Bojovnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Bojovnice (rozcestník).
Wikipedie:Jak číst taxoboxBojovnice
alternativní popis obrázku chybí
Samec bojovnice smaragdové (Betta smaragdina)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Nadtřída ryby (Osteichthyes)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Podtřída kostnatí (Teleostei)
Řád ostnoploutví (Perciformes)
Podřád labyrintky (Anabantoidei)
Čeleď guramovití (Osphronemidae)
Rod bojovnice (Betta)
Bleeker, 1850
Synonyma
  • Anostoma van Hasselt, 1859
  • Micracanthus Sauvage, 1879
  • Oshimia Jordan, 1919
  • Parophiocephalus Popta, 1905
  • Pseudobetta Richter, 1981
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Všechny bojovnice mají dobře vyvinutou péči o potomstvo. Podle typu péče lze bojovnice rozdělit na dvě velké skupiny. Samci asi čtvrtiny nebo pětiny druhů včetně nejznámější bojovnice pestré (tzv. pěnové nebo bublinové bojovnice) staví pro své jikry a nerozplavaný plůdek pěnová hnízda. To je u bojovnic pravděpodobně fylogeneticky původní forma péče. Samci většiny druhů včetně typové bojovnice jávské (tzv. tlamovcové bojovnice) opatrují oplozené jikry a nerozplavaný plůdek v tlamě. Roku 1981 bylo navrženo vyčlenění tlamovcových bojovnic do samostatného rodu Pseudobetta.[1] Podle současných poznatků však tlamovcové chování vzniklo u bojovnic několikrát nezávisle a rod Pseudobetta by tudíž byl nepřirozeným (polyfyletickým).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Bojovnice (Betta) je s více než 60 vědecky popsanými druhy a řadou známých ale dosud vědecky nepopsaných populací nejrozsáhlejším rodem labyrintních ryb. V osmdesátých letech bylo navrženo vyčlenění tlamovcových druhů do samostatného rodu Pseudobetta. Toto rozdělení však nebylo vědeckou komunitou přijato.[2] Mezi chovateli a odborníky na bojovnice se však ujalo rozdělení na tzv. druhové skupiny nebo komplexy sdružující druhy s podobnými vlastnostmi.

Rod Betta v současnosti zahrnuje následující druhy:[3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Bojovnice pochází ze sladkých vod tropické jihovýchodní Asie.

Mapa rozšíření

Bojovnice nejsou schopné žít ve vodě s vysokou salinitou a nemohou se tedy vlastními silami šířit mezi mořem oddělenými ostrovy. Jejich současný výskyt zahrnující kromě jihovýchodoasijské pevniny i ostrovy západní části Malajského souostroví je výsledkem snížení hladiny moře během poslední doby ledové v svrchním pleistocénu.

Před 22 tisíci lety, během posledního glaciálního maxima, ležela hladina okolního moře 116 metrů pod současnou úrovní. Dnešní velké Sundské ostrovy Sumatra, Jáva a Borneo včetně řady menších přilehlých ostrovů tvořily součást asijské pevniny. Navazovaly na oblasti v současnosti tvořící Malajský poloostrov a jižní pobřeží Thajska, Kambodže a Vietnamu.

[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GOLDSTEIN, Robert J. Bettas: A Complete Owner's Manual. New York : Barron's, 2001. 96 s. ISBN 0-7641-1653-3. (anglicky)  
  • DONOSO-BÜCHNER, Robert; SCHMIDT, Jürgen. Kampffische Wildformen. Ruhmannsfelden : Bede, 1999. 80 s. ISBN 3-933 646-09-X. (německy)  
  • BURZANOVSKÝ, Jan; PLÍŠTIL, Jiří; ROSE, Martin. České názvosloví bojovnic (Betta) [online]. Aquatab, 2007-01-20, rev. 2009-12-12. Dostupné online.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RICHTER, H. J. Einführung eines neuen Gattungsnamens für die maulbrütenden Kampffische unter besonderer Betrachtung von Pseudobetta pugnax (Cantor, 1849). Aquarien Terrarien. , roč. 28, čís. 7, s. 272-275.  
  2. GOLDSTEIN, Robert J. Bettas: A Complete Owner's Manual. New York : Barron's, 2001. 96 s. ISBN 0-7641-1653-3. S. 9. (anglicky)  
  3. Biolib
  4. BURZANOVSKÝ, J.; PLÍŠTIL, J.; ROSE, M.. České názvosloví bojovnic (Betta, Osphronemidae) [online]. AQUATAB, 2007, rev. 12.12.2009, [cit. 2010-01-05]. Dostupné online.  
  5. SATHIAMURTHY, Edlic; VORIS, Harold K. Maps of Holocene Sea Level Transgression and Submerged Lakes on the Sunda Shelf. The Natural History Journal of Chulalongkorn University. srpen 2006, supplement 2, s. 1-43. ISSN 1513-9700.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]