Wikipedie:Pod lípou (návrhy)/archiv 2010-1

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Blacklist zdrojů

Prošel jsem si Workshop ŽoA/Destinero vs. DeeMusil a tak mě napadlo, jestli vůbec existuje něco jako blaclist automaticky "zakázaných" nebo "omezeně použitelných" zdrojů - nejen z důvodu případného nelegálního obsahu (youtube), ale i jako ochrana Wikipedie před zbytečnými neplodnými diskuzemi o použitelnosti některých zdrojů vázaných na extrémní a agresivně se propagující skupiny, ve kterých obvykle vítězí spíše než zdravý rozum zarputilost motivovaného vkladatele /znechucení nezaujatých mu poměrně rychle zajistí volné nebo téměř volné pole působnosti/. --Formol 30. 12. 2009, 02:15 (UTC)

Kdo bude rozhodovat o "extrémních a agresivně se propagujících skupinách"? Vy třeba rád odkazujete na jednu skupinu, kterou já považuji za extrémní a agresivně se propagující, a už jste mi tím opravdu velmi znechutil práci na Wikipedii. --Mmh 1. 1. 2010, 13:30 (UTC)

Pro jistotu doplňuji: Já Vám nechci Vaše odkazování zakazovat, domnívám se, že můžete věci vidět opačně a máte právo na svůj názor. Pokud mě něco znechutí, sám si za to mohu, mám být nervově stabilnější. Pokud jsou některá témata kontroverzní, holt o nich budeme znovu a znovu diskutovat; ty diskuse však nebudou neplodné a zbytečné, protože budou potvrzovat, že téma je stále kontroverzní a musí se s ním takto zacházet. --Mmh 1. 1. 2010, 13:34 (UTC)

Hodnocení sporných zdrojů

Vzhledem k tomu, že na několika místech probíhají spory o použitelnost či nepoužitelnost zdrojů a dostatečnost zdrojů pro referování mimořádných tvrzení, kde jde vesměs o subjektivní hodnocení. Dochází tak k absudním situacím, kdy se na jedné straně protlačuje zdroj obskurní podle všech měřítek (např. Journal of Scientific Explanation v článcích psychotronika/parapsychologie) jako reference mimořádného tvrzení (čili imho použití pochybného primárního zdroje) a na druhé straně se odstraňuje kritika sdružení vědců jen proto, že se někomu nelíbí, že kritizují jeho chlebíček (např. Sysifos prakticky všude, kde je použit). To vše probíhá za spíše jen předstírání diskuze - ale o co více textu takové diskuze obsahují, o to jsou prázdnější, protože některým stále nedochází, že "já a moji kamarádi to říkáme" a "já a moji kamarádi říkáme, že o nás lžou" není argument - a to ani když si to tvrzení vystaví na svém webu (čili imho snaha odstranit sekundární zroj na základě tvrzení primárního zdroje nebo vlastního výzkumu).

Napadlo mě proto, zda by nebylo smysluplné stanovit něco jako "sbor hodnotičů" (volený, definované oblasti konfliktu zájmů,...), kteří by v takových sporných případech měli rozhodující slovo? Skutečně by mě zajímal názor co nejvíce členů komunity na zřízení takové "instituce", protože se obávám, že bez podobného opatření půjde věrohodnost Wikipedie ve všech oblastech, ve kterých se může vyskytnou zájmové skupina propagující ne zcela hrubou silou svůj POV jako jediný správný (např. antroposofie & spol. /dokud se nevložilo více lidí/, psychotronika, nedávno ájurvéda,...) nebo jako jako POV rovnocenný většinovému POV (terapie homosexuality, alternativní medicína, pseudověda, evoluční teorie,...), tak dojde k tomu, že to prostě normální lidé vzdají.--Formol 10. 1. 2010, 20:43 (UTC)

Já se obávám, že by to k ničemu nevedlo. Pokud ti wikipedisté nejsou ochotni respektovat a rozpoznat člověka co nabízí NPOV řešejí, jak by to pak bylo s respektem takového orgánu. Nejde o to někomu něco silou vnutit. Já jsem jednoho času psal články z psychotroniky a psal jsem to z úhlu pohledu psychotroniky. Mluvil jsem ale o tom s kolegou Postrachem, který mi vysvětlit, že aby to bylo neutrální, tak musím napsat, že je to jev, který popisuje psychotroniky (zdroj), která vědci není uznávána (zdroj). Psychotronici to vysvětlují tak a tak (zdroj) a věda tak a tak, či s tím nesouhlasí (zdroj). Že se musím snažit čtenáři nabídnout různé pohledy a je na něm jaký si na to udělá názor. A protože jsem zjistil, že je pro mě těžké tam zanést ten druhý úhel pohledu, tak jsem je přestal rozmnožovat. Prostě jsem rozpoznal, že má Postrach pravdu a respekotval jsem ho. Pak ale přišli pánové z projektu Pseudověda a začly ty "hrozné" články upravovat stylem, že jediným použitým zdrojem byla encyklopedie Klubu skeptiků. A já jim říkal "to je špatně!", já tu teď nebojuji za psychotroniku, ale říkám vám, že ta vaše verze není o nic víc lepší než ta moje, i když lahodí vašemu vědeckému oku. A tak si pánové požádali o ŽOK (viz: hledám), který potvrdil mojí důvěru v Postrachovo vysvětelení. Žádný xPOV, žádný SciPOV, ale vše složit k sobě a NPOV. A myslím, že to pánové tehdy pochopily a ustali ve své nic nepřinášející práci.

Pokud by to někdo nepochopil, tak se bude hádat. Bude tu rozhodčí výbor - ne ti pánové a dámy se budou hádat, oni ho neuznají. Dle mého názoru, by nejideálnější bylo, kdyby zkušení Wikipedisté z těchto článků dělali kvalitní hesla a předcházeli tak nesmyslným hádkám (jako to bylo v případě komunizumu - už se zde není nad čím hádat. Čili na druhou stranu, se možná opravdu na blbce anarchisty a hysterky, musí bičem. Protože není úkolem wikipedistů pročítat rozsáhlé traktáty a přesvědčovat někoho, kdo si se nechce nechat přesvědčit o omylu. Úkolem wikipedistů je rozmnožovat a skvalitňovat encyklopedické články. A pokud tuto činnost chce narušovat hádáním, pak není nic jednodušího, než mu udělit rovnou ban. Ovšem jak sem předestřel ve svém příspěvku, musela by to komunita většinově přijmout, jinak by se i tento návrh, stal dlouhým traktátem hádek jak Dějiny umění od Pioana.--Juan de Vojníkov 11. 1. 2010, 10:28 (UTC)

Sbor hodnotičů by dle mne spory jen zhoršil, komunita jako celek má dle mě lepší schopnost rozhodnout než nějaký volený orgán, který by znamenal jen další zbytečnou byrokracii. Řešením není mít rozhodovací orgán pro každou spornou partikularitu, ale větší zapojení komunity, protože Wikipedie je podle mě postavená na zásadě: víc hlav víc ví (než početně omezená redakce-orgán-výbor či cokoli podobného). --Elm 10. 1. 2010, 21:01 (UTC)

Osobně se mi zdá, že Wikipedie docela funguje. Vnímal bych zdrojovou komisi jako zbytečné spory a zbytečnou byrokracii navíc. A k tomu Sysifovi bych měl osobní poznámku: Sám ho neváhám zmínit, na druhou stranu jejich slovník vnímám spíš jako terciární zdroj. Pro leckterou obskurní pseudovědeckou záležitost to může být jediný on-line dostupný (kritický&skeptický) zdroj v češtině, pak má podle mne smysl na ně odkazovat (aby si čtenář mohl rychle ověřit, že si tu kritiku Wikipedisté nevymysleli), ovšem obecně by měly mít přednost zdroje sekundární, byť třeba cizojazyčné. A pokud existují dobré sekundární on-line zdroje z různých stran barikády v češtině, tak už bych asi Sysifos vynechal. Za ideální stav bych považoval takový, kde nebude Sysifos odkazován nikde, protože to nebude potřeba :-) --Tchoř 11. 1. 2010, 00:29 (UTC)

Přezkoumání využívání práv importéra

Asi předevčírem, jsem si všiml importu článku podezřelého na copyvio z Wikislovníku a tak jsem to prozkoumal. Zjistil jsem, že import provedl wikipedista Danny B. Slušně jsem ho na to upozornil, že by bylo fajn, taková hesla zkontrolovat než dojde k importu. Byl jsem ale na IRC napaden, že copyvií nebyla řada a že jsem lhář. Tak jsme se s Dannym dohodli, že udělám jejich seznam. Opravdu se to nedá považovat za řadu.

Nicméně fakt, že někdo kdo není na projektu správcem a využívá práva správců (na stránku Speciální:import mají přístup pouze správci) mi připadá dosti nestandardní. Já když potřebuji něco z Wikislovníku přesunout, tak žádám správce a pak takový článek standardizuji dle zvyklostí Wikipedie. Posuďte ale sami Dannyho importy a historii verzí těchto článků: [1]. Někdy se jednalo o copyvia, jindy to bylo smazáno, protože to nikdo neupravil. Danny B. pouze importuje a nic víc.

Navrhuji proto přehodnotit, jestli je Danny B. pro projekt jako importér užitečný a jestli má právo takto zasahovat. Přijde mi značně nestandardní, když někdo, kdo se vzdal práv správce, když neměl stoprocentní podporu komunity takto zasahuje na projektu. Protože to nedělají ani stewardi (česky hovořícím stewardem byl např. Zirland), kteří mohou. Abych se přiznal tak nevím jak to s tímto oprávněním chodí, ale vím, že ho přidělují stewardi a asi i odebírají. Já jsem ho dostal pro Wikiverzitu na cílený přesun projektu z inkubátoru, stále je mám, ale tento způsob nevyužívám a používám normální správcovských přesun, protože mi přijde nesprávné používat něco, k čemu mě komunita nezplnomocnila.--Juan de Vojníkov 18. 1. 2010, 08:52 (UTC)

Jednak zatahovat sem informace z IRC považuji za krajně nevhodné, jednak v importu nevidím problém, protože se jedná pouze o vložení textu jinak, než jeho zapsáním. Takto se ale zachovají původní informace (autor, datum…), což je myslím to hlavní, proč se to dělá. --Ragimiri 18. 1. 2010, 10:38 (UTC)

Jistě ovšem, ale k importu jsou zplnomocnění správci. Já to je při importu z Wikislovníku či Wikiverzity využívám. Čili nelze tvrdit, že by byl problém v importu - to není.--Juan de Vojníkov 18. 1. 2010, 12:34 (UTC)

Přidání

Dobrý den nebylo by špatné ještě ukládat dokumenty ve formátu doc! -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Jimmyteplice (diskuse • příspěvky)

Špatné by to bylo, proprietární formáty tady nechceme. --Ragimiri 24. 1. 2010, 23:00 (UTC)

Doc má i tu nevýhodu, že je snadno editovatelný - mohlo by se pak stát, že v dokumentu bude něco úplně jiného než na začátku...JAn 25. 1. 2010, 06:16 (UTC)

Šablona s vlajkou a názvem státu

Kolegyně a kolegové,

napadlo mne vytvořit šablonu, která by automaticky vytvářela vlajku státu a přidala by k ní i název tohoto státu. Například by se pak nemuselo zadávat {{flagicon|GER}} [[Německo]], aby se vytvořilo toto: Německo

Možná však, že již taková šablona existuje. Proto se tedy ptám: Existuje již taková šablona na Wikipedii a jen já o ní nevím?

A pokud ne, jak by se tato šablona měla jmenovat? Napadlo mne Stát, tedy stat. Nebo Země, tedy zeme.

Poraďte, prosím. Předem díky.--Jan Polák 30. 1. 2010, 13:44 (UTC)

Určitě by bylo snažší uprait stávající šablonu {{flagicon}}, aby třeba po zadání {{flagicon|Německo|yes}} dala požadovaný výstup. JAn 1. 2. 2010, 06:26 (UTC)

A to bys dokázal? Já se přiznám, že si svými znalostmi nejsem v tomto směru úplně jistý. --Jan Polák 2. 2. 2010, 06:56 (UTC)

Taková šablona již existuje: {{Vlajka a název}}--Faigl.ladislav _slova^činy 3. 2. 2010, 12:26 (UTC)

Skutečně. Díky za rozšíření mých obzorů.--Jan Polák 3. 2. 2010, 14:04 (UTC)

Kategorie Potenciálně/Pravděpodobně žijící lidé

Na en-Wiki mě zaujala kategorie en:Category:Possibly living people, přečtěte si, co tam v hlavičce píší. Myslíte, že by její zavedení mělo význam i tady a jak ji přesně nazvat? --Gumruch 2. 2. 2010, 06:14 (UTC)

Protože 9 a půl dne nebyly námitky, založil jsem ji: Kategorie:Potenciálně žijící lidé --Gumruch 11. 2. 2010, 16:03 (UTC)

Omlouvám se za pozdní reakci ale byl bych spíše pro Pravděpodobně žijící lidé, což zní lépe. --Wikipedista:BobM _d|p 11. 2. 2010, 16:09 (UTC)

Viz mé vyjádření. Ani podle slovníku potenciálně ≠ pravděpodobně. Možná budeme hlasovat? --Gumruch 11. 2. 2010, 16:55 (UTC)

Jsem pro kategorii založit. Radši bych bral název „Kategorie:Pravděpodobně žijící lidé“ (slůvko potenciálně mi přijde takové nepříliš vhodné). Ale spíše bych zvolil ještě jiný název, třeba „Kategorie:Lidé se zpochybněnou existencí“ nebo tak nějak. Díky tomu bychom do kategorie mohli zařadit i lidi, u kterých je pravděpodobnější neexistence, než jen ty, u kterých je pravděpodobnější existence. Můj název je tedy širší, jestli mi rozumíte. --Marek Genius 18. 5. 2010, 17:46 (UTC)

@Marek Genius: Kategorie:Možná žijící lídé již existuje... --Wikipedista:BobM _d|p 18. 5. 2010, 17:50 (UTC)

Aha, tak to jsme si moc nerozuměli, já jsem celou dobu myslel, že uvažujeme o vytvoření kategorie obsahující i lidi, u kterých není známo, zda vůbec někdy žili (např. Homér, král Artuš), ne lidi, o kterých je známo, že žili, ale není známo, zda žijí. Ale nevadí. V tom případě bych byl pro kategorii nazvat Kategorie:Pravděpodobně žijící lidé a byla by to podkategorie kategorie Kategorie:Možná žijící lidé. (Mimochodem, tato kategorie potřebuje přejmenovat. Obsahuje výraz „lídé“, ne „lidé“.) --Marek Genius 29. 7. 2010, 01:04 (UTC)

Obrázek lípy

Dobrý den, když se toto místo jmenuje "Pod lípou", bude tady nějaký hezký obrázek lípy? -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Fsokolovsky (diskuse • příspěvky)

Navrhuji obrázek vpravo (teď už vlevo), protože je to jediný obrázek z commons, kde jsem zaregistroval i pěknou lavičku, kam si můžeme sednout. --G3ron1mo 11. 2. 2010, 10:41 (UTC)

Taky přidávám něco pro inspiraci. --ŠJů 24. 2. 2010, 22:22 (UTC)

• 
  Lípa s lavičkou bez wikipedistů
• 
  Ve Svatém Janu pod Skalou je taky pěkná lípa s lavičkami a velkým nápisem "zastávka pod lípou", jen nevím, jestli ji půjde vyfotit tak, aby se to dalo použít
• 
  Pěkné besední místo v podstatě pod lípou mají také v Pustovětech, ale ta fotka taky není moc zdařilá: ale pro inspiraci by posloužit mohla

Co se mne týče, žádný obrázek bych sem nedával. Považuji to za zbytečné. --Tchoř 25. 2. 2010, 10:50 (UTC)

Na druhou stranu zase pohled do zeleně možná leckoho před napsáním příspěvku trochu uklidní.--Ioannes Pragensis 25. 2. 2010, 11:45 (UTC)

Je naprosto zbytečné přidávat sem nějaký obrázek lípy, nemá to žádný význam. I přesto jsem pro nějaký obrázek lípy sem přidat. Sice nevím, jestli to někoho před napsáním příspěvku uklidní (podle mě by té zeleně muselo být trošku víc, jeden obrázek někde v koutku asi stačit nebude), ale myslím si, že je to zajímavý estetický nápad. Hlasuji pro! --Marek Genius 9. 5. 2010, 19:40 (UTC)

Já bych byl pro nakreslit nějaký jednoduchý obrázek, i.e. logo, ale ta fotka nejvíce nalevo se mi taky líbí. Jinak určitě dobrý nápad, mělo by se to zařídit.--Mashaunix (^slova_činy) 18. 5. 2010, 16:04 (UTC)

Nabídnout k neexistující stránce cizojazyčnou verzi

Štve mě, že když na české Wikipedii narazím na neexistující stránku (např. //cs.wikipedia.org/w/index.php?title=EPR_paradox&action=edit&redlink=1), není na tomtéž místě uvedený odkaz na cizojazyčnou stránku, které většinou existuje. Prakticky vždy poté, když narazím na neexistující stránku, tak hledám odkaz na anglickou verzi, zadám tentýž dotaz a informace dostanu. Lepší anglicky, než vůbec. Pro existující stránky taková funkce je, tak proč ji nemít i pro nedoplněná hesla?

Pokud už něco takového není (třeba to přehlížím), je možné toto do Wikipedie zabudovat? Pro jednoduchost by stačil odkaz na anglickou verzi, jako lepší (ale složitější) pak je myšlenka nabídnout výběr jazyka, kam u (v daném jazyce) neexistující stránky pokračovat a informace najít. Pak by mohly být jazyku seřazené např. podle rozsahu stránky v tom kterém jazyce, takže by ve většině případů dominovala angličtina, ve speciálních případech pak samozřejmě i jazyky jiné.

