Martin Urbanec (diskuse) 6. 1. 2018, 19:40 (CET)

Moravské markrabství[editovat zdroj]

Dobrý den. V diskusi došlo ke konsenzu, který jsem neviděl jen já, ale i správce, které jsem požádal o provedení. Je zřejmé, že konsenzus nemusí být vždy 100 % hlasů pro, neboť k tomu by pak téměř nikdy nedošlo. Zde bylo včetně původně navrhujícího 7 wikipedistů pro přesun, proti pouze Vy. Asi by bylo dobré to respektovat. Mimochodem, nejenže platí zákaz více než tří revertů, takže si na to dávejte pozor, ale umisťovat šablonu s návrhem na přesun na aktuální název je poněkud nelogické. Ledaže byste změnil názor a podporoval znění „Moravské markrabství“ – pak ovšem již není nutné cokoli navrhovat, protože přesun již byl proveden. --Valdemar (diskuse) 12. 1. 2019, 12:22 (CET)

Flowblade[editovat zdroj]

Zdravím, mrkněte, prosím, na referenci do šablony překlad - je tam odkaz na jiný článek :-) --Hadonos (diskuse) 30. 8. 2019, 06:53 (CEST)

Nezaujatý úhel pohledu[editovat zdroj]

Dobrý den, o tom, že máme na Wikipedii pravidlo, zakazující psát zaujatým úhlem pohledu Vám snad nemusím referovat. O tom, proč ho máme, snad také ne. Byl bych rád, kdybyste ho respektoval a odpustil si formulace typu "Zrušením Moravskoslezské země a zřízením krajů od 1. ledna 1949 byla moravská totožnost pošlapána." nebo Usilování o lepší moravskou identitu je proto pochopitelné. Toto je IMHO typický příklad POV, navíc neozdrojovaného, které do článků prostě nepatří. Není ani možné prezentovat již publikované názory jako fakta. Zároveň Vás upozorňuji, že Wikipedie preferuje sekundární zdroje. Ten však je ve Vámi vloženém odstavci pouze jeden.

Důrazně Vás žádám, abyste v tomto stylu nepokračoval, neboť jakékoli POV Wikipedii poškozuje, zároveň Vás žádám, abyste důkladně dbal na vyváženost článku. Pokud toho nejste schopen (uvažte sám), doporučuji Vám, abyste v editacích takovýchto článků ustal.

Nicméně děkuji za rozšiřování článků a obecně za Vaši činnost na WP. Pěkný den, --Vojtasafr (diskuse) 10. 9. 2019, 17:40 (CEST)

Nezaujatý úhel pohledu - Moravská vlajka - jaká, a jak? - Iniciativa Za vyvěšování moravské zemské vlajky - odstavec věnující se prvopočátkům snah o "lepší moravskou identitu" vyjádřenou i vlajkou[editovat zdroj]

Na Wikipedii je pravidlo, zakazující psát zaujatým úhlem pohledu. Vojtěch Šafránek považuje za jeho nerespektování formulaci "Zrušením Moravskoslezské země a zřízením krajů od 1. ledna 1949 byla moravská totožnost pošlapána." a Usilování o lepší moravskou identitu je proto pochopitelné. Je to dle něj typický příklad POV (úhel pohledu), navíc neozdrojovaného, který do článku prostě nepatří. Není ani možné prezentovat již publikované názory jako fakta. Zároveň upozorňuje, že Wikipedie dává přednost sekundárním zdrojům. Ten však je ve vloženém odstavci pouze jeden.

Důrazně žádá o nepokračování v tomto stylu, neboť jakýkoli "vlastní úhel pohledu" Wikipedii poškozuje. Zároveň žádá o důkladné dbaní na vyváženost článku. Pokud tu není přítomna tato schopnost (uvažte sám), doporučuje v editacích článku ustat.

Text sekundárního zdroje[editovat zdroj]

Text vychází ze závěru článku, který je pro tuto kapitolu a její podkapitoly hlavním zdrojem s ucelenou strukturou. Je citován na konci odstavce: FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3819.

Jeho plné znění je toto: "Vyvěšování vlajky Moravy je z vexilologického hlediska zajímavou a pochopitelnou aktivitou (a to bez ohledu na vzhled moravské vlajky), současně ale jde o záležitost velmi citlivou. Zcela pochopitelná je snaha po lepší moravské identitě pošlapané zásadním způsobem v roce 1949 zrušením země Moravskoslezské. V roce 1990 sice Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky uznalo, že šlo o "akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti", ale tím snahy státu o nápravu postavení Moravy v zásadě skončily. Dvakrát byl sice v České národní radě předložen skupinami poslanců návrh zákona o zemské samosprávě České republiky (zemské zřízení), a to v roce 1992, ale žádný nebyl schválen. Naši pozornost vyvolává návrh z roku 1990, který v důvodové zprávě k paragrafu týkajícímu se práva zemí na vlastní symboly poznamenává, že "možnost stanovit symboly a znaky je aktuální zejména pro zemi Moravskoslezskou, protože Morava a Slezsko mají své historické znaky.""

Poznámka ke zmiňovanému návrhu z roku 1990 ("návrh z roku 1990"). Odkazovaný dokument je datován rokem 1992, proto v textu odstavce podkapitoly použita tato datace.

Text úvodního odstavce podkapitoly a navazujícího odstavce po promazání[editovat zdroj]

"Vedeni snahou o to upozornit na historické státoprávní postavení Moravy před zrušením země Moravskoslezské v závěru roku 1948 začali Moravané po roce 1989 používat historickou žlutočervenou bikolóru i historický heraldický prapor s moravskou orlicí. Dokládá to fotografie publikovaná v populárně naučné knize Jiřího Pernese určené mládeži Československo 1946-1992. Černobílý snímek, na němž mohou být přítomny obě historické moravské vlajky, i když barvy bikolóry nejsou jasně rozpoznatelné a zřetelná je jen vlajka s moravskou orlicí, zachytil okamžik ze setkání českých a slovenských představitelů jednajících 28. října 1990 ve Slavkově u Brna o budoucím státoprávním uspořádání Československa, kdy mezi okolostojícími občany projíždí auto. Jiný záběr lidí čekajících toho dne u slavkovského zámku na příjezd politiků je barevný a vedle historického praporu s moravskou orlicí je na něm dobře vidět historický žlutočervený prapor.[1][2]--Pavel Fric (diskuse) 11. 9. 2019, 07:43 (CEST)

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky 9. května 1990 uznalo, že "považuje zrušení země moravsko-slezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti. ". [3] [4] Návrh z 6. března 1992 v důvodové zprávě poznamenává, že "možnost stanovit symboly a znaky je aktuální zejména pro zemi Moravskoslezskou, protože Morava a Slezsko mají své historické znaky.".[5]"

Vynechané části textu[editovat zdroj]

Z hlediska toho, co Vojtěch Šafránek ze závěrů Pavla Fojtíka vynechal, považuje za nesprávný, Wikipedii poškozující "úhel pohledu" sloveso "pošlapat", které Pavel Fojtík použil k vyjádření závažnosti kroku odsouzeného po více než čtyřiceti letech Federálním shromážděním České a Slovenské Federativní republiky v roce 1990, hned po revoluci, kterou skončila vedoucí úloha Komunistické strany Československa, jejíž představitelé se zasadili o správní změnu s faktickým dopadem na obyvatelstvo od začátku roku 1949, ve státě. Dále dráždivě zapůsobila spojení jako "napravení postavení Moravy", "Žádný ze dvou návrhů zákona o zemské samosprávě České republiky (...) nebyl schválen", "Usilování o lepší moravskou identitu", "Vyvěšování moravské vlajky je vexilologicky zajímavá činnost".

Vojtěch Šafránek vynechal:

1) "Zrušením Moravskoslezské země a zřízením krajů od 1. ledna 1949 byla moravská totožnost pošlapána."

2) "Tím ale snaha státu o napravení postavení Moravy v něm v podstatě skončila. Žádný ze dvou návrhů zákona o zemské samosprávě České republiky předložených poslanci v České národní radě v březnu 1992 totiž nebyl schválen."

3) "Usilování o lepší moravskou identitu je proto pochopitelné. Vyvěšování moravské vlajky je vexilologicky zajímavá činnost."

