Diskuse:Vykolejení

Postoj k RV uživatele Uacs495

Pokusím se stručně shrnout své již níže vyjádřené stanovisko k trojdílnému obrázku a doprovodnému textu:

• Všechny tři části obrázku zobrazují kolo (u prvního obr. se týká silného obrysu kola), které ztratilo kontakt jízdní plochy s temenem kolejnice, a tedy je podle konvencí považováno za vykolejené. Popisky "OK" atd. jsou zavádějící. To, že se dvojkolí nějakými víceméně náhodnými fluktuacemi působících sil vrátí do kolejového kanálu, je jen okrajová okolnost problému a čtenář je maten.
• V bilanci zcela chybí třecí síla v kontaktu okolku s kolejnicí, tedy reálná třecí síla vznikající v tom bodě, nikoliv tedy nějaká výslednice, a vždy přítomná. Právě velikost této síly je nejtypičtější příčinou vykolejení, zatímco příčina prezentovaná textem je víceméně exotická (nejpodobnější v literatuře studovaný případ je případ vykolejení příčným rázem dvojkolí, řešený ale pomocí energetické bilance). Argument, že "akce a reakce jsou správně", je irelevantní v situaci, kdy nejsou správně zahrnuty důležité vstupy.
• Moje argumentace "vlastním výzkumem" je samozřejmě pouze berlička, o kterou se opírám, když chci doložit, že uvedené pojetí není správné. Ve snu by mě nenapadlo napadat tímto způsobem jakýkoli technický text, ve kterém bych nenašel chybu a který alespoň nějak přispívá. Zde by mě značně překvapilo, kdyby se toto pojetí podařilo doložit z literatury.

--Uacs495 23. 4. 2010, 10:10 (UTC)

Vyrovnaný stav ukazuje situaci, kdy jsou poměry mezi okolkem a kolejnicí v rovnováze, tedy neprojevuje se tečná síla T. Následující stav závisí na tom, jestli dojde k nárůstu nebo poklesu síly Y. Síla by se neprojevovala, pokud by se kolo netočilo a předtím asi malinko i couvlo, aby se snížila síla Y. Pokud by se kolo netočilo, pak by ani nevykolejilo. Jelikož se však kolo točí a jelikož zde je obvykle nějaký úhel náběhu, díky kterému styk okolku s kolejnicí poněkud předbíhá, pohybuje se okolek v místě styku vůči hlavě kolejnice dolů, jak Vám již vysvětloval Uacs495. Tudíž, úplně laicky řečeno, okolek se o hlavu kolejnice vzepře a kolo zdvihá, a to bez ohledu na to, jestli je poměr Y/Q na mezi vykolejení nebo ještě ne. Tečná síla proto vždycky kolo zdvihá, vždycky je orientovaná vzhůru, má-li jít o působení kolejnice na kolo. Znovu tedy opakuji. Váš trojbarevný obrázek se týká kola v klidu. Anebo rozdíl v červeném a zeleném může být v kladném a záporném úhlu náběhu, ale to jsme zase u toho 2. nabíhajícího kola na Vašem obrázku pojezdu Bo´Bo´s mezipodvozkovou vazbou a pravděpodobnosti výskytu takové situace.--PetrS. 23. 4. 2010, 14:28 (UTC)

Zatím co u Opatření ... jste docela pochopil, že je potřeba síly popsat, tady vám skládání sil stále uniká. --W.Rebel 23. 4. 2010, 16:48 (UTC)

Nejsem odborníkem na styk kolo-kolejnice, pouze mi přijde zajímavé, že na malůvkách W.Rebel se v žádném ze stavů jízdní plocha kola nedotýká temene kolejnice, přitom na referenci přidané přímo W.Rebelem (Kontakt kolo kolejnice na mezi vykolejení) se jízdní plocha dotýká temene kolejnice ještě v okamžiku, kdy je soustava kolo-kolejnice na mezi vykolejení. --Cmelak770 23. 4. 2010, 18:29 (UTC)

@Cmelak770, je to tu popsáno ale klidně ještě jednou, tedy pro vysvětlení vyjdeme z prostředního stavu, sousední stavy jsou výsledkem změny, která má důsledek posunutí, které je znázorněno šipkami a přerušovaným obrysem kola. Jistě existuje i rovnovážný stav po dosednutí. Encyklopedie nejsou skripta jak předvádí PetrS., no uvidíme jak si poradí se staticky neurčitou soustavou, kterou kreslí.

