Wikipedie:Pod lípou (návrhy)/archiv 2007-4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Převod kategorií pahýlů na automatické seznamy

Sice už tohle téma jednou zaznělo, ale ihned poté diskuze utichla, a proto ho znovu rozbíhám. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že nekategorizovaných pahýlů je zde více než ostatních nekategorizovaných článků, a to hlavně proto, že se automaticky nezařazují do té Speciální stránky, protože už mají svou kategorii a to tu pahýlovou. V článku navíc ta kategorie straší a nikdo ze čtenářů ji nepoužívá.

Řešení je takovéto: vytvořit automaticky generované seznamy, kam by některý z botů přidával odkazy na články, ve kterých je vložena daná šablona, a odstranit kategorie.

Doufám, že tentokrát se dobereme výsledku a něco se podnikne. - UP3 21:01, 2. 7. 2007 (UTC)

Dobrý nápad, myslím ale, že stačí automaticky generovaný seznam vložení šablony (takhle je teď vyřešená šablona upravit, viz Wikipedie:Údržba/Články k úpravě). --Japo ¿ 21:04, 2. 7. 2007 (UTC)
Tak jsem to myslel – nad realizací jsem nepřemejšlel. - UP3 21:11, 2. 7. 2007 (UTC)

Teď jen doufám, že se někdo s botem ozve – nejlépe někdo, kdo dělal na té šabloně Upravit. - UP3 21:44, 2. 7. 2007 (UTC)

Moment, teď něco nechápu, a jakožto hlavní odpovědný (resp. jako hlavní odpovědný se cítící) za jednu kategorii pahýlů ({'{Pahýl - Estonsko}'}) bych si rád udělal jasno, co to pro mne bude znamenat. Nyní mám šablonu, kterou si vložím do stránky, a stránku pak automaticky najdu v dotyčné kategorii. Onu kategorii pak chápu jako jakýsi TODO-list, když mám zrovna čas a chuť něco trochu doplnit či rozšířit. Můžete mi někdo pomalu a mé nechápavosti úměrně vysvětlit, co by pro mne znamenal přechod na automatický seznam? --Mmh 23:42, 2. 7. 2007 (UTC)

V podstatě jenom to, že byste musel jít narten seznam a ne na tu kategorii. A asi byste se nedostal z toho jednotlivého hesla na tu kategorii, ale právě jen přes ten seznam. --Nolanus C E 23:48, 2. 7. 2007 (UTC)
Pokud by se to tak řešilo, pak cesta z jednotlivého pahýlu na seznam pahýlů by mohla vést přes text "toto je pahýl", který se tam vkládá šablonou - myslím, že by to bylo případné dobré řešení. --Okino 08:28, 3. 7. 2007 (UTC)
Ten odkaz je dobrý nápad - původně jsem myslel, že se budem muset probírat Odkazuje sem, ale tenhle nápad je dobrý. Ten odkaz bych radši umístil jinam, protože tenhle text není zdaleka všude stejný a navíc už v sobě má odkaz na stránku WP:Pahýl. Nejlepším řešením vidím něco jako malou hvězdičku na konci tej věty Můžete pomoci WP tím, že jej rozšíříte. A udělat z ní ten odkaz na ten seznam (nemusí to bejt přímo *, třeba malý s atd.). - UP3 19:50, 3. 7. 2007 (UTC)
Myšlenka se mi zamlouvá, ale bylo by s tím docela dost práce - chtělo by to robotickou činnost. Pokud jde o odkaz, taky by to mohlo být ve formě jako: "Tento článek je biografický pahýl. Všechny pahýly můžete rozšířit i sami." --Okino 20:37, 3. 7. 2007 (UTC)
Já se trochu bojím do toho tak moc zasahovat. Možná že by to šlo i tak, že bychom za ty stávající dvě věty dali ještě jednu třeba malym písmem, kde by bylo něco jako: "Zde se můžete podívat na další pahýly z tohoto oboru." - UP3 21:46, 3. 7. 2007 (UTC)
Hlavní výhodou je to, že články, které mají pouze tu pahýlovou kategorii, jsou nyní vlastně nekategorizované a po zrušení těch pahýlových kategorií by se sami řadily do Speciální:Nekategorizované články. Existují i uživatelé, kteří procházejí tu speciální stránku a kategorizují články, které v žádné kategorii nejsou, a po převodu na seznamy by bylo možno kategorizovat i nekategorizované články, o kterých teď nikdo neví. Obhajovat kategorizaci snad nemusím. - UP3 19:50, 3. 7. 2007 (UTC)
Jsou dvě možnosti jak to provést.
První z nih je změnit příslušně šablonu {{MetaSpecPahýl}}
Druhý způsob jsem zkusli použít v Šablona:Pahýl - kompost
Tak se podívejte a pokud by vyhovovalo, dá se asi zavést do praxe
JAn 06:22, 4. 7. 2007 (UTC)

Safra, vážně chceme takhle hodně lákat čtenáře, na seznamy pahýlů? Nestačilo by jako odkaz malé s ? --Li-sung 07:15, 4. 7. 2007 (UTC)

To mi připadá zase moc nenápadné i pro ty, co seznam hledají, dal bych Seznam pahýlů z tohoto oboru, nebo to, co je u kompostu. A proč nelákat potencionální rozšiřovatele na seznam pahýlů? --Japo ¿ 07:32, 4. 7. 2007 (UTC)

Proto, že je máme lákat na to co souvisí s tématem nebo na již dobře zpracovné články, aby se potenciální rozšiřovatel nejprve podíval jak má takový článek vypadat, a ne hned inzerovat do světa interní seznam "nepěkných" článků, který je určen pro editory, kteří již vědí co s tim (a určitě pro ně nebude problém najít jedno malé s stejně jako není problém v případě některých šablon najít malé e). --Li-sung 07:44, 4. 7. 2007 (UTC)

V tom souhlasím s Japem. Navíc pokud to je tak malým písmem …. Jenom bych ten odkaz nedával na podívat, ale na "další pahýly z tohoto oboru" - ten odkaz je pak větší a myslim, že i logičtější. Ale rozhodně bych to dal spíš do MetaSpecPahýl (esli to de), než to měnit ve všech šablonách zvlášť. Musíme si ale uvědomit, že ne všechny šablony pahýlů jsou podle metaspecpahýlu. - UP3 10:03, 4. 7. 2007 (UTC)

Já pro změnu souhlasím s Li-sungem - na pahýly skutečně není důvod moc lákat. Jedině formulací: "Pomozte Wikipedii i s rozšířením dalších pahýlů z tohoto oboru". --Okino 10:28, 4. 7. 2007 (UTC)
Tuhle větu bych bral. Nebo spíš: "Můžete pomoci Wikipedii i rozšířením dalších pahýlů z tohoto oboru." Rozhodně bych to ale nedával pod ten stávající obrázek, ale spíš vedle něj jako zbytek toho textu - na další řádek ale určitě. - UP3 11:13, 4. 7. 2007 (UTC)

K tomu whatlinkshere: co třeba takhle? Odkazuje to jenom na hlavní jmenný prostor.

Jinak hodit někam s nepovažuji za dobrý nápad, protože to bude působit až příliš nahodile a čtenář z něj akorát bude zmaten. --Japo ¿ 12:17, 4. 7. 2007 (UTC)

A nebude z toho v určitém článku jen odkaz na Whatlinkshere toho článku? - UP3 12:37, 4. 7. 2007 (UTC)
Máš pravdu, zkouškou se mi to potvrdilo. Pokusim se něco vymyslet. --Japo ¿ 21:01, 4. 7. 2007 (UTC)

No, napadá mě leda přidat šabloně {{MetaSpecPahýl}} parametr, kam by se prostě přidal název pahýl (např. Pahýl - kompost). Pak už by to šlo i takhle: {{fullurl:Speciální:Whatlinkshere/{{{nazev sablony pahylu}}}|namespace=0}}. Problém je, že šablona MetaSpecPahýl se používá v pahýlech ve velkém množství. Proto navrhuji udělat novou šablonu, např. {{MetaSpecPahýl2}}. --Japo ¿ 15:28, 11. 7. 2007 (UTC)

Za prvé: ten parametr bych viděl spíš jako jen ten kompost (ne Pahýl - kompost), aby to bylo jednodušší - takže: {{fullurl:Speciální:Whatlinkshere/Šablona: Pahýl - {{{pahyl}}}|namespace=0}}. A za druhé: nechápu proč se původní šablona jmenovala tak blbě, jak se jmenovala, a taky nevím, proč by se měla jmenovat ještě hůř, takže lepší název by byl třeba: Pahýly, ale můžete vymyslet něco lepšího, ale krátkého. Jinak dobrý nápad. - UP3 14:16, 16. 7. 2007 (UTC)

Založil jsem Šablonu {{Pahýly}} – diskuze pokračuje na její diskuzní stránce. - UP3 15:35, 16. 7. 2007 (UTC)

Jo, to je asi o dost lepší název. Je ale třeba při jejím nasazování v budoucnosti přesunout pahýl na název ve tvaru Pahýl - název oboru. --Japo ¿ 15:42, 16. 7. 2007 (UTC)
Ano, na tom je to založeno. - UP3 15:49, 16. 7. 2007 (UTC)

Snahu pahýly někam schovávat nepodporuji. Snaha rozdělovat návštěvníky Wikipedie na čtenáře, před které mají být stavěny potěmkinovské vesnice, a na druhé straně na "hochy, kteří do toho vidí", je proti základním principům Wikipedie. Problém vidím v tom, jak na jedné straně zajistit zařazování pahýlů do věcných podkategorií podle tématu, ale na druhé straně nesnížit ani neztížít jejich vyhledatelnost ve struktuře kategorií. Ideálním řešením by bylo upravit MediaWiki tak, aby články zařazené pouze do kategorie pahýlu hodnotila jako nezařazené. Pouze proto, že toto řešení asi není dostupné, uvažujeme o jiných řešeních. Pak by zřejmě jako kompenzaci nevýhod, které s sebou nese zrušení kategorií pahýlů, bylo vhodné jednak udělat a udržovat stránku s přímými odkazy na seznamy pahýlů, a za druhé přímý odkaz na příslušný seznam pahýlů umístit vždy do záhlaví té kategorie, kde nyní je zařazena podkategorie pahýlů; současně je možno upozornit na existenci šablony pahýlu a připomenout její formát. --ŠJů 11:41, 19. 7. 2007 (UTC)

No ve skutečnosti to je pravda, až na to, že já osobně nevidím jako dobré řešení mít kategorie pahýlů jen z toho technického důvodu, ale také z toho estetického. Pokud třeba máte nějaký článek a dole jsou třeba tři kategorie a z toho první dvě jsou pahýlové a až ta třetí je normální, nevypadá to moc reprezentativně. Váš názor vám neberu.
Ohledně "kompenzace nevýhod": ta stránka s přímými odkazy na seznamy pahýlů je plánovaná a to druhé mě nenapadlo, ale ten nápad se mi líbí (pokud jsem to správně pochopil, a to tak, že do Kat.:Pahýly zařadíme i ten článek Wikipedie:Údržba/Pahýly - to by byla vlastně obdoba Wikipedie:Údržba/Články k úpravě). - UP3 12:58, 19. 7. 2007 (UTC)

Našel sem na wiki gramatickou chybu, kam se mám obrátit ?

Zdravim, nasel sem na wiki gramatickou chybu (ne clanek ale rozhrani wiki) kam se mam obratit aby to bylo fixnuto? --Zacatecnik 08:32, 6. 7. 2007 (UTC)

No, třeba sem, kde to je? --Japo ¿ 08:46, 6. 7. 2007 (UTC)

Nejdrive je potreba se odhlasit, pak zadat naky nesmysl do vyhledavani a dat VYTVORIT clanek a tam se pise: Jste na Wikipedii noví? Přečtěte si nejprve průvodce a Váš první článek. --Zacatecnik 10:38, 6. 7. 2007 (UTC)

To je ale správně: noví jako mladí. Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 10:41, 6. 7. 2007 (UTC)
Nechci nic říkat, ale tohle je gramaticky správně. Jedná se o druhou osobu množného čísla.. ;-) --Mercy 10:41, 6. 7. 2007 (UTC)

hups myslel sem ze je to mlady, juj to je trapas. f**** http://pravidla.cz/ protoze mi tam nic neukazali a ted kdyz na potvoru zadam noví tak tam zaznam je, to neni prvne co jsem se diky tomuhle serveru ztrapnil protoze jsem na nej spolihal :D tak se nezlobte nashle --Zacatecnik 10:45, 6. 7. 2007 (UTC)

Myslím, že to tam je takhle, aby se tam nemusel psát ten patvar nový/á. Každopádně to nevadí, to se stane. - UP3 12:01, 6. 7. 2007 (UTC)

Je to podle vzoru mladý ale jak bylo řečeno výše, je to druhá osoba množného čísla, čili mladí
--Niusereset 6.VII. MMVII, 13:25 CEST

Tohle bylo vyřešeno zde, ale obecně tyhle texty mohou upravovat správci, proto je třeba se příště obracet na jejich nástěnku. --egg 12:32, 6. 7. 2007 (UTC)

Proč tam je množné číslo? Těžko bude článek psát kolektiv lidí. V drtivé většině to bude spíše jednotlivec. --Ragimiri 13:37, 6. 7. 2007 (UTC)

Na to už jsem odpovídal nad tímto příspěvkem. Myslím, že to je celkem dobré řešení. - UP3 14:39, 6. 7. 2007 (UTC)

a co to Vas pokud je to teda jak rikate mnozne cislo tak pri oslovovani davu se pise spise male V. Velke jen kdyz vykame konkretni osobe ne? --Zacatecnik 14:27, 6. 7. 2007 (UTC)

Jestli to tam je napsané tak, jak říkáte, tak tam je velké V, protože to je název článku. Jestli teda myslíte to Váš první článek - UP3 14:37, 6. 7. 2007 (UTC)

Při vykání se v češtině množné číslo nepoužívá, je to jednoznačně chyba (nikoliv pravopisná, ale syntaktická a morfologická, což spadá pod gramatické. Zacatecnik má pravdu, poděkujte mu za upozornění. --ŠJů 11:31, 19. 7. 2007 (UTC)

Milý Šjů, tohle ale není vykání, psal to už UP3 i Mercy :-) Možná by tam vykání být mělo, ale tohle vykání není. Okino 11:41, 19. 7. 2007 (UTC)

-teismus × -theismus

Už několikrát jsem si všiml, že Wikipedia není schopná reagovat na trochu odlišný pravopis některých slov a pokaždé, když na toto narazím, jsem nucen dodatečně vytvářet redirecty.V názvu této části je trochu konkrétnější příklad. Psal jsem článek a chtěl vložit interní odkaz na Henotheismus. Při náhledu mi tento odkaz zčervenal, ačkoliv článek na toto téma tu je. Byl jsem tedy nucen si k tomu vytvořit redirect, protože ani při zadání daného slova v této podobě do vyhledávání to nebylo schopné najít žádné výsledky.

Myslím, že by nebylo od věci, kdyby někdo vytvořil bota, který by slova končící na takovéto dvoutvaré přípony k existujícím článkům vytvářel i redirecty, pokud ještě neexistují. V tuto cvíli mne z takovýchto přípon napadá krom zmíněné theismus/teismu již jen ismus/izmus, což je poměrně častá přípona.

Mnoha uživatelům by jistě automatická existence takovýchto redirectů usnadnila práci s wikipedií, protože ta není schopná sama o sobě takovéto dvě verze ztotožnit a při vyhledávání té druhé verze to není schopno najít žádný výsledek.

--Niusereset 8.VII. MMVII, 2:44 CEST

No tak, není schopná, co si tady uděláme, to tady budeme mít.
Ale bot by byl určitě potřeba, s tím izmus už to dokonce jednou padlo. Bota tu měl user:Pasky, ale už se dlouho neozval, ykusím mu ještě jendou napsat. Jinak, pokud by se toho někdo chopil, i když sem velmi skeptický ke kategorizaci redirectů, když to bude dělat bot, bylo by dobré aby je rovnou zařazoval i do kategorií a aby pro tyto dva příklady byly zvláštní kategorie vytvořeny, viz Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu . Jinak ale upozorňuju, že tvary s "th" nejsou uznávané ani jako dubleta, byť stylisticky zabarvená a v main space by se nikde vyskytovat neměly. --Nolanus C E 13:31, 9. 7. 2007 (UTC)
S tím "-theismem" to v některých případech může být tolerováno podle Wikipedie:Pravopis, bod 4. V těchhle společenských oborech se neorientuju, ale dovedu si představit, že tam je ta terminologie zavedená v tomto tvaru, takže potom by bylo třeba vytvořit i redirekty. --Okino 15:23, 9. 7. 2007 (UTC)

Pro někoho, kdo používá starší pravopis, by tohle mohlo být překážkou. Já příponu -theismus v této podobě používám naprosto automaticky a bez toho h mi to připadá trochu i divné, i když jsem si už zvykl. Ale bez něj bych to nikdy nenapsal. Navíc redirecty nejsou porušováním pravidel či nějakého úzu. Jen to přesměruje z alternativního pravopisu na ten správný článek.

Když jsem do mnou psaného článku chtěl vložit interní odkaz na henotheismus a při náhledu mi zčervenal, tak jsem věděl, že je chyba v textu a ne ve wikipedii, protože jsem věděl, že o něm článek existuje. Ani vyhledávání jej nedokázalo identifikovat. Kdybych nevěděl, že tu ten článek je, tak bych ty nulové výsledky hledání automaticky bral, jako že tu článek na toto téma vůbec není, ačkoliv je.

A co se tvarů s "th" týče, to taky není všeobecně platné. Konkrétně právě přípona -theismus je podle pravopisu správná varianta. Původ má ve slově theos (=bůh). TO je výchozí bod.

To, co jsem navrhoval, bylo vytvoření bota, který by vytvářel redirecty pro alternativní pravopisy některých přípon, jako je -ismus nebo -theismus. Zdůrazňuji přípon protože nějaké rozpoznávání verzí v kořeni slova (university × univerzita) je téměř nemožné řešit programem. Bot by měl být schopen pro slova končící na -teismus dotvořit redirect z -theismus a pochopitelně i naopak. Pro všechny mu dané přípony.

--Niusereset 9.VII. MMVII, 19:09 CEST

„Konkrétně právě přípona -theismus je podle pravopisu správná varianta.“ Lze toto nějak doložit? V mých PČP z roku 2005 je uvedeno monoteismus i monoteizmus, ovšem monotheismus tam již není. --Ragimiri 18:15, 9. 7. 2007 (UTC)
Lze se domnívat že se jedná o uzus jak Pravidel tak i Wikipedie, že v případě odborných textů je možno akceptovat resp. dokonce aplikovat pravopis těchto odborných kruhů. Mne zde jen překvapuje, že kolega Nolanus, který se těchto diskusí (a válek) vcelku živě zúčastnil, to zde nějak zapomětlivě opomíjí. (Abych to uvedl na správnou míru: v oněch diskusích a válkách jsem stál spíše na straně modernějšího pravopisu, ale když např. dnes někdo napíše -izmus, tak taky vyletím z kůže). -jkb- (cs.source) 18:25, 9. 7. 2007 (UTC)
Až se nějak dohodnete tak bych na to bota asi vypustit mohl. --che 18:48, 9. 7. 2007 (UTC)

S tím -izmem souhlasím, to je takovej (následujících patnáct řádků bylo zcenzurováno). Paskvil všech patvarů to je! Ale jsou bohužel tací, kteří tak píšou (kam ten svět spěje)

Ten kdo píše takovej místo takový je fakt ten pravý, aby se k tomu vyjadřoval. --195.47.49.234 17:09, 13. 10. 2007 (UTC)

A co se -theismu týče... Jak dlouho to tedy v těch pravidlech není? Pokud je něco vyřazený z pravopisu (kterej magor tohle dělá, postavit ho ke zdi) relativně krátkou dobu (což jsou vlastně všechny sporné pravopisné varianty), mnoho lidí může být uvyklých psát tu starší pravopisnou variantu, která byla platná po celá desetiletí. (to jen nějakej amateur si to chtěl zjednodušit a teď se kvůli tomu akorát mrší pravopis)

Co se obsahu textu týče, tam lze přísněji si hledět těchhle pravidel, ze kterých by jednomu vstávaly vlasy na hlavě. Ale pokud jde o redirecty a výsledky vyhledávání, nemůžeme na tom takhle bazírovat, protože tím se tak akorát kurví celý princip Wikipedie (s prominutim)

Když vyhledáváš v tištěné encyklopedii, jedeš podle abecedy a i když tam není henotheismus v tomto tvaru, tvé hledání tě určitě zavede k heslu henoteismus. Nemůžeš ho prostě minout. Tohle je něco, co Wikipedie nemá. Resp. má, ale kdo by se s tím babral, když může rovnou zadat heslo a dozvědět se, jestli tu je nebo není a rovnou na daný článek přejít. Jenže! Wikipedie nedokáže rozeznávat a identifikovat pravopisné varianty. Dokud jsem sám nevytvořil na henotheismus redirect, nenašlo to při zadání hesla naprosto nic. COŽ JE PROBLÉM, ke kterému by nemělo docházet. Někdo přijde » zadá » nenajde » odejde.

Pro mne je psaní přípony -theismus s h věcí samozřejmosti a automatiky a bez něj mi to připadá divné a kdybych nevěděl, že na Wikipedii článek o henotheismu je, bral bych nulové výsledky vyhledávání automaticky jako že tu ten článek není. Přišel jsem, neviděl jsem, odešel jsem!

EJHLE, NESPOKOJENÝ UŽIVATEL WIKIPEDIE!

A pokud se nepletu (jako že ne) tak tohle je nežádoucí stav. Cílem Wikipedie a jejího rozšiřování je, aby zde každý, kdo něco hledá, našel informace, které potřebuje. Což je něco, čeho ignorováním pravopisných variant a tvrdohlavému lpění na novotvarech nedosáhnete.

--Niusereset 10.VII. MMVII, 1:51 CEST

„to jen nějakej amateur si to chtěl zjednodušit a teď se kvůli tomu akorát mrší pravopis“ Pevně věřím, že se zde opět nebude řešit tompecinovský spor o -h-. Na šarvátky typu „these, fysika apod. se používaly léta“ se mi nedostává sil. Jazyk se vyvíjí a lpět na zastaralém zápisu jen proto, že se to používalo léta, ergo je to optimální stav, je hloupé. Já jsem také studoval v době, kdy se psalo ethin. Nyní je to ethyn. A mně to nevadí. Vámi popisovaný problém lze vyřešit velmi snadno v úvodu článku: Monoteismus (psáno též monotheismus či monoteizmus) je… --Ragimiri 06:27, 10. 7. 2007 (UTC)

Ještě doplním malou statistiku z Google:

  • teismus: 1990
  • theismus: 383
  • monoteismus: 864
  • monotheismus: 786
  • henoteismus: 332
  • henotheismus: 13

Jak sami vidíte, varianty s -th- jsou vždy v menšině. Pokud navíc zahrnu i (svou neoblíbenou) příponu -teizmus, vynikne nepoužívanost -theismus ještě více. --Ragimiri 06:39, 10. 7. 2007 (UTC)

To slovo "amateur" jsem použil záměrně, jinak je to už moc archaické i na mne. A co se používání staršího pravopisu týče, mně v mnohých slovech vyhovuje více než tyto novotvary a to jsem (soudě podle vašeho příspěvku) mnohem mladší jak vy a už jsem mnohým těmto novotvarům byl i učen. Neříkám nic, co se jejich používání v článcích týče, ale hlavně brojím proti opomíjení staršího pravopisu.

A abych byl upřímný, kčertu se statistikama. Důležité je, aby výsledky vyhledávání na wikipedii existovaly, což mnohdy neexistují právě kvůli opomíjení staršího a stále platného (případně jen krátce neplatného) pravopisu. To by měla řešit existence redirectů, které se dá u těchto přípon, které jsou součástí mnoha hesel, vyřešit pomocí bota tím, že by k existujícímu heslu vytvořil redirect z pravopisné alternativy. Vámi uváděné vypsání variant v úvodu (což se mi zdá poněkud méně šťastné, ale lepší jak prstem do oka) by bylo obtížněji řešitelné a nevím, nakolik mohou být boti na wikipedii schopní, nicméně se obávám, že by se to muselo dělat ručně. Nemluvě o tom, že vypsání v úvodu by ve vyhledáváni jen vyhodilo odkaz s relevancí na kolik? Na 2 procenta?

Redirecty jsou podle mne nejvhodnějším řešení. Bot jej bude vytvářet u jemu zadaných přípon automaticky a následní uživatelé pak budou vždy přesměrováni na vlastní článek, místo toho, aby se probírali seznamem nalezených článků, ve kterých se tato varianta náhodou vyskytuje a které mají nízkou relevanci. Navíc u mnoha článků by tato relevance mohla být i vyšší než u vlastního článku o daném heslu.

Jinak co se vaší statistiky týče, u slova monothesmus vidíte, že je to jen velmi těsné.
A k tomu prvnímu příkladu takový hezký paradox:

Není to trochu nesmysl?

