Diskuse s wikipedistou:Ioannes Pragensis/Archiv11

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 5 lety od uživatele Vlakovod v tématu „Panodrama

Bleach[editovat zdroj]

Ano, za ten archiv se omlouvám. To je teda docela děsivé. Radši si budu číst mangu v angličtině. Beru však na vědomí a při opravování chybných údajů v české wikipedii budu používat českou transkripci. --Snílek (diskuse) 18. 10. 2015, 17:57 (CEST)Odpovědět

Děkuji, hezký večer!--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 10. 2015, 17:59 (CEST)Odpovědět

Nobelova cena za chemii[editovat zdroj]

Dobrý večer, zde je drobná kytka za zamodřování nositelů Nobelových cen, díky.--RomanM82 (diskuse) 28. 10. 2015, 19:56 (CET)Odpovědět

Děkuji, srdečně zdravím a přeji hezký večer!--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 10. 2015, 20:16 (CET)Odpovědět
Připojuji se, díky! --Sokoljan (diskuse) 28. 10. 2015, 20:39 (CET)Odpovědět
Také Vám děkuji, pane profesore. Srdečně,--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 10. 2015, 20:50 (CET)Odpovědět

Názvy univerzit[editovat zdroj]

Zdravím, projednával jste někde přesuny universit v USA ? --Jowe (diskuse) 29. 10. 2015, 15:14 (CET)Odpovědět

Také zdravím. Asi stejně jako Vy jste projednával revert mého přesunu článku University of Baltimore.
V můj prospěch lze ovšem uvést fakt, že tady píšeme českou encyklopedii, takže by se měly upřednostňovat české názvy, pokud existují a používají se. Je potřeba také myslet na to, že ne všichni naši uživatelé umí ten který cizí jazyk (v tomto případě angličtinu), a tak možná ani neví, jak název v původním jazyce vyslovit. Nevidím proto důvod přesuny na český název někde předjednávat.
A využiji příležitosti k tomu, aby si dovolil Vás upozornit, že revertační války vedené pomocí neprojednaných přesunů zpátky něčeho, co bylo předtím přesunuto tam, se považují za velmi nevhodné. Pro editory na úrovni Vaší zkušenosti tím spíš. Pokud příště nebudete souhlasit s nějakým přesunem (čehokoli kýmkoli), který zjevně nebyl vandalismem ani omylem či hrubou chybou, tak prosím nerevertujte, ale zkuste záležitost napřed projednat s tím, kdo přesun provedl, případně předložit širšímu okruhu editorů. Děkuji a přeji hezký podvečer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 10. 2015, 15:32 (CET)Odpovědět
Je rozdíl mezi neprojednaným přesunem a revertem neprojednaného přesunu, to snad vám vysvětlovat nemusím. To, že existují české názvy a používajíse, není rozhodující pro název článku. Např. Pittsburgh Penguins také nebudeme měnit na Pittsburští Tučňáci, i když se to také poměrně často používá. Ale to je věc názoru, rozhodující je názor komunity, který by měl být brán v potaz při sporných přesunech. --Jowe (diskuse) 29. 10. 2015, 16:10 (CET)Odpovědět
Pardon, že se do toho pletu, ale z hlediska svého oboru, když už ho sem motáte, Váš argument snadno a zcela vyvrátím. Už jste, Jowe, někde viděl zapsané výsledky "Pittsburští Tučňáci - Ottawští Senátoři 2:0"? Nikoli. Pittsburští Tučňáci jsou jen novinářský slang, rozhodně ne v češtině používaný název, a tedy svou platností nejsou analogické českým názvům jiných institucí (nejen univerzit, ale třeba také divadel nebo muzeí). --Okino (diskuse) 29. 10. 2015, 18:52 (CET)Odpovědět
Ono jde především o to, že University of Baltimore se stejně Pittsburgh Penguins dá považovat za obchodní značku, mající své logo [1], [2] a používanou na propagačních předmětech [3]. Z tohoto důvodu je přesun minimálně sporný, nehledě na to, že většina amerických institucí (mezi nima i zmiňovaná divadla a muzea) jsou zde na originálním názvu. Proto by nějaké masové přesouvání mělo být řádně prodiskutováno. --Jowe (diskuse) 30. 10. 2015, 07:08 (CET)Odpovědět
A ještě bych rád zmínil Google test. Spojení "Baltimorská univerzita" se na českém internetu vyskytuje v několika málo článcích, a to především v souvislosti s bulvární zprávou, že otevírá nový předmět - zombielogii. University of Baltimore se vyskytuje mnohem častěji a v různých souvislostech (např. [4]). --Jowe (diskuse) 30. 10. 2015, 07:39 (CET)Odpovědět
@Jowe: Rozdíl mezi mezi neprojednaným přesunem a revertem neprojednaného přesunu skutečně existuje. To první je povoleno, pokud se dělá v dobré víře a není vidět, že by někdo měl něco proti (vizte WP:ESO). To druhé by Vás například na anglické Wikipedii mohlo stát nějaké potahování, protože tam se page move wars obvykle posuzují mnohem přísněji než běžné revertační války, jelikož působí daleko větší binec.
A k Vašim věcným argumentům: 1. To, že mnoho amerických institucí zde má originální názvy, může být dáno buď tím, že u mnoha z nich české neexistují, anebo je prostě tvůrci článků nepoužili. Nic obecného ve smyslu "instituce z USA musíme mít pod anglickým názvem" z toho neplyne. 2. Žádné masové přesouvání nedělám, prostě vždy přesunu cokoli, nač narazím, pokud mám pocit, že existuje lepší název, a nevidím na diskusní stránce nebo v článku žádné známky toho, že by někomu takový přesun mohl vadit. Vzhledem k tomu, že jsem teď napsal hodně pahýlů o amerických osobnostech z akademické sféry, tak jsem na tento problém narážel často. 3. Google test je argument, i když obecně poměrně slabý. Nicméně nemám teď po ruce žádný solidní tištěný zdroj s Baltimorskou univerzitou a nemám čas ani chuť ho ohledat, takže se s Vámi nebudu o název článku přít. 4. Zda je něco obchodní značka nebo dokonce zda je to používané na propagačních předmětech, je pro název článku na Wikipedii zcela irelevantní. Kdybychom tento princip přijali, tak bychom museli názvy článků o ruských firmách mít azbukou. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 30. 10. 2015, 09:24 (CET)Odpovědět
Zvyklosti či pravidla na anglické Wikipedii jsou pro nás nepodstatná, u nás existuje šablona {{Přesunout}} a neprojednané sporné přesuny jsou revertovány. Nepsal jsem nic o tom, že instituce z USA musíme mít pod anglickým názvem. Pouze je-li většina pod anglickým názvem, tak přesuny na český nesou znaky spornosti. Připojil bych další argument, Baltimorská univerzita je nepřesný název, může označovat i jinou univerzitu v Baltimore. To berte jen jako další důkaz spornosti. K vašim protiargumentům se zde vyjadřovat nebudu, to má své místo v patřičné diskusi o přesunu. --Jowe (diskuse) 30. 10. 2015, 13:50 (CET)Odpovědět
Jowe: Když už šablonou Přesunout argumentujete, tak si prosím přečtěte její návod: "Přesunout většinu článků i většinu jiných stránek může každý registrovaný a schválený wikipedista i bez použití této šablony," a pak se vypočítávají výjimečné situace, kdy je šablona potřebná. Přesun cizojazyčného názvu na český mezi ně nepatří.--Ioannes Pragensis (diskuse) 30. 10. 2015, 14:43 (CET)Odpovědět
Šablona se používá při sporných přesunech. Z výše uvedených důvodů tento přesun sporný je. --Jowe (diskuse) 30. 10. 2015, 14:54 (CET)Odpovědět
Já jsem o ničem sporném nevěděl, když jsem to přesouval. Váš revertující přesun naopak sporný byl, protože jste mohl předpokládat, že bych měl námitky. Šablonu jste nepoužil...--Ioannes Pragensis (diskuse) 30. 10. 2015, 14:57 (CET)Odpovědět
Obhajovat spornou editaci musí ten, kdo ji učinil, nikoliv ten, kdo ji revertoval. --Jowe (diskuse) 30. 10. 2015, 15:07 (CET)Odpovědět

Kolega Jowe má pravdu, že tak masivní přesuny bez oznámení jsou chybné, a do budoucnosti i lehce napadnutelné reverty a tedy editačními válkami. Při plánovaném přesunu turnajů jsem dal vědět Pod lípu a teprve potom začal přesouvat. Osvědčilo se to později, kdy jsem byl právě na to dotazován. Osobně bych u univerzit podpořil české názvy kolegy Ioanna Pragensise, myslím, že by se podpora našla. Hromadné věci je prostě lépe řešit transparentně, i když pomaleji. Zdraví--Kacir 30. 10. 2015, 11:43 (CET)Odpovědět

Kacir: Děkuji za podporu; nicméně jak jsem napsal, neměl jsem a nemám v úmyslu dělat nějaké hromadné řešení názvů amerických institucí ve velkém stylu. Napsal jsem během 4 dní minimálně 30 krátkých článků o nositelích Nobelových cen, a tak jsem zkrátka na univerzity a jiné americké instituce pořád narážel a řešil to ad hoc. Ale nemám ambice zajistit Wikipedii jasná pravidla na jména cizích univerzit jako taková, takže nemám co dávat k prodiskutování.--Ioannes Pragensis (diskuse) 30. 10. 2015, 11:59 (CET)Odpovědět
Ano, přesně tak jak píšete, protože na „Wikipedii (chybí) jasná pravidla na jména cizích univerzit“, není vhodné provádět masivní přesuny bez upozornění. Až bude výchozí tvar uveden ve WP:AT, pak lze hromadně přesouvat bez problémů s odkazem na pravidlo. Ačkoli uvádíte, že „nemáte ambice“ zajistit wikipravidla u univerzit, právě ta vytváříte; řídíte se vlastními pravidly preference názvů – sjednocujete názvy univerzit na jednu z možných forem, i když není zřejmé podle čeho volíte českou variantu: Torontská univerzita / (proč ne) univerzita v Torontu vs. Univerzita Illinois v Urbana Champaign / (proč ne) Illinoiská univerzita v Urbana Champaign.
Proto je vhodné skupinu přesunů zmínit nejdříve Pod lípou a dát prostor k vyjádřením. Snižuje to riziko budoucích revertačních válek.--Kacir 30. 10. 2015, 18:02 (CET)Odpovědět
Připojuji se k námitkám kolegy Kacira. Je dost pravděpodobné, že se najdou problémy ohledně českých názvů univerzit v USA, které měly být projednány předem - ale nebyly.
Máme teď univerzitu s názvem Marylandská univerzita. Dovoluji si upozornit na to, že to není její úplný název. Viz en:wiki:
The University of Maryland, College Park (often referred to as The University of Maryland, Maryland, UM, UMD, or UMCP) is a public research university located in the city of College Park in Prince George's County, Maryland. - K tomu další informace: Existuje Marylandský univerzitní systém, ke kterému patří také tato University of Maryland, College Park (College Park, CP, je město - city). Článek o tomto systému by určitě byl prospěšný.
The University System of Maryland (USM) is a public corporation and charter school system comprising 12 Maryland institutions of higher education.
Co když existuje ještě University of Maryland, X-City? Pak musíme rozlišovat a opět přesunovat. Různých podnětů mám již více, ale ještě si to všechno musím ověřit. NB: Aby to nepletlo - nadpis kapitoly jsem upravil podle novodobého pravopisu. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 10. 2015, 18:39 (CET)Odpovědět
Dodatek z en:wiki ohledně University System of Maryland (USM):
The system had its roots in 1963 when the Maryland General Assembly created the Board of Trustees of the State Colleges to assume control of five former state teachers colleges: Bowie State, Coppin State, Frostburg State, Salisbury State, and Towson State. Each campus had its own administrator. In 1970, the Maryland General Assembly established a five-campus University of Maryland network comprising the University of Maryland at Baltimore, University of Maryland Baltimore County, University of Maryland, College Park, University of Maryland Eastern Shore, and the University of Maryland University College ...
Hned první jmenovaný campus - University of Maryland at Baltimore - je IMHO vlastně univerzita rovnocenná s University of Maryland, College Park. Má také svůj vlastní článek na en:wiki! A je jich ještě několik takových. Tím je myslím vcelku jasně podpořen názor, že kolega Ioannes Pragensis měl svoje přesuny napřed projednat, asi Pod lípou, protože je jich mnoho. Nevznikly by pak takové problémy. Nejméně v případě soustavy 12 marylandských univerzit budou zapotřebí asi dodatečné úpravy a opravy apod. Krom toho ovšem ten samostatný článek o této soustavě. Snad nezůstane tento nynější vcelku zmatečný stav věcí? --Zbrnajsem (diskuse) 30. 10. 2015, 19:23 (CET)Odpovědět
S tou univerzitou Maryland máte pravdu, že název je asi špatně. Nicméně v tomto případě "vina" za samotný zmatek neleží až tak na mě, on ten název byl špatný už před mým zásahem (University of Maryland) a já si toho jenom nevšiml. Je moje chyba, že jsem záležitost podrobněji nezkoumal, ale - jak píši výše - přesuny nebyly mým hlavním zájmem, pouze vedlejším aspektem projektu zaměřeného na zamodřování nositelů Nobelových cen. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 30. 10. 2015, 19:34 (CET)Odpovědět

Nobelova wikicena za chemii[editovat zdroj]

Děkuji a srdečně zdravím!--Ioannes Pragensis (diskuse) 31. 10. 2015, 17:44 (CET)Odpovědět
Tak úkol je splněn, všichni chemičtí nobelisté mají aspoň krátký článek.--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 11. 2015, 13:08 (CET)Odpovědět
Udělal jste záslužnou práci, máte můj (možná bezvýznamný, ale co) obdiv. --Dvorapa (diskuse) 1. 11. 2015, 15:19 (CET)Odpovědět
Rozhodně nikoli bezvýznamný, člověka potěší, když jeho práci někdo ocení. Mějte se hezky a ještě jednou děkuji.--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 11. 2015, 17:44 (CET)Odpovědět

Záhadné dobrodružství velrybářské lodi[editovat zdroj]

Dobrý den, vážený kolego. Jsem přesvědčen o tom, že ta poslední verze je nejvhodnější. Děkuji za spolupráci, s pozdravem--Jan kozak (diskuse) 12. 11. 2015, 12:47 (CET)Odpovědět

Děkuji za zprávu, také zdravím!--Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 11. 2015, 13:11 (CET)Odpovědět
Dobrý večer, kolego. A nebylo by možné takhle elegantně to napsat i v těch ostatních případech ? On by se vlk nažral, koza by zůstala stejná a pro čtenáře by to bylo naprosto srozumitelné. To je názor "mladého" nezkušeného wikipedisty. Přeji hezký večer a srdečně zdravím--Jan kozak (diskuse) 12. 11. 2015, 20:26 (CET)Odpovědět
Dobrý večer, podle mě se to musí posoudit případ od případu. Tam, kde je to podobné (pod "doslovným" názvem to česky nevyšlo), se to asi dá udělat podobně. Ale třeba u Neobyčejná dobrodružství mistra Antifera se to tak udělat nedá, jelikož česky román vyšel jak pod "doslovným" překladem francouzského názvu, tak i pod názvem, který byl úplně jiný. Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 11. 2015, 20:50 (CET)Odpovědět

Mistr Francke[editovat zdroj]

Dobrý den, velmi si vážím Vašeho úsilí o zlepšení kvality české Wikipedie a podrobně jsem si prostudoval např. historii hesla Henri de Toulouse-Lautrec, které jste dovedl k dokonalosti (uvádím ho na stránce projektu Knihovna umění jako vzor). Proto jsem zajásal, když jsem objevil Váš čerstvý příspěvek Mistr Francke. Snažím se momentálně zpracovat komplexně české a částečně i evropské gotické umění a velmi bych uvítal, pokud byste se ujal kritického pročtení mých příspěvků a zvážil, zda byste se nechtěl k projektu připojit. Vše na stránce: Knihovna umění. Děkuji a srdečně zdravím.--NoJin (diskuse) 17. 11. 2015, 12:14 (CET)Odpovědět

Dobrý den a děkuji za uznání! Váš projekt je skvělý a budu-li mít čas, občas něco po Vás zkusím přečíst. Jsem teď na Wikipedii spíš nárazově, ale snad pár chvil najdu. Srdečně zdravím a přeji hodně úspěchů,--Ioannes Pragensis (diskuse) 17. 11. 2015, 21:12 (CET)Odpovědět

Deník[editovat zdroj]

