Wikipedie:Pod lípou (návrhy)/Archiv 2017-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Upřesnit na místo Kdo? apod.

Navrhuji vytvořit generickou inline šablonu Upřesnit na místo šablon typu {{Kdo?}} Jde totiž o to, že čeština je velmi ohebná a nemáme dostatečný počet šablon na gramatické druhy. Tak by to mohla řešit jedna generická šablona. Příklad nedostatečnosti: Velká synagoga v Plzni - dohledal jsem, že zmiňovaná druhá největší synagoga je Velká synagoga (Budapešť), nedohledal jsem, která konkrétní je "ta jeruzalémská". A takových příkladů je mnoho - setkávám se s nimi hlavně při recenzích článků, kdy chybí konkrétní upřesnění.--Juandev (diskuse) 10. 8. 2016, 10:03 (CEST)

Máš nějaké podrobnější plány? Třeba, jestli by šablona měla kategorizovat a jak? Kterých šablon by se to týkalo? Případě třeba už nějaké funkční demo?
Pro srovnání viz {{Nejisté datum}}. JAn (diskuse) 10. 8. 2016, 11:23 (CEST)
Chápu to správně, že jde jenom o to, aby se šablona zobrazovala s příslušným ohýbáním? Aby např. k větě „Šemík prchal s Bivojem k Neumětelům“ bylo možné místo „kdo?“ vložit k Bivojovi „s kým?“? Nebo je ta ohebnost češtiny míněná jinak? --Bazi (diskuse) 10. 8. 2016, 11:32 (CEST)

české popisy obrázků

U mnoha obrázků na commons chybí český popis a to může být pro některé čtenáře problém. Příklad: čtenář čte pomocí mobilní aplikace (více než polovina čtenářů?) dobrý článek na české wikipedii. Klikne na obrázek aby si ho zvětšil a místo toho aby tam měl český popis, tak tam má popis v jiném jazyce. Jediným kliknutím se tak čtenář může dostat k samostatnému textu, kterému vůbec nemusí rozumět. Návrh řešení: ke všem obrázkům použitým na české wikipedii by měl být český popis. To lze udělat jedině pomocí bota, který bude použité obrázky procházet a kontrolovat, zda český popis mají. Předpokládám, že když už bude seznam takovýchto obrázků, tak se jistě najdou dobrovolníci, kteří už tu jednu českou větu k obrázku přidají. Myslím si, že tak lze poměrně snadno a efektivně zvýšit uživatelský komfort. --snek01 5. 9. 2016, 22:22 (CEST)

Jazykový formát rozcestníků

Moc mi nedává smysl, tedy smysl významový/jazykový v rozcestnících. Například rozcestník Narcis: Narcis (jméno) – mužské jméno

Jde o to, že se tam vždy duplikuje sdělení. Tedy v tomto případě, že Narcis může být jméno. To, když se v rozcestnících uvádí původní názvy článků vypadá spíš jako, stránka technického charakteru, ale často není, protože je to obezlička jak v sw vyřešit konflikty stejného názvu. Navrhuji, aby když už se tedy píše o čem heslo pojednává, tak se to bralo gramaticky a ne technicky a tedy se psal všude infinit, tedy v tomto případě [[Narcis (jméno)|Narcis]] – mužské jméno--Juandev (diskuse) 16. 9. 2016, 10:15 (CEST)

Jsem spíše pro psaní názvů v plné podobě, aby bylo snadno rozpoznatelné, jaký mají rozlišovač (a podle něj jsou často i abecedně řazené). Problém s občasně duplikovanou informací mezi rozlišovačem a dalším vysvětlením významu vidím jako poměrně okrajový, u mnoha případů vůbec nenastává a je snesitelný. --Bazi (diskuse) 16. 9. 2016, 10:24 (CEST)

Reference Wikipedií, Youtube nebo Google - zakázat?

Máme tu filtr #29, který reaguje, když je jako reference použito některé ze zmíněných médií. V současnosti je příslušná editace pouze označena značkou "nevhodný zdroj". Vzhledem k tomu, že tento způsob zdrojování je krajně nevhodný, navrhoval bych vyšší úroveň opatření, tj. buď varování (podoba varování zatím není zformulována), nebo rovnou zákaz. Se zákazem je problém, že reference někdy může být vhodná, například týká-li se téma příslušného subjektu (např. Wikipedie jako organizace). Takové případy by pak na požádání musel řešit správce (správci by byli vyjmuti z prověřování filtru). Proto téma předkládám sem, aby komunita mohla vyjádřit scůj názor. V každém případě děkuji za každý Váš názor a přidávám ping na hlavní editory filtrů, kterými jsou @Martin Urbanec: a @Matěj Suchánek:, aby také případně sdělili svůj názor na věc. --Vachovec1 (diskuse) 10. 11. 2016, 14:06 (CET)

Se zákazy může občas být problém, každopádně varování bych určitě podpořil. Filtr však není moc na očích, takže bude nutné jej trochu vyladit. Matěj Suchánek (diskuse) 10. 11. 2016, 14:14 (CET)
@Matěj Suchánek: Co jsem se díval na zásahy, zdá se, že filtr funguje celkem spolehlivě (vidíš tam nějaké konkrétní problémy?). Co se týče zákazů, právě proto jsem dál zprávu sem - jinak by se to dalo řešit normální diskusí u filtrů. V tomto případě si ale myslím, že by přínos obecného zákazu mohl výrazně převýšit případné negativní důsledky ojedinělých falešných zásahů. --Vachovec1 (diskuse) 10. 11. 2016, 14:26 (CET)
Myslím, že upozornění editorovi a značka v historii by stačila k uhlídání relevantních odkazů. Zákaz (byť ne absolutní) by byl podle mě zbytečný. Přísnější varianta by totiž asi nepřinesla nic navíc oproti měkčí variantě. Zákazy by měly být podle mě především tehdy, když dané jednání narušuje zdejší hodnoty, ne kvůli usnadnění kontroly relevance nebo věrohodnosti zdrojů. --Palu (diskuse) 10. 11. 2016, 18:42 (CET)

Nejaké nesúrodé postrehy:

  • k súčasnej tunajšej podoba filtra:
    • namiesto prostého rlike nad added_lines vs. removed_lines je vždy vhodnejšie porovnávať bilanciu počtov výskytov cez rcount(), korektnejšie to zohľadňuje prírastky (tu ak removed_lines obsahuje čo len 1 výskyt, filter úpravu odignoruje, bez ohľadu na počet pribudnutých výskytov v added_lines)
    • filter nerieši subdomény, pričom minimálne trebárs (www.)google.xy je relevantné. Je ale pravda, že ak sa subdomény riešia, treba buď blacklist konkrétnych, alebo whitelist (sites., books., news.google.com, možno aj ďalšie).
  • nedával by som tam zákaz, z viacerých dôvodov:
    • viac pod kontrolou to podľa mňa zostáva, ak sa to ľuďom vysvetľuje vhodnou hláškou a označuje značkou. Zákaz časť ľudí obíde tak, že informáciu proste ponechá a odstráni len ref, prípadne pro-forma uvedie inú ref, ktorá informáciu nedokladá, atď.
    • YouTube používa spústa organizácií a vydavateľov obsahu ako "oficiálny kanál", bez redundantného publikovania inde. Tzn. referencia cez YT nemusí byť vždy apriori nevhodná.
    • aj pri iných "nevhodných" zdrojoch existujú prípady, kedy je referencia v poriadku (jeden typický scenár je napr. primárny zdroj pre články, pojednávajúce o dotyčnom subjekte)
  • na skwiki tiež máme obdobu (#19 Problematická referencia), časť týchto vecí je tam ošetrená (pozerám ale, že tam chýba test na revert). Crosswiki linky (či už cez wl. alebo URL) rieši samostatný filter (#8).

--Teslaton (diskuse) 10. 11. 2016, 19:20 (CET)

Já v tom vidím jeden velký problém. Do článku Mantela modronohá jsem vložil odkaz na Google Books a ono to vyplivlo nevhodný zdroj... A když to bude zakázané a člověk na to nepřijde, tak článek zůstane neuložen. --OJJ, Diskuse 18. 11. 2016, 13:37 (CET)

S touto výhradou souhlasím, rozhodně není možné to udělat plošně na doménu google.com, protože Google Books představuje užitečný a velmi věrohodný zdroj, o který bychom se takto připravili. Muselo by se to omezit jen na výsledky vyhledávání, které jsou určitě nevhodným zdrojem. Podobně na YouTube je jistě spousta nevěrohodných i nelegálních materiálů, které bychom používat neměli, ale zároveň jsou tam i věrohodné materiály, třeba celé dokumentární filmy, pořady ad., které se dají považovat za věrohodné i za legální. --Bazi (diskuse) 18. 11. 2016, 14:16 (CET)
FYI filtr jsem mezitím přejmenoval na „Nevhodná reference“, aby odpadla nutnost měnit jeho název při každé větší změně. Matěj Suchánek (diskuse) 18. 11. 2016, 14:27 (CET)
Pro YT bych tvrdé zákazy nedělal.Juandev (diskuse) 18. 11. 2016, 17:58 (CET)
A co refence Facebookem? --Jiří Komárek (diskuse) 25. 11. 2016, 21:10 (CET)
Reference na ověřený účet na Twitteru občas používám (díky en.wiki), takže v některých případech si dokážu představit i ref na ověřený účet na FB. --Harold (diskuse) 25. 11. 2016, 21:35 (CET)
To asi ano, já se zatím potkal pouze s takovýmito editacemi --Jiří Komárek (diskuse) 28. 11. 2016, 15:06 (CET)

Shrnutí editací

Zdravím, ve shrnutí editací jako je například toto je v grafu oproti anglické verzi prohozeno označení editací se shrnutím a bez shrnutí. Co se s tím dá dělat? Děkuji a jsem s pozdravem, --Lukáš Král (diskuse) 25. 11. 2016, 09:09 (CET)

Hm, mě to tvrdí, že účet neexistuje. Resp. neukazuje to nic rozumného (u mého účtu). Divný. --Martin Urbanec (diskuse) 25. 11. 2016, 09:46 (CET)
Jinak nic víc než [1] tohle neuděláme. --Martin Urbanec (diskuse) 25. 11. 2016, 09:53 (CET)
Martin Urbanec: (thumbs up) --Lukáš Král (diskuse) 25. 11. 2016, 10:02 (CET)
VyřešenoVyřešeno Nyní opraveno, do max dvou týdnů by se mělo zjevit i online. --Martin Urbanec (diskuse) 25. 11. 2016, 18:21 (CET)

Archivy v citačních šablonách

Už to asi zaznívalo porůznu, ale navrhuji zavést prozatím aspoň v šablonách {{Citace elektronického periodika}} a {{Citace elektronické monografie}} (případně výhledově i v dalších s parametrem URL) možnost uvedení archivace:

  • parametr archiv (příp. url archivu, url-arch nebo jinak?), kam by se zadávala adresa na některém z webových archivů, příkladmo [2]
  • parametr datum archivace (příp. datum archivu nebo jinak?) pro uvedení data, kdy došlo k archivaci stránky - to se může rozcházet s datem, kdy byl takovýto archiv navštíven wikipedistou, nebo ještě více s datem, kdy byla původně navštívena takto archivovaná stránka

Umístění a forma výstupu by se měly podobat zápisu o dalším zdroji, tedy: „ Dostupné také na: [3]. “ Viděl bych to nějak takto: „Archivováno 2016-09-16 na: [URL].“ Může být? Ještě nějaké nápady k tomu, třeba k usnadnění robotické archivace? --Bazi (diskuse) 16. 9. 2016, 12:06 (CEST)

Odpovídalo by to citační normě? Já to řeším tak, že do url napíšu odkaz archivu a do datum přístupu napíšu datum archivace. Podle mě je to plně vyhovující. --Palu (diskuse) 3. 11. 2016, 21:14 (CET)
Já to takovýmhle náhradním způsobem taky někdy dělám, ale přijde mi užitečné mít to rozlišeno samostatnými parametry kvůli případnému strojovému zpracování, kdy by šlo třeba nedostupné odkazy nahrazovat archivy a přitom ponechat i údaj o původní URL pro autenticitu. Dokonce by se s tím daly dělat až takové věci, že by se nějaký robot pustil do automatického procházení nově přidaných odkazů, k nim by v nějakém tom webovém archivu pokud možno ve stejný den vytvořil zálohu a do citační šablony by pak do příslušného parametru přidal odkaz na tuto archivovanou verzi, aniž by to člověk musel dělat ručně. --Bazi (diskuse) 3. 11. 2016, 21:52 (CET)
K tomu přidávám odkaz na zajímavou iniciativu na anglické Wikipedii, snad to časem bude plošnějšího rázu: Wikipedia community and Internet Archive partner to fix one million broken links on Wikipedia--Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 11. 2016, 21:55 (CET)
Ano, přesně takové iniciativy jsou hodně inspirativní. --Bazi (diskuse) 3. 11. 2016, 23:16 (CET)

Já to řeším tak, že do url zadám původní adresu před archivací, do dostupnost2 zadám Webový archiv a do url2 archivní adresu. Výstup pak vypadá např. takto:

  • JACKSON, Rodney; HUNTER, Don O. Snow Leopard Survey and Conservation Handbook Part III [pdf]. Seattle, Washington & Fort Collins Science Center, Colorado, US: International Snow Leopard Trust & U.S. Geological Survey, 1996 [cit. 2009-03-14]. S. 66. Dostupné online. Webový archiv [4]. 

