Přeskočit na obsah

Varanus priscus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVaranus priscus
Stratigrafický výskyt: pozdní pleistocén
alternativní popis obrázku chybí
Varanus priscus
(rekonstrukce kostry v muzeu v Melbourne)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádještěři (Sauria)
Čeleďvaranovití (Varanidae)
Rodvaran (Varanus)
Binomické jméno
Varanus priscus
Owen, 1859
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Varanus priscus (též Megalania prisca) je vyhynulý australský varan, který dosahoval délky přes 4,5 metru a hmotnosti kolem 600 kilogramů, je tak považován za největšího suchozemského ještěra, který kdy existoval.[1]

Původně byl tento taxon formálně popsán jako jediný zástupce rodu Megalania, ale kromě velikosti se nijak výrazně anatomicky neodlišuje od dnešních varanů (Varanus sensu stricto) a některé recentní studie ho proto řadí přímo do rodu Varanus (např. Pianka and King, 2004[2]).

Fosilních nálezů tohoto varana je poměrně málo, nikdy nebyla nalezena kompletní kostra. Varanus priscus obýval celou střední Austrálii, jeho pozůstatky byly nalezeny také v Novém Jižním Walesu a Queenslandu. Vyhynul před asi 40 000 lety. Varanus priscus je příkladem pleistocenní megafauny Austrálie. Podle různých odhadů a rekonstrukcí mohl dospělý varan měřit 4,5 až 7 metrů a vážit 300 až 600 kg, výjimečně snad i přes jednu tunu. Tito varani tedy byli nejméně o polovinu delší než jejich současný příbuzný, varan komodský, a zřejmě mnohem masivnější a silnější. Podle "šavlovitých" zubů se dá usuzovat, že Varanus priscus byl dravý ještěr, pravděpodobně lovil velké vačnatce, ptáky i jiné ještěry, a snad, podobně jako recentní varani, nepohrdl ani mršinou.

Nejmladší známá fosilie V. priscus se datuje do doby před asi 50 000 lety.[3] První obyvatelé Austrálie se tak mohli s tímto obřím varanem ještě setkat. Nelze také vyloučit, že způsobili nebo se alespoň podíleli na jeho vyhynutí.[4][3]

  1. Megalania prisca [online]. Australian Museum [cit. 2025-04-05]. Dostupné online. 
  2. PIANKA, Eric R. Varanus olivaceus. In: PIANKA, Eric R. ; KING, Dennis; KING, Ruth Allen. Varanoid Lizards of the World. Bloomington & Indianapolis: Indiana University Press, 2004. ISBN 0-253-34366-6. S. 5. (anglicky)
  3. a b PRICE, Gilbert J.; LOUYS, Julien; CRAMB, Jonathan. Temporal overlap of humans and giant lizards (Varanidae; Squamata) in Pleistocene Australia. Quaternary Science Reviews. 2015-10-01, roč. 125, s. 98–105. Dostupné online [cit. 2025-04-05]. ISSN 0277-3791. doi:10.1016/j.quascirev.2015.08.013. 
  4. DICK, Taylor J. M.; CLEMENTE, Christofer J. How to build your dragon: scaling of muscle architecture from the world's smallest to the world's largest monitor lizard. Frontiers in Zoology. 2016, roč. 13, s. 8. PMID: 26893606 PMCID: PMC4758084. Dostupné online [cit. 2025-04-05]. ISSN 1742-9994. doi:10.1186/s12983-016-0141-5. PMID 26893606. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]