Dovolte, abych vám poděkoval za vaše starší zápisky z wikipedistické činnosti, velmi jsem se pobavil i poučil. Jsem rád, že někdo vnímá českou wikipedii podobně jako já: od znechucení nad tím, jak se tu místo komunikace neustále lepí šablony, až po tu úvahu o karnevalu a výměně rolí. Velmi trefné!--212.96.182.2 18. 11. 2015, 23:40 (CET)Odpovědět

Děkuji za uznání a ať se Vám na Wikipedii líbí :-) --Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 11. 2015, 08:44 (CET)Odpovědět

Ján Rojko[editovat zdroj]

Pokud máte s existencí rozcestníku Ján Rojko problém, navrhněte ho na smazání. To je standardní postup. --Jowe (diskuse) 19. 11. 2015, 13:17 (CET)Odpovědět

Já s existencí rozcestníku Ján Rojko žádný problém nemám, tak ho nikam navrhovat nebudu. Jen by to podle pravidla Wikipedie:Rozcestníky mělo být přesměrování a ne rozcestník, jelikož v tuto chvíli zde existuje pouze jeden článek o Jánu Rojkovi. Spíš mi připadá, že Vy a Silesianus máte problém pochopit doporučení Wikipedie:Rozcestníky, které říká, že rozcestník se zakládá v případě, že je třeba dosáhnout "rozlišení mnoha článků ..., které mají stejný název". Jeden není mnoho, takže se prosím zdržte revertování - rozcestník pro jeden článek nedává smysl. Rozcestníky a zejména asymetrické jsou obecně nežádoucí, jelikož na sebe často stahují odkazy, které by měly vést jinam, takže svou revertační válkou přispíváte jen a jen k nárůstu wikichaosu.--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 11. 2015, 13:24 (CET)Odpovědět
Pokud nemáte problém s existencí rozcestníku Ján Rojko, tak ho nelikvidujte tím, že ho přeměníte na redirect. Pokud bychom slovířkařili, tak podle doporučení by tu nemohly existovat vůbec třeba rozcestníky příjmení. Pokud tvrdíte, že rozcestníky jsou obecně nežádoucí, tak jste asi vůbec nepochopil jejich smysl a diskutovat s váma o tom bude těžké. --Jowe (diskuse) 19. 11. 2015, 13:33 (CET)Odpovědět
Vaši první větu si vykládám tak, že jste nedočetl můj předchozí příspěvek dál než do první věty. Vaši druhou větu nechápu, vůbec nevím, proč by nemohly rozcestníky příjmení existovat, pokud zde jsou články o více nositelích stejného příjmení. A pokud jde o třetí větu, zde s Vámi souhlasím, že další diskuse asi nemá smysl. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 11. 2015, 13:50 (CET)Odpovědět
Vysvětlení druhé věty: Pokud bychom slovíčkařili, tak by byly problematické i rozcestníky příjmení, protože neslouží k rozlišení mnoha článků, které mají stejný název. --Jowe (diskuse) 20. 11. 2015, 08:58 (CET)Odpovědět

Hans Spiess[editovat zdroj]

Dobrý den, snažím se dodržovat jednotnou strukturu a vzhled všech článků o výtvarnících (viz. Struktura hesla) z praktických důvodů. Zejména proto, aby obsah byl hned pod úvodní větou a nikoli někde uprostřed článku - pak ztrácí smysl. Všechna ostatní uspořádání jsou málo přehledná a hlavně nehezká. Ze stejného důvodu vkládám ilustrace díla až do příslušného odstavce dílo, kde jsou o nich zmínky. Pravý horní roh je vyhrazen portrétu, do odstavce život bych vložil nanejvýš snímek rodného domu nebo něco podobného.--NoJin (diskuse) 22. 11. 2015, 17:55 (CET)Odpovědět

Já si myslím, že jednotná struktura je v pořádku, ale zase na druhou stranu moc krátké sekce nevypadají hezky... Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 11. 2015, 21:44 (CET)Odpovědět
Ještě jeden, i když spíše hypotetický důvod - třeba někdo najde podrobnější údaje a text životopisu nebo díla doplní. Po osobní zkušenosti s historiky umění, kteří se ostýchají kliknout na Editovat a cokoli opravit, považuji za potřebné jim celou záležitost maximálně usnadnit. Krátký text v samostatně editovatelných a přehledných odstavcích by je třeba tolik neodrazoval jako editace celého hesla, kde se může začátečník ztratit mezi vloženými referencemi nebo obrázky.--NoJin (diskuse) 23. 11. 2015, 12:56 (CET)Odpovědět

Konsensus[editovat zdroj]

Kolego vaše arogance mě vážně šokuje. Podal jsem věc k širší diskusi, ze tří názorů skutečně nelze žádný konsensus dosáhnout. Od toho je Wikipedie:Třetí názor. Jinak si prosím přečtěte Diskuse:Metamorfóza. Mým záměrem není ničit cizí práci, ale je zde jistá hranice co je encykl. článek. --Wikipedista:BobM d|p 25. 11. 2015, 13:06 (CET)Odpovědět

Když není Vaším záměrem ničit cizí práci, proč ničíte práci prof. Sokola?--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 11. 2015, 13:18 (CET)Odpovědět
Zamyslete se nad Wikipedie:Vlastnění článků, Wikipedie:Vandalismus a Wikipedie:Předpokládejte dobrou vůli. --Wikipedista:BobM d|p 25. 11. 2015, 15:15 (CET)Odpovědět
Prof. Sokol nedává najevo, že by "svůj" článek chtěl vlastnit. Zato u Vás jisté symptomy pozoruji, například když před vložením zamykací šablony "dvě verze" preventivně revertujete na tu "svou" verzi ([5]). Prof. Sokol článek nevandalizoval. Zato Vy z něj opakovaně odstraňujete relevantní zdrojovaný obsah ([6] a další podobné). Prof. Sokol nedává najevo, že by předpokládal něčí zlou vůli. Zato Vy jste mu na diskusní stránku umístil nezdvořilé varování "Takle skutečně nelze psát články!" a naznačil, že to, co píše, jsou nahodilé informace ([7]).--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 11. 2015, 15:33 (CET)Odpovědět

Tučný odkaz[editovat zdroj]

V kritériích WPK se hovoří o tučných odkazech. Co je to tučný odkaz?--Juandev (diskuse) 27. 11. 2015, 09:05 (CET)Odpovědět

Myslí se odkazy vysázené tučným písmem. Zpřesnil jsem to v textu. Děkuji za upozornění a zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 11. 2015, 09:33 (CET)Odpovědět

No a to je nějaká ustálená věc. Přiznám se, že jsem to snad nikdy nepoužil. Asi jsem to někde viděl, ale brál jsem to jako zvýraznění textu.--Juandev (diskuse) 27. 11. 2015, 09:39 (CET) Už rozumím.--Juandev (diskuse) 27. 11. 2015, 09:43 (CET)Odpovědět

Myslím, že jste to bral správně, je to zvýraznění textu. Odkazy by se ve zvýrazněném textu neměly prakticky objevovat; jedinou výjimkou, která mě napadá, jsou úvodní slova nějakých seznamů, kde i položky jsou encyklopedicky významné.--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 11. 2015, 09:46 (CET)Odpovědět

Autonomie[editovat zdroj]

Dobrý večer, pane kolego. Nezlobte se, ale s tou následující větou se nemohu smířit, nemohu s tou formulací ze slohového hlediska souhlasit.

Autonomie je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.

Prostě a jednoduše v tom vidím opominutí toho, že je zde jmenováno společenství (neutrum) a poté jako alternativa jednotlivec (masculinum), ale pak je pouze „sám dává“. To opravdu nepovažuji za správné. Víte dobře, že mi bylo vytýkáno kdeco, a tak se tuto věc pokouším vyřešit s Vámi poklidnou cestou, aby to ani Vás, ani mne nestálo zbytečně mnoho času. Snad můžeme najít nějakou kompromisní formulaci. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 12. 2015, 18:48 (CET)Odpovědět

Dobrý den, tomu jevu se říká podmět několikanásobný, kdy bývá spojeno v jednom podmětu několik jmen, která mohou mít rozdílný gramatický rod či číslo. Zde je podmětem vedlejší věty je "společenství nebo jednotlivec". Podle Příruční mluvnice češtiny od Gergla a kol. (1995) ohledně shody podmětu s přísudkem "při spojení podstatných jmen různého rodu má v rodě přednost rod mužský životný" (paragraf 644, rozumí se pokud v podmětu jsou všechna jména v jednotném čísle). Toto pravidlo umožňuje i jisté odchylky (shoda s jménem v nominativu nebo s nejbližším podstatným jménem), ale ty zde nepadají v úvahu, takže je podle mluvnice vhodné korelovat přísudek s "jednotlivcem", a ne se "společenstvím". Proto je - podle mého názoru správně - použit tvar mužského rodu ("sám dává").
Větu by šlo jistě napsat jinak, ale podle mého názoru by se to nemělo dít za cenu snížení její stručnosti a jednoduchosti.--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 12. 2015, 21:52 (CET)Odpovědět
Nemohu si pomoci, tak jak to je, to zní divně. Přitom v otázce autonomie je společenství mnohem důležitější než jednotlivec. Proč tam nemůže být podle Vás množné číslo, tedy jednotlivci, a pak „sami dávají“ atd.?
Autonomie je stav určitého (určitých) společenství nebo jednotlivců, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sami dávají nebo dobrovolně přijímají. Bylo by to i přesnější, neboť autonomie není ojedinělý jev. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 12. 2015, 22:03 (CET)Odpovědět
Protože při podobných obecných definicích se používá jednotné číslo. Množné číslo se použije jen v případě, že jev nemůže nastat pro jednotlivce. "Prvočíslo je číslo, které je dělitelné jen jedničkou a sebou samým." (I když máme mnoho prvočísel, píše se v singuláru.) "Dvojčata jsou dva sourozenci, kteří vznikli zmnoženým těhotenstvím." (Protože neexistuje jednotlivé dvojče, použije se plurál.)--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 12. 2015, 22:25 (CET)Odpovědět
Vidím, že u Vás nepochodím. Pravidla gramatiky, která umožňují takové podivné věty jako je ta, kterou máme v článku, by potřebovala nějak upravit. Příležitostně tuto věc dám k diskusi, dnes ale ne. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 12. 2015, 22:49 (CET)Odpovědět
Ano, se mnou je těžké pořízení. Návrhy na úpravu české gramatiky by bylo asi nejlépe diskutovat přímo s Ústavem pro jazyk český, mají to v popisu práce a spoluvydali tu Příruční mluvnici. My tady na Wikipedii s tím sami nic nenaděláme. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 12. 2015, 10:07 (CET)Odpovědět

Štítky Wikidat[editovat zdroj]

Zdravím, číselný kód v infoboxu lze odstranit editací na Wikidatech. Pak se bude zobrazovat text štítku.--Kacir 23. 12. 2015, 14:42 (CET)Odpovědět

Děkuji, budu-li mít čas, zkusím se to naučit. V případě, který odkazujete, bych ale asi ani neznal všechny české ekvivalenty. Hezké Vánoce,--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 12. 2015, 10:25 (CET)Odpovědět
Na WD stačí editovat hned první sekci v záhlaví nazvanou „Štítek“ a do řádku „čeština“ vyplnit „Štítek“: např. Higašimacujama. Tento název se pak bude zobrazovat v článcích. Lze také doplnit „Popis“ a „Také znám jako“ (aliasy). Pokud je cena pojmenovaná po člověku, tak většinou skloňuji „Cena Bruna Rossiho“. V nejhorším případě uvedu původní název, samozřejmě se dívám i na Google. Ibox jsem doplnil. Srdečně--Kacir 24. 12. 2015, 13:41 (CET)Odpovědět

Jan Žižka[editovat zdroj]

Wikipedista:Dominikosaurus a Wikipedista:Hansek141 se snaží min. o stříbrnou pecku, nechcete to jako odborník omrknout? Poznámky k tomu v Diskuse:Jan Žižka. S pozdravem. OJJ, Diskuse 5. 1. 2016, 17:18 (CET)Odpovědět

Dobrý den, odborníkem na pozdní středověk nejsem, ale když budu mít čas, zkusím se na to mrknout. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 1. 2016, 18:25 (CET)Odpovědět

AV[editovat zdroj]

Hezký večer, Ioanne, chci se zeptat, zda byste nezvážil kandidaturu do arbitrážního výboru. --Bazi (diskuse) 6. 1. 2016, 19:25 (CET)Odpovědět

Pane kolego Ioannesi, Vaši kandidaturu by podpořilo mnoho lidí, já samozřejmě také. Zatím máme tuším jen jednoho kandidáta, ale dobrého. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 1. 2016, 19:53 (CET)Odpovědět
Dobrý den, jsem velice poctěn Vaší důvěrou, ale nemohl bych na to bohužel slíbit dostatek času. Nemluvě o tom, že nerad řeším cizí spory.--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 1. 2016, 21:55 (CET)Odpovědět

Adam z Bubna-Litic[editovat zdroj]

Hello,

Adam z Bubna-Litic death date is 2010 (cat) or 2016 (text) ? --Hsarrazin (diskuse) 16. 1. 2016, 20:31 (CET)Odpovědět

Hello Hsarrazin, It should be 2016. It is already corrected. Best,--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 1. 2016, 21:33 (CET)Odpovědět
thanks. Updating wikidata with those dates :) --Hsarrazin (diskuse) 17. 1. 2016, 00:29 (CET)Odpovědět

Josef Kulischer[editovat zdroj]

Dobrý den, vážený kolego. Mám jen skromný dotaz: ten člověk se zabýval hospodářstvím, které bylo židovského původu? Tak to totiž z toho textu vyplývá. Domnívám se však, že to hospodářství, jehož historií se ten člověk zabýval židovského původu nebylo, ale ten člověk zřejmě ano. Srdečně zdraví --Jan kozak (diskuse) 28. 1. 2016, 17:11 (CET)Odpovědět

Dobrý den, děkuji za podnět. Dal jsem ten původ raději do zvláštní věty, snad to bude už jednoznačné. Srdečně,--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 1. 2016, 18:49 (CET)Odpovědět
Děkuji za odpověď. Myslím, že takhle to dává smysl. Srdečně zdraví--Jan kozak (diskuse) 28. 1. 2016, 20:45 (CET)Odpovědět

Významnost[editovat zdroj]

Ahoj, můžu se zeptat, na základě čeho jsi posuzoval, zda je nebo není vysoce pravděpodobné, že článek vyhovuje WP:EV? --Faigl.ladislav (diskuse) 6. 6. 2016, 17:47 (CEST)Odpovědět

Faigl.ladislav: Ahoj, který článek?--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 6. 2016, 21:26 (CEST)Odpovědět

WP:PAR[editovat zdroj]

Ahoj, neuvažoval jsi, že bys sis požádal o práva patroláře? Myslím, že by se ti hodily při kontrole nových článků v seznamu. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 6. 2016, 15:58 (CEST)Odpovědět

Děkuji za nabídku, ale nekontroluji nové články zas tak často, abych kolem toho chtěl podstoupit tu proceduru. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 17. 6. 2016, 16:55 (CEST)Odpovědět

Jehannot de Lescurel[editovat zdroj]

K vrácení mé editace: to datum je uvedeno i v článku... A na en i de wiki. B.mertlik (diskuse) 11. 7. 2016, 16:13 (CEST)Odpovědět

B.mertlik: No ale je tam také napsáno, že to pravděpodobně není datum jeho smrti, ale smrti někoho jiného.--Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 7. 2016, 18:58 (CEST)Odpovědět
Ok, toho jsem si nevšiml. B.mertlik (diskuse) 11. 7. 2016, 19:09 (CEST)Odpovědět

Tridentský koncil[editovat zdroj]

Kolego, nemůžete část úvodu týkající se tridentské mše upravit do podoby " která se užívala až do Druhého vatikánského koncilu v 60. letech 20. století", protože to prostě není pravda, stále se užívá a dokonce je její užívání na vzestupu (u nás i ve světě)... --Týnajger (diskuse) 13. 7. 2016, 12:49 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, jistě se čas od času stále užívá, ale je to stále jen malé procento (nebo spíš promile) mší. A ten článek není o té tridentské mši, ale o samotném koncilu. Uspořádání mše bylo jen jedním z mnoha důsledků koncilu, a proto není vhodné do článku o 16. století psát takové drobné detaily ze století 21., a k tomu navíc ještě do úvodu. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 7. 2016, 15:40 (CEST)Odpovědět

Bible Melantrichova[editovat zdroj]

