Diskuse s wikipedistou:Kyknos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nabídka ke spolupráci[editovat zdroj]

Zdravím. Nevím, jestli upřednostňuješ tykání nebo vykání, budu radši vykat, je to zdvořilejší :-). Koukal jsem v různých diskusích, že nemáš problém s tím vyjádřit svůj názor, někoho se zastat nebo vzepřít uživatelům, kteří jsou někde "výše". Mně osobně tento styl na Wikipedii velmi vadí: bývám svědkem nepřiměřených zásahů do článků či arogance některých uživatelů, kteří si myslí, že když zde působí několik let, mohou snad všechno.. Přijde mi, že někteří jsou nekompetentní, zaujatí či snad strkají nos do věcí, kterým vůbec nerozumí. Tímto bych Ti chtěl nabídnout jakousi "spolupráci". Vystupovat proti těmto elementům, jak bych je nazval, společně. Jean-Baptiste 12. 6. 2011, 23:30 (UTC)

Ahoj[editovat zdroj]

Jee čau Kyknosi, vítej zpátky :). Tvé články skoro vypadají, jako dokumentace Tvých nedavnych cest ;). --Karakal 12:15, 13. 7. 2006 (UTC)

Ahojky :) No jasně. Ale velké cesty se teprve chystají :) Teď to byl spíš návrat domů, do Lužice :) --Kyknos 23:05, 13. 7. 2006 (UTC)

Navigační hvězdy[editovat zdroj]

Prosím, proč přidáváte kategorii navigační hvězdy, když to žádná jiná wiki nemá. Je to nevhodné a chtěl bych zdroj, z kterého vycházíte. Např. zde je jich o hodně méně [1] . Navíc s hvězdami fyzicky myslím to má málo společného, ale to nic. Nelíbí se mi to.--Mirek256 20. 3. 2010, 19:05 (UTC)

Od kdy je "žádná jiná wiki nemá" měřítko? Zdroj: Nautical Almanach 2009 Commercial Edition, UK Hydrographic Office. Poznámku "s hvězdami má fyzicky málo společného" nechápu. Co už je lepší spojitost, než praktické využití k navigaci? --Kyknos 20. 3. 2010, 19:23 (UTC)
Ostatní wikipedie mají obranné mechanismy, aby se tam, to co děláte vy nedělo, já nemám chuť ani náladu na revertovací válku, či spor s Vámi. Podle vaší stránky nejste zrovna bezproblémový člověk.--Mirek256 21. 3. 2010, 06:53 (UTC)
Pokud se ti něco nelíbí, doporučuji místo osobních útoků věcné argumenty. --Kyknos 21. 3. 2010, 08:52 (UTC)
Mně se to docela líbí, ale je fakt, že o tom nic nevím a pokud není jasně určeno, která hvězda tam patří a která ne, tak by se od toho asi mělo upustit (?).--Ben Skála 21. 3. 2010, 07:09 (UTC)
Jasně určeno to je. Snad s výjimkou Polárky, jejíž role je specifická. --Kyknos 21. 3. 2010, 08:29 (UTC)

Labyrintky[editovat zdroj]

Srdečně zdravím a velmi Vám děkuji za návrh zajímavosti z hesla Labyrintky do sekce Víte, že... Zatím tento návrh však nemohl být přijat, konkrétní námitky jsou uvedeny přímo pod návrhem. Rovněž bych doporučil podívat se na pravidla pro výběr hesel do Zajímavostí, zejména na body týkající se zdrojování.

Jinak heslo je to zajímavé a bylo by škoda ho neuvést. Návrh bude nějakou dobu na stránce ponechán, takže pokud by se podařilo nedostatky odstranit, napište to prosím přímo u něj. A pokud byste věděl ještě i o jiných zajímavých a dobře ozdrojovaných heslech, budu velmi rád, když je rovněž navrhnete.

S přáním hezkého večera Jan.Kamenicek 10. 4. 2010, 20:44 (UTC)

Reakce na Česká Wikipedia jako nástroj propagandy[editovat zdroj]

Je až neuvěřitelné jak tento text neztratil na aktuálnosti a pravdivosti, i když fase thesí už bohudík skončila. Teď se tady hádají zase jiné skupiny. Ještě jednou příjmi projev obdivu ode mne, i když ta poslední věta dnes už není tak aktuální jak tehdy. S pozdravem Zagothal 30. 7. 2010, 23:36 (UTC) PS: Kdybys chtěl pomoci s tou evolucí či případně nějakým jiným bojem, napiš mi do diskuse. Uvidíme, co s tím půjde udělat.

Houby[editovat zdroj]

Ahoj, pokud bys měl pravdu ohledně kurzívy v mykologických článcích, museli bychom to na wikipedii celé překopat, takže bych to s tebou rád probral. Můj názor je, že botanické taxony se píší všechny kurzívou, zoologické jenom tehdy, jde-li o rod, druh či ještě nižší tax. jednotku. Domnívám se, že mykologie přebírá pravidla zoologické nomenklatury, ostatně to tak dělají i na anglické wikipedii a máme to tak uvedeno i v článku Nápověda:Biologické články a stejně to uvádí třeba tady (Italics should be used...). Další články dokonce nepožadují kurzívu ani u vyšších botanických taxonů, takže to všechno zřejmě směřuje spíše k odkurzívovávání vyšších taxonů.--Vojtech.dostal 17. 11. 2010, 16:50 (UTC)

Ahoj, no myslím, že to není ani tak diskuse pro nás wikipedisty jako do Melbourne, pokud by v tomto směru někdo chtěl něco měnit (http://www.ibc2011.com/). Houby, stejně jako například sinice a další "tradiční rostliny" se řídí botanickým kódem, tedy tím aktuálně platným z Vídně (http://ibot.sav.sk/icbn/main.htm). A ten jednak platí úplně stejně pro houby i rostliny v moderním smyslu slova (tzn. nemá smysl psát mykologické taxony jinak než botanické), druhak užívá kurzívu pro taxony všech úrovní. Je pravda, že kurzívu striktně nevyžaduje (což by byl nesmysl, protože někdy není ani technicky možná), ale používá ji konzistentně ve všech svých příkladech a to i pro vyšší taxony hub.

The scientific names under the jurisdiction of Code, irrespective of rank, are consistently printed in italic type. The "Code sets no binding standard in this respect, as typography is a matter of editorial style and tradition not of nomenclature"). ([2])

Myslím tedy, že:

  1. s taxony rostlin by se v každém případě mělo zacházet stejně jako s taxony hub, ať už je budeme psát kurzívou ne bo ne, protože se na ně vztahují stejná oficiální formální pravidla. Obzvláště patrné je to na článku, u kterého jsme se k problému dostali ("Fungi, dříve Mycophyta", tedy v podstatě totéž jednou tak a podruhé onak, vypadá příšerně).
  2. pokud neexistuje závažný důvod jednat jinak, používat pro ně kurzívu - na Wikipedii se používá pro latinské apod. termíny obecně, přišlo by mi tedy velmi podivné zavádět výjimku zrovna tam, kde je kurzíva doporučovaná botanickým kódem

Osobně si navíc myslím, že taxony (a další latinské a pseudolatinské termíny) kurzívou přispívají čitelnosti. --Labuť stěhovavá (pro Harolda Kyknos) 18. 11. 2010, 12:57 (UTC)

Má to jeden háček. Botanici se zřejmě nemohou shodnout se zbytkem taxonomického světa a představují si, že mykologové se budou řídit jejich pravidly. Jenže mykologové spíše v praxi jedou podle toho zoologického - našel jsem další příklad třeba [3]. Od italicizace se zřejmě minimálně na wikipedii ustupuje pomalu i v čistě botanické taxonomii - viz např. en:Wikipedia:Naming conventions (flora) a en:Wikipedia:WikiProject Tree of Life#Article names. Ještě jinak řečeno - ortodoxní botanici samozřejmě šíří svou "vizi okurzívovaného světa" co nejvíc, pokud možno i mezi mykologické termíny (jak uvádí tvůj odkaz), nicméně mezi normálními moderními systematiky to je zřejmě spíše přežitek. --Vojtech.dostal 18. 11. 2010, 20:12 (UTC)
No na fakultě jsem neokurzívovaný taxon neviděl nikdy a tak starej zase nejsem :))). Nevím co je "normální moderní systematik", na IBC nic nenormálního ani nemoderního nevidím. Moje bakalářka byla o houbách, a kdybych nekurzívoval, omlátí mi ji o hlavu. Nevěřím, že by se to za těch deset let tak radikálně změnilo. Každopádně pokud mám hodnotit váhu botanického kódu vs. váhu anglické wikipedie, je to myslím jasné. Pokud skutečně existuje trend upouštět od kurzivování, počkal bych, až bude reflektován v oficiálním kódu, nejbližší příležitost bude v létě.
Porovnávání s angličtinou také myslím kulhá v tom směru, že angličtina často zachází s "latinskými" jmény taxonů jako s vlastními, zatímco čeština a mnohé další jazyky to striktně oddělují. "Houby (Fungi)" je vskutku jiná situace než "Fungi (Fungi)". --Labuť stěhovavá (pro Harolda Kyknos) 18. 11. 2010, 22:50 (UTC)
Hm, něco na tom bude, nový Phylocode uvádí: "In order to distinguish scientific names from other (e.g., vernacular) names, all scientific names should be italicized when they appear in print. Italicizing all scientific names is consistent with the 2000 edition of the ICBN but not with the 1999 edition of the ICZN.". Přesto ještě zkusím nakontaktovat mykology a zeptat se, co si o tom myslí. Prosím o strpení, zatím prosímtě nic hromadně neupravuj. Díky, pěkný den, --Vojtech.dostal 19. 11. 2010, 19:56 (UTC)

E-mailem jsem to probral s Mgr. Miroslavem Kolarikem, PhD., a zde uvádím, co mi odpověděl:

  • doporučením ICBN se řídí některé mykologické časopisy, jiné nikoliv
  • obě varianty jsou tedy možné, rozhodnutí je na komunitě
  • cituji: "Bud použítí kurzívy u všech latinských názvů v textu, aby se odlišili od českých. Tj. jak třeba in vivo, tak Leotiomycetes (uznávaný řád) či, fungi imperfecti a Discomycetes (neuznávané tax. jednotky používané z tradice). Nebo použítí latinky jen u těch klasíckých latiských slov (in vivo), a názvů rodů a druhů (navíc by to bylo konzistentní s zoo jmennama). Řešení v souladu s ICBN tradicí je méně vhodné, zde by se psaly kurzivou všechny platné tax. jednotky, což by vedlo k řadě chybám, protože je velké riziko že se tam vloudí i kurziva u pseudotaxonomických jednotek (deuteromycota, coelomycetes, discomycetes, názvy kladů), které se často pro odlišení píšou bez kurzivy jen s velkým písmem. Nedocházelo by tak k hybridům,chybám a planým úvahám jestli Discomycetes kurzivou nebo ne."

Zřejmě tedy není jasno ani mezi mykology.--Vojtech.dostal 22. 11. 2010, 10:54 (UTC)

Díky za pátrání. Nicméně přesto (nebo spíš právě proto) bych se řídil tím nejoficiálnějším a nejneutrálnějším zdrojem, kterým je botanický kód. Je updatovaný pravidelně, takže pokud v této věci nastane výrazný posun, určitě bude v kódu v rozumném čase reflektován. --Labuť stěhovavá (pro Harolda Kyknos) 22. 11. 2010, 17:04 (UTC)
Dobře, nevadí mi to, pojďme však ještě vyřešit, jak to uděláme s prvoky. Budeme je kurzívovat stejně jako rostliny a houby, nebo je ponecháme stejně jako živočišné taxony? Příklady Chromista, Chromalveolata, Excavata, Trypanosomatidae.--Vojtech.dostal 23. 11. 2010, 08:49 (UTC)
"photosynthetic protists and taxonomically related non-photosynthetic groups" se řídí botanickým kódem. to rozdělení je tradiční ještě z dob, kdy vše bylo buď kytka nebo zvíře --Labuť stěhovavá (pro Harolda Kyknos) 23. 11. 2010, 14:57 (UTC)
Pozapomněl jsem na tuhle diskusi, promiň. Hm, to je sice pěkná, ale dost vágní definice. Kde bude nakreslena linka? Např. obrněnky jsou fotosyntetické, příbuzní nálevníci nikoliv. Budeme tedy i nálevníky psát kurzívou? Co tedy kurzívou psát nebudeme, téměř každý prvok má fotosyntetizujícího příbuzného. Nikdo nepíše Trypanosomatidae kurzívou, ač patří mezi Euglenozoa... neustále mi předkládáš botanický kód, ale jiné kódy to mají zařízené úplně jinak - jaký je encyklopedický důvod pro upřednostňování ICBN nad ostatní kódy? Proč bychom se měli řídit konzervativním a zastaralým rozdělováním na zvířata a rostliny...? --Vojtech.dostal 29. 11. 2010, 09:50 (UTC)
Uznáváné kódy jsou tři, zoologický, botanický a bakteriologický. Nejsem specialista na prvoky, nicméně zde musí být nějaká existující praxe. Kód určuje mnohem závažnější záležitosti než typografii, jako například pravidla priority jmen atd. --Labuť stěhovavá (pro Harolda Kyknos) 29. 11. 2010, 10:16 (UTC)
Ano, to je zřejmé, nicméně zoologický a botanický se překrývají. Domnívám se, že v praxi botanické katedry používají ICBN a zoologické ústavy ICZN. Překryv nastává v případě jednobuněčných eukaryot, kde je tedy následně mírný chaos. --Vojtech.dostal 29. 11. 2010, 18:41 (UTC)
To zřejmě ano, nicméně například s kvasinkami jsme na natur.cuni zacházeli botanicky. Osobně bych se řídil očekávatelností, u fotosyntetizujících organismů (či blízce příbuzných, kteří tuto schopnost ztratili), či u "tradičních hub", jako jsou kvasinky či hlenky, bych se řídil botanickými konvencemi, jinak zoologickými. Ostatně typografie je spíš tradice než cokoliv jiného a asi není nutné, aby odrážela nejnovější posuny v taxonomii. --Labuť stěhovavá (pro Harolda Kyknos) 30. 11. 2010, 09:13 (UTC)