Baziho návrh ale není špatný, usnadnilo by to přejímání anglických citačních šablon, které s archivací (na rozdíl od českých) počítají. --Vachovec1 (diskuse) 3. 11. 2016, 21:57 (CET)

Když tak nad tím přemýšlím, udělat to tak, aby výstup odpovídal citační normě, by nebylo vůbec nic složitého. --Palu (diskuse) 3. 11. 2016, 22:08 (CET)
Díky za tip na ten parametr dostupnost2, tuhle možnost jsem v dosavadní praxi opomněl, když už tak jsem to psal třeba jen do poznámky. Každopádně ano, samostatný parametr by to mohl řešit s podobným výsledkem. --Bazi (diskuse) 3. 11. 2016, 23:16 (CET)

Parametry url2/dostupnost2 lze pro odkaz na archiv použít, ale lepší je Baziho návrh zavést parametry url archivu a datum archivace. Soulad s normou by jistě měl být. Ideálně by se potom staré odkazy na archiv převedly z url/url2 na url archiv, v druhém kroku plošně zaarchivovalo pokud možno vše a ve třetím se pravidelně /denně/týdně/ archivovaly nové odkazy. (Jinde takové wikiboty fungovaly, mohly by i u nás.) --Jann (diskuse) 4. 11. 2016, 13:43 (CET)

Vypadá to, že návrh byl přijat pozitivně a tímto mu i já vyjadřuji podporu. Mohl by ho tedy někdo, kdo to umí, do šablon zapracovat? --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 4. 2017, 20:16 (CEST)

Ještě bych navrhoval přidat parametr deadurl (to je odpovídající název na en-wiki) či něco podobného pro případ, že je žádoucí potlačit zobrazení původního odkazu (např. odkaz rezultuje v HTTP error 404 či 502, odkaz byl usurpován a nyní tam je inzerce či spam atd.). Stejně jako na en-wiki by ale mělo být vyžadováno uvedení onoho původního URL skrz parametr url. Jen zobrazení bude potlačeno. Viz popis funkce parametru deadurl na en:Template:Cite web --Vachovec1 (diskuse) 12. 4. 2017, 00:25 (CEST)

To mi dává smysl, i když se přiznám, že jsem si tuhletu užitečnost skrývání mrtvých odkazů dosud neuvědomil. Co se týká pojmenování, máme už existující šablonu {{Nedostupný zdroj}}. Vzhledem k tomu, že i máme parametr dostupnost, klidně bych pracoval s tou (ne)dostupností. Stačilo by nazvat parametr "nedostupné" (URL), případně "nedostupný" (odkaz)? Hodnoty: ano jako výchozí, ne pro případy, kdy původní odkaz zůstává dostupný. Pak mě jen nenapadá, co s překladem hodnot unfit/usurped pro označení toho spamu apod. --Bazi (diskuse) 12. 4. 2017, 01:01 (CEST)

Možné řešení porušování NPOV podtržením textu

Nyní jsem si všiml varianty řešení naší šablony {{NPOV}}, respektive textu porušujícího nezaujatý úhel pohledu. Na francouzské Wikipedii to řeší také podtržením inkriminované pasáže, aby bylo na první pohled zjevné o jaký text se jedná.
Jako jednu z variant dávám do budoucnosti ke zvážení; nejedná se o návrh, pouze o informaci možného cíleného, tedy výběrového řešení.--Kacir 1. 12. 2016, 02:29 (CET)

To ovšem mluvíte o úplně jiné šabloně, než je náš {{NPOV}} (~ fr:Modèle:Désaccord de neutralité). K fr:Modèle:Passage non neutre ekvivalent nemáme vůbec, podtrhávací ani jiný. (Ani si nejsem jist, jestli je úplně vhodný/potřebný; pokud jediným problémem je jedna krátká část/věta, tak je lepší ji napravit/smazat/přesunout do diskuse.) --Mormegil 9. 12. 2016, 14:56 (CET)
No a právě proto jsem to zmínil, když se jedná o jinou šablonu než NPOV, jakožto další možnost řešení zpochybnění neutrality. Jinak bych to přece nepsal…
Osobně k této možnosti mám ambivalentní vztah. Na jednu stranu považuji za výhodu na první pohled přesně odlišit zpochybněný text. Negativem je samotné podtržení, protože omalovánky kazí vzhled článku.
Pokud jsem porozuměl francouzské verzi, šablonu používají na kratší pasáže. Já bych v tomto ohledu značil veškerý zpochybněný text. Nezřídka se totiž stává, že je š:NPOV použita s vágním zdůvodněním en bloc na sekci či článek. Pokud se někdo rozhodne důvody vložení odstranit po delší době, může se díky neaktivitě vkladatele stát, že se nedozví, které pasáže měl přesně na mysli. Pak zřejmě nezbyde než původní sekci smazat, kompletně nahradit (ve větším měřítku u článku).
Negativa obarvení u mě převládají, takže jsem to uvedl jako jednu z variant řešení, nikoli jako návrh. Za přijatelnější bych to považoval, pokud by k vizualizaci podtržení docházelo jen po zapnutí udělátka.--Kacir 12. 12. 2016, 16:13 (CET)
Já bych z důvodů, které píše DeeMusil (podtrhávání je pro zvýraznění) použil jiný způsob. Kdyby to šlo alepsoň podtrhnout světle, třeba šedě, případně tečkovaně. Nebo pokud ne, tak zvolit nějakou světlejší barvu pro celé písmo. A určitě bych uvítal, kdyby to bylo zobrazeno jen editorům opravářům, tj. buď těm přihlášeným nebo přes udělátko.
Druhá věc pak je, že si nejsem jist, jestli bych se osobně naučil tohle využívat, je to další "povinnost" navíc, už takhle je spousta šablon, pořadí šablon, zvyklostí apod., v kterých se utápí kolikrát i zkušení wikipedisté. Pokud bych to zaváděl, tak jako možnost, nikoliv jako povinnost (typu "pokud chceš vložit NPOV, musíš označit taky text"). A taky by nemělo nikdy chybět další vysvětlení buď aspoň ve shrnutí a nebo lépe v diskusi článku. --Palu (diskuse) 12. 12. 2016, 16:36 (CET)

Podtrhávat zrovna to, co je de facto špatně není příliš praktické. Podtržení má z grafického pohledu sloužit spíše ke zvýraznění důležitého. Smysl by to mělo, kdyby se to zobrazovalo např. jen přihlášeným uživatelům, tedy těm, kteří to potřebují mít zvýrazněné, protože právě oni to mohou vyřešit. Pak ale není důvod volit zrovna podtržení, mohlo by to být zrovna tak barevné značení např. vyblitou hnědozelenou. Text označený NPOV, tedy nesplňující standard, by měl být spíše upozaděn, např. písmo šedivou barvou, menším fontem atd., atp. Tak to schvalme, ať můžeme wikipedii obarvit... --DeeMusil (diskuse) 9. 12. 2016, 14:41 (CET)

Jak jsem již napsal, nereagoval jsem na kacire, protože je mi v podstatě úplně jedno, co k tomu napsal, ale reagoval jsem na nadpis jako téma, tedy dvojtečka/odsazení tam rozhodně nepatřilo. Přesunul jsem tedy komentář samostatně, aby zas někoho nenapadlo tam dvojtečku/odsazení přidávat a měnit tak význam mého příspěvku (viz Mormegil a Palu). --DeeMusil (diskuse) 12. 12. 2016, 17:45 (CET)

Pod technickou lípou jsem navrhl převzetí šablony označující konkrétní text vyžadující zdroj z en.wiki. Svojí formou a cílem jde o obdobnou věc, která je tu řešena, a myslím, že by se tyto dvě šablony a jejich vizuální styl měly řešit společně. --Adam Hauner (diskuse) 26. 1. 2017, 11:51 (CET)

Kategorizace sakrálních staveb

Dnes se tu vyrojilo pár nápadů, které zde oficiálně dávám v přetřes:

Pro snazší dohledávání kostelů, kaplí apod. navrhuji:

  1. Do názvu článku doplnit rozlišovač místa, i pokud je jinak název unikátní, viz např. Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie bude nyní Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie (Budišov)
  2. Řadit nikoliv podle zasvěcení, ale opět podle místa, s výjimkou kategorie "Kostely/kaple dle zasvěcení". A to i "církevní" kategorie (dle diecéze atd.)

Vítám doplnění a připomínky. Jsou to celkem rozsáhlé změny, tak by měl být konsenzus. --RomanM82 (diskuse) 12. 12. 2016, 21:01 (CET)

Takže brněnský kostel svatého Jakuba bude v kategorii řazen pod písmenem B? A katedrála sv. Víta pod P? Bude to kompatibilní s jinojazyčnými verzemi? Budeme přejmenovávat články na Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha (Praha), Staroměstská radnice (Praha), Petřínská rozhledna (Praha)? Stejně se budou masově přejmenovávat kaple, protestantské kostely, modlitebny a synagogy (Synagoga ve Veselí nad Moravou - Synagoga (Veselí nad Moravou))? Zkuste se jen podívat, jak by se sjednotily všechny články v kategorii Radnice v Česku... Co se mě týká, já kostel rychleji dohledám podle jeho názvu než umístění. A když si nejsem jist jménem, prostě si ho v příslušném městě dohledám. --Radek Linner (diskuse) 12. 12. 2016, 23:08 (CET)
Děkuji za reakci. Jak jste si mohl všimnout v mém příspěvku, mluvím tu o sakrálních stavbách, takže radnice, rozhledny apod. zatím neřeším. Dále, vypíchl jste všeobecně známé objekty. Uznávám, že každému bude asi jasné, že svatovítská katedrála je v Praze (i když pár cizojazyčných wiki rozlišovač v názvu má.) Dobře, ale kolik lidí ví z hlavy názvy jiných kostelů v dalších městech? Dohledat podle města kostel samozřejmě lze, ale to pak ztrácí smysl kategorizování. Kompatibilita s cizojazyčnými wiki je irelevantní.--RomanM82 (diskuse) 13. 12. 2016, 16:58 (CET)

Migrace "mrtvých" URL odkazů do archivu (prostřednictvím bota)

Když jsem se díval na meta:2015 Community Wishlist Survey/Results (výsledky loňského průzkumu technických přání komunity), zaujalo mě přání #1 – Migrate dead external links to archives (migrace "mrtvých" URL odkazů do archivu). Na en-wiki už funguje bot, nešlo by něco podobného spustit i u nás? Bylo by asi potřeba mírně upravit některé naše citační šablony, především {{Citace elektronické monografie}} a {{Citace elektronického periodika}}, aby bylo kam vkládat ten odkaz na archiv, ale jinak by to podle mě neměl být neřešitelný problém. Nefunkčních externích odkazů tu máme hafo, každým dnem přibývají další, a nemáme žádný rozumný způsob, jak je vyhledávat a řešit. Tohle by mohlo pomoci. Vaše názory? --Vachovec1 (diskuse) 12. 12. 2016, 23:20 (CET)

Souhlas. K úpravě šablon viz výše. --Bazi (diskuse) 12. 12. 2016, 23:38 (CET)

Důchod pro Panel referencí

Hezký večer. Wikipedie:Panel referencí je s námi už téměř čtyři roky a domnívám se, že nastal čas nechat ho postupně dožít. V tuto chvíli je natvrdo zapnutý v Common.js pro všechny uživatele včetně neregistrovaných s udělátkem pro jeho vypnutí. Bylo to vhodné v době, kdy jsme chtěli nováčkům usnadnit vkládání referencí přes editor wikitextu. Ti teď ale mají podobný nástroj ve VisualEditoru. Navíc je teď vkládání referencí přes formulář možné v rámci betafunkce "Nový režim wikitextu". Značně se tak zúžil počet editorů, kteří starý panel potřebují. Proto si myslím, že je nesmysl, aby byl defaultně zapnutý.

Pokud nebudou zásadní výhrady, předělám základní variantu Panelu referencí na zapnutelné udělátko. Tam může v klidu odpočívat a zájemci si ho najdou. Pokud se nativní nástroj na vkládání referencí časem dostane přímo do editoru wikitextu, odstřelíme ho úplně. --Michal Bělka (diskuse) 7. 1. 2017, 23:53 (CET)