@Uacs495, pravda, mohli bychom tam přihodit ještě nějakou sílu nebo teorii :D --W.Rebel 23. 4. 2010, 21:03 (UTC)

Bylo by to nanejvýš vhodné. Text, který doposud popisuje uklouznutí ve vaně, otočené o 90°, by se tím mohl posunout blíž k deklarovanému tématu. --Uacs495 24. 4. 2010, 06:41 (UTC)

Tak vyjděme z materiálu pana docenta Pláška - str. 20 - Kontakt kolo kolejnice na mezi vykolejení. Do posledního vzorce dosadíme gamma=70° a f=0,25, to je snad přijatelné. Y/Q krit = 1,48. Tečná síla směřující vzhůru je Q.sin 70°, to je 0,94 Q. Tečná síla směřující dolů je Y.cos70° = max. 1,48 . Q . 0,34 = max. 0,5 Q. A teď prosím p. W.Rebela, aby ukázal, za jakých podmínek může být tečná síla Y.cos gamma větší, než Q.sin gamma, aby výslednice obou těchto sil otočila směr a směřovala dolů. --PetrS. 23. 4. 2010, 22:12 (UTC)

Že Hapesoft nevěří v existenci tření, je známo už z jeho postojů k Heumannově teorii a z diskuse níže. To je myslím klíčové. Rozvedu svou krátkou zmínku o příčném rázu - případ podobný Hapesoftem předvedenému Freibauer opravdu řešil, ovšem jsou tu rozdíly.

• 1 Nejdříve řádně vyšetřil kvazistatický případ nabíhajícího kola včetně vlivu zborcení koleje.
• 2 Předpoložil nulové tření.
• 3 Předpoložil dvojkolí zcela oproštěné od vlivu ostatního vozidla.
• 4 Namaloval průběh příčné složky impulsu jakoby sejmutého při měření na trati, stanovil obsaženou kinetickou energii a z ní výšku, do jaké ona energie může kolo zvednout.

Předpoklad 2 je snad splněn, pokud se kolo točí - schopnost kontaktu přenášet třecí sílu je vyčerpána, asi jako když hřídel do díry s malou vůlí snáze zasuneme, když s nimi vzájemně otáčíme. Hapesoftovo kolo se ovšem netočí. Předpoklad 3 bere nejspíš jako oprávněný krátkou dobou trvání impulsu a krátkou dráhou pohybu (nestojí to tam, domýšlím). (Freibauer, L. (autor předmětné kapitoly), Rus, L., Zahrádka, J.: Dynamika kolejových vozidel, NADAS Praha 1991, ISBN 80-7030-104-X; s.53) --Uacs495 24. 4. 2010, 07:16 (UTC)

V tření věřím a nejen na železnici ale i npř. při jízdě autem, jinak by to ani nešlo. Jen někteří, kteří používají stínový účet PetrS./Uacs495 (jak dokázal výše) stále nepochopili, že síly působící ve stejném směru ale opačné orientace (jestli vůbec vědí co to je směr a orientace síly) se při stejné velikosti vzájemně vyruší, v tomto případě vzniká rovnovážný stav a těleso se v tečné rovině nepohybuje. Pokud by si oba, vlastně jen jeden vzali (raději vhodně použili) kalkulačku a vypočítali konkrétní případy podle výše uvedených matematických vzorců, najde i řešení kdy T_nahoru = T_dolu to je prostá matematika. Docela úsměvné je to, že co zde dotyčný používá jako argumenty proti, stejné argumenty používá v článku Bezpečnost proti vykolejení jako argumenty pro. --W.Rebel 24. 4. 2010, 11:14 (UTC)

• Wikipedista PetrS. tu kalkulačku do ruky vzal. Všichni to tu vidíme černé na bílém.
• Výklad podaný doc. Pláškem, který udáváte jako zdroj, se třením pracuje. Vy ne.
• Co to jsou, ty argumenty "pro" a "proti"? --Uacs495 24. 4. 2010, 13:41 (UTC)

