Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2017/03

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Infobox - křesťanka

Hezký den, co s poměrně nepoužívanou šablonou {{Infobox - křesťanka}}? Přijde mi nesystematické mít šablonu pro ženské křesťanky, významné z různých příčin. Myslím že dobře poslouží např. {{infobox - světec}}, {{infobox - křesťanský vůdce}} nebo prostě {{infobox - osoba}}. Bude to někomu vadit? Díky, --Vojtěch Dostál (diskuse) 9. 9. 2017, 17:24 (CEST)

Jasně.--Ben Skála (diskuse) 9. 9. 2017, 18:39 (CEST)

Infobox - křesťanský vůdce jsme koncipovali jako obecný i pro tyto případy a to včetně světců, takže křesťanka je nadbytečná.--Kacir 9. 9. 2017, 18:43 (CEST)

Díval jsem se, jestli nedohledám diskusi k založení, ale nic jsem nenašel. S největší pravděpodobností to měla být ženská, přechýlená a zjednodušená obdoba křesťanského vůdce. V podstatě by do něj měly být doplěny přechýlené tvary jako alternativní a křesťanka nahrazena.--Kacir 9. 9. 2017, 19:05 (CEST)

Díky @Ben Skála, Kacir:. Budu rád když pomůžete s nahrazením - podle mně je to nejefektivnější ručně, týká se to jen 15 stránek. Sám jsem nikdy podobné články nepsal. --Vojtěch Dostál (diskuse) 9. 9. 2017, 20:43 (CEST)

Parametry infoboxů – Commonscat vs Commons

V infoboxech se poměrně často používala konstrukce "| commons = category:Název kategorie". Tyto výskyty jsem si dovolil všechny přepracovat na "| commonscat = Název kategorie" (možná jsem na něco zapomněl, ale většina je snad opravena). Rád bych, aby zdejší komunita začala dodržovat, že:

• Parametr | Commonscat = se používá pro vkládání odkazů na kategorie - a to bez předpony "category:" (ta je vložena přímo v kódu šablony)
• Parametr | Commons = se používá pro vkládání odkazů na galerie na Commons

Je to jednodušší na kontrolu a také zásadní pro správné přebírání z Wikidat. Myslím že jsem na tom našel shodu s několika kolegy a bylo by skvělé, kdyby to byl konsensus celé komunity. Používáte infobox, který commonscat neumí, a neumíte to implementovat? Ozvěte se třeba mně a pokusím se to napravit. --Vojtěch Dostál (diskuse) 10. 9. 2017, 21:13 (CEST)

Dotaz: Pokud je Commons/cat v infoboxu, má být i nadále na konci článku v závěrečné sekci? B.mertlik (diskuse) 10. 9. 2017, 21:35 (CEST)

Myslím, že ano. --Jan Polák (diskuse) 10. 9. 2017, 22:03 (CEST)

Ano, je myslím konsensus, že se uvádí na obou místech. Ale určitě si to nemyslí všichni.--Vojtěch Dostál (diskuse) 11. 9. 2017, 08:04 (CEST)

Děkuji, Vojto. --Jan Polák (diskuse) 10. 9. 2017, 22:03 (CEST)

Díky, ale musím se přiznat, že dosud jsem nevěděl jaký je v tom rozdíl. :D --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 10. 9. 2017, 23:04 (CEST)

Draft strategy direction. Version #2

• 
• 

In 2017, we initiated a broad discussion to form a strategic direction that will unite and inspire Wikimedians. This direction will be the foundation on which we will build clear plans and set priorities. More than 80 communities and groups discussed and gave feedback. We researched readers and consulted more than 150 experts. We looked at future trends that will affect our mission, and gathered feedback from partners and donors.

A group of community volunteers and representatives from the strategy team synthesized this feedback into an early version of the strategic direction that the broader movement can review and discuss.

The second version of the direction is ready. Again, please read, share, and discuss on the talk page on Meta. Based on your feedback, the drafting group will refine and finalize the direction.

SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 11. 9. 2017, 12:12 (CEST)

Propagace Wikipedie?

Již mnohokrát se mi stalo, že jsem v běžném článku (Vandalismus, Správce, Přívlastek) nalezl souvislost/odkaz na pravidlo Wikipedie či členy její komunity atp. Nepřijde mi to vhodné a připomíná mi to reklamu. Když účelem Wikipedie není propagovat nic, neměla by takto propagovat ani sebe sama. OJJ, Diskuse 11. 9. 2017, 19:11 (CEST)

Záleží na množství informací. Pokud by tam byl popsán význam správců na x jiných projektech/serverech, proč ne. Pokud je to pahýl o dvou větách, myslím, že to tam fakt nemá co dělat. --Vojtasafr (diskuse) 11. 9. 2017, 19:17 (CEST)

Wikipedie a její fungování je už dávno sama o sobě encyklopedicky významná záležitost, o které existuje plno nezávislých zdrojů. Takže to sem patří, jen to samozřejmě nesmí být psáno stylem reklamy.--Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 9. 2017, 19:37 (CEST)

Encyklopedicky významné jsou pouze údaje o Wikipedii zdrojované nezávislými zdroji. To, co odkazuje OJJ, je někdy jen rádobyvtipné, jindy zase zbytečné (jako například odkazy na wikipedistické metastránky). Takové věci sem nepatří. --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 9. 2017, 19:47 (CEST)

Mně osobně to sice vůbec nevadí, ale chápu, že na některé návštěvníky by to mohlo působit nevhodně (samožerně), tak by bylo asi lepší se podobných věcí vyvarovat. Holt už není ta situace jako v začátcích wikipedie, kdy ji dělala komunita internetových nadšenců, kteří se znali osobně, tykali si a snesli mezi sebou i drsnější interní humor. Teď už je wikipedie příliš velká a vlivná a měla by dbát na serióznější image, která předejde nedorozuměním. Nedávno jsme tu měli zbytečný konflikt kvůli výrazu „Wikipedista Zlobivý“, který byl citátem z příslušného doporučení Wikipedie:Žádost o opatření, před časem zase byly problémy se spojením „vůl jak anděl“ (Wikipedie:Diskuse o smazání/Wikipedie:Nebuďte vůl jak anděl). Zkrátka aby si tu lidi připadali spíš jak v encyklopedii než v seriálu Teorie velkého třesku...--Hnetubud (diskuse) 12. 9. 2017, 13:19 (CEST)

Souhlasím, já zase nerozumím, jak tu může existovat stránka s názvem "Wikipedie:Přátelé homosexuálů by neměli editovat Wikipedii". Jestli to má být wikihumor, pak mu nerozumím (přestože chápu pohnutky k založení stránky, jak mi bylo vysvětlováno v diskusi) a ten název je mírně řečeno nevhodný. --2A00:1028:83B8:3696:E4CA:3612:9ED:1285 14. 9. 2017, 01:29 (CEST)

To zas já třeba v pohodě chápu. Kolik vandalismů ve stylu „XY je buzna“ jsem již viděl jen v chemických článcích a to radši nechci ani vědět, jak časté to je celowikipediálně. Já zase moc nechápu toho vola jak anděla, ale je to wikihumor, tak to beru (respektuju). --Dvorapa (diskuse) 14. 9. 2017, 19:23 (CEST)

P. S. Upozorňovat u článku Vandalismus, že vandalizovat se dá kromě jiného také wikipedie, to opravdu nebylo zrovna nejtaktičtější...--Hnetubud (diskuse) 12. 9. 2017, 13:26 (CEST)

"Globalizace" jazykovědných článků

V předchozím odstavci mě odkaz zavedl na stránku Přívlastek. U ní jsem si všiml, že je psána výhradně z pohledu češtiny, i když se jedná o obecný jazykovědný pojem pro větný člen vyskytující se v mnoha jazycích. Čtenář se tak nedozví např. o odlišném postavení shodných (je to vůbec oprávněný přívlastek?) přívlastků ve francouzštině, o přívlastkovém rámci bohatě rozvitého přívlastku v němčině apod. Skrytá kategorie "Údržba:Globalizovat" naznačuje, že budoucím záměrem asi není např. vytvoření nového článku typu Přívlastek v jiných jazycích (či dokonce více konkrétnějších článků), ale začlenění globálního pohledu do tohoto článku. Doporučoval bych proto, dokud tomu tak není, abychom čtenáře na začátku článku nějak upozornili, že platí jen (či zejména) pro češtinu a že obecný pohled v něm nenalezne, i kdyby ho důkladně pročítal. Taková úvodní šablona by mohla být napsána obecněji a použita ve všech článcích s podobným nedostatkem.

Protože jsem nenalezl žádný odpovídající jazykovědný wikiprojekt, píšu jako laik tento příspěvek Pod lípu a prosím wikipedisty zabývající se jazyky o případné náměty, zda a jak "globalizovat" obdobné články (tuším, že jich bude spousta) a zda do té doby neupozorňovat čtenáře explicitně na "češtinostřednost" článku. Předem děkuji. (Sám se raději stáhnu, neboť mé jisté znalosti sahají pouze do oblasti přírodních věd a mohl bych k problému přinést víc škody než užitku.) Petr Karel (diskuse) 12. 9. 2017, 15:38 (CEST)

„Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.“ je Vám málo? --Silesianus (diskuse) 12. 9. 2017, 15:47 (CEST)

Pardon, nevidím pro oči. Koukal jsm na zdrojový text a přehlédl zobrazení šablony (že nejen kategorizuje). Asi budu muset zkusit přejít na vizuální editor. Omlouvám se za (dobře myšlené) zdržování. Petr Karel (diskuse) 12. 9. 2017, 16:58 (CEST)

Strategické směry Wikimedia

Stále máme čas ovlivnit budoucnost Wikimedia. K závěrečným komentářům je otevřený dokument strategických směrů. Své názory můžete vyjádřit v diskusi do konce září. --Petra Pejšová (WMCZ) (diskuse) 13. 9. 2017, 10:01 (CEST)

Evidence zájmových osob StB

Mám dotaz na komunitu, je vhodné u sportovců životopisné údaje zdrojovat evidencí zájmových osob StB? Viz např. Rudolf Kosmák , [[1]], navíc to v hesle má autor špatně. Mě osobně to celé připadá dost zoufalé.Mirek256 16. 9. 2017, 11:41 (CEST)

Já bych se tomu nebránil, horší ale bude určit jestli se jedná o toho správného člověka. Juandev (diskuse) 16. 9. 2017, 20:17 (CEST)

V hesle je to samozřejmě správně, akorát sem dáváš odkaz místo na Kosmáka opět na Valouška, ty odborníku :-)) --Jura (diskuse) 18. 9. 2017, 16:46 (CEST)

Diskutujeme o tom také zde. A pro Juru, ověřte si to, skutečně jste to narození Kosmáka zdrojoval vyhledáváním "Valoušek" v EZO... A pozor, citlivější wikipedisté by si některá vaše vyjádření mohli vyložit jako osobní útoky...--Grtek (diskuse) 18. 9. 2017, 17:49 (CEST)

Tady je mnoho dámiček, s tím já nic neudělám :-) --Jura (diskuse) 18. 9. 2017, 18:04 (CEST)

Nikdy není pozdě na to, abyste zapracoval na svém vystupování. --Jan.Kamenicek (diskuse) 18. 9. 2017, 18:56 (CEST)

RfC regarding "Interlinking of accounts involved with paid editing to decrease impersonation"

There is currently a RfC open on Meta regarding "requiring those involved with paid editing on Wikipedia to link on their user page to all other active accounts through which they advertise paid Wikipedia editing business."

Note this is to apply to Wikipedia and not necessarily other sister projects, this is only to apply to websites where people are specifically advertising that they will edit Wikipedia for pay and not any other personal, professional, or social media accounts a person may have.

Please comment on meta. Thanks. Send on behalf of User:Doc James.

MediaWiki message delivery (diskuse) 17. 9. 2017, 23:06 (CEST)

Fotbalové omalovánky

Navrhuji odstranit omalovánky (=sekce vítěz) z fotbalových článků jako Veletržní pohár 1969/70. Grafický efekt s nulovou informační hodnotou, kterou přináší infobox. OJJ, Diskuse 19. 9. 2017, 11:07 (CEST)

A také v úvodu článku je to již řečeno. Ano, tyhle sekce bych odstranil nebo přepracoval na prostý text.--Vojtěch Dostál (diskuse) 19. 9. 2017, 11:16 (CEST)

Souhlas, současně bych taky potlačil tloušťku čar všech tabulek, nepůsobí to dobře.--Ladin (diskuse) 19. 9. 2017, 11:20 (CEST)

Ono to asi původně bylo myšleno tak, že v tom rámečku bude soupiska vítězného týmu, jako je to třeba tady: Pohár mistrů evropských zemí 1965/66. Jenže se jako obvykle nenašel nikdo, kdo by ten nápad uvedl do praxe.--Hnetubud (diskuse) 20. 9. 2017, 12:07 (CEST)

Discussion on synced reading lists

Discussion on synced reading lists

Hello,

The Reading Infrastructure team at the Wikimedia Foundation is developing a cross-platform reading list service for the mobile Wikipedia app. Reading lists are like bookmark folders in your web browser. They allow readers using the Wikipedia app to bookmark pages into folders to read later. This includes reading offline. Reading lists do not create or alter content in any way.

To create Reading Lists, app users will register an account and marked pages will be tied to that account. Reading List account preferences sync between devices. You can read the same pages on different mobile platforms (tablets, phones). This is the first time we are syncing preference data between devices in such a way. We want to hear and address concerns about privacy and data security. We also want to explain why the current watchlist system is not being adapted for this purpose.

Background

In 2016 the Android team replaced the simple Saved Pages feature with Reading Lists. Reading Lists allow users to bookmark pages into folders and for reading offline. The intent of this feature was to allow "syncing" of these lists for users with many devices. Due to overlap with the Gather feature and related community concerns, this part was put on hold.

The Android team has identified this lack of synching as a major area of complaint from users. They expect lists to sync. The iOS team has held off implementing Reading Lists, as syncing was seen as a "must have" for this feature. A recent technical RfC has allowed these user stories and needs to be unblocked. Initially for Android, then iOS, and with web to potentially follow.

Reading lists are private, stored as part of a user's account, not as a public wiki page. There is no sharing or publishing ability for reading lists. No planned work to make these public. The target audience are people that read Wikipedia and want to bookmark and organize that content in the app. There is a potential for the feature to be available on the web in the future.

Why not watchlists

Watchlists offer similar functionality to Reading Lists. The Reading Infrastructure team evaluated watchlist infrastructure before exploring other options. In general, the needs of watchlists differ from Reading Lists in a few key ways:

• Reading lists focus on Reading articles, not the monitoring of changes.
• Watchlists are focused on monitoring changes of pages/revisions.
  • The Watchlist infrastructure is key to our contributor community for monitoring content changes manually and through the use of automated tools (bots). Because of these needs, expanding the scope of Watchlists to reading purposes will only make the project harder to maintain and add more constraints.
• By keeping the projects separate it is easier to scale resources. We can serve these two different audiences and prioritize the work accordingly. Reading Lists are, by their nature, less critical to the health of Wikipedia/MediaWiki.
• Multi-project support. Reading Lists are by design cross-wiki/project. Watchlists are tied to specific wikis. While there have been many discussion for making them cross-wiki, resolution is not in the near term.

More information can be found on MediaWiki.org where feedback and ideas are welcome.

