Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2014/02

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Obsah

Přesměrování

Dva dotazy ohledně Wikipedie:Přesměrování.

Upřednostňujte přímé odkazy? Mohl by se někdo fundovaně vyjádřit, zda je samo o sobě přesměrování něčím horší než přímý odkaz? A případně velmi stručně a laicky srozumitelně proč? Mám na mysli údajný duplicitní obsah, který vadí vyhledávačům či něco podobného, ne nepřímé nevýhody jako riziko dvojitých přesměrování ap.

Z konkrétnějšího na obecnější. Je vhodné červené odkazy nahrazovat přesměrováním na obecnější článek, který se tématu týká jen částečně? Nebo je lepší červeným odkazem signalizovat chybějící článek a usnadnit jeho vytvoření i za cenu, že se čtenář nedostane aspoň k dílčím informacím obsaženým v obecnějším článku? Případně kde leží hranice obou případů. Matěj Orlický (diskuse) 1. 4. 2014, 07:27 (UTC)

Vyjádřím se pouze k druhé otázce: Pokud obecný článek obsahuje alespoň dílčí informace ke konkrétnímu tématu, které má potenciál pro samostatný článek, pak by mělo být na názvu konkrétního tématu vytvořeno přesměrování. Pokud obecný článek o konkrétním problému vůbec žádné informace neposkytuje (i když by třeba mohl), pak bych spíše doporučoval přesměrování nevytvářet. V jednom i druhém případě by měly jiné články odkazovat na konkrétní článek (tam, kde je to vhodné) a "nenapřimovat" tato přesměrování, resp. neopravovat "nefunkční" odkazy tím, že odkážou na článek obecný.--Shlomo (diskuse) 1. 4. 2014, 15:10 (UTC)
Přímý odkaz je pro uživatele trochu rychlejší a asi i přehlednější. Nevýhoda rizika dvojitých přesměrování, nebo dokonce cyklických přesměrování je ale asi dominantní.
Z konkrétnějšího na obecnějšího vzniklo kvůli tomu, aby to nikdo nedělal obráceně. Když to přeženu, aby nikdo nepřesměrovával savce na slona. Rozhodně účelem tohoto pravidla není, aby se záměrně nahrazovaly červené odkazy. Tam, kde se dá předpokládat, že vznikne samostatný článek, je mnohem lepší nechat červený odkaz.
Miraceti 1. 4. 2014, 18:15 (UTC)
Jako mnohem lepší vychází volba červeného odkazu z porovnání mnou uvedených protiargumentů? Ještě pro názornost jeden příklad: encyklopedicky ne příliš, ale v podstatě významný šlechtic X Y ze Z přesměrovaný na článek o rodu ze Z. Matěj Orlický (diskuse) 1. 4. 2014, 18:28 (UTC)
Přesně tak. Programově zamodřovat odkazy přesměrováními nemá smysl. Příklad moc konkrétní není. Významný-nevýznamný je nějaká koloběžka?
Hranici snad ani stanovit nejde. Prostě to udělej podle svého svědomí. Miraceti 1. 4. 2014, 18:43 (UTC)
Významný-nevýznamný je doporučení. K příkladu: Dva tři články šlechtice zmiňují jako zakladatele něčeho ap., díky přesměrování se čtenář např. dozví, kde měl rod panství a základní info o dané osobě, s červeným odkazem se nedozví nic. Něco jde řešit kompromisně, toto konkrétně odkazem jen u predikátu (ze Z). S hranicí jsem se možná nevyjádřil přesně, myslím spíš kritéria, podle kterých se rozhodovat, zda vložit přesměrování nebo nechat červenáčka. Napsat do nápovědy jen to se svědomím asi moc nepomůže. Matěj Orlický (diskuse) 1. 4. 2014, 19:08 (UTC)
Pokud osoba sama o sobě nesplňuje kritéria významnosti, tak tu možná nemusí být, ani pouhé přesměrování. Uživatel se o osobě dozví jednotlivosti z fulltextového vyhledávání, chce-li a podle příjmení nebo rodového jména obvykle najde i ten rod, má-li tu článek. --Bazi (diskuse) 1. 4. 2014, 19:41 (UTC)
Na nevýznamné téma by se ale ani neměl dělat červený odkaz. Naopak významně chybějící článek by měl svítit červeně. Nejasné mi přijdou mezilehlé případy, kdy článek by splnil podmínku významnosti, ale zase příliš nechybí, proto ho možná ještě dlouho nikdo nevytvoří a přesměrování by ho do jisté míry zastoupilo. Matěj Orlický (diskuse) 1. 4. 2014, 20:02 (UTC)
Jen k těm červeným odkazům bych dodal, že v článku často editoři vkládají odkazy prostě na jakékoli jméno, přičemž v této fázi neprověřují tak důkladně encyklopedickou významnost. Ostatně by bylo mnohem snazší prověřit, jestli odkaz vede na přesměrování či rozcestník, a přesto se ani to mnohdy neděje. Ve fázi vytváření samostaného článku (nebo přesměrování) už se ale editor zabývá přímo tou osobou, takže už by spíš mohl EV posuzovat. Myslím, že nemálo odkazů by z Wikipedie zmizelo, kdybychom prověřili jejich EV. Jinak ale uznávám, že bez důkladného procházení zdrojů se EV u hraničních případů těžko odhadne a nemám nějaký jednoduchý návod, jak s tím naložit. --Bazi (diskuse) 1. 4. 2014, 20:41 (UTC)
Tomu na pomoc vložil jsem požadavky EV a srpávného názvu do nedávno založné Nápověda:Červený odkaz. Matěj Orlický (diskuse) 1. 4. 2014, 20:54 (UTC)
Díky za zřízení té nápovědy. I když zrovna formulace následující věty je trochu riziková: „je vhodné zvážit, zda pro čtenáře není vhodnější vložit odkaz na jiný, již existující článek, který o tématu (částečně) pojednává.“ Chtělo by to buď upravit, nebo přinejmenším doprovodit typickými příklady, aby se nám to nezvrtlo v úplně nesmyslné odkazování. Příklad: přesměrování Jan Bendig na sekci Česko Slovenská SuperStar (sezóna 1)#Finalisté považuji za nepřínosné, protože o jeho osobě se tam čtenář nedoví nic kromě roku a místa narození. Přitom se týž článek objeví na prvním místě výsledků fulltextového vyhledávání. Možná kdyby tam byla celá sekce s odstavcem věnovaným Janu Bendigovi, pak bych v tom viděl smysl. --Bazi (diskuse) 1. 4. 2014, 21:28 (UTC)

┌─────────────────────────┘ A teď jak to zobecnit. Např.: vkládat přesměrování, pokud jsou v cílovém článku informace o dílčím tématu alespoň na úrovni pahýlu. Lepší (nejen) pro začínající uživatele je základní princip, který mohou vstřebat a nuancemi se zabývat až časem. Horší, vyhýbavé řešení je jen zmínit výhody obou možností (červený/přesměrování) a nechat to na tom svědomí uživatelů. To pak mj. hrozí ještě větší dezinterpretace, než když Vy vztahujete článek o tématu (částečně) pojednává na pouhou zmínku. Matěj Orlický (diskuse) 2. 4. 2014, 07:25 (UTC)

Ano, přirovnání k pahýlu by mi přišlo docela dobře použitelné. Ona je to sice jen nápověda, která nemá váhu doporučení, takže v ní nemusíme úplně precizně stanovit hranici, co přesměrovat a co už ne, ale pro názornost mi ten pahýl přijde vhodný. --Bazi (diskuse) 2. 4. 2014, 07:59 (UTC)

Závěr

K první otázce uzavírám, že nevýhody odkazu na přesměrování jsou jen nepřímé a vedlejší, charakteru který uvádí Miraceti. Problematiku nahrazování červených odkazů přesměrováním jsem na základě podmětů z diskuse ještě promyslel a zpracoval v Nápověda:Červený odkaz, v zásadě ve prospěch červenáčků. Výhledově bych takto zapracoval do Wikipedie:Přesměrování. Matěj Orlický (diskuse) 4. 4. 2014, 10:58 (UTC)

Kategorie:Politické strany a hnutí v Česku

Zdravím Rád bych se komunity zeptal na názor ohledně navržené kategorie Kategorie:Politické strany a hnutí v Česku. Přijde mi podivné, když jsou Ano a Úsvit řazeny v jiné kategorii než ČSSD, KDU-ČSL nebo TOP 09. Jaký je váš názor?--Jenda H. (diskuse) 3. 4. 2014, 12:13 (UTC)

Pak by bylo potřeba se nějak vyrovnat i s kategorií Kategorie:Politická hnutí. Tu můžeme chápat jako kategorii širších ideových proudů v politice, zatímco politické hnutí ve významu konkrétní právní formy podle české legislativy by klidně mohlo být sloučeno s politickou stranou do jedné kategorie. Ale chtělo by to v příslušných kategoriích upřesnit kategorizaci. --Bazi (diskuse) 3. 4. 2014, 12:29 (UTC)
Možná ani není nutné kategorii Politické strany v Česku přejmenovávat, ať nenarušujeme systém Politických stran podle zemí. To upřesnění kategorizace by bylo IMHO dostatečné. --Bazi (diskuse) 3. 4. 2014, 12:33 (UTC)
Jenda H.: Ten navrhovaný název je po faktické stránce přesný a správný. Bazi, česká legislativa oba termíny pol. strana a pol. hnutí odděluje (vyjmenovává samostatně), vědoma si toho, že se nejedná o stejné entity, jen jim stanovuje stejné podmínky fungování. Politické hnutí je prostě širší fenomén , jehož zvláštní institucionalizovanou podobou je politická strana (cit. Jerzy Wiatr (1999): Sociologie politiky, s. 261–267). Samozřejmě, moderní politická hnutí mohou být účelově „ohýbána“, např. pokud má strana ve společnosti pejorativní nálepku, zakladatelé založí hnutí, které se velmi blíží až splývá (vysokým stupněm organizace a institucionalizace) se stranou. Rozhodující je ale registrace, např. ANO 2011 je pol. hnutí, i když nyní vykazuje řadu charakteristik strany.
Abych to shrnul: Pokud bychom chtěli ANO 2011 kategorizovat ke „stranám“, bylo by správné založit navrhovanou kategorii. Bohužel zjednodušující pohled – vše co je v parlamentu, patří mezi strany, řadí ANO 2011 crosswiki + cs iw ke stranám a dokonce fr, de, it, pl, ru iw nepokrytě toto hnutí prezentují jako politickou stranu i v úvodu, ač stranou není! Stejně tak Občanské fórum, které se ke straně blížilo ještě méně, kategorizujeme nepřesně mezi strany.
Zásadní problém sloučení stran a hnutí z hlediska Wikipedie je fakt, že bychom tím opustili kategorizační linii interwiki. Tímto směrem sloučení bych tedy nešel. Není problém kategorizovat „svůj k svému“ (strany a hnutí samostatně). I hnutí jsou politickými organizacemi, stačí doplnit nadřazenou kategorii a budou „pod jednou střechou“.--Kacir 7. 4. 2014, 09:04 (UTC)
Kacir: jenže pak jsou tu kategorie jako Kategorie:Anarchismus v Česku, Konzervatismus v Česku, Kategorie:Komunismus v Česku atd..., které chápe také anglická wikipedie? Předělat jak navrhujete, a zrušit veškerá interwiki? Nebo můžeme ANO a Úsvit přesunout do Kategorie:Politické organizace v Česku spolu s vlivnou Konfederací politických vězňů a českou Antifou. Přijde mi ale logické aby vše pro co lze hlasovat bylo ve společné kategorii. Polská kategorie se nazývá Kategoria:Partie i ugrupowania w Czechach. Nebylo by nakonec nejlepší postupovat podle polského vzoru? --Jenda H. (diskuse) 10. 4. 2014, 09:50 (UTC)
Nevidím problém v tom, když zahrneme konkrétní subjekty politických stran i politických hnutí do jedné kategorie, pokud to bude vyjasněno v názvu kategorie nebo zpřesněno v jejím popisu. Právě takto chápu ten přístup některých cizojazyčných Wikipedií, které strany a hnutí volně slučují (třeba proto, že jejich legislativa v tom rozdíl nevidí?). Pokud to ale chceme mít členěno podrobněji na strany a hnutí, tak všechny národní kategorie přejmenujme na „Politické strany a hnutí v Česku“ apod. (kdo z nás procházel tamní legislativu a zkoumal, jak politické subjekty člení?) a v rámci ČR nebo dalších států, u nichž jsme si jisti, že to rozlišují, přidejme podkategorie „Politické strany v Česku“ a „Politická hnutí v Česku“ apod. Do druhé jmenované pak ale nemůžou patřit subkategorie typu Kategorie:Anarchismus v Česku, jak uvedl Jenda H., protože to není konkrétní registrovaný subjekt. Obecné by nemělo být podřazeno konkrétnímu. --Bazi (diskuse) 10. 4. 2014, 12:35 (UTC)
Jenda H.: Já jsem nic nenavrhoval, to sis mě asi s někým spletl, pouze jsem upravil slovosled [1]. Naopak, dle příspěvku výše jsem pro zachování stávající kategorizace. Jistěže do polit. hnutí mohou v obecné rovině patřit i uváděné (anarchismus, komunismus...). V první řadě se jedná o ideologie. Jejich konkrétní provádění lidmi, kteří se sdružují, pak z nich činí sociální/politická hnutí, a pokud se hlouběji organizují – strany.
Lze zůstat u nepřesné kategorizace hnutí v rámci stran, ovšem jak uvádí Bazi s jasnou definicí v záhlaví kategorizace, že tam Wikipedie řadí a neřadí to a to (rozumné by bylo i někde osvětlit proč, i když si takové zdůvodnění moc neumím představit, maximálně, že si nechceme komplikovat situaci). Tady je dichotomie – v ČR jsou politická hnutí registrována MV ČR, tedy bychom mohli říci, že vše ostatní není dle legislativy pol. hnutím. Přesto politická hnutí jsou i organizované, zájmové skupiny tříd, skupin, která ale nejsou registrována MV ČR. Museli bychom založit 2 podkategorie kategorie:Politická hnutí v Česku, např. registrovaná/neregistrovaná pol. hnutí (apod.). To je ale zbytečně komplikované, proto zastávám názor, který jsem uvedl výše (stačí definovat kategorii v záhlaví).
Volné slučování/zaměňování na cizích interwiki u českých hnutí a stran je chyba, to s legislativou jiných států nesouvisí, naopak jsou pro terminologii českých subjektů určující výhradně české zákony.--Kacir 12. 4. 2014, 17:49 (UTC)

Fotografie obrazu

chci načíst obrázek portrétu od jednoho malíře který zemřel v roce 1883 - obrázek je ke stažení na internetu - mohu jej nahrát do comons a následně použít na wikipedii? Může mě někdo kompetetní a znalý poradit - není to náhodou již volné dílo? Problém wikipedie a wikipedie comons je, že je vše složité a nepřehledné - kdo se v tom má vyznat. Děkuji --Martin wolf (diskuse) 5. 4. 2014, 09:52 (UTC)

Pokud autor zemřel před více než sedmdesáti lety, neměl by to být problém. --Marek Koudelka (diskuse) 5. 4. 2014, 09:55 (UTC)

Děkuji za odpověď - autor obrazu zemřel opravdu před více jak sedmdesáti léty, ale ten obraz musel někdo vyfotografovat a fotku umístit na internet. Kdo tu fotografii pořídil však netuším. Takže bych vlastně umístil na comons tu fotku toho obrazu. To bude asi problém, o autorovi té fotografie nic nevím. Díky--Martin wolf (diskuse) 5. 4. 2014, 10:27 (UTC)

Dle právního názoru nadace je věrná fotografie obrazu automaticky Public domain, pokud tomu dobře rozumím. Více zde. --Vojtech.dostal (diskuse) 5. 4. 2014, 11:15 (UTC)
Vzhledem k licenci se posuzuje jen autor obrazu, běžná fotografická reprodukce dvojrozměrného díla není považována za autorské dílo. Příště prosím vkládejte dotaz na stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc. Matěj Orlický (diskuse) 5. 4. 2014, 11:20 (UTC)
Nejlepší bude použít šablonu {{PD-art|PD-old-100}}, jako zdroj je vhodné uvést onu internetovou stránku.--RomanM82 (diskuse) 5. 4. 2014, 12:07 (UTC)

Lipová alej

Není mi jasná nutnost existence samostatných Wikipedie:Pod lípou (oznámení) a Wikipedie:Pod lípou (návrhy). Nejsou zbytečné? Vždyť různé návrhy se probírají hlavně tady a oznámení jsou tady také (např. ta změna typografie). Kdyby došlo ke sloučení, bylo by to rozhodně přehlednější. --Norik (diskuse) 5. 4. 2014, 22:10 (UTC)

V tom je právě ten problém, že wikipedisté nerespektují rozdělení a všechno hrnou sem. Přitom je to vymezení obou samostatných vcelku jasné: Na oznámení patří jednostranná informativní sdělení nevyžadující diskusi, na návrhy patří různé vylepšovací nápady. Tady se pak mají řešit zbývající obecná témata. Naopak s lítostí pozoruju, že se lidi málo obrací na Wikipedie:Třetí názor, kam by některá ze zdejších témat měla patřit, když se týkají jen jedné konkrétní věci, a taky tu stránku asi málo lidí sleduje, takže se málo vyjadřují a ten nástroj řešení konfliktů pak konflikty spíš jen zamrazí, než aby je řešil. --Bazi (diskuse) 6. 4. 2014, 06:35 (UTC)
Je samozřejmé, že mnoho oznámení, návrhů apod. vede k větší diskusi, než autor původně očekával. Možná by pomohlo, kdyby se dávala vždycky jednořádková informace pod hlavní lípu a vlastní návrh, oznámení na příslušnou pod stránku. --Packa (diskuse) 6. 4. 2014, 06:50 (UTC)

Hlasování o názvu článku (Bitva u Hattínu/Hattína)

Ahoj, rád bych nechal hlasovat o tom, zda by se článek Bitva u Hattínu náhodou neměl přejmenovat na Bitva u Hattína, což navrhuji. Argumenty jsem pro to snesl zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse_s_wikipedistou:Ji%C5%99%C3%AD_Jan%C3%AD%C4%8Dek#Bitva_u_Hatt.C3.ADnu_x_u_Hatt.C3.ADna. Pošlete mi prosím patřičný odkaz nebo hlasování rovnou zahajte. Děkuji! --Jiří Janíček (diskuse) 6. 4. 2014, 23:55 (UTC)

Hlasování nepovažuji za dobrý nápad. Osobně je mi bližší „Hattína“, ale myslím, že spíš než osobní vkus a jazykový cit, který máme každý jiný (vzpomeňme třeba nekonečné diskuse o přechylování, z dávných dějin pak spory o pravopis), by měly rozhodovat zdroje (v kterých, pokud jsem správně pochopil, Hattín podle vzoru Kolín prohrává). --Tchoř (diskuse) 7. 4. 2014, 07:10 (UTC)
Ano, já si taky myslím, že je to hodně otázkou vkusu. Příručka ÚJČ připouští de facto obě možnosti, pro původní verzi ale hovoří literatura. --David Kennedy (diskuse) 7. 4. 2014, 11:17 (UTC

Korolupy

Zdravím, kdyby se někdo chtěl podívat na článek Korolupy, budu moc rád, jsou tam věci, které nejsou na cs wiki obvyklé (zásluhy starosty, jeho diplomová práce) atd. Dále gigantický seznam literatury, asi někde opsaný. O Kategorie:Dějiny Korolup bych nejraději mlčel, připadá mi to opsané, ale nevím. OTRS tam není. -:)))--Mirek256 10. 4. 2014, 16:02 (UTC)

A v čem má být problém? Že je článek příliš pečlivě zpracovaný a že jej zpracovával někdo, kdo se jeho tématem vážněji zabývá? To bych obecně považoval spíše za pozitivní příklad. --ŠJů (diskuse) 5. 5. 2014, 19:50 (UTC)
K poznámce, že jsou dějiny Korolup opsané, kopíruji moji konzultaci s pracovníkem muzea ve Znojmě panem PhDr. Jiřím Kacetlem:
Celá komunikace

Milá Lenko,

děkuji Vám za Váš vyčerpávající zprávu na facebook k dějinám Vratěnínska. Je to vskutku tak, že víme o rakouské držbě této oblasti na přelomu 13. a 14. století, ale stále nám chyběly prameny. Tušil jsem, že je nutné hledat na straně rakouské, a to jste nyní udělala Vy. Kláštery v Altenburku i Jeruši jsou výborným startovacím bodem k hledání. Žel jsem zaneprázdněn jinými úkoly, takže nemohu se rozjet a bádat. Nicméně přeposílám vám níže své poznámky (bez citací) k středověké historii obcí z okolí Vratěnína, to pro vás asi nebude nic nového, vaše zjištění tuto mozaiku významně doplňují, zejména o existenci onoho Žibřida a Bohuslavy. Z které práce čerpáte ?

Pane Kacetl, právě tyto základní informace mě vedly k mému bádání, jelikož mi pořád vrtalo v hlavě, kde se ten Žibřid vzal. A pak ta Machna - v Lubnici. Ty odkazy jsou moje - wikipedie - Korolupy. Zde najdete zbytek odkazů. Berte to s rezervou - nemám čas ho opravit a doplnit. https://cs.wikipedia.org/wiki/Korolupy

Nejvíce jsem čerpala samozřejmě z: · Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, 7 sv., Brünn, K. Winiker 1835–1842. Druhé vydání: 1846. I. Band: Prerauer Kreis (1835) II.Band I. Abt.: Brünner Kreis (1836) II. Band 2. Abt.: Brünner Kreis (1837) III. Band: Znaimer Kreis (1837) IV. Band: Hradischer Kreis (1838) V. Band: Olmützer Kreis (1839) VI. Band. Iglauer Kreis und mährische Enklaven (1842)

· Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855–1866. Abtheilung 1: Olmüzer Erzdiöcese: Band 1 (1855), Band 2 (1857), Band 3 (1859), Band 4 (1862), Band 5 (1863) · Slavonice - kronika Slavonic a E. Polly.

Ty nové informace hledám po archívech nebo jiných dostupných pramenech on-line. Takže...moje bádání: Moje intuice mi říkala, že Lubnice asi vznikla jako větší správní jednotka a kolem ní mohly existovat menší i větší vsi. Korolupy jsou typickou zemědělskou vsí, ale svého lokátora měly určitě také. Jenže právě v těch začátcích mi pořád připadalo, jako kdyby Korolupy měl nějaký příbuzný spojený s Lubnicí (to jsou ty dva lány, které se tam celou dobu motají a pak majetky a "Insasser" v Mešovicích a Korolupech, spadající pod Bítov. Divné mi ale bylo, že farnost Korolup spadala pod Bítov a Lubnice při vzniku pod Vratěnín - tedy Stift v Gerasu.

Právě ta Lubnice pro mě byla odrazovým můstkem. Takže nejdříve se objevuje manství půrkrabího z Frejštejnu Konráda a jeho ženy Budislavy:

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/UrkundenMaehren/0eb0ad3c-8ea1-49fd-abf0-9bd9f6091db9/charter?q=hafnerluden

Smil und Cenßk von Lichtenburg erklären, dass ihr Burggraf zu Vottau die ihm zu Hafnerluden gegebenen 3 Lehen an Konrad Burggraf zu Freinstein verkauft habe. Montag in der ersten Fastenwoche 1331.

Rytíř Seifried z Planku se objevuje na listinách spolu s Jindřichem (Heinrichem) pánem na Bítově a v roce 1349 se píše taktéž po hradě Bítově. (Seyfrid von Planykch, Herr zu Vetaw)...


...tady napojení na Bítov:

Archive: Altenburg, Stiftsarchiv (AT-StiAA) 25. November 1341 Abstract: Siegfried von Plank gibt dem Pfarrer zu Stiefern eine dem Martin Fürer abgekaufte Hofmark, um darauf einen neuen Pfarrhof zu bauen. Tady nazývá Smila a Čenka: ...vnd aller meiner vreunt, besunder herrn Czmieln vnd herrn Tscheniken, meiner ochem von Leuchtenburch... OCHEM viz Oheim: https://de.wikipedia.org/wiki/Oheim, Oheim ist eine Verwandtschaftsbezeichnung.

27. September 1347 Heinrich von Leuchtenburg und Vettau, sein Bruder Hinko, Domherr zu Wissehrad, und ihre Mutter Anna geben dem Gotteshause zu Stiefern mehrere Liegenschaften zu einem Jahrtage.

1349 Ich Seyfrid von Planykch, Herr zu Vetaw, wir Hainreich von Lenchtenwurkch, genannt Herren von Vetaw, vnd Hymko sein Bruder, …

V roce 1350 zdědila ovdovělá Judit z Lovčovic statek a mlýn v Lubnici a prodala tyto statky bratrům Zeidlinovi(?) a Konrádovi ze Sichelbachu (Blato - Žišpachy u Bystřice).

Wolný uvádí na str. 553: „...že od té doby, co Smil a Čeněk z Lichtenburku prodali Konradovi a jeho ženě Budislavě pozemky za 150 Marek v roce 1331 ve stavu, jak je vlastnili, vznikl v Lubnici statek a i s 1 mlýnem to vše prodala ovdovělá Judith z Lovčovic bratrům Zeidlinovi a Konrádovi ze Sichelbachu. První daroval hradu kapli zasvěcenou sv. Jiří a sv. Kateřině a 1 oltář farnosti ve Vratěníně a to pro obojí s 1 kaplanem, na jehož živobytí připadnou úroky z výnosu mlýna Újezd a z dvou lánů v Kurlupp. A tady Volný dělá chybu. U něj se často stává, že zkomolí přepisem jména. Tak nevím, je Zeidlin Seifried? Nebo se jedná o jiné bratry? V každém případě kapli věnoval Seifried a to podle věnovací listiny ve Stiftu Altenburg.

RŮZNÉ ODKAZY NA SICHELBACH 25. November 1364

Siegfried von Sichelbach verkauft dem Stifte eine Gült am Eck in der Pfarre Brand bei Neulengbach.


Ich Seyfrid der Sicherpekch, ich Elein sein hausvrowe und all unser eriben tuen chunt offenlich mit disem brief allen den di in an sehent oder hoernt lesen, di nu lebent und hernach chunftig sind, das wier mit gesampter hant, mit guetleichem willen, ze der zeit do wier es mit recht wol getuen mochten, recht und redleich verchouft haben ain halb phunt wienner phenning geltes gelegen auf ainem hof am Guetenekk in Pranter pharr, do ze den Zeiten Dietreich, Rueger und Seyfrid auf gesezzen sind,

2. Februar 1365

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/StPCanReg/1365_II_02/charter?q=Sicherpekch

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/StPCanReg/1357_III_08/charter?q=Sicherpekch

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-StiAK/KlosterneuburgCanReg/1357_XI_21/charter?q=Sicherpekch

Siegfried, Offizial von Lanzendorf,

1290, Sine loco Ulrich von Sicherbach beurkundet, dass Abt Conrad seinem Sohne Heinrich daselbst ein Lehen gegen einen jährlichen Michaelidienst von 60 Pfen. verliehen habe. Source Regest: RAAB, Seitenstetten (=FRA II/33, Wien 1870) S. 109, Nr. 94 http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-StiASei/SeitenstettenOSB/1290/charter?q=Sichelbach 24. April 1303, St. Pölten Heinrich von Gschwendt und Friedebrecht von Sichelbach begeben sich ihrer Ansprüche auf einen Hof bei Gschwendt,1 Forsthof genannt, wogegen das Stift ihnen 14 Pfd. Wr. Pf. bezahlt.

Ich Hainr. von Kswentt und ich Fridprecht von Sicherpach und Fridprecht mein sun und Seifrid mein prueder von Sicherpach tuen allen den chunt, di disen prief an sehent oder hoernt lesen, di nu sind oder her nach chuenftig werdent‚ das wir mit unserm guetem willen und mit verdachtema muet sein gestanden von dem chrieg und von der ansprach di wier hetenb gegen dem hof dacz Geswendt, der der Vorsthofc haizzet‚ und von allem dem, das zu dem vorgenanten hof gehoert. Und dar umb hat uns gegeben der erbaer herr probst Ekchard von Sand Poelten

24. April 1303, St. Pölten Heinrich von Gschwendt und Friedebrecht von Sichelbach begeben sich ihrer Ansprüche auf einen Hof bei Gschwendt,1 Forsthof genannt, wogegen das Stift ihnen 14 Pfd. Wr. Pf. bezahlt.

12. März 1325, St. Pölten Leutwin und Otto von Sichelbach verkaufen dem Stifte Gülten zu Oberwagram und bei St. Pölten.

Ich Lawtwein von Sicherpach und ich Ott sein bruder ….ich Lawtwein von Sicherpakch und ich Otto sein brueder und auch von pesserer sicherhait Seyfrid der Sicherpeckch unser vetter der vorgenant an vier newn schilling phenning gult scherme und geweren sullen sein … http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/StPCanReg/1325_III_12/charter?q=Sichelbach

5. Februar 1328, St. Pölten Die Brüder von Karpfheim verzichten auf ein Gült zu Ober-Wagram, welche ihre Oheime Leutwin und Otto von Sichelbach dem Stifte verkauft haben.

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/StPCanReg/1328_II_05/charter?q=Sichelbach

1351 Jänner 6 Peter der Pulizz von Pruk (Bruckhof bei Totzenbach) und seine Frau Margarete und deren Bruder Wolfhart von Lanzendorf (bei Böheimkirchen) verkaufen dem Propst Otto und dem Konvent von St. Andrä einen Gelddienst von 76 Pfen. auf einem Lehen zu Weg (Weghof bei Kasten) bei Kirchstetten und auf einer Hofstatt zu Waasen um 4 Pf. 30 Pfen.$$Siegler: 1 und 2) die Aussteller, 3) Georg Uttendorf (von Uttendorf) von den holcz, 4) Heinrich Chlingenprunner von Sichelbach.

Sichelbach

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/search?q=Sichelbach&sort=date&arch=

1366. 28. October. 0. �?0. — Abt Heinrich und der Convent des Klosters гu Ho- henfurt verpflichten sich und ihre Nachfolger zuг Abhaltung eines immerwäh renden Jahrtages für Heinrich Bogner von Rosenberg und dessen Sohn Seidlin.

Seidlin

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/search?q=seidlin&sort=date&arch=

V roce 1372 se na věnovací listině Seifried nazývá rytířem z Hafnerluden a společně se žena Bohuslawou věnují hradu (tvrzi) v Lubnici kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny a jeden oltář sv. Petra kostelu ve Vratěníně...(První zmínka o obci Chirlobw pochází z r. 1373, kdy zde nějaké zboží drželi páni z Hradce. ) První zmínku jsem našla o rok dříve ve spojení se Seyfriedem – Žibřidem.

1372 Oktober 28, Hafnerluden, Schloss Der Ritter Seifried von Hafnerluden und seine Gemahlin Bohuslawa stiften eine Kapelle zu Hafnerluden - dem hl. Georg und der hl. Katharina gewidmet - sowie den Petersaltar zu Fratting. První zmínka o Korolupech se objevuje tedy nyní zde! Seyfrid von Planykch, Hainreich von Lenchtenwurkch und Hymko sein Bruder und die Mutter, Frau Anna, geben dem Gotteshaus zu Stiefern ihr rechtes Eigen, zwei Holden zu Heynndorff. Zde signuje: Seyfrid von Plankch, Heinrich von Lenchtenwurkch vnd Hymko sein Bruder und ihr Oheim Herr Reinprecht von Schoennwerkch. - ... geben, do von Christgepwuerd ergangen waren drewzehen hundert Jare, darnach inn dem Newnvndvierzigisten Jar. Příbuzenský stav k Reinprechtovi ze Schönbergu am Kamp.


Machna (Lubnice) přepisuje ty dva lány v Korolupech nějakému Linhartovi z Hartu. Kdo to je? Příbuzný? Machnu se mi nepodařilo odhalit.


Modletice První dokumentovaná zmínka pochází z roku 1353, protože to byla součást panství Staré Hobzí. Ke Starému Hobzí patří do roku 1358. Sezima z Janstein vložil v roce 1375 vesnice Modletice a Čermákovice Ryneschovi von Úlehle, (Zemská deska Brno VI, 242), Chval ze Rzavy (vyšehradský půrkrabí - 1373 bratři ze Rzavy Předvoj, Rynhart, Chval zde kupují majetky - předci rodiny malíře Zrzavého) pak vložil v roce 1386 obě vesnice Hermannovi z Jindřichova Hradce a tento v roce 1399 opět Johannu Kravařovi (Zemská deska Brno VII, 441; VIII, 270). V roce 1416 se psal nějaký Johann von Mudlau (Jan z Modletic) (AČ VI, 470). A 1463 patřily Modletice a Čermákovice Janu (Johann) a Linhartu (Leonhardt) z Hobzí. (AČ IX, 317). Obě vesnice připadly poté pánům z Jindřichova Hradce, až je v roce 1498 Heinrich z Jindřichova Hradce prodává Bratřím Vladykům Jindřichovi (Heinrich), Václavovi (Wenzel) a Linhartovi (Leonhard) von Zahrádek na Hobzí. (Zemská deska Brno XIII, 13) (Hosák, s. 170). V roce 1627 se vesnice nazývá Modletice u Starého Hobzí a zůstává nadále u tohoto panství.

Šlechtic pan Markvart z Bukšic měl za manželku Alenu z Kraselova a s ní dceru Annu a syna Janka. Paní Alena učinila odkaz na mše svaté roku 1444 a ještě r. 1455 zřídila v Soběslavi zvláštní nadaci. V té mj. odkázala 8 kop grošů českých ročního platu ze vsi Bečic na lázně pro chudý lid v Soběslavi. Jiný z jejího rodu - Markvart z Kraselova pojal za manželku Dorotu, dceru drobného šlechtice Mikuláše z Hobzí. Dorota z Hobzí byla celkem třikrát vdaná, a to za Hynka z Doubravice, Markvarta z Kraselova a Jindřicha z Vraného. Jsou známa jména některých jejích dětí z prostředního manželství: Eliška, Burian, Jindřich, Jan, Václav, Markvart, Zdeslav a Mikuláš. Tato Dorota z Hobzí pak roku 1491 odkázala platy svých bečických poddaných k záduší soběslavského kostela sv. Víta, (původně špitálního, ve kterém je pohřbena) a ke špitálu na sukno pro chudé. Poručníky odkazu určila svou dceru Elišku z Kraselova a tehdejšího svého manžela - panoše Jindřicha z Vraného. Svědci ujednání byli tito: Jošt z Landsteina a na Skalici, panoš Mikuláš ze Sedlce, Jan Bukovský z Truženic - tahdy hejtman soběslavský, a třetím aktérem byl Jindřich Smrčka z Mnichu a na Zlukově. Roku 1511 odkázala Dorota z Hobzí paní Elišce z Myslína - vdově po Mikuláši z Kola - dům, na kterém sama bydlela, tři krávy a ještě „ jiné krávy které tu na nájmu jsou i všecko hospodářství a zahradu ležící u hamru /nyní mlýn Brousek, pozn. aut./ vedle zahrady Ježkovské strany jedné a zahrady Beránkovy ze strany druhé, a trávník ležící k Velkému mlýnu, vedle Velkova trávníku.“ Faráři na mše Dorota z Hobzí odkázala výnosy ze dvora, který vlastnila za městem. Za poručníky určila soběslavské měšťany Jana Rybu a Jakuba Mráze, své kmotry. (Z historie soběslavských rodin Jan Lintner, 1931)

E. Polly: Tam jsem objevila také to spojení Grabitz - Grabitzbreiten. Z toho jsem měla radost, jelikož se mi tím potvrdila kolonizace z této oblasti (Oberpfalz). Součástí Furthu im Wald je nyní Grabitz, což by mohla být dříve samostatná ves nebo komenda Německých rytířů. Navíc letecký pohled na Grabitz dává tušit tvrz. První kolonizaci také provádí kláštery a potom i komendy Německých rytířů atd.

https://de.wikipedia.org/wiki/Furth_im_Wald Stift Göttweig liegt in der Gemeinde Furth (založen nový Furth) nahe Krems. Die Gründungsurkunde ist - mit hl. Bischof Altmann von Passau (das Chorherrenstift) - 9. September 1083 datiert.

Pak jsem se zabývala původem jména Grabitz - a i z německé strany se mi potvrdilo, že původ jména je slovanský (Grab - habr - habrové a poněmčený sufix itz, ale to časově neodpovídá kolonizaci kolem 11. stl., takže slovanské kmeny se vyskytovaly kolem Furthu, ale poněmčené jméno se už dostalo k Lubnici v této formě). Zrovna tak Jeruše. Trochu jsem brouzdala po netu a našla jsem ten Grabitz na Rujáně. Tím jsem se dostala k Řádu Německých rytířů a k Maltézským rytířům.

Dazu kam noch ein Zweites : in alter Zeit konnte es den Fürsten recht sein, wenn sich von Fürst zu Fürst die Schatzkammer der Seelgeräthe füllte — das war ihre Kammer; aber seit dem 12. Jahrhunderte war Rom auch in Böhmen praktisch erfolgreich gewesen und hatte mit Glück aus all den einzelnen Seelgeräthen ein großes Kirchengut zusammenzuschweißen begonnen. Von der Zeit an, da dieser Kampf einen für Rom günstigen Abschluss gefunden, trat eine ganz entgegengesetzte Art der Verwendung und Verwertung minderwertiger Landstrecken ein : die der Colonisation zum Vortheile des Staates. Wir erinnern uns wie sie Wladislav IL in gewissem Sinne noch verboten; Ottokar I. und Wenzel I. begannen sie zu betreiben. Wir sahen die Zeit eintreten, in der die alte Form der CoUegiatstifte kein neues Reis mehr treiben wollte und der altberühmte Benedictinerorden nur noch in seinen vorhandenen Ansiedelungen weiter gedieh. Beide aber durchglühte in ihren zeitgemäßen Neugestaltungen — im Prämonstratenser- und Cistercienserorden — eine junge Lebenskraft: aber auch ihre Zeit schien sich nun langsam erfüllen zu wollen. (SOCIAL- Geschichte Böhmens IN VORHUSSITISCHER ZEIT. )

Von dauernderem Einflüsse blieb für Böhmen der deutsche Ritterorden, besonders seit sein Thätigkeitsgebiet dem Lande näher gerückt war. Auch ihn kennzeichnet mehr die ideale Einheit, die in der ganzen Organisation hervortritt, als die Bildung großer Brüdergemeinden in der Diaspora. Hier erscheinen vielmehr meist vereinzelte Senkertriebe, welche bestimmt sind, die Nährsäfte aus dem Boden an sich zu saugen — der fruchtbringende Stamm ist in der Fremde zu suchen.

So haben sich denn auch die Ritterorden in ihren Hauptformen nicht nur schnell nach Böhmen verbreitet, sondern hier auch Mitglieder der ersten Adelsfamilien in ihre Reihen aufgenommen. Ein solches Zuströmen aber wurde wieder für die Orden selbst von Nutzen, indem der Einzelne sein Erbtheil als Leibrente mit sich brachte und nach seinem Tode den Rest dem Stifte hinterließ. Ohne aus seiner Thätigkeitsbahn herausgerissen zu werden, konnte so der Einzelne mit demselben Stiftungsgute zugleich sein Seelgeräth bestellen und seine Lebensstellung begründen. (SOCIAL- Geschichte Böhmens IN VORHUSSITISCHER ZEIT. )

Als wenn also der Boden nach anderer Richtung hin wirklich schon gänzlich ausgesogen wäre, sehen wir gerade den deutschen Orden vorzugsweise nach der Erwerbung von Kirchenpatronaten ausgehen. Sicher war die Verwaltung derselben durch einen Geistlichen, der beides in Einem vorstellte, Pleban und Patron, billiger als die der Rittercommenden der Templer. 

Ale také...

Oldřich z Jindřichova Hradce daroval templářům z Čejkovic a Uhříněvsi jeden statek u Rudgerschlagu, ležící v táborském kraji a to s podmínkou, že by se měl pro příště nazývat Neuhof - Nový Dvůr. To se odehrálo se v přítomnosti velmistra Ekka. Darovací listina zní takto:

My, Oldřich z Jindřichova Hradce dáváme na vědomí všem, kteří nahlédnou do této listiny, že my, pro námi láskyplně přijaté důstojné bratrství s templářským řádem, pro jeho trvající pokoru, s přízní a schválením našeho pána, Václava, slavného krále Čech, a podle doporučení našich věrných ke spáse naší duše, pro spásu duší našich předků i dědiců, darujeme tomuto řádu nás majetek, dvůr ležící u naší vesnice Rudgerschlag. Hranice tohoto majetku byly vytýčeny v přítomnosti bratra Ekka, velmistra templářského řádu. Majetek je prodáván se všemi právy, z nichž my žádná práva pro sebe ani pro naše dědice nevyjímáme, avšak s podmínkou, že se statek pro budoucno bude nazývat Neuhof. Tak darujeme, že s tímto darovaným dvorem stejné tak i příslušenstvím mohou nakládat, půdu obdělávat, lesní plochy mohou prosekávat, a to vždy a takovým způsobem, jak to bude užitek řádu vyžadovat. Aby náš dar tomuto řádu příslušel stále a aby se nemohly nevyskytnout pochyby žádného z našich následovníků o neplatnosti, nechali jsme tuto listinu potvrdit za přispění přítomných svědků naší pečetí. Svědky byli: bratr Zdislav, německý rytíř, pan Hermann, farář z Rutgerschlagu, pan Bransod, Konrád Pulz, Gottfried, měšťan, Ortlieb, měšťan, Přibyslav, prokurátor, Rinold, Heinrich Dornich, Hartwig, notář, Ulrich Anfora, Oto Fuchs. Dáno v Jindřichově Hradci, léta Páně 1297, 5. října.


V roce 1304 se na komendě na Veveří konala provinciální kapitula, přičemž se sešlo velké množství templářů z Čech, Moravy, Slezska a Polska. Této kapitule předsedal jako generální visitátor osobně pozdější velmistr řádu Jakub Molay. On v tomto roce v provincii Morava prováděl visitaci a konal různé přípravy. (bez odkazu – někde ho má poznamenaný)

Další pramen: SOCIAL- Geschichte Böhmens IN VORHUSSITISCHER ZEIT, Von JULIUS LIPPERT, IL BAND: DER SOCIALE EINFLUSS DER CHRISTLICH - KIRCHLICHEN ORGANISATIONEN UND DER DEUTSCHEN COLONISATION, PRAG. WIEN. LEIPZIG. F. TEMPSKY. F. TEMPSKY. G. FREYTAG. 1898.

on-line: https://archive.org/stream/socialgeschicht04lippgoog/socialgeschicht04lippgoog_djvu.txt

„Neu-Bistritz war schon im 14. Jahrhunderte eine Stadt, Neu haus — Nova donuis — bereits gegen Ende des 13. Jahrhunderts. Markt und Zollstätte bestanden hier seit uralter Zeit. Seit 1297 durfte der Grundherr auch acht Judenfamilien zu seinem Nutzen halten. Die erhaltenen Bürgernamen sind von bekanntem Klange: Gottfried, Ortlieb, Rinold, Heinrich dictus Anfora, (Krug ?), Otto gen. Fuchs. Tremles (Dremiol ) und Deschna (Teschna) werden bereits Ende des 13. Jahrhunderts als Marktorte erwähnt, beide dem Herrn von Neuhaus gehörig.“

str. 71 Um das Jahr 1265 stifteten zwei Frauen das Cisterciensernonnenkloster Frauenthal bei Deutschbrod, dessen Wohlthäter in der Folgezeit die Lichtenburge waren. So hatten fast alle großen Colonisationsförderer des heimischen Adels ihre Seelgeräthe gerade in die Hände dieses Ordens gelegt: die Riesenburge in Osseg, die Markwarde in Münchengrätz, die Lichtenburge in Saar und Frauenthal und die Rosenberge in Hohenfurth.

Další pramen: Sudetendeutsche Familiennamen aus vorhussitischer Zeit: (mit 23 Kartenskizzen), Ernst Schwarz, Böhlau, 1957 - 372 Seiten

1297 – OTTO DES VUCHS – NEUHAUS 1355 – HENRICUS VUCHS 1381 – NICLAS FUCHS 1381 – HANNUS VOCHS 1397 – HENNSEL FUCHS DE KURLUPP

10. Juli 1271 Abstract: Pilgrimus von Schwarzenau dictus Strevno, ministerialis Austrie, stiftet mit Zustimmung seiner Frau Margarete und seines Bruders Heinrich für sein und seiner Familie Seelenheil dem Kloster Zwettl, wo er sich seine Begräbnisstätte wählt, ein tal. Einkünfte in Straneis sechs Schilling pro remedio et 600 redditus in quibus ex antiqua ordinacione iam pridem ipsis extiti obligatus, dazu drei Lehen in Wecels mit Eigenrecht und Vogtei. Zeugen: der Abt von Jeros, Ulrich plebanus de Vetowe, Chadold von Hundsheim, Wernhardus Tirna.

(Rancířov se poprvé uvádí v roce 1257.)

„Ein Gut bei Selau sowie ein Stück Markwald an der mährischen Grenze — Borek genannt — hatte einem fürstlichen Ministerialen Namens Ranozir gehört, der letzteres wahrscheinlich als Lohngut erworben hatte. Das offene Gut hatte nun der Protector des neuen Ordens, Bischof Zdik, jenem Ritter abgekauft, um es der neuen Klostergemeinde zu schenken. Später aber tauschte der Abt gegen dieses offene Gut jenen unerschlossenen Wald von Ranozir um, der ihm noch 50 Mark Silbers um seines Seelenheiles willen herauszahlte.“ 
 

A další moje poznámky:

1262 April 01 Zmilo v. Lichtenburg, Baron des Königs v. Böhmen, nimmt die Kirche zu Brod, deren Pfarrer und dessen Nachfolger, sofern sie Deutschordensbrüder sind, in seinen besonderen Schutz. Source Regest: Udo ARNOLD/Marian TUMLER, Die Urkunden des Deutschordenszentralarchivs in Wien. Regesten I-III (=Quellen und Studien zur Geschichte des Deutschen Ordens 60/I-III, Marburg 2006- 2009) Nr. 592

1265 Wilfhilde, Witwe Wichards von Tyrna, löst einen an Geras geschenkten Hof zu Ezelenschlag wieder ein, um ihn an das Stift Zwettl zu schenken. Vdova po Wikardovi Persons · Wilfhilde o Regular Form: Wilfhilde, Witwe Wichards von Thürnau, Aussteller · Wichards von Tyrna o Regular Form: Wichard von Thürnau Places · Geras o Regular Form: Geras, Prämonstratenserabtei o Type: Stifts- und Klosterindex · Tyrna o Regular Form: Thürnau, Ober-, Unter- (GB HO) o Type: Ortsindex · Stift Zwettl o Regular Form: Zwettl, Zisterzienserstift o Type: Stifts- und Klosterindex · Ezelenschlag o Regular Form: Matzlesschlag (GB WT) o Type: Ortsindex 1286 VII 25 Ulrich der Frei von Freistein verzichtet zugunsten des Stiftes Geras auf das ihm alljährlich zukommende Ehrengeschenk von 4 Filzschuhen. (FEIGL) Ulrich von Freystein verzichtet auf das jährliche Ehrengeschenk von vier Filzschuhen.

Heinrich, Bruder von Ulrich und Marchard von Freienstein

Vielleicht hatten die von Freystein früher eine Art Vogtei über das Stift ausgeübt; auch waren sie mit den Herrn von Tyrna nahe verwandt (sie hatten mit ihnen ganz gleiche Wappen). Ich Vlreich der vrei von vreinstain vergich an diesem Prief vnd thuen chund, daz ich mit gütlichen willen vnd mit gunst meiner Erben vnd meiner prüeder Hainreichs vnd Marchartz vnd mit rat aller meiner Freunt der Erung, die ich vnd auch mein Voderen han emphangen vnd genomen von genaden vnd nicht von recht von dem chlauster ze Jerus alle Jar an vier gefiltzten Schuchen, vnd han diselben Schuech ledigleichen lassen — dez gib ich disen Prief dem Apt zu Jerus vnd der Sammung zu einem offen gezeug versigelten mit meinen insigel vnd mit meines gesbein insigel hern Wulffingen von Sunberch. Dez sind gezeugen her Perenger pharrer ze Drozendorf. Hainreich pharrer ze dem Jappans. Herbeich pharrer ze Stalek. her Ulreich von Elsarn. her Weichman von Eybenstain vnd sein prueder Gorig. Gebhart der Trethenel purger ze Drozendorf. Ditel der her Wulffing vnd anderr erberen leut genuch den die rede wol chund ist. Dieser prief ist gegeben do von Christes gepurd waren ergangen Tausend Jar vnd zway hundert Jar, in dem sechs und achzigisten Jar an sand Jakobstag. Persons

· Gebhart der Trethenel purger ze Drozendorf o Regular Form: Gebhard der Trethenel, Bürger von Drosendorf, Zeuge · Wulffingen von Sunberch o Regular Form: Wulffing von Sonnberg · Hainreichs o Regular Form: Heinrich, Bruder von Ulrich und Marchard von Freienstein · Weichman von Eybenstain o Regular Form: Weichmann von Eibenstein, Zeuge · Ditel der her Wulffing o Regular Form: Ditel der her Wulffing, Zeuge · Hainreich pharrer ze dem Jappans o Regular Form: Heinrich, Pfarrer in Japons, Zeuge · Gorig o Regular Form: Gorig, Bruder von Weichmann von Eibenstein, Zeuge · Herbeich pharrer ze Stalek o Regular Form: Herbeich, Pfarrer in Stallegg, Zeuge · Perenger pharrer ze Drozendorf o Regular Form: Perenger, Pfarrer in Drosendorf, Zeuge · Vlreich der vrei von vreinstain o Regular Form: Ulrich von Freienstein, Aussteller · Apt zu Jerus o Regular Form: Konrad, Abt von Geras (1280-1298) · Ulreich von Elsarn o Regular Form: Ulrich von Elsarn, Zeuge · Marchartz o Regular Form: Marchart, Bruder von Ulrich und Heinrich von Freienstein Places · Elsarn o Regular Form: Elsarn (GB HO) o Type: Ortsindex · vreinstain o Regular Form: Freienstein, GB Amstetten (?) o Type: Ortsindex · Tyrna o Regular Form: Thürnau, Ober-, Unter- (GB HO) o Type: Ortsindex · Sunberch o Regular Form: Sonnberg (GB HL) o Type: Ortsindex · Stalek o Regular Form: Stallegg (GB HO) o Type: Ortsindex · chlauster ze Jerus o Regular Form: Geras, Prämonstratenserabtei o Type: Stifts- und Klosterindex · Drozendorf o Regular Form: Drosendorf (GB HO) o Type: Ortsindex · Eybenstain o Regular Form: Eibenstein (GB WT) o Type: Ortsindex · Jappans o Regular Form: Japons (GB HO) o Type: Ortsindex

0. srpen 1307, Sedlec (Sedlicz) Jindřich Korutanský, král český a polský, dává Reymundovi (Remundus) z Lichtenburka (Luchtenburch) a jeho dědicům hrad Bítov (Byetaw) a jeho okrsek s many, městy a vším příslušenstvím, soudní pravomocí, kostelním podacím atd. a právo tento majetek prodat, odkázat nebo jinak zcizit a zavazuje se v případě svého korunování na českého krále donaci potvrdit pod majestátní pečetí. Source Regest: Karel BERÁNEK - Věra UHLÍŘOVÁ, Archiv českého velkopřevorství maltského řádu, Inventář SÚA, Díl I. - Listiny 1128 - 1880, sv. 1-4, Praha

1. Jänner 1310 Ich Otte von Mainwerch vnd mein hausfraw ver Gerdraut vnd mein sun Hainreich vnd Otte tuen chunt allen den, di disen brief horent vnd sehent lesen, di nu sint oder chumtig werent, daz wir mit gemainem rat vnd verdochtem muet haben gegeben vnsers vreien aigens dem erberm herrem abt Seifridem vnd seinem gotshaus vnd seiner samnunge fumbf phenninge vnd fumbf shillingen gelts vnd fuemtzehen huener an sant Michahel tages auf ainem guet datz Hafnerpach, do Durinch auf sitzt, vnd auf den ekher di dorin choerrent, daz wir dez vorgenanten dez erbern herren gewer sein vnd sherm vnd seines gotshaus fur alle ansproch, vnd auch vogt sein für allen gewalt vnd an allen nutz, ich vnd alle mein chint. Daz dise rede stete vnd vntzebroche bleib, dorvber gib ich meinen brief mit meinem insigel. Diser rede ist zeug her Hadmar von Sunwerch, her Haidenreich von Gors, her Erchenbrecht von Gors, her Wernhat von Plench vnd her Otte der Weidner, vnd Hauch von Molt, vnd ander biderber leut genuech. Daz dise rede vnd auch diser brief geben ist, do woren von Christ geburt dreutzehen hundert iar, vnd in dem zehet iar an dem Ebenweichttag.