To je hrozně vágní a bude to dělat problémy. Když tu definici navíc budu brát striktně, budou kurzívou všichni prvoci, až snad na exkaváty, kteří nejsou ani tradičními houbami, ani tradičními rostlinami, ani jim nejsou příbuzní. A to je zase trochu divné, mít Excavata a Metazoa bez kurzívy a zbytek s. --Vojtech.dostal 30. 11. 2010, 09:55 (UTC)

Tolstolobik[editovat zdroj]

Jelikož, co jsem pochopil, trochu rozumíš rybám, měl bych jeden dotaz. Je toto tolstolobik bílý nebo tolstolobec pestrý? --Dezidor 22. 12. 2010, 16:10 (UTC)

Já bych řekl, že tolstolebec, má mramorovanou kůži a pokud je toto stejná ryba, kýl zřejmě jen od břišních ploutví dozadu. Obojí ukazuje na tolstolebce. Dokonce jsem se pokusil na fotce spočítat i šupiny nad postraní čárou a podle dat na fishbase to opět ukazuje na tolstolebce. Já se ale specializuji spíš na tropické ryby, proto doporučuji zkonzultovat ještě Reapermana, to je expert na rybaření v našich vodách. --Kyknos (labuť stěhov 22. 12. 2010, 17:56 (UTC)
Ten kýl je ke stejnému kusu. Z mých fotek v kategorii je jiná ryba akorát na fotkách File:Hypophthalmichthys molitrix (2).jpg a File:Tolstolobik_bílý.jpg což je i pro mě jasný tolstolobik. Někde jsem četl, že existují i kříženci, ale nevím, zda by je někdo uměle vytíral. --Dezidor 22. 12. 2010, 18:17 (UTC)
Ta fotka není úplně ideální pro určování zrovna mezi těmito dvěma druhy, ale podle toho, co je vidět, bych se rovněž přikláněl k tolstolobci pestrému. --Reaperman 22. 12. 2010, 21:48 (UTC)
OK. Jinak v kategorii na Commons je více fotek téhož kusu z různých úhlů. --Dezidor 22. 12. 2010, 21:59 (UTC)

Calandrella[editovat zdroj]

Navrhuji přesunout tuto diskusi pod lípu, neboť přerostla původně zamýšlený rámec--Feťour 9. 1. 2011, 09:41 (UTC)

Dobrý den, kolego, jistě rozumíte biologii víc než já, takže s Vámi nehodlám na tomto poli křížit meče, ale zarazila mě Vaše poznámka při přesunu stránky Skřivánek (Calandrella) na Calandrella, že totiž rod skřivánek neexistuje. Čerpal jsem vědomosti z Biolibu, kde je ale rod skřivánek výslovně uveden rod skřivánek Calandrella Kaup, 1829. Zachraňoval jsem jen původní stránku Skřivánek, kterou Vy jste dost radikálně přeoral a vyhodil předchozí texty bez ohledu na to, kolik si s tím Vaši předchůdci dali práce, aby zachránili subpahýl a obohatili wiki o další článek. Takto radikálně by se podle mého skromného názoru věci řešit neměly. Když už jste se rozhodl vyrobit rozcestník, měl jste původní text přesunout na novou stránku a informace tak zachovat, a ne je prostě a, promiňte, sprostě zahodit. Takhle se dle mého encyklopedie nevylepšuje. Také to vypovídá něco o tom, jak si vážíte práce jiných--Feťour 8. 1. 2011, 07:52 (UTC)

Já bych taky neměl problém s názvem Skřivánek (Calandrella), běžně se to tady takhle dělá. Příjde mi to více user-friendly pro lidi, co biologii nerozumí. Stejně tak v taxoboxu je imho lepší uvádět "skřivánek (Calandrella)" a ne pouze Calandrella. --Vojtech.dostal 8. 1. 2011, 08:51 (UTC)
S tím nemohu souhlasit, to je velice matoucí. Skřivánek není rod, žádný takový rod neexistuje, rod je Caladrella. Pokud je ale v taxoboxu atd. uvedeno skřivánek, budí to dojem, že rod skřivánek existuje, což je prostě falešná informace. Chápu, že to může pro laika vypadat lépe, je to ovšem špatně. Laik je uklidněn, ale sveden na falešnou stopu. Stejně tak formát titulu článku skřivánek (Calandrella) je špatný, hned ze dvou důvodů:
  1. Laik má dojem, že rod je skřivánek a v závorce je jen nějaké latinské pojmenování, které ho nemusí zajímat. Chyba. Nevím jak u skřivánků, ale obecně se může jednat o ZCELA odlišné organismy, nepříbuzné rody. Srovnej potenciální čichavec (Helostoma) - velká konzumní ryba bez péče o potomstvo, z běžných vod,čeleď čichavcovití, vs čichavec (Sphaerichthys), drobná ryba z černých vod, tlamovec, čeleď guramovití - něco ZCELA jiného.
  2. tento formát není obecně použitelný, protože česká jména jsou nejen užívána pro více rodů, ale často rod české jméno buď nemá vůbec, nebo různé druhy jednoho rodu užívají různá jména. Lepší je používat Calandrella a Hyphessobrycon, než na jednom místě skřivánek (Calandrella) a na druhém Hyphessobrycon.

--Kyknos (labuť stěhov 8. 1. 2011, 10:17 (UTC) @ad feťour, o jakých textech mluvíš? Na té stránce byl jen ultrakrátký pahýl se špatně vyplněným taxoboxem. --Kyknos (labuť stěhov 8. 1. 2011, 10:19 (UTC)

Mluvím o textu, který je nyní na stránce Calandrella. Pokud Vám připadal ultrakrátký a špatný, měl jste jej spíš opravit a rozšířit, a nikoli sprovodit ze světa.--Feťour 8. 1. 2011, 11:01 (UTC)
Však autorem toho textu jsem z významné části já. --Kyknos (labuť stěhov 8. 1. 2011, 11:03 (UTC)
Aha, tak to mi nedošlo.--Feťour 8. 1. 2011, 11:10 (UTC)

Kyknosi, domnívám se, že většina biologických autorů zde používá mnou zmíněný způsob a žádný problém s tím nemá. "Skřivánek" je sice pojmenování pro několik rodů, nicméně rozlišovače dostatečně ujasní, jaký rod je myšlen. Jsem také odpůrcem směšování několika rodů v jednom článku, ale nechci jít až do krajností a dělat to za cenu nejasnosti pro laiky. Navíc když si laik bude myslet, že rod je "skřivánek", tak to zas tolik nevadí (taková chyba to není), a navíc, když si klikne na daný odkaz, dostane se na článek o vlastním rodu s latinským rozlišovačem. Je jasné, že někdy jsou to úplně jiné organismy, upřednostňoval bych řešení nastíněné na stránce Hlavatka. Pokud o svém názoru přesvědčíš ostatní editory, je to možné, ale bylo by vhodné postupovat alespoň trochu koordinovaně a jednotně. Možná by to chtělo obšírnější diskusi na wikiprojektu Biologie. --Vojtech.dostal 8. 1. 2011, 12:18 (UTC)

Já nehodlám zanášet do článků chybné informace kvůli nepodložené představě, že to usnadní život laikům. Chybná informace neusnadňuje život nikomu. To není otázka stylu, nýbrž fakt. Rod je taxonomická kategorie a je jasně definován. --Kyknos (labuť stěhov 8. 1. 2011, 12:35 (UTC)
Domnívám se, že je úplně běžné i v relativně odborné literatuře najít spojení "Skřivánek (Calandrella)", podobně jako je to třeba tady. --Vojtech.dostal 8. 1. 2011, 12:49 (UTC)
To je web, ne odborná literatura. Navíc nikde explicitně netvrdí, že je skřivánek rod, pouze to uvádí jako ekvivalent, byť nešťastnou formou. Ve své knihovně jsme nenašel žádnou knihu, která by tvrdila, že je např. čichavec rod. To by byla lež. Čichavec je české rodové jméno, nic víc. Je-li článek o taxonu, je chyba, pokud začíná lživým tvrzením "Čichavec je rod". Má-li být článek o pojmu čichavec, jediné správné pojetí je mluvit o jménu, nikoliv o rodu, nebo ponechat prostý rozcestník. Navíc je dobré metodiku sjednotit. Ale používat formát "čichavec (Helostoma)" NIKDY nemůže ke sjednocení vést, protože je v mnoha případech nepoužitelný. Parasphaerichthys nemá žádný český ekvivalent. Hyphessobrycon má nejméně dva, tetra a neonka (a z nich se oba používají pro více rodů), atd. Navíc existuje velké množství rodů, kde existuje českých rodových jmen více a neexistuje rozumný způsob jak rozhodnout, které je správné.
Z těchto důvodů je jediný rozumný způsob používat vědecká jména všude, s výjimkou těch případů, kdy existuje jednoznačný a ustálený český ekvivalent. Například u ryb je to naprostá menšina případů. Jsem ochoten tolerovat nestandarní zacházení s italizací v rozporu s doporučením příslušných mezinárodních kodů, protože to je pouze otázka stylu, ale nejsem ochoten tolerovat zanášení chybných informací, a to ani v údajném zájmu laiků. I laik si zaslouží správné informace. Nehledě na to, že skutečného archetypálního laika, který může být vyděšen vědeckým jménem, rody nezajímají - takoví lidé se nezajímají o taxonomii a koncept rodu jde mimo ně. Těm bohatě stačí články od běžných či populárních druzích, a ty mají téměř vždy ustálená a jednoznačná česká jména. --Kyknos (labuť stěhov 8. 1. 2011, 13:14 (UTC)
Navíc formát "české jméno (jméno)" je stejný jako zavedený a všeobecně používaný formát rod (podrod), což znemožňuje snadno odlišit případné články o rodu a podrodu, zvláště tam, kde je české jméno zaměnitelné za odborné, a takových není málo (azola vs Azolla etc.). --Kyknos (labuť stěhov 8. 1. 2011, 13:21 (UTC)

Ahoj, jsem schopen ustoupit, ale jen když budu vědět, že to ostatní budou dělat stejně. Hodím ostatním biologům odkaz na tuto diskusi...--Vojtech.dostal 8. 1. 2011, 13:27 (UTC)

Ok, ještě k těm naprostým laikům - laika nezajímají rody, nechápe je, více než vědecké jméno ho vyděsí skutečnost, že se rody mění v čase, rozpadají, slučují, druhy se přeřazují z rodu do rodu, to je prostě pro takového laika peklo, před kterým mu vědecké jméno může sloužit jen jako včasné a relativně přívětivé varování. Otázka je, zda by právě pro takové lidi nemělo smysl dělat články o jménech, jako je článek čichavec (experiment, mohl by být klidně prostým rozcestníkem, ale chci zkusit dohledat etymologii atd). Takové články by mohly laikům vyhovovat. Jako dítě jsem v několika soutěžích odpovídal na otázku, kolik je druhů medvědů... 7, ale neodpovídá to ani rodu, ani čeledi..., pokud máme systém na wikipedii dobře, odpovídá to součtu dvou podčeledí, což může a nemusí být klad, ale to se už nebavíme s laikem... odpovídá to prostě jménu medvěd. Nevím ale, zda psát takové články má smysl. --Kyknos (labuť stěhov 8. 1. 2011, 13:54 (UTC)

