Diskuse s wikipedistou:Hugo

Otázky od wikipedisty Žlutý ufon (17. 12. 2025, 16:06)

Dobrý den, nevím, jak to správně vyplnit, když chci nějakou referenci uvést několikrát? Co se stalo, když se mi objevila položka "You do not have sufficient rights on Wikimedia Commons to perform uploads using this tool.

You are not allowed to use this fast upload form. You can upload the file directly on Wikimedia Commons using the UploadWizard. Make sure to read the tutorial before uploading. "? --Žlutý ufon (diskuse) 17. 12. 2025, 16:06 (CET)

@Žlutý ufon Dobrý den, opakované vkládání reference je popsáno zde.

Zbytek se už netýká referencí, ale uploadu obrázku na Commons, takže jste se pravděpodobně uklikl. --Hugo (diskuse) 17. 12. 2025, 16:11 (CET)

A jak mám nahrávat obrázky při editování, aniž by se mi zobrazila formule, kterou jsem uváděl předtím? --Žlutý ufon (diskuse) 22. 12. 2025, 16:14 (CET)

@Žlutý ufon Doporučuji obrázky nejprve nahrát na Commons a pak je vložit do článku. --Hugo (diskuse) 22. 12. 2025, 16:32 (CET)

Aha, už to jde. A jak najdu již existující obrázek? --Žlutý ufon (diskuse) 2. 1. 2026, 17:59 (CET)

@Žlutý ufon Vaše soubory jsou zde, ostatní soubory je nutné vyhledávat přes projekt commons, příp. přímo přes formulář na vkládání obrázků na wikipedii. Ještě si dovolím upozornění k vloženému obrázku, emoji a podobné jednoduché soubory není rozumné vkládat jako PNG, ale měl by se využívat vektorový formát, např. SVG.

1. @Hugo:Na stránce, na kterou jste mě odkazoval (SVG), není nic, je prázdná.
2. @Hugo:A jak ten obrázek mám dát do .SVG?
3. @Hugo:Jak se do článků ve Wikipedii dávájí tabulky?
4. @Hugo:Jak můžu dát do prostého textu obrázek?
5. @Hugo:Jak si můžu nastavit podpis?

--Žlutý ufon (diskuse) 3. 1. 2026, 11:20 (CET)

1. Sorry, správný odkaz
2. Viz bod 1, doporučuju např. Inkscape
3. Viz nápověda
4. Viz nápověda
5. Viz nápověda

--Hugo (diskuse) 3. 1. 2026, 11:27 (CET)

1. @Hugo:Nevadí.
2. @Hugo:Existuje i online verze?
3. @Hugo:Že já si toho nevšiml...
4. @Hugo:Kouknu se na to.
5. @Hugo:Vyřešeno🙂
6. @Hugo:Předchozí odpověď jste neměl odsazenou, odsadil jsem ji za Vás.

--Zářivě Citronový ufon (diskuse) 3. 1. 2026, 12:05 (CET)

Ad 2) Něco se asi najít dá, ale osobní zkušenost nemám. --Hugo (diskuse) 3. 1. 2026, 12:08 (CET)

@Hugo: Já také ne, stejně se ale ten obrázek čitelný. Ten obrázek byl vložen jen zkušebně. --Zářivě Citronový ufon (diskuse) 3. 1. 2026, 12:12 (CET)

@Hugo: Jak se dělá, aby se písmo zmenšilo? Vím pouze, že pomocí big a big/ se dá písmo zvětšit. --Žlutý ufon (diskuse příspěvky) 25. 1. 2026, 10:57 (CET)

@Žlutý ufon V podstatě stejně, jen pomocí <small>Malý text</small>. Ale doporučuji toto používat jen v diskuzích, v článku by měl být text sázen standardně a méně důležité informace by měly přijít do poznámek. --Hugo (diskuse) 25. 1. 2026, 11:43 (CET)

@Hugo Rozumím a děkuji --Žlutý ufon (diskuse příspěvky) 25. 1. 2026, 11:50 (CET)

The Signpost: 17 December 2025

News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper

• Interview: Part 1: Bernadette Meehan

• News and notes: We're gonna have a party!

• In the media: The "bigg" bosses: Robertsky and the Pope

• Traffic report: Death and stranger things

• Gallery: A feast of holidays and carols

• Obituary: Michal Lewi (Iwelam) and Alan R. King (A R King)

• Concept: List of xxtreme sports (redirected from Electrojousting)

• Comix: display: flex-inline;

Read this Signpost in full · Single-page · Unsubscribe · Global message delivery 17. 12. 2025, 21:05 (CET)

Výzva 25 Wikidays: Dokážete editovat 25 dní v řadě?

