Chimérismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Myš chiméra (patrné to je na nepravidelném zbarvení pokožky) a její potomci

Chimérismus je stav, kdy se v jednom těle vyskytují dvě buněčné populace, každá od jiného jedince.[1] Tyto populace se liší geneticky či dokonce pohlavím. Takový jedinec se nazývá chiméra. V těchto případech je porušeno jinak železné pravidlo, že celé tělo živočichů se vyvíjí z jedné buňky (zygoty).

Význam chimérismu je objevován až v poslední době. Vyjma siamských dvojčat se při jeho vzniku uplatňují i další jevy. Dokonce i u člověka jsou popisovány případy, kdy je lidské tělo chimérou dvou embryí (dvojčat), které spolu sdílely dělohu a následně splynuly. Tato „dvojčata“, z nichž jedno se nenarodilo, přitom vůbec nemusí být jednovaječná a dokonce mohou mít různé otce. Jindy může být zdrojem cizích buněk zásah člověka (transplantace či krevní transfúze) nebo infekční rakovina.[2]

Speciálním případem je mikrochimérismus, který vzniká nejčastěji kolonizací těla matky buňkami dítěte (nebo naopak).

U rostlin vzniká často chimérismus při roubování nebo štěpování. Buňky podnože pronikají do štěpu či roubu a podílí se na stavbě jeho stonku. V různých částech stonku vznikají květní zony původem z odlišných rodičů a tak mohou být na jedné rostlině květy dvou různých druhů. Bezchlorofylové formy kaktusu Gymnocalycium mihanovichii cv. "Hibotan" jsou zářivě červené. V tisících jsou dodávány do květinářství. Jsou roubovány na zelenou podnož, která dodáví roubu asimiláty. Náhodně vzniklé chiméry zelené a bezchlorofylové rudé formy jsou ceněny a pěstovány pro svůj bizarní vzhled, jako např. Myrtillocalycium cv. POLYP

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://ghr.nlm.nih.gov/glossary=chimerism
  2. ČERNÝ, Jan. Krize identity. Vesmír. únor 2008.