Ještě drobnou poznámku k W.Rebelovi, alias Hapesoftovi. Pokud je na něm požadován konkrétní údaj nebo konkrétní připomínka, začne mlžit obecnými frázemi a když už ani to nestačí, začne pomlouvat se stínovým účtem. V tomto případě používá stejnou metodu prosazení vlastního názoru, jako v ostatních případech. Nejdříve nadnese domněnku, že to tak je (teď nebudu hledat, kde poprvé vyjevil svoji domněnku o mém stínovém účtu), pak ji zopakuje, jako tady o něco výše, a tím pokládá své tvrzení za dokázané. Ještě by mohl vydat nějaké pojednání, které mu otisknou třeba v Blesku, a už bude trvat na tom, že má své tvrzení řádně ozdrojované.--PetrS. 24. 4. 2010, 16:55 (UTC)

Fyzikální zákony platí ať chcete nebo ne. Pokud toto někdo nezvládá, je mi líto, ale měl by si doplnit elementární vzdělání o působení sil. Průmět sil do jedné roviny, rovnováha sil, směr a orientace síly není mlžení jak si mnozí představují ale jejich neznalost, bohužel. Pokud něčemu nerozumíte je jednodušší to označit za mlžení než to pochopit. Mimo jíné, průmět sil (v Bezpečnost proti vykolejení) používáte i na svém obrázku, jen o tom nevíte, že to tam je protože ani nevíte co to je. Nedokážete ani správně popsat, vynést grafický rozklad sil ve vektorech. Vytvoření stínového účtu je více než evidentní, stejné oslovení s uvedením aliasů, stejné argumenty, stejná neznalost, co víc k tomu dodat. --W.Rebel 24. 4. 2010, 17:12 (UTC)

Vidím, že víra W.Rebela v existenci stínového účtu je možná silnější, než jeho přesvědčení o vlastní neomylnosti. Díky němu alespoň vím, kdo se na wikipedii označuje slovem Troll.--PetrS. 26. 4. 2010, 11:26 (UTC)

Já jsem nahoře užil obratu "Moje argumentace vlastním výzkumem..." (rozuměj: účastnil jsem se revertační války, jak je zřejmé z nadpisu). Mám celkem pochopení pro to, že u někoho příslušným způsobem disponovaného to může iniciovat řetězec úvah směřujících k potvrzení bludu, namísto kritického pohledu na věc. --Uacs495 26. 4. 2010, 12:17 (UTC)

Zde diskuse původně začala

Jestliže je na Vaší malůvce situace označená OK, tak proč je to kolo v luftě? To mi moc OK nepříjde.--PetrS. 9. 4. 2010, 21:17 (UTC)

to bude tím, že se vychází z prostřední malůvky a změny síly Y, potom se kolo přesune směrem, který je vyznačen šipkou v profilu kola. --W.Rebel 9. 4. 2010, 21:35 (UTC)

Pokud je to OK, tak se kolo samozřejmě ani nezvedne a je tam buď dvoubodový styk nebo jednobodový, ale jinde. Zkuste si nastudovat něco k tématu.--PetrS. 9. 4. 2010, 21:52 (UTC)

možná jste to nečetl ...

to bude tím, že se vychází z prostřední malůvky a změny síly Y, potom se kolo přesune směrem, který je vyznačen šipkou v profilu kola. --W.Rebel 9. 4. 2010, 22:03 (UTC)

V tom případě situaci pojmenujte "Zažehnané vykolejení v poslední chvíli" a žádné OK.--PetrS. 9. 4. 2010, 22:08 (UTC)

... nemám slov ... --W.Rebel 9. 4. 2010, 22:25 (UTC)

Obrázek Silové poměry - rád bych věděl, jak to , že u zeleného a červeného obrázku působí tečná síla opačným směrem? Kdo ji otočil? A u žlutého Vám zmizela úplně.--PetrS. 10. 4. 2010, 22:27 (UTC)

U žlutého jistě, T=0, jak jste sám doplnil je to bez tření, právě proto.