Hezký den,

u příležitosti blížícího se čtvrtstoletí našeho projektu si Vás dovoluji pozvat k účasti ve speciální Výzvě 25 Wikidays. Oslavujeme tvorbou a pro ty nejvytrvalejší editory jsme připravili skutečnou zkoušku odhodlání.

Tato výzva se liší od běžných soutěží. Nejde v ní jen o počet článků, ale o pravidelnost. Abyste ve výzvě uspěli, je nutné splnit hlavní podmínku: editovat Wikipedii 25 dní v řadě bez přerušení.

O co přesně jde? Cílem je vytvořit nepřetržitou řadu 25 dní, kdy každý den napíšete alespoň jeden nový článek. Je to maraton, který prověří Vaši disciplínu, ale zároveň skvělá příležitost, jak společně s ostatními dát Wikipedii ten nejlepší dárek k narozeninám – stálou péči.

Na co se mohou těšit úspěšní řešitelé? Pro ty, kteří tuto 25denní sérii úspěšně dokončí, jsou připraveny fantastické ceny. Kromě věcných odměn získáte i speciální uznání komunity za svou vytrvalost.

👉 Podrobná pravidla a tabulku pro zápis najdete ZDE. Nezapomeňte se zapsat do sekce „Účastníci“ a začněte svou sérii co nejdříve! Výzva probíhá ve dnech 22. prosince – 15. ledna. Slavnostní vyhlášení úspěšných editorů a předání cen pak proběhne v pátek 16. ledna během Večera svobodné kultury.

V případě jakýchkoliv dotazů k pravidlům nebo počítání dní mě neváhejte kontaktovat na mé diskusní stránce.

Přeji hodně štěstí a pevnou vůli!

Zapojte se do oslav Zapište se k výzvě

--Tadeáš Bednarz (WMCZ) (diskuse) 18. 12. 2025, 21:41 (CET)

Otázka od wikipedisty Tomashavelkaprezident (24. 12. 2025, 22:41)

Dobrý den, kde mohu vytvořit novou stránku pro známou osobnost? Děkuji! --Tomashavelkaprezident (diskuse) 24. 12. 2025, 22:41 (CET)

@Tomashavelkaprezident Dobrý den, postup najdete v nápovědě. Je ale potřeba zvážit, jestli je daná osoba encyklopedicky významná. Článek si připravte na vašem pískovišti, tam budete mít dost času na jeho vyladění. Až bude článek splňovat požadavky na encyklopedický článek, můžeme ho přesunout do hlavního jmenného prostoru. --Hugo (diskuse) 25. 12. 2025, 06:10 (CET)

Otázka od uživatele Pavla sejkorova: Doubrava (Žďár) (25. 12. 2025, 16:24)

Dobrý den chtěla bych se zeptat dřív jsem bydlela domečku.cislo16 táta tam zemřel.jozev smutný chtěla bych jestli mi nemůžete posílat fotku toho bytu --Pavla sejkorova (diskuse) 25. 12. 2025, 16:24 (CET)

@Pavla sejkorova Dobrý den, obávám se, že jste na špatném místě. Pro tento účel oslovte spíše někoho, kdo bydlí v Doubravě. Všechny fotky, které k této obci máme najdete v příslušné kategorii na Commons. Ale vámi požadovaná fotografie tam nejspíš nebude. --Hugo (diskuse) 25. 12. 2025, 16:33 (CET)

Otázka od wikipedisty "Kniha02"

Dobrý den, rád bych se zeptal na jednu věc. Jak mohu udělat z normálního textu odkaz ve šabloně? Ve šablonách nejsou dostupné žádné grafické pomůcky na formátování textu (nebo alespoň o tom nevím) a když jsem zkoušel použít <a>, tak se mi místo odkazu se mi ukázal kód, který měl udělat ten odkaz.

Předem děkuji, Kniha02. --Kniha02 (diskuse) 30. 12. 2025, 01:46 (CET)

@Kniha02 Dobré ráno, nejprve si dovolím upozornit, že editace šablon není úplně vhodná pro začátečníky. Šablony se vkládají do mnoha článků a pak může jedna špatná editace rozhodit velké množství článků. Část šablon je proto také uzamknuta, takže ji mohou editovat jen zkušenější uživatelé.

