Diskuse s wikipedistkou:Lenka Lyalikoff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Stará diskuze odstraněna[editovat zdroj]

  • Korolupy za první republiky
  • Korolupy ve Třetí říši
  • Korolupy a odsun německého obyvatelstva
  • Korolupy po kolektivizaci

Jsou nyní založeny na Wikiknihách pod heslem Dějiny Korolup. Doufám,že se někdo postará, aby zmizely i z Wikipedie, leč už jsem psala všude možně a nápověda k přesunu na jiný projekt je na nic.--Lenka Lyalikoff 19. 9. 2014, 20:52 (UTC)

Nevím, kdo se o to postaral, ale děkuji a mám radost :-)--Lenka Lyalikoff 22. 10. 2014, 19:03 (UTC)

Rozcestníky[editovat zdroj]

Děkuji vám za opravu rozcestníků v článku Vysídlení Němců z Československa. Ovšem rozcestník není vhodné opravit tak, že necháme vypsat celý název odkazovaného článku i s rozlišovačem. Odkaz na článek má dva parametry. První je název odkazovaného článku (cíl odkazu), druhý text, který se vypíše a ze kterého bude odkazováno (text odkazu). Tedy například odkaz na rozcestník Cham neopravujeme [[Cham (Německo)]], což vypíše Cham (Německo), ale [[Cham (Německo)|Cham]], což vypíše Cham. S pozdravem --Vachovec1 (diskuse) 20. 9. 2014, 01:34 (UTC)

Děkuji, budu na to myslet. To jsou ty technické vychytávky, to není moje parketa, tak to opravíte Vy nebo to mám udělat já, kolego Vachovče1? --Lenka Lyalikoff 20. 9. 2014, 02:39 (UTC)

Generalplan Ost[editovat zdroj]

Krásný den, vážená kolegyně. Plánujete přepracování i článku Generalplan Ost? Je dosti neozdrojovaný a v jistých aspektech protiřečí odbornějším a ozdrojovanějším článkům na wikipedii. To samé např. článek podčlověk. Narážím především na části o Češích. --Wenzelskrone (diskuse) 9. 10. 2014, 13:54 (UTC)

Zdravím, kolego, tak určitě ne hned. Úplně mi zůstala stát práce na dějinách Korolup, které po přesunu na Wikiknihy potřebují hodně upravit. Ale občas dělám očistný odpočinek a to se pak věnuji úpravám právě takovým jako je třeba Generalplan Ost. A někdy mě to chytne zcela spontánně. Proč se ptáte? --Lenka Lyalikoff 9. 10. 2014, 15:54 (UTC)

Svaz německých dívek[editovat zdroj]

Ve svazu německých dívek v literatuře uvádím knihu, za které jsem čerpal. Jsem už starý a neovládám počítač dobře, lépe to neumím. Zdravím!--Kajan112 (diskuse) 29. 10. 2014, 08:06 (UTC)

V pohodě, už je Váš příspěvek zpátky, ráda Vám pomohu, když budete potřebovat. Za doplnění děkuji, rozhodně tam patří.--Lenka Lyalikoff 29. 10. 2014, 15:05 (UTC)

Obr[editovat zdroj]

Zdravím, on to smázl bot, ale nevím tedy jak se mu povedlo smáznout jen půlku--Horst (diskuse) 29. 11. 2014, 22:44 (CET)

Zbytek popisu nepokračoval plynule, ale až na další řádce. Sice bych předpokládal, že to maže mezi závorkama, ale nic jiného proč by smazal jen část tam není. Jedudědek (diskuse) 29. 11. 2014, 23:07 (CET)
:D A nevíte, kolego, proč ten obrázek smazal? Byl z Bundesarchivu volně k dispozici. To jen na okraj, nijak to neřeším.--Lenka Lyalikoff 29. 11. 2014, 22:58 (CET)
per request of Bundesarchiv. Source of the image is TASS and created 1953 instead 1944. Was added in the batch upload accid je jeho necelé shrnutí, takže z dův. autorských práv, na žádost Bundesarchivu, nemají k tomu práva, jelikož tvůrcem má být TASS--Horst (diskuse) 29. 11. 2014, 23:03 (CET)
Díky. Tak až budu mít čas, tak ho nahradím.--Lenka Lyalikoff 29. 11. 2014, 23:08 (CET)

Vratěnín[editovat zdroj]

Dobrý den, ve článku Vratěnín bych vás chtěl ještě poprosit o pár úprav. Jde především o odstavec Augustiniánský klášter, který je podle mě přebytečný a jeho obsah by měl být začleněn do příslušného článku o klášteře. Klášter by měl být zmíněn v odstavci Pamětihodnosti, ale neměl by mít celý odstavec. Dále historie by měla být sloučena do jednoho odstavce jako je tomu ve všech ostatních článcích o obcích. Zde ale vůbec nevím, jak do toho zapadají odstavce Poštovní stanice a Uherčické panství, tak prosím o sloučení.--Kohelet (diskuse) 1. 12. 2014, 07:48 (CET)

Vážený kolego, prosím upřesněte mi výraz proněmecká orientace. Vy se nacházíte ještě v padesátých letech? U nás v demokratickém státě existuje nějaká proněmecká nebo antiněmecká orientace? Nezlobte se, ale musím Vás požádat, aby jste okamžitě přehodnotil a opravil tento výraz. Já se do takového národnostní nesnášenlivosti nenechám zatahovat a nejsem ochotna ji ani podporovat. Článek jsem představila historikovi ze znojemského muzea panu Kacetlovi (který je považován za jednoho z nejlepších historiků v naší oblasti) a ten označil článek za vynikající. Zajímalo by mne, jak mám podle Vás zacházet s historickými fakty - zamlčovat je? Upřednostnit nějaká jiná fakta a být historicky nekorektní? K čemu mě to nepřímo nabádáte? Do šablony napíšete proněmecká orientace, ale v diskuzi se tomuto výrazu zcela vyhnete a nezlobte se na mě, píšete opravdu hlouposti - i jiné články na wikipedii se nedrží přesně tohoto schématu - a dokonce i články oceněné jako velmi kvalitní. Doporučuji, aby jste se s nimi seznámil, já to udělala a přesně podle nich pracovala. --Lenka Lyalikoff 1. 12. 2014, 09:28 (CET)
Svým zásahem do struktury článku jste hrubě porušil literární souvislosti. Uvedu Vám pár příkladů:
  • Brtnice - přírodní podmínky se nachází až za historií. Článek patří mezi ty dobré. Proč Vám to nevadí zde?
  • Nakléřov - přírodní podmínky se nachází až za historií. Opět patří článek mezi vzorové. Proč Vám to nevadí zde a neprovedl jste opravu?
  • Zákupy - přírodní podmínky až po historii.
  • Třebíč - Etymologie a historie nejprve, článek patří mezi nejlepší.
  • Varnsdorf - historie nejprve, pak autor popisuje přírodní podmínky. Článek vyhodnocen jako nejlepší. A tak bych mohla pokračovat.

Úpravy vracím tedy do původního stavu a to do té doby, dokud neopravíte tyto formální chyby (podle Vás tak závažné) i u ostatních článků. Neuznávám dva rozdílné metry.--Lenka Lyalikoff 1. 12. 2014, 10:11 (CET)

Tak se dívám na Vaše opravy, milý kolego, a zjistila jsem, že jste článku v mnohém svojí neznalostí uškodil. Tak například jste všude opravil sametová revoluce a vepsal jste velké S. Nezlobte se, tím jste mi skutečně dokázal, s kým mám tu čest - cituji z nových pravidel českého pravopisu:

OZNAČENÍ VÝZNAMNÝCH UDÁLOSTÍ A OBDOBÍ[editovat zdroj]

Opět se velkým písmenem označují jedinečné nebo významné události, na které by si měl čtenář z nějakého důvodu dávat pozor (oficiální svátek nebo dějinný mezník): významné dějinné události (Pražské povstání, Květen 1945, Velká francouzská revoluce) opakující se politické, obchodní a kulturní akce (Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, Dvacáté zimní olympijské hry x zimní olympijské hry obecně) významné dny a svátky (Nový rok [1.1. x nový rok = celý další rok, tj. 365-366 dní], Tři králové, Hromnice, Květná neděle, Boží hod velikonoční - Hod boží velikonoční, Den vítězství, Památka zesnulých, Štědrý den, vánoce, Velikonoce)

POZOR![editovat zdroj]

S malým písmenem se píšou spojení obsahující slovo válka (první světová válka, druhá světová válka, třicetiletá válka, stoletá válka, válka růží, falklandská válka, válka Severu proti Jihu atp.), obrazná pojmenování (sametová revoluce, pražské jaro [1968]) a několik výjimek (např. červnové povstání [1848], národní obrození, první republika, třetí císařství, vestfálský mír, heydrichiáda, postupimská konference, jaltská konference). Dále se takto píší názvy jako pesach, pascha, advent, masopust.