Otázka hledně otočení působení tečné síly ... nevím jak to napsat aby to bylo srozumitelné i méně technickým čtenářům a abych někoho neurazil výkladem látky základní školy ... asi takhle, jedná se skládání vektoru sil (modré vektory) a rozkládání vektoru výsledné síly na dvě složky (černé vektory), pokud by jste potřeboval další doplnění, klidně se ozvěte. --W.Rebel 11. 4. 2010, 17:30 (UTC)

Ozvu se já. Mějme první dvojkolí ve směru jízdy. Oblouk. Tření nenulové. Dvojkolí nabíhá na vnější kolejnici a tečná síla směřuje nahoru. Proč na prvním obrázku směřuje zrovna dolů? (Z třetího obrázku usuzuji, že síly jsou znázorněny tak, jak působí na kolo.) --Uacs495 14. 4. 2010, 10:58 (UTC)

Obecně - síly jsou znázorněny tak, jak působí kolo na kolejnici

Protože v soustvě jsou síly Y a Q (což jsou výslednice dalších sil, které působí na pohybující se těleso v dané rovině) tedy síla Q je výslednicí hmotmosti vozidla a síly vzniklé třením (a dalších), kterým by se kolo "vyšplhalo" na kolejnici. Výsledkem těchto sil je vektor síly, který je vektorovým součtem /Y + /Q = /R. Protože dotek okolku a kolejnice je suvné (posuvné) uložení (jako těleso na nakloněné rovině, provádí se vektorový rozklad výslednice /R = /N + /T), teoreticky by suvné uložení bez tření nemohlo přenášet Tečnou sílu ale pouze Normálovou. Protože tření existuje, v okamžiku, kdy Tečná síla bude větší než tření kolejnice-kolo, začne se kolo pohybovat nahoru nebo dolu, tedy vykolejí nebo dosedne zpět a to podle orientace vektoru Tečné síly. Předpokládejme, že síla Q je konstantní (pro jednoduchost zanedbejme dynamiku pružení, nadlehčení aj.) ovlivňuje orientaci síly R síla Y, což ve ektorovém rozkladu vyvodí sílu T.

... Dvojkolí nabíhá na vnější kolejnici a tečná síla směřuje nahoru ... jestliže výsledná tečná síla směřuje nahoru, pak vykolejíte, třetí obrázek.

... Proč na prvním obrázku směřuje zrovna dolů ... protože to je výsledná tečná síla a kolo dosedne na kolejnici --W.Rebel 14. 4. 2010, 12:46 (UTC)

Pokud by byla tečná síla nakreslena tak, jak působí na kolejnici, pak při tečné síle směřující nahoru nevykolejím. Ze třetího obrázku jsem jednoznačně usoudil, že jde o tečnou sílu působící na kolo.

V tom případě ale na prvním obrázku, pokud je dodržena konvence, musí směřovat také nahoru. Bod dotyku okolku se totiž při nabíhání nachází před svislou rovinou proloženou osou dvojkolí. Okolek se pohybuje vůči kolejnici dozadu a dolů, neboť okamžitý pól pohybu je v místě odvalování na temeni kolejnice. Tečná síla zákonitě směřuje proti pohybu, tedy dopředu a nahoru, a suvné uložení jinou sílu v tečné rovině nepřenese. Směr tečné síly na prvním a třetím obrázku musí proto být stejný. --Uacs495 14. 4. 2010, 14:47 (UTC)

Neberte to osobně, ale mám pocit, že se dotazuje PetrS. ale proč ne...

...pak při tečné síle směřující nahoru nevykolejím... mohl by jste upřesnit která síla a kterým směrem působící a jedná-li se o sílu, která je působením kola na kolejnici a působí na kolo? (P.S. kolejnice je pevný bod soustavy) Je zbytečné abychom se dohadovali ohledně zákona akce a reakce, kdy síly působí stejným směrem ale opačné orientace. Ještě pro upřesnění, aby došlo k vykolejení, kterým směrem a s jakou orientací musí působit síla která kolo nedzvedne ? --W.Rebel 14. 4. 2010, 15:50 (UTC)