--Niusereset 10.VII. MMVII, 13:32 CEST

Pokud ke každému slovu budeme vytvářet redirecty podle starších pravopisů, pak brzy v počtu článků předběhneme en:wiki. Jen houšť a větší kapky. :) Ale teď vážně: Můžete nějak podložit, že tyto kombinace přípon jsou na Wikipedii natolik vyhledávané, že jejich neexistencí je způsobena značnému množství čtenářů velká újma? Pokud jeden dva lidé odejdou zklamáni, že nenašli *theismus, pak cynicky (nebo cinicky? ;)) dodám, že to mě až tak netrápí. --Ragimiri 12:22, 10. 7. 2007 (UTC)

Domnívám se, že redirecty ze starého pravopisu ničemu neuškoděj. A Ragimiriho upozorňuju, že redirecty se nezapočítávají do počtu hesel.
Nejsem ani proti tomu, aby ta neplatná varianta byla zmíněna v úvodu hesla, ale v tom případě tam musí být uvdeno i to, že je podle současných pravidel už neplatná.
Musím taky uvést na pravou míru výroky -jkb- . Diskuzí etc. sem se účastnil a Wikipedie:Pravopis taky znám, ale co se týče zvyklostí oboru, mluvilo se vždy pouze o chemii /ethanol, který sem skutečně nezmínil/ a filo*ofii se S, přičemž ale tyto varianty sou pokud vím pravidly uznané jako stylisticky zabarvené dublety. Ovšem o tom, že by se měly tolerovat věci už pravidly neuznané jako třeba ten -t*eismus s h teda nikdy řeč nebyla. Navíc by bylo třeba doložit, že je opravdu zvyklostí obecnou zvyklostí odborníků to tak psát.--Nolanus C E 20:38, 12. 7. 2007 (UTC)
Jako člověk, který má co do činění s t(h)eologií a religionistikou, musím říci, že psaní s "h" je dost časté. Ono je totiž někdy těžko říci, zda je nějaké slovo už v češtině zabydlené, a když třeba píšete o Thébách, tak je pro vás zcela logické, že hned vedle napíšete něco o theofanii a ne teofanii atd. Argumentovat tím, že dotyčné tvary nejsou pravidly "povolené"/"uznané", je zcela vedle. Wikipedie má odrážet stav vědění, a ne stav administrativních rozhodnutí jazykových úředníků. Také není pravda, že by tvary, které nejsou "povolené", byly více "zastaralé" než ty, které "povolené" jsou — už vícekrát se stalo, že "povolenost" některých pravopisných verzí se střídala od pravidel k pravidlům (vemte si balkón a benzín). Rozhodně bych se proto přimlouval (1) za to, aby se redirektů dělalo co nejvíce, a (2) za to, aby starší tvary nebyly v článcích hned označovány za "nesprávné". --Mmh 21:01, 12. 7. 2007 (UTC)
Zásadně nesouhlasím, o tomhle tu byly dlouhé boje a já to považuju za vyřešené, prosím, aby se to neotvíralo znova.
K cemu by potom teda bývaly byly ty dlouhé konflikty se Zvanovcem, dohadování se a pravidlech etc., kdyby se to najednou všechno zas zahodilo? Když se povolí tohle /resp. zakáže opravování, aby se to někomu zakazovalo psát, to by mě nikdy nenapadlo, ani to nepovažuju za dost dobře možné/, tak už je možné úplně všechno, vždycky se někde najde doklad, že někdo někde v nějakém odborném textu píše "arbitrage", "chef", "fascismus" etc. Potom bych samozřejmě ale požadoval a postaral se, aby byly vráceny mj všechny mé /i jiných/ změněné editace s rene*ancí se Z, Quebečani etc. se hovorově stylisticky zabarvenou, ale spisovně přijatelnou koncovkou -ni, hesla, jež byla založena s koncovkou izmus etc. --Nolanus C E 08:13, 13. 7. 2007 (UTC)
Najděte mi dnešní odbornou literaturu, která píše "arbitrage", "chef" či "fascismus". Oproti tomu "henotheismus" nebo "theofanii" s "h" najdete ve spoustě dnes užívané odborné literatury. A právě proto se ohrazuji proti tvrzením, že je to psaní "nesprávné", "neuznávané" a pod. Jak by se tvářil chemik, kterému byste do článku o ethanolu napsali "etanol (nesprávně ethanol)"? Proč má na tom chemik být lépe než t(h)eolog či religionista? --Mmh 14:25, 13. 7. 2007 (UTC)


Já nikdy netvrdil, že by se tyto věci neměly opravovat v textu článků. Kdo si s tím tu práci dá, ať si to tam opravuje. Nicméně jak již řekl Mmh používání přípony -theismus s H je poměrně častým jevem. Redirecty tu nejsou proto, aby reflektovaly pravopis, ale aby pomáhaly najít uživatelům správný článek při nepřesném zadání hesla. Do čehož spadají starší pravopisné varianty hesel a to včetně již těch, podle pravopisu, neplatných.

Nahrazování staršího pravopisu za novější v textu článku pokud ten starší pravopis je stále platný, považuji za zhovadilost proti které se vždy budu ohrazovat s odvoláním na platný pravopis. Nahrazování starších pravopisných variant, které jsou již podle pravopisu neplatné, považuji taky za zhovadilost, ale proti ní se již vzepřít nemohu. Akceptuji to, že Wikipedie musí v článcích reflektovat platný pravopis. Lpění na novotvarech se ale nesmí dít na úkor kvality Wikipedie!

Ne každý, kdo vyhledává ve Wikipedii, musí být nutně obeznámen s aktuálním pravopisem a když mu Wikipedie na jím zadané heslo nenajde nic, je to pro něj jasným signálem, že tu článek na dané téma neexistuje.

Když vyhledáváš v tištěné encyklopedii, jedeš podle abecedy. A i když tam není henotheismus v tomto tvaru, tvé hledání tě určitě zavede k heslu henoteismus. Nemůžeš to prostě minout!

Tohle je něco, co Wikipedie nemá. A Wikipedie nedokáže rozeznávat a identifikovat pravopisné varianty. Dokud jsem sám nevytvořil na henotheismus redirect, nenašlo to při zadání hesla naprosto nic, ačkoliv článek o něm tu je. COŽ JE PROBLÉM, ke kterému by nemělo docházet. Někdo přijde » zadá » nenajde » odejde.

Vytvořením redirectů ze starších pravopisných variant není porušováním pravopisu ale napomáháním veřejnosti při vyhledávání toho, co hledají. NIKDY jsem se tímto návrhem nepokoušel prosadit používání starších pravopisných variant v článcích a plně chápu, že ty dnes již neplatné varianty musejí být v textu nahrazeny novotvary.


Nicméně redirect není porušováním pravopisu. Redirect slouží k přesměrování na článek při zadání nepřesného hesla. Slouží k přesměrování při použití jiného výrazu či jiného pravopisu, než pod jakým je daný článek na Wikipedii uložen.
Chce snad třeba Nolanus, Ragimiri či kdokoliv jiný popřít tuto funkci redirectů?

--Niusereset 14.VII. MMVII, 2:44 CEST

Ragimiri zejména žádá, aby Niusereset tady přestal hystericky ječet. Pokud si myslí, že velkým písmem prosadí svůj názor, tak se plete. :( Budeme-li redirekty používat pro všechny možné i nemožné kombinace správného/nesprávného pravopisu, bude tady totální bordel. Založíme snad redirekty Masarikova univerzita, Masarikova universita apod. jen abychom pokryli všechny možnosti? --Ragimiri 10:26, 14. 7. 2007 (UTC)
Bez ohledu na to, že Niusereset zbytečně křičí, demagogicky srovnáváte nesrovnatelné. Nejde o to, abychom dělali redirekty pro všechny možné či nemožné kombinace správného či nesprávného pravopisu, nýbrž o to, abychom dělali redirekty z odbornou veřejností užívaných tvarů slov. Nezlobte se, ale je podstatný rozdíl, zda existuje redirekt Henotheismus, když se ve spoustě odborné literatury tento pravopis používá, a redirekt Masarik, což je jasný překlep, který tu nikdo neprosazuje. --Mmh 11:27, 14. 7. 2007 (UTC)
Těmi velkými písmeny jsem chtěl jen zdůraznit to podstatné, co jsem chtěl říct (až budu křičet, tak to poznáte). Mimochodem, Ragimiri, neodpověděl jsi mi na otázku.
A na tvoji otázku odpovídám já "Proč ne?" Od toho tu přece ty redirecty snad jsou. I když v tebou uváděném případě je to spíše jen kosmetická úprava, protože slovo universita se s je jen zřídka používané. Naopak přípona -theismus je ve své původní podobě poměrně často používaná i nadále.
--Niusereset 14.VII. MMVII, 13:31 CEST

Znovu vás vyzývám, doložte svá tvrzení: „Naopak přípona -theismus je ve své původní podobě poměrně často používaná i nadále.“ Podle statistiky uvedené výše je minimálně na Internetu preferována varianta bez -h-. Vy pořád operujete tím, že uživatelé to chtějí, uživatelé to používají, uživatelé to vyžadují. Ale bez důkazu vám stěží mohu věřit. :( --Ragimiri 15:51, 14. 7. 2007 (UTC)

Nechte už prosím toho hloupého dohadování. Statistika z internetového vyhledávače jasně dokazuje, že byť na webových stránkách varianta s "t" převažuje, varianta s "th" se stále vyskytuje dost často, a to stačí jako důvod. V papírových publikacích pravděpodobně dosud převažuje "th", každopádně se to vyskytuje velmi často. Já jsem z oboru.
Nejde ovšem o to, co převažuje, nýbrž o to, že varianta s "th" je stále dosti častá, aby mohlo být přesměrování. Přesměrování přece nezatěžuje Wikipedii natolik, abyste ho musel zakazovat, zejména v takovémto případě, kdy starší pravopis je stále velmi živý. --Mmh 16:12, 14. 7. 2007 (UTC)


To je to, co tu říkám celou dobu. Redirecty nejsou o tom, co je pravopisně správné a nejsou o tom, co je nejpoužívanější. A jen tak mimochodem, Ragimiri, pořád jsi mi neodpověděl na tu otázku. Redirect slouží k přesměrování na článek při zadání nepřesného hesla. Slouží k přesměrování při použití jiného výrazu či jiného pravopisu, než pod jakým je daný článek na Wikipedii uložen. Chceš snad, Ragimiri, popřít tuto funkci redirectů? A odpověz mi už taky konečně. Ptám se tě na to již potřetí.

"Znovu vás vyzývám, doložte svá tvrzení: Naopak přípona -theismus je ve své původní podobě poměrně často používaná i nadále."
Ale jistě, mile rád. Sám jsi tu uvedl statistiky z googlu (nevim jak ses k nim dostal, ale když mi dáš link, podívám se na to taky) ale třeba jen samotné slovo monotheismus podle vámi uváděné statistiky je v té variantě s h sice méně používané, ale jen o fousek. V přesných číslech to je jen o 9,03% méně použití než u onoho novotvaru.

Po několikáté, opět a zase, opakuji, že zde nikdo nehodlá prosadit používání staršího a již neplatného pravopisu místo toho pravopisu platného! Jde tu především o vytvoření redirectů, které usnadní práci s Wikipedií a které zavedou ty, co hledají informace, tam , kam potřebují. Tebou uvedené statistiky tě sami usvědčují, že -theismus ve své původní podobě je pořád používaná varianta. Z jakého rozmezí pocházejí ty údaje? Průměr za týden? Nebo za den?

Tvé argumenty o převaze používání variant bez h jsou bezpředmětným mlácením prázdné slámy, protože redirecty existují právě pro ty méně používané výrazy nebo pravopisné varianty, protože pod tou nejpoužívanější je článek snejvětší pravděpodobností uložen a pro ty ostatní by měly existovat redirecty. Pokud by mělo platit to, co tu ty pořád opakuješ, že prostě bez h je používanější tak na co redirecty, je to totéž, jako kdybych tvrdil, proč je tu redirect na Bleskovou Válku, když častěji je používané Blitzkrieg. Je to naprosto stejně nesmyslný argument, totožný s tvým, jen převedený na jiný příklad.

--Niusereset 14.VII. MMVII, 19:17 CEST

Funkci redirektů jsem nikdy nepopíral, nevím tedy, proč odpovídat na něco, co jsem nenapadal. Kdybyste četl pořádně, co jsem napsal, všiml byste si věty: „Pokud navíc zahrnu i (svou neoblíbenou) příponu -teizmus, vynikne nepoužívanost -theismus ještě více.“ Statistiky si můžete ověřit sám, stačí dané slovo zadat do Google a podívat se na počet nalezených stránek. Leč nic mě z ničeho neusvědčuje, tady není soud. BTW, učili mě, že je slušné cizím lidem vykat. Vás asi ne. Protože však tato diskuze, kdy zastáváte pouze a jedině svůj názor a k názorům ostatních jste hluchý, končím svou účast na tomto „bezpředmětném mlácení prázdné slámy“. BDD --Ragimiri 18:43, 14. 7. 2007 (UTC)

Souhlas s Mmh - určitě založit botem redirekty z -izmus a dalších správných tvarů a taky z -theismus a dalších používaných méně správných tvarů (třeba hovorovějších). - UP3 13:54, 15. 7. 2007 (UTC)

Velká část diskuze byla zcela zbytečná, že můžou existovat redirecty z jiného, dokonce i neplatného pravopisu, o tom tu byl vždy konsenzus, který se jen čas od času snažili zpochybnit pouze jednotlivci /teď zrovna nemyslím Ragimiriho/. Co se bota týče, ohledně -izmus teda napíšu Che, ale u t*ei*mu ovšem osobně myslím, že koncovka není tak frekventovaná, aby se to vyplatilo. --Nolanus C E 22:36, 15. 7. 2007 (UTC)
Zde sem předložil, jak bych si to roboticky představoval u izmů [1]. K "theismům etc., jak tam píšu, nevím, jestli jich je tolik, aby se vyplatilo bota tam pouštět, ale když se vytasíte s dostatečným počtem ... --Nolanus C E 23:58, 15. 7. 2007 (UTC)


Konkrétní čísla nemám, ale provedl jsem takový menší výzkum (nemam to ale uložený a musel bych to dělat znova) ale třeba právě koncovka -theismus má v googlu více nalezených výsledků než -teizmus. Porovnal jsem si asi pět výrazů se třemi variantami koncovky (o koncovce -theizmus si myslim nemá ani cenu hovořit, to je splácanina) tak ve všech případech vyšla varianta -theismus podstatně lépe jak varianta -teizmus.
Zkusil jsem si získané výsledky zprůměrovat a když maximální hodnotě (varianta -teismus) přiřadím 100% a přepočítám ostatní varianty, tak -theismus měl přes 35% zatímco -teizmus nedal ani 25% (zkoušet variantu čtvrtou, -theizmus, mne ani nenapadlo)
A například ve slově Monotheismus měla varianta monotheismus téměř 92% a varianta monoteizmus jen něco málo přes 75% (schválně jsem si teď zkusil i variantu monotheizmus a ta získala jen 0,116%)
Klidně to udělám znovu a dám sem ty čísla, ale varianta -teizmus prostě zaostává za variantou -theismus a pokud zde dostane varianta -teizmus své místo, zákonitě by tedy měla i ta druhá. A to podotýkám, že mnou získaná čísla jsou výsledky nalezené v elektronickém světě, kde bývají novotvary používány mnohem častěji, než třeba v literatuře.
Pokusil jsem se otestovat svého bratra (16) aniž bych mu řek, o co mi jde, aniž bych mu řekl cokoliv o této debatě. Požádal jsem ho, aby mi napsal mnohobožství jiným slovem. Napsal POLYTHEISMUS.
--Niusereset 16.VII. MMVII, 14:03 CEST

Toto vidím jako jednoznačnou věc, Niusereset má pravdu (a narozdíl od Víta Zvánovce blahé paměti nemá žádné nepřiměřené požadavky). V článcích ať se i nadále preferuje moderní varianta odpovídající obecné spisovné češtině, ale ze staršího a v odborných kruzích stále živého pravopisu ať existují přesměrování. Divím se, proč se tady o tom tak diskutuje a proč už to dávno není hotovo. --ŠJů 11:25, 19. 7. 2007 (UTC)


Já hlavně pořád čekám na Nolanovu odpověď na to, že jím uznaná varianta -teizmus má v průměru na českém webu podle googlu méně výsledků než ona odmítaná varianta -theismus
--Niusereset 19.VII. MMVII, 14:25 CEST


Popisky k nástrojům

Všiml jsem si, že na panelu Nástoje jsou popisky k některům nástrojům anglicky:

  • Verze k tisku - Printable version of this page
  • Trvalý odkaz - Permanent link to this version of the page

Nemohl by to někdo opravit? A mimochodem, nebylo by lepší změnit "verze k tisku" na poněkud standardnější "tisknutelná verze"? --David Kozler 12:17, 10. 7. 2007 (UTC)

  • 111 000 česky psaných stránek na dotaz "tisknutelná verze"
  • 1 360 000 česky psaných stránek na dotaz "verze k tisku"
V čem je první varianta „standardnější“? --Ragimiri 12:24, 10. 7. 2007 (UTC)

Vycházel jsem z anglického slůvka printable, které se většinou překládá jako (o/vy)tisknutelný. Podle čísel, která uvádíte, se ale "verze k tisku" používá mnohem častěji, takže beru zpět, byl to jen návrh. A co s těmi anglickými popisky? --David Kozler 13:04, 10. 7. 2007 (UTC)

Český překlad doplněn. Díky za upozornění. --Mormegil 13:57, 10. 7. 2007 (UTC)

"Verze k tisku" mi připadá jazykově i obsahově vhodnější. --ŠJů 11:28, 19. 7. 2007 (UTC)

Odkazy na jiné na články v jiných jazycích při editaci.

U každého článku je v levém sloupku seznam jazyků. Zdá se mi rozumné, aby podobný seznam byl také při editaci článku. Už mě to párkrát odradilo od editace. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 89.102.96.163 (diskuse) 13:44, 18. 7. 2007 (CE(S)T)

Dílčí rada: Pokud editujete celý článek, objeví se seznam jazyků při použití tlačítka náhled. Neplatí, pokud editujete pouze část článku. Okino 12:02, 18. 7. 2007 (UTC)
Vím co máte na mysli, ale ono by to nepomohlo: kouknout se při editování do jiných verzí by znamenalo, že editační okénko zmizne. Pokud pracujete např. s firefoxem, je daleko jednodušší ještě před editací otevřít tu kterou cizojazyčnou verzi v dalším okénku (tabu) a skákat mezi nimi. -jkb- (cs.source) 12:06, 18. 7. 2007 (UTC)
Jak ve FF tak i třeba v IE to lze vyřešit jednoduše. Kliknete na odkaz pravým tlačítkem a v menu si vyberete příslušnou položku jako třeba nové okno nebo novou kartu. Nevím jak to má Opera, ale i IE má možnost nechat si otevřít odkaz vnovém okně, a IE7 možní i v nové kartě.
Niusereset 18.VII. MMVII, 19:09 CEST

Pořádek v kategorizaci šablon.

Šablony představují na Wikipedii docela problém. Dost jich je nekategorizovaných. Navíc v kategoriích šablon samotných je docela zmatek. Vysvětluji si to tím že pro lidi kteří zakládají novou šablonu znamená hledání místa kam ji zařadit značný problém. Takže tu máme několik míst které je třeba prohledávat když chcete najít nějakou šablonu. Každý asi začne v nápovědě a od tud na Wikipedie:Šablony, Kategorie:Šablony Wikipedie, Seznam všech šablon, nebo speciální stránce.

Z hlediska přehlednosti a v duchu Wikipedie vypadá nejlépe Kategorie:Šablony Wikipedie, ale v ní je právě ten zmatek o kterém tu mluvím.

Navrhuji doplnění nápovědy o pokyny jak kategorizovat šablony aby byla zaručena lepší orientace. Jinak se Wikipedie časem utopí v záplavě šablon které někdo použije jen jednou a podruhé si někdo jiný napíše jinak pojmenovanou šablonu stejného významu.

--Lukas kriz 12:31, 24. 7. 2007 (UTC)

Stránky desetiletí

Při odkazování na letopočty a data z článků jsem si všiml, že v současnosti nemáme žádnou možnost odkazovat třeba na "80. léta 20. století", byť by mi to připadalo smysluplné. Díval jsem se na některé cizojazyčné Wikipedie a zjistil jsem, že to tam mají. Čeština to má sice o něco složitější (nemůžeme říci "1980. léta"), ale jméno článku ve stylu "80. léta 20. století" by bylo myslím snesitelné. Co si o tom myslíte? --Mmh 22:02, 28. 7. 2007 (UTC)

Jen je třeba vyřešit léta 1900 apod., nultá léta asi nebude nejlepší. Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 22:05, 28. 7. 2007 (UTC)
Pravda. Máme my to ale nepraktický jazyk. Samozřejmě by šlo i 1. desetiletí 20. století, ale pak je to 1901-1910, a nikoli 1900-1909, tedy to nenavazuje na 10. léta. A "10. léta" se vlastně také neříká. Hm, co s tím? --Mmh 22:09, 28. 7. 2007 (UTC)
IMHO je stále lepší mít blbý a nepoužívaný název než neexistující stránku. Mně osobně by 0. léta zas tak nevadila, pokud ale někdo vymyslí něco lepšího (což ale už nebude konzistentní s ostatními), budu rád. --Adam Zivner 22:16, 28. 7. 2007 (UTC)

Tak to opišme, například ve stylu "Desetiletí 1990-1999". --Beren 22:28, 28. 7. 2007 (UTC)

Raději "Desetiletí 1991-2000", tak je to v Česku obvyklejší a podle některých "oficiálních" zdrojů (nedohledám je...) správné. Okino 23:02, 28. 7. 2007 (UTC)

Ano, Okinova poznámka je zcela případná, logičtější než můj původní návrh, vhledem ke stejnému stylu počítání u století (viz 20. století). --Beren 10:22, 29. 7. 2007 (UTC)

To už je pak můžeme zvát prvním, a druhým desetiletím, zbytek pak dvacátými a dalšími léty, ne? Sice to pak nebude všude "konzistentní", ale to čeština prostě není a zmateným pomohou přesměrování. --che 10:26, 29. 7. 2007 (UTC)
Problém je ovšem v tom, že první, druhé a další desetiletí neodpovídá dvacátým, třicátým atd. létům. Liší se to právě o ten jeden rok, a to je někdy podstatné (když se něco dělo v letech 1920-1923, tak se to dělo ve 20. letech, ale v desetiletích druhém i třetím).
Co myslíte, mohli bychom si jako encyklopedisté dovolit vytvořit případně označení "1920. léta"? --Mmh 11:35, 29. 7. 2007 (UTC)

Pokud by se rozhodlo pro variantu 1xxx - 1yyy, tak rozhodně spíš 1920-1929, než 1921-1930. Pokud se u nějakého takového článku na cizím jazyce podíváte na interwiki, zjistíte, že pouze islandština používá druhou variantu. A osobně jsem pro slovenský model tedy 0. léta 20. století, 10. léta... atp. JAn 13:17, 29. 7. 2007 (UTC)

Já osobně jsem pro variantu 0. léta 20. století.--Sevela.p 15:40, 29. 7. 2007 (UTC)

Jsem zásadně proti "0. léta 20. století". Je to naprosto nikde nepoužívaný pojem, umělý konstrukt. I na slovenské Wikipedii si ho vymysleli, ve slovenštině se nepoužívá, ptal jsem se rodilých Slováků. Encyklopedie by neměla zavádět vlastní pojmy, názvy článků by měly být očekávané. Naproti tomu "desetiletí od-do" se používá. Z jiných forem (1. desetiletí, Ntá léta) bych dělal redirekty. --Beren 15:59, 29. 7. 2007 (UTC)
Není pravda, že by se to vůbec nepoužívalo: [2], [3]. Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 16:16, 29. 7. 2007 (UTC)
@Honza Záruba: Odkazy, které uvádíš, jsou na úrovni běžné chyby, případně se snaží nezvyklým výrazem ozvláštnit text. Odborníci tvrdí něco jiného: [4]. --Beren 16:45, 29. 7. 2007 (UTC)
Netvrdím, že ne. Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 16:52, 29. 7. 2007 (UTC)

Navrhuji

Honza Záruba:Asi není příliš vhodné uvádět zavádějící argument... Zvláště nebyl-li doprovázen buď smajlíkem, nebo vysvětlením, že jde o svého druhu kuriozity.
Pastorius: Kam by dle toho návrhu patřil rok 2000? --Luděk 16:57, 29. 7. 2007 (UTC)
To je zajímavá otázka. Evidentně se žádáná rozumná konstrukce pro tento rok nedá použít (nebo se v češtine nepoužívá). Ono je vlastně jakési supremum 90. let 20. století. Neumím na to odpovědět. --Pastorius 17:26, 29. 7. 2007 (UTC)
Šlo mi o to, že "Je to naprosto nikde nepoužívaný pojem, umělý konstrukt." není pravdivá, nic víc. Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 17:00, 29. 7. 2007 (UTC)

Je myslím vhodné mít názvy konzistentní, už jen pro nematení začínajících wikipedistů. 0. léta jsou dost zvláštní a až na výjimky nepoužívané, osobně se mi nejlepší zdá Beren-Okinův návrh, konzistentní a neprzní to jazyk. Z ostatních mohou být redirecty. --Adam Zivner 18:54, 29. 7. 2007 (UTC)

Podle mého názoru by názvům článků jako "Dvacátá léta (20. léta) 20. století" nejvíce odpovídalo "Léta 1900 až 1909 (1900–1909)" a "Léta 1910 až 1919 (1910–1919)" atp. --David Kozler 12:25, 31. 7. 2007 (UTC)

Ano, ale to sice odpovídá a byl to i můj původní návrh, ale nelze to zařadit do systému počítání století (20. století je 1901-2000). --Beren 12:42, 31. 7. 2007 (UTC)
To je pravda. V tom případě ale není problém jen v letech např. 1900–1909 a 1910–1919, ale v samotném tvaru "n-tá léta" – vždyť 90. léta 20. století jsou 1990–1999 a rok 2000, který do tohoto století patří, se "ztratí". Proto si myslím, že by bylo dobré nezařazovat články tohoto typu do staletí, protože to v principu ani nelze, ale kategorizovat je samostatně – v kategorii Historie v datech vytvořit podkategorii Desetiletí a do ní psát články o jednotlivých desetiletích. --David Kozler 18:42, 31. 7. 2007 (UTC)

Původně jsem myslel, že by byl dobrý systém: Začátek 20. století, 20. léta 20. století, 30. léta 20. století, atd., ale tady je pochybnost v té konzistentnosti, kterou ale jako moc velký problém nevidím. Články Začátek 20. století, Konec 20. století apod. bych výhledově na Wikipedii viděl rád, ale do této struktury nezapadají. 0. léta určitě nepodporuji, ale zase musíme zvážit, jestli je konzistentnost důležitější než předvídatelnost názvu. Rozhodně do vyhledávání nikdo nezadá Léta 1980-1989, ale 80. léta 20. století spíš. Sice jsem dost na vážkách, ale nejlepším řešením stále vidím Léta 1900-1909, Léta 1910-1919, 20. léta 20. století, 30. léta 20. století, atd., ale pouze jako názvy článků, nikoliv tam, kde by byly odkazy na tyto jednotlivé dekády a jejich seznam (to by opravdu vypadalo divně: Léta 1900-1909, Léta 1910-1919(to možná 10. léta 20. století), 20. léta, 30. léta …). - UP3 19:30, 2. 8. 2007 (UTC)

Ještě jsem zapomněl: ohledně té kategorizace - klidně můžeme dát třeba do kategorie o 20. století i články o těch letech, ale musí to být tak, aby tam byl i článek Léta 2000-2009, takže tento článek by byl zároveň v 20. i 21. století. - UP3 09:10, 3. 8. 2007 (UTC)