Ahoj. Tedy prozatím je plán přehodit význam udělátka tak, aby nebylo opt-out, ale opt-in? Ano, prosím! Zatím pořád používám klasický editor wikitextu (protože jsem ještě nezjistil, jak do toho nového přidat vlastní tlačítka) a panel referencí je už pro mě nezbytná funkcionalita. A věřím, že nejen pro mě. Díky! --YjM | dp 8. 1. 2017, 00:30 (CET)
Rozhodně v dohledné době neodpojovat, ne všichni nováčci používají VisualEditor, navíc ten stále ještě vkládá reference v jednom řádku, což je zhůvěřilost znepřehledňující kód. Já se s dovolením považuji za zkušeného editora, který používá nejraději wikikód, ovšem reference vkládám už skoro výhradně tímto nástrojem. Nemyslím, že by měl své opodstatnění pouze pro nováčky, naopak.
Při té příležitosti bych ale zmínil, že v poslední době se opět setkávám s problémy při načítání panelu referencí, občas musím i několikrát pomocí náhledu načíst editor, aby se panel referencí zobrazil. Kdysi v minulosti s ním už podobné potíže byly, šlo by to nějak ošetřit? --Bazi (diskuse) 8. 1. 2017, 00:44 (CET)
V té současné podobě asi nešlo, navíc si nejsem vůbec jistý, jestli aktuálně fungují ty dvě alternativní verze podle nastavení editačního rozhraní. Chtěl bych ho v podstatě celý znovu přenést z en.wiki, kde ho před časem přepracovali, s čímž právě souvisí i to, že by fungoval jako udělátko (buď opt-out jako na EN, nebo opt-in, přičemž já se osobně už přikláním k tomu, aby byl opt-in). Mohlo by to vyřešit problémy, které ten nástroj u nás dělá a u nich nedělá. --Michal Bělka (diskuse) 8. 1. 2017, 00:59 (CET)
Osobně se domnívám, že ho používá většina lidí, kteří píší ve Wikikódu (včetně mne), takže bych ho předělal na volitelné udělátko pouze v případě, že by z nějakého výzkumu vyplynulo, že a) noví uživatelé panelu nepřibývají a současně b) současný počet jeho uživatelů je velmi malý. Což imo nelze zjistit jen tak nějakým dotazem pod lípou.
Jinak jsem zaznamenal podobné problémy jako Bazi, takže bych též rád poprosil, jestli by spíš než na vypínání panelu bylo možné se zaměřit na odstranění chyby. --Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 1. 2017, 01:10 (CET)
Rozhodně neodpojovat! Užitečné, nemyslím si, že ten kousek něčemu vadí a sám využívám.OJJ, Diskuse 8. 1. 2017, 06:41 (CET)
Rovněž stále používám, pokud to tedy funguje, viz Bazi a Jan Kameníček výše. --Remaling (diskuse) 8. 1. 2017, 09:33 (CET)
Vadí to něčemu? Jsem proti zrušení této možnosti. Zvláště pokud jde o vkládání referencí, jsem pro zachování této možnosti ve všech variantách editačních prostředí.--Rosičák (diskuse) 8. 1. 2017, 14:41 (CET)
Rušit se nic zatím rozhodně nemá, přečtěte si prosím pořádně, co píše Michal. Je celkem náročné jej udržovat a jakmile nový editor wikitextu nahradí kompletně ten starý, panel referencí již nebude potřeba. Souhlasím s návrhem změny na udělátko. Ledaže by byl někdo jiný ochotný se o něj starat a udržovat jej, pak by klidně mohl zůstat v common.js. Dobrovolníci? --Dvorapa (diskuse) 8. 1. 2017, 15:04 (CET)
Já jsem si tedy zvykl na nový editor wikitextu, ve kterém je možnost využít citoid a není nutné ani údaje z URL opisovat. Dřív jsem se kvůli tomuhle jednomu kroku přepínal do VE, teď není ani to nutné. Navrhuji počkat, jak Nadace použije beta wikitextový editor a pokud se začne používat by default anebo se rozšíří, panel referencí bych začal odsouvat. --Martin Urbanec (diskuse) 8. 1. 2017, 15:22 (CET)
@Martin Urbanec: Pro kolegy s pomalejším počítačem je nový editor na nic, padá. --OJJ, Diskuse 8. 1. 2017, 15:27 (CET)
Pánové, bude nový editor wikikódu v ostrém provozu, a ne jenom v režimu beta testování, až i v tom ostrém provozu budou vychytané nedostatky (přiznejme si, že v beta testování se dá vyladit mnoho, ale teprve široké nasazení ukáže, co vyhovuje či nevyhovuje širší komunitě a co by ještě chtělo vylepšit), pak nechť se klidně tento nástroj opustí. Předpokládám a doufám, že i po zpřístupnění nového editoru zůstane po přechodnou dobu možnost alespoň individuálně ponechat si zapnutý editor starý. Já už jsem taky zkoušel nový editor wikikódu, ale mám k němu mnoho výhrad, takže jsem se stejně vrátil ke stávajícímu nástroji. Ani samotný VE ještě není zdaleka bez nedostatků. Na kurzech se seniory (kde se učíme právě VE) opakovaně narážím na situace, které bych ve wikikódu dokázal řešit velmi snadno, ale VE mi to neumožňuje nebo jen tak složitě, že nemá cenu jim to vysvětlovat. Spousta i zkušených editorů zůstává u wikikódu a zrovna citační panel je v něm jedním z nejužitečnějších rozšíření. A argument kolegy Dvorapa, že o nástroj je třeba se starat – to je snad potřeba v obou režimech, i když bude jako udělátko, nebo snad ne? V čem by tedy měla být výhoda? --Bazi (diskuse) 8. 1. 2017, 16:24 (CET)
Může se zdát, že to vyjde celkem nastejno. Nevím, jak to myslel Michal, ale naznačil, že by i udělátko mohlo zůstat opt-out (tedy pro uživatele by se nyní nic neměnilo). Z toho usuzuji, že asi chtěl usnadnit jeho správu přenesením z common.js (kde je zřejmě i několik dalších podobných funkcí, které cswiki využívá, tím pádem je nesnadné se v tom orientovat a jeho správa, potažmo časté zásahy při změnách citačních šablon, tak znepřehledňuje historii souboru common.js) na samostatné místo. Zároveň asi chtěl tímto připravit půdu pro jeho budoucí převedení na opt-in, jakmile se dostaneme do fáze (jak říkáte), kdy poběží chvíli oba editory současně (čili původní editor wikitextu bude nahrazen novým a též se stane opt-in). V tu chvíli by všechna udělátka i s tímto běžela jako opt-in a stejně tak starý editor wikitextu, dokud by nebyl zrušen zcela, poté by panel referencí a všechna udělátka související se starým editorem byla odstavena zcela a naráz, stejně jako editor. Pokud to takto nějak Michal myslel, pak nezbývá než souhlasit. Navíc pokud je na enwiki též jako udělátko, znovu to usnadní jeho správu zde, a pokud by se pro uživatele nic nezměnilo, pak nevím, v čem je problém. Lépe být připraven, než pak všechno honit na poslední chvíli, až se vývojáři rozhodnou něco náhle změnit (jako tomu nedávno bylo u skrytí části mezijazykových odkazů do podnabídky). --Dvorapa (diskuse) 8. 1. 2017, 17:39 (CET)
Rozhodně zrušit, třeba to konečně donutí editory staromilce přejít na "normální" visual editor (ale uznávám, je to krásná pomoc a asistence v případě, že chcete opravdu psát ve wikikódu, což teda <<extrémně subjektivně>> opravdu nechápu). --frettie.net (diskuse) 8. 1. 2017, 23:14 (CET)
Konkrétně k referencím ve VE mám výhrady tyto:
  1. Automatické vytvoření reference mi vnucuje nesprávné šablony a neumožňuje mi je změnit jinak než ve wikikódu.
  2. Ruční vyplňování referencí ve VE je oproti tomuto nástroji méně přívětivé, jednak je prostorově předimenzované, takže musím neustále zbytečně rolovat myší (chápu to jako úlitbu dotykáčům, ale pro mě nepříjemnou)
    1. Mnou běžně používaný parametr „autor“ není v základní nabídce a musím ho přidat výběrem z dlouhého seznamu parametrů, zatímco zde stačí jen rozkliknout a rovnou můžu vyplňovat kterékoli rozšířené parametry.
    2. Aktuální datum návštěvy zdroje nemůžu snadno vložit jedním klikem, musím ho zbytečně vypisovat ručně, což navíc ani nenavádí k volbě vhodného jednotného formátu dat, zatímco panel ve wikikódu ano.
  3. VE vkládá citační šablony inline i bez mezer odsazujících svislítka a rovnítka, což wikikód (pro mě subjektivně) silně znepřehledňuje.
  4. VE reference mi neumožňují vybrat vlastní „name“, což mi při výhradní práci s VE může být možná jedno, ale když pak mám koukat na wikikód, opět je to znepřehledňující.
To jen po paměti, co si vybavuju své nejčastější obtíže s citacemi ve VE. I proto dávám přednost wikikódu. --Bazi (diskuse) 8. 1. 2017, 23:45 (CET)
Bylo by dobré, kdyby to někdo přepsal anglicky vývojářům na Phabricator, tohle je celkem dobrý souhrn. Nováčci to neřeší a věří tomu, ale my pokročilí pak máme při čtení wikikódu po nich často problém a nadáváme na VE jak malí janci, co to je :1, proč je to tak nahňahňané, proč je tam blbá šablona, proč je datum napytel a proč je tam jazyk ve formátu cs-CZ (navíc český). Na druhou stranu u panelu referencí mě taky vždycky štvalo, že přesně ty položky, které nejvíce používám, jsou schované a musím je pořád dokola rozbalovat. (moje popůlnoční ospalé vyjádření, berte s rezervou) --Dvorapa (diskuse) 9. 1. 2017, 00:14 (CET)
Bazi, aspoň ta 2 a 3 by se snad mohla dát napravit pomocí templatedata i u nás - nejsem si však plně jist, jak to funguje - nevidím do toho. --frettie.net (diskuse) 9. 1. 2017, 14:23 (CET)

Nějak nerozumím tomu, čemu má nástroj vadit. Navrhovaná změna ho vypne neregistrovaným a ti nepříliš zkušení z nich nebudou mít ve zdrojovém kódu šanci vložit správně vyplněnou referenci. Vypnutí mi nepřijde jako dobrý nápad. --Palu (diskuse) 8. 1. 2017, 23:25 (CET)

@Palu: Navrhovaná změna ho vypne neregistrovaným uživatelům pouze v případě, že by byl opt-in. V opt-out by ale fungoval bez jediné změny i pro neregistrované uživatele, pouze by se přenesl z jednoho místa na druhé. --Dvorapa (diskuse) 9. 1. 2017, 18:01 (CET)

@Dvorapa, Martin Urbanec: Mohl bych se pánové zeptat, proč se nám stále snažíte modernizovat Wikipedii? Vždy něco navrhnete a řada uživatelů je stejně proti. Nevím, proč stále nahrazovat to, co funguje dobře. Příklad: Poprvé na Wikipedii jsem byl rád, když jsem objevil wikikód, jasný, přehledný. Pak omylem přepnu na VE, ve kterém nejsem schopen udělat téměř nic a pídím se, kde je ten krásný klasický kód. Když nedávno najdu i tu možnost referencí, jsem rád, že nemusím ani přepínat. Proč to rušit? Vždyť tento primitivní kód pochopí skoro každý a je naopak pěkný čistý a přívětivý. Co víc dělat primitivněji? Jak nalákat nové lidi těmito zbytečnostmi? OJJ, Diskuse 9. 1. 2017, 06:48 (CET)

P. S. Pokud nový editor nahradí starý, výrazně protestuji, padá mi už teď a znamenal by pro mě rozloučení s Wikipedií. Starý krásný ponechat jako gadget.

Za mě: Nalákat nové editory také znamená nebýt 100 let za opicema. A kdo se vyzná ve webdesignu, ví, že i pořadí nebo barva dvou odkazů v menu může hrát velkou roli na jejich návštěvnost. Natož vzhled editoru. Ovšem proti novému editoru wikitextu (stejně jako proti visualeditoru) mám mnoho výhrad, nesnažím se jej nijak protlačovat, naopak od něj zatím zdrhám. Avšak musí se počítat s tím, že ho budou chtít protlačit vývojáři, když už si na něm dali tolik práce, takže je lepší být připraven. Nový editor má oproti starému jednu výhodu, je celostránkový, což je věc, se kterou jsem roky bojoval u aktuálního editoru a možná (to už si nepamatuji) i u jeho předchůdců. Ale aktuální editor má stále mnoho výhod (shrnutí a odeslání hned pod editačním oknem). Kdyby jen vylepšili vzhled starého editoru, ale kostru nechali původní, jako webdesigner bych jim poděkoval. Takhle tedy nevím nevím. Wikikód je možná jednoduchý z pohledu lidí, kteří ho znají, ale z pohledu nováčka může být strašák. Řada aktuálních uživatelů, kteří jsou na něco zvyklí, nic měnit nechce. Jenže řada nováčků si může na novou funkci lépe zvyknout než na tu původní a naopak je prospěšná. Nevím, co víc chcete ode mně slyšet, a vůbec nechápu, jak se toto vztahuje k Michalovu návrhu. Nicméně na mojí uživatelské stránce je video, které můj styl myšlení celkem dobře osvětluje. --Dvorapa (diskuse) 9. 1. 2017, 07:29 (CET)
@Dvorapa: Nevím v čem, ale budiž. Přimlouvám se ale ponechat starý editor jako gadget. To by snad neměl být velký problém. OJJ, Diskuse 9. 1. 2017, 08:22 (CET)
Já k tomu dodám snad jen to, že o software nerozhoduje komunita (pro mnohé překvapivě), ale Nadace. Čili pokud se tak rozhodne, nezmůžeme proti tomu nic, stejně jako u toho sjednocení odkazů. Uživatelé jsou věc konzervativní a máme-li nalákat další lidi, musí být software takový, aby se ho lidi nelekli. Můj vlastní příklad. Ještě před nástupem VisualEditoru jsem zkoušel na Wikipedii editovat ještě jako anonymní (na pískovišti). Kód mě natolik vylekal, že jsem se do Wikipedie zapojil až o nějakou dobu později. Ačkoliv dnes využívám i kód a nemůžu si na něj stěžovat, jsou i chvíle, kdy VisualEditor nadšeně přivítám. Bez modernizace se nemáme šanci udržet. Mimochodem, i když bys měl aktivovaný NWE (new wikitext editor), můžeš v URL ručně změnit ?veaction=editsource na ?action=edit a spustí se ti OWE (old wikitext editor). Tedy alespoň do doby, než Nadace nahradí OWE za NWE. Mimochodem, ještě teď existují Wikipedie bez aktivovaného VisualEditoru, není třeba plašit. VE byl aktivován na první wiki v létě 2012 a během pěti let není stále všude. --Martin Urbanec (diskuse) 9. 1. 2017, 09:41 (CET)
Modernizace nemusí být nutně podávána jako dilema "staré versus nové". může jít o symbiózu, kdy si každý vybere to, co mu vyhovuje. Já nikomu jeho oblibu v jednodušším VE neberu, nicméně ať mě nikdo nebere možnost mít kód pod kontrolou bez toho, aby mi do toho kecala nějaká pro mě nesrozumitelná a nepřehledná nadstavba :-) --Palu (diskuse) 9. 1. 2017, 09:51 (CET)
Ad "o software nerozhoduje komunita (pro mnohé překvapivě), ale Nadace": tvrdé razenie podobného pohľadu na smerovanie MW a násilné pretláčanie "nasieracích" inovácií môže v krajnom prípade viesť k radikálnym veciam (forknutie/rozdrobenie projektu, demotivácia významnej časti dlhoročnej komunity). Náznak už existoval napr. pri eskalovaní konfliktu dewiki komunity s vývojármi pri deployovaní media vieweru (viď meta:Letter to Wikimedia Foundation: Superprotect and Media Viewer). Dúfam, že to bol pre dotyčných dostatočne dôrazný feedback. --Teslaton (diskuse) 9. 1. 2017, 11:07 (CET)
Co je na modernizaci špatného? Kdo tvrdí, že starý editor wikitextu bude nahrazen? (A vůbec, není to off-topic?) Matěj Suchánek (diskuse) 9. 1. 2017, 14:52 (CET)
@Matěj Suchánek: Nic, pokud kolegové vývojáři změnu nenasadí rovnou, ale nejprve zjistí názory několik set uživatelů a nebudeme rušit staré věci. To tu nakousl MU a Dvorapa společně se zrušením užitečné věci. Zatím to zapnuté naštěstí není. +1👍 Palu. OJJ, Diskuse 9. 1. 2017, 14:56 (CET)