Plné původní znění odstavce vycházejícího ze závěrů, jimiž Pavel Fojtík vysvětluje/popisuje vztah reálných kroků skupiny obyvatelstva v čase (od devadesátých let 20. století až po současnost): vyvěšení moravské vlajky ("úsilí o lepší moravskou identitu") a vexilologie ("Vyvěšování moravské vlajky je vexilologicky zajímavá činnost."). Zatímco snaha Pavla Fojtíka dát události do kontextu je pochopitelná, snaha Vojtěcha Šafránka mazat fakta (bez ohledu na použitou slovní zásobu) zatím tolik srozumitelná není:

"Zrušením Moravskoslezské země a zřízením krajů od 1. ledna 1949 byla moravská totožnost pošlapána.[6] Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky 9. května 1990 uznalo, že "považuje zrušení země moravsko-slezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti. ". [7] Tím ale snaha státu o napravení postavení Moravy v něm v podstatě skončila. Žádný ze dvou návrhů zákona o zemské samosprávě České republiky předložených poslanci v České národní radě v březnu 1992 totiž nebyl schválen.[8][9] Návrh z 6. března 1992 v důvodové zprávě poznamenává, že "možnost stanovit symboly a znaky je aktuální zejména pro zemi Moravskoslezskou, protože Morava a Slezsko mají své historické znaky.".[10] Usilování o lepší moravskou identitu je proto pochopitelné. Vyvěšování moravské vlajky je vexilologicky zajímavá činnost.[11]"

Tím, ač se odkazuje na zásady psaní textu, poškodil vyznění daného textu, vynecháním kontextu, textu, o kterém se dá říct, že vychází zvláště z nestranného shrnutí napsaného z odstupu (Pavel Fojtík je z Prahy).--Pavel Fric (diskuse) 10. 9. 2019, 20:46 (CEST)

Slova jako třeba „potlačena“ místo „pošlapána“ a „viditelnější“ místo „lepší“ - by nevadila!? Toto je prosím absurdní. Maximálně lze vznést předchozí řečnickou otázku – proč se řeší marginálie a nikoliv obsah sdělení a hesla. Jde o věcný (pravdivý) obsah hesla nikoliv jeho formu. Klidně maximalistický a podrobný, protože navštěvovaný a aktuální.--Pavel Fric (diskuse) 11. 9. 2019, 15:59 (CEST)

Reference[editovat zdroj]

  1. Václav Havel a Slavkov u Brna [online]. [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. 
  2. PERNES, Jiří. Československo 1946-1992. Dějiny v obrazech. Občanské fórum a Veřejnost proti násilí zaručí jednotu země. Praha: Albatros, 1997. (česky) 
  3. Usnesení Federálního shromáždění č. 212 o obnovení moravsko-slezské samosprávy z 9. května 1990 [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  4. Česká národní rada 1992. Návrh skupiny poslanců České národní rady na vydání zákona ČNR ze dne........ 1992 o zemské samosprávě v České republice [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  5. ČNR 1990-1992. Tisky. Zvláštní část k § 1 - 8 a 51 [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  6. Zákon o krajském zřízení, č. 280/1948 Sb. Sbírka zákonů republiky Československé, částka 101, s. 1581-1610 [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  7. Usnesení Federálního shromáždění č. 212 o obnovení moravsko-slezské samosprávy z 9. května 1990 [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  8. Česká národní rada 1992. Návrh poslanců České národní rady na vydání zákona České národní rady O zemské samosprávě České republiky (zemské zřízení) [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  9. Česká národní rada 1992. Návrh skupiny poslanců České národní rady na vydání zákona ČNR ze dne........ 1992 o zemské samosprávě v České republice [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  10. ČNR 1990-1992. Tisky. Zvláštní část k § 1 - 8 a 51 [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  11. FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3819. ISSN 1211-2615. (česky) 

Porušování pravidel Wikipedie → poslední varování[editovat zdroj]

Dobrý den, naposledy Vás upozorňuji, abyste začal respektovat pravidla Wikipedie. Co tím myslím?

  1. Nepodvádějte. To, že uvádíte tvrzení, že "Zrušením Moravskoslezské země a zřízením krajů od 1. ledna 1949 byla moravská totožnost narušena." a dokládáte to zdrojem, ve kterém nic takového není, je jasný klam čtenáře a podvod. Být nováček, jste už za to dávno zablokován. (Můžete mi laskavě říci, kde ve vámi uváděném zdroji vidíte, že tím byla "moravská totožnost narušena? Kontrolovali jsme to již dva, ani jeden z nás tam nic takového nenašel.)
  2. Wikipedie není místo pro šíření názorů. Pokud máte pocit, že "Usilování o viditelnější moravskou identitu je proto pochopitelné. Vyvěšování moravské vlajky je vexilologicky zajímavá činnost." je nutná součást encyklopedického článku, je nutné uvést, že to není fakt (!), nýbrž subjektivní názor jednoho člověka. Na Wikipedii nelze prezentovat číkoli subjektivní názory jako fakta. To můžete dělat na svém blogu, ale ne v encyklopedii, která má být nezávislá. Abyste nemohl říci, že nevíte, co po Vás chci, vězte, že by encyklopedická formulace měla vypadat třeba takto: Vexikolog Pavel Fojtík se domnívá, že vyvěšování moravské vlajky je vexilologicky zajímavá činnost [sekundární (!) zdroj]. Nebude-li tam onen sekundární (!) zdroj, informace tam nepatří. Vizte WP:ŽVV, kde je zároveň zajímavá pasáž o menšinových názorech.

A vezměte prosím na vědomí, že nediskutuji o obsahu, nýbrž o jeho formě, která je v rozporu s pravidly Wikipedie.

Tímto Vás zárověň upozorňuji, že budete-li i nadále nakládat s informacemi tak, jak nakládáte (výtky vizte výše), můžete být zablokován. A berte to jako upozornění poslední. --Vojtasafr (diskuse) 5. 10. 2019, 10:55 (CEST)

Ten zdroj hned na místě, kde se o něm mluví, je tam proto, aby bylo srovnání, z čeho Pavel Fojtík vyšel. Takto se to dělá, aby nebyla reference za každou větou, když se mezitím dají zařadit další upřesňující odkazy dokumentující proces. Celý zákon má svůj účel, význam a následky, od svého vzniku až k revizi roku 1960 a dále, počínaje svým názvem, pokračuje názvem oddílu "Území Československé republiky se dělí na kraje." až po svůj konec. Bylo to tak vnímáno, a s odstupem 70 let je to čím dál tím jasnější. Vy jste příklad toho, že to zas tak jasné úplně každému není, což se dá pochopit, když píšete, že se zaměřujete na literu. Ovšem Pavel Fojtík napsal vědecký článek. Shrnující citace sekundárního zdroje pak byla uvedena v závěru odstavce. Nemám potřebu tu vkládat reference na články na internetu, které ten dějinný vývoj berou plačtivěji. K tomu druhému bodu vašich námitek se dá poznamenat, že to fakt je, dost obecný na to, aby mě udivovalo, že vám na něm něco vadí. Za encyklopedickou formulaci vám děkuji, a to je vše. Není potřeba se tu bít o to, jestli je nebo není pravda, že "Usilování o lepší moravskou identitu je proto pochopitelné." a "Vyvěšování moravské vlajky je vexilologicky zajímavá činnost." To si i bez vás a vašich názorů může domyslet a taky nemusí, a o to vám jde (?), kdo chce. Ale je potřeba tam nechat oddělení odstavce, aby to bylo přehledné.--Pavel Fric (diskuse) 5. 10. 2019, 19:45 (CEST)
Je tu potřeba se tu bít o to, zda názor jednotlivce je fakt. V tomto případě je to jasný subjektivní a nepodložitelný názor, nikoli fakt. Čtenářovi má být servírován obsah psaný nezávislým stylem. Čtenář by si v ideálním případě nic domýšlet nemusel. Že prezentujete čísi názory jako fakta je jednak smutné a jednak je to porušováním pravidel Wikipedie. Někomu to zajímavé přijít může, někdo to naopak může považovat za naprosto nezajímavé. Stejně tak někomu usilování o moravskou identitu pochopitelné vůbec přijít nemusí. Howgh. --Vojtasafr (diskuse) 6. 10. 2019, 19:27 (CEST)
Ještěže jste to sám skončil, začalo to být nudné. Ale znám trochu latinu, a tak jsem se bavil u první věty. :-)--Pavel Fric (diskuse) 6. 10. 2019, 20:50 (CEST)

Moravské hlasy[editovat zdroj]

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Moravské hlasy. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Faigl.ladislav (diskuse) 20. 12. 2019, 19:39 (CET)

Mandora (nástroj)[editovat zdroj]

Dobrý den, není váš článek Mandora (nástroj) duplicitní s článkem Galizona? S pozdravem, --janbery (diskuse) 1. 1. 2020, 16:51 (CET)