1310 Smilo von Hradek (Castello) anerkennt das Geraser Patronatsrecht über die Kirche von Ranzern bei Fratting und verspricht seine Hilfe zum Schutz desselben. (FEIGL)$$Smilo von Hradek (de Castello) erkennt das Patronatsrecht des Stiftes über Renzir vollkommen an. Persons · Gerh. abbati Jerocensi o Regular Form: Gerhard, Abt von Geras (1310-1327) · Smilo dictus de Castello o Regular Form: Smilo von Hrádek (?), Aussteller · Berchtoldus clericus o Regular Form: Berthold, Kleriker · Henricum clericum o Regular Form: Heinrich, Sohn des Smilo von Hrádek Places · Ranzir o Regular Form: Ranzern (Rancirov, MÄ/CZ, GB Jihlava) o Type: Ortsindex · Castello o Regular Form: Hrádek (MÄ/CZ, GB Znojmo) o Type: Ortsindex · ecclesie in Ranzir o Regular Form: Pfarre Ranzern o Type: Pfarrindex

1. September 1311, Pernegg Siegfried von Plank gibt dem Stifte Altenburg, der Begräbnissstätte seiner Vorfahren, verschiedene Gülten und Dienste. Ich Seyfrid van Plench vergich vnd tven chvnt allen den, di disen prief ansehent, lesen oder horent lesen, di nv lebent oder hernach chvnftige sint, daz ich mit gvetem willen vnd mit gvetem willen miner swester ver Alhaiten vnd ver Perchten, der Reinmvntinne vnd der Sternbergerinne, vnd mit gvetem willen aller miner gerwen, daz ich gegewen han dvrch selgret miner vodern vnd ze trost miner nachchvnft der erweren samnvnge hintz Altenburch, da mein vodern ligent, den got genade, mein aigenschaft an anderthalben lehen, di der erwer ritter her Fridreich vnd sein prveder Meinhart ze Dverrenpach habent gehabt ze leben van minem vater vnd nv van mier hawent ze lehen gehabt datz Slevntz auf einem halwen lehen ein phvnt geltes, datz Dverrenpach ein lehen, daz sev in ir pawe hawent, vnd an dem Altenperge vierdhalben schillinch geltes perchrechtes, daz sev van mier abchauft hawent vm zwainz pbvnt phenninge Wienner mvnze, der ich van in redlich vnd recht gewert pin, davan sev dienen schvllen dem vorgenantem chloster ierlichen an sant Mychels tage van dem lehen ocht phenninge Wienner mvnze, van dem halwem vier phenninge, vnd von dem perchrecht vier phenninge Wienner mvnze. Ich han auch gegewen dem vorgenantem chloster mein aygenschaft auf anderthalbem lehen, die Hertneid van Dverrenpach van mier ze leben hat, di in sein pawe gehorent, die er van mier abchauft hat vm achzehen phvnt phenninge Wienner mvnze, der ich van im redlich vnd recht gewert pin, van dem er fvrwaz dienen sol dem vorgenantem chloster ierlich an sant Mychhels tage zwelf phenninge Wienner mvnze. Ich han auch gegewen dem vorgenantem chloster mein aigenschaft auf zwain lehen ze Zelderndorf, die Jans der Eystorfer van mier ze lehen hat gehabt, di hat er vari mier abchauft vm vierzehen phvnt phenninge Wienner mvnze, der ich van im redlich vnd recht gewert pin, davan er fvrwaz dienen schol dem vorgenantem chloster ierlichen an sant Mychhels tage sechzehen phenninge Wienner mvnze. Vnd den vorgenanten leuten hern Fridreichen van Dvrrenpach, Meinharten sinem pruder, Hertneiden irem vetern, Jansein dem Eijstorfer han ich gegeben daz vorgenant gvet zv einem rechtem vrein pvrchrecht, ze verchauffen, versezen, vnder sich verpurchrechten, zainzigen, ievchharten vnd allen iren vrum damit ze schaffen. Vnd den vorgenanten dienst schol nemen des vorgenanten chlosters pot vor dem tor des aigens. Vnd der appte vnd di samnvnge des vorgenanten chlosters schvllen daz vorgenant gvet weder verchvffen, nach verwechsel, nach versezen an der leut willen, di daz pvrchrecht inne habent. Vnd des selben gvetes sol niemmen vogt sein an der leut willen, di daz gvet inne habent, vnd wellent di vorgenanten leut einen scherm nemmen, des sol in der appte vnd dev samnvnge wol gvnnen, vnd swaz hintz dem gveet ist ze sprechen, daz schol man rechten auf dem gvet. Des gvetes alles ze Slevntz, ze Dverrenpach, ze Zellerndorf, han ich gelobt rechter sherm sein nach aygens recht vnd nach landes gewonhait in Osterrich. Vnd daz dem vorgenantem chloster ze Altenburch disev sache furbaz stete vnd gantze vnd vnzerprochen weleibe, des gib ich im dem vorgenantem chloster disen prief versigelten mit minem insigel. Diser sache sint zeuge: her Ropvt der pvrkraf van Gors, her Eberhart van Walse, her Haidenrich der pvrkraf van Gors, her Hadmar van Raschenlach, her Alber van Chvnringe, her Vlrich van dem Obern Dvrrenpach, her Alber der pvrkraf van Gors, her Wolfhart der Fvendorfer, her Virich van Pvrcdorf, her Wolfkanch van Nevndorf, her Rotolt van Pirwavm, her Ololt van Dvrrenpach, her Otte der Weidner, her Herwort van Wielestal, Nyclos van Dvrrenpach, Meinhart sein pruder, Vlrich der Loher, Wolfhart der Vraundorfer, Wolfhart vam Prevndorf, Perchtolt der Schverf, Dittrich van Nevndorf, Jans der Pvertorfer, Meinhart der Velebrvnner, Vlrich sein prueder, vnd ander erwer leut, den di sache wol chvnt ist. Der prief ist gewen datz Perneke in dem chloster, da van Christ puert ist ergangen tausent iar, drevhvndert iar, in dem ainleften iar, an sant Gylgen tage.

13. October 1312 Engelbrecht der Fuchs von Haselberg verkauft dem Heidenreich, Burggrafen zu Gars, eine Gülte zu Obernalb. 1315 September 2, Mödritz Investitur des Geraser Chorherrn Johannes auf die Pfarre Ranzern. 1317 VII 30 Johann von Klingenberg bestätigt dem Stift Geras das Patronatsrecht über die Pfarre Fratting. Persons · Johann von Klingenberg o Regular Form: Johann von Klingenberg, Aussteller Places · Wien · Fratting o Regular Form: Fratting (Vratenin, MÄ/CZ, GB Jemnice) o Type: Pfarrindex

Geras, Stiftsarchiv - Urkunden (1188-1992) (fond) Signature: 1319 V 03

Date: 1319 Mai 3 FEIGL, Geras, Nr. 29 1319 V 03 Vidimus über die Schenkung des Hofes Pichiz (beiFratting) durch Frau Bohuslava an das Stift Geras, ausgestellt durch Abt Marquard von Göttweig.

„Bititzhof (Bitický dvůr)“ . Polní niva „Bititz“, ležící jižně od Rancířova, nazývaná také Pithitz, Spititz a Piditz, upomíná s připojenými loukami nazývanými „Hofwiesen (louky patřící ke dvoru)“ na poplužní dvůr, který zde kdysi stál, který, jak dokládá vrchní učitel Hans Kouřim v „Dějiny obce Rancířov“, byl písemně zmiňován již v letech 1303 a 1319 (viz u Vratěnína (Fratting), s. 64; Hosák Historická topografie, s. 176) a patřil nadačnímu ústavu Geras. Po zpustnutí dvora, muselo to být již před rokem 1600, uplatňoval jmenovaný dobročinný ústav hradní právo nad lénem Piditz v Rancířově a rozdělil nakonec, jak je zřejmé z pozemkové knihy roku 1665, oněch 6 celo- a 3 pololány pozemků léna Piditz mezi 11 držitelů pozemků z vesnic Rancířov a Tiefenbach (Hluboká) proti úhradě roční peněžní daně, která se pohybovala mezi 1 šilinkem 13 pfeniky a 3 šilinky. V kodexu „Codex diplomaticus moraviae“ (V/155) se objevuje tato dřívější osada pod jménem „Spiticz“. 1323 VII 25 Kaufbriefe über Liegenschaften zu Frättingsdorf. Pfarrer Seifried von (Unter-) Pertholz bei Weikartschlag, kauft ein Lehen zur St. Niklaskirche (Niklasberg). 23. Februar 1337, Wien Seyfried von Plenick beurkundet, daß er von Abt Gundacker und dem Convent von Melk für seine Dienste für das Kloster die Vogtei über das KlostergutPlaenck und auch das Gerichts- und Schankhaus auf Lebenszeit erhalten hat; er soll den Klosterleuten ein gnädiger Richter sein. $$Siegler: Aussteller, Oheim Chadolt von Ekhartsow als Redner und Taidinger der Sache, Pfarrer Mert zu Ravolspach, Ulreich von Pergow, Hofmeister des Herzogs, Albrecht zu Österreich, Steiermark und Kärnten $$Zeugen: die Brüder Ott und Albrecht von Celking, Perchtolt von Pergow, Ott von Haslau. $$Datum: Mathyas abent Source Regest: Winner - Herold Nr. 497 http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-StiAM/MelkOSB/1337_II_23/charter?q=seyfried 30. November 1341 Siegfried von Plank beurkundet die Bedingungen, unter welchen er den Martin Fürer, der den Bau des neuen Pfarrhofes in Stifern zu hindern suchte und den er gefangen genommen hatte, in Freiheit setzte. http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-StiAA/Urkunden/1341_XI_30/charter?q=seyfried http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/search?q=plenich&sort=date&arch=

1341 Syfrid von Plenik beurkundet, daß er mit Rat und Gunst seiner Freunde und Erben und seines Kaplans Herrn Haymus, zu den Zeiten Pfarrer zu Stiwen, und der Pfarrleute der von Stiefer "der ich rechter lehen herre pin, den alten pharhof verchert und auz gewechselt han" etc. 25. November 1341 Abstract: Siegfried von Plank gibt dem Pfarrer zu Stiefern eine dem Martin Fürer abgekaufte Hofmark, um darauf einen neuen Pfarrhof zu bauen. 30. November 1341 Abstract: Siegfried von Plank beurkundet die Bedingungen, unter welchen er den Martin Fürer, der den Bau des neuen Pfarrhofes in Stifern zu hindern suchte und den er gefangen genommen hatte, in Freiheit setzte.

4. April 1343 Abstract: Czmiel und Zhenko von Leuchtenburk, Gebrüder, Herren zu Vethaw, und ihre Frauen und Erben erlauben, dass die beiden Brüder Hertel der Schade und Elbel die 13 Joch Äcker zu Meyers, welche sie von ihnen zu Lehen haben, zusammen oder einzeln in Burgrechtsweise verkaufen, versprechen den burgrechtlichen Schirm, und geben die Eigenschaft der Äcker dem Gotteshause zu Stiven unter ihrer Schirmung und Vogtei. Siegler: sie beide selbst.

Date: 27. September 1347 Abstract: Heinrich von Leuchtenburg und Vettau, sein Bruder Hinko, Domherr zu Wissehrad, und ihre Mutter Anna geben dem Gotteshause zu Stiefern mehrere Liegenschaften zu einem Jahrtage.

27. September 1347 Po smrti SEYFRIEDA? Heinrich von Leuchtenburg und Vettau, sein Bruder Hinko, Domherr zu Wissehrad, und ihre Mutter Anna geben dem Gotteshause zu Stiefern mehrere Liegenschaften zu einem Jahrtage. http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-StiAA/Urkunden/1347_IX_27/charter

1349 ANNA je matkou i SEYFRIEDA syna po zemřelém otci SEYFRIEDU z PLANKU? Ich Seyfrid von Planykch, Herr zu Vetaw, wir Hainreich von Lenchtenwurkch, genannt Herren von Vetaw, vnd Hymko sein Bruder, ... Herr zu Wisrad vnd vnnsere Mueter, Frau Anna, Seyfrid von Planykch, Hainreich von Lenchtenwurkch und Hymko sein Bruder und die Mutter, Frau Anna, geben dem Gotteshaus zu Stiefern ihr rechtes Eigen, zwei Holden zu Heynndorff.

29. September 1353, Wien Alber von Sunnberch und Gedraut, dessen Frau, verkaufen zu gesamter Hand und mit Handen ihres Lehensherrn Herzog Albrechts [II.] zu Österreich, Steyrund Chernden ihren Oheimen, den Herren Stephan von Meychssawê,1 dem obersten Marschall in Österreich, und Ott von Meychssawe, dessen Bruder, um 2000 lb. Wiener d. ihr landesfürstliches Lehen, die Feste zu Stifen2 samt dem Kirchlehen daselbst und allem Zugehör und ihr freies Eigen alle diemanschaft und lehenschaft, die gehoert hat zu der veste Chambekke,3 mitsampt den zwain halben chirichlehen, die wir gehabt haben an der chirichen ze Maeym,4 an der chirichen ze Ochssenpach,5 samt allem Zugehör, wie sie die Feste zu Stifen von Herrn Hainreich von Vetawe6 und dessen Brüdern gekauft haben, und als es der alt von Plaench,7 dem got genade, hinder im lazzen hat, und nehmen sich nur daz weingaêrtel, genant der chlain Geveller, davon aus.$$Siegler:mit unserm insigil und mit der edeln herren insigiln graf Uelreichs von Phannberch, marschalich in Oesterreich und hauptman in Chernden, graf Chunrats von Schauwenberch und mit hern Uelreichs insigil von Pergawe,8 mein vorgenanten Gedrauten pruder, und mit meins vetern insigil hern Perichtolts von Pergawe und mit unsers aydems insigil Hainreichs von Potendorf und mit hern Reymprechts insigil von Walsse, hauptman ze Ens, und mit hern Albers insigil von Rauhenstain.$$Datum: Diser brief ist geben ze Wienne (1352) an sant Michelstage. Fonte da análise: FUCHS, Aggsbach (=FRA II/59, 1906) S. 9-10, Nr. 6.

1353 V 26 Friedrich und Elisabeth von Fladnitz verkaufen dem Stift Geras Grundstücke zu Frättingdorf. Pfarrer Gottfried von Ranzern und Pfarrer Konrad von Kirchmyslau tauschen ihre Pfründen.

1353 Juli 2, Schattau Persons · Pfarrer Konrad o Regular Form: Konrad, Pfarrrer von Kirchmyslau · Pfarrer Gottfried o Regular Form: Gottfried, Pfarrer von Ranzern Places · Schattau · Schattau o Regular Form: Schattau (Satov, MÄ/CZ, GB Znojmo) o Type: Ortsindex · Ranzern o Regular Form: Ranzern (Rancirov, MÄ/CZ, GB Jihlava) o Type: Pfarrindex · Kirchmyslau o Regular Form: Kirchmyslau (Myslová Kostelní, MÄ/CZ, GB Telc) o Type: Pfarrindex


2. Juni 1354, Rosenberg Wulfing von Staleck verzichtet auf einige von seiner Mutter Katharina und seinem Oheim Kadolt von Eckartsau dem Stifte Altenburg zu einem Jahrtage für seinen verstorbenen Vater Otto gegebene Gülten.

KATHARINA A OTTO – DCERA WULFING KATHARINA ZNOVU PROVDANÁ ZA KADOLTA Z ECKARTU 1356 červen 16, Praha (Prag) Bratři Jindřich, Jan a Jiřík z Bítova zprošťují Karla, císaře římského a krále českého, dluhu, kterým byl zavázán jejich otci.Henrich, Hans und Jörig, Gebrüder von Bítov (Vetawe) entheben Karl, den römischen Kaiser und König von Böhmen, der Schuld, die er ihrem Vater schuldig gewesen ist. 1359 Dezember 6 Niklas, Burggraf zu Drosendorf, Magdalena, dessen Gattin und sein Bruder, Andreas Pogenschütz, errichten eine Messenstiftung in der St. Johannes-Kapelle ("auf dem perig" in der Altstadt) in Drosendorf. 15. Juni 1362 Abstract: Die Brüder Friedrich, Ortlieb und dessen Frau Elisabeth, Weichart, Heinrich und Eberhard von Winchel verkaufen, weil sie einem Juden viel Geld schuldeten, ihre beiden Festen Cholmüntz und Ludweigs mit aller Zugehörung dem Ritter Ratold dem Chratzer von Ouen und dessen Brüdern Simon und Friedrich um 2250 Pfund Wiener Pfenninge.Siegler: sie fünf selbst, Ulrich von Reihenstain für seine Tochter Elisabeth, Alber von Winchel, Domprobst zu Passau, ein Bruder der Verkäufer, Eberhard von Walsse von Linz, Leutold von Stadekke Landmarschall in Österreich, Friedrich von Walsse, Eberhard von Walsse dessen Vetter, beide aus der Steyermarich, Johann der Turse von Rauhenekke, Heinrich von Walsse, Hauptmann zu Drosendorf, Choln von Seldenhofen, Friedrich von Walsse, Hauptmann zu Drosendorf, Heinrich von Rauhenstain, und Ortlieb von Winchel bei der Tunaw, ein Vetter der Verkäufer.

9. December 1362

Abstract: Die Brüder Friedrich, Ortlieb, Weichart, Heinrich und Eberhard von Winchel verkaufen dem Ritter Herrn Ratold dem Chratzer von Ouen und dessen Brüdern Simon und Friedrich den Chratzern ihr Burgrecht- und Lehenseigen in den Festen Cholmütz und Ludweigs um 70 Pfund Wiener Pfenninge. Siegler: sie fünf selbst, Charlein von Sywenstain, Nicolaus der Drezzidler, Otto der Floyten und Chalichach von Sywenstain.

5. Jänner 1363

Abstract: Rudolph IV. Erzherzog von Österreich belehnt den Rudolph Chratzer von Ofen mit den beiden Festen Cholmüntz und Ludweis und mit Stock und Galgen.Siegler, Zeugen, Datum und Unterschrift wie in der vorhergehenden Urkunde.

5. Jänner 1363

Abstract: Rudolph IV. Erzherzog zu Österreich etc. für sich und seine Brüder Albrecht und Leopold ertheilt dem Rudolph dem Kratzer als Belohnung seiner treuen Dienste das Privilegium, wöchentlich, alle Mitwoche, in seinem Dorfe zu Ludweis einen offenen freien Markt mit allen Erzeugnissen der Gegend halten zu dürfen.Siegler: er selbst.Zeugen: Johann Bischof von Gurk sein Kanzler, Graf Ulrich von Cili Hauptmann in Krain, Eberhard von Walsse von Lintz, Leutold von Stadekk sein Landmarschall in Österreich, Johann von Traun Hauptmann ob der Enns, Graf Yban von Pernstain, Wernhard von Meichsaw, AIbrecht der Schenk von Ried, sein Forstmeister, Otto und Johann von Celking, Ulrich von Liechtenstain, Heinrich von Ratpach, sein Hofmeister, Johann von Lozperch, sein Kammermeister, Heinrich der Premer, sein Küchenmeister, Wilhelm der Schenk von Liebenberch, sein Speismeister, und Eberhard der Kastner, sein Schenk.Unterzeichnet: + Wir . der. vor . genant . herzog . Rudolf; sterken . disen . prief. mit . dir . vnderschrift . vnser . selbs . hant + Et nos Johannes dei gracia Gurcensis episcopus praefati domini nostri ducis cancellarius recognoscimus praenotata. 6. December 1371 Rudolph der Chratzer von Ofen und sein Bruder Friedrich verkaufen dem Johann von Tyrna Hubmeister in Österreich und dessen Bruder Friedrich ihre Festen Cholmüntz und Ludweis mit aller Zugehörung um 2300 Pfund Wiener Pfenninge. Siegler: Rudolph und Friedrich Chratzer, Wernhard von Meichsow oberster Marschall in Österreich, Heidenreich von Meichsow oberster Schenk und Landmarschall in Österreich, Alber von Puechaim oberster Truchsess in Österreich, Johann von Lichtenstain von Nicolspurch Hofmeister des Herzogs Albrecht, Chadolt von Ekartzaw, Wolfgang von Winnden und Wilhelm von Elerbach. 5. Mai 1372 Abstract: Fridreich von Tyrna beurkundet, daß die Käufe seines Bruders Jans von Tyrna, die vesten Cholmuntz vnd ze dem Ludweigs ... umb 2.400 phunt, die Guter ze Engelraichstorf umb 600 phunt, die guter ... auf der Steyrmarich umb 286 phunt Wr. Pfen von dem varunden Gut, das wir payd mitainander haben, als die Brief sagent ... gekauft wurden und "ainem alsuil als dem andern" gehören, daß sie "nichts getragen habent von der sawrn Wein wegen vnd auch von der Schaeden wegen, die von Schawrn an den Weingarten geschehen sint".Zu Urkund dessen gibt er seinem Bruder Jans und dessen Erben diesen Brief mit seinem Siegel, dem Siegel seines Bruders Jakob von Tyrna, ze den zeiten Münzzmaister ze Wienna, und dem Siegel seines Oheims Jannsen an dem Chienmarcht ze den zeiten des Rates der Stat ze Wienna.

1376 Oktober 13 Tauschvertrag zwischen Hänsel und Dorothea Vorbruk von Obermixnitz einerseits und dem Stift Pernegg andererseits. Das Kloster erhält den Fuchshof und zwei Hofstätten in Raisdorf, sowie eine Hofstatt und 2 Lehen in Sieghartsreith und eine Hofstatt zu Schirmansreith, die Vorbruk bekommen sechs Lehen zu Obermixnitz. 1379 V 01 Burggraf Peter Hylprant von Weikartschlag und sein Sohn Hänsel erwerben vom Stift Geras käuflich Zehentrecht in den Ortschaften Oberndorf, Goloknitz, Plad und Unterpertholz. 1379 VI 23 Andreas der Pogenschütz aus Dornau, Bürgermeister Seifried Planker und die Bürgerschaft von Drosendorf stiften in der dortigen Pfarrkirche eine ewige Messe und einen Jahrtag. Pfarrer Martin von Drosendorf und seine Nachfolger sind verpflichtet, zur Absolvierung dieser Stiftung einen eigenen Kaplan aufzunehmen und zu erhalten. Persons Niklas, Burggraf zu Drosendorf, Magdalena, dessen Gattin sein Bruder, Andreas Pogenschütz Bewohner von Dornau Seifried Planker, Bürgermeister von Drosendorf · Andreas der Pogenschütz o Regular Form: Andreas der Bogenschütz, Bewohner von Dornau, Aussteller · Bürgermeister Seifried Planker o Regular Form: Seifried Planker, Bürgermeister von Drosendorf, Aussteller Places · Drosendorf o Regular Form: Drosendorf (GB HO) o Type: Ortsindex · Pfarrkirche o Regular Form: Pfarrkirche Drosendorf o Type: Pfarr- und Stiftskirchenindex

5. November 1387, Weiten Ekchardus can. Ratisponen. subcollector camere apostolice. dioc. Patavienensis bestätigt für Ortolfus decanus Saltzeburgensis, collector für diese Provinz, den Erhalt von 5fl. ungar. von Augustinus dictis Plank presb. Pat. diocesis im Namen des Abtes von Melk. Source Regest: Winner - Herold Nr. 823 1395 Jänner 26, Dürnstein Dritter Stiftungsbrief des Johann von Maissau zur Kapelle Unserer Lieben Frau zu Dürnstein: Der Besitz wird vermehrt um Weingärten bei Dürnstein und den Hof Neudegg zu Loiben. Die Zahl der Priester wird von 3 auf 4 erhöht und ihnen vom Oberkaplan ein Gehalt von 12 Schilling gereicht. Weiters sollen 3 arme Choralisten mit genügender Kost angestellt werden. Täglich sind ein Choralamt zum Stiftergedenken sowie drei stille Messen abzuhalten sowie jeden Montag ein Seelenamt. Die kleinen kanonischen Horen sind täglich zu singen, an Festtagen auch eine Mette. Weitere Bestimmungen betreffen die Versorgung mit Wachs, Öl und Paramenten und die Erhaltung der Gebäude. Weiters übernimmt Johann von Maissau die Vogtei.

Der Schwenk dürfte auf unmittelbare Konkurrenz zwischen Stephan von Haslach und seinem Wiener Hofkollegen Andreas Plank zurückzuführen sein, der schließlich 1414 die Wiener Dorotheakapelle in ein Augustiner-Chorherrenkloster umwandelte. Die Urkunde von 1395, ausgestellt vom Patronatsinhaber der Marienkapelle und Pfandinhaber der Stadt Dürnstein, Hans von Maissau, 

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-StiAHe/DuernsteinCanReg/1395_I_26.1/charter?q=PLANK

12. März 1395 Abstract: Wetzel der Drössedler verkauft dem Rudolph von Tyrna und dessen Bruder Ludwig die Feste Drösidl mit aller Zugehörung um 1100 Pfund Wiener Pfenninge.Siegler: er selbst, sein Bruder Georg und sein Vetter Peter, die Dressedler, sein Eidam Egidius der Wolfstayn und sein Schwager Friedrich der Pernstorffer.

29. Juni 1401 Abstract: Georg Dressidler vermacht seinem Vetter Peter dem Dressidler sein Haus zu Puech mit dem Dorf und dem Kirchlehen.Siegler: er selbst, und Georg der Dachpekker. 24. September 1402 Abstract: Die Brüder Rudolph und Ludwig von Tyrna verkaufen dem Georg dem Dressidler ihre Feste Dressidl mit aller Zugehörung um 1000 Pfund Wiener Pfenninge.Siegler: sie beide selbst, ihr Oheim Nicolaus von Eslarn, und noch ein Vierter, dessen Namen unleserlich ist.

21. Juli 1403, Wien Pfarre Gars (Präsentation des Andeas Plank). Presentation d. Andrea Planck auf die Pfarre Gars facta ab Alberto Austria Duce. http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-StiAK/StDorotheaCanReg/1403_VII_21/charter?q=PLANK


25. November 1414 Abstract: Purchhart der Druchsetz und die Brüder Marcus (Marx), Mathias und Martin von Tyrna verkaufen den beiden Vettern Jost und Johann von Hoffkirchern die 2 Dörfer Wenig-Japans und Ulreichslag mit aller Zugehörung um 392 Pfund guter Wiener Pfenninge.Siegler: Die 4 Verkäufer, und Otto der Waser, Pfleger zu Wildberg.

24. Juni 1413 - 24. Juni 1433 Abt Jacobus von Vallisdei verläßt Zehente zu Vellcz, Duerntal (Durntal) und im Doerfflein mit Angabe des Erträgnismaßes in Bestand: •1413 Nicolaus,antiquus procurator in Sennfftenberg, Pilgrimus in Velcz, Teschner in dem Doerfflein; •1414 Nicolaus und Pilgrimus; •1421 Durntal Seiber; •1427 Peter Plannk, Genglein zu Zebing, Cantzler, Petrus; •1433 Velcz: Canczler, Durntal: Petrus Plank, Doerflein: Mader.Johannis baptiste. Source Regest: Winner - Gratzl Nr. 247

29. Juli 1436 Abt Wilhelm von Gerus und Pernegk, Katharina die Priorin und der Convent zu Pernegk verkaufen dem Johann dem Muntzken gesessen zu Lybnitz und seiner Frau Barbara, Tochter des weiland Johann des Pielacher, eine Gülte von l Pfund auf einem Lehen zu Alberndorf um eine Summe Geldes.Siegler: der Abt, die Priorin, und Thomas Neudekker, Hauptmann zu Drosendorf. (AUCH DOROTHEA, JOHANN – HANSEN, LYBNITZ – LUBNITZ ? VE SPOJENÍ S DROSENDORFEM ?) 24. Juni 1437 Abstract: Katharina, Tochter des weiland Johann des Prewär, und ihr Ehemann der ehrbare Knecht Mathias der Ebentalaer setzen sich gegenseitig testamentarisch zu Erben ein. Siegler: Kraft der Fuchs siegelt für die Frau Katharina, welche kein eigen Siegel hat. — Mathias der Ebentalaer, Georg der Hagaer sein Burgherr, und Johann der Pernestoerffaer. 24. März 1454, Altenburg Abt, Wolfgang von Altenburgk vereinigt die wegen der Abgaben und der Stiftung einer zweiten Messe in Streit geratene Pfarrgemeinde zu St. Marein, deren sich der edle Johann Plannkch und Georg von Messarn angenommen hatten, mit ihrem Pfarrer dem Priester Herrn Martin.Siegler: er selbst, Herr Egidius, Pfarrer zu Modring und der edle Johann Planngkch, gesessen zu Sand Marein. 20. Dezember 1455 Abstract: König Lasslaw gibt dem Hanns Hofkircher auf sein Ersuchen zu Lehen die nachgenannten Vesten, Güter, Gült und Gericht unserer Lehenschafft unsers Fürstentums Österreich (die sein erb):die Feste Kolmitz mit dem Dorf zu Kolmitz. Dörfer: Sawkorn, Seibotenrewt, Sweinbart; das große und kleine Gericht (Stokch und Galgen) im Markt zum Ludweigs, zu Kolmitz und allen and. Gütern mit allen Rechten, wie sie einst Rudolf Kratzer von den Winklern gekauft hat und die Fürsten Herzog Albrecht und Leupolt dem Hanns von Tierner und seinen Brüdern verliehen haben (HANNS VON TIERNA) 21. December 1455 Abstract: Barbara Tochter des Georg Dressidler, Frau des Johann Hofkircher, vermacht ihr landesfürstliches Lehen Drösidl mit Genehmigung Königs Ladislaus ihrem Gemahl.Siegler: sie selbst. Charter: 1455 XII 23 Date: 23. Dezember 1455 Abstract: König Lasslaw gibt auf Bitten des Hanns Hofkircher dessen Sohn, dem Larentzen Hofkircher, das Haus zu Drösiedl samt Dorf und dem Drittelzehent, großen und kleinen, sein mütterliches Erbteil zu Lehen. 14. April 1456 Abstract: König Ladislaus bewilligt, dass das Lehen Dressidl als mütterliches Erbe des Lorenz Hofkircher an dessen Vater Johann Hofkircher fallen dürfe, wenn Lorenz ohne männliche Erben stürbe, oder diese die Grossjährigkeit nicht erreichen würden.Siegler: er selbst.

10. December 1459 Abstract: Kaiser Friedrich III. verleiht dem Johann Plankch zu St. Marein und dessen Erben den landesfürstlichen grossen und kleinen Feld- und Dorfzehent auf 11 Lehen und einer Hofstatt zu Newndorf in der Altenpollinger Pfarre, welchen derselbe von Achaz Krumbacher erkauft, und den dieser aufgesandt hatte.Siegler: er selbst.


1464 Jänner 23, Pernegg Caspar Fux a Ludmila Fux Jejich dcery Margarete Katharina und Anna Fuchs Die Konventualin Margarete verzichtet auf ihr väterliches und mütterliches Erbteil. http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-StiAGe/Urkunden/1464_I_23/charter 1462 VI 9 Hans Plank verkauft seine Erbschaft an der Oedenmühl. Domkapitel Passau Urkunden

Sigillant: S: Martin Pschöll, Pfleger, und Peter Kastner, Richter zu Purgstall Seal: Siegel 1 Rest.S: Martin Pschöll, Pfleger, und Peter Kastner, Richter zu Purgstall Material: Perg.

1464 X 09

Katharina und Anna Fuchs, Schwestern der Pernegger Konventualin Margarete, anerkennen die Rechtsansprüche des Klosters Pernegg auf 3 Weingärten (bei Senftenberg).

http://www.guntersdorf.at/pdf/mittelalter.pdf http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/search?null=&sort=date&arch=&q=PLANK&block=4 http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/AT-StiAGe/Urkunden/1616/charter?q=FRATTING

6. April 1793

... um I, S. 302, Nr. 942 1793 IV 06 Franz II. verleiht dem Anton Winter die Post zu Mährisch Budwitz und Fratting erblich.Unterschriften: Franz II., Leopold Graf von Kollowrat, Heinrich Graf v. Rottenhan,Theodo ...

Tam, kde jsou prameny v němčině, mohu pokročit, bohužel latina mě brzdí. 

Pěkný den Lenka Lyalikoff

Vážená paní Lenko!

Úžasné, úžasné, díky moc za výborné odkazy!

Srdečně a s úctou Jiří Kacetl

Doufám, že moje komunikace s odborníky, je dostatečným důkazem, že se dějinami obce skutečně vážně zabývám. O exitenci Žibřida z Hafnerluden se totiž nenajde v celé ČR a Rakousku jediná odborná publikace, kde bych tuto informaci opsala, jelikož jsem se k ní dopracovala vlastním bádáním. To samé se týká údajů třeba právě z druhé světové války. Jsem první člověk, který se obcí od války vážně historicky zabývá. Pokud o obci a zejména historii Korolup najdete někde více jak pět vět, bude to spíše zázrak nebo bude článek ode mě. --Lenka Lyalikoff 16. 5. 2014, 23:01 (UTC)
„O exitenci Žibřida z Hafnerluden se totiž nenajde v celé ČR a Rakousku jediná odborná publikace, kde bych tuto informaci opsala, jelikož jsem se k ní dopracovala vlastním bádáním.“ Pak se jedná o vlastní výzkum, který má být smazán. --Silesianus (diskuse) 17. 5. 2014, 07:27 (UTC)

Já dodám Články „Wikipedie nesmí obsahovat žádné dosud nepublikované teorie, data, sdělení, pojmy, argumenty nebo myšlenky ani žádné analýzy nebo syntézy již publikovaných dat, sdělení, teorií, argumentů nebo myšlenek. Za vlastní výzkum se naopak nepovažuje shromažďování a uspořádávání informací ze zdrojů, jež jsou podstatou encyklopedické práce.“ Dále „Pravidlo, které zakazuje vlastní výzkum, je jedním ze tří základních pravidel vytváření článků Wikipedie. Zbylá dvě pravidla jsou Nezaujatý úhel pohledu a Ověřitelnost.“ Bohužel.--Mirek256 17. 5. 2014, 07:36 (UTC)

Pokud je na netu přístup do archiválií zpřístupněn a informace v článku ji dává do souvislostí, nejedná se o nepublikovaná data, sdělení, argumenty nebo myšlenky. Jak říkáte, shromáždění a uspořádání informací ze zdrojů jsou podstatou článku. Mé úvahy a bádání si nechávám pro sebe nebo spolupracuji na nové publikaci, která nemá s článkem nic společného. Možná také výraz bádání je závádějící. Nehledám nové a neověřené informace. Hledám informace, které jsou v německy mluvících zemích ze středověku uveřejněné a týkají se pohraničí. Nic jiného mi ani nezbývá, leč totalitnímu režimu se podařilo ledacos zlikvidovat nebo vykládat tak, aby to bylo poplatné komunistickému režimu. Ověřitelnost je dána uvedením zdrojů. Nezaujatost - o tom, jsem si všimla, se vedou na Wikipedii dalekosáhlé diskuze. Takže Žibřid existuje a je na něj uveden zdroj a dokonce je přístupný on-line. Jen jazyková bariéra nebo možnost pravidelně navštěvovat kláštery v Rakousku a bádat zde, bránila uvedení. Což jasně z komunikace vyplývá. Jde tedy jasně o informace uspořádané do článku. Diskutovat můžeme nad tím, zda jsou encyklopedické. To je však jiné téma. Reagovala jsem na to, že mi někdo podsouvá, že jsem článek opsala. Takže toto tvrzení doložte. Dále se tématem opisování již zabývat nebudu. Pokud chcete článek smazat, smažte ho. Pochybuji, že někdo o Korolupech bude vůbec někdy psát. Přeji pěkný den.--Lenka Lyalikoff 17. 5. 2014, 12:15 (UTC)
Něco podobného jsem včera řešil u článku Martin Chrien, kde jsem se rozhodl radši data na základě primárních zdrojů, které jsem do článku v dobré víře přidal, odstranit. Článek sice utrpěl po informační stránce, avšak aspoň je to podle pravidel Wikipedie. --Silesianus (diskuse) 17. 5. 2014, 12:24 (UTC)
Chápu, jenže u článku Korolupy nejde jen o Žibřida. Navíc těch zdrojů je tam více a nejsou jen primární. Problém je ten, že málokdo píše o historii tak malé obce. Kdybych napsala o něco delší pahýl, tak to bude o.k. Sudety jsou problém. Historické prameny jsou v latině nebo němčině. Něco málo v Češtině. Posbírat údaje do encyklopedického článku je prostě fuška. Netvrdím, že je článek super. Navíc je můj první. Ale poctivě literaturu pročítám a mám radost, když objevím důležitou informaci, kterou samozřejmě konzultuji s odborníky a teprve pak dávám do článku. Nejde tedy o žádné objevy, jen o propojení informací mezi historiky v zahraničí a u nás. --Lenka Lyalikoff 17. 5. 2014, 12:45 (UTC)
Jen bych chtěl upozornit, že nemluvíme o článku jako celku, ale o jednotlivých informacích či větách, kde hrozí VV. --Silesianus (diskuse) 17. 5. 2014, 12:54 (UTC)
Já mluvím o: "...Dále gigantický seznam literatury, asi někde opsaný. O Kategorie:Dějiny Korolup bych nejraději mlčel, připadá mi to opsané, ale nevím. " Tedy o celé historii. Pěkný víkend.--Lenka Lyalikoff 17. 5. 2014, 13:32 (UTC)

Media Viewer and your wiki

Media Viewer lets you view images in larger size, for a more immersive experience.

My apologies for writing in English. Please translate this message as needed for your community.

Greetings,

As you may know, we have been developing Media Viewer, a new tool for browsing multimedia content on Wikimedia sites. This tool has been tested extensively since November, as a beta feature. The Multimedia team is now ready to enable Media Viewer as the default experience for viewing images, and would like to release it here on Thursday, 24 April. If you have not tried Media Viewer yet, we encourage you to do so and to give us feedback, before we release it more widely.

Can you help prepare for a smooth release of Media Viewer in your community?

  • We invite you to create a local page for Media Viewer, and copy over some of its demonstration galleries, and also to invite community members to try out the tool and share their feedback on that local discussion page.
  • Make sure all of the interface is translated correctly.
  • Translate and link to the Help page on mediawiki.org.

Thank you for your help! Please let me know if you have any questions that are not answered on the help page. We look forward to bringing a richer multimedia experience to your community! Keegan (WMF) (diskuse) 10. 4. 2014, 20:49 (UTC)

Dobrý nápad, ale zásadně mi tam vadí jedna věc: že na první pohled není vidět popisek obrázku. To je IMHO to nejdůležitější a mělo by to být v části Basic metadata – teprve pak licence, autor apod. --Packa (diskuse) 13. 4. 2014, 15:27 (UTC)
Thank you for your feedback. How to make a caption the most visible is a high priority and the design for v0.20 is not quite final. I will pass this along. Keegan (WMF) (diskuse) 14. 4. 2014, 16:13 (UTC)

Reminder

Media Viewer will be enabled by default for all users on this wiki tommorrow, 24 April between 18:00-20:00 UTC (click here for timezone conversion). If you have not tried out Media Viewer yet you might want to try it out before tomorrow and leave feedback for us. Thank you. Keegan (WMF) (diskuse) 23. 4. 2014, 18:50 (UTC)

Seznamy dílů TV seriálů

Prosím komunitu o odsouhlasení navržené barevné palety pro seznamy televizních seriálů. Návrh CSS kódu k seznamu dílů i s vysvětlením je zde: Diskuse k šabloně:Seznam dílů#Včetně záhlaví. Pro úvodní seznamy řad je pak odvozený návrh zde: Diskuse k šabloně:Seznam řad. Náhledy výsledné podoby jsou pak zde: Šablona:Seznam dílů/test, resp. Šablona:Seznam řad#Příklad. Uvítám věcné připomínky. --Bazi (diskuse) 10. 4. 2014, 21:10 (UTC)

Mám pouze technickou připomínku: Vždy, když se nastavuje background, měl by se nastavit i color. Uživatel sice asi používá standardní nastavení barvy písma, ale není dobré se na to příliš spoléhat.--Shlomo (diskuse) 11. 4. 2014, 08:12 (UTC)
Souhlasím. Ale jistí uživatelé, jako například Wikipedista:YjM, by s tím mohli mít problém, protože trvají na vlastní podobě jimi vytvořených článků a nehodlají se jí vzdát (sám jsem na tento problém narazil v Seznam epizod seriálu Hra o trůny, barevná šablona se jim nelíbila).--Kohelet (diskuse) 11. 4. 2014, 20:42 (UTC)
Kolego, Vy jste vtipálek. Všimněte si, že píši vtipálek. Nikoliv lhář. Což by totiž, vzhledem k tomu, že jste výše zmíněný článek upravil proti vratkému konsensu, proti běžnému úzu Wikipedie a proti české typografii, a nyní trvrdíte, že „se jim to nelíbilo“ (což je nepravda ze dvou důvodů: protože diskuse probíhala pouze s jednou osobou – se mnou; a protože o subjektivním názoru na vzhled nebylo vyřčeno ani slovo), bylo daleko přesnější. Ale budu se držet výrazu vtipálek. Přeci jen jste mě tím totiž v první řadě pobavil.
S navrhovanými šablonami mám skutečně pár problémů, ale z mnohem prozaičtějších důvodů, než jaké jste si vymyslel. --YjM | dp 12. 4. 2014, 19:37 (UTC)
V diskusi jsem vám tehdy ukázal, že nemáte pravdu. Přesto jste to vrátil na vlastní verzi. refaktorizováno Každý ať si udělá názor sám.--Kohelet (diskuse) 13. 4. 2014, 16:27 (UTC)
Wikipedie vyžaduje jednotný styl, a proto vznikly tyto šablony. A do určité míry umožňují i použití v odstínech šedé, pokud by to někde bylo nutné, stačí nevyužít číslování řad. --Bazi (diskuse) 11. 4. 2014, 21:02 (UTC)

Aplikovaný případ: Seznam epizod seriálu Čtyři z tanku a pes (není úplně typický, ale ukazuje jedno z alternativních využití). --Bazi (diskuse) 13. 4. 2014, 20:06 (UTC)

Dalším aplikovaným případem šablony umožňujícím představu o barevnosti je Seznam epizod seriálu Simpsonovi. Když to znovu vidím v praxi, přiklonil bych se spíš k poskládání těch čtyř desítek barev od nejtmavšich po nejsvětlejší. Jestli tedy nebude námitek, požádám v blízké době správce o zapracování kódu do common.css. --Bazi (diskuse) 17. 4. 2014, 21:58 (UTC)

Transkludované dílčí seznamy

Výše uvedený ukázkový Seznam epizod seriálu Simpsonovi má ještě jednu specialitu. Dílčí seznamy prvních svou řad a od 17. řady i většiny ostatních jsou transkludované ze samostatných stránek těch řad. Vím, že se tady podobná problematika nedávno řešila, ale věřím, že toto řešení v případě rozsáhlých seznamů TV seriálů by mohlo být přijatelné. Vzniklo po vzoru en:Template:Episode list/sublist#Sublists. --Bazi (diskuse) 17. 4. 2014, 21:58 (UTC)

Obyvatelstvo → Demografie

Myslím si, že všechny články o "Obyvatelstvu x" (Obyvatelstvo Česka, Obyvatelstvo Ruska) by měly být přesunuty na "Demografii x". Přijde mi to popisnější a většina Wikipedií to tak také má.--Kohelet (diskuse) 11. 4. 2014, 20:51 (UTC)

V čem by měl být navrhovaný název „popisnější“? Ty články jsou o „obyvatelstvu“, takže název je docela přesný a výstižný. Naopak „demografie“ je především věda a klidně by se pod tím názvem mohl nacházet rozbor vývoje oné vědy (… v Rusku). Nechal bych to na obyvatelstvu. --Tchoř (diskuse) 11. 4. 2014, 21:00 (UTC)
Souhlasím s Tchořem. Obecně není nejšťastnější i v rámci článků pojmenovávat jednotlivé sekce názvy vědních oborů/disciplín (ať již demografie či geomorfologie, hydrologie, biogeografie apod.). Stejně jako je doporučovaný název sekce o obyvatelstvu „Obyvatelstvo“ a nikolivěk „Demografie“, jsem pro stejný postup i v rámci názvů článků. --Faigl.ladislav slovačiny 13. 4. 2014, 16:37 (UTC)

MH-370

Napíšete o tom článek? – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 193.19.179.232 (diskusepříspěvky)

Ten už tu je. --Silesianus (diskuse) 12. 4. 2014, 15:09 (UTC)

Dvojitá hesla

Než mě refaktorizováno zablokoval Kacir, chtěl jsem tady upozornit na dvojitá hesla. Jde o to, že nějak začnou, pokračují a než skončí, tak začnou začnou zase znovu. Popisují různými slovy dvakrát to samé, otázka stojí - kterou půlku odmazávat, první, druhou? Našel jsem tyhle:

Možná jsou i jiná. PS: A teď mě zase zablokuj. --95.82.152.162 16. 4. 2014, 13:00 (UTC)

Nic nemazat. Citlivě sloučit. --Tchoř (diskuse) 16. 4. 2014, 13:45 (UTC)
TO jsou ona nešťastná hesla nevhodně přepsaná v rámci mezinárodního medicinského projektu, jak zde bylo již několikrát na různých místech diskutováno :-(. JAn (diskuse) 16. 4. 2014, 19:55 (UTC)
Rozhodně se nejednalo o odstranění „duplicity“, jak stálo v SE. Duplicita předpokládá, že je daná informace v hesle dvakrát. Z článku přitom zmizela řada informací, a to včetně 47 věrohodných zdrojů, na nichž tento projekt stojí, zůstaly jen 3. Fakticky se jednalo pouze o revert na starou verzi před přepracováním. Takže kromě mazání to bylo i falešné shrnutí editace.
Správné řešení uvedl Tchoř, upravit a citlivě sloučit, nikoli smazat. Jistě, rozšíření článku bylo problematické, je potřeba postupné a zdlouhavé revize. U schizofrenie jsem tento postup slíbil kolegovi z en wiki a zapomněl na to. Zabere to sice více času články projet, než jednou kliknout a obnovit starou verzi se ztrátou informací a zdrojů, ale je to správný postup.--Kacir 16. 4. 2014, 20:44 (UTC)

Vesnice v Illinois

Při prohlížení wikipedie jsem narazil na Kategorie:Vesnice v Illinois. Vyvolávají ve mě pochyby vesnice, které mají 50 tisíc obyvatel, tj. naše větší okresní město. V Illinois je village spíš název správního celku, než vesnice v našem slova smyslu a toto není myslím ani v jednom článku vysvětleno. Viz článek en:Village (United States). Vesnice v českém slova to nejsou ani omylem.--Mirek256 18. 4. 2014, 16:18 (UTC)

Čtenost článků

Přátelé, zajímalo by mne, jak funguje a počítá tento nástroj návštěvnost článků. Jsou do počtu návštěv zahrnuty i roboty, nebo se jedná o skutečné čtení článků uživateli? --Ramon de L (diskuse) 28. 4. 2014, 09:27 (UTC)

Tipuji, že je to počet kliknutí na stránku, zda ale započítává i roboty, kteří jdou přímo na „editovat“, netuším. Při malé návštěvnosti do deseti je to stejně nepodstatné, při návštěvnosti alespoň v desítkách již občasný robot (interwiki se již nepřidává roboticky do článků) příliš výsledek neovlivní.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 4. 2014, 10:49 (UTC)
Jde mi o to, zda články s návštěvností třeba okolo 5 vůbec navštěvují a čtou lidé, nebo pouze roboty. Tak trochu by to pak bylo o zbytečné práci.--Ramon de L (diskuse) 28. 4. 2014, 13:35 (UTC)
Započteno je všechno, tedy i roboti (typicky roboti vyhledávačů). Typicky u těch článku s nízkou návštěvností je opravdu čtou pouze roboti... --Jklamo (diskuse) 28. 4. 2014, 15:12 (UTC)
Ohledně té zbytečné práce bych nebyl takový pesimista. Především tam vidíme přístupy jen na servery nadace, ale dobře napsaný článek může někdo řádně dle licence převzít a poskytovat na svém webu, tabuli naučné stezky … a tam si pak třeba najde stovky čtenářů. Pak tu máme možnosti stáhnout si Wikipedii jako celek (bez obrázků) pro použití bez přístupu k Internetu, ať už do počítače, nebo do mobilu, tabletu, či dokonce nějakého specializovaného zařízení. Nebo nějaký poskytovatel internetového připojení nabídne své vlastní zrcadlo Wikipedie ([2]), kde zase nevidíme, kolik lidí si na to kliklo, jen jednoho robota, který si čas od času zkontroluje, že má aktuální verzi. A konečně řada článků třeba nenachází čtenáře, protože jsou úzce specializované a přitom je jejich obor pokrytý hodně řídce (třeba Eukleidovo lemma?), takže zatím na ně nevedou (skoro) žádné odkazy – a to se časem, až bude česká Wikipedii úplnější, zásadně změní. --Tchoř (diskuse) 29. 4. 2014, 00:22 (UTC)
No a pak jsou tu články o událostech, které jsou navštěvované především kolem výročí dané události. --Jenda H. (diskuse) 29. 4. 2014, 09:11 (UTC)

Naopak! Články, které mají malou čtenost, jsou velmi hodnotné. Obvykle když je o něco velký zájem, tak se dají informace snadno nalézt i jinde. Ale když se o danou věc zajímají lidé jen málo, je i informací jako šafránu. Takže sice je takový článek pro malý okruh čtenářů, ale o to víc je pro ně důležitý. Miraceti 29. 4. 2014, 19:46 (UTC)

Díky všem--Ramon de L (diskuse) 30. 4. 2014, 14:26 (UTC)

Mukofágie („suché z nosu“)

Ahoj, ta mukofágie, nebo přinejmenším to „suché z nosu“, je asi vtip, ne? Je to ve spoustě článků (Google mi to na druhou stranu nachází patrně jen v textech z nebo pocházejících z Wikipedie, zdá se). Link na šablonu mi nefunguje (proč?) (https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Potravov%C3%A9_strategie_a_specializace), ale je to třeba tady dole: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bentos. Díky, --Jiří Janíček (diskuse) 28. 4. 2014, 10:09 (UTC)

Aha, tak šablona má jinou adresu a jiný název – tady je: Šablona:Potravové_strategie. --Jiří Janíček (diskuse) 28. 4. 2014, 10:12 (UTC)
Ahoj, mukofágie je korektně vytvořený název. Suché z nosu je nesmysl. Správný název by mohl být třeba hleny a slizy, nebo produkty sliznic. --Ramon de L (diskuse) 28. 4. 2014, 10:17 (UTC)
Čau, no název je určitě korektně vytvořený, o tom není pochyb, ale já se ptám, jestli taková věc existuje (systémově, ne že někdo sem tam leccos slupne :) ), a hlavně na to suchý z nosu. Plus v té šabloně je víc zajímavých = podezřelých věcí. Vzal by sis ji, prosím, do parády? Nebo někdo, kdo se cítí. Díky! --Jiří Janíček (diskuse) 28. 4. 2014, 10:25 (UTC)
Konkrétně mám na mysli oddíl příklady – bentičnost (žití při dně, měkkýši, korýši) • včelí sbírání • předávání mezi mravenci • dojení medovice mšic • australští mravenci medonosní • houby v mraveništi • řasy na korálech • levhart zaháněný lvy • vzájemné krmení upírů – má tam fakt všechno z toho co dělat?
+ Teď jsem si všiml, že je tam zvlášť mukovor (pod běžnými strategiemi) a zvlášť a jinde mukofágie (pod zváštními, navíc v oddíle etologie) – to je asi taky chyba, ne? --Jiří Janíček (diskuse) 28. 4. 2014, 10:38 (UTC)
Ta šablona je celkově dost zmatená a nesystematická. Nějak mi celkově uniká její smysl. --Ramon de L (diskuse) 28. 4. 2014, 13:38 (UTC)
Mně také. Doporučuji promazat, zkrátit na pár nejdůležitějších biologických fágií. A "úchylky" bych do té šablony vůbec nepletl. --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 4. 2014, 13:52 (UTC)
Tak to jsem to vymňoukl; to já zas pro popularizaci různých pro mě jako veřejnost zajímavých excesů formou šablony jsem, jenom bych to náležitě označil a seskupil, pokud tam nejsou smyšleniny (a pak pokud možno i doplnil!). A chtěl jsem smazat to suchý z nosu, no, toť vše... :) --Jiří Janíček (diskuse) 28. 4. 2014, 18:21 (UTC)
No tak jako z úchylek klidně můžeš udělat samostatnou šablonu, ale s ekologickými strategiemi živočichů to skutečně nesouvisí... --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 4. 2014, 21:15 (UTC)
Proč se nezeptáte autora, kterým je Wikipedista:Oashi? Miraceti 28. 4. 2014, 19:20 (UTC)

Hlavní články

Dokončil jsem import Hlavních článků vkládaných do kategorií šablonou {{Hlavní článek}} na Wikidata. Přesto zbylo něco přes 4000 článků, kde je sice vložena šablona, ale hlavní článek zatím neexistuje.

Kromě článků, u kterých je jasné, že by vzniknout mohly, je zde i mnoho skupin kategorií (celkem několik tisíc článků), u kterých mám vážné pochybnosti o užitečnosti (či správnosti názvu) takového článku, viz příklady:

  • Geografie nějakého území
  • Hory a kopce v nějaké oblasti
  • Jezera v nějaké oblasti
  • Města někde
  • Ostrovy v nějaké oblasti
  • Pohoří v nějaké oblasti
  • Pohřbení někde
  • Povodí nějaké řeky
  • Rybníky v okrese XY
  • Vodstvo v nějaké oblasti
  • Řeky někde
  • ...

přehled je v kategorii Kategorie:Údržba:Hlavní článek není na Wikidatech

Budu rád, když se na to podívají lidi, co píšou články z těchto oblastí a posoudí, zda nejsou některé skupiny odsouzené k věčně červenému odkazu - ty pak lze odstranit. JAn (diskuse) 30. 4. 2014, 09:12 (UTC)

Díky za odvedenou práci. Zrovna odkazy z těch příkladů, které uvádíš, vycházejí nejspíš ze zavedené systematiky názvů článků k dané tématice, a zřejmě tam ty odkazy na hlavní články byly vloženy mimo jiné proto, aby případným zakladatelům shrnujících článků pomohly tu systematiku dodržet. Takže za problém bych považoval jen pokud ty odkazované názvy jsou zastaralé, tj. například vycházely z nějaké starší systematiky názvů a dnešní názvy článků takového typu už jsou tvořeny jinak. --ŠJů (diskuse) 5. 5. 2014, 19:34 (UTC)

Slovenský štát

Počátek diskuze zde.