Samotná editace se neprovádí vizuálním editorem, ale je nutné pracovat ve wikikódu. Odkaz se vloží pomocí syntaxe: [[Odkaz|text odkazu]] --Hugo (diskuse) 30. 12. 2025, 06:37 (CET)

Otázka od wikipedisty Cech malířů ČR (6. 1. 2026, 10:23)

Dobrý den. Jak vyhlásit nový mezinárodní den na Wikipedii? Konkrétně se jedná o datum 18.10. - Mezinárodní den MALÍŘŮ, LAKÝRNÍKŮ, NATĚRAČŮ A TAPETÁŘŮ. Tento den, který je svátkem sv. Lukáše - Patrona malířů, oslavují malíři, lakýrníci, natěrači a tapetáři společně v celé Evropě a dalších zemích. Info např. zde: https://www.facebook.com/ceskezvyky/photos/svat%C3%BD-luk%C3%A1%C5%A1-patron-mal%C3%AD%C5%99%C5%AF-legenda-podle-legendy-m%C4%9Bl-luk%C3%A1%C5%A1-velk%C3%A9ho-kon%C3%AD%C4%8Dka-malov%C3%A1/1380703053414988/ Děkuji Pavel Žatečka Cech malířů, lakýrníků a tapetářů ČR www.cmlt.cz --Cech malířů ČR (diskuse) 6. 1. 2026, 10:23 (CET)

@Cech malířů ČR Dobrý den, zajímavá otázka :-). Pokud se vám podaří zajistit dostatek kvalitních zdrojů, tak je možné vytvořit článek, např. jako u mezinárodního dne švihlé chůze. Je ale nutné prokázat encyklopedickou významnost dané události. --Hugo (diskuse) 6. 1. 2026, 10:49 (CET)

Oslavy sv. Lukáše v Rakousku se zaměřují na uctění patrona malířů, sochařů a řezbářů a často zahrnují tradiční

řemeslnícké průvody (zvané "Lukášlauf" nebo "Malerumzug"), bohoslužby, cechovní akce a společenská setkání, zejména v regionech s bohatou uměleckou tradicí jako Tyrolsko, Salcbursko a Horní Rakousko, kde se konají slavnosti spojené s místními cechy a uměleckými spolky, často kolem 20. října.

Klíčové aspekty oslav:

• Patronát: Sv. Lukáš je patronem malířů, sochařů, řezbářů, mediků a dalších profesí, což ovlivňuje program.
• Řemeslnické tradice: Důraz je kladen na cechovní tradice, předávání insignií, průvody a společné oslavy.
• Bohoslužby: Mše sv. v místních kostelech, často celebrovaná biskupy nebo místními faráři.
• Regionální rozdíly: Oslavy se liší podle regionu, ale společným prvkem je spojení historie řemesla s moderními uměleckými aktivitami.

Kde se slaví (příklady):

• Tyrolsko (Innsbruck): Známé pro své velké "Lukášlauf" průvody malířů a sochařů.
• Salcbursko: Místní cechy a umělecké školy pořádají slavnostní bohoslužby.
• Vídeň a okolí: I zde se konají menší cechovní akce a mše, často v historických kostelích.

Jak je najít: Hledejte "Lukasfest Österreich", "Malerumzug Tirol" nebo "Gilde St. Lukas" + název města (např. "Innsbruck") pro konkrétní akce.

Cech malířů v Čechách vznikl z bratrstev už ve 14. století, získal královská privilegia (Karel IV., Václav IV.) a stal se monopolním sdružením pro všechny malíře, sklenáře a příbuzné obory, řídící vzdělání (učňovství, mistrovské zkoušky) a kvalitu práce až do 19. století, kdy byl zrušen, ale moderní cechy (jako Cech malířů, lakýrníků a tapetářů ČR) dnes navazují na tradici a hájí zájmy řemesla.

Vznik a rozvoj (14. – 18. století)

• Počátky: Malíři se sdružovali do bratrstev, původně s náboženským a sociálním charakterem, ke cti svatého Lukáše.
• Oslavy: 18.10. svátek Lukáše, kde se oslavuje patron malířů sv. Lukáš
• Královské potvrzení: Karel IV. udělil v roce 1365 královské privilegium a potvrdil cechovní organizaci, později rozšířenou Václavem IV..
• Monopol: Od 15. století musel každý malíř v Praze vstoupit do cechu, aby mohl legálně pracovat. Cech kontroloval vzdělání, ceny a kvalitu.
• Rozdělení: Ve 17. a 18. století existovaly samostatné malířské cechy v Praze na Starém Městě, Novém Městě a Malé Straně.
• Spory: Vznikaly spory mezi malíři a sklenáři, které vyústily v rozdělení, přičemž malíři si udrželi status umění.