Konzultace s Ústavem pro jazyk český AV ČR

Při editování článků na české Wikipedii a v následných diskusích ohledně používání určitých výrazů a názvosloví dochází nezřídka k závažným sporům, které nejen zaměstnávají řadu uživatelů, ale stávají se i předmětem zásahu správců a arbitrážního výboru. Navíc se tyto spory mnohdy znovu vracejí a opakují a zbytečně tak poškozují všechny zúčastněné i Wikipedii samotnou. Soudím, že nejvyšším arbitrem v těchto sporech by neměly být vlastní názory jednotlivých wikipedistů, kteří jsou vesměs laici (ať už jsou v dané záležitosti angažováni na jakékoli pozici), nýbrž stanovisko kvalifikovaných odborníků. Což by v tomto případě měl být Ústav pro jazyk český AV ČR. Bohužel zmíněný ústav poskytuje konzultace pro veřejnost takovým způsobem, že by - ani za předpokladu, že by ten který uživatel Wikipedie do takového dotazu soukromě "investoval" - nevznikla možnost, jak takové vyjádření (písemná odpověď) oficiálně v konkrétním sporu na Wikipedii uplatnit. Viz: http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.

Proto mám návrh - nebylo by možné, aby se zástupci Wikimedia ČR pokusili projednat s představiteli Ústavu pro jazyk český dohodu o poskytování odborných konzultací pro českou Wikipedii? (Ať už by zmíněný ústav přistoupil v tomto případě na nezpoplatněnou spolupráci, nebo by to bylo zpoplatněno nějakou paušální částkou). Snad by postačilo, kdyby se ta dohoda týkala jen omezeného počtu konzultací během určitého časového období, zejména konzultací v případech, které jsou popsány výše. Součástí tohoto procesu by samozřejmě muselo být i vytvoření mechanismu předávání oficiálních žádostí o odbornou konzultaci (např. prostřednictvím arbitrážního výboru?), ale to by jistě nebyl problém.--Dirillo (diskuse) 31. 1. 2017, 04:59 (CET)

To je docela zajímavý nápad, má někdo s komunikací s Ústavem zkušenosti? Vím, že v mnohých sporech na Wikipedii byla stanoviska Ústavu používána, i když, jak píšete, s tou oficiálností je problém. Mimochodem, připomínám také projekt Ptejte se knihovny, kde zástupci WMČR domlouvali nějakou spolupráci. Dovedu si představit např. model, že by wikipedista položil dotaz knihovníkům a ti by zapátrali, zeptali by se i Ústavu pro jazyk český a odpověď pak "oficiálně" zveřejnili, tak jak je to v projektu Ptejte se knihovny zvykem. --Vojtěch Veselý (diskuse) 13. 2. 2017, 12:37 (CET)

Kurzíva v názvu článku

Považoval bych za užitečné zobrazovat nadpisy-názvy článků o uměleckých, literárních, filmových a jiných dílech kurzívou. Ze stejných důvodů, proč se tak píší v textu článku, navíc by to sloužilo jako podpůrný „rozlišovač“.

Technicky i prakticky to možné je dle užití na některých interwiki (např. el, en, fr, pt, ro). --Matěj Orlický (diskuse) 7. 3. 2017, 21:03 (CET)

Nebyl bych v zásadě proti. Bylo by dobré výslovně jmenovat ty případy, kdy se takto mají názvy formátovat, v příslušném doporučení a v nápovědě pak vysvětlit, jak se to dělá. --Bazi (diskuse) 7. 3. 2017, 21:53 (CET)
Souhlasím s Bazim, jen doplním, že by bylo dobré pro to i vytvořit šablonu, která by byla bez parametrů a vše potřebné zařídila sama. --Dvorapa (diskuse) 7. 3. 2017, 21:58 (CET)
@Dvorapa: Je opravdu nutné nahrazovat DISPLAYTITLE extra šablonou? Jinak kurzívu by bylo vhodné používat i pro latinské názvy rostlin či živočichů (míněno v případech, kdy je článek na tomto názvu, například z důvodu neexistence českého ekvivalentu, viz třeba Varanus priscus). --Vachovec1 (diskuse) 7. 3. 2017, 22:16 (CET)
Jak by taková šablona měla fungovat a v čem by měl spočívat její užitek? --Bazi (diskuse) 7. 3. 2017, 22:29 (CET)
Napadá mě možná něco jako {{nadpis kurzívou}}, což by se dalo na začátek článku. Parametry by pravděpodobně nebyly třeba. --Vachovec1 (diskuse) 7. 3. 2017, 22:32 (CET)
To právě nevím, jestli dokáže pokrýt všechny možné výjimečné případy, např. rozlišovače v závorkách vs. závorky jako případné součásti názvu. Jinak si ale dovedu představit jako velmi užitečné zakomponování takové šablony, resp. tagu do infoboxů, aby se nemusely vkládat všude. --Bazi (diskuse) 7. 3. 2017, 22:37 (CET)
Pro inspiraci: na enwiki mají šablonu Italic title a několik odvozených pro různé případy, spolu s krátkým odstavcem v doporučení, kdy takový název používat a kdy je vkládán přímo infoboxem (jak píše Bazi). --Dvorapa (diskuse) 7. 3. 2017, 23:11 (CET)
Jako Vachovec1 si myslím, že šablona {{DISPLAYTITLE:''Název''}} stačí, navíc je variabilní. Je používána nejen v článcích nazvaných jménem uměleckého díla, ale i biologických článcích nazvané mezinárodním odborným názvem, pro který nomenklaturní kód předepisuje kurzívu (např. živočišný rod a druh, u rostlin i vyšší taxony; někdy sporné, ale pro cswiki již byla nalezena shoda) a přitom takový název nelze považovat za zdomácnělý v češtině (a psaný pak s malým písmenem na začátku, např. agama, protea). Vachovec1 to snadno přehlédl, protože toto použití není na cswiki jednotné – vizte Hapalochlaena vs. jím zmíněný Varanus priscus. Proto souhlasím s Bazi, že je vhodné jasně specifikovat případy použití v nějakém návodu (nedodržování však lze tolerovat, čtenářům se zpravidla nabízí správný zápis hned v úvodní větě a v taxoboxu). Výhodou DISPLAYTITLE je, že umožňuje některá slova z kurzívy vyjmout, a to jak zmíněné rozlišovače, tak např. chceme-li u trinomického jména výslovně rozlišit varietu od poddruhu jako u {{DISPLAYTITLE:''Rebutia fabrisii'' var. ''aureiflora''}}. Petr Karel (diskuse) 8. 3. 2017, 13:20 (CET)
Musím uznat, že klasická šablona poskytuje obecně pár užitečných výhod, např. intuitivní a zapamatovatelný český název, možnost monitorovací kategorizace a snazší údržbu i pro méně technicky zdatné wikipedisty, standardní vkládání i pomocí VisualEditoru. S vhodně nastavenými parametry by pak šla ošetřit i ta variabilita. Pokud základní šablona typu Italic title vkládá kurzívu s vynětím závorek coby obvyklých rozlišovačů, a přitom s pomocí parametru „all“ umožní ignorovat závorkovou výjimku, mohla by být široce použitelná pro většinu případů, což by asi většina běžných editorů uvítala. Pro některé opravdu specifické případy by pak mohl zbýt klasický DISPLAYTITLE nebo jiná šablona (kvůli tomu monitoringu). Pro zakomponování do infoboxů bych počítal asi spíš přímo s DISPLAYTITLE, tam už tolik uživatelskou přívětivost řešit nemusíme a zároveň by to zbytečně nezahlcovalo tu monitorovací kategorii. --Bazi (diskuse) 8. 3. 2017, 14:02 (CET)
Za šablonu bych se také přimlouval, možná raději {{Název kurzívou}}, aby se nepletlo s nadpisy v článku, ač ani to není jednoznačné, název článku kurzívou už mi přijde moc dlouhé. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 3. 2017, 18:20 (CET)

Nebylo by vhodnější implementovat do doporučení nejdříve jen obecněji, aplikovat do článků a ty jednotlivé případy jak uvádí Bazi kodifikovat až dle poznatků z té aplikace? A umístění šablony? Logicky mi přijde na začátku článku. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 3. 2017, 18:20 (CET)

Zde jsem připravil návrh úpravy doporučení. Je to krátký text, který byl mírně inspirován anglickou verzí a zatím je psán zcela obecně. Je však potřeba pravděpodobně doplnit konkrétní případy (umělecká díla, názvy organismů, atd.) dle této diskuse, vymezil jsem tam pro to místo. Samozřejmě Wikipedie:ESO. --Dvorapa (diskuse) 8. 3. 2017, 22:09 (CET)
Nevím, jestli jsem tomu porozuměl správně, ale přijde mi nepraktické nejdřív vkládat jednotlivé šablony do článků a teprve pak se zabývat úvahou o tom, kam vlastně patří či nepatří nebo kde to řešit pomocí infoboxů. Samozřejmě je možné, že v průběhu aplikace narazíme na nějaké nezvyklé případy, které by si zasloužily zvláštní ošetření, ale nemyslím, že bychom se nemohli poučit předem ze zkušeností třeb na enWiki a přistoupit k tomu už od počátku předvídavě a systematicky. Řekněme si, že kurzívou se mají psát např. názvy literárních děl, čili to řešme pomocí infoboxu kniha. Že se tak mají psát filmy, hudební alba atd. --Bazi (diskuse) 9. 3. 2017, 02:24 (CET)
Ano, samozřejmě že bychom měli napřed vložit funkci do infoboxů a následně v doporučení vyjmenovat, které že infoboxy to dělají automaticky. Musíme ale pamatovat i na články, které infoboxy nemají. --Dvorapa (diskuse) 9. 3. 2017, 07:49 (CET)
Což je spíše důvod k doplnění infoboxu než ke zkurzivňování nadpisu. JAn (diskuse) 9. 3. 2017, 08:21 (CET)

Jsem velmi rád, že se to tu řeší, popravdě mi tato nedokonalost trochu vadila. Bylo by možno provést změnu roboticky? Šlo by například vytvořit robota, který by např. projel biologické články a tam, kde je název v taxoboxu kurzívou, by doplnil onu šablonu? Vojtěch Zavadil (diskuse) 9. 3. 2017, 08:57 (CET)

Myslím, že by bylo mnohem lepší řešit to systematicky infoboxem. Tedy nejprve zkusit zavést v nesporných případech (umělecká díla) a následně třeba u taxonů. JAn (diskuse) 9. 3. 2017, 09:11 (CET)
Chápu to dobře tak, že v případě že je v taxoboxu název kurzívou, byl by automaticky kurzívou i název článku? To vypadá jako nejjednodušší řešení, zejména pokud by to reflektovalo i složitější případy, jako je např. složený název Dianthus plumarius subsp. blandus. Pak by to bylo dokonalé. Vojtěch Zavadil (diskuse) 9. 3. 2017, 09:21 (CET)
Uvažoval jsem o jednoduchém vložení něčeho na způsob {{DISPLAYTITLE:''{{{film}}}''}} (v případě filmového iboxu), kde by z parametru samotného iboxu šablona čerpala informaci, co má zobrazit kurzívou. Ale složitěji už bude zjišťovat ostatní části názvu (třeba ty rozlišovače v závorce). Tak by možná bylo užitečnější to udělat s pomocí modulu po vzoru en:Module:Italic title. I když přiznávám, že nehovím Lua, takže nejsem schopen dohlédnout, co přesně jak ten modul dělá. --Bazi (diskuse) 9. 3. 2017, 11:02 (CET)

Vkládat DISPLAYTITLE infoboxem? Jste si jistí, že je to dobrý nápad? Jak se to bude chovat, když někdo před infobox například vloži několik údržbových šablon? Navíc mám vážné výhrady k takovémuto směšování kódu pro naprosto odlišné funkce. --Vachovec1 (diskuse) 9. 3. 2017, 11:10 (CET)

Na enWiki to tak mají. Např. šablona Infobox film má parametr „italic title“ s možností vypnutí kurzívy pomocí hodnoty „no“. A samotná šablona Infobox pak zajišťuje, že v případě nevypnutí pomocí tohoto parametru se provede zkurzívnění názvu. Mají k tomu i nápovědu do dokumentace iboxu. Jestli jsem to správně pochopil. --Bazi (diskuse) 9. 3. 2017, 11:16 (CET) Edit. --Bazi (diskuse) 9. 3. 2017, 11:26 (CET)

Dinosaurusblog.com a dinosaurusblog.wordpress.com

Prosím dát výše uvedené blogy na blacklist, viz diskuze o smazání Dinousaří rekordy.--Mirek256 13. 3. 2017, 15:04 (CET)

Ehm. To by bylo vhodné rozepsat. Komentátoři by měli mít představu o rozsahu problému.

