Vývoj administrativního dělení Česka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o drobných změnách vymezení okresů a obcí po roce 2000. O vývoji administrativního členění Česka pojednává článek Historie krajů v Česku.

Administrativní dělení Česka se v průběhu let vyvíjelo. Zde je přehled změn v průběhu let. Zaneseny jsou:

  • Vznik nové obce
  • Zánik obce (sloučením s jinou obcí)
  • Změny hranic okresů a krajů.

Počty obcí, měst a městysů v ČR ke konci daného roku.

1996[editovat | editovat zdroj]

Okresy do roku 1996
Okresy od roku 1996

Vznikl okres Jeseník vyčleněním 22 obcí z okresu Šumperk a obce Zlaté Hory z okresu Bruntál. Mění se území okresů Benešov, Kolín, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Brno-venkov, Břeclav a Šumperk.

1997[editovat | editovat zdroj]

Vznikla obec Těchlovice.

Celkem bylo v Česku 6234 obcí, z toho 500 měst (14 statutárních).

1998[editovat | editovat zdroj]

Vznikly obce Velké Chvojno, Nová Ves u Světlé, Semanín, Kurdějov, Suchohrdly, Chotěbuz, Kujavy a Nové Sedlice.

Celkem bylo v Česku 6242 obcí, z toho 487 měst (14 statutárních).

1999[editovat | editovat zdroj]

Vznikly obce Rabštejnská Lhota, Petrůvka, Bravantice a Lhota u Vsetína. Zanikly obce České Milovy připojením ke Křižánkám a Tábor připojením k Velkým Heralticím.

Celkem bylo v Česku 6244 obcí, z toho 505 měst (14 statutárních).

2000[editovat | editovat zdroj]

Sázava přešla z okresu Kutná Hora do okresu Benešov, změnilo se území těchto dvou okresů. Vznikly obce Skorkov, Pila, Spešov, Mouřínov, Jezernice, Rokytnice a Ropice.

12. listopadu 2000

Celkem bylo v Česku 6251 obcí, z toho 522 měst (17 statutárních).

2001[editovat | editovat zdroj]

Vznikly obce Sytno, Kobylá nad Vidnavkou, Pavlovice u Kojetína, Písečná, Šelešovice, Bohuslavice nad Vláří, Lukoveček a Ostrata. Zanikla obec Savín připojením k Litovli.

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 524 měst (17 statutárních).

2002[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu roku 2001/2002 zanikly obce:[1]

Poprvé od roku 1990 počet obcí klesl, kvůli zákonu 128/2000 Sb. o obcích nadále mohou nové obce vzniknout pouze k datu voleb do obecního zastupitelstva.

Celkem bylo v Česku 6254 obcí, z toho 526 měst (17 statutárních).

2003[editovat | editovat zdroj]

Změna vymezení okresů Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever.

na přelomu roku 2002/2003 zanikly obce[2]
1. ledna 2003

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 526 měst (20 statutárních).

2004[editovat | editovat zdroj]

Nedošlo k žádným územním změnám

2005[editovat | editovat zdroj]

Okresy do roku 2005
Okresy od roku 2005

28 obcí změnilo okres i kraj[3]

Změna okresu Brno-venkov a Jihomoravského kraje – obce z kraje Vysočina
Změna okresu Olomouc a Olomouckého kraje – obce z Moravskoslezského kraje
Změna příslušnosti k obci s rozšířenou působností – 38 obcí
  • 26 z výše uvedených obcí
  • Velký Valtinov v Libereckém kraji
  • 3 obce v Královéhradeckém kraji
  • 8 obcí v Moravskoslezském kraji

Celkem bylo v Česku 6248 obcí, z toho 527 měst (20 statutárních).

2006[editovat | editovat zdroj]

Změna okresů Praha-východ a Benešov kvůli změně územní příslušnosti Čakovice

1. července[4]
20. října

Obnoven status městyse, 109 obcí je povýšeno na městys

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 554 měst (24 statutárních) a 109 městysů.

2007[editovat | editovat zdroj]

Okresy po roce 2007
Okresy před rokem 2007
1. ledna

K tomuto datu bylo změněno územní členění tak, aby okresy odpovídaly jednomu či více obvodům obcí s rozšířenou působností[5][6]. Přesto zůstalo 33 výjimek. Ze dvou původně městských okresů (Plzeň-město a Ostrava-město) se staly okresy i s dalšími obcemi. Největší přírůstek obcí zaznamenaly okresy Praha-východ a Brno-venkov. Celkem se změna dotkla 47 okresů a 119 obcí.

Okres Benešov[editovat | editovat zdroj]

Okres Blansko[editovat | editovat zdroj]

Okres Brno-venkov[editovat | editovat zdroj]

  • Přibylo 14 obcí z okresu Blansko
  • Přibylo 7 obcí z okresu Břeclav
  • Přibyly 4 obce z okresu Znojmo

Okres Bruntál[editovat | editovat zdroj]

Okres Břeclav[editovat | editovat zdroj]

Okres Česká Lípa[editovat | editovat zdroj]

Okres České Budějovice[editovat | editovat zdroj]

Okres Domažlice[editovat | editovat zdroj]

Okres Frýdek-Místek[editovat | editovat zdroj]

Okres Hodonín[editovat | editovat zdroj]

Okres Hradec Králové[editovat | editovat zdroj]

Okres Cheb[editovat | editovat zdroj]

Okres Chrudim[editovat | editovat zdroj]