Nevím, zda se táži na správném místě, ale lepší jsem nenašel.

Předem díky za komentář či nasměrování. --František Horálek 21. 2. 2010, 20:42 (UTC)

Mně by se to taky v praxi líbilo, ale: pokud vím, interwiki (minimálně nadřazených pojmů/kategorií) se musejí dělají ručně a často je velký problém, že si termíny v různých jazycích úplně neodpovídají. Automatické/strojové interwiki je podle mě zatím utopie. Pokud by byl někdo ochotný dělat interwiki ručně, tak od toho by byl už jen krůček k tomu, aby rovnou „na běžícím pásu“ sekal pahýly. Ale takových zájemců asi moc nebude, viz soupis našich článků (33 tisíc) a kategorií bez interwiki. Navíc toto by byla opačná práce, a podle jakého klíče vybírat hesla z en-Wiki? --Gumruch 21. 2. 2010, 18:42 (UTC)

Ještě doplněk: na některých Wiki (třeba fr) mají integrované hledání i na webu (Google a 5 dalších vyhledávačů), takže tam jde chybějící články hledat v ostatních Wiki jednodušeji. --Gumruch 21. 2. 2010, 18:45 (UTC)

To bude asi tím, že Wikipedie je encyklopedie nikoliv vyhledávač. Pokud máte problém, že hesla na české Wikipedii neexistují (150 000 hesel), tak je nejednoduší řešení hledat vždy z anglické Wikipedie (více než 3 000 000 miliony hesel). Navíc takový postup ušetří i čas. Co se týče technického řešení tak nevím, počkejme na odpověď zdatnějšího. Hlavní problém asi bude určit jazyk, když jich má Wikipedie 270. Nicméně se domnívám, že je to vskutku spíše o vyhledávači a proto bude tento problém hůře řešitelný, jak naznačuje výš Gumruch.--Juan de Vojníkov 21. 2. 2010, 19:29 (UTC)

Myslím, že má představa nesplňuje podmínky pro vytváření vyhledavače. Předpokládám, že když jde ostatní jazykové verze napojit u hesel naplněných v češtině, nemůže být tak velký problém totéž udělat u těch ostatních. Nemám zatím čas studovat technologii Wikipedie, i když bych chtěl, mám tento projekt rád. Navíc, kdybych si chtěl přednostně číst anglicky, činil bych tak a neptal se tu po alternativě, když něco (zatím) česky není. Předpokládal jsem, že to celkem jasně plyne z mé věty "Lepší anglicky, než vůbec."--František Horálek 21. 2. 2010, 20:49 (UTC)

Vyčkejme na techniky. Ale jak jsem řekl, odkazy do cizích mutací se často přidávají ručně. Nedovedu si představit, kdo by byl schopný udělat seznam neexistujících propojení.--Juan de Vojníkov 21. 2. 2010, 21:00 (UTC)

Já asi nerozumím vašemu požadavku, protože jak to čtu, tak bych tomu rozuměl tak, že chcete, aby při kliknutí na červený odkaz na neexistující článek úhel náběhu byly čtenáři automaticky nabídnuty odkazy en:Angle of attack, de:Anstellwinkel atd. Ale jak by to mohlo fungovat? Ano, chápu, že pokud hledáte zrovna „EPR paradox“ tak vám zrovna náhodou stačí přejít zrovna na en:EPR paradox, ale to je extrémně menšinový případ. Běžným případem by byla nutnost automatického strojového překladu, daleko mimo záběr Wikipedie/MediaWiki. --Mormegil ✉ 21. 2. 2010, 21:20 (UTC)

Nechci se pouštět do větší diskuze, protože jsem se zatím neseznámil s detaily fungování Wikipedie. Jsem zatím jen uživatel, který má nápad a nemá zatím čas stát se zkušeným, ale má čas jej zkušeným lidem předhodit. Z mého úhlu náběhu ;o) je provázání existujícího (modrého) odkazu stejně pracné či jednoduché, jako provázání neexistujícího (červeného) odkazu, ale to se asi pletu, protože to byste reagovali jinak. Přesto budu rád, když to zůstane jako nápad, který třeba časem půjde zpracovat méně pracně, než to vypadá, že to je.--František Horálek 21. 2. 2010, 21:50 (UTC)

I kdyby to bylo obojí stejně těžké, tak to neznamená, že to je lehké — s propojením existujících hesel částečně pomáhají roboti, ale pro každý nový článek musí to první propojení do alespoň jednoho cizího jazyka udělat člověk. Což je práce. Pokud byste to tak chtěl mít pro všech těch několik miliónů hesel na anglické wikipedii, je to HODNĚ práce. I pokud tu po tom bude poptávka, najdou se nějací dobrovolníci, co by zrovna tohle chtěli dělat, vymyslí se a připraví, jak to provést technicky, tak tempem řekněme 1000 odkazů za den budete mít stav, který si přejete, až za několik let.

A to provázání červeného odkazu je pracnější, protože mnoho slov (a nejen obecných, ale třeba i názvů měst) má více významů i v češtině. Takže než začneme řešit, na jaký cizojazyčný článek odkázat nějaké XXX, tak je potřeba se rozhodnout, co vlastně má být pod tímto názvem v tom českém článku. Město toho jména? Film toho jména? Člověk toho jména? Rozcestník na různé významy? A než člověk tohle všechno rozhodování udělá, tak si stejně o těch jednotlivých věcech zjistí tolik věcí, že sepsat o tom pahýl o pěti větách, případně stvořit ten rozcestník, to je už to nejmenší.--Tchoř 21. 2. 2010, 23:07 (UTC)

No, rozhodně by nebyl problém přidat pár řádek, které by nabídly

 Článek [[článek]] neexistuje. můžete zkusit, zda není:
* [[wikt:článek|na Wikislovníku]]
* [[s:článek|na Wikizdrojích]]
* [[:en:článek|na Anglické Wikipedii]]
...

JAn 22. 2. 2010, 07:47 (UTC)

Spíš než automaticky nabízet odkazy na možná neexistující stránky by bylo řešením navrhnout vývojářům rozšíření vyhledávání i na několika dalších vybraných projektech (např. na anglické nebo německé Wikipedii) podobně jako se už teď vyhledává v sesterských projektech, viz příklad vpravo (odmyslete si, že stránka na Wikipedii v tomto případě existuje). --Milda 22. 2. 2010, 08:34 (UTC)

Jádro pudla je v tom, co napsal Tchoř: muselo by se k neexistjícím článkům udělat existující interwiki. Což by se - po doprogramování do systému - muselo dělat ručně a ještě s problémem těch různých významů (kdyby toto někdo uměl napojit ma automatický překladač, má u mě metál a flašku).

Uznávám, že by to ale mohlo lidem hodně pomoci, takže pokud je nejaký nápad... --Packa 22. 2. 2010, 09:34 (UTC)

Pomáhat by to mohlo hlavně tam, kde je pojem shodný, např. jména osob. Pokud by byla funkce integrována, navrhuji, aby to bylo uvozeno nějak jako „vyhledat shodnou frázi“, aby bylo jasné, že se nemusí jednat (= obvykle nejedná) o tentýž pojem. Já osobně bych uvítal i integraci vyhledávání pomocí Wikiwix a Googlu jako na již uvedené fr-Wiki, byl by to takový problém? Tam se do Googlu automaticky doplní výraz a do prohledávaného webu fr.wikipedia.org, což jde lehce změnit na celou wiki, případně třeba en.wikipedia.org. --Gumruch 22. 2. 2010, 18:45 (UTC)

Podíval jsem se díky vaší zmínce na francouzskou Wikipedii a opravdu tam na to mají nástroj. Používají http://vs.aka-online.de/globalwpsearch/. Na tom by se možná dalo stavět.--František Horálek 23. 2. 2010, 09:02 (UTC)

Jen abych k tomu přiložil; já o tom také mockrát přemýšlel. Byl bych pro u neexistujících stránek dohledat a doplnit jen interwiki anglické wikipedie, což určitě zabere méně času než vytvářet pahýly, a boti by pak už většinu dohledali.--Mashaunix (^slova_činy) 18. 5. 2010, 16:08 (UTC)

Jen pro info: na české Wikipedii bylo v únoru 625223 odkazů na neexistující články. Příjemnou zábavu při doplňování ;-) JAn 18. 5. 2010, 17:42 (UTC)

Netvrdím, že by se to mělo nějak systematicky doplňovat. Občas by to ale někdo mohl udělat a za chvíli bychom jich tady pěkný pár měli, což by bylo užitečné.--Mashaunix (^slova_činy) 18. 5. 2010, 17:49 (UTC)

Mashaunix založil Mercury Records jen s en iw, dal jsem tam šablonu smazat, jak čtu tuto diskuzi, žádný konsenzus na dělání prázdných článků jen s iw tu není, řeší se jen možné aplikace s novými technickými možnostmi. --Elm 19. 5. 2010, 11:51 (UTC)

• sigh* Máte pravdu, omlouvám se za vzniklé nepříjemnosti. Ozkouším si to ve svém vlastním uživatelském prostoru. Chápu, že to ještě není důvod aplikovat, jen jsem chtěl vidět, jestli by to bot zvládl rychle dohledat.--Mashaunix (^slova_činy) 19. 5. 2010, 12:01 (UTC)

Já jsem zcela proti zakládání prázdných článků.

1. Ne každý umí anglicky (nebo jaká to bude interwiki) číst stejně pohodlně jako česky, takže po kliknutí na modrý odkaz (ať už z našeho článku, nebo na interwiki odkaz z ciziny) může leckdo vnímat, že byl podveden, protože modrý odkaz sliboval, že se o tom něco dozví česky.
2. Na rozdíl od současného stavu by nebylo na první pohled zřejmé, že článek schází, takže když chce někdo zdokonalit nějaké téma psaním chybějících článků (alespoň ve formě pahýlu), tak by to měl těžší.
3. wikipedie.org není jediné místo, odkud lze Wikipedii číst, kopie je možné provozovat i na soukromých serverech nebo je mít stažené (např. WikiReader) a takové kopie obvykle neobsahují jiné jazykové verze, prázdný článek bez interwiki tam tedy bude na nic (a matoucí) všem.

Zákládejte klidně minimální pahýly, to osobně podporuji a sám dělám. Ale „zakládat“ prázdné články je podle mne škodlivé. --Tchoř 19. 5. 2010, 12:05 (UTC)

Diskusní stránky anonymů

Ahoj, při pohledu na tuto diskusní stránku mě napadlo, zda by se neměly u anonymů přidávat texty v opačném pořadí (nové dávat nahoru). Protože (netýká se zrovna tohoto anonyma) se může stát, že přidáte na takovou diskusní stránku šablonu vítejte nebo nějaké podobné vřelé uvítání či pochvalu, ale první (a možná i jediné) co takový uživatel uvidí, je varovná šablona, vyzývající ukončení editace wikipedie, čehož se může zaleknout a "utéct". Vzhledem k tomu, že tu určitě máme několik IP adres (a bude jich přibývat), jejichž diskusní stránka přesahuje několik obrazovek, myslím že je na čase to nějak řešit, buď takto, nebo archivací.--Slfi 23. 2. 2010, 15:34 (UTC)

Pořadí bych neměnil, člověk by to nečekal a dělalo by to problémy. Archivace by ale špatná nebyla. --Packa 23. 2. 2010, 17:04 (UTC)

Rovněž bych pořadí neměnil. Navíc, když přidáváš nový komentář, tak když klikneš na to plusko, tak se vytváří sekce ve spodní části automaticky. Imho by změna působila jenom problémy. --Faigl.ladislav _slova^činy 23. 2. 2010, 17:07 (UTC)

Pořadí bych určitě neměnil, je to takto zažité a navíc by vznikl rozdíl mezi registrovanými/IP, který by určitě mátl. Zato archivace mi přijde jako rozumný nápad. V současnosti zde máme přibližně stovku anonymních diskusí, které jsou delší než 10 000 bajtů (a 15 delších než 20 000 bajtů), takže pokud se dohodneme na nějaké hranici, není problém to zaarchivovat. Vím, že výpočet dle bajtů je nepřesný, protože někdy se šablony substituují a jindy ne, ale jiné měřítko, které by šlo automaticky poměřovat mě nenapadá. — Jagro 23. 2. 2010, 17:40 (UTC)

Pokud jde o nějakou sdílenou IP adresu nebo něco podobného, tak by především první, co dotyčný vidí, mělo být výrazné upozornění, že jde o sdílenou IP adresu a že vzkazy uvedené níže mohou patřit někomu jinému. A samozřejmě by se k jakékoliv varovné šabloně vkládané do diskuse k IP adrese mělo vždy dostatečně přesně uvést, k jakému konkrétnímu jednání (jaké editaci) se vztahuje, aby případný jiný uživatel měl šanci poznat, že to není na něj a že s tím nemá nic společného. --ŠJů 23. 2. 2010, 19:07 (UTC)

No footnotes

Myslíte, že by se nám tu ujala šablona jako je en:Template:No footnotes pro články, které sice mají uvedeny zdroje (třeba i spoustu zdrojů), ale jen dole pod článkem, takže není jasné, která informace je kterým zdrojem podložena a která žádným? Máme tu spoustu článků, kam by se zrovna takové upozornění hodilo (sám jsem z počátku svého působení na Wikipedii spoustu takových napsal), a přítom stávající šablony jako {{Upravit bibliografii}} nebo {{Neověřeno}} se pro takové případy moc nehodí. --ŠJů 24. 2. 2010, 22:08 (UTC)

Myslím, že by se šablona využila. Občas mám náladu dělat takovouto údržbářskou práci. --Jvs 26. 2. 2010, 18:01 (UTC)

Taktéž souhlas, šablona by smysl měla a užití také. --Elm 26. 2. 2010, 18:04 (UTC)

Já bych zároveň přidal návrh na převzetí šablony en:Template:More footnotes. Využití by našla taky a snad by i byla prospěšná.--Mashaunix (^slova_činy) 18. 5. 2010, 16:15 (UTC)

Nová kategorie kvalitních článků

Mohli jste si už před časem všimnout, že se tu pomaluc (aspoň podle mě) začíná vytvářet jisté... neřekl bych napětí, ale vyskytly se drobné problémy ohledně přístupu ke kvalitě článků (zejména u DČ). Jak někde psal Ioannes Pragensis, Dobré články nutně nemusí být vyloženě nč těsně před nominací, ale zase třeba mně nepřijde úplně adekvátní, aby se na dč strávil jenom jeden den. Vyskytly se tu zase rozdíly názorů ohledně toho, jestli u DČ záleží na červených odkazech nebo ne. Pravda, v kritériích to napsané není, zase na druhou stranu mě mrzí vidět mezi dč (kde ve spoustě článků je snesitelná část odkazů zamodřena) články, ve kterých ta červená barva vyloženě svítí.

Proto mě napadla „drobná“ inovace. Co takhel vytvořit ještě jednu sekci kvalitnějších článků? Nechci momentálně řešit, zda by taková sekce měla být kvalitou článků nad nebo pod DČ, spíš by mě zajímalo, zda by se nedala vytvořit nová skupina a chtěl jsem vědět co by tomu říkala komunita. Vzhledem k tomu, že dobrých článků jsou již takřka dvě stovky a kvalitou se některé mezi sebou přece jenom liší, nestálo by za škodu vytvořit novou kategorii a ty články rozdělit? Stávající systém není rozhodně zase tak špatný, ale vyskytují se v něm určité nedostatky. Myslím, že by to pomohlo torchu víc identifikovat kvalitu jednotlivých článků. berte prosím jako návrh, nic závažného. :-)

Příklad: porovnáme-li třeba První křížovou výpravu a články New York a Dějiny Řecka. Ve všech je určitě potřeba na něčem zapracovat, ovšem objektivně vzato je křížová výprava s kvalitou na tom lépe, než zbylé dva. New York má enormní množství červených odkazů a Dějiny Řecka jsou v některých sekcích vystavěny na jednom zdroji. V ideálním případě by tak došlo k rozčlenění křížové výpravy do lepší kategorie, ostatních dvou do nižší. Zda trošku poposunout požadavky u dč a snížit požadavky u nové kategorie, bych zatím neřešil, chci jen vědět, zda by byl někdo pro a poté dále řešit otázky typu požadavků na kategorie, přijímací řízení do takové kategorie apod. Řekl bych, že naše wiki už má na to vytvořit další hodntoící stupeň, ale pokud bude někdo vyloženě proti, tak to násilím prosazovat nebudu. :-) Těším se na vaše názory --Mozzan 5. 3. 2010, 15:07 (UTC)

Je otázka, zda víc byrokracie a další potenciální spory vyváží přínos jemnější klasifikace a zda bychom to vůbec byli schopni utáhnout. Já sám si myslím, že naše reálné problémy jsou jinde než v příliš hrubé klasifikaci. Jinak co se týče červených odkazů, není to v žádných kritériích fixováno. Podle mého názoru u DČ nevadí červené odkazy vůbec a u NČ pouze tam, kde buď jsou nápadné (úvod, popisky obrázků), kde jich je opravdu velké množství zbytečných nebo kde by jejich nezamodření ztěžovalo porozumění textu laiky. Vezměme si můj světový operní repertoár, tam jich je pořád ještě dost a prošel; v zásadě není vinou autora NČ, že ty články neexistují. Hezký víkend,--Ioannes Pragensis 5. 3. 2010, 19:34 (UTC)

Byrokracie jsem se také obával. Ale počítal jsem do budoucna s tím, že nově vytvořená kategorie by naopak v případě zařazování byrokratizaci zmenšila, protože by na ní nebyly takové nároky. (myslím tím tedy ne celkově, ale samotná byrokracie u nové kategorie by se omezila co nejvíce) A pokud bychom do nové kategorie přidali i články, které teď na dč nemají, (pokud jsou to tedy jen nějaké drobnější vady) byly by víc viditelné a někdo by se jich mohl ujmout. :-)

V zamodřování článků vidím tu výhodu, že se pak, jakkoliv je to skutečně namáhavá práce, spolu s rozšířením jednoho článku může rozšířit i celé téma, i když minimálně.