Podle mého skromného názoru články o rocích dobrý nápad nejsou. Máme hafo článků o rocích, i tematických apod... Articlecount se dá zvyšovat i jinak... (kolik červených článků dává šablona Téma v Evropě?). Tohle bude posilovat akorát stereotypy ohledně různých období a místo článků vzniknou zase další soupisky. Opravdu to třeba není. --Aktron (d|p) 19:43, 2. 8. 2007 (UTC)

Rozhodně si nemyslím, že jsou články o rocích nebo destetiletích zbytečné, ale chce to je zakládat s citem, abychom neměli další stovku subpahýlů. Pro začátek by naprosto stačilo založit cca 5-10 nejnovějších desetiletí a to včetně základu obsahu. Když budou vzory, lze pak založit i další potřebné. JAn 06:34, 3. 8. 2007 (UTC)
Také by mě zajímalo, zda bude ten článek vypadat jen jako seznam událostí nebo jestli tam bude i ňejaký text, který bude dejme tomu vysvětlovat souvislosti. Myslím, že právě do takového časového období (10 let) se ten text hodí nejlépe. - UP3 09:10, 3. 8. 2007 (UTC)
Představoval bych si to podobně, jako to mají na en-wiki, vizte třeba en:1900s, tedy jednak jako usnadnění navigace mezi stoletím a rokem, jednak s popisem trendů v politice, kultuře atd. Samozřejmě bude trvat dost dlouho, než to všechno vytvoříme v podobném rozsahu, ale nezdálo by se mi to špatné. --Mmh 09:37, 3. 8. 2007 (UTC)
Tak to je přímo ideální - přehledné a zároveň konzistentní. Pro porovnání ještě en:1920s - ten článek vypadá trošku jinak - tak by to bylo úplně ideální. - UP3 09:51, 3. 8. 2007 (UTC)

jak může amatér požádat o zařazení nového hesla - konkrétně jde o heslo echolon

diskuze o echolonu či také echelonu proběhla v západní Evropě zejména v Německu přd naším vstupem do EU. Stály o něj státy, jejichž špionážní organzace jsou združeny v organizaci UKUSA )USA, kan, vb, austr, niz). obávám se, že pro umístní radaru jsme bylizvoleni my, protože zde taková diskuze neproběhla - a ani tu nejsou potřebné znalosti. Proto bych sála o to, aby byl echoloni echelon zařazen do hesel. podle názoru staršího je o vyhodnoconí všeho, co se šustne etem,vyhdnocování minimálně na úrovni maticového počtu, kódování a dekodování informací nešených fotony. Další heslo by se mělo věnovat druhu maematického výpočt zvaného "steam and leaf" - sloupec jednocifrných čísel a od nic ěh různě dlouhé řětězce. NEpohopila jsem ani jak ani k čemu se to používá -ale měl to v heslech a ukázce jeden americký elerninový portál- Děkuji Katerina.Amiourova[na]seznam.cz

Klidně článek (či jeho zárodek) napište. Klikněte na echolon. Nezapomeňte uvést zdroje. --Luděk 19:09, 30. 7. 2007 (UTC)
Článek Echelon již na české wiki existuje. --Jvs 09:37, 6. 8. 2007 (UTC)

Nová šablona Reference

Vytvořil jsem novou šablonu {{Reference}} i s její dokumentací. Jen potřebuji doupravit kód, aby fungovalo úplné vynechání parametrů (více diskuse). Pro ukázku jsem ji použil v článku Mars (planeta). --Japo ¿ 19:43, 7. 8. 2007 (UTC)

Šablona je super, hodí se. Chtěl jsem se zeptal, jestli by nešlo ještě přidělat zvýraznění referencí při kliknutí na ně v textu, stejně jak tomu je na en wiki.--Sevela.p 20:54, 7. 8. 2007 (UTC)

Obávám se, že to není samotnou šablonou, ale tagem <references/>, který pro to musí být speciálně upravena. Pomocí funkce Randomarticle se mi podařilo najít článek s referencemi, ale bez šablony Reflist, a reference se v něm také zvýrazňují. --Japo ¿ 16:44, 8. 8. 2007 (UTC)

Autorství

Chtěl bych se zeptat, jsem tu nový a zajímalo by mě, jestli, když napíšu do wikipedie nějaký článek, bude někde vidět moje jméno jako autor článku. Nikde jsem to nenašel a přijde mi to proto divné. Když už bych psal x hodin článek, tak bych byl rád, kdybych se pod něj mohl alespoň podepsat. Nešlo by toto nějak změnit? mistrmuscle

Pod záložkou Historie lze nalézt všechny autory, kteří se na článku nějakým způsobem podíleli, kdy provedli svou změnu a jak článek po tomto zásahu vypadal. --Reaperman 20:36, 8. 8. 2007 (UTC)
Změnit by to nešlo. Wikipedie si dává záležet na tom, že vytváří volně dostupné informace pro všechny. Jsme komunitní projekt a nikdo se tu za nic nepodepisuje. Ono to ani nejde, protože články se furt vyvíjí. Souvisí to s myšlením komunity zde na Wikipedii. Tvoří me tu všichni ve volném čase a pro potěšení. Nikdo nás k tomu nenutí a nabízíme informace k volnému použití. Tedy i ke komerčnímu, aniž by jsme je zatěžovali nějakými autorskými právy.--Juan de Vojníkov 13:49, 9. 8. 2007 (UTC)
Tak tohle je hodně daleko od pravdy, raději bych to nechal u Reapermanova stručného vysvětlení ještě s odkazem na Nápověda:Historie stránky. --Mormegil 13:52, 9. 8. 2007 (UTC)
Já si myslím, že kolega mistrmuscle se ale neptá na historii stránky ale na držení autorských práv k článku. Jinak to co není pravdivé v mém článku klidně vyškrtni. Já to nevím, tak to udělat nemohu.--Juan de Vojníkov 13:55, 9. 8. 2007 (UTC)
Udělal jsem to :) --Tlusťa 13:58, 9. 8. 2007 (UTC)
Problém je, že většina přispěvatelů své editace autorským právy zatěžuje. Jen někteří svá díla uvolňuji jako volné dílo a texty jsou pak opravdu zcela svobodně k využití. Z GFDL pak vznikají jen nepříjemné důsledky, tj. že podle některých výkladů licence GFDL je v praxi nemožné vydat článek z Wikipedie v tištěné podobě v rámci nějakého periodika, jelikož je zatížený nutností přiložení extrémě dlouhého textu této licence. --Dezidor 14:01, 9. 8. 2007 (UTC)
To je fakt? Já jsem své články nikdy ničím nezatěžoval. To jako že pokud je výslovně „neodtížím“ Kde? Jak? Tak spadají pod GDFL? --Ervinpospisil 11:41, 10. 8. 2007 (UTC)

@Ervinpospisil: Práva autorů článků jsou chráněna autorským zákonem automaticky. Autor může některá práva poskytnout dalším osobám nebo okruhu osob prostřednictvím licencí. Na Wikipedii je to licence GFDL, viz upozornění pod editačním oknem "Pokud si nepřejete, aby Váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen pod licencí GFDL, pak ho do Wikipedie neukládejte.", pod kterou spadá každý text na Wikipedii umístěný (pokud to autor neodsouhlasil, tak je to porušení práv, ledaže by šlo o zákonnou výjimku, jakou jsou například citace). Každý autor ale může své texty uvolnit i pod libovolnými dalšími nevýhradními licencemi. Příkladem budiž šablony na konci mé uživatelské stránky nebo uživatelské stránky kolegy Vrby (byť uvolňovat svůj text jako volné dílo není z hlediska českého autorského zákona zcela košer, protože náš zákon neumožňuje vzdát se některých práv). --Beren 14:07, 10. 8. 2007 (UTC)

Zamčení šablon používaných na hlavní straně

Nedávno jsme se stali obětí velmi nepříjemného vandalismu na hlavní straně, takže jsem přemýšlel, jak se proti tomu bránit. Všimnul jsem si, že ačkoli sama hlavní strana je zamčena plně (editovat ji smějí jen správci), šablony, které ve skutečnosti tvoří její obsah, jsou jen polozamčeny, takže je může editovat leckdo. Hlavním problémem však je, že některé šablony nejsou chráněny ani takto. Bohužel software nepodporuje řešení, které mě napadlo jako první, navíc přemýšlím, jestli by nebylo lepší všechny šablony použité na hlavní straně zamknout plně (což by šlo zařídit jednoduchým kaskádním zámkem). Sice bychom tím pořád nebyli chráněni proti vandalismu přepsáním některého z používaných obrázků (tam pomůže jen zamčení jejich lokální kopie), ale aspoň něco.

Tedy – jsou nějaké námitky proti plnému zamčení všech šablon, které jsou v daném okamžiku používány na hlavní straně? (Případně: nějaké alternativní návrhy řešení?)

--Mormegil 18:09, 11. 8. 2007 (UTC)

Když jsme se kdysi v diskusi dohodli, že to zamykat nebudeme, dokud to nebude nezbytné a dovolíme tak co nejdéle úpravy nesprávcům, tak jsme počítali s tím, že jednou ten stav pomine a bude nutné to zamknout zcela, jako to mají velké Wikipedie. Domnívám se, že taková situace nastala. Možná to zkomplikuje situaci těm, kteří připravují obsah pro hlavní stránku a nemají správcovská práva, nicméně pokud to nedělají "na poslední chvíli", tak by je to nijak omezit nemělo. Takže souhlasím s kaskádovým zamknutím hlavní stránky. Škoda, že kaskádově nelze i polozamykat. --Beren 18:41, 11. 8. 2007 (UTC)
Šablony, které jsou statické (nemusejí se měnit každý den, respektive týden) bych zamkl určitě. Možná by se daly zamknout i ty, co se mění každý týden nebo čtrnáct dní (koukám, že tam přispívají hlavně správci). Ale s nestatickými šablonami, do kterých přispívájí i někteří nesprávci (například Karel do aktualit a Maniakes do vybraných výročí dne), to bude horší. Osobně bych je jen polozamkl kaskádním zámkem. --Japo ¿ 18:48, 11. 8. 2007 (UTC)
@Japo: Ono jde polozamykat kaskádním zámkem? Opravdu? Já měl za to, že tato možnost funguje jen u plného zamykání. --Beren 18:53, 11. 8. 2007 (UTC)
Koukám, že to opravdu nejde (ale vůbec nechápu proč). Šablonu {{Nejnovější aktuality}} bych tedy nechal polozamčenou, ale co s vybranými výročími dne, nevím. --Japo ¿ 20:41, 11. 8. 2007 (UTC)


A co takhle z těch uživatelů, kterých se to týká, udělat ty správce, aby se jejich činnost neomezovala. Případně (pokud to jde) vytvořit speciální skupinu správců, která bude mít správcovská práva jen k záležitostem hlavní strany a všude jinde jen jako běžní wikipedisté.
Jako třetí možnost, která mne napadá, je; pokud nejde udělat správcovství jen pro hlavní stranu, tak proč to nezkusit obráceně. Udělat správce, který ale nebude moct nikam jinam než na hlavní stranu a daným wikipedistům, kterých se to týká, vytvořit správcovská alterega s těmito omezeními.
Jsem jen laik a nevím jak to tady všechno funguje, takže můžu mluvit úplně z cesty, ale na druhou stranu, někdy je potřeba pohled nezaujatý, který stojí poněkud stranou.
--Niusereset 11.VI. MMVII, 23:08 CEST
Byl bych pro zamčení všeho kromě vybraných výročí (polozamnkout - ale práce pro vraha, 366 stránek). A co se týče omezených správců - obávám se, že i kdyby svatosvatě slíbili, že tato práva budou užívat jen na hlavní stranu (+ případné prohlížení smazaných, což se nedá zjistit :-)), stejně by to bylo pro některé wikipedisty krajně neprůchodné. Pročež by bylo asi třeba o nich vyvolat hlasování - a proč jim potom neudělit neomezená správcovská práva,projdou-li? JAn 21:42, 11. 8. 2007 (UTC)
Zatím žádné problémy pokud vím nebyly, takže nevidím žádnou změnu od minula a nevidím důvod k zamykání. --Nolanus C E 22:24, 11. 8. 2007 (UTC)
@JAn: podle mě kaskádový zámek stačí (zamkne efektivně všechny podstránky či šablony, které jsou aktuálně vloženy do hlavní stránky). Zamykat 366 návrhů, co se v budoucnu objeví na hlavní stránce, považuji zatím za zbytečné, s jejich vandalizací si poradí wikipedisté hlídající poslední změny. --Beren 23:16, 11. 8. 2007 (UTC)
Nolanus: Právě že se problémy vyskytly, viz příspěvky jednoho uživatele, Mormegil to ostatně ve svém příspěvku zmiňuje jako důvod, proč podává svůj návrh. --Luděk 04:57, 12. 8. 2007 (UTC)
Hm, tak to sem nějak přehlíd.--Nolanus C E 05:05, 12. 8. 2007 (UTC)

Jsem pro zamčení --Chmee2 06:37, 12. 8. 2007 (UTC)


Já jsem myslel ne správce, kteří by svá správcovská práva používali pouze na hlavní straně ale kteří by je měli pouze na hlavní straně. Ale hádám, že něco takového asi nejde.
--Niusereset 12.VI. MMVII, 12:58 CEST

Hádáš správně. --Japo ¿ 11:08, 12. 8. 2007 (UTC)
Zkusit jsem to musel.
A jde to udělat obráceně? Tedy omezit ne správcovství ale vůbec celý účet aby měl přístup jen na úvodní stránku?
--Niusereset 12.VI. MMVII, 13:52 CEST
To také nejde. Ba, doknce nejde omezit účet ani tak, aby měl přístup pouze na svou vlastní stránku. JAn 12:00, 12. 8. 2007 (UTC)

Takže jak?

Když nad tím celkově přemýšlím, tak to bez plného kaskádového uzamčení hlavní strany prostě nepůjde, jinak vždycky budeme poměrně snadno zranitelní. (Mimochodem: HS je IMHO důvod, proč bylo kaskádové zamykání vůbec implementováno. Na okraj také vysvětlení, proč nelze kaskádově polozamykat: pokud by to šlo, měl by každý potvrzený uživatel možnost polozamknout libovolnou stranu editací nějaké kaskádující polozamčené stránky; oproti tomu kaskádující plně zamčenou stránku smí editovat jen správce, který toto právo (zamykat stránky) má, takže to není problém. Vizte bugzilla:8685, bugzilla:8796.)

Ze šablon používaných na hlavní straně je (jak už se zde zmiňovalo) problémem prakticky jen {{Nejnovější aktuality}}: edituje se průběžně mnoha uživateli, kteří nejsou (a asi nebudou) správci. Napadlo mě jedno technicky trochu kostrbatější, ale teoreticky proveditelné řešení: všechny editace této šablony by přispěvatelé prováděli na jiné (pouze polozamčené) stránce, např. Šablona:Nejnovější aktuality/Editace, a úpravy by posléze do vlastní šablony přenášel specializovaný bot s právem správce. Tento bot by se navíc mohl proti nevhodným editacím bránit například tím, že by dovoloval editace pouze uživatelům vyjmenovaným na stránce příslušného wikiprojektu, případně by filtroval „podezřelý obsah“ (to je ale technicky složitější nápad, prvním nástřelem je odmítání šablon a obrázků, ale to zase na druhou stranu může být nežádoucí omezení).

--Mormegil 14:04, 17. 8. 2007 (UTC)

Tak nad tímto řešením smekám. A jak to je s dalšími šablonami, které nejsou určeny přímo pro Hlavní stranu – když se kouknu sem, vidím tam spoustu šablon, které by byly zablokovány (např.: Šablona:Vjazyce nebo Šablona:Obrázek v odkazu).? A jak by to bylo s Vybranými výročími dne? Automaticky by se zablokovaly všechny nebo jen ty aktuální? - UP3 14:36, 17. 8. 2007 (UTC)

Ano, Šablona:Vjazyce či Šablona:Obrázek v odkazu by použitím na hlavní straně byly zamčeny také, to však nevidím jako problém: jejich editace jsou (a měly by být) tak zřídkavé, že případná žádost nějakému správci o provedení příslušné úpravy není žádná zásadní překážka. (A hlavně: pokud se na hlavní straně používají, tak prostě zamčeny být musí, jinak jsou vektorem pro útok.) Kaskádové zamčení platí jen pro právě použité šablony, tzn. výročí dne a další šablony jsou zamčeny pouze po dobu, po kterou jsou na hlavní straně (zde je ovšem další vektor útoku: vložit vandalismus ve 23:59 a tím naopak ztížit jeho odstranění; proto by pravděpodobně bylo potřeba takto automaticky zamknout všechny podobné šablony už s jednodenním předstihem, to však také není zásadní překážka). --Mormegil 14:52, 17. 8. 2007 (UTC)

To si nemyslím, že by byl až takový problém. Že by si vandal dal s hledáním toho daného dne a poté jeho vandalizací v tu správnou dobu takovou práci si nemyslím (nebo aspoň doufám, že ne). Navíc se vandalizace odstraňuje průměrně za jednu minutu (která by uběhla od 23:59 do 0:00) a především správci, takže ten problém by zde být moc nemusel. Myslím, že při naší strategii řešit něco, až když se to stane, (samozřejmě do určité míry) klidně můžeme ponechat neaktuální šablony výročí dne odemčené. Na druhou stranu by bylo vhodné, pokud by je nějaký správce procházel a po zkontrolování zamkl. Ale automaticky hromadně by nebylo nejlepší řešení (alespoň prozatím). Mimochodem dík za zodpovědění FAQ. - UP3 15:53, 17. 8. 2007 (UTC)

A co takhle stálé šablony polozamknout (respektive nechat polozamčené) a ty, které se tam mění, založit a polozamknout prázdné nějakou dobu (třeba 14 dní) před tím, než se na hlavní stranu dostanou. Stálí uživatelé by je nadále mohli bez problému editovat a vandalové, kteří jsou vždy nově vytvořené účty či IP editoři by měli smůlu. --Dezidor 21:37, 15. 10. 2007 (UTC)

Šablona: citace zákona

Zdravim snad jsem tu spravne :) .. nez se pustim do prace rad bych si lehce prodiskutoval svuj zamer vytvorit novou sablonu "citace zakona". Na ten se, pokud se nemylim, autorska prava nevztahuji a i uvedeni "autora" by nebylo smysluplne jako tomu je u ostatnich sablon citace. Dalsim uskalim by mohla byt aktualnost dane pravni normy, coz bych resil externim odkazem na "online" sbirku zakonu .. ? --Marthy 12:15, 17. 8. 2007 (UTC)

Pokud se skutečně jedná o zákon který vyšel ve Sbírce tak je to Šablona:PD-CzechGov čili volné. Ovšem co se týče aktualizace (tedy případných novelizací) je to problém, měl byste odkazovat online spíš na to znění, ze kterého citujete, páč případné novelizace mohou měnit nejen formulaci ale třeba i pasáž zcela škrtnout. Vhodné by tedy bylo ihned upozornit na možnost změn a udělat tedy disclaimer. Pár pramenů máme na s:Wikisource:Zdroje, třeba lexdata je v pohodě. -jkb- (cs.source) 12:40, 17. 8. 2007 (UTC)

{{Infobox stát}} vs {{Infobox region}}

Zdravím,

všiml jsem si, že se {{Infobox stát}} používá pro celky, pro které není určen. Podle nápovědy k šabloně je výběrovým kriteriem pro použití šablony následující:

Tento infobox se hodí pro nezávislé státy (ať už mezinárodně uznané, či nikoliv) a pro závislá území, která mají svůj vlastní kód podle ISO 3166-1. Pro nižší územní celky podřízené nezávislým státům nebo závislým územím (např. spolkové země, provincie, kraje, okresy...) se více hodí Infobox region, který je sice obsahově velmi podobný, ale liší se např. tím, že umožňuje zadat kód podle ISO 3166-2 a má více parametrů volitelných.

Náhodný výběr článků, které by neměly používat infobox stát

Nestálo by za to to nějak unifikovat (předělat na {{Infobox region}} či jinou vhodnou šablonu)?--PaD 11:08, 20. 8. 2007 (UTC)

Myslím, že ne. Koneckonců, regiony různých států mají svá špecifiká a časem stejně dojde k výrobě vlastních šablon vhodných pro ten který typ regionu. --Miraceti 13:18, 21. 8. 2007 (UTC)

co to je ?

chci se neco dozvedet o moskevskem protokolu z roku 1968 a mam asi zadnou sanci to doposud funguje nejaka radoby autocenzura nebo co? predpokladal jsem,ze u vas najdu vse a ono nic!

Vzhledem k tomu, že jste neuvedl, čeho by se předmětný protokol měl týkat, je téměř nemožné o něm něco najít. --Zirland 18:30, 25. 8. 2007 (UTC)
Wikipedie je založena na dobrovolnosti. Co kdo napíše to tu je, co sem nikdo nenapíše to tu není. --Li-sung 19:11, 25. 8. 2007 (UTC)
Zirlande, více info třeba na http://www.ceskatelevize.cz/ct/historie/1968-1969.php?leta1968_1969kapitola=13 --Li-sung 19:11, 25. 8. 2007 (UTC)

Nový Jičín

Uvažoval jsem, že coby jeden z autorů článku o Novém Jičíně, že bych tento článek navrhl na Nejlepší článek, či alespoň Dobrý článek a než tak učiním, raději bych se s Vámi poradil, zdali to má cenu....Proto bych byl rád, kdyby jste mi napsali, co mám ještě udělat k tomu, aby měla nominace na Nejlepší článek vůbec smysl. Za každou dobře míněnou radu budu vděčný.

Zde je mnou navrhovaná stránka: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nový_Jičín


Předem děkuje

Blackknight 15:53, 27. 8. 2007 (UTC)

Nejvhodnější by bylo vložit tuto žádost na Projekt Kvalita do sekce Jiné články k recenzi a korektuře (žádosti wikipedistů o zpětnou vazbu), který se snaží podporovat kvalitní články a jistě by Vám tam někdo fundovaný poradil, kde je třeba v článku zapracovat. Obávám se totiž, že v současném stavu to na nejlepší ani dobrý článek nestačí. --Reaperman 16:01, 27. 8. 2007 (UTC)

Vytváranie obsahu wikipédie v rámci študentských prác

Dobrý deň prajem,

od septembra budem viesť na FEL ČVUT predmet zameraný na tvorbu webových aplikácií a napadlo ma, že jedno zadanie počas semestra pre študentov by mohlo byť "vytvorenie článku" v českej wikipédii. Predstavujem si to takto:

  • študenti by dostali zoznam relevantných tém
  • vytvorili by sa 3-5 členné týmy
  • každý tím by si vybral jednu tému a spracoval by ju na cs.wikipedia.org
  • bol by jeden tím, ktoré by robil editorskú prácu vo vytvorených článkoch

Témy by boli z oblasti vývoja webu, študentov je cca. 150, takže by mohlo vzniknúť 30-50 článkov. Cieľom práce by bolo naučiť študentov pracovať so zdrojmi, pracovať s wiki, oboznámiť s wikipédiou a tiež prispieť do wikipédie. Keby sa model ukázal funkčný, mohli by sa takto zadávať do wikipédie aj študentské práce z iných oborov.

Mám niekoľko otázok:

  • čo si o tom myslíte vo všeobecnosti?
  • je tu niekto, kto by mohol vybrať nejakú množinu tém, ktoré by sa pre cs wikipediu hodili?
  • je tu niekto, kto by mohol pomôcť editorskému tímu?
  • neviete, či to už niekto na svete skúšal?

