Diskuse s wikipedistou:Ioannes Pragensis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Keep Calm and Carry On
Archiv diskuse do října 2007do února 2008do června 2008do března 2008do prosince 2009do března 2010do prosince 2010do března 2011do září 2011do září 2015do března 2019

Pro koho je určena stránka Nápověda:Úvod pro nováčky[editovat zdroj]

Jsem rád, že pracujete na té nové úvodní stránce, ale je potřeba vyjasnit, pro koho je stránka určena. Nápověda:Úvod je orientována na nové editory a nově založené uživatelské účty. Na koho je orientována vaše nová stránka? --Dvorapa (diskuse) 9. 4. 2019, 22:38 (CEST)

Pro totéž, ale chtěl bych, aby to bylo psané tak, aby tomu lidé z uvedené cílové skupiny rozuměli a bylo to pro ně užitečné. Ani jedno z toho si o současné stránce Nápověda:Úvod nemyslím.--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 4. 2019, 22:44 (CEST)
Tak v tom případě nerozumím, proč stránky nesloučíte, resp. nepřepracujete stránku Nápověda:Úvod a vytváříte místo toho duplicitní stránku? Stejně tak netuším, proč jste tedy zamítl návrh na sloučení? To mi přijde jako kdyby se vám nelíbil článek Dějiny Dánska a tak jste napsal vlastní článek Historie Dánska. --Dvorapa (diskuse) 9. 4. 2019, 22:47 (CEST)
Tak prosím počkejte, až se ta stránka usadí. Je pár dní stará. Nevím, proč to tak tlačíte. Tohle přece nejsou články v hlavním jmenném prostoru, takže vůbec ničemu nevadí, když je vedle sebe Historie Dánska a Dějiny Dánska.--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 4. 2019, 22:50 (CEST)
Ne, nejsou, jsou ale relativně stejně důležité jako kterýkoliv článek, vzhledem k tomu, že a) každý nový účet je na ně přesměrován, b) každá úvítací šablona na ně odkazuje, c) každá důležitější stránka (HS) na ně odkazuje, apod. Mně ale nejde o podobu stránek, jde mi čistě o princip. Původně jsem myslel, že jsou určeny pro stejnou cílovou skupinu, tak jsem navrhl sloučení. Byl jsem revertován a bylo mi vysvětleno, že jsou pro různé cílové skupiny a tak jsem navrhl přejmenování (jedné nebo obou na libovolný rozlišující název), abychom to tedy rozlišili. Byl jsem revertován a bylo mi vysvětleno, že jsou pro stejnou cílovou skupinu. Tak já nevím. Buď se jedná o nějakou hnusnou praktiku, kdy vytvoříte duplicitní stránku (Historie Dánska) a postupně všude přeházíte odkazy, což mi přijde jako zcela proti tomu rozumnému člověku, za jakého jsem vás dosud měl, nebo fakt teda nevím. Jako nemám nic proti koexistenci obou stránek ani proti jejich sloučení, ale zatím si připadám, že vy nechcete ani jednu z těch věcí. Co teda vlastně chcete?
Jinak konstruktivně podle obsahu. Řekl bych, že vaše stránka je více zaměřená na anonymy a také trochu na čtenáře, což by ji odlišovalo od Nápověda:Úvod. Pak bych navrhl přejmenovat obě stránky, jednu jako Úvod pro editory a druhou jako Úvod nebo Úvod pro nováčky. Případně se nabízí druhá možnost z té vaší stránky udělat Úvod a z Nápověda:Úvod udělat Vítejte. To by také dávalo smysl. --Dvorapa (diskuse) 9. 4. 2019, 23:05 (CEST)
Ještě lehká výtka: Asi by vůbec nevadilo, že tu je druhá čerstvě připravená stránka a že tu jsou vedle sebe, kdybyste tedy nezačal přehazovat odkazy v důležitých šablonách a na důležitých stránkách. V tuto chvíli docela hodně vadí, že tu máme dvě stránky s duplicitním názvem a duplicitní cílovou skupinou. --Dvorapa (diskuse) 9. 4. 2019, 23:07 (CEST)