U světového repertoáru bych váhal, to je přece jenom seznam a platí na něj trochu jiná kritéria. Mě prostě přijde, že spousta DČ se dostala nad úroveň požadovanou v kritériích a byla by šance tak nastavit laťku kvality o něco výš. A podle mě právě o tohle bychom se měli snažit především. --Mozzan 5. 3. 2010, 19:44 (UTC)

Po editačním konfliktu: Já si myslím, že víc byrokracie na naší malé wiki nemá smysl přidávat, toto nikdo nebude dělat a třídit tímto způsobem jako na en [2], spíš chybí jasná kritéria. Někdy je asi méně více. Je jasné, že nejlepšími články jsou rozdíly, podle mě jsou vidět hlavně v DČ. Ono jaksi že by to mohlo být lepší a ještě lepší je pravda, ale dokáže to někdy velice otrávit. Každý článek může být ještě lepší, ale asi opravdu chybí ta kritéria.--Mirek256 5. 3. 2010, 19:48 (UTC)

Ok, vidím, že to nemá moc podporu. Pokud se ještě někdo ozve proti tomu, nechám to být. :-) Máš pravdu, že tu zároveň musí být i uživatelsky příjemné prostředí. Mě jenom poslední dobou mrzí, že se do dč přidávají články,(možná se mi to pravda zdá) které se dříve nepřidávaly. Taky jsem si myslel, že pokud by tu byla ještě další skupina, která nějakým způsobem zvětšuje návštěvnost článků, byla by větší šance, že by to někoho zaujalo a začal na tom pracovat. :-( Jsem holt asi moc náročný :-) --Mozzan 5. 3. 2010, 19:54 (UTC)

Doporučil bych další členění spíš jen u některých wikiprojektů, a to ještě aktivních, aby jeho uživatelé věděli (zejména u důležitých článků témat těchto projektů), na co se mají zaměřit. Okino 5. 3. 2010, 19:52 (UTC)

PEK:Njn, měl bych dokonce i název pro tu novou kategorii - Nic moc články, ale pořád lepší než většina tady. Jinak rozvrstvení podle en wiki by bylo super, ale absolutně neproveditelné. Chtělo by to vytvořit závaznější a podrobnější kritéria pro DČ a NČ (popřípadě nové NMČ,APLNVT ;-), co ještě ano a co už nikoli. --Petr Losert 5. 3. 2010, 19:56 (UTC)

Nemyslím, že je nová kategorie kvalitních článků třeba. Podle mého dostatečně postačují současné GA a FA (tedy DČ a NČ). Je však imho také třeba dodržovat určitou úroveň v kvalitě zařazovaných článků (což mám teď na mysli DČ, kde je systém zařazování řekněme volnější). --Faigl.ladislav _slova^činy 5. 3. 2010, 19:56 (UTC)

Fajn, tak hlavou proti zdi nepudu, máte v mnoha věcech pravdu. Tak Ioanne, Mirku, Okino, Petře, Ladislave – díky za váš čas a návrhu se vzdávám. :-) Chtěli byste ještě nějak řešit rovnou ty kritéria? Je to trošku ožehavé téma, ale vyřešit by se to možná mělo. Na druhou stranu je pak škoda, že takový New York by měl vypadnout jenom kvůli červeným odkazům, to má Ioann pravdu. --Mozzan 5. 3. 2010, 20:01 (UTC)

V tom případě by tu byla varianta, používaná u Železného kříže. Zakladní dobrý článek je prostě dobrý článek, DČ plně zamodřený dostane dubové ratolesti a opravdu dobrý DČ těsně před kvalifikací na NČ by obdržel brilianty ;-). Ale nějaká závaznější pravidla by se udělat měla a nejen na kvalifikaci na DČ/NČ, koneckonců vidím jaký tu panuje bordel třeba jen v názvech článků panovníků atd. --Petr Losert 5. 3. 2010, 20:07 (UTC)

Já bych byl spíš jenom pro drobné zpřísnění DČ... vzít nějak úroveň, na které většina článku v DČ je a podle toho zvednout kritéria. --Mozzan 5. 3. 2010, 20:15 (UTC)

Klidně s kritérii začni. IMHO je to v současnosti přílišně volné a do DČ jsou zařazovány i články, které na to očividně nemají (viz Melantrichův dům). Uvedený příklad je dle mého nedostatečně obsáhlý na to, aby byl dobrým článkem. Dále u něj postrádám podstatné informace, např. kdy byl dům postaven, některé fráze jsou značně vágní (např. „Z hlediska uměleckých vlivů je v literatuře konstatována…“), atd. --Faigl.ladislav _slova^činy 5. 3. 2010, 21:03 (UTC)

Neviděl bych to s tím domem tak žhavé, Ladislave, vznikl "mezi lety 1563-67" po důkladné přestavbě čehosi staršího, o čemž se zjevně nic neví, jelikož vše zmizelo. A ta literatura je na konci odstavce aspoň citována.

Ale to píšu ne abych se přel s Ladislavem, ale proto, že zatímco před pár lety jsem se hádal s lidmi, abych prosadil, že v Dobrém článku mají být uvedeny zdroje a nemají tam být údržbové šablony, tak se mi zdá, že teď se to obrátilo a zase musím pořád vysvětlovat, že nemá smysl mít Dobré články, pokud se na ně mají uplatňovat skoro stejná kritéria jako na NČ, a že je potřeba vědomě udržovat mezi těmi dvěma kategoriemi zřetelný odstup.--Ioannes Pragensis 5. 3. 2010, 21:26 (UTC)

Tak se asi přesunem na diskusi u WP:Q, co? Dneska už bych to enchal na pokoji, zítra se na to vrhnu, pokud mi zbyde čas po práci na seminárce ;-) přeju všem pěkný zbytek pátečního večera --Mozzan 5. 3. 2010, 21:19 (UTC)

Jestli mohu ještě za sebe. Byl bych rozhodně pro zpřísnění u DČ. Není to o tom, že by se měla uplatňovat skoro stejná kritéria jako na NČ, ale s některými články mám opravdu poněkud problém. Abych byl konkrétní. Vážím si Ioanna za všechno co na wiki udělal a dělá, vážím si toho, že často povyšuje články na DČ, protože každé rozhodnutí sebou nese riziko toho, že s tím někdo nebude souhlasit (a oceňuji, že do toho rizika jde), ale opravdu nerozumím tomu, že po žádosti o recenzi článku První křížová výprava, poté co jsme Ozzy a já vypsali myslím docela podstatné připomínky v recenzích (a z mé strany to nebyly zdaleka všechny připomínky), poté co Emír napsal, že na to bude časem reagovat, tak ještě předtím, než se cokoliv podstatného změnilo, byl článek bez slova vysvětlení na diskusní stránce povýšen na DČ. Tím veškerá aktivita na diskusi i v článku prakticky skončila a máme mezi DČ článek, který sice vypadá impozantně (a v mnoha ohledech opravdu impozantní je), ale také obsahuje mnohé problémy (a problematická a nepravdivá tvrzení)... Z nedávné doby mám (v něčem) podobný pocit z článku Třicetiletá válka, který byl také povýšen na DČ ačkoliv je postaven na referencích (podle mne) z problematických a nedostatečných zdrojů jako jsou Jan Bauer (spisovatel), stalinistické Dějiny světa, případně středoškoleká učebnice... Opravdu mne překvapí, když v NČ (z oboru historie) nalézám citace z Playboye a jiných opravdu „odborných“ publikací. Pak se nesmíme divit, že pověst wikipedie je všelijaká... Apropos pokud je DČ Melantrichův dům, tak pak se divím, proč DČ už nemáme několik stovek či možná i tisíců. Myslím, že aspoň tisíc takových článků bychom na wikipedii našli. Je to ale směr, kterým chce česká wikipedie kráčet? --Saltzmann 5. 3. 2010, 22:06 (UTC)

Já osobně (s výjimkou přítomnosti nepravdivých tvrzení) považuji Vaše námitky proti těm nešťastným článkům spíš za argumenty, proč nemohou být NČ, než za argumenty, proč nemohou být DČ. Pro mě DČ je článek, který může mít i více drobných problémů jako je právě kvalita zdrojů, encyklopedické pojetí, čeština atd., ale už je použitelný a většinu čtenářů uspokojí v jejich touze dozvědět se encyklopedickou informaci o svém tématu.

Věřím, že česká WP chce kráčet cestou zlepšování. O tom není sporu. Otázka zní, zda pomůže tomuto zlepšování více to, že DČ bude znamenat jako teď "článek nadprůměrné kvality bez hrubých chyb a zásadních problémů," anebo že se bude blížit pojetí "článek skoro zralý k nominaci na NČ", tj. v podstatě už text na profesionální úrovni, který by nedělal ostudu ani v tištěné komerční encyklopedii. Vzhledem k tomu, že přítomnost stříbrné hvězdičky článek sama o sobě nezlepší ani nezhorší a na čtenáře-uživatele nemá přímý vliv, je to otázka jen psychologického působení na nás editory. To jest zda nás ke kvalitní práci motivuje spíš první nebo spíš druhá varianta.

Můj osobní názor je, že spíš ta první. Ze dvou důvodů: 1) Nižší laťka je tak nízko, že ji s trochou pomoci dokáže přeskočit i "amatér", takže to není demotivující a méně zkušení kolegové si neřeknou "to je jenom pro Chmee2 a lidi z týmu pověřenců, já nemám šanci". 2) Jasný rozestup mezi oběma laťkami možná víc motivuje k další práci na článku - po obdržení stříbrné by mělo zbýt ještě docela dost práce, než se dospěje ke zlaté.

Samozřejmě se ale mohu mýlit. A podotýkám, že stříbrné můžete odebírat stejně snadno jako je já uděluji, pokud uvedete přesvědčivé argumenty pro porušení Wikipedie:K. Ale byl bych raději, kdybyste se pokusili chyby odstranit a dostali tak článek o krůček blíž ke zlaté :-) --Ioannes Pragensis 5. 3. 2010, 23:08 (UTC)

Kvalitu zdrojů nepovažuji za drobný problém. Pokud se shodneme, že zdroje/reference jsou potřeba, tak musíme dbát i na jejich kvalitu. Protože pokud dbát nebudeme, tak potom raději článek bez referencí než článek s pochybnými referencemi. A možná se brzy dočkáme článků refovaných z různých Esoterických případně Utajených dějin apod. Samozřejmě můžu odebírat, já vím. Ale z různých důvodů moc nechci, třeba i proto, že hádek je na wikipedii myslím dost a já se jich moc účastnit nechci (i když ne vždy se mi to daří). Odstranit nedostatky není mnohdy tak jednoduché, jak by se mohlo zdát... --Saltzmann 6. 3. 2010, 00:25 (UTC)

A co to provést opačně - místo zavádění třetí kategorie prostě zavedeme jen jednu jedinou, přesně vymezenou kategorii Kvalitních článků. --Petr Losert 5. 3. 2010, 23:12 (UTC)

Petře to by přeci byla velká škoda, kdyby byl jakýkoliv článek a pak už jen ten nejlepší. A pro hodně lidí asi i docela demotivující. Osobně se kloním spíše k pohledu IP – NČ je ukázkou špičkového hesla na úrovni tištěné encyklopedie, zatímco DČ by mělo být dosažitelné i pro méně zdatného wikipedistu. DČ a NČ je i motivační nástroj, nejen známka kvality.--Nadkachna 5. 3. 2010, 23:49 (UTC)

No pořád si nějak neumím v hlavě srovnat, že špičkové heslo na úrovni tištěné encyklopedie, je refováno článkem z časopisu Playboy. --Saltzmann 6. 3. 2010, 00:25 (UTC)

Mě je to v podstatě jedno, já stejně nikdy nevytvořím nic na DČ ani NČ, takže to jde trochu mimo mne.... --Petr Losert 6. 3. 2010, 00:32 (UTC)

Myšlenka mít odstupňované články dle kvality je krásná, hnedka bych jí podpořil, kdybychom byli anglická Wikipedie. Jenže nejsme. Nelžeme si do kapsy, ale edituje nás tady několik desítek, z toho jen možná dvě desítky lidí mají ambice směřovat články na status NČ respektive DČ. Myslím si, že je nás příliš málo, abychom si odváděli naše cenné síly do dle mého zbytečných podtémat. Když se podívám na dnešní proces, je problém už jen sehnat recenzenty na články, co se DČ stát chtějí. Chápu, že některým se může zdát, že DČ nefungují jak mají, ale já v tomto souhlasím s IP. Dobrý článek má být takový, který má třeba menší chyby, ale splňuje základ hesla. U mne je třeba takovým dobrým článkem nově vzniklá Zlatá stoka, nedokážu si moc představit, co více tam napsat. A že jsou tam ještě malé chyby jako citační šablony a špatné uvádění referencí? Mne to nevadí, naopak, vážím si autora, co jako nováček tohle vytvořil. Neumím si ani představit, co by to na NČ pak muselo splňovat a co tam dopsat, aby se to někam dále posunulo...

Věřím, že současný model rozdělení na DČ a NČ je pro naší malou encyklopedii vhodný a že jsou i dobře nastavená kritéria. Současně bych chtěl vyzvat nás všechny, pokud nám něco vadí na DČ, recenzujte nové adepty, dejte si stránku do sledovaných s DČ a v případě, že se tam objeví něco, co na DČ nemá, prostě to odstraňte. Pamatuji si, když jsem odstraňoval obrovské množství DČ, které neměly zdroje ještě v době, kdy se tady na zdroje moc nehledělo. Průklest se ale povedl a dnes je referencování prostě nutností. Kde je vůle, je i cesta. Když chcete změnit úroveň DČ, vyhrňme si rukávy a pojďme je editovat, psát připomínky a upravovat. Jiná cesta dle mého není :) --Chmee2 6. 3. 2010, 00:11 (UTC)

Pravda. Práce je určitě potřeba. Ale když recenzuješ (uznávám, že to nedělám příliš často) a pak tam IP přilepí DČ bez slůvka vysvětlení (i kdyby třeba napsal. Jste všichni blbci, dávno už to splňuje podmínky na DČ). Nikdo ty moje (a Ozzyho) připomínky nezpochybníl, naopak. A pak bez prakticky jakékoliv změny a jakékoliv zmínky vysvětlení najednou DČ. Tak se nedivte, že se do recenzi už zase neženu, protože mají pak nějaký smysl? --Saltzmann 6. 3. 2010, 00:25 (UTC)

To se Vám omlouvám, Saltzmanne, pokud jsem Vás demotivoval. Když dávám DČ, tak je to vždy proto, že si myslím, že článek splňuje Wikipedie:K v aspoň minimálním rozsahu pro Dobrý článek, nic jiného bych do toho odůvodnění psát nemohl. Rozhodně to neznamená, že by byl článek podle mne blízký "dokonalosti" nebo že by byla uspokojivě uzavřena recenze nebo co já vím. Hlavní smysl recenzí také nevidím v dosažení hvězdičky, ale ve zkvalitnění článku. Přičemž samozřejmě vždy záleží na autorovi článku, zda recenzentovy připomínky zpracuje, a ne na mé maličkosti (pokud náhodou nejsem autorem). Mám zkušenosti i velmi dobré, kdy byly recenzní připomínky zužitkovány a článek se zlepšil, no a samozřejmě nelze vyloučit, že občas autor připomínky zahodí nebo dokonce ještě recenzentovi vynadá. S tím se musí počítat, ale to není problém recenzí jako takových, spíš to plyne z dobrovolné povahy naší práce a různosti povah lidí kolem Wikipedie. Samy o sobě recenze smysl mají a ty Vaše považuji za velmi fundované.--Ioannes Pragensis 6. 3. 2010, 13:54 (UTC)

Podle mě není dobrý článek Tropická bouře Barry (2007), navíc jej povýšil sám autor (to mi vždy nějak nesedí, nechci napsat vadí), zvodnění myslím, že už na to má. Nelíbí se mi styl a pravopis, např. věta 5. června opustila území Spojených států a vnikla do Québecu v Kanadě. A jaksi to nikdy nikomu nevadilo. --Mirek256 6. 3. 2010, 06:33 (UTC)

Třetí kategorii článků zde přece už máme, akorát není nijak pojmenovaná a články v ní nedostávají žádný puzzlík. Jsou to články, které již nejsou pahýly (tj. nechybí v nich žádná podstatná informace), nevisí v nich údržbová šablona upravit/přeložit/významnost/POV a nejsou to rozcestníky ani statistický materiál typu výsledky nějaké sportovní soutěže. :-) --Milda 6. 3. 2010, 07:25 (UTC)

Závěr a návrhy ohledně kategorií

Tak abych nějak osvětlil, proč jsem chtěl udělat třetí kategorii.

