Diskuse:Jan Žižka

Z hesla Jan Žižka byla v období od 11. do 17. dubna 2011 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … Jan Žižka chtěl po bitvě u Malešova zničit Prahu, aby se pomstil za proradné jednání pražských radních?“

2005

No tak nevím: moje prameny říkají, že se narodil kolem roku 1360 a že NENÍ HISTORICKY DOLOŽENO, ŽE SE ÚČASTNIL BITVY U GRUNWALDU (přestože je to možné)

Není ale ani vyloučeno,že se aktivně učastnil bitvy u Azincourtu na straně Anglie proti Francouzům.V té době totiž český král byl spojencem Anglie nejenom v otázce papežství,ale nutil ho k tomu také tlak Francie na západní uzemí české koruny v dnešním Beneluxu a Artois.Dále není vyloučeno,že studoval válečné umění v severní Itálii,kde mohl pobývat s bratrancem krále Joštem Moravsko-Lucemburským,který zde vykonával funkci vikáře pro italské provincie říše.

Mám stejné informace!

Mám podobné informace a asi je zkusím nějak zapracovat, ale zatím nemám u sebe podklady. Ono vůbec mám dojem, že Jan Žižka měl dost zvláštní postavení od svého mládí a byl nejspíše zvláštním agentem ve službách Václava IV. - jeho aktivity se kupodivu vždy hodily do krámu králi. Ten zchudlý sedlák modernizoval anglickou armádu, válčil s nejsilnějšími královými protivníky doma - sám král toto nepřátelství ve vhodný okamžik ukončil, táhl do Polska vyzbrojen nejmodernějšími zbraněmi - opět v zájmu krále a byl mimo jiné i Nejvyšší zemský lovčí. Po smrti krále zase fakticky vykonával funkci regenta a dojednával nástup Jagellonců na trůn. --Jik 6. 1. 2009, 09:58 (UTC)

Jan Žížka nebyl lapka

Jan Žižka z pohledu tehdejšího práva nebyl lapka, ale opovědník. To je zcela jiné postavení. On jako platný právní subjekt tehdejšího práva fakticky formálně někomu (Rožmberkům, Českým Budějovicím a Českému Krumlovu) vyhlásil válku podle tehdy platných pravidel. Jik (diskuse) 18. 2. 2017, 17:48 (CET)

kedy a kde prisiel o oko?

v anglickej verzii sa pise Reportedly, he lost one eye in a skirmish during the Battle of Grunwald (July 15, 1410), earning him the nickname "John the One-Eyed" Hakeem13:07 12.11.2006

V českém článku se píše: "Jan přišel ve věku 10 - 12 let úderem sečné zbraně do tváře o levé oko. Zranění ho zdeformovalo a způsobilo jeho pokles o 3,5 mm oproti oku pravému a vyhnulo Janův orlí nos doleva." To by znamenalo, že u Grunwaldu (pokud tam vůbec byl) už byl jednooký. --Luděk 12:16, 12. 11. 2006 (UTC)

diki, tak potom arabsku verziu upravim aby sedela s ceskou Hakeem13:44 12.11.2006

Dnes se neví kdy, kde a jak přišel Žižka o oko stějně jako není úplně jisté zda bojoval u Grunwaldu a vlastně jen málo věcí z jeho života před rokem 1419 je jistých.Bedivere 27. 9. 2008, 19:49 (UTC)

Boje na slovensku

clanek jsem jen tak proletel (ale precet anglickou verzi) tak mam dotaz - bojoval zizka i na slovensku ? nebo bojoval jen v cechach, na morave a v madarsku ? --Czert 6. 10. 2008, 15:17 (UTC)

A me by zajimalo proc tu o nem nekdo nenapise neco pravdiveho jako ze to byl barbar ,ktery jen plenil znasilnoval kradl a podobne nechutnosti

protože to tak v té době dělali úplně všichni bez rozdílu - byl totiž středověk, víme ? ** Navíc, alespoň myslím, k tomuto tvrzení scházejí věrohodné zdroje informací ** Byl by to vlastní výzkum --MiroslavJosef 2. 3. 2009, 15:29 (UTC)