Na mé diskuzní stránce se rozvinula nečekaná debata, zda se má v české wikipedii psát česky nebo spíš slovensky. Jde o neoficiální název válečné Slovenské republiky, který v češtině zní Slovenský stát a ve slovenštině Slovenský štát. Řada kolegů je (zřejmě od 90. let) zvyklá na slovakismus a proto mu chtějí dávat přednost. Podle mne stačí, je-li uveden v úvodu článku o tomto pojmu. Co tedy preferovat? --Norik (diskuse) 30. 4. 2014, 22:36 (UTC)

Kolega otázku staví zcela jinak, než ve skutečnosti stojí. Debata je o používanosti tvaru Slovenský štát, jenž systematicky odstranil ze zdejších článků, v českém prostředí. Ta zcela jistě existuje (namátkou jsem již ve zmíněné diskusi uvedl knihy [3][4][5], či článek na ÚJČ). Název je to sice neoficiální, ale podobně neoficiálně se užívá třebas První republika. --Faigl.ladislav slovačiny 30. 4. 2014, 22:52 (UTC)
Termín je opravdu poměrně široce zaužívaný i v českém prostředí, jak je výše doloženo několika příklady a nevidím důvod se uměle snažit o jeho vymýcení. Pokud by šlo o obecný výraz představující nějaký stát na území Slovenska, pak to samozřejmě můžeme psát česky, ale tady jde o konkrétní státní celek, jasně vymezený územně i časově, a o jeho běžné, byť neoficiální označení. Použitím slovenského výrazu dle mého právě zdůrazňujeme, že máme na mysli právě tento stát, a nikoli třeba současnou Slovenskou republiku. Opravdu není nutné toto označení vymýtit jen proto, že obsahuje slovo ve slovenštině. --Bazi (diskuse) 30. 4. 2014, 23:06 (UTC)
Název Slovenský štát nemá smysl přepisovat / odstraňovat. V českojazyčném prostředí se jedná o vžitý tvar, ne-li dokonce o tvar dominantní (nezkoumal jsem četnost výskytů, alespoň pro mě je to dominantní tvar). V češtině vyšla např. kniha „Slovenský štát v obrazech“. Přepis vžitých cizojazyčných slov (např. newspeaknovořeč) v článcích není žádoucí.--Lysol (diskuse) 30. 4. 2014, 23:26 (UTC)
Jako kolemjdoucí: Když bych to posoudil čistě z hlediska čtenáře, pro kterého historie přecijen znamená alespoň trochu více než cizí slovo s měkkým i po h (tj. "obeznámený laik"), tak je pro mě poměrně značný rozdíl mezi souslovími Slovenský stát a Slovenský štát. Zatímco první ve mě evokuje spíše dnešní Slovensko (nebo prostě stát na území Slovenska), druhý výraz ve mě vyvolává pouze odkaz na loutkový stát v období války. Upřímně si myslím, že to sousloví může mít někdy i mírně pejorativní nádech. Samozřejmě jako argument bych to potřeboval podepřít nějakými zdroji, mám však za to, že je již výše předložili kolegové Ladislav Faigl a Lysol. S pozdravem --Mates (diskuse) 30. 4. 2014, 23:48 (UTC)
Zatím jsem tedy poměrně překvapen. Argumentovat chybnými zdroji je prostě nesmysl, mohu sem uvést tuny zcela opačných (alespoň dva, které jsou „poměrně“ důležité: Vojáček, Kamenec). V odborných záležitostech, a to by snad mohla být ambice i wikipedie, je, „překvapivě“, dominantní tvar český. To ale přeci není o tom, kolikrát kdo někde píše slovensky. To je o tom, jestli tu chceme pokračovat v psaní slovenštiny (stejně jako tvarů typu „Nacistické Německo“, „Druhá světová válka“ anebo „vymícení“…, na které jsem v neuvěřitelném množství článků narazil, což mě pohnulo k tomu, abych je začal opravovat). Upřímně nechápu, kde se v místním postpubertálním auditoriu obliba štátu vzala. Maně si vzpomínám, že na počátku 90. let tuhle formu kudy chodil, tudy prosazoval nedovzdělaný dr. Sládek. Je to tím? Je také na místě opakovaně zdůraznit, že nejde o oficiální název onoho státního útvaru, to by bylo něco jiného. --Norik (diskuse) 1. 5. 2014, 10:15 (UTC)
Možná není náhodou, že oba odkazované zdroje hned za názvem Slovenský stát uvádí v závorce časové vymezení. Jak jsem uvedl výše, použití slovenského tvaru IMHO nahrazuje nutnost tohoto časového zpřesnění. --Bazi (diskuse) 1. 5. 2014, 10:24 (UTC)
@Norik: Tak předně byste měl přestat osočovat druhé. Opakovaně jsem Vás žádal o předložení argumentů, proč se domníváte, že je tvar Slovenský štát chybný. Vy nám tu opakujete slova o tom, že se na české Wikipedii má psát česky. Relevantní argument nepadl žádný. Neoficiální názvy se používají i v jiných případech, viz První či Druhá republika. Název Slovenský štát se pro slovenský válečný loutkový státní útvar v českém prostředí běžně používá, jak jsem opakovaně doložil. Pokud jste používanost názvu nestačil zaregistrovat či vůči ní máte nějaké osobní antipatie, Wikipedie není tím pravým místem, kde byste to měl ventilovat. Proto opakuji, svými editacemi stran Slovenského štátu jste, byť s dobrým úmyslem, natropil více škody než užitku a zbytečnou práci při jejich napravování. Příště si prosím, jak píše níže marv1N, napřed problematiku nastudujte, než se začnete pouštět do takto rozsáhlých editací. --Faigl.ladislav slovačiny 1. 5. 2014, 12:17 (UTC)
Viz níže. --Norik (diskuse) 1. 5. 2014, 17:09 (UTC)
Vzhledem k tomu, že "slovenský štát" není česky, ale slovensky (což uznáváš), tak bys měl spíš Ty přinést dost dobré argumenty pro používání tohoto pojmenování v češtině. Nechci popírat, že se takové pojmenování používá (i když Tebou přinesené příklady mě moc nepřesvědčily, neboť ve většině není jasné, jestli to má být česky, nebo je to z nějakého důvodu použitá slovenština), ale encyklopedie by se měla vyjadřovat jasně a správně. Už jenom to, že se kolem tohoto názvu strhla diskuse, naznačuje, že ten název má jisté a podle mě negativní citové zabarvení. Jako takový by pak na Wikipedii neměl být používaný, neboť by to bylo POV. Srovnej třeba s používáním německého Tschechei v dnešní němčině. Miraceti 1. 5. 2014, 18:35 (UTC)
Nevidím v tom logiku. Vášnivá diskuse nevznikla kvůli (negativnímu) citovému zabarvení, ale kvůli lpění na vzájemně nesdílených principech. Argumentace tu probíhá v rovině jazykové, ne v rovině citového zabarvení. To je docela krkolomně vykonstruovaná podpora pro dříve vyjádřený vlastní dojem. Tak to ale není, nezaznamenal jsem, že by někdo další vnímal tak silně pejorativní nádech toho termínu. --Bazi (diskuse) 1. 5. 2014, 19:48 (UTC)
Vůbec se mi nelíbí, že mi podsouváš, co jsem nenapsal. Ale zase to vysvětluje, proč to nechápeš.
Takže: 1) Nepsal jsem, proč vznikla tato diskuse. Psal jse, že to, že vznikla, naznačuje, že název má citové zabarvení (ono totiž, kdyby neměl, nikdo by nejspíš nevěnoval energii na dohledávání jakýchkoli pochybných zmínek a neinterpretoval by je tak tvrdě). A 2) Nikde jsem nepsal, že by to bylo pojmenování se "silně pojerotivním nádechem". Psal jsem, že to vypadá, že má jisté zabarvení, podle mě negativní.
To, že nikdo jiný s takovým argumentem zatím nepřišel, není důvod k tomu, aby s ním nemohl někdo další přijít a už vůbec to neznamená, že je takový argument automaticky nesprávný. Jo a citové zabarvení patří do jazyka. Takže vlastně jsi nic použitelného nenapsal. Miraceti 1. 5. 2014, 19:58 (UTC)
Opět nepodložený vývod o kauzalitě. Skutečnost, že probíhá diskuse, nevypovídá nijak o citovém zabarvení termínu. Pokud se vede spor o to, zda psát česky, nebo slovensky, tak to nic nevypovídá o tom, zda konkrétní český nebo slovenský výraz má nějaké zabarvení, jde jen o ten princip. Jak to chápu z dosavadní diskuse, argumentovalo se obecnými principy bez ohledu na citové zabarvení. Takže ne, ta dedukce je nesprávná a nejspíš zkreslená vlastním úhlem pohledu.
Jinak jsem nepsal o „silně pejorativním“ nádechu, nýbrž o „tak silně“ vnímaném pejorativním nádechu. Uvedl jste: „Mně přijde "slovenský štát" v češtině jako pejorativní a trochu ironické pojmenování.“ a pak jste to údajné citové zabarvení použil jako argument proti použití výrazu na Wikipedii. Já pejorativnost nevnímám a ani v dosavadní debatě jsem její náznak od nikoho jiného nezaznamenal, tudíž tak silně se jí nikdo kromě Vás v dosavadní debatě nevěnoval, aby ji použil jako důvod k vyloučení. Toliko na vysvětlenou. (P.S. Nepotykali jsme si. Díky za pochopení.) --Bazi (diskuse) 1. 5. 2014, 20:55 (UTC)
@Miraceti: Uniká mi smysl dokládat argumenty pro používání zažitého tvaru názvu. Že vžitý je, bylo doloženo zdroji, i zde nad tím panuje konsensus. Skutečnost, že se kolem názvu strhla diskuse, nenaznačuje absolutně nic o tom, že by důvodem mělo být negativní citové zabarvení. Je mi záhadou, jak jsi k takovému konstruktu a závěru mohl dospět. Diskuse se strhla proto, že Norik masivně na celé Wikipedii měnil Slovenský štát → Slovenský stát, a přestože byl hned několika Wikipedisty upozorněn na nevhodnost takového jednání (kvůli používanosti názvu), veškeré oponenty ignoroval se zcela nesouvisejícím argumentem, že toto je česká Wikipedie, ergo vše musí být česky. Ostatně na absurdnost a důsledky takového postupu dobře poukázal Davcza.--Faigl.ladislav slovačiny 2. 5. 2014, 06:37 (UTC)
Dosud tu byl zažitý tvar "Slovenský stát". Než Norik zasáhl do článku Slovenská republika (1939–1945), vypadal takhle: [6]. Jestli to měnil i jinde, tak to mohla být vcelku běžná unifikace, jakých se tu děje řada.
Že se někdy používá i "Slovenský štát" tu nikdo nerozporuje. Ale není to výhradní pojmenování a nikdo tu nedoložil, že by bylo nějak dominantní. Ani Slováci nepoužívají "Slovenský štát" tak, jak tu chtějí někteří v češtině. To sice není důkaz, ale je to dost podivné.
Co se týče názoru Davczy, už jsem mu na to odpověděl. Miraceti 2. 5. 2014, 06:55 (UTC)
Už jsem na Wikipedii leccos zažil a pokud se tady strhne diskuse ohledně nějakého pojmenování, téměř vždy jsou v tom city.
Nikde není psáno, že nelze přinést do diskuse vlastní pohled nebo že se musí používat jen obecné principy (ať už jsi pod nimi představuješ cokoli).
Jo a promiň, já už vykat snad ani neumím. Jseš mladý, jsem si jistý, že to přežiješ. Miraceti 2. 5. 2014, 06:55 (UTC)
Jakožto wikipedista si sypu popel na hlavu, protože to, co říká Norik až doposud říkala i česká Wikipedie v čl. o první Slovenské republice. Na druhou stranu bych doporučoval všem kolegům, pokud už se rozhodnout dělat nějakou "opravu", tak by si měli zjistit, jestli tím spíše nezanáší chybu (i když někdo nemá představu o historických názvech různých evropských regionů, zemí a států, tak zjistit si, že se v češtině používá [S/s]lovenský štát a nepoužívá [S/s]lovenský stát vyžaduje tak deset minut na Googlu...). --marv1N (diskuse) 1. 5. 2014, 10:18 (UTC)
Koukám, že jste provedl tuto editaci a v ní uvedl, že „'Slovenský stát' se v češtině nikdy nepoužívalo a nepoužívá“. Je zcela zřejmé, že jste o tom nikdy nic nečetl, natož abyste četl odkazy, které jsem uvedl shora. Jeden používá český tvar v textu a slovenský v přímé citaci, druhý je dokonce český překlad slovenského originálu. Předpokládal jsem, že to snad někoho trkne. Nestalo se. Mohl bych takových zdrojů uvést více (letmo jsem sáhl do knihovny a našel třeba: ZIMEK, Josef. Ústavnost a český ústavní vývoj. Brno : Masarykova univerzita, 2010. ISBN 80-210-4094-7. S. 95, 100.  ), nicméně, aby nezdržoval, jestliže s tímto souhlasí ostatní přispěvatelé, pak je zřejmé, že zde nemám co pohledávat. --Norik (diskuse) 1. 5. 2014, 17:09 (UTC)
Považujete-li ostatní přispěvatele za „postpubertální auditorium“, ne, nemáte.--RPekař (diskuse) 1. 5. 2014, 18:37 (UTC)
Díky za odkazy (pokud jsem napsal "nikdy nepoužívalo a nepoužívá" tak to nebyla pravda a nebylo to z mé strany šťastné použití). Můžeme tedy předpokládat, že i Slovenský stát se v češtině používá, nicméně dosti důležitý problém zůstává, vyslovil jste domněnku, že užití výrazu "Slovenský štát" je v češtině chybné (dokonce jste to srovnal typem chyby Druhá světová válka, vymítit atd.), ale není zřejmě odkud jste takovouto informaci získal. Jinak sice nemyslím, že se podaří dokázat, že výraz "Slovenský štát" je v češtině chybný, nicméně diskuse o tom, jaký výraz primárně užívat jistě probíhat může (nebo má?). --marv1N (diskuse) 1. 5. 2014, 20:06 (UTC)
Nevím, co se v té knize píše na straně 460, ale na straně 432 se píše: "...jiné okupovalo přímo, resp. prostřednictvím fašistických vlád pod svou kontrolou (Slovenský stát, Chorvatský stát aj.)." Takže ten Tvůj zdroj se zdá být pro tak tvrdé tvrzení dost nedůvěryhodný. Miraceti 1. 5. 2014, 18:51 (UTC)
Nepochybuji o tom, vážený kolego, že máte pravdu! Jen bych měl drobnou dotázečku, tím okupantem bylo Saské království, Saské kurfiřtství nebo Sasko? --marv1N (diskuse) 1. 5. 2014, 20:06 (UTC)

Mně přijde "slovenský štát" v češtině jako pejorativní a trochu ironické pojmenování. V textech bych ho nepoužíval. Miraceti 1. 5. 2014, 18:20 (UTC)

Osobní pocity ale nejsou rozhodující pro užívání či neužívání – rozuměj obecný zákaz, termínu. Rozhodující jsou věrohodné zdroje, které mají doložit, jestli je termín používán v české literatuře (i odborné, historiky, politology atd.), a pokud ano, pak tady nemůžeme zakazovat takovou formu uvádět. Nevím, jak jsi přišel na „ironii“, ale mně přijdou i jiné názvy režimů spojených s druhou svět. válkou jako pejorativní – Třetí říše, Vichystická Francie atd., to ale neznamená, že bych je zde zakazoval užívat a v heslech opisovat.
U „Slovenského štátu/státu/republiky“ je možných dle OV VZ více variant a nechme na pisateli, pro kterou z nich se rozhodne. Rozhodně zbytečně needitujme, jen abychom nahradili jednu možnou formu za druhou. Mates vhodně uvedl, že termín „štát“ je jedinečný pro druhou světovou válku, zatímco „stát/republika“ jsou nejednoznačné a mohou evokovat pozdější slovenské státní útvary. Nechme to na samotném tvůrci textu a neřešme zbytečné podružnosti. (Lysol a Kacir jsou dva účty jediného wikipedisty.)--Kacir 1. 5. 2014, 21:56 (UTC)
Slovenský štát je naprosto běžně užívaný termín v historiografii... To, co tady rozjel kolega Norik je amatérský aktivismus, který tu nemá místo. Třeba slovo "ľudáci" bychom podle tohoto vzoru měli měnit na "lidáci"?! (mimochodem, obě slova označují 2 zcela jiné politické subjekty) Tam, kde jazykový úzus kolísá nebo nabízí vícero variant (varianta slovenský stát je skutečně taky používána), není možné takto umanutě preferovat jedinou variantu. Řešení: z větší části revertovat, jako memento, že zde není prostor pro svépomocný jazykový purismus. --Davcza (diskuse) 1. 5. 2014, 22:31 (UTC)
Proč ale umanutě prosazovat zrovna formu "Slovenský štát"? Co se týče "ľudáků", používáme bez problémů "Hlinkova slovenská ľudová strana" s tím, že jde o slovenské jméno. Miraceti 2. 5. 2014, 06:34 (UTC)
Nikdo nezakazuje tuhle formu uvádět! Naopak, v článku být uvedená musí. Ale není vhodné ji používat výhradně, jak to předvedl Marvin. Navíc když termíny "Slovenský stát", "Slovenská republika" jsou vcelku bezproblémové - to, co Ty považuješ za nejednoznačnost, není žádným problémem. "Československo" taky přežilo několik režimů a nikdo s nejednoznačností problém nemá.
Pejorativní a ironické je to dneska prakticky ze stejného důvodu, proč je pejorativní německé Tschechei pro Česko. Ze strany Čechů je to navíc posměšek připomínající, že první samostatné (ve smyslu oddělené od Česka) Slovensko byl loutkový stát. Miraceti 2. 5. 2014, 06:34 (UTC)
Aha, takže to nikdo nezakazuje, ale pokud to náhodou použijete, on už vám to někdo opraví... Je fakt, že samotný Norik činil ony "opravy" na čistě jazykovém principu (nebo to lze tušit ze shrnutí editací "čeština"), nicméně i pejorativní nádech může být důvodem pro/proti užívání slov: Samotné prosazení označení Slovenský štát/stát (ve slovenštině i češtině) je nepochybně výsledek určité rezervovanosti k onomu státnímu útvaru po roce 1945, ale je otázka, jestli pouhé přeložení štát > stát zcela tento potenciálně pejorativní náboj v češtině odstraňuje (zároveň máme několik zdrojů, kde je označení Slovenský štát použity ve vážně míněném textu, takže ta pejorativnost asi nebude tak veliká). Pokud bychom chtěli být politicky korektní, pak bychom měli používat název Slovenská republika. BTW: Marvin "používá výhradně", Norik "běžně unifikuje" aneb Newspeak s úsměvem. Byť jsem si z toho dělal srandu, tak špatná citace zdrojů sranda není, takže Vás ještě jednou prosím o správnou citaci Vaší Evropy v proměnách staletí (po dnešku mám pocit, že ten naprosto zparchantělý systém odkazů jste udělal naschvál - pokud Vám dělá nějakou zvrácenou radost mě vytáčet je jedna věc, ale na tomhle tratí především čtenář, z čehož je mi obzvlášť smutno). --marv1N (diskuse) 2. 5. 2014, 09:20 (UTC)
Už Ti vůbec nerozumím. Miraceti 2. 5. 2014, 11:28 (UTC)
POV „není vhodné používat výhradně“ odvozuješ od čeho? Od vlastního pocitu? Nechť si pisatel vybere při psaní textu jednu z užívaných variant mezi něž „Slovenský štát“ patří.--Kacir 2. 5. 2014, 10:41 (UTC)
Marvin vyměnil každou zmínku "slovenský stát" za "slovenský štát", a to i řadu těch, kterých se Norik při svých úpravách ani nedotkl a okomentoval to slovy "Oprava asi omylem zmatlaného názvu ("Slovenský stát" se v češtině nikdy nepoužívalo a nepoužívá)". (Později uznal, že to byla chyba.) Podívej se do historie: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slovensk%C3%A1_republika_%281939%E2%80%931945%29&diff=11425888&oldid=11422814]. Miraceti 2. 5. 2014, 11:28 (UTC)
Tato sekce snad byla založena/přenesena od Norika pro jeho přepisování štátu na stát. A k tomu jsem se vyjadřoval. Jak jsem opakovaně uvedl, jsem proti prvoplánovému přepisování jedné možné formy názvu za druhou, tedy i státu na štát, pokud s tím nebude doloženo věrohodnými zdroji, že původní forma je chybná. Tohle přepisování má většinou výbušný potenciál a končí zbytečnými revertačními válkami, zámky, bloky a tunami diskusních příspěvků.--Kacir 2. 5. 2014, 11:50 (UTC)
To jsem rád, že jsme vlastně za jedno. Miraceti 2. 5. 2014, 14:44 (UTC)
Teď už se nedivím, že mě, Miraceti, nerozumíte. Je až udivující, že dokážete na mé, v mnoha ohledech nepovedené editaci, které by šlo vytknout kde co, najít něco, co bylo uděláno zcela ústrojně a co by ani jinak udělat (správně) nešlo (asi těžko bych mohl nahradit v jednom článku polovinu Slovenských států Slovenskými štáty a druhou polovinu nechat jak je, aniž bych nevzbudil u kolegů wikipedistů obavy o mé psychické zdraví) a právě tuto jedinou věc kritizujete. Je to v každém případě zajímavý podmět k zamyšlení, ale nevidím důvod, proč by měl zaznít v této diskusi... --marv1N (diskuse) 2. 5. 2014, 14:33 (UTC)
Vzhledem k tomu, co jsi napsal do toho shrnutí, se z toho nevykecáš. Ale je to jedno, uznals chybu, a to je důležité. Stav článku se dá napravit - třeba najdeme ještě lepší formulaci. Miraceti 2. 5. 2014, 14:44 (UTC)

Zajímavá diskuze. Já jsem našel:

  • klasická učebnice používaná na právnických fakultách Dějiny českého a československého práva do roku 1945 (Karel Malý a kol., Praha : Linde, dotisk 3. vydání, 2005, ISBN 80-7201-433-1) obsahuje na str. 491–501 kapitolu „Slovenský stát“, přičemž toto spojení používá i v textu a označení podkapitol („Vznik Slovenského státu“, „K charakteru samostatnosti Slovenského státu“, „Slovenský stát v mezinárodních vztazích“, „Ústava Slovenského státu a její širší rámec“, „Protižidovské zákonodárství Slovenského státu“ a „Zánik Slovenského státu“); naopak obsahuje citaci „Ústava Slovenského štátu z 21. 7. 1939 (Ústavný zákon č. 185/1939 Sl. Z.)… Slovenský štát sdružuje podľa prirodzeného práva…“.
  • podobná brněnská učebnice České právní dějiny (Ladislav Vojáček, Karel Schelle, Vilém Knoll, Plzeň : Aleš Čeněk, 2008, ISBN 978-80-7380-127-4) obsahuje na str. 354–364 kapitolu „První Slovenská republika“, kde např. uvádí „Slovenská republika (spíše než tento oficiální název se vžilo označení použité v prvním zákoně – Slovenský stát) byla…“; v textu se pak kromě označení „republika“ používá i spojení „slovenský stát“ a naopak cituje se např. „Zákon č. 1 Slov. zák. zo dňa 14. marca 1939 o samostatnom Slovenskom štáte“.
  • Velké dějiny zemí Koruny české, svazek XV.a (Jan Gebhart, Jan Kuklík, Praha a Litomyšl : Paseka, 2006, ISBN 80-7185-582-0), na straně 165 uvádí „… a ještě před třináctou hodinou přečetl Sokol narychlo sestavený zákon o samostatném slovenském státě a zároveň oznámil složení nové vlády.“; dále se zde cituje vysílání pražského rozhlasu ze 14. března 1939: „Ve 12:00 hodin byl prohlášen samostatný slovenský stát. Od 15. září se o tento stát bojovalo. Jméno Adolf Hitler znamená velmi mnoho…“.

Ale to jsou samozřejmě jen některé publikace, jestliže v české historiografické produkci opravdu převažuje spojení „slovenský štát“, je na místě jej upřednostňovat. --Vlout (diskuse) 9. 5. 2014, 10:55 (UTC)

Show Wikidata

Položka Show/Hide Wikidata by měla být přeložena, podobně jako ostatní položky v Posledních změnách. Opravdu by to již bylo vhodné změnit.--Kohelet (diskuse) 1. 5. 2014, 10:37 (UTC)

Tahle hláška podle všeho pochází z extenze Wikidata. Díval jsem se do repozitáře a je přeložená.[7] Takže se nejspíš čeká na novou verzi. Miraceti 1. 5. 2014, 18:17 (UTC)

Díly a řady TV seriálů

Navrhnul jsem přejmenovat Kategorie:Seznamy epizod seriálů, její subkategorii Kategorie:Seznamy epizod Disney seriálů a v nich obsažené články ze „seznamů epizod“ na „seznamy dílů“. Kolega Silesianus požádal o projednání v širší komunitě, tedy tak činím. Základní vysvětlení jsem poskytl už zde: Diskuse k šabloně:Seznam dílů#K pojmosloví. Kromě samotného přejmenování by šlo i o související kosmetické úpravy v textech. --Bazi (diskuse) 1. 5. 2014, 16:30 (UTC)

Souhlasím, že přejmenování (kompletní) by bylo dobré, zvláště pokud se tím současně též odstraní to nečeské „Disney seriálů“, což je v plánu. Díky, že se o to staráš. --Blahma (diskuse) 2. 5. 2014, 18:12 (UTC)

Texty písní

Dobrý den, je možné volně vkládat (a pokud volně ne, co je třeba splnit) ke článkům o konkrétní skladbě její text, případně ho i přeložit? (např. zobrazit vedle sebe originál a překlad) --Daewoo (diskuse) 1. 5. 2014, 18:56 (UTC)

Jen pokud je možné text svobodně šířit. Platí pro něj stejná pravidla jako pro cokoli jiného na Wikipedii. Překlad je odvozené dílo, takže pokud nelze svobodně šířit původní text, nelze svobodně šířit ani překlad. Miraceti 1. 5. 2014, 19:01 (UTC)
Rád bych například vložil text od Pink Floyd, ale na jejich oficiálním webu není vůbec nic a upřímně se v oblasti práv zrovna u tohoto vůbec neorientuji... Napadá mě zkopírovat text z nějakého portálu (většinou jsou majiteli původní přispěvatelé a nenesou odpovědnost za správnost, tak jak to nějak jednoduše řešit?) a vložit odkaz na místo, odkud bylo bráno (a celé pro jistotu hodit do citace). Případně každou sloku ocitovat z jiného portálu. Nechci způsobit Wikipedii nějaké problémy, ale podle mě jí tyto informace zrovna dost chybí a rád bych je přidal. --Daewoo (diskuse) 1. 5. 2014, 19:21 (UTC)
V případě Pink Floyd ani jiné podobné skupiny to možné určitě není. Texty by zde bylo možné použít až po vypršení autorskoprávní ochrany. --Marek Koudelka (diskuse) 1. 5. 2014, 19:27 (UTC)
Díky, no co se dá dělat... --Daewoo (diskuse) 1. 5. 2014, 19:29 (UTC)
V rozumnem rozsahu lze citovat i v souladu s autorským právem, celá píseň tedy ne, ale např. klíčový verš by možný byl. --Jklamo (diskuse) 2. 5. 2014, 07:13 (UTC)
Dá se tak leda zkusit kontaktovat Pink Floyd a požádat je, aby text některé své písně uvolnili pod svobodnou licencí. Pokud je neváží jiné smlouvy, má na to autor textu (což může být třeba i jen jeden z jejich členů, ale též třeba i nějaký jejich nepříliš známý textař) právo, a příklady ukazují, že u menších umělců něco takového možné je. Pokud na to známé kapely většinou nepřistupují, je to od nich jen další známka toho, že jde především o byznys (nicméně i uvolnění licencí některých textů či skladeb může být regulérní součástí marketingové strategie, vizte ty odkazované dva). Tolik ale spíše teoreticky – zkusit kontaktovat je můžete, ale je otázka, jestli se s vámi vůbec bude někdo chtít bavit… --Blahma (diskuse) 2. 5. 2014, 18:25 (UTC)
Jinými slovy jsou texty na lyrics webech zveřejněny neprávem? Tam to funguje jak? --Daewoo (diskuse) 3. 5. 2014, 16:26 (UTC)
Ony weby především o své obsahu netvrdí, že vše, co na nich je, uvolnili autoři pod svobodnou licencí, což Wikipedie tvrdí (a patří to mezi její cíle). Zda se ten který případ vejde či nevejde třeba pod fair use (který česká Wikipedie nepoužívá), nebo zda opravdu porušuje zákony, to nehodlám posuzovat (a je možné, že v některých případech by to s jistotou neřekl ani právník a zjistilo by se to až u soudu). --Tchoř (diskuse) 3. 5. 2014, 17:24 (UTC)

Pahýl

Rád bych se wikilidí přeptal, jaká je přesná definice pahýlu, nebo-li, kdo je oprávněn mazat či přidávat značku pahýl z/do článku. Předem všem děkuji za odpověď. --Foxx70 – Tento nepodepsaný komentář přidal Foxx70 (příspěvkydiskusebloky) 3. 5. 2014, 23:28‎ SE(L)Č

Záleží na posouzení dle Wikipedie:Pahýl, není k tomu nutné žádné speciální oprávnění. Pokud je označení článku za pahýl sporné, wikipedisté by se měli dohodnout na diskusní stránce článku a předložit věcné argumenty, na základě kterých považují za vhodné takto článek ne/označit. --Bazi (diskuse) 3. 5. 2014, 21:40 (UTC)
S tím detailem, že část editorů už na vkládání šablony rezignovala. Že by konečně nastal čas k úplnému zrušení šablony?JAn (diskuse) 5. 5. 2014, 06:11 (UTC)
Já už jsem pro, ale zastánců té šablony je na české Wiki asi převaha. Nicméně i to je jen můj odhad. --Zákupák (diskuse) 5. 5. 2014, 06:42 (UTC)
Velkou část svého smyslu ztrácí tím, že se umisťuje dolů. Málokdo asi vůbec její přítomnost vnímá. --Uacs451 (diskuse) 5. 5. 2014, 07:11 (UTC)
Přidávám se k hlasům, že bych tuhle šablonu již klidně taktéž zrušil. I přes jistou dávku nostalgie :) --Chmee2 (diskuse) 5. 5. 2014, 07:31 (UTC)
Kromě jakéhosi „už možná dozrál čas“ tu ale nevidím žádné argumenty ke zrušení. I když se umísťuje až na konec článku, stále představuje relevantní výzvu k dopracování článku, který ani není zrovna ve výstavbě, ani se na něm nepracuje. Nevzdával bych snahu o komunikaci s čtenáři a potenciálními editory, jak se to bohužel děje v některých (údržbových) šablonách. --Bazi (diskuse) 5. 5. 2014, 07:42 (UTC)
Taky bych ji nerušil. Náklady na její obsluhu jsou minimální. Je férové čtenáři sdělit, že bychom o daném tématu měli říct víc. Miraceti 5. 5. 2014, 08:00 (UTC)
Není přesná definice. Prostě když víš, nebo silně tušíš, že tam něco chybí, tak to můžeš označit. Miraceti 5. 5. 2014, 07:57 (UTC)
Nerušil bych. Přes její vágnost to vidím podobně jako Miraceti, i Bazi. --Packa (diskuse) 5. 5. 2014, 09:02 (UTC)
Podle mého názoru po zrušení specifických kategorií pahýlů samotná obecná šablona pahýl už nemá valný smysl. To, co říká Bazi, Miraceti a další, by se dalo nahradit tím, že u každého článku (nebo jen každého článku kratšího než jedna normostrana) by byla automaticky zobrazována výzva čtenáři, aby článek pomohl vylepšit a rozšířit. Pokud ostatně vůbec jsou v naší Wikipedii nějaké články tak dobré, že už nepotřebují zlepšit, tak by se asi daly spočítat na prstech jedné ruky. Takže taková výzva má smysl prakticky všude.--Ioannes Pragensis (diskuse) 5. 5. 2014, 09:29 (UTC)
To by bylo vnímáno jako všeobecná nekvalita. My naopak chceme přiznávat konkrétní nekvalitu, o které víme. Jistě, všechny články lze vylepšit. Jenže to není totéž, jako když víme, že danému článku něco konkrétního chybí. Miraceti 5. 5. 2014, 10:24 (UTC)
Specifické kategorie pahýlů s sebou přinášely byrokracii a náklady na údržbu. Nebyl to dobrý koncept a jsem rád, že je pryč. Uživatelům nic hodnotného nepřinášely a wikipedisté mají účinnější nástroje (např. projekty). Miraceti 5. 5. 2014, 10:24 (UTC)
Myslím, že by to mohl být dobrý koncept, kdyby ke každému tématu takového pahýlu náležel wikiprojekt, který by se o články staral, hodnotil je, vylepšoval. To bohužel vázne na nedostatku lidských sil, a proto se pak jeví být taková byrokracie zbytečnou. Jinak by ovšem IMHO měl pahýl ještě o něco větší užitek, kdyby takto sloužil. --Bazi (diskuse) 5. 5. 2014, 12:08 (UTC)
Ze začátku jsem měl se slovem pahýl takto užitým trochu problém, rozhodně ve mně nenavozuje představu nějakého bujení či rozkvětu, spíše amputované končetiny. Raději bych to viděl jako pupenec či výhonek nebo něco podobného, od čeho lze očekávat růst, to je ale jen poznámka na okraj. Jinak se domnívám, že smysl té šablony je i v poselství autorovi článku-pahýlu samotnému: tento článek na wikipedii prostě nestačí. A to vidím jako pozitivní. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 5. 2014, 09:35 (UTC)
Tohle se už diskutovalo mockrát. Je to prostě historický relikt, Slováci se svým výhonkem byli prozíravější. Šlo by to určitě předělat. Stačí změnit Wikipedie:Pahýl (opět z historických důvodů je to doporučení, takže z toho púlyne trochu byrokracie navíc) a přesunout šablonu na nový název. Ale upřímně, uživatel název šablony nevidí. Miraceti 5. 5. 2014, 10:24 (UTC)

Při zrušení „specifických“ šablon pahýlů jsme mohli předpokládat, že vývoj půjde dál a že jak kategorie, tak vyhledávání budou obohaceny o další funkce (filtrování článků podle tagů – např. zobrazit pouze dobré články, pouze pahýly, pouze biografie, pouze články se souřadnicemi atd., zobrazit vše kromě pahýlů, zobrazit průnik více kategorií, přímé zobrazení obsahu z podkategorií atd.). Nějaké takové nástroje sice již existují, ale zřejmě ne v tak dokonalé podobě, aby bylo možné prosadit jejich integraci přímo do defaultního nastavení Mediawiki.

Třebaže neexistují a nemohou existovat žádná ostrá kritéria, který článek je pahýlem a který už ne (rozšiřovat a zdokonalovat je možné každý článek, ať je v jakémkoliv stavu), tak tuto šablonu považuji za podobně užitečnou jako většinu dalších údržbových a varovných šablon. Sice jsem si nikdy články ke zdokonalení nevybíral podle toho, zda tuto šablonu obsahují, ale vnímám to jako určitou návěst, kterou dáváme najevo, že jsme si vědomi, že dotyčnému článku k úplnosti ještě hodně chybí. Je to trochu výzva, trochu varování a trochu distancování se od kvality těch článků (ať už je autorem článku ten, kdo šablonu vložil, nebo někdo jiný). Šablona „pahýl“ nikomu a ničemu nemusí vadit – větším problémem je, pokud někdo označuje stručné, ale funkční a encyklopedicky užitečné pahýly jako subpahýly a vystavuje je tak riziku pokoutného smazání bez posouzení komunitou. Na rozdíl od šablon {{Ve výstavbě}} a {{Pracuje se}} nejsou šablony pahýlů ani zneužívány ke zbytečnému a kontraproduktivnímu blokování a přivlastňování článků. --ŠJů (diskuse) 5. 5. 2014, 19:09 (UTC)

Subpahýl mě docela zajímá. Máš nějakou statistiku o tom, kolik subpahýlů je třeba za měsíc označeno, kolik z nich bylo (aspoň podle Tebe) funkčních a kolik z nich nakonec skončilo smazáním?
A proč to nazýváš "pokoutným smazáním"? Zakladatel je upozorněn, příslušná kategorie je plněná, lhůta na napsání dvou krátkých odstavců je 7 dní. Znáš transparentnější způsob, který nepřináší víc byrokracie a nepustí věci, o kterých existuje konsenzus, že na Wikipedii nemají být? Miraceti 5. 5. 2014, 21:35 (UTC)

Současnou definicí jsem se snažil vystihnout, že pahýlu na rozdíl od ostatních článků (také hodných vylepšení) něco zásadního chybí a nelze ho považovat za (třebas stručný) plnohodnotný článek. Považuji za vhodné toto mít (aspoň nepěkně) pojmenované: Chci vytvořit jen stručný článek, mám na mysli, aby v něm byly všechny základní dostupné informace, abych nevytvářel pahýl. Doplňuji článek a řeknu si: „Ještě mu něco zásadního chybí?“ Ne? Odstraním šablonu s pocitem uspokojení navíc. Nemám čas nebo znalosti článek doplnit, ale vidím, že přes matoucí délkou mu chybí zásadní informace, upozorním na to šablonou. – Považuji zachovaní pahýlu za smysluplné. Matěj Orlický (diskuse) 12. 5. 2014, 04:21 (UTC)

Statistika pahýlů

Požádal jsem Dannyho B. o výpis pahýlů s nějakými dalšími údaji. Výsledek předkládám.

Počet znamená počet článků, které existovaly v noci z 5. na 6. května 2014 a byly v tu chvíli označeny jako {{Pahýl}}. Naposledy editováno jsou články, které měly poslední zaznamenanou editaci v tom roce.

rok založeno naposledy editováno
2003 263
2004 515
2005 4139
2006 15007
2007 12169 9
2008 12492 17
2009 10056 24
2010 16787 46
2011 11931 111
2012 13775 4002
2013 10444 70307
2014 3374[pozn 1] 36437
  1. což by do konce roku dalo 9852 článků

Celkem 110953 pahýlů. Nutno vzít v úvahu, že velká část editací z roku 2013 byla v souvislosti s převodem interwiki na Wikidata a i spoust jiných editací byla robotická.

  • Celkem 2407 pahýlů má v historii právě 1 editaci. naopak 2262 jich má více než 100 editací, 9 dokonce více, než 500 editací. Rekordmanem je pahýl Chelsea FC s 802 editacemi.
  • 16081 pahýlů je menších než 1024 bytů. Nad 100 kb jsou Renault F1 a Městské autobusové linky v Praze (od roku 1952).
  • Medián velikosti je 2024 b, průměr 2667 b.
  • Medián editací je 15, průměr 24 editací

Z těchto výsledků sice nejde jednoznačně určit, zda pahýl zrušit či ne, ale osobně mi přijde, že ač vzniká stále víc článků, stále míň se jich označuje jako pahýl a z malého počtu se šablona odstraňuje. JAn (diskuse) 6. 5. 2014, 05:53 (UTC)

Švédská soutěž

Milí wikipedisté.

Wikimedie Švédsko zahájila dne 1. května soutěž ve psaní článků na téma města Umea. Vzhledem k tomu, že soutěž je zaměřena na všechny jazyky (v současné době už vznikla celá řada článků ve finském, norském, dánském, maďarském, srbském nebo holandském jazyce), seznam soutěžních článků jsem zveřejnil i zde, na české Wikipedii. Soutěž trvá od 1. do 31. května. V červnu budou vyhlášeni vítězové, kteří obdrží ceny. Podrobnosti na Metě. --Aktron (|) 4. 5. 2014, 14:52 (UTC)

Není nutné zda je lípa s malým nebo velkým l,důležité jak se pod touto lípou cítíme. Věřte, že pod tou naší se cítíme dobře. --89.190.90.135 5. 5. 2014, 21:20 (UTC)Josefína. 5.5.2014

Kategorie v navboxech

Zdravím. Rád bych se zeptal komunity na názor, zda je v pořádku v navboxech uvádět odkazy na související kategorie. Jedná se například o šablonu Šablona:Český basketbal, kde kolega Bcsparta prosazuje takovou verzi. Šablona sice prošla DoSem, ale tam se zas tak moc respondentů nevyjádřilo. Osobně si myslím, že kategorie do navboxů nepatří, neboť se tím poruší pravidlo vzájemné odkazovatelnosti článků (tedy čtenář, který klikne na kategorii, ve které daný článek není zařazený, se již nedostane na článek samotný zpět). Naopak uvádět v navboxu kategorii, v níž článek zařazený je, je zbytečná duplicita, neboť taková kategorie už je jednou odkazována na patě článku mezi kategoriemi. Pro podobné rozcestníky v tématu se ideálně hodí dle mého portály nebo miniportály. Bylo by fajn pak výsledek diskuse zanést do Wikipedie:Navigační šablony. Jaký je názor komunity? Děkuji --Mates (diskuse) 7. 5. 2014, 09:06 (UTC)

Jsem spíše proti zavádění kategorií do infoboxů navboxů. --Silesianus (diskuse) 7. 5. 2014, 09:46 (UTC)

Do navigačních šablon kategorie nepatří. Ty patří právě do těch portálů. --Tchoř (diskuse) 7. 5. 2014, 10:43 (UTC)

Podle hodnocení našeho týmu komunity konzultantů, kteří jsou uživateli wikipedie a v tomto sportu působí desítky let do navigační šablony patří nejen to, co je obsaženo v článku, ale i pro uživatele wikipedie nejbližší navazující temata, tedy v tomto případě v našem návrhu šablony uvedené kategorie. Takový přístup je uživatelsky přívětivý a jednoduchý a není pro uživatele wikipedie potřebný přechod např. na portál a další hledání tam. Uživatel wikipedie si v kategorii vyhledá např. navazující soutěže, kluby nebo hráče atd. Takový přístup k šabloně je zcela systémový a koncepční. Asistent Bcsparta (diskuse) 7. 5. 2014, 11:42 (UTC)
Takže podle těchto konzultantů je v pořádku odkazovat z článku Nymburk pomocí navboxu na Kategorie:Města v Česku, Kategorie:Města v Evropě a Kategorie:Vesnice okresu Nymburk, protože to čtenáře lépe navede? Ať žije {{Všechny články}}. JAn (diskuse) 7. 5. 2014, 12:07 (UTC)
Prosíme, aby wikipedista JAn Dudík neznevažoval náš tým komunity konzultantů, mezi nimiž jsou účastníci evropských a světových soutěží. Náš tým hodnotil konkrétní navigační šablonu "Český basketbal" a co je potřebné pro uživatele wikipedie při vyhledávání v našem sportu. Náš tým se jednoznačně shodl na daném řešení šablony. Prosíme dále, aby se vyjadřovali Ti, kteří problematiku našeho sportu dobře znají, protože jinak je to plýtvání silami všech. Děkujeme za pochopení. S pozdravem Asistent Bcsparta (diskuse) 7. 5. 2014, 13:39 (UTC)
Při vší úctě, Váš tým nechť se chopí vlastních uživatelských účtů na Wikipedii, každý sám za sebe nechť klidně vyjádří svůj názor, ale rozhodnutí o Wikipedii, jejích pravidlech a jejím obsahu se nebudou dít mimo Wikipedii v nějakých zájmových sdruženích, nýbrž transparentně zde na Wikipedii. Váš hlas odráží jednoho člověka, editora Wikipedie, a taková je jeho váha. Platí váha věcných argumentů, a ne deklaratorní záštita nějakými anonymními kapacitami, které o tom mohou, ale taky vůbec nemusí vědět, že se jimi někdo ohání. --Bazi (diskuse) 7. 5. 2014, 14:18 (UTC)
Souhlasím s Bazim. Wikipedie funguje na jiném principu, tak se prosím neohánějte zcela iluzorní autoritou jakéhosi týmu konzultantů. Vystupujete tu jako jeden člověk, jeden uživatel. Jinak souhlasím, že kategorie se do navboxů nehodí. --Faigl.ladislav slovačiny 7. 5. 2014, 15:41 (UTC)
Tuto informaci už kolega před měsícem dostal [8]: „Mechanizmy na Wikipedii totiž vznikají pouze na Wikipedii, nezávislém svébytném projektu! Nemohou je určovat cizí lidé bez vztahu ke komunitě a k tomuto projektu někde od „zeleného stolu“ pod jakýmkoli pláštíkem – třeba odbornosti v basketbale. Také by mohli rozhodnout, že kategorie v basketbalových heslech patří svou důležitostí do úvodu a Wikipedie by musela … takové rozhodnutí slepě přijmout?
Kolega samozřejmě nereaguje, neslyší to, co nechce.--Kacir 7. 5. 2014, 17:55 (UTC)

Jedinkrát jsem kategorie přidal do navboxu jako dočasné řešení, a to poměrně nedávno. Potom, co jsem zde uviděl v š:Český basketbal, jsem je rychle odstranil a v rámci WP:EsO doplnil nápovědu Kategorie o větu: Jednotlivé kategorie se nevkládají do navigačních šablon, z nichž jsou odkazovány pouze články, což je v souladu s Wikipedie:Navigační šablony i zdejší praxí. --Kacir 7. 5. 2014, 11:54 (UTC)

Kategorie do navboxů nepatří, případné výjimky v odůvodněných případech by měla posoudit komunita. Lepší by pro ně bylo použití portálu, jak už uvedl Tchoř. --Bazi (diskuse) 7. 5. 2014, 12:03 (UTC)

Do spolupráce v našem týmu jsme zapojili i zkušené osobnosti z basketbalu 50. a 60. let, proto se nám podařilo zpracovat informace z tohoto významného období basketbalu. Naše články po jejich prověření jsou vkládány pod jedním uživatelským účtem, což je také přehledné a zabezpečuje, aby někým počítačově méně zkušeným nedošlo k narušení Wikipedie.
  • V týmu jsme např. řešili jak pomoci uživatelům wikipedie kvůli pro ně nepřehlednému systému kategorií, obtížně se jim vyhledává jiné navazující téma v daném sportu, soutěž, klub, hráč apod. Pro usnadnění a zjednodušení vyhledávání jsme do české wikipedie vložili dvě navigační šablony podle zahraničních vzorů (český a mezinárodní basketbal) a přizpůsobili jsme je na české podmínky. Proti našemu postupu začala brojit obecným poučováním a nevěcnými připomínkami propojená skupina wikipedistů - zejména člen arbitrážního výboru Bazi, navíc začal měnit věcný obsah článků o basketbalu, přitom v počátku sám v diskusi uvedl, že basketbalu nerozumí, dále Jowe, Kacir a připojili se k nim JAn a Mates. Takovéto jednání hodnotil Aaron Halfaker z Minnesotské univerzity viz lupa.cz [9] (21.1.2013). Z jeho textu citujeme: "... dnešním problémem Wikipedie je uzavřená komunita, která mezi sebe jen velice nerada pouští někoho dalšího. Wikipedia díky důmyslnému systému kontrol, pravidel a opatření vytvořila systém, který není z hlediska komunitního fungování příliš dobrý, protože vytváří elitní klub, do kterého se nedá dostat. A ten zcela přirozeně bude vymírat."
  • Společnými silami členů týmu se nám podařilo vytvořit cca 100 významných článků z našeho domácího basketbalu např. o řídících orgánech a historii basketbalu (sekce košíkové, svaz, federace), nejvyšších domácích soutěžích celé naší historie basketbalu, reprezentaci, ocenění Nejlepší český basketbalista 20. století, Basketbalista roku, články o významných klubech, hráčích a hráčkách reprezentace ze Síně slávy a z reprezentace. Wikipedista Kacir 3.4.2014 dal pokyn na wikipedistu JAn ke smazání navigační šablony z našich stránek basketbalu, aniž by pro to měl konkrétní věcné odůvodnění (obecné poučování neobstojí) a tím narušil celou naši koncepci.
Arogantní a agresívní jednání mezi slušnými lidmi je nepřijatelné, stejně jako to, že si wikipedii přivlastňují, jako by byla jejich a neberou v úvahu ani jiné názory, ani uživatele wikipedie. Takovéto jednání je ale v rozporu s koncepcí a cíli wikipedie a navíc znevažuje práci ostatních obětavých autorů. Uvedení wikipedisté by měli přestat pohrdat naším týmem, osočovat, narušovat a ničit práci našeho týmu. Taková destrukční činností je nepřijatelná, stejně jako to, že nadřazují sebe a své názory, přitom sami svými tvrzeními v diskusi prokázali, že basketbal dostatečně neznají tak, aby mohli o něm editovat články. Za jejich postup by se měli našemu týmu omluvit. Děkujeme za pochopení. Asistent Bcsparta (diskuse) 7. 5. 2014, 18:24 (UTC)

Sasikovi reverty

Chtěl bych ze zeptat na názor komunity ohledně dvou revertů Wikipedista:Sasik

  • Je Metro (deník) nerelevantní zdroj v článku Evropská unie pokud se týká zaměstnanosti? Pokud ano, tak proč? Podotýkám, že tento deník má přiděleno ISSN.
  • Jak moc je encyklopedicky nerelevantní zmínka o kachlích, kterými jsou obloženy stanice na lince A pražského metra? Jedná se totiž o kachle, které se vyskytují jenom v metru na lince A a kupodivu některé byly použity k knihovně ve Šternberku. Je zmínka o výzdobě této štemberské knihovny stejnými kachlemi jako na lince A v článku A (linka metra v Praze) v tomto případě encyklopedicky nerelevantní? Pokud ano, tak proč?