Ahoj. Byl jsem požádnán, abch se vyjádřil. Je to problém českého názvosloví, v zoologii se nepodařilo udělat to, že vědecký rod odpovídá českému ekvivalentu svým rozsahem. U kytek to kupodivu, až na malé výjimky, funguje, u živočichů velmi často ne. Těžko říct, co je lepší. Já bych volil články o vědeckých rodech a kdy v první větě každého článku by bylo: Pro ptáky rodu Calandella se používá české jméno skřivánek. Jméno skřivánek se používá i pro rody.... Tak nějak to tam je, ale ještě bych to přeformuloval a zdůraznil. Asi bych to nechal pod vědeckým názvem, v taxoboxu asi určitě. Lidé by se měli snadno i z článků o jednotlivých druzích rodu Calandrella dostat kliknutím jak na článek Calandrella, tak na článek skřivánek. Asi v úvodu tu větu zkopírovat. Podobně musí existovat článek Ursus, který je jako rozcestník, podle mě nemá být. Měl by být článek Ursus a článek Ursus (rozcestník), kde by byly ty podružné významy. Pak máme článek medvěd, kde by ale měla být někde lépe viditelná věta, že české jméno medvěd se používá pro rody...Takto to není přesné, protože pro rod Ailuropoda se používá jméno panda.--Don Pedro 8. 1. 2011, 14:17 (UTC)

Ahoj, přispěl bych se svou troškou do diskuse. Mým oborem jsou právě ptáci. Je pravdou, že občas existuje nejednoznačnost mezi českými a odbornými rodovými názvy, rovněž je jednoznačné, že rozhodující "entitou" jsou názvy odborné ("latinské"). Nicméně na druhé straně je wikipedie encyklopedií pro širokou veřejnost a ne jen odborníky, proto bych rozhodně uvítal článek, týkající se českého rodového názvu, a to v jeho ustálené podobě, s jednoznačným odkazem na nejednoznačnosti. Uvedu několik ptačích příkladů:

  • Orel je zaběhnutý český název pro velké dravé ptáky, který ovšem spojuje naprosto nepříbuzné orly rodu Aquila s mořskými orly rodu Haliaaetus. Nicméně ani česká nomenklatura nemíní nic měnit na zažitém, ač nesmyslném označení. Laici, zabývající se třeba heraldikou, si rádi najdou informace o pojmu "orel" aniž by je stránky přesměřovaly na nějaký latinský rod.
  • Opačným příkladem, který často uvádím, je rod Anas - české názvy odrážejí morfologickou rozlišnost jednotlivých druhů a seskupují je do českých rodových názvů jako kachna, hvízdák, čírka, lžičák, ostralka. Ani jeden z těchto názvů není rodem v podání zde uvedeném.
  • Podobným typem jako orel je třeba název jespák, který zahrnuje několik rodů, i když v průběhu vývoje taxonomie nové rody vznikají a zase zanikají (např. jespák písečný přešel z rodu Calidris do rodu Crocethia a zase se vrátil zpět). Přesto ve stávající podobě člověk pátrající na wikipedii po článku o jespácích žádnou stránku nenajde.

Ještě bych připomenul, že trvání na "rodu" se týká jedné větve taxonomie, kladistické taxonomy žádné rody, čeledi či infrařády nezajímají, jde prostě o klady - ty jsou pak jednoznačně určeny opět odbornými názvy, i když může být zažitý název český.

Můj závěr je jemně vycítit nuance a u běžných a českých "rodů" preferovat jednoznačně české názvy, u druhů exotických a cizích, kde není české názvosloví tak obecně rozšířené, upřednostňovat názvy odborné. Přesto bych zachoval alespoň základní článek u každého fungujícího českého názvu "rodu", jakým je např. právě skřivánek. V naší ornitologické komunitě je tento český název jednoznačně spojen s rodem Calandrella, proto je přesměřování na odborný název zbytečné. --Martin Vavřík 8. 1. 2011, 14:34 (UTC)

Právě proto si myslím, že rodové články s taxoboxem by se měly jmenovat Aquila a Haliaetus a měly by pojednávat o rodu. Paralelně by ovšem buď existoval rozcestník orel, který by na oba články odkazoval, a nebo, v případě takto známých zvířecích jmen, paralelní článek o jménu orel, který by odkazoval na oba rody a nejznámější druhy, ale byl by psán z pohledu spíše laického než taxonomického, mohl by kromě základního biologického přehledu, který by byl laicky přístupný, protože by se nemusel věnovat taxonomickým záludnostem, vysvětlovat kulturní souvislosti, heraldiku atd atd. Takový článek by pak byl ideální pro odkazy z míst, kde není jasné, o jakém orlu se vlastně mluví (bajka o orlovi, orel ve znaku, orel v nějakém uměleckém díle atd atd). --Kyknos (labuť stěhov 8. 1. 2011, 18:43 (UTC)

Můj názor, na výzvu, byt jsem 100% nebiolog: označení skřivánek (.....) mi nevadí, je to "lidštější" pojmenování, ale obecně se kdekoliv po internetu řídím latinou, protože národní názvy jsou nepřesné (no ta latina má občas také několik ekvivalentů, ale to je ted jedno). Ale chápu, že kovaného biologa to musí rozčilovat :). --Lenka64 8. 1. 2011, 17:56 (UTC)

Dobrý den, na výzvu má troška do mlýna.

Při názvu článku Skřivánek (Calandrella) není nikde ani naznačeno, že skřivánek nebo Calandrella jsou rod nebo něco podobného. Neberu argument, že laik získá z názvu článku dojem, že skřivánek je rod. Z názvu Lhotka (Hranice) také jistě nevyvozuje, že Lhotka i Hranice jsou obě města nebo obě vesnice. Rozlišovač v závorce jen blíže upřesňuje hlavní význam.

Navrhuji při skupinových českých jménech:

  • Psát do názvu Skřivánek (Calandrella) a současně vytvořit stránku Skřivánek s vysvětlením a soupisem všech rodů (a pod.) nebo vytvořit rozcestník s jednotlivými rody skřivánků a psát vysvětlení do každého rodu. Způsob bych nechal na autorovi, co je výhodnější, zda má např. stránku Skřivánek čím jiným naplnit než jen výčtem rodů. Osobně bych preferoval prvý způsob. À propos, proč je ve Skřivánek uveden další význam "malý skřivan" s odkazem na Alauda?
  • V taxoboxu mi opticky české jméno chybí, ale tam by již platila rovnost, že rod je skřivánek. Pro věcnou správnost proto navrhuji uvádět do taxoboxu pouze rod Calandrella.

S pozdravem Pelát 8. 1. 2011, 18:16 (UTC)

@Kyknos Pokud jde o laiky, právě jim zamotává hlavu neustálé taxonomické přeorávání, a to nikoli jen rodů. Většina zdejších návrhů rozumně vychází z toho, že laik – nikoli ten zmiňovaný bezduchý archetypál – má právo se při hledání orientovat i bez hlubší znalosti současného taxonomického stavu. Tak se zvyklosti na cswiki časem ustálily, a proto je vhodné je také dodržovat. Nebo si snad, pane kolego, dáte za domácí úkol, že předěláte veškeré biologické články, jež zde jsou k obrazu svému, řekněme během 3 měsíců, aby to odborníky ani laiky nemátlo?--Feťour 8. 1. 2011, 18:32 (UTC)
@Feťour - nechápu o čem mluvíš. Právě proto, že laikům zamotává hlavu taxonomické přeorávání (které je realitou tohoto světa a nelze se mu vyhnout) nechápu, proč by měl být v názvu článku o taxonomické kategorii (která jak správně říkáš laiky mate), laický a navíc nepřesný pojem, místo pojmu odborného. Nijak se nebráním paralelní existenci článků s českými pojmy psanými o českých pojmech a tudíž se z velké části vyhýbající právě těmto problémům. Článek orel by měl obsahovat odkaz na rody, pro které se toto jméno používá a být tak s taxonomickými články provázán, ale jinak by se měl pojmu orel věnovat právě z těch netaxonomických hledisek, neboť ta taxonomie:

a) laiky mate a nezajímá je, jak si správně uvedl b) se vůbec netýká jména orel, neboť orel není taxon --Kyknos (labuť stěhov 8. 1. 2011, 18:50 (UTC)

A kdeže jsem ve svém příspěvku hovořil o orlu?--Feťour 8. 1. 2011, 18:55 (UTC)
Bavíme se tu obecně. Skřivánek a orel je tatáž situace. --Kyknos (labuť stěhov 8. 1. 2011, 18:57 (UTC)
@Pelát: jenže jak jsem psal, ten formát Skřivánek (Calandrella) není použitelný obecně. U mnoha rodů není použitelný z toho důvodu, že české rodové jméno nemá s rody společného nic, a to ani v tom smyslu, že je používáno pro více rodů. Například česká rodová jména tetra, neonka a další se používají pro několik druhů z jednoho rodu (ale ne všechny), několik z dalšího (ale ne všechny) atd. Z hlediska standardizace je proto mnohem lepší pouze Calandrella. --Kyknos (labuť stěhov 8. 1. 2011, 18:57 (UTC)

Byl jsem také požádán o stanovisko, ale s ohledem na předchozí diskusi nemohu dodat nic podstatného, co by ji posunulo dál. Osobně se (jako laik v taxonomii) dívám na taxon rod trochu s despektem, právě pro rozdíly v latinském a českém pojmenování druhů (v češtině rodové jméno druhu často neodpovídá jménu rodu; a není to jen v zoologii - viz třeba odstrašující "mravenec", ale i v botanice (např. "slivoň"). Mykologové si to dávají do pořádku a tak např. zmatky u hřibů a muchomůrek se postupně vyčistily. Neznám důvody, proč se totéž neděje u živočichů, ale určitě budou, např. odpor veřejnosti, viz např. citace z diskuse od jedním článkem na osel.cz: Obávám se, že odborníci obecně by měli být k laikům ohleduplnější. ... pamatuji, jaké zmatky (dodnes existující) nadělali v mykologii taxonomové tím, že české slovo "plísně" bezohledně vyhradili pro jednu konkrétní skupinu hub (pod niž navíc naprostá většina toho, co laik tímto slovem popisuje, nespadá). Takže: Nevadí mi, bude-li v boxu uvedený český název rodu, pokud je přijímaný aspoň částí odborné veřejnosti. Nevadí mi ani, když budou taxoboxy obsahovat jen latinská rodová jména a sporná česká rodová jména budou řešena rozcestníkem, jak to kdosi výše navrhuje. A nevadí mi ani neustálé změny v taxonech, které se snaží o větší přiblížení taxonomické klasifikace fylogenetickému zdůvodnění příbuznosti. Změna je život a fylogenetickým stromům dávám přednost před taxonomickým žebříčkům. Promiňte, že jsem nepomohl.--Petr Karel 10. 1. 2011, 09:22 (UTC)

Ony všechny moderní taxony odpovídají fylogenezi, tedy našim poznatkům o ni v době, kdy byl taxon ustanoven či revidován. Poznatky se vyvíjí, s tím nejde nic dělat a bylo by smutné, kdyby to tak nebylo, proto se i taxony v průběhu času mění. Proč neodpovídají česká rodová jména rodům? Protože nelze měnit jazyk s každou revizí poznatků o fylogenezi a protože, ač je čeština jazyk bohatý, nelze vymyslet dostatečný počet jmen bez uchylování se k různým nosočistoplenám. A v neposlední řadě proto, že diverzita organismů je tak velká, že čeští odborníci se nemohou věnovat všem a už vůbec ne pro všechny vymýšlet jména. Myslím si, ale že to nevadí. Odborné, taxonomické články o rodech, ty, které se mohou s různými revizemi měnit, rozpadat, slučovat, přepisovat, mohou mít čistě odborná, vědecká jména. S českými rodovými jmény navrhuji zacházet takto:
a) české jméno je jednoznačným a zažitým či oficiálně kodofikovaným ekvivalentem rodu a jeho vědeckého jména (příklad: bojovnice (Betta)) --> článek o rodu může být pod českým jménem
b) české jméno se používá pro všechny zástupce vyššího taxonu a právě jen pro zástupce tohoto taxonu (příklad hadohlavec (Channa a Parachanna) --> článek o českém rodovém jménu přesměrovat na vyšší taxon, v tomto případě hadohlavcovití (Channidae)
c) české jméno se používá pro mnoho zástupců vyššího taxonu, nikoliv pro všechny, je však zažité jako jakýsi zobecňující pojem pro všechny zástupce onoho vyššího taxonu. Pro jiné taxony se neopoužívá. Příklad tetra -> přesměrování na vyšší taxon trnobřiší, jehož někteří zástupci se sice jmenují jinak než tetra (neonka, štíhlotělka, drobnoústka, piraňa), všechny lze ale jako tetry označit (věta neonka je tetra nebo piraňa je tetra nikoho nepobouří). Rodové jméno v množném čísle v tomto případě tvoří buď oficiální jméno vyššího taxonu, nebo jeho zlidovělou verzi jako zde (trbobřiší=tetry). Takové použití by mělo být doložitelné v kvalitní literatuře (ne v nějakých rychlopřekladech či braku).
d) české jméno se používá pro různé rody, neplatí případ b) ani c) --> udělat stručný rozcestník nebo...
e) jako v případě d), ale české jméno je velmi významné a často se vyskytující v různých, i neodborných kontextech, například orel (pokud tedy orli netvoří nějakou podčeleď či něco podobného, nejsem ornitolog) --> vytvořit samostatný článek věnující se jménu a jeho obsahu, včetně odkazů na relevantní rody a obsahující obecnou charakteristiku společnou pro všechny orly (velcí draví ptáci... bla bla) včetně nespecifických informací nevhodných do specifických rodových článků (orli v pověstech, heraldice, kultuře - protože ve většině těchto případů asi není jasné, kterého rodu či druhu se kulturní vztahy týkají). Obdobně například čichavec (velmi populární jméno v akvaristice) by měl obsahovat přehled a obecné informace o čichavcích tak, aby laik, který slovo čichavec někde zaslechl, našel užitečnější informace, než rozcestník na hromadu jiných článků, který mu bez složitého proklikávání moc nepomůže. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 11:25 (UTC)