Thank you

CKoerner (WMF) (talk) 20. 9. 2017, 22:35 (CEST)

Dněpr/Dnipro x Dněpropetrovsk

Dnes jsem se opět podíval na heslo Dněpropetrovsk a musím říci, že jsme již patrně poslední evropskou Wikipedií (jazykem), která nereflektovala oficiální změnu názvu tohoto města. Všechny slovanské i západní wikipedie/jazyky již změnu provedli a tudíž dříve používané argumenty typu počkáme jak se to vyvine jsou již liché. Navrhuji znovu otevřít hlasování o změně názvu města a jako člověk, kterému je tato problematika blízká, tuto změnu doporučuji. Osobně nevidím důvod setrvávat u starého názvu města pokud existuje dobrý český přepis názvu nového. Georgius Bohemicus (diskuse) 21. 9. 2017, 14:29 (CEST)

A změna na základě čeho? Ukrajinštiny, ruštiny a angličtiny? Dejte zdroje o českém názvu daného města a uvidí se co převládá, žádné liché. Jen mechanicky nasadit přepis ukrajinského a odhlasovat si na wikipedii, že tak bude tomu městu říkat čeština je nesmysl. Chrzwzcz (diskuse) 21. 9. 2017, 14:48 (CEST)

Změny jsou navržené v diskuzi u hesla a vy sám jste tam autorem příspěvku, který říká, že změnu má smysl provádět v případě, že se rozhoupou i na MZV. Mám pro vás dobrou zprávu - rozhoupali se a použili název Dnipro. tady. Nicméně druhou možnou variantou je český přepis tedy heslo Dněpr (město). Změna je navržena na základě oficiálního ukrajinského přejmenování města zde.Georgius Bohemicus (diskuse) 21. 9. 2017, 15:03 (CEST)

Tak se rozhoupalo MZV, teď ještě české zdroje. Ukrajinské zdroje o přejmenování s tím přece nemůžou hnout, zvlášť když nenavrhujete jednoznačně Dnipro ale třeba Dněpr. Chrzwzcz (diskuse) 21. 9. 2017, 16:10 (CEST)

V tomto bodě požádám kohokoliv kdo má jakýkoliv rozumný nástroj na prohledání webu/googlu a umí zjistit četnosti výskytu. Samotní Ukrajinci razí i v českém textu název Dnipro zde, MZV v dokumentech používá standardně Dnipro zde, podobně je na tom třeba iDNES zde nebo ČTK zde - to všechno jsou významné domácí zdroje. Oproti tomu název Dněpr používá např. Český rozhlas zde, česká verze Uberu zde, Blesk.cz zde nebo Deník.cz zde. Georgius Bohemicus (diskuse) 21. 9. 2017, 17:04 (CEST)

Na stránkách diskuze u hesla jsem otevřel nové hlasování 2017 - prosím všechny, kteří mají zájem o tuto problematiku o pomoc. Děkuji.--Georgius Bohemicus (diskuse) 22. 9. 2017, 15:43 (CEST)

Jan Tříska a Anticharta

Nejsem autorem článku Jan Tříska, nikdy jsem ho ani needitoval, ale povšiml jsem si, že dnešního dne pan Mykhal odstranil z článku ozdrojovanou informaci o tom, že Tříska v roce 1977 podepsal Antichartu, a to s odůvodněním: „seznamy Anticharty jsou pochybné, smazáno dokud nebude k dispozici i sekundární zdroj". Je-li tomu tak, pak by měla být odstraněna všechna jména z oddílu „seznam signatářů" v článku Anticharta (je jich tam uvedeno docela velké množství) i z ostatních článků Wikipedie (u jednotlivých osob). U nikoho přece neexistuje jiný zdroj než seznamy signatářů Anticharty. Nechápu, proč má být tato informace odstraněna pouze z článku Jan Tříska. Skutečnost, že Tříska Antichartu podepsal, je uvedena v Rudém právu ze dne 2. 2. 1977 (str. 2 → viz zde), v Lidových novinách ze dne 24. 1. 2002 (s. 17 → viz zde), je to uvedeno i v medailonku, jenž je připojen k rozhovoru s Janem Třískou z 31. 3. 2017 na serveru E15.cz (viz zde). Myslím, že by se komunita měla k tomuto problému vyjádřit a přijmout systémové řešení. --78.136.138.59 24. 9. 2017, 21:53 (CEST)

Pro záznam i váženého kolegu 78.136.138.59: to info jsem opravdu smazal po té, co jsem ho sám pár okamžiků před tím přidal, a to poté, co jiní kolegové vrátili mnou smazanou neodzdrojovanou zmínku tentokráte o Chartě77 a pak přidali žádost o citaci, a to po té, co opakovaně byla měněna informace (neodzdrojovaná) a z Anticharty na Chartu77 a naopak. (K první zmínce jakékoli *charty jsem to nestopoval.) Totiž zajímalo mě, jak se to má opravdu, od slova pravda, takže jsem si dal trošku práci. Jan Tříska je tedy na seznamu v Rudém právu. Žádný sekundární nezávislý zdroj, kde by se pan Tříska k Chartě či Antichartě vyjádřil, se mi (ani Vám) nepodařilo dohledat. Není to jmenovec? Anebo nepodepsal v domnění, že je to jen prezenční listina, jako Werich? Nevím, jestli je přínosem u skoro každého staršího umělce uvádět, že tehdá podepsal pod tlakem Antichartu, až na těch pár výjimek, kteří odmítli a pak měli utrum. Pokud je zájem mít seznam všech signatářů anticharty, bylo by vhodné tedy ten seznam kompletovat, dle na stránce Anticharta odkazovaného externí zdroje, avšak je z webu jisté národovecké politické strany, jestli to nevadí. —Mykhal (diskuse) 24. 9. 2017, 22:28 (CEST)

Inu, shodu jmen bych s klidem vyloučil; zná snad někdo jiného Jana Třísku, který byl v roce 1977 významným dramatickým umělcem? Souhlasím s názorem, že Antichartu bylo v té době dost těžké nepodepsat, i když někteří umělci to dokázali a nepodepsali. Ale podstatné je, aby bylo všem měřeno stejným metrem. Nebudeme-li uvádět podpis Jana Třísky, tak proč potom uvádět jména jiných signatářů? Vždyť také třeba mysleli, že podepisují jen nějakou prezenční listinu. Souhlasí komunita s tím, aby byla jména signatářů Anticharty z Wikipedie odstraněna? --78.136.135.131 25. 9. 2017, 01:15 (CEST)

V článcích o jednotlivch osobách bych to uváděl jen pokud měl tento ne/podpis zásadní vliv na tvorbu a nebo pokud lze věrohodně doložit (například že se později omluvil).

Seznam podepsavších určitě do Wikipedie patří, ale určitě se zdrojem a stačí v seznamu, nemusí být rozpitváno u každého zvlášť. JAn (diskuse) 25. 9. 2017, 08:09 (CEST)

Jsem zvědav na argumenty pro to, že sem takový seznam určitě patří. Já myslím, že sem nepatří, například už z toho důvodu, že ho nelze zkompletovat. Osobně jsem pro smazání toho seznamu ze stránky Anticharta. Ostatně, nemáme ani seznam signatářů Charty 77. Jen nepřímo, přes kategorii. Když už ten seznam antichartistů určitě musí být, tak bych se přiklonil k tomuto řešení. —Mykhal (diskuse) 26. 9. 2017, 00:08 (CEST)

Kategorie:Hry roku

Zdravím! Nedávno jsem si všiml Kategorie:Hry 21. století a jejich podkategorií. Vyvstala u mě otázka, zda-li není název podkategorií zavádějící. Př. Kategorie:Hry roku 2004 u mě vyvolává dojem, že v kategorii najdu hry, které vyhrály soutěž/anketu o hru daného roku. Nebyla by lepší reformulace názvů třeba na: Kategorie:Hry z roku 2004? --Tayari (diskuse) 26. 9. 2017, 17:08 (CEST)

To je ovšem univerzálnější otázka a měla by se řešit obecně. Platí například i pro kategorie Filmy roku... --Palu (diskuse) 26. 9. 2017, 17:53 (CEST)

Dle mého by bylo lepší „z roku“ a do popisku kategorie přidat větu, že se rok vztahuje např. ke dni uvedení na trh/do kin/apod. --Dvorapa (diskuse) 26. 9. 2017, 17:56 (CEST)

Za mě plný souhlas jak s dojmem, tak s návrhem. Rovněž Filmy, Knihy, Alba... Těch kategorií je bohužel dost. Sám jsem o tom už několikrát uvažoval, ale právě (i) kvůli celkovému množství jsem se do toho neodvažoval nějak hrabat a nedokopal se k tomu to řešit nějak komunitně. --Harold (diskuse) 26. 9. 2017, 18:01 (CEST)

Jako navrhovatel a Harold, souhlasím s upřesněním. Za mě bych ještě navrhoval upřesnit jaké hry, např. Kategorie:Počítačové hry z roku XY. Už jsem na tuto neurčitost narazil vícekrát. Her je moře druhů, například stolní, venkovní, skupinové, sportovní atd., což tyhle katergorie neberou vůbec v úvahu, neplyne to ani z dodatečných popisů, ani z nadkategorií. Předpokládám, že je to dáno složením přispěvatelů wikipedie, kterou tvořili hlavně z počátku počítačoví fanoušci a jiné než PC hry je ani nenapadly. Správné to ale není, v jiných jazycích je to samozřejmě upřesněno tak, jak to navrhuji.--Ladin (diskuse) 26. 9. 2017, 18:22 (CEST)

Ano, rozhodně „počítačové hry“, i s tím musím souhlasit. --Dvorapa (diskuse) 26. 9. 2017, 18:27 (CEST)

Takže se shodneme na Kategorie:Počítačové hry z roku XY? V brzké době se vrhnu na přepracování. --Tayari (diskuse) 26. 9. 2017, 19:06 (CEST)

Opravdu počítačové? Nejde spíše o videohry? Aneb - je opravdu počítačová hra i taková, která s ehraje na telefonu, na Xboxu nebo Gameboyi? JAn (diskuse) 26. 9. 2017, 22:08 (CEST)

Je pravda, že Kategorie:Videohry hry z roku XY by byly ještě přesnější. RiniX (diskuse) 26. 9. 2017, 22:15 (CEST)

Obsah kategorií (články) jsem nezkoumal, nicméně nadkategorie všech podobných her se jmenuje celkem korektně: Počítačové hry a videohry. Jenže takový začátek názvu je příliš dlouhý pro podkategorie, které jsou zkráceny až příliš na nejednoznačné a zavádějící „Hry...“. Vybral bych tedy do jednoznačnějšího názvu buď počítačové hry nebo videohry nebo nějakou třetí možnost. Slovo videohry je z mého pohledu archaismus, který když se vztáhne na počítačové nebo nedejbože mobilní hry, drásá minimálně moje sémantické ucho. Stejně však drásá moje sémantické ucho i termín počítačové hry vztažený na ty konzolové nebo (znovu nedejbože) mobilní. Celkem zajímavě o tom mluví oba články (zmíněná) videohra a také počítačová hra, které oba připouští, že se oba termíny (videohra i počítačová hra) mohou vztahovat jak na konzolové, tak na počítačové, tak (dokonce) na mobilní hry. --Dvorapa (diskuse) 26. 9. 2017, 22:36 (CEST)

Pokud si máme vybrat jeden z těchto pojmů, jsem spíše pro "Počítačové hry...", neboť se tak vystihuje skutečnost, že hra běží na nějakém výpočetním hardwaru - to nakonec platí pro konzole i mobily. Naopak existují třeba i počítačové hry pro nevidomé, které videovýstup nemají a zahrnovat je pod pojem "videohra" by bylo trochu nepatřičné. --Jvs 27. 9. 2017, 08:14 (CEST)

To je možné, avšak bychom měli brát ohled na používaný termín. Nelze zahrnout jenom konzolové hry pod počítačové, například většinu her série Halo. RiniX (diskuse) 27. 9. 2017, 14:23 (CEST)

Proč ne? --Tayari (diskuse) 27. 9. 2017, 15:49 (CEST)

Jelikož počítačové a konzolové hry jsou odlišené nejen významem, avšak i strukturou. [2], [3], [4], [5] apod. Je pravda, že se daný termín využije málokdy, ale neměl by být spojován s počítačovou hrou. RiniX (diskuse) 27. 9. 2017, 16:04 (CEST)

Uvedené weby to rozlišují z cela jasných důvodů. A komentář kolegy Dvorapy "videohra a také počítačová hra, které oba připouští, že se oba termíny (videohra i počítačová hra) mohou vztahovat jak na konzolové, tak na počítačové, tak (dokonce) na mobilní hry" nebudeme brát v potaz? --Tayari (diskuse) 27. 9. 2017, 16:42 (CEST)

Pokud tedy termín Počítačové hry nemůže z odborného hlediska zahrnovat i videohry (i když z článku Počítačová hra by to podle mě i vyplývalo) a celý název je moc dlouhý, co tak Kategorie:PC hry a videohry z roku XY?--Ladin (diskuse) 27. 9. 2017, 20:33 (CEST)

A ty opravy dalších kategorií? Kategorie:Filmy roku 1940, Kategorie:Divadelní hry roku 1940, Kategorie:Knihy roku 1940, Kategorie:Opery roku 1940, Kategorie:Alba roku 2015, Kategorie:Písně roku 2015,... ? Mám napsat ŽOPP? --Tayari (diskuse) 28. 9. 2017, 14:38 (CEST)

Překlad z jiné wiki bez zdrojů

Chtěl bych se zeptat na názor komunity: Má cenu uvádět, že byl použit překlad článku z cizojazyčné wiki, který však není naprosto nijak ozdrojovaný. Příjde mi, že tím článek dostane takový punc solidnosti, který by však mít neměl. B.mertlik (diskuse) 27. 9. 2017, 22:35 (CEST)

Šablona {{Překlad}} slouží pouze pro autorskoprávní účely, tedy dodržení autorskoprávní licence, a zároveň pro evidenci přeložených článků (viz např. Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki). Neslouží pro zdrojování. --Harold (diskuse) 27. 9. 2017, 22:41 (CEST)

O jaký článek jde? Není možné ty zdroje dohledat a doplnit, ideálně na obou wiki? --Hugo (diskuse) 28. 9. 2017, 07:32 (CEST)

Nejde o konkrétní článek ale o princip, jak se chovat. Takových článků je spousta. B.mertlik (diskuse) 28. 9. 2017, 19:06 (CEST)

Nejsem sice odborník, ale myslím, že jediný správný postup je dohledat a doplnit zdroje, minimálně do překladu. --Hugo (diskuse) 28. 9. 2017, 19:19 (CEST)

Do hromadného označování bych se nepouštěl, ale překlad je pouze licence. Pokud má cizojazyčný originál údržbovou šablonu, vkládá se i sem. Nejlépe však zdroje dohledat. OJJ, Diskuse 28. 9. 2017, 19:22 (CEST)

Uživatelské jméno

Zdravím, zajímal by mě názor komunity na jednu věc. Když se někdo v dobré víře rozhodne zaregistrovat na Wikipedii pod svým pravým jménem a příjmením, a příjmení prokazatelně existuje, může být důvodem bloku to, že se příjmení zdá správci nevhodné (neslušné)? Konkrétně třeba když se rozhodne pro registraci pod svým pravým příjmením nositelka příjmení, které nosí v ČR 70 žen. Podle mě je dost velká diskriminace jí to neumožnit. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 10:48 (CEST)