Ďakujem za odpovede, s pozdravom

Martin Švihla

Samozřejmě, že se to dělá, ale předpokládám, že z toho tady někteří nadšení nebudou. Kdyžtak se mrkněte na stránky české Wikiverzity (viz http://beta.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita). Jinak množina témat se bere ze článků, které neexistují. Editorskému týmu jsem ochoten pomoct. Kdyžtak mi někam písněte.--Juan de Vojníkov 19:38, 28. 8. 2007 (UTC)
Pro začátek Wikipedie:Pro učitele. Osobně bych byl nerad, kdyby k tomu došlo, práce tady je založena na dobrovolnosti, pokud tu má někdo pracovat povinně, trpí tím kvalita. Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 14:49, 28. 8. 2007 (UTC)
Ale zase proč ne? Třeba se některým studentům wikipedie zalíbí a budou chtít zde působit i později, navíc nevěřím, že by wikipedii neznali. Já jsem pro podobnou věc. Jsme otevřená encyklopedie, kdokoliv jejich práci může opravit نور الدين مساهمات قائمة النقاش‎ 14:54, 28. 8. 2007 (UTC)
Jenže pokud jí znají a mají zájem přispívat, už přispívají, pokud nechtějí, to, že je bude někdo nutit, je spíš odradí. Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 14:56, 28. 8. 2007 (UTC)
Třeba nechtěli z lenosti, nedostatku času, nebo se báli vlastní nedokonalosti...ae o tom se můžem jen dohadovat. Třeba když si k přispívání přivoní zůstanou i nadále (a nebo taky ne). Možná by bylo dobré, kdyby do začátku nějaký kvalitnější článek přeložili z jiné wiki, protože od nezkušených uživatelů skutečně nelze očekávat moc velká kvalita (ale možná se mýlím a křivdím jim - což bych velmi rád) نور الدين مساهمات قائمة النقاش‎ 15:02, 28. 8. 2007 (UTC)

Osobně to řeknu takhle: Nejde mi o postup ani o motivaci, ale o výsledek. Pokud p. Švihla dohlédne na to, že nám sem nevrazí banda vandalů ;-) a výsledkem naopak bude série slušných článků, tak jsem všemi deseti pro. Okino 15:13, 28. 8. 2007 (UTC)

Stoprocentní souhlas a teď ospodvědi na otázky pana Švihly
  • Co si tu o tom myslíme vidíte tady v diskusi, ale každý vyjadřuje svůj subjektivní názor.
  • Množina témat: nekonečná, fantazii se meze nekladou. (ale můžete se třeba mrknout na Wikipedie:Požadované články)
  • Editorskému týmu může pomoci každý, na koho se třeba v diskusi obrátíte s konkrétním problémem
  • Jestli to někdo zkoušel, má odpověd je nevím, je to možné, třeba si nějaký jiný kolega na něco podobného pamatuje, já ne.
S pozdravem نور الدين مساهمات قائمة النقاش‎ 15:21, 28. 8. 2007 (UTC)

Wikipedie není zas tak proslulá. Taková "reklama" může být jen ku prospěchu projektu. Já jsem rozhodně pro. Pouze by ti studenti měli být předem informováni o tom, že pokud odněkud citují, musí to v článku uvést, a taktéž by měli být poučeni ohledně autorských práv k tomuto svému výtvoru. --Maniakes 15:23, 28. 8. 2007 (UTC)

Já myslím, že ji bude znát každý, kdo se trochu pohybuje po netu a studenti obzvlášť. Překlad, jako dobrý zdroj článku pro začátečníky jsem nezmínil náhodou protože zde nehrozí žádné spory o AP a je to dobrý způsob jak přijít už k hotovému, překladatel má vzor, kterého se může držet a atp. نور الدين مساهمات قائمة النقاش‎ 15:31, 28. 8. 2007 (UTC)
Ale hrozí spory o autorská práva, musí se totiž uvést alespoň zdroj: Wikipedia. --Japo ¿ 15:34, 28. 8. 2007 (UTC)
No, já znám spoustu lidí, kteří o wikipedii většinou moc nevědí. Pokud je tomu naopak, tak znají spíše anglickou. Autorská práva u překladů jsou pořešená. Aspoň myslím --Maniakes 15:56, 28. 8. 2007 (UTC)
No já coby student wiki hodně používám a i mezi mými spolužáky je wiki coby zdroj ať už na písemky nebo jiný práce celkem populární. نور الدين مساهمات قائمة النقاش‎ 16:01, 28. 8. 2007 (UTC)

Ještě konkrétní dodatek: Editorskou práci nad články může v okamžiku vložení na web samozřejmě provádět kdokoli. Možná zvažte, zda si nejprve pomocí softwaru MediaWiki nevytvořit malou místní Wiki, na které můžete experimentovat bez zásahů zvenčí - a až později články vložit/nevložit na Wikipedii. Okino 15:27, 28. 8. 2007 (UTC)

Nebo stačí napsat článek a pak ho převést do formátu Wikipedie.
Největší pozor si dejte (jestliže se do toho pustíte) na porušování autorských práv, pokud totiž student nemá chuť psát vlastní článek z více zdrojů, většinou prostě okopíruje (opíše) něčí hotovou práci, což je porušení autorských práv a to je mazáno (když se najde). --Japo ¿ 15:34, 28. 8. 2007 (UTC)
Jasný, ale v rámci wikipedie jsou texty pod GFDL, kde takové problémy (valnou většinou) nehrozí. نور الدين مساهمات قائمة النقاش‎ 15:39, 28. 8. 2007 (UTC)

Podobnou aktivitu vítám. Rád bych ale, aby se studenti ke své příslušnosti k Vašemu kurzu předem přihlásili na svých uživatelských stránkách, nebo abyste jejich seznam dal k dispozici přímo Vy (stačí seznam uživatelských jmen, pokud studenti budou chtít zůstat skrytí za přezdívkou). Nebojím se, že dílo studentů bude nekvalitní. Vandalismus by studentům asi taky nepomohl při získávání zápočtů. Prostudujte si, prosím, předem pečlivě, jak Wikipedie vnitřně funguje, ať se vyvarujeme klasického nedorozumění, kdy učitel v dobré víře instruuje své žáky chybně. Okruh témat je skutečně velmi otevřený a nebráním se prakticky ničemu. Osobně bych přivítal odborné (a ozdrojované) články z IT. Případné problémy budou jistě promptně vyřešeny. Pokud budete mít nějaké otázky, neváhejte se obrátit přímo na mě. Držím studentům i Vám pevné nervy a zdravím Vás na FEL. --Miraceti 16:45, 28. 8. 2007 (UTC)

Hvězdičky a křížky

Zmatečný průzkum názoru - omlouvám se zůčastněným, ale vypadá to, že tady již máme vypracovaný systém, který se opírá o typografii, zažitost a podobné mne neznámé věci :) takže tento průzkum a diskuse je vlastně zbytečná. Měnit fungující a správný systém nemá cenu, je to kontraproduktivní, takže mojí slabší chvilku je možno jako brát možnost zjistit, jak se to dělat má :) Za svoje změny, co jsem nedavno na pár místech udělal se omlouvám, pač byly z neznalosti. Budu dodržovat "šystém" jak ho dole ujasnil Tlusta. Díky --Chmee2 11:41, 30. 8. 2007 (UTC)

Dávat na začátek článku do biografických údajů hvězdičku a křížek? (Pokud by umřela (čti až umře :) diskuse, beru jako závazný výsledek 1 měsíc od posledního kreativního příspěvku, ok?)

Diskuse

Já osobně si myslím, že jo, je to přehlednější a pěknější. Ukazuje to, kdy kdo žil a umřel a jedná se o zaběhnuté znaky, které chápe každý. Důvod proti mne (vyjma práce dělat to tak pak všude) nenapadá současně nic. Třeba diskuse přinese věci, že změnim hlas. --Chmee2 11:08, 30. 8. 2007 (UTC)

@ Reaperman - Takže pokud to je jenom jeden známý údaj tak se tam ten paznak dává? Respektive takle Strejda Emil († včera) je... a Strejda Lavice († zítra) je ...

Respektive Strejda Lavice byl ..., ano, já to tak chápu. --Reaperman 11:36, 30. 8. 2007 (UTC)


Mě by spíše než zda je to "pěknější" zajímalo, co z toho se skutečně někde používá. Předpokládám, že současné verze Wikipedie:Biografie vychází z anglické Wikipedie kde se značky † * nepoužívají. Tak mě napadá jestli třeba nemůže být použití † (jakožto původem křesťanského symbolu) s osobou jiného vyznání trochu problematické. --Li-sung 11:42, 30. 8. 2007 (UTC)
Přesně tak. Také mě napadlo, že někdy by tam měl být půlměsíček nebo rudá hvězdička ;-). --Postrach 12:22, 30. 8. 2007 (UTC)

Jsem pro verzi s hvězdičkou a křížkem

Ukázkový příklad zde Strejda Emil (* 30. února 2007 - † 1. března 2403)

# --Chmee2 11:08, 30. 8. 2007 (UTC)

  1. UP3 11:24, 30. 8. 2007 (UTC) - Proč ne?
  2. --Lenka64 11:25, 30. 8. 2007 (UTC)

Jsem pro verzi bez ničeho

Ukázkový příklad zde . Strejda Emil (30. února 2007 - 1. března 2035)

  1. --Reaperman 11:27, 30. 8. 2007 (UTC) - Z toho co já mám k dispozici se to píše bez těch značek, pouze v případě že se uvádí pouze jedno datum (například smrti) tak se tam ta značka dělá. Mě tam ty značky jaksi nedávají smysl. Já totiž tu pomlčku (asi se tomu říká nějak jinak, tak nekamenovat :o)) chápu jako spojku , hvězdičku jako narozen a křížek jako zemřel. Tedy výraz (1845 - 1901) chápu jako 1845 až 1901. obdobně je tedy pro mě nesmyslné mít narozen 1845 až zemřel 1901; to by se pak nesměla psát ta pomlčka ale čárka - (*25. 3. 1845, †6. 6. 1901).
  2. důvody tytéž. U jen "narozen" klidně ponechat i *, ale radeji bez ni --Postrach 11:42, 30. 8. 2007 (UTC)
  3. Ragimiri 12:03, 30. 8. 2007 (UTC)
  4. Cinik 13:36, 30. 8. 2007 (UTC), ale u jen narození * dávat, jako dosud...
  5. podobně jako kolegové Reaperman a Cinik: dávat něco jen tam, kde je známo pouze jedno z obou dat; je mi jedno jestli to bude hvězdička nebo třeba "nar." Cpát ty hvězdičky všude je zbytečná práce, je to jasné z kontextu.--Ioannes Pragensis 14:35, 30. 8. 2007 (UTC)

Pokud je známo jenom jedno, napsat slovy

Ukázkový příklad: Strejda Emil (narozen 30. února 2007)

Jako do teď

--Tlusťa 11:33, 30. 8. 2007 (UTC)

Také nevidím jediný důvod něco měnit na stávající praxi, jinak také naprostý souhlas s Reapermanem. Uvádět hvězdičku a křížek zároveň s pomlčkou postrádá logiku. Jiná je samozřejmě situace, pokud je známo pouze jedno datum; pak považuji symbol * nebo † za samozřejmý. Mimochodem, tahle věc se tu už párkrát diskutovala, stálo by za to tu diskusi někde najít. Jinak viz též doporučení Wikipedie:Biografie, takovéto věci by se měly diskutovat spíš tam. --Petr Adámek 11:44, 30. 8. 2007 (UTC)
Stávající praxe plně vyhovuje. # Cinik 13:36, 30. 8. 2007 (UTC)

Odůvodnění pahýlů

Několikrát jsme již diskutovali o tom, že jako pahýl je často automaticky označován článek, který je jen krátký, i když pahýlem jako takovým (tzn. že mu něco chybí) není. Navrhuju proto rozšířit šablony pahýlů o důvod, kde by bylo napsáno, co vlastně ještě chybí.

Představuji si to takhle: Pokud bude jako paramatr zadán např. text: chybí informace o vodstvu a horstvu, pak by text u geografického pahýlu byl: Tento geografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Důvod: chybí informace o vodstvu a horstvu. V případě, že by parametr zadán nebyl, objevilo by se: ''Tento geografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Důvod nebyl zadán.

Pahýly bez důvodu by mohly plnit i nějakou kategorii, pokud by to bylo vhodné (pokud by nebylo překategorizováno).

Co vy na to? --Miraceti 15:02, 30. 8. 2007 (UTC)

nápad pěkný. Asi bych ale jenom bez parametru nechal tradičně jenom 'Tento geografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.' a nedával bych tam to, že není vyplněn --Chmee2 15:06, 30. 8. 2007 (UTC)
Chtěl jsem, aby bylo zřejmé, že nás i zajímá důvod, proč je neúplný. --Miraceti 18:34, 30. 8. 2007 (UTC)
Ano, nápad pěkný, ale Důvod: chybí informace o vodstvu a horstvu. mi přijde trochu kostrbaté a psal bych to bez slova důvod. Nebo takhle: Tento geografický článek je pahýl, protože mu chybí popis vodstva. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Počkal bych však, viz výše návrh na převod kategorií pahýlů, aby se to udělalo společně (pokud se to bude dělat, protože někteří volají po zrušení slova pahýl). --Japo ¿ 15:16, 30. 8. 2007 (UTC)
Konečná formulace je samozřejmě věcí diskuse a v tuto chvíli celkem podružná. Stejná vychytávka by šla udělat samozřejmě i pro výhonek (což je podle mě lepší slovo, ale už máme zavedený pahýl a osobně bych to neměnil - nechci tu ale vyvolávat debatu na tohle téma, takže na tohle, prosím, nereagujte.) --Miraceti 18:34, 30. 8. 2007 (UTC)
V tomto bych dal přednost tomu, aby se informace vkládala spíše na diskusní stránku, a o to více dbát na to, aby se tak dělo. Problémem pahýlů může být také, že v něm chybí více oblastí, nebo jsou zpracovány nedostatečně, pak bychom tam mohli mít také neúměrně dlouhé odůvodnění, proč je článek pahýlem, ku celkové aktuální délce článku. --Reaperman 15:40, 30. 8. 2007 (UTC)

To je nápad - co přesunout šablonu pahýl i s důvodem na začátek diskusní stránky? Editoři budou mít, co potřebují pro procházení (kategorizaci pahýlů podle témat včetně informace, co je třeba dodat), a čtenář nebude zasažen. --egg 16:13, 30. 8. 2007 (UTC)

Souhlas.--Juan de Vojníkov 16:48, 30. 8. 2007 (UTC)
S přesunem na diskusní stránku nesouhlasím. Šablona pahýl není jen pro editory, ale hlavně pro čtenáře. Říká: "My víme, že to není úplné. Bylo by fajn, kdyby to někdo rozšířil." Když to bude na diskusní stránce, článek samotný bude vypadat jako dokončený, jako když už není co zásadního k tématu říct. Důvodem toho důvodu je to, aby se pahýlem neoznačovalo to, co pahýl není, a zároveň aby čtenář viděl, co v článku chybí, a pokud tam chybí víc, než je napsáno v důvodu, aby na to mohl upozornit.
Bohatší kategorizace pahýlů by se lépe udělala skrytými kategoriemi, které navrhuju o kousek níže. --Miraceti 18:34, 30. 8. 2007 (UTC)
Aha. Špatně jsem si to přečetl. Na diskusní stránku to nepatří. Není to totiž dle mého názoru primární informace pro editory, ale pro čtenáře. Upozorňuje to, že to či ono heslo vlastně není heslem, protože není úplné. Možná by se to mohlo dávat na začátek článku jako šablona {{upravit}}, ale to mi jistě někdo oddůvodněně vyvrátí. Nicméně s tím psaním důvodu je to důležitá věc, ostatně už to tak děláme u šablon typu {{upravit}}.--Juan de Vojníkov 19:53, 30. 8. 2007 (UTC)
Jen upozorňuji, že jsem nenavrhoval přenést pahýl na diskusní stránku, ale přenést tam navrhované odůvodění, jak je to běžné u řady dalších obdobných šablon. --Reaperman 20:02, 30. 8. 2007 (UTC)
To by znamenalo byrokracii navíc a čtenář by se hned z článku nedověděl, že o tom, co tam chybí, víme. --Miraceti 21:15, 30. 8. 2007 (UTC)
Tu "byrokracii" tu máme u celé řady dalších šablon. Navíc byrokratizací šablony, tím že do ní budeme nutit psát její odůvodnění, si oproti mému návrhu moc nepomůžeme. Navíc je to praktičtější, na diskusní stránce se může člověk o problémech, které tam vidí blíže rozepsat, v šabloně by to musel dělat zkratkovitě. že by někdo dělal obojí, silně pochybuju. Navíc, jak jsem řekl výše pahýly kumulují většinou více nedostaků (více chybějících částí). Jednu nebo dvě chybějící oblasti mají v současnosti často dobré články nebo "normální" články. A nechtěl bych vidět tu šablonu pahýl s obsahem:
Tento biologický článek je pahýl. Důvod: Chybí informace o rozšíření ve světě, chybí informace o možných záměnách s příbuznými druhy, vůbec chybí dostatečný popis, chybí informace o rozmnožování, chybi... Můžete Wikipedii pomoci tím, že jej rozšíříte.“ --Reaperman 21:29, 30. 8. 2007 (UTC)

U řady pahýlů člověk neví, co tomu článku ještě chybí, takže vyžadovat tak rázně důvod bychom moc neměli. Pokud není důvod zadán, nic jako "Důvod nebyl zadán." by tam napsáno být nemělo. Naopak pokud je zadán, mělo by tam být něco jako "Tento článek je pahýl, protože zde chybí demografie." a rozhodně ne něco jako "Důvod: chybí demografie". To slovo demografie by mohlo být doplněno do nové kolonky šablony {{Pahýly}} s názvem důvod. A šablony pahýlů určitě nepřevádět na diskuzní stránku. Ohledně kategorizace reaguji níže v sekci Skryté kategorie. - UP3 21:16, 30. 8. 2007 (UTC)

Skryté kategorie

Myslíte, že má smysl chtít po vývojářích skryté kategorie, tedy jakýsi parametr kategorie, který by zapříčinil, že uživatel, který si to nepřeje, by neviděl zařazení článku do dané kategorie? Například různé kategorie pahýlů, článků bez referencí atd. by mohly být normálnímu čtenáři skryté. Nejspíš by podobná změna nebyla ani moc náročná na implementaci. Zároveň by nám to umožnilo kategorizovat články i podle kritérií, podle kterých dnes raději nekategorizujeme právě proto, že by to mohlo být pro čtenáře obtěžující. Se zobrazováním skrytých kategorií by čtenář musel explicitně souhlasit ve svém profilu. --Miraceti 15:09, 30. 8. 2007 (UTC)

Ano to zní dobře. Vůbec všechny tyhle konfigurace, které si budeme moct nastavit v osobním profilu.--Juan de Vojníkov 16:49, 30. 8. 2007 (UTC)
Já jsem rozhodně pro. Na to čekám už léta :) Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 15:12, 30. 8. 2007 (UTC)
V BugZille už je odpovídající bug 3524 (i když je poněkud špatně naformulovaný a očividně bez přílišného zájmu); nápad to je rozhodně dobrý (i když si nejsem jist, zda to má sloužit i jako náhrada tagů), ale nemyslím, že by „mělo smysl to chtít po vývojářích“ – pokud tu funkci chcete, dodejte patch a pak můžete po vývojářích něco chtít. ;-) --Mormegil 15:28, 30. 8. 2007 (UTC)
A jakou by to mělo mít syntax? Jako je [[Category:Název]], tak udělat něco jako [[Hidden Category:Název]]? To by byly normální kategorie, tj oboje by plnilo jednu kategorii a nebo by to vytvářelo paralelní strom skrytých kategorií o kterých by smrtelník (někdo se zakázaným zobrazováním skrytých kategorií) nevěděl. V případě rozpracování patch vytvořím, ale takto nevím, jak to má fungovat.--PaD 17:32, 30. 8. 2007 (UTC) Kdyby někdo chtěl v diskusi mojí interakci, tak si musí počkat, protože příští týden nebudu v dosahu internetu.
Představoval jsem si to tak, že na začátku stránky příslušné kategorie by byl řádek s řetězcem
#HIDDEN
nebo
#INVISIBLE
případně
<HIDDEN />
Nevytvářel by se žádný nový strom kategorií, jen v článcích by se taková kategorie nezobrazovala, pokud by to uživatel explicitně nechtěl.
Vyžaduje to tedy akorát jeden flag/sloupec v tabulce kategorií (nevím, jak vypadá databáze, jen předpokládám, že to není komplikovanější), který by se nastavoval při každé editaci stránky kategorie. Dále to vyžaduje jeden sloupec navíc u tabulky uživatelů a kód, který ho nastavuje na základě zaškrtnutí příslušného checkboxu v nastaveních uživatele. A konečně to vyžaduje drobnou úpravu kódu generujícího stránku. Asi by to šlo zkomplikovat, ale myslím, že to není zapotřebí.
Skryté kategorie by se pak do článku přidávaly úplně stejně jako neskryté pomocí [[Kategorie:Název]]. Zobrazovat by se mohly taky normálně (těm, co to tak chtějí), nebo třeba přeškrtnuté.
Problém může nastat při zobrazování stránek kategorií, které jsou zařazené mezi skryté kategorie - uživatelům se může zdát, že nejsou zařazené v žádných kategoriích. Dá se tomu samozřejmě vyhnout zvláštní úpravou kódu generujícího stránky kategorií - aby se zde skryté kategorie zobrazovaly všem, byť třeba přeškrtlé. U kategorií to nemusí být velký problém, obyčejně kategorie nekategorizujeme. Nebo ano? --Miraceti 18:24, 30. 8. 2007 (UTC)
Mormegile, teď mi nějak uniká, co máš na mysli s těmi tagy. --Miraceti 18:24, 30. 8. 2007 (UTC)
Omlouvám se, sám jsem si pak uvědomil, že slovo „tag“ je zde poněkud mnohoznačné. Chtěl jsem tím jenom říct, že si nejsem jist, zda jsou skryté kategorie ten správný způsob, jak do MediaWiki implementovat tagy, tedy ten tvůj nápad „kategorizovat články i podle [teď nevhodných] kritérií“.
Jinak je ovšem otázkou, zda se skrytost zařazení článku do kategorie má definovat v kategorii, na stránce článku, případně na obou místech. Syntaxe by patrně vypadala spíš jako používaná magická slova (__HIDDENCATEGORY__ nebo tak něco).
--Mormegil 10:39, 31. 8. 2007 (UTC)

Pokud chcete používat tyto skryté kategorie pro pahýly a plán převodu kategorií pahýlů na seznamy Odkazuje sem zahodit, měli byste se zamyslet nad tím, co je hlavní důvod toho převodu, a to, že na speciální stránce Seznam nekategorizovaných článků nejsou uvedeny nekategorizované pahýly. Šlo by to udělat tak, že by články, které jsou zařazeny pouze v neviditelných kategoriích, v seznamu nekategorizovaných článků byly? Nebo by se pro ně vytvořila nějaká nová speciální stránka? - UP3 21:24, 30. 8. 2007 (UTC)

To je v podstatě technická drobnost, kterou lze vyřešit několika způsoby. --Mormegil 10:39, 31. 8. 2007 (UTC)

Názvy planet - přesuny

Navrhuji přesunout všech 8 planet ze současného Merkur (planeta) na Merkur, jelikož je to hlavní význam. V současnosti se zde nacházejí rozcestníky, které by dle mého měly být na Merkur (rozcestník). Současný systém má několik trhlin, první je, že například Uran je dvoupoložkový rozcestník, což se dá IMHO vyřešit jinak. Druhým je, že hlavní význam je planeta, ostatní jsou názvy odvozené a třetí konečně je to, že už teďka to není jednotný systém, jelikož Země má hlavní článek bez rozlišovače.

První důvud proč to dělat je sjednotit systém a druhý je to, že hlavní význam je planeta a nikoliv ty ostatní věci a rozcestník tak není IMHO na místě.

Oprava odkazů bude pak muset udělat nějaký bot, jelikož se jedná o velké množství článků, kde toto je.

Jediný problém by mohl nastat u planety Uran (planeta), kde je sporné, jestli je hlavní význam planeta a nebo prvek. V rámci jednotného systému bych ale preferoval planetu na hlavní význam, aby byly všechny planety stejné a snadno zapamatovatelné. Co vy nato?--Chmee2 19:23, 3. 9. 2007 (UTC)

Ty planety mají své názvy odvozeny od římských bohů, takže ty jsou IMHO spíš primární. Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 19:41, 3. 9. 2007 (UTC)
Jenže kdo dneska hledá římské bohy? 99% lidí, kteří budou hledat Merkur budou myslet planetu... JAn 19:45, 3. 9. 2007 (UTC)
Jen aby. Mně se to tak jasné nezdá, ale když to říkáte. Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 19:46, 3. 9. 2007 (UTC)
Podle mě jsou primární bohové. Co tu bylo první je všem jasné a jasně definovatelé. Co je významnější takto definované není a může se stát předmětem sporů. Pokud se tedy jasné hledisko nabízí, měli bychom použít to. --Aktron (d|p) 19:48, 3. 9. 2007 (UTC)

Nechci se nějak přít, ale nemyslím si, že primární název dneska jsou božstva a většina lidí ani netuší, že se dle toho planety jmenují (na nějaký google test ale nyní není čas, proto to neberte jako argument, ale názor) --Chmee2 19:59, 3. 9. 2007 (UTC)

Podobný případ rozhodování se mezi tím, jestli je lepší mít na názvu bez rozlišovače spíš rozcestník s původním významem nebo článek o nynějším převažujícím významu, je Hermelín. Tam ale oproti mému přesvědčení vyhrál rozcestník. V obou případech by se dle mého názoru měla dát přednost nynějšímu převažujícímu významu tj. planetám a sýru. - UP3 20:53, 3. 9. 2007 (UTC)

Ostatní názvy rozhodně nejsou odvozené od planet, to bych si dovolil pochybovat. A jsem rozhodně pro to, aby na těchto názvech byl rozcestník. --Ragimiri 21:16, 3. 9. 2007 (UTC)


Pokud danému výrazu odpovídá více významů, mělo by být prioritou vytvořit rozcestník. Přes něj se jak k planetě tak k božstvu dostane každý. Pokud by však byl upřednostněn jeden význam před druhým, ti co hledají ten druhý jsou značně znevýhodněni.

Je třeba si uvědomit, že toto nefunguje jako knižní encyklopedie, kdy alternativní význam slova je hned na následujícím řádku. Tady zadáš do vyhledávání a ono ti to vyplivne, co to našlo. Pokud by se s planetami a bohy udělalo to, co tu je navrhovaný, uživatel by se DE FACTO ani nemusel dozvědět, že tu článek o alternativním významu hesla vůbec je.

Z tohoto hlediska vůbec není podstatné co je a co není primární význam a už vůbec ne co je či není převažující význam. Faktem je, že slovo má významů víc jak jeden a proto tu je rozcestník, aby všichni našli bez zbytečných průtahů to co hledají. Wikipedie tu je proto, aby dala informace všem, kdo je hledají a takovéto čachry s rozcestníky discriminují ty, co by hledali jiný, než ten údajně převažující význam.

Rozcestníky vznikly právě pro ty případy, že pod jedním heslem se skrývá více jak jeden význam. Ovšem tím, že ztoho tady uděláme heslo (rozcestník) DE FACTO rozcestník pak ztratí svůj význam. Příležitostný uživatel by byl naprosto ztracen, protože ho pochopitelně ani nenapadne si tam zadávat cosi do závorek. Hledá "Merkur" a tak zadá Merkur.

Navíc řada běžných uživatelů zkouší jen jednou a buď najdou co hledají nebo nenajdou a jdou o dům dál. Když se dostanou na rozcestník vidí že můžou jít dál na to co hledají. Pokud se ale dostanou na jedno konkrétní heslo, co jim řekne o ostatních významech? Pro většinu uživatelů by se to rovnalo, pokud by hledali jiný než zobrazený význam, nenalezeno.

Při sestavování Wikipedie je třeba mít na paměti, že ne všichni jsou obeznámeni s jejím systém a s existencí takových vychytávek jako je rozcestník.

Jsem jen prostý wikipedista, ale říkám že tenhle nápad je naprostá blbost.
Je to v naprostém rozporu s celým principem a smyslem rozcestníků.
To už se pak můžou rovnou zrušit úplně.

