Diskuse s wikipedistou:Kohelet
Přidat témaČchudža
[editovat zdroj]Dobrý den, vážený pane. Otevřel jsem si Váš článek s tímto nadpisem. Se zájmem jsem si to přečetl a pak se chtěl podívat na mapu - konkrétně na GoogleEarth. Vložil jsem si do vyhledávače uvedené jméno - a nic. Až když jsem našel ve Vašem článku až dole jakýsi nápis - snad v korejštině - a dal ho tam, tak mi to hned najelo na to souostroví. Chtěl bych Vás požádádat, zda by nebylo možné do toho článku uvést to jméno i v jiném jazyku, snad v angličtině anebo přímo v korejštině. Ten přepis uvedený v češtině je zřejmě správný, ale nedá se pro další hledání použít. Děkuji Vám za odpověď. Se srdečným pozdravem--Jan Kozák (diskuse) 16. 7. 2014, 06:28 (UTC)
- Dobrý den, verze v korejštině je ve článku hned napravo v infoboxu pod českým přepisem. Anglický přepis se sem nehodí, přece jenom jsme česká Wikipedie. V infoboxu jsou i souřadnice. Pokud na ně kliknete, snadno se na Google Earth dostanete i bez kopírování jména.--Kohelet (diskuse) 16. 7. 2014, 06:40 (UTC)
Turecké provincie
[editovat zdroj]Ty masivní přesuny jste někde nejdříve navrhl a získal pro ně konsenzus? Za lepší formát já osobně totiž považuji ten původní.--Tchoř (diskuse) 24. 7. 2014, 06:38 (UTC)
- Uvažoval jsem o založení diskuse, ale přišlo mi to zbytečné. Přesunul jsem to proto, že původní názvy provincií byly vymyšlené patvary, ty provincie se tak nenazývají. V rámci toho se navíc vyskytovalo podivné skloňování, ze kterého se nedá odvodit skutečný název, jako Burská provincie, která se ve skutečnosti nejmenuje Burák, ale Bursa, Antalijská provincie se nejmenuje Antalij, ale Antalya, Rizenská provincie se nejmenuje Rizen, ale Rize atd. Pak jsou tu provincie jako Hatay, které se nejmenují podle města, ale podle něčeho úplně jiného. Je to podobné, jako kdyby se někdo pokoušel přejmenovat Skåne na "Skåneský kraj".--Kohelet (diskuse) 24. 7. 2014, 09:33 (UTC)
- Pardon, ale není věcí článku, aby v něm bylo vysvětleno, jak se provincie jmenuje v původním jazyce nebo z čeho se její název odvozuje? Podobně bychom nesměli přechylovat cizí ženská jména v názvech článku, protože po přechýlení nemusí být zjevný původní tvar. Přesto se tak děje a v textu článku je pak nepřechýlený tvar uveden. --Bazi (diskuse) 24. 7. 2014, 14:00 (UTC)
- Nemožnost odvodit původní tvar je úplně normální. Když si vezmeme „Karlův most“, tak se ten pán mohl jmenovat „Karl“, „Karel“ nebo třeba i „Karlo“. V tom bych problém nehledal, v tom problém není. Koneckonců ani ty burské oříšky se nejmenují „burské“ podle Buráku nebo Buráků, ale podle Búrů.
- Je to problém, když jsou ty tvary nově vymyšlené. Karlův most se tak skutečně jmenuje, stejně jako např. Samarská oblast v Rusku. Jak jsem již zmínil, je to stejné, jako kdybychom chtěli podobně prznit název kraje Skåne ve Švédsku. Potom by lidi ta nemožnost odvodit skutečný název zbytečně mátla.--Kohelet (diskuse) 24. 7. 2014, 23:06 (UTC)
- Jiná věc je, pokud jste zkoumal české zdroje a zjistil, že se „Burská provincie“ nepoužívá, zato „provincie Bursa“ ano. Takový argument uznávám.--Tchoř (diskuse) 24. 7. 2014, 16:52 (UTC)
- České zdroje jsem zkoumal ohledně provincie Hatay, která se nikdy nenazývá „Hatayská provincie“, k ostatním zdroje na internetu nejsou, a i proto si myslím, že je lepší ponechat jejich původní názvy. Navíc kromě těch tvarů, ze kterých je těžké odvodit původní název, jsou tam i takové, které jsou gramaticky špatně. Například Rize - správně by mělo být Rizská, Rizenská zní poněkud rusky. Ordu by správně mělo znít Ordská, ne Orduská, Zonguldak by mělo znít Zonguldacká, ne Zonguldakská atd.
- Opravdu bych ocenil, kdybyste mi ukázal seznam provincií nějakého státu zde na Wiki, jejichž názvy by byly podobně zpitvořené jako ty turecké provincie původně. Nic takového jsem zde zatím neviděl, namátkou ostatní země v regionu - Irák, Egypt, Írán, Arménie, Gruzie...--Kohelet (diskuse) 24. 7. 2014, 23:06 (UTC)
- Také mě to přejmenování překvapilo, když sem na to dnes narazil. V podstatě jsem ochoten přijmout obě možností (tj. přídavné jméno nebo závorku). Pokud mají být řešením závorky, tak prosím o dokončení akce a přejmenování i kategorií všech provincií. Dosud nevytvořené kategorie už budu tedy tvořit se závorkou. Mircea (diskuse) 12. 8. 2014, 11:31 (UTC)
Módní diktát
[editovat zdroj]Nevkládej do článkú bezdúvodně urgentni šablony.--Toмa646 (diskuse) 1. 8. 2014, 13:15 (UTC)
- Šablonu UO odstranil správce Zdenekk2 (diff). Diskutujte s ním. --Wikipedista:BobM d|p 1. 8. 2014, 13:18 (UTC)
- @Wikipedista BobM: Drobná chyba, šablonu nedávno vložil a nyní po odstranění wikipedistou Zdenekk2 znovu vložil wikipedista Kohelet. Dva různí lidé. Zdá se že wikipedista Kohelet vyžaduje silné ozdrojování používání odborného pojmu Módní diktát aby se nastal precedentem pro heslo Tyvoe, případně „Tyvoe!“. Uvedený výraz je rovněž široce používán, i v médiích. Je třeba vyjasnit zda komunita bude nebo nebude akceptovat heslo Módní diktát a měly by to řešit osoby které nejsou citově zainteresovány. Díky za trpělivost a klid.
@::Wikipedista Toma646: Opakuji:Je třeba vyjasnit zda komunita bude nebo nebude akceptovat heslo Módní diktát a měly by to řešit osoby které nejsou citově zainteresovány. Což je důvod proč revertuji Vaši úpravu. Bohužel. Prosím nechte tam tu šablonu a nekomplikujte si dál život stresem s tímhle nesmyslem. Opravdu jsem netušil že to bude tak silná bouře ve sklenici vody, když jsem Vás poprvé vyzýval k společnému vylepšení Vašich úprav článku, velice se omlouvám, je to moje chyba. Neodstraňujte prosím šablonu vloženou uživatelem Kohelet. Bylo by možná bývalo lepším řešením vyzvat jej, aby tak učinil nebo zdůvodnil své kroky. neberte to jako výtku, ale jako dobrý nápad. Díky. --I.Sáček, senior (diskuse) 2. 8. 2014, 10:30 (UTC)
- @I.Sáček, senior: Můj komentář směřoval na kolegu Koheleta. Šlo mi o vyvolání diskuse o šabloně UO v článku. --Wikipedista:BobM d|p 2. 8. 2014, 11:01 (UTC)
- Beru na vědomí. --Wikipedista:BobM d|p 2. 8. 2014, 11:16 (UTC)
Mohl bych požádat o odkaz na pravidlo/doporučení, podle kterého lze sociologické pojmy (jakékoliv pojmy/cokoliv) zdrojovat pouze literaturou? Pokud se vy osobně domníváte, že jsou všechny zdroje kromě literatury nevěrohodné, pak se obávám, že je to pouze menšinový až ojedinělý názor, který komunita zcela jistě nesdílí. Navíc pojem ani nemusí být klasifikován jako sociologický (nemusí být klasifikován vůbec). Šablona UO se používá v případech, kdy je vážné důvodné podezření, že pojem neexistuje nebo nelze jeho existenci ověřit.