Tak děkuji za přidělanou práci, prosím Vás, než se pustíte příště do Vašich oprav, seznamte se nejprve s daným tématem.--Lenka Lyalikoff 1. 12. 2014, 10:46 (CET), --Lenka Lyalikoff 1. 12. 2014, 14:12 (CET)

Podpis[editovat zdroj]

Dobrý den, mohla byste prosím upravit svůj podpis tak, aby obsahoval odkaz na vaši stránku? Použít můžete tildy (~~~~) nebo tlačítko Podpis (ikona tužky nad editačním oknem); tam se odkaz přidá automaticky. Pokud tam již ale činíte, upravte prosím svůj podpis v Nastavení. Usnadníte ostatním navigaci. Děkuji. S pozdravem --7. 12. 2014, 01:43 (CET), Utar (diskuse)

K tomu upřesňuji, že si můžete svůj podpis změnit v nastavení. Stačí, když pole „Nový podpis“ ponecháte prázdné a zrušíte zaškrtnutí políčka „Používat v podpisu wikitext (bez automatického odkazu)“ (je-li zaškrtnuté). Takové nastavení uložte a už by Vám měl fungovat standardní podpis i s příslušnými odkazy. --Bazi (diskuse) 7. 12. 2014, 11:05 (CET)
Kolego Bazi, mohu se Vás zeptat, z jakého důvodu existuje v nastavení možnost zaškrtnutí políčka „Používat v podpisu wikitext (bez automatického odkazu)“? Domnívala jsem se, že pokud existuje dobrovolná volba, je zcela na mně, kterou možnost si vyberu. K podpisu samozřejmě používám symbol tužky. --Lenka Lyalikoff 7. 12. 2014, 17:18 (CET)
Třeba proto, aby bylo možné si do podpisu přidat krom odkazu na osobní a diskuzní stránku i další věci. Např. Wesalius si tam přidal odkaz na své příspěvky. --7. 12. 2014, 17:31 (CET), Utar (diskuse)
(S editačním konfliktem:) Ta volba wikitextu je spíše věcí technických možností systému. Ale kromě technických omezení máme přeci pravidla a doporučení, na kterých se dohodla wikikomunita a která je záhodno ve větší či menší míře ctít. Např. technicky můžete založit článek prakticky o čemkoli, ale pravidla dále upřesňují, o čem bychom tu články mít měli a o čem nikoli. Podobně platí, že ne vše, co nám technicky dovolí systém MediaWiki, je na Wikipedii vhodné či žádoucí. V této věci se řídíme doporučením Wikipedie:Podpis#Alternativní podpis. Tam se, mimo jiné, doporučuje, aby podpis „z převážné části“ obsahoval odkaz na uživatelskou stránku. To znamená, že tento odkaz by měl tvořit hlavní prvek podpisu a případně může být doplněný o další odkazy. Standardní podpis k tomu doplňuje odkaz na diskusní stránku, ale někteří uživatelé využívají i jiné odkazy. --Bazi (diskuse) 7. 12. 2014, 17:40 (CET)
Děkuji, kolego Bazi, přesto i po přečtení doporučení nevnímám zatím můj podpis jako hrubé porušení pravidel a doporučení pro lepší komunikaci. Nevšimla jsem si totiž, že by jste zrovna tak precizně doporučoval volbu uživatelských jmen, kde zrovna já jsem zvolila formu nejvíce doporučovanou a že by jste se zabýval někdy třeba těžko skloňovatelnou uživatelskou přezdívkou nebo pseudonymem, který může při komunikaci vzbuzovat nedůvěru. S tím mám třeba potíže já, ale nechávám kolegy v klidu. Navíc nevidím zrovna velké ulehčení v komunikaci, i když mi uživatelské jméno dovolí dostat se prolinkem na danou uživatelskou stránku, která zeje prázdnotou a nic o uživateli nesděluje. Snad jedině, pokud s oním kolegou chci diskutovat. Ale já se do diskuzí moc nehrnu a většinou jsem nucena je snášet jako nutné zlo, které mě zdržuje od psaní (což se děje zrovna opět už dva dny). Berte to tedy ode mě jako způsob mé ochrany, kdy se takové přehršli komunikace snažím záměrně vyhnout. Co se týče toho, že na Wikipedii mi jako uživateli dáváte možnost volby a výběru a na druhé argumentujete řadou pravidel, která moji uživatelskou volbu omezují nebo dokonce vyvrací, tím bych se vůbec nechlubila a už vůbec v roli správce či jiné nadřazenější funkci nezdůrazňovala, ale snažila bych se o brzkou nápravu. Jedná se totiž o jistou formu obelhávání či kontraproduktivní pravidla. Tímto Vás kolego poprosím, aby jste se z pozice Vaší nadřazenější funkce zasadil o vylepšení a nápravu, leč jsem si všimla, že Vám jsou takové diskuze blízké a nevadí Vám. Já nejsem dobrý a už vůbec ne vhodný kandidát. O Vašem návrhu budu přemýšlet. Přeji pěkný den. --Lenka Lyalikoff 7. 12. 2014, 20:16 (CET)
Kolegyně, nevím, proč jste pocítila potřebu vést se mnou svůj konfrontační rozhovor. Kolega Utar by se možná mohl v této situaci cítit nepříjemně, že ho tak ostentativně ignorujete. Obzvlášť když i jeho návrh přisuzujete mé maličkosti. Dokonce by se to dalo chápat jako snaha cíleně využít situace k nějakému osobnímu vyřizování účtů. Ušetřete si to, prosím. Kolega Vás požádal, abyste do podpisu zahrnula odkaz, a to v souladu s doporučením Wikipedie. Pomohl jsem Vám s postupem, jak to udělat. Tím končím. Dobrou noc. --Bazi (diskuse) 7. 12. 2014, 23:26 (CET)
Vy jste mi snad kolego doporučoval zrušit zaškrtnutí políčka „Používat v podpisu wikitext (bez automatického odkazu)“ (je-li zaškrtnuté). Já mám pocit, jakmile nesklapnu podpadky a nevykonám bezmyšlenkovitě nějaké Vaše doporučení, okamžitě usoudíte, že se jedná "o konfrontaci" a dokonce snad i "vyřizování účtů". Velice se mýlíte. Měla bych mít s Vámi nějaké nevyřízené účty? Z mé strany nevím o ničem. Pokud jsem Vám něco chtěla sdělit, učinila jsem tak a víc jsem se v ničem nebabrala. Dokonce jste vznesl dva požadavky k mé uživatelské stránce a oba Vaše pokyny či jak Vy říkáte doporučení, jsem vykonala. Ale, a takové právo si budu vyhrazovat vždy, budu konat tehdy, až budu skutečně přesvědčená o smyslu takového úkonu. Jsem zvyklá o všem přemýšlet a nedělám nikdy nic jen z důvodu, že tak činí všichni. Pravidla uznávám, ale i ta nemusí být vždy dokonalá a je třeba tak k nim přistupovat a je-li potřeba, klidně o nich vyvolat diskuzi, což jsem Vám slušně a zcela vážně nabídla. Kolego Bazi, požádala jsem Vás o vysvětlení a bohužel Vaše vysvětlení nepovažuji za dokonalé natolik, abych se vrhla na úpravu svého podpisu, což ale neznamená, že tak neučiním a napsala jsem, že o tom budu přemýšlet. Nic víc v tom nehledejte. Vy jste argumentoval pokyny Wikipedie k podpisu, já jsem Vás upozornila na pokyny Wikipedie k uživatelské stránce - uživatelskému jménu a snažila jsem se hledat analogii, jelikož předpokládám, že pravidla platí jakou celek a ne, že si najednou vyberete jednoho člověka a jedno pravidlo a budete je po něm vyžadovat, aniž by takový proces probíhal plošně u všech uživatelů. Já vnímám Váš příspěvek jako dobře míněnou radu, a to i od kolegy Utara. S tím problém nemám. Dobrou noc.--Lenka Lyalikoff 8. 12. 2014, 01:18 (CET)

Odkazy na obce[editovat zdroj]

Dobrý den. Hlídejte si prosím cíle (interních) odkazů. Obzvláště u odkazů na obce. V článku Lubnice byla řada odkazů na rozcestníky (namátkou Bítov, Lesná, Uherčice a další). Vyhmátl jsem i zcela chybný odkaz Louka, který místo na požadovanou obec vedl na louku. Děkuji za pochopení. --Vachovec1 (diskuse) 15. 12. 2014, 15:21 (CET)

Děkuji kolego, jistě jste to napravil rád. O některých vím, některé se tam nějak vloudily. U 100 až 150 odkazů v průměru pro článek, bych to neviděla tak katastrofálně. To víte, u těch pahýlů to jde lépe ohlídat. :-) Takové šotky neohlašuji, když je jinde opravím, to bych nedělala nic jiného, než zakládala diskuze. Ještě jednou dík.--Lenka Lyalikoff 15. 12. 2014, 19:47 (CET)

Vratěnín[editovat zdroj]

Dobrý den, vážená Lenko. Před chvilkou jsem dočetl Váš článek o té obci. Zajímavé. V odstavci "Třetí říše a odsun" jsem však narazil na nějaké nesrovnalosti. Datumy, které tam uvádíte vůbec nesedí.Pokud Vám vybyde trochu času, prosím, opravte to. Srdečně Vás zdraví --Jan kozak (diskuse) 30. 12. 2014, 22:24 (CET)

Co vám kolego nesedí? Máte jiné zdroje?
  • 8. října 1938 - uvádí web obce, kronika obce Vratěnín, ale i kroniky okolních obcí se shodují na stejném datu, stejné datum uvádí i rakouští autoři - viz literatura pod článkem.