Úpadek a zrušení

• Státní zásahy: V 18. století se stát snažil omezit cechovní samosprávu.
• Josef II.: Pokusil se cechy zrušit, což se mu nepodařilo, ale vedlo to k dalším regulacím.
• Definitivní zrušení: Cechovní zřízení bylo definitivně zrušeno 1859 s vydáním živnostenského řádu.

Moderní doba

• Navázání tradice: Vznikly moderní cechy, jako je Cech malířů, lakýrníků a tapetářů ČR, které se snaží navázat na historické tradice.
• Současná činnost: Moderní cechy hájí zájmy řemesla, spolupracují s učilišti, propagují nové technologie a usilují o obnovení statusu řemeslné živnosti.

Snímek zápisu malířského bratrstva sv. Lukáše v Praze; kniha je v majetku Národní galerie.

Prvopočátky sdružení

Založení bratrstva pražských malířů se datuje do roku 1348. Tento rok alespoň uvádí první sepsaná statuta, která uvozují nejstarší knihu spolku. Vznikla patrně z podnětu samotných malířů bez přispění městské rady. Statuta pražských malířů vzešla z vlastní iniciativy řemeslníků, což bylo u vzniku podobných korporací ve 14. století dosti neobvyklé.

Text zachycené stránky má tento obsah: Léta od narození Syna Božího tisícího třístého čtyřicátého osmého, my malíři a štítaři, založili jsme bratrstvo, ke cti a chvále boží i Matce boží a svatému Lukáši ke cti a všem svatým a všem věrným křesťanským duším k potěše a nám k věčnému spasení. Proto chceme, aby každý rok na svatého Lukáše…

Většina ustanovení z roku 1348 měla náboženský charakter a stěžejní náplní práce spolku byla péče o pobožnosti, pohřby a pomoc sociálně slabším členům sdružení. Na hospodářské cíle zatím nebyl kladen téměř žádný důraz, což se odráželo i v podmínkách přijímání do bratrstva. Ačkoli se jednalo o spolek především malířů, štítařů a příbuzných oborů, bratrstvo nepožadovalo žádnou zvláštní kvalifikaci. Znalost řemesla a odborné zkušenosti se staly podmínkou až později. Teoreticky se členem mohl stát každý pražský měšťan, který zaplatil poplatek zpočátku činící půl kopy grošů a doložil své řádné zplození a předchozí chování.

Vznik cechu malířského

Teprve roku 1365 obdrželi pražští malíři královské privilegium, jímž Karel IV. potvrzoval cechovní organizaci malířů na základě statutů do té doby v bratrstvu vyvinutých. Král Václav IV. v letech 1380 a 1392 znovu potvrdil statut malířů a sklenářů, přičemž jejich výsady byly ještě rozšířeny. Roku 1458 bylo nakonec stanoveno, že každý, kdo chce provozovat malířské nebo sklenářské řemeslo, musí být členem sdružení.

Sdružení se během jednoho století změnilo z původního bratrstva na cech. Malíři se zabývali prakticky všemi pracemi prováděnými barvami a štětci. Od té doby tedy musel každý, kdo chtěl v Praze provozovat malířskou živnost, vstoupit do cechu, a pokud tak neučinil, hrozil mu trest. Cech se pochopitelně snažil zajistit, aby byl tento přínos důsledně respektován, a udržet si tak monopol na prakticky všechny malířské práce, od malování okenních říms až po veliká, složitá plátna.  Den 18.10. je svátek Lukáše, kde se oslavuje patron malířů sv. Lukáš. Malíři i tovaryši, kteří pracovali mimo cech, byli neustále omezováni, cech jim zabraňoval vystavovat a prodávat jejich zboží ve městě nebo se je snažil donutit ke vstupu do spolku.

Kdo byl členem cechu

Členem cechu se stal ten, kdo se řádně vyučil řemeslu, obdržel výuční list a složil mistrovskou zkoušku. Pro vstup do cechu byl roku 1454 poplatek jedna kopa grošů a platilo se stále po částech v suché dny (tj. středa, čtvrtek, pátek a sobota po první neděli postní, dále po Letnicích, po Povýšení sv. Kříže a po sv. Lucii). Právě v tyto dny se konala různá zasedání a události veřejného života.

