Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2022/01

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Wikimedia ČR: Hledáme mentory pro Wikiklub a Wikiporadnu

Pokud patříte mezi zkušené wikipedisty a máte pár hodin měsíčně, které byste mohli věnovat nováčkům, přidejte se k nám a staňte se mentory Wikiklubu nebo online Wikiporadny. (Online i offline příležitosi.) Je to jedna z nejlepších věcí, kterou můžete pro českou Wikipedii udělat. Ušetříte práci vytíženým patrolářům a postkytnete podporu a motivaci nováčkům. My vám budeme proplácet náklady a umožníme vám se v mentorování rozvíjet. Kontaktujte nás sem nebo na info@wikimedia.cz a probereme podrobnosti. Více informací najdete v novém blogpostu , ve kterém jsme se na zkušenosti s projekty ptali mentora i účastníků. --Natálie Schejbalová (WMCZ) (diskuse) 3. 1. 2022, 16:15 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Volby do AV

Dobré dopoledne všem, konají se volby do AV, další informace jsou pod Oznamovací lípou. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 4. 1. 2022, 09:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Poslední výzva k účasti v soutěži Československo 1948–1989

Do konce soutěže Československo 1948–1989 zbývá necelý týden, a proto bychom rádi poděkovali těm, kteří se již zapojili, a vyzvali ty, kteří o tom uvažují, aby napsali článek nebo se podívali do svých domácích archivů a nahráli fotografie na Commons. Pro účastníky jsme připravili několik zajímavých cen. Natalia Szelachowska (WMCZ) (diskuse) 4. 1. 2022, 15:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Soutěž Popiš památku! bude. Již pátým rokem

Ahoj!

Od 15. ledna 2022 startuje už pátý ročník soutěže Popiš památku! Tedy zjednodušeně: napište článek o kulturní památce, zapište jej do soutěže a hrajte o hodnotné ceny!

Soutěžit v editování lze od 15. ledna do 28. února 2022. Nachystány máme hezké a tématické knižní ceny.

Letos jsme se rozhodli soutěž mírně ozvláštnit. Proto je možné nově mezi soutěžní články hlásit i články o encyklopedicky významných kulturních památkách Slovenské republiky. České památky v soutěži samozřejmě zůstávají!

Jako loni i letos budou soutěžní příspěvky evidovány v rozhraní Fountain.

Dík moc, památkám a editování během dlouhých lednových a únorových večerů zdar! Aktron (|) 4. 1. 2022, 18:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]

České exonymum

Takový průzkum názorů / anketa...

Město má české exonymum. Podle pravidla, pokud je české exonymum zažité, měl by se článek jmenovat podle něj.


1) Co je to zažité české exonymum?

A) Takové, které se prokazatelně v minulosti používalo.

B) Takové, které se prokazatelně v minulosti používalo a i v současnosti (posledních 10 let) se prokazatelně používá.

C) Takové, které se prokazatelně v minulosti používalo a i v současnosti se prokazatelně používá více než název původní a na absolutní čísla v množství větším než jednotkovém.

D) Jinak - jak?


2) Pokud se článek jmenuje podle českého exonyma, má se v něm používat český i původní název?

A) V článku se můžou náhodně střídat.

B) Má se používat zejména název český (s možností výjimek v pasážích o historii, o názvu a samozřejmě v úvodním souhrnu) a obecně je to základní název pro Wikipedii jako takovou.

C) Jinak - jak?


3) Pokud/dokud se článek podle českého exonyma (zatím) nejmenuje...

A) Neměl by se tento název v článku využívat ani v infoboxu, ani na mapičce, ani jako první název v úvodu, ani obecně v textu jej tímto způsobem nevnucovat. Má se nejdřív navrhnout na přesun a až po úspěšném přesunu využívat.

B) Může se toto české exonymum volně a náhodně v článku používat.

C) Jinak - jak?


4) Obcí s českým exonymem je vesnice. Má se tento český název použít pro název článku na Wikipedii?

A) Ne (u vesnic je tak málo zdrojů, aby se dalo rozhodnout, že se exonymum už přestalo používat).

B) Ano, ale jen ve velmi výjimečných případech, kdy jsou velmi zjevně využívané.

C) Ano, a to i v případě, že se objevuje jen na sto let starých mapách a v podstatě jen v osamocených odborných publikacích typu Obce Těšínska, hlavně když jsou poblíž českých hranic a třeba historicky české byly.

D) Jinak - jak?  


5) Názvy okresů se na české Wikipedii (i cizích Wikipediích) nezískávají z českých zdrojů (ani by tam nebyly k nalezení), ale vytvářejí se mechanicky/systematicky podle sídla okresu. Pokud je název článku o sídle pojmenován podle českého exonyma, měl by mít české exonymum i název článku o okresu a neměly by vznikat dvojice typu Tarnovské Hory - Okres Tarnowskie Góry. V případě Polska se to týká i článků o gminách.

A) Souhlasím.

B) Nesouhlasím, protože...

Chrz (diskuse) 3. 1. 2022, 18:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]

1) C, 2) B,
3) C - mohl by se použít v úvodu (např. u nás se u měst v úvodu uvádějí německá jména...) a v hlavičce infoboxu, ale je to na zvážení. Dle mého to není nic podstatného, je to na uvážení u každého článku.
4) D - je používané (stačí jednotky), tedy skoro i C
5) A
--VasekPav (diskuse) 3. 1. 2022, 19:08 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@VasekPav: Díky vaší reakci jsem si uvědomil chybu znění body 4), nejspíš to bude mít vliv na vaši odpověď.
1) B; 2) B; 3) C (stejně jako PatrikVasekPav – použít v úvodu, v závorce kurzivou); 4) B + „hlavně když jsou poblíž českých hranic a třeba historicky české byly“ z C; 5) A (+ kvůli přehlednosti obecně nepoužívat kvůli srozumitelnosti adjektivní tvar). K bodům 2/3 – doporučil bych částečně zažitou praxi uvádět kurzivou v závorce názvy druhotné a tučně primární, příklady (motivací je i to, že rozšíření vyskakovacích kartiček přeskakuje právě závorky):
Lhota (německy Dorf) je obec v Česku s německým jménem.
Markt (česky Německý Městec) je obec v Německu s nezažitým, leč existujícím českým exonymem.
Dolní Ves, polsky Dolna Wieś, je obec v Polsku se zažitým českým exonymem (článek se taky i jmenuje)
— Draceane diskusepříspěvky 3. 1. 2022, 20:05 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Díky za příspěvek. Ta konvence vypadá hezky, ale česká wikipedie do ní má drasticky daleko. U Polska je typické, že Dolní Ves - článek se tak nejmenuje, ale české exonymum se vyhřívá hned na začátku úvodní věty a v infoboxu nahoře jakbysmet. Pokud někdy bude vůle tuto konvenci prosadit (já jsem pro), doplnil bych
  • Lhota - a německé jméno se do infoboxu nepíše
  • Markt - a české jméno se do infoboxu nepíše, je nezažité, tak se nebude takovým viditelným způsobem zpropagovávat nad úroveň svého dosahu
  • Dolní Ves - a v infoboxu jméno = české exonymum , originální jméno = původní .
--Chrz (diskuse) 3. 1. 2022, 20:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jen si dovolím poznamenat, že Patrika jsi asi nemyslel („stejně jako Patrik“), nýbrž Vaška. :) --Patrik L. (diskuse) 3. 1. 2022, 20:24 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Patrik L.: Díky, opraveno, už mi to blbě kouká a myslí. — Draceane diskusepříspěvky 3. 1. 2022, 20:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Přijde mi trochu zavádějící formulace ne/používat v úvodu a infoboxu - pokud to exonymum někdy existovalo, je nutné jej minimálně zmínit právě v úvodu a v sekci název, přípustné jako druhý název v infoboxu.
1C, 2C - osobně jsem spíše proti většině exonym polských měst, ale pokud si to vztáhnu na Paříž, Řím nebo Londýn, pak 2B. BTW, zajímavý mi přijde přístup německé wiki, kde mají německá exonyma jen opravdu velká česká města, přestože by se daly (medle i dle používanosti) využít i u mnoha menších (i velkých.)
3C - viz úvodní poznámka, zmínit ano, spíše nepoužívat. 4B. 5B -raději původní název, pozor na výjimky (viz Shlomova poznámka¨) --JAnD (diskuse) 4. 1. 2022, 07:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak řeknu i svůj vlastní názor. Vezmu to nekompromisně, protože dohodnutý kompromis to stejně rozvolní:
Buď se české exonymum stále používá, a tudíž by se na Wikipedii mělo používat prakticky při všech "myslitelných" příležitostech. Nebo české exonymum vyprchalo, drží se jen v namátkových knihách, a tak by se nemělo na Wikipedii používat prakticky vůbec (jasnou výjimkou je úvodní věta v závorce), a za těchto okolností by se nemělo zdůrazňovat tím, že by se uvedlo v infoboxu. České exonymum musí být neustále "potvrzováno", takže osamělé výskyty v odborné knize (nebo na mapě) třikrát za století už nemůže dostačovat. Česká exonyma se dají očekávat u měst, o kterých se píše častěji, a tím i nadále "žije" povědomí o jejich existenci, natož o jejich českém pojmenování. Takže u vesnic se to skoro vůbec čekat nedá. A po bodech:
1B) případně 1C) s dovětkem: ale nepočítat jen tupě výskyty, ale "vážit" jejich důležitost
2B) proto bychom měly články podle českého exonyma jmenovat zejména tam, kde to ani nikomu nepřijde divné používat je prakticky při veškerých příležitostech (jak se cítí u názvů Londýn, Řím, Mnichov...) s tím, že můžeme trošku nadržovat (třeba u Polska), ale jen mírně
3A) buď je české exonymum tak silné, že se podle něj jmenuje článek a pak se díky tomu využívá v něm, nebo české exonymum prostě v článku nepoužívat. Je to zvláštní způsob "protlačování"
4D) Vesnice prakticky nemají nárok, zdroje budou staré mapy nebo jednotlivé odborné publikace. Ale umím se smířit např. s výjimkou Kladska a Těšínska, kde teď Wikipedie využívá skoro výlučně názvy české i pro vesnice
5A) Názvy okresů nevycházejí na wikipediích ze zdrojů, ale jsou mechanicky (ale se zapojením inteligence pro nějaké výjimky) utvořené. Proto když má Město české exonymum, měl by jej mít i odvozený "Okres Město". Praxe už takhle funguje, jen se na nějaké zapomnělo... --Chrz (diskuse) 8. 1. 2022, 11:12 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Další diskuse

Neexistujú oficiálne (ne)české názvy? Trebars úrad kartografie? Alebo iný úrad poverený zákonom? ✍️ Dušan Kreheľ (diskuse) 3. 1. 2022, 18:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Existují, ale u nás to není tak jednoduché a oficiální názvy nejsou závazné, vesměs se vždy hledí na používanost... A zákonem už vůbec nejsou názvy dané. --VasekPav (diskuse) 3. 1. 2022, 19:01 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Existuje oficiální seznam českých exonym, ale 1) obsahují jen malé množství, často tam chybějí i mnohá živá dennodenně médii/Wikipedií užívaná 2) obsahuje i taková, se kterými to zdroje dávno vzdaly. Proto hledíme zejména na vlastní průzkum zdrojů a hledání zažitých českých tvarů. Slovensko je v tomhle směru - jak jsem zběžně prohlédl - mnohem více direktivní. --Chrz (diskuse) 3. 1. 2022, 19:05 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Já jen tak přihodím k tématu, že za mě by se mělo české exonymum používat na Wikipedii za předpokladu, že je tak uvedeno v Internetové jazykové příručce. Jako příklad bych uvedl třeba Záhřeb, Londýn, kde není samostatně uvedena původní varianta. Ale třeba u Vratislavi/Wrocławi připouští IJP obojí, takže tam bych se řídil pravidlem (ne)zažitosti. Nechci to úplně překrucovat, když se naše pravidlo zvané Pravopis zabývá právě pravopisem a ne českými názvy obcí, ale za mě bychom se měli řídit prioritně dle IJP a následně dle našeho pravidla–doporučení o (ne)zažitosti). Škoda každopádně je, že v IJP není zas tak hodně zahraničních měst, ale snad každá česká obec ano. --Patrik L. (diskuse) 3. 1. 2022, 19:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Že příručka uvádí obě varianty, neznamená, že by ta česká nebyla zažitá. Jedině kdyby snad uváděla pouze cizí variantu, a ne tu českou, pak by se z toho teprve snad mohlo vyvozovat něco o nezažitosti. Ale taky může cokoli v příručce chybět prostě proto, že je sestavovaná na základě jiných principů, než jaké od ní požadujeme/očekáváme my. --Bazi (diskuse) 3. 1. 2022, 20:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]
„Že příručka uvádí obě varianty, neznamená, že by ta česká nebyla zažitá,“ – tohle jsem rozhodně říct nechtěl. Když uvádí obě varianty, doporučil bych právě zvážení. --Patrik L. (diskuse) 4. 1. 2022, 20:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Několik poznámek, zejména k bodu 5:

  • Co je myšleno „okresem“? Každý stát má více či méně odlišnou správní strukturu. Polský „powiat“, německý „Kreis“ a rakouský „Bezirk“ jsou ustálené, ale co další země? Hrabství, departementy, gouvernementy, prefektury, župy, vilajety, pašaliky, rajony…?
  • Dvojjazyčným dvojicím se stejně úplně nevyhneme. Cizojazyčný název nám zůstane v názvech nádraží (Drážďany/Dresden Hauptbahnhof), někdy i letišť, institucí, úřadů (Londýn / London County Council) apod.
  • Název okresu odvozený z českého exonyma může být dost matoucí (např. okres Mikulov).
  • Názvy okresů nejsou vždy totožné s názvem správního centra. Mohou obsahovat dodatky (město/venkov/okolí, sever/jih/východ/západ, případně možná i jiné a hůře přeložitelné), mohou být složeny z několika názvů měst (např. okres Beruň-Lędziny) nebo mohou mít zcela samostatný název (např. zemský okres Vogtland = Fojtsko, okresní město Plavno). Překládání komplikovanějších případů tak může někdy i zavánět vlastním výzkumem.
  • Podobným zaváněním může být stiženo i Draceanem navrhované „odadjektivizování“ názvu, pokud se v oficiální podobě používá výhradně jako adjektivní (typicky u polských powiatů: okres Bílsko-Bělá je vlastně „Powiat bielski“, Bělá v oficiálním názvu okresu nefiguruje; okres Wodzisław je sice oficiálně „Powiat wodzisławski“, ale okresní město se jmenuje „Wodzisław Śląski“ (a má mimochodem i české exonymum…)

Celkově si myslím, že vytvářet univerzálně použitelné a přesně vymezné pravidlo není šťastný nápad. Možná ale má smysl zformulovat nějaké zásady aspoň pro země kulturně blízké, kde těch exonym lze předpokládat víc, a ponechat jistý špílraum pro exotičtější či méně typické případy.--Shlomo (diskuse) 3. 1. 2022, 23:00 (CET)Odpovědět[odpovědět]

To měla být anketa a ne sáhodlouhá diskuze. Tak k okresům: Na wikipedii se názvy prostě vytvářejí mechanicky, stejně jako "Tramvajová doprava v ..." a "Kategorie:Narození v ...". Nebere se to jako samostatný termín, nebo termín hodné samostatného vyhledávání v českých zdrojích, protože by sotva byl k nalezení, a i když si to někdo může označovat vlastním výzkumem, jiné wikipedie to taky dělají a co, nic :) Nádraží se berou jako samostatné termíny a nepřekládají se, což nijak nesnižuje výše řečené. A pár speciálních případů, kdy se okres ani v originále nejmenuje podle centra, nemůže shodit vymezené pravidlo, podle kterého se beztak už postupuje, akorát se při přesunu několika měst zapomnělo na okresy. Adjektivní forma se (aspoň u Polska) na češtině nenosí a místo powiatu se dohodl centrálně kdysi okres, u jiných států to bude podle dohodnutého. A jestli z města zbyl nebo nezbyl v názvu polského okresu i "přídomek", tak pro zájemce jsem toto téma zpracoval a můžu je na to odkázat. Wodzisław Śląski je příklad toho, jak se české exonymum v článku používá, jako by se nechumelilo, což je předmětem anketního bodu 3 - činit či nečinit takové "podloudné vnucování" českého exonyma nehledě na název článku, nebo je to v pohodě? --Chrz (diskuse) 3. 1. 2022, 23:17 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Vytváření názvů „prostě mechanicky“ nepovažuji za správné. Každý článek by měl odrážet nějaká fakta a měl by mít název, který je s nimi v souladu. „Tramvajová doprava v …“ je generický název, takže může fungovat do značné míry univerzálně; okresy oproti tomu mají nějaký oficiální název, který by měl být při pojmenování článku zohledněn.
Nádraží se většinou nepřekládají, ale někdy ano. Letiště se naopak většinou překládají, ale někdy ne. Co jsem tím chtěl říci bylo, že i když se nakrásně zbavíme dvojjazyčných dvojic město/okres, tak to nebude vítězství absolutní, anžto nám zde stále ještě zůstanou jiné dvojjazyčné dvojice. Té větě o adjektivní formě, co se na češtině nenosí, moc nerozumím. S překládáním powiatu jako okres problém nemám, otázka směřovala spíš na ty jiné státy. Za ten odkaz na vaše zpracování „přídomků“ polských okresů budu vděčen. Já to vidím tak, že buď bychom měli respektovat polský název okresu/powiatu, a pak by to měl být okres Wodzisław a okres Bílsko, nebo budeme odvozovat název okresu od názvu okresního města, a pak by to měl být okres Wodzisław Śląski a okres Bílsko-Bělá.--Shlomo (diskuse) 4. 1. 2022, 02:17 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Oficialita názvů v češtině nepronikne pod vyšší administrativní celky, níž už to jsou veskrze neznámé názvy měst, takže vymýšlet a konstruovat ještě adjektivum by bylo úmorné a moc by nám to neřeklo, k jakému městu se to vztahuje. Adjektivní formy by se daly odvozovat spíš z těch měst, které mají české exonymum, jenže to by v tom byl ještě větší zmatek, pár adjektivně, většina ne. Takže se prostě spokojíme s tím, že okresy jsou také "generický" název, protože oficiální název v češtině neexistuje a originální používat nechceme, a opravdu to není jen u české wikipedie. Polsko má takovou specialitu, že názvy okresů nejsou originální napříč státem, jen napříč vojvodstvím, takže existuje 10 dvojníků. Odkaz zde - v podstatě přídomky ponecháváme jen tam, kde existuje dvojník, abychom nemuseli používat rozlišovač v závorce. (To jsem nevymyslel, tak to prostě už léta letoucí na cswiki je). Co bych považoval za kontroverzní je roztrhnout české exonymum vejpůl, tj. pokud je město česky Velkopolský Hořov, aby se okres jmenoval jen Hořov. V polštině to tak sice je (Powiat gorzowski), ale myslím, že my si nemůžeme dovolit česká exonyma takto půlit. Velkopolský Hořov si ale (zatím) exonymum nevydobyl, takže příbuzný případ je spíš ten Bílsko-Bělá. A že zbydou jiné nedokonalé dvojice, s tím se počítá, že . U okresů prostě řekneme, že ne, protože z vůle wikipedijní spadly do škatulky genericky vytvořených názvů, a když už je to tak, ať využívají české exonymum podle toho, jak české exonymum využívá název hlavního článku o městě. Sice tady teď můžete mít názor, že je to špatně, a že by se měl využívat název původní jako Powiat gorzowski, nebo něco, ale tím byste navrhovali docela velkou změnu, zatím co já navrhuju jen to dotáhnout v rámci stávající praxe pár nedůsledností. Sice z vyjádření tuším, že "vymýšlení" názvů okresů, ať už s polským nebo českým exonymem je nepřípustný vlastní výzkum, ale prostě už to tak dlouhodobě funguje (nejen na cswiki) a nikde netvrdíme, že tyto české názvy jsou oficiální česká úřední terminologie. Sice tyto názvy pak přebírají mapy.cz, ale to je jejich problém :) --Chrz (diskuse) 4. 1. 2022, 09:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]

K hlasování Chrze:

Kolego Chrzi, asi budete v šoku, ale budu s Vámi víceméně souhlasit :-) Většinu svého zdejšího působení se věnuji místopisu Saska a zkusím promítnout své poznatky. Asi před třemi lety jsem se rozhodl články systematicky roztřídit, protože v nich byl neuvěřitelný nepořádek. To je problém číslo 1: nepořádek způsobený nesystematičností. Články nebyly propojené podle okresů a ani obcí, což mi přišlo zvlášť špatné - pahýl o kopci a ani se nedozvím, na území jaké obce leží. Při té příležitosti se vyloupl druhý problém úzce související s prvním: odchody aktivních editorů. Editoři přijdou, věnují se tématu pár let a pak navždy zmizí. Každý používal nějaký svůj styl, ten po něm zůstal a následovníci používali zase jiný. To už se dostáváme i k názvům. Třetí problém je ten, že Wikipedii může editovat opravdu každý a často i lidé, kteří tématu nerozumí. V místopisných článcích je tak halda chyb, velmi často způsobených chybným překladem. Na příkladu Saska: dělí na deset zemských okresů plus tři "Kreisfreie Städte". Osm okresů má v německém originále v názvu spojení "zemský okres", dva ne. V článcích o obcích to ovšem vypadalo a stále zčásti vypadá naprosto nejednotně, kupříkladu článek Zemský okres Vogtland by měl být správně Vogtlandský okres (originál zní Vogtlandkreis, nikoliv Landkreis Vogtland). Nu a ten čtvrtý problém je právě používání zavedených českých exonym. Neexistuje totiž spolehlivá univerzální metoda, jak přesně definovat zavedená česká exonyma! Zaprvé jsou jasná exonyma typu Londýn, Řím či Drážďany, kdy drtivá většina lidí exonymum používá a rozumí mu. V celém Sasku jsou taková města ale pouze čtyři: Drážďany, Žitava, Míšeň a Lipsko. Zadruhé jsou stále používaná exonyma, který ale velká část lidí nerozumí, přesto je podle internetových zdrojů budeme používat za naprosto jednoznačná. On to totiž jinak vidí člověk ve velkoměstě, který nevytáhne paty ze svého zasíťovaného bytu, a člověk, který se narodil v Sudetech a ta exonyma jsou pro něj místa, kde tráví velkou část svého volného, ba i pracovního času. Typický příklad je Budyšín. Pohledem na internet naprosto živý název, ale mezi širokou veřejností v pohraničí neznámý. Většina zdejších domorodců jede na úřad nebo na výlet do Bautzenu. Zatřetí jsou tu exonyma zkomírající, která jsou dnes už archaická. Napadají mě třeba Cáchy nebo Saská Kamenice. Přesto je jich plný internet. Poslední kategorie exonym jsou taková, která se snad ani nikdy nepoužívala a jsou protlačována uměle. Kupříkladu v mém sousedství leží město Sebnitz, které je v krajských materiálech a z nich odvozených opisovánek nazýváno Žebnice, což se zkrátka nikdy nezažilo. A co tím chtěl básník říci? Pokud bude dostatečně houževnatý editor, prosadí si pojmenování jakékoliv obce z těchto čtyř kategorií českým exonymem, i když to půjde proti zdravém rozumu. Pravidlo o používání zažitých českých exonym bude vždy budit kontroverze, protože je nejednoznačné. Podíval jsem se, jak jsou na tom Němci. Německý název pro česká města mají jen pro Prahu, Brno a Plzeň, ostatní města jsou česky, a to i ta německá (Liberec, Ústí...). Výsledek: exonyma používat jen v naprosto jasných příkladech, protože při názvech článků "Cvikov (Sasko)" či "Lobava" si lidi mimo Wikipedii klepou na čelo. V názvu článku používat české exonymum jen v případech, kdy drtivě převládá jeho používání a kdy drtivá většina lidí exonymum přirozeně používá a rozumí mu. Pokud je to v lidských silách, udržovat systém v místopisu, včetně kategorizačních stromů, i když to zabere obrovské množství času. Je tu ale potřeba, aby si nějaký aktivní editor vzal na starost určitý územní celek, vytrval, neutekl a průběžně kontroloval a systematizoval. Pěkný den všem. --Gumideck (diskuse) 8. 1. 2022, 12:07 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Přiznám se, že představa, že ohledně toho, jak bude wikipedie říkat nějakým německým městům, se má významně přihlížet k vlastnímu výzkumu wikipedistů v jejich sociální bublině, v tomto případě bublině z pohraničí, mi přijde zcela proti principům wikipedie. Máme se řídit zdroji, nikoliv vlastním výzkumem. Pokud si lidé klepou na čelo, co jejich krajský úřad používá za exonyma, tak si to mají vyříkat s tím krajským úřadem, vyvinout na něj politický tlak, … A ne si stěžovat na Wikipedii, proč tu bereme v úvahu materiály krajského úřadu, když jejich sociální bublina přece exonyma nepoužívá. To ovlivňování má jít druhým směrem. Nikoliv přesvědčit Wikipedii, ať jde krajskému úřadu příkladem, ale přesvědčit krajský úřad, ať jde Wikipedii příkladem.--Tchoř (diskuse) 8. 1. 2022, 12:48 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Takhle jsem to nemyslel. Spíš je ostuda, když někdo bydlí 20 km vzdušnou čarou od Budyšína a nezná toto exonymum. Ty dva příklady jsem použil prostě jako příklady do jisté míry extrémní: tedy nerd, který netuší, že existuje reálný život, a pak zase člověk, který netuší, co se píše na internetu. Bylo to doložení toho, že užívání pravidla pro zažitost zkrátka nefunguje, protože pro každé skupiny je to či ono zažité jinak. Jsem skutečně pro to, aby se pro název článku používala jen ta neoddiskutovatelná exonyma, protože jinak budeme neustále diskutovat o názvech článků a samotný obsah bude unikat. Krom toho, čas od času nadhodím "problémy" řešené wikikomunitou před "normálními" lidmi a jsou to velmi zajímavé postřehy :) --Gumideck (diskuse) 8. 1. 2022, 12:59 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tento čistě lingvistický problém už má dávno své řešení, jímž je Český národní korpus. Wikipedie nepotřebuje aktivistické aparátčíky vynalézající hrneček s uchem dovnitř, ale editory, kteří se konečně naučí tento nástroj používat, popř. komparovat s primární literaturou.--Eleiodromos (diskuse) 8. 1. 2022, 13:18 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jenže sám moc dobře víte, jak ty diskuze o zažitých českých exonymech vypadají. Uživatelé přicházejí se subjektivními názory a pro ně pak hledají zdroje. Kdybychom se opravdu řídili právě korpusem, domnívám se, že by nastalo přesně to, co popisuji výše. Jako základ použít originální název je objektivní a silné zdroje, jako třeba korpus, můžou posloužit pro použití českého exonyma. Ale čistě "zažitost" se neosvědčila, protože se vykládá všelijak, především ale subjektivně. --Gumideck (diskuse) 8. 1. 2022, 13:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Bohužel zde jsou tací, kteří (ad hoc pro případ toho a toho exonyma) zastávají názor, že tato tajemná "zažitost" nemá nic společného s frekvencí.--Eleiodromos (diskuse) 8. 1. 2022, 13:35 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Frekvence 100 % zní hezky, ale při jediné zmínce za posledních 100 let to taky nebude zrovna hitparáda. --Chrz (diskuse) 8. 1. 2022, 14:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Je to prosté. Tam, kde není frekvence, není ani "zažitost", a není tedy důvod použít nějaké (často obskurní) exonymum. Originální název pak nikoho neurazí.--Eleiodromos (diskuse) 8. 1. 2022, 14:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Za takovou diskuzi bych považoval tu u Inowroclaw, což je spíš přehlídka nejrůznějších "komolení" a zjednodušování zápisu polské abecedy v průběhu 19. století a přitom české zdroje z poslední doby pohledat. Podle mě je to jasný příklad města typu není zájem zdrojů -> není exonymum. Co na to korpus? --Chrz (diskuse) 8. 1. 2022, 14:52 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Český název města je konvenční znak, na němž by se měla většina českých mluvčích shodnout v tom, že si navzájem rozumí, o kterém městě je řeč. Pokud se o dotyčném městě ve zdrojích nepíše, nejsou frekventované ani v korpusu a pak by se mělo přihlédnout k tomu, jak městu (většinově) říkají např. čeští polonisté, prostě k primární literatuře.--Eleiodromos (diskuse) 8. 1. 2022, 15:31 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak dejme tomu, ale dá se většinový názor polonistů vyčíst z knížky o Těšínsku z roku 2013, naučného slovníku z roku 1950 a mapy z roku 1922? "Inovroclav" nemá ani to... a přesto jsou tam velké disputace jestli připustit takový název článku. --Chrz (diskuse) 9. 1. 2022, 13:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Přednost by měla mít samozřejmě nejnovější odborná literatura. V ČNK syn_v8 má Inowroclaw relativní frekvenci 0,01, Inowrocław 0 (2 absolutní výskyty), ale to si můžete prohlédnout a srovnat sám.--Eleiodromos (diskuse) 9. 1. 2022, 14:08 (CET)Odpovědět[odpovědět]
A proč by mě to šokovalo? Protože někdo se mnou souhlasí, nebo přímo vy? Problematika se netýká jen známosti českého exonyma pro dané město, ale i známostí města jako takového. Nás naštěstí moc neomezuje, jak dobře znají Češi německý nebo polský či rakouský místopis, ale jak se s tím popasovaly české zdroje (a v jakém množství). Samostatná škatulka je "zní to stejně, ale píšeme to jinak" - což je třeba Hamburk/Hamburg a Salzburg/Salcburk. Proto jsem i navrhnul Salzburg na přesun, neboť ten dle mého patří do jednoznačně živývh používaných českých exonym (nebo tedy "českých zápisů"), obzvlášť když máme na Wiki nesymetrickou dvojici Salzburg-Salcbursko (ano, i taková teoreticky nesymetrická umí česká terminologie být, ale zde jen dlužíme Salcburku jeho českou variantu). --Chrz (diskuse) 8. 1. 2022, 13:25 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To abyste si nemyslel, že jsem v permanentní opozici za každou cenu. Tato diskuze je mi blízká právě tématem a hlavně tím, že jsem na stejné problémy narazil. Vy jste si všiml Salcburgu/Salzburku, ale v místopisných článcích je toho přehršel. Jak jsem psal výše, podle mé zkušenosti je osvědčené řešení to, že si aktivní editoři přirozeně a dobrovolně vezmou na starost nějaký region, a tomu se aktivně věnují. Tím na člověka pak vyskočí velké množství takových "Salcburků". Pokud dvacet obcí z jednoho okresu zpracovalo pět editorů, je stoprocentní jistota, že v článcích bude dost nejednoty a chyb. --Gumideck (diskuse) 8. 1. 2022, 13:37 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Aha, já si "seznamy nepřátel" nevedu, musel jsem si připomenout, že vy jste správce, co mě na týden zablokoval, protože vedu neperspektivní vleklé diskuze o sjednocování přístupu, které ničemu neprospívají, nemají žádný užitek a každého jen otravují. V tomhle ohledu mě to nešokuje, spíš je to takový úsměvný zvrat. Možná to bude celé na ŽOK, aby se nějak regionální přístup pozměnil na globálnější principy.
Ale pro diskuzi o tom, co je to exonymum, to snad nemá velký vliv. Přišlo mi, že zrovna u Polska se exonymové diskuze vedou dlouhodoběji a celkový přístup tam není moc vidět. Obecné pravidlo o zažitosti exonym je zde spíš taková prázdná fráze, kterou měla naplnit převažující praxe uplatňování tohoto znění. Někdy přispělo k vytažení opravdu značně zaprášeného exonyma používaného po jednotkách, jindy kupodivu zamezuje aplikaci každodenního výrazu z médií. Po zevrubné analýze bych řekl, že se teď postupuje zhruba podle bodu 1B) tj. česká exonyma, která se stále ještě v rozumné (ale ne nutně definitivní) míře využívají, využít též. Těch co jsou nad touto hranicí a Wikipedie jim český výraz "dluží" bude víc než těch, kde se zbytečně propagují zapadlé termíny. --Chrz (diskuse) 8. 1. 2022, 14:44 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Wiki Loves Folklore is back!