Obejdeme se snadno bez dohadů o zákoně akce a reakce: Proč mají tečné síly v bodě dotyku okolku a kolejnice na prvním a třetím obrázku opačné směry, když podle fyziky mají mít stejné? Kolo se, dokud se valí a jakmile okolek dolehne, v každém okamžiku snaží vyšplhat na kolejnici, protože vektor tečné síly je dán pouze normálovou silou a součinitelem tření (pokud jde o jeho velikost) a směrem pohybu, který se (snad, proboha) nemění. --Uacs495 14. 4. 2010, 16:00 (UTC)

Ano, snaží se vyšplhat to jistě, ale proti šplhací síle působí gravitace (korigovaná úhlem okolku). To co se mění je síla Y, pokud je síla Y malá je malá i síla šplhání, kolo se okolkem na hraně prosmekává a nevyšplhá se na hlavu kolejnice. Pokud síla Y narůstá, zvyšuje se i tření mezi okolkem a kolejnicí a tím roste i třecí síla až naroste do takové míry, kdy se kolo na kolejnici přilepí a vyšplhá se nahoru. Na levé mobrázku je Y malá, výslednice směřuje více dolu, rozkladem dostanete sílu T, na pravém obrázku je síla Y velká, váslednice směřuje více vodorovně, rozkladem dostanete sílu T. Jenom nepište, že v přidaných zdrojích je uhel gama a tady alfa a ty síly (všechny) jsou kresleny obráceně, to je ten zákon akce a reakce. --W.Rebel 14. 4. 2010, 16:20 (UTC)

Jo takhle. To pak ale není vhodné tu výslednici malovat přímo do vektoru tečné síly, protože ten je, jak sám uvádíte, vrcholně zajímavý a zmizel nám tím. Obrázek pak není srozumitelný. Názornější by bylo zachovat ten vektor v původní podobě tak, jak je tečná síla definována, tj. směřující nahoru, a porovnat někde stranou příslušné svislé složky.

Proč svislé složky? Pro Vaši informaci: Již situace na prvním obrázku, jmenovitě ztráta kontaktu jízdní plochy kola s kolejnicí, ukazuje podle konvencí v dopravě případ vykolejeného kola. To, že dvojkolí nevybočilo stranově a že se pak vrátilo zpátky do kolejového kanálu, neznamená, že je to OK. Pokud by se nějak přišlo na to, že se taková věc stala, muselo by se to vyšetřovat jako nehoda. --Uacs495 14. 4. 2010, 17:22 (UTC)

Nakreslení pouze sil Y a Q s výslednicí není dostatešně názorné, protože i na pravém obrázku výslednice směřuje do tělesa kolejnice což by někteří považovali za divné, že by došlo k vykolejení, ty síly se takto skládají a skládají do jiných. Jestli to je složité je věc názoru, pro pochopení je logické aby byla vidět síla T orientovaná tak, aby odpovídala následnému pohybu kola dosednutí nebo úletu, jenže ta je zase výslednicí původních sil.

Částečně s vámi souhlasím s výchozí polohou kola ve vzduchu u stavu OK, jenže jak vysvětlit tendenci pohybu soustavy. Proto je uvedeno, že se vychází z prostředního obrázku se změnou působících sil aby bylo vidět, že kolo dosedne na kolejnici (Ok) nebo ustřelí (Hazard), proto tam jsou vyznačeny následné stavy čárkovaně. Také aby popis byl srozumitelný i mimo cs:wiki. --W.Rebel 14. 4. 2010, 17:42 (UTC)

A to jako chvíli tření je a chvíli není? Pokud součinitel tření předpokládáte roven 0, tak snad u všech obrázků. A to otočení síly T je taky zajímavý fígl. --PetrS. 12. 4. 2010, 09:00 (UTC)

Ano, uhodl jste, jedná se dynamiský jev, tedy v okamžiku, kdy jsou síly vyrovnány není ani toto tření, při porušení rovnováhy bude tato síla opět nenulová. "Otočení síly", pravděpodobně máte namysli změnu orientace vektoru síly, bylo vysvětleno výše. Výuku látky z hodin fyziky základní školy zde ale suplovat nemohu. Pro začátek doporučuji ke studiu Newtonovy pohybové zákony zejména 3. a 4. --W.Rebel 12. 4. 2010, 11:04 (UTC)

Rychlost...