Cituji větu z webu obce - Smutnou událostí městečka byl vstup okupační německé armády 8. října 1938, kdy městečko musely opustit české rodiny. 

  • 15. listopadu 1938- Hodeček Dalibor: Dějiny objektu bývalého kláštera augustiánů bosáků ve Vratěníně, Státní památkový ústav v Brně, 2001, stejné datum uvádí historici z okresního muzea
  • 5. dubna 1945 -  MALENA Leoš: Konec česko-německého soužití v okrese Znojmo v roce 1945, diplomová práce PdF MU Brno, Brno 1995, s. 58 - ten uvádí další archivní prameny
  • 8. na 9. května přijela Rudá armáda. - kronika obce, kroniky obcí okolních se shodují na stejném datu, ale i výpovědi odsunutého obyvatelstva a německá literatura
  • 8. června 1945  - Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Soudobé dějiny 3-4/2005, Tomáš Staněk – Adrian von Arburg, Organizované divoké odsuny? Úloha ústředních státních orgánů při provádění „evakuace“ německého obyvatelstva (květen až září 1945) (1. část: Předpoklady a vývoj do konce května) str. 508, 
  • 9. června první odsun - Alfred Schickel, Gerald Frodl: Geschichte Südmährens. Band III. Maurer, Geislingen/Steige 2001, Fratting S. 328, ISBN 3-927498-27-0. Zavražděni byli na druhý den po odsunu - cituji - in Fratting der Bürgermeister, ein Bauer, ein Sattlermeister und der Oberförster.
  • a zbylého německého obyvatelstva se týkal odsun v březnu v roce 1946. - kroniky obcí, Alfred Schickel, Gerald Frodl: Geschichte Südmährens. Band III. Maurer, Geislingen/Steige 2001, Fratting S. 328, ISBN 3-927498-27-0

Citace - Am 9.Juni werden vier Männer an die Wand gestellt, die anderen Deutschen haben den Ort binnen zwei Stunden mit 30 kg Gepäck zu verlassen. Dieses wird dreimal geplündert; wer sein Binkerl nicht schnell genug aufmacht, wird geschlagen. Eine Frau, die durch tägliche Befragungen nach dem Verbleib ihres Mannes gänzlich zermürbt ist, nimmt sich das Leben. Sieben Familien bleiben zurück, sie müssen das Vieh versorgen, werden 1946 abgeschoben. Die tschechischen Hausbesetzer ziehen meist unter Mitnahme der beweglichen Habe wieder bald ab, so daß z.B. für ein Haus innerhalb von 6 Wochen drei verschiedene Besetzer anfallen. Am 21.März 1946 werden rund 200 Frattinger aus Österreich abgeschoben.

Doplňte kolego Vaše zdroje.--Lenka Lyalikoff 31. 12. 2014, 01:28 (CET)

Asi jste měl na mysli opravu, kterou provedl kolega Zdenekk2 - rok 1938 - 1945. :-) Už ji opravil. To máte pravdu :-), to fakt wehrmacht moc nejásal :-). Oběma děkuji.--Lenka Lyalikoff 31. 12. 2014, 11:06 (CET)
Již jsem Vám odpovídal, ale asi jsem to špatně odeslal. Napsal jsem,že dříve než jste se ozvala Vy, tak opravu těch datumů provedl kolega Zdenekk2. Omlouvám se, ale teď je už snad vše OK. S pozdravem --Jan kozak (diskuse) 31. 12. 2014, 12:01 (CET)

Skvělá práce[editovat zdroj]

Jeden z wikipedistů hledal nějaké dobré články na hlavní stranu a nemohl jsem si vzpomenout na žádný. Až za pár dní jsem si vzpomněl na Váš Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě jenž ale není dobrý, je myslím zcela úžasný. Upravil jsem jeho znění (a některé odkazy) pro hlavní stranu ovšem, aby bylo lákavější na první ochutnání, snad s jeho zněním zde budete souhlasit. Ale teď, když jsem narazil na články jako Svaz německých dívek a Volksdeutsche Mittelstelle je mi jasné že nebude jediný, protože se jedná o unikátní pohledy do minulosti. Zatím zkusím navrhnout na hlavní stranu Masakry Němců na jaře a v létě 1945. Samozřejmě nevím, zda ostatní budou nadšeni stejně jako jsem já, možná nejde o témata které se budou líbit všem. --I.Sáček, senior (diskuse) 27. 1. 2015, 20:21 (CET)

Jsem z toho úplně vyděšená. Mám pocit, že jste kolego jediný, komu se články líbí. Je mi samozřejmě jasné, že téma, kterému se věnuji, není jednoduché. Nepovažuji ho, jako mnoho jiných, za kontroverzní, ale zaujetí jistě nevzbudí. Víte přeci, jak miluji zbytečné diskuze, mám obavy, že takto přijdou. BDM a Kuratorium nejsou úplně hotové, tedy spíše, mám ještě dost materiálu a nemám čas to dopilovat. Dávala jsem do kupy trochu ty Korolupy na Wikiknihách.--Lenka Lyalikoff 27. 1. 2015, 21:02 (CET)
Třeba najdete lepší. Moje článkya hodně předělané pahýly --Lenka Lyalikoff 27. 1. 2015, 21:09 (CET)
Ano, líbí se mi. Jsem zcela nadšený. Opravdu. Vidím že píšete vyvážené texty, žádnou propagandu něčeho nebo proti něčemu. Popravdě jsem sice pro hlavní stranu heslo Kuratorium upravil jako by šlo o PoSSM, aby tam nebyly detaily, kdo ale bude chtít, ten si heslo otevře. Než se ale Kuratorium dostane na řadu, stejně to jistě potrvá, bude dost času na úpravy. S masakry tedy počkám, jak si přejete, vím že je to obsáhlé téma, v podstatě je stránka rozcestník, ale myslel jsem, že jako článek je zajímavý. Už to téma a zpracování. Kam se v poutavosti hrabou jiná hesla kandidující na článek týdne. Naopak bych řekl, že se mi sice líbí úprava hesla Sokol (spolek) a byl by jistě na hlavní straně také vítán, ale v přitažlivosti nedosahuje třeba kvalit hesla Svaz německých dívek. Úplně mne při čtení pohltily osudy lidí ve Vašich textech. Jestli se ale obáváte problémů, bude snadné je při protestech stáhnout. Nemíním dělat z Vašich textů terč nevhodných úprav, tak aby vyhovovaly "politicky". Ale věřím že se to nestane. Chcete abych Kuratorium stáhnul ze článků týdne? Žádný problém. --I.Sáček, senior (diskuse) 27. 1. 2015, 21:36 (CET)
Nemusíte ho stahovat, jen to trochu ohlídejte, když už jste ho navrhl. Pokud vycítíte zbytečný humbuk, tak raději "slávu" vzdáme :D--Lenka Lyalikoff 27. 1. 2015, 21:53 (CET)
Nejde o slávu. Je to moc hezky zpracované téma, lidsky poutavé. Stejně poutavé jsou osudy hrdinů jako osob zasažených slepotou a hloupostí. Dnes jsem například náhodou četl heslo, kde byl hlavní postavou generál SS který dal zavraždit svého podřízeného, srovnat kus Polska a Ruska se zemí. Prostě jatka. A pak se musel léčit z depresí ze smrti desetitisíců "podlidí". Nebyl dost nadřazený? Nebo to byl jen člověk? Pokud lidé zapomenou (nebo nepochopí) historii, nesmysly budou muset zase opakovat. Což raději ne. Jak jsem řekl, třeba bude někdo proti, ale jsem optimista. Zeptám se nyní raději na názor zkušených. --I.Sáček, senior (diskuse) 27. 1. 2015, 22:08 (CET)