Žižkův význam je zřejmě podstatně širší, než jen jako vojevůdce. On zřejmě spíše byl 1. a zvláštním služebníkem Václava IV. s velikým dosahem (viz korespondence toho 'lapky' a 'barbara' s královskými dvory Anglie, Václava IV. a Jaggellonců). V této souvislosti ještě musím uvést, že zřejmě lepšími vojevůdci, než Jan Žižka byli Prokop Veliký a Jan Roháč z Dubé. Kromě toho Jan Žižka po smrti Václava IV. vykonával de facto funkci regenta - viz jednání s Korybutovičem. --Jik 18. 3. 2009, 12:01 (UTC)

Dobrý článek

Nechtělo by se někomu napsat k Žižkovi recenzi? Článek se mi líbí jak po stránce referencí, tak vzhledově a obsahově. V Žižkově životu je hodně nejasností, ale všechno je dostatečně ozdrojováno, takže by „neměl“ být problém. Měl by někdo něco proti udělení puclíku? --Hansek141 (diskuse) 12. 7. 2015, 16:27 (CEST)

WP:Q

OJJ

Jenom zběžně:

• Rozepsat reference pomocí šablon {{citace monografie}} příp. {{citace elektronické monografie}}.

Myslíte tohle? --Hansek141 (diskuse) 31. 12. 2015, 15:56 (CET)

@Hansek141: Ano! Díky. OJJ, Diskuse 31. 12. 2015, 15:59 (CET)

To už jsem zkoušel… a tady je reakce.

@Hansek141: Ono by to i v refech mělo být rozepsáno pouze 1x.OJJ, Diskuse 31. 12. 2015, 16:10 (CET)

• Kategorie Kategorie:Narození v Trocnově neexistuje, bije to do očí, něco s tím udělat.
• Prameny v odkazech - co to je? Téměř ve všech článcích je Poznámky, Reference, Literatura, Externí odkazy
• Ještě trochu wikifikovat.
• Možná něco o pověsti, že se narodil pod dubem.

Toť vše. --OJJ, Diskuse 28. 12. 2015, 14:31 (CET)

Prameny v Odkazech je ok, viz např. NČ Zbraslavský klášter. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 12. 2015, 14:42 (CET)

Mozzan

Úvodem chci jen upozornit, že ač historik, na husitské období jsem se nikdy nezaměřoval a po faktografické stránce můžu porovnat jen zběžně. Pokusím se poprosit některého z kolegů nebo studentů, kteří se husitskou dobou zabývají, zda by se na to nepodívali. Jako obvykle, je vidět, že článek psal Atilla - takovou výdrž, odhodlání a píli jsem mu vždycky záviděl. :-)

K obecným připomínkám - na první pohled mi přijde dost problematické, že některé refy jsou tvořené odkazy na History Revue (nepříliš vhodný zdroj) nebo na primární prameny (to by Wikipedie neměla), popřípadě často na literaturu vydanou před rokem 1989. Zejména u husitské epochy bych byl dost obezřetný a pokoušel se čerpat zejména z pokud možno co nejnovější literatury. Přece jen vnímání husitské problematiky prošlo ve 20. století hned několika přerody ovlivněnými (mimo jiné) také daným ideologickým zaměřením vládnoucího režimu (ať to byla první republika nebo roky 1948-1989) a bylo by tedy lepší vzít v potaz hlavně moderní historický výzkum.

Pokud nebudou četné odkazy na prameny změněny na odkazy ze sekundární literatury, tak to Dobrý článek být nemůže. Kde jsem si odkazu na pramen všiml (a nebyl to pouze citát, ale součást normálního textu), dal jsem požadavek na zdroj, ale těch odkazů na prameny je tolik, že jsem na to teď prostě neměl čas. Obecně některé části malinko zavánějí vlastním výzkumem, při opakované opravě článku bych na to dal pozor.