@I.Sáček, senior K „Tyvoe“: stačí pro ilustraci Kategorie:Pozdravy?--Zdenekk2 (diskuse) 2. 8. 2014, 17:20 (UTC)
- Původně článek tvrdil, že je to sociologický pojem, pak to Toma646 asi odstranil. Nicméně to nic nemění na tom, že v první větě požadavek na zdroj stále zůstává. Neviděl jsem ani jediný zdroj, který by o pojmu "módní diktát" pojednával přímo, vždy je to jen letmá zmínka a zbytek článku tvoří Tomovy fabulace.--Kohelet (diskuse) 2. 8. 2014, 18:28 (UTC)
@Zdenekk2: Pojem módní diktát sice existuje, je však otázkou zda o něm lze napsat ověřitelný encyklopedický článek. Podle mého názoru pochybnosti k ověřitelnosti existence a encyklopedičnosti pojmu zůstávají. --Wikipedista:BobM d|p 2. 8. 2014, 19:13 (UTC)
V diskusi pokračujme u článku, vyjádřím se tam.--Zdenekk2 (diskuse) 2. 8. 2014, 19:45 (UTC)
Geopatogenní zóna
[editovat zdroj]Neodstraňujte prosím obsah ze stránek Wikipedie, je to považováno za vandalismus. Editaci si můžete vyzkoušet na pískovišti. Pokud nepřestanete poškozovat Wikipedii, bude vám zablokována možnost editace. Jestliže jste obsah odstranil(a) z nějakého legitimního důvodu, napište ho prosím ve shrnutí editace, případně i na příslušné diskusní stránce. Děkuji za pochopení. |
--Toмa646 (diskuse) 2. 8. 2014, 12:39 (UTC)
- Pseudovědecké výmysly bez zdroje nemají na Wikipedii co dělat, proto příslušnou část článku Geopatogenní zóna naposledy mažu.--Kohelet (diskuse) 2. 8. 2014, 12:46 (UTC)
- Pokud by to bylo bez zdrojů tak bych nic nenamital. Navic je pseudoveda cely článek, ne jen jeho část. Proto:
- Pokud by to bylo bez zdrojů tak bych nic nenamital. Navic je pseudoveda cely článek, ne jen jeho část. Proto:
Toto je poslední varování! Přestaňte odstraňovat obsah ze stránek Wikipedie, je to považováno za vandalismus. Editaci si můžete vyzkoušet na pískovišti. Pokud nepřestanete poškozovat Wikipedii, budete bez dalšího varování zablokováni. |
--Toмa646 (diskuse) 2. 8. 2014, 12:53 (UTC)
Zdroje
[editovat zdroj]Zase se ti nějak nezdaj zdroje velmi zvlaštni ale je, že sis toho začal všimat teprv teď. Chapu, neni to uplně dokonale zdrojovani, ale je dostatečné na to aby tam ty informace mohly bez problemu zůstat, vyberu si několik mist s danym klimatem a to v nejruznějšich částich světa a pak to všechno shrnu a zprůměruju. Esli však jen čekaš až všechno dokončim, abys mě moh potom co nejvic naštvat tim, že všechno smažeš, tak to řekni rovnou tady a teď, abych neztracel čas s něčim co zase pujde okamžitě po dokončeni do h****u.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 14:14 (UTC)
- Nezdály se mi celou dobu, ale nechal jsem je tam, abych tě zas nenaštval. Ty zdroje jsou k ničemu - např. tvrzení "Nejvyšší letní teploty jsou mezi 15°C až 35°C" je ozdrojováno stránkou o podnebí nějakého města ve Francii, která se o podnebí typu Cfb vůbec nezmiňuje. Je to jen podnebí jednoho města. Nejvyšší a nejnižší teploty podnebí Cfb můžou být úplně a naprosto jiné. A tak je to se všemi tvými "zdroji". A shrnování a průměrování je zakázáno - to je vlastní výzkum.
- Předělal bych ten článek rovnou, ale ty bys to zase editoval a nacpal tam spoustu špatných informací - takže na nic nečekám, už jsem to vzdal a proto jsem tam přidal tu šablonu.--Kohelet (diskuse) 5. 8. 2014, 14:42 (UTC)
- K ničemu, to bych neřeknul. V tom je ten vtip, samotny zdroj ukazujici klima nějakeho města je naprosto k ničemu, v tom maš pravdu, ale pokud daš k sobě zdroje gde se piše o podnebi v městech v danem klimatu a vybereš města z nejruznějšich kontinentu a mist a navic vybereš ty nejextremnější (nejchladnější vs. nejteplejší, nejsušší vs. nejvlhčí), tak gdyž si ty zdroje takhle pospojuješ, tak z toho dostaneš jeden dost spolehlivy zdroj. Jednoduše si ten zdroj musiš poskladat jak puzzle, ale to neměni nic na tom, že je to zdroj. K te přesnosti, vykyvy počasí su možne a dali by se tež dohledat, třeba na wundergroundu, ale historie počasi je tam velmi často jen par roku nazad, což je kničemu. Tady se prostě uplna přesnost neda zaručit, ale mužem řict, že třeba DFB jsou největši mrazy mezi 0 až -10, gdyž tomu tak je na většině uzemi klimatu a asi těžko budu zišťovat esli je v nějake dolině o 10 chladnějc. Weatherspark je podle mě velmi dobry zdroj. Co by však mohlo hodně pomoct, gdyž v sekci teploty nahradim slovo jsou → bývají aby to nevypadalo že je to ista informace a tim vlastně zvyši i ověřitelnost.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 17:10 (UTC)
- To je právě ten problém - skládání a pospojovávání zdrojů je na Wikipedii zakázáno, protože je to vlastní výzkum, jak jsem napsal výše. To by si potom každý mohl vymyslet co chce. Když nějaký zdroj uvádí, jaké jsou ty maximální a minimální teploty, tak je to OK. Pokud si ty teploty někdo sám spočítá nebo od oka odhadne, tak to na Wikipedii nepatří.--Kohelet (diskuse) 5. 8. 2014, 17:21 (UTC)
- Možna to je na hranici VV (ale že by to bylo už za ni to bych neřek), ale pokud se na všechny ty zdrojr podivaš, tak se dozviš prakticki to same co se piše v článku a to tady de, že si to mužeš ověřit.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 17:29 (UTC)
- Pravě sem poupravil text, aby čtenař věděl, že je to jen zhruba a ne jasna hranice, takže teď je to podle meho naprosto v pořadku.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 17:34 (UTC)
- Smím-li se vmísit, nemám zrovna pocit, že by podnebné oblasti byly natolik neprozkoumaná záležitost, aby o nich neexistovaly žádné odborné publikace, které by je popisovaly. Skládání informací po takovýchto střípcích ze zdrojů, které se primárně věnují něčemu jinému, je proto zbytečné a bylo by lepší vyhledat lepší zdroje. Neuškodí třeba zajít do knihovny, nemusíme přeci odborné informace čerpat jen z první stránky výsledků Googlu. --Bazi (diskuse) 5. 8. 2014, 17:48 (UTC)
- Pokud bude čtenař chctit, tak si to ověři, během 10 - 20 minut a proč bych měl s něčim stracet hodiny nebo rovnou dny, gdyž stači par kliku a mam to. Za to abych ušetřil čtenařovi 10 minut a sobě přidělal hodiny a dny prace, to mi za to nestoji, radši ten čas věnuju tomu, abych ty članki, gdyž už je pišu napsal pořadně a že se zdroje skladaj jak puzzle, to nijak jejich kvalitu nesnižuje.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 18:04 (UTC)
- Cesta do knihovny 15 minut, registrace 30 minut, vyběr knih hodina, jejich naloženi na káru odvoz a vyložení 45 minut, několik dní listovani, odvoz do knihovny 45 minut, dal zaplatit 60 kč za registraci (to by šlo), pokuta za pozdni vraceni několik stovek (to by nešlo a při moji zapomětlivosti velmi pravděpodobne) vs. prohledani weathersparku 10 minut, hledani na googlu srážek 10 minut a připadně dalších 10 na wunderground. Tak co je lepši? Wikipedie neni cely muj život.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 18:11 (UTC)
- Ano, s takovým přístupem vznikají možná články v Blesku (a udílejí se diplomy na některých velmi specifických vysokých školách), ale na encyklopedickou práci to nestačí. Samozřejmě nezavrhuji online zdroje jako takové, ale má-li mít Wikipedie úroveň encyklopedie, a ne bulvárního článku, tak je potřeba mít k její tvorbě patřičné vzdělání a znalosti a/nebo kvalitní zdroje. Problematiku vlastního výzkumu už Vám vysvětloval kolega Kohelet (a předtím mnoho dalších). --Bazi (diskuse) 5. 8. 2014, 19:06 (UTC)
- O tomhle se rozhodně neda řict, že by to byl nekvalitni zdroj.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 19:47 (UTC)
- Záleží na tom, jaké informace k jakému tématu z něj chceme čerpat. Např. kdybychom jím chtěli doložit v článku o ostravském letišti informaci, že z něj létají mezinárodní spoje (jen na základě výskytu slova "international"), k tomu by byl krajně nevhodný. Naopak se může skvěle hodit do článku o Ostravě v sekci o tamním podnebí. Méně vhodný je k popisu podnebí evropského, leda když se v tom popisu dostaneme až na takovou úroveň podrobnosti, že bychom rozebírali údaje za každé velké město, nebo když bude představovat zajímavou výjimku, kterou by mělo smysl se speciálně zabývat. Ale zde už s debatou končím, ať zbytečně nezahltíme kolegovi jeho stránku. --Bazi (diskuse) 5. 8. 2014, 20:38 (UTC)
- O tomhle se rozhodně neda řict, že by to byl nekvalitni zdroj.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 19:47 (UTC)