  • V kolika zhruba článcích jsou tyto blogy použity jako zdroj?
  • Jak důvěryhodné/nedůvěryhodné tyto blogy jsou?
  • Jestliže budou blogy přidány na blacklist, má se také přistoupit k odstranění stávajících výskytů?

--Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2017, 15:13 (CET)

Osobně bych panu Sochovi věřil, ale otázkou je, jestli už to není propagace. Koukal jsem na něco o něm a je tam i nápis profil na Wikipedii, což se mi osobně nelíbí. Taky se mi nezdá, že už se to rozlézá i do dobrých a nejlepších článků (DNA, Iguanodon [odstranil jsem]), či je tím refován celý čl. Dinosauři. Zdrojů je plno, enwiki má řadu krásných kvalitních článků o dinosaurech (en:Gorgosaurus, en:Velociraptor), takže se domnívám, že čerpat odjinud lze. To by ale autoři museli chtít... --OJJ, Diskuse 13. 3. 2017, 15:23 (CET)

@Vachovec1: Vyjadřuji se níže ke spíše technickým věcem tebou výše nadhozených níže.

  • Ad 1) [5], [6]
  • Ad 3) Bude muset, jinak ty stránky nepůjde editovat. Blacklist zabraňuje výskytu, ne přidání (ačkoliv po přidání se tam ten odkaz vyskytuje).

Rozepsání bych ale taktéž ocenil. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 3. 2017, 15:31 (CET)

Při odstraňování referencí na Dinosaurusblog.com bych doporučoval nebýt zbrklý. Jsou totiž dobrým vodítkem k nalezení vhodnějších referencí. Lze často najít odpovídající odkazy na webová periodika (OSEL.cz, Technet) se stejným článkem ([7], [8], [9], [10], [11], [12], [13], [14], [15], [16]). Navíc články na Dinosaurusblog.com obsahují vlastní reference, z nichž některé mohou referenci na blog plnohodnotně zastoupit. Jen je s náhradou dost práce (vyzkoušel jsem si to u DNA, kde mi bylo líto potenciální ztráty zlatého puzzle pro NČ, bohužel odkazy na blog tam takřka vzápětí znovu přidal Wikipedista:Tomwiki2016, který ho jako zdroj dává skoro všude). Z tohoto důvodu si také nemyslím, že by blog byl nedůvěryhodný, ale že je nahraditelný vhodnějšími referencemi, na což je dobré editory upozornit – po pravdě řečeno, nevím, co zařazení na blacklist má za důsledky, nikdy jsem se s tím nesetkal. (S dinosaurusblog.wordpress.com mám nulovou zkušenost, ale předpokládám, že by to mohlo být podobné.) Petr Karel (diskuse) 13. 3. 2017, 16:28 (CET)
Z článku DNA jsem odkazy na dinosaurusblog odstanil. Za prvé byly většinou zbytečně duplicitní k již stávajícím odkazům, za druhé nebyly řádně formátovány pomocí citačních šablon a za třetí v kritériích pro NČ se jasně píše o věrohodných nezávislých zdrojich, za což nelze tyto blogy považovat. --Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2017, 19:27 (CET)
Jak jsem se již vyjádřil v diskusi u DNA, pokud jsou články na dinosaurusblog ozdrojované a informace v článcích ověřitelné dle uvedených zdrojů, není důvod jim nevěřit. To, že se stránka jmenuje blog a běží na rozhraní blogspot.com, nemusí nutně znamenat, že se jedná o nedůvěryhodnou stránku. Někdo prostě preferuje publikovat svoje články spíše na web než do časopisu a tato platforma mu může vyhovovat více než jiné možnosti. Jinak samozřejmě na blogy pozor, ale tohle je myslím celkem dobrá výjimka, kterou bych nedoporučoval zakazovat. (PS: myslím, že jsem jen kompletně zopakoval vše, co jsem napsal už v diskusi u DNA, omlouvám se kdyžtak za duplicitu) --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2017, 16:37 (CET)
@Dvorapa: Ono zde jde také o tom že Meridas či pan Socha píše jak blog, tak články na wikipedii, a jako reference používá vlastní blog, kde už zdroje má. To se mi nelíbí. Vlastní web či blog si hezky ozdrojuje, ale na wikipedii proúaguje vlastní články, vlastní knihy, vlastní přednášky, a když je dáme pryč, použijeme originální, nějak zmizí. A myslím není vědec, jen populizátor. Ostatně má na wikipedii i heslo o sobě Vladimír Socha, kde je napsáno autor populárně naučné literatury a popularizátor paleontologie i přírodních věd. Takže populizátor dává odkazy na své články, ne na články vědců, od kterých čerpá. Podle mě se to nedělá, kazí tím články. navíc, když něco napíše, hned hodí odkaz na wikipedii jako referenci.--Mirek256 13. 3. 2017, 16:52 (CET)
Dobrá, to bych chápal, v tom případě by ale bylo vhodné spíše provést opatření vůči tomu uživateli (autorovi blogu) a řešit pouze případy, kdy zdrojoval články na Wikipedii svým vlastním blogem (čili cílenou propagaci), nezasahovat však do jiných editací, kdy jeho blog použili jako zdroj jiní wikipedisté. Blacklist by bohužel zamezil jakémukoliv případu a bohužel by nemusel být ku prospěchu. --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2017, 17:00 (CET)

Technický dotaz:

  • Jste si jistí, že fungování blacklistu popisujete správně? Pokud by blacklist znemožnil uložení editace s jakýmkoli výskytem blacklistovaného výrazu, bylo by to značně kontraproduktivní. Logické by bylo kontrolovat pouze nově přidaný text. Právě kvůli tomu, že blacklistovaný pojem se může již vyskytovat v řadě článků, a než by došlo k odstranění, jakákoli editace těchto článků by byla blacklistem efektivně znemožněna.

Technická poznámka:

  • Lze použít i editační filtr. Pro začátek bych navrhoval vytvoření filtru, který by monitoroval nové přidávání (například by dával značku dinosaurusblog). Také by se dalo uvažovat o zákazu přidávání do DČ a NČ. @Martin Urbanec: ping.

--Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2017, 19:15 (CET)

K dotazu) Doteď jsem se domníval, že blacklist zkoumá celý text stránky. Vyzkoušel jsem to teďka na test.wikipedia.org i zde a vypadá to, že jsem se mýlil a zkoumá jen přidání. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 3. 2017, 19:34 (CET)

Přejmenování šablony Citace elektronické monografie

Navrhuji přejmenovat šablonu {{Citace elektronické monografie}} na obecnější {{Citace elektronického dokumentu}}.

  1. Mnoho lidí vůbec netuší, co současný název znamená, nováčci na to někdy docela hledí
  2. Ten, kdo ví, co to znamená, tak zároveň ví, že to znamená něco jiného, než k čemu to obvykle používáme. Cituji z Akademického slovníku cizích slov: monografie, vědecké dílo věnované jedné otázce, osobnosti ap. Ve skutečnosti ale tuto šablonu nejčastěji používáme na odkaz běžných internetových stránek, jako například stránky městského úřadu a podobně.

Jen na okraj, stejný název ke spokojenosti přispěvatelů používá také slovenská Wikipedie. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 4. 2017, 16:35 (CEST)

Souhlasím, pro začátečníky to bude asi pochopitelnější název. --Hugo (diskuse) 7. 4. 2017, 16:51 (CEST)
Pak se naskýtá i otázka, jestli Citace monografie zahrnuje jen vědecká díla. Zpravidla se prostě používá pro citace knihy, ať už vědecké, nebo nevědecké. A taky pro citaci jakýchkoli jiných neperiodických tiskovin (s výjimkou kvalifikačních prací, Sbírky zákonů aj., které mají vlastní šablonu).
Obecně bychom Citaci elektronické monografie vzhledem k nejrozšířenějšímu použití mohli přejmenovat rovnou na Citaci webu, byť se občas používá i pro newebové elektronické dokumenty, jako třeba film na DVD apod. Jde pak jen o to, jestli preferujeme co nejširší pojmenování, do kterého se vejdou všechny možnosti použití, anebo preferujeme pro název nejobvyklejší, a tedy nejčastěji hledané použití s tím, že další použití jsou také možná (a třeba v dokumentaci uvedená). Možné jsou jistě oba přístupy. Např. ve VisualEditoru už se v nabídce prosazují právě označení „Kniha“, „Časopis / noviny“, „Časopis na webu“, jen pro elektronickou monografii zůstává „Elektronická monografie“ (mohl by být třeba „Statický web“ nebo jen „Web“). Možná raději ať jsou si nejistí ti, kteří ve výjimečných případech budou chtít citovat film na DVD, než aby marně přemýšleli, co to kruci znamená „elektronická monografie“ nebo „elektronické periodikum“, ti nejběžnější uživatelé při citování novin, časopisů, knížek nebo webů a zpravodajských portálů. --Bazi (diskuse) 7. 4. 2017, 16:58 (CEST)
Hlavní historický argument proti {{Citace webu}} je, že web se skládá z elektronických periodik a elektronických monografií. Ale proti změně názvu na něco intuitivního nejsem. JAn (diskuse) 7. 4. 2017, 21:10 (CEST)
Se změnou také souhlasím. Přemýšlím, jestli je lepší citace elektronického dokumentu, nebo citace webu. První je přesnější, druhé srozumitelnější. --Vojtěch Veselý (diskuse) 8. 4. 2017, 21:17 (CEST)
Jsem proti, nový název není o nic srozumitelnější. Pojmenujme to třeba citace webové stránky.Juandev (diskuse) 9. 4. 2017, 12:16 (CEST)
Zbytečně dlouhé, když by se totéž dalo vyjádřit kratším „citace webu“. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2017, 12:24 (CEST)

„Citace webu“ (s popisem v dokumentaci) je krátké, „citace elektronického dokumentu“ také lze, kvůli přesnějšímu názvu. Obě budou lepší než současná „citace elektronické monografie“. (Na „citace webové stránky“ se dívám stejně jako Bazi, čili nechci.) --Jann (diskuse) 9. 4. 2017, 13:01 (CEST)

Zdá se mi jako nejvhodnější „Citace webu“, kvůli srozumitelnosti pro všechny, jinak viz Jann a Bazi. --Vlout (diskuse) 9. 4. 2017, 13:17 (CEST)

A to mně ta "citace webové stránky" přijde o chlup lepší než "citace webu". O moc delší to není a je to o dost přesnější označení. --Vojtěch Veselý (diskuse) 9. 4. 2017, 13:19 (CEST)

Když už přejmenovávat, pak jsem pro "citaci webového dokumentu" a proti zkrácenému "citace webu". Z webu zde citujeme jinými šablony i periodika, normy, zákony, elektronické sborníky. Z názvu by mělo být jasné, jaké položky pravděpodobně šablona umožní vyplnit a u kterých bude mít editor záruku korektního zobrazení ve výsledné podobě reference podle normy pro citování, i když takové položky třeba editor nevyužije; zde je to např. korporace, edice, překladatelé apod. a naopak nebude asi obsahovat paragraf nebo sestavitele. Chcete-li pro ty, co netuší, co je monografie, nebo jsou schopni vyplnit pouze název a webovou adresu, udělat případně novou šablonu (zde bych se názvu "citace webu" nebránil) a nechat zachovanou tu původnípro monografii. I když pak nevím, proč vůbec citovat šablonou a ne pouhým tagem ref. Petr Karel (diskuse) 10. 4. 2017, 08:46 (CEST)

I já bych se přikláněl spíše k citaci elektronického dokumentu, webové stránky nebo webového dokumentu než zkrácené citaci webu, která může být příliš zavádějící. Přesto však nemyslím, že by byly důvody k přejmenování tolik důležité a klidně by to mohlo zůstat, jak to je. Název šablony by navíc trochu vybočoval z aktuální sady 8 základních, které si drží vcelku jednotný styl pojmenování. Pokud už přejmenovávat na systém ala enwiki, tak by to mělo zasáhnout i Citaci monografie (knihy), Citaci periodika (časopisu), atd. Přičemž ale tak jako netolerujeme přesměrování z obecnějšího pojmu na konkrétní, tak bychom neměli podporovat ani takováto přejmenování. --Dvorapa (diskuse) 10. 4. 2017, 13:33 (CEST)
Však kniha a časopis/noviny tu už zazněly, byla by to jedna z možností, jak to pojmout koncepčně. Jinak ale elektronický dokument je stejně problémový jako web v tom smyslu, že jde o natolik široký pojem, že by mohl zahrnovat i články ze zpravodajských webů, které přitom mají samostatnou šablonu. Otázka přesměrování je ovšem úplně o něčem jiném, to je věc encyklopedického obsahu, logické a intuitivní dohledatelnosti a principu postupného budování Wikipedie, použití takového přístupu na pojmenování citačních šablon ale nedává mnoho smyslu. --Bazi (diskuse) 10. 4. 2017, 13:42 (CEST)
Ano, elektronický dokument je široký pojem stejně tak, proto by se to opravdu muselo řešit koncepčně. Web má však ještě jednu nevýhodu, ne každý chápe web jako ekvivalent pro webovou stránku, najdou se i tací, kteří slovo web považují pouze za rovnocené webovému serveru (Seznam.cz, Wikipedia.org), a setkal jsem se i s přístupem, že web je pouze ekvivalent ke slovu internet, čili jak jsem shrnul výše, může to být až příliš zavádějící. Mně stávající systém celkem vyhovuje, pro nováčky je jen těžké si na něj zvyknout. Asociace přesměrování a nejpoužívanějších šablon ve článcích mi však stále přijde velmi trefná, nevidím nic, co by mi z vaší věty nedávalo smysl i pro citační šablony. Je to však můj názor, že raději stávající obecný systém než jiný konkrétnější a že ty dva případy přesměrování a šablon jsou si podobné, chápu, že ne každý se s ním ztotožní. --Dvorapa (diskuse) 10. 4. 2017, 14:01 (CEST)