Plnoprávným základním členem byl mistr. Každý mistr v cechu měl stejná práva i povinnosti, především se musel účastnit společných bohoslužeb, pohřbů členů bratrstva a schůzí. Jako uchazeč musel vyhotovit mistrovský kus. Od roku 1454 se už počítalo s prokázáním znalosti řemesla. Zvýhodněni byli synové i zeťové mistrů, kteří se do cechu hlásili. Poplatek, který po nich byl vyžadován, byl nižší a místo v penězích stačila platba pouze ve vosku. Součástí cechu se automaticky stávala i manželka mistra, která musela sdílet všechny jeho povinnosti vůči malířskému spolku, na druhou stranu měla stejné výhody jako mistr. Po smrti manžela mohla vést jeho dílnu, aniž by se musela ucházet o přijetí.

Už od vzniku spolku se statuta zmiňovala i o tovaryších a upravovala jejich poměr k mistrům. Jejich vazba na cech byla dána zaměstnáním u mistra. Tovaryš byl mistrův pomocník znalý řemesla. Tovaryši nesměli pracovat pro vlastní potřebu a ani jiného mistra než vlastního. Bydleli v domě mistrově a bez jeho dovolení nesměli jinde přenocovat. Na sv. Lukáše jim mistr strojil slavnostní večeři, zpravidla pečenou husu.

Přístup učňů a tovaryšů se domlouval individuálně a závisel pouze na dohodě s mistrem. Délka učení se pohybovala mezi 2 až 7 lety, měnily se i podmínky, za kterých byl učeň přijat. Za každého učně muselo ručit více lidí, kteří se měli postarat o to, aby učeň u mistra zůstal celou smluvenou dobu. V případě, že by odešel, měli ho buď přivést zpátky, nebo zaplatit dohodnutou sumu, která většinou činila pět kop grošů. Pravděpodobně od poloviny 50. let 16. století platil každý učeň na začátku dvě libry vosku a stejnou sumu musel složit i při vyučení a přijetí za tovaryše.

https://archiv.prahatv.eu/zpravy/praha/praha/20639/remeslnici-rozproudili-prahu-pochodem-uctili-pamatku-sv-lukase

https://www.idnes.cz/hobby/dilna/cech-maliru-vystava-vyroci-jindrisska-vez.A181023_084508_hobby-dilna_bma

https://www.instagram.com/p/DBah82UshWc/

Pochodem přes historické centrum Prahy uctili řemeslníci památku svatého Lukáše, patrona cechu malířského. Průvod s bubeníky a korouhvemi byl třešničkou na dortu bohatého celodenního programu. Ten začal už ráno v Kapitulním kostele všech svatých na Pražském hradě vystavením ostatků evangelisty Lukáše. Jeho lebka je součástí Svatovítského pokladu už od dob Karla IV., který ji získal v italské Padově. V kostele představili své korouhve mistři všech přítomných řemeslnických cechů. A nejen z České republiky.

"Svatý Lukáš, to je patron všech malířů v Evropě, takže proto jsou tady s námi dnes i zahraniční účastníci. Máme tady cechmistry z Rakouska, z vídeňské oblasti, z dolnorakouské oblasti, z Maďarska, ze Slovenska, ze Slovinska. Takže opravdu celá Evropa se tady sjela do České republiky," upozornil Pavel Žatečka - výkonný ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR.

Tedy doslova středoevropská oslava dobrého řemesla byla i velmi zajímavou exkurzí do historie dávné i nedávné. Organizátoři setkání, příslušníci Cechu malířů lakýrníků a tapetářů České republiky představili například původní korouhev tehdy samostatného cechu lakýrníků z roku 1947.

"Cech si prošel dlouhou historií a ta původní korouhev, která je momentálně v muzeu, patřila společenství lakýrníků. My jsme vlastně malíři, lakýrníci, natěrači dohromady. Oni si udělali svoji, protože žádnou neměli. Byla to poptávka od členů, že při těchto akcích chybí. Takže si uspořádali svoji vlastní sbírku a v tom roce 1947, kdy tady probíhala velká výstava, velký sjezd lakýrníků z tehdejšího Československa, tak aby ji mohli prezentovat. Ale bohužel to mělo krátké trvání, protože následovala padesátá léta a naprostá likvidace všech živnostníků," vysvětlil Michal Rousek - cechmistr Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR.

Došlo i na propojení historie se současností symbolickým splynutím původní a nové korouhve. Pak už následoval průvod, jehož cílem byl Týnský chrám na Staroměstském náměstí, kde má svatý Lukáš svůj oltář. Součástí oltáře je obraz, který vysvětluje, proč se stal Lukáš patronem právě malířů. Podle tradice totiž namaloval první portrét Panny Marie.