- Ano, s takovým přístupem vznikají možná články v Blesku (a udílejí se diplomy na některých velmi specifických vysokých školách), ale na encyklopedickou práci to nestačí. Samozřejmě nezavrhuji online zdroje jako takové, ale má-li mít Wikipedie úroveň encyklopedie, a ne bulvárního článku, tak je potřeba mít k její tvorbě patřičné vzdělání a znalosti a/nebo kvalitní zdroje. Problematiku vlastního výzkumu už Vám vysvětloval kolega Kohelet (a předtím mnoho dalších). --Bazi (diskuse) 5. 8. 2014, 19:06 (UTC)
- Cesta do knihovny 15 minut, registrace 30 minut, vyběr knih hodina, jejich naloženi na káru odvoz a vyložení 45 minut, několik dní listovani, odvoz do knihovny 45 minut, dal zaplatit 60 kč za registraci (to by šlo), pokuta za pozdni vraceni několik stovek (to by nešlo a při moji zapomětlivosti velmi pravděpodobne) vs. prohledani weathersparku 10 minut, hledani na googlu srážek 10 minut a připadně dalších 10 na wunderground. Tak co je lepši? Wikipedie neni cely muj život.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 18:11 (UTC)
- Pokud bude čtenař chctit, tak si to ověři, během 10 - 20 minut a proč bych měl s něčim stracet hodiny nebo rovnou dny, gdyž stači par kliku a mam to. Za to abych ušetřil čtenařovi 10 minut a sobě přidělal hodiny a dny prace, to mi za to nestoji, radši ten čas věnuju tomu, abych ty članki, gdyž už je pišu napsal pořadně a že se zdroje skladaj jak puzzle, to nijak jejich kvalitu nesnižuje.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 18:04 (UTC)
- Smím-li se vmísit, nemám zrovna pocit, že by podnebné oblasti byly natolik neprozkoumaná záležitost, aby o nich neexistovaly žádné odborné publikace, které by je popisovaly. Skládání informací po takovýchto střípcích ze zdrojů, které se primárně věnují něčemu jinému, je proto zbytečné a bylo by lepší vyhledat lepší zdroje. Neuškodí třeba zajít do knihovny, nemusíme přeci odborné informace čerpat jen z první stránky výsledků Googlu. --Bazi (diskuse) 5. 8. 2014, 17:48 (UTC)
- Pravě sem poupravil text, aby čtenař věděl, že je to jen zhruba a ne jasna hranice, takže teď je to podle meho naprosto v pořadku.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 17:34 (UTC)
- Možna to je na hranici VV (ale že by to bylo už za ni to bych neřek), ale pokud se na všechny ty zdrojr podivaš, tak se dozviš prakticki to same co se piše v článku a to tady de, že si to mužeš ověřit.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 17:29 (UTC)
- To je právě ten problém - skládání a pospojovávání zdrojů je na Wikipedii zakázáno, protože je to vlastní výzkum, jak jsem napsal výše. To by si potom každý mohl vymyslet co chce. Když nějaký zdroj uvádí, jaké jsou ty maximální a minimální teploty, tak je to OK. Pokud si ty teploty někdo sám spočítá nebo od oka odhadne, tak to na Wikipedii nepatří.--Kohelet (diskuse) 5. 8. 2014, 17:21 (UTC)
- K ničemu, to bych neřeknul. V tom je ten vtip, samotny zdroj ukazujici klima nějakeho města je naprosto k ničemu, v tom maš pravdu, ale pokud daš k sobě zdroje gde se piše o podnebi v městech v danem klimatu a vybereš města z nejruznějšich kontinentu a mist a navic vybereš ty nejextremnější (nejchladnější vs. nejteplejší, nejsušší vs. nejvlhčí), tak gdyž si ty zdroje takhle pospojuješ, tak z toho dostaneš jeden dost spolehlivy zdroj. Jednoduše si ten zdroj musiš poskladat jak puzzle, ale to neměni nic na tom, že je to zdroj. K te přesnosti, vykyvy počasí su možne a dali by se tež dohledat, třeba na wundergroundu, ale historie počasi je tam velmi často jen par roku nazad, což je kničemu. Tady se prostě uplna přesnost neda zaručit, ale mužem řict, že třeba DFB jsou největši mrazy mezi 0 až -10, gdyž tomu tak je na většině uzemi klimatu a asi těžko budu zišťovat esli je v nějake dolině o 10 chladnějc. Weatherspark je podle mě velmi dobry zdroj. Co by však mohlo hodně pomoct, gdyž v sekci teploty nahradim slovo jsou → bývají aby to nevypadalo že je to ista informace a tim vlastně zvyši i ověřitelnost.--Toмa646 (diskuse) 5. 8. 2014, 17:10 (UTC)
Afroamerické hnutí za občanská práva
[editovat zdroj]Prosím uvědomte si, že afirmativní akce do podtématu Jezdci svobody moc nepatří. Buď by měla mít vlastní odstavec v článku, nebo bych ji alespoň oddělila od poslední věty. Děkuji.
Děkuji za informace článek - Panda (mince zlato)
[editovat zdroj]Děkuji za informaci (docela dlouho jsem se trápil tím, že fotografie se ne a ne zobrazit). Člověk se holt stále učí.93.91.50.114 11. 8. 2014, 15:24 (UTC)93.91.50.114 (Vyhnal-už.účet jsem nezakládal)
Latinka se nepřepisuje
[editovat zdroj]Vysvětlete mi prosím důvod proč se turecká jména nepřepisují a azerbájdžánská ano? Třeba Rovšan Bajramov nebo Rasul Salimov. Jde přece o příbuzné jazyky. Navíc v pravidelch pravopisu je zmínka, že písmena jako ç, ş se mohou nahrazovat (Rumunština)Tyytoo (diskuse) 19. 8. 2014, 19:58 (UTC)
- Protože ázerbájdžánština se donedávna (1991) psala cyrilicí, takže je to do jisté míry relikt dřívějších dob. Správně by se už ázerbájdžánská jména měla psát latinkou - obzvláště u těch, u kterých není zažitý český ekvivalent.--Kohelet (diskuse) 19. 8. 2014, 20:05 (UTC)
Šablona Windows - Windows Server Essentials
[editovat zdroj]Ahoj, pokud dobře rozumím tvé poslední úpravě šablony, snažíš se sdružovat na jednotlivé verze OS další odrůdy ze kterých tyto systémy vychází. V tom případě bych tě chtěl upozornit na to že Windows Server Essentials je role a je součástí systému (od Windows Server 2012 R2). --MichalZobec (diskuse) 13. 9. 2014, 10:07 (UTC)
- Šablonu jsem okopíroval z en wiki. Ve verzích Windows se nevyznám, takže si šablonu můžete upravit, jak nejlépe uznáte za vhodné.--Kohelet (diskuse) 13. 9. 2014, 10:24 (UTC)
- ahoj, díky za důvěru, promyslím si to, jestli to bude mít vůbec smysl. už jsem se koukal proč to tak mají na enwiki... jo a můžem si tykat ;) --MichalZobec (diskuse) 13. 9. 2014, 10:36 (UTC)
Vysídlení Němců z Československa
[editovat zdroj]Sice děkuji za rychlou reakci, kolego Kohelete, ale kdyby jste se díval pozorně, tak zdroje jsou již dávno vyřešeny, byla tam šablona - úpravy. Nebo máte při skoro 170 zdrojích nějaký problém??? Jestli ano, napište kde, jinak tu šablonu sundám sama.--Lenka Lyalikoff 19. 9. 2014, 21:11 (UTC)
- Ano, mám problém s tím zdrojem, ke kterému jsem přidal šablonu nedostupný zdroj. A takových je tam víc. Chybí ISBN, chybí strana, chybí důkaz, že publikace vůbec existuje. Jakou šablonu tam podle vás mám dát, když alespoň čtvrtina zdrojů se vůbec nedá dohledat?--Kohelet (diskuse) 19. 9. 2014, 21:24 (UTC)
- Podívejte se kolego, přesně a konkrétně to vypište na diskuzní stránce u článku, já se na to podívám. Za další, všechny zdroje nemusí mít ISBN, to je jedna věc, druhá věc, že neumíte vyhledávat, je Váš problém, je zajímavé, že já bouchnu do klávesnice a zdroj je tu. Tak pozor kolego, ještě mi budete tvrdit, že Vám mám servírovat důkazy, že zdroj existuje?? Tak to rozhodně ne. --Lenka Lyalikoff 19. 9. 2014, 21:34 (UTC)
Tabulka
[editovat zdroj]Dobrý den,vážený pane. Prosím, zkuste si udělat tabulku nevycentrovanou a pod ní tabulku vycentrovanou. Pak se pozorně na obě ty tabulky chvilku dívejte a trochu porovnávejte jejich vzhled. Jsem plně přesvědčen o tom, že i ve Wikipedii by se měla estetická úprava využívat. Přeji hezký večer a srdečně Vás zdravím.--Jan Kozák (diskuse) 4. 10. 2014, 17:57 (UTC)
- Ono jde hlavně o praktičnost pane Kozáku. Hlavně u těch velkých tabulek. Podívejte se na Wikipedie:Tabulky. Číselné hodnoty zarovnáváme. Přeji hezký den. --JirkaSv (diskuse) 4. 10. 2014, 18:20 (UTC)
- Nebo také nepraktičnost. U těch velkých tabulek není vhodné psát do každého řádku 12 m3/s atp, ale je vhodnější napsat do titulného řádku, že to jsou m3/s. A pak už v každém řádku stačí napsat jen 12 či 14,5 atp. To pak ta tabulka bude jako od profesionála. Zkusil jste to někdy ? Ten návod, na který mě odkazujete není dogma, a navíc tam nikde není uvedeno, že to musí být tak, jak Vy to stále vyžadujete. Doufám, že jste se všiml, že u tabulek v titulních řádcích (nadpisech) jsou ty nápisy vystředěny. Zcela logicky v řádcích pod tím lze očekávat,že údaje budou také vystředěny. Ale proč zcela proti pravidlům logiky je cpete buď k pravému nebo dokonce i k levému okraji. Není to vzhledné a ani praktické. Jsem i nadále plně přesvědčen o tom, že i ve Wikipedii by se měla estetická úprava využívat.