Toho hesla jsem si všiml a v hesle mandora chci na ně na vhodném místě (galizona) dát odkaz. Úplně se ta hesla koncepcí nekryjí. Pojítkem podkapitol pro mě je označení mandora pro dva různé nástroje (časově a konstrukčně). A jako odůvodnění pro samostatné heslo mandora vidím možnost na jednom místě poukázat na to, že pod jedním označením se vyskytují dva nástroje; ten druhý následně konstrukčně sfůzovaný s galizonou? To má přispět k tomu, aby se to nepletlo. Je tu historicky nejprve název mandora pro nástroj známý ve středověku, a tento název se pak o pár století později (již jiný nástroj) podle informace z použitých dokumentů v nějakém kratším období nejspíš kryje s názvem galizona (a je pro mě otázkou, jestli v těch předpokládaných jen desetiletích, kdy tento stav přetrvává, je to již jen jeden nástroj nebo jsou to nástroje stále dva, ale - jde z hlediska označení/označování/popisování viděného (používaného) o ten nikoli výjimečný případ, jako když dnes vidíme kytaru, ale až z toho, že jedna na obrázku má šest strun (nebo dvanáct ...) a druhá jen čtyři, si i laik pomyslí (a možná se v tom stejně splete, a pochopí to kvůli právě panující hudební kultuře s chybou - klidně to může být něco jiného; na internetu jsou "zábavná videa" s kytarou, jejíž tělo tvoří rýč, na něm jsou uchyceny tři struny, a borec na ni hraje (elektrická kytara)), že ta druhá by mohla být elektrická basová kytara). Přičemž před tímto blíže neurčeným obdobím (konec 18. století?) se rozlišuje mandora a galizona. Heslo Mandora nyní pokrývá jednak za prvé 1) ten středověký nástroj s tím označením, kde je popsána možná vývojová cesta přes nástroj označený jako mandol, k mandolíně (zařazena ve skupině mandolových nástrojů) - pokud ovšem, jak je také uvedené, se věc nemá jinak (perský původ-dovoz do jižní Evropy), a za druhé: 2) mandoru (potažmo se zde kvůli kontextu heslo věnuje galizoně). Tady je v hesle významná tato pasáž, informačně převzatá z článku na internetu, která se zabývá dobou před sloučením významů těch dvou nástrojů?: "Na rozdíl od mandory bylo galizonu možné ostrunit sborově v unisonech a oktávách, a také jednoduchými strunami. Struny mandory, která je „o kvartu vyšší než galizona a ladí se podobně“, však byly taženy ve dvojicích. V době vydání lexikonu Clavis ad thesaurum stále ještě platilo rozlišení na menší mandory a větší galizony. Později se těchto termínů užívalo synonymně.". Ideální by bylo oslovit odborníka (třeba toho citovaného loutnaře), jestli by nedal úvodu přesnější znění (aby obsahoval definici středověkého i novověkého nástroje). Poznámka: bylo zábavné, když jsem v hesle loutna v infoboxu, v popisku pod "příbuznými nástroji" přišel na odkaz mandora, který ovšem vede na mandoru: křížence mezi mandarinkou a pomerančem, původem z Jamajky; výpěstek z Kypru. O heslo věnované mandoře je i v tom hudebním smyslu zájem.--Pavel Fric (diskuse) 1. 1. 2020, 18:14 (CET)
Čili otázkou je: v době, kdy se mandora používá synonymně s galizona: a) jsou to stále dva nástroje (větší/menší, plus nějaké další konstrukční odlišnosti, viz ty struny), nebo b) vznikl nějaký kříženec mezi nimi, nebo c) zvítězila mandora, ale označuje se i jako galizona, d) zvítězila konstrukce galizony, ale označuje se i jako mandora?--Pavel Fric (diskuse) 1. 1. 2020, 18:23 (CET)

Moravská vlajka[editovat zdroj]

Dobrý den, ohledně Vašich editací článku Moravská vlajka se diskutující jednoznačně shodli, že článek je vkládáním podružností a sáhodlouhých citací nepřehledný, zkrátka takto se encyklopedické heslo netvoří. Vy jste na to reagoval v podstatě výsměchem (alespoň tak si Vaše ironizující reakce lze celkem jasně vyložit) a vkládáte problematické texty dále. Upozorněn jste byl několikrát, pokud se to bude opakovat, přikročím k zablokování z důvodu probíhající revertační války a narušování Wikipedie. Budu ovšem radši, když se umoudříte. --Gumideck (diskuse) 26. 3. 2020, 12:30 (CET)

Blok[editovat zdroj]

Dobrý den, upozorněn jste byl, nerespektujete závěry diskuze k článku Moravská vlajka, i přes upozorňování vkládáte problematické texty. Wikipedie je kolektivní práce. Máte na den tvůrčí pauzu, zkuste si tedy připomenout, co je a není vlastně Wikipedie a co je to narušování Wikipedie. Děkuji. --Gumideck (diskuse) 27. 3. 2020, 11:42 (CET)

Zbývá tedy podat stížnost na váš postup, protože ani vy na závěry diskuze k článku Moravská vlajka neberete ohled.----Pavel Fric (diskuse) 27. 3. 2020, 16:31 (CET)

Taktéž přeji dobrý den. Vidím, že ten den neměl smysl a výsledek ochranného opatření se jaksi nedostavil. Tak to zkusme na týden. Během té doby si přečtěte pravidla výše a pokuste se uvědomit si, že WP je kolektivní dílo, že by se na něm lidé měli být schopní domluvit. Zatímco vy neustále opakujete to, co Vám již mnoho kolegů vytýkalo a vytýká.

Á propos – stěžovat si můžete, máme tu pro ten účel speciálně zřízený institut. --Vojtasafr (diskuse) 29. 3. 2020, 12:45 (CEST)


Kdybyste si kolego našel na WP jiné pole působnosti, než článek Moravská vlajka a nekonsenzuální přepisování slova Česko na Česká republika, možná by to spousta lidí ocenila. Jelikož ale neustále pokračujete ve vytýkané činnosti, hodnotím to jako narušování Wikipedie a oceňuji to na dvoutýdenní blok. --Vojtasafr (diskuse) 16. 4. 2020, 08:42 (CEST)

Morava[editovat zdroj]

Dobrý den, revertoval jsem Vás na stránce Morava ohledně její definice. Dovoluji si Vás upozornit, že Morava je dodnes ve vědomí lidí živá jako region, a to nejen svých obyvatel. Běžně se říká "jedu na Moravu", "bydlí na Moravě" atd. Není to tedy jen historická země, jak se domníváte, ale stále existující celek, který pořád ještě mnoho lidí cítí jako část dnešního Česka (a možná k němu má i citový vztah). Doklady pro to byste snadno našel, v novinách se s tím setkáváme skoro každý den. Děkuji za pochopení.--Ioannes Pragensis (diskuse) 15. 5. 2020, 13:58 (CEST)