Já jsem proti přejmenování na {{citace webu}}, což považuji za příliš obecné a matoucí (elektronické periodikum je také web). Názvu {{citace elektronického dokumentu}} bych se sice nebránil, nicméně v takovém případě nevidím dostatečné důvody pro přejmenování, respektive takové důvody, které by opravňovaly nutnost změn na desetitisících stránek. Jak vlastně nováčci citují? Co jim nabízí VE (edituji zásadně v kódu, takže problematika citací skrz VE je pro mně španělskou vesnicí)? Musí jít do dokumentace šablony a okopírovat vzor? V takovém případě by možná stačilo vylepšit popis funkce šablony v dokumentaci. --Vachovec1 (diskuse) 10. 4. 2017, 13:55 (CEST)

Ve VE to vypadá zhruba takto. Vkládající uživatel nejdřív ani neví, jak se šablona jmenuje, vybírá si z této nabídky. A v další fázi vyplňuje parametry, tam už se zobrazuje název šablony. Ale VE je určený nováčkům a lidem, kteří neznají wikikód a nerozumí dalším tajům fungování Wikipedie, čili musíme předpokládat, že si tyhle všechny pojmy ještě nezařadí k tomu, co všechno za nimi vidíme my. Je potřeba se na to dívat očima neznalce, jestli můžou být ta označení pro něj intuitivní, srozumitelné.
--Bazi (diskuse) 10. 4. 2017, 17:02 (CEST)
Proč tedy neupravit jméno šablony rovnou ve VisualEditoru, jako je tomu např. u citace monografie (→ kniha)? Třeba k nim i přidat nějaký krátký popisek, kdy se jaká používá, a tak. --Dominikosaurus (diskuse) 10. 4. 2017, 17:17 (CEST)
To jistě lze, takže tam můžeme dát třeba web? Stejně jako to můžeme udělat i v názvu samotné šablony a v její dokumentaci přidat nějaký krátký popisek, kdy se používá? --Bazi (diskuse) 10. 4. 2017, 18:56 (CEST)
  • Rovněž proti. Nebráním se však, ba dokonce bych ocenil, někam do nápovědy nebo rovnou k šablonám uvést, kdy je používat. To by podle mě problém vyřešilo mnohem lépe, než kdybychom šablonu jen stroze přejmenovali. --Dominikosaurus (diskuse) 10. 4. 2017, 14:31 (CEST)
  • Já bych vůbec předělal šablony, po vzoru anglické, která je má mnohem jednodušší. Názvy byly a jsou zmatečné i pro mě. Monografie je dílo, které se týká převážně jednoho tématu. Takže navrhuji Citace publikace nebo knihy (už i kvůli tomu, že ne každý je s pojmem monografie seznámen). Citaci elektronické monografie bych přejmenoval na dokument nebo médium, klidně i na Citaci webu. Ebooky atp. bych sloučil do normální Citace. Teď je otázka jak to rozlišuje norma. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 27. 5. 2017, 22:03 (CEST)
Já bych nepředělával nic a stávající univerzální názvy se mi líbí, dá se na ně zvyknout (zezačátku jsem taky netušil, který použít, ale časem to přijde). Možná by vedle volby šablony mohl být odkaz na nápovědu? --Dvorapa (diskuse) 27. 5. 2017, 23:28 (CEST)

Změny v přidělování skupiny autoconfirmed

Zdravím všechny, rád bych navrhl dvě změny v přidělování uživatelské skupiny autoconfirmed (to je ta, která zejména umožňuje vyhnout se určitým editačním filtrům, editovat polozamčené stránky a stránky přesouvat). První navržená změna spočívá ve zpřísnění požadavků na její získání ze současných 4 dnů od registrace na 4 dny od registrace a 10 editací od registrace, aby se nestávalo, že vandalský účet je třeba na týden zablokován a po vypršení bloku najednou zjistí, že může přesouvat stejně, jako dobromyslný editor.

Druhá navržená změna pak spočívá v umožnění přidělování tohoto statusu (respektive ekvivalentní skupiny confirmed alias Schválení uživatelé) místními správci. To by umožnilo například wikipedistovi z jiné jazykové verze provést určité úpravy, které jsou sice v pořádku, ale filtr neustále varuje pomocí přidělení výjimky z filtru touto cestou anebo třeba umožnění předčasné editace polozamčeného článku důvěryhodnému editorovi.

Technicky vše musí zařídit vývojáři pomocí žádosti na Phabricatoru.

Jaké jsou názory kolegů? --Martin Urbanec (diskuse) 13. 4. 2017, 10:38 (CEST)

Asi nerozumím druhé části. Jak souvisí přidělování správcem (dosud byrokratem, nemýlím-li se) s tím, aby bylo něco umožněno wikipedistovi z jiné jazykové verze? Nevidím v tom žádnou spojitost. --Bazi (diskuse) 13. 4. 2017, 10:42 (CEST)
V současné době se staneš automaticky schváleným uživatelem až po čtyřech dnech od registrace. K tomuto statusu se váže několik práv (editovat polozamčené stránky&přesouvat stránky&ignorují tě určité filtry). Pokud dotyčný editor, který je hlavně aktivní na jiné verzi a zde tudíž ještě nemá právo autoconfirmed (budu používat s dovolením tuto kratší verzi) chce například odstranit spam ve formě referencí, při každém odstranění ho bude varovat Speciální:Filtry_zneužití/3, což je samozřejmě v jeho práci otravující. Proto je buď nutné filtr dočasně vypnout anebo mu přidělit práva confirmed (totožná s autoconfirmed), aby ho filtr ignoroval. V současné době nemůže lokálně právo přidělit nikdo, ani byrokraté, a je nutné jít za stewardy. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 4. 2017, 10:49 (CEST)
Aha. Tak to jsem omylem spojil autoconfirmed s automatickými strážci, ty přiděluje byrokrat. I když mi teda přijde, že zkušený wikipedista snad nemá problém s 4denním počkáním nebo se skousnutím filtru. Nebo už tu máme nějaké hlasy, že to lidem vadí? --Bazi (diskuse) 13. 4. 2017, 11:04 (CEST)
Nežádám o něco, co by nebylo užitečné :-). Kohokoliv vynucené obstrukce třeba v tom, že mu dáme na výběr buď přes filtr, nebo až za 4 dny mohou natolik znechutit, že tu práci raději neudělá vůbec. Již jsem se setkal se situací, kdy bylo nutné filtr přes noc vypnout právě z tohoto důvodu (navíc v té době bugoval systém, přičemž popřadě chtěl vyplnit captcha kód, objevilo se varování, po jeho ignorování tlačítkem Uložit změny se objevila zase captcha, pak zase varování a tak pořád dokola), nechat ho vykonat to, co chtěl a následně ten filtr znovu zapnout. Stále ale musel vyplňovat captchu (právo na její přeskočení se váže na autoconfirmed/confirmed status). Diffy po ruce nemám, ale chceš-li je, určitě je najdu. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 4. 2017, 11:09 (CEST)
Martin se mnou návrhy dopředu diskutoval e-mailem (bavili jsme se o tom v rámci související diskuse o editačních filtrech), oba návrhy se mi zdály rozumné. Aby nedošlo ke zmatkům: nejedná se o skupinu "Automatičtí strážci" (autopatrolled), do které uživatele řadí byrokrati. Jde tu o skupinu "Automaticky schválení uživatelé" (autoconfirmed) a její ekvivalent "Schválení uživatelé" (confirmed). V současnosti se uživatel stává "automaticky schváleným uživatelem" 4 dny od registrace. Na jiných jazykových verzích bývá obvyklá ještě podmínka minimálního počtu editací, tedy například navrhovaná kombinace 10 editací + 4 dny od registrace. Skupinu "Schválení uživatelé" tu máme definovánu, práva jsou tatáž jako pro skupinu "Automaticky schválení uživatelé", ovšem nebylo definováno, kdo může uživatele do skupiny zařadit - proto mají momentálně tuto pravomoc pouze stevardi. Martin poznamenal, že manuální "schválení" by mohlo pomoci například účastníkům Kurzů, když by se tak například senioři vyhnuli nutnosti ze začátku opakovaně procházet testem CAPTCHA při přihlašování. --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2017, 11:16 (CEST)
Při editování, při přihlášení captcha většinou není vyžadována, navíc v té době není uživatel ověřen, že ji může přeskočit. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 4. 2017, 11:17 (CEST)
Užitečnost můžu potvrdit, sám jsem se na cizích wiki setkal s problémem, že jsem nemohl třeba přesouvat. I když zrovna u cizinců je otázka, zda budou podstupovat martyrium vyhledání správce, žádosti a čekání na provedení (nehledě na tom, že nebudou vědět, že to lze přidělit). U účastníků kursů mi přijde užitečnější. Ale zároveň by bylo dobré, kdyby existovala pojistak, např. že u ručně přidělených dosud neautomatických může správce/vedoucí kursu zároveň i odebrat. JAn (diskuse) 13. 4. 2017, 11:51 (CEST)
Jistě, můj návrh spočívá v možnosti správců skupinu schválený uživatel nejen přidělit, ale i odebrat. Samozřejmě ale nejde odebrat automatické schválení (teda jde, ale ne ručně a je to na jinou diskusi). Spíše obráceně, řekl bych, že mnohdy správce zaregistruje uživatele s tímto problémem a nabídne mu to/rovnou to udělá. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 4. 2017, 11:53 (CEST)

U obojího jsem určitě pro. Ad druhý případ, na španělské wiki jsem třeba musel udělat 50 editací, abych byl autoconfirmed a to jen kvůli tomu, abych si přidal cosi do css/js. — Draceane diskusepříspěvky 17. 4. 2017, 21:21 (CEST)

ProPro Pro Ve zmíněných editačních filtrech bude poté nutné změnit 'autoconfirmed' in user_groups na 'confirmed' in user_groups (pokud je to žádoucí). Matěj Suchánek (diskuse) 18. 4. 2017, 11:25 (CEST)

S tím počítám :-) --Martin Urbanec (diskuse) 18. 4. 2017, 12:20 (CEST)

Polozámky

Jak byste se tvářili na polozámek článků o datech (jako 1. leden)? Je pravda, že anonymní IP mají často velký podíl na aktualizaci, na druhou stranu jsou tyto články pod permanentními nájezdy vandalů. (Články monitoruji a všímám si, že často v těchto článcích zůstávají vandalismy i několik týdnů.) Případně, pokud by byla možná varianta s automatizovaným zámkem aktuálního data (jako to dělá Che třeba u Wikipedie:VVD). — Draceane diskusepříspěvky 26. 5. 2017, 12:50 (CEST)

Sokolské jednoty

Sokol je fenomén spjatý s Československou historií. Před časem jsem založil Seznam sokolských jednot v Česku a přijde mi fascinující kolik jednot na území ČR funguje, často v historických budovách. Věřím, že řada z nich (nejen Tyršův dům) je encyklopedicky významná a zasloužily by si článek s fotkou. Informace o nich navíc často jsou v článcích o jednotlivých městech. Co myslíte stojí za to o jednotách a sokolovnách psát třeba i v rámci nějakého projektu?(Wajstojfl (diskuse) 26. 5. 2017, 21:06 (CEST))

Jestliže k nim jsou nezávislé, netriviální a věrohodné zdroje, tak nepochybně stojí. Některé z nich jsou tak staré a tak zasloužilé nejen na poli sportu (namátkou Sokol Pražský - ten už tu dokonce máme, Sokol Královské Vinohrady, jehož členem byli např. Alois Hudec nebo Ema Destinnová, ale my o tu máme článek jen o jeho florbalovém oddílu; Sokol Brno I - zal. 1862 a mnohé jiné), že si to zaslouží bez váhání. Stejně tak mnoho osobností, které se do jejich historie zapsaly. --Okino (diskuse) 26. 5. 2017, 21:25 (CEST)

Hledání... pod lípou

Zdravím. Všimla jsem si, že sekce Nápověda zahrnuje interaktivní okno (na konci stránky samotné), pomocí kterého lze vyhledávat zadaný text přímo a pouze v sekci Nápovědy. Nešlo by to samé zařídit i Pod lípou? --ListickaFox (diskuse) 12. 6. 2017, 10:40 (CEST)

