Bioko
| Bioko | |
|---|---|
 Pobřeží Kamerunu, ostrov Bioko v pozadí | |
 Mapa ostrova Bioko | |
  Bioko | |
| Stát |  Rovníková Guinea |
| Topografie | |
| Rozloha | 1 935 km²[1] |
| Zeměpisné souřadnice | 3°30′ s. š., 8°42′ v. d. |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 334 463 (2015)[2] |
| Hustota zalidnění | 172,8 obyv./km² |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bioko (dříve Fernando Pó, v jazyce místních obyvatel Otcho) je ostrov sopečného původu, ležící v Guinejském zálivu v Atlantském oceánu přibližně 32 km od pobřeží Kamerunu. Patří Rovníkové Guineji, jedná se o její nejsevernější ostrov a zároveň o její nejdůležitější část, neboť se zde nachází hlavní město země – Malabo. Rozloha ostrova je 2017 km², rozměry 70×32 km. Nejvyšší bod je vrch Pico Basilé (3012 m n. m.) Na ostrově v roce 2001 žilo 260 462 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ostrov byl během poslední doby ledové připojen k africkému kontinentu, ale přibližně před 10 000 lety v důsledku oteplení hladina oceánu stoupla a odřízla ostrov od pevniny.[3]
Na rozdíl od ostatních ostrovů bylo Bioko dlouho obýváno černochy, protože je dobře viditelné z pobřeží. Bantuské kmeny jej osídlily již nejpozději v polovině 1. tisíciletí př. n. l. a vytvořily etnickou skupinu Bubi, jejíž příslušníci na ostrově žijí dodnes, třebaže tvoří již jen menšinu obyvatel ostrova. Bubiové vytvořili organizaci Hnutí za sebeurčení ostrova Bioko (Movimiento para la Auto-determinación de la Isla de Bioko, MAIB), usilující o nezávislost ostrova.[4]
V roce 1472 byl ostrov objeven portugalským mořeplavcem Fernãem do Pó, který jej pojmenoval Formosa Flora, ale v roce 1494, když ho Portugalci učinili svou kolonií, byl na jeho počest pojmenován Fernando Pó. Portugalci na ostrově zřídili plantáže cukrové třtiny. V roce 1778 připadl smlouvou z El Pardo Španělsku.
V roce 1973 prezident Francisco Macias Nguema pojmenoval ostrov podle sebe Macias Nguema Biyogo, po jeho svržení v roce 1979 byl navrácen původní název.[5]
Operace Postmaster
[editovat | editovat zdroj]V noci ze 14. na 15. ledna roku 1942 na ostrov provedla ozbrojená jednotka pod záštitou britské SOE úspěšný diverzní nájezd, s cílem odvléci italskou obchodní loď Duchessa d’Aosta a 2 pomocná plavidla z přístavu Santa Isabel do Lagosu v Nigérii. Důvodem bylo podezření že jmenovaný parník přepravuje zbraně a strategické suroviny pro země Osy a také že slouží jako zásobovací stanice pro německé ponorky. Z hlediska mezinárodního práva vzbudila operace kontroverze, neboť ostrov jakožto španělské území podléhal neutralitě.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelé jsou původní Bubiové, Fernandinos (kreolové) a zbytek jsou různá bantuská etnika z oblast Guinejského zálivu, především Fangové z kontinentální části Rovníkové Guineje. V Malabu také žije nepočetná skupina cizinců, především díky ropnému bohatství země.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bioko na slovenské Wikipedii a Bioko na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2023-02-22].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ MCNEIL JR, Donald G. Precursor to H.I.V. Was in Monkeys for Millenniums, Study Says. The New York Times. 16 September 2010. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.elrevolucionario.org [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-02.
- ↑ http://www.britannica.com/place/Bioko
- ↑ LETT, Brian. Odhalené tajemství vzniku agenta 007: z archivů britských tajných služeb. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 272 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-247-4755-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bioko na Wikimedia Commons
