Bioko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bioko
Pobřeží Kamerunu, ostrov Bioko v pozadí
Mapa ostrova Bioko

Mapa ostrova Bioko
Stát Rovníková GuineaRovníková Guinea Rovníková Guinea
Topografie
Zeměpisné souřadnice
Osídlení
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bioko (dříve Fernando Pó, v jazyce místních obyvatel Otcho) je ostrov sopečného původu, ležící v Guinejském zálivu v Atlantském oceánu přibližně 32 km od pobřeží Kamerunu. Patří Rovníkové Guineji, jedná se o její nejsevernější ostrov a zároveň o její nejdůležitější část, neboť se zde nachází hlavní město země – Malabo. Rozloha ostrova je 2017 km², rozměry 70 × 32 km. Nejvyšší bod je vrch Pico Basilé (3012 m n. m.). Na ostrově v roce 2001 žilo 260 462 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov byl během poslední doby ledové připojen k africkému kontinentu, ale přibližně před 10 000 lety v důsledku oteplení hladina oceánu stoupla a odřízla ostrov od pevniny.[1]

Na rozdíl od ostatních ostrovů bylo Bioko dlouho obýváno černochy, protože je dobře viditelné z pobřeží. Bantuské kmeny jej osídlily již nejpozději v polovině 1. tisíciletí př. n. l. a vytvořily etnickou skupinu Bubi, jejíž příslušníci na ostrově žijí dodnes, třebaže tvoří již jen menšinu obyvatel ostrova. Bubiové vytvořili organizaci Hnutí za sebeurčení ostrova Bioko (Movimiento para la Auto-determinación de la Isla de Bioko, MAIB), usilující o nezávislost ostrova. [2]

V roce 1472 byl ostrov objeven portugalským mořeplavcem Fernãem do Pó, který jej pojmenoval Formosa Flora, ale v roce 1494, když ho Portugalci učinili svou kolonií, byl na jeho počest pojmenován Fernando Pó. Portugalci na ostrově zřídili plantáže cukrové třtiny. V roce 1778 připadl smlouvou z El Pardo Španělsku.

V roce 1973 prezident Francisco Macias Nguema pojmenoval ostrov podle sebe Macias Nguema Biyogo, po jeho svržení v roce 1979 byl navrácen původní název.[3]

Operace Postmaster[editovat | editovat zdroj]

V noci ze 14. na 15. ledna roku 1942 na ostrov provedla ozbrojená jednotka pod záštitou britské SOE úspěšný diverzní nájezd, s cílem odvléci italskou obchodní loď Duchessa d'Aosta a 2 pomocná plavidla z přístavu Santa Isabel do Lagosu v Nigérii. Důvodem bylo podezření že jmenovaný parník přepravuje zbraně a strategické suroviny pro země Osy a také že slouží jako zásobovací stanice pro německé ponorky. Z hlediska mezinárodního práva vzbudila operace kontroverze, neboť ostrov jakožto španělské území podléhal neutralitě[4].

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé jsou původní Bubiové, Fernandinos (kreolové) a zbytek jsou různá bantuská etnika z oblast Guinejského zálivu, především Fangové z kontinentální části Rovníkové Guineje. V Malabu také žije nepočetná skupina cizinců, především díky ropnému bohatství země.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bioko na slovenské Wikipedii a Bioko na anglické Wikipedii.

  1. MCNEIL JR, Donald G. Precursor to H.I.V. Was in Monkeys for Millenniums, Study Says. The New York Times. 16 September 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://www.elrevolucionario.org/rev.php?articulo1242
  3. http://www.britannica.com/place/Bioko
  4. LETT, Brian. Odhalené tajemství vzniku agenta 007: z archivů britských tajných služeb. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 272 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-247-4755-2.