1. Fakt, že většina DČ přesahuje stanovená kritéria; zatímco některé články by pořád byly označeny jako kvalitnější než ostatní (tedy byly přesunuty do třetí kategorie), udržel by se standard, který tu teď u DČ je
2. Některé články, které nyní na DČ nemají, by si mohly zasloužit pozornost a někdo by je dodělal
3. Tedy v případě vytvoření nové kategorie by i u těchto článků stoupla návštěvnost
4. Snaha o uživatelsky příjemné prostředí by nezasáhla do akademické kvality článku
5. Protože dost často se přidávají věci, které v DČ nemají co dělat, chtěl jsem u DČ prosadit povinnou recenzi, což je ve spoustě případů běžná praxe, a na třetí kategorii přesunout právo dát tam článek dle vlaqstního uvážení

Ale ok, už jsem to nechal být, ten návrh holt podporu nemá a zase tak velká škoda to taky nebude. Teď jde o ty kritéria, to se týká zejména Ioanna. Uznávám, máš v určitých ohledech pravdu , ale já nechci mermomocí upravovat kritéria až skutečně do nějakého „předpolí“ NČ. Ovšem prostředí se od dob, kdy jsi požadoval zdroje,(a za tvoje usilí bys zasloužil stejnou obří hvězdu, co dostal Emír :-)) notně změnilo a bylo by potřeba to trochu reflektovat.

Co říkáš, Ioanne, nešlo by jenom mírné, skutečně minimální zpřísnění DČ? V zásadě formou nějakého kompromisu to udělat tak, aby lidé měli kuráž stále do DČ jít a přitom aby se již dosažená úroveň alespoň částečně udržela? :-) --Mozzan 6. 3. 2010, 08:10 (UTC)

Já si myslím, že nejlepší zpřísnění DČ je prostě to, když se ty špatné články vyhážou. Tím stoupne hladinka toho, co je na DČ třeba a není potřeba vymýšlet složitý byrokratický aparát. Jak jsem psal výše, už jednou se podobná jatka udělala, proč je opět po pár letech neudělat znova? Už tady pár článků padlo, které DČ být nemají, nebojte se toho a prostě je začněte vyřazovat. --Chmee2 6. 3. 2010, 08:37 (UTC)

Jo, kldině, ale jde o to, že některé důvody, proč ty dč teď vyhodit, nemají oporu v kritériích. Pak jenom někdo přijde a řekne i u horšího článku: „ve Wikipedie:K se o tom nic takového nepíše, může to tu zůstat“. --Mozzan 6. 3. 2010, 08:46 (UTC)

Já souhlasím se Chmee2, špatné články by se měli zas jednou vyházet, někdo by měl provést takovou inventurku. Už dlouho nikdy neudělal hodnocení NČ a DČ a článků co byly na hlavní straně, jako to kdysi dělal Ioannes či Cinik, či se dělala hodnocení 100 nejnavštěvovanějších článků. jenže každý obor má trošku jiná kritéria, např. vlastivědu lze těžko porovnávat s článkem o kytičce. Mě se hrozně líbí, jak to mají na en, trošku méně jak na de )ostatně tam to teď mají zajímavé, recenze a pak si článek dá na hodnocení, co z toho vyjde, to vyjde. Třeba i nic. Ale náš systém taky není špatný, na velikost wikipedie. Roztříděné by bylo velice hezké, ale myslím, že opravdu nemáme kapacity, a navíc pak ta ješitnost, kdo by se pasoval do hodnotiče atd. --Mirek256 6. 3. 2010, 09:03 (UTC)

Mě Mozzanových pět bodů přijde rozumných, zejména první a pátý. Zavedením povinné recenze u DČ s ponecháním volnosti při řazení do/z "nadprůměrných, ale ne dobrých článků" by byrokracie zas až tak nepřibylo. A když se rýsuje snaha vykosit z dobrých věci, které jsou pod průměrem DČ a dle rozšířeného pocitu na DČ nemají, ačkoliv leckdy kritéria Wikipedie:K splňují, tak od čeho ta kritéria máme. Nejdřív je změňme.--Jann 6. 3. 2010, 12:12 (UTC)

Nesouhlasím se zavedením povinných recenzí. Nutit někoho, aby si nechal kritizovat článek od anonyma, který o sobě tvrdí, že něčemu rozumí (píšu v nadsázce), když má základní kritéria spněna, je přinejmenším úsměvné. Nehledě na "kvalitu" některých recenzí. --Lenka64 6. 3. 2010, 12:49 (UTC)

Tak rozhodně je pravda, že by se nějaké ohodnocení znovu udělat mělo... takže takhle?--Mozzan 6. 3. 2010, 09:19 (UTC)

Třeba, jiné hodnocení je zde Wikipedie:WikiProjekt_Kvalita/Test_kvality_Informatika, Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Test kvality, [3] či zde Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/TOP100 2009. --Mirek256 6. 3. 2010, 09:36 (UTC)

Hodnocení kvality je dobré, ale jako člověk, který to už absolvoval, upozorňuji, že s tím je spousta práce, pokud se má hodnotit větší počet článků. A kladu si otázku, zda se nám ta moje práce tenkrát nějak vyplatila.

Co se týče nápadu zavést další kategorii kvality s povinnou recenzí, tak myslím, že to v zásadě není nic proti ničemu, ale upozorňuji, že už jenom byrokracie kolem Nejlepších článků dá práce dost. Potýkáme se s nedostatkem kvalitních recenzentů a nedostatkem lidí, kteří by systematicky pracovali na různých projektech a portálech. Proto si myslím, že výsledek by nejspíš byl mrtvě narozené dítě a v nejhorším možném scénáři by dokonce užíral síly "povinných" recenzentů a autorů a působil by spíš demotivujícím způsobem jako zdroj sporů a frustrací.

V současné situaci nikomu nic nebrání tam, kde vidí nedostatečně kvalitní DČ, napsat na jeho diskusní stránku recenzi, poukázat na nedostatky, pokusit se je odstranit, a pokud se do měsíce chyby nepodaří odstranit, tak hvězdičku odebrat. Je to věcně v podstatě totéž, co kolega Mozzan navrhuje, akorát to funguje neformálně. Pokud zkušený autor několika NČ napíše článek o věci, které rozumí, a dá mu pak bez jakékoli recenze DČ, když myslí, že článek na to má, tak to podle mého názoru je úplně v pořádku a dobře. Recenzovat se má tam, kde to dává smysl, kde autor stojí o radu a pomoc, a ne dělat recenze pro recenze, aby se formalitám učinilo zadost. Povinné recenze nemá dokonce ani proces NNČ, jak u nás, tak na anglické WP, tak proč to vynucovat u článků na nižším stupni vývoje?--Ioannes Pragensis 6. 3. 2010, 14:13 (UTC)

Jelikož jsem byl jeden z těch, kteří se podíleli na prvních verzích kritérií pro NČ a DČ, pojďme se podívat na jejich historii. Kritéria vznikla v době, kdy se díky činnosti tehdy ještě mladého WikiProjektu Kvalita podařilo znovu nastartovat fungování systému nominací na NČ, který byl dříve v hluboké krizi. Zároveň se však objevil problém, že různí lidé měli různé požadavky, s některými další třeba nesouhlasili, a často se takové požadavky objevily až u hlasu proti během hlasování, a nikdo tedy nevěděl, co všechno je třeba splnit, aby článek měl reálnou šanci nominací projít. Totéž platilo i pro Dobré články, kde bylo množství takových, které svým charakterem už nestačily. Bylo tedy potřeba vytvořit jednotný rámec, který by autorům poskytl návod, na co si při tvorbě dávat pozor, který by měl všeobecnou platnost pro různá témata, který by byl všeobecně přijímán, a který by stanovoval minimální podmínky pro danou kategorii s tím, že jednotliví uživatelé/projekty by podle situace mohli přitvrdit. V původní verzi kritérií byla ještě poznámka, že splnění všech minimálních kritérií pro DČ je podmínka nutná, nikoli však nutně postačující pro přidělení statutu DČ, a že DČ by měl zároveň splňovat i některá kritéria pro NČ. Tato poznámka byla zřejmě v dalším vývoji vypuštěna.

Co se týče současného systému, považuji dvě kategorie kvalitních článků za dostačující, jedna, která vyžaduje formální stvrzení kvality a druhá, kde prostě můžete vypíchnout kvalitní články, aniž byste se museli zdržovat nějakou byrokracií a stejně tak jednoduše ty nedostačující články degradovat. Obávám se, že cs.wiki stále nemá lidi na to, aby mohla efektivně udržovat vícestupňovou úroveň hodnocení, než je současných pět. Stejně tak povinná recenze není úplně ideální vzhledem ke stavu, že dobrých recenzentů je málo a často se žádosti o recenzi dost hromadí už dnes. Řada zkušených autorů NČ je/by měla být schopna kriticky své texty zhodnotit sama pro úroveň DČ. Stejně tak se setkávám s názory, že často je problém pro článek ten stříbrný puzzlík dostat dřív, než je připravený rovnou do nominace na NČ. Pokud však chcete vytvořit třetí stupeň nejkvalitnějších článků, které by byly někde na hraně současných DČ, bylo by příhodno předem zhodnotit, co taková nová kategorie přinese a naopak jaká budou její negativa a co od ní vlastně očekáváme. Pak bych si dokázal představit, že by se postavila zatím tak nějak mimo systém současných dvou, a pokud by se uchytila a fungovala by, tak ji teprve přičlenit. --Reaperman 6. 3. 2010, 15:12 (UTC)

To by mi osobně nevadilo, ale popravdě vůbec proti existenci třetí kategorie je tolik lidí, že jsem se už před časem rozhodl možnost třetí kategorie zamítnout. To shrnutí, co jsem napsal nahoře, se týkalo vyjasnění mých plánů, jež jsem původně měl, protože během diskuse mi přišlo, že to někteří chápali jinak. Jinak díky za tu zmínku o historii celých pravidel. Pokud na tom takto skutečně lidé pracovali a výsledek je postupně vytvořený kompromis, pak je na druhou stranu škoda do toho zasahovat, navíc je pravdou, že některé recenze by z faktografického hlediska byly přinejmenším problematické. Tím shrnutím jsem chtěl celou věc ukončit a taky zamezit pokračování debaty, která už nikam nevedla, a zamezit plýtvání času a energie. Aspoň tedy časem projdu postupně články z historie, resp. z těch oblastí, o kterých mám rozsáhlejší znalosti, když už nic jiného. Díky moc všem za váš čas. --Mozzan 6. 3. 2010, 15:31 (UTC)

WikiMiniAtlas

Napadlo mě, že bychom mohli u nás zprovoznit WikiMiniAtlas, který přidá před souřadnice glóbus a po kliknutí na něho se zobrazá mapa přímo na té stejné stránce. V současné chvíli máme obrázek glóbu za souřadnicemi a tvoří spolu se souřadnicemi jeden odkaz. Myslím, že WikiMiniAtlas by byl mnohem užitečnější. Možností by ještě bylo dát to jako Udělátko, ale myslím si, že by bylo nejlepší to zprovoznit defautně, protože i nezaregistrovaní uživatelé by to jistě ocenili.

Jinak to už běží na mnoha velkých (i malých) Wikipediích včetně anglické a i na Commons. Pokud si to chcete vyzkoušet vložte si do svého monobooku toto:

importScriptURI('http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=MediaWiki:Wikiminiatlas.js&action=raw&ctype=text/javascript');

Upozorňuji, že to zatím neukazuje odkazy na českou Wikipedii, ale pokud bychom to tady zavedli, stačí zažádat o přidání a obvykle je za několik hodin vyhověno.--Sevela.p 13. 3. 2010, 09:28 (UTC)

No, zkusil jsem, ale abych byl upřímný, „kvalita“ dané mapy mě příliš nenadchla. :( --Ragimiri 13. 3. 2010, 16:25 (UTC)

Kvalita se mi zdá ok, možná je jen málo podrobná. Jsou tam snad nějaké chyby? Jinak pro základní orientaci je to naprosto dostačující a navíc, když budou zprovozněny ty odkazy na českou Wikipedii, tak to nemá chybu. Rozhodně lepší než současný obrázek vedle souřadnic, který je k ničemu...--Sevela.p 13. 3. 2010, 17:55 (UTC)

Ještě takový dotaz: nebylo by lepší použít OpenStreetMap? --Ragimiri 15. 3. 2010, 15:23 (UTC)

A na to je nějaký script, co by uměl to stejné, tzn. rozbalovat se přímo v okně článku a zobrazovat odkazy na další články, které mají souřadnice.--Sevela.p 15. 3. 2010, 16:40 (UTC)

To je dobře, že je, tak to nasadíme. :) --Ragimiri 15. 3. 2010, 17:39 (UTC)

Možná jsem zapomněl na otazník v předchozím příspěvku... Je nebo není? --Sevela.p 15. 3. 2010, 22:04 (UTC)

Návrh na doplnění doporučení Název článku

Dobrý den, upozorňuji na návrh doplnění doporučení Název článku, oddíl Ostatní speciální pravidla o podooddíl Politické subjekty. Návrh naleznete zde. Zdraví --Kacir 24. 3. 2010, 15:59 (UTC)

Smazání článku

Nevím sice, jak se to má správně dělat, ale s ohledem na její obsah žádám o smazání stránky Ivan Kytka. Děkuji.--Jan Polák 11. 4. 2010, 22:43 (UTC)

Vyřešeno Smazáno. Pěkný večer, v takovýchto případech vkládej na začátek článku {{smazat|důvod proč myslím, že je článek na rychlé smazání}}, takže třeba {{smazat|vandalismus}} Dobrou noc přeje :)--Faigl.ladislav _slova^činy 11. 4. 2010, 22:50 (UTC)

Díky za vysvětlení.--Jan Polák 12. 4. 2010, 10:12 (UTC)

Zase ta nestastna diakritika.

Kdyz clovek zijici mimo CR chce vyhledaneco v Ceske Wikipedii nejaky text s diakritikou, obycejne ma problem. Pritom reseni je tak snadne : zvyraznit pozadovany znak s diakritikou na strance a ucinit "copy-paste" (CTRL-C, CTRL-V). Problem ovsem nastane, kdyz na strance pripadny znak neni, nebo je soucasti linku. A tu se ptam: nebylo by mozne mit na hlavni strance radek s pismeny s diakritikou? Jarek Tichy j.tichy@computer.org

Pokud zadáváte do pole vyhledávání text bez české diakritiky, ajaxová nabídka rovnou nabízí návrhy i s diakritikou. Z tohoto pohledu bych pak viděl dodatečný řádek s písmeny na stránce jako přebytečný. --Reaperman 17. 4. 2010, 07:31 (UTC)

Zavedení maillistu pro českou Wikipedii

Napadlo mě, že by se mohl zavést mail list pro českou Wikipedii. Já jsem v listu Wikiversity, Wikisource a dalších a hodnotím to jako pozitivní záležitost. U těch listů pro projekty jako globál to má vynikající úlohu v informování komunit napříč jazyky. Co se týče jazykových listů tak v žádném nejsem, ale myslím si, že u české Wikipedie, která má dnes stovky editorů by to mohlo být přínosné. Jak to vidí ostatní?--Juan de Vojníkov 17. 4. 2010, 20:22 (UTC)

Mohl by někdo absolutnímu negramotovi vysvětlit, co to je mail list? To jako seznam mailů? --Silesianus 17. 4. 2010, 20:27 (UTC)

Na en.wiki o tom mají článek. V rychlosti to funguje tak, že někdo pošle mejl na adresu listu a dojde všem ostatním zaregistrovaným. Pokud někdo odpoví zase na adresu listu, přijde odpověď zase všem. Jinak bych byl pro zavedení, může se to hodit. Ale určitě by ho bylo vhodné omezit tak, aby sloužil jenom k upozorňování a ne k dlouhosáhlým diskusím, které se v něm dost blbě čtou. — Jagro 17. 4. 2010, 20:52 (UTC)

Šablona Fishbase

Ahoj, nemohl by někdo zkušený v této oblasti vytvořit šablonu FishBase, která by z vloženéího rodu a druhu a případně data (to by bylo ideální automaticky) vytvořila správně formátovanou referenci elektronické monografie? Hodilo by se to potenciálně v cca 30000 článcích :) --Kyknos 23. 4. 2010, 17:59 (UTC)

Čísla revize

Ahoj, není to tak dávno, co jsem v prosinci dokončil doplňování čísel revizí. Tehdy v kategorii zbyly 4 články. Dnes, po pěti měsících jich tam je 85. Navrhuji šablonu Překlad částečně vrátit na verzi z prosince 2008, kdy v případě nedoplnění čísla revize šablona hlásila velkým červeným písmem, že číslo revize chybí. Zabrání se tak tomu, aby se ta kategorie zase naplnila na původních 5000 článků.--Slfi 4. 5. 2010, 09:07 (UTC)

Inu, nemám námitek, jde o chybu a ta by měla být zvýrazněna. --Elm 4. 5. 2010, 09:39 (UTC)

Nebylo by spíš lepší najít nějakého spolupracujícího bota, který by tuto spíše mechanickou činnost mohl dělat? Okino 4. 5. 2010, 11:04 (UTC)

Nevím. Myslím že (i když je to neuvěřitelně mechanická práce) tohle roboti nezvládnou.--Slfi 4. 5. 2010, 12:20 (UTC)

Bot by sice možná dokázal dohledat něco v historii, ale obávám se, že jeho přřesnost by byla mnohem pochybnějšínež ručně vyhledané. JAn 4. 5. 2010, 12:36 (UTC)

Nemám představu, jak moc hluboko v historii by se teď muselo chodit, ale uvažoval jsem spíš o budoucnosti: Pokud se podaří zase napravit současný stav (asi spíš manuálně, případně by se to mohlo automaticky s manuální kontrolou), nebylo by možné, že by to hlídal bot průběžně? Dá se uvažovat i o tom, že v okamžiku, kdy by to automaticky udělal, tak by upozornil autora-překladatele, že vložil revizi za něj a ať si ji redaktor napraví. Nějaké logování by případně mohlo taky sloužit pro zpětnou kontrolu atd. Okino 4. 5. 2010, 12:53 (UTC)