Jsem pro důsledné dodržování zdejších zvyklostí, tedy český název s případným latinským rozlišovačem. Nejenom, že takový název není chybný[zdroj?], jak píše Kyknos, ale je především očekávatelný[zdroj?], tedy vyžadovaný příslušným doporučením. Palu 10. 1. 2011, 12:26 (UTC)

A k tomu máš nějaké reference? Zejména ta očekávatelnost je zarážející - v mnoha oborech biologie odborníci ani laici česká jména v podstatě neznají ani neočekávají. Viz třeba portál rybicky.net a jejich primární vyhledávání akvarijních rostlin podle vědeckých názvů. A přitom je to naprosto laický server, jeden z nejlajčtějších. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 12:33 (UTC)
Ty mluvíš v ZOO latinsky? Já nikoho takového neznám. Jelen je jelen, pes je pes a člověk člověk. Skřivánek je pak podle mě logicky skřivánek. Palu 10. 1. 2011, 12:56 (UTC)
Však ti nikdo nebrání vytvořit článek skřivánek o nápni tohoto pojmu. Ta je však podstatně jiná, než rod Calandrella. A ano, v ZOO mluvím latinsky, přinejmenším v těch expozicích, kde české názvy ani nejsou uvedeny. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 12:58 (UTC)
Článek skřivánek s plnou náplní tohoto pojmu existuje, přesněji rozcestník režírující nasměrování na jednotlivé náplně toho pojmu. Taky tu nemáme souhrnný název pro všechny vesnice s určitým názvem, třeba Bodrůvka. To právě řeší rozcestníky a rozlišovače, stejně jako tady. Logicky se tedy článek má jmenovat "Jméno shodující se s rozcestníkem (rozlišovač)", jak je tady zvykem. Palu 10. 1. 2011, 13:18 (UTC)
Falešný argument. Souhrnný název pro vesnice s určitým názvem, například Lhota, by klidně existovat mohl (etymologie atd.), stejně jako existují nebo by mohly a měly existovat souhrné články pro česká rodová jména. Navíc tvůj názor vychází z chybného předpokladu, že ke každému rodu lze přiřadit nějaké české jméno. Ve většině případů nelze. Tudíž tebou navrhovaný formát narušuje jednotnost biologických článků. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 13:22 (UTC)
Čichavec je výjimka, protože se to tu vždycky dělalo tak, že tyto případy řeší rozcestník. Čichavec je nesystémový (pokud tedy nepřidává nějaké encyklopedické informace navíc, které jsou nadřazeny jednotlivým rodům, což si nemyslím). Lhota byla vždy Lhota (támhle), Lhota (tamta), Lhota (ještě jiná) a rozcestník Lhota nebo Lhota (rozcestník). Nikdy tomu nebylo jinak a nemělo by tomu být jinak ani tady. Co se týče tvého druhého argumentu, tak já se samozřejmě bavím o případech, kdy máme volbu, tedy kdy existuje české a latinské jméno. Pokud existuje jen latinské jméno, tak asi logicky nebudeme volit to české ne? Jednak proto, že neexistuje a jednak proto, že není očekávatelné. Jednotnost tudíž narušuje tvůj první argument a u druhého by jistě jednotnost neměla být nad očekávatelností za každou cenu. Také překládáme jen ta města, která mají zažitý překlad nebo přechylujeme jen ty žený, které mají zažité přechýlení. Jednotnost je vždy až za očekávatelností. Palu 10. 1. 2011, 13:28 (UTC)
Čichavec je možná nesystémový, ale užitečný, stejně jako je užitečný článek orel. Pokud systém vylučuje existenci užitečných článků, je špatně systém. Cos e očekávatelnosti týče, v mnoha případech je vědecké jméno očekávatelnější než české. Je to tak například snad u všech akvarijních rostlin a u velkého podílu ryb. A pro člověka hledajícího specifické informace o rodu Calandrella je pravděpodobně očekávatelnější Calandrella než (bez znalosti "zvyklostí" na wikipedii zcela neočekávatelné) skřivánek (Calandrella). Naopak laik, hledající obecné informace o skřiváncích (ať už formou rozcestníku nebo souhrnného článku), očekává jméno článku skřivánek. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 13:36 (UTC)
Já ti čichavce neberu, jen ti říkám, že je možnost i přesto založit články Čichavec (Sphaerichthys) apod. o jednotlivých rodech. A taky že se to děje. Vědecké jméno než české asi očekávatelnější většinou nebude[zdroj?] a pokud, lze to vyřešit individuálně. Obecně (ne vědecky!) je ale české názvosloví očekávatelnější[zdroj?] a měli bychom se tedy domluvit na standardu, který bude odpovídat našim podmínkám, a sice Česky (latinsky). Nebo si myslíš, že vědců je víc než laiků? Nemůžeme mít Vlk a vedle toho Vulpes. Nebo Sýkora a vedle toho Calandrella. Palu 10. 1. 2011, 13:43 (UTC)
Mimochodem článek Lhota existuje. Článek Čichavec (Sphaerichthys) je nesmysl, protože rodové jméno čichavec je nějak rozumně kodifikováno jen pro jeden druh z rodu. Ono se může klidně stát, že pro další druh bude zavedeno jméno úplně jiné. Článků s vědeckými jmény bude nakonec víc, než těmi s českými, i kdyby se zastánci českých jmen stavěli na hlavu, protože k většině rodů prostě použitelné české ekvivalenty neexistují. To co říkaš o očekávatelnosti českých jmen je naprostý nesmysl, již jsem ti dával jasný příklad toho, kdy zcela laická nevědecká komunita očekává a preferuje jména vědecká. Promiň ale tohle je diskuse o ničem. Osloveni a požádáni o názor byli biologové. Jaký je tvůj vztah k oboru a co jsi pro něj na Wikipedii udělal? --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 13:49 (UTC)
S vlkem jsi si trochu naběhl, článek o rodu se jmenuje Canis a jinak se ani jemnovat nemůže, leda bys chtěl hrůzu typu šakal, kojot, pes, vlk, vlček (Canis) --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 13:58 (UTC)
Můj vztah k oboru je takový, že jsem laik a že se snažím o očekávatelné názvy. Kdyby nebylo přesměrování vlk, tak jsem úplně nahraný. Palu 10. 1. 2011, 14:09 (UTC)
Vlk je článek (přesně toho typu jako čichavec, orel či mnou navrhovaný skřivánek) a nikoliv přesměrování a nepojednává o rodu. O rodu pojednává článek Canis, na který vede z článku vlk odkaz. Pozváni byli biologové, aby chápali, o čem se tu mluví. Řešení vk vs. Canis, je PŘESNĚ TO, co tu navrhuji. Takže děkuji za souhlas, byť nevědomý. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 14:13 (UTC)
Co je rod a druh ví každý, na to nemusím být biolog. Zatáhl jsi mě do analogie Canis (rod) a vlk (druh) nebo skřivánek (několik rodů) a Callandrela (rod) a já tam tu analogii vůbec nevidím. Já jsem původně říkal, že tu nemáme Vlk a Vulpes, ale Vlk a Liška. Úplně jsi to zkroutil nějakým téměř absurdním směrem. Téměř se ti podařilo mě zmátnout. Palu 10. 1. 2011, 15:04 (UTC)
Opravdu? Napište o tom dizertaci a poučte nás, většina biologů to tak úplně neví a přou se o tom neustále. Definice druhu je velmi obtížná, o rodu ve světle kladistiky ani nemluvím. Abych ti to vysvětlil ještě jednou, žádný článek o rodu vlk tu nemáme. Takový rod neexistuje a jediný článek pojednávající o rodu, do kterého patří vlk z naší přírody, se jmenuje zcela správně Canis. Článek vlk nepojednává o rodu, ale o zvířatech pojmenovaných v češtině jménem vlk. Což je něco jiného. Článek vlk není rozcestníkem (rozcestník vlk také existuje), například z toho důvodu, aby se na něj dalo smysluplně odkazovat z nějaké pohádky či pověsti o vlcích. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 15:10 (UTC)
Tohle není zrovna plodná diskuse, navrhuji toho nechat. --Vojtech.dostal 10. 1. 2011, 15:14 (UTC)
No já nevím, ale asi jsi si špatně přečetl co jsem napsal o Vlku, a sice, že jde o druhy, ne o rod. Každopádně opravdu toho asi necháme. Přijde mi, že to co říkám překrucuješ a tak se nikam nedoberem :-) Tak to vyřeš s pány biology, i když je to podle mě irelevantní, protože očekávatelnost netvoří jenom odborná čeština ale i obecná. Palu 10. 1. 2011, 15:17 (UTC)

Jak tak koukám, tak to pěkně narostlo. Zaslouží si to tento problém? Je třeba si uvědomit, že úplně nejdůležitější je, aby se čtenář dostal na článek, na který se dostat má. A je úplně jedno, zda to je přímo nebo přes redirect. Očekávanost neočekávanost, to je fuk. To říkám proto, jestli se nedělá třetí světová válka z něčeho, co není zas tak podstatné. Jinak vědecký versus český název, u méně zažitých českých názvů se velice často stává, že odborníci o nich ani nemají tušení.--Don Pedro 10. 1. 2011, 13:51 (UTC)

Proč je tato diskuse důležitá[editovat zdroj]

Nemyslím si, že by bylo životně důležité to, zda budeme články pojmenovávat jedním nebo druhým způsobem. Odhadem 95% článků o taxonech s nejednoznačným českým názvem se na české wiki dosud dělalo závorkovým způsobem a jen menšina mně známých článků na to jde rovnou přes latinu. To neznamená, že se to nedá celé kompletně přeorat, nicméně Kyknos by si měl uvědomit, že on sám asi nezvládne všechno opravit do jím navrhované podoby (sic?).

Někdo může namítnout, že si to každý může dělat podle svého uvážení tím nebo oním způsobem, ale já jsem proti: jsme něco jako encyklopedie a ta má mít své standardy. Na základě diskuse a v ní předložených argumentů jsem nabyl názoru, že odborné (latinské) názvy jsou z vědeckého hlediska správnější (nic jako rod "skřivánek" neexistuje a podle mě ani nemá cenu dělat souhrnné články o několika rodech se stejným českým pojmenováním, jako je čichavec - leda že by se jednalo o nějakou podčeleď nebo někým navrhnutou taxonomickou kategorii "čichavci"). Články jako "skřivánek (Calandrella)" mají nepatrnou výhodu v tom, že jsou uchopitelnější pro laiky, jenže ty stejně takové články příliš nezajímají, jak uvedl Kyknos. Chtěl bych, aby Kyknos uvedl, jak si představuje standardizaci všech taxonů, jichž by se návrh týkal (a krajním řešením může být hlasování). --Vojtech.dostal 10. 1. 2011, 15:14 (UTC)

Standardizaci, respektive algoritmus, jak postupovat, jsme navrhl výše (ty body a až tuším e). Pro hardcore standardizaci a například lepší orientaci v abecedně řazených kategoriích by asi bylo lepší vše na vědeckých názvech (a tudíž vynechat bod a), ale to je zřejmě overkill (bylo by ale fajn, kdyby kategorie uměla zahrnout i přesměrování z vědeckých názvů, právě pro abecední přehled). Všechny články asi nepředělám sám, ale to není argument. Poměrně dost článků sám vytvářím a vytvářit budu a v oblasti, kde tak činím (ryby), je ten formát s českým i vědeckým jménem vyloženě nesmyslný, protože vztah mezi českým a vědeckým názvem je mnohem složitější než u skřivánků (všeliké neúplné a násobné překryvy mezi rody a českými jmény).
Články typu čichavec, vlk či orel (tedy o zvářatech nesoucí určité české jméno, bez ohledu na taxonomii či fylogenetiku) považuji za přínosné jak pro orientaci laiků (souhrnný článek je určitě užitečnější než odrazující rozcestník) tak pro odkazování z těch míst, kde přesné zařazení není jasné (zejména různé kulturní reference), na rozcestník by se odkazovat nemělo, odkaz na rozcestník, kde je spousta nezoologických významů vypadá divně, odkaz na konkrétní taxon by byl často vlastním výzkumem. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 15:25 (UTC)
Doufám, že nebudete překládat i ryby, savci nebo v jiných oborech třeba podstatné jméno. Palu 10. 1. 2011, 15:30 (UTC)

Vojtěch Dostál má pravdu, když se dělá encyklopedie, tak stanardizace je nutná a prospěšná. Na druhou stranu, pokud by z toho měla být nějaká obrovská hádka přes 10 stran, tak to nemá cenu. Odborně chybný není ani název skřivánek (Calandrella) tak Calandrella, pro běžného čtenáře to je jedno. V taxoboxu dělá první případ drobnou nepřesnost, tam se dá využít druhý případ, kdy na ten první musí existovat redirect. Redirecty z vědeckých na české názvy (pokud existují) jsou nezbytné. Pokud Kyknos rozumí rybám, ať si to tam dělá, jak uzná za vhodné. Někdy je nutné improvizovat, hlaví je nedělat odborné chyby.--Don Pedro 10. 1. 2011, 18:18 (UTC)

Vsak standardizace je to, co jsme tu navrhnul. Standard musí být obecně použitelný a to můj návrh je. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 18:25 (UTC)

Výstup pro Nápověda:Biologické články[editovat zdroj]

Bylo by možné zformulovat několik vět, abychom to doplnili do příslušné nápovědy? třeba ve smyslu:

Situace se komplikuje u českých pojmenování, které fakticky označují několik taxonů (zejména rodů). Zejména v komplikovanějších případech se příliš nedoporučuje vytvářet články s rozlišovačem (typu racek (Larus)), vhodnější je ve většině případů Larus. Čtenáři, kteří hledají informace o konkrétních rodech, jsou totiž zpravidla o odborném názvosloví informováni. Na druhou stranu je možné vytvářet i články o českých pojmenováních pro několik skutečných rodů (př. čichavec), ale je vždy potřeba uvážit, zda se použitá literatura nevztahuje spíše k jednotlivým rodům (není vhodné psát vlastní dojmy). V mnoha případech bohatě postačí rozcestník.