--Niusereset 4.IX. MMVII, 13:02 CEST

@Nuisereset: V ideálním případě by rozcestníky skutečně nebyly, ideální stav ale nemáme tak máme i rozcestníky. Je ale potřeba rozlišovat, kdy je ten rozcestník potřeba a kdy je potřeba aby byl přímo na určitém slově bez rozlišovače. Určitě nejsou potřeba, pokud máme jen dva významy určitého slova (někdy i tři). To se pak totiž dá na ty články na začátek šablona {{Různé významy}} a čtenář hned vidí, že si může zjevně přečíst i o něčem jiném na co se nedostal přímo. Pak jsou případy, kdy je rozcestník potřeba, například Koruna, nelze říci že článek o klenotu bude hledat méně lidí než o měně, pak je to zcela namístě. Jsou ale případy, kdy 95% lidí bude hledat jeden určitý význam, proč jim to pak zesložiťovat tím, že jim tam budeme dávat do cesty rozcestník? Prostě tedy dáme článek na základní tvar, a opět pomocí šablony různé významy odkážeme na rozcestník, kde je možné nalézt ostatní významy slova. V čem máš tedy problém? --Reaperman 12:53, 4. 9. 2007 (UTC)
@Nuisereset: To by všechno byla pravda, kdyby neexistovala ta chytrá šablona Různé významy a taky kdyby se nevkládala na začátek článku. To se ale děje a čtenáři, kteří hledají druhý význam a tlačítko "Jít na" je vyplivne na prvním významu, mohou kliknout na odkaz na rozcestník. Na název bez rozlišovače patří rozcestník jen pokud jeden z významů nepřevažuje nad 50 % (nebo víc). - UP3 16:09, 4. 9. 2007 (UTC)
Musím říct, že sem sám přesunout chtěl, ale po progooglování nebyla u všech planet převaha významu slova pro planeta jednoznačná či drtivá. Sem pro ponechání současného stavu. --Nolanus C E 23:45, 8. 9. 2007 (UTC)

Konec dobrý, všechno dobré. Vše dopadlo tak jak má.
--Niusereset 9.IX. MMVII, 18:07 CEST

Přesun některých seznamů na Wikisource

Chěla bych navrhnout a prodiskutovat, zda je Wikipedie tím pravým místem pro různé seznamy. Nechci otvírat diskusi na téma namespace Rejstřík, ale... Senzamy se dělí na tři skupiny:

  1. úplné seznamy (např. Seznam silnic I. třídy v Česku, Seznam českých měst, Seznam vítězů Stanley Cupu apod.) TY zde dle mého názoru místo mají.
  2. neúplné seznamy (seznam belgických spisovatelů...) U těch by se měla situace velice zvážit, protože nemůžou být nikdy kompletní a jen duplikují kategorii
  3. seznamy vzorečků, funkcí... a o ten mi jde

V souvisloti s mojí diskusí chci navrhnout přesun stránek Tabulka sférických harmonických funkcí a seznamy integrálů (a možná i další, na které jsem zatím nepřišla) na wikisource, protože se jedná spíše o návod, než o encyklopedický článek.

Těším se na vaše názory. Vanessa 08:12, 17. 9. 2007 (UTC)

Na Wikisource se ale píše: S výjimkou vlastních překladů existujících volných děl Wikisource neposkytuje místo pro díla vytvářená přímo přispěvateli do Wikisource

Tak si myslím, že pro ty tabulky to není vhodné přemístění. Spíš bych je tu asi nechal, nebo možná přesunul na Wikiknihy (Wikibooks (Wikiknihy) je sesterský projekt Wikipedie, obsahující volně šiřitelné učebnice všeho druhu, manuály a podobné texty), tam si myslím že to patří spíš než na wikisource.

--Křžut 14:55, 17. 9. 2007 (UTC)

Pouze krátké potvrzení, jak zde již porůznu několikráte stálo: nějaké listiny, žebříčky, recepty, a zejména pak matematické či jiné formule, řady atp. na Wikisource místo nemají, ten nápad s wikiknihami je už lepší (dal by se tam z toho udělat i projekt atp.). Sorry, -jkb- (cs.source) 15:03, 17. 9. 2007 (UTC)

Návrh na defaultní nastavení thumb na 250 px.

Zdravím, rád bych se zeptal jaký názor máte na nastavení této položky na 250px. Dříve byly argumenty pro stávajících 180px, že jsou stále mezi námi uživatelé se starými monitory (rozlišení 800*600). Myslím si, že doba pokročila a těchto lidí je minimum (dokonce i já sem přesedlal po 7 letech na nový monitor - starý vyhořel). A stejně jako se přestaly vyrábět diskety, postupně mizí tyto monitory ;-) Také si myslím, že to nevypadá moc dobře, když jeden z obrázku u článku nefunguje, tím že se myslí na tyto "předpotopní" uživatele - kort když jde o článek týdne viz Katedrála Krista Spasitele. --Zacatecnik 13:32, 24. 9. 2007 (UTC)

Rozhodně jsem pro. Již dříve zde podobná debata byla a vyšuměla do ztracena. Doba, kdy bylo hojně rozšířeno 800x640 je pryč. V současnosti jsou pak silně znevýhodňováni lidé, kteří používají vyšší rozlišení (což je ostatně většina). Pro tyto lidi pak obrázek o velikosti 180px nemá žádnou vypovídající hodnotu a neslouží pak k ilustraci/doplnění informace ke článku. Rozhodně změnit stávajících 180px na něco většího a v jasně souhlasím s 250 px. --Chmee2 13:42, 24. 9. 2007 (UTC)
pro Chmee2: až mi z toho zalehly uši :-) --Zacatecnik 13:46, 24. 9. 2007 (UTC)
Jen technická: Problém s momentální nedostupností náhledu konkrétního obrázku nesouvisí s aktuálním nastavením velikosti náhledu. Někdy příště se to samé bude dít i při 250px, budeme vždy při problémech serverů měnit defaultní šířku néhledu z 250px na 251px nebo 249px, abychom vynutili nové vygenerování náhledů? --Milda 13:48, 24. 9. 2007 (UTC)
technicky není možné 249 ani 251 pixelů nastavit. Je pouze několik možností, které defaultně jdou. Problém s tim, že se nyní obrázky u 180 px nenačítají je pouze zástupný, který na toto upozorňuje a oživuje starou debatu --Chmee2 13:49, 24. 9. 2007 (UTC)
Jak napsal Milda: Nedělejte z toho tady Rádio Jerevan. Konkrétní rozbitý obrázek v odkazovaném článku jsem opravil (a doba, kdy bylo hojně využíváno rozlišení 800x640, tu nebyla nikdy ;-) ), pokud víte o dalších, stačí říct; rozhodně to nemá nic společného s implicitní velikostí náhledů.
K věci: podotýkám, že 1024×768 není o moc větší a je pořád velmi rozšířené (případně podobná rozlišení s jiným stranovým poměrem). Také si uvědomte, že ne všichni mají zobrazovací plochu prohlížeče roztaženou na celou obrazovku. Jenže faktem je, že bez ohledu na implicitní velikost obrázků to takovým lidem stejně moc neulehčujeme, zejména s ohledem na infoboxy. Když se podíváte na nějaký článek o obci v rozlišení 800×600, většinu obrazovky zabírá infobox a s tím změna velikosti náhledů nepomůže. Takže nijak zvlášť proti nejsem.
--Mormegil 13:57, 24. 9. 2007 (UTC)

Statistika četnosti rozlišení, at tady nemávám číslama jen tak bez ničeho. --Chmee2 13:59, 24. 9. 2007 (UTC)

kdyz rikate opravil obrazek, tak v cem je tada ta chyba? Proc to neprozradite? --Zacatecnik 10:42, 25. 9. 2007 (UTC)
Jak už bylo u jiného stolu pod lípou napsáno, byl krátkodobý problém na straně serverů (zaplněný disk způsobil, že přestala fungovat část náhledů). Snad už to bylo opraveno a s tímto problémem se tedy zase jistou dobu nesetkáme. Konkrétním řešením toho rozbitého obrázku pak v tomto případě byla aktualizace serverové cache. --Mormegil 14:28, 25. 9. 2007 (UTC)

Implicitní velikost náhledů mi přijde jako dost nedůležitý problém, klidně může navždy (nebo alespoň ještě pěkně dlouho) zůstat takový, jaký je. Používání pevné velikosti obrázků je problém mnohem rozšířenější. --Miraceti 13:18, 25. 9. 2007 (UTC)

Pevné velikosti náhledů

Tohle je hlavně pro Timichala, ale i pro jiné: mohl bys, prosím, upravit svého bota tak, aby vyplivnul seznam článků, které obsahují pevné velikosti thumbů? Můžeme je pak ručně prolézt a označit nějak ty, které tak mají být a zbytek změnit (nebo to nechat na robotovi).

Šlo by třeba před obrázek, který má mít pevnou velikost náhledu, dát nějakou značku, která by opravujícímu robotovi říkala, že tenhle obrázek má přeskočit?

Jak je to vůbec dneska s generováním náhledů postavených na výšku? Dělá se to nějak inteligentně, nebo prostě padne šířka a vymalováno? --Miraceti 13:23, 25. 9. 2007 (UTC)

K náhledům na výšku: Dá se použít upright a obvykle to stačí, při nestandardních stranových poměrech je třeba jej explicitně uvést. --Mormegil 14:28, 25. 9. 2007 (UTC)
Tohle je supr... --Miraceti 16:59, 25. 9. 2007 (UTC)

Finanční deriváty vs. Derivát

Ahoj,

našel jsem dva velmi zajímavé články: Finanční deriváty Derivát

oba pojednávají o tom samém, ale každý úplně jinak, navíc je v úplně jiné kategorii. Nestálo by za to je sjednotit? – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 146.102.114.196 (diskusepříspěvky).

Ano, to by určitě chtělo. Příště k tomu můžete vybídnout sám tím, že vložíte na začátek článků {{Sloučit|Název článku, se kterým má být sloučeno}}, což jsem právě udělal, uvidíme, jestli se toho někdo, kdo tomu rozumí, ujme. --Mormegil 17:06, 5. 10. 2007 (UTC)

rozsireni tlacitek

Zdravim, urcite to zde musel bejt jiz receno. Rad bych vedel proc jako na anglicke ci slovenske wiki nemame chytra talcitka pri editaci: hodilo by se urcite: interwiki, typo, gramatika, pahyl, rozisereni...Tyto tlacitka by mohla bejt pod Nahledem. Jina horni tlacitka(u ikon bold, italic...nad Predmet/nadpis) treba:

{{smazat}} {{upravit}} {{copyvio}} {{interwiki}} {{náhled}} {{shrnutí}}

Nevim jak vas, ale me to uz nebavi milionkrat psat :( --Zacatecnik 11:29, 7. 10. 2007 (UTC)

Kdyby bylo nad a pod editačním oknem každé tlačítko, které by někdo z nás potřeboval, tak za chvíli bude mít stránka půl mega. ;-) Ale teď vážně: pokud pro něco není dostatečně velká podpora, nemá smysl to všem nutit, zbytečně to zdržuje načítání a vykreslování stránky. Individuálně si to můžete pro svou vlastní potřebu přidat do svého uživatelského skriptového předpisu, inspiraci můžete hledat například u kolegů Timichala nebo Chmee2. --Milda 12:40, 7. 10. 2007 (UTC)


Diky urcite se na to podivam ! ;-) Hezky den --Zacatecnik 14:04, 7. 10. 2007 (UTC)

jj super facha ;) ;) --Zacatecnik 14:13, 7. 10. 2007 (UTC)

Zamčení hlavní strany

Pozdě večer 7. října poměrně dlouho zůstala opět zvandalizovaná šablona vložená na hlavní stranu. Tuto chvíli nejsem přesně schopen nemyslet důsledky mého provizorního řešení, ale některé šablony použité na hlavní stránce jsem vložil na stránku Wikipedista:Li-sung/Zamčeno a tu zamkl kaskádním zámkem. Jak říkám, je to jen narychlo, kdyžtak revertujte s odvahou. --Li-sung 21:56, 7. 10. 2007 (UTC)

Nebylo by lepší rovnou kaskádově zamknout hlavní stranu? Pak se třeba obmění obrázek týdne a někdo to zprasí znovu... --Křžut 20:17, 8. 10. 2007 (UTC)

Jak vyplynulo z diskuze o něco výš , toto jednoduché řešení se použije, až se vymyslí jak bezpečně širší obci přispěvatelů umožnit naplňovat šablonu {{Nejnovější aktuality}} .--Li-sung 20:33, 8. 10. 2007 (UTC)

Co takhle udělat Wikipedista:Li-sung/PoloZamčeno, do toho nacpat jakožto šablonu celou hlavní stranu a tu stránku polozamknout? Hlavní stránka jako taková bude zamčená jako dosud a její podšablony co nejsou explicitně zamčeny budou polozamčeny (že je budou moci editovat pouze registrovaní). Je to dobrý nápad, nebo blbost? V tomhle případě by to asi pomohlo, protože koukám že dotyčný uživatel se založil 2 minuty před tím, než to tam zprasil. --Křžut 22:30, 8. 10. 2007 (UTC)

Když se podíváte do předcházející diskuse, dovíte se, že kaskádově polozamykat možné není. --Beren 23:24, 8. 10. 2007 (UTC)

Aktuální k datu 15. 10. 2007

Počet článků na wikipedii roste (i když pomalu), počet aktivních wikipedistů spíše stagnuje, zvyšuje se tedy počet článků na jednoho aktivního wikipedistu. U klasických encyklopedických témat to moc nevadí, pokud se jednou heslo kvalitně zpracuje, může v tomto stavu existovat (téměř) libovolně dlouhou dobu.

Problém ale nastává u aktuálních témat. Hesla žijících osob, hesla o aktuálních událostech, software apod. rychle zastarávají, jejich obsah je pak neúplný nebo nepravdivý. Jak bude vzrůstat počet článků na wikipedistu, problém se bude dále zhoršovat. Toto je i u komerčních encyklopedií běžná věc, ty to ale často řeší tak, že se aktuálním tématů nevěnují vůbec. Tento postup asi volit nebudeme, neměli bychom ale problém ignorovat. Myslím si, že by bylo vhodné o tomto riziku čtenáře informovat. Tedy explicitně říct: "Informace v tomto článku byly naposledy aktualizovány 15. 10. 2007". Je zřejmé, že tato informace je zcela jiná než údaj na konci stránky: "Stránka byla naposledy editována v 05:54, 9. 8. 2007." Většina editací jsou totiž pouhé opravy překlepů, gramatických chyb, přidání/oprava interwiki, reformulace, wikifikace a podobně.

Realizaci bych si představoval formou šablony typu {{Aktuální k datu|15. 10. 2007}} na začátku článku. Výhodou by pak bylo snadné zjištění (pomocí "What links here") zastaralých článků a jejich případná aktualizace. Datum by se pak upravoval při kontrole správnosti informací, případně při jejich aktualizaci. --Adam Zivner 21:25, 15. 10. 2007 (UTC)

Nemyslím si, že by to v praxi fungovalo. Dávat to na začátek článku se mi nelíbí vůbec, někde v dolním rohu malým písmem by to sice z estetického hlediska navadilo, ale riziko vidím zejména v tom, že by to stálo neuvěřitelnou spoustu práce to ručně udržovat a navíc by bylo problematické určovat, co je aktualizace, co drobné doplnění atd. --Dezidor 21:31, 15. 10. 2007 (UTC)
Doplňovalo by se pouze při velkých změnách a revizích. Nebylo by to tedy o nic větší problém udržovat než třeba verze software. Krom toho, nemusí to hned být ve všech článcích, snad to začlenit do WikiProjektu Kvalita, zatím implementovat jen u aktuálních témat, tzn. nedělat to masivně. --Adam Zivner 21:34, 15. 10. 2007 (UTC)
U sestav sportovních týmů, infoboxů sportovců a možná i některých dalších už to (snad) funguje. Nejprve by bylo třeba definovat, které všechny stránky potřebují takový příznak. Pak v článku by se muselo vyjasnit, která z těch informací náleží onomu datu. Většinou, pokud se článek týká aktuálního tématu, informací, které zastarávají, je víc, takže pokud někdo aktualizuje jednu informaci, ale jinou nechá zastaralou, pak ať už datum aktualizuje, nebo ne, ne všechny informace budou aktuální k udávanému datu. Další možností je ke každé informaci zvlášť přidávat datum, což se mi zdá naprosto neproveditelné. Shrnu-li to, nevěřím, že to může obecně v praxi fungovat. Pro některá konkrétní data to ale už funguje teď a použití by šlo jistě rozšířit. Honza Záruba 21:40, 15. 10. 2007 (UTC)
Nejprve by bylo třeba definovat, které všechny stránky potřebují takový příznak. - teoreticky všechny, prakticky to stačí realizovat pouze u témat, které se často mění a není možné zaručit aktuálnost. Vytvoření takového seznamu témat by nemělo být problém.
Pak v článku by se muselo vyjasnit, která z těch informací náleží onomu datu. - všechny, pokud není řečeno jinak.
Většinou, pokud se článek týká aktuálního tématu, informací, které zastarávají, je víc, takže pokud někdo aktualizuje jednu informaci, ale jinou nechá zastaralou, pak ať už datum aktualizuje, nebo ne, ne všechny informace budou aktuální k udávanému datu. - to je problém, vyřešení by pak asi muselo být na wikipedistovi, který změnu provádí.
Shrnu-li to, nevěřím, že to může obecně v praxi fungovat. Pro některá konkrétní data to ale už funguje teď a použití by šlo jistě rozšířit. - jak říkáš, u některých témat to funguje. Nechci to zavádět masově, pouze vytvořit koncept, který bude dobrovolně používán. Možná se ujme, možná ne. --Adam Zivner 21:47, 15. 10. 2007 (UTC)
Zdravím kolegy z matfyzu Adama a Honzu. Zaujala mně Adamova snaha o aktualizaci článků, ale především jeho analýza počtu přispěvatelů vůči počtu článků a veškeré souvislosti. Velmi pěkně napsáno, je vidět zájem o "věc". Musím však také souhlasit s Dezidorem, že s ručně udržovanými seznamy je v kybervěku databází potíž. Už jsem to několikrát skromně vyjádřil v některých hlasováních, ačkoli jsem velký nemazač. Osobně vidím východisko ve valepšení systému <mediewiki>. Jediná databáze, která v tomto systámu obstojí, je tato --Ervinpospisil 23:11, 15. 10. 2007 (UTC)
Zdravím kolegu z Necyklopedie :) Tenhle systém by ve skutečnosti nepotřeboval žádný ručně udržovaný seznam, funkce "What links here" by jej totiž generovala automaticky. IMHO se přeceňuje práce potřebná pro udržování tohoto systému. Šablona by se měnila pouze zřídka (při faktické kontrole článku), která by se měla provádět ať s šablonou nebo bez. Dle mého skromného názoru vylepšení MediaWiki nepomůže (dokud neimplementují AI), tohle je lidská práce. --Adam Zivner 07:51, 16. 10. 2007 (UTC)
Hypotetická situace: Píšu o tématu a poslední zdroj je starý tak půl roku. Nevím jestli je něco novějšího nebo ne. Na píšu do šablony datum dnešní nebo staré půl roku podle posledního zdroje?
Technický dotaz:Jak pomocí jedné šablony s parametrem odliším články "aktualizované" včera a ty před dvěma lety?
Podotek: Kdo zaručuje, že článek je skutečně k nějakému datu aktuální? Pokud je tam zmíněn nějaká hodnota, která se mění tak snad již dnes je uvedeno datum. Ale hlásat světu že nějaký článek JE aktuální k třebas včerejšku je na wiki dost odvážné tvrzení. Nejsou tu přeci žádné záruky správnosti ani aktuálnosti, takže formulace takové šablony by musela připouštět, že článek nebyl vůbec kdy aktuální, neboť vyčerpání zdrojů není možné zaručit. --Li-sung 15:57, 16. 10. 2007 (UTC)
Hypotetická situace: Píšu o tématu a poslední zdroj je starý tak půl roku. Nevím jestli je něco novějšího nebo ne. Na píšu do šablony datum dnešní nebo staré půl roku podle posledního zdroje?
Pokud je zdroj informací (podklad pro článek) starší, uváděný datum by měl být stejný jako datum zdroje.
Technický dotaz:Jak pomocí jedné šablony s parametrem odliším články "aktualizované" včera a ty před dvěma lety?
Šablonový systém tohle (nejspíš) neumí, neměl by ale být problém naprogramovat jednoduchého bota, který by články řadil podle parametru šablony.
Podotek: Kdo zaručuje, že článek je skutečně k nějakému datu aktuální? Pokud je tam zmíněn nějaká hodnota, která se mění tak snad již dnes je uvedeno datum. Ale hlásat světu že nějaký článek JE aktuální k třebas včerejšku je na wiki dost odvážné tvrzení. Nejsou tu přeci žádné záruky správnosti ani aktuálnosti, takže formulace takové šablony by musela připouštět, že článek nebyl vůbec kdy aktuální, neboť vyčerpání zdrojů není možné zaručit.
Samozřejmě, tohle by se mělo zohlednit ve formulaci. --Adam Zivner 16:11, 16. 10. 2007 (UTC)
Nechci být destruktivní vůči jinak dobrým a jistě i potřebným nápadům. Ale tak to fungovat nemůže. Příklad: Píši dnes v půli října 2007 článek a na různých místech uvedu: „... příští mistrovství se bude konat za 4 roky tedy v říjnu 2011 ... kde se bude konat bude ovšem rozhonuto již za 14 dní ...“. Pokud si to někdo nepřečte, dá tam razítko aktuálnosti až do října 2011, takže článek bude 4 roky oficiálně aktuální i když vlastně ne. Když už tak bych radil - jako na jiných wiki - aby každý takový článek dostal nějakýho strejdu (pate), nejspíš autora, který se o to stará. Já si svoje články aktualizuju taky sám, bez razítek. Jinak to nepůjde, jen u některých bude možno udělat něco jako seznam atp. -jkb- (cs.source) 16:19, 16. 10. 2007 (UTC)
P.S. Chtěl jsem upozornit na to, že jeden článek může prostě obsahovat i víc témat či částí, které strácejí aktuálnost k různým termínům - které někdy ani neznám a později si zas nevzpomenu, kdy se ta událost naposledy nějak měnila... -jkb- (cs.source) 16:22, 16. 10. 2007 (UTC)
V tomto problém nevidím, podávaná informace je "jen" neúplná, ne neaktuální (jsme přece jen stále pahýlopedie). Naopak, problém by byl, když by místo konání bylo oznámeno, zapsáno do wikipedie. Pak by (například kvůli zničující přírodní katastrofě) bylo přesunuto jinam, ale na opravu článku si už nikdo nevzpomene. Čtenář pak má vedle sebe dva zdroje (wp a noviny), který každý tvrdí něco jiného. Pokud bude v článku údaj o datu informací, čtenář si logicky může odvodit, který zdroj a proč se mýlí. --Adam Zivner 16:30, 16. 10. 2007 (UTC)

Zdravím Ervína! K věci: Napadlo mě, že aktuálnost konkrétních informací by se dala dělat pomocí mechanizmu referencí, kdy by se za danou informaci připojil ref s oním datem a v lepším případě i zdrojem, kde se ta informace k datu aktuální vzala. Honza Záruba 16:14, 17. 10. 2007 (UTC)

Při této editaci jsem si vzpomněl, že tahle diskuze odumřela bez výsledku, což mi připadá škoda. Nechtěl by se někdo vrhnout do implementace (nebo to aspoň zkusit)? Honza Záruba 14:22, 8. 12. 2007 (UTC)

Já nevím, ale dle mého názoru už to v refech lze použít v současnosti, stačí používat řádně citační šablony. --Reaperman 15:00, 8. 12. 2007 (UTC)

Nástroj k obohacování článků obrázky z jinojazyčných wikipedií

Pro nějakého zaníceného wikiprogramátora bych měl námět. Napadl mě nástroj, který by procházel stránky české wikipedie a u každé by prošel i její interwiki (buď všechny nebo jen několik hlavních) a pokud by na interwiki byly nějaké obrázky, které by na české nebyly (stačí pro jednoduchost porovnávat jména obrázků), tak by si to zapsal. Umožnilo by to pak systematicky obohacovat hesla české wikipedie obrázky. Skript by měl umět taky přeskakovat stránky, které by byly v nějakém seznamu. --Miraceti 09:10, 16. 10. 2007 (UTC)

http://tools.wikimedia.de/~magnus/missing_images.php? --Mormegil 10:42, 16. 10. 2007 (UTC)
Koukám, že jsem dost opožděný. Umí to přesně totéž a ještě navíc to, co jsem se neodvážil ani požadovat (práci s kategoriemi), i když mě to taky napadlo. Supr. --Miraceti 12:00, 16. 10. 2007 (UTC)
I když teď na to koukám a ono to nedává přesně to, co jsem chtěl. V případě, že článek už nějaký obrázek má, už to nehledá další potenciální obrázky (a to je to, co jsem chtěl). Přesto je to užitečná věc. Požádám o rozšíření. --Miraceti 12:07, 16. 10. 2007 (UTC)
Jednoduche. V článku temporárně smaž ten soubor, pozeptej se toolu co a jak, a soubor zas vrať. -jkb- (cs.source) 12:37, 16. 10. 2007 (UTC)
Anebo raději požádej Magnuse, ať tam přidá ještě jeden checkbox, aby se to kontrolovalo i při existenci souborů. --Mormegil 13:09, 16. 10. 2007 (UTC)
Napsal, že už dělá na nějakém novém nástroji, který starý zastíní, a proto se v tom už nebude hrabat. --Miraceti 09:21, 17. 10. 2007 (UTC)
Pro zájemce: http://tools.wikimedia.de/~magnus/fist.php --Mormegil 10:19, 23. 10. 2007 (UTC)

Galerie v článcích

Při aktualizaci Německa jsem opět narazil na vcelku rozšířený nešvar: galerie souborů v článcích, v některých případech pak i zcela extrémně. Dle mne, o výjimkách se nezmiňuji, galerie do článků nepatří, a to s největší pravděpodobností ani do článků o umění. Ruší to encyklopedistický běh stránky, prostě jakoby jsme museli ukázat, že na to máme a prosím, zde pár tuctů souborů... Přirozeně, že k mnoha článkům je nějaká galerie zapotřebí, hlavně tedy u článků o malířích, malířských stylech ap. Podívejme se tedy, zda to není možno řešit jinak. Někdy koncem května 2004 (tehdy Commons ještě tuším neexistoval) jsem já sám uvažoval o něčem podobném, a udělal jsem k článku Malta stránku Malta - obrazová galerie, kde jsem pár dojmů z Malty uvedl. Po vzniku Commons byla tato stránka smazána a fotky přesunuty na Commons, kde ovšem se ztrácí v nepřehledném množství i nekvalitních fotek uživatelů z 180 domén. Mám-li tedy úmysl, k nějakému článku udělat jistý výběr souborů, tak Commons mi nijak nepomůže - nezávisle na mém úmyslu a na článku na cs.wiki se v tom hrabe neustále množství wikipedistů z Moldávie, Republiky Kongo atd. Proto bych navrhl, že takové soubory sice budou nahrány na Commons (to se musí), ale že se ten nápad se speciálními stránkami jako „xxx - obrazová galerie“ ap. uplatní, prostě se udělá a odkáže se na ni. Myslím, že výhody jsou nasnadě - článku se odlehčí, a galerie se zachrání. -jkb- (cs.source) 00:43, 20. 10. 2007 (UTC)