Ta možnost tu je, nicméně ve velké většině jsou takové účty zakládány spíše jako vandalské (slouží třeba k napadání nějakých osob mezi sebou), tedy chápu zákrok jako prevenci tohoto. Správce by si v takovém případě asi mohl nechat zadní vrátka v podobě odblokování diskusní stránky, nebo vysvětlení na diskusní stránce daného účtu, kam se případně obrátit, třeba e-mailem by se dala použít adresa info-cs@wikimedia.org. Možná by stálo za to informace, co dělat, když jste zablokován kvůli NUJ speciálně zmínit na stránce MediaWiki:Blockedtext, pro případ, že správce opomene. --Mates (diskuse) 28. 9. 2017, 14:22 (CEST)

Naštěstí se provokační účty většinou projeví prvními editacemi. Jinak, Wikipedie má svá pravidla a není povinna umožňovat existenci už. jmen např. podle existujících příjmení. Pár z nich např. na tomto seznamu je jako uživatelské jméno nevhodných. --Kacir 28. 9. 2017, 15:04 (CEST)

Ano, provokační se účty většinou projeví prvními editacemi, proto mi nepřijde vhodné je blokovat preventivně ještě než první editaci učiní. Jistě Wikipedie není povinna umožnit existenci už jmen podle jména a příjmení, kombinace jména a příjmení už může být obsazena. Ale zablokovat někoho ihned po registraci, protože se nám nelíbí jeho příjmení, je stejné jako tomu člověku říct s "tímhle příjmením nemáš ve slušné společnosti co pohledávat". To mi přijde jako hodně za hranou slušného chování a považuju to za diskriminaci. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 15:44 (CEST)

Pokud se komunita dohodla, že jména se sexuálním podtextem jsou nevhodná, pak by si editor měl zvolit jméno bez takového podtextu, což by nemělo činit problém takovému přístupu porozumět.--Kacir 28. 9. 2017, 16:44 (CEST)

Je velký rozdíl mezi nickem, který má záměrně sexuální podtext a občanským jménem používaným jako uživatelské jméno. U příjmení Píč(ová) je ten sexuální podtext imaginární viz [6]. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 17:00 (CEST)

U „Píčová“ vidím zjevný sexuální podtext.--Kacir 28. 9. 2017, 17:12 (CEST)

Pak ho možná vidíš u příjmení Pták, Koza, Jebavý a dalších. To o tobě něco vypovídá... --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 17:18 (CEST)

@Jowe: Je vážně nutné převádět diskusi do osobní roviny? Jaký má smysl Tvůj poslední příspěvek? Prosím, nedělej to. Díky --Mates (diskuse) 28. 9. 2017, 17:47 (CEST)

Můj poslední příspěvek měl smysl v tom, že měl ukázat, že vidění či nevidění sexuálního podtextu v lidských příjmeních je závislé na osobnosti každého z nás. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 17:59 (CEST)

Ne, Váš poslední příspěvek byl osobní útok. Naprosto zbytečný. Snad byste se mohl omluvit. --Vlout (diskuse) 28. 9. 2017, 18:04 (CEST)

Nikoliv kolego Vloute, ani náznakem jsem nenaznačoval, jestli je Kacir na některé věci přecitlivělý a při pouhém zaslechnutí podobného příjmení mu červenají uši nebo naopak je sex středobodem jeho světa a za vším ho vidí. Tudíš jsem nikterak nehodnotil jeho osobu a o osobním útoku už vůbec nemůže být řeč. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 18:11 (CEST)

Cituji: „To o tobě něco vypovídá...“ Opravdu se nedokážete omluvit? --Vlout (diskuse) 28. 9. 2017, 18:17 (CEST)

Vše co zde každý píše, včetně mě i vás, o každém něco vypovídá. Toto opravdu není osobní útok a nevidím žádný důvod k omluvě. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 18:32 (CEST)

To je docela smutné. --Vlout (diskuse) 28. 9. 2017, 18:36 (CEST)

Domnívám se, že jsem vám celkem srozumitelnou formou vysvětlil, proč na to nelze nahlížet jako na osobní útok. Chcete-li mi také srozumitelnou formou vysvětlit, proč se podle vás o osobní útok jednalo, rád si vás vyposlechnu. Ale pokud budete používat jako vysvětlení jen citace, výzvy k omluvě a konstatování, že je to smutné, tak to zřejmě bude zbytečná práce a můžeme si další diskusi ušetřit. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 18:52 (CEST)

Víte, Vy tady bojujete proti údajné „diskriminaci“ hypotetických osob, ale současně urážíte konkrétní wikipedisty. To je asi vševypovídající. Toť vše. --Vlout (diskuse) 28. 9. 2017, 19:00 (CEST)

Další diskuse nemá smysl, pokud nejste schopen vysvětlit čím a proč jsem někoho "urážel" a omezujete se jen na konstatování a obviňování, tak je diskuse ztrátou času. Hezký zbytek dne. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 19:09 (CEST)

Nemusím snad jít tady ještě více doprava. Kolega Jowe tady začal v podstatě zbytečnou diskusi, která by měla být ukončena, ale on sám ji protahoval, jak mohl. Nemohu si pomoci, ale kolega Vlout to Jowemu právě před chvílí dobře napsal, to znamená, že v zásadě souhlasím s Vloutem. Kdybych se jmenoval tak nějak, jak to naznačuje Jowe, tak bych se pod svým pravým jménem na Wikipedii nezaregistroval. Nemá ale smysl tuhle věc tady takhle roztahovat, mnozí to už myslím napsali. Velmi mne udivuje, o čem všem my se tady bavíme - místo úprav článků, které nejsou dobře napsané nebo obsahují neúplné či zavádějící informace. Dodal bych, že např. na en:wiki je málo uživatelů, kteří se zaregistrovali pod svým pravým jménem, i kdyby bylo třeba hodně běžné, ale dosud nezadané. A na de:wiki se sotva kdo zaregistruje třeba jako Ficker, i když takové příjmení existuje. Na druhou stranu - každý národ má podivná příjmení, např. v Německu jsou lidé se jménem Kalbfleisch nebo Schweinsteiger. Jeden takový je hodně známý, a nevadí mu, že to jeho světoznámé jméno doslova znamená „ten, co leze na prase“. --Zbrnajsem (diskuse) 28. 9. 2017, 19:27 (CEST)

Jedním z významů slova steiger v němčině je označení cesty přímo do kopce, ve spádnici, která slouží k vyhánění dobytka (i prasat). Jiný německý fotbalista byl nositelem příjmení Schnupfhase. Taky dobrý, ne? --Juniperbushman (diskuse) 28. 9. 2017, 22:51 (CEST)

Pane kolego, nechápu proč by diskuse měla být ukončena, když se k tématu vyjádřili pouze dva wikipedisté. Ano, diskuse se natáhla trochu kvůli obvinění z osobního útoku, a já měl potřebu se bránit. Nevím s čím souhlasíte s Vloutem, on se k problému moc nevyjadřil. Jinak beru váš příspěvek jako vzkaz všem se "zvláštním" příjmením. Styďte se za něj a raději ho na Wikipedii tajte. Pro nás je důležitější slušnost vaše příjmení než práce, kterou zde můžete udělat. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 19:43 (CEST)

Tohle není reálný pohled na svět, kolego. Jak jste na ten celý problém vůbec přišel? IMHO je hodně hypotetický. Bohužel je to tak, že nějaká paní P... by si asi musela změnit příjmení, než by šla do politiky. Vaše rada, aby se hrdě hlásila ke svému jménu, by jí ani trochu nepomohla. A tady je to podobné. --Zbrnajsem (diskuse) 28. 9. 2017, 22:04 (CEST)

Původně jsem se chtěl do Wikipedie přihlásit pod falešným křestním jménem jako Jidáš Líbal. Prošlo by mně to? Později jsem byl rád, že jsem to neudělal, protože takováto jména mohou znevažovat některé příspěvky. Tak si myslím, že ani paní Píčová by se do Wikipedie pod svým jménem nehlásila.--Juniperbushman (diskuse) 28. 9. 2017, 23:07 (CEST)

Asi bych takovou situaci řešil až nastane, Jowe. Praktický přístup ti popsali Mates a Kacíř (to je ten, co se podle tebe neumí chovat slušně). Užij si diskusi, případně zkus navrhnout nějaké nové pravidlo, třeba je nějaká paní Píčová mezi námi a podpoří tě.--Ladin (diskuse) 28. 9. 2017, 22:37 (CEST)

Nikdy jsem nikde nepsal, že se Kacir neumí chovat slušně, tak tu prosím veřejně nelži. Ta situace už nastala, včera byla ihned po registraci zablokována osoba s příjmením Píčová, proto ji řeším. Zdaleka nejde jen o paní Píčové, skutečných příjmení, ve kterých mohou někteří správci vidět sexuální podtext či jinou nevhodnost, je mnoho. --Jowe (diskuse) 29. 9. 2017, 05:57 (CEST)

@Jowe: Spíš by mě zajímalo, jak si to ověříš, že je to příjmení. Odkaz na doporučení účet má, email mi taky může poslat. Nestalo se tak. Aneb jak zase udělat z komára diplodoka. OJJ, Diskuse 29. 9. 2017, 06:58 (CEST)

@Jowe: O co Ti jde? Dostal jsi celkem jasnou odpověď, že nejlepší je řešit to individuálně a několik praktických možností, jak řešit konkrétní problém, na to jsi ovšem vůbec nereagoval a danému účtu jsi žádnou další podporu neposkytl. Místo toho jsi převedl diskusi do osobní roviny a teď útočíš na všechny kolem sebe, když se jim to nelíbí, a děláš z nich blbce, co nerozumí psanému textu. Tak Tě ještě jednou žádám, prosím, nedělej to. Děkuji. --Mates (diskuse) 29. 9. 2017, 16:13 (CEST)

Založil jsem diskusi, od toho snad diskusní stránka Pod lípou je, kdybych chtěl poradit, použiju zase jinou stránku. Nešlo jen o tento jediný případ, tato diskuse má obecně zjistit názor komunity na tento problém a nikoliv jen názor tvůj. Nikoho neútočím, pouze se bráním proti nepodlořeným obviněním z osobního útoku a lživým tvrzením vůči mé osobě. --Jowe (diskuse) 29. 9. 2017, 17:31 (CEST)

Ještě bych doplnil, že tvvůj názor vyzněl, že taková jména zcela nezavrhuješ, ponechal bys prostor po odblokování po určitých krocích. Kdežto Kaciruv vyzněl tak, že podobná jména jsou pro Wikipedii nevhodná. Opravdu nechápu, proč bych se měl řídit jen tvým názorem (radou) a proč mi vyčítáš, že jsem to neudělal tak, jak ty si to představuješ, a nechal prostor pro další názory. To mi, prosím, vysvětli. --Jowe (diskuse) 29. 9. 2017, 18:02 (CEST)

Věčná škoda, Jowe, že takhle výřečný nejste také při tvorbě článků, tam vám zpravidla stačí dvě holé věty (proč tu vlastně jsme?)...--Hnetubud (diskuse) 29. 9. 2017, 18:20 (CEST)

Pokud máte něco, co se nevztahuje k projednávanému problému, kontaktujte mě na mé diskusní stránce, děkuji. --Jowe (diskuse) 29. 9. 2017, 18:35 (CEST)

Wikimedia Movement Strategy phase 2, and a goodbye

Ahoj,

As phase one of the Wikimedia movement strategy process nears its close with the strategic direction being finalized, my contractor role as a coordinator is ending too. I am returning to my normal role as a volunteer (Tar Lócesilion) and wanted to thank you all for your participation in the process.

The strategic direction should be finalized on Meta late this weekend. The planning and designing of phase 2 of the strategy process will start in November. The next phase will again offer many opportunities to participate and discuss the future of our movement, and will focus on roles, resources, and responsibilities.

Děkuji, SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 30. 9. 2017, 14:48 (CEST)

Popisek obrázku v IB

Přesunuto na Wikipedie:Pod lípou (technika)#Popisek obrázku v IB, kde to je asi vhodnější, sem jsem to dal omylem. --Matěj Orlický (diskuse) 1. 10. 2017, 20:21 (CEST)

Bakalářka jako zdroj

Je možné uznávat bakalářské práce jako věrohodný zdroj informací? Už se to párkrát diskutovalo, ale nenašel jsem nikde žádný konkrétní výstup, a proto bych se rád zeptal komunity na názor. Občas totiž nacházím různá hesla, která jsou založena na bakalářských pracích. Obvykle se jedná o témata, která se pohybují na hraně encyklopedické významnosti a která tudíž bojují s nedostatkem lepších zdrojů, .

Můj názor je, že bakalářky pro Wikipedii využívat nelze. Příliš mnoho studentů píše bakalářku prostě proto, že ji kvůli ukončení této fáze studia napsat musí, nikoliv proto, že chtějí seriózně "vědecky" zpracovat nějaké téma. Konzultanti a oponenti bývají přetížení a kontrola studentů při práci je často jen velmi nahodilá a povrchní. V případě, že student uvádí, odkud danou informaci čerpal, je podle mne potřeba tuto informaci v daném zdroji ověřit a potom citovat tento původní zdroj. Pokud to neuvádí nebo pokud jde o studentův vlastní výzkum, neměla by se informace pro Wikipedii použít.

Mimochodem, v projektu Studenti píší Wikipedii bylo myslím vždy studentům zdůrazňováno, že pokud část svého studijního textu (např. bakalářku) budou chtít využít pro Wikipedii, nemohou využít ty části, které obsahují jejich vlastní výzkum. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 11:53 (CEST)

Za sebe, raději neužívat. --Protestant (diskuse) 3. 10. 2017, 11:58 (CEST)

Za mě záleží na hodnocení na dané školy. Pokud je ale možné použít jiný, věrohodnější, zdroj, je dle mě vždy vhodnější použít ten. --Martin Urbanec (diskuse) 3. 10. 2017, 12:01 (CEST)

Využívat opatrně a spíše méně. Samozřejmě na bakalářce nepostavit celý článek, ale pokud by se s ní orefovalo nějakých několik informací a pokud by byla kvalitní, v tom bych problém tolik nedělal. Pořád lepší než weby bez autora. OJJ, Diskuse 3. 10. 2017, 12:05 (CEST)

Myslím, že to bylo napsáno poměrně přesně, tj. z bakalářek maximálně vytahovat informace zdrojované tam obsaženými zdroji, ty ověřit a použít ve Wikipedii. Naopak vlastní závěry studentů určitě nepoužívat, pokud minimálně nebyly publikovány ve věr. sekundárních zdrojích.--Kacir 3. 10. 2017, 12:07 (CEST)

Bakalářka, stejně jako další kvalifikační práce, má tu výhodu, že je k ní i posudek oponenta a nějaký výsledek obhajoby. Podle toho lze rozpoznat, jestli takové práci jako celku spíše důvěřovat, nebo spíše ne. Tvrzení doložená v ní dalším zdrojem lze pak spíše považovat za věrohodná (v případě dostupnosti onoho zdroje je možné ho preferovat před samotnou bakalářkou, ale při nedostupnosti bych se nezdráhal použít samotnou bakalářku). A uznávám, že pasáže obsahující výsledky vlastního výzkumu studenta mohou být problematičtější, i když opět záleží na tom, jak závažný ten přebíraný výstup má být. Tady jako i v jiných případech platí, že odborná vědecká témata by měla mít vyšší nároky na zdroje než témata obecně společenská, popkulturní apod. Jinými slovy bakalářka často není odbornou vědeckou prací, je však stále lepším zdrojem (díky oponentuře a obhajobě) než jakékoli soukromé webíky a kdejaké volně dostupné prezentace. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2017, 12:34 (CEST)

Jsem v tomto ohledu hříšník, takže píši pro domo sua, ale máme nakládat s bakalářkami zásadně jinak než s jinými zdroji? Osobní závěry studentů by asi nikdo za bernou minci nebral, ale fakta si snad běžně nevymýšlejí. A ono se hezky napíše „z bakalářek maximálně vytahovat informace zdrojované tam obsaženými zdroji, ty ověřit a použít ve Wikipedii“. Je přece jasné, že pokud někdo cituje nějaký zdroj prostřednictvím bakalářky, nebo obecně zdroj A prostřednictvím citace ve zdroji B, je to proto, že nemá ke zdroji A přístup. A také wikipedisté nemají používat vlastní výzkum, ale také nejsou cvičené opice, přece snad v oboru, kterým se dlouho zaobírám, dokážu s nějakou jistotou posoudit kvalitu a důvěryhodnost zdroje. Čím více zdrojů, tím lépe, čím autoritativnější, tím lepší, ale dávat zrovna bakalářky na blacklist?--RPekař (diskuse) 3. 10. 2017, 12:58 (CEST)

@pokud by byla kvalitní: není možné, aby člověk, který se rozhoduje, jestli ref z bakalářky uznat či ne, musel nejprve analyzovat bakalářku, zda je kvalitní. To je mimo možnosti běžného wikipedisty.