Železná hvězda kvalitního wikipedisty[editovat zdroj]

Děkuji za ocenění, nejprve ve mně úplně hrklo :-) Je to jistě motivace pro další kvalitní wikipedistickou činnost.--Lenka Lyalikoff 18. 2. 2015, 17:20 (CET)
Blahopřeji Vám k vyznamenání a jsem velmi rád, že Vás dávné spory neodradily, jak jsem se tehdy obával. Wikipedie Vaší aktivitou velmi získala, a doufejme, že si něco odnesli i její čtenáři.--RPekař (diskuse) 18. 2. 2015, 17:40 (CET)
Taktéž blahopřeji a kdybyste měla pocit, že se Vaše články líbí jen málo lidem (cemuž nevěřím) tak +1--Horst (diskuse) 18. 2. 2015, 18:38 (CET)
Blahopřeji. Nikdo nemůže pochybovat, že si ocenění za své texty zasloužíte. A jsem vděčen i wikipedistům, kteří Vám poskytují podporu a pomoc. --I.Sáček, senior (diskuse) 19. 2. 2015, 07:23 (CET)
Co na to říci, jsem úplně zaskočená. Fakt díky. --Lenka Lyalikoff 19. 2. 2015, 09:47 (CET)

Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě[editovat zdroj]

Dobrý den, wikipedista:Utar byl tak laskav a v rámci přípravy článku Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě na článek týdne se mrkl i na text vlastního článku a přispěl několika podněty. A myslí že po pár drobných úpravách by to mohl článek získat označení "Dobrý článek". Co jsem mohl, to jsem nějak řešil. Některé požadované informace nemám, třeba je máte Vy. --I.Sáček, senior (diskuse) 16. 3. 2015, 21:29 (CET)

Dokument ku kolektivizaci[editovat zdroj]

Dobrý deň, všimol som si prácu na Dejinách Korolup na Wikiknihách, veľmi kvalitné. Chcel by som sa opýtať – keďže ako som si všimol, použili ste ako jeden zo zdrojov pri sekcii o kolektivizácii dokument Hlavní zásady nových zákonů připravených ministerstvem zemědělství, 1946 – či nedisponujete týmto dokumentom (jeho kópiou, fotokópiou). Vopred ďakujem za odpoveď. (Príp. ma môžete kontaktovať aj e-mailom.)--Lišiak (diskuse) 8. 4. 2015, 04:33 (CEST)

Dobrý den, kolego, téma je šířeji zpracováno v díle - PŠENIČKOVÁ, Jana: Zemědělské družstevnictví. Kolektivizace zemědělství. Podmínky pro vznik JZD 1946. (Praha: Státní ústřední archiv 2004, s. 136-138.), kde se dá podrobněji se zásadami nových zemědělských zákonů připravených ministerstvem zemědělství seznámit s. 230-248. Já jsem podrobněji zatím kolektivizaci nezpracovávala, pořád se motám ještě u první republiky a druhé světové v. Takže kopii nevlastním, vycházela jsem většinou z různě přístupných pramenů, kde je téma naznačeno. Ale kdybych něco objevila, dám Vám vědět.--Lenka Lyalikoff 8. 4. 2015, 10:20 (CEST)

Reinhard-Heydrich-Stiftung[editovat zdroj]

Dobrý den. Všiml jsem si, že se docela věnujete tématům spojeným s německým obyvatelstvem českých zemí, protektorátem apod. Nechtěla byste proto zpracovat článek Reinhard-Heydrich-Stiftung? Šlo o německou nadaci, působící v Praze mezi lety 1942–1945. Článek na německé wikipedii, který by bylo možno využít, je zde: Reinhard-Heydrich-Stiftung. Možná by to bylo zajímavé, jestliže ale nebudete mít zájem, nic se samozřejmě neděje. --Vlout (diskuse) 10. 4. 2015, 18:51 (CEST)

Dobrý den, kolego, ale klidně. Jen to nebude hned. Chtěla jsem dát trochu do pořádku německé obranné spolky (chybí mi ještě Deutscher Schulverein a Deutscher Turnverein). Neplánovaně jsem se nyní zdržela u českého protějšku Národních jednot.--Lenka Lyalikoff 10. 4. 2015, 19:11 (CEST)

Použití rozlišovačů[editovat zdroj]

Dobrý den, rozlišovače v závorce se používají v případě, že je třeba rozlišit více článků, které by jinak měly stejný název. Konkrétně tedy u kostelů je v rozlišovači místo, kde se kostel nachází, jestliže je více kostelů se stejným zasvěcením. Pokud je jen jeden kostel s určitým zasvěcením (např. katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha), rozlišovač se nepoužívá. Pokud to není nutné vzhledem k rozlišení, název článku nemusí obsahovat lokalitu, kde se kostel nachází. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 29. 5. 2015, 11:42 (CEST)

To je kolego od Vás milé, ale musíte mi přiblížit, kam směřujete. Máte na mysli něco konkrétního? --Lenka Lyalikoff 29. 5. 2015, 15:10 (CEST)
Viz shrnutí editace, která odpovídá na vaše shrnutí předchozí editace. --29. 5. 2015, 15:21 (CEST), Utar (diskuse)
A to jste Vy kolego :-), ano máte pravdu, pokud přejmenujete kostel podle svého, tak rozlišovač nepotřebujete. Pokud ale budu kostel hledat podle Vašeho názvu, tak se ho nikdy nedohledám. Vzhledem k tomu, že ve zdejší oblasti žiji, mohu Vás ujistit, že kostel se jak na české a německé straně jmenuje Wallfahrtskirche Maria Schnee - Poutní kostel Marie Sněžné. Prostě jste si ho pojmenoval po česku. Což je nejvíce komické, když si přeskočíte na německou Wikipedii.--Lenka Lyalikoff 29. 5. 2015, 16:08 (CEST)
Z historie editací vysvítá, že spor nebyl o českém či německém názvu nebo o poutní či „nepoutní“, ale jen o to, zda je nutné upřesňovat polohu kostela rozlišovačem. Zpravidla není, pokud neexistuje jiný článek téhož jména. --Bazi (diskuse) 29. 5. 2015, 16:54 (CEST)
Já ale žádný spor nevedu a ani vést nehodlám, kolego Bazi. Pouze jsem vyjádřila svůj názor. Prostě název je špatně a tedy otázka rozlišovače o ničem.--Lenka Lyalikoff 29. 5. 2015, 17:21 (CEST)
Nezapomeňte ten kostel přejmenovat i těm Němcům :-) Wallfahrtskirche Maria Schnee (Drosendorf-Zissersdorf) -- Tento nepodepsaný komentář přidala uživatelka Lenka Lyalikoff (diskusepříspěvky)
Máte samozřejmě možnost navrhnout sporné přejmenování k revizi a v diskusi k článku přednést své argumenty. Z dosavadní diskuse a spolupráce vzešel tento návod k pojmenování článků o kostelech: Wikipedie:WikiProjekt Kostely#Název článku. Pokud zvolili na německé Wikipedii jiný přístup a dospěli k jinému úzu ohledně pojmenování, je to jejich věc a není žádný důvod, aby se oni nebo my trápili tím, že bude jejich článek pojmenován jinak než náš. Každopádně díky za Vaše příspěvky k rozšíření obsahu onoho článku. --Bazi (diskuse) 29. 5. 2015, 17:44 (CEST)
Nejde o žádný jinak zvolený přístup, je mi celkem jedno, jestli se jmenuje kostel nebo poutní kostel, jde o to, že se nejmenuje kostel sv. Floriána. Tento přídomek je hloupost. Zkuste si ten kostel vyhledat a vžijte se do situace, že o žádném Floriánovi jste v názvu neslyšel a jediným vodítkem pro vás je obec Drosendorf. Rozhodně však nemíním ztrácet čas hloupými debatami. Klidně si tam takový nesmysl nechte. To je vizitka české Wikipedie. --Lenka Lyalikoff 29. 5. 2015, 18:20 (CEST)
Co tu teď tvrdíte o Floriánovi, jste však svým přesunem nijak neřešila. Takže si vyřešte Floriána, a neřešte přitom Drosendorf, protože ten nás nezajímá do té chvíle, dokud nebude existovat jiný encyklopedicky významný kostel stejného jména. --Bazi (diskuse) 29. 5. 2015, 21:47 (CEST)
Dobrý den, není zřejmé zda jde o kostel Kostel Panny Marie Sněžné a svatého Floriána (se sochou svatého Floriána) v Provodově nebo o kostel Panny Marie Sněžné a vedle stojící kostel svatého Floriána v Kaplici, prosím buďte tak laskava a doplňte chybějící rozlišovač. Děkuji --I.Sáček, senior (diskuse) 29. 5. 2015, 22:01 (CEST)
Ano, máte pravdu, kolego Bazi, já se také o rozlišovač neperu, vrátila jsem ho tam před nějakou dobou, když jsem kostel nemohla ve vyhledávači Wikipedie najít. Nechtěla jsem hodiny řešit přejmenování. Nicméně jsem si o názvu myslela své. A přesně na to, co nyní uvádí kolega I.Sáček, senior narážím. Mimo jiné jsem před chvílí konzultovala název s historikem a ten považuje český název s přídomkem sv. Floriana taktéž za zavádějící. Ale jak říkám, revertovací války vést nehodlám a budu si dál trvat na tom, že je to hloupost. Buďto tam vrátíte rozlišovač nebo kostelu uberete sv. Floriana, jiná cesta k snadnému vyhledání kostela u Drosendorfu nevede. --Lenka Lyalikoff 29. 5. 2015, 22:23 (CEST) Lépe řečeno: Kostel Panny Marie Sněžné (Drosendorf-Zissersdorf) nebo Kostel Panny Marie Sněžné a svatého Floriána (Drosendorf-Zissersdorf), tudy vede cesta.--Lenka Lyalikoff 29. 5. 2015, 22:32 (CEST)
@I.Sáček, senior: Jsou ty kostely encyklopedicky významné?
@Lenka Lyalikoff: Myslet si můžete klidně své, ale tady pracujeme s ověřitelnými fakty. Navrhněte klidně přejmenování, doložte své argumenty v diskusi u článku, ale včetně věrohodných zdrojů, protože názory, které údajně zazněly v nějaké osobní konzultaci, jsou nám platné jako mrtvému zimník. A připomínám ještě, že pojmenovávání článků na Wikipedii se neřídí nějakým „snadným vyhledáním“, ale jinými, vlastními pravidly. Tím tady končím, protože celá ta diskuse měla patřit k onomu článku. --Bazi (diskuse) 29. 5. 2015, 22:49 (CEST)
@Bazi: Nezlobte se, ale Vy se přiženete horlivě do debaty, začnete pokaždé rozdávat rady napravo a nalevo, a skutek utek. Já jsem Vám už několikrát zopakovala, že mi to žíly netrhá, kdysi jsem někam přidala v dobrém úmyslu rozlišovač, vůbec jsem neměla nikdy v úmyslu nic revertovat a zase tady zbytečně diskutujeme. I nevzdělanec by si uměl projet net a zjistit skutečný název kostela. Pokud vám nezáleží jen na plácání prázdné slámy, bouchněte do entru a info si vyhledejte sám. Nesnáším tyhle sáhodlouhé diskuze. Máte snad pocit, že by si Rakušané nechali na Wikipedii mrvit název kostela? Garantuji vám, nenechali.--Lenka Lyalikoff 29. 5. 2015, 23:15 (CEST)
@Bazi: Apropo, neměl by dokazovat právoplatnost názvu ten, co ho aktivně změnil???--Lenka Lyalikoff 29. 5. 2015, 23:21 (CEST)
@Bazi: Stránky diecéze Geras, což je pro mě směrodatné, uvádí Wallfahrtskirche Maria Schnee -- Tento nepodepsaný komentář přidala uživatelka Lenka Lyalikoff (diskusepříspěvky)