Mě to spíš přijde jako zbytečná komplikace, ty galerie jsou graficky docela dobře vyřešené a pokud je na nějaké téma dost obrázků, galerie těch nejlepších by přímo v článku chybět neměla. Pokud je galerie příliš dlouhá, nechá se zkrátit. Pokud by se chtěl někdo přehrabovat jenom v obrázcích, je tu commons. Myslím, že je to zbytečné suplování wikimedia commons a umělé vytváření množství duplicitních článků. To už by sme snad ani nemuseli obrázky do článků dávat vůbec.
نور الدين مساهمات النقاش‎ 00:54, 20. 10. 2007 (UTC)

Souhlasím s Emírem, že pokud jsou obrázky, měly by být v článcích a ne pouze na Commons. Uvedená galerie v článku Německo je podle mne přiměřená. --Petr1868 04:45, 20. 10. 2007 (UTC)

Je dost těžké na to udělat nějaký metr. Například malé srovnání blízké mému oboru: Pokud vezmete do ruky prakticky libovolnou knihu o umění, hrají tam obrázky velmi důležitou roli, bez jejich přítomnosti text v podstatě ztrácí smysl, protože si čtenář není schopen vybavit, o který obraz či sochu se konkrétně jedná, nemůže si přímo ověřit v knize konstatované, atp. To už ovšem většinou neplatí v knihách historických, kde například obrázky válečníků pouze do jisté míry rozhojňují obsah, ale text se bez nich klidně obejde. Podobné to bude například ve fyzice se schématy určitých jevů, u měst je vhodné například graficky vyznačit jejich polohu na mapě, tutéž roli hrají obrázky v článcích přírodovědných. Je velmi nutné přesně diferencovat, neboť hranice mezi obrázkem jako "dekorací" a obrázkem jako nezbytnou součástí textu může být velmi tenká. V článku o významném malíři či sochaři je i padesát fotografií jeho děl pouze spíše málo než hodně, v článku o slavném spisovateli mohou být už tři obrázky pouze zbytečná vycpávka. Pokud jde o galerii v článku Německo, tak se mi zdá, že je tam toho spíše příliš málo na to, aby to dávalo nějaký celistvý obraz o Německu. Pokud jde o zvláštní stránky fotogalerií, tak bych tuto variantu volil pouze v případě, kdy je článek příliš rozsáhlý a je nutné jej dělit. Pokud jde o Commons, tak bych je vždy považoval pouze za doplněk, rozšíření, depozitář a skladiště, nikoli slušný výstavní prostor. --Šandík 14:38, 20. 10. 2007 (UTC)

Je samozřejmé, že v některých oborech jsou obrázky základní součástí encyklopedického článku (a proto je škoda, že tu nemáme fair use, to je však samozřejmě zcela jiné téma); přesto však nemohou být jedinou částí (proto bych byl velice opatrný v tom „padesát fotografií jeho děl“ – pokud mám článek o rozsahu nejlepšího, pak snad může zvládnout padesát obrázků; pokud však mám jeden odstavec a za ním galerii padesáti obrázků, pak je to špatně v onom duchu „heč, my tu máme spoustu souborů“; v každém případě mi zde není jasné, proč nemá taková galerie být na Commons, když ji žádným textem nedoprovázíme). A v ostatních oborech už teprve: obrázky mohou dobře ilustrovat některé body, které jsou vysvětlené v textu. Nejsme leporelo a pouhá galerie není encyklopedický článek. Zrovna v článku Německo bych z encyklopedického hlediska čekal mapu, vlajku a znak a několik vybraných ilustračních fotografií typu typická německá architektura, typický Němec, německé zvyky apod., rozhodně ne tisíc fotografií, které by mi poskytly „celistvý obraz o Německu“. Takovou galerii bych čekal právě na Commons.
Obecně: Přístupu ke Commons mohu jen litovat: pokud si všichni řeknou, že nehodlají vylepšovat Commons, protože to je práce, pak to vskutku asi těžko někdy bude „slušný výstavní prostor“.
--Mormegil 15:14, 22. 10. 2007 (UTC)
Souhlasím. Mimochodem, bez fair use není vůbec rozumně možné vytvořit cokoli o umění dvacátého století. Je to asi takové, jako psát knihu o výtvarném umění pro slepce. Tuhle kapitolu můžete zkrátka rovnou škrtnout, z té tu zkrátka nikdy nebude nic jiného než zoufalý pahýl. Ale to je opravdu jiné téma...
S tím Německem ovšem pozor. Dobře to ukazuje v čem tví problém. Německo je příliš rozsáhlé a má příliš dlouhou historii na to, aby bylo možno pod jakýkoli obrázek napsat "typický německý kostel" nebo "typický německý zámek". Například Braniborská brána je nepochybně symbolem Berlína, ale rozhodně to není "typická německá architektura". To by mohly být například hrázděné domy, nebo podobné projevy spíše lidové architektury, možná také cihlová architektura (která je ovšem v současné době díky nedávnému historickému vývoji z podstatné části v Polsku ;o). Proto nezbývá, než poskytnou pestrou mozaiku. Pokud to zúžíte na čtyři obrázky kostelů a čtyři obrázky dalších staveb, pak radši nic. Ovšem s článkem Německo je ještě jiný problém. Celý článek je v zásadě zoufalý pahýl a ty fotografie jsou to jediné, co se tam dozvíte o německé kultuře, což je tragikomické. --Šandík 15:48, 22. 10. 2007 (UTC)

Z principu mi fotogalerie navadí, ale měly by být úměrné délce článku. U pahýlu žádné galerie, u dlouhého článku malá galerie a u něčeho opravdu hodně dlouhého, kde se to navíc i hodí, klidně větší (ne však gigantická) galerie. Třeba tohle je příklad toho, kdy se to evidentně přehání. --Dezidor 15:29, 22. 10. 2007 (UTC)

Tak to stoprocentně... Na druhou stranu, ty fotky (přestože jsou spíše umělecké a emotivní než popisné) vypoví odborníkovi o tom kostele víc než několika řádkový text. Opravdu to ale patří spíše na Commons, nebo do samostatného, kvalitně zpracovaného článku o kostele. --Šandík 15:58, 22. 10. 2007 (UTC)

Souhlasím s Mormegilem, že nutno podporovat Commons, a vím, že příklad Německo nebyl ten nejlepší (to viz už poznámky jiných k např. Tramvajová trať Liberec - Jablonec). Kde ale galerie budou (a odkazy na ně), budeme ještě dlouho trpět tím, že každý amatérský pseudofotograf tam či tam vhodí pár či spoustu fotek, které mají katastrofální kvalitu, a přiřadí je k článku či galerii, s kterým či s kterou mají jen okrajově něco společného nebo vůbec nic. Těch příkladů je zde i na Commons stovky (na Commons jak v článcích tak v kategoriích). Mnoho lidí to stále považuje za sebereprezentaci svého údajného umění, která nic nestojí. Takže ještě jednou podtrhuji názor zmíněný jinými výše: nejsme galerie ani úložistě špatně exponovaných a nevhodně umístěných fotek z domácího alba, ale encyklopedií, která k textovému popisu subjektu ráda uveřejní doplňující obrazový a jiný materiál, pokud to pomůže a má smysl. -jkb- (cs.source) 16:48, 22. 10. 2007 (UTC)

Ano, s tímhle souhlasím stoprocentně. Commons ani Wikipedie nesmí být zdrojem jakési sebeprezentace a nejsou "albem rodinných fotografií".
Pokud jde o tramvajovou trať Liberec - Jablonec, tak zde se mi forma jíž jsou galerie umístěny v článku také moc nelíbí, neboť přerušují čtení. Osobně umisťuji galerii vždy do spodní části stránky za text. Podoba "tramvajové trati" však odráží možnosti a nemožnosti práce s obrázky na Wikipedii. Pokud bych chtěl například do nějakého článku vložit vedle sebe dvojici obrázků pro srovnání, nezbývá mi, než je umístit nad sebe, použít galerii, nebo obrázky přímo spojit v jeden. Ani jedno řešení není příliš ideální.
Obávám se však, že narážíme v podstatě na jiný problém, totiž na otázku: kdo jak chápe informace?. Jsou lidé (rditoři i pouzí uživatelé), kteří v podstatě vždycky extrahují ze všeho jakýsi základní princip, "tvrdá data", "suchá fakta". Tito lidé většinou studují nějaký exaktní obor, například matematiku, fyziku nebo jiný "technický" obor. Obrazová galerie obecně se jim může zdát zcela zbytečná, neboť už žádná další "tvrdá data" neobsahuje. Pak jsou však také lidé, které ta "tvrdá čísla" nezajímají tolik, ba dokonce je někdy považují za matoucí a zbytečná. Spíše se soustředí na vnímání problému v souvislostech, na hledání ontologických vztahů, také na vizuální či jinou smyslovou percepci. Tito lidé studují zpravidla nějaký humanitní obor, bohemistiku, historii, hudební vědu nebo třeba dějiny umění. Obrazová galerii je pro ně velmi podstatnou součástí informace, neboť nechápou informace pouze jako suchá fakta či vyextrahovaný koncept. Není pro ně důležitá pouze otázka: "kolik gramů to měří a váží?", "při jaké teplotě přesně to taje?", "kde přesně se to vyskytuje", ale také a možná především: "jak to vypadá?", "je to smutné či veselé?" "jaké to ve mě způsobí pocity?" Vůbec přitom netvrdím, že by jedni či druzí měli či neměli mít pravdu, být lepší nebo horší, a tak podobně, jenom jsem na to chtěl upozornit. Jsem přitom hluboce přesvědčen, že Wikipedie by měla být zdrojem informací pro jedny i pro druhé. To, že mě osobně nic neřekne sada matematických vzorců v matematickém článku neznamená, že tam nemají právo být. S galeriemi je to podobné... To, že poskytují pro někoho zcela irelevantní informaci neznamená, že zde ta informace nemá co dělat. --Šandík 19:15, 22. 10. 2007 (UTC)
Tedy to rozdělení na technicky/přírodovědně a humanitně zaměřené lidi podle toho, jestli je zajímá nebo nezajímá, jak co vypadá, je nesmysl. To, že jsou různí lidé, kteří z různých důvodů upřednostňují tu či onu formu, je naprosto přirozené. Estetické cítění má každý člověk jiné a je to tak v pořádku. Jsem technik a přesto pro mě (stejně jako pro většinu techniků) jsou obrázky naprosto nepostradatelnou součástí informace. Mně se třeba množství obrázků u té tramvajové trati dost líbí, i když bych je asi uspořádal trochu jinak. Zajímalo by mě, kdo takové rozdělování lidem do hlavy vštěpuje (zřejmě někdo, kdo nemá širší zkušenost s oběma stranami). Tady o tom ale nemá smysl diskutovat. Důležité je, že lidé jsou různí a Wikipedie by měla uspokojit pokud možno všechny. --Miraceti 11:30, 23. 10. 2007 (UTC)
To rozdělení je čistě modelové, ilustrativní. Chtěl jsem jenom vyjádřit to, že pro různé lidi může mít obrázková galerie v článku různou hodnotu a že by tudíž nebylo dobré paušalizovat. --Šandík 23:34, 23. 10. 2007 (UTC)

Můj názor:

  • obrázky by měly být nejblíže textu, kde se o nich píše.
    • Tramvajová trať Liberec - Jablonec - je dobrý příklad, obrázky jsou u textu. I kdyby se na commons udělala galerie, tak by to nebylo takto přehledné.
    • Ve článku Německo starý odkaz by měly být obrázky krajiny v odstavci Přírodní podmínky ať už jako malá galerie čtyř obrázků nebo samostatné fotky. Odstavec Kultura přejmenovat na Architektura a protože tam zatím není žádný text tak je snad malá galerie s významými stavbami a jejich odkazy na jednotlivé články akceptovatelná.
  • pod obrázky by měly být odkazy na jejich články, i když jsou odkazy i v textu
  • I pokud se galerie v článku použije tak se rozhodně nemusí a nemá nějak pojmenovávat (galerie, fotogalerie, apod.) To každý vidí co to je.
  • Architektura Olomouce - můj příklad přiměřeně použitých fotek ve článku. Ke článku je na commons k dispozici obrovské množství fotek a nepomohla by ani samostatná galerie na commons. Použité metody:
    • Nejvýznamější (např. sloup) mají ve článku fotku, i když je v textu odkaz na samostaný článek
    • Ke každé části je fotka buď nejvýznamější nebo důležité věci, zejména když by neměly samostaný článek. Jinak se může dát ilustrační fotka.
    • Když není napsaný článek, tak lze dát odkaz na obrázek takto: (obrázek)
    • galerie použity v odstavci Funcionalismus, aby prostě bylo vidět rozdíly mezi podobnými obrázky, to je v pořádku
  • a všechny metody je možné kombinovat.

--snek01 22:54, 23. 10. 2007 (UTC)

To Klení právě hezky ukazuje, že galerie pod článkem je jediné rozumné řešení. Více jak jeden obrázek u takto krrázkého článku, v němž je nota bene obří infobox znamená vizuální chaos! --Šandík 01:34, 24. 10. 2007 (UTC)
I u krátkých článků je vhodné, aby byly fotky tematicky v těch odstavcích, kam patří. Je to vhodné pro to, aby když někdo přidá text, aby se ještě nemusel zabývat obrázky. Nicméně u i velmi krátkých článků lze umístit obrázky mnoha způsoby tak, aby to čtenáři vyhovovalo. Např. u článků s taxoboxem lze zarovnat všechny či oba obrázky vlevo, lze použít funci gallery i pro jeden obrázek (pro umístění do odstavce kam patří), atd. Ale obecně není nutné přidávat nevýznamné fotky ani do galerií. Obávám se, že galerie se budou objevovat, protože to je nejjednodušíí přidání více fotek do článku. My se pouze můžem snažit o lepší umístění či rozmístění obrázků. A to je zejména u článků s málo textem obtížné. Já osobně budu umisťovat obrázky víceméně stejně u krátkých i u dlouhých článků, i když u těch krátkých se to celé smrskne tak, že to může někomu připadat škaredě. --snek01 00:29, 24. 10. 2007 (UTC)
Mě připadá galerie encyklopedičtější. Stále si myslím, že vaše řešení Klení je vizuálně i encyklopedicky méně šťastné.
Přestože jste odstranil polovinu obrázků je článek stále vizuálně méně přehledný než pokud tam byla galerie. --Šandík 01:40, 24. 10. 2007 (UTC)

Český hudební slovník osob a institucí

Zdravím,

náhodně jsem narazil na Český hudební slovník osob a institucí, který dle vyhledání je používán v externích odkazech. Nestálo by za to použít nějakého bota pro doplnění odkazu k relevantním článkům a případně pro popis odkazu udělat nějakou šablonu, aby všechny odkazy měly shodný styl i s odkazem na článek o odkazovaném projektu, který si myslím svůj článek zaslouží. Hesla ve slovníku jsou zpracována velice pečlivě, troufám si říci, že nad rámec toho, co má obsáhnout článek ve wiki.--PaD 21:14, 26. 10. 2007 (UTC)

Problémy s webem společnosti ČEZ

Společnost ČEZ provádí svérázným způsobem změnu svých webových stránek, všechny linky jsou po krátkém nahlédnutí přesměrovány na její novou hlavní stranu viz Speciální:Linksearch/www.cez.cz. Považuju to za závažný problém, z mého hlediska jde v podstatě o klasickou spamerskou praktiku /jo a pornoservery sou tím taky známé/; já a ostatní sme odkazovali na ČEZ kvůli relevantním informacím které poskytuje, jako zdroje či rozšiřující informace pro naše hesla na wiki, ne kvůli tomu, abysme čtenářům Wikipedie poskytli informace o jejich zákaznické lince. Navíc není jasné, zda ty stránky, jež sou prozatím přesměrovány, zůstanou v provozu s novou adresu a přesměrováním z té původní nebo budou nahrazeny něčím jiným či úplně staženy. Pokud budou ty linky zneprovozněny, znamená jejich nahrazení v nejlepším případě hodiny práce /pokud např. zůstane podobná struktura/, v tom horším mnohem víc.

A není to první podobný případ, svého času, po změně vlády, byly nefunkční linky na vlada.cz /dnes je to zřejmě z valné části už opraveno, ale zdá se mi, že těch linků je mnohem míň, než bylo, škoda trvá; lidi, co vlada.cz svého času využili jako referenci svůj čas promarnili/.

Domnívám se, že by se na to na Wikipedii mělo nějak reagovat - např. sestavením seznamu webů, které něco podobného někdy provedly a doporučením odkazy na weby provádějící podobné praktiky co nejvíc omezit. Jinak se můžeme s růstem cs.wiki dostat do situace, že budeme muset měnit stovky odkazů pokaždé, když přijde nová vláda či vedení ČEZ /případně když bude v dané instituci zaměstnán nový webmaster zastávající názor, že musí svou funkci ospravedlnit tím, že se všechno okamžitě začne dělat úplně jinak/. --Nolanus C E 17:16, 29. 10. 2007 (UTC)

Jistě je to nemilé, ale jestliže i Nolanus upozorňuje, že to může být záležitostí nástupu nového webmastera, tak se bohužel s nějakým seznamem můžeme jít akorát tak klouzat, jedině, že by se povedlo sestavit seznam takových webmasterů a sledovat jejich přestupy z webu na web. :-) Okino 18:09, 29. 10. 2007 (UTC)
Tento problém by se dal vyřešit odkazováním na webarchive (pokud to tam tedy je).--Juan de Vojníkov 18:49, 29. 10. 2007 (UTC)
Já momentálně žádný problém nevidím, všechny mnou vyzkoušené odkazy vedou tam, kam (patrně) mají. Zřejmě to byl dočasný problém při aktualizaci webu, nedělal bych z toho aféru. Ovšem poznamenávám, že to je ten problém s referencováním pomocí běžných stránek na webu. --Mormegil 19:45, 29. 10. 2007 (UTC)
Nene, myslím, že si jenom nepočkal dostatečně dlouho než tě to automaticky přesměruje nebo to máš jako profík ošetřené jinak, prohlížeč nebo tak něco /nicméně ja to zkoušel přes mozilu, exploder i operu/. --Nolanus C E 22:29, 29. 10. 2007 (UTC)
Řekl bych, že záleží na linku. [5] se přesměruje, [6] ne. JAn 22:55, 29. 10. 2007 (UTC)
Je také možné napsat na ČEZ jako obyčejný čtenář, ať to opraví a nepřesměrovávají na novou úvodní stránku, ale na novou stránku s původním obsahem, že je to nevhodné. Víc se toho asi fakt dělat nedá, pokud tu někdo není přímo v ČEZu na nějakém odpovídajícím postu. Okino 23:54, 29. 10. 2007 (UTC)

Šablony:Citační šablony

Současný stav šablon pro citování je dán tím, že vznikly přebráním a přeložením podobných z anglické Wikipedie a později se začaly převádět do souladu s normami ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Tím je dáno i to, že u některých současných šablon nesedí dobře název, některé šablony máme duplicitní, některé chybí.

Jaké odlišné typy dokumentů z hlediska citace znají normy?

ČSN ISO 690

  • Monografické publikace
  • Příspěvky v monografických publikacích
  • Seriálové publikace
  • Patentové dokumenty

ČSN ISO 690-2

  • Elektronické monografie, databáze a počítačové programy
  • Elektronické seriálové publikace
  • Elektronické nástěnky, diskusní fóra a elektronické zprávy

Jak máme jednotlivé formy pokryty a co by se mělo změnit?

Aktuální šablony lze najít v Kategorie:Šablony:Citační šablony.

  • Monografické publikace a jejich části pokrývá {{Citace knihy}} již převedená do souladu s normou. Navrhuji přejmenovat ji na {{Citace monografie}}
  • Příspěvky v monografických publikacích (tzv. sborníky) zřejmě odpovídají {{Citace konference}}, která ale dosud není převedena do souladu s normou. Kromě převodu ji navrhuji přejmenovat ji na {{Citace sborníku}}
  • Seriálové publikace řeší šablona {{Citace časopisu}} již převedená do souladu s normou a nyní zjevně zbytečná šablona {{Citace novin}}, kterou navrhuji zrušit. Šablonu {{Citace časopisu}} navrhuji přejmenovat na {{Citace periodika}}
  • Žádnou šablonu pro citaci patentových dokumentů dosud nemáme. Navrhuji zavést pod názvem {{Citace patentu}}.
  • Elektronické monografie, databáze a počítačové programy jsou řešeny šablonou {{Citace webu}} již převedenou do souladu s normou. Navrhuji přejmenovat ji na {{Citace elektronické monografie}}
  • Elektronické seriálové publikace dosud žádná šablona nepokrývá (většinou jsou řešeny pomocí {{Citace webu}}, která v nouzi pomáhá, ale nemá všechny parametry). Navrhuji zavést pod názvem {{Citace elektronického periodika}}.
  • Žádnou šablonu pro citaci elektronických zpráv nemáme. Navrhuji zavést pod názvem {{Citace elektronické zprávy}}.

Tedy výsledek by byl:

Chtěl bych vědět, jestli ostatní souhlasí s nastíněným postupem. --Beren 00:30, 1. 11. 2007 (UTC)

Myslím, že není na škodu, pokud zůstanou i šablony, které existují nyní - zvláště citace knihy, citace časopisu, citace novin, možná (s velkým otazníkem vzhledem k různorodosti webů) citace webu. Jde mi o to, že mnoho uživatelů nemusí třeba tušit, co se myslí pojmem monografie. Na druhou stranu šablony citace novin a časopisů můžou být trochu jiné - noviny se obvykle citují hlavně podle data (ročník a číslo nemusí být v novinách uvedeno), časopisy podle ročníku a čísla (datum vydání nemusí být v časopise uvedeno). Samozřejmě za předpokladu, že bude jejich výstup odpovídat normám. Přidá to trochu práce při dublování příslušných šablon, ale myslím, že to má svůj dobrý důvod vůči uživatelům. Okino 10:42, 1. 11. 2007 (UTC)
Co se týká rozdílu novin a časopisů tak ten je pro naše účely minimální, některé noviny, např. regionální, ani nevycházejí denně, ale v delší periodě, a pak už ty dva pojmy prakticky splývají. Z hlediska normy (a šablony) jsou noviny a časopis totéž, záleží jen na wikipedistovi, které parametry uvede, tedy čím dané číslo periodika identifikuje (zda datem vydání nebo ročníkem a číslem). To, že v jednom případě se častěji užívá jednoho parametru a v druhém jiného, není důvod pro dublování šablony (klidně lze uvést oba údaje). Na druhou stranu je samozřejmě možné, aby na šablonu {{Citace periodika}} vedly redirekty z citace časopisu a citace novin. --Beren 11:31, 1. 11. 2007 (UTC)

Vytvořte takovýto soubor šablon a dejte je do všech článků, kde by měly být. Tím efektivně znemožníte uvádění správných citací všem kromě několika wikiholiků. Je typografická správnost opravdu tak důležitá? Podle mě je intuitivnost mnohem důležitější. Já osobně budu raději psát citaci ručně (jen pomocí nutného xml <ref/>). Když to nebude typograficky správně, může to někdo velmi snadno opravit, to už je wiki. Ale když mě komplikovanost systému odradí od toho, abych svůj zdroj vůbec uvedl, přidělá to ostatním editorům daleko víc práce. --egg 11:11, 1. 11. 2007 (UTC)

S dovolením - ne, že bych si myslel, že je správný přístup ignorovat takové šablony, které vytvářejí správné citace, ale dobře, je to Tvůj názor, ostatní to za Tebe třeba opraví. Ale prosím neříkej tu takové věci, jako že "efektivně znemožníte uvádění správných citací". To je takový nesmysl, že se musím ohradit (a to dokonce tučně, i když to jinak nedělám). Takováto šablona s dobrou dokumentací pomáhá uvádět citace správně, a kdo bude tvrdit opak, zjevně nepochopil, co ty šablony mají umožnit - ale pak ať je laskavě nekritizuje. Nebo si tu fakt může začít každý psát, co chce a jak chce, citovat, necitovat, nezáleží na tom, hlavně to budeme dělat intuitivně, a kdo to chce dělat podle obecně platných norem a zvyklostí, ten ostatním znemožňuje dělat to správně. Okino 11:21, 1. 11. 2007 (UTC)

Než příležitostný editor najde, jak se jmenuje ten zatracený seznam tuctu podobných šablon a která nejlépe vyhovuje, napíše to ručně pětkrát a třeba i typograficky správně. Jó, kdyby se ty šablony substovaly, to by byla jiná písnička. Každý by viděl, jak má správná citace vypadat. A kdo chce, mohl by tím pádem šablony používat. (Předpokládám, že výstup šablony by byl dobře čitelný.) --egg 11:29, 1. 11. 2007 (UTC)

s ed. konfliktem: Mám ohledně těchto šablona smíšené pocity. Pro toho, kdo umí správně citovat je tahle šablona zdržením. Nepoužívám ji a ani ji používat nehodlám, mnohem rychlejší pro mě je napsat citaci přímo. Navíc myslím, že tahle šablona znepřehledňuje kód článků. Když tam je pár citací budiž, ale když tam je třeba dvacet citací a více... Na druhou stranu je šablona jistě velmi výborným prostředkem pro ty, kdo správně citovat neumí. Pro vytvoření jednotlivých šablon jsem tedy 100%. Nešlo by tohle napětí vyřešit třeba tím, že by se tyto šablony substovaly? Slyším námitku: "co když se směrnice změní" - jenže ony se zas tak často nemění. Nebo brání snad substování nějaká závažná překážka? --Daniel Baránek 11:33, 1. 11. 2007 (UTC)

Vida, to už jsme dva pro substování :) --Daniel Baránek 11:33, 1. 11. 2007 (UTC)

Kdyby se šablony substovaly, vymizel by jeden jejich efekt, možnost snadno změnit formát všech citací v okamžiku, kdy se wikipedisté dohodnou na změně. Navíc by nováčci pak vůbec netušili, že nějaké šablony existují. --Beren 11:46, 1. 11. 2007 (UTC)
Někdy předminulý týden jsem se pokoušel vložit do jednoho mého článku šablonu Různé významy. Povedlo se mi to až po úmorných rešerších a studování chybějících návodů až čtvrtý den. Podotýkám, že tu jsem od května 2004 a nejsem blbec. -jkb- (cs.source) 11:37, 1. 11. 2007 (UTC)