Souhlasíte s tímto výstupem? Chcete ho nějak konkretizovat? Směle do toho ať je ta diskuse za námi. --Vojtech.dostal 10. 1. 2011, 18:24 (UTC)

Já ano. Díky. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 18:38 (UTC)

Díky, jsem rád, že když už se tak dlouho kecalo, tak z toho bude nějaký výsledek. Mnohé takové debaty vyzní do prázna a nic z toho není.--Don Pedro 10. 1. 2011, 20:03 (UTC)

Bohužel za naše široké řady laické veřejnosti musím říct, že se vydiskutovalo horší řešení (latina) než tu bylo (ať to každý dělá po svém, a tudíž prostor pro češtinu). Vyloženě pak prosazujete do doporučení domněnky, které se nezakládají na pravdě, a sice "Čtenáři, kteří hledají informace o konkrétních rodech, jsou totiž zpravidla o odborném názvosloví informováni." - to je jako napsat člověk, který hledá informace o řece, tak už ví jaký má překlad do ruštiny. Dohodnuté (tedy odbornou veřejností Wikipedie dohodnuté) pravidlo je pro laiky špatné, protože bude produkovat neočekávatelné názvy. Palu 10. 1. 2011, 20:11 (UTC)

Myslím, že tady o očekávanost nejde a nikdy nešlo. Název ve tvaru Skřivánek (Calandrella) není více očekávaný než Calandrella.--Don Pedro 10. 1. 2011, 20:23 (UTC)

To ne, ale Skřivánek než Calandrella ano. A Skřivánek už je obsazen. Palu 10. 1. 2011, 20:26 (UTC)
Ale nápň pojmu skřivánek je jiná (3x větší), než náplň pojmu Calandrella. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 20:32 (UTC)
Náplň pojmu Praha je jiná (7x větší) než náplň pojmu Praha (Slovensko). Myslím, že to problém není. Proto tu máme rozlišovače. Palu 10. 1. 2011, 20:35 (UTC)
Samozřejmě, pokud by se Praha na slovensku oficiálně jmenovala Liptákov, byl by nesmysl článek nazývat Praha (Slovensko). --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 20:37 (UTC)
Tomu nerozumím Praha se tam jmenuje Praha stejně jako tady se Calandrella jmenuje Skřivánek. Palu 10. 1. 2011, 20:58 (UTC)
Calandrella se všude na světě oficiálně jmenuje Calandrella. Pouze někde má navíc různá lidová a lokální jména, která mohou a nemusí být jednoznačná. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 21:01 (UTC)
skřivánek x Calandrella. To samé na Příručním slovníku a databázi lexikálního archivu. Problém je v tom, že očekávatelnost netvoří jenom odborníci, ale i laikové užívající klasickou spisovnou češtinu, do které patří skřivánek a ne Calandrella. Calandrella je výraz, který patří do odborné češtiny. Palu 10. 1. 2011, 21:26 (UTC)
Pokud tě odborná terminologie tak rozčiluje, navrhni odborníkům z cas, aby vytvořili dostatečnou terminologii českou. Myslím, že tě ale při představě, že budou po každé taxonomické revizi vymýšlet jména nová, pošlou kamsi. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 21:29 (UTC)
Vždyť skřivánek je odborná česká terminologie stejně jako Calandrella. Palu 10. 1. 2011, 21:39 (UTC)
My si nerozumíme. Skřivánek i Calandrella jsou odborně, skřivánek navíc neodborně. Skřivánek je očekávatelnější a lepší, protože obě skupiny spojuje. Palu 10. 1. 2011, 21:40 (UTC)
Skřivánek ale znamená něco jiného, než o čem je článek. Skřivánek není rod a už vůbec to není jednoznačný ani očekávatelný název článku o rodu Calandrella. Končím, už mě to nebaví. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 21:44 (UTC)

Skřivánek je spíš v češtině očekávané jméno pro malého skřivana, nejspíš skřivana polního, který je nejvíc známý. Je to očekávané jméno i pro malé děti. Potuchu o rodu Calandrella a ještě k tomu, že se jmenuje skřivánek, mají jen vážní zájemci o ornitologii. Nevěříte, vyrazte do ulic zeptejte se. V tomto duchu je ta debata nesmysl.--Don Pedro 10. 1. 2011, 21:47 (UTC)

To malé dítě slyší o ptákovi, že je to skřivánek, a jde se podívat na Wikipedii. Tam najde rozcestník, z kterého není moudré a vůbec neví, co to vlastně vidělo. Když už, tak by tam měl být aspoň článek, který vhodně popíše rozdíly mezi těmi rody, aby dítě pochopilo, co potřebuje pochopit. Pak by to ještě šlo. Palu 10. 1. 2011, 21:50 (UTC)

Palu, s Vámi je legrace. Už toho nechte, je to zbytečné. Vezměte si kolik procent lidí vůbec ví o existenci rodu Calandrella a že se jmenuje skřivánek? Je to určitě o mnoho méně než 1%. Tak třeba film Skřivánci na niti. Kolik % lidí si myslí, že to je film o skřiváncích rodu Calandrella, kteří visí na niti?--Don Pedro 10. 1. 2011, 22:14 (UTC)

Tak zaprvé už jsem nahoře jasně řekl, že jsem smířen s tím, že dodatek k pravidlu prošel, takže ani moc není čeho nechávat. A za druhé to, že by nikdo neznal skřivánka, je stejné, jako říct, že nikdo nezná dlaska. Spíš je sranda s Vámi :-) To nemluvím o tom, že tu jde o systémovou věc, nejen o skřivánka. Každopádně už toho raději necháme, abychom se navzájem neuchechtali :-) Palu 10. 1. 2011, 22:27 (UTC)

Když už jsme tuto debatu začali u skřivánka jako rodu, drobné doplnění ornitologické. Autor rozcestníku vycházel jistě z publikace Soustava a české názvosloví ptáků světa, snad zprostředkované serverem Biolib.cz. Nicméně v této publikaci několik autorů z vlastní vůle vymyslelo a dosadilo české názvy všem druhům ptáků světa bez ohledu na zvyklosti nebo jejich exotičnost. Žádný ornitolog by nepoužil název skřivánek u jiného rodu než Calandrella. Začátek celé debaty tedy způsobilo podobné rozhodnutí skupinky zájemců.

Pokud jde o orly, jsou mořští orli a orli rodu Aquila zcela nepříbuzné skupiny, přesto se mi zdá naprosto neřešitelné prosazovat odlišné názvy. Konflikty mezi laiky a odborníky by měly wikipedisty nechat chladnými a wikipedie by měla odrážet stav věci. Nevím, nakolik například pokročila "bitva" botaniků, snažících se přesvědčit lid obecný o tom, že pampeliška je smetánka nebo vlastenců, přesvědčujících zahradníky, že rododendron je pěnišník... Každopádně redirekty, rozcestníky nebo krátké vysvětlující články budou vždycky řešením pro ty, kteří na cestách mezi latinskými/českými názvy snad někdy zabloudí. --Martin Vavřík 10. 1. 2011, 22:22 (UTC)

Takových jednostranných rozhodnutí je ale spousta, skoro bych řekl, na základě zkušeností s rybami, že je to typická a velmi častá situace. Spousta českých jmen vychází z podobných základů. O to lepší důvod používat všude tam, kde je to jakkoliv sporné, latinské názvy článků. --Kyknos (labuť stěhov 10. 1. 2011, 22:34 (UTC)
Po edit. konfliktech čili poněkud opožděně: Kdyby kolega Kyknos nebyl tak urputně demagogický, došlo by mu, že wikipedie není encyklopedií POUZE pro odbornou veřejnost, ale i, a začasté především, pro zástupy laiků, kteří zde hledají poučení, mnohdy i prvotní. Proto tedy kolega Palu správně hovoří o očekávatelnosti. Laikům totiž musíme dát možnost najít, co hledají. Odborník většinou nepovažuje wikipedii za primární zdroj poznatků, jež ho mají obohatit, a hledá je obvykle rovnou na odbornějších fórech. Kyknos zaměňuje laiky nepoučené s poučenými, kteří vlastně už až takovými laiky nejsou - viz jeho odkazy na akvaristické stránky, kde se podle něj uvádějí pouze latinské názvy. Ať zkusí zabrousit třeba mezi zapálené zahrádkáře - to jsou také z jeho pohledu laici, ale chrlí latinské názvy kytek ostošest. Ti také vezmou informace ve wiki hákem a půjdou raději na nějaký garden.net. My ale musíme vyjít vstříc i veřejnosti jen částečně (v tom lepším případě) informované. Proto by měli dostat očekávanou informaci. Přimlouvám se tedy za obecnější řešení, jež je tu ostatně zavedeno a kvůli němuž vlastně celá tato diskuse vznikla. S redirekty či rozcestníky na odbornější články. Mimochodem, z rozcestníku Vlk se člověk na stránku Canis dostane, opačně to však možné není. Ejhle encyklopedie!--Feťour 10. 1. 2011, 22:39 (UTC)

No, co se týče botaniky, tak tam je v tomto ohledu o mnoho řádů větší pořádek. V drtivé většině odpovídá český rod vědeckému. A tento pořádek se snažili botanici úzkostlivě dodržovat, např. se vymýšleli šroubované názvy jako slivoň meruňka, slivoň švestka, pro nové oddělené rody se vymýšlely nové české názvy, někdy to bylo dost stylem "čistonosoplenka" . V poslední době se od toho malinko upouští, možná bohužel. Je dobré tento pořádek udržet, když už jednou je a ne se pomalu blížit k "zoologickému hokeji". Rod Leontodon je máchelka, rod Taraxacum je pampeliška. Když odlišili rod Groenlandia od rodu Potamogeton, tak vymysleli název rdestice (Groenlandia) versus klasický rdest Potamogeton. Kubát 2001 už připouští název rdest pro oboje. Myslím, že to je chyba, je zbytečné zahodit něco, kde je pořádek, to jen tak na okraj. Zoologové se měli v tomto ohledu víc snažit.--Don Pedro 10. 1. 2011, 22:42 (UTC) Je to tady 3 světová nebo válka mezi Korejemi, opravdu těch editačních konfliktů kvůli skřivánkovi, to snad není ani možné.--Don Pedro 10. 1. 2011, 22:42 (UTC)

Na druhou stranu, zrovna u těch vodních kytek, neznám akvaristu, který by řekl rdest. V akvaristice je to prostě Potamogeton. Kalatka je Aponogeton. Kryptokorynám se říká česky, ale jen proto, že je to stejně jako vědecky. Nevím, jak často se mění rody v botanice, ale v zoologii si pamatuju některé druhy již ve třetím rodu, to by se z toho vymýšleči jmen asi zbláznili. --Kyknos (labuť stěhov 11. 1. 2011, 01:16 (UTC)
Zato já znám řadu botaniků, kteří klidně výraz rdest používali a nepřipadalo jim, že by se tím snad nějak vědecky blamovali.--Feťour 11. 1. 2011, 01:36 (UTC)