Dobrý den, Ioanne, před časem (poměrně dávným) jste označil za DČ článek Bible Melantrichova, který je založený na jediném zdroji. Protože se uvažuje o jeho publikování na hlavní straně jako článku týdne, bylo by prosím možné zvážit a případně přehodnotit tento status článku, resp. dozdrojovat z dalších vhodných zdrojů? --Bazi (diskuse) 14. 9. 2016, 11:01 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, pokud na nějakou literaturu padnu, tak ji doplním, ale není mi úplně jasné, proč by článek založený na jediném zdroji nemohl být Dobrý (vizte WP:K, více zdrojů se tam nepožaduje). O Melantrišce bude jistě zdrojů hodně, ale nechce se mi je hledat jen kvůli formalitě.--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 9. 2016, 13:42 (CEST)Odpovědět
Je to právě kombinace vícero věcí. Jednak hned první neutralita (nezaujatost) - tu zajišťuje čerpání z vícero nezávislých zdrojů, dále významnost - tu opět zaručuje výskyt ve více nezávislých zdrojích, i ověřitelnost - ta vyžaduje právě zdrojování informací v článku. Mně nejde v první řadě o samotný status DČ (byť ten byl udělen, aniž by na diskusní stránce k článku byla patrná nějaká recenze, v níž by možná i tato připomínka mohla zaznít), ale o to, jestli je článek vhodný k použití na hlavní straně jako ukázkový příklad kvalitní encyklopedické práce. Pro to nějaká striktní objektivní kritéria stanovená nejsou, ale je přinejmenším dobré zohlednit připomínky, které k návrhům na článek týdne zaznívají. A toto byla jedna z nich. --Bazi (diskuse) 14. 9. 2016, 13:55 (CEST)Odpovědět
Článek není můj; a je možné, že dnes je úroveň DČ jinde než před 8 lety. Nicméně jsem doplnil další pramen a text lehce přehlédl, takže si myslím, že je zas o něco lepší. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 9. 2016, 14:22 (CEST)Odpovědět
Článek samozřejmě není ničí. Ale o pomoc jsem požádal i jeho zakladatele. Každopádně díky za vyslyšení. --Bazi (diskuse) 14. 9. 2016, 14:34 (CEST)Odpovědět

Muzeum českého granátu[editovat zdroj]

Vážený kolego! Když už jsme se dostali do té debaty o p(P)yropu, napadlo mě, že by stálo za to konzultovat s někým možnost dopracování mnou nedávno spácháného článku Muzeum českého granátu mezi dobré články. Vzhledem k Vaším dlouholetým zkušenostem si dovolím obrátit se na Vás s prosbou o sdělení Vašeho názoru. Děkuji předem!--Dirillo (diskuse) 6. 10. 2016, 13:35 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, recenzi jsem napsal na diskusní stránku článku. Zdravím a držím palce, myslím, že k DČ to už nemá daleko.--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 10. 2016, 14:46 (CEST)Odpovědět

Muzeum pelištejské kultury[editovat zdroj]

Thank you very much - ! Děkuji mnohokrát !. פארוק (diskuse) 28. 10. 2016, 01:17 (CEST)Odpovědět

פארוק: I am glad I was able to help you! Best,--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 10. 2016, 11:00 (CEST)Odpovědět

Filosofie statistiky[editovat zdroj]

Dobrý den, včera jste revertoval[8] můj pokus o vložení obrázku [9]. Omlouvám, se zkoušel jsem to opravdu dlouho a nevím proč to nejde, můžete mi pomoct?--Chlebashořčicí (diskuse) 8. 11. 2016, 06:20 (CET)Odpovědět

Dobrý den, tak mi prosím řekněte, jaký obrázek chcete vložit a proč a jaký popisek k němu chcete dát? Zdravím, --Ioannes Pragensis (diskuse) 8. 11. 2016, 10:26 (CET)Odpovědět

Tenhle[10]., popisek pak upravím sám, děkuji!--Chlebashořčicí (diskuse) 8. 11. 2016, 11:26 (CET)Odpovědět

Ten tam nedostaneme, protože není na Wikimedia Commons. Do anglické Wikipedie odsud nevidíme.--Ioannes Pragensis (diskuse) 8. 11. 2016, 16:27 (CET)Odpovědět

Taleb svoje knihy myslí zřejmě dost vážně[editovat zdroj]

Samozřejmě. A proč to mažeš?

Protože to není rekreační matematika, ale vážně míněná matematika. Pokud je to vůbec matematika.--Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 11. 2016, 13:23 (CET)Odpovědět

Dobroš[editovat zdroj]

Dobrý den. Protože paní doktorku asi lépe znáte, nemohl byste se podívat sem a sem a trochu jí pomoci? --Vlout (diskuse) 1. 12. 2016, 23:28 (CET)Odpovědět

Děkuji za upozornění. Napsal jsem tomu správci na Commons, tak uvidíme, zda to bude stačit.--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 12. 2016, 10:01 (CET)Odpovědět

E-mail[editovat zdroj]

Kolego, poslal jsem Vám e-mail a potřeboval bych s vámi něco vykomunikovat. Můžete mi odpovědět?--Juandev (diskuse) 5. 12. 2016, 21:15 (CET)Odpovědět

Velký kněz k nám dnes přichází[editovat zdroj]

Dobrý večer, prosím Vás o zdůvodnění vašeho revertu mé editace výše uvedené stránky. Na tomto odkazu se skutečně nic o této písni nenalézá, stejně jako nejsou uvedeny 2NNVZ. JKS nemůžeme nikdy z jeho samotné podstaty vnímat jako zdroj nezávislý. Celý článek je vlastní výzkum, takže bohužel jsem nucen šablonu opět vložit. I kdybych přeci jen kancionál jako zdroj uznal, je tam řada diskutabilních informaci a u článku, jenž sotva přesahuje rozsahem subpahýl, by tolerance měla dle mého být malá. Děkuji předem za reakci. --Pán hor (diskuse) 14. 1. 2017, 23:23 (CET)Odpovědět

Dobrý den, podle mě mícháte dohromady dvě věci: šablona Urgentně ověřit patří tam, kde je informace nejistá (tj. pochybujete o fakticitě toho, co se v článku píše, a požadujete tudíž zdroj, jenž musí být věrohodný, nemusí být však nezávislý ani netriviální). Což tento případ podle mě není, píseň opravdu existuje. Ale jiná věc je požadavek dvou netriviálních nezávislých věrohodných zdrojů, WP:2NNVZ, které dokládají encyklopedickou významnost. Pokud pochybujete o ní (a tam bych s Vámi souhlasil, že to může být problém), tak je nejlepší buď obsah článku někam sloučit (třeba do článku o kancionálu) nebo - pokud si nevíte rady - ho můžete zpochybnit šablonou Významnost nebo navrhnout na smazání v procesu WP:AfD. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 1. 2017, 23:54 (CET)Odpovědět
Omlouvám se, moje chyba. Nevšiml jsem si a vložil omylem špatnou šablonu. Samozřejmě je na místě šablona významnost, jež nyní je vložena do článku. Zdroje jsem se pokoušel dohledat, ale patrně nebudou. Maximálně bude možné zanechat zmínku ve článku Ecce sacerdos magnus, jež míním založit. Díky za objasnění a přeji hezký nový den --Pán hor (diskuse) 15. 1. 2017, 00:14 (CET)Odpovědět

Kozací[editovat zdroj]

Dobrý den! Omlouvám se (a za jazykové chyby), termín Kozak nepřišel pižmové z Ruská, a ve skutečnosti na Ukrajině. Děkuji za pochopení. --Бучач-Львів (diskuse) 30. 1. 2017, 11:14 (CET)Odpovědět

Pozvánka na oslavu 15. narozenin české Wikipedie[editovat zdroj]

Dobrý den, jak se daří? Rád bych vás pozval na oslavu 15. narozenin české Wikipedie, která se bude konat 3. května 2017 v kanceláři Wikimedia Česká republika ve Slovenské 21 v Praze-Vinohradech. Zvu vás, protože bychom rádi na jednom místě shromáždili co nejvíce bývalých i současných správců české Wikipedie (akce je však samozřejmě i pro nesprávce a dokonce i pro ty, kteří jen Wikipedii podporují, ale nikdy ji pořádně needitovali). Program je na stránce akce, ale stále se na něm pracuje a Vaše náměty a nápady si rád přečtu na diskuzi k akci.

Pokud máte zájem, prosím připište se do seznamu na stránce akce. Pokud o akci nemáte zájem, nejlépe uděláte, když odstraníte svoje jméno ze seznamu správců, který jsme připravili na stránce akce. Následně už vás nebudeme kontaktovat. Díky a těším se na shledání, --Martin Urbanec (diskuse) 16. 2. 2017, 15:23 (CET)Odpovědět

Dvořan[editovat zdroj]

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Dvořan. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --Nadvšenec (diskuse) 28. 2. 2017, 13:09 (CEST)Odpovědět

Hladomor na Ukrajině[editovat zdroj]

Ukrajinská genocida let 1932-1933[editovat zdroj]

@Pavlo4:Dobrý den, proč odstraňujete ozbrojované a doplněné informace o ukrajinské genocidě?
O čem to vlastně na mé uživatelské stránce píšete, když ve skutečnosti asi právě vy nedodržujete WP:NPOV a svévolné odstraňujete ozbrojovávaný obsah?

  • Myslíte, že když odstraníte doplněné popisky obrázků na ne WP:Encyklopedický styl ve článku, lidí si nenajdou akademické zdroje a ukrajinská města jako Doněck a Charkov přestanou být součásti Ukrajiny? Snažím se dávat a vylepšovat neutrální vypovídavost u popisků tak, jak je to v originále u obrázků, stačí kliknout na soubor a přesvědčit se o tom. Ano Ukrajinská genocida byla i mimo území tehdejší Ukrajiny, ale jen tam, kde převažovala ukrajinská menšina a na etnických území Ukrajinců (Kubáň atd.) okupovaných sovětským režimem z Ruska, například v Kazachstánu a na dnešním území jižního Ruska. Tuto informaci, kterou jsem také doplnil a referencoval světově uznávanými zdroji, ale jste také odstranil, tak se ptám znovu proč?
  • "tak se to prosím nesnažte zamluvit něčím, co mapa neříká" toto píšete jenom vy a každý, kdo není zaujatý nebo rozklikne odkaz pod obrázkem v popisu mapy zjisti, že takto dokonce podobně se jmenuje mapa, navíc je vhodnější po pořečtění názvů mapky, který se jmenuje přesně tak, jak jsem doplnil, vrátit zpět.
  • Pokud se vám libí částečné neozdrojované informace, které navíc nesouvisí s ukrajinskou genocidou ve třicátých letech 20. století, navrhují vytvořit novu stránku, podobně jak vše existuje u sousedů v anglické či ruské verzi Hladomor v Sovětském svazu a tam psát například o Gorbačovovi, kolaborací rusů s nacistickém Německem atd.

Proč nesmím doplnit tuto ozdrojovanou informaci?
Evropský parlament přijal 23. října 2008 usnesení o připomenutí památky úmyslně vyvolaného Velkého hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933, v němž mimo jiné označil událostí v SSSR zločinem proti ukrajinskému lidu a proti lidskosti.[33]

Proč měníte tento název Připomínání obětí ukrajinské genocidy a například zde Arménská genocida nezasahujete, není to zaujatost proti Ukrajincům?
Oběti aktu genocidy ukrajinského národů si mnoho států světa každoročně připomíná čtvrtou sobotu v listopadu. I v České republice se s tímto datem pojí různé vzpomínkové akce, zároveň vždy v poslední neděli v listopadu v Praze se například koná vzpomínkový pochod, který konči zapálením svíček za obětí na Staroměstském náměstí vedle pomníku mistra Jana Husa.[36]

  • Odstavec Vliv hladomoru na postoj Ukrajinců v druhé světové válce je nepodložený a spekulativní. Navíc Ukrajinci nemohli podporovat zmíněné osoby, neboť byli všichni vyhlazení ruským režimem v ukrajinské genocidě. Toto ví každý, který občas nahlíží do mapy východní Evropy v období bez válek a do mapek znázorňující světové války.
  • Nechápu čím vlastně odstavec Obraz v umění se svým obsahem provinil před Ioannes_Pragensis jako zaručené zkušeným wikipidistou? Smazáním Pro ukrajinský hladomor bylo natočeno velké množství filmů a televizních pořadů, z nichž nejznámější jsou: The Unknown Holocaust (Незнаний Голод, Kanada, 1983), Harvest of Despair (Жнива розпачу, Kanda 1984), 33-й, свідчення очевидців (Ukrajina, 1989), Під знаком біди (Ukrajina, 1990), Великий злам (Ukrajina, 1993), Пієта (Ukrajina, 1993), Українська ніч (Ukrajina, 2002), Час темряви (Ukrajina, 2003), Az Ukrán Holokauszt 1932-1933 (Ukrajinský holokaust, Maďarsko, 2004), Великий Голод (Ukrajina, 2005), Тайна пропавшей переписи (Tajemství zmizelého sčítání, Rusko, 2005), Голодомор. Технології геноциду (Hladomor. Technika genocidy, Ukrajina, 2005), Голодомор. Україна (Ukrajina, 2005), The Soviet Story (Příběh Rudého zla, Lotyšsko, 2008).

Snad je to jasné a děkují za pochopení. S pozdravem --Pavlo4 (diskuse) 4. 4. 2017, 14:42 (CEST) Pavlo4 (diskuse) 4. 4. 2017, 13:48(CEST)Odpovědět

Šablony a jejich úporné navracení[editovat zdroj]

Kolego, podívejte – ty šablony byly bez konsenzu nasypány botem do tisíců článků. Skoro nikdo je neřeší, všiml jsem si, že pouze kolega Gampe se jim chvíli věnoval. Teď se našel někdo, kdo to kontroluje (ano, pár jeho kontrol jsem si prověřil) a vy to budete vracet? To se mi, abych pravdu řekl, moc nelíbí. Předložte důkazy, že daný text porušuje autorská práva, nebo to prosím nechte být. Já porušení práv nikde nevidím. Máte důkazy o opaku? Přidávám ještě ping na Utara, který o tom něco také psal. -Jan KovářBK (diskuse) 29. 4. 2017, 21:57 (CEST)Odpovědět

Utar již požádal o centrální vyjádření, zda se to tedy má řešit jinak, nebo zda lze pokračovat v takovémto postupném kontrolování. Viz Wikipedie:Pod lípou. Asi to tím mým doupravením čárek a svislítka prošlo Sledovanými stránkami nepovšimnuto, když na to Jan Kovář BK neodkazuje. Pardon a díky. S pozdravem --Utar (diskuse) 29. 4. 2017, 22:12 (CEST), Utar (diskuse)Odpovědět
Na mě to působí tak, že pokud je to copyvio, tak nejspíš z nějaké knížky, což znamená, že google test není k ničemu. Takové situace tady už byly v minulosti, že kdosi opsal velké množství článků z různých starších příruček, a ty se samozřejmě googlem nenajdou.--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 4. 2017, 22:18 (CEST)Odpovědět
Ale Fanoušek Kopané v onom prohlášení sdělil, že všechny jsou překlady, povětšinou z encyklopedie britannica. Tož kouknu do Britannicy, když to nevypadá podobně nebo tam obdobný článek vůbec není, kouknu se po internetu, zda to mohlo být odjinud, případně do nějakých vhodných knih, které mám k dispozici. Nenajdu-li shodu, což lehce může být i tím, že sice jde o překlady, ale skloubené z vícera zdrojů, tedy ne doslovné a tedy v pořádku, odeberu šablonu, protože pak je podle všeho ten článek na stejné úrovní jako všechny jiné. U těch nelze zcela vyloučit, že nejsou od někud opsané, ale úvodní kontrola nic nenašla. Jestli se za pár let někdo podívá náhodou do té správné knihy a najde shodu, řeší se to pak stejně jako u jiných článků… --30. 4. 2017, 02:22 (CEST), Utar (diskuse)Odpovědět
To zní rozumně, děkuji za zprávu. Nějaký lepší systém na vyhledávání plagiátů asi těžko najít, pokud nevíme specificky, s čím případně kromě Britannicy by býval mohl FK pracovat.--Ioannes Pragensis (diskuse) 30. 4. 2017, 08:29 (CEST)Odpovědět

Lutz Schwerin von Krosigk[editovat zdroj]

Zajistěte, prosím, zamodření na požadovaných stránkách, které váží onen titul, ano. Děkuji, --Protestant (diskuse) 13. 6. 2017, 11:09 (CEST)Odpovědět

Stanisław Żółkiewski[editovat zdroj]