@Jan.Kamenicek: Co třeba Oxford nebo Cambridge? --OJJ, Diskuse 3. 10. 2017, 16:16 (CEST)

Nepovažuji za dobrou cestu zakládat seznamy škol, kterým věříme více, a škol, kterým věříme méně. Protože bakalářkám na mnoha školách nejde věřit, zavrhnul bych je úplně. Důležité věci budou i jinde. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 17:07 (CEST)

@posudek oponenta: bohužel už jsem byl párkrát svědkem tvorby oponentského posudku. Ten člověk často musí během krátké doby napsat oponenturu k mnoha desítkám prací, takže sem tam nějakou vezme poctivěji, většinou to ale vezme jen velmi povrchně, a v žádném případě nekontroluje všechny údaje, které student napsal. Většina údajů je pouze od toho studenta, a je nezkontrolovaná a tudíž nevěrohodná. Oponentské posudky bývají mnohdy odfláknutější než oponovaná práce. Viděl jsem už řadu prachmizerných bakalářek ohodnocených oponenty jako výborné (obvyklý argument na některých méně kvalitních školách: "kdybych jí dal po zásluze trojku, tak co s těmi 80 procenty ostatních, které jsou ještě horší? Nemůžu vyhodit 80 procent studentů...").

@vlastní výzkum: když student napíše bakalářku s vlastním výzkumem, a potom tento výzkum v rámci programu Studenti píší Wikipedii vloží na Wikipedii, tak je to zatím považováno za špatné. Stejně špatné ale je, když student napíše bakalářku s vlastním výzkumem, a na Wikipedii to pak vloží jeho spolužák nebo jiný člověk, v tom přece není žádný rozdíl. Pokud to v té bakalářce není ozdrojované, nelze to použít, neboť skutečným účelem většiny bakalářek je pouze vyhovět požadavku napsat bakalářku a proto jsou to zdroje velmi nevěrohodné.

@fakta si snad nevymýšlejí: Snad většinou ne, ale určitě je mohou špatně opsat, zpracovat, či interpretovat. To hrozí i u jiných zdrojů, ale bakalářka jako začátečnická studentská práce je v tomto zvláště podezřelá ("hlavně ať to mám za sebou a dostanu ten papír"). (Mimochodem, můj spolužák na univerzitě si v bakalářce fakta vymýšlel, oponent byl úrovní práce nadšen). --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 13:54 (CEST)

Vymýšlí si samozřejmě leckdo, viz Sokalova aféra, ale wikipedie se obecně řídí zásadou „Ověřitelnost, nikoli pravdivost“.--Hnetubud (diskuse) 3. 10. 2017, 21:13 (CEST)

@RPekař "snad dokážu posoudit kvalitu zdroje": Předpokládám, že dokážete, ale denně se setkávám s wikipedisty, kteří to nedokáží. Pravidla Wikipedie ale nemohou mezi jednotlivými wikipedisty dělat rozdíly. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 13:29 (CEST)

Dodávám ještě jeden argument: je-li téma skutečně významné a hodné zaznamenání, určitě lze nalézt lepší zdroj informací, než bakalářka. Neznám žádnou jinou seriózní encyklopedii, která by spoléhala na informace z bakalářských prací. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 13:29 (CEST)

Ovšem obecné hodnocení bakalářek na škále věrohodnosti nemůže vycházet z Vašich osobních zkušeností, které tu hojně překládáte, ale z nějakých objektivních měřítek, jako že autor práce v principu nemůže být uznávaný odborník v dané oblasti. Rovněž nelze rezignovat na požadavek, aby wikipedisté vyvíjeli úsilí v posuzování kvality zdroje vzhledem k čerpané informaci, s pouzkazem na to, že to běžný uživatel nedokáže. To přeci platí zde stejně jako v případě ostatních zdrojů, např. i uznávaný vědec může napsat spekulativní či zaujatý závěr, který bychom neměli přebírat. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 10. 2017, 14:32 (CEST)

Když něco hodnotím, obvykle vycházím ze svých osobních zkušeností. Jaká objektivní měřítka byste navrhoval? --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 17:05 (CEST)

@Jan.Kamenicek: Navrhoval bych zůstat u WP:VZ a posuzovat individuálně. Myslím, že na problém Vámi naznačený v prvním odstavci jsou pravidla dostačující. Hlavně bych se vyvaroval dělení zdrojů na vhodné a nevhodné podle formálních kritérií, to přeci plně neplatí ani u blogů. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 10. 2017, 10:30 (CEST)

Jsem zajedno s Matějem Orlickým. --Dvorapa (diskuse) 4. 10. 2017, 21:41 (CEST)

To je v pořádku, však wikipedie také není žádná seriózní encyklopedie. Na seriózních wikipediích netvoří devadesát procent obsahu fidžijské vesnice, orientační běžci a postavy ze sitcomů.--Hnetubud (diskuse) 3. 10. 2017, 21:13 (CEST)

Nechtěl jsem do diskuse vstupovat, ale nemohu jinak. Předně, stejně jako u většiny zdrojů, bakalářská práce může být velmi kvalitní i velmi nekvalitní, vždy záleží na úsudku pisatele článku. Úplně stejně jako existují kvalitní články na iDNESu nebo Novinkách.cz, existují tam bohužel i nekvalitní články. Vždy je třeba být obezřetný a kriticky uvažovat, ať už se jedná o jakoukoliv závěrečnou práci, monografii, zpravodajský server, článek, nebo jakýkoliv jiný zdroj. Je zde také předpoklad, že článek na určité téma píše wikipedista, který se v tématu alespoň trochu orientuje a dokáže objektivně posoudit, zda je zdroj pro článek dostatečně vhodný, či nikoliv. Věřit posudkům oponenta nebo vedoucího práce v tomto případě sice také nedoporučuji, nicméně jak student, tak oponent a i vedoucí podepisují čestná prohlášení (práce je vypracována samostatně na základě uvedené literatury a konzultací s vedoucím práce, posudek je vypracován objektivně bez vlivu vazeb mezi studentem a vedoucím/oponentem práce), tedy se zavazují za svoji práci nebo svůj posudek, tudíž je možné v tomto ohledu práci citovat jako věrohodný zdroj (pozn. viz níže). A úplně stejně jako článek na iDNESu nemusí vůbec být pravdivá, může obsahovat řadu faktických chyb, závadný vlastní výzkum a i přesto nezakážeme zdrojovat informace iDNESem (je to jen příklad, dosaďte si kdyžtak jiný zpravodajský server) jenom proto, že obsahuje určité procento nekvalitních článků. A narozdíl od blogů, kde můžeme s vysokou pravděpodobností předpokládat neozdrojované vlastní výzkumy ve velkém měřítku, procento pochybných bakalářských prací tak vysoké zase nebude, abychom kvůli tomu zakázali i ta množství kvalitních.

Pozn. 1: Dost argumentů zavrhujících bakalářské práce lze aplikovat bez problémů i na maturitní/diplomové/další závěrečné práce, ty však obsahují často naprosto totožná čestná prohlášení, jen jsou od bakalářských prací odlišná v rozsahu. V případě bakalářek i diplomek se však jedná o vysokoškolskou výstupní práci a na rozdíl od maturitní práce je to přímá podmínka k získání titulu ke jménu, tedy je nutno k tomu tak přistupovat. Kvalita maturitních prací bude pravděpodobně níže a často rozhoduje o pouze o známce z jednoho předmětu maturitní zkoušky, zatímco bakalářská práce již přímo rozhoduje o vysokoškolském diplomu, stejně tak diplomka.

Pozn. 2: U závěrečných prací není ani tak důležitý posudek oponenta/vedoucího, jako spíše zápis z obhajoby a verdikt. Předně je důležité hlavně dávat pozor, zda onu práci student obhájil, či nikoliv (už jsem se setkal se zdrojováním neobhájenou prací a považuji to za zcela nevhodné).

Pozn. 3: Wikipedie není založena na pravdě, nýbrž na zdrojích. Je to smutné, ale je to tak. Tedy pokud článek uvádí určitou informaci ozdrojovanou bakalářskou prací, neznamená to, že to tak je, ale že to tak píšou v oné práci. Pokud by pisatel článku nebo jiný následný editor chtěl zdůraznit pochybnost zdroje, doporučuji použít buď dostupné šablony (např. {{přesnost}} nebo nějakou řádkovou šablonou přímo v textu), nebo to ještě lépe explicitně vyjádřit: „..., jak uvádí bakalářská práce Jardy Nováka.“

--Dvorapa (diskuse) 3. 10. 2017, 15:25 (CEST)

Vědecká práce může být také nekvalitní, ale z principu je zde důvodný předpoklad, že to většinou nebude tak strašné, jako u studentských bakalářek. Ty jsou prostě často opravdu hrozné a protože obvykle nedokážeme rozpoznat kvalitní od nekvalitní (můžete nabídnout nějaká jasná a pro přispěvatele Wikipedie aplikovatelná měřítka?), je lépe se jim obecně vyhnout. Důležitá témata budou zpracovaná i jinde.

Ad 1. Pokud o něčem píšou na iDnesu nebo na Novinkách a udělají faktickou chybu, velmi pravděpodobně o tom lze něco najít i jinde a špatnou informaci tak lze obvykle vyvrátit. Bakalářky však bývají na různá obskurní témata a informace v nich obsažené často nelze ověřit nikde jinde.

Ad 2. Na té správné škole se dá obhájit ledacos.

Ad 3. Wikipedie nemá být založena na zdrojích, ale na věrohodných zdrojích. Žádná současná šablona neumožňuje vložit zpochybnění, že nepovažuji za věrohodný zdroj. Neznám žádnou seriózní encyklopedii, která by se zaštiťovala odkazy na bakalářky typu "jak uvádí bakalářská práce Jardy Nováka". --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 17:05 (CEST)

A jaký je podle vás rozdíl mezi vědeckou prací a bakalářskou prací? V obou případech se jedná o odborný text velmi podobné formy a koncepce, snad jen u vědecké práce je text kontrolován partou recenzentů, u bakalářské práce je text kontrolován vedoucím, oponentem a komisí SZZ. To, jak důkladně, není problém bakalářských prací obecně, nýbrž dané školy.

Ad jasná měřítka: No já nevím, co třeba WP:VZ aj.?

Ad ad 1: To bych neřekl, setkal jsem se již s mnoha informacemi dostupnými pouze z jediného zdroje, kterým byl právě iDNES nebo Novinky.cz nebo Deník apod. Je pak vážně těžké informaci si ověřit.

Ad ad 3: Plno článků na české Wikipedii obsahuje podobnou formulku, většinou se používá u zahraničních zpravodajských serverů („..., jak uvádí The Pyongyang Times, zpravodajský server Severní Korei“). --Dvorapa (diskuse) 3. 10. 2017, 19:22 (CEST)

Ještě ad 3. Neznám kupodivu ani žádnou (jinou) encyklopedii, kterou by mohl psát každý. A hle, tady je - Wikipedie. Holt ty jiné encyklopedie píšou vědecké kolektivy, které za svá rozhodnutí, svůj výběr informací atd. ručí svojí odborností (a hlavně jsou za to náležitě placení). Nic z toho na Wikipedii nefunguje. Taky třeba neznám žádnou encyklopedii, která by psala o kdejakém fotbalistovi. A to bych chtěl opravdu vidět, pokud by se měly bakalářky považovat za zdroje nehodné encyklopedie, z čeho by se měly psát všechny ty články o fotbalistech, aby obstály v encyklopedii. Asi nejsou dost encyklopedicky významní, když o nich nikdo nenapsal přinejmenším magisterku. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2017, 21:15 (CEST)

Rozhodně jsem proti tomu, aby se odmazávalo ozdrojování bakalářkou, pokud nic nesvědčí o tom, že jde o vlastní výzkum, a pokud jsou ostatní citované zdroje cizojazyčné. Jednak považuji za žádoucí, aby si i čtenář bez jazykových znalostí mohl (pokud možno) ověřit, že si wikipedisté tu informaci opravdu nevymysleli, jednak my se tu sice vesměs tváříme, jako že na jazyku zdroje nezáleží, ale přeci jen, občas nějaké ožehavé slovíčko, frázi či větu je nejlépe v podstatě přímo ze zdroje citovat a v takovém případě z cizích jazyků překládáme vlastními silami a snažíme se to nepovažovat za vlastní výzkum. Mít ten překlad podložený z nějaké oponované práce, byť bakalářky je ale jasně lepší. --Tchoř (diskuse) 3. 10. 2017, 16:12 (CEST)

Pokud je bakalářka jedním ze dvou zdrojů, přičemž ten druhý je cizojazyčný ale věrohodný, tak to sice považuji za zbytečné, ale skousnutelné. Problémem jsou případy, kdy bakalářka je jediným zdrojem nějaké informace, kterou není možné dohledat jinde. Uvádět takto pochybně zdrojovanou (a tedy zřejmě i nevýznamnou) informaci je špatně. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 17:05 (CEST)

Je-li pochybnost o konkrétní informaci uvedené v konkrétní bakalářce a neexistují-li autoritativnější zdroje, které by to potvrzovaly nebo vyvracely, pak je standardním řešením uvést takovou informaci ve stylu ten a ten napsal tam a tam to a to. Tím se ošetří, že si čtenář může učinit vlastní rozhodnutí, zda takovou informaci má brát za berou minci. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2017, 17:21 (CEST)

Obecně bych bakalářky (diplomky apod.) jako zdroje nezakazoval, k žebříčku zdrojů sice nepatří mezi nejkvalitnější, ale ani mezi nejhorší. Koneckonců běžně - z nezbytnosti - používáme i zpravodajské weby, kde je v průměru kontrola faktů na ještě nižší úrovni.. Přípustnost jejich použití bych hodnotil, jako u jiných kategorií zdrojů, individuálně, v závislosti na tom o jaký údaj jde a jak se do bakalářky dostal. PS. Názor maximálně vytahovat informace zdrojované tam obsaženými zdroji, ty ověřit a použít mi přijde přísný a nerealistický, kdyby byl "obsažený zdroj" dostupný k ověření, tak se přece zdrojuje přímo jím. PPS. Podporuji Tchořovu poznámku o překladu. --Jann (diskuse) 3. 10. 2017, 17:34 (CEST)