Pánové, nemíchejte prosím hrušky s jabkama. Nebuďte proti šablonám proto, že se nepoužívají (a zároveň přitom nechtějte, aby se nepoužívaly dál - tj. aby byly skryty substováním), a proto, že chybějí návody. Buďte raději pro šablony právě proto, aby se používaly, a kritizujte, že nemají kvalitní návody. Wikipedisté se nejčastěji učí nápodobou. Když uvidí šablonu v nějakém článku, tak ji může začít používat. Když ji neuvidí nikde, tak ji používat nebude určitě. V situaci, kdy se snažíme prosadit, aby lidi zdrojovali, je nejlepší je zároveň učit, aby to dělali dobře, nebo se dostaneme do situace, kdy budeme mít ozdrojováno, ale bude nám vadit, že je to pokaždý jinak, neúplně atd. - a budeme moct začít zase znovu, krásných x0 000 článků. Ještě doplním i jednu poznámku k mému dřívějšímu vyjádření k případnému rušení šablon citace knihy a citace časopisu atd. - myslím, že by bylo ideální, kdyby to byly takové "začátečnické šablony" - tedy obsahovaly by jen to nejnutnější - jména autorů, název, datum, stránku, u knihy vydavatele a místo a ISBN, u časopisu ročník a číslo - zkrátka skutečně to nutné a nějaký bot by je mohl příležitostně automaticky přehazovat do správnějších citace monografie či citace periodika, které by případně mohl používat ten, kdo potřebuje podrobnější šablonu. Okino 12:01, 1. 11. 2007 (UTC)

Šablony používat, nesubstovat. Substováním se ztrácí výhoda jakékoliv šablony – možnost opravy na jednom místě. Myslím, že citovat pomocí šablon je i mnohem jednodušší. Vím co cituji, vyberu podle názvu jednu z nich a píšu. Systém, jak píše Beren se mi líbí, je intuitivní a ulehčuje život :) --Tlusťa 12:07, 1. 11. 2007 (UTC)
@Okino: Nevím, co máš pod "začátečnickou" šablonou na mysli, ale šablony mají kromě plného užití (opravdu spousty) parametrů, vždy na začátku návodu také vypíchnuto obvyklé užití (s redukovanou sadou parametrů), viz např. Diskuse k šabloně:Citace webu/Dokumentace. To lze velmi pohodlně překopírovat do článku. A pokud chce někdo uvádět bohatší informace, no tak se podívá do delšího seznamu parametrů. Není tedy nutné dělat žádné speciální začátečnické šablony. --Beren 12:25, 1. 11. 2007 (UTC)
Jistě, že není nutné je dělat. Ale myslím, že vzhledem k tomu, že se budou zavádět nové názvy, které mohou být nesrozumitelné, a že se bude zavádět nová společná šablona pro periodika, která bude obsahovat pole spíše vhodná pro noviny a pole spíše vhodná pro časopisy, by mi to přišlo šikovné, kdyby zůstaly zachované i "začátečnické" šablony citace knihy, citace novin a citace časopisu, roboticky převeditelné do podoby citace monografie a citace periodika. Samozřejmě na tom nehodlám nijak trvat, jen by mi to přišlo užitečné - sám budu spíš používat ty "velké" šablony, ale někoho mohou odradit. Okino 12:51, 1. 11. 2007 (UTC)

Já s Berenem naprosto souhlasím. Správné citování je velmi důležité a prospěšně. Osobně Citační šablony používám tam, kde to jen jde, protože je potom snadné formát citování změnit u všeho jednou editací. Pokud by někdo vytvořil šablony tak, jak je Beren navrhl, nemyslím si, že bude problém pomocí jich citovat pro člověka, který má malé zkušenosti se šablonami na Wikipedii. A pokud jde o to, že úplní nováčci by šablony nepoužívali, podívejte se kolik nováčků ve svých prvních editacích používá jakékoli šablony. Moc jich nenajdete, nanejvýš nějaké loutky :) --Sevela.p 17:43, 1. 11. 2007 (UTC)

Také souhlasím s Berenem a jeho návrh podporuji; v citacích je docela nepořádek a tohle by mohlo pomoci. Domnívám se, že citovat umím, ale sám si mnohdy nejsem jistý. Šablony umožní systém sjednotit a v případě potřeby formát změnit. Na druhou stranu bych lidem jako Daniel Baránek nebo Egg nebránil psát citace rovnou; není to přece problém případně nahradit šablonou později. Substování za dobrý nápad nepovažuji. --Petr Adámek 18:30, 1. 11. 2007 (UTC)

Souhlasím, že ty šablony by byly včetně dokumentace již potřeba dokončit. Na druhou stranu si ale nejsem zcela jist některými přejmenováváními. Myslím, že i šablony by měly mít nejočekávanější název, a tudíž bych spíše preferoval Citace knihy před Citací monografie. A co když v nějakém případě nebudu citovat zrovna monografii? A ještě otázky tak trochu na okraj, kterou šablonou bych měl citovat elektronický dokument, který je kopií a částí nějakého tištěného dokumentu, tj. citovat to jako tištěný dokument s elektronickou verzí anebo jenom jako elektronický dokument? A kam se řadí například jednotlivé zprávy z jednání (např z EK)? --Reaperman 15:47, 4. 11. 2007 (UTC)

Nebudete-li citovat monografii, pak byste měl použít jinou citační šablonu než {{Citace monografie}}. Monografie je neperiodická publikace, jejímž celým původcem je sám autor nebo skupina autorů. Nemusí jít jen o knihu, ale třeba i o sešitek, bakalářskou práci nebo třeba dílo sestávající z více knižních svazků. Na druhou stranu specifickým druhem monografie je sborník, u něhož příspěvky autorů stojí každý samostatně. Pro něj musí být samostatná šablona – citují se příspěvky autorů – citace má pak charakteristickou strukturu příspěvek In sborník.
Co se týká citace tištěného dokumentu, který je vystaven i v elektronické podobě na webu, tam rozhoduje to, zda skutečně vycházíte z tištěné podoby a máte ji před sebou (v tom případě použijete citaci monografie, kterou však klidně můžete doplnit informací o url na webu) nebo zda máte k dispozici jen elektronickou podobu a pak využijete citaci elektronické monografie, nyní {{Citace webu}} (a informace o tom, že je u ní napsáno, že vychází z tištěné, můžete dát do poznámky). U zpráv EK záleží na tom, v čem vycházejí (já to nevím). Naše Sbírka zákonů je např. svou povahou periodická publikace (není ale ani časopisem ani novinami). --Beren 00:29, 5. 11. 2007 (UTC)

Teď jsem narazil

Teď jsem narazil. Možná pozdě, ale přeci. Název šablony {{Citace elektronické monografie}} je pro praxi obludně dlouhý. Vrátil bych ho k {{Citace webu}} a {{Citace elektronické monografie}} bych nechal jako přesměrování, případně upravil, pokud elektronická monografie je považována za nějaký širší pojem. Chápu, že se to bude trošku mlátit s citací elektronického časopisu, ale to je možné doladit upozorněním v dokumentaci, případně přímo na stránce dané šablony. Přeci jenom, většina webů jsou monografie (blogy považuju taky za monografie). Elektronický časopis lze většinou rozpoznat na první pohled (kromě jiného by měl mít ISSN). Takže, jaký je názor na vrácení tohoto jednoho případu? --Miraceti 11:28, 11. 12. 2007 (UTC)

Souhlasím a jdu ještě dál - obecně nová (pře)jména jsou obludně nepraktická, byť možná bibliografickofilsky korektní. Ostatně celá diskuse, na "soulad" s níž se Beren při přesunech odvolával, (ne)dopadla takto:
  • Pro přejmenování 2: Beren, Petr Adámek
    • Zřejmě spíše pro 1: Sevela.p (o přejmenování výslovně nic; úvodní "Já s Berenem naprosto souhlasím" je v kontextu sporu o "Správné citování je velmi důležité a prospěšně", ale "Pokud by někdo vytvořil šablony tak, jak je Beren navrhl, nemyslím si, že bude problém")
  • Proti přejmenování 2: Reaperman, Okino (passim mezi kritikou substování)
    • Ne zcela jasné, ale rozhodně ne pro 2: egg (k přejmenování jako takovému se nevyslovil a horoval za neužívání šablon nebo substování, ale "Vytvořte takovýto soubor šablon ... Tím efektivně znemožníte ... je intuitivnost mnohem důležitější... komplikovanost systému odradí ..." v 11:11 1. 11. a "Než příležitostný editor najde, jak se jmenuje ten zatracený seznam tuctu podobných šablon" v 11:29 by spíše stranily [dosavadní] předvídatelné jednoduchosti a krátkosti), -jkb- (poznámka patrně o rostoucím zesložitění užívání dávno existující šablony, jež má blíže k témuž)
Ale naštěstí redirecty ze starých jmen zůstávají, takže ať se mládí vydovádí. --Kalupinka 16:40, 11. 12. 2007 (UTC)
Upřesňuji: Nebyl jsem proti vytvoření nových šablon, naopak jsem ho podpořil; byl jsem pro to, aby zůstaly původní šablony ve zjednodušené kompatibilní formě. O jménech jsem mám pocit neříkal nic. Okino 16:56, 11. 12. 2007 (UTC)

Collaborations na cs.wiki?

Na WikiProjektu Kvalita byla iniciována diskuse o možnosti zřízení Spolupráce měsice, tedy obdoba anglických Collaborations. Přijďte vyjádřit svůj názor na tuto možnost zkvalitňování Wikipedie a utužování vztahů mezi editory při společné práci. Je potřeba vědět, zda má vůbec smysl něco takového spouštět, a když tak v jaké podobě. Každý návrh i každá kritika jsou vítané, jen tak můžeme postoupit kupředu. --Reaperman 21:50, 11. 11. 2007 (UTC)

Oprava polohy městyse Velký Újezd

Doporučil bych opravit přesnou polohu městyse Velký Újezd (CZ0712 505668) - na 49°34'43.26"N; 17°28'58.37"E

Uděláno. Ale proč to neopravíte sám? Wikipedii může vylepšovat každý. --Miraceti 10:58, 13. 11. 2007 (UTC)

Je Wikipedie pro mě?

Už delší dobu uvažuju o tom, napsat krátkou stránku shrnující naprosto zákládní nutnosti, které Wikipedista musí dodržovat. Tu bychom pak nutili nováčkům, u kterých bude podezření, že si nevzali k srdci doporučení ze šablony {{Vítejte}}. Chtěl bych tady prodiskutovat, co všechno by tam mělo být. Zatím mi je jasné, že tam nesmí chybět naprosto rezolutní upozornění na autorská práva. už mě nebaví pořád dokola diskutovat s lidmi o tom, že ten a ten obrázek nebo text nelze do Wikipedie vložit, protože ho někde ukradl na netu. Jak jinak dát lidem najevo, že jsou věci, ze kterých prostě slevit nelze, i když jim osobně je to šumafuk. Pro takové lidi prostě Wikipedie není a nebude. Zatím jsem to tedy pracovně nazval Wikipedie:Je Wikipedie pro mě?, ale název rozhodně není konečný. --Miraceti 09:26, 15. 11. 2007 (UTC)

Není už ta stránka hotová na adrese Wikipedie:Pět pilířů? Abyste nedělal zbytečně to samé podruhé...--Ioannes Pragensis 09:54, 15. 11. 2007 (UTC)
Je to dobré, ale má to vážné problémy.
  1. Spousta lidí na to evidentně z vysoka kašle. Co s tím? Ti lidi začnou editovat bez toho, aniž by si něco přečetli, a když je někdo i třeba slušně upozorní na problém, tak se urazí.
  2. Je to dlouhé a tlusté začátky nijak extra nepomáhají.
    1. Wikipedie je encyklopedie - většina lidí dál nečte, tohle přeci ví!
    2. Wikipedie dodržuje zásadu nezaujatého úhlu pohledu - většina lidí si řekne: Co to vlastně je? nebo To je jasné!
    3. Wikipedie je svobodným dílem - pro většinu lidí je na Internetu všechno svobodné, vůbec netuší, co se tou svobodou myslí a dál to nečte.
    4. Wikipedie požaduje slušné chování: To je snad jasné pro každého, méně jasné už ale většině lidí je, co to vlastně znamená. Každopádně dál nečtou.
    5. Wikipedie nemá neměnná pravidla - tohle většinu vůbec nezajímá, je to příliš abstraktní.
Jak tedy příchozím lidem nabouchat do hlavy, že krást a lhát se nesmí? --Miraceti 11:08, 15. 11. 2007 (UTC)
Mně se ta myšlenka nelíbí, IMHO lidé, kteří se nepoučí z ostatních šablon se nepoučí ani z této. Navíc je tato šablona osobní (mě vyznívá skoro jako máš na to?), takže může působit mnohem urážlivějším dojmem . A z uražených wikipedistů se často stávají vandalé nebo šiřitelé pomluv. Krom toho můžeme ztratit mnoho potenciálně kvalitních wikipedistů (např. Ioannes nebo MiroslavJosef šablony nepřijali zrovna dobře a vypadalo to na odchod). --Adam Zivner 10:28, 15. 11. 2007 (UTC)
Myslím, že bys měl číst příspěvky až do konce.
Na druhou stranu mám někdy dost silný pocit, že je lepší některé lidi urazit preventivně, než se s nimi pak dohadovat o věcech, které si měli přečíst a které musí dodržovat, ale zato se umí hned urazit. A pak, naprostá většina lidských činností není pro všechny, bylo by dost naivní si myslet, nebo předstírat, že pro encyklopedii to neplatí. Velká část, ba klidně řeknu většina na to prostě nemá. To není problém, většina z té většiny zná své hranice a necpe se, kde ho nechtějí. Otázka je, jak odstranit plevel co nejdříve bez unavujícího nekonečného vysvětlovaní, že krást a lhát se nesmí, každému, kdo si myslí, že když Wikipedii může editovat každý, tak mu nikdo nesmí stát v cestě? --Miraceti 11:08, 15. 11. 2007 (UTC)
@ Miraceti :To má být snad nějaký zvrácený humor? Tohle vážně napíše nějaký wikipedista, a kdo je navíc správcem? --Lenka64 11:16, 15. 11. 2007 (UTC)
@Miraceti: Miraceti, chtělo by to více shovívavosti a trpělivosti s nováčky. Mě taky někteří uživatelé vytáčí, protože jejich editace jsou mnohdy kontraproduktivní a zbytečné, ale zkus v nich vidět taky lidi, předpokládej dobrou vůli. Pokus se jim to vysvětlit. Sám jsi přece taky jednou začínal. Těch lidí, kteří tu zůstávají déle, a přesto pravidla pochopit za žádnou cenu nechtějí, až zas tolik není. Pokud zmíněnou trpělivost a shovívavost nemáš, doporučoval bych ti vážně se zamyslet nad tím, zda je skutečně vhodné, abys byl i nadále správcem. Ale doufám, že to s tebou zas tak zlé není.. --Daniel Baránek 11:24, 15. 11. 2007 (UTC)
Ano, začínal jsem. A já bych se sebou možná tolik trpělivosti neměl. Ale tehdy přišel jeden nový člověk za týden. Teď jich tu je několik denně. Ono ani nejde tak o ty, kteří nechtějí pochopit, ale o ty, kteří nepochopili, protože jsme jim to nepodsunuli až pod nos. Jak píšu víše, současné nabádání k přečtení si něco o Wikipedii nenese ovoce. Ti lidi to prostě evidentně nečtou, neboť jim to připadá buď samozřejmé, nebo témata vůbec nechápou. (Ne nadarmo je křesťanské desetaro jen stručným seznamem příkazů.) Jenže ona svoboda na wiki není totéž, co svoboda běžně vnímaná. O tom jak mizerné znalosti autorského práva lidi mají, snad není třeba pochybovat. A běžnému středoškoláku je nějaké zdrojování naprosto šumafuk. Z toho pak plyne počáteční nedorozumění. Když pak nováček narazí, celkem pochopitelně má pocit, že byl podveden. A přitom to jinak může být docela slušný wikipedista. A právě tomu počátečnímu zklamání u jinak nadějných wikipedistů se chci vyhnout.
Abych uvedl příklad. Začal jsem psát heslo Canburg (ještě má daleko k dokonalosti). Záhy přišel nějaký nováček a začal to celkem zajímavě vylepšovat. Již brzo na to ale vložil do článku dvě očividná imagevia. Snad dostatečně vlídně jsem ho upozornil, že takhle to nejde a obrázky jsem odstranil. Od té doby se po něm slehla zem. Nejspíš se urazil. A nejspíš právě proto, že svobodu si vykládal jinak, než měl. Zdaleka nebyl prvním takovým. --Miraceti 14:33, 15. 11. 2007 (UTC)
Faktem je, že můj první článek vyvolal u Luďka následující reakci – Hm, zdá se, že to někdo myslí s tímto článkem vážně. (...) --Luděk 20:49, 13. 12. 2004 (UTC) Jirka O. 11:35, 15. 11. 2007 (UTC)
@Miraceti: Celý tvůj příspěvek jsem přečetl (do konce) už třikrát, stále ale nemůžu rozšifrovat to skryté poselství, které jsem podle tebe přehlédl/nepochopil. Ale k tématu: nevím, zda bych se stal wikipedistou, kdyby mi po první editaci někdo začal naznačovat, že na wikipedii nemám nebo nejsem pro ni vhodný. Těžko se někomu bude líbit pocit, že tu není vítán. Jinak, neochota k nováčkům je jedním z příznaků adminitidy ... --Adam Zivner 13:41, 15. 11. 2007 (UTC)
Zbytečně jsi kritizoval název, který je pracovní. O název tu nejde, jde tu o obsah a vůbec o strategii, jak na nováčky. Rozhodně nechci, aby měl někdo pocit, že tu není vítán. Měl by mít ale naprostou jistotu, že editace Wikipedie není právem, kterému nic nesmí stát v cestě, ale naopak privilegiem, které si může uchovat jen pokud od začátku pochopí zásadní principy a bude se jimi řídit. Vzhledem k tomu, kolikrát jsem za poslední měsíc mírnil některé reakce vůči nováčkům, nemám z adminitidy strach. --Miraceti 14:33, 15. 11. 2007 (UTC)
Ten navrhovaný název je rozhodně a priori odrazující („Možná by bylo lepší, kdybys tu radši nic nedělal.“) a co se týče obsahu, nejsem si jist, jestli by to byl přínos. Honza Záruba 10:59, 15. 11. 2007 (UTC)
Nehledej problémy, tam kde nejsou. Postav se skutečným problémům čelem. --Miraceti 11:08, 15. 11. 2007 (UTC)
Problémy asi vidíme každý jinde. Já třeba vnímám jako jeden z problémů nadužívání varovných šabonek a šikanu nováčků. Druhým problémem je potom nedodržování některých základních zásad Wikipedie, zejména její etikety, zavedenými uživateli. Vzpomínám si například matně, jak mi před časem jakýsi správce jménem Miraceti schválně komolil můj nick, když jsme byli zrovna v nějaké bouřlvé debatě. Doporučoval bych proto tento projekt raději nahradit slušným upozorněním na stávající pilíře resp. jejich vysvětlením, ale bez šabonek a nových urážlivých stránek. Hezký den,--Ioannes Pragensis 11:50, 15. 11. 2007 (UTC)
No promiň, že jsem Ti říkal Johane z Prahy, nebo jak. Pro mě slova jsou slova a zrovna Johan z Prahy se mi docela líbí (asi proto, že Johanů znám víc, ve švédštine to zní i trošku legračně, a vůbec se mi zdá pěkné). Nejsem si vědom toho, že by to bylo spojeno s nějakým sporem. My jsme někdy měli nějaký spor? Jsem trochu splachovací, tyhle věci pouštím z hlavy.
Nadužívání šablon je právě problém pramenící z počátečního nedorozumění. Máme tady už obsáhlý systém předpisů, ale nováčkovi se z toho točí hlava a celkem logicky se tomu vyhne. Následky jsou nepříjemné pro obě strany.
Za problém začínám považovat i nadužívání různých eufemismů. Bordel se neoznačuje za bordel, zloděj se neoznačuje za zloděje. Možná je řešení prvního problému spojeno s řešením druhého problému. --Miraceti 14:43, 15. 11. 2007 (UTC)

Jak se tak dívám, tak listopad je měsíc, kdy je možná požádat Miracetiho o potvrzení ve funkci správce. Sám to dělat nebudu, ale v kontextu této diskuze se mi zdá vhodné to připomenout. Honza Záruba 14:11, 15. 11. 2007 (UTC)

Dík za předvolební agitku. Už méně jsem rád, že místo diskuse o problému tu chceš pokoutně ("sám to dělat nebudu") řešit osobní věci. --Miraceti 14:43, 15. 11. 2007 (UTC)
He? Osobní věci? Honza Záruba 15:12, 15. 11. 2007 (UTC)
No zkrátka by ses měl vyjadřovat k věcné podstatě problému, nikoli k osobám, které o něm diskutují. Je to neproduktivní. --Miraceti 15:22, 15. 11. 2007 (UTC)
Snažím se. Někdo to přišel s adminitidou, takže mi to k věci připadá. A stejně tak mi podle diskuze zatím nepřipadá, že by projednávanou věc někdo další považoval za problém. Honza Záruba 15:26, 15. 11. 2007 (UTC)

Jestli jsem to dobře pochopil, Miraceti by chtěl sestavit nějaké jednoduché desatero ve stručných bodech:

  1. nekopírujte text ani obrázky odjinud, s největší pravděpodobností jsou chráněny autorským právem
  2. dodržujte encyklopedický styl, nepíšete do nedělní přílohy bulvárního listu
  3. pište nezaujatě, nevychvalujte ani nehaňte to, o čem píšete, svá přesvědčení a světový názor odložte v šatně
  4. Wikipedie není místem pro propagandu ani reklamu
  5. k informacím dodávejte věrohodné zdroje, školní plátky pomíjejte
  6. Nepište o sobě, jste-li významní, napíšou o vás jiní
  7. chovejte se slušně, nejsme v džungli ani v parlamentu
  8. od ostatních předpokládejte dobrou vůli, lidi nejsou zlí, většinou jde o nedorozumění
  9. vyplňujte shrnutí editace, napište stručně a výstižně, čeho se vaše úpravy týkaly
  10. Nikdo učený z nebe nespadl.

Něco takového jsi zamýšlel, Miraceti? --Luděk 14:59, 15. 11. 2007 (UTC)

Může to mít i tuto formu, nejsem proti (proto tu diskutujeme, abychom se dohodli, jak se k problemu postavit), už mě to taky napadlo. Podle mě je desetero docela dlouhé, celých deset bodů snad ani nepotřebujeme. A také jednotlivé body jsou pořád docela dlouhé. Přeci jenom křesťanské "nepokradeš" je jasné jak facka a netřeba dalších pěti slov. Ale je to určitě krok dobrým a zajímavým směrem. --Miraceti 15:06, 15. 11. 2007 (UTC)
Něco jako tohle? Honza Záruba 15:12, 15. 11. 2007 (UTC)
Ne, to jako ty pilíře. Je to příliš abstraktní a spojení "Wikipedie je/není ..." není moc zavazující. Chtěl bych, aby bylo každému okamžitě jasné, co smí a co nesmí. (Všimni si, že v křesťanském desetaru taky není "Život není boj", "Sex není pro každého", "Bůh není pro srandu" - přeci jenom křesťani ten marketing mají zvládnutý dost dobře.) --Miraceti 15:29, 15. 11. 2007 (UTC)
Mě se ta formulace od Luďka líbí. Moc se to už nezkrátí a to, co je v tom desateru napsané práci na wikipedii vystihuje. Zkusil jsem z těch bodů udělat hesla, ale nevím zda to není zkrácené již přes příliš. Každé heslo by bylo odkazem na článek, který heslo rozvádí.
  • dodržujte autorský zákon
  • encyklopedie má svou formu a styl
  • popisujte, nehodnoťte
  • propaganda ani reklama sem nepatří
  • vkládaná tvrzení dokládejte zdroji
  • jste-li významní, napíšou o vás jiní
  • chovejte k ostatním slušně
  • předpokládejte dobrou vůli
  • vyplňujte shrnutí editace
  • nikdo učený z nebe nespadl.
--PaD 16:26, 15. 11. 2007 (UTC)
To mi přijde ještě lepší! Co zkusit tykání?
  • Dodržuj autorský zákon!
  • Drž se formy a stylu!
  • Popisuj, nehodnoť!
  • Nevkládej propagandu ani reklamu!
  • Dokládej tvrzení zdroji!
  • Nepiš o sobě! (sloučil bych s "Nevkládej propagandu ani reklamu" --Jvs 15:12, 16. 11. 2007 (UTC))
  • Buď slušný!
  • Předpokládej dobrou vůli! (sloučil bych s "Buď slušný" --Jvs 15:12, 16. 11. 2007 (UTC))
  • Vyplňuj shrnutí editace!
  • Neboj se!
Přeci jenom je to hlavně pro naší interní potřebu, nikoli veřejnou prezentaci a tykání v biblickém desateru si taky nikdo nebere osobně. Možná by se docela hodilo. --Miraceti 16:43, 15. 11. 2007 (UTC)
S návrhem nesouhlasím. Tohle už se vážně blíží šikanování a odrazování nováčků. Wikipedie je poměrně rozsáhlý a složitý aparát, který prostě nelze pochopit, ani když si všechna ta pravidla přečte. Nejenom, že si je kvůli jejich počtu úplně nezapamatují, ale mnohdy je ani nemusí pochopit, což je dáno tím, že jsou stavěna na aparát wiki, do kterého nováček ještě nepronikl. Urážet lidi preventivně je proti duchu wiki (viz Předpokládejte dobrou vůli, dodržujte Wikietiketu,...). Osoby, které si nepřečtou doporučené čtení uváděné na hlavní stránce, v šabloně vítejte, ... se nebudou obtěžovat číst ani toto, a když ano, tak brzy skončí kvůli imperativnímu tónu, který to má, který se jeví, jako když starý mocný Wikipedista nařizuje něco jemu naprosto neschopnému individuu. Proto spíš podporuji individuální přístup, kdy se nováčci naopak mají podporovat v tom co dělají a při té příležitosti jim taktně vytknout co dělají špatně a poradit jak by to bylo vhodné dělat správně (jenže to vyžaduje spostu úsilí od odpovědných osob tyto nováčky hodnotit jako osobnosti v souvislosti jak co dělají, nehledě na to, že někteří vidí v každém druhém nováčkovi něčí loutku). Pokud pak budou ignorovat, důrazně upozornit, že pokud se toho nebudou držet, mohou se dostávat do sporů s ostatními a pak už v tomto směru s nimi jednat jako s kýmkoli jiným. Pokud by se začínalo používat něco ve stylu, co je výše nad tímto příspěvkem navrhováno, tak se obávám, že se o nováčky připravíme a wikipedista jako druh brzy vymře. --Reaperman 18:36, 16. 11. 2007 (UTC)
Určitě je to dobrý návrh,desatero se mi vyloženě líbí, ale v žádném případě by se nemělo stát,aby se stalo jednou z mnoha šablonek, kterou můžeme nebohému nováčkobvi přilepit na jeho diskusní stránku. Určitě bychom měli k nováčkům přistupovat mnohem víc osobně, aby se nebáli zeptat na radu (hlavně mailem, protože to není veřejné). JAn 23:02, 16. 11. 2007 (UTC)
Ano, je třeba mu zjednodušit život nebo ho na ty složitosti alespoň připravit. Osobnější přístup je hezký ideál, ale prakticky se to bohužel nedá zvládat, jinak by se to už dělalo. --Miraceti 22:32, 18. 11. 2007 (UTC)
Zřejmě Ti uniklo, že právě ten složitý systém, který nikdo nečte a všichni nováčci na něj dlabou, chci nahradit něčím lepším (ale není to toto - opravdu nelze nováčka umlátit místo milého přivítání desaterem). Dále jsem napsal, že tohle by se mělo lidem uvádět v okamžiku, kdy je jasné, že se na doporučení ve {{Vítejte}} vyflákli.
Zatím se mi asi nejvíc líbí Luďkovo desatero, a to z toho důvodu, že když jsem nikdy neřešil autorské právo, tak mi "nekopírujte text ani obrázky odjinud, s největší pravděpodobností jsou chráněny autorským právem" řekne o co jde, zatímto "dodržujte autorský zákon" mi neřekne zhola nic. Akorát mmi přijde, že bod 4 je zbytečný, pointu vysvětlují body 3 a 5. --che 01:15, 17. 11. 2007 (UTC)
Mně se ten první bod taky moc nelíbí, ale zatím jsem nepřišel na nic lepšího, úderného. Je třeba ještě hledat. --Miraceti 22:32, 18. 11. 2007 (UTC)

