Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie v Budišově
kostel sv. Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie
kostel sv. Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Vysočina
Okres Třebíč
Obec Budišov
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát třebíčský
Farnost Budišov u Třebíče
Architektonický popis
Stavební sloh románský
Výstavba 13. století
Odkazy
Kód památky 19398/7-2560 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel farnosti Budišov u Třebíče. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Kolem kostela se nachází hřbitov.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel má pozdně románské jádro pocházející z 12. století[2], náležející kostelu Panny Marie (což bylo původní zasvěcení). Pravděpodobně byl založen beneditktinskými mnichy z třebíčského kláštera a dle pověsti poslední opat kláštera je v tomto kostele pohřben. Ve 13. století byla postavena gotická sakristie a ve 14. století pak byla kostelní loď zaklenuta gotickými oblouky a nad románskou apsidou vznikl presbytář. V roce 1414 majitelé panství přistavěni ke kostelu i kapli svatého Gotharda, která později byla zbořena. Později byla přistavěna i gotická jižní loď kostela. Později, po požáru kostela, byla kostelní loď v roce 1720 barokně zaklenuta, prolomena nová okna a vestavěna hudební kruchta. Výzdobu kostela v roce 1729 provedl malíř Antonio Joseph Prenner, v roce 1672 byla do kostela instalována cínová křtitelnice.[2]

V roce 1722 byla postavena renesanční věž kostela, v době vládnutí hrabat Paarů byla umístěna železná korouhev, v roce 1982 pak byla nahrazena měděnou, posléze spadla a na věž byla navrácena až v roce 2011. Na věži jsou umístěny tři zvony, kdy největší z nich byl ulit v roce 1524.[2] V roce 1911 byla zřízena panská oratoř se schodištěm. [3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednolodní stavbu s odsazeným kněžištěm, k jehož severní zdi přiléhá sakristie s panskou oratoří v patře. K jižní zdi přiléhá trojboce uzavřená kaple sv. Gotharda. Závěr kněžiště je opatřen opěrnými pilíři s pultovou stříškou. V kněžišti se nacházejí úzká okna dělená středním prutem, v lomeném záklenku se čtyřlistými kružbami. Nad hřebenem střechy je monumentální korouhev v podobě siluet postav Panny Marie a sv. Gotharda.

Kněžiště je zaklenuto jedním polem křížové žebrové klenby a lunetovým závěrem. Plochostropá oratoř je přístupna z vnějšího přiloženého schodiště. Kněžiště se otevírá do lodi vítězným obloukem se segmentovým záklenkem. Loď je zaklenuta valeně s výsečemi. Klenební plochu pokrývá malba znázorňující korunování a oslavu panny Marie apoštoly a starozákonní proroky. Jižní zeď je prolomena třemi lomenými oblouky do kaple, zaklenuté valeně s výsečemi.[3]

Na rozích ochozu věže jsou umístěny sochy z lasturového vápence zobrazující různé světce či svatého Gotharda. Na vrcholu věže se nachází korouhev, která je dle knihy českých rekordů největší v republice, je vysoká 4,2 metru, široká 2,5 metru a váží 440 kg.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-19]. Identifikátor záznamu 130160 : Kostel sv. Jana. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e Městys Budišov. Památky [online]. Budišov: Městys Budišov [cit. 2016-11-12]. Dostupné online. 
  3. a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 302-303. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]