Děkuji. --147.32.167.65 7. 5. 2014, 12:33 (UTC)

Nejlepším řešením je zeptat se Sasika. Poprosil jsem ho na jeho diskusi na de.wiki o nějakou reakci, jinak nedokážu říci, co ho k tomu vedlo. Upřímně mi nepřijde zrovna deník Metro nijak problematický a ani souvislost kachlíků stanic linky A s výzdobou štemberské knihovny mi nepřijde tak moc nevhodná do článku, i když osobně bych ji při psaní uvedl spíše do poznámky a do hlavního textu bych raději napsal, kdo kachlíky dodal, vyrobil atd., samozřejmě by takové informace měly být řadně zdrojovány. --Mates (diskuse) 7. 5. 2014, 18:55 (UTC)

A co třeba k článku o lince B doplnit, že tam jsou stejné kolejnice jako na lince A? Vkládáš hromadně do článků nesmysly, které zdrojuješ bulvárem. Relevantní zdroj pro statistiky je ČSÚ nebo Eurostat, ale nikoliv článek v Metru. Stejně tak Metro není důvěryhodným zdrojem, pokud jde o astronomické objevy [10], laickou interpretaci práva [11] nebo přijímání legislativy EU [12]. Viz také Wikipedie:Věrohodné zdroje a Wikipedie:WikiProjekt_Zdrojování/Zdroje#Denn.C3.AD_tisk. --Sasik (diskuse) 7. 5. 2014, 21:48 (UTC)

Zdržte se prosím unáhlených a emotivních soudů. Máte zdroje k tomu, že na lince B jsou stejné kolejnice jako na lince A? Jsou stejné podle nějaké normy, výrobce, roku výroby? Doložte to. Máte nějaké zdroje, dokazující, že deník Metro je bulvár? Doložte to. Nevidím důvod, aby zajímavost toho typu, že obklady v nějaké budově jsou stejné jako v metru, nemohla být doložena článkem z regulérně vycházejícího deníku. Navzdory osobním antipatiím k tomuto deníku. --Leotard (diskuse) 9. 5. 2014, 05:37 (UTC)
Obecně se denním tiskem zdrojuje jen velmi špatně a je to smysluplné spíše u nějakých dějinných událostí než u encyklopedických údaů např. z oblasti ekonomiky či sociologie. Souhlasím, že zdroji typu Metro bych měli velmi šetřit a považovat je za provizorní. Jak říká wp:Věrohodné zdrojeː Bulvární tisk obecně nepopisuje dobře vědecká témata. Články v novinách a populárních časopisech obvykle postrádají kontext k posouzení experimentálních výsledků. Mají tendenci příliš zdůrazňovat jistotu výsledků, kupříkladu nový testovací lék prezentují jako „objev léčby“ nemoci. Noviny a časopisy také často publikují články o vědeckých výsledcích dříve než projdou odborným posouzením nebo otestováním jinými experimentátory. Inklinují rovněž k neadekvátnímu informování o metodologii vědecké práce nebo stupni experimentální chyby. Bulvární noviny a časopisy proto všeobecně nelze považovat za hodnověrné zdroje pro články na vědecká a lékařská témata. --Vojtěch Dostál (diskuse) 9. 5. 2014, 06:04 (UTC)
Dalo by se dlouze diskutovat o tom, co už je bulvární tisk a co ještě není. Například MFDnes, Metro, Lidové noviny, 5 plus 2 a webový portál idnes mají společnou redakci a navzájem na sebe odkazují. Já osobně považuji za nejblíže bulváru Lidové noviny, Metro nikoli. Ale to je pouze a jenom můj osobní názor a nikoho nenutím ho sdílet. Jinak souhlasím, že deníky (všeobecně, v ČR podle mne žádný seriózní tištěný deník už dávno nevychází) nejsou hodnověrným zdrojem pro články na vědecká a lékařská témata. Takže já osobně bych statistické údaje článkem z denního tisku určitě nezdrojoval, ale zprávu o obkladech v metru určitě ano. --Leotard (diskuse) 9. 5. 2014, 11:11 (UTC)
Jen podotýkám, že ten seznam tisku je poměrně dost starý s ohledem na to, jak moc bouřlivá je doba internetu. U mnoha redakcí došlo ke změně směrování, mezitím vznikly deníky další...--Limojoe (diskuse) 11. 5. 2014, 21:04 (UTC)
Nejsem si jist, o jakém seznamu tisku se zde mluví, ale propojení mnou zmíněných tiskovin je popsáno na webu www.mafra.cz v rubrice "Struktura společnosti", zde je také jasně vyznačena propojenost jejich webů. --Leotard (diskuse) 12. 5. 2014, 06:15 (UTC)
Tuším, že je míněn seznam tisku v Wikipedie:WikiProjekt_Zdrojování/Zdroje#Denn.C3.AD_tisk, který je ovšem jakožto součást Wikiprojektu pro přispěvatele do Wikipedie nezávazný. A mimochodem, v diskusi k tomuto Wikiprojektu je zmíněno, že zdrojování pouze zdroji povolenými na nějakém seznamu se lehce může stát cenzurou. --147.32.167.65 13. 5. 2014, 10:37 (UTC)
Já bych otázku položil jinak. Pokud je přidána nějaká ozdrojovaná informace, je nutné ji mazat jenom kvůli tomu, že se někomu zdroj informace nezdá dostatečně relevantní, např. http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=K%C5%AF%C5%88_P%C5%99evalsk%C3%A9ho&action=history ? V daném případě Koně Převalského, je ta informace v deníku chybná? Hříbě o kterém se tam píše se nenarodilo? Nebo se narodilo jiné skupině? Nebo se sice hříbě narodilo, ale skupina koňů ve skutečnosti strádá a vymírá? --147.32.167.65 13. 5. 2014, 10:37 (UTC)

U toho metra je ještě druhá linie, a tou je relevance dané informace. Metro je technický zázrak Prahy a jedna z nejvýznamnějších dopravních staveb v Česku vůbec, slaví 40 let. Skutečně je obložení společenského klubu (!) v Moravském Šternberku relevantní informace pro toto encyklopedické heslo? Ještě bych to pochopil, kdyby to bylo uvedeno v článku o společenském klubu v Moravském Šternberku. --Sasik (diskuse) 9. 5. 2014, 19:22 (UTC)

Pokud by se jednalo o běžné obložení, asi by zmínka postrádala smysl, protože by jí mohlo být obloženo cokoliv. Ovšem v tomto případě, pokud mám dobré informace, se jedná o obložení určené výhradně pro pražské metro, dokonce výhradně pro linku A, takže to, že bylo použito i mimo metro (že se jedná o společenský klub někde ve Šternberku je vedlejší) je podle mě informace, která by se v článku o metru objevit měla. Pokud by nebyla relevantní, je relevantní např. odstavec Obklady (A (linka metra v Praze)#Obklady)? --147.32.167.65 13. 5. 2014, 10:37 (UTC)

Hlavním problémem toho vkládání „ozdrojovaných informací“ není až tak jejich zdroj, jako jejich nahodilý neencyklopedický charakter. Vkládáním takových útržkovitých sdělení robotickým tempem do desítek nesouvisejících článků dokonalý článek jistě nevznikne. --Mormegil 13. 5. 2014, 10:54 (UTC)

Pokud vycházím z komentářů k revertům, tak u [13], [14], [15], [16] má kolega revertér výhrady k relevanci zdrojů, jiné důvody než relevanci zdrojů nezmiňuje (kromě EU, kde v komentáři chce ještě konkrétní doplnění). Uznávám, že u některých článků, třeba u Otrava nebo Ministerstvo zdravotnictví České republiky je souvislost mnou přidaných informací s tématem článku mizivá, takže ty ponechme stranou. Ale chtěl bych se zeptat konkrétně tebe, když zmiňuješ útržkovitost, zda by jsi se mohl podívat na Kůň Převalského, Student, Exoplaneta, Evropská unie a upřesnit mi u nich konkrétní problémy, protože já z nich nemám pocit, že by mnou přidané informace byly začleněny nějakým nevhodným způsobem, kdy by v článku působily nepatřičně, nebo aspoň ne do té míry, že by to nespravila změna formulace, pokud by se ta moje někomu nezdála. --147.32.167.65 13. 5. 2014, 13:09 (UTC)
Dobrá, moje názory:
  1. Kůň Převalského: V zásadě bych řekl, že je to v pořádku, je to informace, která podstatným způsobem rozvíjí v článku uvedenou informaci; jistě by se dal najít lepší zdroj, ale v zásadě bych článek považoval za lepší s touto informací (a zdrojem) než bez ní (a vylepšovat následně).
  2. Evropská unie: Informace o nových pravomocích v tomto článku nemá prakticky co dělat, patří do Volby do Evropského parlamentu 2014, kde naopak zásadně chybí textový obsah. Odbýt celou kritiku Evropské unie dvěma zcela nahodilými a z kontextu vytrženými větami jen proto, že se nacházejí v nějakém aktuálním článku, je přesně ten neencyklopedický přístup, o kterém jsem mluvil. Informace o zahraničních zaměstnancích asi budiž; celý ten odstavec byl už předtím dost poslepovaný.
  3. Exoplaneta: Ten dvojvětý (!) mikročláneček v Metru je zcela nepoužitelný jako encyklopedický zdroj, to zaprvé. Už z toho vyplývá nepoužitelnost výsledku: Co jsem se z té přidané věty dozvěděl? Jak mohu zjistit další informace (jedna ze základních funkcí Wikipedie)? Nijak, nevím naprosto nic konkrétního. Když už, tak použít alespoň ten původní článek ČTK, kde se alespoň dozvím, že ta planeta získala označení Kepler-186f (en). To je ale právě důsledek toho, že (IMHO!) k tomu konkrétnímu tématu nemáš žádný vztah a právě jen nahodile vkládáš útržky.
  4. Student: Obdobný problém jako u EU: Nahodilé útržky informací s nejistou encyklopedickou hodnotou a nulovou koncepcí. Některé z těch informací mohou být encyklopedicky zajímavé a přijatelné, ale článek by měl tvořit nějaký uspořádaný celek, ne seznam perliček.
--Mormegil 15. 5. 2014, 10:20 (UTC)

WikiMěsto Přibyslav zve encyklopedisty ke spolupráci na dálku

O tomto víkendu probíhá v Přibyslavi projekt WikiMěsto, v jehož rámci se přímo do tohoto města sjela skupina 12 wikipedistů, aby se tam přes víkend pokusili co nejvíce zkvalitnit prezentaci města a jeho okolí články na Wikipedii a fotografiemi na Wikimedia Commons. Tým encyklopedistů má k dispozici odbornou literaturu z místní knihovny a bude se zaměřovat na rozšiřování článku Přibyslav a dalších vybraných článků, jejichž seznam je uveden na stránce projektu. Wikipedisté, kteří by chtěli pomoci úspěchu projektu na dálku, jsou zváni přispět během pátku, soboty či neděle ke článkům z tohoto seznamu či k jakýmkoliv jiným souvisejícím s tématem projektu. Prosíme pouze, abyste respektovali šablonu Pracuje se a needitovali jí označené články, na jejichž rozšiřování právě pracuje tým v Přibyslavi. Pokud přispějete do článků mimo náš seznam, prosím nahlašte nám to na diskuzní stránku projektu. A pokud se rozhodnete v těchto dnech přispívat převážně do článků o Přibyslavi a okolí, zvažte zapsat se též do související stránky v rozšíření Education Program. Aktivitu všech tam zapsaných editorů (veškerou, tedy i tu ne nutně s projektem související) lze sledovat v automaticky generovaném přehledu posledních změn. --Blahma (diskuse) 9. 5. 2014, 21:14 (UTC)

Termín Cumulus congestus a jeho zkratka

Prosím, dle Meteorologického slovníku výkladového (elektronická verze heslo č. 0377: cituji -

congestus (con) — jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizován jako kupovitý oblak značného vert. rozsahu se silně vyvinutými výběžky; při pohledu z boku mívá podobu květáku. Užívá se u druhu oblaků Cu. Termín navrhl franc. meteorolog C. Maze na mezinárodním met. kongresu v Paříži v r. 1889. Viz též humilis, mediocris. Ve 0377 form. Řezáčová)

neexistuje zkratka pro oblak Cumulus congestus (Cg), neboť Cumulus je druh oblaku a congestus je jeho tvar. Proto má zkratku Cu con stejně jako tvary hum (humilis) a med (mediocris). To je vážná chyba a bohužel - toto označení Cg používá spousta autorů i studentů ve svých pracích, kteří chtějí popisovat oblaka a odvolávají se na Wikipedii. Prosím, opravte to v části o oblačnosti: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cumulus_congestus. Já bohužel neumím vstoupit do Wikipedie a editovat stránky.

Děkuji kerum.j@ufa.cas.cz

Opravil jsem. --Jvs 13. 5. 2014, 12:32 (UTC)

Sjednocení šablon pro rozcestníky

Když jsem tak procházel Wikipedii, relativně nedávno byly sjednoceny šablony pahýlů, nestálo by za to stejným způsobem sjednotit šablony rozcestníků? --147.32.167.65 13. 5. 2014, 13:20 (UTC)

Jakého užitku by tím mělo být dosaženo? --Bazi (diskuse) 13. 5. 2014, 13:49 (UTC)

Domnívám se, že rozcestníky „sjednoceny“ jsou. Několik málo zvláštních rozcestníků existuje pro odůvodněné případy. Doporučuji zachovat současný stav. Atila M. Rof (diskuse) 14. 5. 2014, 08:23 (UTC)

Nejnižší možná kategorie

Kategorie:Zušlechťování textilií je bezprostředně podřízena Kategorie:Textil, zároveň všechny články v nejnižší kategorii jsou kategorizovány v nadřazené kategorii. Což je v rozporu s doporučením Wikipedie:Kategorizace#Nejnižší možná kategorie a výjimky a nevidím důvody pro výjimku. Předpokládám, že podobné situace již byly v minulosti řešeny, avšak diskusi k podobnému tématu jsem nenašel. Také se domnívám, že existuje nástroj pro vyhledání obdobného uspořádání v dalších případech, ale nic užitečného nenalézám.--Tomas62 (diskuse) 14. 5. 2014, 11:46 (UTC)

VisualEditor - Citace nástroj - Správci potřebné pomoci

(Automatický překlad, originál níže) Ahoj čeští redaktoři, někteří z vás, kteří používají VisualEditor čekali dlouhou dobu pro nový nástroj pro editaci reference. To je tady! Nicméně, před tím, než mohou být použity, administrátor cs.wiki bude muset aktivovat. Pokyny jsou zde. I oznámí User:Littledogboy a User:Vojtech.dostal, protože jsou obeznámeni s VisualEditor. Dejte mi vědět, pokud máte problémy.

original message: Hello Czech editors, some of you who use VisualEditor have been waiting a long time for a new tool to edit references. It has arrived! However, before it can be used, a cs.wiki administrator will have to activate it. The instructions are here. I notify Littledogboy and Vojtech.dostal, as they are familiar with VisualEditor. Let me know if you have troubles. PEarley (WMF) (diskuse) 20. 5. 2014, 18:28 (UTC)
Thank you Mormegil and thanks PEarley (WMF) for finally doing this. It is better than no citation tool, although I must say I am a bit disappointed. It requires so much clicking and is in fact nothing more than a template filling field after field. I envisioned a nice table popping up, with the most important fields under each other. Also there is no autofill option for ISBN or PMID or DOI as was promised in the original concept... --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 5. 2014, 07:22 (UTC)
Autofill is being worked on. It will take at least a couple of months before that is ready.
If you want to have the most important parameters appear automatically, then you need to update the TemplateData like this. That should improve the experience significantly. Whatamidoing (WMF) (diskuse) 28. 5. 2014, 16:43 (UTC)
Thanks, that's good to know :) --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 5. 2014, 17:32 (UTC)
Yes, once editors have set a few important ones as "True" in the "Required" field, they will show up in the form. You can try the English Wikipedia version to see how it looks with the required parameters set. PEarley (WMF) (diskuse) 30. 5. 2014, 17:26 (UTC)

Doplňovací volby a otázka počtu arbitrů

Jsou vyhlášeny doplňovací volby do Arbitrážního výboru. Pro výpočet celkového počtu arbitrů a tedy rozhodnutí, jestli hledáme jednoho, nebo dva chybějící arbitry, je rozhodující počet velmi aktivních uživatelů. Kolega JAn Dudík nabídl statistiky, které však nezahrnují nepřihlášené uživatele a nezapočítávají editace mimo hlavní jmenný prostor (bylo diskutováno zde).

Byly by k dispozici ještě jiné údaje o počtu aktivních wikipedistů, nebo se komunita nově shodne na tom, aby se editace mimo hlavní prostor a nepřihlášení uživatelé nezapočítávali? --Bazi (diskuse) 23. 5. 2014, 11:45 (UTC)

Neřekl bych, že by někdo z něpřihlášených uživatelů měl přes 100 editací za měsíc. Ohledně jiných jmenných prostorů - víte někdo o jiném jednoduchém způsobu, jak zjistit počet editací a uživatelů, kromě ručního hledání v Speciální:Aktivní uživatelé? JAn (diskuse) 23. 5. 2014, 12:14 (UTC)
Takže aktuální číslo bude nejspíš 98 uživatelů. --Bazi (diskuse) 24. 5. 2014, 09:07 (UTC)

Když někdo umře, tak to smažem?

Tento zákrok mi připadá velmi smutný. Pan Zdeněk Hajný si uvolnil díla pod svobodnou licenci. Celá léta to tu vyselo a jen co umřel, tak nenechavci na Commons navrhli jeho fotky na smazání s tím, že povolení není doloženo na Commons a že to pan Hajný musí doložit. Také Vám to připadá padlé na hlavu? Budeme se takhle zbavovat všech děl lidí, kteří za života něco uvolní a pak umřou?--Juandev (diskuse) 23. 5. 2014, 20:50 (UTC)

Když tu galerii znáš, tak jim řekni, ať pošlou do OTRS mail. Pokud v té době opravdu měli práva, tak to stačí jen potvrdit s tím, že tenkrát tedy mohli dílo vydat pod svobodnou licencí. Mělo by to projít. Miraceti 23. 5. 2014, 21:29 (UTC)

Tak mě jde hlavně o ten přístup. Pokud oni tehdy měli autorská prává, tak teď už je mít nemusí. Možná, že to dokonce uvolnili již tehdy. Já se teď (zatím neúspěšně) snažím dostat do OTRS, abych si prohlédl ten ticket.--Juandev (diskuse) 24. 5. 2014, 08:37 (UTC)

To je nemusí mít teď. Stačí, že prohlásí, že je měli tehdy, když to uploadovali. Miraceti 24. 5. 2014, 20:08 (UTC)
Já bych se spíše zajímal o to, zda opravdu měli k těm obrazům práva (uvolnit je pod svobodnou licencí). Z faktu, že ty obrazy fyzicky visely u nich v galerii, nic takového automaticky dovodit nelze. (Pokud ale tehdy ta práva měli, třeba se na zveřejnění pod svobodnou licencí dohodli přímo s autorem, pak na tom pochopitelně úmrtí nic nemění a klidně lze to oprávnění do OTRS doložit i zpětně.) --Mormegil 29. 5. 2014, 08:25 (UTC)
Samozřejmě. Jenomže nemáme šanci zjistit, jestli mluví pravdu. Za to jsou zodpovědní oni. Miraceti 30. 5. 2014, 13:44 (UTC)

Dětský den 1. 6. na Petříně, stánek Wikimedia ČR

Ahoj, dobrý den,
1. 6. se koná u Petřínské rozhledny dětský den s tématikou "Hrajeme si na Petříně", koná se pod Patronací Muzea hl. m. Prahy, Wikimedia ČR bude zastoupena několika Wikimediány a rádi vás tam uvidímě, ať už s Vašimi dětmi či jen jako návštěvu na našem stánku, k dispozici budou Pexesa Chráněných území a rádi si s Vámi popovídáme. Pokud budete mít touhu pomoci nám přímo na stánku, tak se mi prosím ozvěte, i tato možnost je. --frettie.net (diskuse) 26. 5. 2014, 10:26 (UTC)

Úklid na Commons

Ahoj, myslím, že by stálo za to pouvažovat nad nějakým editathonem, v rámci kterého bychom uklidili commons:Category:Prague, commons:Category:Buildings in Prague, commons:Category:Český Krumlov apod. Já se tomu průběžně věnuju, ale koukám, že od mé poslední návštěvy tam zase přibyl bordel čítající stovky položek.--Ben Skála (diskuse) 29. 5. 2014, 17:32 (UTC)

Super nápad, Bene! Takových kategorií je určitě více, to bychom mohli :-) --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 5. 2014, 17:41 (UTC)
U těch pragensií už to také občas dělám, ale jen výběrově. Teď jsem zatřídil asi dvě stovky. Matěj Orlický (diskuse) 29. 5. 2014, 19:44 (UTC)
Bezva nápad, můžeme se sejít např. v kanceláři sdružení (pokud se chce zúčastněným do Prahy)... a vrhnout se tam na to :-) společně. Taky bych se přidal. Dejte vědět, kdy máte zájem - kancl je k dispozici téměř pořád :-) Jinak by se dalo na commons najít i řadu jiných témat, např. přidávání popisků k fotkám, kde žádné nejsou (momentálně cca 150-200 k) apod. Aktron (|) 29. 5. 2014, 20:49 (UTC)
Pokud by zvítězilo řešení sednout si na to v kanceláři, tak bych taky podle možnosti přišel. Ale budu spíš ten dělník bulváru než investigativní novinář. --Packa (diskuse) 29. 5. 2014, 21:48 (UTC)

Údržba Commons je určitě záslužná činnost a i pobočka by se jí mohla v rámci svých akcí víc věnovat – s tím souhlasím. Často se na Commons vůbec nezaměřujeme a zdá se mi, že ani čtenáři tam nechodí (maximálně tak si zobrazí informační stránku po kliknutí na nějaký obrázek), což mi přijde jako škoda. Vím, že někteří lidi se Commons věnují a asi tam mají i plus minus všechno důležité mezi sebou „rozebráno“, ale narázím tam při snaze o důslednou kategorizaci dost často na poměrně překvapivé a zásadní věci, jako např. že ještě před týdnem, když jsem něco nahrával, tam neexistovaly kategorie Category:2014 events in Brno, Category:2014 in Brno a dokonce ani Category:2010s events in Brno, ačkoliv obsah vhodný pro ně ta už tam tehdy byl. V takovýchto věcech jsou bohužel Commons ještě o několik kroků víc pozadu než Wikipedie :-( Co se týče Prahy, máte tu velkou smůlu/štěstí, že je tak populární mezi turisty (což se projevuje i cizinci mezi účastníky WLM apod.), takže na to asi běžný dohled nestačí. Jako neznalý se neodvažuji zapojovat, ale držím vám palce a výhledově bychom možná mohli něco podobného zkusit udělat i tady s Brnem. --Blahma (diskuse) 30. 5. 2014, 01:02 (UTC)

První český editaton

EDT-2.jpg

Milí přispěvatelé české Wikipedie,

Rád bych vás pozval na první český editaton, který se bude konat tento čtvrtek (5. 6.) v 18:00 v kanceláři sdružení Wikimedia Česká republika (Konopišťská 3, Praha 10). Editovat budeme články na téma Slovensko, na místě bude odborná literatura a zajištěno bude i občerstvení. Prodiskutujeme i výměnu mezi českou a slovenskou Wikipedií (tedy česko-slovenský překladač) a budoucnost vzájemné spolupráce. Aktron (|) 2. 6. 2014, 16:49 (UTC)

Přidávám i celý kontakt --Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 6. 2014, 18:09 (UTC)

Editatony věnované českým městům

Budoucí editatony, jejichž námětem se stanou česká města, klíčí na stránce věnované WikiMěstům. --Ivannah (diskuse) 5. 6. 2014, 17:47 (UTC)

Sportovní aktivity wikipedistů

Zdravím vespolek! Na Wikisrazu v Přibyslavi padly dva náměty, které by podle mého neměly zapadnout. Píšu je tedy sem:

Wikipedisté - cyklisté

Postavme čtyřčlenný tým (+ náhradníci, nebo více týmů) pro Pražskou 50[17]!

Wikipedisté - běžci

Postavme čtyřčlenný tým (+ náhradníci, nebo více týmů) pro Maraton nebo půlmaraton v Praze, nebo v jiné lokalitě v České republice (viz http://www.runczech.com/cs/akce/)

Zdraví --Gampe (diskuse) 3. 6. 2014, 10:30 (UTC)

Diskuse na sportovní téma pokračuje na stránce Wikipedie:Wikipedisté v pohybu, --Ivannah (diskuse) 5. 6. 2014, 17:31 (UTC)

Zaplňování Wikipedie

Omylem jsem otevřel článek "Roman Novák". Je o člověku, který se (nejspíš) chtěl stát fotbalistou a zahrál si v jediném fotbalovém utkání. Tento článek je extrémní, ale článků o lidech, kteří se jenom mihli v nějakém sportu, v hudbě nebo v některém výtvarném oboru je ve Wikipedii spousta. Zajímal by mne názor ostatních, zda tento způsob zaplňování Wikipedie považují za vhodný. Mě osobně to připadá jako naprostá degradace encyklopedické tvorby. Takové články by bylo třeba nemilosrdně mazat. --Leotard (diskuse) 4. 6. 2014, 10:41 (UTC)

Založení článku Roman Novák rozšířilo informace (zamodřilo červený odkaz) článku 1. československá fotbalová liga 1982/83. Rozhodně takové rozšíření informací není degradací encyklopedické tvorby. --Jowe (diskuse) 4. 6. 2014, 10:50 (UTC)
Zamodření červeného odkazu není dle mého soudu hodnotou, pokud ten červený odkaz vedl na encyklopedicky nevýznamnou osobu. Samozřejmě je nutno zvažovat tu významnost a ne vždy postačí 2NNVZ. Oborově se jistě dají stanovovat přísnější kritéria, ovšem je otázkou, jestli zde k tomu je vůle. Spíš narážím na opačné snahy rozvolňovat nebo zpochybňovat samotné kritérium 2NNVZ. --Bazi (diskuse) 4. 6. 2014, 10:57 (UTC)
Kdyby se jednalo o vysokoškolského profesora, vědce, rektora university nebo děkana fakulty (vše buď občané ČR nebo působící v ČR), byl bych pro uveřejnění článku všemi deseti a vzhledem k soudobé (=dnešní) tendenci informace o takových lidech spíše nepublikovat (když už, tak na místech běžné veřejnosti těžko dohledatelných), tak bych, jak píše nahoře Bazi v takovém případě na 2NNVZ nebazíroval. Pokud se jedná o fotbalistu, (či jiného sportovce), který se někde projevil "víceméně omylem" a jen jednou, tak bych - vzhledem k jeho přínosu pro společnost ve srovnání s akademiky - samotné kritérium 2NNVZ nezpochybňoval. To, že (např.) fotbal má daleko větší publicitu a zájem veřejnosti ještě nedokazuje, že má i větší význam, zejména pro životy lidí. Tím nechci říci, že bych nikomu nefandil a že by mne sport nezajímal, to v žádném případě... --Kusurija (diskuse) 4. 6. 2014, 11:25 (UTC)
Nerozumím tomu, proč by chrlení všemožných recyklátů z pera nějakého akademika mělo mít "význam pro životy lidí". Naopak, když tito lidé sledují a prožívají třeba kopanou, tak to pro jejich životy význam má určitě. Oni se pro ten význam rozhodli, nemůže ho určit žádný nadřazenec z nebeského obláčku, milý pane.--VHS (diskuse) 4. 6. 2014, 14:04 (UTC)
A právě proto neposuzujeme významnost např. podle oborů, ale podle všeobecně platného pravidla 2NNVZ. --Vojtěch Dostál (diskuse) 4. 6. 2014, 14:09 (UTC)
Tohle je věčné téma sporů, pamatuji, že okolo jednoho podobného čutálisty zde v minulosti padlo hezkých pár ostrých slov a snad i nějaký ten blok za osobní útoky. máme zde doporučení Wikipedie:Významnost_(lidé), kde se praví:
Sportovci, kteří hrají v plně profesionální lize nebo se účastní závodů srovnatelné úrovně v neligových sportech, jako je plavání, nebo patří ke špičce v převážně amatérských sportech.
Účast v jednotlivém utkání či turnaji, třeba i korunovaná úspěchem, nebo nevýrazná účast v několika málo z nich však neznamená splnění uvedeného kritéria, ledaže by takové utkání či turnaj patřily k nejprestižnějším v daném sportu.
Dotyčný fotbalista (zahrál si v jediném prvoligovém utkání, to je rozdíl) zřejmě spadá pod onu poznámku - není-li o něm více informací, článek je zřejmě kandidátem na smazání. JAn (diskuse) 4. 6. 2014, 11:35 (UTC)
Navrhované řešení - udělat seznma (přílohu) typu seznam fotbalistů nastoupivších za FC Neťuknemsi, která bude odkazovat stručný seznam hráčů v té které sezóně, ty významné prolinkuje na články, ty méně jen zmíní. JAn (diskuse) 4. 6. 2014, 11:41 (UTC)
Příloha není nutná, lze pojmout podle mého názoru jako prostý seznam. --Vojtěch Dostál (diskuse) 4. 6. 2014, 11:45 (UTC)
Jo, příloha... Posledních pár měsíců získávám pocit, že by se to dost hodilo. Dalo by se tam nacpat dost věcí, které v současném stavu věcí nemají šanci na realizaci. Třeba u těch fotbalistů bych se nebál mít třeba i velmi podrobné statistiky jako přílohy. Dalo by se to využít i ve spojitosti se šablonou {{Záložky}}, jak jsem to třeba zkusil zde. Ale ono to stejně zas neprojde... --Silesianus (diskuse) 4. 6. 2014, 12:10 (UTC)
Encyklopedické informace ať jsou všechny v hlavním prostoru. Nesplňují-li nějaké informace podmínky encyklopedičnosti či pravidla wikipedie, pak jejich řazení do jiného jmenného prostoru bude jen obcházením těchto pravidel. Souhrnné podrobné údaje však snad mohou být např. v sesterském projektu Wikiknihy - do knihy si "můžete nacpat spoustu věcí" včetně sportovních statistik, žádná vylučující kritéria jsem v projektu nenašel. Petr Karel (diskuse) 4. 6. 2014, 13:19 (UTC)
I tištěné encyklopedie mívají přílohy. O obcházení by se nejednalo, neboť se nejedná o encyklopedické heslo, ale dodatečný obsah (který je mnohdy nyní ve zbytečně vlastním článku). Upřímně, kolik netriviálních zdrojů vyšlo třeba o tomto seznamu? A s prominutím ta rada o Wikiknihách je buď blbost, nebo pokus o „s takovýma nápadama se sem neser“. Jak už jsem psal výše, již nedoufám v prosazení čehokoliv na české Wikipedii, natož nového jmenného prostoru. Na to jsem si založil projekty mimo Wikipedii, abych nebyl tolik frustrován místním "wikiprogresem" (buď žádný, nebo naopak směrem k zhoršení). --Silesianus (diskuse) 4. 6. 2014, 14:18 (UTC)
Opět se tu potvrzuje to sobecké pravidlo, že co není důležité pro mě, není důležité pro nikoho. Nerad se účastním diskuzí "pod lípou", protože mi to připadá jako mrhání energií, ale názory typu "Pokud se jedná o fotbalistu, (či jiného sportovce), který se někde projevil "víceméně omylem" a jen jednou, tak bych - vzhledem k jeho přínosu pro společnost ve srovnání s akademiky - samotné kritérium 2NNVZ nezpochybňoval." mi přijdou velmi sobecké a nefér. Mě zase nezajímá, kde jaký politik v parlamentu, jehož přínos je jistě ještě menší než onoho fotbalisty a přesto nevolám po zrušení článků s méně významnými politiky, protože chápu, že to někoho zajímá. Onen fotbalista ve své kariéře jistě dokázal víc, než jen jedno utkání v naší nejvyšší lize. Pravidla jsou celkem jasně vymezena (doufám, že se hned horentně nezačnou měnit) a obávám se, že jakékoliv jejich ohýbání a "braní v potaz" jen v určitých případech povede k tomu, že autoři nabudou pocitu, že si tu banda diskutérů dělá wiki pro sebe. Spoustu editorů to odradí. Už tak jich je tu málo. Ti lepší odcházejí a pak je kvalita taková, jaká je (co se týče sportu, tak příšerná). Chtě nechtě, je sport velmi populární, ať se to komu líbí nebo ne. Například na anglické wikipedii, mají i pouze juniorské hokejisty, kteří mají do profi ligy ještě hodně daleko. Nejde mi teď o Romana Nováka. Ale jsem rozhodně proti nějakému většímu mazání. Tento článek bych smazal spíše z důvodu toho, že je to jen jakási změť čísel a seznamů a článkem to nemá nic společného.--Saldenio (diskuse) 4. 6. 2014, 14:13 (UTC)
Nízká kvalita bohužel paradoxně souvisí právě s tím, když věnujeme pozornost a své úsilí okrajovým tématům (tedy i méně známým a méně významným fotbalistům) na úkor těch důležitějších. Máme třeba už kvalitní encyklopedické články (tím nemyslím jeden odstavec s tabulkou statistik) o všech fotbalistech oceněných nějakou cenou? A třeba o všech národních reprezentantech? Méně je někdy více a zakládání pahýlových článků o hráčích co si zahráli jeden ligový zápas nezvyšuje kvalitu článků o těch opravdu zásadních, kteří ovlivnili český fotbal. Totéž se dá říct třeba o hercích co se objevili v epizodní roli rodinné televizní ságy atd. --Bazi (diskuse) 4. 6. 2014, 15:29 (UTC)
Hezké, že se zajímáte o hierarchický princip ve fotbalových heslech. Dovolte mi tedy vás trochu zorientovat. Máme na české wikipedii zamodřený Seznam reprezentantů Československa ve fotbale, vítěze ankety Fotbalista roku, všechny členy Klubu ligových kanonýrů, všechny Nejlepší střelce československé fotbalové ligy, Pelého výběr 125 nejlepších žijících fotbalistů (FIFA 100), všechny fotbalisty, kteří se v anketě Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy umístili do desátého místa, všechny vítěze ankety Fotbalista roku Jižní Ameriky, Nejlepší střelce mistrovství světa ve fotbale, Nejlepší hráče mistrovství světa ve fotbale, všechny hráče kdy nominované do all-stars mistrovství světa a all-stars mistrovství Evropy, stejně jako všechny hráče, kteří se objevili v anketě Nejlepší fotbalista 20. století podle IFFHS, Nejlepší fotbalista 20. století podle France Football, Nejlepší fotbalista 20. století podle Guerrin Sportivo, Nejlepší fotbalista 20. století podle Planète Foot, Nejlepší fotbalista 20. století podle Voetbal International, Nejlepší fotbalista 20. století podle Placar, Nejlepší fotbalista 20. století podle World Soccer (k nahlédnutí zde: Nejlepší fotbalista 20. století). Snad se mohou i ostatní obory na wikipedii pochlubit podobným důrazem na to podstatné.--VHS (diskuse) 4. 6. 2014, 19:16 (UTC)
Kolega Saldenio popsal kvalitu sportu jako „příšernou“. To byste si možná mohli vyjasnit mezi sebou, jak to tedy s tím je. Sport není mojí doménou, takže mě detailně nezajímá. Pokud by ovšem „zamodření“ znamenalo pahýl s nějakou tabulkou statistik, tak se o kvalitě moc mluvit nedá. Říkám, že kvalita není totéž co kvantita, že zamodřování encyklopedicky nevýznamných červených odkazů nezlepšuje nutně kvalitu Wikipedie (protože by k vylepšení mohlo přispět třeba i pouhé odstranění takového odkazu). Rozhodně vidím u sportovních článků častý nedostatek v tom, že se omezují na jakýsi bodový výčet statistik, ale už nejsou schopny nabídnout souvislý popis kariéry a přínosu dané osoby. Jen náhodný výběr z odkazovaného seznamu reprezentantů: Dušan Bartovič (rozsah pahýlu), Jiří Časko (rozsah pahýlu), Rudolf Ducký (rozsah pahýlu), Vladimír Hrivnák (trochu delší článek s infoboxem), Antonín Kaliba (něco málo přes pahýl s infoboxem), František Kozinka (něco málo přes pahýl s infoboxem), Ladislav Molnár (trochu delší článek s infoboxem), Bohumil Smolík (rozsah pahýlu), Vladimír Weiss (1964) (delší článek s infoboxem a fotkou, asi nejpodrobnější z vybraných, přesto stále docela chudý, o DČ si nemůže ani nechat zdát).
Totéž se týká třeba i mnohých článků o hercích, kde nacházíme jen výčet filmů, ve kterých hráli, což rozhodně nevydá za kvalitní článek a vylepšuje to opravdu spíš jen kvantitativní, než kvalitativní stránku Wikipedie. Z mého pohledu je větším přínosem slovní popis a zhodnocení, než jen statistický záznam kolik kdo dal gólů v kolika zápasech za kolik týmů v kolikáté lize a na kolika turnajích. A budu raději nacházet méně kvalitních článků o důležitých osobách, než více nekvalitních článků o méně důležitých osobách. Toť vše. --Bazi (diskuse) 4. 6. 2014, 22:49 (UTC)
To mi chtě nechtě připomnělo ono klasické "Já myslím, že by bylo vhodné aspoň několika slovy zhodnotit, poděkovat a tak." Podle mne je mnohem důležitější, aby hesla o sportovcích (a nejen o nich) byla především přesná a obsahovala všechna důležitá fakta. Tedy kolik hrál zápasů, kolik vstřelil gólů, na jakých hrál turnajích apod. Dočkám-li se této přesnosti, snadno oželím vaše trochu podezřelé pojmy "přínos" a "zhodnocení". Zcela upřímně: mně jsou velmi dlouhá hesla naopak a priori podezřelá. Vždycky se ptám: copak nám to do té záplavy slov chce dotyčný schovat? Pročpak nám tu kdosi vypráví tuhle pohádku? Vždy budu raději za pahýl o herci, který bude obsahovat přesnou filmografii, než povídačku o tom, jak měl dotyčný těžké dětství a rád maloval (a to říkám sebekriticky, sám zrovna celou filmografii u herců často vynechávám, stejně jako infoboxy, protože věřím, že časem se budou dělat přes wikidata). Encyklopedie není magazín, ani román. Jsou samozřejmě různé druhy encyklopedií, ale třeba v Malé československé encyklopedii jsou samé vámi tolik opovrhované pahýly, s pár daty a stručným nekompletním výčtem děl. A přeci to je encyklopedie, dokonce dělaná akademiky. Protože se řídila zásadou: vyber to nejdůležitější. Wikipedie se sice nemusí omezovat rozsahově jako papírové encyklopedie, to však neznamená, že každé heslo musí být seminární prací. Právě naopak, myslím, že u hráče, který hrál 4 zápasy za československou reprezentaci, je kvalitní, spolehlivý, daty naditý pahýl přesně to, co wikipedie potřebuje. Jakékoli pohádkaření navíc u takového hesla ji nezkvalitňuje ani trochu. Toť můj názor. Za zcela úchylný nicméně považuji váš názor, že by kvalitu wikipedie mohlo zvýšit odstraňování jakýchkoli hesel. Ono totiž, pokud máme ve wikipedii nedůležitého hráče, tak ho patrně nikdo nikdy nebude hledat a na jeho heslo prostě nenarazí. Nijak to wikipedii nepoškodí. Horší je, když někdo bude hledat důležitého hráče (herce, politika atp.) a zjistí, že ho "na české samozřejmě nemají". Ano, to snižuje kredit české wikipedie. Tento kredit tudíž nezvýšíte rozčilováním nad tím, že ti kolem vás nevytvářejí to podstatné, ale jen tím, když to podstatné sám vytvoříte.--VHS (diskuse) 5. 6. 2014, 06:10 (UTC)
Nepochopení, nepochopení, nepochopení → smutek. Když zmiňujete MČE, jednak ne náhodou se jmenuje „malá“ a jednak právě obsahuje stručné slovní popisy namísto tabulek s nicneříkajícími čísly. Souhlasím, že encyklopedie je encyklopedií, nikoli magazínem nebo románem (což mi podsouváte), zároveň ovšem není ani pouhou databází nebo statistickou ročenkou (což si tedy dovolím podsunout já Vám, na revanš). Ale budiž, vysvětlili jsme si názory, dál už nás to nijak neposouvá. Označování názorů za „úchylné“ byste si ovšem mohl odpustit, obzvlášť když Váš dojem vyplývá jen z nepochopení – nepsal jsem o odstraňování hesel, psal jsem o odstraňování červených odkazů. Ale ano, encyklopedicky nevýznamný hráč v encyklopedii nemá co dělat, to není žádný můj výmysl, důvody si přečtěte v pravidlech. Netuším však, kde jste přišel na to, že bych se nad něčím rozčiloval. Rozčiloval se tu kolega nad tím, že by údajné překrucování pravidel odrazovalo editory, což by snižovalo kvalitu Wikipedie. S tím jsem si dovolil polemizovat, protože vytváření článků o nevýznamných tématech kvalitu nezvyšuje. --Bazi (diskuse) 5. 6. 2014, 11:02 (UTC)
Já zrovna na tabulky nikdy nesázel, ale také je pravda, že wikipedie je encyklopedií internetovou, což jí vždy bude tlačit k trochu jinému uspořádání dat než v klasické encyklopedii, s akcentací různých grafických prvků. A vždy bude nést i rysy databáze, v určitých typech hesel, je to pro ni něco zcela typického, řekl bych. A nesouhlasím, že ta čísla v tabulkách jsou nicneříkající. Čísla většinou něco říkají. Není asi ideální, pokud je heslo tvořeno jen tabulkou, ale chápal bych to jako provizórium: lépe zatím aspoň to, než nic. A pokud začátečníci začínají nevýznamnými tématy, jako třeba méně významnými ligovými fotbalisty, je to rozhodně lepší, než když se vrhají na témata jako Bůh či Homosexualita, která pak podle toho vypadají. A ano - pokud jim jejich práci někdo smaže, nejspíš se na wikipedii vykašlou. A myslím, že případ, kdy je smazán ligový hráč jen proto, že odehrál jen jedno utkání, je hraniční. Myslím, že wikipedie by měla být super-univerzální encyklopedií. Míním tím, že by měla jít do hloubky specializované encyklopedie každého oboru, tedy třeba specializované encyklopedie fotbalové, ale také třeba encyklopedie Břeclavska či encyklopedie Brna, piva či Simpsonů. Proč ne? Nedávno tu proběhl projekt, kdy wikipedisté dělali hesla o městě Přibyslavi. Nikomu nepřišlo divné, že vzniká spoustu detailních hesel velmi regionálního, či možná i mikroregionálního významu. Ale ten fotbalista má význam také nejen univerzální (česká veřejná osobnost) či oborový (ligový fotbalista), ale také třeba regionální (jediný rodák z XY, který se kdy dostal do první ligy). Netvrdím, že je to tak napsáno v nějakých pravidlech (nikdy jsem je zaplaťbůh nečetl), ale takto široce by wikipedie by měla být rozevřena dle mého osobního názoru. Na anglické také zpočátku diskutovali, co že je důležité, ale pak to vcuclo de facto úplně všechno a stále to pokračuje. Když toho fotbalistu teď smažete, jednou ho stejně znovu obnoví, protože tu budou chtít mít všechny hráče, kteří kdy ligu hráli. A hájím toto stanovisko navzdory tomu, že osobně se držím hierarchického klíče, jak je jen možné. Kéž by nás v praxi, nikoli v teorii, bylo více.--VHS (diskuse) 5. 6. 2014, 14:55 (UTC)
Nečtením pravidel bych se příliš nechlubil. Někde hranice encyklopedické významnosti být musí (je vytvořena kompromisem na základě konsenzu) a svévolným posouváním této hranice by dříve nebo později začaly vznikat články typu „Můj Alík“. Nepleťte si také Wikipedii s pouhou databází.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 6. 2014, 15:02 (UTC)
No tak se podívejme na ta vaše slavná pravidla. Píše se tam, jak ocitováno již výše: "Sportovci, kteří hrají v plně profesionální lize nebo se účastní závodů srovnatelné úrovně v neligových sportech, jako je plavání, nebo patří ke špičce v převážně amatérských sportech. Účast v jednotlivém utkání či turnaji, třeba i korunovaná úspěchem, nebo nevýrazná účast v několika málo z nich však neznamená splnění uvedeného kritéria, ledaže by takové utkání či turnaj patřily k nejprestižnějším v daném sportu." Tak tedy už první věta: "sportovci, co hrají v plně profesionální lize". Co to jako znamená? Že byl-li v československém fotbale profesionalismus zaveden v roce 1925, tak všechny fotbalisty z předchozího období vynecháme, tedy až ty co "patřily ke špičce", jak s precizností zákonodárce usnesl se onen váš Konsensus? A co etapa socialismu, kdy oficiálně ligoví hráči také nebyli profesionálové? Smažeme je? A další perla: "nevýrazná účast v několika málo z nich". To je co? Dva, tři, čtyřicet? A co třeba padesát utkání, v nichž dotyčný hrál jednu minutu. Je to výrazná účast ve srovnání s jedním utkáním, kde dotyčný hrál minut devadesát? A úplně nejlepší výplod: "ledaže by takové utkání či turnaj patřily k nejprestižnějším v daném sportu". Je první liga nejprestižnější v daném sportu? Budeme to měřit s Ligou mistrů, mistrovstvím světa nebo s Hanspaulskou ligou? A co je to "prestižní utkání"? To, na kterém je hodně diváků? Kde se něco rozhodlo? (ale o titulu v lize se rozhoduje v každém ze 30 utkání stejně, každé je stejně bodově ohodnoceno) Víte, než mít taková pravidla, to radši ať tu je Můj Alík.--VHS (diskuse) 6. 6. 2014, 19:09 (UTC)
Toto je již na debatu u samotného pravidla, nicméně krátce: Formulace jsou jaké jsou, protože se zřejmě při dosahování konsenzu přesnějších formulací nedosáhlo (=část editorů/diskutujících chtěla být ještě přísnější a část ještě benevolentnější). Nic vám nebrání standardní cestou iniciovat vylepšení nebo zrušení kteréhokoliv pravidla. Za současné situace se (aby byl dosažen konsenzus) o konkrétních počtech a dalších podrobnostech musí případně diskutovat u konkrétních článků nebo v diskusích o smazání apod.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 6. 2014, 19:35 (UTC)
Ano Bazi, třeba zde máme sáňkaře, který se umístil na 27. místě na olympiádě, a olympijského vítěze zde nemáme. --Jowe (diskuse) 4. 6. 2014, 15:56 (UTC)
Jak vidno, i v doporučení rozlišujeme mezi sporty individuálními (jako třeba sáňkařství, které je zde ovšem obecně málo zpracováno, např. ani nemá pořádný vlastní článek), a sporty kolektivními, kde je výsledek dílem celého týmu, takže podíl jednotlivce „na koloběhu světa“ je ještě menší. Také snad ještě dokážeme rozlišit mezi olympioniky a pouhými hráči národní ligy. --Bazi (diskuse) 4. 6. 2014, 16:57 (UTC)
Reagoval jsem na vaši větu Nízká kvalita bohužel paradoxně souvisí právě s tím, když věnujeme pozornost a své úsilí okrajovým tématům (tedy i méně známým a méně významným fotbalistům) na úkor těm důležitějším. Věnovat se 27. v pořadí na úkor vítěze, je přesně to, o čem píšete. Snad se shodneme, že homosexualita nečiní sportovce významnějším a důležitějším. --Jowe (diskuse) 4. 6. 2014, 18:57 (UTC)
A já reagoval na „Spoustu editorů to odradí. Už tak jich je tu málo. Ti lepší odcházejí a pak je kvalita taková, jaká je (co se týče sportu, tak příšerná).“ Tím oním, co by údajně mohlo editory odradit, je údajné ohýbání pravidel podle toho, koho co baví a zajímá. To se zde však zjevně neděje, pokud mluvíme o hráči, který se zapojil do jediného prvoligového zápasu a ve svých 53 letech už to asi moc nedožene (a zdůrazňuji, že článek neobsahuje ani 2NNVZ, pokud tedy fotbalové ročenky neobsahují podrobné životopisy všech hráčů). Jeho případ je nesrovnatelný s olympionikem v individuálním sportu, který má v 19 letech kariéru ještě před sebou. Já rozhodně nebudu psát o sportu, takže mi promiňte, že jsem nevypsal všechny vrcholové sáňkaře. Ale ani bych nezpochybňoval jistý nárůst významnosti se sportovcovým coming outem, protože ten v odvětvích vnímáných jako domény výrazně maskulinních mužů představuje společensky relevantní téma. --Bazi (diskuse) 4. 6. 2014, 22:49 (UTC)

To, že jsem zdůraznil článek o fotbalistovi je prostý následek toho, že články o fotbalistech Wikipedii dost zaplavují. V určitých vlnách se vždy objevují ve velkém počtu. Osobně nejsem schopen rozlišit, zda je víc fotbalista prvoligový, extraligový, Gambrinus-ligový. Jistě v tom nějaký rozdíl je - ale ne pro mne. Problém je obecnější: skutečně chceme Wikipedii plnou pahýlovitých článků, které reálně nelze rozšířit, protože podklady nejsou s rozumným úsilím dohledatelné? Já mám jiné zájmy, než fotbal. Kdysi jsem založil několik článků o pražských ulicích. Takových článků v rozsahu těch fotbalistických bych dokázal založit desítky a desítky. Dokonce bych neměl problém se 2NNVZ. Ale k čemu by to bylo dobré? Dnes, v době Google a jiných IT vymyšleností.--Leotard (diskuse) 4. 6. 2014, 15:50 (UTC)