To zní zajímavě a na rozdíl od bota, co by čísla sám doplňoval je to docela reálně naprogramovatelné. Bohužel všichni víme, že s techniky, co by byli schopni/ochotni něco takového pro cs.wiki napsat je to špatné. — Jagro 5. 5. 2010, 18:33 (UTC)

Určitě pro, je silně nekolegiální zbytetečně přidávat lidem (=Tobě), kteří se věnují doplňování čísel revizí. — Jagro 5. 5. 2010, 18:33 (UTC)

Protože panoval souhlas, šablonu jsem upravil.--Slfi 10. 5. 2010, 19:42 (UTC)

Je mi to celkem jedno a nechci lobbovat za odčervenění, nicméně si myslím, že to povede spíš k tomu, že wikipedisté místo používání šablony budu spíš jen neformálně uvádět do shrnutí, že to převzali z jiné jazykové verze. To je totiž ten nejméně pracný způsob jak nemít v článku nic červeně ;). --Tchoř 14. 5. 2010, 22:11 (UTC)

Validace v šabloně Citace elektronické monografie

Viz Diskuse k šabloně:Citace elektronické monografie#validace, tam jsem navrh popsal. FYI --Franta Oashi 5. 5. 2010, 17:52 (UTC)

Poznámky

Dobrý večer, jen jsem chtěl požádat, jestli by nešel do editačního okna v jazykové sekci, přesněji „Středoevropské jazyky a zvláštní znaky,“ přidat tento tag: {{#tag:ref||group=pozn.}} . Osobně, a věřím, že nejsem jediný, poznámek poměrně často využívám a jelikož si tuto kombinaci zkrátka nepamatuji, dost by mi pomohlo, kdybych nemusel pokaždé, když se chystám poznámku vložit, hledat ve svém starším článku nebo někde v jiném odstavci. Ono to docela zdržuje a když už jsou tam reference, hranaté závorky, šablona {{Pracuje se}}, kategorie ap. nebylo by to myslím zas tolik od věci. Pokud už toto téma bylo někdy prodiskutovávané a nejde to, tak prosím na tento návrh neberte zřetel. S pozdravem a ještě jednou přáním hezkého večera --Atilla 10. 5. 2010, 21:16 (UTC)

Pokud používáte implicitní vzhled Monobook, můžete si cokoli, co se vám hodí, přidat na editační panel nástrojů pomocí uživatelského javascriptu, například:

if (mwCustomEditButtons) {
    mwCustomEditButtons[mwCustomEditButtons.length] = {
      "imageFile": "http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/79/Button_reflink.png",
      "speedTip": "Jedna poznámka",
      "tagOpen": "<ref group='pozn.'>",
      "tagClose": "</ref>",
      "sampleText": "poznámka"
   };
}

--Mormegil ✉ 10. 5. 2010, 21:20 (UTC)

Jsem rozhodně proti tomu, aby se příšernost {{#tag:ref||group=pozn.}} používala. V rámci Wikipedie:WCW to pak musíme pořád opravovat. --Ragimiri 10. 5. 2010, 22:01 (UTC)

Zajímalo by mě, jak to opravujete v případě, že má poznámka v sobě reference (a uvádění referencí je pro Wikipedii podstatně důležitější, než formální podoba zápisu - viz závazné pravidlo Wikipedie: Ověřitelnost). Rád se poučím a budu se novým způsobem nadále řídit. Vámi zatracovaný způsob je ale uveden na Wikipedie:Poznámky. Mimochodem, předchozí způsob (pomocí šablon {{Odkaz na poznámku|Pozn.1}} a {{Poznámka|Pozn.1|text poznámky}}) vašemu projektu Wikipedie:WCW také nevoněl, což vyvolalo jeho úpravu na stávající způsob. S pozdravem "Podstata nad formou!" Petr Karel 11. 5. 2010, 08:17 (UTC)

Uzamčení šablon

Navrhuji trvalé uzamčení velmi používaných šablon na Wikipedii (zejména se mi jedná o citační, editační a výstražné šablony). Důvodem jsou hokus-pokusy technicky méně zdatných kolegů (mám na mysli zejména jednoho konkrétního, ale nebudu jmenovat), kteří sice neví, co dělají, ale o to s větším nadšením se pouštějí do úprav, které v konečném důsledku poškozují články samotné. V případě, že by bylo nutné něco v takto uzamčených šablonách změnit, stačí to navrhnout na diskuzní stránce a jistě se najde ochotný správce, který změnu (bude-li k lepšímu) provede. Jsou nějaké námitky? --Ragimiri 10. 5. 2010, 22:05 (UTC)

Souhlasím. --Jowe 10. 5. 2010, 22:09 (UTC)

Jsem sice rozeny beran, ale nakonec se necham presvedcit. Ne? Trvato, boli to, ale snazim se byt vecny. --Franta Oashi 10. 5. 2010, 22:12 (UTC)

Souhlas. Bylo by možné vytáhnout šablony s dejme tomu +5t vloženími, abychom nezamykali jenom nahodile? — Jagro 10. 5. 2010, 22:20 (UTC)

Přehled mnohokrát vložených šablon

+-----------------------------------+-------+ | šablona | počet | +-----------------------------------+-------+ | Pahýly | 66002 | | ! | 60565 | | Kategorie | 59522 | | Commons | 51878 | | Commonscat | 45089 | | Portál2 | 31971 | | !CRLF | 26822 | | Transclude | 26136 | | Navbar | 26134 | | Navbox | 25645 | | Flagicon | 24128 | | Geo dms | 21645 | | Překlad | 18269 | | Geo cz | 17057 | | LocMap+ | 15600 | | LocMap/x | 15598 | | LocMap~ | 15598 | | LocMap/y | 15598 | | LocMap | 15597 | | Pahýl - Česko | 15041 | | Citace elektronické monografie | 14191 | | Citace monografie | 13959 | | LocMap Česká republika | 13661 | | Hlavní článek | 13628 | | Experimenty | 12021 | | En | 11687 | | PatičkaObecNav | 11634 | | HlavičkaObecNav | 11634 | | Infobox hlavička | 9030 | | Infobox začátek | 9024 | | Infobox sídlo | 8823 | | Vjazyce | 8754 | | Infobox konec | 8411 | | Pahýl - biografie | 8324 | | Infobox položka | 7998 | | LocMap Česko | 7625 | | Cizojazyčně | 7319 | | Experimenty2 | 6538 | | Infobox | 6254 | | Infobox/řádek | 6254 | | Taxobox | 6212 | | Infobox české obce a města | 6201 | | Rozcestník | 6092 | | NK ČR/Odkaz | 5942 | | Link FA | 5786 | | NK ČR | 5705 | | Různé významy | 5044 | | Infobox položka nepovinná | 4902 | | !! | 4874 | | Infobox jednoduchá položka | 4860 | | Infobox obrázek | 4855 | | Nowrap | 4812 | | Vjazyce2 | 4115 | | Vlajka a název | 3491 | | OBV | 3375 | | OBZ | 3063 | | Doplňte zdroj | 3048 | | Infobox sídla světa | 2863 | | Experimenty2o | 2779 | | Pahýl | 2771 | | Šablona | 2764 | | SHORTTOC | 2549 | | Cs | 2531 | | Upravit | 2510 | | Ru | 2508 | | Barva | 2433 | | Klávesa | 2405 | | Infobox Hudební umělec | 2390 | | Infobox konec podinfoboxu | 2368 | | Infobox začátek podinfoboxu | 2368 | | Infobox řeka | 2355 | | Věk | 2334 | | Posloupnost | 2246 | | Subpahýl autor | 2215 | | Copyvio autor | 2137 | | NÚ v desetiletí | 2133 | | Spoiler | 2095 | | Chybí zdroj | 2065 | | VSE | 2063 | | Infobox Album | 2058 | | Infobox medaile | 2030 | | Infobox medaile položka | 2024 | | Rok | 2023 | | Portál Lední hokej | 2021 | | Infobox medaile soutěž | 1999 | | Citace periodika | 1959 | | !- | 1925 | | Rozcestník - místopisné jméno | 1920 | | Infobox Chronologie | 1905 | | Portál Sport | 1887 | | Portál Izrael | 1868 | | Citace knihy | 1866 | | Navbox Hudební umělec | 1856 | | Viz též | 1851 | | Endspoiler | 1819 | | Požadavek na obrázek | 1781 | | Infobox Biografie | 1762 | | Min | 1756 | | Rozcestník OK | 1683 | | Příbuzenstvo | 1662 | | Příbuzný | 1662 | | Tl | 1622 | | Taxobox/Šablona:status decode | 1586 | | Sisterlinks | 1579 | | Coor | 1571 | | Portál Kosmonautika | 1502 | | De | 1422 | | Malé | 1421 | | Neověřeno | 1374 | | Coor dms | 1358 | | Portál Letectví | 1350 | | Geo | 1338 | | Portál Středověk | 1332 | | Urgentně upravit autor | 1330 | | Wikislovník | 1304 | | Náhled | 1262 | | User cs | 1254 | | Experimenty3 | 1251 | | Experimenty0 | 1242 | | Citace webu | 1240 | | Pahýl - hudba | 1226 | | CURRENTUTCOFFSET | 1214 | | Infobox Herec | 1189 | | Sdílená IP škola | 1187 | | Pahýl - hokej | 1153 | | Citát | 1153 | | Portál Slovensko | 1140 | | Rozcestník - příjmení | 1104 | | Loop | 1081 | | Pahýl - fotbal | 1050 | | Pahýl - botanika | 1044 | | Infobox film | 1042 | | Citace elektronického periodika | 1037 | | Hodnocení | 1028 | | Portál Fotografie | 1018 | | Nepodepsáno | 1018 | | Fr | 1000 | +-----------------------------------+-------+

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 10. 5. 2010, 22:47 (UTC)

Často používaná šablona nemusí být vložena v tisících článků. Např. {{copyvio}} je vložena jen cca 100x, ale přesto si myslím že jde o šablonu často používanou která by měla být uzamčena. --Jowe 11. 5. 2010, 07:18 (UTC)

Lepší by byla dohoda s Frantou Oashim, že vše bude nejprve navrhovat a změny dělat až po schválení, aniž by bylo nutné šablony zamykat. Také je např. možné vytvořit změněnou verzi šablony ve svém jmenném prostoru a teprve po schválení dalšími udělat tytéž změny v původní šabloně. Jan.Kamenicek 10. 5. 2010, 23:58 (UTC)

Nepřijde mi dobré, aby se kvůli jednomu člověku cokoliv uzamykalo prakticky pro všechny. Jan.Kamenicek 11. 5. 2010, 08:40 (UTC)

A jak často se ty šablony mění? --Ragimiri 11. 5. 2010, 10:32 (UTC)

Záleží na tom? Když někdo začne editovat články a jeho editace budou neumělé a jiní je budou muset opravovat, pozamykáme články? Nebo pozamykáme jenom ty, které se jinak mění málo? Zamykání je proti principům Wikipedie, dohoda má přednost. Viděl jsem ale, že někdo už šablony honem rychle pozamykal, aniž by vyčkal, co Franta Oashi na tento můj návrh řekne. Jan.Kamenicek 11. 5. 2010, 10:40 (UTC)

Srovnávat šablony a články nelze. Je to klasické míchání jablek s hruškama. Článek se neustále může rozšiřovat a měnit k dokonalosti. Technické šablony netřeba nějak měnit, svůj účel plní jak mají. Pokud někdo přijde s nějakým vylepšením je lépe to nadhodit do diskuse. --Jowe 11. 5. 2010, 10:55 (UTC)

Taky si myslím, že snaha o dohodu by měla být přednější. Mně z diskuse o šabloně Citace elektronické monografie vyplynulo, že Oashi argumentoval většinou věcně a věděl co dělá. Spor se pak (hlavně ke konci) stočil na diskusi o koncepci šablony a jejího používání – tedy v tu dobu už žádné „hokus-pokusy technicky méně zdatných kolegů“. V tomto okamžiku by se už mělo hledat konsensus, podle něhož by se mělo rozhodnout o tom, jak budou nakonec šablony vypadat. Oashi byl se svým názorem na koncepci osamocený, konsensus byl tedy evidentně jinde a Oashi by tedy měl svých pokusů jít proti konsensu nechat. Když by nenechal, máme tu k tomu další nástroje, ŽoKem dejme tomu počínaje a zablokováním uživatele konče.
Zamčení všech často používaných šablon by mohlo znamenat, že je budou moci editovat jen "staří osvědčení programátoři", do jejichž skupiny se nebude moci schopný nováček dostat. A to je zcela proti principům Wikipedie.

A chybí mi tu taky předcházející případy, kvůli kterým by se měly tyto šablony zamykat. Pokud se něco stane jednou za rok, nemělo by to být důvodem k takovému zásadnímu opatření. --Packa 11. 5. 2010, 11:08 (UTC)

„Argumentoval věcně“? To bude asi nějaký omyl, ne? Díval ses do historie? Tuto 14000× použitou šablonu editoval metodou pokus–omyl naosmkrát, z toho pětkrát poté, co jsem ho výslovně upozornil, ať to nedělá. Že se nám nakonec podařilo přesměrovat ho s návrhy úprav do diskuse, je příležitost k oslavě, ne důkaz toho, že by zamčení bylo zbytečné.

Editujte s odvahou je jistě výtečná věc (bez ironie!), ale u šablon, kde jediná chybná editace rozbije deset tisíc článků (!) bych si dovolil požadovat o něco vyšší nároky.

--Mormegil ✉ 11. 5. 2010, 11:24 (UTC)

Nestudoval jsem to podrobně, takže nevím nakolik to Franta Oashi dělal dobře nebo blbě. I kdyby ale dělal všechno úplně blbě, kvůli jednomu člověku se nic nezamyká, zamyká se jen na ochranu proti hromadným útokům z více stran, jimž nejde čelit jinak. Pokud se mi nelíbí chování jednotlivce, jsou na to jiné způsoby, některé které zmínil i Packa - domluva, ŽOK, blok, případně snad nějaké omezené opatření jako zákaz editace šablon bez předchozí domluvy pouze konkrétnímu člověku.

Také může nastat extrémní případ, že někdo schopný zde založí užitečnou šablonu, ta se stane používanou v mnoha článcích a proto bude zamčena. Protože ale její zakladatel nebude správce, bude muset s každou triviální úpravou chodit k někomu škemrat.

Také mi přijde divné, že ohledně zamčení šablon tu rozhodně nepanuje úplná shoda, přesto již zamčeny byly.

Také je takové divné rozdělování - správce = důvěryhodný, nesprávce = potenciálně neschopný či dokonce podezřelý. Jan.Kamenicek 11. 5. 2010, 12:33 (UTC)

1. Pokud se nějaká šablona stane používaná v mnoha článcích, tak nemá být mnohokrát opakovaně „triviálně upravována“. (A s jednou opravou jistě není problém správce požádat.)
2. Na preventivním zamykání některých šablon jsme se vcelku shodli v Wikipedie:Žádost o komentář/Zamykání článků a šablon.
3. To není správce = důvěryhodný, nesprávce = neschopný, to je spíše „zpomalovací práh“, aby si všichni zúčastnění uvědomili, že se jedná o potenciálně nebezpečnou operaci, kterou je potřeba si důkladně rozmyslet. Třeba bych si hypoteticky (kdyby to SW podporoval) dokázal představit konstrukci „editaci musí potrvrdit libovolní dva uživatelé“ – prostě cokoli, co omezí zbytečné a v horším případě až chybné editace na opravdové minimum.