"Od raného křesťanství různá povolání hledala své ochránce. Byli přesvědčeni, že musí mít ochránce, který k nim má nějak blízko. No a protože se lidé, kteří pracovali s barvami, považovali za řemeslníky. Vidíme to na příkladu i Karla Škréty a dalších. Protože umění byla také otázka řemesla," konstatoval Dominik Duka - emeritní arcibiskup pražský.

Po mši promluvili zástupci zahraničních spolků a cechmistr představil feruli. Insignie opět propojila současnost s historií.

"Dříve, když cechmistr vydal nějaké prohlášení, tak to poslal společně s ferulí. Měli daný systém, že každý, kdo si to přečetl, tak tu feruli předal přesně danému dalšímu. A když se cechmistrovi ferule vrátila, tak věděl, že tu informaci všichni dostali," doplnil Pavel Žatečka - výkonný ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR.

Program slavnosti pokračoval prohlídkou Staroměstské radnice a nemohlo chybět ani posezení v hostinci, kde si mistři svého řemesla připili na úspěch pochodu letošního i na zdar všech následujících.

Pavel Žatečka

výkonný ředitel CMLT ČR

člen představenstva HK ČR

 

Cech malířů, lakýrníků a tapetářů ČR z.s.

autorizovaná profesní organizace

Učňovská 1 (v budově SOŠ Jarov)

190 00 Praha 9

tel: 266 106 572

mobil: 777 02 04 03

IČ: 26602032

DIČ: CZ26602032

č.ú.:27-9115930217/0100 KB

info@CMLT.cz

www.CMLT.cz

Cech malířů, lakýrníků a tapetářů ČR je AUTORIZOVANÁ PROFESNÍ ORGANIZACE, která sdružuje firmy i OSVČ.

Spolupracuje nebo je členem mnoha organizací (HK ČR, AMSP ČR, AVNH, STOP, UNIEP, SPTZ ČR)

P než tento e-mail vytisknete, zamyslete se nad životním prostředím --Cech malířů ČR (diskuse) 6. 1. 2026, 14:53 (CET)

@Cech malířů ČR Toto není vhodné místo pro publikování tohoto textu, neodpovídá požadavkům na encyklopedické heslo. Pokud ho přepracujete podle požadavků na styl a neutralitu, tak ho bude možné zveřejnit, příp. vložit alespoň stručnou zmínku do článku o cechu. --Hugo (diskuse) 6. 1. 2026, 20:53 (CET)

O.K. já jsem reagoval na tuto připomínku : Je ale nutné prokázat encyklopedickou významnost dané události. --Hugo (diskuse) 6. 1. 2026, 10:49 (CET)

Pokud tedy tyto informace výše popsané dostatečně potvrzují, že den 18.10. slaví malíři po celé Evropě, tak článek přepracuji:

podle požadavků na styl

a

neutralitu

, ............. a opět pošlu vám sem ke schválení a vy potom text zveřejníte. Je to tak? Děkuji PŽ

--Cech malířů ČR (diskuse) 7. 1. 2026, 07:48 (CET)

@Cech malířů ČR Doložení významnosti v této formě splněno není, reference na PrahaTV se snad uznat dá, ale článek na iDNESu se tohoto tématu netýká. Takže by bylo potřeba dodat alespoň jeden (lépe samozřejmě více) věrohodný, netriviální zdroj. K práci na článku je určeno vaše pískoviště, ne má diskuze, příště prosím větší texty vkládejte pouze tam. --Hugo (diskuse) 7. 1. 2026, 08:05 (CET)

Chcete tedy poslat články, kde budou odkazy na jiné země v Evropě, kde bude vidět, že i ostatní malíři, lakýrníci, natěrači a tapetáři v těchto zemích oslavují 18.10. v den svátku sv. Lukáše? Já to dohledám, protože na ty oslavy jezdíme my k nim nebo zase oni k nám, to bude stačit ?? To pískoviště vyzkouším .... přiznám se, že s Wikipedií nemám zkušenosti :-) .... a když jsem viděl jaké mezinárodní dny tam jsou také s prominutím uvedeny, tak jsem si myslel, že tato kulturní tradice z doby vlády Karla IV. a roku 1348 bude přínosem. --Cech malířů ČR (diskuse) 7. 1. 2026, 08:15 (CET)