Prosím, podumejte o tom trochu, a pokud možno bez emocí. A jen tak mimochodem - bylo by vhodné, abyste se podívali na tabulky, které tvoří vaši kolegové, kteří píší o sportu. Na takové tabulky, které tam najdete, je opravdu radost pohlédnout. Myslím,že už jsem toho napsal víc než dost, a už mne to přestává bavit. A jen tak na konec - pokud nejde o život, tak jde asi o h---o. Srdečně Vás zdravím--Jan Kozák (diskuse) 4. 10. 2014, 20:35 (UTC)
- Zde nejde o radost pohlédnout, ale o přehlednost (při kontrole dat), jednoduchost (při editování) a zachování jednotného vzhledu. Vy ty data nekontrolujete a neaktualizujete. Díky zarovnání na desetinné místo u velkých tabulek (to funkce center neumožňuje) snáze přijdu na překlep, chybu, či vandalismus. U malých tabulek jde jen o zachování stejného vzhledu s těmi velkými. Jestliže jde o to co píšete výše, pak nevidím důvod, proč se zde snažíte kolegu přesvědčit o opaku. Také mě to nebaví, zdržuje to a znechucuje v další činnosti. Kolegovi se omlouvám, že mu takto zaplňuji jeho diskusní stránku. Již se k této záležitosti nebudu dále vyjadřovat, svůj názor jsem napsal zcela bez emocí a s klidnou hlavou. Dobrou noc. --JirkaSv (diskuse) 4. 10. 2014, 22:22 (UTC)
Přesun
[editovat zdroj]Dobrý den, dovoluji si Vás poprosit, aby jste v případě, že u textu budu mít šablonu „Pracuje se“ needitoval takový text a editaci nikomu nedoporučoval. Šablonu používám zcela střízlivý, při plném vědomí a je zde použita pro ten účel, aby nikdo text dočasně neupravoval. Obvykle v řádu hodin. Případné editační konflikty mohou totiž vnímat někteří editoři jako zbytečnou nepříjemnost a možná neuvěříte - někteří jsou i docela naštvaní (myslím že byl naposled zrovna Kusurija?). Ale třeba bych také nezachoval chladnou hlavu po hodinové mravenčí práci na opravě drobných chyb v rozsáhlém textu a Vy možná také ne. Prosím zkuste tuto prosbu uvážit, zejména s ohledem na to, že jistě máte větší editační zkušenosti a víte, že je lépe se problémům vyhnout než je přivolávat. Velice děkuji, --I.Sáček, senior (diskuse) 11. 10. 2014, 20:59 (UTC)
- Omlouvám se, šablony jsem si nevšiml, příště budu dávat větší pozor.--Kohelet (diskuse) 11. 10. 2014, 21:01 (UTC)
- To mne mohlo také napadnout, jsem asi paranoidní. Děkuji za vyvětlení, přeji hezký zbytek víkendu. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 10. 2014, 06:22 (UTC)
Vojničův rukopis - přesun
[editovat zdroj]Kolego prosím odůvodněte návrh na přesun Vojničův rukopis na Voynichův rukopis na diskusní stránce článku.--Wikipedista:BobM d|p 29. 10. 2014, 09:55 (UTC)
Elementární částice
[editovat zdroj]Namísto Vámi použitého označení 1-membrána, 2-membrána, 10-membrána apod. bylo (aspoň dříve) běžně používané 1-brána (=struna), 2-brána (=membrána), ... včetně obecného p-brána či d-brána. Máte reference k používanosti Vašeho názvosloví? Děkuji za odpověď. Petr Karel (diskuse) 21. 11. 2014, 11:09 (CET)
- Dobrý den, již jste mi sem jednou psal ohledně článku stáří Země. Ne, opravdu nejsem odborníkem, a podobně jako u předchozího článku jsem sekci přeložil ze slovenské wiki, jak jsem uvedl ve shrnutí editace. Případné nejasnosti si konzultujte tam, případně si článek upravte tak, jak uznáte za vhodné.--Kohelet (diskuse) 21. 11. 2014, 11:23 (CET)
- Díky za odpověď, trochu jsem upravil. Petr Karel (diskuse) 26. 11. 2014, 16:13 (CET)
íránské jazyky
[editovat zdroj]Pane kolego, změnil jsem články o íránských jazycích o kurmándžštině, sóránštině a balóčtině podle toho, jak bychom měli tato jména konsistentně převádět do češtiny - česká pojmenování jazyků končí na -ština (případně -čtina) - v případě kurdských variant tedy původní kurmancî (čteno khurmándží) a soranî (čteno sórání) vezmeme podle kožene kurmanc-/kurmándž- / soran-/sórán- a připojíme české -ština > kurmándžština, sóránština, podobně i v případně jazyka Balóčů - balóč- + -ština dá české balóčtina (taky neříkáme angličština apod.). Prosím, nechte ty české varianty aby se v českém jazyce ustálil jasný přepis jmen íránských jazyků - íránskými jazyky se již řadu let zabývám, nesnažím se vymýšlet nesmysly, ale vycházím z kombinace nejbližšího českého znění daného pojmenování jazyka a českého úzu pojmenování jazyků.