Přímo ne, protože ve jmenném prostoru Wikipedie jsou krom stránek Lípy i další stránky, zatímco v Nápověda je pouze nápověda. Pokud ale použijete ono zmiňované vyhledávání v Nápověda, nebo dát hledat v horním vyhledávacím poli a pak přejdete do Rozšířené, můžete místo Nápověda v nastavení Hledat ve jmenných prostorech: zvolit Wikipedie. Ve vyhledávání ale budou např. i pravidla a wikiprojekty. S pozdravem --12. 6. 2017, 11:01 (CEST), Utar (diskuse)
Tak ono by to šlo, ne že ne, ale spíš je otázkou, kam to zařadit, kdybychom to tam někam chtěli dát, záhlaví už je takhle přeplněné. Leda někam do rozbalovacího boxíku archivů, případně jen jako nějaký malý odkaz, ikonku lupy nebo tak něco.
--Mormegil 12. 6. 2017, 12:06 (CEST)
Archivy
Hlavička je opravdu přeplněná, nicméně pokud by se trochu probrala asi by to tam šlo. Další možností je na každé lípě třeba něco takového:
--Dvorapa (diskuse) 12. 6. 2017, 13:24 (CEST)
Případně by ještě šlo ten box, který navrhuje Mormegil, zmenšit a umístit do pravého horního rohu stránky. Tam by se i vešel --Dvorapa (diskuse) 12. 6. 2017, 13:47 (CEST)
Možná by to šlo šoupnout pod rámec archivu...? V sekci Nápovědy je vyhledávací okno také až dole resp. na konci stránky a přesto jsem ho tam našla. Hlavička lip je přeplácaná nad míru, ale pod rámcem archivu je naopak docela dost nevyužitého místa - klidně by se tam vešla "tlačítka" pro obě volby (hledat pod lipami i procházet v archivech). Každopádně se mi návrh vyhledávacího okénka moooc líbí! "Hledat pod lipami" zní vážně skvěle :-) Ale ve jménu skromnosti a v souhlasu s přeplácaností si myslím, že bude možné smířit se i s malou lupičkou. Díky za přátelský a vstřícný přístup. --ListickaFox (diskuse) 12. 6. 2017, 23:32 (CEST)
Utar: Díky moc za tip, ale obávám se, že pro ty méně ostřílené wikipedisty, nováčky a newikipedisty je to možná trochu náročná cesta. --ListickaFox (diskuse) 12. 6. 2017, 23:32 (CEST)
Myslím, že vyhledávání v archivech, a tedy v rámci archivního boxu, by mohlo být pro uživatele dostatečné. Na samotné hlavní stránce jednotlivé lípy ostatně lze vyhledávat klasicky prostřednictvím prohlížeče s Ctrl+F a není potřebné speciální vyhledávací políčko. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2017, 15:57 (CEST)
Inu, já jsem zde pod lipami chtěla původně probrat něco úplně jiného (vlastně už ani nevím co :-) ), jsem však zvyklá si diskuse nejdřív prohlédnout, zda se dotaz, který hodlám položit, již dříve v dané oblasti neprobíral. Když jsem takto chtěla učinit i zde, zjistila jsem, že je to docela složitý proces. Oceňuji snahu o zachování jednoduchého vzhledu wiki, přestože jsem svůj návrh vznesla se záměrem právě zjednodušit přístup na část informací. Chápu, že pro některé zkušené wikipedisty je to automatika a stejně tak chápu, jak je pro znalce občas snadné zapomenout na to, jaké to je být nováčkem. V tomto případě nejde jmenovitě o mne osobně - já jsem schopná se poprat takřka s jakoukoli internetovou nesnází - jde spíše o to, že ze zkušenosti vím, že velká řada zpohodlnělých lidí než aby se složitým procesem prokousala, raději buďto dotaz prostě položí znovu a nebo shledá složitost natolik rozsáhlou, že snahu vzdá docela. Abych to shrnula, jednoduché políčko zabere na stránce jeden řádek... duplicitní dotazy zaberou archivy a archivy a to v tom lepším případě, protože dotazy zcela nepoložené jsou mnohem horší než dotazy položené dvakrát. --ListickaFox (diskuse) 14. 6. 2017, 14:20 (CEST)

Šablona:Reklama jako urgentní šablona

Milí kolegové, poslední dobou mi párkrát problesklo hlavou, když jsem občas koukal na poslední změny, zda nezměnit šablonu {{Reklama}} na urgentní. Nedávno se pod lípou řešil problém, jak předejít tvorbě článků na míru (PR článkům) a několikrát jsem si všiml, že se do článků tahle nálepka prostě přidá a neřeší se to. Přitom podle Wikipedie:CWN by měly být takto označené články spíše smazány. Články, které mají některé prvky propagačního textu třeba jen z části, by měly být zřejmě označeny šablonou {{upravit}}. Lhůta by mohla být delší, třeba měsíc. Nebo by po vypršení lhůty byl článek navržen na smazání přes DoS. Co si o tom myslíte? --Mates (diskuse) 13. 6. 2017, 15:42 (CEST)

Myslím, že ten vztah šablon Reklama a Upravit je trochu jiný, posunutý jinam. Pokud je článek natolik propagační, že by na Wikipedii neměl být, dala by se použít šablona {{Urgentně upravit}}, zatímco samotná šablona {{Reklama}} IMHO označuje prostě jen částečně nevhodné vyznění článku, které se dá upravovat a není natolik silné, aby to měl být důvod k urychlenému odstranění článku. Šablona {{Upravit}} by pak měla patřit už jen do článků, které buď potřebují více vylepšení různého druhu, včetně třeba přeformulace některých propagačně vyznívajících tvrzení, anebo když se úpravy vůbec týkají něčeho jiného. Takto myslím, že je stávající vyznění šablon v pořádku a použitelné. Pokud je čtenář varován, že článek nese znaky propagace, stačí to k jeho ostražitému přístupu k takovémuto článku. Je-li někde ta šablona dlouhodobě bez řešení, klidně by se to dalo jednou za čas projít a vlepit tam šablonu urgentní. --Bazi (diskuse) 13. 6. 2017, 15:55 (CEST)
{{Reklama}} se IMO používá u článků, které nejsou úplně 100% reklamní, ale některé pasáže tak mohou vyznívat. Správci reklamní, propagační hesla už nyní mohou mazat v procesu rychlosmazu a já toho využívám (pro patroláře se nabízí {{Smazat|reklama}}). Když se podívám na příklady užití šablony: Uniqa pojišťovna, Zvlášňý škola, Webnode, tak to odpovídá mé úvodní větě, o vhodnosti promazat, přeformulovat některé pasáže, ale na smazání po lhůtě, či posun do DOSu bych to neviděl. Respektive, před nájezdem na nové použití by se musela vyřešit všechna současná vložení, kde je ve většině případů jak DOS tak i smaz po lhůtě neadekvátní volbou. S reklamou je samozřejmě dobré se vypořádat, např. i s přispěním našeho MOPu. Zdraví. --Kacir 13. 6. 2017, 16:00 (CEST)

Arbitři a filtry zneužití

Když se zakládala uživatelská skupina "Arbitři", přišla řeč i na filtry zneužití. Bohužel v tomto případě došlo k tomu, že výsledek (pravděpodobně) neodpovídá zamyšlenému účelu. Cílem založení sklupiny Arbitři bylo, aby členové AV měli přístup i ke smazaným/běžnému uživateli skrytým záznamům (tj. například umožnit členům AV prohlížení smazaných stránek). V případě editačních fitrů by se jednalo o možnost prohlížení záznamů "tajných" filtrů. Na to se vztahuje právo abusefilter-view-private (správci ho mají jako součást práva abusefilter-modify). Arbitři ovšem dostali do svého "balíčku" pouze právo abusefilter-log-detail, což jim je víceméně k ničemu, jelikož toto právo mají i jako automaticky schválení uživatelé (viz Speciální:Práva uživatelských skupin). Navrhuji proto, aby členům skupiny Arbitři bylo místo práva abusefilter-log-detail přiděleno právo abusefilter-view-private, jak bylo zřejmě původně zamýšleno. --Vachovec1 (diskuse) 3. 7. 2017, 14:55 (CEST)

Já ještě doplním, že arbitři by měli mít i právo abusefilter-log-private umožňující kromě pravidel filtru vidět i ty záznamy. --Martin Urbanec (diskuse) 3. 7. 2017, 14:56 (CEST)
Doplním, že arbitrům by se konkrétně tato práva bývala hodila při projednávání odvolání Tomy646 (když jsme řešili jeho loutky). Zprostředkovat příslušné záznamy nám tehdy musel Martin Urbanec skrz svá práva správce. --Vachovec1 (diskuse) 3. 7. 2017, 15:05 (CEST)
Souhlasím, toto oprávnění by bylo vhodné. JAn (diskuse) 3. 7. 2017, 15:51 (CEST)

Přejmenování šablony Infobox Procesory (Von Neumannova architektura)

Chtěl bych navrhnout přejmenování šablony Šablona:Infobox Procesory (Von Neumannova architektura) na Šablona:Infobox - procesor.
Důvody:

  1. Tento název byl zřejmě zaveden kvůli rozlišení od šablony Šablona:Infobox - procesor (harvardská architektura). Jelikož tento druhý infobox je využíván v pouhých pěti článcích, připadá mi nesmyslné kvůli tomu zbytečně prodlužovat název infoboxu, který je využíván v mnohem více článcích (navíc ho v rámci WikiProjektu Mikroprocesory plánuji přidat do mnoho dalších).
  2. Tuto architekturu využívá v dnešní době většina procesoru, proto mi přijde zbytečné dávat to vůbec do názvu.
  3. Narozdíl od většiny ostatních infoboxů je v množném čísle a bez pomlčky

---Nik3- (diskuse) 23. 7. 2017, 11:16 (CEST)

Tady rozhodně platí WP:Editujte s odvahou. Jinak nejlepší by podle mě bylo oba dva infoboxy sloučit do jednoho. Matěj Suchánek (diskuse) 24. 7. 2017, 08:58 (CEST)
Souhlasím s Nikem3, zdá se mi to jako rozumný návrh. Krom toho můžete při úpravách infoboxu provést i jeho standardizaci, viz WP:WPI#Cíle. --Dvorapa (diskuse) 24. 7. 2017, 11:10 (CEST)
Infobox jsem trochu upravil, přidal jsem do něj dva nepovinné parametry, které měla šablona harvardské architektury navíc (tím došlo k onu navrhnutému sloučení). Výsledné dílo je Šablona:Infobox - procesor, náhled je umístěn kromě dokumentace také zde; prosím o případné připomínky. Zároveň bych chtěl vědět, dalo by se využít nějakého bota? Bylo by zatím potřeba jenom změnit názvy šablon a název jednoho parametru. ---Nik3- (diskuse) 25. 7. 2017, 18:02 (CEST)
Určitě, napište o co konkrétně jde na WP:ŽOPP. --Dvorapa (diskuse) 25. 7. 2017, 18:23 (CEST)

Povolení importu z enwiki

Zdravím, pro import zejm. fungujících šablon, kupř. nyní pro nastenka.wikimedia.cz a její systém vkládání dat přímo do Wikipedie, by se hodilo mít možnost provést import z anglické verze. Jde o to zažádat na Phabricatoru, pokud máme komunitní konsensus. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 8. 2017, 17:59 (CEST)

Poprosím o delší zdůvodnění, ať víme, co to pro nás přinese a co nás to eventuálně bude stát.--frettie.net (diskuse) 17. 8. 2017, 13:11 (CEST)
Budiž: Přinese to správcům možnost provést import jakékoliv stránky z anglické verze Wikipedie, přičemž nebude nutné ručně vypisovat autory/odkazovat na původní článek, jelikož vše obstará importovací speciální stránka Special:Import (stejně, jako to dělá již nyní při importu ze sesterských projektů, zjm. Wikislovníku, viz Special:Log/import). Importovat takové stránky se hodí třeba při zavádění nějakého nástroje (v tuto chvíli upozorňovač na probíhající kurzy na Nástěnce nastenka.wikimedia.cz), kdy stačí šablony importovat a přeložit a není třeba je ručně kopírovat. Nic víc od toho nečekám :). --Martin Urbanec (diskuse) 17. 8. 2017, 13:16 (CEST)
Technicky to chápu, a za mě - proč ne, když se s tím bude zacházet opatrně. --frettie.net (diskuse) 18. 8. 2017, 08:23 (CEST)
Pokud vim, v minulosti se to resilo jednorazovym pridelenim prav importera jednomu cloveku, ktery naimportoval, co bylo treba a prav se nasledne vzdal. Toho bych se drzel. Prijde mi zbytecne mit navic nejaka prava, ktera clovek vyuzije jednou za dlouho. --Dvorapa (diskuse) 18. 8. 2017, 10:11 (CEST)
My si nerozumíme. Jde nikoliv o zavedení zcela nového práva importovat, ale o rozšíření zdrojů, ze kterých importovat lze (ty je nutné vyjmenovat, nelze uvést "všechno"). Co se týče toho úzu, ten je nepravdivý, protože globálním územ je, že ačkoliv mohou existovat extra skupiny (u nás třeba revertér/patrolář), správce je má by default. U nás sice (stejně jako všude) existují skupiny (transwiki) importér, ale nepoužívají se, nejde je přidělit jinak než skrze stewarda. --Martin Urbanec (diskuse) 18. 8. 2017, 14:57 (CEST)
Rozsireni na enwiki samozrejme nevadi, ale jinak prave importer a transwiki importer byl jednorazove spravcum pres stewardy pridelovan na urcity ukon a pote zase odebran. --Dvorapa (diskuse) 19. 8. 2017, 00:00 (CEST)

Wikipedie pro děti

Dobrý den, jsem učitelka a chybí mi internetový zdroj informací srozumitelný pro děti 1. stupně. Myslíte si, že by bylo reálné vytvořit tzv. Wikipedii pro děti? Spočívala by v tom, že u některých pojmů umístěných ve Wikipedii by byla ikonka dítěte a po rozkliknutí by se objevilo zestručněné vysvětlení daného pojmu. Děkuji za názor.--2A00:1028:96D0:287A:3C24:FF0A:97CD:949E 1. 9. 2017, 21:38 (CEST)

Dobrý den, „Wikipedie“ pro děti dokonce i existuje, jmenuje se Vikidia. Její nevýhodou je, že se jedná o poměrně nový projekt a z tohoto důvodu je jen v několika málo jazycích (angličtina, francouzština, španělština, italština, ruština, katalánština, baskičtina a sicilština; odloučená verze je i v holandštině) a i v nich je velmi málo článků (angličtina ~2000 zjednodušených článků, pro srovnání anglická verze Wikipedie jich má ~5 milionů). Podívejte se sama, nachází se na [17]. Mějte se hezky, --Martin Urbanec (diskuse) 1. 9. 2017, 21:43 (CEST)
Na navýšení počtu článků rozjedeme DPW, tedy Děti píší Wikipedii, jenže to by se zas pletlo s případnou zkratkou Důchodci píší Wikipedii. ;-) --Jan Polák (diskuse) 2. 9. 2017, 10:05 (CEST)
Nápad je to bezesporu zajímavý a řekl bych, že i častý (zjm. u studentů), pokud si dobře pamatuji, byly zde podobné návrhy, byly však zamítnuty. Technicky by to jistě šlo a nebylo by to nijak náročné, pokud by se nápad jako takový ujal (k čemuž by byl třeba konsensus komunity, kterého se v této věci zřejmě nedosáhne, jak tomu bylo ostatně u jiných podobných návrhů), narazili bychom namátkou na tyto problémy - kdo to bude dělat, jak se to zpropaguje (máme zde spoustu věcí, které běžný čtenář ani nevyužije - portály, kategorie, atd.) - čili jestli by to za tu námahu stálo. --Vojtasafr (diskuse) 1. 9. 2017, 21:59 (CEST)