A k čemu je vůbec dobrá Wikipedie, když se většina těch věcí dá najít na Google? Takhle to přece nelze brát. --109.81.209.136 4. 6. 2014, 15:58 (UTC)
Je to dobré k prolinkování a tím ke komplexnosti informací. Když v nějakém článku bude informace, že se něco nachází v ulici XY, jedním klikem získám další související informace, a nemusím to jít dohledávat jinam. --Jowe (diskuse) 4. 6. 2014, 16:04 (UTC)
Možná vás to překvapí, ale ty vaše IT vymoženosti často využívají to, co my sem celkem nahodile napíšeme na wikipedii. Protože jen wikipedie jim může dodat to, co by je jinak stálo miliardy: tu obrovskou masu dat bez autorským práv. Ale to není nakonec podstatné. Jestli vám opravdu i hierarchii hesel jde, tak pojďme spolu rozpoutat na wikipedii hierarchickou revoluci. Já bych byl všemi deseti pro. Co kdyby bylo možno třeba sbírat body za počet hesel na jiných světových wikipediích u hesla, které jsem vytvořil? Co si dát závazek, že nevytvoříme heslo, které by se nenacházelo na méně než 20 již existujících wikipediích? Nebyl by to hezký začátek takové revoluce? Anebo, pro začátek ještě jednodušeji: co třeba seznam nositelů Nobelových cen? Víte, kolik jich na české wikipedii ještě chybí? Anebo prezidenti Argentiny. Nebo Turecka. Nu, s chutí do toho, milý příteli! Možná to bude prospěšňější, než nekonečné diskuse nad tím, jestli mají mít všichni ligoví fotbalisté svá hesla nebo nikoli.--VHS (diskuse) 5. 6. 2014, 06:31 (UTC)
Sbírat body za jiné jazykové verze považuji za … nesmysl. Články o pražských ulicích, ligových fotbalistech co si zahráli jeden zápas a mnoha dalších lokálních jevech se prostě do Wikipedií v jiných jazycích nedostanou. Na druhou stranu nevím, proč bych se měl omezovat na hesla, která se nacházejí na nejméně xx již existujících wikipediích. Založil jsem (spíš přeložil) článek o ruských trolejbusech. Mne to zajímá, proto jsem to přeložil z ruštiny. Podobných zájemců mnoho není, proto je článek sice na několika dalších Wikipediích, ale 20 jich nejspíš nikdy nebude. Prezidenti Argentiny nebo Turecka mne nijak zvlášť neoslovují. Španělsky ani turecky neumím, tak kde bych sháněl podklady? Vraťme se k otázce, kterou jsem kladl už na začátku: opravdu chceme na Wikipedii obrovské množství pahýlovitých článků, bez rozumné šance na rozšíření? Úporná snaha o "zamodření" všech prezidentů Argentiny, Turecka atd. by vedla právě tímto směrem. --Leotard (diskuse) 6. 6. 2014, 06:47 (UTC)
Tím jste tedy vyjasnil vše: hledisko relevance či důležitosti vás vůbec nezajímá, v tomto ohledu nemáte proti Romanu Novákovi argument, neboť jeho důležitost bude patrně stejná jako důležitost trolejbusu. Rozdíl je jen v tom, že fotbal vás nezajímá, zatímco trolejbusy ano. To, co vám tedy ve skutečnosti nejvíce vadí, je kvalita hesel, kterou měříte jejich rozsáhlostí. Ale ani v tom s vámi nemohu souhlasit, jak jsem uvedl už výše v diskusi: myslím, že fakticky přesný pahýl u velké části hesel úplně postačí, nepovažuji tuto úspornost za nic neencyklopedického. Wikipedie potřebuje i tato hesla. Rozsáhlost hesla by měla stoupat s relevancí předmětu hesla. Desetistránkový referát o Romanu Novákovi bych považoval za nesmysl. Což neznačí, že kdyby ho někdo z nějakých důvodů udělal, tak bych usiloval o to, aby byl smazán. Wikipedie si vzhledem ke své elektronické podstatě tuto chybu, chybu rozsahu neodpovídajícího relevanci, může dovolit. A každý pahýl lze v budoucnu rozšířit, žádné heslo není nikdy hotové, je tedy zcala nesmyslné ho mazat pro malý rozsah. Je logické, že česká wikipedie vzhledem k fázi svého vývoje je zatím v "nabíracím" či "zamodřovacím" období.--VHS (diskuse) 6. 6. 2014, 07:17 (UTC)
Relativizujete pahýl a rozsah. Jenže ne o všech tématech se dá pahýl rozšiřovat (o encyklopedicky významné informace). Proto nelze souhlasit s tím, že každý pahýl má smysl a že každý pahýl lze v budoucnu rozšířit. Smysl má jen takový pahýl, který lze rozšířit, nerozšiřitelný tady nemá místo a měl by být sloučen. Články musí být o tématech, která skýtají potenciál k onomu rozšíření. Jako příklad uvedu Dobrý článek Seznam funkcionalistických staveb v Brně. Významné budovy, o kterých má smysl mít samostatný článek, mají skutečně svůj článek nebo červený odkaz, ale některé jsou bez odkazu a stačí k nim odstavec vepsaný do poznámky. Právě takto by klidně mohl být zpracován i onen jednozápasový fotbalista. Klidně založte třeba seznam českých fotbalistů, kteří odehráli jeden ligový zápas. --Bazi (diskuse) 6. 6. 2014, 07:53 (UTC)
Ano, opravdu nesouhlasím s tím, že to, co se zde nešťastně označuje jako "pahýl" (bez toho, aby bylo vůbec definovatelné, které heslo pahýl je a není - neboť KAŽDÉ je rozšířitelné) a co bych raději nazval "úsporné heslo", má být jen o tom, co je do budoucna rozšířitelné na rozsáhlý referát. Skutečně si myslím, že wikipedie potřebuje i stručná hesla, která vzhledem k relevanci tématu netřeba dále rozšiřovat. A mimochodem, na základě čeho jste při tvorbě onoho seznamu rozhodl, že některé stavby nejsou natolik významné, aby měly heslo? Někdo vás vybavil nějakým nadosobním zřením? Asi ne, že. Ale pocit to byl jistě opojný - rozhodnout. A o tom to celé asi je, že. --VHS (diskuse) 6. 6. 2014, 14:15 (UTC)
Přestaňte prosím kolegům podsouvat své pochybné dojmy o tom, jak se kdo asi cítí. Co se týká toho seznamu, není přece žádný problém, aby všechny uvedené stavby začaly jen jako položky v seznamu a vždy když někdo nashromáždí dostatek podkladů k doložení významnosti té které stavby, může k ní založit článek. Pokud ale někdo založí článek aniž by významnost byl schopen posoudit a doložit, pak je to špatně. --Bazi (diskuse) 6. 6. 2014, 14:43 (UTC)
Aniž bych věděl, co vedlo Baziho, řekl bych že 1) zvláštní hesla mají ty budovy, ke kterým je dostatek informací či zdrojů a ke kterým se je někomu chtělo napsat a že 2) k těm, které zvláštní heslo nyní nemají, je může kdykoli kdokoli vytvořit, pokud bude mít zdroje a chuť. Nad tím Bazi nemá ani, pokud vím, si nechce uzurpovat žádnou kontrolu a podsouvat mu nečestné pohnutky, jak činíte, je jednak neslušné a jednak irelevantní. Naopak tento seznam je příkladem toho, jak lze encyklopedii organicky rozšiřovat a zakládat nové články vydělením ze článku souborného, jakmile k tématu shromáždíme dostatek informací.--RPekař (diskuse) 6. 6. 2014, 14:49 (UTC)
Opravdu chceme na Wikipedii obrovské množství pahýlovitých článků? Já ano. Mnoho z nich není bezvýznamných. Protože jinde některé informace lze najít stěží, nebo vůbec ne (jak bylo řečeno). Příklad pro Vás: Když jsem hledal informace o architektech nebo prostě jen významných osobách, které výrazně ovlivnily vznik slohu Anglický park, tak jsem mnoho z nich našel na pahýlech enwiki. Byly zde informace že existovaly, data (mohl jsem posoudit jejich časové zařazení, vliv na danou epochu v některém období), jejich zaměření (často jiné než estetika, zahradnictví, nebo architektura) z kterého se dá usuzovat čím a jak byly ovlivněni oni sami, krátký životopis (někteří třeba pobývali v Asii kde byli ovlivněni tamní kulturou, jiní byli prostě nečesaní romantici, básníci apod). Bez daných informací by vypadalo, že uvedený architektonický styl prostě náhle vypukl. Jako by první světová válka vypukla jako okamžitá bezmyšlenkovitá reakce na zastřelení nějaké národem milované osoby a bez dalšího komplikovaného kontextu, osob, jejich význam je pro někoho na úrovni hrajících si koťátek.
Víte, ano, uvádím to na příkladu který mi krásně vyhovuje a snadno Vám jej doložím. Takhle zdůvodnit existenci pahýlů na téma uznávaných profesionálních hráčů wrestlingu, kteří tvrdě trénují celé dny na to aby se trefili míčem do branky a na nic jiného nemyslí, nebo dokonce pastevců, kteří to organizují jako byznys, bych nedokázal. Ale jsou lidé, a není jich asi málo, kterým se předem připravená divadelní představení nebo napínavé filmy na hřišti líbí a baví se, prožívají skutečné emoce. Možná není důvod proč nadřazovat nejlepší hudební interprety nebo herce nad vynikající fotbalisty nebo opravdu dobré kurtizány či politiky. Pracují ve svém oboru na špičce a jejich činnost vyžaduje často velké úsilí (ať už vede kamkoliv nebo jím někdo - jako třeba já nebo Vy - pro některé charakteristické znaky opovrhuje). To, zda jsou obyvatelé země nadšení amatérští modeláři, amatérští kulturisté, fotbaloví fandové nebo amatérští botanici, zřejmě to ovlivňuje nebo ukazuje místní kulturu. Odhad, které heslo vytvořit a které ne, je ovšem na obecném konsensu. Pokud se rozhodnete dále pomáhat k rozvoji wikipedie, bude to pro ostatní jistě přínosem. --I.Sáček, senior (diskuse) 6. 6. 2014, 07:50 (UTC)
Neopovrhuji ani jednozápasovými fotbalisty, ani wrestlery, dokonce ani zahradními architekty (snad jen politiky). Ono je možné, že ten jednozápasový fotbalista se stal vynikajícím zahradním architektem nebo řidičem trolejbusu. Špatné je, že se nikdo z tvůrců tohoto a podobných pahýlů ani nepokouší zjistit, jaká byla další kariéra dotyčného. Spokojí se s tím, že zamodřili přehledový článek o jednom ročníku jedné fotbalové soutěže. Pro tyto účely mi připadá jako vynikající právě řešení dokládané wikipedistou Bazi článkem Seznam funkcionalistických staveb v Brně. Velmi mne láká si toto řešení vyzkoušet. Asi na ruských trolejbusech. --Leotard (diskuse) 6. 6. 2014, 10:26 (UTC)
Mě řešení typu „Seznam něčeho“ jako příliš ideální (zejména pak u sportovců) nepřijde. Dlouhodobě tu zpracovávám tematiku zápasu a představa, že pro ty zápasníky, o kterých naleznu minimum informací budu zakládat články typu Seznam zápasníků, kteří se v roce 1988 zúčastnili vrcholného podniku mi přijde extrémě zvrhlá. Seznam zápasníků, kteří se v roce 1988 zúčastnili olympijských her je asi o něco méně zvrhlý, ale přesto cca pětiset položkový seznam mi nepřijde jako ideální způsob zdělování informací (navíc by, počítám-li jen mezinárodní podniky, takových seznamů bylo minimálně sedm na jeden rok). To radši vytvořím krátký pahýlek, který doufám, že se někdy v budoucnu podaří rozšířit.
Jedudědek (diskuse) 8. 6. 2014, 13:51 (UTC)
Tak ona je u takového 500položkového seznamu skutečně otázka, jestli má na Wikipedii smysl, obzvlášť ke každému utkání/mistrovství. Když jsem tvořil Seznam funkcionalistických staveb v Brně, ani tam nejsou úplně všechny stavby, ale jen ty významnější, o kterých je ve zdrojích víc informací nebo jsou přímo za významnější označeny. Podobně nemyslím, že musí existovat seznamy všech účastníků každého klání, ale stačí buď seznam vítězů, seznam prvních 20-50-100 nebo seznam olympioniků v daném sportu, do kterého by dále bylo možno stanovit kritérium třeba účasti na minimálně dvou olympiádách apod. Když se chce, on se ten seznam dá skutečně vytvořit tak, aby měl hlavu a patu, dával smysl a byl přínosný, tedy poskytoval přehled o významných osobnostech své doby v daném sportu. Když k filmům vypisujeme obsazení, taky obvykle uvádíme jen pár hlavních rolí. Pocit, že musíme do Wikipedie napsat opravdu všechno zjistitelného až do poslední tečky není na místě. Chcete-li třeba seznam vázat ke každému roku (což mi samo o sobě přijde zbytečně ambiciózní, ale budiž, sporty jsou na sezóny asi dost zatížené), můžete třeba uvést seznam těch, kteří se zúčastnili buď všech vrcholových podniků v roce, nebo alespoň tří z nich apod. Přitom ten seznam může představovat tabulku, z které se pozná, kterých všech podniků se daný sportovec zúčastnil a jak v nich uspěl. Takový jeden seznam pak bude IMHO hodnotnější než psát seznamy všech pětisethlavých účastí v každém podniku zvlášť. --Bazi (diskuse) 8. 6. 2014, 16:17 (UTC)
To zní sice zajímavě, ale není to moc realizovatelné. Jistě by se třeba u olympioniků dalo jako kritérium nastavit třeba umístění do 6. místa (body do hodnocení národů, dnes už se to sice myslím nepoužívá, ale dříve to bylo). Podle mého názoru je však každý sportovec, který reprezentoval svoji vlast na některém z vrcholných podniků typu Olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy, mistrovství Asie, Panamerické hry, Hry Commonwealthu , atp. encyklopedicky významný. Problém je spíš se scháněním relevantních zdrojů (obzvláště u sportovců z exotických zemí, nebo u akcí „novinového věku“, tedy před rozšířením internetu. Samozřejmě u národních soutěží (zejména pak u kolektivních sportů) je situace trochu jiná. Jednorázová účast v takové soutěži imo pro encyklopedickou významnost dostačující být nemusí (tedy jak praví i pravidlo;-).
Jedna věc je však encyklopedická významnost, druhá dostupné zdroje. Takže například samostatný článek o nejmladším olympijském vítězi všech dob tu bohužel mít nikdy nebudeme;-)
Jedudědek (diskuse) 8. 6. 2014, 19:58 (UTC)
Matně si vzpomínám, že v mých plenkových dobách bývalo pravidlo, založ článek, on se někdo chytne a dodělá to. Tento předpoklad však přestává platit se stoupajícím množstvím pahýlů a výrazně klesajícím množstvím editorů, kteří namísto sáhodlouhých diskusí raději editují fakta do článků. Pro příklad: v současné době je tu množství pahýlů chráněných území (odpovídající narůstajícímu počtu CHÚ), protože je nestíháme rozšiřovat na normální články, ale jednou ... A též by se dalo říci, však máme seznamy pro jednotlivé okresy tak stačí, když bude lokalita zmíněna tam. Jakápak významnost, koho tak zajímá nějaká kuňka ohnivá v jakési tůňce uprostřed lesa. Ale podstatou mého příspěvku mělo být asi toto: kdyby každý z nás věnoval čas strávený na této nadbytečné diskusi editací pahýlů, po čase by nebylo o čem diskutovat. --BíláVrána (diskuse) 6. 6. 2014, 12:18 (UTC)
„založ článek, on se někdo chytne a dodělá to“ – teď platí spíše „založ článek, on se někdo chytne a vloží tam šablonu {{významnost}}“ – na to se můžu vyprdnout, proto už téměř nepřispívám. --109.81.209.33 6. 6. 2014, 12:37 (UTC)
Záleží ovšem na tom, o čem ten článek zakládáte. Vizte též třeba Wikipedie:Nezapomínejte zpochybňovat významnost. Je-li téma encyklopedicky významné, není třeba se šablony obávat. --Bazi (diskuse) 6. 6. 2014, 13:27 (UTC)
To jakou místní wikistránkou si to odůvodníte mě jako editora zas tak nezajímá, buď můžu víceméně nerušeně přispívat nebo ne. Ohánějte se čím chcete a zdůvodňujte si to také jak chcete, ale pak se nedivte, že vám stále klesají počty editorů. Jediná správná cesta by byla snažit se to šikanózní nastavení zdejších pravidel nějak upravit. --109.81.209.33 6. 6. 2014, 13:46 (UTC)
Jediná správná cesta je, aby si editoři uvědomili, že se tu tvoří encyklopedie, a ne nějaký fansite nebo blogísek o tom, co koho zrovna napadlo nebo baví. Wikipedie je kooperativní projekt, takže „nerušeně přispívat“ neznamená hned psát si na svém písečku cokoli se mi zachce. Musí to být významné, musí to mít hlavu a patu, musí to být doložitelné. Zpochybnění významnosti by nikdo neměl brát osobně, neměl by se tím cítit dotčeně, měl by to využít jako příležitost ke zvážení, zda téma skutečně je encyklopedicky významné, zda ten článek je skutečně příspěvkem k encyklopedii. Pokud není, může se z toho poučit a najít lepší způsob, jak encyklopedii prospět. Teprve v případě, že by byl neoprávněně smazán článek jako nevýznamný, pak se editor může cítit dotčeně. Ale doufám, že se takové případy dějí v minimální míře a je vždy možné to napravit, doložit významnost a smazaný článek obnovit. --Bazi (diskuse) 6. 6. 2014, 14:43 (UTC)
Jinými slovy: Ať si tu každý dělá co chce? Úsměvné.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 6. 2014, 15:02 (UTC)
Vidím, že má slova byla špatně pochopena, a to příliš do extrému, když se Bazi domnívá, že si tu z toho chci dělat "fansite nebo blogísek" a Zdenekk2 se zase domnívá, že prosazuji, ať si tu každý dělá, co chce. Tak se jen dál divte, proč vám ubývají editoři. Jen abyste si důvody neuvědomili příliš pozdě. Mějte se. --109.81.209.33 6. 6. 2014, 15:31 (UTC)
Mimo téma: Z čeho usuzujete, že nám ubývají editoři? Máte to něčím podložené nebo je to jen váš ryze osobní dojem?--Zdenekk2 (diskuse) 6. 6. 2014, 15:49 (UTC)

Ale on si tu každý dělá, co se mu chce. Aktuální příklad: sáhnul jsem do nových článků a vylovil "Les Allues", dvouřádkový pahýl o francouzské vesnici. Proti tomu je jednozápasový fotbalista rozsáhlé a podrobně zpracované dílo (ironie).--Leotard (diskuse) 6. 6. 2014, 15:46 (UTC)

Celý problém podobných diskusí je v tom, že ti, co nic podstatného sami netvoří, si vybíjejí své komplexy na heslech typu druholigových fotbalistů. Já bych tedy měl z wikipedie raději databázi druholigových fotbalistů než "encyklopedii" strukturovanou prapodivnými kategoriemi "LGBT osobnosti" (mimochodem, existují také "ONANIE osobnosti"? - rád bych tu měl své heslo) No ale budiž. Jsem holt minorita.--VHS (diskuse) 7. 6. 2014, 08:23 (UTC)

@Zdenekk2: Na úbytku jsou přispěvatelé globálně, cs.wiki buď tento trend kopíruje nebo kopírovat bude, data bohužel mohu poskytnout jen k anglické wikipedii:
According to a study published in the American Behavioral Science Journal, the number of Wikipedia’s English-language editors dropped 30% between 2006 and 2011, from 50,000 to 35,000. One of the major reasons for that is stricter standards for editors, meant to cut down on misinformation, that were introduced in 2007. vizte (namátkově) zde a zde. Na anglické wikipedii je i stránka věnující se tomuto problému a jeho případnému řešení.
Ad vlastní téma, veskrze souhlasím s obsahem sdělení VHS (zvlášť o možnostech wiki jako elektronického média zahrnovat spoustu informací, kt. by byli jindy redundantní - přece jen stačí v detailním článku pěkně členit a formátovat)), nikoliv však se způsoby jeho vyjadřování hraničícího s osobními útoky. Souhlasím i s diskutéry poukazující na důležitost pahýlů o informacích, které jsou jinde jen těžko dohledatelné. A souhlasím i s příspěvky o nutnosti pravidel Baziho (kt. se musí s wikipedií vyvíjet) upravujícíh přispívání do encyklopedie. Abych ale jen netvořil výčet toho s čím souhlasím, tak proč se prostě nepokusit společnými silami rozšířit o pár vět ročenkové články, aby nikdo neměl pocit, že se jimi degraduje wiki? Argumenty významu článků/témat pro společnost (Bazi) a jim podobné mi přijdou jako příliš relativní, jen připravují bojiště pro další zbytečnou vřavu. ---- Hypothalamus (diskuse) 7. 6. 2014, 09:25 (UTC)
Pravidla nejsou neměnná, ale jsou nepostradatelná. Encyklopedická významnost má své hranice a je tu od toho, abychom psali o tématech, která jsou dostatečně významná na to, aby byla součástí encyklopedie (a aby o nich byl dostatek zdrojů k ověření informací). Je tedy jasné, že se do encyklopedie nevejde každý fotbalista, jehož vrcholem kariéry byl jediný prvoligový zápas, nevejde se sem každý herec, který se mihnul v jedné epizodní roli argentinské telenovely, nevejde se sem každý malíř, jehož vrcholem úspěchu byla výstavka v požární stanici Horní Dolní. Je prostě jasné, že něco vždy zůstane pod čarou a vždy by si autor takového článku přál, aby se to ještě vešlo. Možná proto, že nečte pravidla nebo jimi dokonce pohrdá. Možná proto, že má k takovému tématu citový vztah. Možná proto, že si chce napsat svůj vlastní nový článek. Možná jen aby zamodřil nějaký omylem existující červený odkaz. To je jedno. Nechť se klidně upřesní formulace pravidla a klidně ať se napíše pro každý sport zvlášť, aby nikdo neremcal, že zrovna na ten jeho sport to není dostatečně ušité na míru. A pak uvidíme, jak moc se bude prosazovat zmírňování v tom či onom sportu, kterému zrovna někdo fandí, zatímco zůstanou přísná pravidla u sportů, které nikoho zde přítomného zrovna nezajímají. Sáňkaři pak asi budou mít smůlu, zato z fotbalistů tu bude opravdu každý. Jen abyste nezapomněli, sám jsem hrál za přípravku asi 20 minut zápasu proti Křenovicím, tak mi nezapomeňte založit článek...
(Vše skutečně podstatné už zaznělo na začátku této diskuse: 2NNVZ a významnost citovaná JAnem Dudíkem. Zbytek se odvinul od Kusurijova nešťastného vyjádření, které strhlo lavinu, v níž na jedné straně Saldenio varoval před ohýbáním pravidel a hrozil odchodem editorů a na druhé straně VHS hájil svou stranu barikády právě ignorováním, ohýbáním a zpochybňováním existujících pravidel.) --Bazi (diskuse) 7. 6. 2014, 10:58 (UTC)

Celý problém je v tom, že encyklopedický význam fotbalisty, který si jen jednou zahrál první ligu, je naprosto nulový. Zkrátka vůbec žádný. A také v tom, že někteří si z části wikipedie chtějí udělat fotbalovou ročenku. Tam by Roman Novák určitě měl svoje místo, ale v obecné encyklopedii je stejně důležitý, jako třeba hypotetický Pes Alík wikipedisty VHS nebo Svačina Josefa Svobody, školáka 1. A v Poděbradech, kterou snědl o přestávce 5. května 2014. Napsat článek se totiž dá úplně o čemkoli, encyklopedie znamená, že se vybírají obecně důležité informace. Fotbalové ročenky jsou jiný projekt. --83.240.7.60 7. 6. 2014, 09:37 (UTC)

Nulový význam Romana Nováka není. Uveďte zdroje, ze kterých byste čerpal při psaní o Svačině Josefa Svobody nebo Alíkovi. Obávám se, že žádné 2NNVZ nenajdete, s tím padá Váš argument o psaní článku o čemkoli. A bylo by vážně namístě, abyste vy a další diskutéři proti podle vás nevýznamným článkům, konkretizoval čemu/v čem/jak vadí přítomnost článku typu Roman Novák. Jak to encyklopedii degraduje? ---- Hypothalamus (diskuse) 7. 6. 2014, 09:47 (UTC)
Nulový význam Romana Nováka je. Uveďte zdroje, které dokládají, že není. Obávám se, že žádné nenajdete, s tím padá veškerý Váš argument. A bylo by na místě, abyste vy a další diskutéři konkretizovali, v čem je doložena encyklopedická významnost článků typu Roman Novák. (Toto píšu jen proto, abych Vám ukázal, jakou asi argumentační hodnotu má Váš příspěvek.) --83.240.7.60 7. 6. 2014, 10:08 (UTC)
Zdroje jsou v sekci Literatura. Radši odpovězte na otázku, vaším zbytečným příspěvkem jste mi nic kromě toho, že umíte opisovat, neukázal.---- Hypothalamus (diskuse) 7. 6. 2014, 10:24 (UTC)
Zdroje ano, ale ne NNVZ, to je to, co jste zatím nepochopil. V podstatě dokazujete, že mám pravdu – encyklopedická významnost Romana Nováka neexistuje a jestliže je tu o něm článek, lze článek napsat o čemkoli. I třeba o té svačině, přičemž to bude zdrojováno vyjádřením maminky Pepíka Svobody. --83.240.7.60 7. 6. 2014, 10:32 (UTC)
Vyjádření maminky nesplňuje narozdíl od dvou různých ročenek od pěti autorů definici nezávislého netraviálního zdroje. Vidím, že jste ale neschopen odpověděť na jasné otázky, jako přirovnání uvádíte naprosté nesmysly a namísto věcných argumentů tu tvrdíte, že jsem dokázal vaši pravdu, že jsem nepochopil NNVZ apod. Připojuji se k názoru, že diskuze Pod lípou jsou ztráta energie, další vaše ničím nepodložené výkřiky jsou mi lhostejné. ---- Hypothalamus (diskuse) 7. 6. 2014, 12:04 (UTC)
Jestliže je Vám to lhostejné, tak se zde už prosím nevyjadřujte. Ovšem je Vám ještě třeba objasnit, že zatímco vyjádření maminky je netriviální, věrohodné a bohužel závislé, tak zmínky ve fotbalových ročenkách jsou nezávislé, věrohodné a bohužel triviální. Kapišto? --83.240.7.60 7. 6. 2014, 13:16 (UTC)
Celý problém je v tom, že wikipedie by neměla být jen obecnou encyklopedií (Ottův slovník naučný převedený na internet). Pokud by jí měla být, tak musíme okamžitě smazat všechny ty zvláštní hesla o každém dílu Simpsonů, o jednotlivých albech kapel, o jednotlivých sezónách Oscarů, všechny seznamy epizod seriálů atd. Nic takového by v Ottovi určitě nikdy nebylo. Ale wikipedie - a je to dáno už tím, jaké médium jí nese - může být a měla by chtít být víc, výše jsem to nazval "super-univerzální encyklopedií", mnoha specializovanými a prorostlými encyklopediemi navěšenými na jakousi páteř (řekněme onen Ottův slovník naučný). Když bude chtít být jen Ottovým slovníkem naučným na internetu, tak jednak bude jen "druhořadým Ottou s blbým slovosledem a překlepy", ale především to bude zpronevěření se její podstatě, bude to jako vysílat filmy v rozhlase - nebude využit ten potenciál, který z wikipedie dělá něco širšího, než dovolovala klasická encyklopedie.--VHS (diskuse) 7. 6. 2014, 13:43 (UTC)
Tohle už je něco jiného – ano, máte naprosto legitimní pohled na věc. Je to navíc zásadní otázka, jaká má wikipedie být? Jedna obecná encyklopedie nebo „vícesměrná“? A to by mělo být základem další diskuze. --83.240.7.60 7. 6. 2014, 13:52 (UTC)

Obecně, kopaná je mimořádně populární, více než ostatní lidské (nejen sportovní) činnosti (zaostává snad jen za sexem). Někde je dokonce na prvním místě (Turecko např.). Proto je logické, že články o fotbalistech vznikají ve větší míře než o ostatních tématech. Vzhledem k vysoké popularitě tak nebývá problém se zdroji. Problém je, když se autor hesla příliš nenamáhá je (správně) použít. Wikipedie bude i nadále zaplavována články o fotbalistech, ta česká kvůli výrazně menšímu počtu editorů pak zejména fotbalovými pahýly.--Chalim Kenabru (diskuse) 7. 6. 2014, 10:20 (UTC)

Mno, zajímavá diskuse, bohužel velká část je jen plkání o ničem. Můj názor: Faktem je, že v článku Roman Novák nejsou dva NNVZ (dokonce ani jeden) a článek nesplňuje ani apecializovaná wikikritéria pro sportovce. Dvě ročenky tam uvedené jsou sice zdroje věrohodné a nezávislé, nikoli však netriviální, a to je podstatné. Článek by tedy měl být smazán pro nedoložení encyklopedické významnosti. --Vachovec1 (diskuse) 7. 6. 2014, 12:46 (UTC)

Problém je i tom, že dost lidé nechápe, co je věrohodný, nezávislý a netriviální zdroj. Jinak fotbalisté jsou zajímavější než akademici, ti jsou pro většinu lidí nudní suchaři. Stačí navštívit nejbližší nejbližší hospodu, poběží tam sport, většinou kolektivní hry, našich podmínkách fotbal a lední hokej. A fotbal baví mladé muže, a ti věštinou píší wiki, a tak je tu hodně článků o nich. I když jsou většinou výsledkové listiny, co by měli být jako přílohy k článkům o nich. Kolikrát od žáků po veterány kopl do míče, kolik dal gólů, a za jaké týmy hrál. Omlouvám se za ironii. -:)) --Mirek256 7. 6. 2014, 16:00 (UTC)
A co by mělo být v encyklopedickém hesle o fotbalistovi jiného, než kolik odehrál zápasů, kolik dal gólů a za jaké týmy? Hlavní mistrovy myšlenky? ("tak určitě, když nedáme gól, nemůžem vyhrát, že jo") Jaké duchovní rady mu dal jeho první trenér? ("jezdíme, kurva, jezdíme!"). Nebo, v jakých kopačkách se mu dobře hrálo? ("Již od mládí preferoval lisovky před kolíky"). Jsem vážně trochu zmaten.--VHS (diskuse) 7. 6. 2014, 16:38 (UTC)
U krejčího čekám, že se dozvím, jestli šil lépe kalhoty nebo saka; u fotbalisty jeho charakteristiku po fotbalové stránce (např. důrazný nekompromisní obránce, známý i disciplinárními prohřešky). --Jann (diskuse) 7. 6. 2014, 17:20 (UTC)
A kdo to změřil, to "důrazný a nekompromisní"? Není to náhodou vlastní výzkum?--VHS (diskuse) 7. 6. 2014, 19:12 (UTC)
Vlastní výzkum to není, je to legitimní informace - uvedena v odkazech (iDNES.cz).--Chalim Kenabru (diskuse) 8. 6. 2014, 07:24 (UTC)
Na rozdíl od pouhých statistik, které se snadno odkudkoli zkopírují, očekávám od encyklopedického hesla např. aspoň základní biografické údaje (třeba datum a místo narození), případně rodinné poměry, jestli pochází ze sportovní rodiny, kde a jak začínal, jestli už tehdy na sebe nějak upozornil, jestli třeba studoval tělocvik na pajdáku nebo se stal čutálistou bez příčiny, jestli ho významně ovlivnil nějaký trenér, jestli měl nějaké vzory, jestli vynikal technikou nebo tělesnou konstrukcí, kdy se potýkal se zraněními, která mu ovlivnila kariéru atd. Syntéza dat a zasazení do kontextu je to, co mnohým sportovním článkům chybí do kvality. A můžete se vymlouvat na to, že vás zajímají jenom čísla gólů, ale to řadí výsledné dílo do oné fotbalové ročenky, a ne do encyklopedie, anebo že takové údaje prostě nemůžete nikde vyhrabat, a to už jsme u oné encyklopedické významnosti. Je-li fotbalista encyklopedicky významný, mělo by se o něm dát zjistit víc než jen kdy dal nebo nedal komu branku. --Bazi (diskuse) 7. 6. 2014, 17:34 (UTC)
Přesně tenhle přístup otevírá cestu k subjektivismu, dojmologii a pohádkaření. Ono není vůbec problém natláskat 10 000 znaků o čemkoli, my, co píšeme rychleji, to víme lépe, než kdokoli jiný. Ostatně tato diskuse je toho hezkým důkazem, kupit písmenka je tak snadné, že. "Jeden z nejvýznamnějších blá blá 20. století, ceněný zejména pro blá blá, už od dětství se u něho projevoval výrazný talent blá blá". Mnohem složitější je uhlídat skutečnou faktografii, protože to "snadné zkopírování" je ve skutečnosti kompilováním z mnoha zdrojů, a to je skutečná encyklopedická práce. Rozhňahňat tři věty do slohové práce, to jsme se naučili všichni již v 6. třídě. Stejně jako všichni víme, že rezervy mohou být rozsáhlé a zásluhy nemalé...--VHS (diskuse) 7. 6. 2014, 19:12 (UTC)
Ano, toto je skutečně jen snůška demagogických slov, která asi bylo snadné natláskat, ale nijak neřeší problém fotbalisty, jehož jediný význam spočívá v tom, že si kopnul do míče v jednom zápase a jehož článek není doložen žádným NNVZ. Napsat kvalitní článek doložený kvalitními zdroji je náročnější než seskládat pár údajů ze dvou fotbalových ročenek. A ano, vyžaduje od wikipedistů větší schopnosti a víc zdravého úsudku. Kdo je nemá, nechť si klidně kopíruje statistiky a výsledkové listiny, píše pahýly. Z nouze ale ctnost neuděláte, pořád to nebudou kvalitní encyklopedické články. --Bazi (diskuse) 7. 6. 2014, 20:12 (UTC)

@VHS, @Bazi: Žádám bez dalších invektiv.--Zdenekk2 (diskuse) 7. 6. 2014, 22:53 (UTC)

nebojte, mám se pod kontrolou. Kdybych takovým hošanům napsal, co si o nich opravdu myslím, tak dostanu ban na deset let.--VHS (diskuse) 7. 6. 2014, 23:54 (UTC)

Mapy - 403: User account expired

Zdravím kolegové určitě jste si také všimli, že odkazy na mapy přestali fungovat (Pro ilustraci). Zajímá mě co se stalo a co s tím budeme dělat? --Jenda H. (diskuse) 7. 6. 2014, 15:44 (UTC)

To se stává na Toolserveru poměrně často; jde o to, že uživatel, který danou stránku provozuje, je již delší dobu neaktivní. --Marek Koudelka (diskuse) 7. 6. 2014, 15:45 (UTC)

Básník Jan Šimek

Dobrý den Dnes se ke mně dostala smutná zpráva že zemřel básník Jan Šimek, tak jsem se chystala doplnit tuto informaci k článku o tomto autorovi. Popravdě jsem neměla pochyby o tom že tu článek o tomto pánovi bude, ovšem ani ve snu by mě nenapadlo, že jste článek o něm smazali s odůvodněním, že to je kdosi bezvýznamný a věřte že mě to už z principu vyloženě vytočilo!!! Nechápu jak můžete rozhodovat o tom jestli někdo významný je nebo není, nebo z druhé strany o kom poskytnete informace a o kom ne, tohle hraničí s cenzurou! Pan Šimek vydal tři básnické sbírky a patřil k významným osobám pražského undergroundu, proto si myslím, že je oprávněn k tomu, aby zde o něm vIsel článek a my bychom měli mít možnost se o něm něco dozvědět. Bohužel to ve mně vzbudilo dojem, že případ tohoto pána nebude ojedinělou záležitostí což je opravdu znepokojující...– Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 109.73.212.103 (diskusepříspěvky)

Máte pravdu, zdejší pravidla "encyklopedické významnosti" (Wikipedie:EV, Wikipedie:2NNVZ) je hon na čarodějnice. --109.81.209.11 8. 6. 2014, 14:24 (UTC)
Mno, pokud je významný, nemůže být takový problém jeho významnost doložit a článek založit; Mám jeden zdroj: http://www.radioservis-as.cz/archiv03/0303/03titul.htm Napsal třeba o jeho smrti někdo nekrolog, nebo byl s ním nějaký netriviální pořad nebo o jeho díle? Snad by se to dalo obnovit, pokud významný je. Pravidla honem na čarodejnice nejsou, nemůže tu být každý. Například já bych tu IMHO taky ještě být neměl.--Fafrin (diskuse) 8. 6. 2014, 14:28 (UTC)
Záznam v databázi národních autorit NK ČR --Gampe (diskuse) 8. 6. 2014, 14:49 (UTC)
To ale není NNVZ --Silesianus (diskuse) 8. 6. 2014, 14:52 (UTC)
@Silesianus Jsem přesvědčen, že autoritní záznam NK ČR nezávislým a netriviálním zdrojem rozhodně je. --Gampe (diskuse) 8. 6. 2014, 15:02 (UTC)
Já bych řekl, že triviálnější to být nemůže, v tomto případě.--Fafrin (diskuse) 8. 6. 2014, 15:19 (UTC)
Netriviální zdroj – takový, který předmět článku jen nezmiňuje v několika málo slovech či větách, nebo nejde o pouhou položku v adresáři či podobném seznamu, zmínku v délce jednoho odstavce apod. Mělo by se tedy jednat o širší pojednání. --Silesianus (diskuse) 8. 6. 2014, 16:55 (UTC)
@109.73.212.103 Hledisko významnosti je jednoznačné až mechanicky spravedlivé: pokud o osobě existují dva nezávislé netriviální zdroje, pak do wikipedie patří. --Gampe (diskuse) 8. 6. 2014, 15:02 (UTC)
NNšel jsem ještě toto: http://www.rozhlas.cz/mozaika/literatura/_zprava/1356110 ,(Nedokážu posoudit, nakolik je ta zmínka triviální či nikoliv). Podle brouzdání na internetu mu vyšli cca 3 sbírky, (a hrál ve cca 2 kapelách), tak třeba by se dalo najít i něco o nich. A předem to sloučit do daného článku.--Fafrin (diskuse) 8. 6. 2014, 15:19 (UTC)
První je triviální (Netriviální zdroj – takový, který předmět článku jen nezmiňuje v několika málo slovech či větách, nebo nejde o pouhou položku v adresáři či podobném seznamu, zmínku v délce jednoho odstavce apod. Mělo by se tedy jednat o širší pojednání.) Zatím ani jeden NNVZ. --Silesianus (diskuse) 8. 6. 2014, 16:55 (UTC)
Hm. --Gampe (diskuse) 8. 6. 2014, 18:01 (UTC)
On totiž jeden nahoře obsáhle komentovaný fotbalista je daleko důležitější, významnější a pro kulturu a uvědomnění českého národa daleko přínosnější. Už jen tím, že má pro cs.wiki absolutně jediné a nekompromisně rozhodující 2NNVZ. Za všechny odlišné názory či úhly pohledu se tu jak vidno, brzy začne střílet. Což je také důvodem mé stávky: wp sice edituji, ale od denně po novém článu jsem přešel k nule za rok. --Kusurija (diskuse) 9. 6. 2014, 05:52 (UTC)
Váš mesiášsko-mučednický komplex je již dobře znám, netřeba ho zdůrazňovat v každé diskuzi, do které se zapojíte. --Silesianus (diskuse) 9. 6. 2014, 09:01 (UTC)

článek jsem obnovil a restartoval lhůtu k doložení významnosti. Má-li identifikátor NKČR, považoval bych to osobně za jeden zdroj, s tím, že druhý musí být o to hodnotnější. Nenašel by se třeba medailonek autora u recenze nějakého jeho díla? Obecně u méně známých osobností může být výhodou, pochází-li z menšího města, které je na svého rodáka náležitě hrdé a v lokálním tisku či obecních stránkách se může ledacos najít. Kdežto ve velkoměstě... JAn (diskuse) 9. 6. 2014, 06:43 (UTC)

Nekrolog Jana Šimka vyšel zde: http://denikreferendum.cz/clanek/18156-ta-mysl-obojetna-je-jako-moje-bytna
Ano, to by se dalo považovat za 1 NNVZ, teď ještě najít druhý. --Silesianus (diskuse) 11. 6. 2014, 10:24 (UTC)

Šablona Commonscat

V souvislosti s převodem na řádkovou verzi této šablony upozorňuju, že nově se do všech kategorií šablona {{Commonscat}} vkládá jako položka seznamu, tedy jako

* {{Commonscat|odkaz}}

Vložení bez hvězdičky způsobí malý rámeček vpravo. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pod lípou/Archiv 2014/02 ve Wikimedia Commons na rozdíl od správného vložení

V průběhu června bych rád dokončil převod i v článcích, pak se způsob zápisu změní i zde. JAn (diskuse) 9. 6. 2014, 07:10 (UTC)

Převod na řádkovou verzi? Mohu poprosit o odkaz na nějakou debatu o tomto? — Jagro (diskuse) 11. 6. 2014, 10:57 (UTC)
Nějakou debatu jsem sice zaznamenal, už nevím kde, ale vůbec si nejsem jistý, že to vyznělo pro řádkovou verzi. Osobně bych byl spíše proti. --Packa (diskuse) 11. 6. 2014, 12:13 (UTC)
Jsem proti převodu. V řádkové formě je nutné hledat šablonu v někde textu, v neřádkové je hned vidět. Anglická Wiki též nemá řádkovou formu. --Ramon de L (diskuse) 11. 6. 2014, 14:50 (UTC)
Ne někde v textu, ale na přesně daném místě v sekci externích odkazů. Není pravda, že anglická Wikipedie nemá řádkovou formu (viz např. en:Copenhagen). --Jowe (diskuse) 11. 6. 2014, 15:09 (UTC)
Ano, řadková forma na enwiki je, ale není nuceně prosazována. Konrétní statistika na enwiki je 491 887 boxová vs. 43 013 řádková, řádková forma je tedy používána pouze tam, kde je vhodná. --Jklamo (diskuse) 11. 6. 2014, 17:55 (UTC)
V souvislosti s převodem na řádkovou verzi šablony upozorňuju, že k takovému převodu neexistuje konsensus, kdo chce používat řádkovou verzi (která může být v některých případech vhodnější), ať tak činí. To že se silou a bez diskuse podařilo protlačit zřádkování odkazů na jiné sesterské projekty nutně neznamená, že tomu tak musí být i u Commons. --Jklamo (diskuse) 11. 6. 2014, 17:55 (UTC)
Na téma odkazů na sesterské projekty proběhla před časem diskuse, ve které se většina diskutujících vyjádřila pro řádkové odkazy. --Jowe (diskuse) 11. 6. 2014, 18:06 (UTC)
Tato diskuse je už 3,5 roku stará. Většina diskutujících už tady není moc aktivní, takže bych její výsledky bral s rezervou. --Packa (diskuse) 11. 6. 2014, 20:28 (UTC)
Tento ŽOK je mnohem novější a i v něm je výraznější podpora řádkové verze. Příznivci rámečků si mohou napsat vlastní styl zobrazení, případně o něj požádat někoho zkušenějšího. Ten by pak šlo dát i jako udělátko. JAn (diskuse) 12. 6. 2014, 05:49 (UTC)
Dík za nalezení té aktuálnější diskuse. Ale promiň, JAne, ale 6:4 není výraznější podpora. Když by se to vzalo váhově, tak je to jen 53 % (Pro řádkovou podobu: Jan, Jowe, Tchoř; spíše řádkovou Jann, Shlomo, Jan Polák; spíše původní Packa; původní Vachovec1, Faigl.Ladislav, Juandev).
Líbí se mi menší velikost rámečku a loga Commons (původní mi přijde moc humpolácké, hřmotné), ale nelíbí se mi nový text: málo běžných uživatelů wiki ví, co je Wikimedia Commons a v souvislosti s tím, co jsou tamní kategorie. Spíš bych byl pro původní nebo něco podobného. --Packa (diskuse) 12. 6. 2014, 06:35 (UTC)

Musím se přiznat, že mne řádková podoba Commonscat v kategoriích docela překvapila. O tom se AFAIK přece nikdy ani nediskutovalo. Zcela mi uniká její smysl. --Faigl.ladislav slovačiny 12. 6. 2014, 06:39 (UTC)

V kategoriích působí opravdu divoce, protože není zařazena klasicky k Externím odkazům. Tam by opravdu lépe sedla rámečková verze. --Bazi (diskuse) 12. 6. 2014, 07:10 (UTC)
+1. Obzvlášť divně vypadá odrážková řádková verze v kombinaci s tučným nadpisem Hlavní článek. --Jann (diskuse) 18. 6. 2014, 11:47 (UTC)

Také jsem proti přesunu a to jak v kategoriích, tak v článcích. — Jagro (diskuse) 27. 6. 2014, 22:42 (UTC)


Mohu se zeptat na smysl tohoto hromadného převodu na řádkovou verzi? Chápal bych ho u článků, které mají tak málo odkazů, že vložení rámečkové šablony vytváří neestetické bílé místo, ale u článků, které mají dostatečný počet externích odkazů, se řádkový odkaz i přes ikonku ztrácí mezi ostatními odkazy. Rámečkový odkaz obtékaný textem ostaních "normálních" mi připadá výraznější - a o to pokud se nepletu u odkazů na jiné wikiprojekty jde - upozornit na to, že i jiný wikiprojekt se danému tématu věnuje. --147.32.160.187 27. 6. 2014, 09:27 (UTC)

Masivní porušení autorských práv na české Wikipedii

Milý "přátelé",

před několika lety jsem se zde dostal do konfliktu s některými zdejšími "správci" a jejich přisluhovači. Má práce byla tehdy poškozována a urážena, byl jsem dokonce neoprávněně nařčen z porušování autorských práv, a tak jsem z wikipedie odešel.

Zůstal ve mně přesto pocit hořkosti a touha se pomstít. Říkal jsem si: jak nejlépe bych mohl těm rozumbradům, propagátorům teroristických států a různých jiných úchylek, uškodit? A tu jsem dostal nápad: zasáhnu je přesně tím, čím se oni pokusili zasáhnout mne. Dokážu jim, že ne já, ale to oni jsou troubové, to oni nejsou schopni wikipedii ochránit před porušováním autorských práv, to oni nepoznají copyvio, ani když jim tancuje před očima - když na to nemůžou použít nějaký program pro blbečky. A tak jsem vymyslel plán. Založím si nový účet, nebudu pokud možno s nikým diskutovat a vytvořím ne stovky, ale tisíc hesel, která porušují autorská práva. A tak jsem začal opisovat. Z knih, neboť na ty jejich prográmky nedosáhnou.

Samozřejmě jsem se nespletl. Zatímco pod mou starou přezdívkou za každým mým heslem slídil nějaký zdejší mafián a nelíbilo se to, či ono, doslova opsaná hesla pod novou přezdívkou nikomu nevadila, nikdo je nejspíš ani nečetl - proč by to také dělal, vždyť zde se neprovozuje žádná encyklopedie, to jen sekta zoufalců, co se nemají jak jinak realizovat, si zde za pomoci k tomu určených tělních tekutin značkuje teritorium.

No a tak jsem plodil další a další plagiáty. Byl jsem si nicméně vědom, že dělat jen copyvia by bylo nešikovné, ulehčil bych tím zdejším blbečkům práci - až by zjistili, že prvních pět zkontrolovaných hesel copyvio je, smázli by to celé naráz, protože na skutečnou práci tu zdejší mocní jaksi nemají čas. A tak jsem vytvořil čas od času heslo standardní. V celkovém počtu mých hesel by měla ta neplagiátová tvořit zhruba 25 procent. Samozřejmě, při lenosti zdejších "encyklopedistů" je můžou smáznout jedním vrzem taky, ale tím by podle mne spáchali vandalismus. (Je také ale možné, že jim je to jedno, s tím už bych nic nenadělal)

Plán to byl dokonalý: až budu na hranici zhruba dvou tisíc hesel, slavnostně jim všem oznámím: podívejte, jací jste blbci.

Pak však přišla kauza Silesianus. Shodou okolností mne tento uživatel jistým způsobem předběhl. Jenže to bylo mé velké štěstí. Na jeho příkladu jsem totiž pochopil, kde je slabé místo mého plánu. Právě na případu Silesianových copyvií se ukázalo, jak by to také mohlo dopadnout: vytvoří se jakási stránka, kde se předstírá, že se celý případ řeší, a ve skutečnosti nikdo neřeší nic, copyvia se zde ponechají a blbci mohou dál předstírat, že vlastně blbci nebyli, že když nás nikdo nežaluje, tak to žádná copyvia asi nebyla a tak jsme vlastně chytří, že jsme to tady nechali: zbavili jsme se nepohodlného a z jeho práce můžeme dál těžit a rozesílat tiskové zprávy kolikže stovek tisíc hesel to ta česká wikipedie má a jaká je to epochální záležitost.

Tak takto ne, holenkové, řekl jsem si. Tentokrát to uděláme jinak: ve chvíi, kdy vše odhalím na wiki, zároveň také rozešlu nakladatelům knih, z kterých jsem opisoval, dopisy, ve kterých je upozorním, že ta slavná česká wikipedie je docela sprostě vykrádá. Samozřejmě nemohu vědět, jak s těmito oznámeními naloží. Pevně věřím, že ti novější nakladatelé (zpočátku jsem bohužel používal i knihy těch již neexistujících, v tom jsem to ze začátku nedomyslel, uznávám, ale aspoň jsem se pokusil kontaktovat několik autorů, pokud žijí) vyvinou dostatečný tlak, aby ti wikihošani museli trochu hnout zadkem. Jsou-li to opravdu takoví epochální borci, nebude jim činit potíž těch pár heslíček překontrolovat. (pro zdejší strážce pravidel: ano, je to vyhrožování právními důsledky, ale já se na vaše pravidla můžu vysrat).

No a když mě zdejší dva staří dobří členové jistých lobby (oni vědí, kterých) začali pronásledovat (dle tradičního schématu: napadneme mu jeden článek (Quentin Massys), přinutíme ho k útoku a pak ho vyštípeme, vždyť tady to patří buzničkám, havloidům, potažmo obřezaným), došlo mi: přišel čas.

No tak se ukažte hoši.

A kde že je seznam těch knih, které jsem použil? Inu nikde. Já nejsem povinen vám ulehčovat VAŠE povinnosti. To vy jste odpovědní za to, že na wikipedii nebudou porušována autorská práva, to vy si dohledejte, z čeho tu máte opsáno cca 1500 hesel. Já vám oznamuji, že jsem je vytvořil, že tu jsou a vy už si poraďte, jak umíte. A pokud by selhal můj plán s dopisy nakladatelům a po čase se ukázalo, že se místní stachanovci na to vykašlali, tak půjdu alternativní cestou: půjdu s tím do médií. Aby se nejen místní návštěvníci, ale všichni v této zemi dozvěděli, co je to česká wikipedie, co vše je na ní možné, a kdo jí vlastně tvoří. Jak vlastně vypadá "encyklopedie" psaná lůzou. Tak to je vše, "přátelé". Na další otázky nebudu odpovídat, do vašich tlachů se nehodlám zapojovat. Minule mi bylo řečeno, že můj učet nelze smazat, tak si tedy na mou stránku laskavě umístěte tu vaši šablonu, či co to je.

A refaktorizováno.--VHS (diskuse) 9. 6. 2014, 10:06 (UTC)

Tady mi chce někdo vyfouknout čestné místo v RC šabloně... --Silesianus (diskuse) 9. 6. 2014, 10:20 (UTC)
Pane "VHS", povinností dodržovat autorská práva je v první řadě zákonem vázán ten, kdo sem vkládá texty. Je na to upozorněn i v editorském rozhraní. Z Vašeho vyjádření je zřejmé, že jste si byl dokonce této povinnosti i sám vědom. Pokud teď píšete nakladatelům, že jste záměrně porušil autorská práva jejich autorů, je dobře, že se to i sami nakladatelé dovědí, kdo je viníkem tohoto stavu, že to nejsou správci Wikipedie, ale Vy sám. Abstraktní Wikipedie jejich nevykrádala, vykradl jste je Vy, a za přispěvatele Wikipedie musím říct, že jsem rád, že jste se přiznal a že tedy bude jasné, že Wikipedie v tom není viníkem, ale obětí. Zároveň si Vás dovoluji upozornit na to, že veškerá škoda, která by mohla být uplatňována na Wikipedii, bude přenositelná na toho, kdo sem záměrně tyto texty vložil. Všechny tyto fakty Vás podle mého názoru staví do velmi komplikované situace, ve které by Vám nepochybně velmi pomohlo, kdybyste se zapojil do nápravy vlastního protiprávního jednání. K tomu Vás samozřejmě nemůžeme nutit, nicméně považuji za vhodné Vás na to upozornit. --Okino (diskuse) 9. 6. 2014, 10:37 (UTC)
S tou nápravou vlastních copyvií to zas tak horké nebude, několikrát byly moje pokusy o toto revertovány, neboť logicky nejsem věrohodný. --Silesianus (diskuse) 9. 6. 2014, 10:56 (UTC)
Takže vlastně říkáte, že nemusíme dělat nic, protože se s námi spojí nějací nakladatelé a ti nám řeknou, které články porušují práva? Hlavně nezapomeňte do těch dopisů připsat, že jste jejich autorem, stejně už jste to vykvákal tady. Aspoň je na tom krásně vidět, jak hrozně "šikanózní" prostředí zde na Wikipedii ta "správcovská klika" tvoří. Nováček může napsat 2000 článků a pokud se jeví v pořádku, nikdo mu nic nevytkne, velká to omezení pravidly a zdejší "mocností". No jo "důvěřiví blbci", nejdou při každém založeném článku proskenovat nejbližší národní archiv či knihovnu, jestli náhodou není opsaný z nějaké knihy. Ale máte pravdu, někoho jste tím určitě dostal, protože se zde na projektu určitě najde nějaký "blbec", který bude chtít tuhle Vaši podpásovku vyřešit, protože mu to nedá a bude chtít opravit Wikipedii, projekt, na němž se podílí. Akorát je škoda, že bychom ten čas mohli trávit raději psaním článků. Že Vám to nepřijde ani trochu hanba přidělávat práci lidem, kteří tu dělají zadarmo a ve svém volném čase. Aspoň jste ale podal krásný důkaz o neexistenci té domnělé "kliky správců". Díky. (EK s Okinem) --Mates (diskuse) 9. 6. 2014, 10:40 (UTC)
Skutečně zajímavý úkaz. Měsíce trávit čas zakládáním copyvií, pak se sám jít udat poškozeným, svou protiprávní činnost medializovat a nakonec tušit, že třeba jen jedním kliknutím při hromadném smazu půjde celý „počin“ do stoupy. A samozřejmě čekat na možné právní důsledky. To je story jak z kabinetu kuriozit‎. --Kacir 9. 6. 2014, 11:10 (UTC)
Milý VHS, vpravdě „ďábelský“ plán... Zajímalo by mě, jak dlouho Ti vydrží uspokojení z toho, že jsi nám to tady tak vytmavil... Pro mě to je jenom masivní zklamání, --Ivannah (diskuse) 9. 6. 2014, 11:47 (UTC)
u mě jste se odkopal už tímto sprostým útokem a to, co tu naznačujete (ať už to je pravda či lež), jen posiluje moje mínění o lidech, kteří se tak vyjadřují. --Vojtěch Dostál (diskuse) 9. 6. 2014, 12:13 (UTC)
Teda, to jste to všem natřel. Doufám, že jste se dostatečně poplácal po ramenou, jaký jste borec. --Jan KovářBK (diskuse) 9. 6. 2014, 13:03 (UTC)

Já, když se podívám na historii příspěvků, tak mám mnohem víc pocit, že zdejší „Coming out“ je jen podrážděné plácnutí do vody poté, co se diskuse výše Pod Lípou vyvíjela jiným směrem, než VHS chtěl. Takové bouchnutí dveřmi ve snaze udělat škodu, i když třeba ani ve skutečnosti není, opisováním od Silesiana. Dokud se nepodaří doložit, že skutečně jsou některé jeho texty opsané (snad se možní vydavatelé původních textů brzy ozvou i nám, nejenom VHS se žalobou za porušení autorských práv), bral bych to vyjádření se značnou rezervou. Nicméně, kdyby se to potvrdilo (o čemž zatím pochybuji), tak bych smazal asi všechno. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 9. 6. 2014, 12:43 (UTC)

Důrazně se ohrazuji proti Vašemu tvrzení, že jsem zveřejněním svých copyvií chtěl „způsobit škodu“, právě naopak. Toto považuji za osobní útok vůči mé osobě a byl bych rád, kdybyste se takovýchto vyjádření v budoucnu vyhnul. --Silesianus (diskuse) 9. 6. 2014, 12:58 (UTC)
Zde bych si dovolil mírnit dojmy. „Snahu způsobit škodu“ čtu jako připisovanou VHS, Silesianovi je připisováno bytí za vzor ve způsobu provedení, bez ohledu na jakýkoli úmysl. --Bazi (diskuse) 10. 6. 2014, 14:13 (UTC)
Já osobně bych na rozdíl od Chmee2 všechno hned nemazal, i kdyby se skutečně VHSovo tvrzení ukázalo být pravdivým. V případě podobného hromadného copyvia si myslím, že by se mělo napřed také zkusit se domluvit s držitelem práv, zda by nebyl ochoten ukradený text uvolnit pod svobodnou licencí s tím, že bude řádně citován jako zdroj (z VHSova vyjádření je jasné, že cílem nebylo poškodit čísi autorská práva, ale Wikipedii, a tak by snad mohl majitel autorských práv být otevřen dohodě). Pokud ne, tak samozřejmě smazat to, co mu bylo ukradeno, ale ne víc. VHS tvrdí, že některé články napsal korektně, a těch by byla škoda (zase: samozřejmě za předpokladu, že nelže a že takové články existují).--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 6. 2014, 13:17 (UTC)
To může být ale obezlička trolů. Primárně se snažit poškodit Wikipedii, ale současně rozostřovat dojem o vlastní osobě nezávadnými editacemi, a vzbudit tak ambivalentní a mírnější postoj komunity. Nemusíme chodit do historie, viz aktuální případ Biedronky CZ. A tady se shoduji s ArbComem, že u takového trola, který přidělává členům projektu práci trolováním, je správné mazat vše.--Kacir 9. 6. 2014, 13:28 (UTC)
To není věc k řešení na wiki. To je případ pro sociology, psychology a podobné odborníky.
BTW, na wikipedii řešíme konkrétní případy porušování autorských práv. O žádném konkrétním jsem se této kapitole nedočetl. --Packa (diskuse) 9. 6. 2014, 13:31 (UTC)
Kaciri, rozhodnutí ArbComu, jestli to dobře chápu, se týká mazání obsahu vytvořeného loutkami zablokovaného uživatele. Na VHSa by se to vztahovalo jen pokud by se ukázalo, že VHS je loutkou někoho, kdo je v současné době zablokován, a obchází tak blok. Obávám se, že kdybychom podle Vašeho návrhu vymazali vše každému, kdo si tu někdy zatrolloval, tak by toho z Wikipedie zbyla polovina...--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 6. 2014, 13:35 (UTC)
Mluvím o masivním dlouhodobém trollingu, tedy pokud uživatel vědomě založí 1000 nebo 2000 copyvií (jak zde bylo prezentováno). Napsal jsem pouze vlastní názor, že souhlasím s přístupem ArbComu, a tedy dodávám, v přístupu k podobným trolům, že jimi založené články nevyváží značnou problémovou činnost. Trolů jsem zablokoval desítky a jejich články splňující zdejší kritéria nemazal, to jste mě špatně pochopil. K takovému smazání u vytrvalých trolů by muselo existovat rozhodnutí komunity či AC, které bych podpořil, což jsem se snažil sdělit. --Kacir 9. 6. 2014, 13:54 (UTC)
Aha, tak to jsem Vás špatně pochopil. Omlouvám se. A souhlasím, že je takové rozsáhlé mazání opravdu potřeba ponechat na širším rozhodnutí komunity anebo AC.--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 6. 2014, 14:48 (UTC)
Původní vyjádření mohlo být skutečně různě vykládáno, když bylo formulováno poměrně neúplně. Samozřejmě vždy je nutné přistupovat k případům individuálně. Například věřím tomu, že Silesianus psal články, aby obohatil projekt bez postranních úmyslů, a rozumím tomu, že copyvio nebyl zamýšlený efekt. U VHS se jedná o vědomé zakládání loutek s cílem poškodit projekt prostřednictvím copyvií a následného „oznámení“ takto závadného obsahu držitelům autorských práv.--Kacir 9. 6. 2014, 15:06 (UTC)

Já tomuto vyjádření nevěřím. VHS vytvořil od 26. 4. 2011 celkem 2067 článků. Myslím, že je to příliš mnoho na to, aby to byla pravda. Tři roky věnovat velmi produktivnímu psaní na wikipedii, a to jen za účelem, aby se „pomstil“ nějakým neznámým nickům? Hloupost. Kromě toho není ničí povinností na základě takového nedůvěryhodného vyjádření nějaká porušení autorských práv předem neurčených subjektů hledat a řešit. To je nesmysl, odpovědnost za hypotetická porušení nese VHS, takže ten má také tu povinnost. Také nevěřím tomu, že by skutečně kontaktoval nějaké nakladatele - vzhledem k tomu rozsahu (podle jeho vyjádření 75 % z celkového počtu článků) si musí být vědom, že by mohlo jít i o škodu velkého rozsahu, takže nejenže by výši škody také odpovídala jeho odpovědnost za způsobenou škodu, ale navíc by to vedle toho vedlo k aplikaci kvalifikované skutkové podstaty tr. činu podle § 270 odst. 3 tr. zák. Tohle všechno on určitě ví, takže toto vyjádření bych bral jen jako horkem vyvolanou žlučovitou reakci, kterou by jinak neudělal. --83.240.7.60 9. 6. 2014, 15:28 (UTC)

Pod lípou začíná být poslední dobou celkem sranda. Nejdřív wikipedista, kterému chronicky vadí články o fotbalistech a teď tohle. Nevím jak jinde, ale z oblasti fotbalu vytvořil VHS spoustu sice kratších, ale jinak dobrých a řekl bych bezproblémových článků. Jinak tohle vyjádření, resp. postoj je samozřejmě dětinský.--Chalim Kenabru (diskuse) 9. 6. 2014, 19:34 (UTC)