Děkuji
- Dobrý den, doporučoval bych vám seznámit se s pravidlem Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. Pro toto pojmenování uvedených jazyků v češtině neexistuje precedent, jak jste ostatně i sám přiznal. A rozhodně není pravdou, že by názvy jazyků v češtině vždy musely končit koncovkou -ština nebo -čtina. Pro mnoho jazyků se žádná koncovka nepoužívá, jako příklad lze uvést esperanto, tok pisin, inuktitut nebo jidiš. Ona totiž ta koncovka znamená "jazyk, kterým mluví daný národ," takže čeština znamená "jazyk Čechů" atd. A obávám se, že žádný národ "Kurmándžů" nebo "Soránů" neexistuje, jsou to Kurdové, takže by takový název ani nedával smysl.--Kohelet (diskuse) 26. 11. 2014, 11:09 (CET)
- S dovolením, vizte také vyjádření ÚJČ. --Palu (diskuse) 26. 11. 2014, 20:09 (CET)
Zdravím, pokud přesunujete článek, bylo by vhodné i patřičně upravit úvod článku.-Zdenekk2 (diskuse) 26. 11. 2014, 19:32 (CET)
- Neupravil jsem to proto, že obě formy jsou si velmi podobné. Ale pokud na tom trváte, úvod samozřejmě upravím.--Kohelet (diskuse) 26. 11. 2014, 22:05 (CET)
Přesuny článků
[editovat zdroj]Zdravím a mám prosbu. Pokud přesouváte článek, je vhodné si zjistit, kde se daný článek v odkazech vyskytuje a tato místa opravit. Jako například Velká šestka, kterou jste přesunul na Velká šestka (kniha), ale v článcích Knihy odvahy a dobrodružství a Arthur Ransome jste ponechal název Velká šestka. Opravil jsme to za Vás. S pozdravem --Chalupa (diskuse) 27. 11. 2014, 16:21 (CET)
Trogidae
[editovat zdroj]Vážený kolego, děkuji za Vaši promptní editaci článku Trogidae --Bohemianroots (diskuse) 30. 11. 2014, 00:03 (CET)
- @Bohemianroots: Tip: Poděkovat za konkrétní editace lze i přímo z historie stránky, viz Nápověda:Poděkování za editaci. --30. 11. 2014, 11:24 (CET), Utar (diskuse)
- Tak se i stalo současně s tímto poděkováním na diskusní stránce.--Kohelet (diskuse) 30. 11. 2014, 23:26 (CET)
Vratěnín
[editovat zdroj]Nevkládejte do článků bezdúvodně urgentní šablony. Článku jste nesmírně ublížil. Vaše formální opravy se nezakládají na nějakém striktním pravidle Wikipedie - dalo by se hovořit spíše o doporučeních. Za vrchol považuji Vaše opravy sametové revoluce. Odstranění německých názvů obcí už ani nekomentuji - nebyly tam z nějakého důvodu propagování, ale pouze z důvodu historického. Ale budiž, to je snad to nejmenší. Kolego, prvotním pravidlem před úpravou jakéhokoliv článku je znalost tématu, o kterém článek pojednává, tak vyloučíte ze svého slovníku výrazy - nepochopitelný, nepochopil jsem, nechápu atp. Nutíte tak autora článku vysvětlovat i triviálnosti, zbytečně mrháte jeho časem a především to otravuje. Děkuji a přeji pěkný den.--Lenka Lyalikoff 1. 12. 2014, 11:10 (CET)
- O čem to mluvíte? Do článku Módní diktát ta urgentní šablona rozhodně patřila, však jsem ho také posléze navrhl na smazání. Ale předpokládám, že mluvíte o článku Vratěnín - článek v současné podobě neodpovídá standardům Wikipedie. Jak by měl článek o obci vypadat se můžete podívat například ve článku Mořkov. Se sametovou revolucí máte pravdu, pravopis jsem zjišťoval v příslušném článku na Wikipedii, kde to je uvedeno pravopisně špatně. Nicméně obávám se, že s ostatními připomínkami jste mimo, nikdy jsem netvrdil, že bych něco nepochopil, jen vám sděluji, že takto by článek neměl vypadat, ale ve vašem případě zřejmě jen mrhám časem.--Kohelet (diskuse) 2. 12. 2014, 05:14 (CET)
- Mluvím jen o článku Vratěnín. Kolego, neschovávejte prosím Vaše záměry za pravidla Wikipedie. Je mnoho článků, které potřebují urgentně opravy, některé o opravu vyloženě žadoní několik měsíců (i let). Zaměřte se tímto směrem, článek Vratěnín není zcela hotov, chybí mu ještě několik údajů, rozhodně mu ale nebudu ubírat na historii, která nedávno oslavila 760 let. My tady na hranici s Rakouskem udržujeme dobré vztahy s našimi sousedy za hranicí, navštěvujeme se a zrovna pan starosta ve Vratěníně pravidelně spolupracuje s obcí Drosendorf na přeshraničních EU projektech. Udělal byste mi radost, kdyby jste se napříště zdržel výrazů "proněmecká orientace". Jistě by se Vám nelíbilo, kdyby jste uviděl takovou šablonu na německé Wikipedii, kde by stálo - článek potřebuje úpravy kvůli pročeské orientaci. Šovinismus jak vyšitý. Než se příště pustíte do oprav, prodiskutujte je se mnou. V některých jsem Vám vyšla vstříc, na jiných věcech zase trvám. Není pravda, že jste netrvrdil, že byste něco nepochopil - cituji: Zde ale vůbec nevím, jak do toho zapadají odstavce Poštovní stanice a Uherčické panství. Nejraději byste historii sloučil a omezil na jeden odstavec, to chápu, tak bych totiž vyšla Vašemu záměru (umenšit to info z německé historie) vstříc. Docela jste mě pobavil, s jakým úsilím jste vymazal německé názvy obcí. Ano, v mém případě opravdu mrháte nejen časem svým, ale i mojím. Jistě jste si všiml, že můj zájem se točí kolem historie obcí jihozápadní Moravy, problematiky odsunu Němců a pohraničních německých obcí. Téma, kterému se věnuji více jak deset let, takže se klidně optejte a já vysvětlím. Nebo jste si snad všiml, že bych opravovala někdy článek, který s daným tématem nesouvisí? --Lenka Lyalikoff 6. 12. 2014, 23:49 (CET)
- Proněmecká orientace tam je, to je neoddiskutovatelné, však i sama přiznáváte, že se odsunem Němců zabýváte. Články na Wikipedii by měly být vyvážené a ne se soustředit na jedno téma. Z některých částí článku germanismy přímo čiší - například nadpis Synové a dcery obce, což je nesprávný a otrocký překlad z němčiny a v češtině se nepoužívá. Ten jsem opravil, ale vy jste ho samozřejmě musela vrátit zpět. Dále, pokud by si Němci dali na svou Wikipedii šablonu o pročeské orientaci, bylo by mi to úplně fuk, protože také mají právo na národní sebeurčení.
- Také bych vás chtěl upozornit na nesprávné používání šablony {{Pracuje se}} - jak je dole napsáno, je určena jen pro použití v řádu hodin, tím, že ji tam necháte viset delší dobu, znemožňujete ostatním Wikipedistům editaci článku. A o tom tento projekt je, abychom kolektivním úsilím mohli tento článek vylepšit do přijatelné podoby. Pokud chcete dát najevo svou práci na článku, navrhuji použít šablonu {{Ve výstavbě}}, která je pro tento účel mnohem vhodnější.--Kohelet (diskuse) 7. 12. 2014, 08:42 (CET)
- Mluvím jen o článku Vratěnín. Kolego, neschovávejte prosím Vaše záměry za pravidla Wikipedie. Je mnoho článků, které potřebují urgentně opravy, některé o opravu vyloženě žadoní několik měsíců (i let). Zaměřte se tímto směrem, článek Vratěnín není zcela hotov, chybí mu ještě několik údajů, rozhodně mu ale nebudu ubírat na historii, která nedávno oslavila 760 let. My tady na hranici s Rakouskem udržujeme dobré vztahy s našimi sousedy za hranicí, navštěvujeme se a zrovna pan starosta ve Vratěníně pravidelně spolupracuje s obcí Drosendorf na přeshraničních EU projektech. Udělal byste mi radost, kdyby jste se napříště zdržel výrazů "proněmecká orientace". Jistě by se Vám nelíbilo, kdyby jste uviděl takovou šablonu na německé Wikipedii, kde by stálo - článek potřebuje úpravy kvůli pročeské orientaci. Šovinismus jak vyšitý. Než se příště pustíte do oprav, prodiskutujte je se mnou. V některých jsem Vám vyšla vstříc, na jiných věcech zase trvám. Není pravda, že jste netrvrdil, že byste něco nepochopil - cituji: Zde ale vůbec nevím, jak do toho zapadají odstavce Poštovní stanice a Uherčické panství. Nejraději byste historii sloučil a omezil na jeden odstavec, to chápu, tak bych totiž vyšla Vašemu záměru (umenšit to info z německé historie) vstříc. Docela jste mě pobavil, s jakým úsilím jste vymazal německé názvy obcí. Ano, v mém případě opravdu mrháte nejen časem svým, ale i mojím. Jistě jste si všiml, že můj zájem se točí kolem historie obcí jihozápadní Moravy, problematiky odsunu Němců a pohraničních německých obcí. Téma, kterému se věnuji více jak deset let, takže se klidně optejte a já vysvětlím. Nebo jste si snad všiml, že bych opravovala někdy článek, který s daným tématem nesouvisí? --Lenka Lyalikoff 6. 12. 2014, 23:49 (CET)