Jedna z ústředních otázek této diskuse zní: pomůže laikům (a případně jak?), když budou číst článek skřivánek (Calandrella), ve srovnání s článkem Calandrella? Podle mě jim to je úplně jedno a český výraz v názvu na srozumitelnosti nepřidá. Rozhodující je první věta - tam by mělo být něco jako:

Calandrella (též pod českým označením skřivánek) je rod...

je zřejmé, že u taxonů s jednoznačným českým názvem budeme asi vždy upřednostňovat ten český, zde jde pouze o ty sporné případy (jichž je ale spousta, zejména v zoologii). --Vojtech.dostal 11. 1. 2011, 08:06 (UTC)

Souhlasím a zároveň mám pocit, že jednoznačné pravidlo nebude možné, protože najdeme plynulý přechod od jasných českých rodů (jako např. potáplice) přes rody dodatečně rozdělené (jako třeba sýkora), "rodové" názvy náležící spíše (pod)čeledím (jako je rybák), změť "rodových" českých názvů pro týž latinský rod (jako např. Carduelis - česky zvonek, stehlík, konopka, čížek, čečetka...) po exotické rody bez zavedených českých názvů. Myslím, že už tento výčet snad naznačuje, že je v každém případě třeba hledat unikátní řešení a jen těžko najdeme společné jednoznačné pravidlo. Tolik za ornitologii.
Poznámka stranou: Vždy se mi líbil přístup botaniků, kteří byli ochotni českou nomenklaturu přeorat tak, aby odpovídala latinské. Nicméně velkým problémem ptáků je, že jsou objektem zájmu obrovské birdwatcherské komunity, nyní rašící a vzkvétající i u nás - a tito lidé sebou ze setrvačnosti nesou zaběhnutý systém a brání se změnám (což je asi obecná lidská vlastnost). Je jasné, že bude jednodušší přejmenovat dejme tomu zárazy nebo pisivky než přejmenovat všem dobře známé ptáky - např. jak reagovat na rozdělení sýkor do několika rodů? Na druhé straně zde již revoluční změny byly a uchytily se (motáci byli sjednoceni do jednoho českého rodu z původních názvů pochop rákosní, pilich šedý atd). Můžu brát tento námět jako podnět k diskuzi na jarním setkání naší komise, která zčásti dohlíží na jednotné latinské názvosloví ptáků a právě letos řešila jednotnost názvosloví českého - ovšem jen u druhů zastižených na našem území.
--Martin Vavřík 11. 1. 2011, 10:24 (UTC)
Problém je, že to je boj s větrnými mlýny, taxonomie se stále mění a ještě asi dlouho bude. A výsledky... tohle je revidované české názvosloví rybí podčeledi Poecilinae - ale situaci stejně nijak neřeší, jméno živorodka je tam stále použito pro dva rody (místo mnohem většího počtu, pravda), pro rod Xiphophorus jsou stále používaná dvě jména, velké množství nových jmen jsou prosté přepisy z vědeckých jmen, které nic neřeší (Xenophallus-> xenofalus, Xenodexia -> xenodexie, Tomeurus -> tomeurus atd atd., pokud si někdo zapamatuje tohle, mohl si stejně tak zapamatovat vědecké jméno, pravda ale, že nemůže nadávat, protože je to přeci "česky"), stará jména jsou zažitá generacemi, takže pochybuji, že lidé jen tak začnou říkat živorodce štikovité štička živorodá a pokud přeci jen začnou, je to stejně k ničemu, protože jméno štička bylo přiřazeno v jiné revizi štičce africké (Hepsetus odoe) ze zcela jiného řádu (ta se dřív jmenovala tetra štikovitá :). --Kyknos (labuť stěhov 11. 1. 2011, 10:48 (UTC)

Výstup z diskuse k nahlédnutí v příslušné nápovědě. Většina diskutujících odborníků se snad na něčem takovém shodla.--Vojtech.dostal 11. 1. 2011, 19:13 (UTC)

Craniata/Vertebrata[editovat zdroj]

Chtěl bych se zeptat, co Vás vedlo k této editaci. V posledních letech jsem se většinově setkával (v publikacích, které neignorovaly sliznatky) s tím, že sliznatky jako sesterská skupina k Vertebrata byly taktéž řazeny do obratlovců (v širším slova smyslu), třebaže o plnohodnotnosti jejich obratlů nemůže být řeč, a proto byl český název obratlovci používán pro Craniata.

Taxon Craniata byl navržen (Linné, již v r. 1758) k zahrnutí mihulí z červů do příbuznosti tehdejšího pojetí obratlovců - vertebrát. V současnosti sice byla pravděpodobně opuštěna fylogenetická hypotéza společného kladu sliznatek a mihulí - kruhoústí (Cyclostomata) sesterského k čelistnatcům (Gnathostomata) a taxon Vertebrata je využíván (Janvier, r. 1978) pro sesterskou skupinu ke sliznatkám, nezaznamenal jsem však, že by kvůli tomu došlo k redukci vymezení českého taxonu obratlovci. Můžete mi prosím uvést, na jakých pramenech zakládáte toto zúžení českého významu, rád se poučím.

Mimochodem - přijmeme-li toto zúžené pojetí (nemám nic proti, bude-li podložené aktuální referencí), nestačí Vaše náhrada Craniata -> Vertebrata, ale bude nutno v článku Obratlovci přinejmenším opravit taxobox - vyjmout sliznatky z podřízených taxonů a nahradit jimi pláštěnce v kolonce sesterské skupiny. Naškodu by nebyla ani zmínka o parafyletičnosti kruhoústých v oddílu Taxonomické rozdělení. Najdu-li čas, propátrám vhodné reference a stručnou zmínku dodělám, brzy to ale, obávím se, nebude.

Na okraj: Ještě jsem se v rychlosti kouknul na BioLib (který neuznávám jako solidní referenci, jeho členění je často překonané, ale co se českých názvů týče, je mnohokrát jediným komplexnějším dostupným pramenem) - ten uvádí pro obratlovce Craniata jako synonymum k Vertebrata a neopustil ještě hypotézu kruhoústých.

Na odpověď nepospíchám, nemyslím, že by se tím mnoho čtenářů akutně znepokojovalo :-). Dík za pochopení pro můj zdržující dotaz.--Petr Karel 3. 3. 2011, 11:38 (UTC)

Odpověď je (již s předstihem) v tamní diskusi. Ale podrobněji. Craniata a Vertebrata nejsou synonyma (viz třeba Nelson 2006, imho zcela základní reference v této oblasti), i když samozřejmě existují i opačné názory a je třeba je zmínit. Tedy je potřeba tyto pojmy odlišit a věnovat jim samostatné články, na tom se doufám shodneme. Z hlediska české terminologie to může být složitější a neodvažoval bych si tvrdit, že mám 100% přehled o nejnovější české terminologii (můj primární jazyk pro čtení odborné literatury je angličtina, českých pramenů mám minimum). Přesto jsem přesvědčen, že kombinace "obratlovci (Craniata)" je buď POV (předpokládáme-li synonymitu pojmů Craniata a Vertebrata) nebo přinejměnším češtinářské faux pas a odborné matení pojmů (bereme-li v potaz nesynonymitu těchto pojmů). Důvody:
  1. Téměř veškerá literatura v českém jazyce, kterou jsem četl, bez ohledu na to, jak nakládala se sliznatkami, důsledně uváděla obratlovci=Vertebrata, lebečnatí=Craniata. Pravda je, že se jedná vesměs o literaturu starší.
  2. Obratlovci jsou doslovným překladem výrazu Vertebrata, lebečnatí jsou doslovným překladem Craniata. Míchání typu Obratlovci=Craniata je proto jazykové zvěrstvo a nelogičnost. Pravda je, že se v taxonomické terminologii, obzvláště té české, nelogičnosti a jazyková zvěrstva občas vyskytují.
  3. Jediná novější česká literatura vysokoškolské úrovně, kterou mám k dispozici (Zoologie obratlovců, Gaisler, Zima, revidované vydání z roku 2007) mi dává zcela zapravdu. Přestože akceptuje monofylii kruhoústých a Vertebrata a Craniata tudíž považuje za synonyma, důsledně uvádí "obratlovci (Vertebrata)" a lebečnatí ("Craniata"), nikoliv mix. Na straně 76 dokonce zmiňuje (zřejmou) etymologii obou pojmů, která rovněž je v rozporu s mícháním pojmů.

--Kyknos (labuť stěhov 3. 3. 2011, 12:13 (UTC)

Dík za referenci, třebaže jsem nepochopil, zda v ní sliznatky dovnitř českého pojmu obratlovci začleňují či nikoli, a jestli ano, čím se vymezení vertebrát a kraniát liší - možná vymřelými taxony (spekuluji). Nemám nic proti přiřazení obratlovci=Vertebrata a vyčlenění sliznatek mimo obratlovce (jak jsem uvedl výše). V tom případě však bylo nutno opravy v článku provést důsledněji, protože ten byl psán pro Craniata a pouhá změna latinského taxonu způsobila, že minimálně taxobox se od vymezení obratlovci=Vertebrata liší, jak jsem uvedl v prvním příspěvku. Šlo mi pouze o korespondenci názvu (a to hlavně toho jednoznačnějšího - tedy latinského) s obsahem článku, ne o nějakou svatou pravdu české nomenklatury. Promiňte, že českou terminologii považuji na rozdíl od latinské za "druhořadou", a proto nemám zájem ani kuráž některé její varianty odsuzovat jako "jazyková zvěrstva", i když se občas nelogická jeví. Vycházel jsem však z Vaší editace latinského jména, čímž se pro mě náplň článku změnila - a řazení sliznatek do Vertebrata ve Vámi upraveném taxoboxu již za druhořadé nepovažuji. Ale opravovat Vám to nebudu, cítíte-li pro Vaši podobu taxoboxu silnou podporu v literatuře. (A doufám, že jste nenabyl falešného dojmu, že jsem nakloněn představě Craniata=Vertebrata. To, co jsem na okraj uváděl z BioLibu, mělo ilustrovat, že tam bohužel "obratlovce" používají pro obojí a nelze ho proto použít jako nejrychleji přístupné vodítko.) Zdraví Petr Karel 3. 3. 2011, 16:16 (UTC)
P.S. (vypadlo při editačním konfliktu): Právě jsem si prohlížel aktuality a [v jedné novince] vidím, že do anglických "vertebrates" sliznatky řadí, což podporuje Vaši podobu taxoboxu.--Petr Karel 3. 3. 2011, 16:37 (UTC)
Problém je v tom, že se obecně, řekl bych, slovo obratlovci užívá mnohem častěji než lebečnatí a Vertebrata mnohem častěji než Craniata. Proto se synonymizuje obratlovci = Vertebrata. Když jsme u těch českých zdrojů, třeba Jan Zrzavý ve své knize Fylogeneze živočišné říše vůbec slovo lebečnatí neužívá, píše „obratlovci (Craniata neboli Craniota = Vertebrata v širším slova smyslu“.--Ben Skála 3. 3. 2011, 16:32 (UTC)
Dík za tip. Do Zrzavého jsem se kouknul - jeho přiřazení českého obratlovci k Craniata je zřejmé: Celá kniha je o fylogenetických liniích hypotetických či prokázaných. Píše, že ze dvou možných fylogenetických hypotéz pro recentní lebečnaté (tj. Craniata = kruhoústí + čelistnatci resp. Craniata = sliznatky + Vertebrata) se v nových fylogenetických studiích potvrzuje ta starší, tj. kruhoústí + čelistnatci. Ve shodě s posledními trendy spojování "přirozených" taxonů s monofyletickými (holofyletickými) skupinami a ne s parafyletickými proto parafyletická Vertebrata (mihule + čelistnatci) uvádí jen jako hypotézu (ne pojmenování přirozené skupiny živočichů) a vzhledem k zažitému českému názvu ho přiřazuje k monofyletickým Craniata/Craniota. Možná je to "češtinářské faux pas a odborné matení pojmů", ale racionální základ to má. Důležitější však je wikičlánek Obratlovci a jeho správnost při opraveném vymezení (obratlovci=Vertebrata) - jak jsem koukal na tolweb a jeho zdroje, zdá se, že vymezení vertebrát jako kraniát bez sliznatek (jako u Zrzavého) je odbornou obcí přijímané - a měli bychom ho respektovat. Už víc otravovat nebudu, promiňte. Zdraví Petr Karel 4. 3. 2011, 09:35 (UTC)
Však nikdo nechce sliznatky natvrdo do Vertebrata cpát. Celý vtip je v tom, že článek se jemnuje obratlovci, a tudíž není důvodu, aby pojednával o Craniata. --Kyknos (labuť stěhov 4. 3. 2011, 10:53 (UTC)

Diskuse k šabloně (Sodné soli)[editovat zdroj]

"Chci-li nalézet informace týkající se kombinace dvou uvedených solí, najdu milion článků ale bude mi to k ničemu..." (citace). Mohl byste, prosím, konkretizovat jakého typu "kombinace dvou uvedených solí", co chcete takovým vyhledáváním vysledovat a jaké konkrétně problémy v souvislosti s tím vyvstávají? To abych se mohl pokusit o nápravu: pokud nerozumím tomu, jaké konkrétně problémy vyvstávají, nemohu vědět, co s tím. Děkuji za Vaši již projevenou snahu o spolupráci. --Kusurija 22. 9. 2011, 06:42 (UTC)