Okres Jihlava[editovat | editovat zdroj]

Okres Karlovy Vary[editovat | editovat zdroj]

Okres Karviná[editovat | editovat zdroj]

Okres Kladno[editovat | editovat zdroj]

Okres Klatovy[editovat | editovat zdroj]

Okres Kolín[editovat | editovat zdroj]

Okres Kroměříž[editovat | editovat zdroj]

Okres Liberec[editovat | editovat zdroj]

Okres Mělník[editovat | editovat zdroj]

Okres Mladá Boleslav[editovat | editovat zdroj]

Okres Nový Jičín[editovat | editovat zdroj]

Okres Nymburk[editovat | editovat zdroj]

Okres Olomouc[editovat | editovat zdroj]

Okres Opava[editovat | editovat zdroj]

Okres Ostrava-město[editovat | editovat zdroj]

  • Přibyly 4 obce z okresu Nový Jičín, 4 obce z okresu Opava a 4 obce z okresu Frýdek-Místek

Okres Pardubice[editovat | editovat zdroj]

Okres Písek[editovat | editovat zdroj]

  • Obec Dražíč přešla do okresu České Budějovice

Okres Plzeň-jih[editovat | editovat zdroj]

Okres Plzeň-město[editovat | editovat zdroj]

  • Do původně městského okresu přibylo 11 obcí okresu Plzeň-jih a 3 obce z okresu Plzeň-sever

Okres Plzeň-sever[editovat | editovat zdroj]

Okres Praha-východ[editovat | editovat zdroj]

  • Obce Čakovičky, Kojetice a Postřižín přešly do okresu Mělník
  • Obec Řehenice přešla do okresu Benešov
  • Přibyly 4 obce z okresu Nymburk, 14 obcí z okresu Kolín, 6 obcí z okresu Mělník a 3 obce z okresu Mladá Boleslav

Okres Praha-západ[editovat | editovat zdroj]

  • Obec Dolany přešla do okresu Mělník

Okres Příbram[editovat | editovat zdroj]

Okres Rakovník[editovat | editovat zdroj]

  • Obec Lány přešla do okresu Kladno

Okres Rychnov nad Kněžnou[editovat | editovat zdroj]

Okres Svitavy[editovat | editovat zdroj]

Okres Šumperk[editovat | editovat zdroj]

Okres Tábor[editovat | editovat zdroj]

Okres Třebíč[editovat | editovat zdroj]

Okres Ústí nad Orlicí[editovat | editovat zdroj]

Okres Vyškov[editovat | editovat zdroj]

Okres Znojmo[editovat | editovat zdroj]

Okres Žďár nad Sázavou[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 587 měst (24 statutárních) a 177 městysů.

2008[editovat | editovat zdroj]

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 592 měst (24 statutárních) a 198 městysů.

2009[editovat | editovat zdroj]

1. ledna[7]

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 593 měst (24 statutárních) a 206 městysů.

2010[editovat | editovat zdroj]

1. ledna

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6250 obcí, z toho 594 měst (24 statutárních) a 207 městysů.

2011[editovat | editovat zdroj]

1. ledna

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6251 obcí, z toho 598 měst (24 statutárních) a 210 městysů.

2012[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6251 obcí, z toho 602 měst (26 statutárních) a 212 městysů.

2013[editovat | editovat zdroj]

1. ledna

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6253 obcí, z toho 602 měst (26 statutárních) a 214 městysů.

2014[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6253 obcí, z toho 602 měst (26 statutárních) a 220 městysů.[8][9]

2015[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6253 obcí, z toho 604 měst (26 statutárních) a 221 městysů.[10][11]

2016[editovat | editovat zdroj]

1. ledna

Zánik vojenského újezdu Brdy, menší změny hranic krajů (nejvýrazněji mezi Středočeským a Plzeňským), zmenšení území ostatních vojenských újezdů a vznik šesti nových obcí:

Změny v průběhu roku

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 604 měst (26 statutárních) a 223 městysů.[12]

2017[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 605 měst (26 statutárních) a 226 městysů.[13]

2018[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 606 měst (27 statutárních) a 227 městysů.[14]

2019[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 607 měst (27 statutárních) a 227 městysů.[15]

2020[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo k 23. červenci 2020 v Česku 6258 obcí, z toho 608 měst (27 statutárních) a 228 městysů.

2021 (návrh)[editovat | editovat zdroj]

Plánuje se odstranit 33 výjimek narušujících územní skladebnost. Podle návrhu z roku 2018 schváleného vládou v roce 2019:[16][17][18][19][20][21][22][23][24][25]

Nejvíce narušují územní skladebnost obce na Turnovsku, které jsou roztříštěny do více okresů. Existovalo více návrhů, jako přesunutí Turnova a všech obcí v jeho působnosti z okresu Semily do okresu Liberec nebo vytvoření úplně nového okresu Turnov. V zákoně je navrhována výjimka, která by umožnila zachovat na Turnovsku územní neskladebnost i nadále. Mezi navrhovanými změnami, pokud by výjimka uplatněna nebyla, patří následující:

Podle tohoto návrhu zůstanou okresy Havlíčkův Brod a Nymburk beze změny hranic, ale hranice se změní u okresů Domažlice, Jablonec nad Nisou, Liberec, Plzeň-jih, Semily, Vsetín a Zlín.

V Praze narušují skladebnost dvě městské části, vyměnit městský obvod by měly

Nový zákon o územně správním členění státu zruší územní kraje.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]