Původní dotaz je o bakalářkách, znamená to, že snaha o zákaz diplomek nebude?--Jann (diskuse) 3. 10. 2017, 17:34 (CEST)

Vzhledem k tomu, že převážná většina wikipedistů se s nějakým zdrojováním vůbec neobtěžuje, je tato debata poněkud akademická. Každopádně plošný zákaz by projektu nijak neprospěl – postačí myslím řídit se Wikipedie:Věrohodné zdroje: „Věrohodnost zdroje závisí na kontextu.“--Hnetubud (diskuse) 3. 10. 2017, 21:13 (CEST)

Jak už jsem psal v jiných debatách, bakalářské a další kvalifikační práce jsou standardní věrohodné zdroje. Mají svojí oponenturu, vedení, obhajobu, a tím jsou ve věrohodnosti na hony dál než spousty jiných zdrojů považovaných za věrohodné. Argumentům proti věrohodnosti bakalářky nerozumím. Například, že témata založená na bakalářských pracích bojují s EV? - pakliže jsou založena na 2 bakalářských pracích, pak existuje nezávislá netriviální věrohodná publicita a EV je naplněna. Nebo že studenti psát bakalářky musí a proto jsou bakálářky kvalitativně nedostatečné? - kritéria u obhajoby jsou stejná pro všechny, tak jak je může ovlivnit motivace studenta? A že by se neměly využívat ty části bakalářské práce, kde je jejich vlastní výzkum? - nedává to smysl - bakalářská práce má akademickou obec obohatit o spis souvislostí nějakého tématu a k tomu třeba i názorný příklad aplikace nebo jiný alespoň drobný praktický přínos. To je podstata bakalářské práce a to je proč je potřeba bakalářskou práci úspěšně prezentovat a obhájit. Zkrátka bakalářská práce je normální akademický zdroj (mimochodem zcela běžně, akceptovatelně a žádaně citovatelný v jakýchkoliv jiných akademických pracích, jako jsou disertační práce, skripta, knihy, zkrátka cokoliv). Ovšem platí pro ní stále například pasáž WP:Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy apod. - to ostatně platí pro veškeré zdroje. --Palu (diskuse) 3. 10. 2017, 21:45 (CEST)

Je sporné, zdali bakalářskou práci považovat za publikovaný zdroj. Na rozdíl od vědeckých prací nebo běžných knih (i časopisů), které byly psány a připraveny s ohledem na to, že mají být vydány (zpravidla tiskem), a proto s nimi obvykle bylo redakčně pracováno, tyto texty měly účel jiný, a to kvalifikovat se k dosažení nějakého stupně vysokoškolského titulu. Žádnou redakční procedurou neprošly. Skutečnost, že jsou třeba některé z nich následně dostupné online, je spíš tak nějak vedlejším produktem. Naplňují tedy potřebu ověřitelnosti tím, že jsou nám dostupné, ale s tím označením za "publicitu" bych byl na vážkách. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2017, 22:01 (CEST)

Bakalářky jsou odjakživa dostupné v univerzitních knihovnách a sám jsem z několika čerpal při sepisování své bakalářky a své diplomky. Nejenom, že tak jsou publikované (i když v nákladu třeba 1 kusu), ale k tomu nerozhoduje jestli jsou publikované, ale jestli prošly kvalitní oponenturou. To z nich dělá kvalitní práci. Jinak o publicitu se jedná proto, že byla práce uveřejněna - ne proto, že by měla být vydána v nákladu nějakého minimálního počtu kusů. --Palu (diskuse) 3. 10. 2017, 22:19 (CEST)

To je právě to pochybné. Prostá dostupnost podle mne není totéž co publikovanost. Není v tom rozhodující nějaký minimální počet kusů, to je skutečně nesmysl, ale ta redakční práce a to vědomí účelu, pro jaký je práce tvořena a upravována, tedy že je určena k publikování, k uvedení mezi (kritickou) čtenářskou veřejnost. To prostě nějaké založení do fakultní knihovny nebo elektronického univerzitního archivu nemůže nahradit. Že má být odborná kvalita obsahu zaručena jinými prostředky, jakými je už oponentura a obhajoba, je opět o něčem jiném, já se zabývám tou publikovaností, tedy otázkou, zdali je takový text dokladem o nějakém širším veřejném zájmu o dané téma. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2017, 22:31 (CEST)

Publikovatelnost je uveřejnění, dostupnost. Redakční práce je v daném případě vedení, oponentura a obhajoba. Nelze publikovat (technicky = obhájit) práci, která by neobstála před kritickou čtenářskou veřejností. Jistě, něco může být sporné a práce třeba může jít proti proudu apod., ale to se může stát i vědeckému článku apod. Proto platí např. "Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy". Bakalářka se tak neliší ani v tomto od jakéhokoliv jiného zdroje. O širším zájmu o téma píšu v odstavci níže. --Palu (diskuse) 3. 10. 2017, 22:38 (CEST)

Tak v tom se evidentně neshodneme. Tím bych to za sebe ukončil. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2017, 23:26 (CEST)

Ad) Nelze publikovat (technicky = obhájit) práci, která by neobstála před kritickou čtenářskou veřejností. Plzeňská kauza ukázala, že to lze celkem dobře. A to nemluvím o soukromých vysokoškolských rychlokvaškách, kde je např. oponent „kvalifikován“ titulem RSDr. --Kacir 3. 10. 2017, 23:53 (CEST)

Takovéhle skandály můžete najít v každém typu jinak věrohodných zdrojů a nic to nevypovídá ani o nich ani o bakalářkách jako celku. I u bakalářek platí to co u jiných zdrojů - a to je poměřování kvality jednotlivých zdrojů. Tady se ale bavíme o bakalářkách obecně. --Palu (diskuse) 4. 10. 2017, 00:00 (CEST)

Ono to vypovídá o tom, že kvalifikační práce nejsou až tak vhodným zdrojem ani standardně publikovaným. Pokud je informace dohledatelná v jiném zdroji, měl by být použit primárně on. Pokud informace dohledatelná nikde jinde není, pak je dobré být obezřetný.--Kacir 4. 10. 2017, 00:43 (CEST)

Já tam bohužel rozdíl nevidím. Obezřetnost by měla podle mě platit vždy a všude, nejen u bakalářek, a indicii k řazení nejníže mezi zdroji tam žádnou nevidím. Stupněm ochrany, tj. stupněm ověření faktů je bakalářka výše než leckteré jiné věrohodné zdroje nebo alespoň stejně (třeba novinové články, skripta, primární zdroje, atd.) a co se týče naší definice VZ, tuto splňuje beze zbytku. Jediný rozdíl je v nákladu, který nemá na ověření faktů vliv (zároveň to ale neznamená, že by nebyl standardně publikovaný - je publikovaný stejně jako/lépe než články ve sborníku nebo v časopisu). Skutečně celkově nevidím cokoliv, co by mělo bakalářky degradovat. Čili asi bych to taky uzavřel tak, že se neshodneme. --Palu (diskuse) 4. 10. 2017, 06:56 (CEST)

Bakalářka nemůže být výše než novinové články ani skripta (o primárních zdrojích vůbec nemluvme, ty jsou zrovna coby VZ obvykle velmi pochybné). Články píšou (obvykle) profesionálové, tedy lidé placení za to, že tu práci dělají, a podléhající kontrole jak svého zaměstnavatele, tak potažmo i veřejné, protože vůči v novinách publikovanému článku se může čtenář ohradit a v krajním případě je list nucen i otisknout zpětně opravu. A redakční procesy jsou nastavené s vědomím této zodpovědnosti, tedy tak, že po redaktorovi vše kontroluje přinejmenším editor a nepustí do tisku libovolný nesmysl.
Bakalářku oproti tomu píše pouze a jenom její autor, který ještě není profesionál ve svém oboru, teprve se na něj učí, zkouší se stát tím profesionálem. Vedoucí práce sice může autora jakž takž vést, ale obvykle přímo do výsledku nezasahuje, ne tolik jako editor v novinách. O výsledku si stejně zase rozhodne autor bakalářky. A teprve ty oponentní posudky a především sama obhajoba prokážou, jestli ve své snaze autor uspěl (aspoň do té míry, aby mu ten titul dali). Znovu je třeba připomenout, že je tady rozdíl v motivech, s jakými ten text vůbec vzniká, že není primárně určen širokému publiku, málokdo to čte, můžeme být vůbec rádi, když to přečetl aspoň ten oponent, takže taková práce nepodléhá ani zdaleka tolik kritickému dohledu jako texty široce publikované, typicky novinové články.
Podobně je to třeba i tady s Wikipedií - její výhoda spočívá v tom, že když někdo nepíše nesmysl, kdokoli další si to může přečíst, a pokud tomu rozumí, chybu opravit. Ovšem máme značné rozdíly mezi články ostře sledovanými a hojně čtenými, kde se na chybu přijde snáz, a články, které jsou na okraji jakéhokoli čtenářského zájmu, protože v nich může chyba zůstat klidně v řádu let. A podobně je rozdíl mezi opravdu široce publikovanými texty, typicky tedy novinovými články, a texty, které sice jsou veřejně dostupné, ale málokdo si je kdy přečte, typicky tedy ty bakalářky. Už si rozumíme? --Bazi (diskuse) 4. 10. 2017, 11:58 (CEST)

Sice souhlasím víceméně se vším, na druhou stranu bych ale podotknul, že hlavně v oblasti vědy a techniky pak novinové články podléhají – právě kvůli svému účelu být přístupné široké veřejnosti – určitým více či méně přesným zjednodušením, v některých případech i zavádějícím či logicky nedávajícím smysl, aby to naprostý laický čtenář pochopil, na úkor faktické správnosti a přesnosti. --Dvorapa (diskuse) 4. 10. 2017, 21:41 (CEST)

Tak samozřejmě, máme oborová specifika pro poměřování věrohodnosti zdrojů. Ale protože zdejší diskuse byla zahájena a probíhá obecně, ne speciálně jen o úzce vědeckých tématech, pak tenhle aspekt nechávám stranou. --Bazi (diskuse) 4. 10. 2017, 23:14 (CEST)

No ale Wikipedie je také určena především laické veřejnosti, myslím. To samozřejmě nemůže být omluvou pro případné faktické chyby, ale snahu o přístupnější výklad bych v mnoha případech spíše uvítal. --Hnetubud (diskuse) 7. 10. 2017, 19:47 (CEST)

Možná jsem to pochopil jinak. Pokud máte na mysli EV jako celek místo věrohodnoti, pak mám za to, že Wikipedie je určena i pro okrajová a specializované témata, kde je samozřejmě zájem a tudíž i čtenářská a autorská základna o dost menší. Přesto si i taková témata zaslouží místo na Wikipedii, pakliže splňují podmínky 2NNVZ. Jsou to i témata akademická, regionální, dokonce i mikroregionální atd. Vizte 5P: Wikipedie je spojením obecné a specializovaných encyklopedií. --Palu (diskuse) 3. 10. 2017, 22:24 (CEST)

Názor shodný s Tchořem i Paluem – pokud přivíráme oči, ponecháváme na české wikipedii články, které vznikly překladem z článků na cizích wikipediích, v nichž není uveden žádný zdroj, natož důvěryhodný zdroj, (a to nehovořím o chybných překladech), pak přivírejme oči i u bakalářek (což doporučuji). V opačném případě smažme všechny neozdrojované překladové články.--Lubor Ferenc (diskuse) 3. 10. 2017, 21:48 (CEST)

Kdyby někdo překopal např. článek Poloztracená forma (včetně názvu) a použil jako jediný zdroj i velmi slabou bakalářskou práci, udělal by velice záslužnou práci. Bakalářky z technických oborů jsou dobrým vodítkem, zejména jejich úvodní odstavce, které bývají opsané (většinou poněkolikáté) ze spolehlivých zdrojů, a hlavně v nich jsou uvedeny spolehlivé zdroje. Části bakalářek obsahující nějaká řešení problémů a různé úvahy nelze brát v potaz.--Juniperbushman (diskuse) 3. 10. 2017, 23:54 (CEST)

Výhoda bakalářských prací

Už to bylo řečeno vícekrát výše. Výhodou dobrých bakalářských prací je, že mívají dobře zpracované zdroje, ze kterých autoři čerpali a uvádějí je u jednotlivých tvrzení. Myslím, že soudný člověk dovede rozhodnout, kde je informace jen mlácení prázdné slámy a kde se jedná o dobře zpracované zdroje. Proto bakalářské práce jako zdroj nezavrhuji a čerpám z nich minimálně prvotní orientaci; dávám je bez rozpaků i do referencí, když lepší online zdroj nemám. Vlastní studentovy závěry samozřejmě nelze brát za směrodatné. --Svenkaj (diskuse) 4. 10. 2017, 21:18 (CEST)

Autoritní data

Doplnil jsem roboticky {{Autoritní data}} do všech článků, které mají na Wikidatech vyplněnu alespoň jednu autoritu podporovanou touto šablonou (mj. NK ČR, GND nebo VIAF). V současnosti je jak více než 105000 článků s autoritní kontrolou, tedy asi 26,9% a další stále přibývají. Nadále jsou tisíce článků, kde zatím žádná autoritní data vyplněna nejsou (např. Národní knihovnu {{NK ČR}} lze vyhledávat na portálu), takže kdokoliv může zkusit doplnit data k dalším článkům. V souvislosti s tím ale vyvstává otázka:

• Umisťovat šablonu {{Autoritní data}} pod {{Portály}} (jak doplnil robot) nebo nad (jak říká dokumentace šablony)? Na rozdíl od portálů jde o externí odkazy, na druhou stranu jde de facto o jakési potvrzení významnosti.
• podružná otázka: nepřidáme do šablony ještě nějakou další autoritu, třeba BnF?

JAn (diskuse) 9. 10. 2017, 10:36 (CEST)

• Toto téma se již diskutovalo vícekrát. U aktuální rámečkové podoby se mi nejvíce zamlouval argument, že běžný čtenář Wikipedie zřejmě autoritní data nebo kategorie zas až tak moc nevyužije, proto by mělo být obojí na úplném konci článku. Kdo hledá přímo tyto odkazy, najde je bez ohledu na jejich umístění, a kdo je vyloženě nehledá, tomu by neměly překážet při procházení příbuzných článků v navboxech a na portálech (které jsou přeci jenom více orientovány na laické čtenáře).
• V šabloně bych nechal všechny polytematické české a největší světově uznávané. Úzce zaměřené nebo národní spíše ne, co se týče BnF, tam je to trochu sporné. Hlavně aby šablona nebyla přeplácaná. Krom toho některé z autorit jsou mezi sebou propojeny (např. odkazy), není třeba je tedy vyjmenovávat všechny. --Dvorapa (diskuse) 9. 10. 2017, 10:49 (CEST)

@Dvorapa: Na konci jsou, o tom spor není. Spor je o tom, zda mají být před nebo za Portály

Propojené sice jsou, ale často jen jedním směrem. Udělátko, kterým doplňuji VIAF mi automaticky vyplní několik dalších autorit včetně NKČR, ale ze stránky na NK nevede nikde žádný odkaz na VIAF.