Obecně

• Neměly by se používat zkratky (tzv.); kde jsem našel, opravil

• Vyřešeno U citátů jsou někde velké a někde malé uvozovky - sjednotit
  • Sjednotil jsem. --Hansek141 (diskuse) 4. 1. 2016, 11:41 (CET)

• Zkrátit popisky u obrázků, některé jsou příliš dlouhé (dát je třeba do poznámky pod čarou)

Úvod

• Poblíž této bašty husitství - dá se brát Plzeň skutečně jako bašta husiství, když pak byla naopak katolickou základnou?
• doplnit do úvodu alespoň pár vět o Žižkově obraze v literatuře a umění

Mládí

• určitě by bylo dobré promazat odkazy na nepříliš věrohodné zdroje (History Revue) a nahradit je něčím odbornějším (Historický obzor, Český časopis historický, Matice moravská atd.), edit: platí v zásadě i pro zbytek textu

Rok 1419

• Chybí mi u pozn. 7 nějaké vyjádření alespoň ze strany Čorneje, který je v současné době v husitsví uznávanou autoritou.

• Pozn. 8 - Staré letopisy dále pokračují: „Při tom shazování konšelů a neslýchaném vraždění chudinou toho města byl také Jan Žižka, jeden z nejvýznamnějších členů družiny krále Václava.“ na konci chybí zdroj

Rok 1421

• po jejich uplynutí Plzeňští požádali - jak je to s těmi Plzeňskými/plzeňskými? Chápu, že pražané jsou s malým p, protože se jedná o uskupení v rámci husitských skupin, ale u těch Plzeňských nevím, působí to trošku zvláštně; chtělo by dohledat v odborné literatuře, čemu dávají autoři přednost

• Plzeň, jež se během jednoho roku stala hlavou landfrýdu - krátce vysvětlit, co je landfrýd

Rok 1423

• co jsem našel, tak slepecké vidění není moc probádaný jev a nevím, do jaké míry je něco takového reálné, nicméně ozdrojované to je...

Rok 1424

• Starý kolegiát zmiňuje, že ke smíru došlo na vysoký základ 14 000 kop „drobných“ grošů - chtělo by nějak vyjasnit, co ta částka znamená (to znamená kdo komu jí zaplatil)

• nedostatečně léčeného hlíznatého onemocnění - vysvětlit, co to je hlíza, dříve, než na konci článku (tzn. nežit)

• vysvětlit karbunkl

Osobnost a Dějinný význam

• některé úseky mi trošku připomínají vlastní výzkum, chtělo by upravit

Čáslavská kalva

• pozn. 13 - chybí zdroj

Odkazy

• zcela určitě je potřeba doplnit o novou literaturu (viděl jsem tam tuším snad jen tři knížky, které byly vydané po roce 2000, a všechny pouze od Čorneje...), ať článek odráží současný historický výzkum (zkusím někdy doplnit sám, uvidím, kolik bude času)

• oddělení biografie a prameny bych nechal být, přijde mi to přehlednější

Zamodřit

Václav z Dubé, Jan Smiřický, Jan Hvězda z Vícemilic

Shrnuto a podtrženo

Na první pohled je článek hezky napsán a po stylistické stránce a grafické stránce se mi moc líbí, ale trpí problémy, které ho ihned diskvalifikují, zejména ty problémy s referencemi a na ně navázaný problém s vlastním výzkumem, jak jsem zmiňoval výše. Rád bych to doplnil sám, ale bohužel času je málo. Jak jsem avizoval, zkusím sehnat někoho z akademie, kdo se přímo husity zabývá. Rozhodně to bude chtít ještě hodně práce, než bude článek vhodný na stříbrný puclík.

Jen mi není jasné, kdo má tedy v plánu ten článek do DČ posunout, v historii jsem našel Hanseka a na recenzi to dával Dominikosaurus? Jste nějak dohodnutí? Být vámi, rozvrhnu si to mezi sebou, to doplňování refů bude dost časově náročné a člověk toho má po chvíli plné zuby.