┌───────────────────────────────────┘@Lenka Lyalikoff:Podle zvyklostí na wikipedii je používán název pod kterým je daný objekt v ČR široce znám. Pokud je název jen na stránkách diecéze, byť správný, je použitelný pokud se neliší od běžně v ČR používaného.

@Bazi:Já nevím jestli je obecně známá informace, ale kostelů Panny Marie Sněžné a kostelů svatého Floriána jsou přinejmenším desítky. Nezabývejme se malichernostmi a slovíčky. Pokud hledáte odkaz na Kostel Panny Marie Sněžné a svatého Floriána najdete tuto stránku, jinou ne. Mé doporučení by bylo přesun na název který zvolil Harold (vyhovět autorce textu) a vyhnout se zbytečným konfliktům. Toto stanovisko Vám nevnucuji, ale nekonečná diskuse otráví autorku i Vás. --I.Sáček, senior (diskuse) 30. 5. 2015, 07:24 (CEST)

Tady nejde o to, jestli vyhovět tomu nebo onomu (oné). Jde o to, jestli má výsledné řešení oporu v pravidlech a zvyklostech Wikipedie a v dostupných zdrojích. Já jsem se snažil kolegyni vysvětlit, na základě jakých principů máme dojít k výslednému pojmenování. Původní diskuse byla o použití rozlišovačů a odpovídala provedeným přejmenováním v článku:
Článek byl původně založen na názvu Poutní kostel Panny Marie Sněžné (Drosendorf-Zissersdorf), pak byl Haroldem standardně přejmenován na Kostel Panny Marie Sněžné (Drosendorf-Zissersdorf) (v souladu s územ byl vypuštěn „poutní“). Pak jej Fagnes přejmenoval na Kostel Panny Marie Sněžné a svatého Floriána, čímž provedl dvě změny současně: dodal Floriána a odstranil rozlišovač. Kolegyně však následně doplnila zpět jen ten rozlišovač, ale název už neměnila, takže výsledkem byl Kostel Panny Marie Sněžné a svatého Floriána (Drosendorf-Zissersdorf). Z takového počínání logicky dovozuji, že Floriána neřešila a řešila jen rozlišovač, ovšem v danou chvíli chybně, protože pokud neexistují jiné články stejného názvu (nebo pro jejich budoucí existenci nejsou zřetelné indície), rozlišovače nepoužíváme.
V průběhu diskuse jsme si vyjasnili, že o rozlišovač primárně nejde, že jde tedy skutečně o Floriána. Pak ale kolegyně přišla s poněkud zmatečným požadavkem „Buďto tam vrátíte rozlišovač nebo kostelu uberete sv. Floriana“, což nedává smysl. Naopak, pokud ubereme Floriána, pak teprve má smysl tam vracet rozlišovač. Ty úpravy nejsou v substitučním vztahu, ale komplementárním.
V článku je uvedena informace, že kostel byl zasvěcen Panně Marii Sněžné a svatému Floriánovi. Toto tvrzení vložila do článku sama kolegyně Lenka Lyalikoff, byť ji neopatřila řádkovou referencí, takže nevíme, z jakého zdroje pochází. Protože o Floriánovi se mluví na jiném místě článku s oporou ve zdroji Gugitz (1955) a tato pasáž byla vložena současně s tvrzením o zasvěcení, jen odhaduji, že by i ono mohlo pocházet ze stejného zdroje.
Pak je to tedy spor mezi „úplným“ či „oficiálním“ pojmenováním, což zřejmě zohlednil kolega Fagnes při svém přejmenování, a případným „očekávaným“ pojmenováním, které asi preferuje kolegyně Lenka Lyalikoff. Podobný spor se nedávno vedl i u Svatého Víta, i když si nejsem jistý výsledkem. Zdá se mi, že jediným zastáncem úplného názvu tam byl ŠJú, a Fagnes ani Lenka Lyalikoff se do tamní diskuse nezapojili.
Návod příslušného WikiProjektu hned v úvodu popisuje, že „v první řadě platí obecná pravidla o názvech článků, zejména že název má být očekávaný“. V jedenáctém bodě je však také uvedeno: „Někdy je dobré si údaj o zasvěcení kostela ověřit na stránkách příslušné diecéze, ale ani tam nemusí být vždy uveden správný údaj.“ Pokud tedy kolegyně prosazuje kratší název jako očekávaný, bylo by lépe doložit to reprezentativním vzorkem zdrojů, a ne jen poukazem na deWiki (kde ostatně v článku nepíší o Floriánovi ani slovo). To je ale spor mezi ní a kolegou Fagnesem, takže by si to měla vyjasnit s ním. @Fagnes: --Bazi (diskuse) 30. 5. 2015, 11:50 (CEST)
Rozumím, respektuji zcela Vaše argumenty a ani já jsem nevycházel z jiných. Myslím že se naše postoje liší jen v některých bodech. Nebudu uvádět body v kterých se zcela nebo ve větší části shodneme.
Shodné argumenty, ale jiné porozumění faktům:
  • Používaný název. Na německé straně čáry se používá pro kostel v 21. století název Wallfahrtskirche Maria Schnee, Drosendorf, i jediná stránka, kterou jsem zmiňoval, že v ČR o kostelu pojednává je zkopírovaná z wikipedie. Tedy jediný název v češtině je ten používaný zrovna teď na wikipedii. Správný název který uvádíte, je vlastní překlad. Pokud byl v roce 1955 kostel přejmenován, výsledkem jistě nebyl Kostel Panny Marie Sněžné a svatého Floriána, ale nějak jako Wallfahrtskirche Maria Schnee und heilige Florian (...die 1868 geweiht wurde, und zwar zu Ehren der Mariaschnee und des hl. Florian.) Vlastní překlad bych osobně ani do názvu nedával, neexistuje li český zdroj. Na kostel tohoto názvu v dané lokalitě tedy myslím žádný zdroj nenajdete, neřkuli dva.
Rozdílné argumenty:
  • S autorkou se těžko komunikuje, je li o svém tvrzení pevně přesvědčena. A zde je na místě uvážit zda je lépe prosadit název který se od principu, který prosazuje wikipedie nijak extra neliší a znechutit odradit autorku. Víte, nejsem zde jako zastánce pozitivní diskriminace, ale jako zastánce rozumu. Autorka vytváří množství propracovaných hesel. Není to důvod k porušení pravidel, ale k ústupnosti (ne ale vždy), jistě. Nejsem ale správce nebo arbitr, jen myslím, že občas je lepší takové sporné drobnosti řešit v klidu a třeba i s časovým odstupem. --I.Sáček, senior (diskuse) 30. 5. 2015, 12:45 (CEST) Doplněno--I.Sáček, senior (diskuse) 30. 5. 2015, 16:50 (CEST)
Tak ještě jednou. Pořád se tu hovoří, že já mám nějaký problém. Nemám. Jednoho krásného dne mi vyskočilo upozornění na příspěvek v diskuzi. Přečetla jsem a vůbec jsem nechápala o co jde. Odpověděla jsem, dostala jsem perfektní a stručnou odpověď. Na tu jsem zareagovala, ale stále se mi zdála celá situace s nějakým rozlišovačem celkem nedůležitá. Pak se do diskuze vložil kolega Bazi a ten to úplně rozčísl. Nakonec to vypadalo, že něco řeším já. Neřeším. Jen jsem k tomu řekla svůj názor. Článek s kostelem založil jiný kolega a já jsem jen zlikvidovala pahýl. Název jsem také neřešila, pak provedl (myslím Harold) úpravu názvu, toho jsem si všimla až za nějakou dobu. Vzhledem k tomu, že byl správný, už jsem se o článek nezajímala. Při nějakém prolinku jsem hledala ve vyhledavači původní název kostela a prostě jsem ho nemohla najít. Přes prolink v jiném článku jsem se ke kostelu konečně dopracovala. A všimla jsem si toho nového názvu. Neměla jsem ani čas a ani náladu něco řešit (tedy přidaného Floriána) a jen jsem přidala rozlišovač, aby bylo jasné, že to je ten kostel u Drosendorfu. Nijak zvlášť jsem se tím ani nezabývala a zapomněla jsem na to. Možná jsem se špatně vyjádřila a nebo snad proto, že jsem na odstranění sv. Floriána hned netrvala, došlo tu k omylu a celá debata se stočila na rozlišovač. Já neznám jediného českého faráře (a jiného duchovního), který by takto v češtině pojmenoval poutní kostelík u Drosendorfu. Vzhledem k tomu, že se velmi intenzivně zabývám historií této oblasti a mám načtené prameny v češtině i v němčině, mohu tady s klidným srdcem říci, že výplod s Floriánem (ač mu byl kdysi snad také zasvěcen) je čiré mimoňství. Ke kostelíku není online zrovna moc zdrojů, je docela možné, že při nějaké větší rekonstrukci byl kostel znovu posvěcen a to už bez Floriána. Jedno vám všem mohu ale garantovat, kdyby měl název kostela skutečně něco společného s Floriánem, tak ten název bude používat nejen římskokatolická církev v Gerasu, ale také v Římě a zrovna tak v Brně nebo u nás ve Vranově. Bohužel, nic takového se neděje. Velice by mě potěšilo, kdyby jste název vrátili na původní název od kolegy Harolda, leč ten odpovídal nejen českým nárokům Wikipedie, ale také použil správný název kostela, pod kterým ho najdete (jelikož je používán) u nás i v Rakousku. Tím jsem skončila a už mě celý kostel s Floriánem nebo bez Floriána může být ukraden. Nejsem ani naštvaná, ani uražená, ani nepociťuji žádné negativní emoce, jen mě prostě nebaví diskutovat o něčem, co je zcela zřejmé a jasné. Děkuji.--Lenka Lyalikoff 31. 5. 2015, 03:45 (CEST)
Ještě pro jistotu dodávám, že nejsem ani nijak rozlobená na kolegu Baziho, my máme jen komunikační problém.. --Lenka Lyalikoff 31. 5. 2015, 03:59 (CEST)