@Cech malířů ČR Mě nic neposílejte, ideálně připravte článek na pískovišti a zdroje tam uveďte, pak to můžeme řešit. Příp. můžete text zpracovat (vč. referencí) např. ve wordu a poslat mi ho na email (uveden v mém profilu). Já vám pak pomůžu i s vlastním vytvořením stránky nebo se můžeme domluvit na online konzultaci, třeba přes google meet. --Hugo (diskuse) 7. 1. 2026, 08:25 (CET)

Otázka od uživatele Maxikk11: Wikipedista:TVÉ JMÉNO/Pískoviště (8. 1. 2026, 20:10)

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak udělám vlastní pískoviště na mobilu. --Maxikk11 (diskuse) 8. 1. 2026, 20:10 (CET)

@Maxikk11 Dobrý den, vidím, že už se vám to podařilo. --Hugo (diskuse) 8. 1. 2026, 20:56 (CET)

Otázka od wikipedisty Boston1Bruins (9. 1. 2026, 21:57)

jak muzu udelat nejakou novou informaci do Wikipedie, chci napsat stranku o Tadeasovy youtuberovi --Boston1Bruins (diskuse) 9. 1. 2026, 21:57 (CET)

@Boston1Bruins Dobré ráno, do diskuze jsem vám vložil informační banner, kde jsou shrnuty nejdůležitější návody pro editaci Wikipedie. Vidím, že už jste s psaním článku začal, ale tato podoba je nepoužitelná. V textu článku nesmí být externí odkazy (odkazy mimo Wikipedii), ale hlavně je potřeba doložit encyklopedickou významnost a všechny netriviální informace opatřit kvalitními zdroji. --Hugo (diskuse) 10. 1. 2026, 05:18 (CET)

Otázka od wikipedisty Honza110 (10. 1. 2026, 17:35)

dobrý den,

můžu se zeptat, jak mám kontaktovat dalšího wikipedistu, když se mi nelíbí, že mi mojí editaci zrušil?

děkuji --Honza110 (diskuse) 10. 1. 2026, 17:35 (CET)

@Honza110 Dobrý den, nejlépe na jeho diskuzní stránce. Ale nejdřív vám doporučuji projít si informace, které jsem vám vložil na diskuzi, pak zjistíte, proč byla vaše editace revertována (je to vysvětleno i u shrnutí revertu). --Hugo (diskuse) 10. 1. 2026, 17:43 (CET)

Otázka od wikipedisty Josef Rác (13. 1. 2026, 17:59)

Dobry den Já Josef Rác jsem dostal z heraldiky dokumenty o jednom z nejstarším rodu Rác já ale nemůžu nikde najít jaký měli tytul nebo i majetek ,neumím to dohledat ,kam se podívat ? --Josef Rác (diskuse) 13. 1. 2026, 17:59 (CET)

@Josef Rác Dobrý den, toto je otázka pro historika. Já vám můžu pomoci s editací článků na Wikipedii, ale s tímto problémem ne. --Hugo (diskuse) 13. 1. 2026, 19:12 (CET)

dekuju,rozumim --Josef Rác (diskuse) 13. 1. 2026, 19:18 (CET)

The Signpost: 15 January 2026

News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper

• News and notes: Wikipedia's 25th anniversary is here!

• Special report: Wikipedia at 25: A Wake-Up Call

• Serendipity: The WMF wants to buy you books!

• WikiProject report: Time for a health check: the Vital Signs 2026 campaign

• In the media: Fake Acting President Trump and a Wikipedia infobox

• Community view: The inbox behind Wikipedia

• Recent research: Art museums on Wikidata; comparing three comparisons of Grokipedia and Wikipedia

• Traffic report: Tonight I'm gonna rock you

• Comix: Oh come on man.

Read this Signpost in full · Single-page · Unsubscribe · Global message delivery 15. 1. 2026, 16:18 (CET)

Pozvánka na brněnský wikisraz 21. ledna 2026

Dovolujeme si Vás pozvat na tuto událost:

Brněnský wikisraz v lednu 2026

• Kdy: středa 21. ledna 2026 v 18:00–23:00
  
• Kde: restaurace Baroko, Orlí 17, Brno

Pokud máte zájem, zapište se a stránku pro případné změny sledujte. Sledovat můžete i WikiŠtatl na Facebooku.
Nechcete-li v budoucnu tyto pozvánky dostávat, zapište se na blacklist.