Překročení stanovené rychlosti nebývá prvotní příčinou vykolejení, ale zvýšené namáhání vozidla i koleje může vést k poruše a následnému vykolejení. šlo by to napsat jinak? nějak se to logicky příčí --W.Rebel 18. 4. 2010, 18:28 (UTC)

Jednoduchá formulace, kterou zde v kurzívě citujete, je výstižnější než vaše domněle zpřesněná. Proto jsem revertoval.

První Vámi předložený učební text VUT Brno má, ehm, hodně jemně řečeno, souvislost s tématem vykolejení jen nepřímou a Vaše teze o nevyrovnaném dostředivém zrychlení jím určitě podpořena není. Hovoří se tam o degradaci koleje vlivem dynamických účinků (všech), o nevyrovnaném dostředivém zrychlení dokonce ani nepadne slovo. To je totiž v provozu omezeno na celkem nicotnou hodnotu především s ohledem na cestující (pročpak se asi konstruují vozidla s naklápěcí skříní, jestliže účinky na trať se tím zvýší?).

O tomto zvýšení dynamických účinků nevyrovnaného příčného zrychlení hovoří druhý text, ale po deklarativním konstatování v úvodu se dále zabývá jen únavovým a kontaktním namáháním kolejnice a materiálovými záležitostmi. Vliv nevyrovnaného příčného zrychlení není nijak dále pojednán, ostatně článek je určen pro stavaře a tématiky vykolejení se nijak nedotýká. Vyvodit z něj, jakým mechanismem se nevyrovnané příčné zrychlení v realitě stává příčinou vykolejení, na základě něj nedokážu. Uvažte, že trať je na jeho účinky dimenzována - mimo jiné právě na základě prací, kterými zde argumentujete. Tvrzení, že žebřiňák se při rychlosti 200km/h rozpadne, by mi taky nepřipadalo nijak encyklopedické.

Argumenty včetně jednoduchých kvantitativních analýz máte k disposici na stránce Diskuse:Průjezd obloukem. Věnujte jim prosím před svými editacemi přiměřenou pozornost. Váš příspěvek nadále považuji za výsledek vlastního výzkumu. --Uacs495 22. 4. 2010, 07:25 (UTC)

Já myslel, že nerozumíte výrazu "soustava kolej-kolo" co se tím jako myslí, proto ty odkazy co to je soustava. Upravený text je zjednodušen do obecné roviny, pokud zalistujete historií tak uvidíte jak se věta vyvíjela. Ten kousek poslední věty o poruše se mi právě zdá u vykolejení poněkud matoucí. --W.Rebel 22. 4. 2010, 18:41 (UTC)

Silové poměry

Jelikož W.Rebel bude zase jako malé dítě lpět na ponechání svého obrázku, navrhuji upravuit text:

• zelená - klasická situace na mezi vykolejení. Vodící síla Y dosáhla takové hodnoty, že jediný bod styku kola s kolejnicí se nachází v nejstrmější části okolku. Vlivem pohybu kola dojde za těchto podmínek k vykolejení - okolek vyšplhá na hlavu kolejnice.

• oranžová - s klesajícím koeficientem tření se při konstantním kolovém tlaku Q úměrně zvyšuje kritická velikost síly Y vedoucí k vykolejení. Na obrázku je hypotetická situace, kdy koeficient tření v místě styku klesne na nulu, čímž zmizí tečná složka T.

• červená - v provozu velmi nepravděpodobná situace. Tečná složka T je proti zelenému obrázku opačně orientovaná. Tato situace odpovídá vykolejování vozidla příčnou silou při jeho stání, nebo velkému příčnému rázu, jehož trvání je mnohem kratší, než doba jedné otáčky kola. S klesajícím koeficientem tření se tato situace také blíží oranžovému obrázku, avšak z opačné strany.

Konec navrhovaného textu.