Hledám-li vztah mezi látkou A a látkou B (například vzájemná reakce), a zadám-li do vyhledávače "A B", očekávám, že najdu článek, ve kterém se o obou látkách hovoří (a třeba se dozvím i něco z toho co mě zajímá). Při použití takových šablon ale pravděpodobně najdu pouze zmínku v šabloně a celé vyhledávání mi je úplně k ničemu. --Kyknos (labuť stěhov 22. 9. 2011, 07:20 (UTC)
Pokud jsem správně pochopil jádro problému, mám dojem, že pláčete na nesprávném hrobě: pokud článek o dané látce (látkách) není dosud napsán (červený odkaz) není chyba v šabloně, ale ve wikipedistech, že dosud odpovídající článek nenapsali. Ale i tak se (např. v pahýlech) může stát, že hledaná reakce nebude popsána. V každém případě je i u červeného odkazu uveden vzorec, který může pomoci při vyhledávání v cizojazyčných materiálech. Pokud vím, pokud Google vrátí stránku se šablonou, další vyhledávání tím neblokuje. Pokud zadáte A B, zobrazí se Vám nejen stránka se šablonou, ale tisíce, nezřídka miliony odkazů na jiné stránky. Mnoho úspěchů při vyhledávání přeje --Kusurija 22. 9. 2011, 09:44 (UTC)
Podstata je v tom, že najdu díky tvé šabloně spoustu balastu a nesmyslů. Navíc ty falešné modré odkazy ze vzorců. A nemluvím o datové náročnosti těch šablon. Ve stávající podobě považuji šablony za škodlivé a pokud takto zůstanou, navrhnu je časem na DoS. --Kyknos (labuť stěhov 22. 9. 2011, 12:04 (UTC)
Děkuji za velice konstruktivní návrh. Těším se na další spolupráci. Zajímalo by mne, jak byste, jako odborník odpověděl na tyto otázky:
  1. Domníváte se, že některé látky, uvedené v šabloně neexistují? Pokud ano, tedy které konkrétně?
  2. Domníváte se, že šablonu by uspokojujícím způsobem mohla nahradit odpovídající kategorie? (např. [[Kategorie:Anorganické soli cesné]])
  3. Domníváte se, že cosi modrého v závorce za červeným názvem soli zcela jednoznačně podává tuto matoucí informaci: slovní název sloučeniny je nepřesný, proto přesměrování ze správného názvu článku ve formě vzorce, uvedeného v závorce, dosud nebylo utvořeno (najetím myší na červený odkaz se v závorce objeví informace: ...(stránka neexistuje) )? Pokud ne, jakou matoucí informaci tedy podává?

Ptám se proto, abych si mohl udělal lepší představu o tom, kterým směrem by bylo třeba šablonu editovat. Dále pro informaci, proč jsem se přiklonil k tomu stylu, jaký jsem použil a ne k takovému, jaký je například na en:wiki: pokud jste zapomněl vzít v úvahu, připomínám: české názvosloví vyjadřuje již v názvu dostatečně srozumitelně "mocenství" obsažených prvků, narozdíl od angličtiny, kde jsou určité nejasnosti, a název je jednoznačný pouze pro toho, kdo má více a hlubších speciálních znalostí, než je tomu v češtině. Proto, narozdíl od češtiny, má lepší informativní hodnotu spíše vzorec, než slovní název. Odkazy na příslušné prvky nejsou od věci, sám jsem se ve spěchu chytil do léčky záměnou značky pro thorium u sloučeniny s thaliem, shodou okolností navíc existují soli jak thorné, tak thalné - viz moje editace.

Dále: moc by mne mrzelo, kdyby Vás náročnost mých otázek znechutila, to bych opravdu nechtěl. Pokud by toto hrozilo, nevěnujte jim pozornost a čas, opravdu by mne mrzelo, kdyby to mělo být příčinou snížení kvality a množství Vašeho přínosu ke zkvalitňování české wikipedie. Děkuji za trpělivost při čtení mé nekvalitní repliky. --Kusurija 22. 9. 2011, 15:33 (UTC)

  1. Nedomnívám - podrobně jsme to ale neprocházel ani nejsem expert v oboru. O to ale nejde. Jde o to, že třeba potřebuji zjistit, zda má manganistan draselný nějaký vztah k chloridu draselnému. Nezajímají mě v tu chvíli stránky pojednávající o jednom nebo o druhém, ale pouze ty, které hovoří o obou látkách současně. Třeba, že se jejich směs používá k nějakému konkrétnímu účelu, nebo že se mohou pro nějaký účel vzájemně zastupovat. V takové situaci mi rozsáhlé seznamy chemikálií přilepené pod každým článkem značně zkomplikují situaci.
  2. Ano, kategorie by byla ideální, k tomu ostatně kategorie slouží. Ale také by mohl existovat seznam - který by obsahoval buď pouze to co je v šabloně, tedy čistý seznam, nebo i nějaké informace navíc, takový přehledový článek se seznamem (nějaké to obecné povídání o draselných sloučeninách či jejich jednotlivých skupinách, atd). Takový seznam by mohl být odkazován z každého článku o draselné sloučenině (třeba v sekci Související články) - kdokoliv by seznam potřeboval, na jedno kliknutí by se k němu dostal.
  3. Jde o to, že pokud vidím zamodřený vzorec např. KCN, logicky se domnívám, že po kliknutí na něj se ocitnu v článku o kyanidu draselném. Pokud přistanu na článku draslík, uhlík či dusík, jsem logicky zklamaný. Odkazy na jednotlivé prvky bych dělal až z článku o sloučenině, a to ideálně nikoliv vzorcem, ale slovem. Navíc se pokud vím vždycky požadovalo, aby odkaz na stejné místo vedl z každého článku jen jednou něbo několikrát-málokrát, takové masivní odkazování na stále stejný článek je dost divoké. Už třeba kvůli datové zátěži - s tou má problém celá šablona, ale ty mnohokrát opakované odkazy to ještě zhoršují. Ono totiž to co se ve finále stahuje ke čtenáři není wikitext, který editujeme, ale výsledné HTML, a to vypadá třeba pro kyanid sodný takhle "<a href="/wiki/Kyanid_sodn%C3%BD" title="Kyanid sodný" class="stub">Kyanid sodný</a></b> (<a href="/wiki/Sod%C3%ADk" title="Sodík">Na</a><a href="/wiki/Uhl%C3%ADk" title="Uhlík">C</a><a href="/wiki/Dus%C3%ADk" title="Dusík">N</a>)" Jsou stále lidi, co platí za každý stažený znak, a tyhle šablony musí stahovat znovu při každém načtení článku, který ji má. U takhle rozsáhlé šablony to může být vážný problém.

Jinak s výhodností českého názvosloví oproti anglickému naprosto souhlasím, sám jsem se musel anglické učit ke zkoušce a je to peklo :) --Kyknos (labuť stěhov 22. 9. 2011, 16:27 (UTC)

Kategorie:Přesměrování z vědeckého jména[editovat zdroj]

Chci se optat, jaký význam má kategorie Přesměrování z vědeckého jména. Mohu ji dávat na nově založená přesměrování, zatím ale nechápu smysl. S pozdravem Vojtěch Zavadil 4. 10. 2011, 08:57 (UTC)

Já to nevymyslel a byl jsem žádán abych přesměrování kategorizoval. Možná je to proto aby neznalý věděl o co jde a přesměrování nemazal? :) Za sebe vidím smysl spíš jen v kategorizaci "vědeckých jmen", která nejsou správná, ale byla vytvořena kvůli častým chybám v zápisu (přesměrování z chybného tvaru nebo tak nějak). Každopádně už jsem si zvykl to používat, a když ta kategorie existuje, systematická část mého mozku velí ji používat důsledně, ale asi by mi ta kategorie nechyběla, kdyby ji někdo nechal smazat. --Kyknos (labuť stěhov 4. 10. 2011, 09:18 (UTC)

Editace na DS[editovat zdroj]

Ahoj, tato editace se jeví jako provokace [4]. Pokud by náhodou byla relevantní, dej vědět.--Kacir 5. 10. 2011, 21:51 (UTC)

nechápu o co jde :) --Kyknos (labuť stěhov 5. 10. 2011, 22:13 (UTC)

ATC vet[editovat zdroj]

Přidal jsem první vlaštovku a to v článku Pentobarbital. Zatím nepokračuji, neboť bych rád znal Váš názor, zda by to takto vyhovovalo. --Kusurija 20. 10. 2011, 06:09 (UTC)

No nevím, já té ATC kategorizaci nerozumím. Není trošku chybva, že čtenář vůbec netuší, co má být obsahem těch třech kategorií obsahujících barbituráty? Nebyla by lepší prostě jedna kategorie barbituráty? --Kyknos (labuť stěhov 20. 10. 2011, 12:01 (UTC)
Nebyla. Různé barbituráty se používají v různých indikacích. Asi by bylo dost tristní, kdyby někdo užíval nějaký barbiturát k léčbě nebo prevenci epilepsie a on by mu zabral jako celkové anestetikum a (bez lékařské asistence) tím ho poslal do kytek. Vám osobně bych chtěl doporučit, abyste se před použitím léčiva (léku) důkladně poradil s lékařem nebo lékárníkem. --Kusurija 20. 10. 2011, 17:51 (UTC)
Žádné indikace z těch kategorií nevyplývají, to by se musely jmenovat čitelněji. Navíc si nejsem jist, zda je vhodné v jednom stromu kombinovat třídění podle indikací a chemické podstaty současně. --Kyknos (labuť stěhov 20. 10. 2011, 18:01 (UTC)
Ale pokud tenhle systém plánuješ jen jako doplňkovou kategorizaci a nebudeš rušit stávající kategorie čitelné lidmi, je mi jejich existence lhostejná. --Kyknos (labuť stěhov 20. 10. 2011, 18:07 (UTC)
Podívejte se nyní do Kategorie:Veterinární léčiva, je to tak vyhovující? --Kusurija 4. 11. 2011, 21:14 (UTC)
Přiznám se, že tomu ATC systému moc nerozumím. Proč tam jsou tři kategorie antibiotika, všechny obsahující gentamycin, a lišící se jen kódem?--Kyknos (labuť stěhov 4. 11. 2011, 21:20 (UTC)
Protože jej lze použít pouze ve čtyřech (nikoliv třech) typech indikací, nikoliv ve značně větším množství dalších možných typů indikací pro antibiotika. Bohužel, svět není tak jednoduchý, aby bylo možné pro každé onemocnění mít jeden jediný možný a jen právě pro ně určený lék. Kdyby to bylo tak jednoduché, nemuseli by být lékaři a kliničtí farmakologové, ba ani laboratoře... --Kusurija 4. 11. 2011, 22:19 (UTC)
Problém vidím v tom, že v tom stromu není o žádných indikacích ani zmínka, vypadá to jako náhodná změť čísel. --Kyknos (labuť stěhov 4. 11. 2011, 22:21 (UTC)
V tom případě mohu doporučit, abyste se pokusil prostudovat si článek o systému ATC, včetně (namátkově) odkazů. Pro neodborníka je to ovšem poněkud nezáživné, lituji. Ale pokud to srovnáte s poněkud úplnější ATC verzí v angličtině (tím nemyslím přímo ten článek, ten je srovnatelný, ale odkazy, z něj vedoucí), tak je to pořád ještě (zatím) procházka růžovým sadem. (a to toho tam stále ještě spoustu nemají - zatím) --Kusurija 4. 11. 2011, 22:41 (UTC)
Jde mi o to, že by kategorizace měla být srozumitelná pro kaaždého, nejen pro odborníky na statistiku farmak. Takže jen doufám, že kromě tohoto ATC stromu budou zachovány stromy běžných farmakologických kategorií.--Kyknos (labuť stěhov 4. 11. 2011, 22:44 (UTC)
To v každém případě, možná přibudou nezávislé stromy další, podle jiného hlediska. Potom by mohlo dojít k nějakým přesunům, ale žádnou kategorii rušit nehodlám, ani nijak zásadně překopávat (zatím vůbec ne). --Kusurija 7. 11. 2011, 19:33 (UTC)

Revize[editovat zdroj]

Ahoj, nemáš-li nic proti, daná Shrnutí editací s hrubým vandalismem vůči Tobě na této diskusní stránce skryji.--Kacir 1. 11. 2011, 00:49 (UTC)

Ok, dík. --Kyknos (labuť stěhov 1. 11. 2011, 00:55 (UTC)
Dobře, samozřejmě jsem měl na mysli i obsah, tedy s tímto výsledným efektem [5]. Takže jdu provést.--Kacir 1. 11. 2011, 01:00 (UTC)

WP:NPA[editovat zdroj]

Ahoj, tato editace [6] má charakter osobního útoku. Vyvaruj se podobného vedení diskuse, v opačném případě by následoval blok. Navíc, když se na tento styl komunikace sám stěžuješ na NS. Děkuji.--Kacir 8. 11. 2011, 20:05 (UTC)

Ahoj, nebylo to myšleno jako útok, viz má odpověď Deziderovi tam. --Kyknos (labuť stěhov 8. 11. 2011, 20:06 (UTC)
Tomu by snad mohl věřit pouze někdo kdo odborníky nenavštěvuje.--DeeMusil 14. 11. 2011, 09:37 (UTC)

Diskuse s wikipedistou:W.Rebel[editovat zdroj]

Prosíme, nekrmte internetové trolly. Prosíme, nekrmte internetové trolly. Díky za pochopení. Prosíme, nekrmte internetové trolly.