Pane kolego, podívejte se prosím napřed na stránku Nápověda:Úvod a povšimněte si, že to není dobře zpracovaný úvod, pokud je to vůbec úvod. Stránka obsahuje přivítání (což je jediná zcela správná část), pak odkaz na wizarda - kurs pro nováčky (je dobře, že ho z této stránky odkazujeme, ale člověk ho přece nepotřebuje absolvovat jako předpoklad toho, aby začal editovat - odkaz by měl být spíš stranou nebo dole, jako nabídka možnosti prohloubit si vědomosti, a ne jako první "informace"), dále je tam text o editaci článku, který vychází z představy, že lidé na Wikipedii přijdou s tím, že půjdou editovat článek o konkrétní věci, který si napřed musejí vyhledat (takto skutečně přicházejí spammeři, ale běžný editor začne editovat, až když ho některý již nalezený článek podnítí k tomu, aby ho vylepšil), a nakonec nováčka pobízí k vytvoření článku (což je ale typický kámen úrazu pro čerstvé nováčky - ve skutečnosti bychom měli takové lidi od vytváření článků spíš odrazovat, dokud nezískají cit pro encyklopedický text, protože jinak jejich první pokus nejspíš skončí s šablonou odloženého mazání). Navíc používá žargon nesrozumitelný pro nezasvěcené ("vyvarujte se ... experimentů") a je věcně nesprávný ("vkládejte pouze ověřené informace doložené odkazy na konkrétní zdroje" - ve skutečnosti je povinnost zdrojovat pouze u nezjevných nebo zpochybněných informací). Takže ten úvod podle mě není úvod, ale jen nepovedený polotovar, který neplní svou funkci a neměl by být v této podobě nikomu nabízen.
Ještě jsem se však nerozhodl, co s ním. Nabízí se ho buď změnit na přesměrování na nový úvod pro nováčky, anebo pro něj vymyslet nějakou rozumnou funkci a přepracovat ho podle ní (například uvedení pro obecné publikum s rozcestníkem na různé oblasti informací o Wikipedii, tedy cosi jako úvod pro čtenáře). Dokud se to však nerozhodne, tak opravdu nemíním s Vámi diskutovat o navrhovaných sloučeních a přejmenováních. Aby se mohlo něco slučovat nebo přejmenovávat, tak si napřed člověk musí ujasnit, čeho tím chce dosáhnout. Já jsem si zatím ujasnil jenom to, že tu potřebujeme úvod pro začínající editory, a tak jsem ho začal psát, ale nic jiného, a ještě ho nemám úplně dotažený ani nemám domyšlené širší souvislosti nápovědy, takže Vašimi huráakcemi a reverty mě jenom zdržujete.--Ioannes Pragensis (diskuse) 10. 4. 2019, 08:07 (CEST)
Odkaz na průvodce hned nahoře byl požadavek komunity, stejně tak informace o zdrojování a experimentech. Pokud vám vadí, že si editor musí nejdříve článek vyhledat, můžeme to vypustit (i když z mojí zkušenosti vím, že ne každý hned ví, co by měl editovat a jak by měl najít na Wikipedii článek, chytřejší použijí Google, hloupější zkusí prozkoumat portály). Vsadím se, že až se komunita doslechne o vašem návodu, bude po vás chtít to samé. Co se týče přepracování, opravdu se zde chováte, jako kdybyste na Wikipedii byl týden. Pokud chci vytvořit novou verzi stránky, tak to snad udělám přímo ve stránce nebo někde bokem. Pokud někde bokem, tak ale nepřekopávám hned odkazy na novou stránku. Dal jsem vám medaili za články o nobelistech za chemii, ale jestli jste ty články psal tímto způsobem, tak mě to teď trochu mrzí. Jinak ale jednoznačně musíme probrat v širší komunitě, jak to chceme s nápovědou koncipovat, protože tahle vaše huráakce nás zdržuje akorát od jiných nápovědních stránek, které roky čekají na úpravu. --Dvorapa (diskuse) 10. 4. 2019, 11:04 (CEST)

Morgante[editovat zdroj]

Kolego, to cantare je uvedeno ve Slovníku italkých spsiovatelů, který je uveden jako jeden z referencí. Cantare je zvláštní žánr italké literatury a z nich se skládá epos. Podívejte se do slovníku a napište svůj názor na údaje z toho slovníku, které jsme použil. Slovník je český a jeho autoři měli určitě nějaký důvod, proč psali cantare a ne zpěv.--Chalupa (diskuse) 14. 4. 2019, 18:52 (CEST)