Dobrý večer, prosím, neberte si mé sdělení osobně. Z principu nesouhlasím s Vaším přidělením stříbrného puzzlíku vlastnímu článku bez recenzí. I velmi velmi a opravdu velmi zkušení autoři DČ a NČ dávají články do recenzního řízení, přestože by někdy vůbec nemuseli. Nepřijde mi to příliš spravedlivé. Článek vypadá pěkně, ale zařazení mezi dobré články bylo poněkud uspěchané. Při zběžném pohledu chybí alty, pevné mezery, úvod se červená, někde by bylo vhodné přidat vnitřní odkazy, opakování slovesa být. Prosím, použijte standardní cestu ke stříbru, i když je o něco delší. Děkuji za pochopení. Pěkný večer. Gumideck (diskuse) 22. 8. 2017, 22:05 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, Gumidecku, děkuji za názor. Bodu Vám vděčný, když alty a pevné mezery přidáte a jiné chyby opravíte, je vidět, že pro to máte vycvičené oko. Jinak nevidím nic zvláštního na tom, že se více méně doslovný překlad anglické obdoby dobrého článku přidá mezi ty české. Kritéria WP:K ani pravidla přidělování tomu pokud vím nijak nebrání. Červené odkazy v kritériích pro DČ vůbec nejsou zmíněny (to se uvádí jen u NČ) a co se týče ostatních nedostatků, které uvádíte, tak kritéria požadují pouze "Neobsahuje zásadní stylistické nedostatky, zejména takové, které mají vliv na srozumitelnost" a "Neobsahuje hrubé typografické chyby ani hrubá porušení konvencí Wikipedie o vzhledu a stylu článků". Myslím si, že Vaše výtky až tak daleko nesahají, aby se tohle porušilo.
Mimochodem to přidání do DČ se mi velice osvědčilo, protože během několik hodin si článku všimlo a trochu ho poopravilo víc editorů, než kolik bych mohl doufat jinak. Do recenzního řízení ho klidně můžete taky zařadit, pokud ty připomínky pak zapracujete a pokud vůbec máte naději, že se mu někdo bude věnovat a zlepší ho. Já proti tomu nic nemám, naopak každé vylepšení vítám. Ještě ho nakonec dovedeme do zlaté :-). Mějte se hezky.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 8. 2017, 22:18 (CEST)Odpovědět
Jestli to dobře chápu, nejde tedy o kvalitu, ale jen o ten puzzlík. Mám další dobrý článek a když se vám něco nelíbí, dodělejte si to. Pak skutečně nechápu, k čemu ten WikiProjekt Kvalita máme. Sledoval jsem všechny letošní DČ a jejich autoři se museli vypořádat s mnoha připomínkami, z nichž většina nemá oporu v žádném pravidle. Prostě je to zažitý zvyk. Pro Vás to ovšem neplatí. Pak by to ovšem nemělo platit i pro ostatní. Gumideck (diskuse) 22. 8. 2017, 23:37 (CEST)Odpovědět
Souhlasím s Gumideckem, že vůči ostatním to není fér. --Remaling (diskuse) 22. 8. 2017, 23:59 (CEST)Odpovědět
A ještě dovětek. V požadavcích na dobré články jsou alternativní popisky jako požadavek příslušnosti, pevné mezery jako typografické zvyklosti. Gumideck (diskuse) 22. 8. 2017, 23:52 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, v reakci na toto: nicméně o jiné diskuzi, kde by se vyjádřilo takové množství zainteresovaných lidí nevím a i když diskuze nebyla formálně uzavřena, je myslím její výsledek jasný. Ostatně jak jsem psal ve shrnutí editace, pokud vím tak 2 recence k dosažení DČ byly standartem posledního cca dva a půl roku. Myslím, že by to spíše chtělo nejprve novou diskuzi a až pak případně změnit zvyklosti. Mimochodem, i mně se zdají ta kritéria pro dosažení DČ poněkud přísná a rozdíly mezi DČ a NČ poměrně malé, ale respektoval bych zatím ten konsensus nebo "konsensus" (tedy formálně neuzavřenou diskuzi). --Remaling (diskuse) 22. 8. 2017, 22:51 (CEST), opravil --Remaling (diskuse) 22. 8. 2017, 23:59 (CEST)Odpovědět

Sice tu máme jasně psaná pravidla, ale vlastně se musíme řídit nejasným výsledkem jakési 2 roky staré diskuze zahrabané kdesi v archivech. Hlavně že je česká wikipedie transparentní a pro nové editory uživatelsky přívětivá ;) --RomanM82 (diskuse) 22. 8. 2017, 23:13 (CEST)Odpovědět
@RomanM82: V tom se docela shodnem, mimochodem asi mi to nikdo nebude věřit, ale zrovna jsem nad tím dnes podobně přemýšlel, když jsem zachytil v RC diskuzi o NČ statutu Nirvany a pak jsem jsem marně hledal, kde jsou zakotveny požadavky na dvě recenze u DČ :). Dokonce jsem přemýšlel, zda to neopravit, ale lenost a povinnosti jinde zvítězily... --Remaling (diskuse) 22. 8. 2017, 23:29 (CEST)Odpovědět
@RomanM82: Myslím, že problém bude v tom, že požadavky na DČ jsou vlastně jen věcí zvykového práva. Určitě jste si taky kolikrát všiml, že po Vás recenzenti chtějí něco, co není nikde v žádných požadavcích napsané. Vidím to jako hlavní kámen úrazu. Gumideck (diskuse) 22. 8. 2017, 23:37 (CEST)Odpovědět

Asi jsem vážně divný, ale pro mě jsou některé věci natolik samozřejmé, že by mě ani nenapadlo vyžadovat pro ně explicitní pravidlo. Například, že nebudu vyznamenávat články, které jsem sám napsal. Nebo že když jsem článek navrhl na smazání, dám o tom vědět jeho zakladateli. Nebo že když jsem článek navrhl na smazání, neuzavřu sám diskusi ve svůj prospěch. Nevím, asi sem nepatřím. --Hnetubud (diskuse) 22. 8. 2017, 23:47 (CEST)Odpovědět

V tom povýšení autorem článku bych v principu (pokud by na tom byla shoda, jako že teď podle mě není) zas takový problém neviděl: pokud je autor zkušený a schopen sebereflexe, jistým rizikem jsou ovšem v některých případech revertační války. --Remaling (diskuse) 22. 8. 2017, 23:59 (CEST)Odpovědět
No upřímně, já také čuměl jak péro z gauče, když si tam kolega puzzlík přilepil. Nečuměl jsem ale tak moc, jako při odpovědi "máte na to oko, tak to upravte, zamodřete odkazy sám..." A mám stejný názor jako Gumideck - zdá se mi, že kolegovi nejde o kvalitu, ale o puzzlík. Tím nechci článek označit za nedobrý, jen je tento Ioanessův postup zvláštní... Také jsem zde asi na špatném projektu - nevím kde je napsáno, že konsensus je dosaženo pouze tehdy, když přijde správce a diskusi uzavře. A navíc - skutečně musíme mít na všechno pravidla, doporučení, konsensy, výsledky milionů ŽoKů atd.? Je zkrátka chování a postupy, které jsou naprosto samozřejmé. To je snad nějaká zlá nemoc... A já zřejmě žiji ve zlém snu. Šťastné probuzení přeje (nejen sobě) --Vojtasafr (diskuse) 23. 8. 2017, 00:11 (CEST)Odpovědět
Ty uštěpačné poznámky o oku a tak jsem radši přešel :-) Ten článek není vůbec špatný, ale pokud by byl poslán do recenze, v tomto stavu by puzzlík nedostal. Gumideck (diskuse) 23. 8. 2017, 00:18 (CEST)Odpovědět

Remaling, Vojtasafr, Gumideck, Hnetubud, RomanM82: Děkuji za živou diskusi a dovolím si reagovat:

  • Především není pravda, že jsem autorem článku, tím je kolega User:Piotrus, samozřejmě s podstatným přispěním několika dalších editorů. Já jsem jen překladatel, testoval jsem si na tom ten zdejší polorobotický překladač, nakolik dokáže zvládnout různé šablony, citace a jiné záludnosti. (Odpověď: většinou nedokáže.)
  • Také není pravda, že článek neprošel recenzí, odkaz na ni je zde: en:Talk:Stanisław Żółkiewski/GA1. Jde samozřejmě o recenzi anglickou, takže nepodchytí případné chyby překladatele, ale těch doufám zase není tolik.
  • Dále není pravda, že mi "nejde o kvalitu, ale o puzzlík". Jako spoluzakladatel a dlouho aktivní člen zdejšího projektu Kvalita jsem myslím dokázal, že mi o kvalitu Wikipedie jde natolik, že jsem pro ni ochoten obětovat hodně času, přemýšlení a práce. A samozřejmě ve svém věku už nejsem tak dětinský, abych se těšil z nezasloužených puzzlíků. Proto mi takové tvrzení připadá urážlivé a očekávám omluvu.
  • Oč mi jde, je prostě to, k čemu DČ podle mě slouží: k vyznačení článků slušné kvality tak, aby se daly snadno najít.
  • I kdybych byl autorem a kdyby článek neprošel recenzí a kdyby mi šlo o puzzlík, tak by stejně nebylo proti pravidlům tam ten puzzlík dát. Ta pravidla jsme kdysi napsali takto právě proto, aby práh pro DČ byl tak nízko, aby si zkušený editor mohl dovolit DČ napsat a hned ho sám zařadit. Pokud argumentujete zvyklostmi, tak já říkám, že zvyklosti v rozporu s psanými pravidly je buď potřeba opustit, anebo se dohodnout na přeformulování pravidel tak, aby odrážela tyto zvyklosti. Stav, kdy je něco psáno a něco úplně jiného prosazuje vlivná klika editorů, je velmi nešťastný a kvalitě Wikipedie rozhodně neprospívá.
  • Souhlasím s názorem, že požadavky na DČ těmi "zvyklostmi" narostly natolik, že jsou skoro stejné jako požadavky na NČ - DČ se tak v pojetí Vás Gumidecku a Vašich "straníků" stává předstupněm DČ a víceméně po přidělení stříbrného puzzlíku by článek mohl hned do kandidatury na zlatý. Mně pak ale připadá skoro zbytečné ten stříbrný puzzlík podporovat - nestačil by v takovém případě jen zlatý? Pokud máme dvě úrovně kvality, tak by se měly zřetelně lišit a měli bychom tento rozdíl podporovat, i když celková kvalita Wikipedie zvolna roste.
  • Kdyby se snaha o kvalitu raději než zvyšováním požadavků na DČ projevovala udržováním kvalitních článků na té úrovni, k níž dospěly, bylo by to lepší. Například v roce 2015 vypadly z článku Byzantská říše zřejmě nějakým nedopatřením všechny odstavce ([11]) a tato chyba tam zůstala skoro dva roky, až do chvíle, než jsem si toho před pár dny všiml. Nevím, jak to zařídit, ale beru to jako mnohem větší problém než spor o to, kdo může přidat jaký puzzlík.
  • Poznámka o oku vůči Gumideckovi nebyla myšlena uštěpačně, ale zcela vážně: pokud chceme, aby byl článek lepší, tak nejjednodušší cesta je ho prostě vylepšit. Jestli jste to pochopil jinak, tak se omlouvám.

Mějte se hezky,--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 8. 2017, 10:01 (CEST)Odpovědět

Souhlasím a nechápu svaté rozhořčení některých diskutujících.--RomanM82 (diskuse) 23. 8. 2017, 10:30 (CEST)Odpovědět
Až se to rozkřikne, že si každý může ke svému článku přidat puclík, a ujmou se toho lidé typu Nadvšence, tak potom to „svaté rozhořčení“ možná pochopíte...--Hnetubud (diskuse) 23. 8. 2017, 19:35 (CEST)Odpovědět
No a? Pokud bude existovat objektivní námitka, pucl se může odebrat. Jestli musí DČ projít recenzemi, tak to má být výslovně uvedeno v požadavcích.--RomanM82 (diskuse) 23. 8. 2017, 20:16 (CEST)Odpovědět
Sice se tak nějak drží, že článek může být DČ po získání dvou recenzí, ale v praxi si autor odškrtá připomínky a následně udělí DČ i přesto, že nemůže vědět, zda připomínkující četli celý článek nebo jen vybrané odstavce.
A popravdě, mezi vyžadovanými kritérii na NČ (a potažmo i na DČ) je tolik "zbytečností" a "buzerací", že velká část autorů rovnou pokus o ně vzdá, převážně jde o "neviditelné" věci jako je formát citací nebo typografie (což při editaci zdrojáku ztěžuje orientaci) [12].
Možná by tedy nebylo od věci nechat proces DČ/NČ trochu provětrat - zkusit sepsat aktuální požadavky a nechat zkritizovat širokou komunitou Pod lípou. A klidně do tohoto návrhu zkusit zanést možnost překladu DČ. JAn (diskuse) 23. 8. 2017, 13:05 (CEST)Odpovědět
Souhlasím, že by bylo fajn, kdyby se na wikipedii věnovala (nejen u nominací dobrých a nejlepších článků) obsahu článků aspoň taková pozornost jako formalitám.--Hnetubud (diskuse) 23. 8. 2017, 19:35 (CEST)Odpovědět
@Hnetubud: To existuje a je toho využíváno. Avšak například na takovou Pamelu, co je v recenzích, nepotřebuje být recenzent atomový fyzik nebo molekulární biolog. OJJ, Diskuse 23. 8. 2017, 19:42 (CEST)Odpovědět

Osobně si nemyslím, že by kritéria byla přehnaná; vyžadováno je mnohdy i to, co v kritériích není. Kritéria se drží zhruba článku obsahujícího zhruba vše podstatné podpořené zdroji a v dobrém stavu dle WP:VAS. Mezi DČ a NČ je v současnosti rozdíl markantní. NČ žába, DČ žába, ten rozsah je znát.

Co se týče samovyznamenávání, nejsem proti tomu, aby lidé znalí problematiky posunovali cizí články bez recenze. Že si sám vyznamenám článek se mi moc nelíbí. Může tam být dost chyb třeba i v tom slohu, na které už má autor slepotu. Tudíž pokud to druhý pročte, není to na škodu. --OJJ, Diskuse 23. 8. 2017, 13:23 (CEST)Odpovědět

Díky za názor, jen malou poznámku: Článek se nevyznamenává, ale zařazuje do kategorie podle kvality. Vyznamenat pak můžete jeho autora. Zatím je to formálně nastavené tak, že kategorie kvality Pahýl a může udělit a odebrat každý editor včetně autora článku, jen se zařazuje po hlasování, ale ani tam to není vyznamenání článku samotného.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 8. 2017, 13:29 (CEST)Odpovědět
@Ioannes Pragensis: To samozřejmě a omlouvám se za tento obrat. Já chápu, že každý tam DČ dát může. Ale prostě považuju za lepší někomu napsat, který se podívá, a přidá možný kritický názor. Zažil jsem, že jsem napsal hezký článek a pak se v něm objevila třeba hrubá faktická chyba, co unikala (a nejen já. hltan x hrtan) a nebo jsem třeba s citáty skončil úplně vedle.
Věřím, že jste zkušený autor. Nerad bych ale, aby se z toho precedens. OJJ, Diskuse 23. 8. 2017, 13:39 (CEST)Odpovědět
Jestli tomu dobře rozumím, tak samotné udělení puzzlíku teď funguje přesně tak, jak říkáte: tolik kritických názorů za tak krátkou dobu jsem už dlouho neměl. Věřím, že kdybych tam měl nějakou skutečně závažnou chybu, tak by na ni skoro jistě někdo už přišel. A precedenty tady už byly, kdysi se to tak dělalo. Mám pocit, že třeba u článku sv. Štěpán (kde jsem opravdu autor já, na rozdíl od Żółkiewského), jsem do dč také založil sám ve chvíli, kdy jsem měl pocit, že je hotovo. Tehdy nikdo nic nenamítal.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 8. 2017, 13:55 (CEST)Odpovědět
Já s tím článkem závažný problém nemám a nenapadlo by mě to rozporovat (navíc GA na en). Recenze jsou nicméně dobrým zvykem, člověk fakt neví, co kde mohl spáchat.
Jste zkušeným editorem. Ale setkal jsem se v recenzích i s články s autorskoprávními problémy nebo s vlastním výzkumem. Proto bych z toho nerad dělal precedens i pro ty, kdo kritéria plně neovládají.
Tohle bych ukončil. Co takhle poladit stylistiku a dát do DČ? OJJ, Diskuse 23. 8. 2017, 14:11 (CEST)Odpovědět
OJJ: Já už se v tom angažovat nemíním. Podle mě článek kritéria DČ plní už teď (ani ti, kdo jeho status odebírali, nenapsali žádný konkrétní argument, proč by neplnil - všechny argumenty se podle mě týkaly toho, že neplní NČ, což je sice pravda, ale s DČ to nemá mnoho společného, anebo že neplní zvyklosti zavedené mimo rámec sepsaných kritérií). A stylistiku může lépe poladit někdo jiný, protože své vlastní stylistické chyby člověk obvykle cítí méně než cizí. Díky a mějte se.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 8. 2017, 15:35 (CEST)Odpovědět
Argumenty se podle mě týkaly hlavně toho samopovýšení článku, což je krajně neobvykle a pamatuji si ho jenom při uzavírání jasných NNČ. Kouknu na to. OJJ, Diskuse 23. 8. 2017, 17:20 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, jde pouze a jen o princip. Řada wikipedistů by mohla začít své články hodnotit jako DČ, pokud se sami budou domnívat, že splňují nároky. A ano, v řadě případů by s tím jistě nebyl problém. Problémem ovšem je otevřenost Wikipedie, tedy, zákonitý výskyt autorů, jejichž hesla na puclík nedosáhnou, ale po samopovýšení je bude Wikipedie prezentovat jako články kvalitní. A ti autoři by se v průběhu let jistě objevili.
Ono je potřeba někam spěchat, nepožádat další, aby článek pročetli a třeba navrhli úpravy? Nedomnívám se. Jestli heslo získá frčku po dvou, třech týdnech, nic se nestane, a zainteresováním dalších wikipedistů již odpovědnost za kvalitu nenese autor sám. Především jde ale o zmenšení rizika řadit nekvalitní hesla do DČ pro futuro.--Kacir 23. 8. 2017, 19:27 (CEST)Odpovědět