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka (Hotovo, česká verze zde.)

Wiki Loves Folklore Logo.svg

You are humbly invited to participate in the Wiki Loves Folklore 2022 an international photography contest organized on Wikimedia Commons to document folklore and intangible cultural heritage from different regions, including, folk creative activities and many more. It is held every year from the 1st till the 28th of February.

You can help in enriching the folklore documentation on Commons from your region by taking photos, audios, videos, and submitting them in this commons contest.

You can also organize a local contest in your country and support us in translating the project pages to help us spread the word in your native language.

Feel free to contact us on our project Talk page if you need any assistance.

Kind regards,

Wiki loves Folklore International Team

--MediaWiki message delivery (diskuse) 9. 1. 2022, 14:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Pozvánka pro wiki fotografy k účasti na wiki fotoworkshopu

Chcete si vyzkoušet focení pro Wikipedii pomocí různých nástrojů přímo v terénu nebo se seznamit s dalšími wiki fotografy? Připojte se k Wiki fotoworkshopu, který se uskuteční ve čtvrtek (13. 1.) v 17:00 před zahájením vernisáže Czech Wiki Photo v Praze. Těšíme se na vás! Registrační formulář a všechny podrobnosti naleznete na události na FB nebo záložce akcí na strankách WikimediaNatalia Szelachowska (WMCZ) (diskuse) 10. 1. 2022, 15:09 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Průzkum přání komunity 2022

Community Wishlist Survey Lamp.svg

Začal Průzkum přání komunity 2022!

V tomto průzkumu se mohou komunity editorů dohodnout, na čem bude tým Community Tech pracovat během příštího roku. Neváhejte přidat svůj nápad nejpozději do 23. ledna, případně připomínkovat a vylepšit návrhy ostatních editorů.

Komunity budou o návrzích hlasovat od 28. ledna do 11. února.

Tým Community Tech se soustředí na nástroje pro zkušené editory projektů Wikimedia. Svůj návrh můžete sepsat v libovolném jazyce, my jej přeložíme. Děkujeme a těšíme se na vaše návrhy! SGrabarczuk (WMF) (talk) 10. 1. 2022, 21:09 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Feminism and Folklore 2022

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka (Hotovo, česká verze: Feminismus a folklór 2022.)

Greetings! You are invited to participate in Feminism and Folklore 2022 writing competion. This year Feminism and Folklore will focus on feminism, women biographies and gender-focused topics for the project in league with Wiki Loves Folklore gender gap focus with folk culture theme on Wikipedia.

You can help us in enriching the folklore documentation on Wikipedia from your region by creating or improving articles focused on folklore around the world, including, but not limited to folk festivals, folk dances, folk music, women and queer personalities in folklore, folk culture (folk artists, folk dancers, folk singers, folk musicians, folk game athletes, women in mythology, women warriors in folklore, witches and witch hunting, fairy tales and more. You can contribute to new articles or translate from the list of suggested articles here.

You can also support us in organizing the contest on your local Wikipedia by signing up your community to participate in this project and also translating the project page and help us spread the word in your native language.

Learn more about the contest and prizes from our project page. Feel free to contact us on our talk page or via Email if you need any assistance...

Thank you.

Feminism and Folklore Team,

Tiven2240 --11. 1. 2022, 06:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Lázně Kyselka a možné hoaxy

Náhodně jsem narazil na tuto docela zajímavou žádost od Czevy ohledně článku Židovský hřbitov v Kyselce, který teď založila překladem z německé wiki. Pak jsem si ještě všiml její žádosti o pomoc na Wikipedie:Potřebuji pomoc#Přeložený článek bez ref smazat. To ve mě vyvolalo zájem a začal jsem se v tématu trochu šťourat. No a výsledkem je solidní podezření, že asi je to hoax z německé wiki, založený před lety jedním editorem. Nejde jen o tento jeden článek, pravděpodobně jich bude víc týkajících se Kyselky, přičemž dva byly už dříve na českou wiki přeloženy (Dům Stalburg, Mattoniho vila). Dávám na vědomí i Petru Kinštovi a Luboru Ferencovi, kteří se v této části ČR snad pohybují, mohli by vědět/zjistit více a podezření potvrdit či vyvrátit.

Co mě vede k podezření? Jak píše Czeva na WP:Pomoc, nejde o židovském hřbitově v Kyselce nic vygooglit, a jak uvádí na DS článku, ani uvedený externí odkaz ([1]), převzatý z de:, o žádném hřbitově nepíše, natož židovském, i když je EO popsán tak, že má popisovat "židovský život v místě a okolí". Článek uvádí, že "hřbitov byl za místní synagogou", hledal jsem tedy informace o synagoze v Kyselce, opět s nulovým výsledkem. Jediným vodítkem je článek de:Synagoge (Kyselka) s fotkou File:Synagoga Lázně Kyselka.jpg. Očividně jde o budovu čp. 52 (Mapy.cz - Panorama, Google Street View), ta však synagogově moc nevypadá. Podařilo se mi v Památkovém katalogu dohledat evidenční list památky pro sousední objekt ([2], resp. [3]), vilu Vilemínku (čp. 47), který se o oné stavbě, označené za synagogu, v posledním odstavci zmiňuje ("Vlevo od budovy [=Vilemínky - pozn. Harold] je přízemní přístavek (dnes mycí linka lahví) členěný postranní dvojicí pilastrů s toskánskými hlavicemi. Plná atika a v ose segmentem uzavřený nástavec s volutou a plastikou orla. Přízemí s obdélnými okny, nad nimiž jsou dvojice menších, obdélných oken, člení jednak obdélné lesénové rámy, jednak mohutné toskánské pilastry zdobené pásovou rustikou." a "Stavba datovaná na štítu r. 1895" [Restaurovaného orla a vročení je viditelné na odkazovaném Street View - pozn. Harold]). Navíc na mapách (Mapy.cz) žádný hřbitov za synagogou zaznačen není a není ani viditelný na leteckých snímcích. Ani archivní letecké snímky a mapy na https://ags.cuzk.cz/archiv žádnou synagogu či hřbitov neukazují.

Německý článek o synagoze odkazuje na de:Judentum in Kyselka, který je rovněž dost podivný, protože ani o židovském obyvatelstvu Kyselky se mi nepodařilo na webu nic dohledat. Kromě už výše zmíněného odkazu na gymostrov.cz odkazuje také na iDnes, kde o tématu nic není, a na publikaci Dravec Mattoni, kterou refuje údajné sčítání v roce 1928 (celostátní sčítání lidu proběhla v letech 1921 a 1930, viz Sčítání lidu#Sčítání v českých zemích, Československu a Česku). Vydání z roku 2013 není pro mě dostupné, nicméně vydání z roku 1992 je pro přihlášené k dispozici v Národní digitální knihovně ([4]). Vyhledávání v knize ohledně údajného židovského osídlení v Kyselce či počtech obyvatel hlásících se k judaismu žádný výsledek nepřineslo; není se co divit, protože nejde o faktografickou knihu, ale beletristicky zpracovaný život Heinricha Mattoniho. Rovněž informace v článku, že v roce 2010 žilo v Kyselce asi 25 ž/Židů a roku 2012 už pouze 20 ("2010 lebten in Ortsteil Kyselka etwa 25 Juden. 2012 nur noch 20, was etwa 7,65 Prozent der 153 Einwohner umfassenden Ortslage sind"), neobstojí, protože podle výsledků sčítání lidu 2011 se v celé obci Kyselka, které jsou Lázně Kyselka součástí, nikdo k judaismu ani židovské národnosti nepřihlásil (viz ČSÚ). Dle sčítání 2011 také v části obce Kyselka žilo 24 obyvatel, nikoliv 153, v celé obci pak 759 (ČSÚ). Stranou ponechávám informaci, že 20 osob ze 153 není uvedených 7,65 %, ale 13,07 %.

Všechny výše uvedené články na německé wiki (hřbitov, synagoga, židovské osídlení) byly založeny v roce 2014 a mají jednoho společného autora, kterým je od roku 2015 neaktivní de:Spezial:Beiträge/Hruska. Dle některých editovaných témat, uživatelského jména i nahraných fotek (jako commons:Special:Contributions/Hruska~commonswiki) se zdá, že by mohlo jít o Čecha, nicméně na české wiki asi nepůsobil ([5]). Podle jeho knihy zablokování a uživatelské diskusní stránky však šlo o do jisté míry problematického uživatele; podle toho, jak jsem zběžně projel jeho diskusi, tak nějaké vandalismy (?), autorská práva a také problematické zdrojování a chybné informace (de:Benutzer Diskussion:Hruska#Baron of Renfrew, de:Benutzer Diskussion:Hruska#Amtssprache(n) der Jüdischen Autonomen Oblast, příznačný je taky poslední příspěvek na stránce de:Benutzer Diskussion:Hruska#Fälschungen).

Jenom trochu jsem se podíval na výše zmíněný přeložený článek Dům Stalburg (na de: je autorem česká IP 77.104.210.249, která se ale vzhledem k tématům editací dá ztotožnit s Hruskou) a informace o budově (postavena 1870 německým šlechticem, který zde žil, po jeho smrti prodána židovské rodině...) neodpovídá informacím na stránce https://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/kyselka-dum-stallburg (postavena 1893-94 Mattonim, byly v ní byty zaměstnanců...), která jako zdroj uvádí stavebně historický průzkum NPÚ. Externí odkazy v článku historii objektu nezmiňují, nicméně datace 1894 je vidět na zrekonstruované stavbě. Mimochodem, v roce 2017 byla datace 1870 v německém článku vyhodnocena jako chybná a upravena na "po roce 1885" ([6]).

Prosím o názory, komentáře, postřehy, připomínky... V celkovém součtu mi ale nyní příspěvky Hrusky na německé wiki připadají značně nedůvěryhodné. České wiki se snad týkají jen ve třech případech, které byly z de: přeloženy (hřbitov - pravděpodobně na smazání; Stalburg a Mattoniho vila - nutno kompletně zrevidovat obsažené informace dle věrohodných zdrojů, jinak taky smazat), ale asi bychom pak měli dát vědět i na německou wiki. Těm, kdo dočetli až sem, děkuji za pozornost. :-) --Harold (diskuse) 27. 12. 2021, 23:02 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@Harold: Hezká práce, přečetl jsem to jedním dechem je to napínavý až do konce, četl jsem to jako detektivku. Ty by jsi měl být kriminalista. --Podroužek (diskuse) 27. 12. 2021, 23:43 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Kolega Podroužek mi vzal slova z úst. Výborně napsané, četl jsem to "jako detektivku". Fakta máš dobrá, tak hodně štěstí, ať se dopátráte konce. --Felix220 (diskuse) 28. 12. 2021, 00:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Rovněž děkuji za téměř kriminalistickou analýzu. S vysokou pravděpodobností blížící se jistotě pochybuji o tom, že by v Kyselce někdy byla židovská synagoga či židovský hřbitov, navíc že tam byl pohřben rabín Chaim Elazar Spira. Ani u tohoto rabína jsem nenašel žádnou zmínku o tom, že někdy žil v Kyselce, natož aby tam byl pohřben na židovském hřbitově, jak se uvádí v článku Židovský hřbitov v Kyselce. Naopak na en:wiki se pod heslem rabín Chaim Elazar Spira uvádí „Nehřbitovní pohřeb“. K tomu ještě dodám, že na oficiálních stránkách Kyselky není o židovském hřbitovu či synagoze v Kyselce žádná zmínka, místo toho tam je zmínka o Synagoze v Karlových Varech. K domu Stalburg mám stejné informace jaké jsou ve výše uvedeném odkazu na webu Památky a přírodu Karlovarska, tedy že jej nechal vystavět Heinrich Mattoni. Pokud si dobře vzpomínám, tato informace je i v muzeu Heinrich Mattoniho. Doporučuji oba články smazat jako hoaxy.--Lubor Ferenc (diskuse) 28. 12. 2021, 05:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]
PS. Rovněž informace v článku Mattoniho vila jsou chybné, zcela se rozcházejí s informacemi, uvedenými o Vile Mattoni v publikaci „Slavné vily Karlovarského kraje“ na straně str. 54-57 autorů Lubomír Zemen et al. Něco z toho je zde. Starší článek (2013) od karlovarského historika Lubomíra Zemana je zde, novější, s nově zjištěnými informacemi, včetně rozhovoru s ním z roku 2021 je zde. Dávám si socialistický závazek článek z gruntu přepracovat. Jen to trochu potrvá.--Lubor Ferenc (diskuse) 28. 12. 2021, 06:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Smazáno jako hoax, minimálně do prokázání opaku – obsah vkládám níže, nejasnost by mohl vyřešit mail na obecní úřad Kyselky. K možnému řešení na de wiki pinkám -jkb-. U článku Dům Stalburg bych požadoval řádkové reference VZ @Dvořák Karel:, možností je i „faktický“ DOS, s cílem aktivizovat komunitu k ověření faktů v hesle.
Židovský hřbitov v Kyselce

{{celkově zpochybněno}}

Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2022/01
Chybí zde svobodný obrázek

Židovský hřbitov byl v bývalém lázeňském městě Kyselka v Karlovarském kraji. V roce 2014 byl areál bývalého hřbitova oplocen a umístěn pod památkovou ochranu.

Historie

Židovský hřbitov byl založen v lednu 1928 a v okolí jsou náhrobky z 19. a počátku 20. století. Po Mnichovské dohodě a vyhnání většiny zde žijících Židů velkou část hřbitova v roce 1939 zničili příznivci nacistického režimu. Pozůstatky přežily druhou světovou válku. Po osvobození se většina Židů vrátila do Kyselky a podílela se na obnově obce. Poslední náhrobky byly odstraněny sovětskými okupanty. Všechny náhrobky ukazovaly k Jeruzalému.

Popis

Hřbitov byl za místní synagogou a byl obklopen palácovými zahradami vily Mattoni. Nápisy na náhrobcích byly většinou v jidiš, hebrejštině a němčině, ale od konce 19. století i v češtině. V roce 2014 byl areál bývalého hřbitova oplocen a umístěn pod památkovou ochranu. Do budoucna je plánován pamětní kámen a obnova dříve odstraněných hrobů.

Významné osobnosti

Na hřbitově byli pohřbeni příbuzní rabína Chaima Elazara Spiry.

Odkazy
Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jüdischer Friedhof (Kyselka) na německé Wikipedii.

Externí odkazy


Kategorie:Židovské hřbitovy v okrese Karlovy Vary | Stavby v Kyselce



Historie stránky
  • 27. 12. 2021, 21:25 . . Harold (diskuse | příspěvky | zablokovat) 1 838 bajtů ({{celkově zpochybněno}}, budu dále řešit)
  • 27. 12. 2021, 21:25 . . David V. (diskuse | příspěvky | zablokovat) m 1 812 bajtů (překlep)
  • 26. 12. 2021, 18:14 . . Podroužek (diskuse | příspěvky | zablokovat) 1 813 bajtů (+infobox)
  • 26. 12. 2021, 18:11 . . Podroužek (diskuse | příspěvky | zablokovat) 1 790 bajtů (nadpis Reference)
  • 26. 12. 2021, 15:16 . . Railfort (diskuse | příspěvky | zablokovat) 1 793 bajtů (+kat)
  • 26. 12. 2021, 14:45 . . Czeva (diskuse | příspěvky | zablokovat) m 1 762 bajtů (Czeva přesunula stránku Jüdischer Friedhof (Kyselka) na Židovský hřbitov v Kyselce: opomenutý překlad názvu)
  • 26. 12. 2021, 14:45 . . Czeva (diskuse | příspěvky | zablokovat) 1 762 bajtů (úpravy po překladu) značka: editace z Vizuálního editoru
  • 26. 12. 2021, 13:57 . . Czeva (diskuse | příspěvky | zablokovat) 1 855 bajtů (vytvořeno překladem stránky „Jüdischer Friedhof (Kyselka)“) značky: editace z rozšíření Překlad Překlad 2
--Kacir 28. 12. 2021, 06:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]
dík za ping, a jak píšu na mé disk. stránce, až přijdu od doktora, tak se na to mrknu; faktem je, že s koleou na dewiki občas problémy jsou. Prozatím, -jkb- disk 28. 12. 2021, 08:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Díky Harold@ za podrobné pátrání. Ani ohledně zmíněného rabína jsem při nenašla jedinou zmínku o tom, že by v Kyselce nebo poblíž bydlel on či jeho příbuzní... Článek jsem překládala poté, co jsem ho objevila v seznamu před jiným v Jik jikově aktualizaci seznamu článků Wikipedie:Cizojazyčné články o Česku bez českého interwiki (o ŽH v Rokytnici v Orlických horách), který jsem taky překládala těsně předtím a u kterého bylo k dispozici dost důkazů nejen o existenci samotné, ale i informace na aspoň malé rozšíření po překladu. Pak mě právě zarazilo, že o tom dalším přeloženém, v Kyselce, nebylo k nalezení zhola nic ani v našich a jiných seznamech a ani jinde na netu, ani ve starém Hugo Goldovi – ještě jsem si říkala, že je to třeba nějaký hřbitov zaniklý, dnes již vůbec neexistující, tedy nyní už bez uvedení na mapách.cz, ale ani o tom nikde nic. Pak už mi přišlo logické přemýšlet o smazání – no docela kuriozita, navrhnout vlastní rukou vytvořený článek na smazání kvůli 2NNVZ :-D :-D. --Czeva (diskuse) 28. 12. 2021, 10:00 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Czeva. Mrzí mne, že jsem vás přiměl ke zbytečné práci, k níž došlo tak, že i já jsem postupoval více než mechanicky. Ale člověk toto nečeká. => Je to opravdu kuriozita a poučení i pro mne. Mnoho štěstí v dalších, smysluplnějších překladech. --Jik jik (diskuse) 28. 12. 2021, 10:07 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Jik jik: Ale váš vklad byl naopak užitečný (ŽH Rokytnice) – odkaz na kyselský ŽH tam byl už předtím a já se na to chytla přesně tak, jak píšete – že to člověk nečeká ;-) --Czeva (diskuse) 28. 12. 2021, 10:17 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Díky Luborovi za doplňující informace a ostatním za komentáře. Díval jsem se, že zásluhou -jkb- se to na německé wiki taky trochu pohnulo a články o hřbitově a synagoze jsou už nominovány na smazání. --Harold (diskuse) 28. 12. 2021, 11:12 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Info: na dewiki viz de:Wikipedia:Löschkandidaten/28. Dezember 2021#Artikel von Hruska, návrh smazat jak hřbitov tak i synagogu, asi k tomu přijde víc, vz seznam loutek de:Benutzer:Otberg/Hruska. -jkb- disk 28. 12. 2021, 11:37 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Ta IP která na dewiki napsala Dům Stalburg se mimochodem nachází na seznamu loutek kolegy Otberga, viz můj předchozí edit. -jkb- disk 28. 12. 2021, 12:18 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Pro info: díval jsem se teď na německou wiki, kde jsem zjistil, že včera byly po DOSu smazány články o židovském hřbitově, synagoze a židovském osídlení v Kyselce. Nicméně, nějaké relikty falešných informací se na německé wiki můžou ještě vyskytovat v jiných článcích souvisejících s Kyselkou (články o lázních, obci, různých stavbách), takže při případném překladu a přebírání informací je vhodná opatrnost. --Harold (diskuse) 5. 1. 2022, 21:57 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Jak si to čtu, zdá se mi, že je to tak dobrá práce, že by byla škoda to úplně smazat, a spíše by se to hodilo přesunout do Kabinetu kuriozit. Vypadá to však, že Němci žádný Kunstkammer nemají. :-( --Marek Genius (diskuse) 16. 1. 2022, 22:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Oznámení

Má nějaký význam zvláštní stránka Wikipedie:Pod lípou (oznámení)? Když se podíváte vzhůru, tak celá řada různých oznámení je tady. Totiž, na rozdíl od ostatních speciálních "podlípových" stránek, které mají nějaký konkrétní předmět (pravidla, technika...), oznámení jsou jen oznámení. Což by samo sobě nevadilo, ale evidentně to vede k tomu, že dlouhodobě a stabilně jsou všelijaká oznámení umisťována tady. Určitě jde teď všechny oznámení odsud přesunout pod speciální lípu, ale když je to takto nastaveno, tak se stejně zase začnou objevovat tady. Takže bych řekl, že tato zvláštní stránka nemá valný význam a mohla by se sloučit s obecnou Podlípou. A stejně tak Wikipedie:Pod lípou (návrhy), to je prakticky to samé vzhledem k absenci konkrétního předmětu diskuse. --46.135.29.204 11. 1. 2022, 20:48 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Návrhová lípa má celkem jasně vymezený předmět diskuse, nevidím s ním problém. U oznamovací je problém opravdu spíš v tom, že se její používání nedodržuje a je tendence kvůli větší pozornosti cpát kdeco rovnou sem. --Bazi (diskuse) 11. 1. 2022, 22:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Lípa Oznámení má zase výhodu, že obsahuje stručné příspěvky s odkazy na další info, takže si můžete projít všechna oznámení za poslední dobu a nejsou utopená kdesi mezi košatými diskusemi. Je také otázkou, proč @MediaWiki message delivery některá oznámení vkládá sem.
Upravil jsem trošku popisek těchto lip v rámčku Vyberte si lípu…, třeba to trošku pomůže. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 1. 2022, 23:04 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ani návrhová Podlípa nemá konkrétní předmět diskuse, na rozdíl od ostatních, to jen na vysvětlenou. Jinak díky Matěji Orlickému za upřesnění popisku, ale tím ten obecný problém odstraněn není, tudíž různá oznámení a návrhy budou i nadále vkládány také sem (tisíckrát můžete nastavovat něco proti lidské přirozenosti, stále nebudete úspěšní). Nicméně, není-li vůle s tím něco udělat, pak je vše v pořádku. --46.135.1.23 12. 1. 2022, 07:52 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Upravil jsem ještě i úvod, snad je takto OK... --VasekPav (diskuse) 12. 1. 2022, 16:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Bazi Podle Vás zbytečné, co ostatní? Třeba @Matěj Orlický Za mě musím napsat, že jsem si těch dalších lip také dlouho nevšiml... --VasekPav (diskuse) 12. 1. 2022, 18:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jestli ignoranty netrkne široká tabulka s výraznými obrázky a popisky tematických lip, zaručeně to nezachrání nicneříkající závorčička utopená v textu uvítací věty. Toť můj názor. --Bazi (diskuse) 12. 1. 2022, 20:19 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Bazi Pod lípou (Oznámení) – „sdělení nevyžadující diskusi“ neodpovídá skutečnosti, naopak se tam přikazuje uvést odkaz, kde se diskuse o sdělovaném má vést. Taková formulace potenciálně opět snižuje použití stránky, protože kdo si troufne tvrdit, že jím ohlašované je tak „dokonalé a nesporné“, že žádná diskuse nebude potřeba?
Charakteristiku „informace o událostech“ jsem formuloval v souladu s vymezením na dotyčné stránce, klíčové slovo „událost“ – tedy „co se stalo“ nebo co se chystá – je myslím právě to, co tuto lípu typicky odlišuje od těch ostatních (až na Setkání). Mám nápad > Návrhy, nápad jsem už realizoval, „už se to stalo“ > Oznámení. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 1. 2022, 12:50 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To je zas nějaká dezinterpretace. Nic se tam nepřikazuje. Hlavním pokynem je právě to, že se pod touto lípou nemá o oznámeních diskutovat. Je ale možné založit jinde diskusi a tady jen přidat odkaz na ni. Taky vůbec nejde o to, že by oznámení mělo být jaksi "dokonalé a nesporné", jde spíš jen o zamýšlený účel, že pod oznamovací lípou se oznamuje něco, k čemu další informace nebo další diskuse může probíhat jinde.
A právě to, že se jedná o pouhá jednostranná oznámení (nevyžadující nějakou rozpravu, konzultaci), je pro onu lípu určující. Naopak slovíčko "událost" mi přijde zavádějící, jako kdyby se mělo týkat jen nějakých pořádaných akcí (byť tam cítím významový posun oproti "události", ale nemůžu si pomoct, to se mi právě vybaví pod tím slovem). Taky formulace "informace o událostech" mi přijde spíš zavádějící, představil bych si, že tam najdu veškeré informace, ovšem tam jde jen o ona oznámení, avizování něčeho, co se chystá, případně co už se stalo (tím pádem ani nesedí to rozlišení "už se stalo", protože často jde v oznámeních právě o to, že se teprve něco stane). --Bazi (diskuse) 13. 1. 2022, 15:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Takže se shodneme, že to je oznámení toho, co se stalo nebo stane (čili sedí z WP:PLO citované „co se stalo“ mnou doplněné o „nebo co se chystá“). Přikazuje se tam pokaždé uvést odkaz na diskusi, právě proto, aby se předešlo (možné/očekávané) nežádoucí diskusi na lípové stránce. Těžko můžu argumentovat proti vašim pocitům ze slova „událost“, které jako definici účelu používá sama stránka lípy. Událost je nějaký děj ohraničený v čase a to je právě definice toho „stalo se nebo se stane“. Tady nediskutujte není definicí obsahu, to je pokyn k způsobu užívání stránky. Takže bychom např. mohli napsat „nástěnka“ jako charakteristiku stránky a formy příspěvků, ale nikoli slovem „nevyžadující“ omezovat obsah příspěvků. V praxi jde často o sdělení vyžadující diskusi (jinde). --Matěj Orlický (diskuse) 13. 1. 2022, 16:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jsou to prostě různá oznámení nevyžadující další diskusi. Ať už se týkají čehokoli. Uvedení odkazu na stránku, kde je téma podrobněji rozebráno, ať už diskusně, anebo se všemi potřebnými informacemi, je logické a slouží právě k tomu, co je hlavní předností (a definicí) té Lípy - že se tam nediskutuje, ale pouze oznamuje. Jmenuje se oznamovací, nejmenuje se událostní. --Bazi (diskuse) 14. 1. 2022, 15:03 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Upozornění na návrh změny doporučení (dle závazného pravidla), Technické novinky, upozornění na návrhované vylepšení, termín wikiklubu, Newsletter Wikimedia ČR – to jsou všechno „oznámení nevyžadující další diskusi“, která však patří na jiné lípy. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2022, 20:57 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nevím, co je to za výběr čeho, takže k tomu asi nemám co říct. --Bazi (diskuse) 15. 1. 2022, 21:25 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To je výběr příspěvků, které se pravidelně vkládají na jiné lípy. Uplatnění vaší definice by vyžadovalo tyto zvyklosti změnit. Nebo to není definice, ale jen charakteristika bez rozlišovací schopnosti. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 1. 2022, 15:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Těch lip je fakt trochu moc, možná by se dalo aspoň nějak přestrkat pořadí v té volbové liště podle důležitosti, a třeba té oznamovací vůbec lípa neříkat, prostě oznámení (beztak se tam nemá diskutovat). Krb mi přijde nevyužívaný, jedny by mohlo napadnout to zrušit, jiní by mohli říct, že spoustu obsahu z hlavní lípy patří rovnou do krbu... A u některých témat se divím, že skončily tam kde skončily, že by se dalo vybrat z více lip najednou kde to probírat. Víc možností neznamená lepší organizace. Skwiki má dokonce specializovanou gramatickou, to kdybychom hledali možnosti jak naopak vysadit více lip republiky. --Chrz (diskuse) 12. 1. 2022, 23:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
DO oznámení by určitě patřilo minimálně pět sekcí nad touto a dvě pod touto. Z českých přispěvatelů @Klára Joklová (WMCZ):. --JAnD (diskuse) 14. 1. 2022, 14:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Přesunuto. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 14. 1. 2022, 15:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Výzva k podávání připomínek k volbám do správní rady je nyní otevřena

Tuto zprávu můžete najít přeloženou do dalších jazyků na Meta-wiki.

Výzva ke zpětné vazbě: Volby do správní rady jsou nyní otevřeny a budou ukončeny 7. února 2022.

Tým pro strategii a řízení hnutí se v této výzvě ke zpětné vazbě snaží o jiný přístup. Tento přístup zahrnuje zpětnou vazbu od komunity z roku 2021. Místo toho, aby výzva začínala návrhy, je formulována na základě klíčových otázek, formulovaných Správní radou. Ty vzešly ze zpětné vazby k volbám do Správní rady v roce 2021. Záměrem je podnítit o těchto klíčových otázkách společnou konverzaci a na jejich základě společnou tvorbu návrhů.

Připojte se ke konverzaci.

Ať se daří,

Tým Strategie a řízení hnutí

MNadzikiewicz (WMF) (diskuse) 13. 1. 2022, 15:38 (CET)Odpovědět[odpovědět]


Volná místa ve Wikimedia ČR - 2 volné pozice - hledá se hlavní lektor/ka a také koordinátor/ka vzdělávacích programů

Jsi/jste milý/milá, pracovitý/á, organizačně schopný/á a zajímá Tě/Vás učení? Tak je možné, že Wikimedia ČR hledá právě Tebe/Vás na pozici koordinátora vzdělávacích programů - (na neziskovku vzhledem k pozici s nadstandardní odměnou 250Kč/hod a pozor - uzávěrka již 17.1.2022) nebo na místo hlavního lektora. Ideální lektor by měl mít i nadšení do učení a trpělivost. Více informací o obou pozicích je zde na jobsu.A jestli Tě/Vás některá pozice zaujala, prosím nezapomeň/te zaslat obojí žádané - životopis i motivační dopis - u jedné z minulých vypsaných pozic údajně více než 25 účastníků výběrového řízení nezaslalo požadované podklady, a tak nebylo ani pozváno na pohovor. Pokud víte o někom, koho by tyto práce na zkrácený úvazek mohly zajímat, a chtěl by ve "Wiki" pracovat, s chutí (a rychle) sdílejte a rozesílejte dál.:-) Dovoluji si dát oznámení i sem, kde se o tom dozví nejvíce nadšených wikipedistů. KKDAII (diskuse) 15. 1. 2022, 19:35 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Zakládání článků nováčky

S kolegou Jirkou Dl jsme diskutovali a shodli jsme se, že bychom měli na Wikipedii udělat nějakou prevenci před zakládáním nových článků novými wikipedisty. Vypadá to typicky tak, že se někdo zaregistruje na Wikipedii s tím, že se stane editorem, a začne vytvořením článku o svém oblíbeném youtuberovi s 5 000 odběrateli / o své oblíbené regionální kapele, neboť tento článek dosud na Wikipedii „chybí“. Během pár hodin je do článku vložena šablona Šablona:Významnost, wikipedista dostane na svou diskusní stránku upozornění, a buď se urazí rovnou a ani neodpoví, nebo odepíše něco nepěkného, případně se pokusí článek ještě upravit, ale významnost prostě doložit nedokáže. Po dvou týdnech je článek odstraněn a nový wikipedista již nic dalšího nenapíše. Zbytečná práce pro něj, ztráta času pro další wikipedisty (kteří do článku vkládají šablony atd.), ztráta potenciálního nového kolegy. Vzhledem k tomu, že podobných případů se tu stává hodně, stane se, že klidně dva tři za den, domnívám se, že by se s tím mělo něco dělat.

Pro psaní článků je třeba, aby uživatel vládl dobrým slohem, dovedl pracovat se zdroji, chápal, jak vypadají texty psané encyklopedickým stylem (konkrétně na Wikipedii, neboť každá encyklopedie má trochu jiný styl), dokázal články vytvářet technicky (rozhraní Wikipedie) a ještě aby dobře rozuměl základním pravidlům Wikipedie (jako je NPOV a encyklopedická významnost). Prostě je toho hned na začátek hodně. Pro nováčky je tedy lepší, pokud místo zakládání nových článků budou nějakou dobu jen editovat ty stávající. Pokud například v jiném článku vytvoří celou novou kapitolu, neměl by to být až zas takový problém, přece jen na tvorbu kapitol jsou kladeny nižší nároky než na tvorbu článků jako celku.