"To, co píšete znamená, že se snad kloníte k tomu napsat rovnou "Morava je jednou ze tří zemí České republiky.", proč ale předstírat hru na synonyma, ve které slovem "region" naznačujete, že země a region je v jazyce totéž? Protože "jedu na Moravu", "bydlí na Moravě", "jsem z Moravy" aj. znamená v českém jazyku přesně "země Morava", tak jako "jedu do Čech", "bydlí Čechách", "jsem z Čech" znamená "zemi Čechy", a země jsou vymezeny, nejde "jen" o vzpomínky, pocity apod. V novinách tak najdete čerstvé doklady i pro to, že lidé vezmou barvu a na státní silnici udělají hraniční čáru mezi Čechami a Moravou, v obou pruzích s nápisy Čechy a Morava. Tím mnohým udělají až tak velkou radost, že je za to pochválí, vyjádří sympatie, jiným v jejich fantaziích zase starost o to, aby to těm prvním neprošlo jen tak. Ale jen se spojením "země Morava" bez onoho "historického" přídavného jména na stránce Morava v definice právě proto pravděpodobně neuspějete, právě pro ten nedávný státoprávní posun. Mnozí jistě považují slovo region za vtipné: vnímají to jako něco, co může Moravanům a Čechům připomínat menší část osady U Sabotů, tu, co náhodou zůstala v České republice."--Pavel Fric (diskuse) 15. 5. 2020, 17:20 (CEST)
Morava není jednou ze tří zemí ČR, protože ČR žádné země nemá. Region není totéž co země: země byla územní jednotka státní správy a samosprávy, zatímco region nutně toto mít nemusí. V českém jazyce "jsem z Moravy" dnes nutně neznamená, že jsem ze Země Moravské, protože něco takového o sobě mohou právem říct jen ti nejstarší z nejstarších, ale obvykle se tím myslí, "pocházím z území, na kterém dříve existovala Země Moravská resp. Markrabství Moravské", tedy z regionu odedávna zvaného Morava a nazývaného tak i dnes, bez ohledu na státoprávní uspořádání a bez ohledu na Vaše politické názory. Říkají to o sobě běžně i nejmladší lidé, kteří určitě ze Země Moravské být nemohou. A jistě nejde jen o vzpomínky a pocity, ale běžně se to objevuje třeba v předpovědích počasí, tedy při zcela praktickém a aktuálním použití. Morava není jen historie, jak tvrdíte, Morava je i žhavá současnost. Takže právě proto by se v článku neměla Morava definovat jako (historická) země, tedy vzpomínkami a pocity, ale i jako existující a běžně vnímaný region. Považujete-li slovo region za vtipné, je to Váš problém, ale v běžných slovnících se toto slovo za nijak emotivní nepovažuje, naopak jde o součást odborného jazyka.--Ioannes Pragensis (diskuse) 15. 5. 2020, 18:06 (CEST)
Již jsem vysvětlil, že Morava je současnost, a tedy i budoucnost. Já také říkám "jsem z Moravy". Abych řekl totéž, co jako příklad uvádíte, více slovy, neodchýlil se od významu, byl srozumitelný, a zahrnul slovo země, které není jen pojmem z oblasti politiky nebo správy, větu "jsem z Moravy" rozšířím takto: "jsem ze země Moravy". To je možné, ale při vyjadřování je první případ na pohled úspornější. Slovo "historický" má četné významy. Mezi ně vedle "bývalý, starobylý, starý" patří i "dějinný, významný, důležitý".--Pavel Fric (diskuse) 16. 5. 2020, 10:14 (CEST)
Slovník spisovného jazyka českého v definici slova "historický" uvádí tyto významy: "1. týkající se historie (ve význ. 1); dějepisný: h. pramen, spis; Československý časopis h.; h-á geologie popisující vývoj země a jejího povrchu; jaz. h-á mluvnice popisující vývoj mluvnické stavby jazyka n. její stav v minulosti až po současnost 2. představující dějinný vývoj: h. proces; h-á etapa; h-á situace; h-é právo dovolávající se dějinného vývoje, na něm založené: filos. h. materialismus věda o obecných zákonech vývoje společnosti 3. důležitý pro dějinný vývoj; něčím v minulosti významný: h-é rozhodnutí; h-é vítězství; h. mezník; h. Únor (v r. 1948); – h-é místo; h-á půda; h. Vítkov 4. týkající se vůbec minulosti; starobylý: h-é upomínky; h-á Praha její stará část; h. kostým odpovídající dané době: jaz. prézens h. prézentní tvar vyjadřující minulý děj (v živém vypravování) 5. (o uměleckém díle ap.) čerpající látku z minulosti: h. román; h-é drama; h-á pověst; h. obraz; → přísl. historicky: h. bádat; – h. významný; → podst. historičnost, -i ž." Jak vidíte, "důležitý" tam sice figuruje, ale vztaženo k minulosti, tedy nikoli důležitý přímo v současnosti, byť současnost možná ovlivňující jako určující součást dějin. Jenomže Morava je důležitá i dnes, pro současné obyvatele České republiky. Není to jen něco jako bitva u Slavkova, o které se sice učíme, ale která už nás ovlivňuje pouze svými důsledky - tedy že se dnes nemusíme bát jít z Brna na západ, aby nás nezasáhla dělová koule. (Připadá mi, že se tu obecně těžko domlouváte s ostatními kolegy a že to zřejmě je důsledkem toho, že některým slovům přikládáte jiný význam, než mají v běžném spisovném jazyce. Přečtěte si prosím definice sporných pojmů v SSJČ a promyslete si je; třeba i "region" by se hodil.)--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 5. 2020, 10:55 (CEST)
Pro ten jednoduchý výčet se nezaklínám Slovníkem spisovného jazyka českého. To je pro to, jaký význam já a jiní lidé přikládáme slovům (ná)pomocná a neúplná autorita. Tolik k vašim závěrům a domněnkám. Domnívat se můžeme, co chceme. Já se zase mohu domnívat, že jazykové a významové rozdíly mezi námi, rozdíly v myšlení, vedle ovlivnění sledovanými cíli a zájmy, vychází mimo jiné i z umístění bydliště.----Pavel Fric (diskuse) 16. 5. 2020, 12:26 (CEST)2A00:1028:8B41:EB6A:8AAE:1DFF:FE6A:4DBA 16. 5. 2020, 12:25 (CEST)
Osmidílná encyklopedie Karla Kuči Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku (projekt se uskutečnil za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky) začíná 1. dílem vydaným v Praze v roce 1996 (Úvod) takto: "Edice Města a městečka se zabývá vývojem městských celků v našich zemích, především z hlediska urbanismu. (...) Tato kniha je tedy prvním lexikonem městských sídel v našich zemích. (...) V jednotlivých svazcích jsou města řazena abecedně, bez ohledu na příslušnost k historickému území Čech, Moravy nebo Slezska (země je samozřejmě vždy v záhlaví hesla uvedena). (...) Jednotné pojetí hesel umožňuje vzájemné porovnání všech měst z určitého hlediska nebo v určitém čase (Počet domů, Počet obyvatel), třebaže naprostou vzájemnou porovnatelnost údajů pro Čechy a Moravu se Slezskem nebylo z objektivních důvodů možno vždy splnit. Podrobněji o struktuře uváděných údajů viz v další kapitole. (...) Cílem autora bylo zařadit pouze objektivní a ověřené údaje. -> Struktura a obsah encyklopedie měst a městeček (...) Základní identifikační údaje. Země. Protože abecední řada je jednotná v rámci Čech, Moravy i Slezska, je jmenovitě uvedena příslušnost k zemi - podle stavu k roku 1948, kdy bylo zemské zřízení administrativně zrušeno; tento stav je i v pohraniční zóně příslušných zemí obvykle neměnný nejméně od 17. století.--Pavel Fric (diskuse) 30. 5. 2020, 17:00 (CEST)
META, společnost pro příležitosti mladých migrantů (o.p.s., za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR), inkluzivní škola.cz, inspirace a podpora pro práci s dětmi a žáky s odlišným mateřským jazykem: Michaela Jiroutová: Česká republika. Z obsahového cíle: žák popíše administrativní a územní rozdělení České republiky. Z jazykového cíle: žák na základě porozumění mapě odpovídá na otázky celými větami. Z požadované slovní zásoby: historické země, Čechy, Morava, Slezsko. Co se týče jazykové struktury: "území ČR tvoří..., ČR se administrativně dělí na...".--Pavel Fric (diskuse) 31. 5. 2020, 10:59 (CEST)
Sviták, Zbyněk. Úvod do historické topografie českých zemí, Brno, Masarykova univerzita, 2014, s. 75-96: Územní vývoj českých zemí: "Pro sestavování topografických příruček je také důležité, aby bylo vymezeno území, jehož se má pomůcka týkat. Takovým prostorem jsou obvykle historické země nebo jejich části podle historického nebo současného správního členění na menší celky. Je tedy možné zvolit popis celé historické země (Morava) nebo její části, např. popis sledovaných charakteristik na Jižní Moravě, případně v rámci některého kraje či (soudního) okresu.".--Pavel Fric (diskuse) 31. 5. 2020, 11:09 (CEST)
Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České republiky, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Hana Svobodová a kolektiv: Významné historické milníky vývoje: "Česká republika se nachází na území tří historických českých zemí – Čech, Moravy a Slezska, z nichž každá má svoji specifickou historii.".--Pavel Fric (diskuse) 31. 5. 2020, 11:18 (CEST)
Jiří Kukal, Zažít derby, s. 20: Slezské derby: "Historicky ani kultovně není slezské derby mezi Baníkem Ostrava a Opavou tak známé jako to pražské, ovšem co se vyhrocenosti a násilných střetů týče, jde o nejrizikovější zápas v českém fotbalovém prostředí. Českou republiku tvoří historicky tři země, tedy Čechy, Moravy a Slezsko. Právě posledně zmiňované Slezsko zabírá tu nejmenší část, jelikož většina této historické země se nachází na území dnešního Polska." Zvýraznil jsem slovo "historicky", protože je to ve vyjádření jiný slovní druh, než ten, o kterém tu v poslední době běžně píšeme: příslovce x přídavné jméno, abych to dal do souvislosti, jak autor dále píše o jedné z uvedených zemí jako o historické zemi.--Pavel Fric (diskuse) 31. 5. 2020, 11:29 (CEST)