A co články, které čekají na recenze týdny nebo měsíce bez odezvy? Takových není málo.--RomanM82 (diskuse) 23. 8. 2017, 20:07 (CEST)Odpovědět
Autor musí být aktivní a oslovovat s žádostmi o recenzi wikipedisty na diskusích, viz 2 sekce.--Kacir 23. 8. 2017, 20:11 (CEST)Odpovědět
Rada nad zlato, hlavně když česká wikipedie oplývá odborníky všech oborů ;) --RomanM82 (diskuse) 23. 8. 2017, 20:19 (CEST)Odpovědět
Právě proto, že by i články na odborná témata mohli řadit mezi kvalitní anonymní autoři, kterými jsou třeba žáci základní školy, je pohled a recenze dalších vždy žádoucí.--Kacir 23. 8. 2017, 20:26 (CEST)Odpovědět
Ale no tak. Vždyť i dnes nic nebrání žákům základní školy lepit puclíky DČ kam si zamanou. A dělají to? Nevšiml jsem si. Fakticky před současnou debatou byl problém naposledy před dvěmaapůl rokem když si kolega @Chalupa: samopovýšil dva články a neprošlo to. Protože lidi zápisy mezi DČ hlídají a při "samopovýšení bez recenzí" se seběhnou... a situaci pořeší, což jako ochrana před neoprávněným lepením puclíků postačuje a funguje. Přidávat další povinnosti (povinné recenze) před přidělením puclíku je proto nadbytečné. (Další pohled a recenze jsou však samozřejmě užitečné pro polepšování článků a vychytání chyb a nedokonalostí.) --Jann (diskuse) 23. 8. 2017, 22:39 (CEST)Odpovědět
@Jann:
Nadbytečné to není - kdo by určil, jestli je povýšení neoprávněné? Oponentura je pro přijetí mezi DČ/NČ třeba, nikdo totiž není neomylný. Stejně tak mají oponenturu nebo editory akademické práce, kvalifikační práce, odborné knihy, apod. Je to nutná kontrola i nezbytná základní korektura. --Palu (diskuse) 23. 8. 2017, 22:49 (CEST)Odpovědět
@Jann: Kolego, vzhledem k tomu, že v pravidlech bylo tenkrát napsáno (a možná, že to tam stále je), že za dobrý může článek označit kdokoliv, pak takovéto pravidlo samo nabádá, aby si člověk takto článek označil sám. To jen k tomu samopovýšení. Tím ale recnze nezpochybňuji, jsou potřeba. Ale stejně se dodnes domnívám, že Příběh prince Gendžiho si status dobrého článku zasloužil. Zdraví Vás --Chalupa (diskuse) 23. 8. 2017, 23:05 (CEST)Odpovědět
Kacir: Pane kolego, chápu Vaši obavu, ale myslím si, že pokud udržíme snadnou možnost DČ přidávat, tak zároveň máme i možnost DČ snadno odebírat. Jakmile to bude komisionálně a procedurálně složité, tak bude složité i odebrání v případě pochybení, protože postižený se bude přirozeně odvolávat na výroky těch recenzentů atd. Ta situace, o které mluvíte, totiž množství dosti nedokonalých DČ, tu už jednou byla, když ještě neexistoval projekt Kvalita a fixovaná kritéria. Zabralo mi pár hodin to dát jakž takž do pořádku ([13]), pak jsem musel přežít trochu vzrušené diskuse na své uživatelské stránce a bylo to. Teď je (i z reakcí na zařazení Żółkiewského do DČ) evidentní, že to řada lidí hlídá a že do DČ by skoro jistě neprošel článek úplně špatný.
Další problém Vámi navrženého přístupu je ten, že by do DČ těžko pronikal kvalitní článek, který nikdo nechce recenzovat nebo který tady nemá autora - to je ostatně i případ článku Stanisław Żółkiewski, k jehož autorství se odmítám hlásit, i když mi to tu všichni přisuzujete. Nejsem jeho autor, nemám po ruce prameny k té věci, dějinám Rzeczpospolité do hloubky nerozumím, nemám ambice ani schopnosti článek dál zkvalitňovat, a proto ho nebudu dávat do recenzí, jelikož bych nebyl dobrým partnerem recenzentů. Přitom si myslím, že článek kritéria DČ plní a mám za to, že stačí recenze, kterou už prošel na anglické Wikipedii - proč tím tedy zdržovat další wikipedisty?
Mějte se hezky,--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 8. 2017, 21:15 (CEST)Odpovědět
Ono je to ale opačně než uvádíte, tj. současná praxe je taková, že sám autor bez recenzí článek neposouvá mezi kvalitní. Nic složitého na tom není, jen to netrvá den, ale řádově týdny.
Vidíte, píšete, že jste „pro snadnou možnost DČ přidávat, tak zároveň máme i možnost DČ snadno odebírat,“ a přitom jste to „snadné odebrání“ zkomplikoval revertací, i když v té chvíli více wikipedistů vyjádřilo nesouhlas. Už předtím tak měla být zahájena diskuse. To jen k tomu snadnému postupu, který v praxi doznal opaku.
Recenze na jiném jazykovém projektu je irelevantní pro českou Wikipedii. Vůbec nebere v potaz překlad, tj. faktickou správnost nového textu i kritéria kvality českojyzačného projektu. A pokud se odmítáte hlásit k autorství tohoto článku, pak jen upozorňuji na rozhodnutí výboru Magnesie Litery, že v případě překladové literatury je „překladatel vnímán jako autor“. Jistě i v autorskoprávní rovině jste spoluatorem obsahu článku, tj. přesun c+p by v současné chvíli byl copyviem.--Kacir 23. 8. 2017, 21:54 (CEST)Odpovědět
Kacir: Problém je v tom, že nikdo wikipedistů, kteří navrhovali odebrání DČ, a to včetně Vás, neuvedl argument opírající se kritéria WP:K pro Dobrý článek - spíš naznačovali, že článek neplní kritéria pro NČ (např. perfektní typografie a sloh) nebo dokonce uváděli kritéria založená na zvyklostech a nikoli na stavu článku (nespravedlnost, nepřítomnost recenzí pod.). Diskuse zahájena byla, a to kolegou Gumideckem na mé diskusní stránce, ten však také neuvedl relevantní argument a odebral puzzlík, aniž vyčkal mé odpovědi. Což pochopitelně vedlo ke zbytečnému mrzení.
A autorem z hlediska zákona jsem, to máte pravdu, ale jen autorem překladu, nikoli samotného článku. Takže mohu ručit leda za to, že jsem správně převedl cizí jazyk do češtiny, ale ne za víc.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 8. 2017, 22:05 (CEST)Odpovědět
Samozřejmě, že za všechno mohu já a to mé proklaté kyklópské oko :-) Vyjádřil jsem nesouhlas s postupem a zmínil i některé nedostatky, které by byly při případném recenzním řízení vychytány. Recenzí není třeba se bát a jak bylo řečeno výše, není kam spěchat. A podle reakcí a úprav článku po samoudělení puzzlíku to uspěchaná akce byla. Gumideck (diskuse) 23. 8. 2017, 23:37 (CEST)Odpovědět
@Ioannes Pragensis: Tomu moc nerozumím, pokud se necítíte být autorem článku a pokud jste nekontroloval (pokud to dobře chápu), zda text článku odpovídá zdrojům a pouze jste článek pouze přeložil, tak byste podle mě neměl usilovat o to, aby se článek DČ stal. Nemůžete totiž zajistit, zda v článku nejsou chyby (i když je to asi nepravděpodobné a platí, že bychom měli předpokládat dobrou vůli). Pro mě osobně je třeba nedůležitější faktický správnost článku, na vybroušenost stylu a různé typografické vychytávky si zas tak moc nepotrpím.
Jinak se obávám, že stále nerozumíte podstatě sporu: jde o to, že Wikipedie (protože samozřejmě nemá žádného šéfa) je postavená na pracně budovaných konsensech (jako je ten o cestě k DČ), z tohoto hlediska, i kdybyste napsal ten nejlepší článek na světě, tak jeho samopovýšení na DČ bez alespoň konzultace s ostatními zkušenými kolegy je podle mě chybou. --Remaling (diskuse) 24. 8. 2017, 01:10 (CEST)Odpovědět
@Ioannes Pragensis: Problém nastal v porušení principu stávající praxe, který už tu zazněl. Jestliže navíc tvrdíte, že tématu ne až tolik rozumíte, recenzentům byste nebyl dobrým partnerem, přesto článek s jistotou zařadíte do DČ krátce po založení a poté i nadále odmítáte recenze, pak je to IMO přístup, jenž by neměl být následován.
Vidím, že těch minulých problémových příkladů samopovýšení je více. Jak se vypořádal s výhradami kolega Chalupa v Příběhu prince Gendžiho ponechávám na účastnících tamní diskuse@Jan.Kamenicek:. Ale zařazení hesla mezi kvalitní články několik minut poté, co jste se danou informaci dozvěděl, bez ohledu na další zúčastněné wikipedisty, je právě tím krokem, který znevěrohodňuje celou kategorii DČ. Kolega Chalupa provedl poslední editaci článku 11.2.2015, 22:53‎ a kolega Marek Koudelka reagoval 12.2.2015, 16:31: „Požádal jste o recenzi, napsali jsme Vám sem nějaké připomínky a Vy se místo toho, abyste je řešil, oháníte, že někde jinde to tak taky je… ,“ což nevypadá na vyřešení připomínek. Sólový přístup, nechť mají ostatní připomínky, já jsem se rozhodl (zde v řádu minut), že článek bude kvalitní, není tím nejvhodnějším – zejména pro Wikipedii.--Kacir 24. 8. 2017, 01:30 (CEST) / --Kacir 24. 8. 2017, 01:34 (CEST)Odpovědět
Naprostý souhlas s kolegou Kacířem. Navíc tato diskuze nám všem zabrala dost času, který mohl být věnován třeba právě WikiProjektu Kvalita. Napříště se, prosím, držme zavedené praxe, když se osvědčila. Gumideck (diskuse) 24. 8. 2017, 09:01 (CEST)Odpovědět
Kolegové, já jsem tenkrát všechny připomínky vyřídil, problém byl v tom, že recenzent Marek Koudelka poukazoval na nedostatky, které měl i jiný článek mezi dobré zařazený. Proti tomu jsme se pochopitelně ohradil a odpověď mě otrávila natolik, že jsem o statut dobrého článku přestal usilovat. Je ale pravda, že recenzent kladl na článek nároky, jako bych ho chtěl zařadit mezi nejlepší články, takže recenze nebyla podle mě zcela objektivní. Vůbec bych tady o tom nediskutoval, kdyby to tu nebylo zmíněno. --Chalupa (diskuse) 24. 8. 2017, 21:44 (CEST)Odpovědět
Kacir, Gumideck, Remaling: Hlavní podnět kolegy Kameníčka, chybějící popis rukopisů Prince Gendžiho, byl v článku dávno vyřešen a myslím, že vzorným způsobem. Ostatek jsou drobnosti, které snad by byly ke zvážení, kdyby šlo o NNČ, ale zařazení do DČ nebrání. Což ukazuje hlavní nedostatek "zvyklostí", které tu prosazujete. Jsou sice vynikající na to, zabránit příšernému článku stát se DČ, ale naopak příšerné v tom, že brání i vynikajícím článkům v zařazení. Recenzent má podnět, ten je uspokojivě vyřešen, a pak se dva roky nic neděje. Protože recenzent dávno zapomněl a nikdo jiný nic neudělá. Kdyby se kolega Chalupa o problému nezmínil v této diskusi, tak by možná článek ležel v recenzním řízení navěky. Takže jste vytvořili hradbu tak vysokou a neprostupnou, že brání i legitimním vstupům. Navíc je závislá na libovůli a aktivitě recenzentů. Navíc není ve shodě s popisem procesu v návodu. A navíc Vás fixace na proces místo na obsah vede k tomu, že místo věcných argumentů o článku založených na WP:K a dalších obsahových pravidlech argumentujete ad hominem jestli jsem nebo nejsem ochoten požádat o recenzi a jestli se držím zavedené praxe a kolik minut mi trvá rozhodnutí zařadit článek do DČ.--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 8. 2017, 10:15 (CEST)Odpovědět
Zařazení mezi kvalitní články nemá být sóloakce jednoho člověka, jak jste zde předvedl, ale týmová práce. Slušností je záměr zařazení avizovat na diskusi článku s upozorněním diskutujících ve WP:Q a počkáním na možnou reakci jako prevence budoucího přetahování. Pokud budete pokračovat v hurá akcích namísto spolupráce, může to vést k dalším zbytečným konfliktům, které měly být diskutovány předem.--Kacir 24. 8. 2017, 10:56 (CEST)Odpovědět
Kolegy zmiňovaná praxe se poněkud odchýlila od původní formulace pravidel udělování statutu, a podle mne se odchýlila, protože takto to většina komunity považuje za správné a protože se to takto osvědčilo. Osobně nepochybuji o tom, že Ioannes dokáže s potřebným nadhledem posoudit jakýkoliv, třeba i svůj vlastní text, ale obávám se, že jiní, kteří to nedokáží, by to pak brali jako precedens, a že by se to pak stalo zdrojem zbytečných konfliktů. Z toho důvodu jsem navrhl změnit pravidla udělování DČ. --Jan.Kamenicek (diskuse) 24. 8. 2017, 11:11 (CEST)Odpovědět

Nástroje na typografii[editovat zdroj]

Stačí tři kliky na plno různých serepetiček. --OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 08:57 (CEST)Odpovědět

Děkuji! Vyzkouším to, vypadá to slibně.--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 8. 2017, 09:08 (CEST)Odpovědět
Aha, tak pokud to neznáte, chápu, co je to ten nepřiměřený požadavek. Ručně je to tragédie. --OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 13:57 (CEST)Odpovědět

Malawi[editovat zdroj]

Dobrý den, všiml jsem si, že jste revertoval mou editaci článku Malawi, kde jsem doplnil motto a upravil seznam představitelů. Celou editaci jsem si několikrát pročetl a nezjistil jsem, kde jsem udělal chybu. Mohl byste mi prosím objasnit, které parametry šablony byly chybně zadány? Podobných editací jsem udělal více, rád bych je tedy opravil, pokud je na nich něco nesprávně. Děkuji--Burt Deering (diskuse) 28. 8. 2017, 16:14 (CEST)Odpovědět

Burt Deering: Dobrý den, mně se na stránce po Vaší editaci zobrazovaly chybové hlášky. Když jsem revertoval. bylo vše v pořádku. Takže jsem usoudil, že jste tu šablonu nakrmil špatnými parametry. Mohlo se ovšem stát, že rozbité bylo něco jiného, nevím, ale prostě jsem potřeboval dosáhnout, aby se stránka zobrazovala korektně. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 8. 2017, 16:26 (CEST)Odpovědět