--Mormegil ✉ 11. 5. 2010, 12:48 (UTC)

Promiň, Mormegile, ale Oashi v té diskusi o šabloně Citace elektronické monografie IMHO ke konci argumentoval věcně. Nejsem tak dobrý programátor, abych byl schopen zpětně procházet změny této šablony a usuzovat, jak asi působily, takže musím vycházet z toho, co bylo v diskusi.
Jinak souhlasím s tím, že by na editaci šablon měly být vyšší nároky, ale napišme to tedy jako výjimku do ESO. Toto pravidlo dáváme pod nos každému druhému nováčkovi. Tak kde se má nováček, který je mimo wiki schopným programátorem, o tomto principu dočíst? --Packa 11. 5. 2010, 12:53 (UTC)

Ještě jednou: celá ta „ke konci věcná“ diskuse vznikla až dlouho poté, co s tou šablonou vytrvale experimentoval a byl na to upozorňován. Zamčení té šablony by právě přeskočilo ty experimenty na začátku a zajistilo, že ta diskuse vznikne jako první. --Mormegil ✉ 11. 5. 2010, 13:31 (UTC)

Šablona není článek. Nevhodným sáhnutím do článku se poničí pouze onen článek a nic jiného. Nevhodným sáhnutím do (často používané) šablony se poničí všechno, kde je vložena. Kromě toho jde o nárazovou zátěž serveru a v případě několikerých experimentů (jako zde zmiňovaného kolegy) ta zátěž značně (a především zbytečně) roste. Po jednom odstrašujícím příkladu k oběma těmto věcem: Oashimu se tu nedávno povedlo "zařídit", že (deseti)tisíce článků nešlo exportovat do PDF. A už vůbec bych se nerad dočkal situace, která nastala někdy před - tuším - dvěma lety, kdy jedna taková editace často používané a netriviální šablony měla za následek absolutní odstavení úplně všech projektů Wikimedia na několik hodin a další tři dny trvalo, než se situace dostala do normálu. Cena za nevhodné zásahy může být příliš veliká a rozhodně mnohonásobně převyšuje cenu možnosti editovat.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 11. 5. 2010, 12:55 (UTC)

Nejlepší by asi bylo mít možnost vytvořit skupinu uživatelů, která by měla možnost zamčené šablony editovat, ve které by mohli být vybraní prověření jedinci. Protože je mnoho schopných programátorů, kteří by měli mít možnost uzamčenou šablonu editovat, ale kteří jsou neakceptovatelní pro komunitu jako správce. --Jowe 11. 5. 2010, 13:16 (UTC)

Řešením by možná bylo to, že by editace zamčených šablon byla umožněna uživatelům ze skupiny Automatičtí strážci, u kterých lze předpokládat odpovědnost. Z této skupiny lze kdykoliv odstranit "neposlušného" wikipedistu. --Jowe 11. 5. 2010, 14:02 (UTC)

@Packa: V tebou zmiňovaném ESO se explicitně několikrát zmiňuje článek, nikde tam není řečeno „Editujte s odvahou cokoliv“. Do technického zázemí Wikipedie mají sahat jen ti, co tomu rozumí. MediaWiki je open source – každý může provozovat svou vlastní kopii a na ní se učit. Wikipedie je ale encyklopedie, ne tréninkový prostor. --Ragimiri 11. 5. 2010, 13:18 (UTC)

Pamatuju si, že jako nováček jsem dlouho nechápal jmenné prostory. Pro nováčky a laiky je prostě Wikipedie všechno, nechápou rozdíl mezi článkem a nečlánkem. Klidně dejme ty dvě věty, které jsi teď napsal, do ESO. Samozřejmě v nějaké podobě vhodné pro pravidlo. --Packa 11. 5. 2010, 13:39 (UTC)

@ Danny B.: Díky, přesně tohle jsem měl na mysli. ;)
@ Jowe: Ano, i třeba šablonu CP je vhodné zamknout, tenhle seznam jsem chtěl jako odrazový můstek, co by se IMHO zamknout mělo, přidávat další je samozřejmě vhodné. Třeba takové zamčeno je třeba mít uzamčené bezpodmínečně i když je v minimu článků.
@ Jan.Kamenicek: Nejde jenom o Oashiho, může přijít kdokoli další, kdo bude mít stejné experimentátorské, nebo ještě hůře vandalské sklony a šablony s velkým počtem vložení je potřeba prostě chránit.
EsO pro šablony samozřejmě platit nemůže. Respektive může, ale nikoli na ostré verzi ale na šablonovém pískovišti. Nakonec bych ještě zmínil, že automatičtí strážci fungují na jiném principu a opravdu ne každý, kdo je schopen napsat necopyvio článek je schopen správně editovat šablonu. Navíc by to bylo technicky tak složité, že by to bylo až nemožné (musel by se založit a nastavit nový stupeň ochrany, protože jinak bychom autostrážcům povolili editovat nejen šablony ale třeba i články s probíhající revertační válkou). — Jagro 11. 5. 2010, 22:28 (UTC)

Samozřejmě že ne každý automatický strážce, který je schopen napsat necopyvio článek, je schopen správně editovat šablonu. Toho není schopen ani lecjaký správce, včetně mě. Jde o to, že lze u automatických strážců předpokládat jistou mentální vyspělost a že nebudou šablony vandalizovat, ani s nima divoce a bez rozmyslu experimentovat. Šlo mi hlavně o to, aby technicky zdatní a prověření tvůrci šablon, kteří nejsou správci, měli možnost editace uzamčených šablon. Řešení přes automatické strážce asi není ideální, určitě by se dalo najít lepší. --Jowe 11. 5. 2010, 22:59 (UTC)

Řešení pomocí rozšíření možností automatických strážců je nevhodné i proto, že v tuto chvíli členství v této skupině uživateli samotnému vůbec nic nepřináší, tedy nejsou spory o tom, že někdo tam nespravedlivě je a jiný tam nespravedlivě není. To by se se změnou funkce změnilo a přineslo by to nepochybně řadu sporů a žádosti o reformu zařazování. Vlastně by se tím změnil úplně smysl té skupiny, protože možnost editovat zamčené šablony by pro uživatele byla daleko podstatnější než to, že správci už v okamžiku založení vidí jeho článek „bíle“. --Tchoř 11. 5. 2010, 23:44 (UTC)

Slovenská a česká verze wikipedie

Když jsem si nedávno četl jednu slovenskou knihu, přišla mi na mysl jedna věc. Proč je slovenská a česká wikipedie oddělená a buduje se zvlášť, jestliže mluvčí jednoho z jazyků zároveň téměř bez problémů (až na pár slov) rozumí tomu druhému? Nebylo by užitečnější, kdyby se neplýtval čas vytvářením dvou rozdílných verzí, ale přispěvatelé mluvící jedním z nich by vytvářeli pouze jednu? Vím, že přetvářet to teď by byl hrozný problém (musela by obdržet značku typu skcs a všechny záznamy ohledně ní předělat atp. atp. atp.) a naskytly by se i nějaké další nevýhody, hlavně výskyt článků, ve kterých by se vlivem přispívání od rozdílných uživatelů střídaly oba jazyky, což by působilo dost divně a asi by je to diskvalifikovalo pro DČ&NČ, nebo zmíněné neporozumění některým slovům, což by mohlo snížit návštěvnost, protože čtenáři by byli příliš líní hledat ve slovníku, ale přece jenom by to ušetřilo spoustu práce. Asi je to úplná blbost, jen mě to napadlo, něco k tomu napište.--Mashaunix (^slova_činy) 18. 5. 2010, 16:42 (UTC)

Zdravím, jako vzpomínka na časy jednotného státu dobrá, nicméně Wikipedie je založena právě na tom, že každý jednotlivý jazyk zde má svoji vlastní encyklopedii. Když odhlédnu z toho, že to je nesmysl, tak bych jen poukázal na to, že dítka školou povinná zdaleka neovládají slovenštinu jako starší ročníky (nebýt Česko-slovenské Superstar, tak je na tom ona generace ještě hůře), dále pak pochybuji že Češi budou ovládat slovenskou gramatiku a naopak. Přeji pěkný den --Faigl.ladislav _slova^činy 18. 5. 2010, 16:56 (UTC)

No vidíš, já žil v přesvědčení, že Wikipedie je založená na myšlence rychlého budování užitečné encyklopedie. S gramatikou, neznalostí a tak by sice byl problém, číst by se to ale dalo a alespoň by se naše mládež slovenštině trochu přiučila (a, ovšem, naopak). Máš ale asi pravdu. Jen mě zajímaly různé náhledy na tu myšlenku. :)--Mashaunix (^slova_činy) 18. 5. 2010, 17:25 (UTC)

Neuskutečnitelné. I kdybychom neměli řečený problém s gramatikou, jak by vypadaly články? Kousek česky a kousek slovensky, podle toho, kdo to zrovna psal? To je sice možná použitelné, ale vypadalo by to hrozně. Josef Plch, 21. 6. 2010

Kvalitní pahýly

Mám další takový nápad, který by se ale měl aplikovat spíše na anglickou wikipedii. Tou by bylo rozdělení pahýlů (snad do kategorií) podle jejich kvality. Kvalitní pahýl by byl ještě vyhodnocen, já bych za něj považoval ten, který obsahuje stručné shrnutí tématu (například delší pahýly, hlavně jestliže jsou pahýly co do své kvality, jsou podle mě problém, jelikož je pak velmi namáhavé vybírat z nich při rozšiřování alespoň nějaké vhodné informace k zanechání, jelikož není pěkné je celé smazat a zmařit tak něčí práci) a co nejvíce potencionálních zdrojů a referencí, ať už internetových či tiskovin, takže by ho bylo možno vhodně rozšířit.

Asi je to nesmysl, jestliže poměříme práci, která by se tomu musela věnovat (hlavně proto, že by se to muselo doplňovat po uživatelích, kteří by s tím neuměli), ale přece jen by si pak každý mohl snadno dohledat v kategorii "kvalitních pahýlů" alespoň nějaké články, které by šlo pohodlně rozšířit a člověk by v tom měl volnou ruku. Ale opět, jen to nadhazují; napište, co si myslíte.--Mashaunix (^slova_činy) 18. 5. 2010, 16:42 (UTC)

Ještě jednou zdravím. Nádherná ukázka oxymóronu. Jak může být pahýl kvalitní? Pahýl je přece pahýlem právě proto, že kvalitním článkem není. Navíc cokoliv kvalitní by mělo být logicky konečné stádium vývoje (vizte kvalitní články na Wikipedii, tedy dobré a nejlepší). V případě pahýlu to však tak být nemůže, protože u něj se předpokládá a doufá v další vývoj. Přeji pěkný den --Faigl.ladislav _slova^činy 18. 5. 2010, 17:18 (UTC)

Mě šlo jen o to rozdělení do kategorie, tj. pahýl by neobdržel žádný titul nebo něco (to by taky bylo). Samozřejmě, že by takový pahýl nebyl "kvalitní" nebo něco na ten způsob; jde jen o to, že by šlo snadno dohledat pahýly snadné k rozšíření.--Mashaunix (^slova_činy) 18. 5. 2010, 17:30 (UTC)

Navíc by určitá "odměna" za kvalitní pahýl mohla být motivací pro jejich vytváření (což skoro nic nestojí, ale uspoří spoustu práce) o výhodnosti čehož snad není pochyb.--Mashaunix (^slova_činy) 18. 5. 2010, 17:35 (UTC)

Myslím že snadnost pahýlu k rozšíření nezávisí ani tak na kvalitě toho pahýlu, jako spíš na obtížnosti tématu. Pro někoho bude lehčí rozšiřovat pahýly biologické než technické, ale i tam jsou témata jednodušší (např. konkrétní zvířata) a složitější (pro někoho třeba pojmy z genetiky). --Packa 18. 5. 2010, 17:43 (UTC)

Se zdroji jde všechno. Právě tím jsem myslel to, že vytváření článku by bylo "snadné"; zdroje už by tam bylo, jen je použít (tj. nemusely by se dohledávat).--Mashaunix (^slova_činy) 18. 5. 2010, 17:52 (UTC)

Vzhledem k tomu, že máme desetitisíce pahýlů, není asi v našich silách je projít a zhodnotit. Pokud máte někdo volný čas a náladu se jimi probírat, tak bych doporučil spíš se věnovat upřesnění jejich klasifikace stávajícími šablonami a případně dotažení již zavedené klasifikace pahýlů. Je v tom zmatek a mnoho nedodělků.--Ioannes Pragensis 19. 5. 2010, 11:46 (UTC)

Návrh na novou šablonu

Již delší dobu přemýšlím o tom, že by se na Wikipedii měla vytvořit nová šablona. Něco ve stylu šablony {{Chybí zdroj}}, ale zatímco ta se používá tam, kde chybí seriózní zdroj, tato šablona by se používala tam, kde není těžké zdoj nalézt a uvést, ale různé zdroje si v dané věci odporují. Uvedu 2 příklady.

Některé zdroje definují velkoměsto jako město, které má alespoň 100 000 obyvatel, a některé jako město, které má minimálně 1 000 000 obyvatel. (Vizte Diskuse:Velkoměsto).

Některé zdroje považují luštěniny za druh zeleniny (luskovou zeleninu), jiné nikoliv.

Tato šablona by byla v článku stejně jako šablona {{Chybí zdroj}} jen dočasně. Do té doby, než se problému ujme nějaký odborník a vysvětlí, proč je více verzí, a řekne, která je správná. Šablona by pouze ukazovala na nějaké slovo či slovní spojení a říkala by, že nemusí být fakticky správné. Zároveň by odkazovala na diskusní stránku, kde by se problém řešil (aby nenarušoval vlastní článek). Abyste věděli, jak si asi představuji, že by mohla šablona vypadat, podívejte se na článek Vřídlo (Karlovy Vary) a Seznam zeměpisných rekordů Česka. V prvním článku jsem „šablonu“ vypsal slovně, ve druhém jsem místo ní dělal otazník za jednotlivými zpochybněnými údaji.

Pokud tato šablona již existuje, tak mi promiňte, že jsem otravoval. Pokud ale neexistuje, tak by se měla založit. Z hlavy vymyslím několik desítek článků, ve kterých bych ji použil.

--Marek Genius 18. 5. 2010, 18:29 (UTC)

Chci jen na okraj poznamenat, že realita není černobílá, a to ani v natolik exaktních oborech, jako je biologie. Vámi navrhovaná šablona by musela být např. u všech biologických článků, které pojednávají o organismech či jejich skupin do takové podrobnosti, že obsahují i zařazení do biologického systému či fylogenezi, a zahrnují k této problematice odkazy na nějakou širší monografii/učebnici současně s odkazem na nějakou aktuální studii. Klasifikační zařazení procházejí neustálým vývojem, protože jsou založena na více či méně podložených hypotézách a nikdy není 100% jistota, že zařazení je skutečně správné (tj. v přirozené kategorii). Zákonitě se různé aktuální studie liší a i vysoce seriózní reference si tak "odporují", a to mohou pocházet i ze stejného data. (A u natolik vágních pojmů jako zelenina mě rozdílnost jejich záběru opravdu nevadí - není to totiž pojem vzniklý "definicí", ale zvykovým používáním, které se u různých čtenářů i referencí přirozeně liší. Autor článku takového druhu by to měl respektovat, zohlednit různé náhledy a nesnažit se takový pojem "zexaktnit" - to by zavánělo vlastním výzkumem.)--Petr Karel 19. 5. 2010, 08:35 (UTC)

A ještě drobnost k zeměpisným rekordům (které uvádíte jako příklad): Nedivte se, že se na ně někdy dívám trochu přes prsty (a jejich rozdíly považuji za úsměvné), obsahují-li i takové údaje, které nejsou "objektivně dané", ale závisejí na způsobu měření. Jako příklad uvádím délku řeky a délku pobřeží (útvary blízké fraktálům). Budu-li používat kilometrové "měřítko", vyhladí mi stometrové zákruty či zálivy (a tedy délku zkrátí), u stometrového měřítka budou vyhlazeny desetimetrové odchylky apod. A možná se budete divit, ale taková "zkrácení" nejsou zanedbatelná, ale pohybují se v řádu desítek procent. Takové údaje proto mají smysl pouze s uvedením metodiky měření. (A to nepřipomínám fakt, že při podrobnějším měřítku dochází u daného údaje k neustálým změnám (změny říčních a potočních koryt díky naplaveninám, změny tvaru plochého pobřeží při přílivu a odlivu apod.)--Petr Karel 19. 5. 2010, 08:50 (UTC)

V některých případech, kdy se jedná, řekl bych, o nějakou záhadu nebo problematiku, která stále ještě nebyla dostatečně vysvětlena, bych to pochopil. Ale např. v případě zeleniny se jedná čistě o záležitost konsenzu (anebo pravidla pevně stanoveného v „zákonných“ normách, jako např. u pravopisu), který by měl (tedy pokud se nejedná or&nbspnějaký relativní pojem typu malý, velký) jednoznačně proběhnout. A pokud ještě dosud neproběhl, je „povinností“ autora té které publikace buď uvést, že se jedná pouze o jeho vlastní názor, jak by to mělo být (což samozřejmě na Wikipedii nepatří), anebo uvést veškeré možnosti, které se vůbec někde vyskytly (v případě že to rozsah publikace nedovoluje, měl by alespoň uvést, že existují i další možnosti). Přiznám se, že netuším, jak se zeměpisné útvary měří, ale pokud je daná metoda nepřesná, měla by se měřítka uvádět s takovou přesností, aby byly údaje v každém případě správné (radši zaokrouhlit na stovky kilometrů, než uvést s přesností na metry, ale mírně chybně). --Marek Genius 19. 5. 2010, 14:58 (UTC)

Seznam členů vlády

Ve stránce Diskuse:Druhá vláda Mirka Topolánka#Seznam členů vlády jsem zpracoval možný zápis složení vlád a předkládám ho ke všeobecné diskusi.--Jan Polák 3. 6. 2010, 06:51 (UTC)

Nápad to byl dobrý, ale výsledek se mi moc nelíbí. Respektive mi vadí 3 věci.

1. Já mám sice rád barvičky, ale tohle je barevné až moc. Tedy abych byl přesný, počet barev mi nevadí, ale vlastní text nejde pořádně přečíst. Možná, když by se snížila sytost barev…
2. Šablona je příliš velká. Lepší by bylo, když by se zmenšila. Třeba závorka s politickou stranou by mohla být za jménem politika, nikoliv na dalším řádku.
3. Asi úplně největší chybou jsou sloupečky. Tak jak je to vypracováno teď by to znamenalo, že Mirek Topolánek byl předsedou vlády v 10 obdobích a že Mirek Topolánek se v 1. místopředsedovi dělí na Jiřího Čunka a Vlastu Parkanovou, nikoliv, že Jiří Čunek byl 1. místopředsedou 9 období a Vlasta Parkanová 1. Doufám, že jste mě správně pochopil. Tabulka by se tedy měla nějak přepracovat, aby bylo jasné, že ta období patří ke všem politikům, ne jen k Topolánkovi.

Jinak si myslím, že ten zápis nebyl špatný. Ale chtělo by to opravit ty 3 věci. --Marek Genius 29. 7. 2010, 01:04 (UTC)

Šablona překlad

Zdravím všechny, záležitost, kterou chci řešit, se už několikrát diskutovala, ale nikdy nedošlo ke změně, takže ji chci otevřít znovu. Mohl bych napsat i na diskusní stránku šablony, ale takhle si toho podle mě všimne víc uživatelů. Napřed vypíšu pár základních informací tak, aby i méně zkušení věděli, o čem se mluví. Jde mi o funkci a v druhé řadě o umístění šablony Překlad. Podle pravidel má na české Wikipedii 2 základní funkce:

• zdroj: Sice se uznává, že jiná jazyková verze Wikipedie není „regulérní zdroj“, ale v praxi se šablona často používá jako klasická reference (pravidla ji dokonce doporučují umisťovat přímo do sekce Reference, tady musím přiznat, že jsem to donedávna taky viděl jako ideální řešení).
• naplnění licence GFDL a také CC-BY-SA, jak mě níže správně upozornil Okino: Velmi důležitá funkce, ale například v popisu šablony není vůbec nijak uvedena. Jde o to, že při přebírání obsahu Wikipedie je třeba uvést, že text byl převzat z toho a toho článku z konkrétní jazykové verze Wikipedie. Jinak by šlo o porušení licence Wikipedie. To si musí při použití textu z Wikipedie hlídat cizí webové stránky, média atd., ale i samotná Wikipedie. Překlad textu z jiného článku je totiž také převzetí obsahu Wikipedie, a proto je nutné původ textu pomocí šablony Překlad uvést.