Morava[editovat zdroj]

Milý kolego, opravdu nerozumím tomu, proč po velice dlouhé a vyčerpávající diskuzi, kde jste se pod závěr už proti nevyjádřil, znovu prosazujete stále stejný postup. Tato věta je u článku Čechy už nějakou dobu a žádný problém s tím nebyl. Pokud vás stav "historické území" rozčiluje a přijde vám, že nebyl váš pohled na věc dostatečně doceněn, vydejte se, prosím, cestou žádosti o komentář, nebo hlasování. Takhle se nikam neposuneme. S díky Hagar (diskuse) 2. 6. 2020, 12:40 (CEST)

Ta diskuze pokračovala dál než vypadá návrh, který jste před pár dny uplatnil pokusně v hesle Čechy, abyste ukázal, jak by to vypadalo. A i následně opakovaně byla o něčem jiném, než, co jste navrhl. Bylo vše vysvětlováno, vysvětleno a, jak vidíte v editaci ozdrojováno. Šlo a jde v podstatě o to věc polopaticky/argumentačně/citačně vysvětlit, když nestačí sdělit jednou a stručně. Původní stav "historická země", což je i označení uplatňované v infoboxech u sídel nacházejících se na území těchto (historických) zemí (viz dosavadní věta "Tento článek je o historické zemi. Další významy jsou uvedeny na stránce Morava (rozcestník).", která byla po skončení zámku změněna na "Tento článek je o historickém území. Další významy jsou uvedeny na stránce Morava (rozcestník)." byl navrácen, protože je vyhovující. Tu větičku kurzívou za názvem hesla jsem vám neměnil, ani přidanou informaci "Dříve byla zemí v rámci Koruny české a prvního období dějin Československa.", i když se tím zdvojují informace, které v úvodu následují hned v dalších odstavcích v daleko přesvědčivější formě. Neměnil jsem ji, čímž myslím neodstraňoval, ačkoli moc dobře nerozumím tomu, co na ní vidíte za potřebné, když je docela nejasná. Mluvit o nějakém rozčilení na mé straně není na místě. I pan Chrzwzcz na Nástěnku správců napsal: "Jedná se o "historické země", jednou provždy."--Pavel Fric (diskuse) 2. 6. 2020, 13:24 (CEST)
Že je Morava historická země zmiňujeme i v infoboxech měst a obcí, tak nemůžeme přímo u Moravy najednou říkat historické území, odporujeme sami sobě. Že to mají Čechy jinak, to je chyba u Čech. Správné znění by ale mělo být přeci jen jiné: Morava je historická země (odkaz na článek historická země) na východě České republiky. Dříve byla zemí (odkaz na Země (Česko)) v rámci Koruny české... Nedává smysl 2x po sobě modrý odkaz na totéž, to se nedělá. Napoprvé se musí vysvětlit obecný termín historická země byť ano, článek mám teprve rozpracován... Není pravda že české země = historické země. Existují i jiné historické země než ty české, jak se bude snažit osvětlit můj úchvatný nový článek. Chrzwzcz (diskuse) 2. 6. 2020, 13:44 (CEST)
Hluboce s Vámi nesouhlasím. To, co označujete za argumenty, jsou dlouhé pasáže téměř irelevantního textu. V diskusi jste nenavrhl konkrétní změnu, natož její obhájení. Na nástěnce správců jste dostal blok. Žádný jiný argument, který by měnil situaci, tam nevidím. V současné době se znovu dostáváme do editačního konfliktu. Nemyslím si, že toto je forma, kterou by měla být Wikipedie tvořena. Vámi zmíněné zdroje nemají valného významu, když v diskusi byly zmíněny zdroje dokládající opak. Znovu Vás prosím, otevřete Žádost o komentář, požádejte o hlasování, nebo nechte původní znění. Toto nikam nevede. Hagar (diskuse) 2. 6. 2020, 14:07 (CEST)
Já po zhlédnutí vidím takový maglajz, že to se obhájit nedá, směšování pojmů historická země, historické území a pak země, česká země, Země (Česko), České země, Země Koruny české a historická česká země, že (jak už jsem psal) mi přijde divné, že někdo vůbec může měnit text aniž zná rozdíly mezi těmito pojmy a motá je dohromady. Pojďme začít od definic pojmů a pak je cpěme do článků. Chrzwzcz (diskuse) 2. 6. 2020, 14:12 (CEST)
Milý kolego, jak jsem psal již v diskusi: jsem v tomto tématu laik a snažím se pouze najít kompromis. Rád se přiučím, pokud budou tyto termíny vysvětleny. Nelíbí se mi forma debaty. Jedná se jistě o důležité téma. Pokud ho zvládnete přehledně zpracovat a obhájit, tak to bude mít velký přínos. Současná forma řešení problému je příliš konfliktní a postrádá výsledky. Pokud Vám na tom záleží, doporučuji nachystat jasné argumenty, zdroje a řešit to již zmíněnou žádostí o komentář. S úctou Hagar (diskuse) 2. 6. 2020, 14:23 (CEST)
Na Žoky mě neužije, já už to rovnou píšu jako neoddiskutovatelná fakta, viz historická země. Chrzwzcz (diskuse) 2. 6. 2020, 15:03 (CEST)
Citace jsem tam vložil nejprve tři: Josef Válka: Esej o Moravě: Morava je ideálním typem historické země (na významu tomu dává ústav: Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura; Kuču a Mlezivu jsem přidal, aby bylo vidět, že v citaci se vlastně dá napsat: strany "1 až 1000" a to i u každého dílu mnohasvazkové encyklopedie, kde je na prvním místě sděleno, ve které historické zemi/zemi se sídlo nachází), potom čtvrtou (přiznávám, abych vás pane Hagare trochu rozveselil), a není problém pokračovat. Proč do toho chcete zasahovat, když přiznáváte, že se v tom neorientujete? Z teorie si stačí pro pochopení toho jak s těmi slovy pracuje jazyk a věda přečíst kapitolu v práci Zbyňka Svitáka: Úvod do historické topografie českých zemí: Územní vývoj českých zemí. Kompromis totiž je "historická země", jak o tom autoři píší, a ten tam byl už předtím. V podstatě stačí přidat odkaz na Ústavu České republiky, která jasně hovoří o státnosti zemí, ne území. Území je něco, na čem se (dohromady) rozkládá stát: " My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, (...)".--Pavel Fric (diskuse) 2. 6. 2020, 15:10 (CEST)
Vzhledem k článku Znak zemí Koruny české a malému "z" bych řekl, že "země Koruny české" je jeden pojem, něco jako "republika Česká". Takže státnost byla k tomuto státu "3v1", nikoliv státnost každého zvlášť. 1 Státnost (zemí Koruny české) ne 3x státnost zemí (Koruny české). A i tak, dávná státnost tehdejších "zemí Koruny české", dávná tehdejších, ne současná a stále existujících. Chrzwzcz (diskuse) 2. 6. 2020, 15:27 (CEST)
Jak to jen ten zákonodárce myslel? :-) Já tu pasáž beru tak, že něco, bylo, něco je a něco bude. Píše se tam "státnost" - tedy ne množné číslo, což by bylo "dávných "státností" Koruny české" - jedna státnost. V hesle Země Koruny české je taky několik vyjádření v různých jazycích, vedle latinského vyjádření včetně formulace "někdy zvané České království a přidružené země" - několik zemí, a dále "názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.", a ty země si to své podle historických okolností (své síly a možností) hlídaly - někdy se generální sněm sešel (1619): "V letech 1619–1620 povstalé stavy vyhlásily na korunním území Českou konfederaci, v níž už Čechy neměly hrát prim, jako doposud, ale všechny země si měly být postaveny naroveň a panovník měl být důsledně volen. Bělohorská porážka však tento pokus o vytvoření pevnějšího, soudržnějšího státu nadobro zmařila; vítězní Habsburkové neměli zájem na rozvoji a utužení Koruny, naopak cíleně postupně soustátí dezintegrovali a nakonec sloučili jednotlivé země se zeměmi rakouskými.", jindy to bylo odmítnuto (myslím, že v roce 1848), jedna země (Čechy) a ostatní země (Morava, Slezsko), dohromady všechny. A my na ně, v nich a s nimi "Věrni tradicím", navazujeme a jdeme dál. Pro mě je to jako slavnostní slib, že "vytrváme". Mně v tom ("tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé") zajímá pro účel argumentace, jak má vypadat úvodní věta v hesle Morava a dalších, to, že se tam nepíše o "státnosti území" ale o "státnosti zemí" - a s tím se dnes má pracovat/pracuje se jako se zeměmi historickými. Spíš je otázka, co kdo je s tím schopen udělat, když pan @Hagar: se tváří, jako bych mu to v diskuzi odsouhlasil, co tam napsal, a klidně mi zde na úvod napíše "Milý kolego, opravdu nerozumím tomu, proč po velice dlouhé a vyčerpávající diskuzi, kde jste se pod závěr už proti nevyjádřil, znovu prosazujete stále stejný postup.". Tak to ať se všichni @ŠJů:, @Ioannes Pragensis:, @Harold:, @Ján Kepler:, @F.ponizil:, @Draceane:, @Vlout:, @Dvorapa:, @MrJaroslavik:, @Jan Myšák:, @Mario7:, @Vojtasafr:, @R-bahn: znovu podívají, co jsem mu odpověděl pod ten jeho Závěr z 25. 