Wikikytička[editovat zdroj]

OJJ: Děkuji Vám srdečně za kytičku i za pomoc s pevnými mezerami! Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 9. 2017, 09:26 (CEST)Odpovědět
Není za co, jsem rád za článek a že už se problém dořešil. Jinak, byl bych rád, kdybyste třeba něco vybral do Zajímavostí na Hlavní straně, obměna se bude hodit. --OJJ, Diskuse 2. 9. 2017, 09:49 (CEST)Odpovědět
Dobře, jeden údaj jsem tam přidal.--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 9. 2017, 10:35 (CEST)Odpovědět

Jungmannova medaile[editovat zdroj]

Děkuji a zdravím! --Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 12. 2017, 15:15 (CET)Odpovědět

Nevracejte chyby[editovat zdroj]

Nevracejte prosím chybu do úvodu článku Vánoce. Pro tradiční liturgii jsou stále závazné starší kalendáře, proto se nedá psát že 13. leden to byl dříve dříve. Takové tvrzení je prostě nepravdivé. --Týnajger (diskuse) 24. 12. 2017, 23:00 (CET)Odpovědět

Sama "tradiční liturgie" ovšem závazná není. Je to jen tolerovaná okrajová záležitost malé skupiny tradicionalistů. Závazné pro katolickou tradici a liturgii je to, co říká Vatikán nyní, a to mi v této věci připadá celkem jednoznačné a je to také celosvětově dodržováno. Pokud napíšete "resp. 13. leden", tak to vyznívá, jako by v tom datu existovala nějaká libovůle nebo spor, což ale není pravda. Proto je Vaše varianta porušením WP:NPOV.--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 12. 2017, 23:15 (CET)Odpovědět
a) "Malá skupina tradicionalistů" čítá minimálně pár milionů lidí. b) Svatý stolec (ne Vatikán) nyní závazně říká, že římský ritus má dvě formy, a každá má jiný kalendář. Oba ty kalendáře jsou platné. To resp. říká, že existují dvě varianty, které opravdu reálně existují. Naopak Vaše "dříve" říká, že ta druhá už neexistuje, že platila pouze dříve, což prostě jednoznačně není pravda. --Týnajger (diskuse) 25. 12. 2017, 00:07 (CET)Odpovědět
Dobrá, doložte tvrzení o výslovném povolení tradičního kalendáře Římem z b) citací, i já se mohu mýlit. V každém případě je pár milionů lidí drobná menšina oproti stovkám milionů katolíků, takže i tak jde o okrajovou záležitost, která by se neměla prezentovat slovem "resp.", jako by šlo o rovnocennou alternativu. Nanejvýš by šlo něco jako "dříve a u tradicionalistů dodnes", ale připadá mi to jako silné POV, nadměrně zdůrazňující okrajový názor - jako bych v článku o Česku psal, že je to republika, ale že podle monarchistické strany by to správně mělo být království.--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 12. 2017, 10:11 (CET)Odpovědět
a) Nejde o žádné dovolení. Misál z roku 1962, podle něhož se má dnes dle Summorum pontificum tridentská mše sloužit, přímo zahrnuje verzi kalendáře z roku 1960. Ten je pro ni závazný. Po vydání SP zde byly dotazy na Svatý stolec, zda je možno používat při tridentské mši i nový kalendář, ale odpověď byla zamítavá (snad to někde dohledám). b) My se tu bavíme o něčem, co platí pro všechny katolíky (tridentská mše je platná katolická mše, kterou mohou navštěvovat všichni katolíci). V tomto směru to samozřejmě je rovnocenná alternativa. Vaše přirovnání je naprosto nesmyslné a Vámi navrhovaná alternativa věcně nesprávná. Neřešíme tu názor, ale skutečný reálný stav. Pokud nemůžete zkousnout skutečnost, je možno přemýšlet o tom, že datum prostě z úvodu vyškrtneme a ponecháme jen jméno svátku. Ale nemůžete přepisovat skutečnost jen proto, že Vám z nějakého důvodu nejde pod nos. --Týnajger (diskuse) 25. 12. 2017, 22:05 (CET)Odpovědět
Myslím, že mi nerozumíte. Nejde o to, zda je tridentská mše "rovnocenná" ve smyslu duchovním (to je otázka z hlediska časomíry zcela irelevantní). Rovnocennost myslím čistě ve smyslu WP:NPOV, tedy jako stejné zastoupení, stejnou přítomnost mezi věřícími římskokatolické tradice, stejný význam, který tomu přikládá současný papež a jeho biskupové a kněží. A z tohoto hlediska je věc jasná - o tom snad ani nemá cenu se bavit. Takže není důvod vypouštět datum, stačí upravit znění tak, aby nevyvolávalo dojem, že římskokatolická církev jako celek pořádně neví, kdy jí končí Vánoce.--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 12. 2017, 22:25 (CET)Odpovědět
Tady nejde o to, že by Katolické církev nevěděla, kdy končí Vánoce, ale o to, že jsou zde dva platné kalendáře v tomto rozdílné, a tudíž dva možné termíny, kdy podle ní končí. Se zastoupením, které se navíc lokálně i v čase velmi mění, to nemá moc společného. Vy se tu snažíte manipulovat s realitou a to je rozhodně všechno jen ne NPOV. --Týnajger (diskuse) 25. 12. 2017, 22:33 (CET)Odpovědět
Tyto dva kalendáře ale nejsou rovnocenné ani ve smyslu teologie (Benedikt XVI. ve stále platném listu Summorum pontificum tzv. tridentskou mši výslovně označil za "mimořádnou formu římského ritu", zatímco řádná forma je ta novější) ani ve smyslu faktického zastoupení (drtivá většina římskokatolických bohoslužeb se dnes koná podle nového ritu). Čili mi vychází, že mimořádnou a velmi menšinovou záležitost stavíte na roveň formě řádné a většinové.--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 12. 2017, 22:42 (CET)Odpovědět
Mimořádná neznamená (? teologicky ?) nerovnocenná (navíc pro mnohé komunity je jinak mimořádná forma formou řádnou). Pokud jde o zastoupení, to je velmi proměnlivé. Navíc hodláte-li to měřit dle zastoupení, neměli bychom škrktnout 6. leden? Východní církve představují taktéž rozhodně menší díl, než je polovina křesťanstva. --Týnajger (diskuse) 25. 12. 2017, 22:49 (CET)Odpovědět
Mimořádná znamená ne-běžná, ne-samozřejmá, tedy něco, co nelze považovat za normu. Benediktovo vyjádření platí pro celou řkc, což je přesně to, o čem mluví sporná věta v našem článku Vánoce. Jednotlivé komunity si mohou Vánoce slavit třeba v srpnu, pokud je to baví, ale to nezmění nic na tom, že řádný termín je stanoven jinak. A co se týče zastoupení, tak Vás prosím, abyste si ještě jednou přečetl a promyslel již několikrát odkazovaný předpis WP:NPOV, zejména větu "Pohledy velmi malých menšin by neměly být zahrnuty vůbec s výjimkou článků, které se jimi přímo zaobírají." Pravoslaví rozhodně není velmi malá menšina křesťanstva, zatímco tradicionalisté jsou velmi malou menšinou římského katolictví (byť nepopiratelně menšinou neúměrně hlasitou).--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 12. 2017, 22:59 (CET)Odpovědět
1) Vaše interpretace slova mimořádná je velmi účelová. 2) Jednotlivé komunity si nemohou slavit Vánoce, kdy se jim zachce, ale podle schváleného kalendáře. Tedy buďto podle moderního (z roku 1969, při NOMu), nebo podle tradičního (z roku 1960, při tradiční liturgii), nebo podle komunitního (ovšem Římem schváleného) kalendáře (tady je to ovšem čistě teoretické, protože ačkoliv existuje celá řada schválených komunitních kalendářů - např. cisterciácký, dominikánský, v těchto velkých svátcích se neodchylují od generálních, každopádně mi není známý žádný, který by se lišil). 3) Tradicionalisty bych za velmi malou menšinu rozhodně nepovažoval. Tu vidím tak někde od úrovně promile, nikoliv jednotek či desítek procent. (Ve Francii ta zanedbatelná menšina už představuje 1/3 praktikujících katolíků a její podíl dále roste. U nás se sice jedná jen asi o 1 %, ale i zde je vidět nárůst.) 4) Dovoluji si znovu zdůraznit, že v této věci neexistuje žádní rozdělení každý katolík (ať už se identifikuje jakkoliv), pokud navštíví 13. ledna tradiční liturgii, bude slavit Vánoce. --Týnajger (diskuse) 26. 12. 2017, 08:52 (CET)Odpovědět
5) Každopádně angl. Wikipedie považuje tradiční katolíky za natolik důležité, že v infoboxech u světců, jejichž svátky reforma Pavla VI. posunula, uvádí obě data. Viz např. sv. Benedikt z Nursie či sv. Ignác z Antiochie. --Týnajger (diskuse) 26. 12. 2017, 08:57 (CET)Odpovědět
6)Pardon, ještě jednu věc jsem zapomněl - Benediktovo vyjádření pro celou Církev platí i neplatí - z hlediska diecézí tomu tak je, nikoliv však z hlediska řeholních komunit, kněžských bratrstev a dalších útvarů - pro tradiční instituty (FSSP, ICRSS, IBP...), tradiční kláštery či administraturu sv. Jana Marii Vianney je ona "mimořádná forma" formou řádnou, resp. jedinou. --Týnajger (diskuse) 26. 12. 2017, 09:11 (CET)Odpovědět
Milý pane, ve Slovníku spisovného jazyka českého je slovo "mimořádný" definované jako "vymykající se pravidelnému řádu, obvyklosti, jsoucí mimo pořadí; neobvyklý, zvláštní", tedy přesně tak, jak říkám. Pokud tuto interpretaci slova považujete za "velmi účelovou", tak se s Vámi nemám o čem bavit, protože s lidmi, kteří neuznávají běžný, standardní význam slov a považují ho za účelový výmysl, nelze diskusí dojít k žádnému rozumnému závěru. Předpokladem plodné diskuse je, aby obě strany chápaly jednotlivá slova běžného jazyka podobně. Zkrátka hájíte své úzce sektářské pojetí sice vytrvale, ale bez opory v logice a realitě. Mějte se hezky.--Ioannes Pragensis (diskuse) 26. 12. 2017, 09:23 (CET)Odpovědět
To je dost laciný úskok stranou, jistě se shodneme na tom, že slovník uvádí všechna ta slova, jejichž vzájemný význam je dost odlišný. Používat takto slovník spisovného jazyka českého při výkladu právního textu (resp. jen jeho českého překladu) přece není možné. To musí být jasné i Vám. --Týnajger (diskuse) 26. 12. 2017, 09:30 (CET)Odpovědět
Myslím, že Ioannes Pragensis přesně a vhodně shrnul důvody proč by okrajovosti neměly mít jim nepříslušející místo. --Saltzmann (diskuse) 26. 12. 2017, 23:40 (CET)Odpovědět
Až na to, že a) opomněl dokázat, že jde o marginálnost; b) nejde jen o proporcionalitu, ale i o věcnou správnost. Tak jako nemůžeme v úvodu článku lalokoploutvých tvrdit, že je to vymřelá skupina, protože pořád je zde ona "marginální" latimérie podivná, tak nelze osekávat skutečnost v úvodu článku Vánoce. --Týnajger (diskuse) 27. 12. 2017, 00:25 (CET)Odpovědět
Týnajger: Rozdíl je v tom, že všichni rozumní lidé (a zejména biologové) se shodnou, že lalokoploutví nejsou vymřelá skupina, jak se dřív myslelo. Naopak zdaleka ne všichni římští katolíci (a zejména vedení římskokatolické církve) se shodnou na tom, že Vánoce mohou podle libosti končit i 13. ledna. I když latimerií žije málo, jsou mainstreamově uznávány, zatímco tridentští tradicionalisté zčásti jsou minoritou, na kterou se běžný liturgický kalendář neohlíží, a zčásti fakticky opustili původní církev, takže jejich držení 13. ledna sice může být řádné, ale v rámci jejich nezávislé (a poměrně malé) organizace, jejíž názory netřeba zmiňovat u nesouvisejícího tématu.--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 12. 2017, 21:26 (CET)Odpovědět
Umístění svátku Svaté rodiny pro tradiční liturgii na 13. ledna je součást platných zákonů Církve. Summorum pontificum je platný současný zákon Církve, vyhlášený papežem Benediktem XVI. v roce 2007. Jinými slovy píšete nesmysly, všichni římští katolíci i Svatý stolec tvrdí, že Vánoce při tradiční liturgii končí 13. ledna. Vaše argumentace je zcela nesmyslná. --Týnajger (diskuse) 29. 12. 2017, 08:47 (CET)Odpovědět
1. Pane kolego, držte se prosím WP:Žádné osobní útoky. 2. Summ. pont. o kalendáři Vánoc nic specifického netvrdí, v podstatě jen dovoluje sloužit tridentskou mši jako mimořádnou formu ritu a bez předchozího povolení biskupem, jež bylo vyžadováno dříve, ale tím nemění všeobecný liturgický kalendář. To znamená, že ten, kdo ji slouží, až do 13. 1. může ještě používat třeba vánoční písně, ale neznamená to, že by vánoční období v římské liturgii toho roku neskončilo už dříve. 3. A jsem si zcela jist, že jste názor "všech římských katolíků a Svatého stolce" nezjišťoval, jen fantazírujete a oháníte se jím bez opory v realitě.--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 12. 2017, 17:27 (CET)Odpovědět
1) Jediný, kdo zde porušil WP:Žádné osobní útoky, jste zatím Vy, když jste mne výše bezdůvodně označil za sektáře. 2) Bez opory v realitě je Vaše vystupování zde: Summorum pontificum povoluje sloužení liturgie podle misálu z roku 1962. Viděl jste někdy takový misál? Patrně ne, protože kdybyste ho viděl, věděl byste, že kalendář z roku 1960 je nedílnou součástí toho misálu, což znamená, že sloužit podle tohoto misálu znamená nevyhnutelně slavit svátky dle tohoto kalendáře (z roku 1960). 3) Není důvod, proč bych měl ten názor zjišťovat, protože nejde o věc názoru, ale o platný zákon Církve, který zavazuje každého katolíka. --Týnajger (diskuse) 29. 12. 2017, 18:01 (CET)Odpovědět

Evropské galerie[editovat zdroj]

Dobrý den. Navigační šablony patří dle WP:VAS před Portál. Všiml jsem si, že tu šablonu vkládáte ve více případech až pod. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 6. 2018, 10:47 (CEST)Odpovědět

Děkuji za upozornění, budu vkládat před. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 6. 2018, 10:48 (CEST)Odpovědět

Operní partie[editovat zdroj]

Zdravím, kdysi jste se snad zajímal o šachy. Co to trochu oprášit a připomínkovat článek Operní partie skrze WPQ? --OJJ, Diskuse 5. 7. 2018, 12:20 (CEST)Odpovědět

Šachy si občas rád zahraji, ale velmistr nejsem. Nicméně na článek se rád podívám.--Ioannes Pragensis (diskuse) 5. 7. 2018, 12:22 (CEST)Odpovědět

Trockij[editovat zdroj]

Zdravím dnes podruhé, mohl byste se podívat na poslední editace v článku o Trockém? Vypadá to podezřele. Děkuji. OJJ, Diskuse 5. 7. 2018, 16:48 (CEST)Odpovědět

Pokud vím, tak Trockij chtěl revoluci spustit až po sjezdu sovětů, a opravdu se proto nepodílel na bezprostřední přípravě ozbrojeného povstání koncem října a naopak Leninovi v tomto záměru oponoval. Jakmile však to vypuklo a bylo jasné, že je to hop nebo trop, tak se samozřejmě přidal a revoluci podpořil.--Ioannes Pragensis (diskuse) 5. 7. 2018, 16:55 (CEST)Odpovědět
OJJ: tak jsem to trochu upravil, uvidíme, jak se to bude vyvíjet.--Ioannes Pragensis (diskuse) 5. 7. 2018, 19:55 (CEST)Odpovědět
S vami prijatno rabotať. OJJ, Diskuse 5. 7. 2018, 20:16 (CEST)Odpovědět
Spasibo :-) --Ioannes Pragensis (diskuse) 5. 7. 2018, 20:33 (CEST)Odpovědět

Morava[editovat zdroj]