Nechtěl bych nováčkům možnost zakládat články přímo zakázat. Nově registrovaný uživatel může být například někdo, kdo už půl roku editoval pod IP adresou, a je to tedy již zkušený editor. Rovněž v případě, že je nováček veden někým zkušenějším (založení článku jako forma seminární práce) by v tom neměl být problém, také přeložit článek z jinojazyčné Wikipedie práci usnadní. Navrhoval bych však přidat nějaké upozornění, pokud se nový uživatel (podle doby od registrace nebo podle počtu editací) rozhodne založit novou stránku v hlavním jmenném prostoru, něco jako: Jste si jisti, že chcete založit tento článek? Pravděpodobně ještě nemáte dostatek zkušeností. Riskujete, že bude Váš článek nenávratně smazán. Zvažte, jestli není lepší nejprve udělat pár menších editací. Dále navrhuji z uvítacích šablon a dalších podobných míst (nápověda pro nováčky) odebrat odkaz na nápovědu k zakládání článků a naopak přidat nějakou větičku o tom, ať se nesnaží články zakládat hned ze začátku.

Kromě toho mám ještě další věc k projednání, která s tímto ale souvisí: Šablony varující před urgentním smazáním jsou psány dosti nepřívětivě, což především nováčky může od editování odradit. Mnozí wikipedisté jim navíc na diskusní stránku vloží jen tuto „urgentní“ šablonu, a nepřidají již ani uvítací šablonu. Domnívám se, že s tímto by se taky mělo něco udělat. Napadá mě tvorba vlastních uvítacích šablon ve stylu Šablona:Copyvio nováček a nováčkům důsledně vkládat takovouto uvítací šablonu namísto „Dobrý den, děkuji Vám za informace v článku … Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavky…“

Zajímalo by mě, zda jste pro, případně, co si o tom myslíte. A jaké k tomu máte připomínky, případně přidejte vlastní návrhy, jak by to šlo udělat lépe. --Marek Genius (diskuse) 16. 1. 2022, 14:50 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Myslím si, že jakékoliv omezování půjde proti duchu Wikipedie. Možnost editovat Wikipedii by měl mít opravdu každý. Však oni se uživatelé vytřídí sami. Když někdo nezvládá pravidla pravopisu, která se učí už na prvním stupni základní školy, a nehodlá se je ani doučit, tak z něj dobrý editor nebude, i kdyby trakaře padaly. Naproti tomu většina z nás déle aktivních začínala nevalně, ale nějak jsme se chtěli vyvíjet a práci jsme zlepšovali. Tohle nelze omezovat paušálně. Sledujme nové uživatele a ty, jejichž tvorba za něco stojí, podporujme, vítejme a moučník jim nabízejme :) --Gumideck (diskuse) 16. 1. 2022, 15:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Asi jsme se nepochopili. Právě že já bych nechtěl je v zakládání článků přímo omezovat (ať už technicky, nebo pravidly), jen je od toho odrazovat. Aby si to nechali až na pozdější dobu. --Marek Genius (diskuse) 16. 1. 2022, 15:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ale pochopili :) Někdo napíše hned na první pokus velmi pěkný článek, někdo až na třetí či desátý pokus, někdo by se psaní encyklopedie měl vyhnout velkým obloukem. Tahle paušalizace není dobrý nápad; předpokládali bychom tak, že každý nově příchozí je neschopný. Jenže současně to máme nastaveno tak, že každý nově příchozí je schopný, dokud mu nedokážeme opak. A ty neschopné musíme individuálně usměrnit nebo se s nimi rozloučit. Podívej se do historie na můj první výtvor, to byl děs a hrůza. Moje motivace byla nacpat na Wikipedii mikulášovické kapličky a až později mě napadlo fušovat i do dalších témat. S upozorněním výše bych si to zcela nepochybně rozmyslel a mnozí lidé na Wikipedii by plakali jen proto, že se se mnou nikdy nepotkali :D --Gumideck (diskuse) 16. 1. 2022, 15:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Obávám se, že upozornění navíc ničemu nepomůže. Kdo bude chtít založit článek nevalné úrovně, ten ho založí i přes nějaké upozornění. A co se týče toho, že těmi "nepřívětivými" šablonami někoho odradíme? Podle mě nevadí, kdo chce kvalitně editovat wikipedii, ten si cestu najde.
Spíš než šablony, ho odradí první diskuze o nějakém problému (typicky třeba přechylování, Česko, cizojazyčné, či české názvy). Neb tyto diskuze nebývají zrovna přívětivé... --VasekPav (diskuse) 16. 1. 2022, 15:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ahoj, s tímhle fenoménem jsem se samozřejmě také setkal, dokonce i jeden člověk, kterého znám osobně se o něco takového pokoušel. Chci se ale jen zeptat: Opravdu chceme sebrat každému nováčkovi možnost napsat si svůj vlastní článek jen proto, že jisté množství lidí toho zneužívá? Opravdu jim chceme dát takovou moc? Já si naopak myslím, že pokud chceme, aby Wikipedie získávala nové editory (my co tu jsme dnes tu nebudeme navždy že...) tak bychom neměli kazit radost těm druhým. Jako vhodné řešení problému mi příjde vytvořit blacklist názvů nových článků, který by zahrnoval ty youtubery. Tím by se vyřešil problém a zároveň tak, aby nedošlo ke škodě. Dík! Aktron (|) 16. 1. 2022, 16:16 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To si asi trochu nerozumíme, já nejsem proti omezování editací u nováčků. Argumenty už z minulé podobné diskuze, které shrnul níže kolega Chrz, mě přesvědčily.
Akorát jsem proti upozornění. --VasekPav (diskuse) 16. 1. 2022, 18:38 (CET)Odpovědět[odpovědět]
O podobném tématu jsme se bavili na Diskuse_s_wikipedistou:Martin_Urbanec#Editace_jen_od_registrovaných_uživatelů. Nejdřív tam šlo i o jakékoliv editace anonymů, ale kolem a kolem z toho asi vyplynulo, že jakékoliv změny nebudou mít nějaký zázračný účinek. Popsaný problém zvládají správcovštější wikipedisté odhalit a nekvalitní editace smazat, nové články označit k urgentní opravě a podobně. A volnost je větší přínos než přímo zákaz zakládání článků nováčky. Sice je pak zprudíme DoSem, ale v podmínkách užití (které si mají přece přečíst, žeano,) snad nějak zdvořile upozorněni jsou, že zakládat hned články není dobrý start. Co víc? Nějakou upozorňující ceduli a dnojnásobné potvrzení odeslání obsahu pro wikipedisty s méně než 10 založenými články? --Chrz (diskuse) 16. 1. 2022, 17:07 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Otevřenost bych takto neomezoval, to by navíc byla ukázka, že nestíháme. To je mnohdy pravda, ale zakazovat kvůli tomu zakládat hesla by mě nenapadlo... Spíš si doporučuji zažádat o WP:PAR a pak šum do práce: Speciální:Nové stránky + Wikipedie:Nástěnka patroly/Neodžlucené. Jestli se máme vyhnout zakládáním promo a nevýznamných hesel, tak ať na nováčky vyskočí nějaký banner, co dělat a čemu se vyhnout. OJJ, Diskuse 16. 1. 2022, 18:18 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Osobně jsem proti zapínání takového upozornění. Domnívám se totiž, že na obsah Wikipedie v tom lepším případě nebude mít efekt žádný, v tom horším pak bude efekt negativní. Dovolím si pro demonstraci rozdělit nové uživatele zakládající články o někom, koho znají (ať už osobně, nebo třeba přes internet) na dvě skupiny:
  1. „Uživatelé bez sebereflexe“
  2. „Uživatelé se sebereflexí“
První skupina uživatelů bude upozornění pravděpodobně ignorovat (byť by bylo sebevětší). Tam tedy upozornění žádnou změnu nezpůsobí.
Ta druhá skupina upozornění ignorovat nebude, a s největší pravděpodobností článek nezaloží. Teď je otázkou, jaký to bude mít na Wikipedii efekt. Osobně se domnívám, že uživatelé, kteří do Wikipedie vkládají článek s nulovou šancí přežít (třeba o svém spolužákovi, kde je absence EV více než evidentní) patří až na výjimky do skupiny „uživatelů bez sebereflexe“. Uživatelé vkládající článek s šancí přežít pak dle mého spadají spíše do skupiny „uživatelů se sebereflexí“ a článek nezaloží.
Jaký si z této myšlenky odnáším závěr? Zavedení takového upozornění odradí ty uživatele, jejihž články by na Wikipedii určitou šanci měly. Naopak na uživatele, kteří jsou v návrhu zmíněni, nebude mít navrhovaná změna vůbec žádný vliv. To znamená, že Wikipedie bude mít zhruba stejné množství „článků bez šance“ jako předtím, a přijde o nějaké, které by přežít mohly. Nemyslím si, že tohle je to, co chceme.
Dovolím si ještě odkázat na shrnutí předešlých výzkumů týkajících se anonymních editací. Zejména sekce, kde se píše o tom, že při pokusném zavedení upozornění na možnost registrace předtím, než nepřihlášený uživatel mohl editaci uložit klesla produktivita nepřihlášených uživatelů asi o čtvrtinu (viz meta:Research:Asking_anonymous_editors_to_register pro podrobnosti). --Martin Urbanec (diskuse) 16. 1. 2022, 18:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Podepisuji :-). --VasekPav (diskuse) 16. 1. 2022, 18:35 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Upřímně, takový přístup, kdy se hlásí, že všechno je momentálně nejlepší jak může být a jakákoliv změna by dozajista byla k horšímu, mě docela irituje. Teď se chtěl řešit aktuální případ, kdy nováčka necháme zakládat články, ale hnedle mu je přes propíraný DoS vymažeme a ještě si v ní o sobě dočte nepěkné věci (nálepky). Takže odradit od založení versus nechat založit a pak s velkou pompou mazat. Kdy dušičku potenciálního nováčka nejvíc zraníme? --Chrz (diskuse) 16. 1. 2022, 18:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Chrz Neříkám jakákoli změna. Říkám, že upozornění je změna k horšímu :). Myslím, že jsem spolupracoval na poměrně velkém množství změn, které změnily prostředí nováčků k lepšímu (viz shrnutí na WP:NEE; příp. otázky ohledně projektu samozřejmě uvítám a rád zodpovím). --Martin Urbanec (diskuse) 16. 1. 2022, 20:09 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Číst dlouhá pravidla a pojednání - nuda. Video, návody, dobrý, ale chybí mi na tom taková přitažlivost, možná by to chtělo i nějaký audiokomentář, nějak vesele zpracovat, nejen "hele, tímhle způsobem si založíte účet", ale i co wikipedie je, co není, co je dobrý nápad editovat po založení... A kdo by to měl dělat? A co z toho? Nevím :) --Chrz (diskuse) 16. 1. 2022, 21:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Poznámka k videím: Možné nepochybně jsou (byť se prakticky nedají škálovat na všechny jazyk. verze Wikipedie, kterých je zhruba 300). Krátce jsem na toto téma před pár lety debatoval s @KPX8, který s touto myšlenkou příliš nesouhlasil, a preferoval by jednu jasně stravitelnou příručku.
Takovou příručku může tvořit Příručka pro začátečníky. Ačkoliv nejde o úplný referenční manuál (a neklade si za cíl jím být), možná její zviditelnění by byl dobrý krok vůči uživatelům. Třeba v přepracované šabloně vítejte? --Martin Urbanec (diskuse) 16. 1. 2022, 21:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ta příručka by určitě měla být v přepracované šabloně "vítejte" - i když ten začátečník už část kroků, které jsou v příručce, musel nějak zvládnout. Nestálo by ale mít ještě něco podobného na založení nového článku - s krátkým vysvětlením (a příklady - tudy ne) nejčastějších chyb nováčků?
A druhá věc, ale je to hodně o tom, zda by se tomu někdo věnoval, mít něco, jako poradnu - kam by nováček napsal buď abstrakt článku, nebo by si nechal posoudit základ článku, který by psal na pískoviště. A vůbec radit nováčkům psát na začátek článek na pískoviště. --Jirka Dl (diskuse) 16. 1. 2022, 22:04 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Díky kolegovi @Marek Genius za rozvíření této diskuse. Jasně, že s nováčky jsou problémy a mám pocit, že to řeší různé národní verze wikipedie různě. Rozhodně tato problematika by měla být i probírána na různých kurzech a editatonech pro nováčky. Nešlo by náhodou mít nějakou takovou stránku pro nováčky, kde by byly výrazně jednodušeji a srozumitelněji (ne tedy odkazem na různá pravidla, která jsou pro nováčky příliš komplikovaná), včetně konkrétních příkladů – skoro bych řekl formou komiksu – popsány základní chyby při zakládání článků nováčky? A nabídnuto, aby si, pokud si nejsou jistí - vytvořili první článek/články na pískovišti a byla jim nabídnuta konkrétní možnost posouzení zkušenými Wikipedisty? A nebo i vysloveně "poradna", kam by nový kolega poslal "abstrakt" nového článku a zkušení uživatelé by mu poradili?
Na svých začátcích jsem se, jako totální wiki samouk, setkal s poněkud nepřívětivými šablonami, ale na druhou stranu musím říct, že se problémy rychle podařilo vyjasnit a do dneška nemám jediný smazaný článek (tedy nepočítaje to, kde jsem sám požádal o smazání z důvodů přejmenování apod.). --Jirka Dl (diskuse) 16. 1. 2022, 19:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nějaké návrhy už tu byly, ale nic z toho nebylo. Neb asi není nikdo, kdo by se toho ujmul (trošku více v hloubi následující diskuze):
Prověřování článků a obecně o aktivitě komunity --VasekPav (diskuse) 16. 1. 2022, 19:38 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ano, komiks nebo infografika jsou skvělým nápadem. Jistě není třeba, aby začátečník znal všechna pravidla, ale kdyby někdo udělal obrázkový přehled těch nejdůležitějších (např. pěti pilířů), bylo by to skvělé. Rovněž příručka „Jak psát Wikipedii“ je fajn, bojím se ale, jestli není moc dlouhá. Lepší by možná bylo rozsekat ji po jednotlivých stránkách a ke každému problému vložit jen tu jednu stránku (doplněnou obrázky). Např. nahrání obrázku nebo Sledované stránky není to, co by každý nový wikipedista v první chvíli potřeboval – lepší je dávkovat mu informace postupně, abychom ho neotrávili. --Marek Genius (diskuse) 16. 1. 2022, 22:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Doplnění: I návrh na poradnu zní fajn. --Marek Genius (diskuse) 16. 1. 2022, 22:38 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Existuje Wikipedie:Průvodce, Wikipedie:Wikiporadna, kvůli okolnostem nefunkční Wikipedie:Klub.
Co se týče šablony vítejte, s tou je ta potíž, že nováčkovi přistane v diskusi až ve chvíli, kdy něco provede (dobře i špatně). Možná kdyby mu tam přistála dřív než něco provede špatně, třeba by to provedl dobře (nebo neprovedl vůbec, bavíme-li se o propagačních článcích apod.). Jenže jak to zjistit dopředu? (Problém slepice a vejce) --Matěj Suchánek (diskuse) 17. 1. 2022, 11:12 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Extratonážní příklad lze vidět na enwiki. My můžeme začít nerevoluční úpravou upozornění při zakládání článku, viz Diskuse k MediaWiki:Newarticletext#Návrh k diskusi. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 1. 2022, 19:40 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dobrý den, je to zajímavý námět k diskusi a děkuji za něj. Osobně myslím, že by přínos takového upozornění byl nevelký. Pokud někdo vyvine aktivitu za účelem založení článku o encyklopedicky nevýznamném tématu, pak ho to patrně nezastaví, u vandalů je pak jednoznačným cílem zveřejnění. V určitém malém procentu to užitečné být může, ale neměl bych na to nějaká očekávání a úsporu pracovních kapacit kontrolujících editorů bych viděl jako nepravděpodobnou.
Z toho, co jsem pročetl, se mi zdá jako dobrý nápad kolegy Martina Urbance odkazovat v uvítací šabloně na Příručku pro začátečníky. Pro ty, kteří chtějí editovat seriózně, to může být dobré. --Krabiczka (diskuse) 16. 1. 2022, 22:25 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Obraťte se na tým Community Tech

Community Wishlist Survey Lamp.svg

Dobrý den

My, tým pracující na Průzkumu přání komunity, bychom vás rádi pozvali na online setkání. Uskuteční se 19. ledna (středa) ve 19:00 Europe/Prague na Zoomu a bude trvat hodinu. Připojte se kliknutím sem. Na tento externí systém se nevztahují Zásady ochrany osobních údajů WMF.

Agenda

  • Přineste koncepty svých návrhů a promluvte si s členem týmu Community Tech o svých dotazech, jak návrh vylepšit.

Formát

Setkání nebude nahráváno ani streamováno. Zápisky (bez uvedení autora) budou pořízeny a zveřejněny na Meta-Wiki.

Můžeme vám odpovědět na otázky položené v angličtině, francouzštině, polštině, španělštině a němčině. Pokud chcete položit otázky předem, přidejte je na diskusní stránku ankety Seznam přání komunity nebo pošlete na sgrabarczuk@wikimedia.org.

Tuto schůzku bude pořádat Natalia Rodriguez (vedoucí týmu Community Tech).

Odkaz na pozvánku

Těšíme se, že se uvidíme! SGrabarczuk (WMF) (talk) 18. 1. 2022, 02:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Automaticky vkládaná šablona {{Nedostupný zdroj}}

V poslední době se množí případy, kdy robot automaticky vkládá tuto šablonu, která tvrdí, že „u takto označených tvrzení je buďto nutno opravit/aktualizovat URL link uvedený v referenci, nebo tvrzení doložit jiným, dostupným zdrojem“, a kategorizuje celý článek do údržbové kategorie. Týká se to nejen odkazů neexistujících nebo chybně zapsaných, ale i odkazů na články se zpoplatněným přístupem (což je případ vysoce solidních a snad nejvěrohodnějších referencí na informace publikované v recenzovaných odborných periodikách). To se snad v rámci údržby mají tyto solidní reference nahrazovat odkazy na nevěrohodné, zkreslené či úplně chybné výtvory amatérských novinářů, kteří o dané věci něco napíšou, aniž by problematice trochu rozuměli?

Mimochodem, je to tak i u referencí, u kterých je v poznámce vyznačeno, že reference se týká volně dostupného abstraktu článku, který obsahuje refovanou informaci a na který vede uvedené url. (Dokonce jsem zachytil případ, že byl uveden i url2 na volně dostupnou verzi celého článku, a přesto byla celá reference onálepkovaná kvůli primárnímu url jako [nedostupný zdroj].)

Nešlo by nějak zařídit, aby robot rozlišoval dostupné, ale zpoplatněné zdroje a buďto je přecházel, nebo jim dával jinou nálepku (např. [zpoplatněný zdroj]) a nekategorizoval je jako vyžadující údržbu? Petr Karel (diskuse) 19. 1. 2022, 12:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Můžete uvést pár konkrétních případů, které máte na srdci? Paywallované články takhle označovány obvykle nejsou. Zdraví, —Mykhal (diskuse) 19. 1. 2022, 12:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak jsem "vychladl" a prověřil 2 nedávné robotí editace, které mě popíchly ([7][8]), a musím se robotu částečně omluvit - vždy bylo v referenci aspoň jedno url chybné zásluhou přesunů u vydavatele (již jsem opravil), nicméně vždy byla daná reference aspoň jako abstrakt dostupná přes DOI, případně PMID. Ale uznávám, že kategorizace do údržbové kategorie má své opodstatnění, a nálepku nedostupný zdroj nebudu brát jako vyjádření neexistence dostupného zdroje, ale pouze nedostupnosti textu zdroje přes jednu z uvedených cest. Se zpoplatněním zdroje to opravdu asi nesouviselo.
Nepodařilo se mi dohledat příklad, ale tak tomu určitě bylo i v případě, kdy bylo uvedeno více url, ale chybné bylo jen jedno z nich; sám totiž zpravidla do refu uvádím, pokud to lze, jako nezávislé doplňkové url2 a url3 i cestu přes PMC nebo ResearchGate, případně na preprint v BioRχiv - když citační šablony nemají pro tyto možnosti samostatné položky (jen Arχiv), či cestu na osobní archiv autora nebo archiv jeho vědeckého pracoviště, kde je plná verze také dostupná.
Díky Mykhalovi za reakci a omluvám se mu za zdržování. Petr Karel (diskuse) 19. 1. 2022, 18:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Tak, teraz ten bot uz dáva uspokojivo, viď. napr. túto zmenu. ✍️ Dušan Kreheľ (diskuse) 20. 1. 2022, 19:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Volby do arbitrážního výboru

Připomínám, že je ještě den a půl možnost přihlásit svou kandidaturu do voleb do arbitrážního výboru. Osobně bych tam rád viděl dostatek kandidátů, protože si myslím, že existence vlastního arbitrážního výboru naší wikipedii prospívá. A ovšemže prospívá více, když je v něm dostatek lidí, aby rozhodnutí reprezentovala více pohledů na věc. --Tchoř (diskuse) 21. 1. 2022, 07:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Volby do 5. února

Dovoluji si všechny upozornit, že volby do Arbitrážního výboru již probíhají a je možné hlasovat nejpozději do 5. února 2022, 18:30 středoevropského časového pásma. Hlasuje se o dvou kandidátech do tohoto důležitého výboru. Krabiczka (diskuse) 25. 1. 2022, 21:02 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Movement Strategy and Governance News – Issue 5

Movement Strategy and Governance News
Issue 5, January 2022Read the full newsletter


Welcome to the fifth issue of Movement Strategy and Governance News (formerly known as Universal Code of Conduct News)! This revamped newsletter distributes relevant news and events about the Movement Charter, Universal Code of Conduct, Movement Strategy Implementation grants, Board elections and other relevant MSG topics.

This Newsletter will be distributed quarterly, while more frequent Updates will also be delivered weekly or bi-weekly to subscribers. Please remember to subscribe here if you would like to receive these updates.

  • Call for Feedback about the Board elections - We invite you to give your feedback on the upcoming WMF Board of Trustees election. This call for feedback went live on 10th January 2022 and will be concluded on 16th February 2022. (continue reading)
  • Universal Code of Conduct Ratification - In 2021, the WMF asked communities about how to enforce the Universal Code of Conduct policy text. The revised draft of the enforcement guidelines should be ready for community vote in March. (continue reading)
  • Movement Strategy Implementation Grants - As we continue to review several interesting proposals, we encourage and welcome more proposals and ideas that target a specific initiative from the Movement Strategy recommendations. (continue reading)
  • The New Direction for the Newsletter - As the UCoC Newsletter transitions into MSG Newsletter, join the facilitation team in envisioning and deciding on the new directions for this newsletter. (continue reading)
  • Diff Blogs - Check out the most recent publications about MSG on Wikimedia Diff. (continue reading)

Xeno (WMF) 29. 1. 2022, 04:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Updates on the Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines Review

You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.

Hello everyone,

The Wikimedia Foundation Board of Trustees released a statement on the ratification process for the Universal Code of Conduct (UCoC) Enforcement Guidelines.

The Universal Code of Conduct (UCoC) provides a baseline of acceptable behavior for the entire movement. The UCoC and the Enforcement Guidelines were written by volunteer-staff drafting committees following community consultations.

The revised guidelines were published 24 January 2022 as a proposed way to apply the policy across the movement. There is a list of changes made to the guidelines after the enforcement draft guidelines review. Comments about the guidelines can be shared on the Enforcement Guidelines talk page on Meta-wiki.

To help to understand the guidelines and process, the Movement Strategy and Governance (MSG) team will be hosting Conversation Hours on 4 February 2022 at 15:00 UTC, 25 February 2022 at 12:00 UTC, and 4 March 2022 at 15:00 UTC. Join the conversation hours to speak with the UCoC project team and drafting committee members about the updated guidelines and voting process.

The timeline is available on Meta-wiki. The voting period is March 7 to 21. All eligible voters will have an opportunity to support or oppose the adoption of the Enforcement guidelines, and share why. See the voting information page for more details.

Many participants from across the movement have provided valuable input in these ongoing conversations. The UCoC and MSG teams want to thank the Drafting Committee and the community members for their contributions to this process.

Sincerely,

Movement Strategy and Governance
Wikimedia Foundation

Xeno (WMF) 4. 2. 2022, 04:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Boule na stromě

Přesunuto na WP:POMOC#Boule na stromě. — Draceane diskusepříspěvky 7. 2. 2022, 20:52 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Wikipedie:Významnost (místa)

Dovoluji si komunitě navrhnout nové doporučení, které se týká významnosti míst. Více naleznete zde: Wikipedie:Významnost (místa). --Martin Tauchman (diskuse) 10. 2. 2022, 13:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Přidělování práv arbitr

Dobré odpoledne všem, včera jsem zjistil, že je technicky možné, aby arbitři disponovali právem přidělovat/odebírat uživatelské právo „člen arbitrážního výboru“. Pro případné nasazení této možnosti bych rád znal názor komunity. Aktivace této možnosti by měla za následek, že arbitr uzavírající hlasování by mohl udělat všechny nezbytné kroky, které vyžadují zvláštní práva (tzn. přidělení práv, přidání do mailing listu a udělení přístupu do interní wiki). Toto právo by samozřejmě zůstalo i byrokratům, protože v určitých případech mohou být zodpovědní za volby do ArbComu. Díky za reakce. Mějte se fajn. --F.ponizil (diskuse) 14. 2. 2022, 17:24 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Za mne proč ne, když už jsme si arbitry zvolili, tak jim můžeme i věřit, ale...je pro to nějaký specifický důvod? Třeba nedostupnost byrokratů? Právě teď totiž AV nemá zrovna auru neomylných moudrých stařešinů kmene, kvůli těm loňským interním rozmíškám, nečinnosti a závěrečnému zlatému hřebu v podobě nečekané sublimace jednoho z arbitrů. Řekl bych, že byrokrati jsou v tuto chvíli důvěryhodnější institucí. --KPX8 (diskuse) 15. 2. 2022, 00:40 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Chápu-li to dobře, nyní je potřeba nejprve přidělit (byrokratem) práva arbitra a teprve poté může někdo ze stávajících členů arbcomu přidělit ostatní (wiki, maillist) nebo jsou tyto kroky na sobě nezávislé?
Napadá mne analogie se jmenováním ústavních soudců - prezident jmenuje, ale klíče od budovy, kostlivce ve skříni a štos spisů předává jiný soudce.
Nejsem v zásadě proti, ale nevidím nutnost, naopak je zde symbolická kontrola odjinud. --JAnD (diskuse) 15. 2. 2022, 08:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dobré ráno, všechny kroky jsou na sobě nezávislé. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 15. 2. 2022, 08:44 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ano, s poslední větou souhlas, nevidím nutnost, aspoň je tu symbolická kontrola. Ale jsem "jen" řadový wikipedista. --VasekPav (diskuse) 15. 2. 2022, 08:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ona ta kontrola je právě jen symbolická, bez reálného efektu. Těžiště práce arbitra spočívá v účasti na interní diskusi výboru a jejich závěrečné veřejné odhlasování. K těmto úkonům jsou daleko podstatnější přístupy, které po volbách udělují arbitři sami (zejména přístup k mailinglistu, kde ona diskuse probíhá). Příznak na Wikipedii je zapotřebí výhradně k bližšímu seznámení se s případem, a to ještě jen v případě, kdy jsou potřeba smazané editace.
Kdyby hypoteticky byrokraté s výsledkem voleb vyhodnoceným arbitry nesouhlasili, mohli by za současného stavu věcí nepřidělit právo prohlížet smazané editace, ale v hlasování, přístupu k materiálům starých kauz či vnitřní diskusi AV by zabránit nemohli. Větší pojistkou by byli správci sami – ti jsou totiž pověřeni vykonáváním rozhodnutí AV. Za situace, kdy by výsledek voleb byl sporný, by bylo pravděpodobně moudré do vyjasnění složení nového AV jeho rozhodnutí nevykonávat (alespoň ta nová). --Martin Urbanec (diskuse) 15. 2. 2022, 09:03 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Na úvod bych rád poděkoval kolegovi @F.ponizilovi za nastartování diskuse na toto téma. Domnívám se, že je lepší, aby práva na Wikipedii přidělil ten, kdo odpovídá zároveň za volby jako celek. Jelikož volby do AV zpravidla vyhodnocuje některý z arbitrů, je za současné praxe dle mého lepší, pokud bude arbitr přidělovat i příznak na Wikipedii.
Rozumím ale i komentářům poukazujícím na klesající důvěru v AV (@KPX8) i komentářům vyzdvihujícím důležitost kontroly z vnějšku AV (@JAn Dudík, @VasekPav). Jak jsem vysvětlil ve svém předcházejícím příspěvku, tato kontrola je za současného stavu věcí jen symbolická. Dovedu si ale představit její podstatné navýšení.
V tuto chvíli bod 3.20 pravidel arbitráže svěřuje vyhodnocení voleb do rukou „odstupujícím arbitrům a v případě jejich absence byrokratům“. Alternativou k F.ponizilovu návrhu by bylo vyhodnocení voleb vždy svěřit do rukou byrokratům, bez ohledu na to, zda jsou nějací odstupující arbitři, či nikoli. Tím by se dle mého zvýšila kontrola voleb do AV, a zároveň by rovněž došlo ke sjednocení osoby odpovídající za průběh voleb s osobou, která přidělí příznak na Wikipedii.
Svěření vyhodnocování voleb do AV výhradně byrokratům by také vyjasnilo dlouhodobě nejasný 3.20 z pravidel arbitráže (v minulosti diskutováno např. na Diskuse_k_Wikipedii:Pravidla_arbitráže#Bod_20). Změna by také odstranila poněkud nesystémovou výjimku z obecného způsobu vyhodnocování personálních hlasování, kdy většinu personálních hlasování uzavírají byrokraté (ŽOPS, ŽOPB i žádosti o práva revizora), a jedinou výjimku tvoří právě volba arbitrů. --Martin Urbanec (diskuse) 15. 2. 2022, 09:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dobré odpoledne, tak v tomto případě ať se upraví pravidla já s tím nemám problém... Vím, že moje uzavření voleb bylo v souladu se zvykovým právem, ale v rozporu se závazným pravidlem. Buď kodifikujme tento obyčej, kdy volby uzavírá některý z nekandidujících arbitrů nebo upravme závazné pravidlo a nechme to na byrokratech.
Další nesystémovou výjimkou, na kterou mě upozornil jeden kolega je přidělování práv patroláře a revertéra... Když už budeme do toho zasahovat, tak bych to sjednotil tak, aby všechny personální hlasování vyhodnocovali byrokrati. Aktuálně máme čtyři a těch hlasování zase nebývá tolik. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 15. 2. 2022, 16:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Come to a Panel Q&A to discuss the ratification vote of Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines

Hi all

The Wikimedia Foundation Trust and Safety Policy team is extending a special invitation to the Česká Wikipedie Community to attend a panel discussion with community members on the Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines  and the upcoming Ratification Vote on February 18, 2022 at 15: 00 UTC

This event is particularly targeted at small/medium-sized communities like yours whose representation in the upcoming vote is very necessary to get your views and interests represented in the vote. This event will give you the necessary information you need to get you empowered and ready to vote, so please attend and spread the word.  