5. 2020, 21:15 půl hodiny nato, co jej napsal, a dál v čem se dál pokračovalo, dál jsem se věnoval opakování dávno známé skutečnosti, viz datum 25. 5. 2020, 21:47. Nepřišlo mi také, že by se (oproti uživatelům ŠJů, Chrzwzcz, Pavel Fric) nějak zvlášť zapotil - leda při čtení diskuze, ne už tak při hledání zdrojů pro svůj závěr. On si snad myslí, že tím pro Moravu (pro heslo o Moravě) něco extra dělá nebo co. Stačilo by se držet toho, co jste napsal v té diskuzi: "V zásadě kopírujeme napsané věty", což převedeno na náš případ po zhlédnutí citací, které jsem uvedl, a které byly smazány, protože neodpovídají záměru opačně smýšlejících, znamená toto: Zbyněk Sviták: Úvod do historické topografie českých zemí, Brno, Masarykova univerzita, 2014, s. 82: Územní vývoj českých zemí: "Od roku 1993 existuje Česká republika, sestávající z historických zemí Čech, Moravy a Českého Slezska.". Za uspokojivý výsledek diskuze tak považuji, že uživateli Chrzwzcz (a věřím, že nejen jemu) se během procesu dostalo dostačujících zdrojů (argumentů), aby přistoupil na to, že v označení "historické země" to podstatné pro definici je obsaženo.--Pavel Fric (diskuse) 2. 6. 2020, 22:43 (CEST)
Wiki nám říká, že Země Koruny české byly státní útvar. České království bylo státní útvar. Markrabství moravské bylo státní útvar. Takže nakonec byly Země Koruny české státní útvar složený ze státních útvarů. Státnost celková složená ze státností menších. Nebo co. Ještě si můžeme do slovníčku přidat "historický útvar" :) Já jsem zatím začal pilovat svůj nový článek... V Moravě si teď něco šmrdlají a mění a žonglují termíny, jejichž význam nikde neosvětlí, ale dohadují se, který z nich je lepší. To mi hlava nebere. Chrzwzcz (diskuse) 2. 6. 2020, 23:18 (CEST)
A pak se lidé diví, když se o tom vývoji hesel dozví. Co se to děje na Wikipédii, se ptají: "O co jim jde?" ... "území" je jiný termín - "území obce - území národního parku apod." (Historická) země (jejíž hranice, historie, symboly atd.) jsou známy (třebaže dnes není západní a severní hranice na současných mapách ale "jen" ta východní a jižní) je pro ně jediný možný termín. Proč se daly pryč jako reference osobnosti jako Josef Válka, Karel Kuča, Štěpán Mleziva, Zbyněk Sviták a ta paní Michaela Jiroutová? - @ŠJů:, @Ioannes Pragensis:, @Harold:, @Ján Kepler:, @F.ponizil:, @Draceane:, @Vlout:, @Dvorapa:, @MrJaroslavik:, @Jan Myšák:, @Mario7:, @Vojtasafr:, @R-bahn:, @Hagar:--Pavel Fric (diskuse) 3. 6. 2020, 19:46 (CEST)
Mám dojem, že Chrzwzcz postupuje tak nějak obráceně. Pojem "země" pro územní celek je v češtině definován především prototypicky. Tj. víme s jistotou, že Čechy, Morava a Slezsko jsou země, a víme, čemu se říká "země" ve vztahu k Německu a Rakousku, byť moderní význam se poněkud odchýlil od historického. Pak teprve druhotně si můžeme všímat toho, že některé země v některých obdobích měly nějakou formu buď státnosti anebo samosprávy, anebo neměly. Země ve významu moderního státu už je trochu jiný význam slova. Ovšem je také pravda, že některé státy mohou mít dvě úrovně státnosti (tomu se říká "federace"), podobně se nějaká země může skládat z několika zemí (o Německu jako zemi šlo mluvit i v době, kdy tato země byla roztříštěna mezi spoustu drobných státečků, ale ovšem bylo možné i o Bavorsku, Sasku nebo Prusku mluvit jako o zemích) nebo nějaká vesnice z několika vesnic, jedno území z několika území a nějaký region z několika regionů. Protože jde o pojmy přirozené, nikoliv jen o pojmy umělé a úřední. Ovšem pokud někdo nepřipustí ani ten obecně notoricky známý axiom, že Čechy i Morava jsou země, tak opravdu není z čeho vycházet, protože těžko nějaké citace z jakýchkoliv učebnic nebo slovníků mohou mít větší váhu. "Země" není jen pojem politický, ale i geografický a etnografický, alespoň tady u nás na "starém kontinentu". Podobně slovo "národ" tady v Evropě chápeme trochu jinak než politicky korektní Američané, a jsme si vědomi toho, že některé národy svůj vlastní stát nikdy neměly nebo byly či jsou roztříštěny do více států, ale o jejich území můžeme mluvit jako o jejich zemi. Ano, ten pojem není zcela exaktní a ostrý, ovšem při aplikaci na významy prototypické se nemůžeme splést. --ŠJů (diskuse) 3. 6. 2020, 20:45 (CEST)
Pokud se zemi věnoval i politický význam typu "stát", těžko se mu pak zase odpárává aby mělo zas jen význam typu "krajina/příroda okolo Brna, Olomouce a dalších". A zas to "krajina", v češtině to nezískalo politický nádech, to zas naopak ve slovenštině. Pojmu "země" už těžko čeština bude rozumět nepoliticky a proto ani Wikipedie ho neoživuje do původní roviny. Když budete bojovat proti superozdrojovanému a slušnému kompromisu "historická země", dopadne to jak si teď štěbetají v (pro mě zakázané) diskuzi článku Morava - bude to "území" nebo "legislativně nedefinovaný celek", což jsou slušně ponižující konstrukce. Buďte rádi za historickou zemi, v podstatě to říká "zaniklá, ale dějinně slavná". Spolkové země německé a rakouské do toho netahejte, ty se stále hřejí na výsluní, a mají ten přídomek "spolkové", čeština by už neutáhla větu "Německo je 16 zemí". A přejmenovávat Země koruny české na Federace českých zemí už vůbec ne. Chrzwzcz (diskuse) 3. 6. 2020, 21:33 (CEST)
To, co z Moravy a dalších historických zemí v úvodech těch hesel k zemím, z nichž se stát skládá, "za účelem jednotnosti" v poslední době udělali (např. uživatel Harold v poznámce ke změně v hesle České Slezsko), jde jednak proti tomu, jak je zařazena kterákoli obec nacházející se na území České republiky v infoboxech (Historická země), a dále také proti tomu, jak se to používá i jinde na Wikipedii, např. heslo Ostrava, kde je v úvodu vyjádřen rozsah vzhledem k Moravě a Slezsku (České Slezsko): "leží na hranici těchto dvou historických zemí". Když jsem se zeptal pár lidí, jestli toto už viděli, anebo jestli znají někoho, kdo má účet na Wikipedii, aby se taky mohl, měl-li by tu potřebu, k tomu vyjádřit, tak se smějí a říkají, že nikoho takového neznají.--Pavel Fric (diskuse) 6. 6. 2020, 12:46 (CEST)

Prosba[editovat zdroj]

Dobrý den, rozumím tomu, že se člověk na diskusních stránkách občas nechá unést, ale tento příspěvek k řešení nevede a neprospívá k dobré atmosféře na Wikipedii. Dodržujte prosím toto doporučení. Děkuji za pochopení. --JirkaSv (diskuse) 17. 6. 2020, 13:01 (CEST)