Protože Wikipedie nemůže sloužit jako reference (viz Wikipedie:Věrohodné zdroje: Wikipedie je terciární zdroj. Wikipedie nemůže citovat sama sebe, a to ani jinou jazykovou verzi Wikipedie, jako zdroj – to by byla sebereference), je podle mě nesmyslné chápat šablonu Překlad jako „orefování“ přidaného textu. Pokud přeložíme text z článku na jiné jazykové verzi Wikipedie, jsou jedinými referencemi ty reference, které zdrojují text v překládaném článku. Tyto reference by měl překládající v ideálním případě uvést i v českém článku. Pokud text na jiné Wikipedii nemá reference, vložení šablony Překlad k přeloženému textu nic nemění na tom, že tento text je zcela bez referencí umožnujících ověření uvedených údajů.

Proto navrhuju, aby se šablona úplně přestala suplovat referenci (sice prokazuje původ textu, ale nestačí k ověření údajů) a aby se zdůraznilo, že šablona slouží především k naplnění licence GFDL. Většina „velkých“ Wikipedií šablonu takto chápe (anglická, německá, francouzská, španělská, ruská, italská), takže to tak evidentně dobře funguje. Představuju si to tak, že pokud někdo přeloží úsek textu z jiné Wikipedie, použije šablonu Překlad kvůli naplnění licence, a pokud někdo pouze převezme pár údajů (třeba počet obyvatel, letopočty apod.), šablonu Překlad nepoužije, neboť při takovém převzetí obsahu Wikipedie licence nenařizuje uvádět zdroj. Převzaté údaje pak bude třeba ozdrojovat regulérním způsobem – citováním věrohodných zdrojů. Jde mi zkrátka o to, aby si už nikdo nemyslel, že uvedení šablony Překlad stačí k ozdrojování údajů.

Kam by se měla šablona umisťovat, je věc druhá a může být diskutována později (umístění do sekce Reference se mi každopádně zdá nevhodné). Byl bych rád, kdyby se alespoň zkušenější uživatelé vyjádřili. Nepoužívejte prosím argumenty typu „já to takhle běžně dělám“, „vždycky se šablona používala takhle“ a podobně, ale věcně posuďte uvedené argumenty a návrhy. Díky--Nissαn 8. 6. 2010, 17:20 (UTC)

Na zdroje se musí hledět primárně z hlediska ověřitelnosti - tedy toho, aby byla čtenáři poskytnuta možnost ověřit si původ informace. I když není Wikipedie dostatečný zdroj (tzn. pochybné informace není možné refovat Wikipedií), vůbec to neznamená, že Wikipedie jako zdroj původního nemůže sloužit při snaze o k ověření - nasměruje k původu informace. Tedy abych to zkusil říct srozumitelně: Na cestě za ověřením šablona Překlad nevede do cíle, ale směřuje k cíli.

Jinak s tím, že jde také o naplnění licence (nyní spíš CC-BY-SA než GFDL), samozřejmě souhlasím, ale nahlížet na šablonu pouze z tohoto hlediska není správné, a to nikoli z nějakého hlediska vyššího principu, ale prostě z hlediska užitečnosti pro čtenáře. Okino 8. 6. 2010, 17:35 (UTC)

Právě jde o to, že Wikipedie není dostatečný zdroj, tím pádem není zdroj ve smyslu reference. Chápete, o co mi jde – aby šablona nebyla používána jako reference. Šablona by i po mnou navrhované změně přece v článku (či při nejhorším na diskusní stránce) byla a čtenář by se mohl podívat na původní text, stejně jako teď, ale uživatel, který by šablonu použil, by už jasně věděl, že na orefování uvedených údajů šablona sama o sobě nestačí. To je to hlavní. Myslím, že by to byl krok kupředu ve zdrojování překládaných článků.--Nissαn 8. 6. 2010, 17:43 (UTC)

Pro ponechání šablony překlad v sekci referenci mám několik důvodů.

1. Je to jediné logické místo, kam se takováto šablona dá dát. Aby se naplnila licence, je potřeba to mít někde na té stránce (jestli to chápu dobře, nestačí ji mít v diskusi/ve shrnutí editace). Dát jí pak mezi literaturu, externí odkazy mi přijde krajně nevhodné.
2. V případě, že někdo přeloží článek a nedá do něho reference, které tam byly, ale dá tam pouze tuhle šablonu (pár lidí to takto dělá). Po jednom kliknutí se čtenář dostane na původní Wikipedii, kde si může původní informace ověřit řádkovými referenci.
3. Dle mého každý chápavější čtenář chápe, že jelikož se nejedná o řádkovou referenci, takže se s tím nerefují jednotlivá tvrzení, ale jen to ukazuje, jak článek vznikl. Za referenci to tedy nepovažuje (ale toto je můj čistě vlastní výzkum).

Jinak šablona samotná jako reference používána není. To je maximálně rozšířený mýtus. Jako reference se používají pouze řádkové reference na jednotlivá tvrzení. Nebál bych se tedy toho, že by se brala jako reference. Já s tebou souhlasím, že by neměla suplovat primární zdroje a vždy všem doporučuji, když něco překládají, at převezmou i původní citační šablony. Sám jsem pak jich celou řadu založil, aby ty anglické fungovaly i zde u nás na české. Obecně ale přehození či nepřehození této šablony do jiné sekce nic nevyřeší. Zde pomůže pouze osvěta mezi lidmi a v případě, že narazíš na článek přeložený z en wiki, kde nejsou řádkové reference, neboj se tam dát neověřeno či chybí zdroj... Tak bych to viděl já :) --Chmee2 10. 6. 2010, 13:01 (UTC)

Já mám právě pocit, že to většina méně zkušených uživatelů (natož pak čtenářů neznalých pravidel Wikipedie) za referenci považuje. Napadlo mě, že by se mohla šablona vkládat prostě na konec článku (před Kategorie či navigační šablony), že by se nedávala do konkrétní sekce. Tím pádem by v článku stejně byla a čtenář by se mohl snadno překliknout na původní článek. Zdá se mi, že bych dalším dohadováním plýtval energii, takže bych chtěl prosadit aspoň to nejdůležitější – dostatečné vysvětlení v popisu šablony, k čemu šablona slouží a k čemu ne. To už snad nikdo námitky mít nebude. Každopádně díky za reakci. Jenom dodatek – shodneme se na tom, že třeba tohle je případ, kdy je šablona Překlad v článku zbytečná?--Nissαn 10. 6. 2010, 13:15 (UTC)

Nemám nic proti tomu, aby byl text šablony překlad doplněn o názvy licencí a odkazy na ně. Nicméně plně souhlasím s Chmee2. Rozhodně bych se nedomníval, že je šablona chápána jako reference, neb pouze odkazuje na původní text. Přece to snad člověka musí trknout, že nemůžu zdrojovat jinou Wikipedií (pokud netrká, tak hold je třeba osvěta). Určitě bych šablonu nestrkal někam na konec stránky mezi EO a navboxy, jednoduše proto, že poté bude splývat právě s EOs. Vím, že jsme se měli zdržet osobních komentářů, jak šablonu používáme, nicméně mi v souvislosti s Nissanem rozjetou diskusí přijde vhodné poukázat na možné řešení používání šablony, které již v minulosti zaznělo v diskusích, a to obdobně jako je například u "mého" článku Jicchak Rabin#Odkazy, kdy šablonu překlad nevkládám do referencí, ale do poznámek. --Faigl.ladislav _slova^činy 10. 6. 2010, 14:00 (UTC)

Sekce Poznámky je určitě možná, ale na druhou stranu je do další sekce navíc ke čtyřem, co už se používají. Může se o tom pochopitelně diskutovat. Zajímavé je, že se nikdo nedomnívá, že by mohla být šablona chápána jako reference – já jsem se třeba v začátcích domníval:) A co teprve takový náhodný čtenář (velká část to samozřejmě chápe správně, ale nezanedbatelná část si při přebírání obsahu vůbec neuvědomuje, jak Wikipedie funguje, vidím to dost často). Doplnil jsem k šabloně Překlad pár informací, snad by to mohlo pomoct, divil jsem se, že u šablony třeba úplně chybí odkaz na překladatelské rady. Pokud to někdo nebude chtít odstranit, moje námitky jsou asi zatím dostatečně vyřešené. Díky i Láďovi za názor. Změna textu šablony by pro mě byla ideální, např. "V tomto článku byl v souladu s licencí CC-BY-SA 3.0 použit text přeložený z článku xx na yy Wikipedii", kdyby to nebyla tak zásadní změna textu, změnil bych to klidně hned sám:)--Nissαn 10. 6. 2010, 14:16 (UTC)

Právě, že nejde o sekci navíc. Byť v doporučení Wikipedie:VAS uvedena není, tak pakliže používám v článku poznámky, tak ty rozhodně nemají co dělat v sekci reference, neb referencemi nejsou, ale pouze obšírněji vysvětlují něco, co v článku samém nechci rozvádět. Mrkni na NČ i řadu DČ, kde se tato praxe běžně provádí a imho by bylo dobré takto postupovat u všech článků. --Faigl.ladislav _slova^činy 10. 6. 2010, 14:22 (UTC)

Dobře, tohle se mi zrovna nevybavilo, když jsem psal reakci:)--Nissαn 10. 6. 2010, 15:07 (UTC)

A co takhle doplnit do šablony text ve smyslu: "Toto oznámení nenahrazuje chybějící zdroje u jednotlivých informací. V případě potřeby je můžete zkusit najít a převzít přímo z originálního článku, jsou-li tam uvedeny, nebo je třeba doplnit je odjinud." (formulace je jen nástřel). Okino 10. 6. 2010, 14:25 (UTC)

Takhle jsem to zase komplikovat nechtěl, doplnil jsem informace k šabloně a tím je to pro mě dostatečně vyřešené, jak jsem psal výše. Líbilo by se mi, kdyby šablona měla znění podobné, jako jsem napsal o odstavec výše, ale nijak tvrdě na tom netrvám.--Nissαn 10. 6. 2010, 15:07 (UTC)

Souhlasím s Okinem (první komentář) i Chmee2. Šablona zkrátka patří "do zdrojů" (referencí) protože odkazuje na zdroje ze kterých překladatel čerpal. Naopak daleko více zavádějící může být přebírat řádkové reference kde si je překladatel neověřil, ale pouze překopíroval. Umístění v poznámkách se mi moc nelíbí, protože poznámky nejsou všude a je to tedy tak trochu nezvyk, který může vést k přehlédnutí šablony.

Já jsem dřív měl pocit že důvěryhodnější je text "prolezlý" řádkovými refy, to co je pod článkem jsem příliš nevnímal (tedy i kvalitu oněch refů). Nějak si nedokážu představit uživatele, který bere sdělení o překladu jako potvrzení pravdivosti, dle mého názoru je tato informace pro uživatele neznalého principů wiki zcela irelevantní, pokud to tak není, můžeme do šablony něco přidat (druhý Okinův komentář) - ale zatím se mi to zdá jako zbytečné nafukování.--pan BMP 10. 6. 2010, 14:48 (UTC)

Protože už jsem vyčerpal všechny argumenty, musím argumentovat ve stylu na en.wiki to tak mají. Podívejte se na de:Diskussion:Minnesota, en:Talk:Ariège, fr:Discussion:Bangladesh, podobně je šablona pojata i na španělské i ruské Wikipedii. Ale to už se vlastně taky opakuju. Když takové pojetí šablony vyhovuje na těchto velkých a rozvinutých Wikipediích, dá se předpokládat, že k tomu je asi dobrý důvod a ty důvody jsem (snad) popsal výše. Pro mě je důležité, že jsem připsal do dokumentace šablony potřebné informace a nechci se dál dohadovat. Pokud současné řešení na české Wikipedii opravdu skoro nikomu nevadí, je asi (aspoň zatím) správné.--Nissαn 10. 6. 2010, 15:07 (UTC)

Myslím, že obecně tu není příliš zažitý zvyk používat diskuse článků k různým "projektovým" záležitostem a tak by přesun tam znamenal "zneviditelnění" šablony. Tebou přidané informace do dokumentace jsou určitě v pořádku, ale "uživatele neznalí principů Wiki" o které Ti -jestli to dobře chápu- šlo, se tam asi nikdy nepodívají - navrhoval bych udělat ze slova překlad ve větě V tomto článku je použit překlad textu z článku... interní odkaz na překladatelské rady, nebo na onu dokumentaci ...nebo kamkoli, kde by se čtenář seznámil s problémy překládaných článků.--pan BMP 10. 6. 2010, 15:37 (UTC)

To by možná pomohlo, promyslím to. S pozdravem--Nissαn 10. 6. 2010, 15:46 (UTC)

No, nevím, jestli má ještě cenu psát komentář, ale vzhledem k tomu, že to nikdo nesmazal, tak asi jo.

Ačkoliv jsem wikipedistou už přes rok, stále nejsem moc zkušený. Stále se považuji za začátečníka, i když už asi spíše pokročilého začátečníka. Docela jste mě překvapili, já jsem šablonu překlad za referenci považoval.

Možná mám špatný názor, ale osobně bych považoval za důvěryhodnější citovat jinou stránku nějakého projektu Wikimedie než úplně jiný zdroj (tedy pokud se nebude jednat např. o subpahýl nebo stránku požadující ověření či úpravu). Takže mi přijde jako lepší reference cizojazyčná Wikipedie než jiná internetová stránka nebo třeba kniha.

A abych se přiznal, možná je to jen tím, že nejsem ještě tak zkušený wikipedista, ale vždy mi přišly lepší a důvěryhodnější reference na konci článku. Reference např. na konci věty na mě vždy působí dojmem, bůhví, jestli je ta věta pravdivá, a navíc mě ruší od vlastního čtení. A taky je pravda, že když jsem někdy upravoval nějaký článek, referenci jsem psal ve větách jen tehdy, když jsem o nějaké věci pochyboval nebo mi přišla nejistá, a jinak jsem dával referenci jen na konec článku, ale to je možná jen moje chyba, možná že to prostě dělám špatně. --Marek Genius 29. 7. 2010, 01:04 (UTC)

Pravopisně chybné rediry

Zdravím, často narážím na pravopisně chybné rediry, např. Pakistán a fixuji linky, případů jako Pakistán jsou však imho na cs wiki stovky. Co zavést na tyto rediry kategorii, aby jí průběžně projížděl robot a linky fixoval? Nebo respektive zvládl by to bot? --Elm 10. 6. 2010, 09:13 (UTC)

Již existují pár roků Kategorie:Přesměrování z chybného tvaru a Kategorie:Přesměrování k automatické náhradě. Je chybou, že se nepoužívají. --Tlusťa 10. 6. 2010, 09:21 (UTC)

Díky! Zkusím navrhnout, aby se o to boti starali → Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce --Elm 10. 6. 2010, 09:33 (UTC)

Změna funkčnosti tlačítka "Vložený soubor"

Navrhuji zjednodušit vkládání obrázků pro nováčky, ale i pro zkušenější uživatele. A sice změnou funkčnosti tlačítka "Vložený soubor" ve skinu monobook. Současná forma je [[Soubor:Příklad.jpg]]. Nejčastěji používaný standard v článcích na Wikipedii je však náhled thumb. Proto by mohlo tlačíkto nově fungovat ve smyslu [[Soubor:Příklad.jpg|thumb|Popis obrázku]].--Juan de Vojníkov 15. 6. 2010, 07:48 (UTC)

Pokud to chceš u sebe, není problém na to napsat skript. Pokud by to chtělo více lidí, není problém na to napsat udělátko. V žádném případě to ale nelze měnit globálně, neboť jde o výchozí uživatelské rozhraní MediaWiki, které musí zůstat stejné. (A malá technická připomínka - není to jen ve skinu Monobook, ale ve všech.)
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 15. 6. 2010, 09:29 (UTC)

Jen malé upřesnění. Technicky to samozřejmě vyřešit jde.--Juan de Vojníkov 22. 6. 2010, 09:22 (UTC)

Kniha PDF a upozornění na zámě sloučení atd.

Ahoj, vyrobil jsem si knihu ze souvisejicích pojmů, abych si to přečetl vše najednou. Je to supr a oceňuju i funkci Doporučené stránky.

Nevhodné je ale, pokud nechci knihu (nebo PDF) za účelem korektury hesla, že se v PDF uložil i zbytečně obrovský obrázek + hlášení "Je navrženo sloučení tohoto článku nebo jeho části s článkem...". Chtělo by to asi na volbu, nebo alespoň obrázek zmenšit.

Vytvářel jsem knihu z pojmů Obchodní známka, Ochranná známka, Logo, Logotyp, Brand (Obchod), Claim.