You can sign up here or reach out to email ucocproject@wikimedia.org if you would like to attend. SPoore (WMF) (diskuse) 15. 2. 2022, 00:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Přeložil jsem stránku do češtiny. K zapsání se bude asi nutné použít anglickou verzi stránky, česká verze je však vhodná k získání informací. Upravil jsem čas tak, aby odpovídal času v našem časovém pásmu (SEČ/CET), což je přesně o jednu hodinu více. --Polda18 (diskusepříspěvky) 15. 2. 2022, 08:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Kategorie Mírové smlouvy

Myslím si, že není moc šťastný název kategorií Kategorie:Mírové smlouvy po první světové válce a Kategorie:Mírové smlouvy po druhé světové válce, protože v širším pojetí je druhá kategorie podmnožinou první. Navrhuji název "Mírové smlouvy první světové války" a "‎Mírové smlouvy druhé světové války".--Otaznick (diskuse) 24. 1. 2022, 15:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Myslím, že navrhovaný název je horší než stávající, který je dostatečně srozumitelný a jednoznačný. --Jann (diskuse) 30. 1. 2022, 21:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Právě, že srozumitelnost se ztrácí tím označením "po". V ostatních jazycích to je myslím vhodněji volené. Důležité je, že takto je jasně označené, že se ty smlouvy vážou k té konkrétní válce. Je jasné, že dokud konflikt trvá, tak nemůže být uzavřena mírová smlouva. Časové rozlišení proto není potřeba a zrovna v této podobě mi přijde zbytečně matoucí.--Otaznick (diskuse) 18. 2. 2022, 20:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak zjevně máme rozdílné vnímání srozumitelnosti. To "po" přidává srozumitelnost, protože jasně sděluje že jde o smlouvy uzavřené po konfliktu, které konflikt ukončovaly. Vámi navrhované znění vnímám jako týkající se především smluv uzavřených v průběhu trvání konfliktu a i jako divnou vazbu - radši bych zde viděl předložku, "uzavřené po válce, během války" (google podporuje můj jazykový cit). A tvrzení "Je jasné, že dokud konflikt trvá, tak nemůže být uzavřena mírová smlouva" není pravdivé. Mírová smlouva může být uzavřena i během konfliktu, zejména pokud konflikt má více než dva účastníky: například Brestlitevský mír uzavřený během 1. světové války, Utrechtský mír uzavřený během války o španělské dědictví, mírové smlouvy uzavřené během třicetileté války, během Stoleté války atd.). A konečně za třetí, myšlenka, že mírové smlouvy uzavřené po druhé světové válce by mohly být vnímámy jako podmnožina smluv uzavřených po první světové válce a ty zase jako podmnožina smluv uzavřených po napoleonských válkách mi přijde jako z jiného světa, takhle čeština nefunguje, aspoň ta se kterou se setkávám. --Jann (diskuse) 18. 2. 2022, 22:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Přiznám se, že by mě nenapadlo uvažovat takhle široce, že by cokoli po 2.sv.v. mělo být podmnožinou čehokoli po 1.sv.v. Spíš přemýšlím, jestli existují nějaké smlouvy, které byly uzavírány už třeba v průběhu příslušné války a které by sem měly být taky zahrnuty. Z logiky věci odhaduji, že spíš nám jde o tu věcnou vazbu k válce (a jejímu ukončení) než o čistě jen časové hledisko. Proto si dovedu velmi dobře představit, že názvy kategorií "Mírové smlouvy první/druhé světové války" by mohly vystihnout právě to, co tím chceme říci. A ještě by by byl název i kratší jako další vedlejší užitek. Pokud tím ovšem chcem říci něco jiného, asi bych kolegu @Jann poprosil o důkladnější osvětlení svého pohledu na věc. --Bazi (diskuse) 18. 2. 2022, 21:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Ukraine's Cultural Diplomacy Month: We are back in 2022!

UCDM 2022.png

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Hello, dear Wikipedians!

Wikimedia Ukraine, in cooperation with the Ministry of Foreign Affairs of Ukraine and Ukrainian Institute, has launched the second edition of writing challenge "Ukraine's Cultural Diplomacy Month", which lasts from 17 February to 17 March 2022. The campaign is dedicated to famous Ukrainian artists of cinema, music, literature, architecture, design and cultural phenomena of Ukraine that made a contribution to world culture. The most active contesters will receive prizes.

We invite you to take part and help us improve the coverage of Ukrainian culture on Wikipedia! - ValentynNefedov (WMUA) (diskuse) 21. 2. 2022, 13:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Překlad do češtiny (Translation to Czech):
Zdravím, drazí Wikipedisté!
Wikimedia Ukrajina ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí Ukrajiny a Ukrajinským institutem pořádá druhou edici pisatelské výzvy „Ukrajinský měsíc kulturní diplomacie“, která se koná od 17. února do 17. března 2022. Událost je zaměřená na slavné ukrajinské filmové umělce, hudbu, literaturu, architekturu, designa kulturní fenomén Ukrajiny, který přispěl k celosvětové kultuře. Ti nejaktivnější přispěvatelé budou odměněni.
Srdečně vás zveme k účasti a pomoci nám zlepšit informovanost o ukrajinské kultuře na Wikipedii! – ValentynNefedov (WMUA)
Přeložil: --Polda18 (diskusepříspěvky) 21. 2. 2022, 13:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]
+je hotový překlad na oficiálních stránkách Wikimedia --Felix220 (diskuse) 21. 2. 2022, 14:36 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ten bych vytvořil potom doma, tak mě někdo předběhl. :-D Díky. :-) --Polda18 (diskusepříspěvky) 21. 2. 2022, 14:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Doplnil jsem tu chybějící část, která byla kvůli špatnému zápisu schovaná ve zdroji. --Matěj Suchánek (diskuse) 21. 2. 2022, 16:31 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nechci soutěžit o body, ale dovolil jsem si akci pozdravit hesly: Vera Cholodnaja, Sergej Loznica, David Burljuk, Mykola Kuliš, Mychajlo Semenko, Les Kurbas, Maksym Rylskyj, Mykola Chvyljovyj, Popravené obrození, Ukrajinská válka za nezávislost, Dohoda z Haďače, Smlouva o věčném míru, Smlouva o sjednocení, Mikola Skripnik (bude asi přejmenováno), Andrij Melnik (bude asi přejmenováno), Ukrajinská osvobozenecká armáda a rozšířením hesla Ukrajina. Snad se akce vydaří a někdo se ještě zapojí, když už se letos, jak se již stalo dobrou tradicí, zajisté opět nezúčastníme soutěže CEE Spring. Neboť my přeci nejsme východ...--85.160.5.87 21. 2. 2022, 18:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ahoj, díky moc, že akci organizujete, a zapojujete se, přemýšleli jsme s @Aktronem také nad tím, že by se česká Wikipedie měla do výzvy zapojit, a jak to zorganizovat. Momentálně ale běží poslední týden soutěže Popiš památku, tak jsme to z naší strany nechtěli předimenzovat. Přece jen, volného času je méně a méně..Do psaní článků se určitě zapojíme, já spíše sysmbolicky..
A chci se zeptat, bude česká Wikipedie nějak reagovat na současný válečný stav další podporou Ukrajiny? Jsem hlavním oborem historička (se specializací na dějiny architektury), tak mi to silně evokuje minimálně rok 1968. Tehdy se ale nedalo s okupací Československa vzhledem ke geopolitické situaci nic moc více dělat - o okupaci a potlačení Pražského jara bylo už několik měsíců rozhodnuto, studovala jsem k tomu nějaké dokumenty před lety..Jak se tedy stavíte a jak to vidíte s vyjádřením podpory Ukrajině? Máte nějaké nápady? --KKDAII (diskuse) 24. 2. 2022, 09:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Wikipedie by měla dle mého zůstat apolitická a neměla by „vyjadřovat podporu“. Vystoupit s nějakou politickou akcí by měla jen v případě událostí ohrožujících samotné poslání wikipedie. Pokud nějak chcete „vyjádřit podporu“, pište nebo vylepšujte články o Ukrajině a Ukrajincích. --Silesianus (diskuse) 24. 2. 2022, 11:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To si též myslím. Wikipedie by měla zůstat apolitická, jakožto encyklopedie. Pokud chce nadace Wikimedia vyjádřit podporu Ukrajině (jakožto ukrajinský oddíl nadace Wikimedia podporu vyjadřuje, vyhlášením této soutěže), tak to bude oznámeno. Ale jinak politicky zabarvené články na Wikipedii nepatří. Když už se píše o válce, tak samozřejmě s použitím alespoň dvou nezávislých netriviálních zdrojů. Pokud by konflikt přerostl v celosvětový formát (světová válka), tak Wikipedie nás bude sotva zajímat. --Polda18 (diskusepříspěvky) 24. 2. 2022, 11:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Spíš bych řekl, že o tom bylo rozhodnuto od té doby, co byla podepsána Postupimská dohoda. Československo a zbytek východní Evropy a východní části střední Evropy měl patřit pod Sovětský svaz, jak se dohodly spojenecké státy (USA, Francie, VB a Sovětský svaz). Tím, že zde probíhalo Pražské jaro, hrozilo porušení Postupimské dohody. Sovětský svaz tehdy preventivně zakročil okupací. Těžko říct, kde bychom dnes byli, kdyby nebylo okupace. Kromě toho, po rozpadu socialismu ve Východním bloku (a po rozpadu SSSR) se Rusko a NATO zavázaly, že se nebude NATO dále rozšiřovat na východ. Tato dohoda byla porušena už v roce 2004 tím, že do NATO vstoupilo Česko. To Rusko ještě tolerovalo, ale vážně si myslíte, že si nechá přivést NATO až k hranicím? Ukrajina se má stát členem NATO, a to Putin rozhodně nechce připustit. A abych pravdu řekl, mám na to názor takový, že se mu ani nedivím. Provokace ze strany západu na účet Ruska jsou už dlouhodobé a mě osobně se to nelíbí. Kam to dospělo se můžete podívat sami. Já jen doufám, že to nepřeroste ve světovou válku. --Polda18 (diskusepříspěvky) 24. 2. 2022, 09:38 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Doufám, že ti za tohle alespoň platí. --TFerenczy (diskuse) 24. 2. 2022, 09:42 (CET)Odpovědět[odpovědět]
A proč by mi za tohle někdo měl platit? Jsem zkrátka toho názoru, že se Rusko a západ hádají už příliš dlouho. Osobně nejsem na ničí straně. Jak na straně Ruska, tak na straně západu. Jeden jak druhý se hádají jako staří manželé. Bohužel to probíhá na takové úrovni, že to odnáší zbytek světa. --Polda18 (diskusepříspěvky) 24. 2. 2022, 09:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dobrý den, Wikipedie je jako encyklopedický projekt postavena na ověřitelnosti. Pokud píšete o dohodě mezi Ruskem a NATO, že se NATO nebude rozšiřovat, pak byste měl odkázat na konkrétní mezinárodní úmluvu, kterou se toto omezení mělo stát závazné z hlediska mezinárodního práva. Pokud nic takového nemáte, můžete si tyto fabulace klidně odpustit, protože jimi pouze degradujete diskusi nevěcnou a především nepravdivou argumentací. Děkuji za pochopení. --Krabiczka (diskuse) 24. 2. 2022, 10:17 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pokud zdroje najdu, určitě je dodám. --Polda18 (diskusepříspěvky) 24. 2. 2022, 10:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Kdybyste je hledal, tak víte, že žádný takový dokument, který by závazek nerozšiřování NATO závazně zakotvil v rovině mezinárodního práva, nevznikl a neexistuje. ČR a další státy tedy vstupem do NATO tedy neexistující mezinárodní smlouvu porušit z principu nemohly. Informace z neoficiálních rozhovorů ze začátku 90. let nemají vůbec žádnou právní závaznost, což potvrdili i tehdejší vrcholní představitelé Sovětského svazu. Neplýtvejme kilobajty na kremelskou propagandu. Děkuji. --Krabiczka (diskuse) 24. 2. 2022, 10:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dejme tomu. Postupimská dohoda ale oficiálním dokumentem historicky je, takže se dá říci, že tehdy Sovětský svaz okupací hájil mezinárodní zájmy o dodržování platných dohod. To, jestli to byl adekvátní čin, už je věc jiná. --Polda18 (diskusepříspěvky) 24. 2. 2022, 11:00 (CET)Odpovědět[odpovědět]
STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

--Jvs 24. 2. 2022, 11:03 (CET)Odpovědět[odpovědět]

No minimálně bychom mohli Ukrajinu podpořit tím, že nebudeme krmit kremloboty, že…--Hnetubud (diskuse) 25. 2. 2022, 18:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Jméno osoby v článku která byla aktivní pod jiným jménem (rodným) než současným

Zdravím. Nenašel jsem nikde pravidlo jakým se řídit pro použití jména osoby, která byla aktivní pod jiným jménem (rodným) než současným. Například tady: Kristýna Matoušová. Článek je o sportovkyni, která se celou dobu své kariéry jmenovala "Jílková". Nyní je již vdaná jako "Matoušová". Článek jsem původně založil se jménem "Jílková". Byl přejmenován na "Matoušová", s tím, že je to aktuální jméno osoby. To beru. Ale teď nevím jak se ni odkazovat v textu článku. Má se psát "Jílková se zúčastnila mistrovství světa", nebo "Matoušová se ..."? Když se účastnila, byl Jílková. Já bych psal Jílková, tak se jmenovala, když se "účastnila". Ale pak by vlastně v celém článku nebylo použito jméno z názvu článku. Nenašel jsem jiný podobný článek, který bych si vzal za vzor. Díky. --Prikryl (diskuse) 26. 2. 2022, 12:31 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Jé, to jsem přesunul já :-)... Myslím, že to co navrhujete není dle mého skromného názoru problém.
Variantou je i omezení používání příjmení v článku.
Viz tato historická verze článku o Gabriele Soukalové (když ještě byla Koukalová). --VasekPav (diskuse) 26. 2. 2022, 12:52 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jestliže se dotyčná významná svou sportovní kariérou a píše se o ní především a převážně v souvislosti s její sportovní kariérou, tak většina zdrojů bude pod jménem které používala během aktivní kariéry, čtenáři ji proto budou hledat pod tímto jménem a tak by se měl i jmenovat článek. Jména která používala předtím nebo potom by měla být v článku zmíněna, ale nic víc. Určitě je přesun odůvodněný "dneska se tak jmenuje" protipravidlový, protože v rozporu se základním principem pro pojmenovávání článků: "přednost má očekávaný název". --Jann (diskuse) 26. 2. 2022, 18:07 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jen doplním kolegu, že bych z ostatních verzí jména navíc ještě udělal přesměrování. --Jan Polák (diskuse) 26. 2. 2022, 22:03 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Částečně se nastíněné otázky týká návrh doporučení, který byl loni v létě předložen, nezískal však dosud zřejmě dostatečnou podporu. Zjednodušeně vzato by měl v otázkách identity (včetně užívaného jména) upřednostňovat novější zdroje z poslední doby, tak aby nevznikal onen problém s tím, že se o nějaké osobě v minulosti nahromadilo velké množství zdrojů s její tehdejší identitou, které by svým množstvím stále ještě převažovaly nad novějšími zdroji, byť by už zohledňovaly aktuální stav a měly by být upřednostňovány. V diskusi jsou zmíněny i podklady, které posloužily za inspiraci. --Bazi (diskuse) 27. 2. 2022, 12:04 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Díky všem za reakci. Článek tedy nechávám jak je. V textu nechávám jméno, pod kterým byla aktivní – Jílková. Přesměrování z druhého jména – Kristýna Jílková – existuje od přejmenování článku. Jestli jméno článku vrátit na "Jílková" nechávám na rozhodnutí někomu jinému. Sám nevím. "Matoušová" (tj. pod aktuálním jménem a názvem článku) v současnosti působí i jako expertka v ČT, i když to je v článku zmíněno jen okrajově, takže asi není úplně bezpředmětné, aby se článek jmenoval "Matušová". --Prikryl (diskuse) 27. 2. 2022, 08:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Vidím to tak nějak podobně, v televizi vystupuje jako expertka pod příjmením Matoušová a statistický server Český florbal ji také vede pod tímto příjmením. --VasekPav (diskuse) 27. 2. 2022, 19:31 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Převzetí šablony

Bylo by možná vhodné, aby někdo převedl na cswiki šablonu Cite_patent z enwiki, nejlépe ji přímo přeložil. Občas na ni při překladu článků narazím.--M97uzivatel (diskuse) 26. 2. 2022, 14:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]

A zkusil jste hledat? Stačí vlézt na stránku šablony v anglické verzi a kouknout se vlevo do menu jazykových verzí. Uvidíte tam češtinu. Šablona existuje již od roku 2007. --Polda18 (diskusepříspěvky) 26. 2. 2022, 14:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Rody živočichů – pomozte zakládat články!

Zdravím komunitu a nějaké udatné plodiče, jako je např. Hnetubud. Přišel jsem na to, že zatímco mnoho druhů živočichů (zvlášť savců a ptáků) tu má dost článků, stejně jako třeba čeledi, mezistupeň, který by se dal dobře pokrýt, tj. rody, tu často scházejí. Týká se to vesměs živočichů, rostliny už výborně pokrývají kolegové @Pelát: a @Vojtěch Zavadil:, ani zoologická sekce by se tedy neměla zahanbit. :-) Absence se netýká jen cizokrajných rodů, ač i tam je citelná (včera jsem zakládal například opičí rod Colobus, před časem třeba makaka nebo papouška kakariki), ale i rodů obývajících naši republiku. Namátkou třeba taková veverka, rod Sciurus, jež má skoro 70 interwiki.

Problém, který od toho může některé lidi odradit, je ten, že mnohé české názvy rodů se používají pro mnoho taxonů, například české jméno veverka se používá pro množství rodů, takže může být problém s pojmenováním článků. V takovém případě už tu máme takový konsensus zkontrolovat si to na Biolibu a v případě potřeby zakládat články na vědeckých názvech rodů a pro článek veverka udělat klasický rozcestník, nebo jej přesměrovat na název čeledi. Je to jako v případě rodu Colobus, tam je to myslím patrné.

Osobně považuji články o rodech za důležité, protože rody sdružují ty nejpříbuznější druhy navzájem a ukazují jejich geografické rozšíření a diverzitu. Takže možná dávám jen tip, kdybyste chtěli založit heslo o druhu, jestli se nechcete podívat taky o stupeň výš. Samotného mě to nepadlo až dnes. OJJ, Diskuse 27. 2. 2022, 10:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Tak ono by stačilo mít hotové vše odtud: https://meta.wikimedia.org/wiki/List_of_articles_every_Wikipedia_should_have/Expanded#Organisms,_644. Chybí toho tolik, že se člověk až diví... Komu se nechce proklikávat, některé nejkřiklavější případy absencí systémových biologických hesel jsou k nalezení zde: https://meta.wikimedia.org/wiki/List_of_Wikipedias_by_expanded_sample_of_articles/Shortest#cs_Čeština. Bohužel jde jen o výběr, navíc prosycený dalšími tématy.--85.160.39.42 27. 2. 2022, 18:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Na to zase pozor, kus hesel tu "nemáme" kvůli monotypičnosti taxonů. Pokud rod obsahuje jen jeden druh (Tyrannosaurus), článek o rodu i druhu je samozřejmě obsahem totožný (rod s jediným druhem vs. jediný druh rodu, záleží na vkusu). Na Wikidatech se to bohužel rozhodli vydělovat, a to včetně propojených stránek. Tj. Wikipedie popisující rod Tyrannosaurus a druh T. rex podle této teorie popisují dvě odlišná zvířata... OJJ, Diskuse 27. 2. 2022, 19:13 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ode dneška (1. 3.) to není moc dobrý příklad ([9],[10]), inu zákon schválnosti. :-) Petr Karel (diskuse) 1. 3. 2022, 15:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Petr Karel: Tak to je dobrá legrácka. :) Tak to hlavně musíme zaktualizovat v těch článcích. Osobně nevím, jestli je ten stávající systém u monotypických rodů nejlepší, protože pak stačí takto objevit nový druh a je s tím problém. Pokud bychom přešli na systém rodů, pak bychom zase museli ad absurdum hledat běžné druhy jako na skwiki sk:Tachyglossus, to také není ideální cesta, ač i nějaké nové kryptické druhy by se daly vyřešit elegantněji. :) Osobně bych u paleontologických hesel podporoval spíše rodová jména (i jako zažitější), ale bylo by to asi nesystémové. OJJ, Diskuse 1. 3. 2022, 16:11 (CET)}} --OJJ, Diskuse 1. 3. 2022, 16:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ano, jsme zase o krok před nimi. Jen jestli to bude stačit... --85.160.39.42 27. 2. 2022, 20:12 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jen poznámka k tvorbě rozcestníků - na to podle mě konsensus není, viz Diskuse:Velryba. Máme tady řadu článků, které jsou rozcestníky, ale i řady článků, které se zabývají českým názvem podrobněji jako křepelka (viz taky anglický ekvivalent) nebo jeřábek. IMO rozcestník není vhodné řešení. Třeba ten případ článku o křepelkách je řešen dobře.
Před časem jsem z EN natáhl seznam ptačích čeledí [11], podle čehož lze vidět, že ani ty ptačí čeledi tady zdaleka nemáme. Jinak si to beru k srdci a budu na tom pracovat postupně. --Podzemnik (diskuse) 27. 2. 2022, 22:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
k TOMU JEDEN PODOTEK/postesk. Jako běžný čtenář, který o biologii ví asi to, co si pamatuje ze školy občas chci informaci o nějakém živočichovi. A na Wikipedii najdu buď jen čeleď nebo naopak několik druhů, ale postrádám článek o rodu. Čeleď pojednává o několika různých "živočiších" a u druhu už si opravdu nejsem jistý, který z nich to může být. Například jsme viděli na zahradě dlouhozobku. Netroufnu si odhadnout, která ze tří, o kterých je tu článek, to byla. Ale buď si musím vybrat, nebo jít na veleobecný článek Lišajovití.
Naopak hezky pojednaná čeleď jsou tučňáci, kde se člověk dozví vše podstatné o "rodu" tučňák (to, že jde ve skutečnosti o několik rodů je běžnému člověku jedno). Běžný čtenář má podvědomí, že když se něco jmenuje liška obecná a existuje i liška polární a možná i další, obecné informace se dozví v článku liška. Jestli jej to přesměruje na Liškovití, nebo tam bude pojednání, že liška je český název více rodů, které mají společné to a to, už je z pohledu běžného čtenáře podružné. Biolog se možná bude chytat za hlavu, ale čtenář bude spokojený.
A takový přehledový článek by měl určitě obsahovat na viditelném místě informaci, kteří živočichové tohoto jména se vyskytují c českých luzích a hájích. Dostanu-li se na článek Liška (šelma) a vidím, že existuje 12 druhů ale nedozvím se, který z nich můžu potkat v lese za chalupou, je to nedostatečná informace. --JAnD (diskuse) 28. 2. 2022, 10:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Ináč, existuje na také bio-veci aj špeciálna wiki stránka: [12]. ✍️ Dušan Kreheľ (diskuse) 27. 2. 2022, 19:00 (CET)Odpovědět[odpovědět]

To je něco úplně jiného. Já se bavím o heslech na Wikipedii, kdyby to třeba některé kolegy oslovilo. OJJ, Diskuse 27. 2. 2022, 19:13 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Viem, ja len informujem. Ber to ako doplnok/bonus užitočný-neužitočný, nie ako riešenie nad-príspevku. Možno niekto nevie, alebo mu to môže prísť (raz) vhod. --Dušan Kreheľ (diskuse) 27. 2. 2022, 21:40 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Coming soon

- Johanna Strodt (WMDE) 28. 2. 2022, 13:38 (CET)Odpovědět[odpovědět]

— Do češtiny přeložil Polda18 (diskusepříspěvky) 28. 2. 2022, 14:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]

500 000

Zhruba za 12-13 dní dosáhne česká wikipedie hranice 500 000 hesel. Chystá se v této věci něco? Logo? Tisková zpráva?--85.160.2.83 2. 3. 2022, 18:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Pro inspiraci – 16. února měla 500 000 článků maďarská Wikipedie a takhle vypadá jejich oslavné logo. --Radek Linner (diskuse) 2. 3. 2022, 20:07 (CET)Odpovědět[odpovědět]
My už logo dávno připravené máme. Soubor:Wikipedia-logo-v2-cs-500k2.svg. --Bazi (diskuse) 2. 3. 2022, 23:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tiskovou zprávu to určitě chtít bude. A třeba to i oslavit na wikisrazech (Praha, Brno). — Draceane diskusepříspěvky 4. 3. 2022, 16:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pokud se taková tisková zpráva opravdu připravovat bude, dovolil bych si několik doporučení. Za prvé, spojil bych informaci o 500 tisících článků s informací, že wikipedie brzy oslaví 20 let. Zvýší to pravděpodobnost, že to média budou vnímat jako téma. Výročí mají rády, protože jsou srozumitelná. Za druhé, údaj o 500 000 je potřeba nějak kontextualizovat, aby bylo zřejmé, co vlastně to číslo říká. Když se dosáhlo 250 000 hesel (neb 200 000, už si nevzpomínám), použilo se srovnání s Ottovým slovníkem naučným a "reklamní fráze", že se wikipedie se stala největší českou encyklopedií. To velmi zafungovalo, jak jste si možná povšimli. Nyní už ale toto srovnání použít znovu nelze. Bylo by tedy vhodné vymyslet něco nového. Například přirovnání, kolik knih by obsah současné české wikipedie zaplnil. Co se týče srovnání se zahraničními wikipediemi, neužíval bych onoho čistě technického faktu, že jsme 27. největší na světě. Zbytečně bychom tím snižovali úspěch české wikipedie. Reálně jsme totiž 23.-24. nejvýznamnější wikipedií, jenže vysvětlit čtenářům i novinářům, co je to strojové zakládání hesel, a že tři wikipedie jsou čistě strojové a Maďaři v jisté chvíli skočili také strojově, to nejde. Spíše bych se zaměřil v tomto ohledu na nějaké jasné a srozumitelné porovnání: například, že polská wikipedie má třikrát tolik hesel než česká, avšak Poláků je čtyřikrát tolik co Čechů. Ruská má také "tři celé něco krát" víc, ale rusky mluví desetkrát víc lidí než česky. Apod. Také je možné klást důraz na počet uživatelů či aktivních uživatelů, toto kritérium je k české wikipedii asi nejlichotivější. Možné by bylo zmínit i to, že asi nejznámějším neanonymním wikipedistou byl filozof Jan Sokol. Také bych se přimlouval, aby taková zpráva obsahovala nějaké statistické zajímavosti. Například v jakých městech (oblastech) se wikipedie nejvíce edituje. Jaká je věková, vzdělanostní, pohlavní struktura editorů (pokud se to ví). O čem nejvíce vznikají hesla (jsem si skoro jist, že to se neví a nikdo to neumí změřit). Kolik jich je na česká témata a kolik na světová témata - a srovnat to se zahraničními wiki (jsme-li spíše etnocentričtí či kosmopolitní). Která česká (případně světová) média jsou na wikipedii nejvíce citována (v referencích či externích odkazech) - to by myslím média zajímalo velmi. Z jakých jazyků se nejvíce překládá (aspoň tedy z jakých cizojazyčných wiki, je-li užita překladová šablona). Apod. Pokud by totiž ve zprávě bylo jen to, že wiki má zase víc článků, mohl by to někdo vyhodnotit jako příliš málo na to, aby z toho šlo udělat zprávu - ČTK kupříkladu striktně bazíruje na tom, že z tiskové zprávy (či konference) se cituje jen tehdy, obsahuje-li nějakou novou skutečnost či znamená-li nějaký posun v událostech. A mohlo by to být vnímáno tak, že články přeci přibývají pořád, to nic nového není. Dobrou technikou, jak zpravděpodobnit zájem médií, je také spojit ji s něčím aktuálním - nyní například s válkou na Ukrajině. Například ukázat, jak byla ukrajinská témata náhle čtenější. Nebo upozornit na to, že wikipedie zůstala skálopevně neutrální, neboť zásadně bojuje jen za gender. Pokud by se wikipedie chtěla něčím pochlubit, je možno upozornit na některé "plně zamodřené položky", například amerických prezidentů, britských premiérů... no o tolik víc jich bohužel není, ani všechny nositele Nobelovy ceny nemáme, že... Ale kdysi tu myslím někdo dělal rakousko-uherské poslance, tak možná jestli je hotovo toto, byla by to zajímavost.--85.160.2.47 5. 3. 2022, 10:18 (CET)Odpovědět[odpovědět]
S tím bych souhlasil (ačkoli je možná trochu zvláštní, když je pod tak zasvěcenou analýzou podepsán účet s minimální editační aktivitou). Ale řekl bych, že šéfové to jako vždy udělají podle svého a o nějaké rady zdola ani nestojí.--Hnetubud (diskuse) 8. 3. 2022, 18:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Mezislovanská Wikipedie

Zdravím. Určitě spoustu z vás budete vědět, co je Mezislovanština. Ale navzdory tomu, že se jazyk aktivně vyvíjí a už má dle článku zde na Wikipedii 7000 aktivních uživatelů, tak stále ještě neexistuje mnoho médií, které by v tomto jazyce existovaly. Tvůrci mají své vlastní periodikum v tomto jazyce, na Facebooku jsou zprávy v tomto jazyce, v tomto jazyce bylo vedeno i pár rozhovorů v tuzemských i zahraničních novinách. Ale Wikipedie ani žádné jiné sesterské projekty zatím v tomto jazyce neexistují. Přitom jazyk už má i svůj ISO 639-3 kód (qis), takže na projektech Wikimedia jazyk existovat může. Podmínkou ovšem je, aby byl dostatek aktivních přispěvatelů v tomto jazyce. Jsem si jist, že se ten dostatek z těch 7000 mluvčích určitě najde. Já tento jazyk neovládám, ale kvůli Wikipedii jsem ochoten se ho začít učit a pomoci se založením mezislovanské Wikipedie a mezislovanských sesterských projektů Wikimedia. Netuším, kolik těch mluvčích je v Česku, nicméně celosvětově to dělá 7000, a pokud se podobná iniciativa projeví i v ostatních slovanských jazykových verzí Wikipedie, jsem si jist, že se podaří vytvořit Wikipedii, která by jazykově propojovala všechny slovanské národy. Jednalo by se kromě toho i o první mezislovanský projekt, který by nepocházel přímo od tvůrců mezislovanštiny. Co vy na to? --Polda18 (diskusepříspěvky) 3. 3. 2022, 15:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]