To je možno chápat klidně jako pokus o humor, nikoli, že bych si myslel, že se to má brát doslova. Pokud si Ioannes Pragensis snad myslí, že se někteří "moravisté", na které o kousek výše naráží, nebo jejich jistá část, kvůli slovu region "urazí", tak to je dobře nezná, resp. texty, kde slovo region vůbec není "na seznamu" zakázaných slov. V této souvislosti se jeho snahou "o region" upřímně bavím, aniž bych mu chtěl slovy ubližovat. (@Ioannes Pragensis:,@Chrzwzcz:)--Pavel Fric (diskuse) 17. 6. 2020, 13:24 (CEST)

Blok (2)[editovat zdroj]

Dobrý den, zamezil jsem Vám v editaci stránky Morava a Diskuse:Morava z důvodů jejich narušování nekonsenzuálními úpravami a diskusí sama se sebou, která nelze hodnotit jinak, než jako provokace. --Vojtasafr (diskuse) 29. 6. 2020, 20:01 (CEST)

Tím, že jsem schopen na stránku s diskuzí k definici Moravy v hesle, jež se jí primárně týká, lehce nahrnout hromadu citací, jejichž řada rozhodně není konečná, a jistě to nejsou málo závažné zdroje informací, které vyhovují mému záměru přiblížit stanovisko odborné a laické veřejnosti k historické zemi Moravě dnes, využívám možnosti podpořit výklad, který není "jen" můj, ale odpovídá současným představám o státnosti České republiky, jak je publikují veřejně dostupné zdroje. Výsledky tohoto počínání jsou ve zřejmém protikladu k nízké četnosti a úrovni toho, čeho byli na stejné stránce schopni dosáhnout oponenti vyzývající k diskuzi, kteří dostali stejnou příležitost seznámit se všemi zdroji, na které připadli. Zdůvodňovat použití moci Vám svěřené k mému zablokování tím, že diskutuji sám se sebou, je nepatřičné, protože moje příspěvky přispívají ke zdůvodnění odpovědi na otázku položenou ostatními uživateli Wikipedie, když se tito tázali a tázají, co je Morava dnes, a jsou určeny všem čtenářů přítomným a budoucím. Na vědomí: @ŠJů:, @Ioannes Pragensis:, @Harold:, @Ján Kepler:, @F.ponizil:, @Draceane:, @Vlout:, @Dvorapa:, @MrJaroslavik:, @Jan Myšák:, @Mario7:, @Vojtasafr:, @R-bahn:, @V.Kunc:, @Chrzwzcz:, @Vachovec1:--Pavel Fric (diskuse) 29. 6. 2020, 22:15 (CEST)
Dobrý večer, kolego, nerozumím, proč pingáte celou skupinu wikipedistů. Například celý můj vklad do „causy Morava“ spočíval ve snaze o nápravu z mého pohledu nepřiměřeně přísného zásahu kolegu správce. Osobně pochybuji, že většina ze zmiňovaných wikipedistů – včetně mě – má nějakou motivaci snažit se zorientovat v tamější diskusi. Zdraví --Mario7 (diskuse) 29. 6. 2020, 23:42 (CEST)
To přece není žádná novinka, takhle kolega pinguje už asi popáté... Dal jsem si ho na blacklist (nabídka "Nastavení ztlumení), doporučuji :).--MrJaroslavik (diskuse) 29. 6. 2020, 23:50 (CEST)
To je také volba. Záměr a účel prozvonění již ovšem byl naplněn.--Pavel Fric (diskuse) 30. 6. 2020, 08:09 (CEST)
Není to ovšem volba pro každého (já to například jakožto správce nechci dělat, protože je možné, že mě v budoucnu budete potřebovat oprávněně pingnout), takže doufám, že rozumíte, že hromadné „prozvánění“ wikipedistů je nevhodné, resp. zbytečné, protože – jak jsem již naznačil – pochybuji, že by kolegové měli sílu tu diskusi číst (čest výjimkám). O její existenci se beztak ví :). Nic ve zlém. Zdraví --Mario7 (diskuse) 30. 6. 2020, 09:03 (CEST)
Informoval jsem o tom, co Ioannes Pragensis tlačí do úvodu, a dostalo se mi ze dvou stran těchto odpovědí: 1) "To snad není možné! Toto myslí vážně? Od kdy má být Wiki jen nějakou další sociální sítí pro "plkání" a vnucování nějakých "vlastních myšlenek diletantů""!?! Mám obavu, že to k tomu dospělo ... zvrtlo se, jako vše, co bylo na počátku stvoření "dobré" ...", a 2) "Nesnáším hnusné slovo region, které do češtiny vlezlo z němčiny po roce 1990, co je to, odkud kam co sahá a co zahrnuje, to si každý může vyložit po svém.".--Pavel Fric (diskuse) 1. 7. 2020, 16:35 (CEST)

NS: větný rozbor[editovat zdroj]

Tak například:

Naznačujete snad, že to, že si upraví znění článku dle libosti Silesianus, který k tomu využije, pokud vůbec, jen několik, přesněji dvě, slova a jednu čárku (a to v poznámce ke smazání dvou kapitol, a skoro pořád ta samá), mezi nimi i odkaz na diskuzi, i když to je proti jeho přesvědčení, které vyjadřuje ve svém profilu jako "Obecně je celkem nekomunikativní, tak se nezlobte, když zrovna Vám na něco neodpoví."

OK: doplnil jsem tam dvě čárky, takže to je o něco srozumitelnější (omlouvám se, že jsem byl na gymnáziu příliš cepován čárky používat správně, já se bez nich opravdu v textu neorientuji).

Každopádně pokud vypustíme vloženou větu, zůstane nám „Naznačujete snad, že to, že si upraví znění článku dle libosti Silesianus, tak se nezlobte, když zrovna Vám na něco neodpoví.“ a to je anakolut jak vyšitý. I po delších úvahách nejsem schopen rozklíčovat, co je touto větou míněno: mám naznačovat, že něco udělal Silesianus – dobrá. Ale ten apendix věty se začátkem souvětí vůbec nesouvisí ani obsahově, ani gramaticky. Další věty se nesou v podobném duchu. — Draceane diskusepříspěvky 10. 7. 2020, 11:17 (CEST)

Jste si jistý? Já bych řekl, že jste těch čárek doplnil dvojnásobek. Mohl bych být za tu laskavost vděčen a ohromen, a jsem, ale zatímco v prvním případě to tak třeba být má nebo může, ve druhém případě jsem na rozpacích. Víte, já slova a věty používám tak, jak potřebuju, a tam se mi zdá, že do toho vkládáte něco navíc. Každopádně, když jsem já chodil do školy, tak za jednu chybu v mém prvním diktátu byla, jestli si dobře vzpomínám, trojka a za dvě pětka, nebo aspoň čtverka, kdyby to byla jen ta chybějící čárka. Pro mě je tedy klasifikace/hodnocení orientační záležitost, která mě dovede k tomu, že věci, které nemám zažité, většinou autocenzorsky nepoužívám. Ale musím se zeptat, když už jsme se začali vzájemně obohacovat, co má být to vyšinutí z vazby? V originále, jehož autorem je uživatel Silesianus, který jsem uzavřel do závorek, protože je to citace z tohoto zdroje (jeho profilová stránka), jistě taková věta je. Ony uvozovky rozsah celku naznačují. Zajímalo by mě, proč jste spojil začátek mého odstavce s druhou částí Silesianovy věty? Po přehlédnutí původního odstavce si myslím, že vám zatím nepřišlo na mysl, že to sloveso, které jste nenašel, je ještě až o pár dalších vět dál, že začátek souvisí s: "je v pořádku".--Pavel Fric (diskuse) 10. 7. 2020, 11:40 (CEST)

Dobrý den. Váš původní příspěvek na Nástěnce správců jsem smazal, protože byl porušením tamních pravidel. Na nástěnku patří konkrétní žádosti na správce, které mají být jasně formulovány a zdůvodněny. To znamená, že tam nepatří ždáné „poznámky“ k chování ostatních uživatelů, ani odpovědi mně a výklady stanovisek k mojí výzvě na dodržování pravidel. Pokud požádáte o přezkoumání bloku, tak to tam jasně napište. Pokud chcete požádat správce o zásah vůči nějakému uživateli, tak uveďte jaká pravidla Wikipedie kterými konkrétními editacemi závažným způsobem porušil. Ale diskuse, různé neurčité stížnosti, názory a stanoviska na nástěnku správců nepatří. Wikipedie je založena na spolupráci a jejím předpokladem je respektování a dodržování dohodnutých pravidel. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 7. 2020, 12:13 (CEST)