Tu šablonu jsem nastavil, aby se do knih netiskla; můžete si knihu zkusit vyrenderovat do PDF znovu. --Mormegil ✉ 15. 6. 2010, 10:44 (UTC)

Tlačítka u okna shrnutí

Nešlo by udělat tlačítka na malé editace pod oknem shrnutí tak, jak je mají na slovenské wiki?--Zdenekk2 15. 6. 2010, 19:10 (UTC)

Můžete to trochu rozvést? Já pod shrnutím vidím jen klasická tlačítka (uložit, náhled, změny). --Ragimiri 15. 6. 2010, 21:05 (UTC)

Mám na mysli rozšíření o podobná tlačítka jako zde pod oknem "Zhrnutie úprav".--Zdenekk2 15. 6. 2010, 22:05 (UTC)

Wikipedista:Mormegil/tools.js.help#Editační toolbary --Mormegil ✉ 16. 6. 2010, 08:55 (UTC)

Vím, ale mám na mysli nějaké ulehčení pro všechny (tedy i méně technicky zdatnější jedince, proč to na sk wiki asi mají?).--Zdenekk2 16. 6. 2010, 12:16 (UTC)

To já nevím, proč to tam tak mají, ale ani náhodou bych si nemyslel, že podobná funkcionalita cokoli ulehčuje méně technicky zdatným jedincům. Naopak, podobné „vychytávky“ začátečníkům orientaci na wiki ztěžují. --Mormegil ✉ 16. 6. 2010, 12:35 (UTC)

Osobně se mi ta věc na slovenské Wikipedii také líbí, a kdyby byla uvedena stručným: "Příklady typických shrnutí editace:" apod., myslím, že by naopak dobře posloužila k tomu, aby se i nováček vyznal ještě lépe v tom, co si má pod shrnutím editace představit. O tom, že by to ostatním spíš pomohlo, než uškodilo, ani nemluvě. Okino 16. 6. 2010, 12:47 (UTC)

Stoprocentní souhlas s wikipedistou Okino. --Petr Karel 16. 6. 2010, 13:13 (UTC)

Omlouvám se, ale já pod shrnutím editace opravdu nic nevidím. :( --Ragimiri 16. 6. 2010, 13:31 (UTC) Vyřešeno, měl jsem zapnutou češtinu, kde se ta políčka neukazují. --Ragimiri 16. 6. 2010, 13:41 (UTC)

Osobně myslím, že je lepší, když začátečníci spíše píší podrobnější shrnutí a teprve časem, jak wiki poznávají, pochopí jak moc mohou být shrnutí stručná. Takže souhlas spíš s Mormegilem. --Packa 17. 6. 2010, 22:05 (UTC)

Při vší úctě, to mi nepřijde příliš laskavé k nováčkům... Okino 17. 6. 2010, 22:24 (UTC)

Jistě, Okino (a klidně i bez úcty :-) ale myslím, že musí nejdřív pochopit, co to shrnutí je. Při svých přednáškách často vidím, jak posluchači na "nějaké Shrnutí" koukají ze začátku nechápavě. Proto si myslím, že tyto tlačítka úplným nováčkům nepomohou. Spíš by tu měla být možnost si je nějakým relativně jednoduchým způsobem přidat pozdaji (asi nějaké zaškrtávátko v nastavení). --Packa 17. 6. 2010, 22:39 (UTC)

Sjednotit nadpisy s rodáky?

Zjistil jsem, že v článcích (zejména o obcích) jsou mnoha způsoby uvozovány oddíly s osobnostmi (rodáky), osobně jsem našel tyto:
Slavní rodáci – Známí rodáci – Významní rodáci – Slavné osobnosti – Známé osobnosti – Významné osobnosti (města)…
IMO by bylo lepší jednu variantu vybrat a doporučit, případně zkusit roboticky sjednotit. Lepší by asi byla varianta osobnosti, protože ne vždy jde o rodáky, ale i o osoby jinak spojené s místem (často je to u nich pak vysvětleno, případně dále členěno jako zde). --Gumruch 18. 6. 2010, 05:06 (UTC)

Možná by bylo dobré doporučit jednu variantu, ale nevidím to jako velký problém (kromě toho, Významní rodáci a Významné osobnosti může být samozřejmě něco jiného). Taky není sjednoceno, jestli se nad galerii malých fotek v závěru článku má dát Další fotografie (IMHO nejlepší a zřejmě nejpoužívanější), Fotografie, Galerie nebo to nechat bez nadpisu. A evidentně to nevadí.
BTW, za větší problém v této sekci vidím, že je prakticky vždy bez zdrojů. --Packa 18. 6. 2010, 07:20 (UTC)

Zrovna je budu v jedné vesnici přidávat, asi zvolím Známí rodáci (Slavní mi připadá vhodné pro extra významné), pokud se tedy do této diskuse nepřipojí ostatní se svými názory…

Ještě jsem se chtěl zeptat, co je vhodné nadpisovat do související sekce v rozcestnících, pokud se jedná o velmi podobné slovo (např. Cosmos – Kosmos, Dbk – DBK, Růžička – Ruzhitschka):

Podobné/Související výrazy – Podobné/Související slovo – Stejně znějící slovo – Homofonum…??? --Gumruch 18. 6. 2010, 18:24 (UTC)

To sjednocení mi nepřijde jako dobrý nápad. Za prvé bude editace Wikipedie zase složitější a ještě méně bude dávat prostor realizaci autora té které věty, a bude tedy stereotypnější (ale to by mi ani jedno nijak zvlášť nevadilo), ale hlavně, v některých článcích se uvádí rodáci a v některých třeba i osobnosti, které zde nějakou dobu žily a bydlely, ale nenarodily se tu. To jsou úplně jiné věci. Stejně tak slavný a významný není jedno a totéž. Existuje spousta lidí, kteří jsou velmi významní, ale téměř neznámí a zná je především jen úzký okruh odborníků, a stejně tak existují i lidé, kteří jsou velmi známí, ale významní nejsou skoro vůbec (ačkoliv s tou významností to není tak úplně pravda, z filosofického hlediska je významnost docela těžké posoudit, o tom by se dalo polemizovat, ale to je už moc odborné). Stejně tak ani slovo a výraz není jedno a totéž, výraz může být i víceslovný, nebo to naopak nemusí být slovo vůbec, ale třeba jen nějaká nesmyslná skupina písmen. A ani podobné, související a stejně znějící neznamená totéž. Takže bych nic takového nesjednocoval, ale nechal bych to všechno individuálně pro potřeby té které stránky. --Marek Genius 29. 7. 2010, 01:04 (UTC)

Neověřené informace a věty

„	V roce 2002 si nadějného Korejce (…) všimli skauti z PSV Eindhoven. Ze začátku to Pak neměl v PSV lehké.[zdroj⁠?!] Nemohl se přizpůsobit evropskému stylu hry. (…) To ale ještě nebyl vrchol jeho možností.[zdroj⁠?!] (…) Nástupy v Lize mistrů byly v jeho kariéře průlomové. Konečně si svět začal Pak Či-songa všímat. Mnoho klubu o něj projevilo zájem, žádné nabídky však nepřicházely.[zdroj⁠?!] PSV s ním chtělo prodloužit smlouvu, tehdy však přišla nabídka z Manchesteru United; nabídka, která se neodmítá.[zdroj⁠?!] (…) Momentálně je Pak Či-song oporou týmu a dá se říct, že už mu patří stálé místo v sestavě vedle hvězd jako Wayne Rooney, Cristiano Ronaldo či Paul Scholes.[zdroj⁠?!] Občas dokáže soupeřům pořádně zatopit a je hnací sílou Rudých ďáblů. Jeho budoucnost se rýsuje ve světlých barvách a je jen otázkou času, kdy se z něj stane opravdová fotbalová hvězda.[zdroj⁠?!]	“
— výběr z článku Pak Či-Song (21. 6. 2010, 19:04), aneb co se na Wiki můžete dočíst

V článcích na Wikipedii je až zhůvěřilé množství neověřených informací a vět a teď nemyslím neodcitovaných, to bychom se nedopočítali, ale těch, které jsou označeny šablonou vyzývající k ozdrojování a doložení té či které konkrétní informace. Pro jejich označení nám v současnosti existují dvě šablony, a to {{fakt}} a jí duplicitní šablona {{Doplňte zdroj}}. Kdo by si chtěl pro představu zjistit množství takových článků, může kouknout do jedné či druhé kategorie, které šablony plní. První zmíněná šablona je momentálně asi v 600 článcích, druhá ve více než třech tisících.

Proč sem ale píšu. Během uplynulých dvou dní jsem procházel články s šablonou fakt a redukoval její výskyt (ještě doplním, že šablona fakt oproti šabloně doplňte zdroj může být vkládána pomocí substnutí, a tím pádem zaznamenává datum svého vložení). Bylo pro mne otřesné zjištění, že nebylo výjimkou, že se v článcích nacházela vložení této šablony z roku 2008!!! Proto navrhuji domluvit se na nějakém časovém limitu, po němž by byla informace šablonou opatřena bez doložení zdrojem odmazána. Můžeme diskutovat nad tím jak tuto dobu stanovit. Osobně bych navrhoval rozpětí jednoho až tří měsíců. Články takto označené by se procházely obdobně jako se prochází články označené UU, UO apod a v kategorii by byla díky mediawiki obdobně jako u UU a UO sledována ona námi zvolená časové lhůta a u těch článků, které by ji přesáhly by nedoložené a neozdrojované informace byly z článku odstraněny.

Zároveň jsem navrhl sloučit obě dvě šablony v jednu, která ale musí umět vkládat čas svého vložení. V neposlední řadě bych chtěl tímto apelovat na komunitu. Přijde mi, že tato problematika je docela opomíjena, když se do článku vloží šablona fakt či {{Neověřeno}}, {{Celkově zpochybněno}} a jim podobné, tak už se víceméně dále neřeší (či jsem nezaregistroval). Ale právě to je jeden z nešvarů, který nám může kazit pověst (např. jistě mnozí z vás na akademické půdě zaslechli různé řeči na adresu Wikipedie). Pokud nebudeme takovéto informace odstraňovat, nemůžeme se divit. Jak jsem již psal, dva dny procházím první zmíněnou kategorii a během oněch dvou dní jsem snížil a odmazal nedoložené informace a věty ze zhruba 400 článků. V tomto budu samozřejmě v rámci možností pokračovat i nadále, ale pokud by se našli dobrovolníci, kteří by ony dvě kategorie rovněž procházely a s rozvahou ony články prošly, byl bych moc rád.

Ale abych na konec opět vypíchl ten hlavní důvod tohoto příspěvku: navrhuji, aby byla stanovena časová lhůta (cca. jeden až tři měsíce), po níž by byly informace z článků označené šablonami {{fakt}} či {{Doplňte zdroj}} (nutné však šablony sjednotit a zajistit, aby ta, jenž bude ponechána, uměla vkládat datum svého vložení) odmazávány. --Faigl.ladislav _slova^činy 21. 6. 2010, 18:18 (UTC)

Šablona Fakt už ale časovou lhůtu má, a to půl roku, před nějakou dobou, kdy tam ještě článků nebylo tolik, jsem tam také čistku dělal, mezi údržbáři však zdá se není tato kategorie moc populární. ^.^ --Reaperman 21. 6. 2010, 18:47 (UTC)

Ach tak, no tím líp :) Tak teď už ji jen proklestit a šablony sjednotit. --Faigl.ladislav _slova^činy 21. 6. 2010, 18:58 (UTC)

Ale dělejte to prosím s rozumem. Někdy ty šablony nejsou vedeny rozumnou pochybností, ale jen snahou poškodit WP nebo nesouhlasem s tím, jak je látka prezentována v článku (např. fanoušek politické strany A tak může ničit článek o konkurenční politické straně B atd.). Template bombing je stejný problém jako neověřená fakta.--Ioannes Pragensis 21. 6. 2010, 19:04 (UTC)

Ono to ani nemusí být ničím takovým. Někdo například požádá o vyjasnění nějaké podle něj možná zastaralé informace, načež se o něco později v rámci bezmyšlenkovitého mechanického čištění „neověřených informací a vět“ odstraní ta půlka věty, na které ta šablona visí. A tím se nám prudce zvýšila kvalita Wikipedie, neboť takto neověřených informací a vět ubylo. K čemu tedy úkolovat odborníky, na vylepšování Wikipedie stačí bot, který bude projíždět články s vypršelou lhůtou u {{fakt}} a mazat příslušný kus textu. Nebo vůbec lhůtu nezavádět a budeme mít Wikipedii o 100 % kvalitnější takřka okamžitě.</sarkasmus> --Mormegil ✉ 21. 6. 2010, 19:58 (UTC)

Co takhle na odstraňování v jednotlivých oborech úkolovat „odborníky“? ;-) Gumruch 21. 6. 2010, 19:23 (UTC)

Odstraňování raději ponechat na odbornících, jinak to může dělat bot, protože template bombing požadavků na zdroje je problém, třeba v Confederación Nacional del Trabajo mám prý zdrojovat, že anarchisté po vítězství Franka "emigrovali nebo byli frankistickým režimem pozatýkáni nebo zabiti." - což mi přijde jako nesmysl zdrojovat. Tohle je třeba škoda, že nezůstalo. Faigle i kdyby tu informace s požadavkem na zdroj zůstávali jen týden, tak s názorem akademiků nehneš, u nás na katedře má W název "Vykopaná pedie", tohle je jistota, která se nezmění. 2 šablony na zdroj bych ponechal, jedna urgentní na hodně pochybné příspěvky (třeba jen na 3 měsíce), jedna na méně pochybné, jinak se bude hromadně dít odstraňování zjevných informací... --Elm 22. 6. 2010, 09:21 (UTC)

Když je to o těch anarchistech tak zjevné, tak to přece nemůže být problém ozdrojovat, ne? :-) --Tchoř 22. 6. 2010, 10:05 (UTC)

@Elm: Nutno říct, že u Confederación Nacional del Trabajo byl prvotní problém ve formulaci většinou popraveni nebo umučeni a chybí zdroj bylo dáno za slovo "většinou", což byl opravdu hodně pochybný a nedoložený údaj. Ale i tak je problém buď emigrovali nebo byli frankistickým režimem pozatýkáni nebo zabiti., jelikož to vylučuje možnost, že někteří se přidali k protistraně (což bylo asi výjimečné) či zkrátka po válce šli domů a byli ponecháni na pokoji (což u některých bezvýznamných řadových členů vzhledem k velikosti organizace je z logiky věci skoro jisté). --Dezidor 22. 6. 2010, 10:26 (UTC)

OK, jak myslíte. Najdu někdy zdroj. --Elm 22. 6. 2010, 11:11 (UTC)

Myslím, že to chce postupovat s trochou rozumu, né bezmyšlenkovitě odstranovat. Tady je vidět, že stačilo vhodně doplnit zdroj (referenci), né mazat. --Wikipedista:BobM _d|p 22. 6. 2010, 12:12 (UTC)

Jenom maličkost k rozdílu mezi těmi šablonami. Pochopil jsem, že {{fakt}} se přidává k informaci, která by každopádně měla být ověřená. Když ne - raději ten kus textu smazat: viz Wikipedie:Reference. Oproti tomu {{Doplňte zdroj}} patří tam, kde by sice měl být zdroj, ale informace vydrží i bez něj. Wikipedie:Ověřitelnost navíc říká: Není-li informace zjevně nedůvěryhodná, je vhodné informaci místo odstranění přeformulovat tak, aby její neověřenost byla zřejmá. Takže bych doporučoval opatrně s mazáním informací, které nejsou nedůvěryhodné. Uvědomme si, že mnoho dobrých článků (teď s malým d) vzniklo v prvních 5 letech života Wikipedie, kdy se ještě na zdrojování – bohužel – moc nehrálo. --Packa 22. 6. 2010, 16:51 (UTC)

Ono jde taky o důvěryhodnost případně wp:NPOV, v odkazovaném případě prostě stačilo doplnil zdroj k tvrzení o hegemonii (které je fakticky pravdivé), věta ale je POV, takže by chtěla neutralizovat. Odstraňovat by se měli skutečně informace nedůvěryhodné, silně POV případně fakticky nesmyslné. --Wikipedista:BobM _d|p 22. 6. 2010, 17:10 (UTC)

Pozatky z cest,dovolených navštívených míst , místí kultura,mentalita,zvyklosti, doplněny fotografiemi,podle jednotlivých oblastí v Chorvatsku

Myslím, že toto by mohlo přispět k oživení portálu Chorvatska.Aby v tom nebyl chaos, tak by se toto mělo rozdělit do oblastí,příklad : navštěvuji pravidelně osadu Sreser na poloostrově Pelješac a tak bych mohl napsat a doplnit fotografiemi vše o tomto místě ( historie,současnost,zvyklosti,kultura,mentalita,fauna,flora,přírodní prostředí a podnebí ). Nesmělo by to sklouznout k reklamním účelům i na fotografiích, pouze informaci o určitém místě. Totiž často hledám a asi nejen já,historii a informaci o různých místech v Chorvatsku a toto by to mohlo zjednodušit. Příklad : navštěvuji poloostrov Pelješac a tak by vše co jsem výše uvedl mělo být v informacích pouze k pol.Pelješac. Nedávno jsem dost dlouho hledal kdo to byl " sveti Stjepan Prvomučenik " , kde je, jak vypadá,historie místa Slivno Ravno a také výše uvedené, aktuální( nejčerstvější) informace a dopravě autem, o místě, oblasti Ston. Na internetu jsem našel stovky informací, ale skoro všechny měli reklamní smysl o ubytování,názvech ubytování a to nepotřebuji vědět ! Ale, že je tam nejstarší a dodnes funkšní solnice na mořskou sůl v Evropě, to jsem našel náhodou pod reklamou jedné české cestovní agentury. Doufám, že jsem se dobře vyjádřil a pochopíte co navrhuji. Jen vše dobré vám přeje Petr z Českých Budějovic.

Ideálně, když příslušné znalosti sám napíšete do příslušných článků. JAn 24. 6. 2010, 09:51 (UTC)