Dobrý den, ten slovník bohužel nemám po ruce. V [1] se cantare skládá ze zpěvů a ne naopak, a naznačuje se možnost slovo cantare překládat "zpěv" nebo "píseň". Ve všeobecné encyklopedii, jako je tato, bych doporučoval používat spíš český překlad, byť trochu zavádějící, a slovo cantare uvést jen poprvé v závorce jako originální pojem. Protože to slovo rozhodně u nás nepatří mezi všeobecně známé pojmy a mohlo by čtenářům překážet v pochopení textu.--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 4. 2019, 22:06 (CEST)

Právo veta[editovat zdroj]

Dobrý den. Teď máte už druhý revert. Ovšem já už jsem z toho přetahování unavený, asi si dám pohov. Uvědomte si pouze, že řadový čtenář ani neví, že právo veta existuje a co znamená.

To je jedna věc. Ta druhá je "zapeklitá". Doufám, že jste pro svobodnou diskusi. Tak tedy: pražské zastoupení OSN se podle mne z mezinárodně-politického hlediska mýlí. Přebralo prastarý zvyk československého a pak českého MZV, že označují UK jako "Velká Británie". Nepochopím, jak tohle může mezi diplomaty procházet. Když to ale takhle je, tak to já nechám, dokud nenajdu/nenajdeme jiné zdroje s SK. Krom toho je zapotřebí článek jinak doplňovat. Vnitropolitický vývoj, brexit atd. To je momentálně všechno. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 4. 2019, 10:37 (CEST)

I když najdete zdroje s SK, tak to stejně nic nemění na tom, že oficiální stránky OSN (tedy nejdůležitější zdroj) udávají VB. A tím také dokazují, že se mýlíte ve svém celkovém hodnocení tohoto názvu. Jako Češi bychom měli spíš být hrdí na to, že naše mateřština si občas "dovolí" se odchýlit od úzu v jiných zemích, a ne prosazovat kalky na úkor tradičních domácích názvů jen proto, že jsou doslovnější.
Jinak právo veta je poměrně známý koncept aspoň u lidí, kteří se mezinárodní politikou zabývají, protože se často v RB používá. Ovšem pokud je mi známo, tak zrovna britské veto nebylo moc často tím rozhodujícím v důležitých otázkách - nejčastěji ho používají Američané a Rusové. Proto si myslím, že ho nemá cenu popisovat v úvodu, snad by stačila zmínka v sekci o mezinárodní politice Velké Británie, nejlépe v souvislosti s nějakým případem, kdy ho Britové sami použili a rozhodli tím nějaké hlasování.
Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 4. 2019, 10:55 (CEST)
Hodnocení názvu: Za současné situace s brexitem je používání VB velmi problematické. Už jsem to naznačoval. A naše národní hrdost na název VB pro SK je s prominutím zcela bezvýznamný argument. Spíš to vypadá na hledání vlastní terminologie za cenu mezinárodní izolace. A "dokonce" je tady soulad s ru:Wiki. To samotné není důvod, proč tak oponuji. Jde o věcnou stránku. Opakuji: Severní Irsko není součástí Velké Británie, ale Spojeného království, které si tuto svoji část chce dlouhodobě udržet. Přinejmenším vláda UK a lidé jako James Rees-Mogg a Boris Johnson to chtějí. To je ten mezinárodně-politický velký problém. Otázka backstopu je s tím spojená. Chceme nahrávat nějakému jinému vývoji? Nedělal bych to. Hezký den rovněž, teď toho za sebe nechám. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 4. 2019, 11:21 (CEST)
Názvy v ruštině ani v angličtině nejsou pro češtinu směrodatné. Každý jazyk si svoje názvosloví tvoří zvlášť. A vzhledem k tomu, že pod názvem Velká Británie (či přesněji Britannie Veliká, jak se to tehdy psalo) pojednává o diskutovaném státě i Ottův slovník naučný z 19. století, tedy dávno před Evropskou unií a brexitem, tak nás jistě nikdo nemůže podezřívat, že chceme nahrávat jakémukoli politickému vývoji, pokud používáme po staletí ustálený zkrácený český název tohoto království.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 4. 2019, 18:14 (CEST)