A bude to někdo číst? Nebyla by to exhibice k ničemu? Wikipedie není prostředek dorozumívání, ale pro shromáždění, utřídění, vysvětlení a prezentaci faktů. Wikipedie je tu pro uživatele, a ti si budou hledat informace v jazycích, které ovládají (tedy rozumějí tomu, co vyjadřuje) lépe, než nějaký konstrukt, který by se museli naučit. (Už teď mají mladí lidé problém s porozuměním čtenému textu v rodném jazyce.) Nebude to mít ani zábavný charakter, jako wikipedie v klinonštině; i když, vzpomínám si na to, jak se o mezislovanštinu pokoušel Ivan Mládek, bylo to docela zábavné (bokovaja mužčina - milenec, parožnaja mužčina - manžel,...). Prostě jsem skeptik, ale vašemu elánu rozhodně bránit nebudu. Petr Karel (diskuse) 3. 3. 2022, 18:56 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak ono to možná přeci jen ještě nějakou dobu potrvá, než bude mezislovanština mezinárodně uznaným dorozumívacím jazykem. Ten ISO kód, jak jsem zjistil, je rezervován pro lokální použití, nemusí tedy nutně označovat mezislovanštinu, jinde ve světě může označovat úplně jiný jazyk či dialekt. Mě šlo spíše o to, že by bylo možné v mezislovanštině odkazovat na články napříč slovanskými národy. Dalo by se na ně odkazovat ze zpráv v mezislovanštině, články v mezislovanštině by byly univerzální pro jejich sdílení s přáteli v ostatních slovanských zemích. Řekněme, že budu mít kamaráda třeba v Polsku, a jiného třeba v Rusku. Oběma kamarádům bych mohl jednoduše poslat stejný odkaz, s úplně stejným obsahem, a oba mu budou rozumět. Jen nevím, jak by to bylo vyřešeno s použitím latinky a azbuky, protože mezislovanština používá obě písma, stejně jako třeba srbština. Lidem používajícím azbuku bych poslal verzi v azbuce, a lidem používajícím latinku bych poslal verzi v latince. Netuším, jak to má vyřešené srbská wiki, jestli pro obě varianty je dostupný stejná prostor a všechny články jsou ideálně ve dvou variantách (latinka a azbuka), nebo je srbská wiki rozdělená na wiki v latince a na wiki v azbuce. To by bylo třeba ještě pořádně domyslet a to je něco, na co jeden člověk rozhodně nestačí. Než však bude mezislovanština mezinárodně uznaným dorozumívacím jazykem a dostane tak globální ISO 639 kód, tak o tom můžeme pouze spekulovat. --Polda18 (diskusepříspěvky) 4. 3. 2022, 08:15 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Petr Karel: Ještě dodám k univerzální slovanštině od Ivana Mládka: jednalo se především o recesi. Jazyk rozhodně neměl tak dobře propracovaný a vymyšlený a to málo, které předvedl, byla spíše parodie. Říci, že se o univerzální slovanský jazyk pokoušel Ivan Mládek, je jako byste řekl, že se například seriál Červený trpaslík pokoušel o seriozní vědecký výzkum. Ivan Mládek takový jazyk prezentoval jako vtip, rozhodně nebyl nikdy myšlen vážně. Seriozní pokus uskutečnil až později pan Merunka, který je spoluzakladatelem mezislovanštiny. Porovnávat Mládkovu univerzální slovanštinu a Merunkovu mezislovanštinu je jako porovnávat Gulliverovy cesty se seriozním cestopisem. --Polda18 (diskusepříspěvky) 4. 3. 2022, 11:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Mezislovanštinou (dříve novoslověnštinou) se i u nás zabývá někteří interlingvisté a uživatelé esperanta, byť co vím, tak všichni jenom jako předmětem studia a jazykových her; rozhodně nenachází tak širokého a spontánního používání pro praktické cíle jako esperanto, které je zdaleka nejúspěšnějším z uměle vytvořených jazyků sloužících k mezinárodní komunikaci. Neznám podrobnosti stavu toho jazyka, na to je v naší komunitě asi největším odborníkem Venca24, který udržuje s jeho autory určité styky. Tvoje nadšení, Poldo18, je sympatické, klidně se studiu umělých jazyků věnuj, je to zajímavý obor. Nicméně v současnosti považuji za bláhovou snahu o založení Wikipedie, tím spíše mělo-li by k tomu dojít jakože zvnějška, bez účasti tvůrců/propagátorů jazyka – to prostě u komunity čítající pár tisíc lidí (a i ta čísla s oblibou nadsazují, s odkazem na údajně „okamžitou srozumitelnost od Prahy po Vladivostok“) nelze očekávat. Každopádně pro nové jazyky/projekty existuje Wikimedia Incubator, tam si lze dohledat podrobnosti. Jak již bylo psáno, nový jazyk musí být především schopný si získat a udržet aspoň malou přispěvatelskou komunitu, obsah musí být prokazatelně tvořen v tom daném jazyce a musí být schopný plnit vzdělávací funkci pro čtenáře. To poslední lze asi vždycky nějak splnit (já třeba znám esperantisty, kteří kromě češtiny a esperanta nehovoří jiným jazykem, takže spoustu obsahu, který v české Wikipedii není, si mohou hledat právě v esperantu), ale to předcházející může být problém. Pro umělé jazyky existují speciální pravidla navíc, je vyžadována mj. právě i to aktivní využívání jako pomocného jazyka mimo on-line komunity založené čistě za účelem jeho praktikování. A ta dosavadní neexistence veřejného kódu ISO zde už byla objasněna.
Závěrem: Umělé jazyky jsou fajn hobby, v případě existující komunity i skvělý nástroj k poznávání lidí a míst, ušlechtilá idealistická myšlenka, ostatně i u vzniku idealistické Wikipedie stálo mnoho esperantistů (Brion Vibber, Miroslav Malovec) a dodnes jejich sympatizanty běžně potkávám na wikiakcích. Tvému nadšení tedy rozumím, nicméně všechno má svůj čas. Máš-li chuť, klidně se mezislovanštinu začni učit i bez wiki (nebo esperanto či dokonce toki ponu, která po nějaké době u WMF nyní hostuje svou wiki na Fandom.com) – tím jejímu rozvoji v tuto chvíli můžeš přispět asi nejkonkrétněji. Nové jazykové projekty vznikají každý týden, většina z nich dlouho nepřežije a i všechny ty výjimky potřebují roky k tomu, aby se vnitřně ustálily, vydobyly si vnější uznání, vybudovaly komunitu, způsoby užívání a tradici. Ludvík Lazar Zamenhof pracoval na projektu esperanta 9 let, než se s ním odvážil vyjít na veřejnost; a dalších 18 let práce trvalo, než byla komunita mluvčích dost silná, aby se poprvé sešla, položila základy své organizace apod. L'espero, l'obstino kaj la pacienco! S pozdravem --Blahma (diskuse) 4. 3. 2022, 10:50 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Blahma: Chápu. Mezislovanština si klade za cíl stát se plnohodnotným dorozumívacím prostředkem mezi Slovany s tím, že mluvčí jazyka se jazyk musí naučit, ale posluchač, který ovládá alespoň jeden slovanský jazyk, se ho učit nemusí, neboť základem jazyka jsou všechny dosud existující národní i archaické slovanské jazyky. Ale máte pravdu v tom, že je přinejmenším otázkou, zda by měla wiki v mezislovanštině smysl, protože cílem wiki není vytvořit diskusní prostor, nýbrž poskytovat informace v daném jazyce. Jak jsem již řekl, než se mezislovanština stane oficiálním mezinárodně uznávaným dorozumívacím jazykem, uběhne ještě spoustu let. Samozřejmě k tomu může přispět kdokoliv, nicméně nezáleží to na jediném člověku. Netuším přesně, jaká jsou kritéria posuzující to, zda je možné daný jazyk považovat za mezinárodně uznávaným dorozumívacím jazykem, netuším, jaká jsou kritéria pro mezinárodní uznání dorozumívacího jazyka obecně. Každopádně děkuji za přípomínky. Je vidět, že ne vše je tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. --Polda18 (diskusepříspěvky) 4. 3. 2022, 11:19 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Taková neoficiální Wikipedie v mezislovanštině je na https://isv.miraheze.org/. Píše se v latince, ale je možné si nechat text převést do cyrilice. Je to podobný typ projektu jako Blahmou zmíněná wiki v toki poně, která je ovšem aktuálně na https://wikipesija.org/. Nejzajímavější zřejmě bylo, když jsem navštívil první konferenci CISLa, kterou pořádají lidé z mezislovanské komunity, kde tehdy bylo nejvíce samozřejmě zájemců o jazyk, ale pokud už si člověk nastudoval nějaké základy předem, bylo si možné jazyk částečně naposlouchat a rozmluvit se na místě (samozřejmě v závislosti na zkušenostech daného člověka s učením se jazyků a samotnou mezislovanštinou nebo jinými slovanskými jazyky). --Venca24 (diskuse) 4. 3. 2022, 15:19 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Venca24: Tak to jsem netušil, že existuje neoficiální Wikipedie v mezislovanštině. Díky za tipy. Zkusím si tam založit účet, začít se učit jazyk (nemělo by to být nějak zvláště složité, významy už člověk prakticky zná, jen se naučit jazykem hovořit a psát v něm), a zkusit začít psát nějaké články. A zeptat se, zda si budou přát import wiki do oficiální jazykové verze projektu Wikipedie, jakmile bude k dispozici jedinečný ISO 639 kód pro mezislovanštinu. Pokud to odmítnou, pak se není o čem dále bavit. Pokud to přijmou, pak už jen doufat, že jazyk dostane jedinečný mezinárodní kód, pod kterým bude jazyková verze označena. Registrace mezinárodního kódu isv byla dvakrát zamítnuta, poprvé v roce 2012 s odůvodněním, že neexistuje důkaz, že by se jednalo o jeden jazyk. Podle poznámek o historii vývoje jazyka se domnívám, že komisaře tyto poznámky zmátly a mysleli si, že je to sdružení několika jazyků, a že se tedy nejedná o jeden jazyk z několika, které mají podobné zaměření. Také to bylo celkem nešťastně formulované, takže se zamítnutí ani nedivím. Podruhé byla zamítnuta v roce 2014 s odůvodněním, že jazyk není příliš dobře rozvinutý a neexistují důkazy, že by jazykem mluvil dostatečný počet lidí, chybí literatura. Třetí žádost z roku 2021 stále čeká na výsledek jednání. Podle toho, co se píše v žádosti, by mohla být žádost o registraci přijata. --Polda18 (diskusepříspěvky) 4. 3. 2022, 15:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Myslím, že česká Wikipedie má problémů dost, mj. se spoustou chybějících a nevalných hesel a určité problémy mají i jiné slovanské jazykové verze (ruská a cenzura, chorvatská a problém s propagací jistých ideologií). Coby Slované tedy máme práce i tak dost, než abychom drolili pozornost do nějaké nové skotské Wikipedie. :) Zcela osobně jinak považuji tvorbu a studium nových umělých jazyků za zabíjení času (pravda, ničemu to neškodí a je to asi lepší než jen sjíždět Internet). V době strojových překladačů (a nedělám si iluze, že časem se pomocí nějakých technických tlumočníků domluvíme všude) je nějaká vzájemně srozumitelná Wikipedie na rovinu relativně k ničemu. OJJ, Diskuse 4. 3. 2022, 16:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Chtěl bych upozornit, že toto je diskuse určená k vylepšování Wikipedie v českém jazyce. Odkaz na inkubátor a neoficiální wiki už tu je, pro diskuse o používání a propagaci jiného jazyka si prosím najděte místo jinde, sem na ni můžete dát odkaz. Pokud ten jazyk má nějakou relevantní českou komunitu, tak nepochybně již existují jemu věnovaná česká diskusní fóra. Děkuji. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 3. 2022, 16:46 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Decimace textů dle Co Wikipedie není

Ahoj, dobrý den, Wikipedista @FromCzech zasahuje do článků tak, že z nich maže velké množství dle mě důležitých informací. Krásný příklad je historie stránky Třebíč – nemyslím si, že všechny jeho editace jsou správné. Naopak si myslím, že jsou špatné. A to nejen zde, ale i jinde – mazat informace o partnerských městech, protože partnerství skončilo nebo mazat informace, protože podle něj je to zpravodajství, to se mi nelíbí. Jít s ním (podruhé) do editační války nechci, žádám tedy komunitu o vyjádření se k tomu. --frettie.net (diskuse) 25. 2. 2022, 15:26 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Názory

  • Nemám rád, když někdo ničí práci někoho jiného, byť si myslí, že to je pro dobro encyklopedie. Ano, jsem dotčen, protože jsem autorem většiny smazaného textu v článku Třebíč, ale rozhodně si nemyslím, že by měl být smazán z důvodu, že do Wikipedie nepatří. Tohle je subjektivní a podle mě ty texty do Wikipedie patří, pokud to FromCzech nedokáže akceptovat, tak může jít pálit knihy. To je něco podobnýho. --frettie.net (diskuse) 25. 2. 2022, 15:26 (CET)Odpovědět[odpovědět]
  • Ve stručnosti: Kolega FromCzech má vesměs pravdu. Některé informace by se mohly zachovat, ale v přepracované podobě. Ale informace ve stylu: "mělo by být otevřeno komunitní centrum, město má zájem prodat stomatologickou budovu, sociální a startovací byty začne město stavět" atd., tak v takové podobě a takové informace na wikipedii rozhodně nepatří. --VasekPav (diskuse) 25. 2. 2022, 17:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]
  • U zmiňované Třebíče jsem neprocházel všechno do detailu, ale větší editace 1 a 2 mi podle CWN připadají v pořádku. Také si myslím, že drobné zprávy o místním dění (např. vyvěšení kurdské vlajky, zasazení jabloně, detaily pomoci) nebo oznamování plánů (o co se bude město ucházet nebo usilovat) do encyklopedie nepatří. --Petr Kinšt (diskuse) 25. 2. 2022, 17:24 (CET)Odpovědět[odpovědět]
  • No hlavně by neuškodilo, kdyby byl @FromCzech mírnější a přistupoval k cizí rozsáhlé práci s trochou úcty, to znamená, že by bylo na místě nejprve svou úvahu (třebaže podloženou pravidly) nastínit někde v diskuzi a projednat ji s hlavním autorem (pravidla se totiž čas od času mění a za 10 let se může psát zase trochu jinak), alespoň v případě tak velkého zásahu do článku. Takto by měl @frettie.net alespoň čas na to svůj článek upravit, nebo výtkám oponovat. Prakticky z ničeho nic, jako blesk z čistého nebe, odstranit takové množství textu, jako se stalo v článku Třebíč, nutno podotknout, že řádně ozdrojovaného, mi rozhodně nepřijde v pořádku. Možná, že to kolega frettie.net bere trochu moc vážně a touží informovat prakticky o všem, ale podle mého názoru jde akorát o komplexní a tedy kvalitní práci - vždyť přece o to jde. Naproti tomu wikipedista FromCzech je v podstatě jen velký mazač a příležitostný aktualizovač. Sám nic pořádného očividně nikdy nenapsal, takže asi nelze očekávat, že by měl nějakou představu o tom, kolik práce to dá. Dál už se k tomu raději nebudu vyjadřovat.--Tobartos (diskuse) 25. 2. 2022, 22:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Tady se musím kolegy FromCzech trochu zastat, dělá práci, kterou nikdo nechce dělat. Wikipedie není jen o psaní článků. A dehonestovat někoho slovy "velký mazač a příležitostný aktualizovač" za to, že dává články do pořádku, mi přijde jako trochu silné kafe. Neb on většinou nemaže, jak by se mohlo z počtu bajtů na první pohled zdát, ale dává články do kupy - maže nevyplněné položky u referencí atd. Ano, možná mohl být v případě Třebíče trochu "diplomatičtější", ale to nic nemění na tom, že v zásadě postupoval správně, neb většina těch informací opravdu do wikipedie nepatří. --VasekPav (diskuse) 25. 2. 2022, 22:56 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Ano, prolítnout několika články a smazat nevyplněné položky u referencí, upravit nějaká čísla a hlavně prakticky beze slov odstranit kus textu (ani to neprobrat, nebo se nesnažit o nápravu) je opravdu ... víc, než jistě několikaměsíční práce autora na článku, který dosáhl velikosti 270 000 bajtů a nejvyššího ocenění. Navíc autora, který se snaží článek stále udržet aktuální. Především si však važme prvního editora a dokonce chvalme jeho netaktní přístup. Výborně. --Tobartos (diskuse) 26. 2. 2022, 00:08 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Co jsem smazal, smazal jsem, protože Wikipedie:Editujte s odvahou. To, že je konkrétně Třebíč přeplácaná a potřebuje pročistit, jsem zmínil před 9 měsíci v Diskuse:Třebíč#Naddimenzovaná stránka (uživatel Frettie to zde nazval editační válkou), nejednalo se o mazání bez varování. Chápu, že frettie je lokální patriot, který 14 let udržuje a rozšiřuje tento článek a další a nelíbí se mu masivnější zásah do jeho "dítěte", ale tím spíš je nutné, aby si přiznal, že by měl dál pokračovat v duchu pravidel. Myslím, že Třebíč je článkem, který si stále ocenění "nejlepší v české wikipedi" v současné podobě nezaslouží, ale chtěl jsem ho k tomu aspoň přiblížil. A říkat, že jsem nikdy nic nenapsal, může jen někdo, kdo mě nezná na anglické wikipedii. --FromCzech (diskuse) 26. 2. 2022, 07:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Tak byste své cenzorské libido mohl realizovat tam. Ale tam by s váma zametli, co --85.160.39.42 26. 2. 2022, 07:46 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    @FromCzech: Jen letmý pohled na vaši uživatelskou diskusi a našel jsem jako první diskusní vlákno žádost o nemazání informací. Chápu, že ne všechno má na Wikipedii význam. Ale zde jde o encyklopedickou významnost. Pokud se dá očekávat, že daná věc ztratí na významu poté, co přestane být aktuální, tak se obávám, že neměla v prvé řadě na Wikipedii co dělat. Pokud to mělo význam během doby, kdy byla informace aktuální, tak má stále význam co se historie týče. Encyklopedická významnost se nezakládá na aktualitě informací, nýbrž na tom, co tato informace přinese čtenáři. Pokud je encyklopedicky významná aktuální informace, je encyklopedicky významná i poté, co tato informace aktuální být přestane. To by se tím pádem rovnou mohly smazat celé články o uplynulých Olympijských hrách třeba, neboť již nejsou aktuální. Pokud tedy není zastaralá informace encyklopedicky významnou, tak nejspíš nebyla encyklopedicky významnou nikdy. To jen, abyste si, kolego, ujasnil, jaká platí pravidla na Wikipedii. Klidně mažte informace, které nejsou řádně ozdrojované, klidně mažte informace, které se nezakládají na encyklopedické významnosti. Ale nemažte neaktuální informace, které mohou být relevantní z hlediska historie. --Polda18 (diskusepříspěvky) 26. 2. 2022, 10:35 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Lépe než neaktuální informaci o partnerském městě smazat je napsat něco jako „bylo partnerským městem od/do“. Ale ještě lépe by bylo zamyslet se, zda jsou zrovna seznamy partnerských měst tak důležité, aby se z nich dělala stěžejní a někdy i jediná (viz třeba Stykkishólmur) část článku.--Hnetubud (diskuse) 27. 2. 2022, 20:43 (CET)Odpovědět[odpovědět]
  • Obecně: ono je také umění do článku všechno nedat, jak jsem psal třeba na [13], ale vyzobat to podstatné. Jak bude takovým stylem vypadat za deset let? Mazat lze pochopitelně více s citem, nicméně uvědomme si, jestli je každá novinová zpráva o Třebíči zajímavá a hodnotná i pro zbytek republiky, pro Třebíč za pár let, třeba i pro čtenáře z jiných zemí. OJJ, Diskuse 26. 2. 2022, 07:42 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    @FromCzech Neříkám, že jste nic nenapsal, ale že jste asi nikdy nic většího nevytvořil, abyste měl představu (jinak byste tak nekompromisní nebyl, troufám si tvrdit). Ale oceňuji, že jste se snažil o tom nejprve informovat, takže beru zpět. Nicméně pořád není úplně ideální, jak jste se do toho nakonec pustil (formálně možná ano, ale jako coby kolega zrovna ne). Stále si však myslím, že jste toho smazal zbytečně moc a že by bylo pro obě strany, i pro čtenáře, mnohem lepší, kdyby se to jen upravilo. Protože například v podkapitole Zdravotnictví se nyní dočteme pouze to, co se v rámci města dělo do roku 1903, a to je rozhodně málo. Před zásahem byla kapitolka příhodně doplněna o to nejzajímavější až do roku 2021. Čtenář, který se bude chtít dozvědět spoustu věcí o Třebíčí a narazí na tuto část se asi bude mlátit do čela, proč není dopsaná.
    @OJJ Ahoj, asi lze očekávat, že se článek o městu bude nafukovat. Pak si tedy myslím, že je, bude-li již délka opravdu neúnosná (což 270 000 bajtů zase kdovíjak není, máme tu delší články), ideální vytvořil pod-články, než jen mazat a redukovat informace, aby to nebylo "zase tak moc dlouhé". Úplně s tebou nesouhlasím v tom, že je umění napsat něco, kde je méně informací. Přesně v tomhle duchu občas někdo píše i nejlepší články, ale když se na ty články podívám, dost mi chybí nějaké zajímavé detaily nebo podrobnější rozbor, podrobnější údaje, aby byl článek opravdu co nejpřesnější. --Tobartos (diskuse) 26. 2. 2022, 09:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    @Tobartos: Delších článků tu máme < 30, takže s tím kdovíjak není bych byl už kapku opatrný. Neříkám, že je to špatně, ten článek je hodnotný. Proto taky říkám hodnotit informace citlivě. Není třeba vyhodit sto let zdravotnictví, ale také není potřeba zmiňovat okrajové informace, k čemuž by mohl kapku napomoci i ten nadhled ostatních kolegů. A navíc je otázka, které informace jsou skutečně tou zajímavou nadstavbou. Že v Třebíči vyvěsili kurdskou vlajku považuji za lokální, nezajímavý fakt. Že v lednu roku 2021 bylo oznámeno, že v budově Fórum bude připraveno velkokapacitní očkovací centrum, bych považoval za zajímavé, pokud by ve Třebíči bylo to OC nějak výjimečné, nicméně pochybuji, že se třebíčské OC lišilo od dalších iks velkokapacitních OC v republice. Také jsem byl nadšený z hromadění informací, nicméně teprve zpětně a s odstupem člověk zjistí, že podobný přístup je mnohdy těžkopádný a třeba mnohé dlouhé články z anglické Wikipedie, nahromaděné ze zajímavostí, jsou dost nesrozumitelné a chybí tam ten potřebný korpus. Neříkám, že se to týká Třebíče. OJJ, Diskuse 26. 2. 2022, 10:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    @OJJ: Bavíme se o únosnosti délky článku a pokud je před ním 28 dalších, tak to není stěžejní problém. Ale přesně jak píšeš, největší problém vidím v tom, jak necitlivě se s článkem naložilo (necitlivě nejen vůči autorovi, ale i vůči čtenářům a Wikipedii jako takové - možná článek vypadá lépe po estetické stránce, ale nabízí mnohem méně informací a informace zastaralé). V případě takového zásahu očekávám, že se tím zlepší kvalita článku (resp., že aktér přesně ví co děla), ale k tomu v tomto případě prostě nedošlo (posunul se dál po jedné stránce, ale ubralo se mu po druhé stránce, takže se nikam neposunul). --Tobartos (diskuse) 26. 2. 2022, 11:12 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    @Tobartos Právě proto, že mám s tvorbou bohaté zkušenosti, jsem byl dost kompromisní a zaměřil jsem se jen na to, kde vymazání podle WP:CWN nemělo být kontroverzní. Sto let zdravotnictví jsem z kapitoly Zdravotnictví nevyhodil, protože v tom smazaném obsahu nic takového nebylo. Vnímal jsem to jako podnět, aby to někdo přepracoval, protože jinak se do toho nikdy nikomu nebude chtít. Díky té diskuzi, která zde vznikla, se to posunulo dál celkem zásadně. A můj záměr zde získal zastání, byť je mi vyčítáno nediplomatické provedení. Pokusil jsem se to řešit v diskuzi u Třebíče, ale nikam to nevedlo. Stále je toho tak dost ke zlepšování (např. když má Hospodářství v Třebíči vlastní stránku, sekci na stránce Třebíče bych zkrátil o 90 % a hodně věcí zobecnil, atd. atd.), ale to je úkol pro někoho jiného, já už si užil dost. Uživatel @OJJ zmiňoval, že se to má pořešit s autorem, ale podle mě by to právě měl být někdo, kdo nebude mít provozní slepotu (prostě nezaujatý pohled, za to autor nemůže).
    @VasekPav Děkuji, že jste po mně projel tu editaci Zdravotnictví, ale vrácení té jedné informace vidím spíš jako kopromis pro zdejší publikum. Uznávám, že výroba plicních ventilátorů by měla zůstat, ale týká se to průmyslové výroby ve městě, ne sektoru zdravotnictví. A informace, kde byl ventilátor vyvinut (byť je encyklopedická), se města Třebíč vůbec netýká, a takhle offtopic ještě může být pokládána za propagaci. --FromCzech (diskuse) 28. 2. 2022, 10:04 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    @FromCzech: Můžete mi ukázat jedno z vašich děl, na které jste pyšný? Jen ze zvědavosti, nic v tom nehledejte. Zlepšit se dá vždycky a všechno, žádný ani „nejlepší“ článek není dokonalý a nikdy nebude. Myslím si, že nikdo vám nebude mít za zlé, pokud se jakýkoliv článek pokusíte vylepšit a skutečně ho posunete třeba o úroveň výše. Ale právě v tom je ten háček - vy jste se rozhodl (v případě článku Třebíč) jen mazat, mazat a mazat, aniž byste to upravil (sám teď uznáváte, že byste něco také nakonec vrátil) nebo teda přesunul na jiný příslušný článek. V konečném důsledku, jak už jsem tu někde zmiňoval, došlo k tomu, že jste nejen zvýšil kvalitu článku, ale zároveň také snížil jeho kvalitu (přinejmenším ho obral o informace). A proto se zase tak moc nedivím tomu, že je kolega Frettie dotčen. Pokud se chcete pustit do zevrubnější úpravy článku, tak se do něj budete muset opravdu ponořit. Pakliže se vám zase tolik nechce, tak to raději nechte být, protože tím akorát škodíte (resp. vyjde to nastejno). Sice se po vašem zásahu a této diskuzi začalo s článkem hýbat, ale tohle určitě není správná cesta. Také se může stát, že se to řešit nebude a zůstane to ve stavu, ve kterém to necháte (hlavní autor už třeba nebude aktivní a dalším to může být celkem jedno, nebo se to ztratí v davu), takže bych na takové manýry nespoléhal. --Tobartos (diskuse) 28. 2. 2022, 11:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Moji práci si dohledejte na ENG wiki. Částečně jsem uznal vrácení té jediné věty, která vrácena byla, nezveličujte to. Kvalitu jsem snížit nemohl a obrat o informace jsem ho také nemohl, protože jsem mazal věci, které tam nikdy být ani neměly. Že tím akorát škodím, je názor především Váš, prosím přečtěte si kompletně tuto diskuzi. Vzhledem k tomu, že Váš nepřesvědčily ani názory ostatních, nemá cenu ztrácet čas se dál obhajovata bránit se Vaším opakovaným výpadům. --FromCzech (diskuse) 28. 2. 2022, 11:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Nevidím nikoho, kdo by s vámi vyloženě souhlasil (obzvláště s postupem). Souhlasí se hlavně s tím, že je článek potřeba upravit (ne jen nesmyslně mazat). Tvrdíte, že jste smazal věci, které tam být neměly, ale podle koho/čeho? Podle vás? Protože jak vidno, už jste se jednou spletl a určitě to nebylo naposled. A víte proč? Protože jste očividně subjektivní. Nakonec „násilně“ prosazujete svůj názor, ale aby se neřeklo oháníte se WP:CWN, kde to však zdaleka není tak podrobně rozepsáno (logicky nemožné). Podobně, nejméně jednou, se spletl i kolega @VasekPav, který se do toho pustil s podobnou vervou, ale alespoň si to trochu uvědomil. Na rozdíl od vás. --Tobartos (diskuse) 28. 2. 2022, 13:03 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    WP:CWN objektivně říká, co tam nepatří. S tím, jestli to je/není podle WP:CWN, se mnou zde souhlasí 5 z 7 reagujících, nesouhlasíte jen vy a autor. S citlivostí provedení už jich souhlasí méně, ale to je věc jiná a již jsem ji zdůvodnil založením diskuze měsíce zpět. A rozsah že byl velký? Jako že když jsem si otevřel zdravotnictví, polovinu věcí porušujících WP:CWN jsem tam měl nechat a smazat jen polovinu? Nebo co přesně tím vy a ostatní diskutující myslí? --FromCzech (diskuse) 28. 2. 2022, 13:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Prosím? Uveďme to na pravou míru: když vynechám názor svůj a autora článku, tak téměř bez výhrad s vámi souhlasí jen jeden člověk, pouze zčásti tři kolegové (tj. 1+3) a zbytek se vyjádřil dost nekonkrétně, nebo řeší zcela jiný problém. --Tobartos (diskuse) 28. 2. 2022, 15:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    1. VasekPav: "Kolega FromCzech má vesměs pravdu." (a prošel to po mně) 2. PetrKinšt: "...větší editace mi podle CWN připadají v pořádku." 3. OJJ: "Je také umění do článku všechno nedat. Mazat lze pochopitelně více s citem." 4. Vojtasafr: "... Souhlasím s tím, že článek zachází do příliš zbytečných detailů." 5. Grtek: "Jedním z kritérií nejlepších článků je i kritérium výklad, který nemá zacházet do zbytečných detailů. Editace asi mířily správným směrem, ale byly příliš extenzivní a necitlivé. 6. Hrdlodus: "Přidávám zastání mazače." Když pominu výtky na citlivost mazání, kterou uznávám, ale už jsem ji výše zdůvodnil, s WP:CWN není problém. --FromCzech (diskuse) 28. 2. 2022, 15:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    To je vtip? Vyjmout z každého komentáře cosi kladné - vyloženě to, co se vám hodí - a ignorovat ten zbytek? Kromě kolegy Petr Kinšt, který s vámi jako jediný téměř bez výhrad souhlasí, vám každý další kolega, krom toho co jste teď citoval, napsal ještě něco úplně jiného. To už nevidíte? --Tobartos (diskuse) 28. 2. 2022, 16:05 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Navíc, bez urážky, ale reakci kolegy Vojtasafr, který nastínil jen část problému a k dalšímu se nevyjádřil, a především celkem scestný komentář kolegy Hrdloduse, který sice napsal "Přidávám zastání mazače.", ale řeší něco úplně jiného (tj. zastání bez pádných argumentů k tématu nebo řádného odůvodnění) nelze brát v potaz. --Tobartos (diskuse) 28. 2. 2022, 16:38 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    No tak dobře, nedá mi to a musím se přidat na obhajobu mazání. Kolega Hrdlodus to popsal velmi dobře - mazači to nemají lehké a jejich práce je zrovna tak důležitá jako těch, kteří píší, protože zajišťuje kvalitu. Obhajujete objektivnost, tak se objektivně zamyslete nad tím, jestli byste neměl taky část své kritiky vyšetřit pro ty, kteří to s délkou článků přehánějí. Vysvětlete také jim, že méně je někdy více, že určité pidipodrobnosti do Wikipedie nepatří, že encyklopedické heslo nemusí (a nemá) zahrnout 100 % informace o čemkoli. Co Vy na to? Kolega FromCzech nemaže bezhlavě, ale s rozvahou, a v diskuzi článku to oznámil. Buďme rádi, že se do toho pustil. --KPX8 (diskuse) 28. 2. 2022, 16:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    @KPX8: Mazání zajišťuje kvalitu? To slyším poprvé. Nicméně dokážu si představit jak to myslíte (abych zase nebyl takový hnidopich). Délka článku nebyl problém (alespoň pro tentokrát). Problém je někde úplně jinde, stačí si řádně pročíst diskuzi. Problém je paradoxně právě v tom, že to promazání kvalitu nezajistilo, protože k němu kolega přistoupil nevhodně (nekolegiálně), zbrkle (smazal víc, než by bylo třeba) a neobjektivně (přetvářel ho spíše k obrazu svému, než na základě pravidel). --Tobartos (diskuse) 28. 2. 2022, 17:00 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Ještě bych dodal, že je neméně důležité udržet si nějakou „objektivní hladinu“ - každý píšeme jinak, každý máme trochu jiný názor na podobu článku a podané informace, a určitě by nebylo správné předělat článek v prvé řadě k obrazu svému, a až za druhé na základě klíčových neprůstřelných pravidel. Strašně tenká, často nevědomky narušující a přitom tak důležitá hranice. --Tobartos (diskuse) 28. 2. 2022, 11:48 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Informace odstraněné z kapitoly Zdravotnictví jsem prošel a našel jedinou hodnotnou informaci a to o vývoji a výrobě plicního ventilátoru. Tuto informaci jsem v pozměněné podobě do článku vrátil. Neodpustil jsem si ale další výmaz nepodstatných informací jako plocha prodejny a počet parkovacích míst k této prodejně (to vážně do wikipedie nepatří) a dále informace o mluvících sirénách a výstavbě kruhové křižovatky. Dále nadpis kapitoly, aneb co je "Současnost" - dovolil jsi si ji přejmenovat na "Po roce 2000". --VasekPav (diskuse) 26. 2. 2022, 12:07 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Tak jsem tu okružní křižovatku vrátil, kapitolu o Alzheimer centru jsem přesunul z průmyslu do kapitoy Zdravotnictví.
    Kromě nepodstatnosti přidávaných informací je dalším podstatným problémem styl přidávaných informací a jejich nedotažení do konce. Kolega @Frettie píše o chystaných událostech, při tom by měl psát spíše o proběhlých událostech. Tak by se nemohlo stát, že se v článku psalo, že Alzheimer centrum bude otevřeno v září roku 2019. A přitom bylo otevřeno až v listopadu 2019 a kolega si toho vůbec nevšiml... --VasekPav (diskuse) 26. 2. 2022, 12:43 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    @VasekPav: Ale všiml bych si, já se tomu tématu věnuju už dlouho, chvilku to trvá, ale dojdu k tomu. Lidi žijí i svoje životy, to je dobrý si uvědomovat. --frettie.net (diskuse) 27. 2. 2022, 21:43 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Podotýkám, že zde existují Portál:Třebíč i Portál:Třebíčsko, tam by se možná podobné aktuality a zajímavosti uplatnily lépe. I když samozřejmě o tom, co do článků „patří“ a „nepatří“, se budou vést spory neustále. --Hnetubud (diskuse) 26. 2. 2022, 11:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]