Mně to nevadí, že jste jej smazal. Že jsem jej tam dal, bylo také na upozorněnou, jak v tichosti tady takové věci jako jsou ty "bloky" chodí. Moje zkušenost (viz závěr z diskuze u hesla Morava) je taková, že jsem citace dodal, a ne jednu, odůvodnil formulaci, nabízel stále znovu a znovu možné varianty, aby druhá strana neřekla, že jiné možnosti nejsou, a že i ta prvotně nabízená jiná možnost je již vlastně kompromisem, ale to si on zřejmě neuvědomuje, a ještě vícekrát jsem dokázal, co je v literatuře, ve sdělovacích prostředcích a mezi obyvatelstvem zažito, a dostal jsem za to ten tzv. blok, s upřednostněním toho, na co Ioannes Pragensis ani nedodal zdroje, ani to neobhájil (proč by se s něčím takovým obtěžoval), ani není používáno a není zažito (smysluplně). Propojení toho tzv. "bloku" se stránkou Moravská vlajka za to, že jsem tam přidal informačně zajímavý obrázek nepřekvapí v tom smyslu, že přece každý má právo nebo možnost nebo cokoli se snažit rozšířit a posunout dál své možnosti. Uživatel Silesianus to dělá, jak čerstvě předvedl, Draceane to dělá, dělají to asi všichni. Pokud na to nemá organizace (Wikipedie) kontrolní mechanismy, tak proč by to mělo kohokoli zajímat, včetně mě?--Pavel Fric (diskuse) 10. 7. 2020, 13:23 (CEST)

Původní text přidaný na Nástěnku správců byl tento: Na stránce Moravská vlajka, kterou vandalizujícím způsobem poškozoval uživatel Silesianus tím, že mazal informace k tématu, teď po klepnutí na Zobrazit zdroj čtu: "Správce s uživatelským jménem ‪Draceane‬ zablokoval uživatele ‪Pavel Fric". Jistě si nechtěl "vyřizovat účty" za to, že jsem loni po nějakou dobu bránil změně označení hesla Markrabství moravské na Moravské markrabství. - to je prostě Wikipedie. Já na to dávno pozapomněl, ale potřeboval jsem teď vědět, co je to zač, tak mě napadlo, jestli se už taky nestihl zapojit do vylepšování hesla k Markrabství moravskému. Tam jsem teď na tu jeho minulou práci narazil. Nejprve jsem chtěl jen napsat, že účet Silesianus je účelový anonym, tak jak se jevil dříve, ale podle nynějších informací na té osobní stránce teď vystupuje méně anonymně než dříve. Ioannes Pragensis, na kterého jsem tam také v historii čerstvých změn narazil - to je ten, který použil (aspoň je dokumentovatelné, jak on si vykládá pojem kvalita, který používá) citaci profesorem Válkou a docentem Svitákem v úvodní větě hesla Morava, k čemuž ale nepotřebuje umět přečíst, co tito v citovaných pracích napsali, oslavil 7. červenec tím, že něco málo smazal z infoboxu v hesle Markrabství moravské. Jestli si myslel, že se mě odebrání té grafiky s jejími vadami, na které jsem již dříve upozornil (tím myslím grafické detaily), nějak dotkne, tak myslel špatně. Ale mně jde o toho uživatel Silesianus s jeho výzvami k diskuzi, kdy nediskutuje, v čemž se podobá uživateli Ioannes Pragensis, ten toho také nebyl ve významu toho slova dost dobře schopen - anebo se mu nechtělo, to je lidské a uznatelné, tedy Silesianus smazal kapitoly "Přijetí usnesení o vyvěšení a volba vlajky k vyvěšení" a "Změna radnicí vyvěšované vlajky", kam jsem pro názornost přidal text a obrázek radnice v Napajedlích. Draceane blok připojil k tomu v hesle Morava. Spousta lidí vzhledem k symbolice ve znaku města chápe, proč tam tento nechce nebo spíše psát "tito oní tentí nechtějí" mít letošní fotografie Napajedelské radnice, když loni tam byla žlutočervená bikolóra se znakem. Co překvapí, je jejich prozíravost ohledně Kroměříže. Tu jsem tam totiž nedal, ale už jdou internetem zprávy o tom, jak v Kroměříži nejprve vyvěšení (prvotní účast ve vlajkové iniciativě) městská rada schválila, potom o tom MNO napsala spoustě novin, ty to rozmázly, aby bylo ono rozhodnutí městem zase zrušeno a vlajka zůstala 5. července nevyvěšena. Tak toho se přátelé bojíte, širší publicity dané pravdě?--Pavel Fric (diskuse) 10. 7. 2020, 15:53 (CEST)

Moravská vlajka (2)[editovat zdroj]

Kolego Pavle Frici, pochopte konečně, že na stránce Wikipedie:NS absolutně nemůžete psát dalekosáhlé úvahy o té moravské vlajce. Tam to prostě nepatří, jenom k nějakému článku. Přitom Vás byrokrat a správce Martin Urbanec výslovně upozornil, že máte zcela přesně napsat, kde, kdy a kým jste byl poškozen. Doposud jste tak neučinil. Z toho Vašeho nepřesného posledního, nadto dlouhatánského povídání si asi nikdo nic nevybere. Takže pokud to rychle nenapravíte - tím, že aspoň napíšete, kde a kdy to správce Draceane měl udělat, s přesným údajem hodin a minut - tak M. Urbanec Vaši žádost definitivně zamítne. Nejlepší by ovšem byl tzv. dif (nebo diff, z anglického difference), což ale asi neumíte. K tomu já Vám nepomohu. Pomožte si nějak sám. A pořád nepište, že tady někdo má pseudonym či se skrývá za přezdívkou nebo co. Skoro každý tady vystupuje pod tzv. nickem, to je normální. O Vás na Wikipedii taky nikdo neví, zda se skutečně jmenujete Pavel Fric. --Zbrnajsem (diskuse) 31. 8. 2020, 13:04 (CEST)

Ty úvahy, nebo jak tu citaci z první dekády července tohoto roku označujete, jestli obsahují něco, co považujete spíše za vlastní obsah nějakého článku, jsou pro mě vedlejší v tom smyslu, že jimi nenavrhuji znění nějaké části hesla. Je to forma odpovědi na to, kdy k tomu činu došlo (mělo dojít) - jak bylo žádáno. Nečekal jsem měsíc a půl, než jsem žádal o to, aby se tím někdo zabýval. Předpokládal jsem, že je z mého "povídání" jasné, že se něčeho "domáhám" - a že je také zřejmé (protože to spousta lidí mohla mít tehdy v živé paměti) čeho. A jestli by s tím šetřením někdo začal dva týdny poté, co se to stalo, nebo za měsíc, mě nepálilo. Podstata je v tom, že mě někdo zablokoval, jestli na týden, tak tato část toho kroku technicky (časově) již uplynula, ale nepominul můj zájem na přešetření toho kroku, jestli na tři měsíce, tak to stále trvá, a stále mám zájem na přešetření toho kroku a na tom, aby se připomenul zájem a prostředky, které se při tom použily. Vachovec1 nebo Draceane, jak na tom zapracovali, to je mi jedno, kdo to byl jako první, oba postupně a podobně. Nějaký důvod a zdůvodnění k tomu dodali, dostatečné nebo nedostatečné (což je moje pozice), takže já jsem logicky jednal a žádal za svou stranu.--Pavel Fric (diskuse) 31. 8. 2020, 20:42 (CEST)
Kolego, takto opravdu ničeho nedosáhnete. Kolega Zbrnajsem má naprostou pravdu. Napište zcela jasně, že nesouhlasíte s tou a tou akcí od toho a toho tehdy a tehdy, nebo ještě lépe na na to založte žádost o komentář nebo žádost o opatření. --Chalupa (diskuse) 6. 9. 2020, 22:46 (CEST)
Formuloval jsem žádost tak, že je z ní jasné, že nesouhlasím s krokem uživatele Draceane a následně Vachovec1, co se týče "blokování" (možnost úprav zdrojového kódu stránky mnou jako tzv. uživatelem) ve vztahu k heslu moravská vlajka.--Pavel Fric (diskuse) 7. 9. 2020, 09:08 (CEST)
Poslyšte, Pavle Frici, takové vyšroubované formulace jako "možnost úprav zdrojového kódu" Vám nejsou na nic. Komu není rady, tomu není pomoci. Hlavně nepište pojednání na NS. --Zbrnajsem (diskuse) 7. 9. 2020, 09:28 (CEST)
Sdělení jste pochopil. A o to přece jde, nebo ne?! To ostatní je na pověřených osobách.--Pavel Fric (diskuse) 7. 9. 2020, 10:19 (CEST)