Zřejmě by šlo udělat, že by šablona vypsala přednostně některé autority (mezinárodní a české) a jiné (národní) jen v případě neexistence těch předchozích. Lepší jen odkaz na francouzskou knihovnu než žádný odkaz (když NK ani VIAF není). JAn (diskuse) 9. 10. 2017, 11:45 (CEST)

Ano, však píšu, že by AD dle mého měla být spíše u kategorií, tedy pod portály. Nápad doplnit další autority, pokud hlavní chybí, považuji za výborný. --Dvorapa (diskuse) 9. 10. 2017, 12:09 (CEST)

Neměla ta otázka zaznít ještě předtím, než robot něco hromadně někam vsunul? Vzpomínám si na argument, že autoritní data se týkají přímo tématu článku, zatímco portály, stejně jako ovšem i navboxy, jsou navigací po tématech pouze souvisejících, tedy autoritní data patří nahoru (i před navboxy). Zároveň si vybavuju i argument, že autoritní data představují externí odkazy, zatímco navboxy i portály poskytují odkazy interní, tedy by patřila až za ně. V té druhé argumentaci je malinko díra, protože až na konci jsou ještě kategorie (s nimiž nelze hnout) coby interní odkazy, takže by autoritní data stejně jenom byla nepatřičně vsunutá mezi různé pruhy interních odkazů. Proto se mi zdá užitečnější přistoupit na kritérium první, tedy že se týkají přímo tématu samotného, a tak patří ještě nad navboxy. I ta druhá argumentace se tomu ostatně dá uzpůsobit, totiž že autoritní data coby externí odkazy budou takto relativně "pohromadě" se sekcí Externí odkazy. --Bazi (diskuse) 9. 10. 2017, 20:12 (CEST)

MOF

Mám celý sborník Mammals of Africa v PDFku (normálně stojí okolo dvaceti tisíc korun), nehodilo by se to nějakému Wiki-biologovi nebo jinému k tvorbě? Přece jenom to má iks tisíc stránek a není v mých silách to zpracovat celé. Zdejší články o africké zvířeně by tím šly podstatně vylepšit; samozřejmě tedy platí autorská práva. --OJJ, Diskuse 9. 10. 2017, 16:27 (CEST)

Nechci rýpat, ale autorská práva platí i na šíření publikací. Nemyslím, že je moudré to takto veřejně prezentovat.--RomanM82 (diskuse) 9. 10. 2017, 18:38 (CEST)

176.62.224.35

Všiml jsem si, že jeho poslední editace neukazuje, že se jedná o školní IP i když má na DS šablonu o školní IP. Že by chybka? --Rob542 (diskuse) 12. 10. 2017, 08:27 (CEST)

Ano, zřejmě chybka, opraveno. Na oné DS bude případně možné se oné kolegyně dopátrat ve kterém vyhledávači tu IP hledala, atd. —Mykhal (diskuse) 12. 10. 2017, 09:06 (CEST)

.. i moje chybka, problém je trochu složitější, jak je vidět i z mé diskusní stránky. —Mykhal (diskuse) 12. 10. 2017, 10:57 (CEST)

Viz DS k dané IP. --Markéta M. (diskuse) 12. 10. 2017, 13:00 (CEST)

Vladimír Holan

Asi to patří spíše na Commons, ale zde je více lidí. Nevíte někdo kdo je s básníkem Holanem na této fotce? Vpravo bych tipoval Seiferta, vlevo nevím. Doplnil bych případně popisky u obrázků na Wikipedii --Remaling (diskuse) 15. 9. 2017, 18:50 (CEST)

Napsal jsem odbornici, a kdyby nepomohla, napsal bych do Městské knihovny ve Bělé pod Bezdězem, oni budou vědět, je to Holanův rodný dům :) --Dvorapa (diskuse) 15. 9. 2017, 21:02 (CEST)

Vpravo je skutečně Seifert, vlevo nevím. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 14. 10. 2017, 21:19 (CEST)

Kategorizace článků událostí podle dní

Kolega Radek Linner zahájil kategorizaci událostí podle dne vzniku bez další konkretizace názvu kategorie, což má potenciál zařazení tisíců hesel.

Má smysl události, zejména trvající více než den, kategorizovat jen dnem zahájení (bez roku) a nikoli podle let či měsíců let, které pokrývají celou dobu trvání a jsou definovány i svým názvem (Konflikty roku 1939, Katastrofy roku 2016)? Má smysl události kategorizovat i dnem zániku bez přívlastku či významnými dny v jejich průběhu (např. 2. světovou válku řadit do „8. prosince“ pro vstup USA do války)?

Komentáře

Osobně se domnívám, že řadit události jen podle „dne vzniku/zániku“ je příliš slabé kritérium ke kategorizaci. Název kategorie by měl odpovídat jejímu obsahu, např. 2. světovou bych nekategorizoval přímo do 1. září, ale třeba do Událostí/Konfliktů zahájených 1. září 1939. Vždyť i seznamy dní typu 1. září vztahují události přesně k roku s vysvětlujícím popisem, co se stalo (1. září 1939 – Polsko bylo kolem 5. hodiny ráno napadeno…).--Kacir 10. 10. 2017, 02:25 (CEST) / --Kacir 10. 10. 2017, 02:28 (CEST)

Kategorie mají sdružovat určité množství článků, které spolu nějak souvisí. Vytvořit kategorii, která by většinou obsahovala jediný článek, by nemělo smysl.--Radek Linner (diskuse) 11. 10. 2017, 20:50 (CEST)

Stejně tak nemá smysl sdružovat články do příliš obecných kategorií bez bližší specifikace v jejich názvu, což je příliš nahodilé a čtenáři v nich budou stěží hledat události podle data zahájení. Nikdo si nepamatuje dny zahájení Lánského puče, Kauzy Nagyová a drtivé většiny událostí. Naopak, pokud si nevzpomenu na přesné názvy článků, alespoň vím, že se jedná o české politické kauzy a podívám se do příslušné kategorie, jestli o nich ta hesla existují namísto toho, abych zkoušel naslepo kategorie 365 dní v roce.--Kacir 12. 10. 2017, 16:03 (CEST)

Souhlasím, že událost nevyhledávám podle data, kdy se odehrála. Ale často naopak hledám, co se který den událo a které z těch událostí mají navštěvovanější články. A v tom by mi kategorizace rozhodně pomohla. Spíše není jasné, jestli takto kategorizovat události, které se odehrály v jediný den nebo také delší děje. Variantou jsou dvě kategorie typu Stalo se/Započalo tedy snad "Události 1. ledna"/"Události započaté 1. ledna". Ovšem zatím to nevypadá, že nám tato diskuze přinese odpověď. --Radek Linner (diskuse) 13. 10. 2017, 14:17 (CEST)

Denní kategorie by měly zahrnovat události, které se k tomuto dni vztahují více, než jednorázově. např. podkategorie Kategorie:Narození 10. října obsahuje vícero lidí, kteří se ten den narodili. Stejně tak je v pořádku mezinárodní den dětí do Kategorie:1. červen, protože se slaví každý rok. Ale Bitva na Moravském poli v Kategorie:26. srpen už je špatně, protože se konala jednorázově. Takto bychom měli tyto kategorie zapleveleny tisícemi událostí. Naopak, dovedeme-li tuto kategorizaci ad absurdum, budeme mít i kategorie 5 hodin ráno? JAn (diskuse) 10. 10. 2017, 08:04 (CEST)

Když už, tak by asi měly být v podkategoriích. Narození a úmrtí jsou taky jednorázové události a je jich tolik, že si vlastní podkategorie vysloužily. Takže jestli k jednodenním událostem, které se odehrávají opravdu jen v jeden konkrétní den, vzniknou příslušné kategorie typu Události 1. září, dovedu si jakýsi užitek představit (třeba k dohledání všech výročí daného dne). Ale už u těch narození a úmrtí po dnech tu byly pochybnosti, jestli taková kategorizace má smysl, takže tím spíš buďme obezřetní. Události pouze začínající nebo pouze končící v daný den je sporné kategorizovat, tím spíš události, které probíhaly i předtím a potom a jenom v to datum měly nějaký výrazný bod. Pak by měl být kategorizován ten bod, ne už celá dlouhodobá událost (např. bělohorská bitva, ne celá třicetiletá válka). --Bazi (diskuse) 10. 10. 2017, 11:49 (CEST)

To máte pravdu. Ale v podstatě se teď bavíme o něčem jiném - o kategoriích, které by měly sdružovat události, odehrávající se v jednom dni kteréhokoliv roku. Takže by pro Vás byly schůdnější kategorie "Události 26. srpna"? Nebo tyto události nechcete kategorizovat vůbec? --Radek Linner (diskuse) 11. 10. 2017, 20:50 (CEST)

Jak jsem již psal na své diskuzní stránce, kategorizaci dle jednotlivých dnů zde existovala již dříve, pouze se tak dělo v menším rozsahu. Pro mě osobně je docela užitečné, když bitva na Moravském poli je kategorií propojena s bitvou u Kresčaku. Dřív bych si tyto bitvy nikdy nespojil. Kategorizace článků dle dnů má svůj význam právě pro vyhledávání výročí. Že by taková kategorie měla tisíce položek se mi nějak nezdá, ale možná mám teď špatný odhad. Pokud by to tak bylo, od toho jsou pak další případné podkategorie. Ke kategorii Kategorie:26. srpen bych logicky zařadil událost, která se toho dne jednorázově stala. A když procházím události toho dne, pak bych se jako uživatel rád dozvěděl, že ten den byla zahájena i nějaká dlouhodobější událost, která má vlastní článek. Mimochodem pokud bychom měli dost článků pro kategorii 5 hodin a 11 minut odpoledne, vůbec bych se tomu nebránil. Takové kategorie existují například na Commons. Myslím, že tady bychom ale takovou kategorii nenaplnili. Viděl bych to tak, že by asi měly vzniknout kategorie typu "Události 1. září", nikoliv však "Události 1. září 1945". Takovou kategorii bychom opět asi nenaplnili. Pokud by událostí připadající na jedno datum bylo opravdu velké množství (což zatím nepředpokládám), mohou vzniknout stejné podkategorie jako u let: Vzniklo/Zaniklo apod.--Radek Linner (diskuse) 10. 10. 2017, 18:07 (CEST)

Já jsem každopádně proti. Smyslem kategorií je sdružovat tematicky příbuzné články. Den v gregoriánském kalendáři, kdy se něco stalo, je příliš náhodné kritérium. Koho taková věc zajímá, pro toho jsou tu hesla o jednotlivých dnech s výčtem významných událostí. Osobně bych se ze stejného důvodu obešel i bez kategorií Narození a Úmrtí podle dne (většina jazykových verzí wikipedie je nemá), ale chápu, že po těch letech by jejich zrušení sotva prošlo.--Hnetubud (diskuse) 11. 10. 2017, 11:28 (CEST)

Na přehled výročí dlouhodobě narážím ve všech médiích a někdy se tomu věnují samostatné pořady jak v České televizi, tak v rozhlase nebo v tisku. Evidentně je o to zájem. Proč by takovou informaci neměla poskytovat i elektronická encyklopedie? To, že má každý den v roce svůj článek a tam je možné událost zaznamenat, je pravda. Ale stále jsou ty články jen málo naplněny a kategorizace podává jiný druh informace, než je článek. Pokud říkáme, že Wikipedie není z papíru a bereme to jako výhodu, pak využijme kategorizací, které umožňují články vyhledávat, analyzovat dle dle různých kritérií. Kdyby taková kategorie měla opravdu stovky položek, pak si zkuste představit ten dlouhý seznam v článku. Byl by nepřehledný, hůře udržovaný a nekompletní. Podobně někteří wikipedisté nemají rádi sáhodlouhé seznamy narozených a zemřelých v jednotlivých letech. Zkrátka kategorie a článek jsou dva různé typy informací a umožňují nám dva různé pracovní postupy. --Radek Linner (diskuse) 11. 10. 2017, 20:50 (CEST)

Řekl bych, že pro strojové analyzování stovek položek dle kritérií jsou dnes už spíš wikidata než kategorie jednotlivých jazyků.--Tchoř (diskuse) 12. 10. 2017, 09:13 (CEST)

O Wikidatech se už dlouho mluví, co všechno jednou budou umět nebo snad dokonce umí. Já z nich zatím žádné výstupy nejsem schopen dostat. Třeba pomocí Massviews Analysis mohu zjistit, které články osobností narozených 10. října jsou nejčtenější. Uměl byste z Wikidat vytáhnout něco podobného? --Radek Linner (diskuse) 12. 10. 2017, 15:39 (CEST)

Radku Linnerovi: Massview Analysis nabízí srovnání podle data narození nejen pro články z kategorie (Source:Category), ale i pro soubor článků získaný pomocí SPARQL z Wikidat (Source:PagePile). Český návod k používání SPARQL na wikidatech máme u wikiprojektu Překlad (poděkování směřuje k Janu Spoustovi). Je zaměřen sice trochu jinak, ale i se základní znalostí angličtiny si můžeme pomoci také se stránkou příkladů na wikidatatech. Pomocí SPARQL můžeme osobnosti narozené 10. října s článkem na české Wikipedii najít takto [7]. Následně se můj krásný návod zadrhává na tom, že přes několikerou snahu mi tentýž dotaz nefunguje na stránce PagePile :-/. Tak jsem si to stáhl na odkazované stránce ve formátu CSV, otevřel v textovém editoru a na stránku PagePile vložil jako seznam. Ten jsem následně předhodil Massview Analysis: [8]. Takže jde to, i když to není tak pohodlné. Na druhou stranu to těch výsledků našlo víc a ten původní dotaz by šel snadno upravit tak, kdyby nás zajímaly kvůli nějakému kalendáriu třeba jen ti, kdo mají kulaté výročí, nebo kromě dat narození ještě data úmrtí a data sňatků. Podle mého názoru je to přes Wikidata varianta, která má větší budoucnost a plýtvat čas na lokální kategorie je v tomto případě zbytečné.--Tchoř (diskuse) 14. 10. 2017, 21:13 (CEST)

Asi by bylo dobré si uvědomit, že každá další kategorie znamená jak zátěž pro editory, kteří ji budou muset vkládat, tak znepřehledňování historie článků. Takže by k jejímu vzniku měly být pádné důvody, a ty v tomto případě nevidím. Fakt už bych v posledních změnách radši viděl nějaké konstruktivní příspěvky k encyklopedickému obsahu článků, než věčnou kategorizaci a rekategorizaci.--Hnetubud (diskuse) 17. 10. 2017, 23:35 (CEST)

Cyklistické závody

Věděl by někdo, jak se mají správně psát názvy cyklistických závodů vedoucích mezi dvěma městy (s pomlčkou či spojovníkem, s mezerou nebo mezery?) Máme tu jak Paříž-Tours, tak např. Paříž - Roubaix, což je dost matoucí a zhoršuje provázanost článků. Bylo by možné to roboticky opravit a sjednotit? Díky, --Hnetubud (diskuse) 12. 10. 2017, 10:36 (CEST)

Nečekal bych nic lepšího, než když se o tomto diskutovalo u železničních tratí.--Tchoř (diskuse) 12. 10. 2017, 10:53 (CEST)

Děkuji za odkaz, i když tady snad takový problém nebude, protože většina názvů je jednoslovných, kromě Praha - Karlovy Vary - Praha.--Hnetubud (diskuse) 14. 10. 2017, 21:55 (CEST)

Čísla

Rád bych se zeptal komunity, co soudí o článcích jako 547 (číslo). Sice to statistiky natahuje pěkně, ale informací je v tom nula. Rozhodně z toho nejde napsat víc jak pahýl (takže vlastně to pahýl není :-D) Zároveň by mě zajímalo, jakou informaci to předává čtenáři a kolik čísel takto zpracujeme. Do tisíce, desetitisíce, milionu, bambilionu??!! OJJ, Diskuse 12. 10. 2017, 19:31 (CEST)