  • Jedním z kritérií nejlepších článků je i kritérium výklad, který „nemá zacházet do zbytečných detailů.“ Zasazení stromu, vyvěšení kurdské vlajky, peripetie okolo zdravotnických pomůcek při Covidu jsou za mě ony zbytečné detaily, nicméně že je ve městě alzheimerovské centrum a že se chystá nízkoprahové bydlení (například) těmito zbytečnými detaily nejsou. Editace uživatele FromCzech tak asi mířily správným směrem, ale byly příliš extenzivní a necitlivé. Doporučoval bych zainteresovaným wikipedistům dohodnout podobu hesla na diskusní stránce hesla.--Grtek (diskuse) 26. 2. 2022, 11:52 (CET)Odpovědět[odpovědět]
  • V Teplicích se loničistily chodníky v centru města ekologicky vysokotlakou parou bez použití chemie. Pán v multikáře říkal, že pouze na vyčíštění Zámeckého náměstí spotřeboval 800 litrů nafty, zatímco při aplikaci chemického postřiku projel jen tam a sem. V témže roce byl vybudován piktogramový cyklokoridor vedoucí od Rooseveltovy ulice mezi zámeckými rybníky v křivolakých uličkách Zámecké zahrady přes Zámecké náměstí, ulici U Bílinské brány, Československých dobrovolců, kol ZŠ Maxe Švabinského, odkud se stáčí za fotbalový stadion, odkud pokračuje bezejmennou ulicí. Na křižovatce musí cyklista sesednout z kola, přejít na chodník a převést kolo přes ulici. V ulici Denisově opět najede přes protisměr na ulici a pokračuje kolem KNAKu až k Hotelu Helena, odkud sjede na úzký chodník v ulici Rybniční. V ulici Mühligově se cyklokoridor ztrácí. Stavbu provázely značné komplikace, Perštejnská stavební firma II. severočeská stavební a v rozporu s projektem použila nesprávné vodorovné značení. Souhlasím s tím, že článek zachází do příliš zbytečných detailů. Když si chci přečíst o kultuře v Třebíči, tak mě fakt nezajímá, že si před třemi lety koupili novou vánoční výzdobu na kandelábry a loni přikoupili další. V Teplicích jsme si novou koupili 2020, pokud to někoho zajímá. Je laděna do oranžových barev a v dost ulicích je celoročně, akorát mimo Vánoce nesvítí. Pokud přijíždíte do Teplic od D8 nebo po bývalé E55 přes Velemín a Bořišlav, je na kandelábrech hlavního tahu městem, zjm. na ulici Pražské také výzdoba, jež vypadá jako vánoční, ale ve skutečnosti jde o výzdoby symbolizující teplické lázeňské prameny. --Vojtasafr (diskuse) 27. 2. 2022, 08:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    To máte sice pravdu, ale tady šlo o to, že kolega @FromCzech ne zrovna ideálně zasáhl do článku Třebíč a smazal i informace zajímavé, z encyklopedického hlediska celkem důležité. Je rozdíl v tom, postarat se důkladně o to, aby v článku nebyly neencyklopedické zbytečnosti a snažit se Wikipedii opravdu pomoci, nebo k tomu přistoupit tak, jako zpočátku kolega, a článku nejen pomoci, ale vlastně i uškodit. Stejně tak mi třeba přijde absurdní mazat rozlohu prodejny (pro zajímavost, pro představu), pakliže v kontextu nepřekáží. Po úpravě od kolegy @VasekPav už to samozřejmě smysl nedává, ale nakonec argumentovat tím, že není největší ve městě a tak není taková informace důležitá nebo přínosná (porovnej, příklad: V Třebíčí v ulici Lomená byl nově postaven supermarket Lidl. / V Třebíčí v ulici Lomená byl nově postaven supermkarket Lidl, který má rozlohu 1360 metrů čtverečních prodejní plochy a nabízí 60 parkovacích míst., nebo: Dne 31. října 2007 byly v lokalitě Vídeňský rybník otevřeny supermarket Interspar a supermarket Lidl, otevření provázely problémy, protože jeden ze dvou příjezdů nebyl zkolaudován. a kolega @VasekPav ponechá jen: Dne 31. října 2007 byly v lokalitě Vídeňský rybník otevřeny supermarket Interspar a supermarket Lidl.). To už je prostě zbytečné - subjektivní - zacházení... někam. Asi článek potřebuje komplexnější úpravu, ovšem to už je věc jiná. Mě jde v tuto chvíli hlavně o princip. A pokud má k něčemu tak razantnímu dojít (nejen v tomto případě), tak ale s rozumem a s citem, skutečně pro dobro Wikipedie. --Tobartos (diskuse) 27. 2. 2022, 10:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Ty třeba ne, ale za to já nemůžu ... ono to je dost subjektivní. Ale tenhle komentář sis mohl odpustit, ale asi jsi to potřeboval. --frettie.net (diskuse) 27. 2. 2022, 12:18 (CET)Odpovědět[odpovědět]
  • Přidávám zastání mazače. Chápu pocity autora, kterému jsou bez upozornění smazány texty. Ale i ten druhý má nějaké pocity. Vidí něco, co je potřeba opravit. Ale musí zažívat pocity, že když na něco sáhne, že bude kritizován, že to změnil. Že bude muset psát do diskuze, že bude muset pingovat, že bude muset zdlouhavě rozepisovat důvody, proč to a to smazal či přepsal. S vědomím, že dotyčný si to ani nemusí přečíst. Nebo si to přečte za po několika týdnech/měsících/letech. Nebo bude s rozepisováním důvodů v diskuzi podstatně víc práce než se samotnou úpravou článku. A on bude muset čekat a mít někde poznamenané, že chtěl provést nějakou opravu v článku X a jaké úpravy chtěl udělat. A nakonec třeba přijde odpověď, že s tím původní autor souhlasí (nebo se původní autor už ani neozve). I proto existuje ESO. Člověk udělá nějakou změnu a do popisu změny uvede, o co šlo. A pokud se to někomu nebude líbit, tak to dále poupraví nebo napíše do diskuze nebo provede revert a v popisu změny popíše, proč dělá revert, nebo provede revert a napíše do diskuze. Prostě i ten mazač si váží svého času. S vědomím toho, že dělá změnu, která jde vrátit jedním kliknutím. Obě strany mají vždycky dobré úmysly. A původní autor může situaci zhoršit, když vytáhne obvinění z cenzury, jak v tomto případě předvedla IP adresa 85.160.39.42 výše. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Hrdlodus (diskuse) 28. 2. 202, 08:52 (CE(S)T)
  • Trochu se diskuse protáhla, vracím se k úvodu. Mazání, která provedl kolega @FromCzech: v článku Třebíč byla podle mne v části informací o tom, co se má v budoucnu stát, správná (nebylo jisté, zda se to skutečně v daném termínu stane; za chvíli taková informace může být nepravdivá). Ostatní změny (i když podle mého názoru šlo opravdu většinou o detaily, které nemají nebo brzy ztratí encyklopedický význam) bych spíš napřed dal jako návrh do Diskuse. Při rozsáhlejších úpravách považuji skrytí původního textu za vhodnější formu, než rovnou mazání. Pravda bude, jako obvykle, uprostřed. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 14. 3. 2022, 22:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Přebanerováno

Hezký den, právě jsem si otevřel tři stránky na Wikipedii a na každé z nich byl banner (první, druhý, třetí). Proti bannerům nic nemám, ale mám pocit, že jich je tu nějak moc. A aby toho nebylo málo, dva z nich se týkají žen (leč každý propaguje jinou akci). Vím, že @Martin Urbanec se v bannerech vyzná, tak by mě zajímal jeho názor, ale samozřejmě i všech ostatních. --Patrik L. (diskuse) 4. 3. 2022, 14:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Ahoj @Patrik L., díky za zprávu. Souhlasím s tím, že takové množství bannerů zaměřené na jedno téma nejsou vhodné. Většinu z těch bannerů jsem na české Wikipedii prozatím vypnul. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 4. 3. 2022, 15:13 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jek to je vlastně s opakovaným zobrazováním stejného banneru? Jestli se nepletu, tak dřív - když si ho člověk zavřel - se pak už neukazoval. Ale teď vidím tentýž znovu a znovu... --Packa (diskuse) 15. 3. 2022, 00:16 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Packa Zavřít by jít měl tak, jak popisuješ. Pokud to nejde, někde je něco špatně. Mohl bys upřesnit, o který banner jde, abych mohl zajistit jeho opravu? Ideálně formou jeho názvu, pokud víš, pokud ne, screenshot by mi měl stačit :-). --Martin Urbanec (diskuse) 15. 3. 2022, 13:13 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Martin Urbanec Dík, až se mi to u nějakého stane, dám hned vědět. --Packa (diskuse) 15. 3. 2022, 23:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Martin Urbanec Díky za to, každopádně mým cílem nebylo bannery stáhnout, ale vyvolat diskusi. I když je pravda, že čím víc bannerů tu je (a čím vyšší je jejich frekvence), tím čtenáři více „otupí“ a budou je ignorovat. Trošku smutné, že pro českou komunitu je zřejmě důležitější hodit hlas k návrhu loga, než se vyjádřit k něčemu, co taky vidí (téměř) každý uživatel a je snad ještě rušivější pro čtenáře. --Patrik L. (diskuse) 15. 3. 2022, 21:56 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Přiznám se, že mi to nějak zvlášť rušivé nepřišlo. Zaznamenal jsem prostřídání jenom toho zeleného ukrajinského banneru s wikigapovým bannerem, což mě nijak neuráží. Banner k MDŽ jsem zahlédl asi jenom jednou, nevím přesně, proč se nasazoval spolu s wikigapovým, nebo jaký byl s nimi záměr. To by asi v první řadě měli objesnit jejich tvůrci/nasazovatelé, pak teprve by vůbec měla smysl případná další diskuse. Jinak k tomu asi není moc co řešit, možná proto se tu žádná vášnivá debata zatím nerozvinula. --Bazi (diskuse) 15. 3. 2022, 22:08 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Hlasování k ratifikaci pokynů pro prosazování všeobecného kodexu chování je otevřeno od 7. do 21. března 2022.

Tuto zprávu můžete najít přeloženou do dalších jazyků na Meta-wiki.

Dobrý den všem,

Proces hlasování k ratifikaci návrhu pokynů pro prosazování všeobecného kodexu chování (VKCH) je nyní zahájen! Hlasování probíhá na SecurePoll od 7. března 2022 a ukončeno bude 21. března 2022. Prosíme, přečtěte si více informací o hlasování a způsobilosti.

Všeobecný kodex chování (VKCH) poskytuje základní pravidla přijatelného chování pro celé hnutí. Návrh pokynů pro prosazování byl zveřejněn 24. ledna 2022 jako návrh aplikace kodexu napříč celým hnutím. Můžete si přečíst více o projektu VKCH.

Také můžete v jakémkoliv jazyce diskutovat na diskusních stránkách Meta-wiki. Můžete také kontaktovat tým na emailu ucocproject(_AT_)wikimedia.org.

S úctou,

Tým Strategie a řízení hnutí

Nadace Wikimedia --MNadzikiewicz (WMF) (diskuse) 10. 3. 2022, 11:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Dnes je posledním dnem hlasování. Kdo ještě nehlasoval a má tu možnost (viz m:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Voter information/cs#Způsobilost k hlasování), tak prosím, odevzdejte svůj hlas do konce tohoto dne. Dal jsem si práci s překladem veškerých informací o této ratifikaci, abyste vy mohli hlasovat a abyste věděli, o čem vlastně hlasujete. Váš hlas je důležitý. --Polda18 (diskusepříspěvky) 21. 3. 2022, 07:40 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Díky moc za veškerou překladatelskou péči. Hlasování samotné je snadné a rychlé, ale je samozřejmě lepší, když si člověk může v klidu (a v češtině) nastudovat, o čem že to vlastně rozhoduje. --Bazi (diskuse) 21. 3. 2022, 11:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Přesně tak. Využil jsem tedy i překladu pomocí DeepL překladače, protože některé pasáže byly přeci jen složitější a potřeboval jsem to přeložit co nejrychleji, ovšem překlad jsem ještě pro jistotu překontroloval a případně opravil lehké nepřesnosti. Musím říct, že DeepL je opravdu nejlepší překladač a skvěle zvládá i slovosled cílového jazyka. Když to člověk čte, nezní to moc jako automatický robotický překlad, v jednodušších větách člověk ani nepozná, že to napsal stroj. Samozřejmě tam chybí stále dost světových jazyků (například arabština, hebrejština, apod.), ale program se stále vyvíjí a postupně tam vývojáři přidávají více a více jazyků. I tak je ale lepší, když překlad zkontroluje ještě člověk a opraví další drobné chybky. Byl jsem však překvapen, jak kvalitní překlad ten nástroj poskytl. Anglicky umím, ale některé věty byly složitější a na jejich ruční překlad bych potřeboval více času na přemýšlení a více zdrojů, a zde mne tlačil čas, takže jsem sáhl po jednodušší variantě, a to nechat si to přeložit počítačem a pak jen překontrolovat překlad, zda to tak nějak sedí, a doopravit chyby v gramatice, slovosledu, provést významové korektury, a ono to moc ani potřeba nebylo. Kde jsem použil překladače DeepL, tam jsem to napsal do shrnutí. --Polda18 (diskusepříspěvky) 21. 3. 2022, 11:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Apostrofy v názvech článků z japonštiny

Ve věci názvů článků z japonštiny vznikl spor u Japonců, jestli v názvech používat apostrofy či nikoli? Návrh na přesun z Džun’iči Inoue → Džuniči Inoue skončil nepřejmenováním; následně došlo k několika přesunům opačným směrem. V diskusi argumentoval pro používání apostrofů kolega RiniX, viz příspěvek.@Silesianus: Apostrofům se věnuje odkazovaná Problematika české transkripce japonštiny a pravidla jejího užívání na s. 43.

Mají názvy článků preferovat jednu z variant (s apostrofy či bez nich), nebo přístup nesjednocovat (ponechat ad hoc) třeba na základě očekávanosti v českých zdrojích (v řadě případů zřejmě očekávaná forma ani neexistuje)? --Kacir 17. 3. 2022, 01:07 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Taky tu máme návrh doporučení Wikipedie:Transkripce japonštiny. --Harold (diskuse) 17. 3. 2022, 10:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Návrh by bylo dobré – v nějakém konsenzuálním znění – přijmout. Škoda, že je dlouhodobě bez odezvy.--Kacir 17. 3. 2022, 10:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Za odkaz na návrh doporučení díky, mohu to zkusit nějak popohnat (vyřešit i jinou komunikační cestou, přeci jen autor zde už needituje). Mimochodem i tam jsou zmiňovány apostrofy a pokud se nepletu, tak se jedná o apostrofy obecně, které jsou používány všude, takže jejich případné odstranění by nebylo zrovna snadné (názvy článků, jména, běžný text...). --RiniX (diskuse) 17. 3. 2022, 11:25 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Mazání šablon:Kategorie ročníku a Související kategorie

Na základě diskuse u kolegyně Laliny@Felix220, Fry72: jsem si všiml, že kolegyně z kategorií hromadně maže šablony {{Kategorie ročníku}} a {{Související kategorie}}, zřejmě se zdůvodněním, že jsou většinově červené.

Mám zato, že v případech, kdy lze očekávat založení souvisejících kategorií a kategorií dalších ročníků, se tyto šablony nemažou. Konsenzus ale nikde nevidím, takže prosím o vyjádření komunity. --Kacir 19. 3. 2022, 04:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Díky za přihození komunity do toho.
Za mě – souhlasím s odstraněním kategorií [[Kategorie:XYZ v roku XYZ|Postaveno]], což byly opravdu v 90% zbytečné, zejména červené kategorie. Ale již kolegou Kacirem zmíněné šablony {{Kategorie ročníku}} a {{Související kategorie}} by dle mého být mazány neměly. {{Kategorie ročníku}} je šablona pro rychlou orientaci, když se vejde do dané kategorie – kolegyně to mazala dokonce i v článcích, kde bylo modrých stránek více, tudíž se dalo i proklikávat (např. zde – Dánské království). A co se týče {{Související kategorie}}, v tomto případě Zbořeno v XYZ – zde argumentovala kolegyně s tím, že existují kategorie Zbořeno pouze pro Česko, což není pravda. Sám jsem jich zakládal pár (např. [1], [2]). A ano, je jich málo, ale to neznamená, že nikdy nebudou. Předem díky za názory ostatních. --Felix220 (diskuse) 19. 3. 2022, 09:36 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Šablony nemazat. Červené odkazy ničemu nevadí, můžou se do budoucna zamodřovat. Pokud někomu přijde, že v některých případech je to už za hranou, nechť to doloží. Je ale lepší už od začátku udržovat nějaký standardní obsah těch kategorií, než aby se muselo zpětně procházet a doplňovat chybějící šablony. --Bazi (diskuse) 21. 3. 2022, 11:43 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@Felix220: Samozrejme som hovorila o kategóriach existujúcich pred tým, než si ich začal robiť Ty. Takže áno, kategória Zbořeno v štáte existovala len pre Česko. Sú kategórie Zbořeno v roku xx.
Čo sa týka šablóny {{Kategorie ročníku}} - zase nám budú svietiť na červeno, minimálne v malých štátoch určite, keďže sa tam každý rok nepostaví budova hodná článku v inej wiki.
S očakávaním založenia súvisiacich kategórii by som bola veľmi opatrná, keďže vidím ako vznikajú takéto kategórie.--Lalina (diskuse) 19. 3. 2022, 17:07 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Červené odkazy v šabloně Kategorie ročníku je možné nahradit šedou, aby se zobrazovaly bez prokliků dle anglické verze. Někdo technicky znalý by musel upravit kód.--Kacir 19. 3. 2022, 19:12 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To je dobrý nápad.--Lalina (diskuse) 19. 3. 2022, 19:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Souhlas. Vypadá to hned líp, ale s tím, že to zůstane. --Felix220 (diskuse) 19. 3. 2022, 19:46 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jak jsem již psal kolegyni Lalině, tak je vhodné aby zůstaly, protože mají potenciál se s budoucím růstem naplňovat. Navíc doposud to byl standard ve vytváření těchto stránek, který jsem převzal z již existujících kategorií. Nakonec, určitě chybně a nesmyslně mazala i odkazy na stránky, kreré byly modré, to je opravdu proti standardu. Mám za to, že mít kategorii dopředu neuškodí, protože na kategorizaci zde také záleží a vytvářet je zpětně pro do určité míry nesourodé kategorie je v mnoha případech nesmírně náročné. Jsem tedy proti mazání, zda to bude šedé/červené mi nevadí --Fry72 (diskuse) 19. 3. 2022, 20:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Fry72: "mají potenciál se s budoucím růstem naplňovat" - nemajú potenciál sa naplňovať, niekto ich musí naplniť. Keďže sa kategóriam venujem, a nielen tu, tak viem, že to nie je také jednoduché. Miesto napĺňania existujúcich kategórii sa vyrábajú nové a nové. Sám si urobil kategórie s červenou nadkategóriou, a nebolo ich málo, a nechal si ich tak.--Lalina (diskuse) 19. 3. 2022, 21:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Také se občas věnuji kategoriím, ale o tom to není. Myslím si pořád, že je lepší mít připravenou čevenou nebo šedou kategorii a naplňovat ji hned od začátku než ji zpětně naplňovat pracně pro stovky poměrně nesourodých témat. Červené metakategorie i kategorie existovaly již dříve v příkladech, které jsem jen převzal a zkopíroval u jiných ročníků a zemí a podle mne to není až taková "hrůza" - to je ale můj názor. Snad se ale shodneme, že mazání neprázdných kategorií opravdu není dobré. --Fry72 (diskuse) 19. 3. 2022, 21:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Fry72: Neprázdne kategórie som určite nemazala, len šablónu {{Kategorie ročníku}}, to je rozdiel.--Lalina (diskuse) 20. 3. 2022, 03:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Ešte všeobecne k tvorbe nových kategórii - nestačí len vytvoriť novú kategóriu, treba sa o ňu starať, síce menej než o článok, ale treba. Napr. kategórie Štát XX v roku YY - je 193 štátov x len 200 rokov a máme vyše 38 000 kategórii. Som zvedavá kto by sa o ne staral.--Lalina (diskuse) 20. 3. 2022, 03:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Závěr

@Fry72:, @Lalina: – rád bych to uzavřel. Souhlasím s tím, že byla smazána kategorie [[Kategorie:XYZ v roku XYZ|Postaveno]], ale s tím, že šablonu {{Kategorie ročníku}} bych vrátil do každého. Co se týče kategorie Zbořeno v XYZ upřímně nevím – ve většině tam toho opravdu moc není, takže to by se dalo dodatečně kdyžtak doplňovat pokud by se založila. Poprosil bych výše pingnuté, aby napsali svůj závěrečný názor jestli to a to necháme a jak. Díky moc. --Felix220 (diskuse) 22. 3. 2022, 18:26 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Za mňa - súhlasím so šablónou {{Kategorie ročníku}} modrá/šedá, to je dobré riešenie, nemám ani problém ju vrátiť. Pokiaľ zostane modrá/červená OK, rešpektujem väčšinu. Čo sa týka kategórii - ako som napísala, Zbořeno určite nie, a Štát XX v roku YY len ak ju autor aj zaplní. Inak je to len prázdny výkrik do tmy.--Lalina (diskuse) 22. 3. 2022, 20:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Kategorie žen

Všiml jsem si, že článek Naomi Adachi nebyl (téměř) zařazen v kategoriích, tak jsem ji zakategorizoval, přičemž jsem použil již existující kategorie. Momentální stav článku tedy je, že Naomi je zařazena (mimo jiné) do Kategorie:České moderátorky, ale také do Kategorie:Čeští televizní moderátoři, neboť [[Kategorie:České televizní moderátorky]] tu neexistuje. Můj dotaz tedy je, zda stojí zato, abych tuto kategorii a podobné kategorie založil a v jakých případech je vlastně zakládat a v jakých nikoliv. (Všiml jsem si, že se to nedávno probíralo již zde, ale nevím, co z toho pro mě tedy vyplývá.)

Televizních moderátorek máme spoustu, takže by nebyl problém kategorii zaplnit a uživatelům může přijít vhod vyfiltrovat si z kategorie jen ženy. Problém je spíš v tom, že tu momentálně existuje guláš, kdy se někdy ženy kategorizují podle mužského rodu, a jindy podle ženského. Čeština to má tak, že spojení „čeští televizní moderátoři“ se dá chápat ve dvou významech: „moderátoři–muži“ a „moderátoři – muži a ženy“. A na Wikipedii je to nyní různě, takže např. Kategorie:České televizní herečky je podkategorií kategorie Kategorie:Čeští televizní herci, ale kategorie Kategorie:České rozhlasové herečky není podkategorií kategorie Kategorie:Čeští rozhlasoví herci. Tzn. Kategorie:Čeští televizní herci se chápe jako směsná kategorie mužů a žen (na druhou stranu je zde ale Kategorie:České televizní herečky zmíněna v šabloně Šablona:Související kategorie), ale je zde podkategorií jen Kategorie:České televizní herečky a chybí zde podkategorie pro vyfiltrování mužů, kdežto Kategorie:Čeští rozhlasoví herci je (zřejmě, vypadá to tak) chápána jen jako mužská.

Dovedu si představit oba typy kategorizace, pro obě pohlaví dohromady i pro obě pohlaví zvlášť. Dovedu si i představit nějakou třetí, kompromisní kategorizaci, kdy by např. existovala Kategorie:Čeští televizní herci, která by obsahovala jako podkategorie Kategorie:České televizní herečky a třeba [[Kategorie:Čeští televizní herci (muži)]], i když nevím, jestli je vhodné, aby kategorie obsahovaly teoreticky jen dvě podkategorie, a nic víc. Nevím ale, jak se chovat v současném stavu. Tedy se ptám, jaký má na toto komunita názor, ke kterému z těchto kategorizačních systémů se přiklání a zda má cenu, abych kategorii Kategorie:České televizní moderátorky a další podobné kategorie zakládal (a ve kterých případech – je třeba je zakládat, i pokud bude počet článků v kategorii velmi nízký, protože ženy v této oblasti téměř nejsou, jako např. nositelky konkrétního ocenění). Díky za vysvětlení. --Marek Genius (diskuse) 24. 3. 2022, 16:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]