--MediaWiki message delivery (diskuse) 19. 1. 2026, 10:39 (CET)

Otázka od wikipedisty Koksííík-69 (19. 1. 2026, 17:21)

Čau můžu můžu udělat článek O novém náboženství matematickému který se vyvinulo na škole gymnáziu Jihlava,. --Koksííík-69 (diskuse) 19. 1. 2026, 17:21 (CET)

@Koksííík-69 Ahoj, bohužel ne, viz encyklopedická významnost. --Hugo (diskuse) 19. 1. 2026, 18:55 (CET)

Otázka od wikipedisty MB2023MB (22. 1. 2026, 13:47)

Dobrý den, zjistili jsme, že stránka Jindřicha Rajchla je uzamčená. Je možné tam dělat úpravu, například, po dohodě s Vámi? Nebo Vám návrh úprav zaslat? Děkujeme --MB2023MB (diskuse) 22. 1. 2026, 13:47 (CET)

@MB2023MB Dobrý den, politice se na wiki moc nevěnuji, takže je lepší to řešit s lidmi, kteří tyto články editují a hlídají. Doporučuji požadavky vložit do diskuze k článku. Tam je největší šance, že si jich všimnou editoři. --Hugo (diskuse) 22. 1. 2026, 14:39 (CET)

Dobře, moc děkuji. --MB2023MB (diskuse) 22. 1. 2026, 16:45 (CET)

The Signpost: 29 January 2026

News, reports and features from the English Wikipedia's newspaper

• Traffic report: The most viewed articles of 2025

• News and notes: Good news... but also bad news for the Public Domain

• News from Diff: Solving puzzles together

• In the media: Every view on the 25th anniversary of everything

• Comix: Perspectives

Read this Signpost in full · Single-page · Unsubscribe · Global message delivery 29. 1. 2026, 07:31 (CET)

Otázka od wikipedisty Davidp33 (1. 2. 2026, 19:47)

Dobrý den,

co dělat v případě, že jeden Wikipedista opakovaně revertuje mé zdroji podložené editace, a vrací svou verzi s nepodloženými a neobjektivními informacemi?

Konkrétně se tento problém týká stránky Karin Lednická.

Děkuji za pomoc :-) David --Davidp33 (diskuse) 1. 2. 2026, 19:47 (CET)

@Davidp33 Dobrý den, nejlíp to vyřešit přímo s daným uživatelem, což už se děje. Pokud by to nepomohlo, můžete požádat o názor komunitu. --Hugo (diskuse) 1. 2. 2026, 20:01 (CET)

Dobrý den, onen Wikipedista mi napsal toto:

Vlastně jsem rád, že mohu reagovat zde a nemusím dodržovat pravidla editování. Dokonce nenaplním vaše očekávání, že budu diskutovat na úrovni, kterou jste nastavil. Uznávám, že jste ji nastavil vysoko, takhle strukturovanou reakci není vidět příliš často. Kdybych chtěl kvalifikovaně odpovědět, stálo by mě to úsilí, které za to nestojí. Už při odpovědi, kterou jsem poslal --Krabiczka, jsem neurčitě psal o „vkladateli" a jeho dalších kolezích. Už tím jsem upřednostnil snadnou cestu, před pracným hledáním kdo, co a kdy to napsal nebo smazal.

Třeba o tom, jak Karin Lednická bojovala za občany Životic (což v důsledku znamená sabotování obchvatu Havířova) nebo o tom, že chrání krajinu, kde stálo několik desítek let několik zděných budov (což v důsledku znamená zabránění stavby průmyslové zóny). Nebo kdo maže příspěvky, že ji podporoval Jakub Unucka. Podruhé už Karin Lednická počkala na vítěze. Po volbách bylo jasné, že to Zaorálek projel a nastala chvíle, kdy se proti němu ozvat. Takhle jsem to ale v článku formulovat nemohl, a proto jsem z obav ze smazání připojil i její „zdůvodnění".

Bohužel tedy nevidím moc velkou snahu situaci řešit. Prosím, co byste mi v takovéto situaci doporučil? Rád bych situace vyřešil, aby Wikipedie fungovala tak, jak si všichni přejeme.

Mockrát Vám děkuji za odpověď. --Davidp33 (diskuse) 2. 2. 2026, 01:36 (CET)

@Davidp33 Dobré ráno, buď začněte diskutovat přímo u článku (tam je větší šance, že se do diskuze zapojí další editoři, které dané téma zajímá), nebo požádejte o třetí názor, viz můj minulý příspěvek. --Hugo (diskuse) 2. 2. 2026, 04:17 (CET)