Spíš mi to příjde jako "dobrý" způsob navyšovat si počet editací. Můj názor je stejný jako ten OJJův. Marek Wikipedista (diskuse) 12. 10. 2017, 19:35 (CEST)

Už se to tu řešilo před rokem [9] a tehdy byli všichni diskutující proti.--Hnetubud (diskuse) 12. 10. 2017, 20:01 (CEST)

Smysl má srovnat čísla po stovkách do tabulek. Samostatné články jsou zcela zbytečné.--Juniperbushman (diskuse) 12. 10. 2017, 23:38 (CEST)

Taky bych se přikláněl k shrnutí do článků o stovkách. --Hugo (diskuse) 13. 10. 2017, 05:40 (CEST)

Čistým řešením by byl DOS i s odkazem na zmiňovanou diskusi Pod lípou. Dobře si umím představit ŽOK na téma čísel, protože je pravděpodobné, že se v budoucnosti vyskytnou nová hesla o číslech, a rychlosmaz takových článků sice neozdrojovaných, ale jen na základě proběhlého DOSu, který se týkal třeba jiných čísel, by byl problematický.
Zopakuji rok starý komentář: Za klíčové pro existenci každého takového článku považuji zdroje, kterými bude doložena encyklop. významnost, tj. čím je číslo významné (např. 144 000). V opačném případě by to zřejmě mohl někdo rozjet roboticky bez stropu, tj. v dnešní základní podobě s 0 zdroji.--Kacir 13. 10. 2017, 13:31 (CEST)

Jsem o revizi v podobě DoS. Chápu čísla od 0 do třeba sta, pak už by stačilo shrnout do stovek, jak zní návrh. Zároveň pochybuji o přesnosti - Awe tam dává sekci == Matematika == a v ní nalezneme, že je dané číslo číslem nešťastným atd. Za a) nevím, co to má s matematikou společného. Za b) nevím, kde na to autor přišel. Tak dobrá, nechme články, které mají zdroje, ale články o čísle 547, které zdroje nemají a navíc v nich jsou prapodivné informace propodivně zařazené do sekcí bych smazal. --Vojtasafr (diskuse) 13. 10. 2017, 13:37 (CEST)

Řeknu to, co jsem řekl již před rokem – tyto články by mohly mít „užitek“ pouze v tom smyslu, že při nasazení robota by velikost české Wikipedie mohla dosáhnout závratných čísel, teoreticky až do nekonečna. Její kvalita by však šla opačným směrem. Měla by proto existovat jistá hranice a vše ostatní smazat. --Vlout (diskuse) 13. 10. 2017, 13:38 (CEST)

Téma se řeší i jinde, i když z jiného úhlu. JAn (diskuse) 13. 10. 2017, 14:05 (CEST)

Já bych osobně dokončil články do 1100, jelikož existují navigační šablony se spoustou červených odkazů, pak si myslím, že by to už nemělo smysl. Awewewe (diskuse) 13. 10. 2017, 22:36 (CEST)

@Vojtasafr: a) Co mají články odkazované v sekci Matematika (v článku 547 (číslo)) společného s matematikou? Zkusil jste kliknout na některý z těch odkazů? Řekl bych, že s ní všechny tři články určitě souvisejí, a to velmi. b) Jak se na to dá přijít? Předpokládám, že se to asi dá nějak vypočítat.

@OJJ: Třeba bambilión, wikipedie není z papíru. Jaký je informační přínos pro čtenáře? Nevím. Matematika není můj obor, tudíž to nedokážu posoudit. Zabýváte se nějak hlouběji matematikou, takže to posoudit dokážete? (ta otázka platí i pro ostatní mazače)--Rosenfeld (diskuse) 14. 10. 2017, 08:26 (CEST)

Zabývám se teorií čísel dostatečně, abych si byl jist, že to čtenářům nenabízí užitečného nic navíc oproti řekněme tabulkám matematické vlastnosti čísel (500–599) a zápisy čísel v číselných soustavách (500–599) (které by nadto obě patřily spíš do jmenného prostoru Příloha, ale to je zase jiná neúspěšná diskuse).--Tchoř (diskuse) 14. 10. 2017, 10:51 (CEST)

Škatulkování "mazač" x "nemazač" je k ničemu, důležité jsou pouze argumenty vycházející z pravidel Wikipedie. Domnívám se, že v případě čísla 547 lze stejně jako u posuzování jiných hesel vyjít z WP:Encyklopedická významnost. Heslo 547 (číslo) neprojde hned přes druhé kritérium v pořadí: "...zdroje o tématu pojednávají přímo a v určitém minimálním rozsahu. Nestačí jen pouhá zmínka, není ale nutné, aby předmět byl hlavním tématem zdroje." Nejsou-li doloženy zdroje, jejichž tématem je například přímo dotyčné číslo, mělo by každé podobné heslo být hned označeno šablonou {{Významnost}} a po čtrnácti dnech smazáno. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 10. 2017, 19:05 (CEST)

Také jsem proti mechanickému tvoření "článků", které neobsahují žádnou užitečnou informaci. Wikipedie sice, jak všichni víme, není z papíru, ale zaplevelení nesmyslnými "články" ji už teď poškozuje. Když hledám články, které by potřebovaly opravy nebo úpravy, je docela k zlosti, když se člověku jako "náhodný článek" pětkrát za sebou ukáže nějaký nesmysl. Ad absurdum to dovedla "největší Wikipedie", totiž cebuánská, která generuje robotem "články" o biologických taxonech a pod. K čemu je to dobré? Zdraví --Sokoljan (diskuse) 14. 10. 2017, 21:05 (CEST)

Za mě to asi nevadí, pokud to skončí u tříciferných čísel, tak proč ne - je to pěkný rozcestníček, který není až tak zrádný a třeba italská wiki to tak má a zas takový hrůzy to nejsou. Ani to nevidím jako totální zaplevelení, určitě jsou i horší věci, který by do encyklopedie papírového i nepapírového formátu neměly padnout. --frettie.net (diskuse) 16. 10. 2017, 09:39 (CEST)

Cizojazyčné položky z wikidat v infoboxech

Na základě čeho se vybírá jazyk v položkách z wikidat, pakliže český překlad není k disposici? Narazil jsem na to mnohokrát, jako příklad nechť poslouží článek Sergej Michajlovič Mironov, kde v kolonce Stranická příslušnost v infoboxu stojí Spravedlivé Rusko (v pořádku) a „Russian Party of Life“. Působí to jako pěst na oko. Proč se zobrazuje zrovna anglický překlad, když se nabízejí přinejmenším dvě zjevně smysluplnější varianty, a to

1. zobrazit původní, officiální název položky, který je ve wikidatech, tj. nikoliv překlad, nebo
2. zobrazit položku v jazyce dle Accept-Language hlavičky klienta,

případně v případě neexistence shody dle 2. zobrazit původní název dle 1. Moc se nevyznám v technikáliích wikidat, takže nevím, zda se vůbec někde uchovává příznak toho, co je původní název a co jsou překlady (což by byl asi podnět pro to, aby se takový příznak vytvořil), ale očekával bych, že druhou variantu by nemělo být těžké implementovat. ΜΜΝ (diskuse) 14. 10. 2017, 21:45 (CEST)

Ve Wikidatech neexistuje žádný "oficiální název", prostě tam má každý jazyk svůj štítek pro danou položku. Ale rozhodovat, která položka je jakože ruská, která anglická, která francouzská... dost dobře nelze. U děl jsou někdy jako vlastnost uváděny i jejich originální názvy, ale to je spíš doplňkový údaj a bude patrně přítomen v méně případech nežli anglický štítek. Každopádně pokud někde narazíte na anglické pojmenování položky v infoboxu, prostě doplňte na WD český štítek a tím je to vyřešeno. Nemá to být nějaký standardně zobrazovaný údaj, je to dočasný stav hodný vylepšení. Proto bych nemrhal energií na výběr zobrazovaného jazyka a ušetřenou práci věnoval tomu doplňování chybějících štítků. --Bazi (diskuse) 14. 10. 2017, 22:33 (CEST)

Protože dostupný software vždy postupuje v pořadí cs-sk-en. Druhá možnost není možná, neboť dostupné funkce zjistit tento údaj nemohou. Matěj Suchánek (diskuse) 16. 10. 2017, 18:29 (CEST)

Vandlaistická IP

Prosím o blok IP adresy 217.75.218.229, která dnes vandalizovala hned několik článků

Děkuji Marek Wikipedista (diskuse) 15. 10. 2017, 08:21 (CEST)

@Marek Wikipedista: Tohle patří na WP:NS, ale dvě hodiny jsem jí dal, nezávisle. Když už Tě tu mám, prosím pozor na články porušující autorská práva, včera večer jsi jeden takový příspěvek do článku upravil a ponechal. OJJ, Diskuse 15. 10. 2017, 08:24 (CEST)

Ano, všiml jsem si toho. Marek Wikipedista (diskuse) 15. 10. 2017, 08:44 (CEST)

Šablona Počet obyvatel

Vzhledem k tomu, že je vhodné získat nějakou shodu na tom, jak bude šablona {{Počet obyvatel}} zaokrouhlovat, prosím o vyjádření ostatní. Předchozí diskuse viz zde a zde. Osobně se mi např. líbí návrh Tchoře z 1. 7. 2017, 09:38. --Vlout (diskuse) 24. 10. 2017, 10:00 (CEST)

A kde máme diskutovat? --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 10. 2017, 13:14 (CEST)

Nadnesl jsem to tady, ale pokud chcete, je možné i u vlastní šablony. --Vlout (diskuse) 24. 10. 2017, 13:23 (CEST)

Tak než se rozhodne, kde poběží diskuse, budu reagovat tady a někdo to pak případně přenese :) Myslím, že Tchořův návrh je dobrý, zároveň se mi líbí možnost mít zobrazována čísla přesně. Vůbec by podle mě nevadilo, aby vedle sebe koexistovaly obě možnosti. Jedním způsobem, jak to udělat, je zobrazit něco takového: "přibližně 3 tisíce^(?)" a po kliknutí na ? by se zobrazilo přesné číslo se zdrojem jako je to v současnosti - chci věřit, že to technicky lze udělat. Druhým způsobem, který se mi líbí méně, by byla možnost přepínat si způsob zobrazení v nastavení. --Palu (diskuse) 28. 10. 2017, 18:17 (CEST)

Hory a kopce - duplicity po přesunu

Všiml jsem si, že existují starší stránky o kopcích a horách, které zůstaly po přesunu (levá strana každé řádky). Navrhuji smazat ty stránky, které nejsou rozcestníkem a je na ně odkazováno pouze z osobních stránek.--Otaznick (diskuse) 31. 10. 2017, 09:20 (CET)

Na dotyčná přesměrování mohou vést odkazy z nějakých cizích stránek mimo Wikipedii z doby před přesunem, kdy tato přesměrování byla ještě články. Proto si myslím, že přesměrování po přesunu by se obecně nikdy mazat neměla (s výjimkou, kdy k přesunu dojde krátce po založení článku). --Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 10. 2017, 12:29 (CET)

A když je v původním názvu vyloženě chyba? --Tayari (diskuse) 31. 10. 2017, 12:47 (CET)

Chyba byla pravděpodobně důvodem přesunu hesla, čímž byla napravena; smazání vzniklého přesměrování už v nápravě chyby nehraje žádnou roli. Pokud někdo mimo Wikipedii stále odkazuje na původní chybný název, bude přesměrován na název správný, takže čtenář nebude nijak maten. --Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 10. 2017, 12:53 (CET)

Důvodem přejmenování bylo, že původně se používal pro označení kopců rozlišovač udávající nadmořskou výšku a přesouvalo se na název, kde je rozlišovačem geomorfologické území. Protože na normálních mapách nejsou geomorfologická území vyznačena, je třeba původní stránku s přesměrováním zachovat. U kopců se stejným názvem i výškou by měl být rozcestník.--Juniperbushman (diskuse) 31. 10. 2017, 16:32 (CET)

Co je ještě vandalismus

Postřehl jsem, že kolega Awewewe založil šablony {{experimenty2r}} a {{experimenty3r}}, kterými označuje (opakované) vkládání neověřených informací či vlastního výzkumu za vandalismus a vyhrožuje zablokováním právě kvůli vandalismu. Doporučení Wikipedie:Vandalismus je však poměrně jednoznačné a nic takového nezmiňuje ani nenaznačuje. Domnívám se proto, že použití daných šablon by bylo v rozporu s pravidly Wikipedie a navrhoval bych je smazat. Má komunita stejný názor? --Vachovec1 (diskuse) 31. 10. 2017, 20:08 (CET)

Já bych s tím souhlasil. Tohle jsou věci řešitelné již existujícími šablonami typu {{zdroje}} anebo osobními zprávami. --Martin Urbanec (diskuse) 31. 10. 2017, 20:11 (CET)

Především se mi nezdá obsah šablon. Samotné opakované vkládání neověřených informací nebo vlastního výzkumu není vandalismus. Tím by se to stalo např. až když by tyto informace vkládal přes vysvětlení, se zjevnou snahou prosadit svůj individuální pohled apod. Takže bych v ojedinělých případech použití šablony {{experimenty2r}} připustil, ale myslím že se můžeme obejít i bez ní. Oproti tomu šablona {{experimenty3r}} je evidentně v rozporu s pravidly Wikipedie, jak už píše Vachovec1, takž tu smazat.

Samozřejmě očekávám zdůvodnění autora šablon. --Packa (diskuse) 31. 10. 2017, 23:00 (CET)

Smazat obě, zbytečné, netřeba mít šablonu na každou blbost. Vlastní výzkum tu není tak často, vždy mi stačilo napsat krátkou nešablonovou zprávu? A je náhoda, že uživatel, co prokázaně loutkařil, zakládá šablony jako další problematický uživatel? OJJ, Diskuse 1. 11. 2017, 05:39 (CET)

Také souhlasím se smazáním. Nemyslím, že by tyto šablony našly zásadní využití. --Hugo (diskuse) 1. 11. 2017, 07:37 (CET)

@Vachovec1, Packa, Martin Urbanec, Hugo: Založil jsem AfD Wikipedie:Diskuse o smazání/Šablona:Experimenty2r, vyjádřete se tam. --OJJ, Diskuse 1. 11. 2017, 08:07 (CET)

Ke smazání neprojednaných a sporných šablon není nutný DOS. Naopak, zakladatel má záměr u nejednoznačných šablon před založením nejdříve projednat a nechat potvrdit Pod lípou, tj. tady se nemá vytvářet konsenzus ke smazání, ale nejdříve k samotnému založení. --Kacir 1. 11. 2017, 08:25 (CET)

Velké vymírání na konci křídy

Jen upozorňuji Wikipedie:Diskuse o smazání/Velké vymírání na konci křídy a Velké vymírání na konci křídy (kniha), znovuzaložení jednou smazané stránky, komunita docela jednomyslně rozhodla o smazání.Mirek256 3. 11. 2017, 16:53 (CET)

Stránku jsem označil k odloženému smazání. Tady není co řešit a i diskuse o smazání je zbytečná - buď zdroje jsou a nebo nejsou. Diskuse může být na místě leda nad jejich kvalitou, nikoliv nad jejich neexistencí. A k tomu, že by byla EV u této knihy prokázána nějakým alternativním způsobem, také nejsou indicie. --Palu (diskuse) 3. 11. 2017, 18:08 (CET)

Kandidatura na checkusera

Milé kolegyně, milí kolegové,

před malou chvílí jsem podal kandidaturu na checkusera na Wikipedie:CheckUser/Hlasování/2017. Obsáhlejší zdůvodnění je tam, tam se prosím také vyjádřete (či kandidujte sami :)).