DOVYSVĚTLĚNÍ: Ještě je taky rozdíl mezi tím, jestli je článků (žen) do potenciální nové kategorie málo, ale mohou být vytvořeny (např. japonských televizních moderátorek tu asi moc nebude, ale zřejmě budou na ostatních Wikipediích a je možné je přeložit), a jestli velké množství takových žen vůbec není (zmíněné nositelky – třeba i již neudělovaných – ocenění). --Marek Genius (diskuse) 24. 3. 2022, 20:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Kategorizovat obě pohlaví dohromady má tu výhodu, že mohou být zahrnuty i nebinární osoby či osoby, které jsou „mužem“ či „ženou“ jen část života (bývalí bratři Wachovští). Není také nutné zkoumat, zda není potřeba kategorizaci aktualizovat kvůli změně pohlaví či novému chápání pohlavní identity kategorizované osoby. Ale neberte to jako stranění jedinému způsobu; je mi to vcelku jedno, protože kategorie už nesleduji ani nevyužívám; na cs wiki (a asi i jinde) jsou už tak atomizované, že se podle nich nedá vyhledávat. (Chcete-li najít jméno, na které si nemůžete vzpomenout, třeba herce ze zahraničního TV seriálu, museli byste prohlížet množství kategorií rozsekaných podle média, národnosti, státu, pohlaví apod. Chybí mi tak možnost nezávislých průřezových kategorií (obor činnosti, rok narození, ...), které by dělily celou množinu osob nezávisle, a pro potřeby vyhledávání se daly kombinovat: herec A nad 60 let A (anglický NEBO americký) apod.) Petr Karel (diskuse) 24. 3. 2022, 17:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ještě ilustrace, jak je kategorizace „intuitivní“: oni Wachovští nejsou v kategorii Americké režisérky, ale v nadřazené kategorii Američtí režiséři pod písmenem S (protože článek se jmenuje Sestry Wachovské)! Petr Karel (diskuse) 24. 3. 2022, 17:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pro jednu chybu řazení v kategorii nejde odsoudit celý systém tvorby kategorií. Já takových chyb řazení už opravil.... --Chrz (diskuse) 24. 3. 2022, 18:07 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Kategorizovat obě pohlaví dohromady má tu "nevýhodu", že obsahují množné číslo mužského tvaru - moderátoři, herci. Některé ženy se cítí být nezohledněné tímto termínem. A kdyby se začlo psát moderátoři a moderátorky, herci a herečky, tak by se zas třeba cítili být nezohlednění ti nebinární, zvlášť takoví, co připravují nová zájmena a nové tvary slov. Takže pokud nikoho neuráží slovo osoba, dopracujeme se ke kategoriím "Osoby zabývající se moderátorstvím" a "Osoby zabývající se herectvím". Průřezové kategorie nejsou dobrý nápad, zvlášť kdyby se museli stále přestrkávat na základě věku a podobně, na to mají sloužit (pokud už neslouží) jiné typy hledání než podle článků nasázených ručním způsobem do stejné kategorie. --Chrz (diskuse) 24. 3. 2022, 17:36 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Průřezová kategorie by pochopitelně byla založená na konstantě, tedy rok narození, jak jsem uvedl, kdybyste četl pořádně. Ale děkuji za implicitní souhlas s tím, že kategorie jsou pro vyhledávání k ničemu. S Vámi uvedenou nevýhodou také souhlasím, ale záleží, k čemu kategorie je z pohledu uživatele. Petr Karel (diskuse) 24. 3. 2022, 17:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
"Kategorie slouží k tematickému uspořádání článků na Wikipedii. Jejich seznam se zobrazuje na konci stránky. Umožňují najít články na související téma a snadno mezi nimi přecházet." To, co vy chcete, už jde nad rámec "tematické příbuznosti", to už je nějaké vyhledávání nad vyplněnými daty v databázi (wikidatech). Hranice asi nebude zrovna ostrá, ale aby existovaly podrobné kategorie pro všechny myslitelné dvojkombinace natož trojkombinace kritérií, to je ručně neudržitelné, a automat jsme k tomu ještě nepustili. --Chrz (diskuse) 24. 3. 2022, 18:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ano, pochopil jste to dobře. Takový vyhledávač bych uvítal vedle vyhledávání podle řetězce znaků. Ale ne, aby někdo ručně dělal kombinované kategorie - tu by dělal automat podle individuálního zadání každého uživatele. Ale to sem už nepatří. Podle Vašeho vymezení účelu kategorie, tedy nalezení tematicky příbuzných článků, by pak asi pro uživatele bylo lepší dát nebinární dohromady s binárními, i když se název nějaké menšině líbit nemusí, ale odpovídá použití v běžné psané češtině (jen ne, aspoň zatím, nějaká nová zájmena!). Promiňte, že dále již reagovat nebudu, nechám to na konsenzu ostatních. Petr Karel (diskuse) 24. 3. 2022, 18:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To není moje vymezení, to sepsaly chytré hlavy do článku Nápověda:Kategorie, ale postupem času tam text účelu vylepšovali. Pokud doba pokročila a nevyhovují, může se i dále změnit účel. --Chrz (diskuse) 24. 3. 2022, 19:05 (CET)Odpovědět[odpovědět]
A nevadí vám, že slovo "osoba" je ženského rodu? Co tím sledujete? Jste nám zaspal dobu, soudruhu. --Espa22 (diskuse) 25. 3. 2022, 06:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Někdo by vám měl vysvětlit, že tohle není diskuze na idnesu, novinkách nebo parlamentních listech. --Chrz (diskuse) 25. 3. 2022, 08:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Promiňte, osobo zabývající se wikipedií. --Espa22 (diskuse) 25. 3. 2022, 08:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Někdo by vám měl vysvětlit, jak se upřímně omluvit, což jste asi ani neměl v úmyslu... --Chrz (diskuse) 25. 3. 2022, 09:38 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Chrz, Espa22: Z těch pár Vašich komentářů mám dojem, že máte oba na věc stejný názor. Takže asi netřeba se hádat. PS: Pokud se mýlím a Vaše názory jsou neslučitelné, tak potom se omlouvám a hádejte se dál. :-) --Marek Genius (diskuse) 25. 3. 2022, 12:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Hlavně netřeba soudružsky oslovovat. --Chrz (diskuse) 25. 3. 2022, 13:04 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Chrz: Myslel to jako vtip, byla to ironie. --Marek Genius (diskuse) 25. 3. 2022, 15:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Petr Karel: Skoro od počátku české Wikipedie říkám, že tu chybí nějaké udělátko, které by vypsalo všechny stránky ze všech podkategorií dané kategorie. Rovněž i nápad na Vámi zmíněný vyhledávač se mi líbí, přimlouvám se, aby vznikl. Zmíněné sestry Wachowské by podle mě měly být zařazeny v obou kategorizačních stromech (tedy američtí režiséři i americké režisérky), neboť zdroje existují k oběma pohlavím (prodělaly operativní změnu pohlaví a nyní se na ně oficiálně pohlíží jako na ženy), ovšem dříve to oficiálně byli muži a kategorie se používají i historicky (nevyřazujeme osoby z kategorie po opuštění zaměstnání ani po smrti). Pokud tu tedy oba tyto kategorizační stromy zůstanou… --Marek Genius (diskuse) 24. 3. 2022, 20:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Marek Genius: Takové udělátko by sice bylo na pohled dobré, ale někdy je až překvapivé, co se v těch podkategoriích najde. Někdy i půlka Wikipedie. Nedávno jsem třeba dělal roboticky nějakou úpravu v článcích o sídlech ve Švýcarsku - tedy i v podkategoriích této kategorie. Mezi jinými robot narazil například na články Řecké pašije, Lékaři bez hranic, Hans Albert Einstein nebo Krasobruslení na Zimních olympijských hrách 1928. Ostatně není problém si zkusit pohrát s petscanem a nechat si všechny články v podkategoriích vypsat (zde do hloubky 5 podkategorií)
Někdy se narazí na cyklus, jindy na naprosto neočekávané věci (Kulturní památky v Praze -> Pražský hrad -> Miloš Zeman).
Kategorizační strom je hezká věc, ale pro praktické využití občas peklo. Mnohem více by posloužily ploché kategorie (štítky) a integrovaný nástroj na hledání průniku (herci, ženy, Češi = České herečky) --JAnD (diskuse) 25. 3. 2022, 08:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@JAnD: Nástroj Petscan neznám, ale zdá se, že by to mohl být ten nástroj, který jsem hledal. Díky za tip, ten občas využiji. Plošné kategorie a nástroj na hledání průniku je asi právě to, co navrhoval Petr Karel. Ale to tu neprojde, rozhodně ne v nejbližší době. --Marek Genius (diskuse) 25. 3. 2022, 12:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Obecně vzato tam, kde existuje pro označení ženy přechýlený tvar slova, je možné osoby používající ženský rod kategorizovat samostatně. V podstatě by se to mohlo týkat takřka všech povolání nebo (lidských) činností. Impulzem pro vytvoření samostatné kategorie by ale mělo být její rozumné zaplnění. IMHO nutnost oddělené kategorizace nastává u povolání nebo činností, kde i reálný svět kategorizuje odděleně, typicky v hereckých cenách udílených samostatně za ženské a mužské role nebo ve sportovních závodech konaných a vyhodnocovaných odděleně. Protože tam je to i z hlediska návaznosti kategorií praktické (byť nikoli nezbytné, protože jak známo, kategorizace má svá pravidla trochu jiná).
A tak zrovna ty zmíněné moderátorky a herečky mají svoje opodstatnění nezpochybnitelné, řekl bych. Nastávají ovšem přirozeně případy, kdy jedna osoba je v některém svém povolání řazena do "ženské" kategorie, zatímco u jiného, méně rozšířeného povolání (a méně zaplněné kategorie) dosud k vyčlenění žen samostatně nedošlo, a tak je v kategorii "(genericky) mužské". Není to ideální, ale vzhledem k postupnému rozvoji Wikipedie pochopitelné. Dá se předpokládat (a realizovat) postupné rozšiřování samostatných "ženských" kategorií tam, kde pro začátek stačily "(genericky) mužské".
Co se týká výše zmíněných transgenderových osob, ty je možno kategorizovat buď podle poslední/aktuální genderové identity, anebo případně do obou (s ohledem na existenci kategorizace LGBT lidí podle činnosti je pak naštěstí v případě zájmu lze dohledat i samostatně). Protože "ženské" kategorie bývají, nemýlím-li se, podkategoriemi těch "(genericky) mužských", lze nebinární osoby v nouzi kategorizovat do oněch "(genericky) mužských" s tím, že při větším počtu se jim dá vytvořit samostatná subkategorie v rámci Nebinárních lidí podle činnosti. Vzhledem k nevelkému zastoupení si ale nemyslím, že by v dohledné době došlo k nějakému většímu rozmachu těchto samostatných kategorií. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2022, 01:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Je zajímavé, že máme kategorii LGBT lidi a ne LGBT muži a LGBT ženy, že. Musí to být vůbec krásné být LGBT lid. Co ono to vlastně říká? Že jsou nějací LGBT, kteří lidi nejsou? Třeba LGBT psi? Je to vůbec krásné označení. Ještě bychom tu měli mít BDSM lidi. A ČSSD lidi. A PČR lidi. Totiž promiňte, PČR ženy a PČR muži. --Espa22 (diskuse) 25. 3. 2022, 06:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nechte si svůj trolling od cesty, vaše diskusní příspěvky vykazují znaky, které nepatří do konstruktivní věcné debaty hodné Wikipedie (viz i výše výměnu s Chrz), zato vaše ideologická pozice z nich prýští poměrně zřetelně. Wikipedie není sociální síť, nezatěžujte ji prosím podobnými projevy. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2022, 14:05 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Věřte, z vás také leccos prýští. --Espa22 (diskuse) 25. 3. 2022, 16:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Debata hodná Wikipedie mi z hlediska definice, nebo jak to říci, mnohdy uniká. Wikipedisti školí studenty i seniory, ale nejednou by se měli sami trochu ztlumit v nějakém kurzu ohleduplnosti. Do tzv. relevantních zdrojů zařazují stále častěji úplné koniny. Mám shánět důkazy? Často se to týká stavebních památek, kde to celkem vidím hned. Ale čas na podrobné špiónování asi dohromady nedám. --MONUDET (diskuse) 25. 3. 2022, 18:08 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@MONUDET: Mohu se prosím zeptat, jaké zdroje o stavebních památkách máte na mysli? --Marek Genius (diskuse) 25. 3. 2022, 18:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jestli je to reakce na mě, asi jsem - přiznám se - nepochopil souvislost mezi zdrojováním, školením někoho a jakousi základní kvalitou a úrovní diskuse. Skutečně mi to uniká. Nebo jestli už to zašlo moc OT, možná není nutné tuhle slepou uličku dál rozvíjet. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2022, 18:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Bazi: Kristova noho, to tu fakt máme ten styl psaní?! Anna-Marie McLemore: „Anna-Marie McLemore je mexicko-američtí spisující píšící magický realismus pro mládež. Známí je pro své romány When the Moon was Ours, jež obdržel cenu Stonewall, Wild Beauty a The Weight of Feathers.Nao-Cola Jamazaki: „… je japonští spisující. Za předmět svého díla sami označují „věci, které nikdo jiný nedokáže vyjádřit srozumitelnými slovy“. Obdrželi cenu Bungei a cenu Šimase v kategorii milostných příběhů. Několikrát byli nominováni na Akutagawovu cenu a jejich kniha Hito no sekkusu o warau na byla v roce 2008 zfilmována. Užívá zájmeno „oni“ v jednotném čísle, své pohlaví se rozhodli nezveřejnit. Má dvě děti.Xiran Jay Zhao: „Xiran Jay Zhao (* 29. září 1997) je čínsko-kanadští spisující a internetová osobnost věnující se youtuberingu a cosplayi. Jejich debutový román Iron Widow se umístil na prvním místě seznamu bestsellerů New York Times. Je nebinární; užívá zájmeno „oni“ v jednotném čísle.“ Množné číslo? Spisující? Existuje vůbec takové slovo, není to v rozporu s pravidlem zakazujícím neologismy? Jaký má význam japonští spisující, když odkaz stejně vede na Seznam japonských spisovatelů, a ne [[Seznam japonských spisujících]]? To, že sama se označuje zájmenem pro množné číslo, ještě neznamená, že to tak musíme psát i tady. Ona pravděpodobně např. píše v japonštině, a ne v češtině, neměli bychom rovnou celý článek přepsat do japonštiny? Okamžitě vložit šablonu na úpravu, některé strojové překlady vypadají lépe než toto. --Marek Genius (diskuse) 25. 3. 2022, 12:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Smím se zeptat, jak přesně tenhle příspěvek o "Kristových nohách" souvisí s kategorizací biografických článků? Máte-li dojem, že nějaký neologismus (dle pravidla) "nepochází z důvěryhodného zdroje", doporučuji konzultovat to přímo s @PralesničkaStrašná. Ohledně jazyka používaného v souvislosti s nebinárními lidmi pro zdejší potřeby pouze odkážu na příslušnou sekci v příslušném článku. Morální paniku a kulturní války si nechme jinam. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2022, 14:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Máte pravdu, že nesouvisí, ale ty články jsou tak zřetelně špatně, že jsem si to nemohl odpustit. Kdyby tu byly měsíc, tak neřeknu, ale jsou tu půl roku, divím se, že si toho nikdo nevšiml. Nemyslím si, že Wikipedie by měla patřit mezi kulturně-morální průkopníky; až se za pět let tento styl psaní prosadí, tak prosím, potom je můžeme zase přepsat zpátky, ale momentálně je to exces, který rozhodně nedominuje. Konzultoval jsem to se sestrou, která se zabývá angličtinou, a prý se to v angličtině takto běžně používá, nikoliv ovšem v češtině. Takže ta šablona na strojový překlad asi až tak mimo nebyla. Ty současné verze jsou spíš do Kabinetu kuriozit. Nemyslím si, že se musíme řidit přáním osoby; kdejaký sériový vrah opakovaně deklaroval, že se rozhodně necítí být vinen, přesto je informace o jeho trestných činech na Wikipedii uvedena hned v první větě. Ale vidím, že už na tom pracujete, takže ten můj komentář asi přece jen smysl měl. PS: Dovolím si odpovědět i na Vaši zatím nepoloženou otázku, proč že jsem radši články rovnou neupravil? Inu, protože už jsem se naučil, že tu sice máme Wikipedie:Editujte s odvahou, ale jisté úpravy je lepší začínat diskusí. :-) --Marek Genius (diskuse) 25. 3. 2022, 15:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]
"Sériový vrah" je skutečně ze zlatého fondu argumentačních faulů v podobných debatách. Díky za to, čekal jsem, kdy přijde na řadu. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2022, 16:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Bazi: Pod jakou kategorii ho řadíte? Dávám si na argumentaci pozor, ale můžu udělat chybu. --Marek Genius (diskuse) 25. 3. 2022, 16:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
On má vlastně samostatný článek, ale z nabídnutého členění patrně klamná analogie, kde je taky zmíněn. Klidný večer. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2022, 21:50 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Bazi: Sice jsem nepsal ani o Hitlerovi, ani o nacistech – sérioví vrazi mě napadli patrně proto, že jsem včera četl článek o Geraldu Stanovi, který ještě krátce před tím, než šel na elektrické křeslo, napsal, že nikoho nezabil a že byl vyšetřovatelem donucen se falešně přiznat –, ale to by až tak nevadilo. Nicméně to je přirovnání trefné, zřejmě jste ho nepochopil: Xiran Jay Zhao samu sebe označuje pomocí zájmena pro množné číslo, a proto i autorka článku ji označuje zájmenem pro množné číslo. Ale to není nutné, ba ani žádoucí. Nemusíme ostatní označovat tak, jak si sami přejí býti označováni. Podobně jako en:Gerald Stano sám sebe označil jako nevinného, což ale není důvod pro to, abychom ho tak označili my, až tu bude mít článek. Měli bychom dodržet pravidlo NPOV a o této věci v článku informovat (že sám se označil za nevinného), zároveň je to však jen jeden z úhlů pohledu a měli bychom do článku zahrnout i ty ostatní. Můžeme použít i jiné příklady než sériové vrahy: občas se někomu nelíbí článek na Wikipedii pojednávající o jeho osobě a začne ho upravovat, my se však nemusíme řídit jeho přáním a můžeme ty úpravy zase vrátit zpátky. Dokonce jsou lidé od těchto úprav článků o vlastní osobě odrazováni. Měli jsme tu i případy, kdy někdo chtěl, abychom článek o něm smazali, neboť si nepřál na Wikipedii být (asi se necítil býti slavným), ale my jsme se neřídili jeho přáním a článek ponechali. --Marek Genius (diskuse) 25. 3. 2022, 22:56 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Už se to dříve řešilo, že na české wikipedii by měly být kategorie souhrnné (mužské) a případně pod nimi kategorie ženské, pokud mají obsah. Možná to není fér či přesně popisné jako v anglické wikipedii, ale je to zatím stále praktické, dohledatelné a párovatelné. --Zelenymuzik (diskuse) 28. 3. 2022, 11:37 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
@Zelenymuzik: Dík za reakci. Tušíš, kde se to řešilo? --Marek Genius (diskuse) 28. 3. 2022, 21:48 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Nevybavuji si bohužel žádnou konkrétní kategorii kde bych se chytil. Nicméně ten jazykový problém je významný. Zásadní otázka je jak to prakticky napasovat na en a commonns, což vždy vrací jen stejné řešení (mužské kategorie jako jaksi pomnožné základní a hromadné) nebo další množství XY podkategorií pohlaví. Jen by to chtělo vše projít a sjednotit, také jsem leccos u sportovkyň zakládal špatně. --Zelenymuzik (diskuse) 29. 3. 2022, 00:03 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Kategorie u rozhleden

Když už se tady diskutují ty kategorie, přidám další věc k zamyšlení. Kolega @Fry72 přidává kategorie související s rozhlednami, aby je následně kolega @Otaznick zase odebíral... Viz: např. Studenec (Lužické hory), Kelčský Javorník, Hradová (vrch) atd. Chtělo by to nějakou jednotnou koncepci. --VasekPav (diskuse) 26. 3. 2022, 14:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@VasekPav: Ideální by bylo, pokud by tu samostatný článek měla hora i rozhledna. Pokud druhý článek chybí nebo dokonce ani nedosahuje encyklopedické významnosti, ale přesto je zřejmé, že by informace o něm mohly být pro čtenáře užitečné, potom se to někdy dělá tak, že se téma uvede v jiném, souvisejícím tématu, což není sice ideální řešení, ale lepší neznáme. Takže asi bych to řešil individuálně. Pokud je v článku o hoře rozhledně věnován jeden odstaveček, asi bych to jako rozhlednu nekategorizoval. Pokud se rozhledně věnuje půlka článku a i tomu tak zůstane, protože hora je významná prakticky jen tím, že je na ní rozhledna, a nic moc víc se o hoře stejně neví, potom by asi mohla být kategorizováno i jako rozhledna. --Marek Genius (diskuse) 26. 3. 2022, 16:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak, já bych zase kategorizoval o rozhledně i ten článeček o hoře s jedním odstavcem o rozhledně. Samozřejmě jen v tom případě, pokud rozhledna nemá samostatný článek. Ale do kategorizace se nikdy pouštět nebudu, neb mi přijde, že v poslední době se u některých článků jen kategorizuje a překategorizovává :-D. Až je překategorizováno... --VasekPav (diskuse) 26. 3. 2022, 16:35 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Není to úplně tak, že bych ty kategorie mazal, ale místo uvedení kategorie pro rozhledny na stránce hory, kam podle mě nepatří, vytvořím stránku s přesměrováním na které příslušnou kategorii odkážu (např Kelčský Javorník (rozhledna)). Takové odkazy pak lze použít v seznamu rozhleden a případně rovnou odkázat na příslučnou část v článku o vrchu, která se věnuje rozhledně. Ono když to vezmete do důsledku, tak na článku hory můžou pak být kategorie všeho možného, co se nachází na té hoře, ale nemá samostatný článek - např. památný strom, křížová cesta, kaplička, pramen a kdo ví co ještě. A to ještě kolega pro ty hory přidával kategorie "příhradové konstrukce", což už mi přijde jako úplný úlet. --Otaznick (diskuse) 26. 3. 2022, 17:19 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Děkuji za odpověď, dává smysl, ale chtělo by si to s kolegou @Fry72 ujasnit, neb vaše změny pro změnu revertuje... --VasekPav (diskuse) 26. 3. 2022, 17:43 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Souhlasím s tím, že by mělo být kategorizováno primárně hlavní téma, ostatní pouze v případech zvláštního významu, tedy je-li dané téma dílčím, ale uceleným způsobem pojednáno. Kategorizace přesměrování je zajímavý nápad, ale z odborného pohledu by to tak být nemělo. Nemá to oporu v žádném ze systémů předmětového popisu a kategorizovat by se měl článek tak, jak existuje. V případě založení samostatného článku by se pak měla kategorizace upravit i v původním hesle, z něhož bylo téma vyčleněno.
Jinak přehnaná kategorizace a neustálé zakládání nových a nových kategorií, jak se zrovna někomu líbí a obvykle bez jakékoliv snahy o diskusi, je žel problém více uživatelů. Kdyby ten čas věnovali raději třeba vylepšování stávajícího obsahu, bylo by to mnohem prospěšnější, než zbytečná práce na kategoriích, která pak vyžaduje další práci od patrolářů a dalších editorů. --Krabiczka (diskuse) 29. 3. 2022, 10:05 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
@Otaznick, @Krabiczka: Jenom drobná technická, přesměrování se tu kategorizují, existují na to zvláštní kategorie Kategorie:Přesměrování Wikipedie --Marek Genius (diskuse) 29. 3. 2022, 15:28 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Feminism and Folklore 2022 ends soon

Feminism and Folklore 2022 logo.svg

Feminism and Folklore 2022 which is an international writing contest organized at Wikipedia ends soon that is on 31 March 2022 11:59 UTC. This is the last chance of the year to write about feminism, women biographies and gender-focused topics such as folk festivals, folk dances, folk music, folk activities, folk games, folk cuisine, folk wear, fairy tales, folk plays, folk arts, folk religion, mythology, folk artists, folk dancers, folk singers, folk musicians, folk game athletes, women in mythology, women warriors in folklore, witches and witch hunting, fairy tales and more

Keep an eye on the project page for declaration of Winners.

We look forward for your immense co-operation.

Thanks Wiki Loves Folklore international Team MediaWiki message delivery (diskuse) 26. 3. 2022, 15:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Kategorie Opevněné kostely v Česku – kolaps a dotaz

Vážení, hrubě jsem byl zaskočen jako zájemce o celkem okrajové téma opevněných středověkých kostelů na území ČR i jinde. Během let jsem celkem v klidu přidával objekty do kategorie Kategorie:Opevněné kostely v Česku. Vzhledem k tomu, že jich z hlediska encyklopedické významnosti lze v rámci Wikipedie očekávat pár desítek, považoval jsem celorepublikové uspořádání v rámci jedné kategorie za velmi přiměřené. V případu dynamičtějšího vývoje bych se samozřejmě nebránil členění do podkategorií (i když bych postupně žádal možnost "rozbalit" i podkategorie v jednom přehledu, bez nutného otevírání kterékoliv v další záložce apod., jak vídám probírat i v jiných diskusích). Celkem by mi nějaké postupné rekategorizování nevadilo, to je prostě vývoj v komunitě, směšující znalce s pořadateli kategorií z nějakého záhadného principu, vždy jinak vycítěného, o čemž možná už vznikají studie či disertace. Ve stavu resignace ke kategorizování této sféry bych se rád zeptal, zda je možné zobrazit dřívější verze kategorií. U stránek jsem nikdy nenarazil na mezeru, ale kategorie zřejmě v historii nezobrazí dřívější výpisy. Přiřazoval jsem tam různé stavby, někdy možná odborně diskutovatelné, které bych třeba sám nějak korigoval. Celkem jsem zakladatel tohoto tématu v naší literatuře. Jsem někdy nedůsledný (což i trochu roky rozpracovaná stránka Opevněný kostel ilustruje). Ale v momentu, kdy někdy nejprve byly v posledních hodinách stránky převedeny ze souhrnné kategorie do krajské, ale pak i z té vymazány, já přes obyčejně okolím až vytýkaný ospalý klid prostě padám. Ale jak jsem naznačil, je mi to celkem jedno, kdybych mohl vidět staré verze obsahu kategorie; klidně si je ofotím či ručně opíšu. Díky předem za pomoc a omlouvám se za svou nedůvtipnost. --MONUDET (diskuse) 25. 3. 2022, 17:57 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@MONUDET: Historie zobrazování článků v kategoriích je další funkce, která mi tu velmi chybí. Ale obávám se, že to není možné, protože články se do kategorií nijak neukládají. Přirovnat by se to dalo k šablonám – taky se z historie verzí šablony nedozvíte, ve kterých článcích byla v minulosti vložena. (Skutečně by stálo zato takovou funkci vytvořit.) Maximálně se můžete zkusit podívat do některého z internetových archivů (nejlépe https://archive.org/), tam se ty kategorie ukládají i se seznamem aktuálních článků. --Marek Genius (diskuse) 25. 3. 2022, 18:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Vcelku asi i souhlasím, že rozdělení do krajů, ač zní logicky, je u této kategorie zbytečné. A to dokonce až tak, že jsou teď vytvořeny dvě prázdné krajské kategorie. A nějak se "rozmnožily" opevněné kostely v okrese Chomutov - to jich je tam opravdu tolik? Jinak ping na původce nové kategorizace: @Zelenymuzik. --VasekPav (diskuse) 25. 3. 2022, 19:17 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Kategorie u kostelů na Chomutovsku vychází především z publikace Opevněné kostely na Chomutovsku od Jaroslava Pachnera. V části článků je zdůvodnění kategorizace přímo v textu a u zbývajících je snad zjevné z uvedených zdrojů. Hádám, že opevněných kostelů je mnohem víc, ale málokterý region je podobně zpracován v dostupné literatuře. --Petr Kinšt (diskuse) 25. 3. 2022, 19:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zbytečné ty kraje nejsou, protože to i laikovi stejně jako u jiných témat dává tušit, kde ty kostely jsou, navíc to má vazby na krajské nadkategorie. Od hromadného výčtu máme seznamy. Prázdné kategorie vznikly tím, že následně kdosi přečetl články a nenašel v nich žádnou zmínku o opevnění. Primárně to musí být v článku napsané. Třídění, je jedním ze základních rysů encyklopedií a vyhledávání informací. Neplést si kategorie s článkem typu seznam. --Zelenymuzik (diskuse) 25. 3. 2022, 23:09 (CET)Odpovědět[odpovědět]
OK, díky za odpovědi (i tu vespod), je to srozumitelné a jasné. Ano, Seznam opevněných kostelů by byl ten správný článek, tak jako jsou např. Seznamy hor. --VasekPav (diskuse) 26. 3. 2022, 14:43 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@MONUDET Dobrý večer, myslím že o kategorizaci opevněných kostelů se před tu před delší dobou mluvilo... Ale vůbec netuším kde to bylo, prohledal jsem archivy hlavní lípy od roku 2018 a nic jsem nenašel. Možná vidím podruhé stejnou černou kočku... --F.ponizil (diskuse) 25. 3. 2022, 19:46 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Původní dotaz zde: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse_s_wikipedistou:Petr1888&diff=prev&oldid=21070576 --Zelenymuzik (diskuse) 25. 3. 2022, 23:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@MONUDET:Kategorii Opevněných kostelů odebral wikipedista @Petr1888: například u Kostela svatého Vojtěcha (Vlčice) v Královéhradeckém kraji. Potom tam byly ještě další kostely: Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie (Vysočina), Kostel svatého Linharta (Lidéřovice) a Kostel svatého Jakuba (Týn nad Vltavou) (Jihočeský kraj). Pokud chcete mít přehled, doporučuji zde či jinde vytvořit článek Seznam opevněných kostelů v Česku. Kategorie krajů jsou správně, v textu v článku na wikipedii u každého kostela mají být primárně uvedené informace k opevnění daného kostela a poté (následně) uvedená příslušná kategorie. Jinak díky za uvedenou práci k zajímavému tématu. --Zelenymuzik (diskuse) 25. 3. 2022, 23:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Zelenymuzik: Dva dny stará diskuse asi nebude ta, o které se mluvilo před delší dobou. Spíše měl možná kolega na mysli tuto nebo tuto. (Případně něco málo je ještě tady a tady.) A nebo jsem taky hledal špatně. --Marek Genius (diskuse) 26. 3. 2022, 00:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Díky za rešerši, ale asi to opravdu byla černá kočka… --F.ponizil (diskuse) 26. 3. 2022, 21:18 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Souhlasím s kolegou MONUDET a připadá mi to jako příklad častěji se vyskytujícího jevu přílišné fragmentace kategorií, která spíše vyhovuje potřebě mít vše co nejvíce zaškatulkované než potřebám uživatelů Wikipedie. Jako věcný ukazatel nevhodnosti považuji fakt, že většina podkategorií má 0–3 článků. Seznam funkci kategorie nenahradí a kdo si myslí, že nahradí, tak by ho měl nejdřív vytvořit a teprve pak rozkouskovat kategorii. Současný stav považuji za nežádoucí. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 3. 2022, 18:01 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Seznam může vytvořit ten kdo ho potřebuje, navíc tam můžou být i kostely ke kterým zatím nejsou články. Na wikipedii běžné. Výše jsem uvedl články, u nichž kolega odebral kategorii, tudíž by bylo vhodné ony informace do článků doplnit. Odmazáním vzniklé prázdné kategorie lze jinak případně smazat a vytvořit je až budou potřeba. --Zelenymuzik (diskuse) 28. 3. 2022, 10:16 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Seznam potřebuje ten, kdo požaduje „tušení, kde ten kostel je“. Účelem dělení kategorií na kraje nebo okresy je rozčlenění příliš velkého počtu článků, což není tento případ. Pokud se tedy nepodaří podkategorie zaplnit do smysluplného počtu, navrhuji návrat k ploché kategorii. Současný stav kategorizace neplní svůj účel, protože neumožňuje uživatelsky přívětivý přístup k relevantnímu počtu tématicky stejně zaměřených článků. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2022, 11:39 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Poměrně neobvyklé, nesystémové a nadstandardní řešení a krok zpět ;) Ony podkategorie naopak plní svůj účel, neboť jsou provázané s dalšími krajskými kategoriemi, znamenalo by to že se uživatel pohybující se v daném kraji nedozví o existenci takových článků (mezi historickými a vojenskými stavbami). Vůbec tedy nedochází k žádnému hrubému kolapsu wikipedie. Primárně by se tu měl řešit především výše zmíněný chybějící obsah článků. --Zelenymuzik (diskuse) 28. 3. 2022, 11:50 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Nerozumím, je to normální standard u článků o památce určitého typu. Vždy škálujeme podle počtu reálně existujících článků, od pouze globální kategorie, přes světadíly, země, kraje po okresy (obce). Jdeme vždy jen do takové hloubky, která dává smysl vzhledem k počtu článků, nikoli proto, aby že by to muselo být na některé z těchto úrovní provázáno. Argument, že se v kategorii Zlínského kraje nedozvím přes podkategorii, že je tam jeden článek o opevněném kostele, má stejnou platnost, jako že se to nedozvím v kategorii Kroměřížského okresu. Je to jenom o relevanci počtů. Mnohem víc smyslu by dávalo, kdyby ty krajské kategorie kostelů byly rozčleněny např. podle slohového zařazení nebo katolické vs. protestantské – tam byl se zaplněním relevantním počtem článků problém nebyl. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2022, 12:29 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Někdo dává přednost druhu víry a někdo třeba vojenství... --Zelenymuzik (diskuse) 3. 4. 2022, 22:54 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Po e. k.: Článků je celkem 46 a z toho 13 jich je v podkategorii okres Chomutov... Je otázka jak se k tomu postavit, jestli smazat všechny podkategorie nebo jen ty prázdné... Nevím. Na plochou kategorizaci je IMHO 46 článků docela dost... --F.ponizil (diskuse) 28. 3. 2022, 11:51 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Debatu o tom, zda 46 je moc, považuji za zcela legitmní. Jsem klidně pro ponechání jen Chomutovska zaplněného články, zbyde 33. Takové asymetrické řešení je běžným standardem např. u kategorií podle zemí a nevidím negativa. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2022, 12:09 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Díky za reakci, netušil jsem, že asymetrické kategorie nejsou problém... Ještě bych se přimlouval za ponechání krajských kategorií kde je 5+ článků, tzn. Vysočina, Jihomoravský a Středočeský kraj. --F.ponizil (diskuse) 28. 3. 2022, 12:37 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Pokud vím, tak kategorie mohou být založeny od 2 článků, případně dle spec. což jsou např. ony další vazby. Zavádíme nějaké novotvary? Dnes jsem našel několik dalších kostelů a jistě tu jsou i jiné... Rozhodně bych nechal kraje a zaměřil se na obsah. --Zelenymuzik (diskuse) 28. 3. 2022, 23:58 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Opakovaná reference

ahoj, všiml jsem si že u některých článků jsou podobné reference a začal jsem je slučovat a některé vylepšovat aby nebyly pouze holé odkazy, ale chtěl bych se zeptat, protože jsem neobjevil nějaké "udělátko", které by mi označilo stejné reference. Existuje něco takového? děkuji za pomoc --Jindřich Rubeš (diskuse) 29. 3. 2022, 09:43 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Tak to nevím, ale šlo by nějaké udělat, pokud neexistuje. Udělátka jsou psaná v JavaScriptu, někdo by mohl vytvořit testovací udělátko v uživatelských skriptech a vyzkoušet to, pak by se případně přeneslo do jmenného prostoru udělátek, kdyby se ukázalo jako dobré. Nějaké základní bych mohl zkusit udělat, ale bude to nějakou dobu trvat, musím si nejdříve nastudovat GUI ovládání a tvorbu GUI dialogových okének. Jelikož používám Vector, tak to budu zkoušet hlavně na Vectoru. Jak to bude fungovat, to netuším. Udělal bych hledání podle použité šablony a jejích dat, podle URL (pokud se jedná o holý odkaz), případně podle specifického vlastního wikitextu. Udělátko by fungovalo především v editoru wikikódu, ale rozhodně bude nutné odzkoušet také Visual Editor. Nutno podotknout, že v programování a skriptování nemám zas tolik zkušeností, ale rád experimentuju a zkouším. Pokud je tu někdo technicky zdatnější a znalejší, může se do toho pustit také. --Polda18 (diskusepříspěvky) 29. 3. 2022, 12:04 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
@Polda18: Ahoj, jestli chceš něco na takovou analýzu článků začít tvořit, tak ti vřele doporučuji začít jednodušeji a univerzálněji a 1.) vyhnout se té spoustě různých uživatelských rozhraní, 2.) vyhnout se nutnosti zpracovávat wikitext. Často postačí nástroj Quarry, znalost SQL a po ruce schéma databáze MediaWiki. Nicméně reference (a ani parametry citačních šablon) bohužel v databázi evidovány nejsou, takže ty je potřeba skutečně hledat přímo v textech článků – nicméně i ty lze získat ve strojově přívětivé podobě, a sice přes API, které je mimochodem i motorem VisualEditoru – jakožto normované HTML obohacené v atributech o všechny další informace potřebné k tomu, aby z něj šlo znovu sestavit ten původní wikitext. Přístup k té konkrétní funkci, která vrací HTML pro vybraný článek, je zde, ostatní z téže stránky; ten formát je popsán zde. S tím (a se znalostí jakýchkoliv základních technik pro manipulaci s HTML/XML) už se dá dosáhnout mnohé – třeba právě pro zadanou stránku/stránky vytáhnout seznam jejich referencí a upozornit na duplicity. --Blahma (diskuse) 1. 4. 2022, 17:42 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Dobrý nápad, děkuji. --Polda18 (diskusepříspěvky) 1. 4. 2022, 18:30 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Jenom pozor při tom slučování. Někdy na stejné webové stránce v různých časech mohl být podstatně odlišný obsah s různými informacemi, typicky třeba na zpravodajských serverech, které svoje články aktualizují a někdy jenom předběžné informace dodatečně opravují a upřesňují. Správně by tedy při případném slučování referencí mělo dojít k prověření, jestli skutečně ta informace, kterou máme v článku, je ověřitelná právě z té sloučené podoby reference. --Bazi (diskuse) 29. 3. 2022, 12:40 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Problém je, že pokud dojde k aktualizaci, tak zpravodajské servery často nemají dostupný archiv historie podobný tomu zde na Wikipedii, kde si člověk může jednoduše najít předchozí revize stránky. Částečně to řeší Wayback Machine, nebo jiné archivační služby, které uchovávají historické podoby stránek, ale archivace není zrovna pravidelná a děje se tak spíše v řádu měsíců, což při nějaké rychlé aktualizaci novinového článku, který reaguje na probíhající události, nestačí. To poněkud ztěžuje rešerši. To udělátko by mohlo nabízet možnost rozkliknout odkaz, pokud je k dispozici, aby se dala reference zkontrolovat. Asi bych to udělátko nazval „Kontrola referencí“. --Polda18 (diskusepříspěvky) 29. 3. 2022, 14:04 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Ano, Wayback Machine obvykle používám při dohledávání starší verze, někdy ale holt z příslušného období není vůbec dostupná. A proto taky, když vkládám ještě čerstvou referenci do článku, snažím se ručně vynutit archivaci aktuální verze, pokud jde o něco důležitého nebo kontroverzního. Totéž v případě využití ČTK jako reference, protože tam ty články časem úplně mizí. --Bazi (diskuse) 29. 3. 2022, 14:22 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
To je dobrý tip, díky. Nainstaloval jsem si rozšíření Wayback Machine do prohlížeče, takže to by mi mělo příště pomoci. --Polda18 (diskusepříspěvky) 29. 3. 2022, 15:19 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Všetci a @Jindřich Rubeš: Ak chceš realizovať fakt kvalitne, tak to urob ako doplnok pre editor. Takže prakticky si spraviť, že v Javascripte/Jquery spracuješ RAW wiki syntax text (vstup/výstup) a potom to pridáš (narýchlo to neviem nájsť, ako sa to pridá).
Ale dostal som super nápad, spraviť z môjho kódu (pre bota) web stránku: Otvoríš stránku, vložíš kód, zlúčia sa referencie a Ty potom môžeš ľahko do-upravuješ. A bolo by to vhodne pre celé Wikipedia Movement, lebo nič nie tak ľahko verejné dostupné. --Dušan Kreheľ (diskuse) 1. 4. 2022, 19:07 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Moja reakcia na to je Wikipedie:Bot/Žádosti#Wikipedista:Dušan_Kreheľ_(bot)_Ⅱ.. ✍️ Dušan Kreheľ (diskuse) 29. 3. 2022, 22:02 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

@Dušan Kreheľ Dobrá práce :) --Jindřich Rubeš (diskuse) 30. 3. 2022, 07:41 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Musím se přiznat, bot mne v tomto ohledu nenapadl. Výborný nápad zautomatizovat jej. Jak tu již ale zaznělo, je třeba si dávat pozor na aktualizované novinové články například. Jedna reference totiž může odkazovat na starší revizi, která již neexistuje a byla nahrazena novější, ze které zase čerpá jiná reference. Ale je pravda, že pokud jsou obě reference naprosto totožné, je možné je sloučit. --Polda18 (diskusepříspěvky) 30. 3. 2022, 08:31 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

@Jindřich Rubeš: Domnívám se, že toto slučování podobných odkazů se má týkat jen referencí, ale že nikterak nevadí, pokud řádková reference je stejná jako externí odkaz a nebo literatura (viz editaci, kterou jsem si dovolil revertovat). Opačné stanovisko by totiž vedlo k tomu, že určité zdroje by ani nebylo možné použít jako referenci. Kupř. do externích odkazů se vkládá osobní stránka, a touto stránkou by následně vůbec nebylo možné zdrojovat, přitom ta může obsahovat informace, které nejsou dostupné v žádném jiném zdroji. --Marek Genius (diskuse) 30. 3. 2022, 16:09 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

@Marek Genius Dobře tedy příště to převedu na ref. smazal jsem to právě z důvodu který jsi uvedl a to že je uvedeno v ex. odkazech. Druhý důvod byl, že to byl externí odkaz s interním formátováním. Ale uznávám že jsem to rovnou mohl zformátovat jako ty do REF. --Jindřich Rubeš (diskuse) 30. 3. 2022, 16:28 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Celky v Infobox - sídlo světa

Tohle je téma, kde by se měli vyjádřit zejména ti, co do toho aspoň trochu vidí. Je docela úzce vymezené, mělo by se prodiskutovat asi hlavně v diskuzi infoboxu samotného, ale lípa je lípa.