- Vážený kolego, Vaše myšlenkové pochody a konstrukce si nechte laskavě pro sebe. Já žasnu. Takže podle Vás, pokud bych se zaměřovala svým zájmem na krokodýli, automaticky bych tento druh zvěře milovala a neměla v hlavě nic jiného, než tuto lásku protlačit do článku. Nezlobte se, ale Vaše argumentace mi silně připomíná minulý režim, kdy každý člověk, který měl kladný vztah k Němcům, byl automaticky nepřítel státu a stíhán estébáky. Dále bych Vás ráda upozornila, že jsem rakouskou občankou a Váše vyjádření o proněmecké orientaci a germanizaci (jinak odgermanizování) mě uráží. Už podruhé Vás vyzývám, aby jste svá vyjádření přehodnotil. Já pouze popisuji dějinné události, které (ačkoliv by je mnozí rádi zamlčeli a smazali) bohužel u 760leté obce jsou spojeny s německou historii. Ale vyjdu Vám vstříc a článek znovu projdu. Synové a dcery používají i české weby - já ho nepoužila z důvodu "propašování germanismů" do článku, ale z důvodu, že tato kapitola bude mít dvě podkapitoly - rodáky obce a osoby, které se nějakým způsobem v obci vyznamenali, přesto že nejsou rodáky, čímž jste mě Vaším nahrazeným výrazem "rodáci" omezil. Vrhl jste se do "svého odgermanizování" článku a nic Vás nezajímalo. Všimla jsem si, že mě posuzujete podle toho, jak se sám chováte a tedy rčení "podle sebe soudím tebe" má u Vás značné opodstatnění. Ano, věřím, že by Vám bylo fuk, kdyby se takové vyjádření na de.wikipedia objevilo - mně ne. Já se pohybuji na obou stranách a šovinismus odsuzuji. A nenechám se už do takové debaty ani zatahovat. Se šablonou mně znovu podsouváte své chování na Wikipedii. Já jsem se včera zapomněla u některých oprav a doplnění u jiného článku a k úpravě jsem se jednoduše nedostala - jak prosté - což mrzelo hlavně mě, jelikož jsem chtěla s článkem Vratěnín pokročit. Ano, mohla bych použít šablonu Ve výstavbě, už jsem nad tím přemýšlela, jenže on s tím kolego nemá každý takový problém jako Vy. Já z Vašeho jednání prostě cítím nátlak, který sice má mít bohulibý záměr "článek odgermanizovat" (na hraně s diskriminačním zákonem, leč i Němci mají právo na svou historii u obce, která byla stoprocentně až do roku 1945 jimi obývána), ale v podstatě je za Vaším záměrem uschována snaha některé německé historické události pročistit a tím upřednostnit jen ty česko-moravské, což sice nazýváte "vyvážeností", ale právě Vy se naopak snažíte o to, aby článek nebyl vyvážený - ba přímo upřednostnil jen tu verzi Vám vyhovující. To asi tolik k Vašemu populistickému prosazování úprav na pozadí striktního dodržování pravidel o psaní článku a jeho "vyváženém" rozvržení. Jdu raději psát, považuji to za přínosnější. Doufám, že nemáte v plánu rozehrávat nějaké revertovací války. Já ne. Přeji pěkný den.--Lenka Lyalikoff 7. 12. 2014, 16:12 (CET)
- Je to problém, když dané téma neprezentujete z nezaujatého úhlu pohledu. U krokodýlů nejde být zaujatý, ale v otázce odsunu Němců jsou na to dva pohledy, a vy prezentujete jen ten německý. A když jste rakouskou občankou, proč tedy raději needitujete německou Wikipedii? Tam jistě proti POV proněmeckému pohledu nebudou mít pražádné námitky a patřičně ho ocení. Ne tak zde.--Kohelet (diskuse) 7. 12. 2014, 16:27 (CET)
- Kolego, o tom, kde budu editovat snad nerozhodujete Vy a proč edituji na české Wikipediii, do toho Vám opravdu nic není. Tak zaujatý úhel pohledu - to jste mě fakt pobavil. Víte kolego, někdy člověk nemusí ani uvést natvrdo svou orientaci a přesto z hovoru zcela zřetelně prosákne. Děkuji, stačilo.--Lenka Lyalikoff 7. 12. 2014, 16:37 (CET)
- Vážený kolego, Vaše myšlenkové pochody a konstrukce si nechte laskavě pro sebe. Já žasnu. Takže podle Vás, pokud bych se zaměřovala svým zájmem na krokodýli, automaticky bych tento druh zvěře milovala a neměla v hlavě nic jiného, než tuto lásku protlačit do článku. Nezlobte se, ale Vaše argumentace mi silně připomíná minulý režim, kdy každý člověk, který měl kladný vztah k Němcům, byl automaticky nepřítel státu a stíhán estébáky. Dále bych Vás ráda upozornila, že jsem rakouskou občankou a Váše vyjádření o proněmecké orientaci a germanizaci (jinak odgermanizování) mě uráží. Už podruhé Vás vyzývám, aby jste svá vyjádření přehodnotil. Já pouze popisuji dějinné události, které (ačkoliv by je mnozí rádi zamlčeli a smazali) bohužel u 760leté obce jsou spojeny s německou historii. Ale vyjdu Vám vstříc a článek znovu projdu. Synové a dcery používají i české weby - já ho nepoužila z důvodu "propašování germanismů" do článku, ale z důvodu, že tato kapitola bude mít dvě podkapitoly - rodáky obce a osoby, které se nějakým způsobem v obci vyznamenali, přesto že nejsou rodáky, čímž jste mě Vaším nahrazeným výrazem "rodáci" omezil. Vrhl jste se do "svého odgermanizování" článku a nic Vás nezajímalo. Všimla jsem si, že mě posuzujete podle toho, jak se sám chováte a tedy rčení "podle sebe soudím tebe" má u Vás značné opodstatnění. Ano, věřím, že by Vám bylo fuk, kdyby se takové vyjádření na de.wikipedia objevilo - mně ne. Já se pohybuji na obou stranách a šovinismus odsuzuji. A nenechám se už do takové debaty ani zatahovat. Se šablonou mně znovu podsouváte své chování na Wikipedii. Já jsem se včera zapomněla u některých oprav a doplnění u jiného článku a k úpravě jsem se jednoduše nedostala - jak prosté - což mrzelo hlavně mě, jelikož jsem chtěla s článkem Vratěnín pokročit. Ano, mohla bych použít šablonu Ve výstavbě, už jsem nad tím přemýšlela, jenže on s tím kolego nemá každý takový problém jako Vy. Já z Vašeho jednání prostě cítím nátlak, který sice má mít bohulibý záměr "článek odgermanizovat" (na hraně s diskriminačním zákonem, leč i Němci mají právo na svou historii u obce, která byla stoprocentně až do roku 1945 jimi obývána), ale v podstatě je za Vaším záměrem uschována snaha některé německé historické události pročistit a tím upřednostnit jen ty česko-moravské, což sice nazýváte "vyvážeností", ale právě Vy se naopak snažíte o to, aby článek nebyl vyvážený - ba přímo upřednostnil jen tu verzi Vám vyhovující. To asi tolik k Vašemu populistickému prosazování úprav na pozadí striktního dodržování pravidel o psaní článku a jeho "vyváženém" rozvržení. Jdu raději psát, považuji to za přínosnější. Doufám, že nemáte v plánu rozehrávat nějaké revertovací války. Já ne. Přeji pěkný den.--Lenka Lyalikoff 7. 12. 2014, 16:12 (CET)
Athalarich