Mathias Zdarsky[editovat zdroj]

Dobrý den, chtěl bych jen upozornit, že pokud přejmenováváte článek, bylo by korektní odpovídajícím způsobem upravit i jeho text. Nevypadá dobře - a věrohodnosti Wikipedie škodí -, když článek Mathias Zdarsky začíná slovy "Matyáš Žďárský byl...". Přejmenovávání s sebou nese určitou odpovědnost – i když najdete bohužel řadu kolegů, kteří jí nečiní za dost... S pozdravem --RPekař (diskuse) 26. 7. 2015, 12:39 (CEST)

To je jasné. Již na tom pracuji.--Lenka Lyalikoff 26. 7. 2015, 12:46 (CEST)

Deutscher Schulverein[editovat zdroj]

Zdravím, koukám že jste momumentálním způsobem rozšířila článek Deutscher Schulverein. Super ;-) Nechcete udělat samostatný článek Deutscher Kulturverband? Přijde mi, že dobovým a vlastně i územním vymezením by to zasluhovalo samosatné zpracování a v samotném článku Deutscher Schulverein by se mohly zkrátit příslušné pasáže. --Davcza (diskuse) 19. 8. 2015, 20:32 (CEST)

Na podobný článek pro Deutscher Kulturverband je málo volně dostupných pramenů. Z českých historiků se jím skoro nikdo obšírněji nevěnoval. Ale stejně jde o jeden a ten samý spolek, jen ho přejmenovali, tak jak všechny po vzniku Československa. Pokud seženu více materiálu, tak ho dopíši.--Lenka Lyalikoff 19. 8. 2015, 22:28 (CEST)

České exklávy v Horní Lužici - Poděkování[editovat zdroj]

Dobrý den! Vážená kolegyně! Chtěl bych Vám velice poděkovat za podstatné rozšíření mnou založeného hesla o exklávách! Shodou náhod jsem se na něj chystal také, ale Vy to provádíte mnohem lépe a důkladněji. Napadlo mě, že by se Vám mohla hodit tahle on-line dostupná stará práce o Schirgiswalde: http://digital.slub-dresden.de/werkansicht/dlf/89487/1/ Hlavně třetí a čtvrtá kapitola (zajímavá zmínka o internované hraběnce atd.). Čtete švabachem? Ne-li, moc rád Vám pomohu! S pozdravem: --Upíří historik (diskuse) 2. 12. 2015, 18:58 (CET)

Dobrý den, kolego, já jsem se k němu dostala úplnou náhodou (přes pány z Wettinu), takže až úpravy dokončím, budu velmi ráda, když jej projdete a doopravíte. Švabach ovládám velmi dobře, děkuji za doplnění zdroje. Chtěla jsem hlavně odstranit šablonu pahýl :-) --Lenka Lyalikoff 2. 12. 2015, 19:12 (CET)
Děkuji za vaši snahu a (úspěšnou) aktivitu! Nebudu Vás rozhodně opravovat přespříliš, není to vůbec třeba! Počkám na výsledek a domluvíme se. Snad jen maličkost: Barbarossa byl roku 1158 již císařem, ne jenom římským králem. Také bych nějak ponechal informaci o saských enklávách u nás, včetně těch obskurních, jako je ta louka ve Špitálním Gruntu. Hodně úspěchů!--Upíří historik (diskuse) 2. 12. 2015, 19:22 (CET)
Vážená kolegyně! Jak je mým "dobrým zvykem", zapomněl jsem, že mám v počítači mapy z žitavského muzea s oprávněním je volně publikovat. Na téhle: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:1169-3110_MG_1751.jpg mapě, kterou jsem právě uložil do wiki-commons jsou zobrazeny exklávy v saské části Horní Lužice po r. 1815. Vím, že na Vás deleguji vlastní práci, ale Vaše obdivuhodná důkladnost, za kterou velmi děkuji, je pro mě nedostižná a také se nechci "vrtat" ve Vaší koncepci. Proto volím spíše cestu externí podpory, děkuji za pochopení! S pozdravem--Upíří historik (diskuse) 3. 12. 2015, 20:55 (CET)
Ještě maličkost. Aby Vás to náhodou nezmátlo. Zobrazená exkláva Rubschütz náležela Míšeňsku a exkláva Bischdorf Stolpenskému kraji. Šlo tedy o exklávy vnitrostátní, které s Čechami neměly co dělat. S pozdravem:--Upíří historik (diskuse) 3. 12. 2015, 20:58 (CET)
Nic se neděje, udělám ještě pár doplnění, obrázek přidám a pak uvidíte. Jestli máte dost materiálu k saským enklávám u nás, možná by mohly mít svůj vlastní článek. Vůbec by to chtělo vylepšit články k Lužici. :-) --Lenka Lyalikoff 5. 12. 2015, 04:29 (CET)