Snad jsem moc případné zájemce o úpravy od toho moc neotrávil :-) Zdravím a přeji hezký začátek roku --Mozzan (diskuse) 3. 1. 2016, 15:36 (CET)

To by chtělo nějakého historika, pochybuji že na to budou hoši stačit.. --RomanM82 (diskuse) 4. 1. 2016, 23:51 (CET)

Jak jsem psal, už jsem dal vědět kolegovi a pár studentům. Jestli si na to najdou čas, těžko říct. Hádám, že Jann nebo Saltzmann nebo Ioannes asi taky nemají čas. --Mozzan (diskuse) 5. 1. 2016, 07:01 (CET)

Často mám pochybnosti o smyslu DČ s takto přísně uplatňovanými kritérii, jejichž splnění i odborníkovi zabere velmi velké množství času a práce. I když si jsem vědom , že zde je více práce vzhledem k danému tématu i jeho stávajícímu rozsahu přesahujícího minimum pro DČ. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 1. 2016, 13:15 (CET)

Jenže vycházení ze sekundárních zdrojů a nikoliv z pramenů základ být musí, protože na wikipedii je vlastní výzkum prostě a jendoduše dost problematický. To není tak o DČ jako o jednom ze základních principů. --Mozzan (diskuse) 9. 1. 2016, 05:37 (CET)

Nepopírám důležitost ověřitelnosti, ale je potřeba dělat rozdíl mezi DČ a DČ. Dle kritérií má dobrý článek mít ověřeno zdroji základní fakta, číselné údaje, znění zákonů a hodnocení. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2016, 11:45 (CET)

No, je pravda, že nároky na DČ jsou dosti vysoké. Jenže v žádném článku by se ani základní fakta, číselné údaje a hodnocení, ani zbytek textu, neměly opírat o primární zdroje; nebo o zdroje polobulvární (např. časopis 21. století); nebo o zdroje sekundární, ale již zastaralé (i když časová hranice 1989 pro zastaralost mi přijde umělá, v každém případě Palackého nebo Pekaře lze citovat jen pro ukázku, ne jimi dokládat zásadní tvrzení /např. v 1. odstavci úvodu/, jako kdyby po nich nikdo o vozové hradbě a Žižkovi nepsal. V kapitolce Dějinný význam je hodnocení, tedy nutno doložit i podle vaší citace pravidel - a co vidíme: tři čtvrtiny textu jsou z pohledu prvorepublikových autorů, čtvrtina podle současného Čorneje, komunistický pohled zcela chybí (resp. jedenapůl věty o něm je psán ze současného antikomunistického pohledu a orefován zdrojem z roku 1946! - ). --Jann (diskuse) 9. 1. 2016, 18:14 (CET)

Ad zastaralost: vycházím z toho, že husité byli více medializované téma, než jiné, tudíž pod vyšším tlakem atd. atd.; proto jsem uváděl ten rok 1989. Plus spíš se tahle část trochu víc týkala seznamu literatury (už si to taky tolik nepamatuju, tu recenzi jsem psal asi natřirkát a pořád dokola nějaké svoje závěry přepisoval, než jsem se tím Žižkou proloskal). --Mozzan (diskuse) 10. 1. 2016, 18:03 (CET)

Vysoké nároky spíše než jsou tak jsou (např. zde) prakticky požadovány. Zda by se tedy neměla zavést povinná recenze i pro DČ? Moje pochybnosti o těch vysokých nárocích, které rozšiřují propast mezi běžnými články a DČ, se týkají obecně užitečnosti pro zvýšení celkové kvality Wikipedie. Dále jde také o rozdíl, co by měly články a co (dobré) články musí. Ohledně Pekaře a Palackého tak jasno nemám, možná bych jen doplnil zdroj, že základní charakteristiku nikdo nevyvrátil, že to stále platí. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 1. 2016, 17:09 (CET)

Za mě osobně je ta hlavní překážka prameny/bulvár v odkazech + prostě za sebe nemůžu zaručit, jak je ten Ivanov napsaný. To ostatní z mojí recenze jsou relativní (a lehce opravitelné) drobnosti. Pro mě je především důležitá ta ověřitelnost a vyhnutí se vlastnímu výzkumu, na jehož pomezí článek balancuje, kterou by měl splňovat i pahýl. Přijde mi, že tu diskusi oba vedeme na jiné rovině. Možná by se ta otázka o DČ obecně měla otevřít na dikusní stránce WP:Q? Plus já si nějak nedovedu představit (možná jsem tě Matěji špatně pochopil), že bychom měli psát články podle toho, co si přečtu v nějakém populárně naučném časopise, kde články neprocházejí recenzním řízením nebo jsou rovnou vyloženě pochybné. Natož u pramenů, u nichž těžko můžeme mluvit o objektivním popisu události. Apel na kvalitní zdroje by měl být naprostý základ a jedno z hlavních kritérií, co by měl článek dle mého názoru splňovat ve chvíli, kdy vzniká, bez ohledu na jeho rozsah nebo zpracování. --Mozzan (diskuse) 10. 1. 2016, 18:03 (CET)