Zdravím. Díky za editace v článku Morava, jen mám připomínku k poslední úpravě. Cizojazyčné názvy jsou obdobně uvedeny i v článcích Čechy a Slezsko, bylo by tedy dobré to mít nějak jednotně. Osobně si myslím, že v případě Čech a Moravy by latina a němčina mohly být uvedeny, ale články sleduji jen tak zpovzdálí, takže nějakou větší diskusi na toto téma rozpoutávat nehodlám. --Harold (diskuse) 4. 8. 2018, 21:06 (CEST)Odpovědět

Já vím, že je tady zvykem dávat do první věty pomístní jména v různých jazycích, zejména německy. Podle mě je to zlozvyk z raných dob Wikipedie - pokud to v článku už vůbec musí být, tak něco takového patří do sekce o jménu dané lokality nebo do infoboxu, ale ne tam, kde čtenář nejspíš hledá tu nejzákladnější, definiční informaci. 99 % uživatelů nepotřebuje vědět, jak se Morava jmenuje latinsky, a ti, kteří to vědět potřebují, to už nejspíš vědí. Navíc v tom spatřuji POV: proč zrovna tyhle jazyky, a ne třeba vietnamština, romština či ukrajinština, jejichž mluvčích žije na Moravě možná víc než mluvčích němčiny... Normálně to nechávám být, ale tady jsem to odstranil, protože mi to připadalo už přebujelé.--Ioannes Pragensis (diskuse) 4. 8. 2018, 21:14 (CEST)Odpovědět
Kolego Ioannesi, historikové se v té věci neshodují na ničem. Bylo to ale spíše Polsko pod Boleslavem Chrabrým, co vládlo nějakou dobu nad Moravou. Uhry? Maximálně přes vpády a ne nad celou Moravou. Krom toho máme také Břetislava a jeho roli. Římsko-německý císař se do věci taky pletl. Takže žádnou jedinou větou, nadto tak neurčitou jako teď (kolem 1019, Polsko či Uhry) ty dějiny nepodchytíme. Nevím, jak tu situaci napravit. Bohužel jste se přidal na jednu stranu sporu. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 8. 2018, 10:03 (CEST)Odpovědět
Ano, Polsko v té době krátce ovládlo dokonce i Čechy, ale detailní historie Moravy opravdu není známá. Tyhle detaily, které zmiňujete, se hodí popsat v těle článku, ale v úvodu je třeba být opatrný a neprezentovat jednu z možných variant jako nespornou pravdu. A já jsem se přidal na tu stranu, jejíž stanovisko je potvrzeno odbornou literaturou, kterou mám po ruce. Není to nic proti Vám osobně. Záleží mi prostě na kvalitě prezentace v článku.--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 8. 2018, 19:32 (CEST)Odpovědět
O jaké odborné literatuře mluvíte? Můžete mi dát o tom údaje? V našich vlastních článcích o českých knížatech té doby a o Boleslavovi Chrabrém nenajdete tu verzi o konci polského panování na Moravě „kolem roku 1019“ (to je natolik nepřesné, že s tím IMHO nelze operovat), kterou prosazujete kolega Saltzmann a Vy. Je tam uváděn, ale beze zdroje, rok 1029, jednou také 1031. Takže až najdu zdroje, tak to zase upravím, neboť ze všeho, co jsem četl i jinde, mi ten rok 1019 připadá nesprávný. A ta vláda Uher nad Moravou, tedy krále Štěpána I., ta je také potvrzena Vaší literaturou? Opravdu nejsem nadšen postupem kolegy Saltzmanna, ani jeho výroky o tom, že já „falšuji dějiny“. Takhle se nejedná. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 8. 2018, 20:31 (CEST)Odpovědět
Literaturu jsem uvedl do shrnutí editace (jde o Rychlíka / Pinčeva) a za nezdvořilé výroky jiných kolegů neodpovídám.--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 8. 2018, 21:22 (CEST)Odpovědět

Ježíš Kristus[editovat zdroj]

Tak už tam zase máme Pouče. Mrkněte na to, prosím, já se vyznám tak maximálně v nadílce od Ježíška. Děkuji. OJJ, Diskuse 21. 9. 2018, 18:11 (CEST)Odpovědět

Už to mezitím bylo revertováno. Myslím, že teorie J. Pouče je evidentně 80. let stará marginálie, která nenašla žádný ohlas odborné veřejnosti, a tak je celkem jednoduché odůvodnit, proč by se v článku JK neměla objevit. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 21. 9. 2018, 21:05 (CEST)Odpovědět
24.9.2018 22,06 píšete, že na Wikipedii platí, že "pokud není shoda", wikipedistů. Tak to platí stále ve veřejném mínění sečtělé inteligence. Jenže v bádání už platí "shoda různých svědectví, důkazů a výpočtů na témže datu". Odpovídáte na moje sdělení wikipedistovi Moario7, ale doporučení, aby si přečetl mé sdělení Wikipedistovi Jvs jste velkoryse nevyužil. Vám stačí, jak píšete 21.9.2018 že si myslíte. "Myslím, že teorie J. Pouče je evidentně 80. let stará marginálie, která nenašla žádný ohlas odborné veřejnosti, a tak je celkem jednoduché odůvodnit, proč by se v článku JK neměla objevit. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 21. 9. 2018, 21:05 (CEST)" Jenže ono neplatí ani to, že je to marginálie, ani to, že nenašla ohlas v odborné veřejnosti. To jenom sečtělá inteligence vzala na vědomí další (!) stanovisko, že zde někdo říká něco jiného. Poučův objev data smrti Heroda Velikého před Velikonocemi 1 n. l. je převratný, vyvrací také všechna tvrzení proti tradičním datům o narození Ježíše a začátku letopočtu.

A odborná veřejnost zná datum zatmění měsíce 29. prosince roku 1 př. n. l., které odpovídá všem okolnostem, které popsal Josephus Flaviusve Starožitnostech židovských několik měsíců před smrtí krále Heroda. (objevil r. 199O J.P. Pratt). A těch objevů, která doplňují data Jana Pouče je celá řada. Jeho spis z r. 1955 vyšel až r. 2005 a 2012. A ve světě je online česky i anglicky čten, stahován a doporučován odborníky z univerzit. - Nějak jsem opominul výměnu stanovisek s wikipedistou Matějem Orlickým, ale to si snadno vyhledáte. - Takže přeju krásný den a jasnou hlavu na klidné přemýšlení a seznámení, než něco odsoudíte. - Doufám, že na toto sdělení mi své řeknete Vy. Vladimír Bláha

Dobrý den, pane Bláho. Uznávaná encyklopedie Britannica udává datum 4-6 př. n. l. (https://www.britannica.com/biography/Jesus). Článek na anglické Wikipedii en:Date of birth of Jesus dokládá, že tato datace je v současnosti mezi vědci nejběžnější. Samozřejmě to není jediná možnost, protože evangelijní zprávy v této věci nejsou nijak zvlášť přesné a zřetelné. Ale tady na Wikipedii jde o převažující mínění, a to je zde celkem jasné. Ani Vy necitujete žádného předního světového vědce v oboru novozákonní biblistiky nebo historie helénistické éry, který by teorii pana Pouče považoval za věrohodnou nebo dokonce nevyvratitelnou. Proto si myslím, že sem prozatím nepatří s výjimkou článku o panu Poučovi. Nechci tuto teorii nijak odsuzovat nebo posuzovat, protože na to nemám dostatečnou kvalifikaci, jenom mi jde o to, aby Wikipedie kopírovala hlavní proud současné vědy, což se od ní očekává. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 9. 2018, 21:40 (CEST)Odpovědět

Vážený pane Joannesi Pragensis. Děkuji za Vaši odpověď v diskusi Ježíš Kristus a prosím, věnujte chvilku mým poznámkám. … pro seznámení s teorií pana Pouče by stačilo heslo o něm (které ve Wikipedii existuje) a jeden odkaz na jeho knížku. Takové heslo „Jan Pouč“ vyhledá ten, kdo tu osobu zná nebo o ní četl. Na patřičných místech, o kterých on píše, o něm zmínku-odkaz zatím nepřipouštíte. Vaše editace budila dojem, jako by Poučova teorie byla jedinou platnou. Pouč nepředkládá teorii k uvažování, ale důkaz, výpočet ze Starožitností židovských Josepha Flavia, o smrti krále Heroda před Velikonocemi roku 1 n. l., který si může každý přepočítat. Jeho výpočet potvrdil v r. 1990 astronom J. P. Pratt objevem zatmění měsíce 29. prosince roku 1 př. n. l. Tím jsou vyvráceny všechny spekulace o dřívějším narození Ježíše a chybném letopočtu od jeho narození. Dosud všichni ve Starožitnostech hledali důkaz pro smrt Heroda v roce 4 př. n. l. a tak i výpočty upravovali, viz Emil Schürer. Pouč jako první začal pátrat jestli existují důkazy pro tradiční data narození Ježíše a správnost letopočtu a předkládá je. ….což však není pravda - jiní, mnohem známější badatelé a chronologové udávají jiná data. Důkazem o nepravdivosti není, že mnohem známější badatelé udávají jiná data, ale pravdivost jejich dat nebo dat „Jana Pouče a dalších“. K tomuto poměření je třeba u dosud udávaných dat uvést také data „Jana Pouče a dalších“ badatelů, nebo odkazy na ně. To by nemělo Wikipedii vadit. Z hlediska hlavního proudu biblické vědy… Co je ten hlavní proud historie biblické o Ježíšových datech? Začalo to domněnkou astronoma Johannese Keplera, že konjunkce Jupitera se Saturnem v roce 7 př. n. l. by mohla být hvězdou mudrců. Počtáři ji vzali za skutečnou hvězdu mudrců, Ježíšovo narození stanovili na rok 7 př. n. l. a tvrdí, že Dionysius musel chybovat, neví se kde, ale když se Ježíš narodil v roce 7 př. n. l. tak prý chybovat musel. – Studiem Starožitností Josepha Flavia chybný rok 7 př. n. l. neprověřovali, hledali v nich důkaz pro jimi odvozená data z roku 7 př. n. l, narození Ježíše, smrt Herodovu, zatmění měsíce před ní. …. se Vámi prosazovaná datace dnes jeví spíš jako okrajová až extrémní. – A je to zase čtenářský dojem a čtenář knihu přiřadí k dalším a hlouběji je nezkoumá. Pak i učený teolog říká, že Ježíš zemřel v roce 30 nebo 33, nezkoumá, ve který z nich. Teolog nemá v popisu práce zkoumat historická data Ježíše, není to článek víry. Je to práce historika biblických dějin jako byl Jack Finegan. Pouč je chronolog solárního i lunosolárního dělení času pomocí kalendářů a letopočtů a využití chronologie jako páteře historie světské i biblické. Tady na Wikipedii platí, že pokud o něčem není shoda,-… čí shoda? Mám dojem z této diskuse, že jen Wikipedistů…. tak se uvádějí ty nejrozšířenější teorie, zatímco okrajové a málo přijímané teorie se neuvedou nebo se jenom zmíní (plyne to z pravidla WP:NPOV). A v tom vidím možnost. Objevy “Jana Pouče a dalších“, kteří je doplňují a potvrzují, jsou seriosním bádáním s významnými poznatky. „Náš letopočet“ je ve všech vědeckých knihovnách, teologických fakultách, u řady historiků, stále noví zájemci si ho u nás stahují z internetu. Ve světě je Jan Pouč a pojednání z jeho spisu čtenáři z univerzit doporučován. – Škoda je, že 60 let ležel v šuplíku. Začal to psát v r. 1946 pro olomouckou Th-fakultu, jednalo se i o jeho přednáškách, ale fakultu v r. 1950 zrušili…. Připojuji dva návrhy na editaci, ale o editaci se pokoušet nebudu, stejně by ji někdo okamžitě zrušil podle svého subjektivního nápadu. Při svých 92 letech a zdravotních potížích se nemůžu zabývat studiem softwaru Wikipedie, aby bylo všechno akorát. – Kdyby někdo o to stál, tak si může najít na www.Academia.edu Jan Pouč, Náš letopočet; O Ježíši, králi Herodovi, hvězdě a mudrcích dříve a dnes; a další. Během všeho tohoto psaní a uvažování jsem se rozhodl, že s Wikipedií končím. S přáním všeho dobrého Vladimír Bláha Návrh k diskusi o nové editaci Ježíš Kristus: (narozen 2/1 př. n. l. (1) Betlém – 33 n. l. Golgota) (1) Jack Finegan, Handbook of biblical chronology; priciples of time reckoning of the ancient world and problems of chronology in the Bible, Hendrickson Publishers 1998, ISBN 1565631439-

   O narození Ježíše v roce 1 př. n. l. přínáší svědectví také:

Nicola Bux, prof. východní liturgie v Bari, v Gesu di Nazaret e nato il 25 dicembre? V Documentazione interdisciplinare di Scienze e Fide, Dicembre 2011. Giorgio Fedalto, historik, v Storia e metastoria del cristianesimo. Questioni dibattute, Verona 2006. Hippolyt Římský, r. 204 n. l. v Komentáři ke knize proroka Daniela. Jan Pouč, chronolog, v knize Náš letopočet a uvádí i další svědectví ze spisů z prvních staletí.

    O ukřižování Ježíše v pátek 3. dubna 33 n. l. přináší svědectví také:

Jan Pouč, Náš letopočet, 1946-55; C. J. Humphreys a W. G. Waddington, 1985; Nicola Bux, 2011. A datum astronomicky potvrzuje Earth and Moon Viewer + Calendar Converter John Walker.


    Na stránce Ježíš Kristus jsou uváděna data narození a smrti s odkazem na knihu Jacka Finegana takto: 

(asi mezi 7 a 1 př. n. l. (1) Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Golgota).

    Tato data jsou chybná, Jack Finegan tato data neuvádí! 

O narození Ježíše Krista Jack Finegan píše v § 500: „the date of the nativity of Jesus is to be sought within the period of 3/2 BC. Further evidence is also to be considered.“ Datum narození Ježíše je třeba hledat mezi rokem 3 a 2 př. n. l. Pozdější skutečnosti je třeba také vzít v úvahu. O datu smrti Ježíše Krista Jack Finegan píše v § 632:

    „most probably on Friday, Apr. 3, AD 33.“ nejpravděpodobněji v pátek 3. dubna 33 AD.

S datem narození je to komplikované neboť Jack Finegan zde smíchal data z dvou letopočtů od založení Říma a správný údaj je mezi rokem 2 a 1 př. n. l. – podrobně:

    „Jako ke konci 4. století po Nicejském sněmu povstaly různé letopočty od stvoření světa, tak také v tom století křesťanští Římané sestavili několik letopočtů od založení Říma, aby měli nějaký letopočet svůj. Pevným výchozím bodem bylo již narození Páně, stabilizované Nicejským sněmem. A od toho roku počítali zpět dle různých analistů. A tak povstaly různé letopočty od založení Říma. Tak napočítali, že Řím byl založen dle Fabia Pictora roku -747, dle Alimanta  -728, dle Polybia a Apollodora -749, dle Varrona -753, dle Catona -739, dle Cicerona -754, dle Tabulek konsulů vyložených na římské radnici, Kapitole, -752. To je k našemu roku -1.“ (Podle knihy dr. Ungera z roku 1892 1. Band. Zeitrechnung bei den alten Römern, vydané u Ivana Müllera napsal Jan Pouč v Náš letopočet, kap.63. v 1946-1955)
      Jack Finegan uznává údaj římského historika Pavla Orosia o soupisu všech lidí v roce 752 AUC (ab urbe condita). Tento rok je v „letopočtu dle tabulek konsulů na radnici“, který byl jediný úředně platný a je to náš rok 1 př. n. l. Pro Římany byl praktický, je dělitelný čtyřmi jako olympiády nebo přestupné roky. Takový není letopočet dle Varrona, který začali užívat moderní historici a který užívá i Jack Finegan. Tak se stalo, že do Varronova datování 753 = 1 př. n. l. zařadil 752 z letopočtu dle konsulů, náš rok 1 př. n. l., který se tím začal rovnat roku 2 př. n. l. Vlastně tím přesunul soupis z roku 1 př. n. l., i jeho svědectví o narození Ježíše v roce 1 př. n. l., do roku 2 př. n. l.