Staré boty

Zaobírám se myšlenkou odpříznakovat staré boty, které dlouhou řadu měsíců nebo dokonce přes rok nic nedělají. Dávám ke zvážení, jsou-li nějaká pro a proti. --Luděk 13:54, 18. 11. 2007 (UTC)

Možná bys před tím mohl na stránkách jejich domovských Wikipedií kontaktovat jejich provozovatele, třeba z nich vypadne nějaká odpověď, která ti takové rozhodování usnadní. --Dezidor 15:23, 18. 11. 2007 (UTC)

Návod na OTRS

Je dost urgentně potřeba napsat nějaký návod k OTRS - tedy seznam věcí, které email dorazivší do OTRS musí mít, a nebyl by od věci ani vzorový email nebo dva. Vizte Diskuse k Wikipedii:OTRS. --Miraceti 09:54, 19. 11. 2007 (UTC)

copy+paste

Co kdyby se udělalo, že by se copy+paste vůbec nepříjímaly? Co vy na to?--Turbo2000 08:22, 7. 12. 2007 (UTC)

Pokud myslíte c+p z jiné stránky, tak to se samozřejmě nepřijímá (Autorská práva). A jinak (při editaci?) to asi nejde poznat. Vanessa 11:53, 6. 12. 2007 (UTC)

Milý wikipedisto Vanesso,

v Pravidlech Wikipedie jsem si četl, je možné napsat copy+paste pouze od volného díla a s uvedením zdroje. Ale já bych chtěl, aby se copy+paste nepřijímaly vůbec, ani od volného díla. Žádné copy+paste. Budu se moc těšit, až se tohle stane.--Turbo2000 08:28, 7. 12. 2007 (UTC)

Jaké důvody Vás vedou k tomuto návrhu? Můžete to nějak rozvést? --Zirland 08:33, 7. 12. 2007 (UTC)

Milý wikipedisto Zirlande,

Chci pravidla Wikipedie ještě více zpřísnit. Možná že mě napadnou jiné návrhy. --Turbo2000 19:23, 15. 12. 2007 (UTC)

Až do wikipedie přispějete pořádnými články a poznáte prostředí wikipedie lépe, pak můžete jistě nějaké návrhy přednést. Dokud však nezačnete pořádně přispívat, zdržte se prosím pouhého diskutování o ničem. Děkuji. Jisté návrhy, co byste mohl dělat vám v diskusní stránce zanechal Vrba, zkuste se jimi, prosím řídit. --Daniel Baránek 19:53, 15. 12. 2007 (UTC)

Seznam zdrojů

Napadlo mě vytvořit seznam zdrojů informací. Více na Wikipedie diskuse:Věrohodné zdroje. Prosím o komentář, vylepšení nápadu atd... Díky moc! --Miraceti 13:42, 7. 12. 2007 (UTC)

Wiki trochu jako slovník

Může se stát, že se někdo setká s textem v jazyce, který nezná. Když je na wikipedii tolik článků v mnoha jazycích, bylo by možné vytvořit funkci, že když zadám vyhledat nějaké slovo, ukáže mi to, v jakém jazyce se objevuje nejčastěji, a kde takřka vůbec. Třeba slovo "dort"(tam). Zadal bych ho a poté bych se mohl dozvědět, že se vyskytuje v článcích německých a českých.

K tomu ale slouží spíš vyhledávače, nikoli Wikipedie. Zkuste třeba do Google zadat něco jako "dort site:wikipedia.org". Okino 18:39, 11. 12. 2007 (UTC)

cs wikinews

Co takhle založit české wikinews? Myslím si, že to není špatný nápad. Českých uživatelů je už podle mě dost.--Orange.man 16:48, 15. 12. 2007 (UTC)

Nic horšího než, že to nebude fungovat, se asi nestane. Akorát by bylo dobré si nějak předem ujasnit základní principy, na kterých to bude stát. --Dezidor 19:26, 15. 12. 2007 (UTC)
Pro podporu Wikinews bych chtěl říci, že i menší jazykové verze (bs) vlastní edici mají. A zprávy tam přecijen jsou, i nové. Co se týče principů, z bezpečnostních důvodů bych do začátku přijal principy platné tady. S výjímkou některých nešťastných pravidel a přikázání a dále takových, které se na jiném projektu minou účinkem. Aktron (d|p) 20:08, 15. 12. 2007 (UTC)
Souhlasim. A která nešťastná pravidla máš na mysli ?--Orange.man 20:13, 15. 12. 2007 (UTC)
To můžu jen podpořit. A zároveň bych nový projekt hned zaúkoloval. Nastavte si jasná pravidla a zodpovědnosti, ať z toho nemáte bordel jako má cs.wiki v Aktualitách. Potom bychom mohli začít perexy wikinews i přebírat. V případě, že by byla zaručena aspoň nějaká kvalita, dělal bych to velmi rád. --Miraceti 12:14, 18. 12. 2007 (UTC)
Není problém. Můžeme podle ostatních založit primární stránky a domluvit se na principech spolupráce (už jsme k tomu byli i vyzváni jak jsem koukal. Tak kdo jde do toho? --Aktron (d|p) 12:26, 18. 12. 2007 (UTC)

Nedíval jsem se na odkazy, ale dvě poznámky: za prvé, nový jazyk začněte na Incubatoru (tedy incubator:wn/cz/Hlavní strana; za druhé, aby takový projekt mohl vzniknout, musí ho schválit komise pro nové jazyky, takže bude třeba podat žádost. Jinak osobně si nemyslím, že máme na to dělat kvalitní Wikinews, ale když se najde dost lidí, proč ne... mimochodem někdo navrhoval i spolupráci se Slováky. — Timichal 12:31, 18. 12. 2007 (UTC)

Tak incubator chápu, tam je třeba hu.wikinews, ale zajímalo by mě, jaký význam má tedy ta stránka na metě, kterou jsem tady linkoval a kde se už vyjádřili o přípravě. Aktron (d|p) 12:41, 18. 12. 2007 (UTC)
Jednak se o přípravě vyjádřil Thunderhead, který v komisi není, jednak je ta stránka zastaralá (jak vidno v šabloně nahoře) - teď to jde přes meta:RFNL. — Timichal 12:46, 18. 12. 2007 (UTC)
Propojení se Slováky je jistě dobrý nápad, ale nemyslím si, že zrovna na wiki je to vhodné.--Orange.man 11:39, 19. 12. 2007 (UTC)
Vzhledem k tomu, že domény jsou jazykové a ne státní, tak nevím, jak by měl takový multijazykový projekt vypadat. Spolupracovat jistě lze, pokud ale je základním pravidlem skutečnost, že se dodržuje jeden jazyk, jak potom bychom postupovali zde? Aktron (d|p) 11:46, 19. 12. 2007 (UTC)
A ještě jeden úkol: nastavte si to tak, ať se z wikinews nestane hlásná trouba nějakého minoritního oboru nebo oblasti. --Miraceti 12:54, 18. 12. 2007 (UTC)
Pokud tam bude více uživatelů, tak se to snad nestane. --Orange.man 19:03, 18. 12. 2007 (UTC)
Myslím, že toto nehrozí, pokud si uživatelé uvědomí povahu projektu. Samozřejmě tematické seriály ohledně nějakého oboru budou jistě přínosem, myslím ale že nemusí být jen ty. Jistá motivační pravidla (ať máme do měsíce alespoň jednu zprávu týkající se každého státu v Evropě nebo každého krajského města v ČR - zhruba) budou samozřejmě potřebná. --Aktron (d|p) 08:41, 19. 12. 2007 (UTC)

A co Knol? (I Wikipedie má autory!)

Určitě už jste všichni slyšeli o Knolu, píše se o něm i v českých médiích, takže to asi asi bude už celkem profláklá věc… Už od počátku je zajímavé, jak je Knol stavěn do opozice Wikipedii; samozřejmě je to celkem pochopitelné, Wiki je v současnosti zdaleka nejúspěšnější projekt podobného typu, a když se článek podá stylem „Google chce konkurovat wikipedii“, lidi hned ví, co si pod tím mají představit, a navíc je to jistě atraktivní téma (a pro wikipedisty obzvlášť, že?). Aniž bych chtěl zabíhat do diskuzí, jak moc úspěšný Knol bude (podobných debat se vede strašná spousta a názory v nich se po jisté době začnou opakovat a další čtení či debatování pozvolna pozbývá smyslu), přece jen si nemyslím, že by wikipedie měla Knol nutně přehlížet.

Poměrně podstatné může být to, jak tento projekt vnímáme. Těžko zatím posoudit, jak moc bude wikipedii podobný a nakolik se Google Wikipedií inspiruje, neznamená to ale, že by se ani Wikipedie nemohla trochu inspirovat. Podle mého názoru nejzajímavější na celém Knolu je myšlenka autorství. Když někdo přijde na wiki, neví vlastně, kdo že vlastně daný článek napsal, což ho může nepatrně znejistět. Google má pravdu, že víme-li, že existuje jeden hlavní autor článku, významně roste důvěryhodnost (alespoň psychologicky), navíc se dá očekávat, že článek bude mít nějakou strukturu, kterou jí její hlavní autor vetkal. A tento autor je pak také patrně jistou zárukou, že v článku nebudou prováděny vandalismy nebo se tam neobjeví nepřesnosti. A když už se pod článek někdo podepíše, mělo by to také znamenat, že nepředloží nepodložené či zaujaté bláboly, jeho článek bude mít dostatek referencí a zdrojů a obecně bude reprezentativní - jak pro autora, tak pro celý projekt.

Chápejte mě správně, nechci tím říkat, že Wikipedie tohle všechno už v nějaké podobě nemá. Jen mám dojem, že wikipedie tento svůj aspekt nijak zvlášť nezdůrazňuje, Knol by mohl být potřebným podnětem k jeho plnému rozvinutí. Je sice pravda, že Wikipedie usiluje o to, aby byla dílem kolektivním, a toto velké mnozštví editujících uživatelů by mělo být (a dá se říct, že je) zárukou mnohostrannosti pohledů, tedy oné kýžené nezaujatosti, neutrálnosti a taktéž správnosti uváděných faktů. Na druhou stranu je nutno se pozastavit nad tím, že za řekl bych podstatnou většinou článků stojí jeden až dva editoři, tedy je vlastně možno hovořit o jejich autorství. V neposlední řadě si myslím, že ač samozřejmě tito lidé do wiki přispívají z čiré touhy po skvělé encyklopedii, jistě by se nebránili, kdyby se dočkali jistého ocenění za svou řádně provedenou práci - a to ocenění, které by bylo na očích, nikoliv tedy interních wiki-kytiček. A jejich vyzdvižení by snad nemělo být na škodu celému projektu.

  • Tedy ke konkrétnímu návrhu: Domnívám se, že by stálo za to zauvažovat nad vytvořením čehosi (samostatné podstránky, šablony), kde by byli uvedeni, a především patřičně zvýrazněni hlavní autoři článku.
  • Konkrétní formu by jistě bylo nutno rozvinout, přijít na optimální řešení, je třeba přihlédnout i k minimálním systémových nárokům… Každopádně představoval bych si například, že by ke každému článku mohla existovat speciální stránka, podobně jako má každý článek stránky s diskuzí a historií, kde by byli uvedení hlavní autoři.
  • Jaké kritérium pro uvedené autory? Nejspíše by to měl být editor s největším množstvím vložených dat a dále zakladatel článku. Přičemž bych rozlišoval mezi zakladatelem pahýlu a zakladatelem už celkem slušného článku. Mohlo by to (samozřejmě s řádnou úpravou, tedy v pěkné šabloně a s lepší formulací) vypadat kupříkladu takto:
Nejvíce práce na tomto článku odvedl wikipedista „Diderot“
Tento článek založil wikipedista „Britannicus“ /nebo/ Tento článek jako pahýl založil wikipedista „Otto“
  • Samozřejmě je nutno přihlédnout k situacím, kdy by existovali dva (popř. tři až čtyři) editoři, kteří by k článku přispěli zhruba stejným objemem dat. Potom by bylo nejspíš nutno vzít největší objem dat a stanovit jisté rozmezí (např. třeba do 80% největšího objemu), v němž by se editoři také zobrazili. Tedy:
Nejvíce práce na tomto článku odvedli wikipedisté: „Cid“, „Faidra“ a „Berenika“
  • Rozhodně bych nedoporučoval, aby to vypadalo takto suše, bylo by skvělé, kdyby se tam u každého z hlavních autorů zobrazil krátký medailonek, jeho obsah by se ponechal na konkrétním wikipedistovi - takže by to mohly být dvě věty o něm + obrázek/fotka, samozřejmostí je odkaz na wikipedistovi stránku… Patrně lepší (vzhledem k potřebě co nejjednoduššího řešení) by byl prostý odkaz na wikipedistovu stránku (+ možná fotka)… Toto by bylo nutné pořádně probrat.
  • De facto by se ani nemusela vytvářet speciální stránka, mohlo by to být na začátku stránky s diskuzí (přijde mi to jako vhodné místo)… Její jméno by jistě muselo doznat nějaké změny - zatím mě nic dobrého nenapadá (autoři článku + diskuze je asi dost neobratné). Dobrý nápad by možná bylo třeba na konci článku.
  • Možná jste si při čtění povšimli, že se zmiňuji pouze o wikipedistech. Jsem rozhodně pro, aby se jako autoři s největší zásluhou článku zobrazovali pouze zaregistrovaní wikipedisté. Jednak zobrazování naprosto nicneříkajících IP adres by ničemu nepomohlo a jednak by to mohla být motivace pro potenciální editory, aby se zaregistrovali. Navíc - a to je myslím dosti podstatná část mého návrhu - by systém uvádění autorů s největším počtem editací mohl vzbudit jakousi soutěživost - zkrátka kdo napíše víc! Tatou soutěživost myslím českému prostředí poněkud chybí a jsem přesvědčen, že by nebyla kontraproduktivní. Bylo by samozřejmě nutné například nezahrnovat do objemu dat obrázky (protože by tak získávali výhodu editoři, kteří vkládají příliš objemné obrázky) a tak dál, jistě přijdete na víc věcí, které je nutno ošetřit. (Neobávám se, že by to mohlo vyprovokovat nějaké editační války spojené se smazáváním příspěvků ostatních, wikipedisté jsou přeci značně civilizovaní a na úrovni lidé, koneckonců mějte na paměti, že jde stále o zkvalitňování.)

No, už bych to asi zatím více nerozváděl, aby se neuteklo od podstaty. Nepředkládám to jako hotový návrh, je potřeba diskutovat o mnoha věcech. Snažil jsem se sice přijít na co nejvíc zádrhelů, ale určitě mi spousta unikla. Snažil jsem se též přijít s co nejkonkrétnějším návrhem, ale je dost možné, že vás napadne něco lepšího. Každopádně by bylo skvělé, kdybyste to vzali v úvahu. Zkrátka i Wikipedie má autory, tak proč se těmi nejlepšími nepochlubit? Tedy pusťte se do mě! Farran 11:36, 18. 12. 2007 (UTC)

Jednu takovou statistiku už máme: Wikipedie:Článek týdne/2007, i když z pochopitelných důvodů neobsahuje všechny články. Myslím si, že to není ani možné. V mnoha případech nelze odhadnout, nakolik zásadní přínos toho či onoho autora byl. Vemi přínosný může být i autor, který článek sám o sobě neupraví, pouze ho třeba znectí na diskusní stránce. Víc také neznamená lépe (jednoho pana "Víc" už jsme tu měli a teď se všechny jeho příspěvky mažou a je s tím kupa práce). Ač podporuju snahy a pokusy o zviditelnění autorů, tohle může být ožehavý způsob. A vůbec, prakticky nic Vám nebrání si třeba vyrobit šablonu a na začátek diskusních stránek informaci o podstatných autorech uvádět.
Ještě bych zmínil, že Wikipedii by podle mě měla mít možnost pro každý článek snadno exportovat prostý seznam autorů, aby tak ti, co přebírají z Wikipedie nějaké texty, mohli snadno dostát podmínkám naší licence. Je samozřejme dostupná historie, ale vylamovat z ní potřebný seznam autorů je docela obtížné. Navíc GFDL vyžaduje jen pět hlavních autorů, pokud je autorů víc než pět, takže požadavek na seznamy hlavních autorů není zas tak úplně od věci. --Miraceti 12:12, 18. 12. 2007 (UTC)
Nástroj na vytvoření seznamu autorů je k dispozici, viz [7], kde si zkus nastavit jako formát "de.wikibooks template", zmáčknout "Load" a dostaneš text rozdělující autory na registrované a IP a rozdělené podle počtu příspěvků. --Beren 12:24, 18. 12. 2007 (UTC)
To je dobre, jen by to chtelo dotahnout tu sablonu, ani ta de.wikibooks neni dostatecne usporna - nestaci ji proste jen okopirovat. Dale bohuzel neplati, ze cim vice prispevku, tim zasadnejsi prinos autora (vyber hlavnich autoru nikdy nebude moci byt zcela zautomatizovany). Kazdopadne by tento nastroj chtelo nejak zviditelnit, treba na Wikipedie:Autorské právo. --Miraceti 12:50, 18. 12. 2007 (UTC)
Je pravda, že je velmi obtížné určit hlavního autora a často je důležitější či přínosnější nějaký podstatný zásah do celkové koncepce článku nebo jeho uspořádání či jak říkáš jakési zrecenzování článku. Na druhou stranu však člověka, který se k článku (byť třeba zásadním způsobem) vyjádří, nepovažuji za autora. Možná je jeho podnět velmi důležitý, ale samotnou formulaci textu, vyhledání potřebných faktů a dat a jejich ozdrojování provede někdo jiný. Takže s tím bych si takový problém nedělal. Navíc bych tu kvantitu tak úplně nezahazoval. Za předpokladu, že se dodrží základní požadavky a doporučení wikipedie, by měly vznikat jen kvalitní články. A když srovnáváš přínos dvou autorů v zásadě kvalitních textů, vyjde nutně jako podstatnější ten s příspěvkem delším. Dalo by se to vyřešit například tím, že by se na viditelných místech (což je to hlavní, oč mi jde!) významní autoři zobrazovali třeba jen u článků dobrých a nejlepších... S tím, že by asi bylo nutné trochu zjemnit kritéria pro dobré články, aby jich mezi ně bylo zařazeno poněkud více.
Je super, že, jak říkáš, podporuješ snahy o zviditelnění autorů. Podobně smýšlejících wikipedistů je jistě mnoho, takže určitě najdeme nějakou cestu. Neříkám, že mnou navrhované řešení je to nejlepší. To, jakým způsobem se určí autoři článku, je v zásadě vedlejší. Důležité je podle mého mínění napřed se dohodnout, zda vůbec chceme, aby byl autor článku patrný hned při čtení. Tzn. aby byl uveden někde, kde by si jeho jméno mohl každý čtenář přečíst, aniž by musel používat nějaké externí nástroje nebo autory složitě hledat v seznamu. Prostě zviditelněme autory! Mělo by to spoustu kladných výsledků, mimo jiné by to (pokud by se o tom dalo vědět mezi lidi) přitáhlo další editory, které momentálně odrazuje, že jejich práci nikdo neocení (a takových není málo!). Farran 13:11, 18. 12. 2007 (UTC)
Ono to je složitější. Pokud někdo bude uveden jako jeden ze spoluautorů, tak si bude více hlídat změny v článku. Už vidím, jak někdo s majoritním podílem na článku bude nadšen z přidání minoritní zmínky která s jeho světovým názorem nesouhlasí. A takových článků je docela dost.--PaD 13:35, 18. 12. 2007 (UTC)
Muzeme zalozit projekt, jehoz cilem bude treba vkladat do diskusi alespon tech vetsich clanku sablonu, jak jsem naznacil. Muzes byt jeho hlavnim resitelem. On je taky problem, kdo to bude delat. V principu neni problem neco pozadovat, ale je problem najit lidi, co to budou delat. V ramci toho projektu se muzeme pak domluvit na kriteriich vyberu hlavnich autoru. Je treba ale zacit neco delat, jinak se to nepohne. (Trochu mi to pripomina jistou scenu ze Zivota Briana.) --Miraceti 13:42, 18. 12. 2007 (UTC)
Dvě připomínky: 1) Jen doufám, že tenhle projekt nepovede ke sporům o to, kdo si víc zaslouží být uveden a kdo méně, 2) nelíbilo by se mi, kdyby se kvůli tomu snižovala úroveň dobrých či nejlepších článků. A dodatek: Taky může dojít k situaci, kdy někdo aktivně přispívá do článku, rozšiřuje ho - a pak ukončí (z jakéhokoli důvodu) spolupráci a článek je poté zásadně přepracován do podoby, s níž už by dotyčný nechtěl mít nic společného. Osobně se mi jeví celá ta iniciativa dost sporná. Okino 14:30, 18. 12. 2007 (UTC)

Považuju tento nápad za trochu předčasný, přínosné by se mi zdálo začít např. se sestavováním seznamu odkazů na uživatelské stránky, kde se jednotliví autoři ke svým příspěvkům hlásí.

Berenův odkazovaný nástroj by ještě bylo užitečné vylepšit o nějaký způsob odfiltrování uživatelů nepoužívajících náhled. --Nolanus C E 14:59, 18. 12. 2007 (UTC)

Podobná iniciativa už tu byla v roce 2004, diskutovalo se o tom na mailing listu Nadace ([8], pozor na typo [9]). Anthere tam tvrdí, že ve vší obecnosti nezná způsob, jak poctivě definovat 5 hlavních autorů. Každopádně doporučuji podobné iniciativy probrat na mezinárodním fóru, protože věc může mít i autorskoprávní důsledky. GFDL má podobný požadavek "4B. Vypište na titulní stránce jako autora jednoho člověka nebo více lidí, kteří jsou zodpovědní za úpravy v upravené verzi, spolu s nejméně pěti hlavními autory (či se všemi autory, pokud jich je méně než pět), pokud vás oni této povinnosti nezprostí". Fakt, že tu tímto způsobem autory uvedené nemáme (jsou jen v Historii), lze chápat jakože autoři sami v rámci Wikipedie této povinnosti mlčky zprošťují, což by neplatilo, pokud bychom je začali takto uvádět. --Beren 17:56, 18. 12. 2007 (UTC)

Pokud ano, tak mi jako nejhodnější připadá zobrazovat autory dole pod článkem kurzivou a zarovnané doprava v abecedním řazení, přičemž by byly vyloučeny malé editace a boti. Pokud výběrově, pak dle počtu editací a množství vloženého textu v poměru cca 30% váhy dle počtu editací a 70% váhy dle velikosti. --Šandík 20:44, 18. 12. 2007 (UTC)
Nevýběrový způsob je užit u statické verze Wikipedie, např. [10] (autoři jsou vyjmenováni úplně dole mezi logy Wikimedia project a MediaWiki). Ovšem to je pouze náhrada historie, která u statické verze není k dispozici. --Beren 21:04, 18. 12. 2007 (UTC)

Osobně nemám potřebu se někde zviditelňovat. V historii uveden jsem a na svou stránku si umístím odkazy na články, o nichž si myslím, že jsem měl na ně zásadní vliv. Encyklopedii píši, protože mám rád shromážděné informace. Vybírání pěti lidí, kteří se na článku nejvíce podíleli, by bylo poněkud problematické a s růstem historie článků obtížnější a obtížnější. U nás by to sice zatím docela šlo, ale zkusme extrém z anglické Wikipedie. Kdo najde v článku George W. Bush 5 hlavních autorů, dostane ode mně wikikitičku Smile.png (můžete se mrknout na static, kde jsou dole vypsaní všichni autoři, tak vybírejte Smile.png --Sevela.p 02:01, 19. 12. 2007 (UTC)

Kdo něco takového navrhuje by měl znát správné řešení... jinak není schopen posoudit, zda těch 5 jmen je relevantních. Ale jinak tento příspěvek správně chápu tak, že to u dlouhých článků není vždy snadné. Navíc jak psal Beren, pokud by se začalo něco takového uvádět, tak by to mohlo mít v rámci GFDL nějaké zatím netušené důsledky a určování autorství by muselo probíhat pomocí veřejně známého klíče a plošně.--PaD 11:10, 19. 12. 2007 (UTC)