[editovat zdroj]Ahoj, chtěl bych reagovat na Tvé přejmenování článku Athalarich. Rozhodně to není kritika, jen chci říci, že jsem byl na vážkách jak panovníka pojmenovat, protože v anglicky (a na internetu nejsnáze hledatelné) psané literatuře se nazývá Athalaric, slovanské národy a dokonce severské národy používají Atalarik, Atalaryk. Historik Jordanes píše Athalaricus, což je pochopitelné, je to jeho současník. Já se rozhodl pro jméno Atalarik, to že jsi to přejmenoval respektuji (jen to shrnutí všude se uvádí takto, platí snad jen pro vyhledávač Google). Německá varianta Athalarich byla ostatně jedna z mých variant, protože v članku Theodahad jsem při zakládání také použil německou variantu, kterou jsem přepsal (ty jsi ji správně opravil zpět). Snad máš v tomto oboru, který je mi pouze velkým koníčkem více znalostí, takže děkuji za úpravu a přeji hezký den. --RomanZázvorka (diskuse) 3. 12. 2014, 09:08 (CET)
- Znalosti v tomto oboru nemám, ale germánská koncovka -rich (s významem vládce) se do češtiny většinou přepisuje takto, např. Alarich (stejně tak německy), ale anglicky Alaric, švédsky Alarik. Výjimka je Rurik, kde to přešlo přes ruštinu.--Kohelet (diskuse) 3. 12. 2014, 09:57 (CET)
Dvojitá přesměrování
[editovat zdroj]Zdravím, technická; při přesunu stránek fixujte také dvojitá přesměrování. Díky--Kacir 17. 12. 2014, 00:37 (CET)
Židé v evropských zemích
[editovat zdroj]Zdravím. Článek vskutku obsahoval mnoho neencyklopedického obsahu, který jsem vyházel. Šlo o problematické pasáže, které byly důvodem pro vložení šablony NPOV? Každopádně upozorňuji, že vkladatel šablony musí uvést zdůvodnění zpochybnění neutrality do diskuse článku. Vašich pár slov ve shrnutí editace by šlo interpretovat velice nešťastně. Díky za odpověď --Faigl.ladislav slovačiny 26. 12. 2014, 09:53 (CET)
- Ano, šlo. Děkuji za rychlou reakci. Nepovažoval jsem za nutné zakládat diskusi, NPOV bylo zjevné. Nicméně samozřejmě Holocaust nepřišel jako blesk z čistého nebe a Židé na něm také nesli svůj díl viny, ale to už je nad rámec této diskuse.--Kohelet (diskuse) 26. 12. 2014, 10:03 (CET)
Baobab
[editovat zdroj]Vážený pane, viděl jsem fotku toho stromu. On se opravdu rozdělil na dvě části, přičemž jedna je trochu větší než ta druhá. Takže se nerozpůlil. Pokud by se rozpůlil, tak by obě části musely být stejné. To jen tak na vysvětlení, proč jsem ten termín "rozpůlil" nahradil termínem "rozdělil". Jinak Vám přeji hezký večer a prosím, nepodléhejte emocím. Je to pro kohokoliv nebezpečné. Srdečně Vás zdravím --Jan kozak (diskuse) 30. 12. 2014, 21:39 (CET)
- Tak mi tu fotku ukažte - pochopte, že na Wikipedii pracujeme se zdroji.--Kohelet (diskuse) 30. 12. 2014, 21:49 (CET)
- Obrázky najdete na Gooole v sekci Obrázky. Je jich tam několik. A pochopte, že žádný strom, když z jakéhokoli důvodu se rozštěpí - tj. praskne, tak se nikdy nerozpůlí. Ale rozdělí se na části, které nejsou nikdy stejné. Tzn. že se nerozpůlí.Srdečně Vás zdravím--Jan kozak (diskuse) 30. 12. 2014, 22:51 (CET)
- Ještě na doplnění, v závěru toho článku o baobabu je uvedeno, že byl zpracován podle článku na anglické wikipedii. Pokud si ten článek dobře přeložíte, tak je tam uvedeno, že se kmen rozdělil na dvě části. O rozpůlení ani zmínka. Děkuji za Vaši pozornost a přeji hezký večer.--Jan kozak (diskuse) 30. 12. 2014, 22:59 (CET)
- Vy si ze mě snad střílíte. Strom se rozpůlí, když je na dvě půlky, k tomu nepotřebujete části vážit, počítat jejich objem a zjišťovat počet atomů. Na Commons se žádný obrázek daného baobabu nenachází, takže lžete. A samozřejmě z žádného jazyka nejde překládat doslova, rozdělením na dvě části je myšleno rozpůlení.--Kohelet (diskuse) 30. 12. 2014, 23:05 (CET)
- Dobrý den vážený pane. Vy vůbec nečtete co Vám kdo píše.Já jsem Vás neodkazoval na Commons ale na Google. V tom je podstatný rozdíl. Jinak Vás velmi obdivuji a především Vaši teorii o dělení.To je přímo úchvatné.Jinak Vás ještě stále srdečně zdravím a přeji hodně úspěchů při rozšiřování Vašich nádherných teorií.--Jan kozak (diskuse) 31. 12. 2014, 09:31 (CET)
- Vy si ze mě snad střílíte. Strom se rozpůlí, když je na dvě půlky, k tomu nepotřebujete části vážit, počítat jejich objem a zjišťovat počet atomů. Na Commons se žádný obrázek daného baobabu nenachází, takže lžete. A samozřejmě z žádného jazyka nejde překládat doslova, rozdělením na dvě části je myšleno rozpůlení.--Kohelet (diskuse) 30. 12. 2014, 23:05 (CET)
- Ještě na doplnění, v závěru toho článku o baobabu je uvedeno, že byl zpracován podle článku na anglické wikipedii. Pokud si ten článek dobře přeložíte, tak je tam uvedeno, že se kmen rozdělil na dvě části. O rozpůlení ani zmínka. Děkuji za Vaši pozornost a přeji hezký večer.--Jan kozak (diskuse) 30. 12. 2014, 22:59 (CET)
- Obrázky najdete na Gooole v sekci Obrázky. Je jich tam několik. A pochopte, že žádný strom, když z jakéhokoli důvodu se rozštěpí - tj. praskne, tak se nikdy nerozpůlí. Ale rozdělí se na části, které nejsou nikdy stejné. Tzn. že se nerozpůlí.Srdečně Vás zdravím--Jan kozak (diskuse) 30. 12. 2014, 22:51 (CET)
uvádění zdrojů
[editovat zdroj]Dobrý den, díky za Vaše zeměpisné články! Mohl byste k nim, prosím, uvádět zdroje, ze kterých čerpáte (např. knihy/weby/tisk nebo překlady z jiných Wikipedií). Předem díky! S přáním krásného dne --Jana Lánová (diskuse) 2. 1. 2015, 13:24 (CET)
- Zeměpisné články, jako například...?--Kohelet (diskuse) 2. 1. 2015, 13:28 (CET)
- Např. Bioko - poměrně dlouhý článek s mnoha fakty a po zdroji ani památka ani ve shrnutích editace. --Jana Lánová (diskuse) 2. 1. 2015, 13:44 (CET)
- Je to jen pahýl, který jsem vytvořil překladem ze slovenské a anglické wiki. U většiny článků to uvádím, zde jsem to omylem vynechal.--Kohelet (diskuse) 2. 1. 2015, 13:56 (CET)
- Např. Bioko - poměrně dlouhý článek s mnoha fakty a po zdroji ani památka ani ve shrnutích editace. --Jana Lánová (diskuse) 2. 1. 2015, 13:44 (CET)
Wikipedista 2.třídy
[editovat zdroj]Wikipedista 3.třídy
[editovat zdroj]Barevné kovy
[editovat zdroj]Plácáte nesmysly. Již z názvu - neželezné kovy - jednoznačně vyplývá, že jsou to kovy nebo jejich slitiny, v nichž není vůbec žádné železo! Tak proč to revertujete?--Jan kozak (diskuse) 8. 1. 2015, 10:07 (CET)
- Mohou obsahovat stopové množství železa, tedy nikoli žádné.--Kohelet (diskuse) 8. 1. 2015, 10:47 (CET)
UO
[editovat zdroj]Zdravím pane kolego, jen pouhým letmým pohledem na en či de se dá lehce zjistit, že tohle byla úmyslně klamná informace, na to se nevkládá šablona uo. Ten člk to udělal úmyslně a ne jednou /na en je IP blokována a zde už také – jde o open proxy/, navíc v době, kdy tu moc hlídačů nebývá. Vím, že jste to myslel dobře a on je ten vandal. Díky a nezlobte se na mě, vím, že děláte spoustu užitečné práce, ale písnout jsem Vám to musel, třeba do budoucna--Horst (diskuse) 16. 1. 2015, 11:25 (CET)
Ukrajinština
[editovat zdroj]Dobrý den, odstranil jste v Ukrajinská opera apostrofy za měkký znak. Třeba článek ukrajinština ale uvádí takový přepis, podobně v transliteraci podle ČAV (s odkazem na normu ČSN 01 0185). Ne že bych na tom trval, ale je to skutečně špatně? Osobně mi volba transliterace místo transkripce - a jediný rozdíl je v podstatě v tom apostrofu - velmi pomáhá k rekonstrukci původní verze jména v cyrilici a potažmo dohledávání dalších informací; myslel jsem, že by to uvítal i čtenář.--RPekař (diskuse) 16. 1. 2015, 23:56 (CET)
- Nemyslím si, že by bylo nutné zatěžovat čtenáře transliterací, která je určena spíše pro odborné účely, ostatně u jiných jazyků to tak také neděláme. Ukrajinská transliterace se nepoužívá ani nikde na Wikipedii, všechny odkazované články byly bez apostrofů, pouze v textu to bylo s apostrofy. A osobně si myslím, že je to i ošklivé a neprospívá to čtenářské atraktivitě článku.--Kohelet (diskuse) 17. 1. 2015, 00:11 (CET)