Takže Šablona:Infobox - sídlo světa obsahuje parametr stát, díky kterému se dozvíme, v kterém státě sídlo leží.

Pak je k dispozici ještě pětice parametrů pro celky (název + pojem vyššího celku, název + pojem nižšího celku, název + pojem celku 3, název + pojem celku 4 a název + pojem celku 5) abychom si blíže určili, kde v daném státě se to sídlo nachází (federativní státy, regiony, kraje, oblasti, kantony, departementy, okresy, rajóny, město atp.) Tato pětice se používá i pro stejný stát různými způsoby, ale měl by v rámci stejného státu vyplňovat konzistentně, o tom se bavit nebudeme.

  • Mají se mají v infoboxu uvádět i takové jednotky, jako Federální okruhy Ruska, Regiony v Maďarsku, a různé podobné statistické NUTS jednotky, které nejsou v systému státní správy, není to administrativní dělení? Teď se třeba u Maďarska uvádějí v menšině článků, u Ruska to byla většina, u USA vůbec, u Číny vůbec. A pokud se uvádět mají, je vhodné k nim využívat parametr celek vyšší/nižší/3/4/5, nebo připravit jiné, specializovanější?
  • Mají se mají v infoboxu uvádět i takové jednotky, jako Tradiční regiony Slovenska nebo historické země/etnografické regiony Litvy apod. které nezřídka ani nejsou skladebné s administrativními jednotkami? A pokud se uvádět mají, je vhodné k nim využívat parametr celek vyšší/nižší/3/4/5, nebo připravit jiné, specializovanější.

Pro připomenutí - toto se netýká Česka, které má svůj specializovaný infobox, v něm třeba statistické regiony soudržnosti nejsou, ale existuje zde ryze specializovaný parametřík pro vyplnění historické země (který nemá v infoboxu sídlo světa analogického partnera).

Takže mými odpověďmi by bylo:

  • Statistické jednotky: Ne, neuvádět, nikdy, nikde. Znamenalo by to odmaz například u sídel ruských, v menšině článků maďarských, a pak asi ještě někde něco. Robot by pak vyprázdněný parametr využil tak, že by prozatím níže vyplněné celky posunul "o jedničku" výše.
  • Historické útvary: Ano, dohodnout se u kterých států to dává smysl, jak se to dá ozdrojovat a připravit pro tyto účely zcela nový parametr (dvojici parametrů pojem + název) do infoboxu, mimo systém "celek vyšší/nižší/3/4/5".

Chrz (diskuse) 29. 3. 2022, 16:51 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Jednotky typu amerických regionů nebo ruských federálních okruhů v žádném případě neuvádět ve výše vypočítaných položkách administrativního dělení, administrativní dělení to není; a soudím, že v infoboxu být vůbec nemusí (kromě částečně Maďarska a Ruska taky v osttaních zemích uváděny nejsou). Na historické útvary nemám názor, pokud by byly uváděny, pak pouze ve specializovaném parametru. --Jann (diskuse) 30. 3. 2022, 12:05 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Pokud se jedná o víceméně nepoužívané členění a zároveň lze tuto jednotku "dopočítat" (v Česku například region soudržnosti), neuvádět. Naopak historický region, který jednoznačně dopočítat nelze, lze uvádět. --JAnD (diskuse) 30. 3. 2022, 13:00 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Prima, ale kam uvádět ty historické regiony. Nějak je vklínit mezi ty používané živé celky, nebo vyčlenit nový parametr či víc?
Dopočítat nejdou v Česku třeba svazky obcí nebo volná sdružení obcí... Aby nedošlo k mýlce že pravidlem je, že co nejde dopočítat, musí být v infoboxu vidět... --Chrz (diskuse) 30. 3. 2022, 13:41 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Myslím si, že pro historický region, resp. jiné podobné oblasti, by bylo vhodné vložit nový parametr (případně třeba i dva, pokud by to někde bylo důvodné), aby se to zkrátka nepletlo s vyššími a nižšími celky. --Harold (diskuse) 30. 3. 2022, 17:30 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Trochu mi tady zase chybí porozhlédnutí se po okolí, tedy zjištění, jak podobnou věc řeší na enWiki, deWiki, frWiki aj. Aby se tady zbytečně nevynalézalo znovu kolo.
@Jann: Jestli jsem si správně všiml, v infoboxu samotném nejsou ty celky nijak nadepsané jako "administrativní dělení", tedy argument, že se nejedná o administrativní dělení, a proto to tam nepatří, mi přijde v tomto ohledu poměrně slabý.
Za mě tedy spíše uvádět, pokud je to u některých států už poměrně rozšířené a pokud existuje samostatný článek o těch jednotkách, na který je z parametru odkazováno (aby se čtenářstvo mohlo snadno dovědět, co že to je za typ jednotky). Jestli se k tomu vyhradí speciální parametry, nebudu proti, to je spíš jen otázka pracnosti při případném převodu. --Bazi (diskuse) 30. 3. 2022, 13:41 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Mě naopak přijde slabý argument, že se nemáme ohlížet na standardní obsah parametrů ani na vysvětlení parametrů v dokumentaci, ale máme na jednom místě mixovat odlišné kategorie dělení. V Česku v infoboxech neuvádíme jako vyšší celek Region soudržnosti, v USA neuvádíme jako vyšší celek Regiony ve Spojených státech amerických, v Indii je neuvádíme, v Číně je neuvádíme... v náhodně vybrané jedné zemi je uvádět budeme? Protože proto? Přehlednost a logiku nepotřebujeme? Smysl dává uvádět v těch parametrech pouze územní celky (terminologie dokumentace šablony) odshora dolů a jiné kategorie členění státu buď neuvádět nebo pro vytvořit sadu jiných parametrů (pro USA zřejmě jeden parametr nestačí, protože ty regiony jsou pro různé účely a různými resorty definované různě). V Rusku ostatně taky. --Jann (diskuse) 30. 3. 2022, 23:01 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
To je obdivuhodné podsouvání jakéhosi fiktivního názoru, resp. argumentu, který vůbec nezazněl. Ani v dokumentaci k šabloně nic o "administrativním dělení" není (resp. je, ale u jiného parametru), píše se tam pouze o celcích, jestli jsou to celky administrativní, statistické, historické, v dokumentaci šablony není určeno. Vzhledem k tomu, že Wikipedie se postupně rozvíjí, ohlížet se pouze na to, co už někde (většinově) je, by znamenalo prakticky nikdy nic nového neudělat. Takže smazat třeba od všech maďarských měst údaj jenom proto, že u všech italských měst takový údaj nemáme, mi přijde zpátečnické. Úvaha má být vedena tak, jestli ty údaje uvádět chceme, ne pouze jestli už je všude uvedené máme. Opravdu nemám problém s tím, že něco už je alespoň u jednoho státu, protože tam se tomu někdo pověnoval, zatímco jinde se tomu někdo pořádně nepověnoval. Ale jak říkám, vyčlenit tomu samostatné parametry pro mě není na závadu. --Bazi (diskuse) 31. 3. 2022, 12:49 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Dokumentace infoboxu nesvázala ruce, aby umožnila kdejakou předem nezjistitelnou výjimku (autonomní regiony, separatistická území a kdoví co ještě). Výsledkem bohužel je, že
  • i pro stejný stát se v různých článcích vyplňuje infobox různě
  • nižší celky se vyplňují nerovnoměrně, i v rámci stejného státu (uveden je: jen stát / jen stát a kraj / stát kraj i okres)
  • různě se do toho míchají neadministrativní celky, skladebné i neskladebné, a nezřídka po vzoru podobně neujednoceného stavu na zdrojové cizí wikipedii, takže ne vždy je inspirace žádoucí, můžou tam v tom mít větší nesoulad než u nás
  • koordinace vyplňování mezi jednotlivými státy neexistuje, proto Rusko mělo téměř dokonale statistické regiony uvedeny, u Slovinska dokonce podle statistických regionů kategorizujeme, jinde si o tak podružném údaji můžeme nechat zdát, protože se nevyplňuje vůbec žádný celek
  • u mnoha států ani nemáme článek o administrativním dělení, který by nám řekl, jestli se tomu celku má říkat u daného státu wikikonzistentně např. oblast, region nebo kraj. Takže v jednom článku je okres Funnyville, v dalším obci z této administrativní jednotky je v infoboxu uvedeno, že náleží do distriktu Funyville, článek o okresu se jmenuje Rajón Funyville a je v kategorii Okruhy státu ABC. České zdroje třeba k tomu ani nejsou nebo používají termínů více, ale pokud i wikipedie bude používat všechny termíny současně, vnáší do toho jen zmatek (některé státy mají i kraje i regiony jako jiné jednotky, zatímco u jiných států používáme kraj a region jako synonyma a podobně). Příkladem útrap může třeba být i okres-rajón v Rusku či na Ukrajině. --Chrz (diskuse) 31. 3. 2022, 14:44 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
A ideálním řešením případných nesouladů a potřeby koordinace by byl tematicky příslušný wikiprojekt, kolem kterého by se shromáždili wikipedisté a wikipedistky se zájmem o geografii nebo o světová sídla a nad rámec jedné obecnější dokumentace jednoho univerzálního infoboxu by se domlouvali*y na specifických zvyklostech pro jednotlivé země, cíleně procházeli*y články a doplňovali*y chybějící údaje apod. Místo toho se to řeší buď ad hoc někde u jednotlivých článků nebo v kdovíjakých zastrčených diskusních stránkách, anebo naopak pod tou nejobecnější Lípou, přestože jde o oborově specifické téma. Proč?! (řečnická) --Bazi (diskuse) 31. 3. 2022, 16:58 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Jak jsou roztříštěné infoboxy, tak jsou roztříštěné diskuze po všech možných zákoutích, takže se zdá být bezpečnějším lovit wikipedisty, kteří k tomu budou mít co říci, na té nejobecnější z obecných diskuzních stránek. Podle mě neexistuje jednoduchý způsob, jak oslovit všechny lidi, kteří k tomu mají nějaký vztah a také reálně co říci. Často wikipedisti propingávají lidi, o kterých vědí z minula, že něco podobného řešili, ale tímhle pingacím způsobem lze efektivně i vynechat lidi, které s jejich názorem přivolávat nechcete. Přihlašování se k wikiprojektům nevidím jako produktivní způsob jak sdružovat odborníky, navíc si pak zas někdo bude stěžovat, že se to upeklo za jejich zády v úzkém kruhu bez oznámení na viditelném místě. Takže nelze se zavděčit všem, rozhodně mám vyzkoušeno, že řešit infobox přímo v diskuzi daného infoboxu je cesta k samomluvě. Pokud by tam třeba bylo napsáno: diskuze k infoboxům z této kategorie se sdružuje tam a tam, kde se motá víc lidí, pak by to možná nějaké výsledky neslo. Tohle co zde řešíme ale překračuje oblast infoboxu, zasahuje i do kategorizace a unifikace zvolených překladových pojmů administrativních celků pro konkrétní státy, takže kde to pak centralizovat... Kdo neví, hodí pod lípu, kdo zná lepší místo, může to tam přesunout a nehýřit řečnickými*a otázkami*a. --Chrz (diskuse) 31. 3. 2022, 17:13 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Wikiprojekty jsou nejen nejvhodnější, ale především systémový způsob, jak takové věci řešit. Ale komu není rady... --Bazi (diskuse) 31. 3. 2022, 19:12 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Rozhled je takový, že enwiki to dělá nějak, dewiki nějak jinak a my chvíli tak a chvíli onak. Dewiki umí uvádět třeba i zaniklé švýcarské okresy (v kantonech, kde již byly zrušeny, abych to doplnil přesně), když jsme u toho. Ano, u celků se nepíše explicitně, že slouží k administrativnímu členění (které je k dohledání v článku Administrativní dělení státuXYZ). Ale pokud se mixují administrativní a jiné věci dohromady, skladebnost a přehlednost (co platí a co je historie) jde do háje. --Chrz (diskuse) 30. 3. 2022, 13:47 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Slovinsko, u kterého se regiony nejen píší do infoboxu, ale probíhá podle nich i kategorizace Kategorie:Kategorie Slovinska podle regionů (bez podpory interwiki) a i když nemusíte znát rozsah, musí vám být podle názvu jasné, že se nejedná o administrativní díl státu.
Enwiki - generický infobox
|subdivision_type1 = Traditional region
|subdivision_name1 = Lower Carniola
|subdivision_type2 = Statistical region
|subdivision_name2 = Central Slovenia
Dewiki - specializovaný infobox pro Slovinsko
|Historische Region = Dolenjska
|Statistische Region = Osrednjeslovenska
Takže z koho si chceme brát příklad a ukrást jejich vynalezené kolo? --Chrz (diskuse) 30. 3. 2022, 16:21 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Chorvatsko (pochopitelně nejednotně, někdy region chybí, někdy si s župou prohodí místa)
| pojem vyššího celku = Region
| název vyššího celku = Střední Chorvatsko --- Střední či Vlastní Chorvatsko je jednou z pěti historických chorvatských zemí
| pojem nižšího celku = Župa --- Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup
| název nižšího celku = Karlovacká --Chrz (diskuse) 30. 3. 2022, 16:25 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Rumunsko (pochopitelně nejednotně, někdy region chybí, někdy si s župou prohodí místa)
| pojem vyššího celku = historický region
| název vyššího celku = Sedmihradsko
| pojem nižšího celku = župa
| název nižšího celku = Mureș
Chrz (diskuse) 30. 3. 2022, 16:29 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Pokud zůstanu u Evropy, řídil bych se víceméně podle NUTS (na dewiki mají pěknou tabulku, jen není zcela aktuální, aktuální data jsou zde).
  • NUTS0 = stát, uvádí se vždy
  • NUTS1 (území s 3-7 miliony obyvatel) - u meších států shodné s NUTS0, u větších států nějaká část, většinou souhrn několika administrativních jednotek, snad s výjimkou Německa, kde jsou rovné spolkovým zemím - tedy se neuvádí.
  • NUTS2 - (800k-3 mil obyvatel) regiony (soudržnosti), u menších států opět umělé, u větších často shodné s některou vyšší administrativní jednotkou (spolkové státy v Rakousku, Vojvodství v Polsku...)
  • NUTS3 - kraje, dle výše uvedené tabulky se zdá, že pokud NUTS2 odpovídá reálným administrativním celkům, často tyto státy mají uměle vytvořené NUTS3 a naopak.
  • NUTS4 a 5 - převedeno na LAU, uvádí se vždy.
Ostatní typy členění na mikroregiony, akční skupiny apod. (neodpovídá NUTS ani LAU) v infoboxu obvykle neuvádět. --JAnD (diskuse) 31. 3. 2022, 10:53 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Takže konkrétní důsledek pro Rusko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko a Rumunsko by byl.... Chrz (diskuse) 31. 3. 2022, 11:14 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Aniž bych koukal na stávající stav infoboxů, dle NUTS a existence článků (na dewiki)
  • Rusko nemá NUTS, nedokážu dle tohoto kritéria říct.
  • Maďarsko (Regiony s otazníkem, možná jen u žup), Župy a Okresy a obce
  • Slovinsko Regiony a občiny
  • Chorvatsko Župy a občiny
  • Rumunsko Župy a obce
U Maďarska se regiony moc nepoužívají, ale v budoucnu by prý měly nahradit župy. A Župy se dělí na okresy, obojí má články, obojí se používá, obojí uvádět. Ostatní státy mají jen jedno dělení a pak už následuje obecní úroveň --JAnD (diskuse) 1. 4. 2022, 07:40 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Celkově bych asi neuváděl cokoliv, co není pro sídlo podstatné - do jakého statisticko-ekonomického okruhu patří ten okres/kraj/něco, jehož je sídlo součástí - to nechť se uvede 1x u toho okresu či kraje, to se nemusí prokopírovávat do všech obcí na daném území. --Chrz (diskuse) 31. 3. 2022, 12:02 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Podobné téma, jen tak cvičně jsem si porovnal, jak se lišíme s názvoslovím celků od anglické wikipedie. Mnohdy česká terminologie vyplývá z českých zdrojů, ale někde to máme spíš rozhodnutím wikipedistů pro nedostatek nebo nesjednocení českých zdrojů.Chrz (diskuse) 31. 3. 2022, 11:54 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Historické země mají mít svůj vlastní parametr (a asi jej uvádět až po oficiálním dělení). Statistické celky spíš neuvádět (stejně jako neuvádět např. volební obvody, i když hned u nás doma máme pěkný příklad neskladebnosti u Senátu.) — Draceane diskusepříspěvky 31. 3. 2022, 12:48 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Jako analogie může sloužit to, že specializovaný infobox pro česká sídla má historickou zemi až po oficiálním administrativním dělení. Mě děsí jen ta představa vyplňovat se s těmi proměnlivými volebními obvody do infoboxů, nebo jen do wikidat. Když si představím, že u některých států nemáme vyplněno nic než ten stát a hloub nejdeme (ani třeba ke spolkovému státu federace) a jinde bychom infobox přetěžovali údaji diskutabilního významu.... --Chrz (diskuse) 31. 3. 2022, 14:24 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Infobox již dlouhodobě má parametr pro statistické neadministrativní celky, ale to jsou trochu jiné, pro nějaké číselné označení.
typ statistického celku (např. NUTS, INSEE) a název statistického celku - Kadykčan (OKATO), Silius (Istat)
Nemá to ten charakter názvů neadministrativních regionů. --Chrz (diskuse) 5. 4. 2022, 18:55 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Ahoj, tímto bych rád informoval, že až padne (cca do týdne stoprocentně) pětisettisící článek, nasadíme na Wikipedii zase logo které připomíná dosažení úspěšného milníku. V nedávné době nasadili vlastní například Maďaři, kteří dosáhli stejné mety před měsícem. Jsou dvě varianty, jaká se vám líbí víc ;-) ?

Aktron (|) 14. 3. 2022, 18:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Varianta 1

  • Vzhledem k tomu, v jak ubohém a zubatém rozlišení je tento návrh odprezentován, tak asi ani neměl dostat šanci. Líbí se mi font čísílek z druhého návrhu, ale obešel bych se zcela bez nápisu "českých článků". Je ještě čas hodit do soutěže třetí variantu, ať to je pořádná volba, nejen mezi rozmazaným 11 let starým obrázkem a něčím aspoň trochu graficky vypiplanějším? Chrz (diskuse) 15. 3. 2022, 23:07 (CET)Odpovědět[odpovědět]
    Tak vzhledem k tomu, že k milníku zbývají minuty, už je na pořádnou volbu trochu pozdě:-) --Espa22 (diskuse) 15. 3. 2022, 23:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Varianta 2

Diskuse

Kto reálne nastavuje logo, či je to automatika pri dosiahnutí 500k stránok? ✍️ Dušan Kreheľ (diskuse) 15. 3. 2022, 22:13 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Tu je odpoveď: Soubor:Wiki.png. --Dušan Kreheľ (diskuse) 16. 3. 2022, 00:37 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To bývalo. Dnes se místo toho mění css soubor. --JAnD (diskuse) 16. 3. 2022, 07:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@JAn Dudík Ani to CSS už není preferované (ideální je nahrát nové logo do /static složky na serverech WMF a změnit nastavení MW tak, aby logo brala odjinud). Má to mnohé výhody, mj. to funguje i v jiných skinech, než Vector a stažení loga ze /static složky je rychlejší a efektivnější, než z Wikimedia Commons (kopie /static je na všech WMF serverech, zatímco celý obsah Commons ne)
Mám to připravené, zapnu co nejdříve :-). --Martin Urbanec (diskuse) 16. 3. 2022, 16:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
HotovoHotovo Hotovo. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 3. 2022, 16:50 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Matěj Suchánek, Martin Urbanec: Zařídíte? — Draceane diskusepříspěvky 16. 3. 2022, 16:09 (CET)Odpovědět[odpovědět]
HotovoHotovo Hotovo. Stejný kód jako posledně, snad se kešky vymažou a bude to fungovat. --Matěj Suchánek (diskuse) 16. 3. 2022, 16:17 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Já teď mám wiki bez loga... Čím to? --Grtek (diskuse) 16. 3. 2022, 16:19 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Stejný problém --Espa22 (diskuse) 16. 3. 2022, 16:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Matěj Suchánek: Díky. Ale logo taky vůbec nevidím. Psal jsem Martinovi, moje hypotéza je, že v cachi na straně serveru uvízla ta špatná verze, která je prázdná. — Draceane diskusepříspěvky 16. 3. 2022, 16:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Je to proto, že je v CSS špatná adresa. Správná má být: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/Wikipedia-logo-v2-cs-500k2.svg --Blahma (diskuse) 16. 3. 2022, 16:24 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Teď už mi naskočilo. Udělal jsem ještě null edit, snad to pomůže a vzpamatuje se to u všech. Jinak pardon, moje chyba, nezkontroloval jsem si cestu k náhledu. --Matěj Suchánek (diskuse) 16. 3. 2022, 16:25 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Matěj Suchánek Teď z nějakého důvodu opět naskočilo standardní logo. --Patrik L. (diskuse) 16. 3. 2022, 16:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Viz [14] [15]. --Matěj Suchánek (diskuse) 16. 3. 2022, 16:48 (CET)Odpovědět[odpovědět]
HotovoHotovo Hotovo. na straně serveru --Martin Urbanec (diskuse) 16. 3. 2022, 16:50 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Martin Urbanec Teď jsem si všiml – na Hlavní straně se zobrazuje logo klasické, ale všude jinde (články, poslední změny…) je logo k 500k. Nerad vám přidávám práci, ale nějak to zřejmě nefunguje. Možná Hlavní strana bere logo odjinud? --Felix220 (diskuse) 16. 3. 2022, 16:57 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak už dobrý, zřejmě chyba u mě :). --Felix220 (diskuse) 16. 3. 2022, 16:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nene, jen si to prohlížeč chvíli (v řádu minut) pamatuje. Jsem rád, že již funguje. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 3. 2022, 17:02 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Martin Urbanec: Já teda logo vidím furt původní :) Ale to je asi tím novým lookem. https://monosnap.com/file/zRsKS9WNSzjak4AlnoZQcbU30gcLRB --frettie.net (diskuse) 17. 3. 2022, 01:07 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Frettie Přesně tak. V novém vzhledu je logo složeno z tří částí (globus, text Wikipedie a tagline), tj. navržený návrh je přímo na nový vzhled nenasaditelný. Pokud se ti chce připravit slavící verzi i těchto souborů, můžeme nasadit i na nový vzhled :). --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2022, 10:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Martin Urbanec: Nechce, jen nevim, kterej vzhled je teď defaultní pro čtenáře. Aby to taky někdo viděl. :) --frettie.net (diskuse) 17. 3. 2022, 10:26 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Na cswiki ještě starý (nový vzhled je jako opt-out dostupný na těchto projektech). Mj. proto mě absence slavícího loga na novém vzhledu moc netrápí :-). --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2022, 11:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Podle čeho se vlastně rozhodlo, že se logo má už odebrat? Půl milionu, si myslím, že to mohlo klidně zůstat déle, bylo to jenom dva a půl týdne. --Marek Genius (diskuse) 8. 4. 2022, 13:20 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
V hlasování se mluvilo o 501 000 jako stopce. --Chrz (diskuse) 8. 4. 2022, 13:32 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Blahopřání

Blahopřeji české Wikipedii a nám všem, současným i minulým přispěvatelům, k dosažení významného milníku půl milionu článků v češtině! Už za dvě hodiny si na to připijeme na brněnském wikisrazu. Chystají se nějaké další připomenutí či oznamy? --Blahma (diskuse) 16. 3. 2022, 16:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Myslím, že 500 000. byl Palác Grlečićů-Jelačićů. --Espa22 (diskuse) 16. 3. 2022, 16:24 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Když tu svítilo 500001, tak byl předposledním novým Pitovití. Poté byly dva články smazány, ale zas byl přesunut jeden starší, publikovaný v nesprávném jmenném prostoru, do hlavního jmenného prostoru. Takže je to trochu zmatek. --Grtek (diskuse) 16. 3. 2022, 16:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Espa22: Taky jsem si to nejprve myslel, ale když si člověk velmi pečlivě pročte knihu založených (a smazaných stránek) a představí si, že 500.000. byli Pitovití, tak to skutečně takto vychází. Tj. nerozporoval bych to. (Navíc v kontextu mého blahopřání ke kulatému počtu, na které reagujete je konkrétní článek podružný (byť chápu zájem o jeho určení – taky jsem se hned po tom pídil). --Blahma (diskuse) 16. 3. 2022, 16:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Blahopřeji též všem současným i minulým přispěvatelkám. Bez nich by těch článků 500 000 nebylo. --Bazi (diskuse) 16. 3. 2022, 17:05 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Možná nevíte, že v českém jazyce užití některých slov v mužském rodě označuje i zástupce rodu ženského. Když řekneme, že se sešli poslanci, znamená to i poslankyně. Když blahopřeji českým sportovcům, blahopřeji tím automaticky i všem sportovkyním. Bohužel, někteří aktivisté tuto gramatickou pravdu českého jazyka zamlčují a náš jazyk ničí trapnými zdvojováním typu soudružky a soudruzi. Asi k tomu holt mají od někoho pokyny. --Espa22 (diskuse) 16. 3. 2022, 17:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Děkuji za zcela zbytné poučení, které ve skutečnosti spočívá v povyšování se nad rádoby "nepoučeným" člověkem. Klidně si blahopřejte českým sportovcům, já, když milostivě dovolíte, poblahopřeju třeba moravským a slezským wikipedistkám. --Bazi (diskuse) 16. 3. 2022, 17:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Off-topic
Milostivě vám dovoluji poblahopřát wikipedistkám z jakékoli etnické menšiny. Aspoň je v tu chvíli jasné, komu tím blahopřejete a čeština přitom nekrvácí. Když však nějaká žena vyhraje kupříkladu anketu Podnikatel roku a někdo, vycepovaný kampaněmi jistých aktivistů, uvede - třebas ve wikipedickém článku - že byla vyhlášena Podnikatelkou roku (vždyť je to přeci žena!), vzniká zmatení. Není totiž v tu chvíli jasné, jestli opravdu vyhrála anketu, která hledala nejschopnějšího podnikatele mezi muži i ženami, anebo jen anketu, která hledala nejschopnější ženu mezi podnikateli. Schopnost sdělovat si naším mateřským jazykem (jaká genderová opovážlivost, vždyť je i otcovský a registrovaně partnerský, že) a orientovat se jím ve světě tím klesá. Tak jako klesala vždy, když se ho snažila svým dřevěným jazykem paralyzovat jakákoli zpupná ideologie. A víte, co je na tom nejlegračnější? Ze úplně ti samí lidé, kteří si vynucují věty typu "česká wikipedie má v tuto chvíli XY uživatelů/uživatelek" nám souběžně tvrdí, že přeci gendery nejsou jen dva, je jich 150. Není vám divné, že z věty "česká wikipedie má v tuto chvíli XY uživatelů/uživatelek" bylo 148 genderů vykázáno? Že byly poníženy tím, že bylo upozorněno jen na dva gendery hegemonní? Kupříkladu nebinární osoby jsou v označení "XY uživatelů" zahrnuti. Jsou tam přítomni. To označení neoznačuje muže. Označuje všechny osoby jakéhokoli pohlaví a rodu, jakkoli slovem formálně rodu mužského, což je jen konvence, tak jako je konvence to, že vydry označujeme slovem rodu ženského, aniž bychom tím říkali, že vydry jsou femininní bytosti. Ne, mají obě pohlaví, jen jejich souhrnné označení je shodou okolností rodu ženského. Ovšem v označení "XY uživatelů/uživatelek" již nebinární osoby přítomny nejsou. Je upozorněno na jejich absenci, jinakost. Zatím to aktivisté nevidí a nechápou. Zítra, až jim to dojde, budou mít již jen dvě volby. Buď ještě "více plurality": "česká wikipedie má v tuto chvíli XY uživatelů/uživatelek/uživetelo/uživatelů cítících se uživatelkami/uživatelek cítících se uživateli/uživatelů, kteří se pro žádný gender ještě nerozhodli". Anebo definitivní vykastrování jazyka: "Etnicky rozmanité wikipedio v jazyce bytostí užívajících český jazyk/češtinu má v této chvíli XY uživetelo". Je to stejné jako s tím Ema Smetana. Už nejde říct Vávrová přihrála Smetanové. Nejde dokonce říct Vávrová přihrála Smetaně (to by bylo zesměšnění!). Už se musí říct Vávrová přihrála Smetana. Výdobytek naší řeči, skloňování, je odstraněn jen proto, že nějaká pipina chtěla být angažovaná. Zítra to bude Vávra přihrálo Smetana! Čéska foják je dóbra foják! Global basic češtin pro good trendy ADHD NGO týpky. Zkrátka: zprzněte jim jazyk a pak už si s nimi můžete dělat cokoli. --Espa22 (diskuse) 17. 3. 2022, 06:16 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Rád vidím, že ani při oslavování půlmiliontého článku se čeští wikipedisté nezapomínají chovat jako… ehm… prostě jako čeští wikipedisté.--Hnetubud (diskuse) 17. 3. 2022, 11:18 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Taky se jménem WMČR připojuju ke gratulaci všem, kdo jste jakkoli k tomuhle kulatému číslu přispěli. Ve světle současných událostí se mě znovu a znovu dotýká, jak důležitý svobodný přístup k informacím pro všechny je a jaké máme privilegium, že si můžeme vytvářet vlastní názory na základě neutrálních informací. Díky, že to umožňujete, ať už psaním, patrolou, technickou podporou nebo třeba trpělivou prací s nováčky, kteří jsou budoucností Wikipedie. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 17. 3. 2022, 15:16 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@Espa22: Viz níže.

STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

--