Především vytvořil mnoho neozdrojovaných článků, článků které by odpovídaly jeho popisu. Ale já to neposoudím, jsem dnes úplná lůza, to VHS postihl přesně. Co tak si jeho díla rozdělit a předělat? Všechny. Použít je jako základ, ozdrojovat, doplnit, zkrátit? Tedy v podstatě je to stejně potřeba, jako u jiných neozdrojovaných hesel. Ale nemusí to snad být dnes, nebo zítra. Postupně. Takhle se to vyřešilo i s jinými copyvii a tohle si myslím wikipedista VHS přeje, jestli tomu rozumím dobře. Protože jak napsal, to co spáchal, bude jinak řešit přes média. Ale moc tomu asi popravdě nerozumím. Pokud ho někdo z wikipedistů urazil, třeba slovně, prosím, omluvte se mu. Musel ho jistě někdo vyprovokovat, že se takhle začal cíleně odreagovávat. Pokud se to úpravou těch textů vyřeší a VHS to takhle vyhovuje, a představuje si to ( VHS)takhle, tak v podstatě o nic nejde. Vše bude zase v pořádku. Nevidím problém. To se prostě stává i u lidí, kteří jsou z rasových, majetkových, fyzických, duchovních a inteligenčních důvodů nadřazeni a jsou třeba nějak stresovaní. Člověk se někdy musí nějak vybít. Jsem rád, že to VHS všechno řekl slušně a na rovinu. Tak nějak nás navíc dal všechny dohromady. A je báječné že můžeme opět pomoci wikipedii. Není to skvělé? --I.Sáček, senior (diskuse) 9. 6. 2014, 21:11 (UTC)
Je to všechno možné, jenom ne slušné a na rovinu.--Chalim Kenabru (diskuse) 9. 6. 2014, 21:27 (UTC)
Tak především VHS neřekl v podstatě nic, nic konkrétního, neboli ta domnělá copyvia neměla být tvořena z účtu VHS, ale z loutek, o nichž zde nepadlo od loutkovodiče ani slovo. I když takové množství by nemělo ujít pozornosti patrolářů. Samozřejmě správným řešením by bylo copyvia odkrýt a vyřešit, pokud existují. Nesdílím názor, že „to VHS všechno řekl slušně a na rovinu.“ Zřejmě jsme milý kolego četli jiný příspěvek. Refaktorizovaný pozdrav je toho příspěvku příznačnou zkratkou.--Kacir 9. 6. 2014, 21:29 (UTC)
Máte pravdu, spíš jsem chtěl říct, že to mohlo být horší. Nicméně z textu mi vyplývá že A tak jsem vymyslel plán. Založím si nový účet, nebudu pokud možno s nikým diskutovat a vytvořím ne stovky, ale tisíc hesel, která porušují autorská práva. tedy žádné loutky. Jen VHS. Jmenoval nějaké další účty? I z těch hesel co dělal VHS jistě nebudou všechny špatné, ačkoliv je potřeba prověřit i překlady ze slovenštiny, zda na slovenské wikipedii nevytvořil něco co se přeložil a podobně. Mravenčí práce na léta, pokud se neozvou nakladatelé, jak slíbil. Jistě se zapojím, aby bylo vše v pořádku. Ale ráno moudřejší večera, zítra vstávám brzy. Dobrou. --I.Sáček, senior (diskuse) 9. 6. 2014, 21:46 (UTC)
A tak … založím si nový účet … a vytvořím … tisíc hesel, která porušují autorská práva, jinými slovy kolega si založil loutku (No a tak jsem plodil další a další plagiáty, tedy již se to stalo dle vyjádření VHS), a jak stojí na Wikipedie:Loutkový účet v případě zneužití alternativního účtu se jedná o „loutku“ (6. a 7. bod sekce Zakázané způsoby využití alternativních účtů). Zdraví.--Kacir 9. 6. 2014, 22:00 (UTC)
Pokud jsem to dobře pochopil, tak VHS byl dříve někdo jiný a tento účet si založil jen kvůli údajnému „ďábelskému“ plánu vytvořit dva tisíce copyvií. Jestli byl jeho původní účet zablokován nebo ne, to neprozradil, jen to, že odešel. Dobrovolně, nedobrovolně? Kdo ví. To ale asi není až tak důležité. Zatím žádné heslo nezpochybnil, takže bych počkal, až se případně někdo ozve, že jeho autorská práva byla porušena a doloží to konkrétní publikací. Předpokládám, že by tak učinil vůči české pobočce a ta, jakkoli s tím nemá nic společného, by mu mohla vyjít vstříc. Už jen z prosté lidské slušnosti vůči okradenému. Článek by se klasicky označil šablonou a po standardní dobu by měl každý možnost článek zachránit, tak by mohlo být opraveno klidně celé „dílo“ VHS. Stejně tak by poškozenému mohla pobočka vyjít vstříc poskytnutím technicky dostupných údajů o identitě VHS, jestliže by o to požádal za účelem podání žaloby o náhradu škody. Tím by dala najevo, že nechce nikoho krýt a celý projekt by byl vůči nakladatelstvím podle mne důvěryhodnější. Samozřejmě platí, že kde není žalobce, není ani soudce. Takže bych zatím neřešil vůbec nic. Zejména když jsem přesvědčen, že nic takového neexistuje a že vše bude asi jen důsledek vlny veder a jednoho malého zablokování. --83.240.7.60 10. 6. 2014, 05:44 (UTC)
Pokud se dozvíme podrobnosti, o kterých účtech VHS hovoří, jsem pro plošné smázání všech jejich editací a pro vyvození důsledků ze záměrného poškozování wikipedie vůči panu loutkáři. Něčí ukřivděné ego a mindráky nijak neomlouvají možné poškození projektu, kterému mnoho lidí věnuje nemalou část svého volného času. --Nadkachna (diskuse) 10. 6. 2014, 08:50 (UTC)
Ano, on projektu, který uráží také jistě věnoval nějakou část času. Víte, je dost dobře uvěřitelné, že jde o mystifikaci, na kterou je třeba ale reagovat ochranou práv „postižených“, tedy pokud wikipedisté uvěří, že skutečně vytvářel copyvia nebo dokonce vážně poškozoval nějaká práva někoho, což je u velmi krátkých textů které vytvářel těžké, možná pokud by někdo opsal část encyklopedie komunistických hrdinů Jugoslávie, umělců a fotbalistů. Ta fůra skvělých fotbalistů tady asi bude chybět nejvíce. No na oplátku mu (VHS) bude jistě za čas chybět wikipedie. Ale vždy se nakonec může vrátit až ho zlost přejde, a editovat v klidu pod jiným nickem, protože na to asi nikdo nepřijde.
Co se opravdu stalo, je, že asi zklamal ty, kteří mu nějak věřili, drželi mu palce, spolupracovali s ním, vylepšovali jeho texty. Neublížil ani wikipedii, ta si poradí, ani vydavatelům, ti ani nezjistí škody, ale lidem kolem sebe. Škoda. Neuvažujte o něm ale se záští, víte. Každý by potřeboval, měl občas dostat tlačítko, které vrací čas zpět, třeba by se někdy rozhodl jinak. Ale takto je asi ten život napínavější. Nicméně je ale v tomto případě pro VHS asi těžké, omluvit se. Říct: Jsem opravdu občas hrozný osel, velice se omlouvám za mystifikaci. Dokázali by to jen ti nejsilnější. --I.Sáček, senior (diskuse) 10. 6. 2014, 11:38 (UTC)
Ano, máte pravdu, mělo by být jasné, že v těch editacích záměrná copyvia jsou, tahle „drobnost“ mi tam vypadla. --Nadkachna (diskuse) 10. 6. 2014, 14:47 (UTC)

Nejsem pro plošné mazání editací, dokud není prokázáno, že nejde o ryzí mystifikaci - a i poté je třeba jednat s rozvahou, aby opatření na nápravu nenadělalo větší škody, než o jakých víme. Věřit někomu, kdo nám tvrdí, že celou dobu lhal, že právě teď mluví pravdu, je hloupost. Uvědomte si, že nejde jen o jeho editace, na těch stovkách článků je taky hromada práce jiných editorů, kteří je později upravovali (a samozřejmě, že ty články mají hodnotu i samy o sobě pro Wikipedii jako encyklopedii). Pokud by si VHS skutečně pouze vymýšlel a my sami bez přemýšlení všechnu tu práci smazali, mohli bychom tím ukázat do budoucna návod dalším podobným ublížencům: Vytvořte matné podezření na to, že jste masivně vytvářeli copyvia, a Wikipedie si sama sebedestruktivně uškodí. Podezření, které VHS vytvořil, není vhodné úplně bagatelizovat, je záhodno vyvinout přiměřené úsilí na to, aby se jeho články ověřily (přičemž ale souhlasím s tím, že VHS nám nedal jistotu, že mluví o heslech, která vytvořil jako VHS), ale i když toto úsilí nikdy nepřinese jistotu (stejně jako u všech jednotlivých článků na Wikipedii), na druhou stranu nemá smysl dělat nepřiměřené zákroky. --Okino (diskuse) 10. 6. 2014, 12:38 (UTC)

Ať už je to, co VHS tvrdí, pravda nebo ne. IMHO to má česká Wikipedie z toho, že tu nové články, které neobsahují řádkové reference, nechává. Přece jen nejsme v roce 2005, abychom jásali nad každou větou, kterou sem kdokoliv vloží bez uvedení zdroje. Žijeme v informační společnosti a nevěřím, že běžný nový přispěvatel netuší, že se informace v jakémkoli důležitějším textu než je přání k narozeninám dokládá zdroji, ze kterých čerpal. A pokud to opravdu neví, tak pravděpodobně není způsobilý něco hodnotného napsat. To sorry. --Jana Lánová (diskuse) 11. 6. 2014, 07:55 (UTC)
To je názor který by neměl zapadnout, souhlasím v plném rozsahu. Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 6. 2014, 09:31 (UTC)
Ano, pojďme udělat z české wikipedie uzavřený klub 20 stálých přispěvatelů. To je přesně to, co česká Wikipedie potřebuje... --Silesianus (diskuse) 11. 6. 2014, 10:21 (UTC)
Myslím, že časem ještě méně než 20. Wikipedii by to úplně zahubilo, skončila by jako Nupedia, perfektní encyklopedie s 25 články. Naprostá většina nových článků vzniká i nadále bez referencí a naprostá většina nových přispěvatelů se naučí reference přidávat až po nějaké hádce o obsah, kdy je k tomu donutí oponent, který jim něco chce vymazat. A naopak, navrhované opatření kolegyně Lánové by útoku typu VHS stejně nezabránilo - pokud je opravdu schopen psát nekorektní články, jistě by je dokázal i opatřit smyšlenými referencemi.--Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 6. 2014, 10:43 (UTC)

Jen pro jistotu procházím dílo VHS aby nebylo případně poškozeno něco hodnotného. Při prohledávání textů vytvořených nebo editovaných VHS jsem narazil na http://zivotopis.osobnosti.cz/sigmund-freud.php kde jsou celé statě zcela shodné s Oidipovský komplex který přenesl VHS ze Sigmund Freud kde jej vytvořil. Kvalitní text, který zde VHS připravil ovšem zjevně není copyvio z uvedeného webu, ale podle mne uvedená stránka zkopírovala starší verzi stránky wikipedie (25.7.2011) https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sigmund_Freud&diff=prev&oldid=7183619 a to včetně takové věci, jako je požadavek na ozdrojování. Jen tak mimochodem, VHS usiloval u článku Sigmund Freud o stříbrný puclíček "Dobrý článek". Stejně jako heslo Sigmund Freud, stejný web zřejmě bez zmínky o to že jde o kopii textu na wikipedii zkopíroval i Christopher Hampton - http://zivotopis.osobnosti.cz/christopher-hampton.php a další kopie stejného hesla je zde - http://www.celebritynet.cz/osobnost/Christopher%20Hampton
. --I.Sáček, senior (diskuse) 11. 6. 2014, 12:31 (UTC)

Nějak mi zde chybí důvod, proč se VHS se zdejšími správci nepohodl. refaktorizováno--Kohelet (diskuse) 13. 6. 2014, 18:24 (UTC)

o tom není pochyb --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 6. 2014, 19:46 (UTC)

Ani se mi nechce věřit, že tak ubozí a naivní lidi jako VHS kazeta existují. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 14. 6. 2014, 21:36 (UTC)

Zaprvé, ani tahle diskuse by opravdu neměla končit větou, kterou by u kohokoliv jiného bylo možné považovat za urážlivou. Zadruhé, pokud tomu nějak rozumím, je autor kterého řešíme naštvaný na správce, kteří se podle jeho slov nechovají vhodně a na wikipedisty, protože je přesvědčen o jejich nízké inteligenci, a na wikipedii jako nesmyslný projekt. Tento projekt svým dlouhodobým, hluboce promyšleným (podle jeho slov) a intenzivním úsilím chtěl nějak poškodit (alespoň v médiích). Nic takového se zatím ani nepotvrdilo. Mnohé jiné cílené úsilí jedince by navíc mohlo být efektivnější v tomto cíli. Otázkou tedy je, zda ten projekt podle něj byl opravdu tak bezvýznamný a zda jeho úsilí bylo úmyslně směřováno k poškození wikipedie. Zkuste zvážit možnost, že VHS je prostě citově založený a někdo ho rozhodil, nebo má nějaké problémy mimo wikipedii. Mimochodem pokud by wikipedie byla bezvýznamná, pokud by zde nebylo alespoň několik přátelských wikipedistů, pokud by se správci na cs wikipedii chovali k wikipedistům jako správci na commons, asi bych tu nebyl také. Zatřetí, je dobře že se tato diskuse nezvrhla v ostrakizaci, upalování čarodějnic a hromadění urážek. Snad je tohle lepší konec debaty na toto téma.--I.Sáček, senior (diskuse) 18. 6. 2014, 08:09 (UTC)

Název nabídky

Nechápu proč se mi jako název nabídky (dříve) pojmenované Více zobrazuje anglický název more, když jsme na české Wikipedii! Mohl by mi to prosím někdo vysvětlit? --M97uzivatel (diskuse) 14. 6. 2014, 14:59 (UTC)

Už se to řeší u vedlejšího stolu. --Bazi (diskuse) 14. 6. 2014, 15:04 (UTC)
Už jsem se tam k tomu vyjádřil.--M97uzivatel (diskuse) 15. 6. 2014, 14:34 (UTC)

Dočasně zpřístupněná zahrada Strakovy akademie

Po tři víkendy bude výjimečně otevřena zahrada Strakovy akademie, ze které nemáme téměř žádné fotky. Nechtěl by tam někdo z pražských wikipedistů s foťákem zaskočit? Viz. Úřad vlády otevřel bránu svého parku, běžně se tam nesmí, Víkend otevřených zahrad. --Radek Linner (diskuse) 14. 6. 2014, 21:47 (UTC)

Odkazy na jiné projekty

Několikrát se tu diskutovalo o tom, jak mají vypadat odkazy na jiné projekty. V poslední době se začal za vhodnou podobu považovat standard "řádkových odkazů" místo někdejších rámečků. Ale ještě pořád není docela nasazený. Mezitím jsem narazil na jednu velmi vtipnou variantu na ruské Wikipedii. Viz třeba tamní článek o Praze. Odkazy na jiné projekty tam najdete jak v šabloně, která odpovídá naší dávné {{Sisterlinks}}, ale také je tam najdete v levém menu hned nad mezijazykovými odkazy. Odhaduju, že tam se dostávají s pomocí dat z Wikidat. Dává mi to docela smysl. Za vhodné bych sice považoval, aby bylo to meníčko doplněné o ikonky projektů, ale to už je drobnost. Tak na to upozorňuji a nabízím ke zvážení, zda nejít stejnou cestou (resp. ještě důsledněji - tj. nepracovat na tom, abychom šablony Sisterlinks a všechny dílčí neopustili). --Okino (diskuse) 17. 6. 2014, 17:50 (UTC)

Toto řešení jsem dával ke zvážení již před lety. Žádná velká odezva se nekonala, tak třeba to teď bude lepší. --Jowe (diskuse) 17. 6. 2014, 18:06 (UTC)
@Okino: Řádkové odkazy jsou až na nejproblémovější Commons nasazeny. Pro ty odkazy vlevo viz mw:Extension:Wikibase_Client#Other projects sidebar (a je to poměrně nová záležitost, jen pár měsíců). Má to zavedené více projektů, viděl jsem to třeba i na švédské wiki a francouzských Wikizdrojích. Pokud by se to projednalo, nebyl by problém, aby to vývojáři nastavili. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 17. 6. 2014, 18:28 (UTC)
S těmi odkazy nalevo bych i souhlasil. Ale pokud by se to nasadilo, tak bych prozatím nechal řádkové odkazy na konci článku. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 17. 6. 2014, 18:37 (UTC)
Nejsem proti, v rámci jednotného stylu levé lišty bych byl ovšem proti ikonám. Na druhou stranu, běžný, nezkušený čtenář nemusí odkazy na sesterské projekty vlevo tak dobře zaregistrovat, jako když ho praští přes oči ikony v odkazech.--Kacir 17. 6. 2014, 18:42 (UTC)
Ano, přesně proto to navrhuju s ikonami. --Okino (diskuse) 17. 6. 2014, 19:41 (UTC)
Poněkud mi uniká smysl duplicitních odkazů v levé navigační liště, pokud jsou tyto odkazy i přímo v článku (kde jsou pro čtenáře spíše nalezitelné).--Zdenekk2 (diskuse) 17. 6. 2014, 19:00 (UTC)
Duplicitní jsou dobré jen do té doby, než budou zcela nahrazené. Koneckonců jsem to tak psal, že by bylo lepší to nahradit. --Okino (diskuse) 17. 6. 2014, 19:41 (UTC)
Pokud se jako neregistrovaný také mohu vyjádřit svůj názor, bych se přimlouval pro trvalé ponechání odkazů na jiné wikiprojekty i po přidání odkazů do postranní lišty a to právě proto, že jsou zvýrazněny ikonkami (švédové sice mají v postranní liště ikonky pro zvýraznění, ale mě tam ty ikonky nesedí, naopak rusové ikonky nemají, a ty odkazy se v tak nějak ztrácí). Pokud budou oba odkazy vést na stejnou stránku, nevidím v duplicitě problém (a roboti snad na shodu obou odkazů mohou dohlédnout). V infoboxech (např. v Tři oříšky pro Popelku) se také často vyskytují duplicitní informace, které jsou zmiňovány ve vlastním textu a pokud vím nejsou tendence tyto duplicity informace odstraňovat. Výhody, když se ponechají oboje:
  • odkazy budou logicky v části kde se nacházejí odkazy na dané téma v jiných projektech (v jiných jazykových verzích),
  • ve vlastním článku jsou odkazy doplněné o ikonky projektů.
O tom jestli použít řádkové nebo obdélníčkové odkazy na jiné wikiprojekty si myslím, že v případě článků, které mají málo externích odkazů, jsou lepší řádkové, kvůli nevznikajícímu volnému bílému místu, naopak u článků, kde je externích odkazů dostatečné množství, že bílé místo nevzniká, jsou podle mě lepší obdélníčkové, už proto, že jsou výraznější - přece jenom, jsou to odkazy na sesterské projekty, takže by podle mě výraznější být měly. Ikonka před řádkovým odkazem tak moc upoutávací efekt nemá. --147.32.160.187 26. 6. 2014, 16:18 (UTC)

Jenom technická: Italové to dělají pomocí Lua skriptu Interprogetto. Neměl by být problém to přenést. Miraceti 19. 6. 2014, 07:35 (UTC)

Ano, přenést to vždycky dokáže kdokoli i bez plánování a konsenzu. --Mormegil 19. 6. 2014, 08:43 (UTC)

@Okino, Mormegil, Miraceti, Zdenekk2, Jowe: Dle meta:Special:MyLanguage/Tech/News/2014/26 to přidají na všechny projekty 24. června. Bude to v nastavení betaverze. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 21. 6. 2014, 05:40 (UTC)

Nakonec se to zpozdí :-( Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 21. 6. 2014, 16:04 (UTC)

Reference – pravidla a nápověda

V zájmu širšího rozšíření používání referencí navrhuji úpravu:

Matěj Orlický (diskuse) 18. 6. 2014, 15:58 (UTC)

Šablony {{Doplňte zdroj}} a {{Fakt}} – bylo by záhodno léta nedořešené rozlišení nějak uzavřít. Navrhuji buď šablonu Fakt jasněji odlišit nebo její použití změnit na dobrovolné (tj. aby bylo v souladu s pravidly používat pouze Doplňte zdroj). Matěj Orlický (diskuse) 22. 6. 2014, 09:28 (UTC)

Spíše bych to řešil opačně, protože vložením šablony Fakt se zároveň vkládá časový údaj, kdy k vložení šablony došlo, což pomáhá při odstraňování dloouhodobě neozdrojovaných informací. --Silesianus (diskuse) 22. 6. 2014, 09:45 (UTC)

Diskuse k portálu Křesťanství

Dobrý den, rád bych upozornil na několik probíhajících diskusí na diskusní stránce portálu Křesťanství, a to k následujícím tématům:

Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 23. 6. 2014, 13:40 (UTC)

Polovina, třetina, čtvrtina...

Podívejte se prosím na Polovina, Třetina,

Myslím, že je v tom zmatek. Polovina přesměruje na Jedna polovina (sic! - ještě bychom mohli mít články Dvě poloviny, Tři poloviny a tak, ne? ;-)), kde je definovaná jako zlomek, což je podle mne špatně. Polovina není zlomek, polovina je ve skutečnosti část celku, rozděleného na dva stejné díly, a je možné ji zapsat různými způsoby, slovem, nebo třeba zlomkem.

Na stránce třetina je prý rozcestník. Jenže odkazy nevedou na nic, co by bylo označované termínem uvedeným v názvu rozcestníku. Pryč vedou odkazy na zlomek a číslo 3, kde konkrétně o třetinách nepadne ani slovo, na procento a lední hokej, kde je to stejný případ. Dál tam máme odkaz na příjmení Třetina (příjmení), článek ale neexistuje. A aspoň je tam odkaz na Pravidlo třetin. Ale celkově to je podle mne stránka krajně neužitečná a koneckonců i s problematickými definicemi (třetina podle mne není zlomek, zlomek je způsob zápisu jedna lomeno třemi).

Čtvrtinu a vyšší už nemáme, přitom pro pětinu by rozcestník určitý smysl dokonce měl (máme tu Votská pětina, Pětina pro krále a něco by se třeba ještě našlo).

Nějaký nápad, co s tím vším? Má něco z toho vůbec nějaký smysl? Pokud tu mají být rozcestníky, na co mají v první řadě odkazovat (co je základní smysl - zlomek podle mne ne). Díky za náměty, než se do toho odhodlám pustit podle Wikipedie:ESO. --Okino (diskuse) 23. 6. 2014, 14:28 (UTC)

Souhlasím, polovinu je třeba přepracovat do přijatelné podoby (např. vtip tam nemá co dělat), třetinu přepracovat podobně nebo přesměrovat na článek zabývající se dělením celků (na stejné části).--Zdenekk2 (diskuse) 30. 6. 2014, 21:58 (UTC)
Řekl bych, že polovina může být považována za zlomek, protože zlomek není jen způsob zápisu, zlomek je i to číslo samo. Když řeknu, že se z obrazů slavného mistra dochoval jen zlomek, tak tím nemyslím, že se dochoval nějaký obraz obsahující dvě čísla nad sebou oddělená vodorovnou čárou, ale že se těch obrazů dochovala jen část. Samozřejmě zcela souhlasím s tím, že ten článek je v hrozném stavu a vysvětlovat myšlenku poloviny na základě různých zápisů je nevhodné.
A myslím si, že v hrozném stavu jsou prakticky všechny články o číslech, které jsou „anekdot“ plné. Takový článek 14 (číslo) je plný náhodného výběru asociací, kde který wikipedista zahlédl něco, čeho bylo 14, nebo to má v názvu čtrnáct. Podle mne má takový přístup k encyklopedickému daleko. --Tchoř (diskuse) 1. 7. 2014, 06:42 (UTC)
Řekl bych, že zlomek (tento článek pojednává jen o matematickém zlomku; za povšimnutí také stojí, co všechno ja na něj přesměrováváno včetně třetiny ze znaku Unicode) je především (obecně) velikostně neurčená (relativně malá vůči celku) část celku. Matematický zlomek = lomený výraz, tedy polovina bude matematickým zlomkem, pokud bude vyjádřena lomeným výrazem, pokud bude vyjádřena 50%, pak to nebude matematický zlomek ani (obecně) malá část celku či odlomený fragment. Číslo 14 by mělo být na názvu bez rozlišovače (primární a výrazně běžnější význam) a naopak rok s rozlišovačem.--Zdenekk2 (diskuse) 1. 7. 2014, 08:17 (UTC)
Proboha, jen to ne... --Silesianus (diskuse) 1. 7. 2014, 09:39 (UTC)
Číslo možná významem převažuje, ale jen u nízkých a hezkých čísel. U čísel typu 1984, 2001 2014 nebo i 69 už je převažující význam čísla sporný. V porovnání s mezinárodní situací, pouze japonská, čínská a tuším korejská Wikipedie má jako hlavní význam číslici. Všechny ostatní (včetně amharské nebo thajské, kde se standardně používá jiný letopočet) používají jako hlavní význam rok (i když někde jen jako přesměrování). Raději držme určitou systematičnost, nebo se v tom nikdo nevyzná, když budou články 1-19 (příklad) o číslech a 20-68 a následně 70-665 o letopočtech... JAn (diskuse) 1. 7. 2014, 09:55 (UTC)
(s e.k.) S tím rozlišovačem u čísla si to také myslím, ale prosadit to pravděpodobně nelze. Laciné odkazování na letopočty je tu příliš zavedenou věcí. --Tchoř (diskuse) 1. 7. 2014, 09:56 (UTC)
Odkazování na letopočty není laciné, ale naopak velice důležité a odkazující na další souvislosti. Úroveň jednotlivých hesel let je věc druhá. --Silesianus (diskuse) 1. 7. 2014, 10:03 (UTC)

Abaku - nejlepší početní hra ve vesmíru a přilehlém okolí

přesunuto na Wikipedie:Potřebuji pomoc--Vojtěch Dostál (diskuse) 25. 6. 2014, 11:52 (UTC)

Významnost (lidé)

Protože jsem v diskuzi k tomuto pravidlu navrhl upřesnění kvůli soudcům, ale zatím se ho (obsahově) zúčastnil jen wikipedista Jann, chtěl bych, aby se vyjádřili i ostatní. --Vlout (diskuse) 27. 6. 2014, 07:39 (UTC)

Identifikace fotografie

Jeden kolega se na německé wiki ptá, o jaký zámek (stavbu) by se mohlo jednat u této fotografie, protože momentální popis je zřejmě nesprávný. Má k tomu někdo nějaký nápad? Předem dík, -jkb- disk de: 27. 6. 2014, 12:33 (UTC) - - - P.S. Má to být v severovýchodním Česku.

Zámek Daňkov u Gutštejna --Silesianus (diskuse) 27. 6. 2014, 13:11 (UTC)
And another hit on this page: http://www.fototuristika.cz/tips/detail/1681 --88.130.99.191 27. 6. 2014, 13:14 (UTC)
OK, mnohý dík!!! -jkb- disk de: 27. 6. 2014, 15:23 (UTC)

redirect Vyrovnaný rozpočet státu a dva další - vhodné?

Mohl by se někdo podívat na redirecty Vyrovnaný rozpočet státu, Vyrovnaný rozpočet, Vyrovnaný státní rozpočet - všechny tři vedou na Strana svobodných občanů#Státní rozpočet. Podle mě by měly vést na Státní rozpočet (redirect Vyrovnaný rozpočet tam před poslední editací dokonce vedl), byť tam žádná zmínka o vyrovnaném rozpočtu není. Takhle mi to připadá spíš jako skrytá propagace politické strany. --147.32.160.187 30. 6. 2014, 08:30 (UTC)

Souhlas --Silesianus (diskuse) 30. 6. 2014, 08:49 (UTC)
Rozhodně souhlas. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 7. 2014, 10:52 (UTC)

Korolupy

Po delší době jsem se podíval na článek Korolupy a 1) Lenka refuje svým blogem ref č. 10 Autor textů: Lenka Lyalikoff, Alternativní svobodný blog obce Korolupy, 2013, což je vlastní výzkum a nahrála na commons fotku plakátu [18] , jak je úžasná, jak si s nikým nebere servítky. Což tak trošku odporuje Wikipedie:Autobiografie psaní článku o sobě. Myslím, že zde ještě nebyl případ, že by někdo psal o své vesnici, tam psal i sobě.--Mirek256 2. 7. 2014, 19:24 (UTC)

Vlastním výzkumem by to bylo, kdyby to bylo poprvé zveřejněno zde na Wikipedii. Pokud je čerpáno z externího zdroje, tak je pro nás lhostejné, jestli jeho autorem nebo vydavatelem je wikipedista nebo ne. Pokud bude do Wikipedie přispívat profesor biologie a bude citovat ze svých vlastních publikací, tak je to také naprosto v pořádku, dokonce je to doporučený postup: chcete-li publikovat své poznatky na Wikipedii, musíte je nejprve publikovat mimo Wikipedii. Takže zde může vyvstat nanejvýš otázka relevantnosti a důvěryhodnosti zdroje. Zkoušel jste ten zdroj porovnávat s jinými oficiálními i nezávislými obecními časopisy a weby? Máte podezření, že některá informace převzatá z toho zdroje do Wikipedie je nedůvěryhodná? Co se týče fotky nahrané na Commons, to byste musel řešit v projektu Commons, ale vzhledem k tomu, že slouží jako úložiště pro WikiBooks a řadu dalších projektů, tak je celkem obvyklé, že tam lidé nahrávají svoje vlastní díla. Článek o Korolupech je docela dobře zpracovaný, byť stylem neodpovídá úplně přesně zvyklostem Wikipedie. Spíš by mě pálilo těch několik desítek tisíc pahýlových článků o českých vesničkách, o které se žádná Lenka nestará. --ŠJů (diskuse) 10. 7. 2014, 23:24 (UTC)

Vídeňský kongres

Perličky

Děkabristé v Rusku

Po smrti nenáviděného cara Alexandra I. Romanova v prosinci roku 1825 musel nový vládce Mikuláš I. čelit nevídané vzpouře děkabristů (podle ruského slova děkabr = prosinec). Byli to většinou vojenští důstojníci a jejich vojáci, kteří odmítli přísahat novému caru věrnost, dokud nevydá ÚSTAVU. Důvod tohoto povstání bylo samoděržaví a feudální útisk. Povstání však bylo špatně zorganizováno a nemilosrdně potlačeno dělostřelbou. Přeživší povstalci byli popraveni nebo posláni do vyhnanství na Sibiř. Proto zůstalo nevolnictví v Rusku do r. 1861.

Až do dnešního dne byl článek Vídeňský kongres ve stavu, kterému jsem nemohl uvěřit. Opravdu nikdo dosud neviděl, jaké linky a jaké formulace např. tady v tom textu navrchu byly? --Zbrnajsem (diskuse) 6. 7. 2014, 15:14 (UTC)

Co myslíte? Asi deset wikipedistů si toho všimlo, ale nechali to schválně být, aby se dobře pobavili. ;) Chyby se stávají, chyby se opravují. Co konkrétně byste si představoval, že by se s tím mělo dělat? --Bazi (diskuse) 6. 7. 2014, 17:11 (UTC)
Rozhodně bychom se neměli veselit na úkor našich čtenářů. Mezitím jsem už začal ten podivuhodný text trochu upravovat. Ty dvě největší blbosti v odkazech už jsou pryč. Ale nemám průběžně tolik času, aby byl celý článek hned zcela "bezva". --Zbrnajsem (diskuse) 7. 7. 2014, 15:37 (UTC)

Ambroise a 79.127.197.86

Upozorňuji na aktivity zživatele Ambroise a ip 79.127.197.86. Do článků o řecké mytologii a historii jsou vkládány nepodložené informace s hodně do minulosti posunutou chronologií oproti obecně uváděné. Není uváděn zdroj a tak jsem změny u svých sledovaných článků revertoval, ale je toho víc, mnohem víc, než můžu zvládnout.--EdmundSquirrel (diskuse) 12. 7. 2014, 23:35 (UTC)

Na uživatelovu stránku jsem vložil žádost o zdrženlivost a doplňování zdrojů. Podle editací z rána však zřejmě v činnosti pokračuje. Revertoval jsem další změny data u mýtických postav, kde je to již z podstaty nesmyslné. Prosím kolegy o pomoc ve sledování teakových editací. Děkuji. --EdmundSquirrel (diskuse) 13. 7. 2014, 09:14 (UTC)

Ambroise je také až příliš a soustavně aktivní ohledně Montalais. Domnívá se, že to byl významný rod, což je velký omyl. Dále to rozvádět nebudu, ale jeho pravopisné a jiné chyby způsobují potíže. --Zbrnajsem (diskuse) 13. 7. 2014, 09:34 (UTC)

Co odpovědět na tento dotaz?

Zdravím, tohle jsem obdržela na svou diskusní stranu, a nevím, jak mám tomuto pánovi odpovědět.

Dobrý den K123456, Mé jméno je David Altmann a píši Vám z důvodu potřeby komunikace s někým ,,živým - myslícím - oprávněným,,. A to z důvodu mé vůle přispět Wikipedii. Včera jsem hledal nějaké informace tu na wikipedii a otevřelo se mi okno, ve kterém bylo sdělení ze strany wikipedie za účelem prosbožádosti o spoluúčasti na wikipedii formou finančního příspěvku. Nejsem přispěvovatel informací do wikipedie,jen ji používám, ale vnímám důvod proč jsem tuto prosbožádost obdržel. Rád bych tedy ,,přispěl,, ale nejsem vlastníkem bankovního účtu ani účtu PayPlay(nebo tak nějak). Mám tedy dva dotazy: 1.Je nějaká jiná možnost jak finančně přispět??, 2. Existuje i jiná forma příspění než finanční? Nejsem zrovna boháč, ale nějakou tu korunu bych mohl obětovat. Daleko lepší a pro mě přijatelnější by byla možnost přispět ,,prací,,(peníze nemám tak často jako obě ruce:) Promyslete si to a dejte prosím vědět na email Dutohlav@Atlas.cz Tady v těch diskuzních místnostech se nějak moc neorientuji a hledat Váši odpověď by bylo pro mě náročné(někdy je to až deprimující).

S pozdravem David Altmann

Díky za radu. ♥ K123456  13. 7. 2014, 20:43 (UTC)

Variantou je zapojení se do činnosti Wikimedia ČR, rád mu napíšu mail. Díky za upozornění, --Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 7. 2014, 09:40 (UTC)
Už jsem mu napsala e-mail, klidně mu můžeš napsat taky. ♥ K123456  14. 7. 2014, 14:30 (UTC)

Korolupy po kolektivizaci

Vážení kolegové,

článek Korolupy po kolektivizaci jsem celý zrušila. Nehodlám vést unavující diskuze, tolerovat zásahy do rozpracovaného konceptu, ale hlavně snášet neustálý teror ze strany wikipedisty Jedudědka. Není snad dne, kdy by mi nemazal obrázky, vracel standart. mapy a dnes dokonce standart. tabulky - pokud zde platí pravidla jen pro někoho a jiní si mohou barevné tabulky a úpravy dovolit, a dokonce být mezi čl.. nejlepšími, považuji takové chování za nedemokratické a totalitní. Silně uvažuji o odchodu z Wikipedie, pod takovým tlakem nedokáži dlouhodobě pracovat.--Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 00:20 (UTC)

1. článek nelze vlastnit a proto - > 2. článek nelze ani jen tak zrušit. Takže nikdo nemůže VÁM mazat/přehazovat obrázky, mapy či tabulky. Může je jen mazat/přehazovat V článku. Vzhledem k tématu a velikosti tohoto hesla je logické, že je předmětem zájmu i jiných wikipedistů, kteří vznášejí konstruktivní připomínky a upravují jej. Tímto procesem se obecně dostávají články do neutrálnějších poloh, většinou jsou tak více vyvážené než když je píše jeden wikipedista (který může mít samozřejmě přirozenou ambici napsat ho dokonale). Diskuze se vedou ke sporným částem, tak to bylo a bude vždy. Po seznámení se s historií článku nevidím na postupu Jedudedka nic nelegitimního, vyjádřil výhrady k článku, vložil šablonu {{Pracuje se}}, kterou jste naopak vy nerespektovala ([19]). Tímto příspěvkem zároveň předpokládate zlou vůli a v diskuzní stránce místo pokračování ve věcné diskuzi sklouzáváte na hranu osobních útoků, jejichž plné vyjádření se snažíte zamaskovat tímto svým vyjádření na své uživatelské stránce.--Chalim Kenabru (diskuse) 23. 7. 2014, 06:59 (UTC)
Odejděte, chcete-li. Další refaktorizováno tu chybět nebude. --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2014, 08:39 (UTC)
Kolegyně, na některé příliš zkratkovité reakce nedejte. Vidím, že píšete obsáhlé a podrobné články, zdaleka ne každý si dává takovou práci. Máte-li nějakou koncepční představu, neváhejte ji objasnit kolegům, kteří s Vámi na těch článcích spolupracují. Používejte přiměřeně šablony {{Pracuje se}} a {{Ve výstavbě}}, pokud zrovna na článku pracujete. Mějte ale také trpělivost a pochopení, když budou mít kolegové odlišné představy. Nebude-li vše podle Vaší představy, nemusí to nutně znamenat, že je to špatně. Nechápejte věcné spory o obsah nebo formu článku osobně. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2014, 09:21 (UTC)
Celý problém s kolegou Jedudědek jsem popsala v diskuzi, jelikož vidím, že si málokdo dá práci, aby se skutečnou podstatou problému zaobíral. Šablony dávám a respektuji je. Naopak, první, kdo šablonu nerespektoval, byl shora jmenovaný kolega. Také jsem vysvětlila poznámku o "zamaskovaném" vyjádření na uživatelské stránce. Je s podivem, že si nikdo nedal práci a nepodíval se, jak pracuje kolega Jedudědek s mými osobními názory z mé uživatelské stránky. Ano, zase poznámka "o mém" článku. Na to už nemám sílu. Jistě jsem to nemyslela ve smyslu vlastnictví... Ale hodí se to, že? Vůbec se mi nelíbí, zevšeobecnění mého chování. Je spousta wikipedistů, kteří provádí na článcích, které zrovna tvořím, úpravy a je jich rozhodně dost. Nevšimla jsem si, že bych je každý den napadala a každý den s nimi řešila jejich úpravy. Z devadesáti procent jsem za ně ráda. Velmi dobře se dá chování a zájem kol. o články, na kterých pracuji nebo jsem pracovala, vyhledat. Nemohu se prostě zbavit dojmu, že něco není dobře. A možná jsou to i některá pravidla, to je ale věc jiná. Co se odchodu týče, nepatřím rozhodně k těm, co to jen tak vzdávají. Nedávno jsem chtěla poděkovat jednomu kolegovi, jelikož jsem neměla čas, za jeho názory i pěkné články - je pryč! Založil si nějakou svoji ...pedii.
Ano, i tak se to dá pojmenovat - kolega dělá jen svou práci. :-)
Koncepční představu jsem už několikrát sdělila a právě proto jsem také diskuzi ze stránky o kolektivizaci převedla pod již tématem se zabývající diskuzi. --Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 14:04 (UTC)
Já jsem si tu práci dal. Prošel jsem opět historii hesla a nenarazil jsem na nic, co by vaše slova potvrzovalo. Nenapsala jste zde totiž, že nemáte na mysli pouze článek Korolupy po kolektivizaci, ale že s tímto souvisí i další. Je dobré být v takovýchto věcech konkrétní. K zásahu Jedudedka do textu přes šablonu {{Ve výstavbě}} došlo v jiném článku, byl to Korolupy za první republiky (zde), což bylo zřejmě jablkem sváru. I kdyby ty vaše přidané SČ byly nepatřičné (netvrdím že byly - nedokážu to posoudit), k případné změně ze strany Jedudedka mělo dojít až po sundání šablony plus případné konzultaci. V tomto můžete oprávněně cítit rozhořčení, k odstranění dojít nemělo. Nicméně jakkoli jste se mohla cítit dotčená, vaše reakce (mj. výše odkazovaný komentář) byla neadekvátní. Někdo zakládá krátké články (pahýly), jiný je rozšiřuje nebo se snaží napsat kompletní článek se vším všudy (jako např. vy), další třeba nevytváří žádné články a jen hlídá poslední editace a upravuje formu (to je to, co v diskuzi označujete pod vlivem této zkušenosti jako šmejdění a kritizování) atd. Každá z těchto činností má svůj význam a opodstatnění. Není to tak, že psaní článků je jedinou povinností nebo činností wikipedistů, jak uvádíte v diskuzi, to je skutečně mylná představa. K tomuto: pokud se tedy domníváte, že váš spor s wikipedistou Jedudedkem již přesáhl nějaký rámec, jsou zde metody, jak postupovat dál, jednou z nich je např. Wikipedie:Mediace.--Chalim Kenabru (diskuse)
Jste vítáni, abyste při této činnosti byli nápomocni vlastními editacemi. Najděte vkladatele této zprávy v historii, pokud se chcete seznámit s jeho představou o budoucí koncepci stránky.
V šabloně se píše, že jsme vítáni být nápomocni vlastními editacemi. Vkladatele máme hledat, pokud se chceme seznámit s jeho představou o budoucí koncepci.
Kam až moje paměť sahá, je tato šablona používána k tomu, aby ostatní věděli, že se něco děje, nebrání však přímo ostatním v ditaci (narozdíl od {{Pracuje se}}). Před vlastní editací jsem se podíval do historie příspěvků kolegyně zda je momentálně aktivní a nehrozí-li tak editační konflikt. Jestli se způsob používání této šablony změnil, nebo si ho léta vykládám blbě, beru na vědomí a příště se dle toho budu řídit. Jedudědek (diskuse) 23. 7. 2014, 17:30 (UTC)
Aha. No tak já žiju zase v domnění, že editace povoluje pouze po konzultaci s vkladatelem. Např. něco na způsob rozdělení práce, nebo opravy atp. Jestli se mýlím, tak ta editace byla samozřejmě v pořádku.--Chalim Kenabru (diskuse)
Já to vidím stejně jako Jedudědek. Možná by to chtělo vyjasnit. --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2014, 18:04 (UTC)
Asi to tak bude, opravdu. I vzhledem k tomu, že je to šablona, která může viset až týden.--Chalim Kenabru (diskuse)
Již 27.6. byl článek Korolupy po kolektivizaci kolegou Ioannesem Pragensisem označen pro encykopedickou nevýznamnost tématu k přesunu na Wikiknihy. Zdůvodnění kolega podal na diskuzní stránce kolegyně.
Stejného dne vyjádřila dotyčná podezření, že připomínky k nedostatkům v jejích textech jsou pouze skrytou snahou některých jedinců o odstranění nepohodlného obsahu (tedy informací o Němcích a komunistech) - vizte zde
2.7. jsem při sledování posledních změn narazil na článek Korolupy po kolektivizaci já. (Před tímto datem jsem o uživatelce a jejím působení na Wikipedii neměl ani tušení.) Po zběžné kontrole zdrojů vykazoval hrubé nedostatky. Z asi 15 zkontrolovaných zdrojů pouze jeden obsahoval informaci dokládající tvrzení v článku obsažené (jednalo se navíc o informaci o termínu konání voleb a jejich výsledcích, z hlediska předmětu článku tedy informaci spíše podružnou). Ostatní reference měli s předmětem článku, když, tak velice okrajovou souvislost. Řada dalších zdrojů pak byly obecní kronika a dobové zákony (i u těch občas nesouvisející s popisovanou dobou), tedy zdroje primární. Článek jsem tedy označil šablonou {{Vlastní výzkum}}, šablona {{Přesunout na Wikiknihy}} byla v té době již z článku kolegyní odsraněna.
3.7. kolegyně doplňuje několik zdrojů (které však vykazují stejné problémy jako ty výše uvedené) a odstraňuje šablonu {{Vlastní výzkum}} ([20]). Já šablonu vracím zpět.
3.7. také, po upozornění kolegyně, shrnuji na diskuzní stránce článku co si myslím, že je na něm špatně a jaké jsou možnosti nápravy ([21])
V době od 3.7. do 22.7. následuje „diskuze“ ve které jsem přímo označen za stalkera, nepřímo pak za příslušníka rudé gardy - v anonymitě internetu bez jména a adresy.
V období od 4. do 21.7. jsem v článku provedl pouze dvě editace dne 10.7. A to sjednocení opakujících se referencí a rozdělení referencí a poznámkového aparátu. Dne 22.7., vidouce že diskuze s dotyčnou je pouhá ztráta času jsem se pustil do dalších úprav článku. Na to kolegyně reagovala smazáním celého článku, což revertoval kolega Kacíř.
Z dalších článků této autorky jsem
doplnil zdroj do článku Kroj německých Jihomoravanů a v diskuzi upozornil na chybné iw:,
v článku Rancířov udělal typografické úpravy (odstranění mezer mezi referencemi, oprava překlepu), odstranil několik obrázků interiéru zdejšího kostela a vložil obrázek z intravilánu obce (článek je primárně o obci, ne o kostelu) - tyto úpravy byly bez jakéhokoliv zdůvodnění kolegyní revertovány
v článku Korolupy za první republiky odstranil sekci Související články, neb obsahovala pouze články s minimální až nulovou souvislostí. V tomto článku byla v době mé editace vložena šablona {{Ve výstavbě}}.
Celý soubor článků o historii Korolup, tak jak je autorkou koncipován je imo jednoznačným adeptem k přesunutí na Wikiknihy.
Jedudědek (diskuse) 23. 7. 2014, 17:21 (UTC)
ad. Jedudědek Ano, konečně jste kolego projevil svůj hlavní záměr. Samozřejmě jste zapomněl sdělit jiná a pro Váš záměr podstatná fakta. Takto podané vysvětlení mě samozřejmě staví do role úplného magora, co porušuje pravidla a který dělá jen zbytečný vyrvál.

Na Wikiknihy už jsem byla několikrát upozorněna. Dokonce ne z toho důvodu, že píši příšerné články, ale že bych byla - podle názoru jiných - pro wikiknihy přínosem. Což jsem úplně nezamítla, ale navrhla jsem, že raději články přejmenuji nebo přepracuji, ale na Wikiknihy mám připravená jiná a dopl. témata.

A nedávno, Vy to budete kolego vědět přesněji, jsem se chtěla do psaní na Wikiknihách pustit. A jako nováček, jsem nejprve jen tak brouzdala a dívala jsem se, co tak ostatní píší, jak píší a jestli se mi vůbec Wikiknihy zamlouvají. A co jsem při tom zjistila? Náhoda je prostě blbec...

Najednou jsem nevěřila svým očím, kolega Jedudědek, všem ohlašuje, jak to tady na Wikiknihách rozjede a hned si řekl o nějakou tu funkci, no a protože se to aktivisty na Wikiknihách moc nehemží, hned mu bylo vyhověno. A nastala stejná písnička, s kterou já mám problém. Pár rozdělaných "pahýlů"...a já jsem Vám kolego napsala, volně tlumočeno, že mě přešla chuť se na Wikiknihách podílet. Ta představa, že já budu psát a Vy mi budete tzv. šéfovat je pro mě nepřijatelná. A od té doby máte o články, na kterých pracuji, nebývalý zájem. Chápu, že by se Vám ty články na Wikiknihy ohromě hodily.