Poznámka pro hloubavé: Máte-li modelové vláčky, můžete si situaci vyzkoušet. Postavte vůz na koleje a opatrně tlačte prstem na ložiskovou skříň prvního dvojkolí ve směru jízdy. Tlak musí působit ve směru nápravy, tedy kolmo na směr jízdy, a vodorovně. Pokud se vůz nebude hýbat, při dosažení určité síly vám ujede kolej nebo se vlivem vůlí v ložiskách přizvedne kolo na straně prstu. Nyní proveďte tentýž pokus a s vozem pomalu jeďte - stačí nepatrný tlak na zadní spřáhlo nebo stěnu. K vykolejení dojde už při mnohem menší síle, než která v prvním případě způsobila ztrátu stability dvojkolí nebo koleje. --PetrS. 27. 4. 2010, 17:16 (UTC)

... se fakt nestačím divit :D :D :D co se dá vymyslet, napřed si opravte svoje obráky a text. --W.Rebel 27. 4. 2010, 20:10 (UTC)

Tak to už jste na dobré cestě. Jeden filosof, nevím už který, charakterizoval proces poznání citoslovci: Ha! - Aha! - Haha!, přeloženo do normálního jazyka - údiv nad novou věcí - porozumění - přijetí. --PetrS. 27. 4. 2010, 20:34 (UTC)

... předchozí příspěvek od PetrS. se nejspíše diví sám sobě --W.Rebel 27. 4. 2010, 20:43 (UTC)

Laskavě se podívejte ještě sem: [1] - na str. 223 je výslovně řečeno, co ví každý, kromě Vás, že rostoucí koeficient tření bezpečnost proti vykolejení snižuje. Pokud tvrdíte, že zelený obrázek je OK, pak by to znamenalo, že čím je vyšší koeficient tření, a tím vyšší složka T, tím je bezpečnost proti vykolejení vyšší - jak sám píšete „Silové poměry mezi okolkem a kolejnicí nedovolují vykolejení (tečná síla T směřuje dolu).“ Takže tady máme rozpor, a proto Vaše tvrzení zpochybňuji, i když by bylo asi nejlépe tuto část rovnou smazat.--PetrS. 28. 4. 2010, 15:56 (UTC)

Taky jsem se podíval a pobavil mě obrázek hned na str. 226 (dobrá špionáž). --Uacs495 28. 4. 2010, 16:34 (UTC)

Stále čekám na odpověď na poslední otázku - no, tu s tím koeficientem tření, kdybyste se pro zaneprázdněnost jinými editacemi nemohl, pane W.Rebeli, rozvzpomenout.--PetrS. 30. 4. 2010, 20:24 (UTC)

Nekonečné opravování do správného stavu silových poměrů. --Milan.P 25. 5. 2010, 15:39 (UTC)

Pane Milane.P, vysvětlete mi, prosím, kam se domníváte, že na žlutém obrázku zmizelo tření, a zejména, jakým způsobem je možné otočit třecí sílu T na červeném obrázku, aby směřovala vzhůru. Pokud mi toto uspokojivě vysvětlíte, nechám tam ten tříbarevný obrázek, jinak tam holt musí být ten můj graficky nepříliš dokonalý. Ale prosil bych vlastní myšlenku a ne takové to w.rebelovské Už jsem to tady napsal - a basta!

Jelikož jste zde podle počtu editací nováčkem a dosud jste nevytvořil nic vlastního, nového, doporučil bych vám především věnovat se nejprve vlastní tvorbě a ne hrát si na rozhodčího. Karel Čapek řekl jednou přibližně toto: "Kritik je člověk, který přesně ví, jak by něco udělal, kdyby to uměl." --PetrS. 25. 5. 2010, 19:46 (UTC)

Prosím, nevracejte sem už ty vaše "správné silové poměry", vykolejení neprobíhá jako prosté porušení rovnováhy na nakloněné rovině. V diskusi je obsáhle a opakovaně vysvětleno proč. Prostudujte si diskusi a prameny, na které se tu odkazuje, nebo se v rámci konzultačních hodin zeptejte vyučujícího. Opakováním stále stejných prázdných floskulí snižujete svou vážnost. W.Rebel se dopracoval do stavu, kdy na každou jeho editaci musím nahlížet s největší obezřetností. --Uacs495 26. 5. 2010, 05:21 (UTC)