ad Matěj Orlický: vůbec nechápu co jste tím chtěl říct. Recenzí každý DČ de facto dávno prochází, i když to není povinné. Vysoké nároky článek prostě splňovat musí - proto se tomu říká Dobrý článek. Že je velká propast mezi běžnými články a DČ ? To je přeci problém těch běžných článků, a jejich často bídné úrovně. A jak snížení nároků na DČ pomůže ke zvýšení celkové kvality Wikipedie, no to by mne také zajímalo. S pozdravem --RomanM82 (diskuse) 10. 1. 2016, 20:57 (CET)

Byla to poznámka v reakci na to, co RomanM82 shrnul slovy pochybuji, že na to budou hoši stačit. DČ podle papírových kritérií by měly výhodu, že by na ně hoši a děvčata stačili, mohlo by jich vznikat víc. Bídná úroveň není problém těch článků, je to problém celkové kvality Wikipedie. Uprostřed moře článků je malý ostrůvek kvality NČ a vedle něj o kousek větší DČ. A ani se nedá říct, že by pokrývaly nejdůležitější témata. Ale pokud je na tom shoda, tak ok, jen by bylo vhodné upravit ta kritéria dle skutečnosti. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 1. 2016, 10:00 (CET)

V požadavcích na DČ se píše: Zásadní fakta jsou ověřitelná věrohodnými nezávislými zdroji a Neobsahuje závažnější nepřesnosti. Holt u takovéhoto komplikovaného tématu je splnění těchto požadavků náročné a amatér to těžko zvládne.--RomanM82 (diskuse) 11. 1. 2016, 13:53 (CET)

Zas tak strašné to pro laika taky být nemusí. Jde o to vzít si dva tři významnější tituly a prostě dohledat ty informace, které jsou (zatím) ozdrojované prameny. Ta obtížnost nevychází podle mě ani tolik z toho požadavku na ozdrojování, které by měl mít každý článek, ale spíš kvůli struktuře textu, který jsme zdědili po Attilovi. Každopádně souhlasím s komentářem dole, že ty části s hodnocením osobnosti by trochu přepsat chtěly. --Mozzan (diskuse) 11. 1. 2016, 15:22 (CET)

Jann

Mám výhrady k některým referencím:

• č.3 časopis 21. století -- Dnes se odborníci z oboru medicíny převážně ztotožňují s výkladem profesora Josefa Thomayera, který označení hlíza interpretoval termínem nežit -- ve zdroji je zmiňován pouze názor Thomayera, nikoliv názor "dnešních odborníků". A vůbec takový polobulvární časopis by se měl použít jen v krajní nouzi, ne u tématu kde čeští historikové psali hodně.. a ne u vzorových článků.
• text ... komunistická propaganda ... učinila ... bojovníka za lidskou důstojnost. je orefován Na množství nehleďte, s. 36–37. což je zřejmě z roku 1946. Přece nekoukali křišťálovou koulí do budoucnosti :-) --Jann (diskuse) 9. 1. 2016, 18:14 (CET)

Přehlednost

Článek je zpracován velmi důkladně. Dokonce natolik důkladně a s tolika odbočkami, že já jako naprostý laik se v něm ztrácím. Navrhuji zvážit nějaké úpravy, které by článek zpřístupnily čtenářům méně zběhlým v historii - jako jsem já. --Leotard (diskuse) 6. 1. 2016, 08:23 (CET)

Podle mě by bylo vhodné upravit členění části Husitský vůdce místo podle let, podle etap daných událostmi – např. počátky Tábora, první křížová výprava, přesídlení do východních Čech ap.