Dovolil bych si ještě odkázat na Wikipedii ve zjednodušené angličtině. --Dominikosaurus (diskuse) 2. 9. 2017, 14:31 (CEST)

No když se tak dívám na úroveň mnoha nově vznikajících článků nebo na kulturu zdejších diskusí, tak si říkám, jestli by to spíš nechtělo založit nějakou extra wikipedii pro dospělé...--Hnetubud (diskuse) 3. 9. 2017, 00:13 (CEST)

Tak teoreticky zestručněný výklad pojmu má poskytovat abstrakt. Ale Wikipedie je dílo nedokončené vznikající činností dobrovolníků, proto to tu není. A proto nevidím ani moc šancí úspěchu vyrobit v rámci současné encyklopedie sekci pro děti.Juandev (diskuse) 3. 9. 2017, 08:11 (CEST)

Je to velmi dobrý nápad a rád se také dozvídám o projektu Vikidia, který jsem neznal. Možná právě mezi učiteli prvního stupně ZŠ by se mohli najít dobrovolní přispěvatelé, kteří by byli ochotni psát hesla pro jeho českou verzi. Pokud by se tak stalo, věřím, že na Wikipedii by se našel někdo schopný pomoci tu českou verzi založit. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 9. 2017, 11:17 (CEST)
Děkuji za vaše reakce, také jsem o Vikidii nevěděla. Souhlasím s tím, že by se mezi učiteli našli takoví, kteří by byli ochotni psát hesla k české verzi wikipedie pro děti. Jim samotným to v budoucnu ušetří práci, protože budou vědět, že mohou děti na Wikipedii odkázat. Děti ve školách i doma s počítači pracují čím dál tím víc, ale najít v obsáhlém článku to podstatné je pro děti 1. stupně náročné. Pokud by se našel někdo, kdo by takovéto prostředí vytvořil, ráda pomůžu s propagací této myšlenky mezi učiteli. Barbora Wormova (diskuse) 1. 10. 2017, 17:14 (CEST)

Mailinglist pro funkcionáře

Zdravím, myslím si, že by měly na Wikipedii existovat mailinglisty pro funkcionáře, zejména pro správce a arbitry. V prvním případě by to pomohlo při situacích, kdy je někdo odříznut od mailů skrze rozhraní i vlastní diskuse (což je - bohužel - dost často hned ze začátku) a chce o svém bloku diskutovat, v druhém případě je to užitečné jednak proto, že AV jedná kolektivně a druhak pro případy, kdy někdo chce (anebo k tomu je vyzván) něco zaslat celému výboru. V případě AV je navíc nepopiratelnou výhodou, že konverzace bude archivovaná a následující členové se v případě potřeby snadno mohou seznámit s historií. --Martin Urbanec (diskuse) 1. 9. 2017, 22:21 (CEST)

ProPro Pro Návrh jednoznačně podporuji, koneckonců už jsem o tom uvažoval dříve, mám však tělesnou vadu, a to tu, že mám daleko z hlavy na papír/do počítače. Zajisté by to bylo i transparentnější na obě strany - pokud by se někdo cítil jedním správcem utlačován, na druhou stranu zase nebude dotyčný (od)blokující správce muset svůj krok široce zdůvodňovat, pokavaď vyplyne z interní komunikace (kterou však tímto rozhodně nechci odepsat). --Vojtasafr (diskuse) 1. 9. 2017, 22:42 (CEST)
prosím jen nepoužívat slovo funkcionář, to je děs! a imho to není třeba, není potřeba to takhle institucionalizovat, ne?--frettie.net (diskuse) 1. 9. 2017, 23:00 (CEST)
Přesouvání komunikace z Wikipedie do mailů bych považoval za trochu nešťastné a netransparentní. Přitom správci mají nástěnku, arbitři odpovědnu. Arbitři navíc nejsou určeni k tomu, aby řešili cokoli akutního, takže nemyslím, že by bylo třeba je oslovovat hromadně mailem. Archivace by možná k užitku být mohla, ale těžko říct, jestli je to až tak zásadní. Už u zřizování vlastní soukromé wiki pro arbitry nemůžu říct, že by tam byla jen samá pozitiva.
A u správců, kterých je víc, bych to považoval za nešťastné právě kvůli tomu, že by se někdo mohl chtít dohadovat o svém bloku. A tím by obtěžoval opravdu všechny správce rovnou v jejich mailech. Nedovedu si představit soudného správce, který by něco takového vítal. Navíc různá procesní pravidla jsou nastavená tak, aby správci měli zapnuté mailové rozhraní nebo zveřejněné svoje kontakty, takže pokud i byl někdo konkrétním správcem zablokován, nechť se obrátí na něho, ne aby psal plošně všem. --Bazi (diskuse) 2. 9. 2017, 01:06 (CEST)
Maillist bych považoval za užitečný spíš pro projednávání věcí, které nemusí být úplně veřejné - např. když checkuseři zjistí seznam loutek nějakého bídáka a chtějí ho dát na vědomí správcům, nebo pro řešení věcí soukromější povahy. maillist může mít neveřejný archiv, kdežto historie stránek je víceméně veřejná. JAn (diskuse) 2. 9. 2017, 13:27 (CEST)
To si dovedu představit, jako interní komunikační kanál, ale to bych oddělil od funkce veřejné adresy sloužící k oslovování všech správců kýmkoli. --Bazi (diskuse) 2. 9. 2017, 14:39 (CEST)
 :) Ano, správce musí mít povolené psaní skrze rozhraní. Bohužel, zvláště při indef blocích je zvykem, že se blokují naprosto všechny možnosti (vlastní diskuse, psaní mailů skrze rozhraní), už dopředu, jaksi pro jistotu. Pokud někoho zablokuje User:Remaling nebo User:Kacir, nemá takový člověk možnost ho kontaktovat. Správci samozřejmě mají nástěnku, ovšem tam blokovaný uživatel těžko může napsat. Arbitři samozřejmě mají odpovědnu, ale a) jednají neveřejně a kolektivně a b) mohou se bavit o různých neveřejných údajích, typu skryté editace atp. Pokud by někdo mailinglist nepoužíval, ale zneužíval, jistě i list umožňuje ho blokovat, pak to sice chodí dál, ale jen správcům daného listu. Totéž je i reakci na OJJ. --Martin Urbanec (diskuse) 2. 9. 2017, 14:16 (CEST)
No ale předpokládám, že takové zablokování má svůj účel, tedy aby buď vytrvalý vandal, troll, nebo kdokoli takový (těm se snad dávají indef) nenarušoval projekt. Nevidím pak ani jakýkoli důvod, aby obtěžoval správce, ještě k tomu všechny hromadně. Berme na vědomí, že prvořadým smyslem je chránit Wikipedii, ne zavádět ještě další nástroje, které by mohly být snáz a efektivněji zneužívány těmito narušiteli. Co se týká arbitrů, tam už jsme to kdysi interně probírali a s interní komunikací není problém, prostě probíhá mezi těmi pár lidmi jejich osobními e-maily. A jako neveřejný archiv k ukládání čehokoli už taky arbitrům slouží ta interní wiki. Ještě se v praxi nestalo, že bychom si s důvěrnými údaji neporadili. --Bazi (diskuse) 2. 9. 2017, 14:39 (CEST)
Jako Bazi. --OJJ, Diskuse 2. 9. 2017, 13:59 (CEST)
Tak jsem si email na userpage zkusmo dal. Kdysi jsem ho tam měl a zkušenosti se způsobem komunikace ostatních nebyly vždy dobré. Ale blokuju celkem dost a vlastní chybu vyloučit nemůžu, i když bych řekl, že jsou to pouze výjimky, nedávno se mi ostatně jedna stala. --Remaling (diskuse) 2. 9. 2017, 22:28 (CEST)

Videa

Dobrý den,

nejsem Wikipedistou v pravém slova smyslu - osobně Wikipedii moc nevyužívám, ale kdysi tomu bylo jinak. Kdysi dávno jsem na základní škole jako student udělal dokumentární film, který by vytvořen na podkladech vzatých z Wikipedii - bylo to v něm taky patřičně uvedeno. Ale abych neodbočil z tématu, tehdy ten film a hlavně znalosti z něho si studenti pamatovali mnohém víc než kdybych tehdy jen odvykládal. (sice by na VŠ použití filmu, kde jediným zdrojem Wiki bylo nepřijatelné, ale tím narážím na jádro pudla.

Narážím tím na potenciál, který by mohl Wikipedii posunout o kus dál. Beru v úvahy vyšší provozní náklady s tím spojené, filmy bývají co do velikosti výrazně náročnější než dosavadní obrázky. Tohle vše by ale bylo předmětem dalších diskuzí.

Souhrn: Co obohatit Wikipedii videi vloženými do nějakého tématu s tím, že by čerpala zdroje právě z ono tématu?

Golengol23 (diskuse) 6. 9. 2017, 00:32 (CEST)

Videa lze vkládat na commons a poté, stejně jako obrázky, do článků na wikipedii. Příkladem může být vodík, kde je pod infoboxem vloženo video. --Hugo (diskuse) 6. 9. 2017, 04:21 (CEST)

Infoboxy a mapy

Dobrý den, při brouzdání jsem na polské wikipedii narazil na jednu „vychytávku“, která mi přišla více než dobrá a vhodná k zavedení i u nás (nikde jsem na něco podobného u nás nenarazil). Bylo by možné příslušné infoboxy upravit tak, aby se dalo přepínat mezi více mapami a zobrazovat dané místo nejenom na mapě ČR, ale i na mapě daného města, či kraje? (ukázka např. zde)--Jean-Paul (diskuse) 6. 9. 2017, 20:14 (CEST)

Máme zde zavedené rozšíření KArtographer, akorát že jej ještě nikdo nezačal používat. Takovéto přepínání sice neumí, ale zase jde s mapkou snadno manipulovat, např Wikipedie:Wikikonference. JAn (diskuse) 6. 9. 2017, 21:39 (CEST)
Vidíš, o tom jsem ani nevěděl. Vypadá to zajímavě, možná by to mohlo i vytlačit LocMap. Je k tomu někde dokumentace/nápověda či něco na ten způsob? --Vojtasafr (diskuse) 6. 9. 2017, 21:51 (CEST)
O tomhle jsem ani nevěděl a přesto jsem se do toho pomalu pustil. :) --frettie.net (diskuse) 28. 11. 2017, 10:08 (CET)

presenting the project Wikipedia Cultural Diversity Observatory and asking for a vounteer in Czech Wikipedia

Hello everyone,

My name is Marc Miquel and I am a researcher from Barcelona (Universitat Pompeu Fabra). While I was doing my PhD I studied whether an identity-based motivation could be important for editor participation and I analyzed content representing the editors' cultural context in 40 Wikipedia language editions. Few months later, I propose creating the Wikipedia Cultural Diversity Observatory in order to raise awareness on Wikipedia’s current state of cultural diversity, providing datasets, visualizations and statistics, and pointing out solutions to improve intercultural coverage.

I am presenting this project to a grant and I expect that the site becomes a useful tool to help communities create more multicultural encyclopaedias and bridge the content culture gap that exists across language editions (one particular type of systemic bias). For instance, this would help spreading cultural content local to Czech Wikipedia into the rest of Wikipedia language editions, and viceversa, make Czech Wikipedia much more multicultural. Here is the link of the project proposal: https://meta.wikimedia.org/wiki/Grants:Project/Wikipedia_Cultural_Diversity_Observatory_(WCDO)

I am searching for a volunteer in each language community: I still need one for the Czech Wikipedia. If you feel like it, you can contact me at: marcmiquel *at* gmail.com I need a contact in your every community who can (1) check the quality of the cultural context article list I generate to be imported-exported to other language editions, (2) test the interface/data visualizations in their language, and (3) communicate the existance of the tool/site when ready to the language community and especially to those editors involved in projects which could use it or be aligned with it. Communicating it might not be a lot of work, but it will surely have a greater impact if done in native language! :). If you like the project, I'd ask you to endorse it in the page I provided. In any case, I will appreciate any feedback, comments,... Thanks in advance for your time! Best regards, --Marcmiquel (diskuse) 9. 10. 2017, 17:01 (CEST) Universitat Pompeu Fabra, Barcelona

Znakový jazyk

Mám v příbuzenstvu člověka, který se věnuje znakovému jazyku s cílem stát se tlumočníkem ze znakového jazyka. Díky tomu jsem zjistil, že něco takového jako znakový jazyk vůbec existuje. Zjistil jsem, že dokonce existuje na webu videoslovník znakového jazyka, odkazuje na něj ostatně i článek Znakový jazyk tady na Wikipedii. Napadlo mne tedy, zda by bylo možné a vhodné k těm heslům na wiki, která jsou v tomto videoslovníku odkázat z wiki na videoslovník. Technicky si nejsem úplně jistý, jak to provést. Ale wiki existuje, videoslovník existuje, šlo by tu jen o to propojení. Pokud se můj nápad nebude líbit, nekamenujte mne, je to jen nápad.--Leotard (diskuse) 26. 10. 2017, 18:45 (CEST)