- Dobře, děkuji,--RPekař (diskuse) 17. 1. 2015, 11:38 (CET)
Předložky a Litva
[editovat zdroj]Měníte zbytečně tradiční předložkové pády Litvy: na Litvě - v Litvě, na Litvu - do Litvy. Není to dobře a není k tomu důvod. Možná to pociťujete jako modernizaci, je ale to spíše barbarizace. --Tosek (diskuse) 23. 1. 2015, 10:02 (CET)
- Není to modernizace, je to oprava. Spojení "na Litvě" je pravopisně chybný polonismus.--Kohelet (diskuse) 23. 1. 2015, 12:42 (CET)
- Jen doufám, že neberete jako polonismus i "na Slovensku" nebo "na Rusi", případně "na Vinohrady". :-)To jste si vzal velké sousto, opravovat, co je správné. Ne, že by mi "v Litvě" mělo kór móc vadit, ale - oproti "ve Slovensku" - na Litvě bych se cítil o pořádný kus líp. Odkud berete, že je to "chybný polonismus"? Ani pravidla.cz, ani poradna ÚJČ mi nic takového nezjevily. Zdá se mi, že jste na polonismy přecitlivělý. Zbytečně. --Tosek (diskuse) 23. 1. 2015, 17:51 (CET)
- Je rozdíl mezi názvem části obce jako Vinohrady a mezi názvy zemí, viz jazyková příručka. Říká se "na Moravě," "na Slovensku," "na Ukrajině" a "na Rusi," ale "na Litvě" je chybný polonismus. K pochopení toho postačí jednoduchý google test, výskyt fráze "na Litvě" je minimální, menší než fráze "v Ukrajině."--Kohelet (diskuse) 23. 1. 2015, 18:26 (CET)
- On i výskyt „v Litvě“ je pravděpodobně řádově menší než „na Ukrajině“. Ošidnost podobného srovnávání bych viděl především v tom, že o Litvě se prostě píše podstatně méně.--Tchoř (diskuse) 24. 1. 2015, 10:23 (CET)
- O polonismus nejde, tím méně o chybný. --Palu (diskuse) 24. 1. 2015, 12:06 (CET)
- Netuším, co tím chcete říct. Jedná se o stejný link, který jsem postnul výše, žádnou zmínku o Litvě neobsahuje.--Kohelet (diskuse) 24. 1. 2015, 14:11 (CET)
- Jen to, že konkurence předložek do/na - v/na je v češtině běžná a že záleží na konkrétním případu. Z toho plyne, že nejde o chybný polonismus. --Palu (diskuse) 24. 1. 2015, 15:04 (CET)
- Není běžná u názvů států a zemí, používá se jen v několika případech, a konkrétně u Litvy se jedná o chybný polonismus.--Kohelet (diskuse) 24. 1. 2015, 15:14 (CET)
- Když tvrdíte něco nezjevného, především nového, převratného nebo sporného, uvádějte u toho prosím nějaký věrohodný zdroj. --Palu (diskuse) 24. 1. 2015, 15:44 (CET)
- Není běžná u názvů států a zemí, používá se jen v několika případech, a konkrétně u Litvy se jedná o chybný polonismus.--Kohelet (diskuse) 24. 1. 2015, 15:14 (CET)
- Jen to, že konkurence předložek do/na - v/na je v češtině běžná a že záleží na konkrétním případu. Z toho plyne, že nejde o chybný polonismus. --Palu (diskuse) 24. 1. 2015, 15:04 (CET)
- Netuším, co tím chcete říct. Jedná se o stejný link, který jsem postnul výše, žádnou zmínku o Litvě neobsahuje.--Kohelet (diskuse) 24. 1. 2015, 14:11 (CET)
- Prostý Googlovský test (nikoliv "Google test", to je "chybný" anglicismus :-) ) Dává výsledky : v Litvě 13,2 milionu, na Litvě 14,3 milionu; do Litvy 10,7 milionu, na Litvu 13,6 milionu; pro přesnost by se muselo jít asi hodně složitě, protože vyhledané "na Litvu" může znamenat jak ono "do Litvy", tak "proti Litvě" (0,4 milionu). Dá se sice čekat, že v obou těchto významech se přecitlivělost na údajně nesprávné polonismy projeví, ale zůstává, že frekvenční test potvrdil jednoznačně všeobecné používání "polonismu". A jeho opravování tedy zůstává zcestné.--Tosek (diskuse) 26. 1. 2015, 07:58 (CET)
- Jste úplně mimo. Frázi musíte dát do uvozovek, v tom případě je "v Litvě" 312 000, zatímco "na Litvě" jen 9 410.--Kohelet (diskuse) 26. 1. 2015, 17:25 (CET)
- S uvozovkami v Googlu máte pravdu, zase jsem se něco naučil. Ovšem, jak známo, frekvence není rozhodující. Příkladmo Pražák je oproti Pražanu o něco četnější, ale v encyklopedii by se (krom příjmení apod.) vyskytovat téměř neměl, v tom se jistě shodneme. Ostatně vaše důsledné nahrazování těchto vazeb s "na" by ještě jejich výskyt významně snížil!
- Jste úplně mimo. Frázi musíte dát do uvozovek, v tom případě je "v Litvě" 312 000, zatímco "na Litvě" jen 9 410.--Kohelet (diskuse) 26. 1. 2015, 17:25 (CET)
- Je rozdíl mezi názvem části obce jako Vinohrady a mezi názvy zemí, viz jazyková příručka. Říká se "na Moravě," "na Slovensku," "na Ukrajině" a "na Rusi," ale "na Litvě" je chybný polonismus. K pochopení toho postačí jednoduchý google test, výskyt fráze "na Litvě" je minimální, menší než fráze "v Ukrajině."--Kohelet (diskuse) 23. 1. 2015, 18:26 (CET)
- Jen doufám, že neberete jako polonismus i "na Slovensku" nebo "na Rusi", případně "na Vinohrady". :-)To jste si vzal velké sousto, opravovat, co je správné. Ne, že by mi "v Litvě" mělo kór móc vadit, ale - oproti "ve Slovensku" - na Litvě bych se cítil o pořádný kus líp. Odkud berete, že je to "chybný polonismus"? Ani pravidla.cz, ani poradna ÚJČ mi nic takového nezjevily. Zdá se mi, že jste na polonismy přecitlivělý. Zbytečně. --Tosek (diskuse) 23. 1. 2015, 17:51 (CET)
Ale že je to chybný polonismus, tedy základ této disputace (a údajný důvod vašeho opravování správného), jste se bohužel doložit dosud ani nepokusil. A to mě mrzí. Sám jsem takřka alergický na leckteré "cizinismy", ale právě tento (i kdyby to byl nakrásně opravdu polonizmus) mě nijak nezaráží. A že mě zaráží leccos, třeba slovakismus "středobod". Ale za chybný se myslím označit dobře nedá - spíš za zpestření jazyka. A podobně to je s "našimi" vazbami s "na" - je to jiná podoba (nevím, jestli snad trochu archaická), ale určitě není na závadu. --Tosek (diskuse) 26. 1. 2015, 18:47 (CET)
Otto Hahn (politik)
[editovat zdroj](přesunuto do Diskuse:Otto Hahn (politik))--Kohelet (diskuse) 29. 1. 2015, 00:49 (CET)
Shrnutí editace
[editovat zdroj]Dobrý den. Chci Vás poprosit o jednu věc: pokud vkládáte šablonu, uveďte ve shrnutí editace i její jméno (ne pouze "šablona"). Historie článku pak bude poskytovat lepší informace. Děkuji. --Jvs 5. 2. 2015, 11:59 (CET)
Ázerbajdžánská jména
[editovat zdroj]Kolego, neprovádějte. prosím. přesun na ázerbájdžánské tvary bez potvrzení komunitou. Použijte šablonu Přesunout a počkejte na vyjádření komunity. Zvláště u jmen osob je to velmi nevhodné. Pro tvary zeměpisných jmen by se měla provést rozsáhlejší diskuze. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 22. 8. 2015, 16:26 (CEST)
Řád česko-slovenské vzájemnosti
[editovat zdroj]Wikismrt?
[editovat zdroj]Dobrý den,
zeptám se, možná poněkud nevkusně: wikismrt, nebo něco ještě definitivnějšího? Nevíte náhodou někdo z ostatních (zvláště v případě varianty B)? (Omlouvám se, byl bych napsal email, ale Uživatel jej zřejmě aktivovaný nemá - nebo alespoň já ho tu nikde nevidím.) --FuLAmGNut (diskuse) 23. 2. 2017, 14:11 (CET)
Žádost o překladatelsou spolupráci
[editovat zdroj]Dobrý den, mám 2 články (Yandere Simulator SK, Prequel) přeložené z češtiny do slovenštiny, a na obou je umístěná šablona na smazání. Když jsem překládal Yandere Simulator z angličtiny do češtiny, tak mi pomohli ostatní uživatelé editovat článek do současné podoby, avšak na slovenské wikipedii nikdo takový není. Tenhle wikipedista umístil šablonu na smazání na oba články, proto bych Vás chtěl požádat o spolupráci a revizi mnou přeložených článků. --Lotherian (diskuse) 22. 10. 2017, 15:47 (CEST)