Zvláště by si zasloužily změnu kocepce částí týkající se jeho charakteristiky a „posmrtného života“. Např. Osobnost by bylo dobré rozdělit na část týkající se osobního charakteru a ideologického přístupu a část o vojenském umění (chybí zde např. informace o Žižkově vojenském řádu). Dějinný význam není moc výstižné, nabízelo by se rozdělit na vývoj hodnocení osobnosti Žižky u historiků a její zpracování v umění ap. Chybí tu např. památník v Trocnově (NKP), Kafkova socha na Vítkově, naopak část Čáslavská kalva je příliš detailní, zasloužila by si přesunout do samostatného článku a zde ponechat kratší shrnutí. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 1. 2016, 13:54 (CET)

Odstranění editace 22. 5. 2016, 10:51

Dobrý den
Dovolil jsem si odstranit tuto editaci: Jan Žižka je považován za největšího českýho vojevůdce, který kdy žil. Jeho vzory se stali izraelští vůdci Jozue a Juda, na které se výslovně odvolával, ale také makedonský král Alexandr Veliký, považovaný za nejslavnějšího válečníka všech dob.
Důvody: a) ve vrcholném a pozdním středověku sice Jozue, Juda Makabejský i Alexandr Makedonský byli ctěni jako vzory ideálních rytířů (u Jana Žižky tomu bylo nepochybně také tak, neboť si zcela očividně počínal obdobně jako oni), ale to platilo pro evropskou populaci jako takovou, nebylo to unikum Žižkovo. b) Jan Žižka se na tuto trojici neodvolává ani ve svých listech, ani ve Vojenském řádu, tedy jediných písemnostech, u nichž se ví, že byl jejich autorem. c) jeden článek o Janu Žižkovi s titulem Žižka, apoštol krutosti (mám pocit březen 2016, časopis Téma) od pana Kašpara jsem četl a musím konstatovat, že větší kumulaci nesmyslů a prvoplánových prohlášení plných předsudků o trocnovském zemanovi jsem ještě nečetl. Pan Kašpar jistě není erudovaný historik, jeho teze, i když často zaštítěné jmény jako Petr Čornej či František Šmahel, jsou naprosto vytržené jak z dobového kontextu, tak z kontextu knih, které tito historici par excellence publikovali, a je naprosto patrné, že se před sepsáním svého blábolu ani neobtěžoval seznámit se s dějinami husitství (nebo jim dostatečně neporozuměl), potažmo s nejmodernějšími bádáním spjatým s osobou Jana Žižky. d) článku, který je prakticky celý řádně ozdrojován prameny nebo odbornou literaturou, jistě neprospívá, když jsou do něj vkládány informace z časopisů třetí úrovně.
Díky za pochopení. S pozdravem --46.16.121.135 23. 5. 2016, 14:34 (CEST)

Dobrý článek 2

Článek chystám navrhnout na DČ, většinu problémů a připomínek jsem se pokusil opravit. Má někdo před tím než článek navrhnu na DČ ještě nějaké připomínky? --Khamul1 (diskuse) 1. 12. 2018, 08:35 (CET)

Díky za zájem o důležitou osobnost. Z mého pohledu by péči a promyšlení zasloužil „druhý život“ (posmrtný). Tak nějak jsou tam pomíchané Žižkovy duby, Jirásek, historici. A třeba že jsou s ním spojeny dvě NKP nebo i památník u Přibyslavi tam není vůbec nebo jen v popiscích obrázků. Také v úvodu – tam je celý odstaveček o kosti, ale chybí tam podstatnější věci o Žižkově významu a dopadu. Matěj Orlický (diskuse) 1. 12. 2018, 09:53 (CET)

Zkusím to trochu vylepšit, děkuji za připomínku --Khamul1 (diskuse) 1. 12. 2018, 10:51 (CET)

@Khamul1: Na DČ se článek nenavrhuje, ale prostě se mu DČ přidá. U tohoto článku už je to celkem na místě. Navrhněte ho prosím spíše na NČ, tam by podle mě po pár drobných vylepšeních patřil.--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 3. 2019, 19:38 (CET) A ještě dodatek: na NČ by u obrázků měly být tzv. alty (Wikipedie:Alternativní text). Umí je kolega Jann, kdybyste potřeboval vedení. Až je tam budete mít, tak prosím článek zařaďte do DČ a nominujte na NČ. Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 25. 3. 2019, 19:42 (CET)