--109.80.233.174 10. 11. 2011, 17:29 (UTC)

Latinské vs české názvy[editovat zdroj]

Abych nebyl nezdvořilý, reaguji na Vaše upozornění na diskusi u Vojtěch Zavadil: ano některé čeledi a rody, nemají české názvy, používají se latinské. Není to ovšem případ uvedených čeledí a rodů. Problém s pouze latinskými názvy a neodborníky mezi čtenáři je tím zřejmější , že mezi uvedené rody patří takové, a není jich zrovna málo, které mají zažité a často používané české názvy (Všechny tři zde uvedené příklady doporučuji v případě pochybností proklikat, třeba hluchavkovité. Ale i u vřesovcovitých jsou třeba i poměrně populární rody brusnice, vřes, vřesovec, nebo pěnišník.), což si snadno můžete ověřit. Bohužel to jako neodborník na botaniku, byť asi nadšený biolog, nezjistíte, než nevyklikáte všechny odkazy. Já taky neznám latinská jména většiny běžných zvířat. Zda je to tedy opravdu taková chyba, nahrazovat české odkazy latinskými a zda moje výzva k wikipedistovi byla oprávněná, vážná, nechám nyní na Vaší úvaze. Důvod proč Vám to píši na Vaši diskusní stránku a také s jistým odstupem, je ten, že nechci zbytečně dráždit wikipedistu Vojtěch Zavadil dalším rozváděním tématu, jsem rád, že jinak pracovitý wikipedista v tomto vůbec naznačil dobrou vůli a snad se opravdu zamyslí, zda jeho postup není nějak chybný. Tolik k Vaší připomínce.

Když už s Vámi diskutuji, měl bych na Vás dotaz. Nerozumím zcela určitému vzkazu, šabloně, kterou lze možná různě interpretovat. Chci se Vás zeptat jak bych si měl přeložit takovouto odpověď. Nemám jistotu. Děkuji za pomoc. --I.Sáček, senior 13. 11. 2011, 09:45 (UTC)

Šlo jen o obecnou poznámku, často prostě nejsou české názvy použitelné, zejména v zoologii. --Kyknos (labuť stěhov 15. 11. 2011, 16:09 (UTC)
Samozřejmě že máte pravdu, tak jste svůj příspěvek i formuloval a já jsem tady jen upřesňoval celou věc, aby jste věděl o co v poznámce jde. Z Vašeho příspěvku totiž zřetelně vyplývalo, že to nevíte. Nejsme v rozporu. Díky za pochopení.--I.Sáček, senior 15. 11. 2011, 16:48 (UTC)

Vaše požadavky na zdroje v komentářích textu[editovat zdroj]

Ačkoliv zde editujete s tím že je třeba doplnit zdroje, činíte tak nevhodným způsobem, požadavky na zdroje se nepíšou do HTML komentářů, ale do šablony {{doplňte zdroj}}, navíc i v části, kde zdroj pro celé tvrzení je přítomen, jen doznal vlivem drobných úprav jiné podoby. Nepovažuji to za příliš konstruktivní.--DeeMusil 14. 11. 2011, 10:00 (UTC)

Ty HTML poznámky jsou soukromé, neboť na odstavci stále pracuji. Jde o věci, které jsme převzal z předchozí verze odstavce a zatím jim důvěřuji, ovšem pro formálně dokonalé zdrojování (prakticky to odkazem na konkrétní díla přímo v textu již zdrojované je) je hodlám časem dohledat. Jedná se o zdrojování nad dosavadní standard článku, ale pokud si ta klasická díla chceš přečíst sám a čísla stránek doplnit, hurá do toho. --Kyknos (labuť stěhov 14. 11. 2011, 10:05 (UTC)
refaktorizováno. --DeeMusil 15. 11. 2011, 12:28 (UTC)
Obávám se že zde nebylo co refaktorizovat a považovat toto za osobní útok je naprostý nesmysl (jak se každý může přesvědčit v editační historii) naprosto stejně jako je nesmysl vkládat do článků "soukromé HTML poznámky". Lepší bude, když to nebudete dělat.--DeeMusil 15. 11. 2011, 15:35 (UTC)

Teistická evoluce[editovat zdroj]

To není špatný nápad, jen nevím, jak byste si moji účast představoval. Mohu zkusit něco napsat, muselo by to ale být trochu delší a musím si to lépe rozmyslet. Zdraví --Sokoljan 21. 11. 2011, 20:23 (UTC)

Na rozmyšlení je času dost, není třeba spěchat. Děkuji za zájem. --Kyknos (labuť stěhov 21. 11. 2011, 22:10 (UTC)

reka Morava[editovat zdroj]

ahoj.reka Morava je cerna voda. musel jsem se to docist na en wiki. tedy podle angl verze. 50.9.109.170 22. 11. 2011, 10:15 (UTC)

Ahoj, anglickou wikipedii nelze považovat za věrohodný zdroj. --Kyknos (labuť stěhov 22. 11. 2011, 12:22 (UTC)

Říše[editovat zdroj]

Teda, jak jsem si mohl nevšimnout této chyby :-) neuvěřitelné, tohle muselo plést stovky lidí. --Vojtech.dostal 29. 11. 2011, 22:43 (UTC)

Všiml si toho egg na irc :o) --Kyknos (labuť stěhov 29. 11. 2011, 23:02 (UTC)

Narcistické pomníčky[editovat zdroj]

Dobrý den, pokud myslíte, že toto nepatří do obsahu portálu, asi není ideální řešení tento údaj smazat jen u jednoho portálu a u ostatních jej ponechat. K takové změně by se hodila obecnější shoda uživatelů, zvlášť když se toto uvádění autorů řadu let běžně praktikuje. Vaši změnu proto vracím.--Jiekeren 3. 12. 2011, 22:44 (UTC)

Je mi líto, ale robota nemám, takže globální změny dělat nehodlám. Ale tam, kde na to narazím, odstraním. Protože na tom, že se do encyklopedického obsahu nepodepisujeme, tu shoda dávno panuje. Naopak tyto, jak říkáš, pomníčky, dávnou shodu narušují a nemají podporu v žádném pravidle ani širší diskusi. --Kyknos (labuť stěhov 3. 12. 2011, 22:47 (UTC)
Ahoj, myslím, že portál je něco jiného než článek. Souhlasím s tebou, že věta: „Tento portál byl založen XY" zní zvláštně a egoisticky. Rád ji přepíšu, ale myslím, že by tam měly být odkazy na lidi, kteří se o portál starají nebo v daném tématu na wikipedii aktivně přispívají. Většinou pro případ, že by se chtěl jiný wikipedista podílet na aktualizaci nebo na úpravě vzhledu portálu. Mně osobně to nevadí, ale souhlasím s tebou, že teď to vypadá jak podpis. Předělám to na portálech, o které se starám. Každopádně bych to někde prodiskutoval, nebo se příště dohodnul s člověkem, který je tam uveden, ať se vyvarujeme nějakých zbytečných konfliktů. :) Hezkou neděli! --Hagar 4. 12. 2011, 09:35 (UTC)
Předělal jsem to, doufám, že je to OK. Pokud tě napadne lepší formulace, budu rád, když to upravíš. ;) Díky --Hagar 4. 12. 2011, 09:48 (UTC)

PandaNell[editovat zdroj]

Ahoj, když jsem koukal do seznamu recenzentů, speciálně na hmyz jsem nikoho neobjevil, tak oslovuju Tebe, ale kdyžtak předej dál někomu povolanějšímu, budeš mít asi lepší přehled... Zaznamenal jsem činnost nováčka PandaNell, snažil jsem se v základu vypomoct s pravidly, typografií apod. V jí(m) zakládaných článcích zcela chybí zdrojování, je na štíru s encyklopedickým stylem, používá IMHO nevhodnou barevnost boxů. To se dá vychytat. Ale netroufám si zasahovat do obsahové stránky článků, protože se v tématu neorientuju. Tak bych prosil, kdyby se toho mohl ujmout někdo víc v obraze, kdo má i lepší přehled o celkové struktuře biologických článků atd. Díky za pochopení. --Bazi (diskuse) 17. 12. 2012, 20:41 (UTC)

ahoj, bohužel v hmyzu se moc nevyznám, ale bude-li čas mrknu na to --Kyknos (labuť stěhov (diskuse) 15. 4. 2013, 14:12 (UTC)

Váš podpis[editovat zdroj]

Jen vás chci upozornit, že váš podpis asi nefunguje, jak by měl. Zobrazuje se mi ve FF/vektoru ve tvaru Kyknos (labuť stěhov (diskuse) - což vypadá divně. Myslím, že se to labuť stěhovavá původně zobrazovalo celé, menším písmem a poněkud dole, nebo se pletu? --Vachovec1 (diskuse) 17. 4. 2013, 10:29 (UTC)

díky, ale problém není technického, nýbrž byrokratického rázu - podpis byl ořezán na úřední žádost .) --Kyknos (labuť stěhov (diskuse) 17. 4. 2013, 19:00 (UTC)

Labyrinthici[editovat zdroj]

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Labyrinthici. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --Nadvšenec (diskuse) 19. 2. 2016, 14:54 (CEST)

Wikifotografové[editovat zdroj]

ahoj, zdravím všechny z vás, kteří fotíte/fotili jste pro Wiki, tady Kuba Holzer, od listopadu manažer pro multimédia v české Wikimedii.

---To, že vám píšu přes wikipedii, znamená, že nemám váš email. Pošlete mi ho prosím, pokud chcete, abych vás zařadil do databáze wikifotografů, kterou vytvářím a mohl vás oslovovat hromadně (můj mail: jakub.holzer@wikimedia.cz).---

Budu mít na starost komunitu wikifotografů, organizaci různých (foto)akcí a taky projekt GLAM. Budu vám také občas psát o foto-novinkách, akcích etc. (Na konci mailu je seznam fotografů. Pokud tam nějaký váš kolega chybí, dejte mi prosím vědet).

Dnes mám pro vás dvě zprávy:

V sobotu 16.12. uspořádáme celodenní foto workshop v Praze zaměřený na focení předmětů v interiéru (máme nový fotostan). Mimopražským zaplatíme nocleh, ať nejsou znevýhodněni. Pokud o uvažujete o účasti, napište se prosím k termínu 16.12. sem: https://doodle.com/poll/7kmy5ctzibni7u6p ať víme, kolik nás bude. Momentálně přemýšlíme nad tím, co fotit - po vzoru francouzské Wiki bychom mohli fotit jídlo nebo třeba nějaké přírodniny etc. Cokoli, na co se nevztahují autorská práva. Napadá vás něco? Sem s tím! Také hledáme lektora. Pokud máte tipy, nebo si na vedení kurzu sami troufáte (může vás být i víc), dejte mi prosím vědět.
Dále 27.11. končí naše foto soutěž Czech Wiki Science Competition 2017 (https://commons.wikimedia.org/wiki/Commons:Czech_Wiki_Science_Competition_2017_in_the_Czech_Republic). Pokud máte nějaké fotky z oblasti vědy (soutěžní kategorie jsou opravdu široké), určitě se zúčastněte. Nejlepší fotky odměníme (zřejmě nějakými fotovouchery) na Wikikonferenci 2.12. Budeme rádi, když o soutěži řekněte svým známým nebo ji budete jakkoli šířit.

Díky, zdraví vás Kuba

--

Jakub Holzer projektový manažer pro multimédia jakub.holzer@wikimedia.cz +420 728 891 602

Wikimedia Česká republika

Wikifotografové v databázi: Akron Atilla Atriplexmedia BenS BilaVrana Blahma dakur DavidSchuller fat frettie gampe gotyna Hadonos HanaKasparikova Horst cheva chmee2 jagro jakubac2517 jan.kamenicek JanPolak Jedudedek JiriGaluska JiriMatejicek JirkaDl Jirmina Jirrka jklamo johule juandev kankovaa Kesule krvesaj limojoe Midonek packa palickap Pastorius Petr1888 PetraPejsova podzemnik Rigel Richenza sandwort Stribrohorak svajcr TomasMerta vejr vildungova Vojtech.dostal walter_klosse YjM --Jakub Holzer (WMCZ) (diskuse) 24. 11. 2017, 15:48 (CET)