Návrh k nové editaci na stránce Herodes Veliký:

    Na stránce Herodes Veliký jsou uváděna tato data jeho narození, vlády a smrti: 
    (snad 73 př. n. l. – 4 př. n. l.), králem jmenován v roce 40 př. n. l., z Jeruzaléma vládl až od 37–4 př. n. l. odkaz na autora těch dat chybí, asi to má být podle uvedené literatury. 
     Hlavní svědectví podává Josephus Flavius (asi 37–100) (1)židovský kněz a historik, ve Starožitnostech židovských a Válce židovské. Zde uváděná data jsou chybné a přizpůsobené výpočty z Josephových údajů. Spisy uvedené v odkazu neznám, ale ke stejným datům došel Emil Schürer (1844-1910) (2) v knize The History of the Jewish People in the age of Jesus Christ, first edtion 1885. revised 1973. 
     Základní chyba E. Schürera (1844–1910) je, že ještě neznal cyklus sobotních roků, který objevil v bibli až Jan Pouč (1874–1962)(3) a sobotní roky si v bibli neověřoval. Joseph Flavius(3) má sobotní roky ve shodě s biblí. E. Schürer si neuvědomil sedmiletý interval mezi sobotními roky, když tvrdí, že mezi sobotními roky 63 a 37 před n. l. bylo správně 26 let, zatímco sedminásobek je 28 židovských let a sobotní byl rok 35 před n. l. A smrt Heroda od roku 37 za 34 let mu vyšla v roce 3 př. n. l. - Chronologicky přesný výpočet Jana Pouče ode dne dobytí Jerusaléma Pompeyem 21. září 63 př. n. l. do dobytí Sosiem a Herodem za 28 židovských let dne 11. září 35 př. n. l. a za 34 let v září roku 1 př. n. l. plus 6 měsíců odhaluje datum smrti Heroda před Velikonocemi roku 1 n. l., kdy už hned po pohřbu Heroda jeho syn Archelaus potlačoval rebelii. E. Schürer počítal na celé roky, protože si neuvědomil, že Flavius uvádí celé roky bez přesahujících měsíců, ale počítá od a do svátku, který má pevné datum v židovském roce, 10. tišri, v našem však jiné.

Smrt krále Heroda Velikého před Velikonocemi roku 1 n. l. vyvrací všechna tvrzení o narození Ježíše, hvězdě mudrců a smrti Heroda před tímto datem a o chybném letopočtu. Reference: (1) Josephus Flavius … (2) Emil Schürer … (3) Jan Pouč … Vladimír Bláha (diskuse) 8. 10. 2018, 10:27 (CEST)Odpovědět

Železná hvězda kvalitního wikipedisty[editovat zdroj]

@RomanM82: I já Vám děkuji a srdečně zdravím!--Ioannes Pragensis (diskuse) 3. 2. 2019, 08:19 (CET)Odpovědět

Wikikytička[editovat zdroj]

Rádo se stalo. Děkuji za vyznamenání!--Ioannes Pragensis (diskuse) 5. 2. 2019, 22:00 (CET)Odpovědět

Seznam křesťanských denominací[editovat zdroj]

Dobrý večer, nerozumím proč jste vrátil moji editaci stránky Seznam křesťanských denominací, když v diskusi tam bylo napsané že starokatolíci nejsou katolíci. A katolické církve nezávislé na Římu nepatří mezi katolíky. --F.ponizil (diskuse) 12. 2. 2019, 21:32 (CET)Odpovědět

Dobrý den, nesmíte se řídit tím, co se píše v diskusi, ale tím, co se píše v odborné literatuře. Starokatolíci nejsou protestanti proto, že nevznikli reformací, sami se za protestanty nepočítají a ani je za protestanty nepovažují religionisté. Totéž platí o ostatních katolických církvích nezávislých na Římu. Tím, že se někdo vzepře papežovi, se z něj ještě nestane protestant. Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 2. 2019, 21:49 (CET)Odpovědět
Dobře, ale když odpadnu od Říma tak už nejsem katolík. Měl jsem pochybnost, ale nevěděl jsem kam je zařadit mimo katolickou církev, protože oni skutečně jsou mimo katolickou církev.--F.ponizil (diskuse) 12. 2. 2019, 22:27 (CET)Odpovědět
Z hlediska religionistické klasifikace pořád ještě můžete katolík býti. Pokud po odpadnutí náhodou nepřejdete k pravoslavným nebo protestantům. To církve jako starokatolická apod. neudělaly, a tak je počítáme do katolické skupiny církví.--Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 2. 2019, 22:55 (CET)Odpovědět
Pak je tedy otázka, jaký pohled se aplikuje na článek, jestli to ja se vidí církve samy, jak je vidí religionisté (pro které je osobní víra leckdy problém) a třetí pohled jak se na to dívá katolická církve... Podle mě tohle je jádro problému. Já se na to dívám pohledem katolické církve a říkám, že starokatolíci a další církev nejsou katolíci.--F.ponizil (diskuse) 12. 2. 2019, 23:10 (CET)Odpovědět
Tady na Wikipedii sice máme brát v úvahu a popsat všechna podstatná hlediska, ale základní musí být přirozeně pohled religionistů. Jsme obecná encyklopedie a máme pravidlo WP:NPOV, takže nemůžeme nadřazovat pohled jedné byť důležité strany. (Navíc ani podle pohledu katolické církve, pokud vím, nejsou starokatolíci a spol. počítáni mezi protestanty - to je zřejmě nějaký nesmysl, který si vymyslel kdosi neznalý. Pokud je mi známo, katolická církev jako hlavní dělítko v ekumenických vztazích používá to, zda si partnerské skupiny zachovaly tradiční svátosti s apoštolskou posloupností kněžství. Dělení na pravoslavné, katolíky a protestanty je spíše religionistické, a tím se Vatikán až tak neřídí.)--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 2. 2019, 07:35 (CET)Odpovědět
Díky za upřesnění. V těchhle věcech se úplně neorientuju. Nevím jak Vatikán pohlíží na různé denominace. Máte pravdu, že svátosti a ap. posloupnost jsou důležitá kritéria. Např. při návratu anglikánů do katolické církve museli být všichni kněží znovu vysvěceni, kvůli nejasnostem při svěcení Matouše Parkera, kde je vážná otázka zda byla zachována posloupnost nebo ne. Díky za diskusi a přeji Vám hezký den. --F.ponizil (diskuse) 13. 2. 2019, 16:46 (CET)Odpovědět

Narozeninový problém[editovat zdroj]

Dobrý den, na stránku Narozeninový problém jste kdysi vložil šablonu Upravit. Od té doby prošla změnami. Můžete se podívat, zda šablona ještě potřebná? Zdraví--Svenkaj (diskuse) 15. 2. 2019, 11:18 (CET)Odpovědět

Samozřejmě není, odstranil jsem ji, děkuji za upozornění. Zdravím Vás,--Ioannes Pragensis (diskuse) 15. 2. 2019, 19:59 (CET)Odpovědět
A nemělo by se to jmenovat spíš Narozeninový paradox? -jkb- disk de: 15. 2. 2019, 23:33 (CET)Odpovědět
Jestli to dobře chápu, tak se to může jmenovat tak i tak. Jde zřejmě o dvě úzce propojené věci a záleží na autorovi článku, se kterou začne a kterou zmíní jako druhou - paradox nebo problém.--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 2. 2019, 18:39 (CET)Odpovědět
@-jkb-: Neměnil bych. Paradox vychází z problému, takže aby se to jmenovalo podle problému, tak by to chtělo už rovnou rozdělit na dva články a ne v konkrétněji nazvaném popisovat obecnější věc. Pokud budeme pokračovat, tak už bych byl pro se přesunout do diskuze článku. --16. 2. 2019, 19:21 (CET), Utar (diskuse)
@-jkb-, Utar: Kouknul jsem se na odkazy. V odbornějších textech vždy "narozeninový problém" (jmenuje se tak i bakalářská práce na matfyz, tam by to měli vědět :-) )--Svenkaj (diskuse) 16. 2. 2019, 21:27 (CET)Odpovědět

Email[editovat zdroj]

Odeslal jsem Vám email skrze rozhraní. Nevím, jestli je rozhraní ještě funkční. OJJ, Diskuse 28. 2. 2019, 16:48 (CET)Odpovědět

Odesílání emailů přes Poslat e-mail tomuto uživateli funguje a vyvolá oznámení v horním panelu. Před pár dny jsem jeden email dostal. --1. 3. 2019, 01:10 (CET), Utar (diskuse)

Dodo[editovat zdroj]

Zdravím, viděl jsem, že jste se vyjádřil k drontemu. Nevím, jestli na tom chcete taky spolupracovat, případně jsem sehnal řadu citovaných zdrojů, co chci teď ověřovat. Jak tak koukám, překládání podobných článků je mnohdy těžká práce i s tím. Třeba takový megalodon šel celkem fajn, protože to byl čerstvý FA na enwiki a s autorem jsem komunikoval, tady je to horší. OJJ, Diskuse 6. 3. 2019, 18:01 (CET)Odpovědět

@OJJ: Dobrý den, článek jsem si přečetl, trochu jazykově vylepšil, s jednou výjimkou zjevné chyby proti originálu nekontroloval. Bylo by potřeba dotáhnout české názvy některých institucí, jinak je z jazykového hledisky článek minimálně na úrovni DČ. Odbornou kvalitu nejsem schopen posoudit. Mějte se hezky,--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 3. 2019, 19:24 (CET)Odpovědět
Díky! Spíš jsem se ptal, neb na tom zase chci pracovat a právě spíš rozšiřovat. Trochu mě na enwiki štve, že zveřejní citaci z deníku jistého víceadmirála, ale již neuvedou, že ten víceadmirál objevil Mauricius, prozkoumal ten ostrov a se svými důstojníky objevil ptáka. Nu a že jeho loď byla ve flotile admirála van Necka, který je dál zmiňován. OJJ, Diskuse 6. 3. 2019, 19:35 (CET)Odpovědět

sv. Konstantin Veliký a Heleny[editovat zdroj]

prosím o vysvětlení, kde berete tu drzost se o tomto řádu vyjadřovat a navíc jako samozvaném, je to nehorázné tvrzení, vždyť neznáte nic o historii tohoto úžasného a navíc prvního v historii pořadí všech vzniklých řádů, hulváte!!! Radimvel (diskuse) 6. 3. 2019, 21:58 (CET)Odpovědět

Nádherný Vavřinec[editovat zdroj]

Posílám veliké díky! --Meluzína (diskuse) 8. 3. 2019, 22:28 (CET)Odpovědět

@Meluzína: Srdečně děkuji, jsem moc rád, že se Vám líbí.--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 3. 2019, 07:29 (CET)Odpovědět

Nedávejte svým článkům prosím DČ bez recenze[editovat zdroj]

Dobrý den, revertoval jsem vaše udělení DČ článku Francesco Petrarca. Už tady vícekrát, a nejen ode mě, zaznělo, že udělování DČ vlastním ani cizím článkům bez recenzí je příliš troufalé a odporuje to duchu pravidel ohledně WP:Q. Děkuji za pochopení a prosím o absolvování standardního recenzního kolečka. S pozdravem, --Palu (diskuse) 13. 3. 2019, 21:05 (CET)Odpovědět

@Palu: Dobrý den, v pravidlech udělování DČ se o povinném recenzování nic neříká. Je to Váš výmysl, který si prosazujete, aniž byste pro něj dokázal získat shodu členů wikiprojektu Kvalita. Do pozice ředitele recenzního řízení Vás nikdo nejmenoval a povinným ho nikdo nezavedl, tak prosím ustaňte s podobnými svévolnými reverty. Pokud na článcích skutečně vidíte jakékoli závažné chyby, které nedokážete sám opravit, tak na ně laskavě nejprve slušně a konkrétně upozorněte na diskusní stránce příslušného článku, a až potom odebírejte puzzlík. Resp. pokud ty chyby nejsou opravdu strašné, tak nechte autorovi týden nebo dva na opravu, a až pak jednejte. Tím prospějete kvalitě víc než prosazováním recenzí tam, kde nemají valný smysl.--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 3. 2019, 21:41 (CET)Odpovědět
Jediný, kdo vás podpořil, je pokud vím Chmee2. Ostatní se vyjádřili tak, že udělování článkům DČ bez recenzí je hazard s pověstí DČ. Pokud s touto praxí nepřestanete, založím ŽoK, kde se poslední debata sice zopakuje, nicméně v oficiálnějším prostředí. Ať komunita definitivně rozhodne, jestli bude praxi, kterou provozujete pouze a jen vy, tolerovat. Považuji vás za kvalitního editora, o to spíše mě překvapuje zarytost, s jakou opovrhujete komunitní spoluprací na kvalitě. --Palu (diskuse) 13. 3. 2019, 21:52 (CET)Odpovědět
@Palu: Asi žijeme každý v jiném vesmíru. Jednak můj názor sdílí více editorů, než jenom Chmee2, jak ukázala nedávná diskuse. A jednak obvinit iniciátora a spoluzakladatele projektu Kvalita a iniciátora a spoluzakladatele zdejšího recenzního řízení z toho, že zarytě opovrhuje komunitní spoluprací na kvalitě, mi připadá poněkud chucpe, nezlobte se. (A myslím, že neustálým zakládáním diskusí a ŽOKů komunitu od práce na kvalitě článků zdržujete a rozptylujete. Pokud Vám na kvalitě a recenzích opravdu záleží, běžte nějakou napsat, čeká Vás tam práce dost.)--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 3. 2019, 22:00 (CET)Odpovědět
Myslím, že utíkáte od tématu, protože kdo tyto instrumenty je irelevantní, jelikož ty instrument nemusejí být nutně neměnné a přizpůsobují se komunitě, a pak jestli já píšu recenze je stejně tak irelevantní, protože to nemá vliv na systém, o kterém se bavíme. --Palu (diskuse) 13. 3. 2019, 22:03 (CET)Odpovědět
@Palu: Obávám se, že nechápu, co mi chcete sdělit. Zkuste napřed vystřízlivět, a pak se vrhněte do práce s čerstvými silami. Dobrou noc,--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 3. 2019, 22:09 (CET)Odpovědět
Zkuste své oponenty neurážet a pochopit. Nezajímají mě vaše útočné tahy, spíš mi jde o to, abyste začal spolupracovat s komunitou a respektovat, že tu máme nějaký systém řízení kvality. Moc sebevědomí škodí. --Palu (diskuse) 13. 3. 2019, 22:11 (CET)Odpovědět

Dobrý večer, když jsem tu označen, dovolím si tu přidat trochu do diskuse. Rád bych dal pro objektivnost vědět, že nejenom Ioannes Pragensis uděluje puzzlíky DČ bez recenzního řízení. V historii jsem to několikrát udělal i já a nevidím v tom nejmenší problém - dostaly je hesla, která si ten status zasloužily.

PS: Prosím, Ioannes Pragensis, vyvarujte se osobních útoků, ničemu neprospějí. Děkuji. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 13. 3. 2019, 22:14 (CET)Odpovědět

Dejme tomu, že u dnešního případu, udělal recenzi aspoň Ioannes než puzzlík udělil. Byl to cizí článek a Ioannes ho posoudil druhýma očima. Dejme tomu, že tohle je lepší než nic, i když standard jsou troje oči. Nicméně Ioannes to dlouhodobě dělá u svých článků a tam jsou oči jen jedny. De fakto se tak vyvyšuje nad ostatní a říká jim "vy si dělejte svoje recenze a já jsem dokonalý, mě s tím neotravujte". Takhle to vnímám a tohle mi vadí. --Palu (diskuse) 13. 3. 2019, 22:17 (CET)Odpovědět

Varan[editovat zdroj]

Zdravím, když dáte DČ do nějakého článku, mohl byste to prosím zaevidovat i v příslušném portálu? Zde Portál:Živočichové, šetří mi to práci s hledáním. Díky. OJJ, Diskuse 27. 3. 2019, 17:30 (CET)Odpovědět

Já na portály moc nejsem, nemám o nich přehled, takže Vám to neslibuji na jisto, ale budu se snažit. Mějte se,--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 3. 2019, 17:43 (CET)Odpovědět

Panodrama[editovat zdroj]

Zdravím. Dovolte prosím krátkou technickou. Pokud bych pocítil potřebu reagovat na (např. Váš) názor, tak je to lepší přímo pod odpovídající Doporučené řešení (což by mohlo vést k nepřehlednosti) nebo raději až na konec komentářů? Nerad bych vytvářel galimatyáš. Diskutovat to přímo zde u Vás mi nepřipadá vhodné. Děkuji, s přáním pěkného dne, Vlakovod (diskuse) 2. 4. 2019, 09:06 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, krátké poznámky, u kterých se nepředpokládá diskuse, můžete psát přímo k hlasům (nezapomeňte správně odsadit), zbytek je vhodnější umístit do diskusní sekce. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 4. 2019, 19:01 (CEST)Odpovědět
Díky. V té diskuzi mám jedno odsazení špatně, opravím. Vlakovod (diskuse) 3. 4. 2019, 08:25 (CEST)Odpovědět