Ježíšek[editovat zdroj]

Velmi dobře, myslím, že by mohlo být i . Jen tak dál! OJJ, Diskuse 31. 12. 2015, 15:34 (CET)

Dobrý den, také Vás chválím, ale přicházím s poměrně závažnou poznámkou, v dobrém míněno: 'Dejte si, prosím, pozor, abyste nezaměnila tyto dva německé termíny, a to konkrétně 'Christkind' a 'Jesuskind', ano. V rámci německé praxe (teologie - viz Martin Luther, Protestantismus), jazyka (sémantiky), to nejsou v žádném případě synonyma! Velice často dochází k záměně i mezi samotnými Němci. Prosím Vás tedy o to, abyste v článku, stejně jako jste to udělala již v úvodu u 'Christkind' (dárkonoš), vysvětlila 'Jesuskind'! Aby si Češi nemysleli, že se jedná o totéž. A dále, nevím, zda-li jste to již udělala, ale pokud by se Vám to podařilo, ocenil bych velice, kdybyste ještě detailně vysvětlila v článku vznik, Lutherův důvod zavedení onoho termínu 'Christkind', myslím si, že je to docela tématické důležité. Tam to totiž právě začalo... Jinak za tento počin 'palec jednoznačně nahoru'. Již jsem Fallerslebena opravil, jsem se neudržel, se Vám omlouvám! --Protestant (diskuse) 31. 12. 2015, 17:44 (CET)

Kolegové, děkuji za pochvaly :-) Co se týče sémantiky, jestli máte na mysli: Jezulátko kontra Ježíšek, tak rozhodně ještě doplním a pokusím se více přiblížit Luthera. Ale předpokládám, že už brzy šablonu sundám, takže budete moci provést korekce. Snažila jsem se článku dát nějaký řád a dostat z něj ten chaos.--Lenka Lyalikoff 31. 12. 2015, 18:11 (CET)
Ano, přesně tak :-). Jinak si myslím, že se Vám to podařilo, opravdu! --Protestant (diskuse) 31. 12. 2015, 18:20 (CET)

Lebensborn a Barnevernet[editovat zdroj]

Dobrý den pí Lenko,

všiml jsem si, že se věnujete tématům mně velice blízkých, a to poměrně dobře, proto bych Vás chtěl poprosit, zda-li byste nezvážila ještě i 'zhodnocení' hesla 'Lebensborn', co se jeho historie, vývoje a vlivu týče, stejně pak velice aktuální heslo 'Barnevernet', opět z historické perspektivy.

Děkuji Vám velmi pěkně za odpověď. --Protestant (diskuse) 8. 1. 2016, 17:46 (CET)

Kolego, vážím si Vaší nabídky, ale první téma se týká mého zájmu jen okrajově a druhé se už vymyká. Zaměřuji se spíše na témata, která rozšíří povědomí k sudetskému venkovskému prostředí (například spolky). Druhá věc je ta, že nastudovávám nyní už tři témata (například Wandervogel) a tolik času nemám. Občas upravím nějaký článek, ale většinou proto, že se k němu skrze zrovna psaný článek nějak dostanu. Lebensborn by mě i zajímal, ale hned tak by to nebylo. Navíc mám ještě rozpracovanou knihu Korolupy na Wikiknihách.--Lenka Lyalikoff 8. 1. 2016, 18:37 (CET)

šablona Podrobně[editovat zdroj]

Zdravím. Šablona {{podrobně}} by měla odkazovat na články, které probírají téma příslušné sekce podrobněji. Ale tak tomu ve Vašich editacích v článku Sokol (spolek) není. Kupř. do sekce Období 1. republiky (což vlastně znamená Sokol v období 1. republiky) jste přidala např. články Obsazení Sudet (1918), kde o Sokolu není myslím ani věta, nebo Maďarská republika rad, kde sice o Sokolu jsou dvě věty, ale rozhodně to není podrobnější informace. K odkázání na informace, kde se o souvisejícím tématu doví čtenář víc, neslouží šablona {{podrobně}}, ale prostě odkaz na tento článek uvnitř textu.

Děkuji za pochopení. --Okino (diskuse) 2. 2. 2016, 19:32 (CET)

Opravím.--Lenka Lyalikoff 4. 2. 2016, 19:15 (CET)

Řád Františka Palackého[editovat zdroj]

Děkuji. Jsem ráda, že se článek líbí. Na něm je přímo vidět, kolik červených "míst" zbývá zmapovat. Moře práce. :-) --Lenka Lyalikoff 4. 2. 2016, 19:18 (CET)

Kapitola 20. století (heslo Vratěnín)[editovat zdroj]

Vážená kolegyně, dovolím si upozornit na drobnou nepřesnost. V kapitole "20. století", podkapitole "Třetí říše a odsun" uvádíte větu: "Následně je gardisté odvezli do Dešova, kde je po těžkém týrání 10. června zavraždili," s odkazem č. 57. Bohužel v odkazu se hovoří o vsi Dešná (německy Döschen), která je vzdušnou čarou vzdálena cca 7 km. Dešov tehdy ještě neexistoval - byly pouze dvě samostatné obce Velký Dešov a Malý Dešov (německy Gross Deschau a Klein Deschau), navíc po cestě je Vratěnín vzdálený od Dešova 18 km. Z Vámi uvedeného zdroje cituji: "Am 10.Juni 1945 wurden fünf Frattinger, darunter der Bürgermeister, in Döschen hingerichtet." Děkuji za opravu. S pozdravem Petr Beránek--PBeranek (diskuse) 4. 5. 2016, 14:02 (CEST)

Jak budu mít čas (co nejdříve), tak se na to podívám. V případě, že se mi nepodaří údaje osvětlit, odstraním je. Děkuji za upozornění. --Lenka Lyalikoff 4. 5. 2016, 14:59 (CEST)

Medaile zkušeného uživatele – 25. 07. 2015[editovat zdroj]

Ježíšek[editovat zdroj]

@OJJ: Dobrý den, před rokem jste se věnovala výraznému rozšíření a vylepšení článku Ježíšek. Nechtěla byste na něm ještě trochu zapracovat, aby bylo možno jej dotáhnout na Dobrý článek? Mohl by se třeba použít i jako Článek týdne při letošních Vánocích. --Bazi (diskuse) 4. 12. 2016, 18:29 (CET)

Zrovna dělám na Wikiknihách a mám tam rozpracovaný obsáhlý článek, pak jsem měla v plánu předělat článek Jemnice, jelikož tomu tam visí dvě šablony a dát mu formu minimálně dobrého článku. Město je ochotné dodat i nové obrázky. Nevím, nic neslibuji. Pokud bych se do toho pustila, potřebovala bych návrhy k úpravám. Co si tak představujete?--Lenka Lyalikoff 4. 12. 2016, 19:22 (CET)
Sám jsem se na to ještě nedíval, jen jsem zaznamenal na diskusní stránce k článku přítomnost nějakých připomínek, ale ani ty jsem zatím neměl čas zkoumat jednotlivě. Jde mi spíš o to, jestli by se tomu teď měl kdo pověnovat, kdybychom ten článek chtěli na hlavní stranu připravit. --Bazi (diskuse) 4. 12. 2016, 19:43 (CET)
Opravila jsem (na základě připomínek) narychlo reference, doplnila úvod před nejstarší historií, někde provedla drobné opravy, dodala citaci z Babičky. Myslím, že někdo technicky zdatnější by mohl opravit různé šablony, překontrolovat zápis referencí atd. Za mě je text (obsahově) v pořádku.--Lenka Lyalikoff 5. 12. 2016, 20:32 (CET)
Díky, na ty formality a technikálie se ještě podívám. --Bazi (diskuse) 5. 12. 2016, 20:39 (CET)

Policejní vzdělávání[editovat zdroj]

Sleduji v podstatě s obdivem veškeré rozšiřování Zdeňka Ondráčka o informace týkající se vzdělávání příslušníků VB a Policie ČR, ale myslím, že v tomto rozsahu do tohoto článku nepatří. Mimo jiné proto, že se týkají i mnoha jiných článků, ale čtenáře samozřejmě nenapadne, že je mají hledat právě v tomto o jedné konkrétní osobě.