A náhod začalo jaksi přibývat. Protože se řeč točila kolem kolektivizace, pročítala jsem některé články na portále o komunismu, tam jsem objevila, že se o portál už dlouho nikdo nestará a jednu, asi dva roky starou diskusi. Něco jsem tam připsala, jelikož tam nějaký trouba napsal, že jsme se měli v komunismu dobře. Ale nečekala jsem vůbec na reakci a zapomněla jsem na to. Teprve včera večer, když jste se mi snažil vnutit, že na uživatelské stránce píši o Vás, což není pravda, jsem otevřela Váš záznam příspěvků. No, a co nevidím, Vy jste opravoval můj požadavek na portále Komunismus, jelikož jste, jak jsem zatím vydedukovala, i jakýmsi správcem. Nemáte toho kolego na těch bedrech trochu příliš? Kam jsem zatím narazila, máte samé resty a všude píšete, že nemáte čas, ale kolik času nyní věnujete textům ode mě, je fakt dojemné. Takže role jsou rozdány. Vy s dobrým úmyslem a kladný všude nápomocný hrdina a já mrcha, co si nedá poradit a dokonce Vám ještě nadává. Nezlobte se na mě, to je i na mě moc. Dejte si ty články o Korolupech kam chcete. --Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 18:16 (UTC)

Nebojte, dáme... --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2014, 18:31 (UTC)
Hovořila jsem ke kolegovi, tedy jsem měla na mysli jednotné číslo a vykala jsem.--Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 18:47 (UTC)
Na Wikipedii rozhoduje o takovýchto případech komunita, proto jsem použil množné číslo. --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2014, 18:51 (UTC)

Oceňuji snahu paní Lenky o ukázání komunistické praxe na konkrétních příkladech (to je vždycky lepší než obecné psaní), ale opravdu se obávám, že si spletla rybník. Už název článku ukazuje na to, že to není encyklopedické heslo (což by např. Historie Korolup byla). A co třeba úvod: podle Wikipedie:VAS by v něm měl být shrnut celý článek. A je v něm jediné slovo o tom, jak to bylo v Korolupech po kolektivizaci? Nemluvě pak o obsahu článku: např. informace Po odsunu německého obyvatelstva ... do národní správy přešla ... zemědělská technika: traktor Lanz Bulldog 25, traktorový pluh dvouradličný s náhradní čtyřradličnou vložkou, ... dva samovazy (pětistopý a šestistopý) je skutečně ukázka nepochopení, co je encyklopedie. Kdybych chtěl být sarkastický, tak bych řekl, že mi to zní jako jistá přednáška, kdy nejmenovaní badatelé jeli do Liptákova Škodou 100 s radiálními pneumatikami (omlouvám se cimrmanologům, jestli to snad byla Škoda 1000). Takže podporuji Jedudedka, Silesiana, Chalima: toto patří na Wikikníhy. --Packa (diskuse) 23. 7. 2014, 20:03 (UTC)

Packo, ty jsi musel, ohledně „jediného slova o Korolupech v úvodu“, číst můj noční příspěvek :/, kde jsem se vyjádřil prakticky stejně: „např. v úvodu se ani jedna věta nevěnuje tématu Korolupy po kolektivizaci, ale pouze popisuje dané historické pozadí“. Po seznámení se s článkem, souhlasím s přesunem na Wikiknihy.--Kacir 23. 7. 2014, 20:21 (UTC)
Korolupský zpravidaj
Promiň za plagiátorství, nevygooglil jsem si všechny příspěvky, které se týkají příspěvků Lenky L. :)
Jinak jsem se ale trochu začetl do článku Korolupy a zaujala mě tam recenze místního ochotnického divadelního představení (obr. vedle). Největší radost pohledět bylo pak na občanku obce Korolupy v podání Lenky Lyalikoff, které malá komorní scéna úžasně pasuje... Výkon Lyalikoffové je tak jedním z důvodů proč na inscenaci zajít. Hledal jsem, kdopak to o paní Lence tak pěkně píše. Pod recenzí žádný podpis, tak jsem hledal v tiráži a (tušíte správně) autor článků LENKA LYALIKOFF. Takže jak psal v jednom dopise Jára Cimrman, Nepochválíme-li se, Stanko, sami, nikdo to za nás neudělá. --Packa (diskuse) 23. 7. 2014, 20:39 (UTC)
Takže došlo k editačnímu konfliktu a celé moje vypisování je v háji :-) Znovu to psát nebudu, koukám, že si tu lebedíte. Jen bych chtěla poradit kolegovi, co se tak dobře začetl, že i k tomu tématu jsem se již vyjádřila. Ale opakování je matka moudrosti. To, do čeho jste se tak dobře začetl a že to dalo práci, kolego, věřím, není to až tak čitelné, je kandidátní zpravodaj - formou parodie a také je na další stránce, že podobnost je čistě náhodná a ty další bla, bla....a takto pánové vznikají fámy. Ale já myslím, že kdo hledá, ten najde....ten zbytek najdete pod diskuzí.--Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 21:00 (UTC)
Jen technická poznámka: Pokud dojde k editačnímu konfliktu, o svůj příspěvek tím nepřicházíte. Na stránce se Vám zobrazí podoba článku tak, jak ji uložil někdo před Vámi, ale pod ní máte i tu podobu, v jaké jste se snažila uložit článek Vy. Tím pádem stačí odtud zkopírovat Vámi napsaní příspěvek, vložit ho do editačního okna a tak to celé uložit. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2014, 21:19 (UTC)
Vidím, že každý mluvíme o něčem jiném, Vy lustrujete a já jsem přišla s jiným problémem. Takže požádám o pomoc, jelikož to k ničemu nevede. Já pořád tvrdím, že článek klidně předělám nebo že ani se jménem nemám problém. A Vy tu řešíte přesun....no a já kolegové řeším Stalking a čím dál víc jsem o něm přesvědčená. Dobrou noc.--Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 21:10 (UTC)
Velmi se omlouvám, že jsem se na začátku svého prvního příspěvku snažil ocenit Vaši práci. Už se to nestane. --Packa (diskuse) 23. 7. 2014, 21:42 (UTC)
@Lenka Lyalikoff: Packův komentář je samozřejmě pochopitelný, když nikde v popisu obrázku neuvádíte, že by se mělo jednat pouze o „kandidátní zpravodaj - formou parodie“, ale v článku stojí: „Zpravodaj volebního seskupení Pojďte s námi za vizí v roce 2010,“ tedy nic o parodickém významu, nebo jestli bylo parodií i samotné volební seskupení Pojďte s námi za vizí v roce 2010. Také popisek na Commons o této „drobnosti“ mlčí.
Ohledně stalkingu: Tady pozor! On by to mohl být také dobrý „klacek v ruce“ proti wikipedistům, kteří by snad chtěli upravovat články zakladatele. Takový autor by se pak mohl stylizovat do role oběti obviněním ze stalkingu, i když by objektivně vzato, články vykazovaly zásadní nedostatky. Snahou takového autora by mělo být naopak se zkušenějšími kolegy pracovat na odstranění chyb, namísto obvinění.--Kacir 23. 7. 2014, 22:09 (UTC)
adKacir: Já Vám rozumím, ale nebudete tomu věřit, mě by fakt nenapadlo, že to vůbec bude někdo číst - myslím text zpravodaje. Je to opravdu mizerná fotka a i já, která text znám, s tím mám docela problém. Na druhé straně, mi každý dá políček, jak si mám tam a zase tuhle, něco přečíst. A pak všude visí rady, jak se má wikipedista, pokud má problém, nejprve pokusit řešit ho s tím dotyčným. Tak už se mi dvakrát stalo, že mi nikdo nic neřekl a pak koukám, že jsou Korolupy Pod lípou. Jeden kolega si klidně od boku vystřelí, mrkněte na to, je to asi copyvio - ale že by pak řekl, sorry - na to už žádná pravidla nejsou. Ale co pravidla, to má být samozřejmé. A já jsem ještě nikde nezaznamenala, že by někdo řekl: "Tak na to pozor", také by to mohla být pomluva. V poho, to přežiji. Ale jen si dovolím naznačit, že tu něco nesedí, tak hned prstem - hele holka, tak na to pozor! Ale co je fakt úchvatné, já přijdu podle pokynů na wikipedii s problémem a nakonec se všichni zabývají jen mnou. No, o komentářích Silesianus už ani nehovořím. Jestli tu je nepsané pravidlo, že pokud tady je někdo 10 let, tak si může dovolit komentáře, za které žádné ty, ty, ty, nepřijde - tak jsou ta pravidla jen na jednu věc....Já jsem to nevystřelila jen tak od boku, já jsem se tak cítila, což je třeba subjektivní, ale to ještě neznamená, že jsem volala o pomoc je tak z plezíru. A také si začínám všímat, že se pohybuji v silně mužském teritoriu - což je pro mě docela zajímavé zjištění. A mimo jiné, ono by se dalo to, jak kolega své čtení prezentuje, uvažovat i o tom, že se jedná o cílené zesměšnění, takže jinak řečeno....nejlépe pomůžeš nováčkovi tím, že z něj uděláš magora.
Také jsem se dívala, že další možnost je mediace, a koukám, že bych měla jednu z možností Vás. Já si Vás v té roli ale neumím představit. Tak mezitím, co jste se zabývali pánové tou fotkou, což fakt asi bylo hrozně nutné, tak jsem si řekla, že první krok, který udělám, smažu nevhodné výroky - i moje, protože touto cestou jít nechci. Je to zase jedno ponaučení. Pod lípu už rozhodně nikdy nepůjdu. Pokud se zde někdo vyjadřoval slušně a bez ironie, věřte, že jsem si to k srdci vzala. Zbytek mě nezajímá. --Lenka Lyalikoff 24. 7. 2014, 02:27 (UTC)
ad Silesianus:
Nebojte, dáme... --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2014, 18:31 (UTC)
Hovořila jsem ke kolegovi, tedy jsem měla na mysli jednotné číslo a vykala jsem.--Lenka Lyalikoff 23. 7. 2014, 18:47 (UTC)
Na Wikipedii rozhoduje o takovýchto případech komunita, proto jsem použil množné číslo. --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2014, 18:51 (UTC)
Kolego, je milé, že Vám komunita leží na srdci. Jen si dovolím docela zásadní opravu Vašeho mylného postoje. Ano, komunita v některých případech rozhoduje. Ale pokud argumentuji nebo s někým diskutuji, hovořím vždy za sebe. Komunita není názorem. Komunita je jisté společenství - v našem případě lidí na wikipedii. Domnívám se, že to ještě nikoho neopravňuje k tomu, aby hovořil za ostatní, pokud tedy není v nějaké pozici, kdy ho komunita vyzvala, aby tento názor tlumočil, což se asi ve Vašem případě nestalo.
Přímé rozhodování komunity
Dosud popsané mechanismy se vyznačují tím, že komunita jako celek řeší spory pouze nepřímo, stanovováním pravidel nebo poskytováním argumentů a názorů, které mohou účastníci sporu, pověřené osoby nebo jiní wikipedisté využít k řešení sporu. Obecně však platí, že komunita má právo řešit spory také přímo: na základě hlasování nebo jiné procedury založené na konsenzu přímo rozhodovat o opatřeních, které spor vyřeší (odvolání z funkce, zákaz editace apod.). Takový postup je vnímán jako nestandardní a vyžadující energii příliš mnoha wikipedistů, ale může být nezbytný, zejména pokud standardní mechanismy dosud neexistují nebo se projevily jako nefunkční nebo neúčinné. Je možné jej zahájit jen tehdy, pokud předtím proběhla diskuse, v níž se ukázal konsenzus na postupu touto metodou. --Lenka Lyalikoff 24. 7. 2014, 10:49 (UTC)
adChalim Kenabru
to je to, co v diskuzi označujete pod vlivem této zkušenosti jako šmejdění a kritizování
Kolego, nevkládejte mi do úst Vaše domněnky. Dopouštíte se tak překrucování toho, co jsem chtěla říci. Já nepovažuji každou práci, která není vidět nebo se přímo netýká editování za šmejdění a kritizování. Abych takto některou činnost wikipedisty nazvala, musí vykazovat určité a stále se opakující prvky. Ale to nyní není podstatou mého problému.
Není to tak, že psaní článků je jedinou povinností nebo činností wikipedistů, jak uvádíte v diskuzi, to je skutečně mylná představa.
Zde jste se dopustil nepřesné citace, takže došlo k opětovnému zkreslení mých názorů nebo představ. :Já uvádím, že jsem se domnívala, že jde o ZÁKLADNÍ povinnost, což je podstatný rozdíl. Protože výraz základní připouští i jiné činnosti. Kdežto výraz JEDINÁ tuto možnost svoji podstatou vypouští.
Ale co mě více zaráží. Už několikrát se mi stalo, že výpovědi či komentáře jsou v rozporu s tím, co je prezentováno na Wikipedii.
Buďte laskaví k nováčkům
Nekritizujte nováčka; nezapomeňte, že tady má každý právo editovat, a ve zcela konkrétním smyslu je tedy i povinností každého editovat, nikoli dohlížet a kritizovat.
Takže moje představa může být mylná, leč založená na pokynech, radách a doporučeních Wikipedie, která si poctivě pročítám a postupně integruji do své práce. A pokud bude tato informace takto prezentována veřejnosti, bude pro mě i směrodatná a budu jí tedy přikládat větší váhu než Vašemu komentáři.--Lenka Lyalikoff 24. 7. 2014, 10:49 (UTC)
--Lenka Lyalikoff 24. 7. 2014, 10:49 (UTC)
adJedudědek:
Již 27.6. byl článek Korolupy po kolektivizaci kolegou Ioannesem Pragensisem označen pro encykopedickou nevýznamnost tématu k přesunu na Wikiknihy. Zdůvodnění kolega podal na diskuzní stránce kolegyně.
Tak jste kolego vnímal debatu Vy. Já jsem měla pocit, že kolegovi Ioannesem Pragensisem jde o čistotu encyklopedického výkladu. A on podal dva návrhy. Ten druhý jsem byla ochotna realizovat, také jsem ho poprosila o čas, a já vnímala tento mezičas právě takto. Ale pokud argumentujete encyklopedickou nevýznamností, měl jste použít jinou šablonu a to byl počátek problému, který se tu snažím, zcela zbytečně, jak jsem si všimla, popsat.
Protože jste, jak jste nyní sám uvedl, o debatě s kolegou věděl, musel jste logicky i číst, že kolega vůbec nezpochybnil moje zdroje, naopak mě za výběr zdrojů pochválil. A to byl jeden z důvodů, proč jsem k Vám pojala nedůvěru. Čekala jsem, že přijde návrh s Wikiknihami a že ho jen do špatného zdrojování zaobalujete. Navíc jste nepochopitelně začal vést debatu jinde, takže když jsem jí pro návaznost tématu přehodila, dal jste mi patřičně najevo, že si budete diskutovat stále pod článkem. Měla jsem totiž nabýt dojmu, že o debatě předchozí nic nevíte. A proto jste trval na vedení konverzace mimo načatou diskuzi.
Stejného dne vyjádřila dotyčná podezření, že připomínky k nedostatkům v jejích textech jsou pouze skrytou snahou některých jedinců o odstranění nepohodlného obsahu (tedy informací o Němcích a komunistech
Pane kolego, ta připomínka se v této době netýkala Vás a Vy jste, jak jste zde uvedl, až do určité doby neměl o nějakém článku Korolupy ani potuchy. A já se domnívám, že nemluvíte zcela pravdu. Proto mě velmi zajímá časová a konverzační historie a početnost editací. Dá se v ní Vaše chování a zájem přeci jen lépe dokumentovat. Kolego, já se někdy vyjadřuji hodně rázně, ale věřte, že umím své chování napravit, aniž bych ho řešila sáhodlouhým vypisováním. Vaše vytržení mého komentáře z kontextu je opět cílené. Kolega mi poslal kytičku, já jsem uvedla, že jsem si jeho citlivého postupu vědoma a dál jsme komunikovali. Váš popis situace se hodně podobá kádrovému posudku.
Proč jste kolego nezačal jednoduše z popisem situace od 2.7. ? Pomohu Vám. Vy jste o debatě s kolegou věděl už v době, kdy jste tam tu šablonu dával a teprve následně jste hledal chyby ve zdrojích. Podle Vámi podaného popisu o Vášem chování na Wikipedii, který jste mi poskytl na diskuzi, kterou vedeme k článku, nepatříte k Wikipedistům, kteří se jen tak vřítí do opravování chyb. Jste typem člověka, co se zajímá i o osobu, která ten článek píše, a proto Vám nevěřím, že jste náhle narazil na článek a debatu s kolegou si nepřečetl.
Já Vám nechci ublížit, ani není cílem mého snažení se na Vás nějak hojit. Jde mi pouze o ochranu mé osoby před lidmi, kteří by se podobného chování chtěli dopouštět. Já chráním sebe, nechráním článek. A proto mě v současné době téma přesun - nepřesun až tak nezajímá.--Lenka Lyalikoff 24. 7. 2014, 12:22 (UTC)
adJedudědek: K bodu, který se týká odstranění souvisejících článků na Korolupy za první republiky.
Já se nezabývám tím, jestli jste odstranil vhodné nebo nevhodné odkazy, ani se nezabývám tím, jestli jste na to měl právo či neměl. Zajímá mě, co Vás vedlo k tomu, když se "náhodou objeví chyby ve zdrojích" u konkrétního článku Korolupy po kolektivizaci, kde je podle Vašeho názoru tolik chyb, že jste se musel okamžitě pustit do úprav, že najednou přesedláte ke Korolupy za první republiky a přesto, že zde je šablona, že článek prochází velkou přestavbou, pustíte se do odstranění odkazů na články Sokol (spolek) a Friedrich Ludwig Jahn? Pomohu Vám i tentokrát osvěžit Vaše vzpomínky. Vrátíme se k tomu, že nejste člověk, který neprojíždí jen tak a bez cíle články. Sám jste mi sdělil, že se Vám zobrazuje každá moje editace. Věděl jste, že zrovna pracuji na oněch dvou zmíněných článcích a také jste věděl, že jsem si ty dva články přidala do odkazu na související články. Dejme tomu, že se situace odvíjela nějak takto: Jste však natolik zběhlý wikipedista, že jste věděl, že se nemůžete pustit do nějakého jen tak bezdůvodného opravování, když zde je ta sakramencká šablona. Ale ani jste nechtěl zasáhnout do článků, kde jsem zrovna působila. Proč? Protože byste dal najevo, že jevíte nadprůměrný zájem o veškerou editaci. Natolik jste přeci jen chytrý. To odstranění souvisejících článků byla do jisté míry už škodolibost, to by celkem naštvalo asi i jiné, nemyslím si, že jenom mě. Ona totiž kolego ode mě nepřicházela žádná reakce. Já jsem s Vámi nechtěla pokračovat v diskuzi na té úrovni, jak jsem ji vedla před tím. Snažila jsem se od Vašich připomínek dostat odstup. A Vy jste se prostě toho 22. 7. neudržel. A mě velmi mrzí, že jsem to neprokoukla dříve a špatně zareagovala. Až ve chvíli, kdy jste nedal a nedal pokoj, jsem Vám dala najevo, že mě obtěžujete. Přesto jste nepřestal a následně se ještě pustil do opravy barevných tabulek, což jste zdůvodnil tím, že Vy zastáváte názor nebarevných.( No a já zastávám názor jiný.) Proto jste zde kolego uvedl téma Wikiknihy, čímž jste dokonale odvedl pozornost od problému, s kterým jsem přišla. A povedlo se Vám to. Nikdo ani na okamžik nezaváhal, že Vám šlo jen o dokonalý článek na Wikipedii.
To je samozřejmě moje vnímání a posouzení průběhu. Můžete mi poskytnout kolego něco, čím byste mně přesvědčil o opaku? Nejde o žádná obvinění, já hledám vysvětlení a bez otázek a odpovědí k němu nedojdu. Omlouvám se, jestli jsem zase někde udělala nějaký Wikipedistický přestupek, nedělám ho záměrně. --Lenka Lyalikoff 24. 7. 2014, 13:30 (UTC)
Kolegyně, z Vašich vyjádření mám dojem, že by řešení situace prospělo, kdybyste se zkusila více zaměřit na to, co konkrétně se skutečně děje a oprostila se od domýšlení, proč asi kdo co řekl, jak to asi myslel ve skutečnosti a o co jiného mu asi tak šlo. Zkuste zanechat těchto dohadů a soustředit se na věcnou podstatu těch výtek, které jsou směřovány k Vaší činnosti, k článkům, jejich obsahu, formě, zdrojování atd. Předpokládáním zlé vůle nebo bočních úmyslů nic moc nezískáte ani nevyřešíte. Zkusme už překonat domnělá minulá příkoří a posunout se k řešení toho, co potřebuje řešit. --Bazi (diskuse) 24. 7. 2014, 14:32 (UTC)

Národní parky

Zdravím. Zdá se mi, že názvy článků o národních parcích se pojmenovávají trochu nesystémově. Rychlým nahlédnutím do kategorie se mi zdá, že převažuje počeštěné pojmenování „Národní park XY“ (Národní park Saltfjellet a Svartisen, Bělověžský národní park, Národní park Nahanni). V nemálo případech se používá též původní označení „XY Nationalpark“ (Drawieński Park Narodowy, Redwood National and State Parks, Nationalpark Bayerischer Wald). A na konec je tu i několik článků označených jen názvem (Wells Gray, Nuuksio), případně názvem s rozlišovačem (Rokua (národní park), Banff (národní park)). Nesjednotíme to? --YjM | dp 24. 7. 2014, 20:50 (UTC)

Nevadilo by mi vše počešťovat, ale považuji za lepší řídit se při volbě jazyka očekávaným názvem v daném případě. Každá sjednocovací snaha bude v nějakých případech tu očekávanost porušovat. Proti sjednocování na podobu bez rozlišovače (tedy proti přesunům „xx (národní park)“ → „národní park xx“) bych ale nic neměl.--Tchoř (diskuse) 24. 7. 2014, 20:58 (UTC)

Varování o porušení zákona

Je opravdu vhodné pod každým editačním oknem zobrazovat varování o porušení zákona velkým červeným písmem? Nepostřehl jsem, že by se o tom zde někde vedla diskuse, ale rozhodně jsem proti této změně, protože může snadno odradit nové uživatele.--Kohelet (diskuse) 31. 7. 2014, 18:42 (UTC)

Nic takového, co popisujete, nepozoruji (pravda, jsem teď přihlášen přes mobil). Needitoval jste třeba odhlášený? Tam bych takové upozornění asi chápal.--YjM | dp 31. 7. 2014, 20:19 (UTC)
Ani odhlášený nic takového nepozoruji. --2A00:1028:9943:A6BA:E499:9A01:9BB7:1A2E 31. 7. 2014, 20:39 (UTC)
(S editačním konfliktem)
Řekl bych, že muselo dojít k drobné technické závadě, kvůli které se vám patrně zobrazila starší verze toho varovného textu (ano, velké červené písmo tam dřív opravdu bývalo). To staré systémové hlášení jsem upravil, aby se tam příště snad neobjevilo ani v případě podobných potíží. --Mormegil 31. 7. 2014, 20:40 (UTC)

Blacklist

Netušíte někdo proč jsou věci jako sborník Český lid z roku 1903 (tyfoza.no-ip.com/ceskylid/html/knihy/ceskylid12/kvalitni/0001-0002-1.jpg) na blacklistu, takže na ně nejde odkázat v článku? A kdo a kde o tom vůbec rozhoduje, co se zablokuje? Proč mi hláška o zablokování rovnou nedá informaci o konkrétním důvodu zablokování, odkaz na příslušnou diskusi nebo rozhodnutí a odkaz na správce či koho, kdo to na blacklist přidal? Nebo se cenzura záměrně dělá pokoutně? --ŠJů (diskuse) 13. 7. 2014, 15:09 (UTC)

Tohle je mimo českou Wikipedii, jedná se o záznam z globální černé listiny pro všechny projekty Wikimedia (meta:Spam blacklist). Proč a kdo tam dal doménu no-ip.com, to dohledávat nebudu, ale je pravdou, že „seriózní“ weby na téhle doméně obvykle neběží. Tu používají lidé, kterým poskytovatel internetového připojení mění jejich veřejnou IP adresu a oni přitom chtějí přistupovat k nějakému hardware u sebe doma (kameře proti zlodějům, dálkovému ovládání kotle, atp., ale třeba i prostě k běžícímu osobnímu počítači se spuštěným SSH serverem). Její použití pro důvěryhodný web určený široké veřejnosti je poměrně vzácný jev. Můžeme to dát do místní bílé listiny a tím tu sdílenou černou přebít. Pokud nebudou námitky, tak to udělám. Ovšem raději bych viděl ty skeny na nějakém webu s jasnou autoritou, než na anonymním.
Myslím si, že ten útočný tón ohledně pokoutné cenzury je přehnaný. --Tchoř (diskuse) 13. 7. 2014, 16:42 (UTC)
Ano, myslím si, že útočný a nekonstruktivní tón té hlášky, kterou systém oznamuje, že odmítl stránku uložit, je opravdu přehnaný. Takhle závažné cenzurní zásahy by se opravdu měly dít transparentně a odpovědně. --ŠJů (diskuse) 18. 7. 2014, 03:07 (UTC)
Myslel jsem Váš tón. Hlášku jsem neviděl. --Tchoř (diskuse) 18. 7. 2014, 07:26 (UTC)
Také nechápu, proč Šjů hledá nějaký záměr a pokoutnost, osobně předpokládám, že problém bude s podivným serverem no-ip.com. Těžko říct, proč někdo sborník uložil zrovna tam. Pokud by někdo měl chuť, řešením by mohlo být převést texty, jsou-li volné, na Wikizdroje. Jan.Kamenicek (diskuse) 18. 7. 2014, 11:55 (UTC)
Problém je, že Wikizdroje nelze použít jako referenci.--Zdenekk2 (diskuse) 18. 7. 2014, 12:21 (UTC)
Nerefencuje se přece projektem, ale konkrétním dílem konkrétního autora. Wikizdroje jsou v takovém případě jen místo, kde si lze ono dílo, je-li volně šířitelné a na Wikizdrojích dostupné, přečíst online například z obýváku, bez nutnosti jet kvůli tomu do větší knihovny v krajském městě. Tedy klasická, patřičně vyplněná citační šablona, ve které odkaz na Wikizdroje je jako hodnota parametru url nebo url kapitoly. --Milda (diskuse) 18. 7. 2014, 12:38 (UTC)
@Jan.Kamenicek: Hledám záměr? Možná to není záměr, ale pouhá arogantní hloupost. A pokoutné to zcela zjevně je, pokud doteď stále ještě nevíme, kdo a na základě čeho to na ten blacklist dal, a bez složitého pátrání to nemůžeme zjistit. Prostě pokud někdo vymyslel, že tu bude existovat automatická cenzura ve formě blacklistu nějakých webových domén, tak to neměl nasazovat do ostrého provozu, aniž by bylo jasné, kdo a jakým procesem rozhoduje o zařazení do těch blacklistů, whitelistů a kdovíjakých jiných barevných listů. A samozřejmě pokud tedy systém odmítne nějakou verzi stránky kvůli blacklistu uložit, tak by ta hláška měla obsahovat jasnou informaci, kdo, proč a kterou doménu na ten blacklist dal, o jaké rozhodnutí či pravidlo se přitom opíral a co se proti tomu dá dělat. Pokud vynálezci tohoto blacklistu toto neumějí technicky zajistit, tak nikdy neměli systém nastavovat tak, aby bránil uložení stránky, ale mohli ho nastavit třeba tak, aby dotyčnou editaci třeba jen označkoval a doporučil k prověření, jako to ostatně dělají desítky jiných podobných filtrů. Rada, že pokud někdo svévolně a pokoutně zablokuje nějakou doménu, tak máme obsah kopírovat stále na nové a jiné domény, je jistě nad zlato, ale možná bychom si v první řadě měli zajistit, abychom si sami zbytečně neházeli hloupými rozhodnutími klacky pod nohy a nekomplikovali práci. --ŠJů (diskuse) 18. 7. 2014, 14:05 (UTC)
ŠJů, to je všechno hezké, jsem moc rád, že aspoň někoho trápí takové věci, ale bohužel tady pláčeš na špatném hrobě. Editoři Wikipedie s tím toho moc udělat nemohou. Bude mnohem lepší, když se s tímhle zlepšovákem obrátíš na metu. Rád Tě tam podpořím. Miraceti 18. 7. 2014, 17:34 (UTC)
Tak jsem se podíval podrobněji:
Pokud někdo chce vědět, proč se to na seznamu ocitlo, tak v zásadě potřebuje jen trochu času a znalost angličtiny. Jistě by to šlo udělat uživatelsky přátelštější, aby se důvod a původce přidání na černou listinu zobrazovali přímo v té úvodní hlášce. Ale mluvit o pokoutné cenzuře a o aroganci považuji za nemístné. --Tchoř (diskuse) 19. 7. 2014, 09:08 (UTC)

Tak sborník jsem našel částečně digitalizován ještě zde na Krameriovi. To je z hlediska zdrojování podstatně důvěryhodnější a také trvalejší – předpokládám, že Česká akademie věd se nějaký čas na tomto světě i se svým webem udrží. Takže odkazovat tam bych považoval za lepší.

Pokud chceme uživateli poskytnout OCR verzi a jedná se již o volné dílo, pak bych doporučoval článek z tyfozy vložit na Wikizdroje, zkontrolovat proti verzi na Krameriovi a tu uvést jako autoritativní zdroj a do referencí na Wikipedii použít jako URL dokumentu Wikizdroje (jak psal výše Milda).

Čímž zároveň za sebe sděluji, že od myšlenky zařadit tyfoza.no-ip.com na bílou listinu odstupuji.--Tchoř (diskuse) 21. 7. 2014, 09:47 (UTC)

Principiální chyba je, že vůbec může být blokována doména, na které se může objevit relevantní zdroj. A druhou principiální chybou je, že hláška, která odmítne daný odkaz na Wikipedii uložit, neobsahuje srozumitelný a přímý odkaz na pravidla a důvod blokování. Kdyby tedy aspoň ta hláška obsahovala ten krkolomný Tchořův návod, když už není možné vést blacklist nějakým transparentnějším způsobem. Pokud mě nějaký automat bezdůvodně osočí ze spamování wikiprojektů (viz Purpose) a zabrání mi v uložení stránky jen kvůli jednomu relevantnímu odkazu, a aniž by mi dal řádné vysvětlení, tak to prostě arogantní je. Jistě, můžeme pokaždé strávit týden času hledáním nějakého mirroru nebo stěhováním celého zdroje jinam, ale proč? Nehledě na to, že v odkázané žádosti jsem nenašel žádný doklad toho, že by daná doména spadala do oprávněných důvodů k plošnému blokování. Systémový problém zůstává. --ŠJů (diskuse) 2. 8. 2014, 00:44 (UTC)

oprava výrazu nos letadla apod.

ahoj, dnes jsem si všiml, že je ve Wikipedii dost často užíván pojem nos letadla, místo správného termínu příď, či příď letadla. původně jsem to chtěl opravit ručně ale po hlubším zkoumání jsem zjistil že těch článků je fakt hodně a to jsem se nesnažil moc hledat. bylo by možné poprosit někoho kdo by to opravil automatizovaně nějakým robotem? díky. --MichalZobec (diskuse) 13. 7. 2014, 18:41 (UTC)

I když si nejsem moc jist, zda s botem nebudou problémy, zkuste to na stránce Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce. --Marek Koudelka (diskuse) 13. 7. 2014, 18:43 (UTC)
Nevím, minimálně jeden slovník má na nos jiný názor. --Jann (diskuse) 14. 7. 2014, 12:31 (UTC)
Takovéto úpravy by se rozhodně neměly dělat botem. Záleží na kontextu, na přesnosti citování zdroje (a ze zdroje by měly čerpat všechny informace, že?) atd. --ŠJů (diskuse) 18. 7. 2014, 03:10 (UTC)
ahoj vzhledem k výtce Jann jsem si porovnal užívaný název. je to 7990:820, jenže v tomto případě se domnívám že je ten nepoměr daný neodborností pisatelů článků které jsou na internetu. co si myslíte vy? nerad bych to dělal ručně a hlavně nerad bych aby z toho vznikl nějaký spor ...--MichalZobec (diskuse) 20. 7. 2014, 14:54 (UTC)
Termín nos letadla je slangový výraz. Odborný nebo češtinářsky správný výraz je příď letadla. Wikipedie by v běžném textu měla používat správné termíny, slangové výrazy se uvádí jako poznámka k doplnění.--Ramon de L (diskuse) 28. 7. 2014, 16:52 (UTC)
ad MichalZobec: je jasné, že poměr neukazuje co je správně odborné, proto jsem argumentoval technickým slovníkem.
ad Ramon se L: aha, tak to jsem asi padl na blbý slovník; existují příručky správné terminologie které ho přebijí? --Jann (diskuse) 28. 7. 2014, 18:06 (UTC)
Opravdu se nezdá, že by to byl slangový výraz. Na VUT v Brně se to docela používá i v oficiálních dokumentech, i když příď je častější. Proto bych ani výraz „nos“ a priori nezavrhoval. Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 7. 2014, 20:36 (UTC)
Když se tak tím ještě probírám, přijde mi, že někdy se těmi výrazy „nos“ a „příď“ nemyslí úplně totéž. První z nich bývá použit ve významu „špička“ přední části letounu (např. „nos a kabina“), zatímco druhý zahrnuje větší část, včetně kabiny. To jen tak, co jsem během chvilky odpozoroval. Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 7. 2014, 21:01 (UTC)
"Správná" odborná mluva je také svého druhu slang, třebaže leckdy víc oficiózní a hyperkorektní. Otázka je, nakolik máme preferovat ten hyperkorektní, leckdy šroubovaný slang přes slangem přirozeným, živým a praktickým, který se používá i v běžné odborné mluvě a není v ní vnímán jako nějak zásadně pokleslý. Doporučoval bych tedy ponechat v článcích tu volbu termínů, jakou používají příslušné zdroje, z nichž článek čerpá, a nesnažit se za každou cenu o nějaké puristické akce. --ŠJů (diskuse) 2. 8. 2014, 20:04 (UTC)

Citování rozhodnutí soudu

S kolegou Vloutem vedeme diskusi (záměrně píši diskusi, nikoliv spor) o citování rozhodnutí Nejvyššího soudu (u článku Zdeněk Svěrák). Já na to použil citační šablonu Elektronické monografie, kolega mi to opravil s odůvodněním, že podle například směrnice děkana Právnické fakulty brněnské Masarykovy univerzity o citacích dokumentů užívaných v pracích podávaných na této škole se pro tyto citace používá zcela specifický způsob formátování citací. Vizte diskusi u kolegy Vlouta. Nestálo by za to vytvořit tedy specifickou šablonu na citace soudních rozhodnutí? --Jan Polák (diskuse) 29. 7. 2014, 14:28 (UTC)

Já teda nevím, ale pokud stávající šablona vyhovuje funkčně (tj. dostane do ní všechno, co chcete, v podobě dostatečně odpovídající normě pro elektronické monografie), tak mi nepřijde nutné zakládat speciální šablonu. Ostatně tady nejsme na PrF MU, nýbrž na Wikipedii, takže se nás ta směrnice netýká. A třeba i závěrečnou práci je možné citovat obecnější šablonou, díky čemuž jsme dlouho vydrželi bez speciální šablony pro tento účel (a je otázkou, nakolik je ta nyní existující speciální šablona účelná a nakolik spíše jen plevelí citační šablony, už tak omezené počtem např. v citační nabídce VisualEditoru na tuším asi pět). Navíc při dosavadní neexistenci speciální šablony pro soudní rozhodnutí přísně vzato ani nemohl kolega Vlout vaši citaci opravit, ale tak maximálně se mohl neobvyklým využitím některé stávající šablony přiblížit efektu, který by měla případně zavedená šablona speciální (no a nebo se vykašlal na šablony úplně a napsal tu citaci normálně ručně mezi refy). --Blahma (diskuse) 30. 7. 2014, 01:26 (UTC)
Když se podíváte na moji diskuzní stránku, uvidíte, že argument PrF MU je jen podpůrný. Ostatně je na tom podobně více fakult a podstatný je vzor NS, nejpodstatnější však je, že se takto prostě cituje. A jak jsem tady už někde četl, wikipedie je jen odraz okolního světa. Nicméně také nevidím důvod pro používání šablon, když jsou citována soudní rozhodnutí. --Vlout (diskuse) 30. 7. 2014, 06:42 (UTC)
Citační zvyklosti pro soudní rozhodnutí jsou poměrně ustálené, příklady uvedené kolegou Vloutem spíše dokládají sdílenou "best practice", než aby vyjadřovaly názor konkrétní instituce (a my se museli dohadovat, jestli jsme povinni poslouchat přeba PF MU nebo Nejvyšší soud). Nevím, zda je nutné zavádět novou šablonu, ale rozhodně bych byl pro to používat způsob zápisu, který je v právnickém prostředí považovaný za správný, raději než přitesávat ho podle šablony "elektronická monografie" či jiné, které se k tomu nehodí, tak aby nad výsledkem každý právník s povzdechem pokrčil rameny. Vždycky lepší nějaká citace než žádná, nebyl bych přísný, ale způsob citování zmiňovaný kolegou Vloutem by měl být zlatý standard.--RPekař (diskuse) 30. 7. 2014, 07:15 (UTC)
Když ji někdo udělá (a udělá ji pořádně), proč ne? Do té doby musí vystačit současné šablony, případně lze citovat bez šablony (trochu opruz). Miraceti 30. 7. 2014, 10:02 (UTC)
Jenom ještě jedna poznámka. Nejsme nijak vázáni používat jakoukoli citační normu nebo doporučení. U norem je to ale velmi praktické. U doporučení Nejvyššího soudu je to diskutabilní. Wikipedie není právnický text, aby se nutně musela držet právnických zvyklostí. My necitujeme proto, abychom tím podpořili nějaké stanovisko v jiném právním textu, ale prostě proto, aby bylo jasné, odkud jsme dané tvrzení vzali. Pro nás je docela důležité URL konkrétního dokumentu na webu a méně důležité, jakou mělo rozhodnutí spisovou značku a pod jakým číslem bylo zveřejněno - pro právníky to jistě platí naopak. Čili pro naše účely je citační šablona {{Citace elektronické monografie}} dostačující. Otázka je, jestli třeba neudělat něco víc. Stojí to za to? Miraceti 30. 7. 2014, 10:18 (UTC)
Přijde mi přijatelné vytvoření speciální šablony, která formátuje výstup trochu jinak (ovšem nevidím důvod neuvádět nějakým způsobem autora textu), aby Wikipedie nemátla právníky, kteří jsou zvyklí na svůj způsob. Rovněž mi přijde přijatelné citovat rozsudek jako kteroukoliv jinou monografii, aby citace rozsudků nemátly nás ostatní.
Co mi přijde těžko přijatelné, je ta Vloutem použitá varianta, kde se ztrácí strojově zpracovatelné datum a mizí autor textu.--Tchoř (diskuse) 31. 7. 2014, 10:13 (UTC)
Přece se nejedná o autora textu, rozsudek prostě podepisuje předseda senátu, který nemusí být (a většinou ani není) jeho „autorem“. To je jako bychom uváděli u zákonů jako autora Miloše Zemana, protože nesou jeho podpis...--RPekař (diskuse) 31. 7. 2014, 10:29 (UTC)
Chápu, co myslíte, nicméně přirovnání se Zemanem mi nepřijde trefné. Ten skutečně rozsudek jen podepisuje. U soudce či předsedy senátu předpokládám, že se podílí na jeho vytvoření, byť ho třeba sám nepíše. Vnímám to podobně jako když uvádíme sestavitele sborníku, byť není přímo autorem.--Tchoř (diskuse) 31. 7. 2014, 10:45 (UTC)
Autorem skutečně není předseda senátu, který to rozhodnutí reálně napíše. Ať napíše, co napíše, nemá na to autorské právo (jedná se o úřední dílo). „Autorem“ je soud, který rozhodnutí vydává. Dále, to, že Masarykova univerzita (a nejen ona, ale poněkolikáté odkazovat na mou diskuzní stránku bych už považoval za trapné) nějak cituje není důvod, proč tak citovat. Je to naopak, ona tak cituje proto, protože je to obecně zvykem. Jinak bych chtěl poznamenat, že se stalo přesně to, co jsem čekal. Diskuze zde nemají vůbec žádný smysl. Účastní se jich začasté lidé, kteří o tom vůbec nic neví a prosazují hlouposti. Vůbec nevadí, že styl citování je nějak zažitý a že se proto takto cituje, důležité je, že se „ztrácí strojově zpracovatelné datum“. Dále se této šaškárny už účastnit nebudu. --Vlout (diskuse) 31. 7. 2014, 10:43 (UTC)
Zlomit hůl nad diskusemi na encyklopedii tvořené spoluprací znamená do jisté míry zavrhnout encyklopedii samu, ta bez diskusí může existovat jen těžko. Ale praxe ukazuje, že Wikipedie poměrně dobře funguje. Nebylo by lepší smířit se s tím, že k jejímu chodu jsou diskuse potřeba?
A proč Vám přijde strojově zpracovatelné datum hloupost? I třeba Vámi odkazovaný web zřejmě má v databázi datum 30.04.2007 uložené ve zvláštní kolonce, když ho v ní zobrazuje. --Tchoř (diskuse) 31. 7. 2014, 10:58 (UTC)
Když "není dobře uvádět soudce jako autora", měl by být tedy jako autor uveden ten příslušný soud. JAn (diskuse) 1. 8. 2014, 05:52 (UTC)
Byl bych pro vytvoření speciální šablony, ostatně máme též speciální šablonu {{Citace právního předpisu}}. Speciální šablony na citování judikátů též existují v jinojazyčných wikipediích. Citace judikátů má svá specifika a prostřednictvím existujících šablon dle mého názoru nelze dojít k uspokojivému výsledku. Další možností kromě tvorby nové šablony by byla modifikace existujích šablon pro účely citování judikátů (ať již {{Citace právního předpisu}} či {{Citace elektronické monografie}}). --Jklamo (diskuse) 1. 8. 2014, 11:52 (UTC)

Především ty citační šablony jako takové nám byl čert dlužen. Výrazným způsobem znepřehledňují zdrojový kód a pokud je třeba něco doplnit nebo opravit, tak aby si k tomu člověk složitě rozklikával dokumentaci šablony a navíc spousta typů relevantních údajů do těch šablon prostě rozumně přidat nejde nebo je prostě někdo nacpe do špatné kolonky, protože správnou kolonku pro ně šablona nemá. Jako by už tak nebyla editace zdrojového kódu dost složitá. I když se člověk nakonec s existencí těch šablon nějak smíří a toleruje je tu, tak bych nepovažoval za správný směr, abychom jich tu nakonec měli stovky - pro každou instituci, pro každý typ publikace nebo dokumentu atd. Spíš by asi bylo lepší ty šablony sloučit do jedné univerzální a typ zdroje tam případně rozlišovat nějakým parametrem. --ŠJů (diskuse) 2. 8. 2014, 00:02 (UTC)

Jinak obecně, pokud je autorem (přesněji vydavatelem, protože na autorství se u úředních děl nehraje) právnická osoba nebo její orgán, tak bychom měli mít v citačních nějaké parametry pro údaj jednak o tom, kdo jménem té osoby či orgánu ten dokument vydal, tj. zpravidla podepsal, a popřípadě pro údaj, kdo daný dokument zpracoval (to bývá často třeba u nějakých koncepčních materiálů z ministerstev atd.). V případě citací zpravodajství zase bývá problém s údajem o zdroji zprávy (zpravidla název či značka tiskové agentury, od níž médium zprávu převzalo, někdy i vícestupňově, například ČTK-Právo-Novinky) a taky nemáme úplně dořešeno, jak zacházet ze zprávami podepsanými značkou (a to jednak pro případ, kdy ke značce lze dohledat jméno, a jednak pro případ, kdy nikoliv). Ostatně u zdrojů zpravodajského typu bývá vůbec otázkou, nakolik jsou autorským dílem a nakolik lze kdy toho, kdo je u zprávy podepsaný, považovat za autora, pokud například jen mírně modifikuje agenturní zprávu anebo jde de facto jen o redaktora webové stránky. --ŠJů (diskuse) 2. 8. 2014, 00:12 (UTC)

Co je to věrohodný zdroj?

Chtěl bych se zeptat, jak poznám věrohodný zdroj? Pozor, nejde mi o to základní rozdělení, které mohu najít na Wikipedie:2NNVZ, tedy že třeba blog nebo fanouškovské stránky ne a zdroj procházející redakčním procesem ano. Jde mi o to, že se stále častěji tady na Wikipedii setkávám s názorem, že třeba Novinky.cz nejsou věrohodný zdroj (příklad, i když specifický), přestože patrně oním redakčním procesem procházejí. Jak mám tedy poznat, který zdroj si důvěru zaslouží a který ne? A to se netýká jen zpravodajských kanálů, ale většiny zejména internetových zdrojů. Četl jsem i Wikipedie:VZ, ale těžko budou každodenní zprávy procházet oponenturou, když je zpravidla v případě jejich zveřejňování důležitá rychlost (i když nejsem žurnalista, takže s jistotou to tvrdit nemůžu). Jistě, Wikipedie nejsou Wikizprávy, ale často se tu každodenními zprávami zdrojují články o věcech, které mají dlouhodobější dopad, jako například nedávný sestřel malajsijského letadla, články o politicích a mnoho dalšího, co jen lze vymyslet. --109.81.209.181 31. 7. 2014, 13:06 (UTC)

Tak na Novinkách jsem našel již tolik blbostí a (zcela očividně) nepovedených překladů agenturních zpráv, že v ně důvěru teda nemám :) --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 13:33 (UTC)
Chyby se najdou všude, v internetových médiích je větší pravděpodobnost, protože jsou informace v nich mnohdy šity horkou jehlou. Novinky.cz by se daly považovat za relativně věrohodný zdroj, ovšem pouze v oblasti zpravodajství (nelze jimi zdrojovat odborná tvrzení v odborných článcích, pokud zrovna neuvádějí stanovisko/tvrzení odborníka). Typickými příklady zdrojování tímto či podobným zdrojem jsou třeba nedávná úmrtí známých osobností. Na zdrojování odborných tvrzení v odborných článcích jsou potřeba odborné erudované zdroje daného oboru. Bulvární média jsou ovšem nevěrohodná celkově, tedy i jako zpravodaj (s ověřováním skutečností si mnohdy nelámou hlavu, někdy i záměrně fabulují).--Zdenekk2 (diskuse) 31. 7. 2014, 13:56 (UTC)
Ano, Novinky jsou ve zpravodajství velmi věrohodné... Viz např. článek [22], kde došlo k rozpuštění Doněcké lidové republiky samotnými separatisty. (Stále tu chybnou informaci nikdo nezměnil). A když jsem je čítával, tak podobných perel tam bylo minimálně jedna do týdne... --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 15:11 (UTC)
Jenom na okraj: o žádném rozpuštění se tam nepíše, jenom o tom, že prozatím nic vyhlašovat nebudou. Miraceti 31. 7. 2014, 15:21 (UTC)
Jen tak na okraj: ten Výbor vlasteneckých sil Donbasu je (byla?) proukrajinská skupina, která s doněckými separatisty nemá zhola nic společného. --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 15:23 (UTC)
Ale to je dobré! Nicméně to nemění nic na tom, že se na Novinkách nic nerozpouštělo. Miraceti 1. 8. 2014, 07:14 (UTC)
Věrohodný zdroj se nepozná, věrohodnost se musí posuzovat. A podstatné také je, že se musí posuzovat vzhledem k informaci, která se z něj čerpá. Pro banální údaj (např. Prezident dne … jmenoval premiéra.) bych novinky.cz považoval za věrohodný zdroj, naopak i renomovaný vědec může v prestižní publikaci uvést spekulativní závěr, který je nevhodné v článku uvést jako fakt ozdrojovaný „věrohodným“ zdrojem. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 13:59 (UTC)
Chcete-li, můžete vzít v úvahu i „doporučení“ WikiProjektu Zdrojování. Jinak v souladu s tím, co už napsali Zdenekk2 a Matěj Orlický, Novinky jsou zpravodajský portál a jako takový ho musíme brát. Lze jím zdrojovat informaci např. o aktuální události nebo žijící osobě, méně vhodný je ke zdrojování informace o vědeckých poznatcích, teoriích, odborných tématech. Je-li možné ke zprávě o událostech nebo osobách dohledat i další zpravodajské zdroje, považuji za vhodné uvést třeba dva z nich, aby se vzájemně podpořily (pokud ovšem nečerpají ze stejného zdroje, třeba z ČTK; když už chceme čerpat z ČTK, nejvhodnější je k tomu asi jejich vlastní zpravodajský portál ceskenoviny.cz).
Někdo možná může posuzovat Novinky za méně věrohodné oproti některým jiným zpravodajským serverům kvůli jejich historické spojitosti se Seznamem.cz, který není zrovna žurnalistickou firmou, jiní (pravicově založení) možná kvůli jejich spojitosti s redakcí Práva, ale to jsou dost subjektivní pohledy, které tady nemají místo. Důležitější je posouzení podle povahy zdrojované informace a případně i její ověření z jiných médií. --Bazi (diskuse) 31. 7. 2014, 15:29 (UTC)
Takže doporučujete jimi zdrojovat, i když je jejich článek nade vší pochybnost chybný? --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 15:33 (UTC)
Jak zjistíte, že je „nade vší pochybnost“ chybný? Předpokládám, že nalezením jiného věrohodného zdroje, který říká něco jiného. Je-li při srovnání obou zdrojů (případně i více zdrojů) převaha jiné informace dostatečně zjevná, pak není problém se přiklonit k té jiné informaci a zdrojovat ji oním jiným zdrojem než Novinkami. Pokud to není až tak zjevné, pak asi není problém korektně uvést, že zatímco Novinky uvedly to a to, z jiných zdrojů se dozvídáme něco jiného. Pokud by taková formulace měla narušovat souvislý text, pak není problém ji uvést do poznámky pod čarou. Záleží taky na povaze informace, její důležitosti pro téma aj. --Bazi (diskuse) 31. 7. 2014, 15:41 (UTC)
Já jen, aby se pak někdo neoháněl touto diskuzí a používal argumenty typu „je to na Novinkách, tak to musí být pravda“... --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 15:44 (UTC)

Minimálně u odborných a nezjevných informací Novinky.cz jako VZ nebrat, lze je použít na „denní agendu“, kdo se kde s kým sešel na summitu EU apod. Vyjádřil jsem se k nim např. zde.--Kacir 31. 7. 2014, 16:12 (UTC)

Otázkou je, je-li toto problém speciálně Novinek.cz (a proč), anebo obecně všech zpravodajských serverů. Platí totéž třeba pro iDNES.cz? A pro České noviny.cz? Nebo mezi nimi jsou rozdíly? V diskusích už jsem víckrát narazil na vyjádřený názor na adresu Novinek, ale často už z toho nevyznívá, jestli se Novinky takto uvádí jen jako zástupce zpravodajských serverů, nebo je to problém specificky jejich. --Bazi (diskuse) 31. 7. 2014, 18:19 (UTC)
To je dobrá připomínka. IMHO se to týká všech zpravodajských serverů, nebo alespoň já v nich vyčnívající médium nevidím (asi ČTK by měla být na vyšší úrovni věrohodnosti). Je dobře, že WP:VZ obsahuje manuál jak hodnotit jednotlivé obory i zdroje, i když tam není vše (umění...), pak lze postupovat podle obecné 3. sekce „Hodnocení zdrojů“. Osobně podporuji v odůvodněných případech samostatná oborová kritéria, jakým je např. návrh doporučení pro lékařství. Následně by již neměl být problém s tápáním nad nezjevným obsahem v medicínských heslech.--Kacir 31. 7. 2014, 18:37 (UTC)

Ve všech médiích se aspoň občas objevují nesmysly. Redaktoři nejsou vševědoucí a neomylní. Samozřejmě je smutné, když chybu nepřiznají. Nicméně to, že se tak občas stane, není a nemůže být důvod proto, abychom nějaký konkrétní titul zavrhli. V některých případech může být klidně za věrohodný považován i Blesk. (Byla doba, kdy Blesk byly jediné české tištěné noviny, které - samozřejmě nikoli pravidelně - psaly o astronomii a přitom si informace ověřovaly. Prostě tam zřejmě v tu dobu seděl redaktor, kterému stálo za to zvednout telefon a na nejbližší hvězdárně se přeptat, jestli to, co chce napsat, není kravina.) Stejně tak není problém, že se někde objeví nějaká hloupost - naší prací je snažit se tvrzení dohledávat ve vícero zdrojích, porovnávat je a hodnotit jejich relevantnost. Tenhle proces nikdy nebude dotažený do dokonalosti. Ale můžeme se snažit dělat ho podle nejlepšího vědomí a svědomí. Ve spoustě případů se problémům můžeme vyhnout tím, že najdeme zdroj, u kterého můžeme předpokládat větší věrohodnost (to je třeba u té vědy). V jiných holt musíme prolézt noviny, případně i další zdroje včetně primárních, a pokusit se sestavit ze zpráv článek tak, aby dával smysl a nebyly v něm rozpory, ať už vnitřní, nebo s vnější realitou. To je holt náš úděl. Miraceti 1. 8. 2014, 07:31 (UTC)

Pojem "věrohodnosti" zdrojů je de facto požadavkem na náš "vlastní výzkum" kvality zdrojů, tedy dělení zdrojů na "věrohodné" a "nevěrohodné", je přímou protiváhou pravidel o zákazu vlastního výzkumu a o nezaujatém úhlu pohledu. Marxisté tomu říkali dialektika, Orwell doublespeak. Pokud bychom oboje protikladná pravidla používali k jejich vyvažování a precizování, bylo by to asi ku prospěchu, ale dosavadní pokusy vedly vždycky spíš k tomu, že jedno vágní kritérium rozbředlo do ještě většího počtu vágních, nepoužitelných a mnohdy iracionálních kritérií, která mají být metodikou toho našeho vlastního výzkumu. V praxi to funguje spíš tak, že pokud je někomu nějaká ověřitelná informace nepohodlná, například ji vnímá jako nežádoucí konkurenci či by ji rád zcela zatajil, tak se pokouší napadat důvěryhodnost zdroje - občas to někomu i vyjde. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 23:05 (UTC)

Pojem věrohodný v pravidlech

Když už se tu téma nakouslo: Položil jsem dotaz, proč je pojem věrohodný v názvu, nikoli však v textu ne-pravidla Wikipedie:2NNVZ – dosud bez odpovědi. Kromě toho bych dal ke zvážení, zda Wikipedie:Věrohodné zdroje nepřejmenovat na Wikipedie:Věrohodnost zdrojů. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 16:10 (UTC)

Já tam definování „věrohodnosti“ vidím, jinak je to otázka na autora „výcucu“ doporučení Miracetiho.--Kacir 31. 7. 2014, 16:47 (UTC)
Pokud jde přímo o definici, tak je v ní kritérium věrohodnosti v kostce obsaženo formulací, že se jedná o „publikované práce … nezávislé na subjektu samotném“, tedy nikoli blogy apod.--Kacir 31. 7. 2014, 16:53 (UTC)
A proč v definici tedy není věrohodné zdroje a ty pak nejsou takto vysvětleny v definicích pojmů? Jak to má pochopit běžný editor a jak teprve úplný začátečník, kterému někdo vlepí na diskusní stránku {{Nevýznamné}}?! Termín věrohodný z textu vypustil kolega ŠJů. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 17:11 (UTC)
ŠJů tu zmínku o věrohodnosti z citátu nevypustil, ale naopak ji vytvořil. Starší verze uváděla pouze sousloví dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje, z čehož čtenář není schopný poznat, co je tím vlastně myšleno. Pokud je už ale napsáno „publikované práce … nezávislé na subjektu samotném“, pak se zde nově objevuje definice věrohodnosti v kostce, navíc vysvětlení termínů má editor v sekci níže. Já bych v tom problém neviděl.--Kacir 31. 7. 2014, 17:27 (UTC)
Publikované a nezávislé na subjektu není dostatečná definice pojmu věrohodné zdroje, který je popsaný v samostatném doporučení. Já však nemluvím o zmínce, ale o termínu-slově věrohodný – z textu by mělo jasně vyplynout, proč je použit v názvu, jinak je text matoucí. Navíc uvedená editace ŠJů nahrazuje pojem téma [článku] termínem subjekt, čímž se text stává méně srozumitelný a akademicky odlidštěný. Matěj Orlický (diskuse)
Dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje, není žádná definice věrohodnosti. Abych parafrázoval, z takového textu vůbec neplyne, proč je použito slovo „věrohodné“ v názvu. Co je myšleno věrohodností se musí čtenář dozvědět na stránce Wikipedie:VZ, na WP:2NNVZ si přečte jen základní vysvětlení. „Subjekt“ je v pořádku, výraz „téma“ by mně nevadil – může být, i když preferuji subjekt.--Kacir 31. 7. 2014, 18:10 (UTC)
Klíčové pojmy (tj. i věrohodné a netriviální) se vyskytují v názvu, v hlavním kritériu ve zkratce a jsou stručně definovány v samostatné sekci stránky; k čemu je vhodné to mít jinak u třetího pojmu? Mně jde o srozumitelnost textu nejširšímu publiku, nikoli o formální správnost. Preferujete termín subjekt jako vhodnější řekněme pro terciána, který se snaží vytvořit svůj první článek na Wikipedii? Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 18:35 (UTC)
Nutno si uvědomit, že toto je encyklopedie, která se snaží mít obsah na určité úrovni, tedy neplatí, že by ji měli psát např. všichni žáci třetí třídy nebo sedmáci z tercie v rámci školního projektu. Obávám se, že wikipedista, který nepochopí význam slova „subjekt“ ještě není připraven pro plnohodnotné psaní hesel, tedy vlastní používání NNVZ a především jejich hodnocení dle těchto kritérií. V sekci Upřesnění pojmů vidím vysvětlení všech tří atributů (NNV) zdroje, u věrohodnosti dokonce i s odkazem, takže definování je na stránce poskytnuto.--Kacir 31. 7. 2014, 18:56 (UTC)
Takovéto kádrování přispěvatelů je nepřípustné a v rozporu s třetím pilířem Wikipedie. Navíc toto chápání slova subjekt je anglicismus, který naopak vás usvědčuje z nedostatečné znalosti češtiny. Ano, definice je poskytnuta, ale je k ničemu, protože výraz použit ve vlastním textu není. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 19:18 (UTC)
Nikomu jsem právo přispívat nikdy neupíral, naopak se novým editorům snažím nejasnosti vždy vysvětlovat, takže jakékoli kádrování odmítám a považuji za zcestné. Ano, domnívám se, že pokud wikipedista není schopen pochopit význam daného textu, pak se obávám, že není schopen plnohodnotně přispívat z hlediska analýzy zdrojů, abych zopakoval svůj text, což je osobní názor, kterým nikomu nezakazuji editovat – to na okraj k Pěti pilířům. Co má společného anglicismus s nedostatečnou znalostí češtiny bohužel v tomto kontextu nevím. Slovo „subjekt“ je v daném (kon)textu vhodné, přiléhavé, a proto jej preferuji. Zda je to či není anglicismus s tím nijak nesouvisí. Slovo „věrohodný“ může být samozřejmě v definici přítomné, ale jeho uvedení nijak neřeší podstatu výkladu a definování smyslu WP:2NNVZ, není to důležité. Důkazem toho je fakt, že smysl reformulace ŠJůa téměř čtyři roky nikdo nezměnil. Domnívám se, že se snažíte najít problém, tam kde není.--Kacir 31. 7. 2014, 19:53 (UTC)
Doteď jsem si myslel, že předmět článku je "objekt". Ale je-li "subjekt" vhodný a přiléhavý ...--2A00:1028:9943:A6BA:E499:9A01:9BB7:1A2E 31. 7. 2014, 20:45 (UTC)
@Matěj Orlický: stránka Wikipedie:2NNVZ nikdy nebyla přijata jako samostatné pravidlo. Vznikla v rámci čísi snahy zdůraznit či vytrhnout z kontextu posuzování encyklopedické významnosti jedno kritérium a byly zde i určité tendence různými zkresleními tu definici významnosti posunout a formální kritérium oddělit jak od jeho účelu a smyslu, tak od ostatních kritérií a metod posuzování významnosti, s nimiž původně mělo tvořit rovnováhu. Moje tehdejší editace nespočívala v tom, že bych se snažil nějak měnit pravidla, ale naopak v tom, že jsem citát definující hlavní kritérium významnosti uvedl do přesnějšího souladu s textem příslušného doporučení Wikipedie:Encyklopedická významnost. Ano, v něm se slovo "věrohodný" vůbec nevyskytuje. Nejspíš proto, že tvůrci toho pravidla nepovažovali věrohodnost zdroje za klíčové kritérium významnosti, zatímco nezávislost a netriviálnost ano. Chyby se tedy dopustil spíše ten, kdo z doporučení o významnosti extrahoval požadavek, který v tom doporučení vůbec nebyl a není, či spíše smísil do jedné zkratky 2NNVZ požadavky ze dvou různých pravidel, které mají různé účely. Věrohodnost (byť ji nemáme možnost nezaujatě poměřovat) nás zajímá spíše z hlediska ověřitelnosti.
O tom, jestli přejaté slovo „téma“ je více či méně srozumitelné než přejaté slovo „subjekt“, by se dalo diskutovat, nicméně berte zřetel i na to, že mezi těmi slovy je jistý významový rozdíl. Správně česky by to bylo „předmět“, ale to slovo se používá ve více významech a je tedy méně jednoznačné a tím také méně srozumitelné. Když zmíním jinou souběžnou diskusi, ono je vůbec užitečné vnímat rozdíly mezi pojmy: například mezi pojmem "nepublikovaný" a "nevěrohodný". Třeba můj rodný list nebyl nikdy zveřejněn, ale považuju ho za dost věrohodný, byť lehce triviální. Co se týče diference mezi pojmy téma, subjekt a objekt, nemám na to nijak vyhraněný názor. Nicméně myslím, že čeština používá slovo "subjekt" i v tomto významu, nejen pro nositele "subjektivity". Články na Wikipedii jsou natolik rozdílného typu, že je problematické formulovat pravidla, která by stejným způsobem řešila všechny. Jestli "seznam litevských spisovatelů" je spíše tématem, subjektem, či objektem, to si neodvažuji soudit, ba ani bych si nemyslel, že bychom na takový článek měli striktně a doslovně uplatňovat obecné pravidlo o významnosti subjektu článku. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 22:25 (UTC)

┌─────────────────────────┘ Kacir: Můžete prosím sdělit, který z významů slova „subjekt“ v mnou odkazovaném hesle (případně obdobně kvalitním slovníku) máte jako vhodný a přiléhavý na mysli? Problém tam je a že to nikdo nezměnil nic nedokládá, jmenný prostor Wikipedie je chyb a nepřesností plný a to i v doporučeních (pro příklad netřeba chodit dalekoMatěj Orlický (diskuse) 1. 8. 2014, 09:47 (UTC)). K dalším problematickým termínům Wikipedie:2NNVZ:

  • netriviální – v hl. kritériu použito v kombinaci netriviálních prácí, dle smyslu by mělo být spíše netriviálním předmětem
  • nezávislý – v definici se mluví o nezávislosti redakčních procesů, v hl. kritériu je to omezeno jen na nezávislosti na subjektu
  • věrohodný – termín definovaný i samostatným doporučením, v hl. kritériu není, resp. je zredukováno na publikovaných

A navíc proč se to celé (s výjimkou hl. kritéria) liší od textu doporučení a zároveň je k němu duplicitní? Navrhuji do doporučení doplnit, že v praxi se vícero zpravidla vykládá jako nejméně dva a stránku Wikipedie:2NNVZ nahradit přesměrováním. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 21:04 (UTC)

Kdyby mělo dojít k mazání 2NNVZ, tak jsem proti prostému smazání: Třeba je oba texty sloučit. Tak například výklad nezávislosti je totiž ve skutečnosti v 2NNVZ - byť to Matějovi tak nepřipadá - užší, jelikož mnozí tu vykládají nezávislost na subjektu tak, že dokonce rozhovor s respondentem, zveřejněný v jakkoli velkém a nezávislém médiu, definici nezávislosti zdroje podle WP:EV nevyhovuje, protože přináší přímo názory respondenta a tedy je na něm přímo závislý. Je to nesmysl, ale ze znění WP:EV se to dá takto odvodit. Naopak v 2NNVZ je výklad nezávislosti na subjektu převzatý z pravidla na en a vystihuje podle mne podstatu pojmu nezávislost mnohem smysluplněji. --Okino (diskuse) 31. 7. 2014, 21:38 (UTC)
To ovšem není důvod proti smazání. Jsou tu dva duplicitní texty, z nichž jeden je doporučení a má proto přednost. V návrhu úpravy doporučení není problém odkázat na smazanou verzi. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 21:57 (UTC)
Co se týká toho, jak chápe interview enwiki ve vztahu k encyklopedické významnosti, tak to je přesně naopak než to zde vyznívá. Podle enwiki (až na výjimky) interview nezakládají enc. významnost. Ale z úplně jiného důvodu než kvůli „závislosti“ na subjektu. Jsou totiž (až na výjimky) primárním zdrojem. A sekundárnost zdroje je na enwiki požadována, aby patřil mezi zdroje zakládající enc. významnost. --Beren (diskuse) 31. 7. 2014, 22:53 (UTC)
Inu, na to se dá říct: U nás se sekundárnost zdrojů pro posouzení EV nepožaduje, takže tato námitka je sice vcelku přesná, ale irelevantní. A mluvit o tom, že zdůvodnění, proč stojí významnost na anglické WP na sekundárních zdrojích, mi přijde do značné míry podivné (pozor - samotnou zásadu jsem ochoten připustit, ale na základě jiného zdůvodnění), to už bychom se dostávali dost off-topic. Tedy - přesněji řečeno - ještě víc než dosud. :-) --Okino (diskuse) 1. 8. 2014, 00:14 (UTC)
Moment, jaktože ne? Asi bych si dovedl představit situace, kdy primární zdroj může být vhodný zdroj i pro tento účel, ale obecně tomu tak není a nemělo by být. Nebo mi něco uniká (chtěl jsi říct něco jiného, něco jsem přehlédl, totálně se mýlím)? Miraceti 1. 8. 2014, 10:00 (UTC)
No já to nebyl, kdo spojil posuzování rozhovorů s výstižnosti jisté části pravidla na en (obě témata jsi vnesl ty). Takže nevím, co je irelevantního na upozornění, že ono pravidlo má oproti našemu jiné části, které jsou tam uplatňovány vůči rozhovorům. Druhou větu taky nějak nechápu, a nedaří se mi ani domyslet, jak byla asi míněna. Ne že bych chtěl bazírovat na slovíčkách, ale já vůbec nemluvil proč stojí významnost na enwiki na sekundárních zdrojích, já jen konstatoval, že na nich stojí (v pravidlech to tak mají). --Beren (diskuse) 1. 8. 2014, 23:04 (UTC)

Proč je pojem věrohodný v názvu, nikoli však v textu ne-pravidla WP:2NNVZ?

