Potransplantační chimérismus
Potransplantační chimerismus je stav, kdy se v organismu jedince po úspěšné transplantaci nachází buňky nesoucí genetickou informaci jak původního příjemce, tak i nově dárce.
Hladiny buněčného chimérismus[editovat | editovat zdroj]
Stanovení hladiny buněčného chimérismu se využívá primárně u transplantací kostní dřeně nebo hematopoetických kmenových buněk. Ke stanovení se využívá vzorek periferní krve nebo kostní dřeně.[1] Podle poměru buněk dárce a příjemce (konkrétně se jedná o genetickou informaci obsaženou v leukocytech) můžeme potransplantační chimérismus dělit na několik úrovní:[2]
- Smíšený dárcovský chimérismus – ve vzorku příjemce tehdy detekujeme 99 % a méně buněk dárce.
- Mikrochimerismus – ve vzorku příjemce detekujeme 99 - 99,9 % buněk dárce.
- Kompletní dárcovský chimérismus – ve vzorku příjemce detekujeme pouze buňky příjemce. Takový stav je po transplantaci žádoucí.
Metody stanovení buněčného chimérismus[editovat | editovat zdroj]
Stanovení hladiny potransplantačního chimérismu se začalo v medicíně používat v druhé polovině dvacátého století. Od té doby i s rozvojem nových technik a metod bylo využíváno několik základních metod. Na počátku se pracovalo s buněčnými markery,[3] později s metodami cytogenetiky ať už klasické nebo moderní s využitím fluorescence.[4] S rozvojem moleulárně-biologických metod se začala využívat např. polymorfismu délky restrikčních fragentů (RFLP).[5] V dnešní době se však v klinické praxi užívá nejčastěji buď STR-PCR s následnou fragmentační analýzou[6] nebo kvantitativní PCR.[7] Alternativou, které by se mohlo také využívat, nicméně byla dosud aplikována pouze ve výzkumech, by mohla být digital droplet PCR[8] nebo sekvenování nové generace.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Bader, P., Niethammer, D., Willasch, A., Kreyenberg, H., Klingebiel, T. (2005): How and when should we monitor chimerism after allogeneic stem cell transplantation? Bone Marrow Transplantation 35: 107-119.
- ↑ Copelan, E. A. (2006): Hematopoietic Stem-Cell Transplantation. The New England Journal of Medicine 354: 1813-1826.
- ↑ Roy, D. C., Tantravahi, R., Murray, C., Dear, K., Gorgone, B., Anderson, K. C. (1990): Natural History of Mixed Chimerism After Bone Marrow Transplantation With CD6-Depleted Allogeneic Marrow: A Stable Equilibrium. Blood 75 (1): 296-304.
- ↑ Ginsburg, D., Antin, J. H., Smith, B. R., Orkin, S. H., Rappeport, J. M. (1985): Origin of Cell Populations After Bone Marrow Transplantation: Analysis Using DNA Sequence Polymorphisms. The Journal of Clinical Investigation 75 (2): 595-603.
- ↑ Baron, F., Sandmaier, B. M. (2006): Chimerism and outcomes after allogeneic hematopoietic cell transplantation following nonmyeloablative conditioning. Leukemia 20: 1690-1700.
- ↑ Nollet, F., Billiet, J., Sellaslag, D., Criel, A. (2001): Standardisation of multiplex fluorescent short tandem repeat analysis for chimerism testing. Bone Marrow Transplantation 28: 511-518.
- ↑ Horký, O., Mayer, J., Dvořáková, D. (2007): Stanovení chimérismu pomocí polymerázové řetězové reakce v reálném čase. Přehled a první vlastní zkušenosti. Transfuze a hematologie dnes 13 (2): 73-78.
- ↑ Santurtún, A., Riancho, J. A., Santurtún, M., Zarrabeitia, M. T. (2014): Analysis of post-transplant chimerism by using a single amplification reaction of 38 Indel polymorphic loci. Bone Marrow Transplantation 49: 1432-1435
- ↑ CHOI, Jong Rak; HONG, Kyung Ran; JOO, Dong Jin. Bone Marrow Chimerism Detection Using Next Generation Sequencing Based on Single Nucleotide Polymorphisms Following Liver Transplantation: Comparison With Short Tandem Repeat-PCR. Annals of Laboratory Medicine. 2016-01-01, roč. 36, čís. 1, s. 82–84. Dostupné online [cit. 2019-01-28]. ISSN 2234-3806. DOI 10.3343/alm.2016.36.1.82. PMID 26522768. (English)