Než bude všechna práce udělaná tady a pak ji bude složité přesouvat jinam, doporučuji začít to dělat jinde, v nějakém obecném článku, něco jako Vzdělávání příslušníků sil Ministerstva vnitra v Česku, nebo s jednodušším, ale spornějším názvem Vzdělávání policistů v Česku. --Okino (diskuse) 15. 3. 2017, 20:29 (CET)

Kolego Okino, nesouhlasím s vámi tak docela. Některé údaje kolem vzdělávání jsou v životopise ZO důležité, jelikož z nich vyplývá motivace k takovému rozhodnutí. Celý virtuální svět je doslova „zamořen” opakujícími se KV Ondráčka, které jsou často matoucí nebo zavádějící. Všechny kroky v jeho SNB-Policejním životě se vždy řídily předpisy a zákony. Jak nastupoval do nových funkcí, musel automaticky na podkladě zákona hned absolvovat příslušné studium. A to jsou daná fakta, která já například od Wikipedie očekávám. Jasně, po založení adekvátních článků mohou zmizet poznámky, ale kostru životopisu bych moc neosekávala.--Lenka Lyalikoff 15. 3. 2017, 21:28 (CET)
V jednom s vámi ale souhlasím, pokaždé, když náhodou doplňuji životopis nějakého komunisty (či jeho kariéry), uvědomím si, kolik článků na Wikipedii chybí nebo jsou strohé až hanba. Zdeněk Ondráček je typickým představitelem dělnického komunistického kádra, který to od ponku dotáhl opravdu daleko. Obzvláště časové úseky jeho studia jsou dokladem, že „někomu” stačila k obsáhnutí učiva sakra krátká doba. :-) --Lenka Lyalikoff 15. 3. 2017, 21:50 (CET)

Nabízí se články:

Pohotovostním útvar SNB, Náhradní vojenská služba budoucích příslušníků SNB, vojáků z povolání u Pohraniční stráže nebo u vojsk ministerstva vnitra.

Střední odborná škola Pohraniční stráže a Vojsk ministerstva vnitra - dvouletá, zakončená maturitní zkouškou z předmětů mateřský jazyk a literatura, ruský jazyk, marxismus-leninismus a čsl. socialistické právo a praporčickou zkouškou z předmětů pohraniční příprava a týlová příprava.

Důstojnická škola Pohraniční stráže a Vojsk ministerstva vnitra - desetiměsíční škola, pokračování po Střední odborné škole Pohraniční stráže a Vojsk ministerstva vnitra pro vojáky z povolání u Pohraniční stráže nebo u vojsk ministerstva vnitra, atd.--Lenka Lyalikoff 15. 3. 2017, 22:30 (CET)

Souhlasím, že spousta obecných článků na Wikipedii chybí a jsou nahrazovány nesourodou směsicí útržků v konkrétních biografiích, které se píšou jednodušeji. Právě proto vyzývám k tomu, ať konkrétně Ondráček a obecně vzdělávání policajtů nedopadne stejně - a shodou okolností dokonce Vaší péčí. :-)
Obecný článek Vzdělávání policistů v Česku / Vzdělávání příslušníků Veřejné bezpečnosti v komunistickém Československu by měl sloužit opět jako základní kostra, ze které by pak vedly odkazy na ještě konkrétnější články, které uvádíte výše.
A pokud jde o motivace - píšeme také u lékařů, že vystudovali tu a tu lékařskou fakultu proto, že to vyžaduje zákon...? Nevím, jestli je to analogické, nebo není. Tak do hloubky tomu nerozumím. Jen kladu tuhle otázku. --Okino (diskuse) 16. 3. 2017, 10:57 (CET)
Špatně jsem se vyjádřila. Neměla jsem na mysli ani tak osobní motivaci Ondráčka jako logickou návaznost životních etap na pozadí komunistického režimu. Co se týče osobních motivací v životopise lékaře, tak zrovna u nacistických nebo komunistických lékařů působících v lágrech by se tam objevit měly (pokud jsou publikovány). Až bude základní článek ke vzdělávání hotov, ráda tam info převedu. Já ho rozhodně psát nebudu. Články spojené s komunistickou érou nejsou zrovna můj šálek kávy. Zvedá mi to tlak :-)--Lenka Lyalikoff 16. 3. 2017, 16:47 (CET)

Převod na Wikizdroje[editovat zdroj]

Je nutné požádat přímo na Wikizdrojích nějakého tamního správce. Místní správci s tím nic udělat nemohou. JAn (diskuse) 1. 5. 2017, 21:35 (CEST)

Díky, poptám se.--Lenka Lyalikoff 2. 5. 2017, 06:33 (CEST)

Ješek z Brtnice[editovat zdroj]

Zdravím! Odstranila jsem šablonu Pracuje se z článku Ješek z Brtnice, jelikož její platnost by správně měla být jen do dvou dní (a přes dvacet už je dost přes čáru :D). Snad jsem nezasáhla do práce. --Leome 323 ♥ (diskuse) 29. 5. 2017, 17:13 (CEST)

Díky moc. Článek není ještě hotov, já na to úplně zapomněla, že mám toho Ješka rozdělaného. :D) --Lenka Lyalikoff 29. 5. 2017, 17:17 (CEST)

Stránka Jiří Drahoš - historie rodiny[editovat zdroj]

Dobrý den, jestli to správně chápu, vy jste zpracovávala na stránce Jiřího Drahoše historii jeho rodiny - moc oceňuji důkladnost. Víc lidí si v diskusi myslí, že minimálně otec pana profesora by mohl mít zvláštní stránku - teď ale koukám, že u něj je uveden jen rok narození a vůbec tam není ani rok úmrtí. Vypadlo to někde, nebo jste se toho nedopátrala? Díky.Jirka Dl (diskuse) 23. 1. 2018, 05:34 (CET)

Dobrý den, kolego, bohužel jsem se data nedopátrala, na mé otázky k rodinným údajům mi Jiří Drahoš neodpověděl. Co se dalo doložit, jsem uvedla. --Lenka Lyalikoff 23. 1. 2018, 12:31 (CET)
Děkuji, tak to se nedá nic dělat.Jirka Dl (diskuse) 23. 1. 2018, 12:34 (CET)

Českolipsko[editovat zdroj]

Dobrý den, prosím o opravu referencí v hesle Českolipsko (název „Českolipsko“ použit vícekrát s různým obsahem). Děkuji --Jvs 7. 3. 2018, 11:53 (CET)

Ano, tak je to také správně. Představte si, kolego, že autor ve své práci definuje hranice Českolipska před zrušením patrimoniální správy a následně po jejím zrušení.Lenka Lyalikoff 1. 12. 2018, 20:58 (CET)

Korolupy[editovat zdroj]

Dobrý den, prosím o opravu nedef. referencí v hesle Korolupy. Děkuji, --Jvs 29. 11. 2018, 14:17 (CET)

Dobrý den, definujte blíže, nerozumím vám.Lenka Lyalikoff 1. 12. 2018, 20:40 (CET)

Průmysl v Plzni do druhé světové války[editovat zdroj]

Ahoj, s překvapeným potěšením jsem koukal, že jsi tak zásadně rozšířila článek Průmysl v Plzni do druhé světové války – dobrý! Když jsem zatím jen rychle koukal na doplněné části, všiml jsem si, že v historii firem popisuješ i válečnou dobu, kterou jsem měl při kompozici úvodní podoby článku už za vymezenou dobou. Nejprve jsem přemýšlel, že bych to upravil a tu válečnou část "vymazal", ale přijde mi to škoda. Pak mne napadlo elegantnější řešení: pokud je pro fabriky doložená encyklopedická významnost, co jejich celou historii hodit do samostatného článku a v Průmyslu oříznout na historii do začátku války, popř. zjednodušit? zdraví --Adam Hauner (diskuse) 3. 6. 2019, 15:53 (CEST)

Zdravím, já se zásadně dívám na firmy (továrny) celistvě. To rozsekávání na etapy tomu škodí, jelikož se ztrácí souvislosti, např. proč byla fabrika konfiskována nebo naopak nebyla, což často souvisí s majitelem (třeba židovský majetek). Pokud by se měly ty informace v článku mazat, dej mi vědět, jelikož jsem je fakt pracně dávala do kupy. Navíc si nemyslím, že by u těch firem to doplnění nad rámec škodilo (teoreticky je poválečný děj naznačen jen jednou-třemi větami, aby bylo jasné, zda firma dále existovala nebo ne. Všeobecně nejsem zastánce zbytečně rozsekaných článků. Větší starost bych měla s nic neříkajícím úvodem či velmi skrovně naznačenými dějinnými souvislostmi v Plzni. Já jsem si myslela, že tam ty firmy budeš postupně přidávat (stačí se podívat do průmyslových ročenek z protektorátu, bylo jich tam spousty). To by článku pomohlo mnohem více.Lenka Lyalikoff 3. 6. 2019, 22:44 (CEST)