To je jednoduché. Nikdo ho tam asi nepotřeboval tak moc, aby ho doplnil. Ostatně, zajímají nás snad nějaké jiné, než věrohodné zdroje? Kromě toho nějaké krátké vysvětlení je v oddíle "Upřesnění pojmů" (Vzhledem k tomu, že zas tak velké upřesnění se v něm ale nekoná, je to asi trochu zavádějící název oddílu.)
Ten text je opravdu jen výtah. Nebylo účelem napsat všeobsažné a dokonalé pravidlo, ale jasně a stručně nově příchozím sdělit, jak to na Wikipedii chodí. Detailní vysvětlení pokud možno co nejintuitivnějších pojmů mělo být někde jinde. Chtít od tohoto textu tedy něco jiného znamená v první řadě zavrhnout ten původní účel.
Mně osobně se moc nelíbí, že původní jednoduchý text "O tématu musí existovat alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje, aby mohlo být předmětem článku na české Wikipedii." byl časem změněn na "Subjekt je významný, pokud je předmětem vícera netriviálních publikovaných prací, které jsou nezávislé na subjektu samotném." Přijde mi, že se někteří snaží o to, aby stránka byla co nejvíce nečitelná. Ale nestojí mi za to proti tomu něco víc dělat. Hlavou byrokrata neprorazíš. Miraceti 1. 8. 2014, 06:39 (UTC)
jasně a stručně nově příchozím sdělit to se tedy dokonale nepovedlo. Matěj Orlický (diskuse) 1. 8. 2014, 07:49 (UTC)
Zkus to líp. Miraceti 1. 8. 2014, 09:41 (UTC)
Zkouším. Matěj Orlický (diskuse) 1. 8. 2014, 10:24 (UTC)

Přečetl jsem si tuto diskusi ještě jednou. A nejsem z ní moudrý. O co Matěji Orlickému vlastně jde? Pokud někdo chce 2NNVZ vylepšit, směle do toho! Ale ať je to opravdu k lepšímu a ať to lépe splňuje původní účel než současná formulace. Pokud se přijde na to, že text nesedí s jinými stránkami, jistě by nebylo od věci se zamyslet, jestli třeba není vhodné upravit doporučení. Ta doporučení psali také lidí. 2NNVZ je velmi univerzální princip napříč jazykovými mutacemi Wikipedie. Dost tedy pochybuju, že by problém mohl být v tomto principu. (Ve formulaci samozřejmě problém být může, sám nejsem se současnou formulací spokojený.) Miraceti 1. 8. 2014, 10:00 (UTC)

Matěji Orlickému jde o to, že 2NNVZ je zbytečně na samostatné stránce, protože s výjimkou upřesnění pojmu vícero je text již součástí doporučení. Napříč jazykovými mutacemi: 0 interwiki. Největší problém není ta samotná duplicita 2NNVZ, ale že text se liší a klíčové pojmy jsou vysvětleny jinak. Matěj Orlický (diskuse) 1. 8. 2014, 10:24 (UTC)
Ano, to byl záměr to napsat víceméně ještě jednou ve zkratce.
Princip těžko bude mít interwiki, ten mají stránky
Texty se budou vždy lišit, neboť jde o výtah, nikoli kopii.
Stejně tak vysvětlení klíčových pojmů (i když já bych to nechal na jiných stránkách).
Miraceti 1. 8. 2014, 12:03 (UTC)

Bylo by vhodné vést další debatu o úpravě pravidel/doporučení/čehokoliv na příslušné diskusní stránce.--Zdenekk2 (diskuse) 1. 8. 2014, 10:45 (UTC)

Všechny ty pojmy (nezávislost, netriviálnost, věrohodnost) jsou velmi subjektivní, vágní, měkké, ale taková je i sama významnost, takže zásadně lépe a spolehlivěji ji asi posuzovat nejde: i při sebelepších pravidlech tu budou mezní případy a rozdílné subjektivní vnímání. V první řadě je třeba si uvědomit, že "zdroje" používáme k několika různým účelům, a pro každý z těch účelů ty požadavky mohou být jiné. Na zdroje dokládající významnost máme jiné požadavky než na zdroje sloužící k ověřitelnosti informací, byť mnohé zdroje mohou sloužit obojímu zároveň. U věrohodnosti bychom také měli rozlišovat, kdy tím myslíme autentičnost zdroje (že nejde o zdroj zfalšovaný či zkreslený), a kdy tím myslíme, že POV tohoto zdroje považujeme z nějakých více či méně racionálních důvodů za nadřazený POV jiných zdrojů (čímž se ovšem vždy dostáváme do kolize s pravidlem NPOV). Pokud například budeme v článku o Petru Hájkovi používat jako referenci odkaz na jeho články (budeme tím dokládat, co Hájek tvrdil, což patří k jeho podstatné charakteristice), je to přece jenom něco jiného, než když tutéž referenci použijeme v článku o evoluci lidského druhu, kde bychom mohli Hájkovy výroky jako marginální a extrémní vůbec nezmiňovat. Tu věrohodnost má smysl posuzovat jedině ve vztahu k účelu té reference v daném kontextu.

Jiným naším dlouhodobým problémem je, do jaké míry na naší Wikipedii pravidla skutečně vyjadřují nějaký konsensus komunity, do jaké míry jsou nástrojem k protlačení nějakého většinového názoru či do jaké míry jsou nástrojem, jak některé názorové menšiny či jednotlivci můžou vzdorovat názoru či postojům většiny či prostě nějak popularizovat svůj pohled. Většinou to chodí tak, že pár jedinců někde něco ukutí, jeden z nich si to pak nějak přebere a upraví pravidla podle svého a ač někdy to jsou třeba i rozumné formulace, téměř nikdy to není garancí nějakého reálného konsensu komunity. Nejlépe fungují ta pravidla, která ještě nikdo nesepsal, protože je všichni považují za samozřejmá. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 22:46 (UTC)

Jak uvést zdroj v tomhle případě?

Zdravím, chtěla bych se zeptat, jak mám uvést zdroj, když jsem nevěděla, od kdy do kdy byl určitý herec v angažmá divadla, a tak jsem tam napsala a bylo mi odpovězeno personalistkou. Jak mám v tomto případě uvést do článku zdroj této informace? Děkuji. ♥ K123456  1. 8. 2014, 08:47 (UTC)

To bohužel pro WP není věrohodný zdroj. Na vašem místě bych asi napsal původ informace do diskuse a v článku nechal bez zdroje. Matěj Orlický (diskuse) 1. 8. 2014, 09:01 (UTC)
Díky za radu. ♥ K123456  1. 8. 2014, 09:16 (UTC)
Věrohodný zdroj to jistě je, ale není to publikovaný zdroj. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 21:20 (UTC)
V článku by informace, které nejsou doložitelné z ověřitelných (= publikovaných) zdrojů, neměly být. Takovéto neveřejně informace mohou mít smysl tehdy, pokud by vás mohly dovést k nějaké publikované informaci a usměrnit tak vaše další pátrání - například kdyby vás paní personalistka odkázala na nějakou ročenku, popřípadě lze zkusit zadat do Google jméno herce a příslušný letopočet, jestli náhodou něco neobjevíte... Ovšem pokud už by informace v článku zůstala, tak je zase vždy lepší alespoň takový zdroj uvést řádně jako referenci, než to nějak kamuflovat a schovávat do diskuse. Totéž by asi platilo pro případy, kdy zdrojem není publikace, ale archivní dokument (veřejné zpřístupnění není, myslím, totéž jako zveřejnění). Pokud jde o informace poskytnuté úředně na žádost podle zákona o svobodném přístupu, tak tam to nyní máme vyřešené tím, že dotyčný úřad má ze zákona povinnost poskytnoutou informaci i zveřejnit. To se ale na případ divadla nejspíš vztahovat nebude. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 21:31 (UTC)
Formát takové citace je popsán v Citace#Osobní sdělení. --Jvs 2. 8. 2014, 07:08 (UTC)
Přijde mi poněkud paradoxní, když stránka Citace uvádí formu osobního sdělení, která je v rozporu se závazným pravidlem Wikipedie:Ověřitelnost. Snaha takto citovat je u nezjevných faktů, ta zjevná zdroj nutně nepotřebují. Taková informace je ponechána vždy jen na dobré víře ostatních, protože ji lze dle WP:OV odstranit.--Kacir 2. 8. 2014, 17:47 (UTC)
Naše pravidla a naše praxe jsou plné paradoxů, i mnohem závažnějších. Každopádně odkaz na nepublikovaný, ale dostupný zdroj informace naplňuje princip ověřitelnosti vždy lépe než žádný odkaz na žádný zdroj. Citujeme-li knihu, každý si může jít ověřit do knihovny, jestli se v ní daná informace skutečně píše - i když nelze do budoucna stoprocentně vyloučit, že tu knihu někdo zakáže, stáhne z knihoven a vygumuje z minulosti. Citujeme-li osobní sdělení, je tu obdobná možnost, že si zájemce může u autora sdělení jeho autenticitu ověřit - i když nelze vyloučit, že si to nebude pamatovat nebo bude zapírat nebo pošle tazatele do háje, případně někdy zemře. Ona ta linie publikovaný pod ISBN/ISSN - publikovaný neformálně - volně/povinně veřejně dostupný - omezeně dostupný - nedostupný nemá až tak úplně ostré hranice. --ŠJů (diskuse) 2. 8. 2014, 19:45 (UTC)
Tak WP:OV uvádí zcela jasně, že „nezjevná fakta … mohou být uvedeny v článku pouze tehdy, pokud již byly publikovány důvěryhodným …zdrojem. Nezjevná informace, která není ověřitelná a která nemá uvedený zdroj, může být vymazána.“ To je jasná a ostře ohraničená formulace. Jisté je, že publikování nepředstavuje soukromý e-mail ani samotné ústní sdělení. Pokud je ale taková informace následně publikována (např. často u orální historie v publikacích, u tohoto případu na stránkách divadla), pak se stává zdrojem použitelným.--Kacir 2. 8. 2014, 19:57 (UTC)
@Kacir: Stránka Citace samozřejmě uvádí formu citace osobního sdělení, protože tato stránka není naší interní nápovědou/pravidlem, ale běžným encyklopedickým heslem popisujícím zvyklosti panující v "reálném světě", resp. v odborné literatuře, ve které (na rozdíl od wikipedie) odkázat na osobní sdělení lze. --Jann (diskuse) 3. 8. 2014, 20:14 (UTC)
Přehlédl jsem se, automaticky jsem předpokládal, že Jvs odkazuje na stránku ve jm. prostoru Wikipedie a on je to článek. Díky za upozornění.--Kacir 3. 8. 2014, 20:51 (UTC)

Prázdné infoboxy

Dobrý den, rád bych se zeptal komunity na její názor. Narazil jsem na takový zajímavý fenomén. Jistě mnozí víte o Wikidatech a o tom, že z nich přepíráme informace do infoboxů, pokud v nich nejsou vyplněny příslušné parametry. Vnímám to jako vhodný doplněk. Někteří wikipedisté zde však začali odstraňovat natvrdo vložené informace (např. parametry datum/místo narození/úmrtí, příklad zde), aby je tak automaticky vyplnily Wikidata. Proto bych se rád komunity zeptal, zda je to vhodný postup, zbavovat se dat vyplněných na české Wikipedii a přenechávat to zcela na Wikidatech?

Můj osobní názor je takový, že natvrdo vložená data by měla být zachována, klidně i rozšiřována, a Wikidata by měla sloužit pouze jako doplněk, zaplňující prázdná místa. Zaprvé to podporuje kontrolu, změna (klidně i vandalismus) na Wikidatech může zapadnout, může být nevhodná, může dokonce odporovat místním wikipedistickým a jazykovým zvyklostem apod. Zadruhé je to přívětivější k nováčkům, kteří již tak mnohdy plavou (např. s vkládáním obrázků z detašovaných Commons), a prázdný a přesto plný infobox je matoucí.

Rád bych, aby tomuto komunita věnovala zvýšenou pozornost, neboť tato diskuze může určit způsob (ne)vyplňování infoboxů do budoucna. S pozdravy --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 09:51 (UTC)

Souhlas se Silesianem. Hlavní argument je, že na wikidatech může někdo masivně vandalizovat a já/my to neohlídáme... Prostě sledované stránky jsou sledované stránky a cs.wiki je cs.wiki. "Neoutsourcujme" naši encyklopedii. --Davcza (diskuse) 31. 7. 2014, 10:04 (UTC)
Podle mého názoru by měla mít data ve Wikidatech přednost, protože jinak do značné míry ztrácí smysl. Kontrola by měla být lepší při použití WD, protože chybu stačí odhalit u jedné jazykové verze a prospěch z toho budou mít všechny. Samozřejmě s tím souvisí nedořešené problémy (patrola, místní zvyklosti, …). Sám jsem u sledovaných WD také rychle vypnul, protože mě spamovaly nedůležitými změnami s chybějícím shrnutím editace. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 10:11 (UTC)
Mno a taky si tam člověk netroufne odstranit zjevné blbosti :) Např. u článku William Wallace nám to psalo, že byl občanem Spojeného království a Skotska... --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 10:13 (UTC)
Navíc jsem myslel, že hlavním posláním Wikidat bylo vyřešit problém interwiki odkazů a neustálých botoúprav. --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 10:15 (UTC)
To byla „fáze I“. Infoboxy jsou „fáze II“. Ještě je v plánu „fáze III“, což je automatické plnění seznamů. --YjM | dp 31. 7. 2014, 11:12 (UTC)
Ano, interwiki byly pomocí WD nahrazeny velmi dobře, ale je podle mě nebezpečné od WD chtít víc. Kde je zdrojování údajů na WD, kde je systém referencí, ze kterých dohledám, že ten či onen údaj na WD je správný? Mnohokrát jsem tam našel chyby, teď by se tyhle chyby okamžitě šířily do několika jazykových verzí. Někdy jsou údaje o datu narození či úmrtí sporné. Uvádím je pak do článku alternativně s poznámkou o jednlt. zdrojích. Jak tohle může nahradit databáze WD? A popravdě, píšu články na cs.wiki. Na WD přidávám mezijazykové odkazy a většinou i základní popis dané osoby. Ale nehodlám vyplňovat další a další řádky na nějaká sterilní WD (a to jsem řekl bych pilný a relativně zkušený uživatel). --Davcza (diskuse) 31. 7. 2014, 10:21 (UTC)
Citační systém na WD existuje a pomalu se i začíná uplatňovat. Záleží jen na editorech, jak rychle doplní refy k tvrzením. --YjM | dp 31. 7. 2014, 11:12 (UTC)
Asi tak. --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 10:38 (UTC)
Dobře funguje i commonscat. Zdroje jsou zde d:Help:Sources/cs. Myslím si, že WD mají velký potenciál, který do cs wiki může „zadarmo“ přinést mnoho ozdrojovaných dat a naopak je dodat do cizojazyčných článků o českých tématech. Zároveň souhlasím, že implementace a jak to zatím prakticky funguje je nedostatečné. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 10:58 (UTC)
Já jsem spíš proti tomu, aby Wikidata měla přednost. Nejraději bych viděl systém, kde se Wikidata použijí tam, kde nic nemáme, u zbytku budou mít přednost místní data a nějakým nástrojem bude možné kontrolovat (případně i nějak odškrtávat) případy, kdy se data z nějakého důvodu liší.--Tchoř (diskuse) 31. 7. 2014, 10:19 (UTC)
Jsem pro přenechání dat z WD všude, kde to ničemu neodporuje. Je zbytečné uchovávat duplicitní data. Takže „prázdné plné“ infoboxy plně schvaluji. Nováček stejně netuší jak MediaWiki funguje a jestli jsou data v iboxu napsána do složených závorek někde ve wikikódu nebo do nějakých tabulek na WD je mu pendrek. Když bude mít vůli chybu opravit, tak si cestu najde. --YjM | dp 31. 7. 2014, 11:12 (UTC) P. S. Zároveň je ale evidentně zbytečné procházet stránky a dělat „hluché“ editace mazání řádků ze šablon iboxů, protože data již jsou na WD. Tam kde je už ibox vyplněný, nechť tak klidně zůstane. Samovyplňování z WD má spíše ulehčit práci příští. --YjM | dp 31. 7. 2014, 11:16 (UTC)
Já věřím, že Wikidata mají velký potenciál a nabydou na důležitosti. Sním o době, kdy nebudu muset vyplňovat přestupy fotbalistů v infoboxu ručně, protože to bude centrálně a ušetří to spoustu práce. Nebo vyhrané soutěže u sportovců, celé diskografie u kapel, nové filmy u režisérů a herců atd. atd, všechno přes funkční centrální systém. Doufám, že brzy nastane takový rozvoj a podporuji nahrazování položek údaji z Wikidat.--Chalim Kenabru (diskuse) 31. 7. 2014, 11:32 (UTC)
Vidím to podobně jako YjM a Chalim. Něco jiného je asi článek Božena Němcová, o jehož data se budou starat hlavně lidi z české wiki, a článek George F. Smoot, jehož data asi čeští wikipedisti nebudou moc doplňovat. Cílem tedy mj. je, aby se nikdo nemusel starat o ty data o Němcové v článku na svahilské wiki. --Packa (diskuse) 31. 7. 2014, 11:48 (UTC)

IMHO je v pořádku, když se načítají chybějící údaje z Wikidat, která se přepisují lokálními tak, jak to teď funguje. Není ani problém, pokud wikipedista osobně zkontroluje, že údaje na WD odpovídají těm lokálním a nahradí je. Jen je holt zapotřebí doplňovat reference k údajům na Wikidata, což bude ještě hodně práce. Určitě by se neměly lokální údaje nahrazovat těmi z WD bezmyšlenkovitě a bez kontroly. --Bazi (diskuse) 31. 7. 2014, 12:00 (UTC)

Vidím, že se někteří vyjadřují k něčemu jinému, než na co se Silesianus ptal :). Nevím jaká je chybovost dat z WD, ale v této fázi bych byl ještě spíše proti tomu, aby se z iboxů mazaly natvrdo vložené informace, které jsou ověřené a správné, tedy samozřejmě takové, které již nečeká žádná aktualizace. Pokud k takové výměně neexistuje jiný než pouze technický / byrokratický důvod, pak jej v této fázi nepodporuji. Má-li to jinou přidanou hodnotu, pak samozřejmě upravím názor. --Kacir 31. 7. 2014, 12:36 (UTC)

Odstranění informací, aniž by byly přeneseny na wikidata a přes ně opět zobrazeny, správné není. Přenesení informací na wikidata rozhodně správné je. Miraceti 31. 7. 2014, 14:43 (UTC)

Po zkušenostech jsem proti tomu, aby se natvrdo mazaly údaje z českých infoboxů. Občas se stane, že někdo zruší propojení článku s příslušnou položkou nebo se stane, že někdo odstraní údaj z Wikidat. Sledování změn Wikidat u mých sledovaných článků příliš nefunguje (nesmí být zapnuto vylepšené zobrazení) a v případě zrušení propojení se to leckdy těžko dohledává (zde musím zmínit stále nesplněný návrh ŠJůa, aby se u každého článku dalo dohledat, ke kterým položkám v minulosti patřil). V ideálním případě by měla fungovat kontrola, zda hodnota v článku odpovídá hodnotě na Wikidatech, což je aplikováno hlavně u odkazů na sesterské projekty.
Navíc, sám jsem už na Wikidata naimportoval ručně i roboticky (sta)tisíce údajů - a tím pádem i hromadu chyb (pocházejících z chybných údajů v článků či chybného zápisu): místa narození určená rozcestníky; data narození, kde robot zaměnil číslo dne za rok (např. fotbalisté narození v roce 26) - a takové chyby jsou importovány i z jiných Wikipedií. Takže v současnosti je fajn import chybějících položek, ale jejich kompletní náhrada ještě není na místě. JAn (diskuse) 1. 8. 2014, 06:18 (UTC)
Jak velký problém v reálu je to "Občas se stane, že někdo zruší propojení článku s příslušnou položkou nebo se stane, že někdo odstraní údaj z Wikidat."? Chápu, že to problém je, ale není spíš teoretický? Jde mi o to, abychom nevěnovali příliš práce na udržování dat na dvou místech, když problém, který by to řešilo, by ve skutečnosti byl oproti tomu marginální. Jak často se to tedy stává? Jak rychle se to pak, zřejmě vcelku náhodně, odhaluje?
Samozřejmě jakákoli robotická akce nese sebou problém, že robot může udělat něco, co jeho vlastník nezamýšlel. Ale přece víš lépe než já, že jiná možnost, než ho kontrolovat, to nevyřeší. Samozřejmě lze pozdržet smazání informace z lokální wiki, než se to, alespoň namátkou, zkontroluje. Proti tomu nic nemám. Miraceti 1. 8. 2014, 06:57 (UTC)
Pravda, po zavedení určitých nástrojů a vylepšení už se nestává ztráta propojení tak často jako dříve - alespoň u článků, na které narazím díky monitoringu údajů z Wikidat. Přesto si myslím, že úplně odstrňovat ještě není na místě. Spíše přidávat nové údaje primárně na Wikidata a z infoboxů českých článků mazat jen takové věci, které se opravdu mění - například verze softwaru nebo čase počet obyvatel je určitě lépe přebírat z Wikidat a aktualizovat tam, kdežto datum a místo narození je statický údaj, který klidně může být v infoboxu natvrdo. Zpočátku (nadšení) jsem byl silně pro mazání, pak přišly zmíněné problémy, tak jsem názor přehodnotil, ale postupně se kloním k občasnému mazání takovýchto údajů. JAn (diskuse) 1. 8. 2014, 07:12 (UTC)
Tak to propojení se (předpokládám) ztratí třeba v okamžiku, kdy si budu chtít stáhnu Wikipedii pro použití offline. Dřív stačil dump. Stačí i dnes?
Je jasné, že trend (a zcela správný!) je ten, že často měněná data budou na wikidatech a že k disposici tam budou veškerá data a budeme se je snažit kontrolovat. Ale není kam pospíchat a celkem není důvod, proč se zbavovat i těch lokálních dat, u kterých časté změny nehrozí.
Už tu padla otázka referencí. Jak dlouho to bude trvat, než ty reference na wikidatech budou? Jak dlouho pak bude trvat, než je začneme zobrazovat? A co jazyková otázka? Českému čtenáři bychom měli nabízet jednak zdroje co nejvěrohodnější, ale raději také i zdroje v češtině, aby si mohl skutečnost ověřit i bez znalosti cizího jazyka. Nebude to otázka let, než budu moci říct: „zobraz u této informace dva zdroje z Wikidat, ten obecně nejdůvěryhodnější a ten nejdůvěryhodnější v češtině“? Opravdu nevím, Wikidata zase tak podrobně nesleduji, tak se ptám. --Tchoř (diskuse) 1. 8. 2014, 09:17 (UTC)
Ahoj Tchoři, trochu se kolem Wikidat a souvisejícího točím, tak ti zkusím odpovědět na některé otázky:
1. Dump Wikipedie (v XML) obsahuje zdrojové kódy stránek (tak, jak je vidíš tady po stisknutí "Editovat zdroj") a pár metadat k nim. Jakákoliv data z Wikidat v něm tedy nejsou, a to včetně odkazu z položky Wikidat na článek na Wikipedii (protože ta vazba je za účelem zamezení redundance uložené pouze na jednom místě – na Wikidatech). Už dnes lze stáhnout jakýsi dump Wikidat, v budoucnu se chystá i lepší formát, ale zase ta celková velikost dat závratně roste (inu, může to být časem největší strukturovaná databáze lidského vědění vůbec). Pokud to chceš pro strojovou práci, modernější přístup je zřídit si účet na tools.wmflabs.org a využívat tamních replik databáze v SQL (ty si lze i stáhnout k lokálnímu použití). Repliky zahrnují data z Wikipedií i Wikidat a svým způsobem nahrazují dříve populární dumpy, protože je pro práci s nimi možné použít jakékoliv standardní nástroje (včetně SQL-dotazů a softwaru MediaWiki) a není třeba psát nové nástroje jako u XML. Navíc repliky obsahují všechna (zveřejnitelná) metadata z ostré Wikipedie a mezi jednotlivými tabulkami lze provádět šikovné opearace SQL Join (to hojně využívám u Česko-slovenské Wikipedie). A pokud bys chtěl lokální Wikipedii čistě na prohlížení, pak od toho je tu Kiwix, který nabízí jednoduché multiplatformní řešení pro koncového uživatele a technologiemi se v tom případě není vůbec nutné zabývat.
2. Že jsou zatím na Wikidatech v drtivé většině případů u tvrzení reference buď žádné nebo jen odkazy na článek na Wikipedii, to je dáno strojovostí přebírání a částečně též neuváděním referencí v infoboxech samých. Je to ale provizorní stav a až společnými silami doplníme reference ke všem tvrzením, žádné „reference Wikipedií“ by neměly zůstat. Už teď je možné mít k jednomu tvrzení více referencí (a dokonce i několik protiřečících si tvrzení s odlišnými zdroji) a je možné určovat priority (vhodné pro využití v šablonách) a pokud to není možné už dnes, tak určitě časem půjde evidovat i jazyk zdroje, takže šablona bude moct vybírat zobrazovaný zdroj i podle toho. Dovedu si tedy představit, že přebíraná data z infoboxů budeme schopní zdrojovat stejně tak přebíranými referencemi na Wikidatech se zřetelem na náš projekt, ačkoliv třeba ne hned našimi pěknými citačními šablonkami – ale už i to by byl oproti současnému stavu, kdy většina infoboxů vůbec žádné zdroje nemá, pokrok.
3. Zda toto vše nebude trvat ještě několik let, to je otázka spíše na programátory, resp. managment WMF, WMDE či Wikidat. Projekt se bohužel skutečně vyvíjí pomaleji, než se očekávalo, ale při tom jeho nevídaném záměru se ani nedivím tomu, že tvůrcům trochu přerůstá přes hlavu. Odmítání ze strany komunity mu ale určitě také nepomáhá, takže dokud nám vysloveně neubližuje (což si často umíme ohlídat, jak ostatně ukazuje i výše vedená diskuze o (ne)odstraňování lokálních dat), mám sklon mu spíše fandit a podporovat jej, protože i tímto způsobem – projevováním zájmu – lze napomáhat jeho rychlejšímu rozvoji. --Blahma (diskuse) 3. 8. 2014, 14:40 (UTC)

Wikidata nemají ještě vyřešenou spoustu základních problémů a vypadá to, že ani nikdy mít nebudou. Alespoň interwiki na Wikidatech jakžtakž fungují, a byť je to řešení v lecčems nedomyšlené a polovičaté, nějaké zásadní zlepšení to přineslo. Ale faktické informace v článcích by měly mít řádné reference v souladu s pravidly a požadavky daného konkrétního projektu a každá faktická změna článku by měla být dohledatelná v jeho historii. Pokud vím, Wikidata dosud pořádně s referencemi pracovat neumějí (jako tzv. reference se tam objevuje maximálně odkaz na název projektu, ze kterého byl údaj importován - dokonce tam není ani z jaké verze které strénky, natož z jakého zdroje čerpala ona stránka). Mnohé další funkce (reciproční properties, kvalifikátory atd.) jsou ve stavu nedomyšlené a fakticky nefunkční demoverze, a tvůrčí tým nepůsobí dojmem, že by někdy mohl být schopen se pohnout dál. O to se opravdu opírat nemůžeme. V zásadě lze Wikidata využívat k určité kontrole, k vytipování a ověření možných chyb, dalo by se to využít třeba i pro nějaký nástroj, který by navrhoval a usnadňoval kategorizaci článku atd., ale přímé zobrazení informací z Wikidat v článcích Wikipedie je těžko slučitelné s jejími principy. Snad by se sen tvůrců Wikidat naplnil a mohlo by být užitečné, kdyby vznikla jakási "light-wikipedie" tvořená pouze soustavou stránek s infoboxy prezentujícími data z Wikidat, tedy jakési uživatelsky přívětivější rozhraní projektu Wikidata, ale Wikipedii bychom si od nich opravdu neměli nechat rozvracet. Je fakt, že na řádné zdrojování údajů v infoboxech se tady hodně kašlalo i předtím a že některé byly vedeny spíše ve stylu příručky nebo telefonního seznamu nežli jako součást encyklopedie (například jméno bývalého starosty bylo nahrazeno novým, aniž by to původní někde v článku zůstalo), ale to je problém, který bychom měli řešit, ne ho takto zabetonovat. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 23:39 (UTC)

Jsem rovněž proti tomu, aby se odmazávala data z infoboxů a spoléhalo se výhradně na WD. Jsou jistě dobrým doplňkem, ale je zde stále řada otazníků a problematických témat, které se s nimi pojí.--Faigl.ladislav slovačiny 12. 8. 2014, 19:40 (UTC)

Prázdné infoboxy

Dobrý den, rád bych se zeptal komunity na její názor. Narazil jsem na takový zajímavý fenomén. Jistě mnozí víte o Wikidatech a o tom, že z nich přepíráme informace do infoboxů, pokud v nich nejsou vyplněny příslušné parametry. Vnímám to jako vhodný doplněk. Někteří wikipedisté zde však začali odstraňovat natvrdo vložené informace (např. parametry datum/místo narození/úmrtí, příklad zde), aby je tak automaticky vyplnily Wikidata. Proto bych se rád komunity zeptal, zda je to vhodný postup, zbavovat se dat vyplněných na české Wikipedii a přenechávat to zcela na Wikidatech?

Můj osobní názor je takový, že natvrdo vložená data by měla být zachována, klidně i rozšiřována, a Wikidata by měla sloužit pouze jako doplněk, zaplňující prázdná místa. Zaprvé to podporuje kontrolu, změna (klidně i vandalismus) na Wikidatech může zapadnout, může být nevhodná, může dokonce odporovat místním wikipedistickým a jazykovým zvyklostem apod. Zadruhé je to přívětivější k nováčkům, kteří již tak mnohdy plavou (např. s vkládáním obrázků z detašovaných Commons), a prázdný a přesto plný infobox je matoucí.

Rád bych, aby tomuto komunita věnovala zvýšenou pozornost, neboť tato diskuze může určit způsob (ne)vyplňování infoboxů do budoucna. S pozdravy --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 09:51 (UTC)

Souhlas se Silesianem. Hlavní argument je, že na wikidatech může někdo masivně vandalizovat a já/my to neohlídáme... Prostě sledované stránky jsou sledované stránky a cs.wiki je cs.wiki. "Neoutsourcujme" naši encyklopedii. --Davcza (diskuse) 31. 7. 2014, 10:04 (UTC)
Podle mého názoru by měla mít data ve Wikidatech přednost, protože jinak do značné míry ztrácí smysl. Kontrola by měla být lepší při použití WD, protože chybu stačí odhalit u jedné jazykové verze a prospěch z toho budou mít všechny. Samozřejmě s tím souvisí nedořešené problémy (patrola, místní zvyklosti, …). Sám jsem u sledovaných WD také rychle vypnul, protože mě spamovaly nedůležitými změnami s chybějícím shrnutím editace. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 10:11 (UTC)
Mno a taky si tam člověk netroufne odstranit zjevné blbosti :) Např. u článku William Wallace nám to psalo, že byl občanem Spojeného království a Skotska... --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 10:13 (UTC)
Navíc jsem myslel, že hlavním posláním Wikidat bylo vyřešit problém interwiki odkazů a neustálých botoúprav. --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 10:15 (UTC)
To byla „fáze I“. Infoboxy jsou „fáze II“. Ještě je v plánu „fáze III“, což je automatické plnění seznamů. --YjM | dp 31. 7. 2014, 11:12 (UTC)
Ano, interwiki byly pomocí WD nahrazeny velmi dobře, ale je podle mě nebezpečné od WD chtít víc. Kde je zdrojování údajů na WD, kde je systém referencí, ze kterých dohledám, že ten či onen údaj na WD je správný? Mnohokrát jsem tam našel chyby, teď by se tyhle chyby okamžitě šířily do několika jazykových verzí. Někdy jsou údaje o datu narození či úmrtí sporné. Uvádím je pak do článku alternativně s poznámkou o jednlt. zdrojích. Jak tohle může nahradit databáze WD? A popravdě, píšu články na cs.wiki. Na WD přidávám mezijazykové odkazy a většinou i základní popis dané osoby. Ale nehodlám vyplňovat další a další řádky na nějaká sterilní WD (a to jsem řekl bych pilný a relativně zkušený uživatel). --Davcza (diskuse) 31. 7. 2014, 10:21 (UTC)
Citační systém na WD existuje a pomalu se i začíná uplatňovat. Záleží jen na editorech, jak rychle doplní refy k tvrzením. --YjM | dp 31. 7. 2014, 11:12 (UTC)
Asi tak. --Silesianus (diskuse) 31. 7. 2014, 10:38 (UTC)
Dobře funguje i commonscat. Zdroje jsou zde d:Help:Sources/cs. Myslím si, že WD mají velký potenciál, který do cs wiki může „zadarmo“ přinést mnoho ozdrojovaných dat a naopak je dodat do cizojazyčných článků o českých tématech. Zároveň souhlasím, že implementace a jak to zatím prakticky funguje je nedostatečné. Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2014, 10:58 (UTC)
Já jsem spíš proti tomu, aby Wikidata měla přednost. Nejraději bych viděl systém, kde se Wikidata použijí tam, kde nic nemáme, u zbytku budou mít přednost místní data a nějakým nástrojem bude možné kontrolovat (případně i nějak odškrtávat) případy, kdy se data z nějakého důvodu liší.--Tchoř (diskuse) 31. 7. 2014, 10:19 (UTC)
Jsem pro přenechání dat z WD všude, kde to ničemu neodporuje. Je zbytečné uchovávat duplicitní data. Takže „prázdné plné“ infoboxy plně schvaluji. Nováček stejně netuší jak MediaWiki funguje a jestli jsou data v iboxu napsána do složených závorek někde ve wikikódu nebo do nějakých tabulek na WD je mu pendrek. Když bude mít vůli chybu opravit, tak si cestu najde. --YjM | dp 31. 7. 2014, 11:12 (UTC) P. S. Zároveň je ale evidentně zbytečné procházet stránky a dělat „hluché“ editace mazání řádků ze šablon iboxů, protože data již jsou na WD. Tam kde je už ibox vyplněný, nechť tak klidně zůstane. Samovyplňování z WD má spíše ulehčit práci příští. --YjM | dp 31. 7. 2014, 11:16 (UTC)
Já věřím, že Wikidata mají velký potenciál a nabydou na důležitosti. Sním o době, kdy nebudu muset vyplňovat přestupy fotbalistů v infoboxu ručně, protože to bude centrálně a ušetří to spoustu práce. Nebo vyhrané soutěže u sportovců, celé diskografie u kapel, nové filmy u režisérů a herců atd. atd, všechno přes funkční centrální systém. Doufám, že brzy nastane takový rozvoj a podporuji nahrazování položek údaji z Wikidat.--Chalim Kenabru (diskuse) 31. 7. 2014, 11:32 (UTC)
Vidím to podobně jako YjM a Chalim. Něco jiného je asi článek Božena Němcová, o jehož data se budou starat hlavně lidi z české wiki, a článek George F. Smoot, jehož data asi čeští wikipedisti nebudou moc doplňovat. Cílem tedy mj. je, aby se nikdo nemusel starat o ty data o Němcové v článku na svahilské wiki. --Packa (diskuse) 31. 7. 2014, 11:48 (UTC)

IMHO je v pořádku, když se načítají chybějící údaje z Wikidat, která se přepisují lokálními tak, jak to teď funguje. Není ani problém, pokud wikipedista osobně zkontroluje, že údaje na WD odpovídají těm lokálním a nahradí je. Jen je holt zapotřebí doplňovat reference k údajům na Wikidata, což bude ještě hodně práce. Určitě by se neměly lokální údaje nahrazovat těmi z WD bezmyšlenkovitě a bez kontroly. --Bazi (diskuse) 31. 7. 2014, 12:00 (UTC)

Vidím, že se někteří vyjadřují k něčemu jinému, než na co se Silesianus ptal :). Nevím jaká je chybovost dat z WD, ale v této fázi bych byl ještě spíše proti tomu, aby se z iboxů mazaly natvrdo vložené informace, které jsou ověřené a správné, tedy samozřejmě takové, které již nečeká žádná aktualizace. Pokud k takové výměně neexistuje jiný než pouze technický / byrokratický důvod, pak jej v této fázi nepodporuji. Má-li to jinou přidanou hodnotu, pak samozřejmě upravím názor. --Kacir 31. 7. 2014, 12:36 (UTC)

Odstranění informací, aniž by byly přeneseny na wikidata a přes ně opět zobrazeny, správné není. Přenesení informací na wikidata rozhodně správné je. Miraceti 31. 7. 2014, 14:43 (UTC)

Po zkušenostech jsem proti tomu, aby se natvrdo mazaly údaje z českých infoboxů. Občas se stane, že někdo zruší propojení článku s příslušnou položkou nebo se stane, že někdo odstraní údaj z Wikidat. Sledování změn Wikidat u mých sledovaných článků příliš nefunguje (nesmí být zapnuto vylepšené zobrazení) a v případě zrušení propojení se to leckdy těžko dohledává (zde musím zmínit stále nesplněný návrh ŠJůa, aby se u každého článku dalo dohledat, ke kterým položkám v minulosti patřil). V ideálním případě by měla fungovat kontrola, zda hodnota v článku odpovídá hodnotě na Wikidatech, což je aplikováno hlavně u odkazů na sesterské projekty.
Navíc, sám jsem už na Wikidata naimportoval ručně i roboticky (sta)tisíce údajů - a tím pádem i hromadu chyb (pocházejících z chybných údajů v článků či chybného zápisu): místa narození určená rozcestníky; data narození, kde robot zaměnil číslo dne za rok (např. fotbalisté narození v roce 26) - a takové chyby jsou importovány i z jiných Wikipedií. Takže v současnosti je fajn import chybějících položek, ale jejich kompletní náhrada ještě není na místě. JAn (diskuse) 1. 8. 2014, 06:18 (UTC)
Jak velký problém v reálu je to "Občas se stane, že někdo zruší propojení článku s příslušnou položkou nebo se stane, že někdo odstraní údaj z Wikidat."? Chápu, že to problém je, ale není spíš teoretický? Jde mi o to, abychom nevěnovali příliš práce na udržování dat na dvou místech, když problém, který by to řešilo, by ve skutečnosti byl oproti tomu marginální. Jak často se to tedy stává? Jak rychle se to pak, zřejmě vcelku náhodně, odhaluje?
Samozřejmě jakákoli robotická akce nese sebou problém, že robot může udělat něco, co jeho vlastník nezamýšlel. Ale přece víš lépe než já, že jiná možnost, než ho kontrolovat, to nevyřeší. Samozřejmě lze pozdržet smazání informace z lokální wiki, než se to, alespoň namátkou, zkontroluje. Proti tomu nic nemám. Miraceti 1. 8. 2014, 06:57 (UTC)
Pravda, po zavedení určitých nástrojů a vylepšení už se nestává ztráta propojení tak často jako dříve - alespoň u článků, na které narazím díky monitoringu údajů z Wikidat. Přesto si myslím, že úplně odstrňovat ještě není na místě. Spíše přidávat nové údaje primárně na Wikidata a z infoboxů českých článků mazat jen takové věci, které se opravdu mění - například verze softwaru nebo čase počet obyvatel je určitě lépe přebírat z Wikidat a aktualizovat tam, kdežto datum a místo narození je statický údaj, který klidně může být v infoboxu natvrdo. Zpočátku (nadšení) jsem byl silně pro mazání, pak přišly zmíněné problémy, tak jsem názor přehodnotil, ale postupně se kloním k občasnému mazání takovýchto údajů. JAn (diskuse) 1. 8. 2014, 07:12 (UTC)
Tak to propojení se (předpokládám) ztratí třeba v okamžiku, kdy si budu chtít stáhnu Wikipedii pro použití offline. Dřív stačil dump. Stačí i dnes?
Je jasné, že trend (a zcela správný!) je ten, že často měněná data budou na wikidatech a že k disposici tam budou veškerá data a budeme se je snažit kontrolovat. Ale není kam pospíchat a celkem není důvod, proč se zbavovat i těch lokálních dat, u kterých časté změny nehrozí.
Už tu padla otázka referencí. Jak dlouho to bude trvat, než ty reference na wikidatech budou? Jak dlouho pak bude trvat, než je začneme zobrazovat? A co jazyková otázka? Českému čtenáři bychom měli nabízet jednak zdroje co nejvěrohodnější, ale raději také i zdroje v češtině, aby si mohl skutečnost ověřit i bez znalosti cizího jazyka. Nebude to otázka let, než budu moci říct: „zobraz u této informace dva zdroje z Wikidat, ten obecně nejdůvěryhodnější a ten nejdůvěryhodnější v češtině“? Opravdu nevím, Wikidata zase tak podrobně nesleduji, tak se ptám. --Tchoř (diskuse) 1. 8. 2014, 09:17 (UTC)
Ahoj Tchoři, trochu se kolem Wikidat a souvisejícího točím, tak ti zkusím odpovědět na některé otázky:
1. Dump Wikipedie (v XML) obsahuje zdrojové kódy stránek (tak, jak je vidíš tady po stisknutí "Editovat zdroj") a pár metadat k nim. Jakákoliv data z Wikidat v něm tedy nejsou, a to včetně odkazu z položky Wikidat na článek na Wikipedii (protože ta vazba je za účelem zamezení redundance uložené pouze na jednom místě – na Wikidatech). Už dnes lze stáhnout jakýsi dump Wikidat, v budoucnu se chystá i lepší formát, ale zase ta celková velikost dat závratně roste (inu, může to být časem největší strukturovaná databáze lidského vědění vůbec). Pokud to chceš pro strojovou práci, modernější přístup je zřídit si účet na tools.wmflabs.org a využívat tamních replik databáze v SQL (ty si lze i stáhnout k lokálnímu použití). Repliky zahrnují data z Wikipedií i Wikidat a svým způsobem nahrazují dříve populární dumpy, protože je pro práci s nimi možné použít jakékoliv standardní nástroje (včetně SQL-dotazů a softwaru MediaWiki) a není třeba psát nové nástroje jako u XML. Navíc repliky obsahují všechna (zveřejnitelná) metadata z ostré Wikipedie a mezi jednotlivými tabulkami lze provádět šikovné opearace SQL Join (to hojně využívám u Česko-slovenské Wikipedie). A pokud bys chtěl lokální Wikipedii čistě na prohlížení, pak od toho je tu Kiwix, který nabízí jednoduché multiplatformní řešení pro koncového uživatele a technologiemi se v tom případě není vůbec nutné zabývat.
2. Že jsou zatím na Wikidatech v drtivé většině případů u tvrzení reference buď žádné nebo jen odkazy na článek na Wikipedii, to je dáno strojovostí přebírání a částečně též neuváděním referencí v infoboxech samých. Je to ale provizorní stav a až společnými silami doplníme reference ke všem tvrzením, žádné „reference Wikipedií“ by neměly zůstat. Už teď je možné mít k jednomu tvrzení více referencí (a dokonce i několik protiřečících si tvrzení s odlišnými zdroji) a je možné určovat priority (vhodné pro využití v šablonách) a pokud to není možné už dnes, tak určitě časem půjde evidovat i jazyk zdroje, takže šablona bude moct vybírat zobrazovaný zdroj i podle toho. Dovedu si tedy představit, že přebíraná data z infoboxů budeme schopní zdrojovat stejně tak přebíranými referencemi na Wikidatech se zřetelem na náš projekt, ačkoliv třeba ne hned našimi pěknými citačními šablonkami – ale už i to by byl oproti současnému stavu, kdy většina infoboxů vůbec žádné zdroje nemá, pokrok.
3. Zda toto vše nebude trvat ještě několik let, to je otázka spíše na programátory, resp. managment WMF, WMDE či Wikidat. Projekt se bohužel skutečně vyvíjí pomaleji, než se očekávalo, ale při tom jeho nevídaném záměru se ani nedivím tomu, že tvůrcům trochu přerůstá přes hlavu. Odmítání ze strany komunity mu ale určitě také nepomáhá, takže dokud nám vysloveně neubližuje (což si často umíme ohlídat, jak ostatně ukazuje i výše vedená diskuze o (ne)odstraňování lokálních dat), mám sklon mu spíše fandit a podporovat jej, protože i tímto způsobem – projevováním zájmu – lze napomáhat jeho rychlejšímu rozvoji. --Blahma (diskuse) 3. 8. 2014, 14:40 (UTC)

Wikidata nemají ještě vyřešenou spoustu základních problémů a vypadá to, že ani nikdy mít nebudou. Alespoň interwiki na Wikidatech jakžtakž fungují, a byť je to řešení v lecčems nedomyšlené a polovičaté, nějaké zásadní zlepšení to přineslo. Ale faktické informace v článcích by měly mít řádné reference v souladu s pravidly a požadavky daného konkrétního projektu a každá faktická změna článku by měla být dohledatelná v jeho historii. Pokud vím, Wikidata dosud pořádně s referencemi pracovat neumějí (jako tzv. reference se tam objevuje maximálně odkaz na název projektu, ze kterého byl údaj importován - dokonce tam není ani z jaké verze které strénky, natož z jakého zdroje čerpala ona stránka). Mnohé další funkce (reciproční properties, kvalifikátory atd.) jsou ve stavu nedomyšlené a fakticky nefunkční demoverze, a tvůrčí tým nepůsobí dojmem, že by někdy mohl být schopen se pohnout dál. O to se opravdu opírat nemůžeme. V zásadě lze Wikidata využívat k určité kontrole, k vytipování a ověření možných chyb, dalo by se to využít třeba i pro nějaký nástroj, který by navrhoval a usnadňoval kategorizaci článku atd., ale přímé zobrazení informací z Wikidat v článcích Wikipedie je těžko slučitelné s jejími principy. Snad by se sen tvůrců Wikidat naplnil a mohlo by být užitečné, kdyby vznikla jakási "light-wikipedie" tvořená pouze soustavou stránek s infoboxy prezentujícími data z Wikidat, tedy jakési uživatelsky přívětivější rozhraní projektu Wikidata, ale Wikipedii bychom si od nich opravdu neměli nechat rozvracet. Je fakt, že na řádné zdrojování údajů v infoboxech se tady hodně kašlalo i předtím a že některé byly vedeny spíše ve stylu příručky nebo telefonního seznamu nežli jako součást encyklopedie (například jméno bývalého starosty bylo nahrazeno novým, aniž by to původní někde v článku zůstalo), ale to je problém, který bychom měli řešit, ne ho takto zabetonovat. --ŠJů (diskuse) 1. 8. 2014, 23:39 (UTC)

Jsem rovněž proti tomu, aby se odmazávala data z infoboxů a spoléhalo se výhradně na WD. Jsou jistě dobrým doplňkem, ale je zde stále řada otazníků a problematických témat, které se s nimi pojí.--Faigl.ladislav slovačiny 12. 8. 2014, 19:40 (UTC)