Těším se na vaše komentáře,
--Martin Urbanec (diskuse) 8. 11. 2017, 08:22 (CET)

Worldometers jako zdroj

V souvislosti s editacemi uživatele Temkron527 (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty), který nahrazuje ozdrojované (byť třeba několik let staré) údaje o populaci zemí, bych se chtěl zeptat, zda je toto nahrazování v pořádku a zda lze stránku Worldometers (http://www.worldometers.info/) považovat za věrohodný zdroj. Nenašel jsem nikde popsanou jejich metodiku ani použité zdroje, jen tvrzení typu

The current population of Switzerland is 8,500,138 as of Wednesday, November 8, 2017, based on the latest United Nations estimates. [10]

--Jvs 9. 11. 2017, 08:47 (CET)

Odhad bez uvedení metodiky bych opravdu nebral. --Uacs451 (diskuse) 9. 11. 2017, 09:11 (CET)

Určitě není možné údaje o počtu obyvatel nahrazovat nějakými strojem generovanými odhady. Na stránce FAQ autoři Worldomoters na otázku "How accurate is Worldometers?" odpovídají více než nedostatečně: "fairly accurate". Čekal bych nějakou směrodatnou odchylku. Takže podle mne to není zdroj dostatečně důvěryhodný.

Kromě toho uvádění údajů z této stránky je z principu neověřitelné, neboť ta čísla se tam neustále průběžně mění, takže když někdo uvede, že v konkrétní den měla nějaká země podle Wordometers X obyvatel, tak už po velmi krátké době po něm nemůže nikdo zkontrolovat, jestli to číslo opsal správně, maximálně může opsat novou hodnotu, která bude ale zase nezkontrovatelná.

Kdybychom teoreticky tento zdroj přijali, tak je stejně nesmysl z něho ta čísla ručně opisovat. V takovém případě by bylo nejlepší, aby je hromadně přebíral nějaký bot, doplňoval je třeba rovnou na Wikidata, a hlavně pravidelně podle té stránky aktualizoval. Ale nemyslím, že se to stane, pokud autoři té stránky nezveřejní metodiku, jak k těm odhadům dospívají, aby tato metodika mohla být podrobena veřejné vědecké kritice. --Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 11. 2017, 13:50 (CET)

Seznam přání komunity 2017

Možná jste zaznamenali, že probíhá letošní průzkum přání komunity. Protože je na osobu možné přidat pouze tři návrhy/přání, ale ve svém osobním seznamu mám za českou wikikomunitu různých přání za rok nasbíraných více, dovolil jsem si některá připravit pro kohokoliv, kdo ještě všechny tři přání za sebe nevyčerpal a zajímá se aktivně o řešení daného problému.

Co navrhuji já:

1. Možnost zobrazit rozdíl (diff) mezi aktuální verzí a poslední zobrazenou revizí jedním kliknutím z RC/sledovaných
2. Upozornit uživatele, že by měl přidat/aktualizovat TemplateData při změně kódu šablony
3. Možnost vložení podšablony do parametru šablony ve VE

Co bychom ještě mohli navrhnout, ale já už nemohu (připravené pro případné zájemce):

1. Možnost revertovat editace z mobilního webu
2. Automatické doplňování a napovídání shrnutí ve VE
3. Odkaz na sekci v RC/sledovaných by měl být větší než jen šipka
4. V seznamu globálního využití souboru na Commons by mělo jít vyfiltrovat pouze využití např. na českých projektech nebo např. na české Wikipedii apod.
5. Možnost používat kouzelné slůvko Gender v nápovědě

Samozřejmě pokud vás za českou wikikomunitu napadají nějaká další přání, nebojte se je navrhnout. Na těch s nejvíce hlasy (ve fázi hlasování začínající koncem listopadu) technický tým Nadace splní, tedy to rozhodně stojí za to, viz 2017 Community Wishlist Survey. --Dvorapa (diskuse) 10. 11. 2017, 17:21 (CET)

Adoptoval jsem číslo 4. Číslo 1 by bylo jistě užitečné, ovšem nejprve by to asi chtělo mít možnost prohlížení historie stránky (aby vůbec bylo možno vybrat onen diff). --Vachovec1 (diskuse) 10. 11. 2017, 18:22 (CET)

Prohlížet historii v mobilní verzi webu možné je již nyní (kliknutím na výraz "naposledy upravil(a)" úplně dole pod stránkou). --Vojtěch Dostál (diskuse) 10. 11. 2017, 19:27 (CET)

Ok, ale nejde o sledování historie, ale možnost revertu z mobilu, což nejde a myslím že chybí.--Ladin (diskuse) 10. 11. 2017, 20:26 (CET)

Osobně by mě potěšilo, kdybych zase mohl (skriptík?) blokovat jako kdysi a nejen mě - @Martin Urbanec, Horst:... :-) Ta současná přání mi přijdou spíše zbytečná, užitečnější by bylo aktivovat třeba takový Twinkle, mazání více revizí jednoho uživatele... OJJ, Diskuse 10. 11. 2017, 19:36 (CET)

Matěj Štágl

Zdravím komunitu, mohli by jste mi s tímto případem pomoci? Tato IP adresa do článku Gymnázium Česká Lípa přidala tuto editaci o osobě, která možná není příliš významná nebo o tom nevím. Mohli by jste to posoudit? Chtěl bych posoudit refy a "celou" osbnost. Předem děkuji.

Diskuse s IP adresou --Marek Wikipedista (diskuse) 11. 11. 2017, 10:44 (CET)

Changes to the global ban policy

Hello. Some changes to the community global ban policy have been proposed. Your comments are welcome at m:Requests for comment/Improvement of global ban policy. Please translate this message to your language, if needed. Cordially. Matiia (Matiia) 12. 11. 2017, 01:34 (CET)

Cyril Horáček

Prosím o posouzení zda je správné či nesprávní vkládat jako referenci matriční zápis o narození Cyrila Horáčka. Matriční zápis jasně říká že se narodil v Praze a jeho otec byl uzenářský mistr, což je zmíněno i v přípěvku. S onoho matričního zápisu je jasné, že se C.H. narodil v Praze a né v Dolních Počernicích. Wikipedista Vlout odstraňuje tento fakt mnou vložený formou reference za místo narození, tedy Prahu. Prosím o posouzení tohoto sporu.--Martin wolf (diskuse) 12. 11. 2017, 13:15 (CET)

Pro upřesnění, s kolegou jsem v této věci již jednal. Zdálo, že přijme řešení, kdy nebude používán primární zdroj, a naopak jestliže ze sekundárních zdrojů jsou podloženy dvě možné varianty, tak jsou také obě v článku uvedeny, spolu s patřičnou vysvětlující poznámkou. Zřejmě na to jen zapomněl. --Vlout (diskuse) 12. 11. 2017, 13:20 (CET)

Doloženým věrohodnáho matričního zápisu je snad jasné kde se narodil a kdo je jeho otec. Tak proč někomu vadí že se tento fakt vloží pomoví reverence za datum a skuteční místo narození, tedy Prahu (původní text není odstraněn či změněn). Nechápu proč nevyužít digitalizovaných matrik, když v nich jsou nezpochybnitelné údaje a autoři přízpěvků v minulosti většinou k nim neměli přístup a zjištěné údaje nehohli tak snadno ověřit. Použití odkazu na příslušnou matriku dle mého názoru není vlastní výzkum, jak tvrdí Vlout--Martin wolf (diskuse) 12. 11. 2017, 14:09 (CET)

Jestli to dobře chápu, jde o vložení tohoto odkazu na matriku a doplnění tak stávající reference. Myslím, že je to v pořádku a přínosné, případně by se to dalo udělat formou poznámky "Matriční záznam o narození zde". --Palu (diskuse) 12. 11. 2017, 14:25 (CET)

Odkaz je vložen jako externí, jakožto primární zdroj není pro přímé zdrojování informace vhodný. --Vlout (diskuse) 12. 11. 2017, 14:27 (CET)

To si nemyslím, daleko přínosnější je umístit ten odkaz tam, kde by ho čtenář mohl hledat. Ani si nemyslím, že by byl primární zdroj nevhodný, tedy že to lze říct takto apriori bez dalšího odůvodnění. --Palu (diskuse) 12. 11. 2017, 14:35 (CET)

Máme na to pravidlo, že je třeba upřednosťnovat sekundární zdroje. A ten tam již je. Nahlédnete-li navíc do onoho primárního zdroje, zjistíte, že to chce jistou kombinační schopnost z něj něco vyčíst, jde tedy o vlastní výzkum. --Vlout (diskuse) 12. 11. 2017, 14:37 (CET)

To, že v podstatě zakazujete primární zdroje, pokud existuje sekundární, se mi nelíbí a ani si nemyslím, že na něco takového máme pravidlo. Rozhodně ale nesouhlasím, že jde o vlastní výzkum - nejde, jde o primární zdroj. --Palu (diskuse) 12. 11. 2017, 15:52 (CET)

Možná jste přehlédl, že to „nezakazuji“ já, ale pravidla Wikipedie. Prosím, abyste se s nimi nejdříve seznámil. --Vlout (diskuse) 12. 11. 2017, 16:22 (CET)

Můžete konkrétně citovat co konkrétně konkrétní pravidlo zakazuje? Já jsem s pravidly obeznámen a nevšiml jsem si, že by byly primární zdroje zakázány. --Palu (diskuse) 12. 11. 2017, 16:24 (CET)

Čtěte prosím pozorněji, nikde jsem nemluvil o zákazu, pouze o „zakazování“, což byla ale Vaše přehnaná reakce. Snadno lze ověřit (nachází se to jen o pár řádků výše), že jsem psal „… je třeba upřednosťnovat sekundární zdroje“. --Vlout (diskuse) 12. 11. 2017, 16:27 (CET)

V tom případě vám nerozumím. Proč tedy chcete ten zdroj odmazávat, když není zakázaný? Úprava, proti které jste, obsahuje i sekundární i primární zdroj, takže není nijak porušena zásada, že se upřednostňují sekundární zdroje. Můžete mi to tedy vysvětlit, abych pochopil co vlastně chcete a jakými pravidly to vlastně podkládáte? --Palu (diskuse) 12. 11. 2017, 16:32 (CET)

Zdroj nebyl odmazán, je umístěn v externích odkazech (jsem zvědav, kolikrát to sem ještě budu muset napsat). Jeho četba vyžaduje jisté úsilí a kombinanční schopnosti čtenáře, informaci v něm (možná) obsaženou tak získáte vlastním výzkumem. Tudíž je jako reference nevhodná. Možná byste mohl iniciovat nějaké formulační vylepšení zdejších pravidel, či spíše podejte žádost o komentář, která se bude týkat použitelnosti scanů starých matrik. To by, na rozdíl od jiných žádostí o komentář, bylo užitečné. --Vlout (diskuse) 12. 11. 2017, 16:37 (CET)

Myslím, že máte svérázný výklad pravidel a svéráznou definici odmazávání zdrojů. To se ostatně opakuje už z předchozích diskusí, kdy jste také razil nějaké pravdy, které byly značně svérázné. Tvrdit, že mandarinky jsou zakázané, protože červená barva je zakázaná a mandarinky mají oranžovou barvu, což je v podstatě poddruh červené, je podle mě demagogická praktika. Každopádně si nemyslím, že byste jakkoliv doložil, že jde o vlastní výzkum nebo že se primární pramen nemůže použít. --Palu (diskuse) 12. 11. 2017, 17:00 (CET)

Já si zase myslím kolego, že především velmi rád diskutujete :-) --Vlout (diskuse) 12. 11. 2017, 19:09 (CET)

Nechápu proč Vlout odmítá tak razatně vlstní výzkum, když je to v některých případech přínosné a opraví se tím nesprávný údaj? Pisatel přízpěvků o osobě C.H., který uvádí za jeho rodiště Dolní Počernice to někde opsal aniž by si to ověřil. Chyba je na světě a vesele se šíří dál. Proč ty chyba tolerovat? Jsou matoucí. Příklad - kdyby někdo napsal, že se V.Havel narodil ve Vídni a bylo to patřičně publikováno, někdo to opíše a už to jede. Mnoho uživatelů si to neověří a bude tento nesmysl šířit dál. --Martin wolf (diskuse) 12. 11. 2017, 15:07 (CET)

Protože Wikipedie je postavena na zákazu vlastního výzkumu. Je to její základní pilíř, ona pouze odráží okolní svět, není platformou pro nové myšlenky nebo opravu těch starých. --Vlout (diskuse) 12. 11. 2017, 15:11 (CET)

Datum a místo narození je (z povahy věci) nejspolehlivěji uvedeno v matrice a rodném listě - jednak jde o hodnověrné úřední dokumenty, jednak byly zpracovány s minimálním časovým odstupem. Čili tento druh primárního zdroje by měl být připuštěn, zvlášt pokud je zveřejněný. Je to v souladu s Wikipedie:Žádný vlastní výzkum: Pokud se tedy nějaká část článku opírá o primární zdroj, musí:

• pouze popisovat informaci obsaženou v primárním zdroji, přičemž přesnost a relevanci této informace může z tohoto zdroje snadno ověřit každá všeobecně vzdělaná inteligentní osoba bez speciálních znalostí; a dále
• vyhýbat se jakýmkoli analýzám, syntézám, interpretacím, výkladům či hodnocením informace obsažené v primárním zdroji. --Knihovnik51 (diskuse) 12. 11. 2017, 16:04 (CET)

Vidím to naprosto stejně – už jsem mockrát zažil, že při přepisu z primárního zdroje do sekundárního (byť seriózního) vznikla faktická chyba. Bez zlého úmyslu, prostým přehlédnutím nebo překlepem. Koneckonců: „Cílem Wikipedie je vytvořit encyklopedii, takže využívejte zdravý rozum a přirozený cit.“ (W:IAR)--Hnetubud (diskuse) 12. 11. 2017, 16:47 (CET)

Je v každém případě zajimavé, jak diskuse v otázce matrik vždy dopadne jinak, podle toho, jací editoři se k ní připletou (přístup je vůbec dosti nejednotný: srv. na jedné straně chlubení opravy data narození Jiřího St. Gutha-Jarkovského pouze podle matriky na Facebooku "oficiálním" [?] účtem Wikipedie [11] a zde u Horáčka je bráněno vůbec vložení odkazu na matriku dokládající i jinak doloženou informaci). Soukromý názor je preferovat na exponovaných místech (jako je úvod) nezpochybnitelně sekundární publikované atd. zdroje (jiný přístup je tam neuvádět zdroje vůbec); věc objasnit a na další zdroje odkázat dále, ale: V každém případě současný stav článku je neuspokojivý. Ačkoliv se podle současného stavu poznání zdá, že se Horáček v Dolních Počernicích nenarodil, v úvodu jsou uvedeny (nestačilo by je zmínit níže?) a navrch je u nich připsána enigmatická poznámka (vysvětlitelná pouze se znalostí historie psaní článku), kterou bych pochopil tak, že se Horáček nejspíše narodil právě tam (!!). Ten odkaz na matriku narozených je pak také jak od Chytré horákyně: Je uvedený (takže není pcohybnost, že to je jeho matriční zápis?), ale pro jistotu schovaný v Ext. odk. a informace z něho jsou pro jistotu v článku nepoužity (?). Kolega Vlout jediný nějak rozumně odkazuje na wikiprávo, zde považuji za nutné upozornit, že výklad předmětných pasáží je zřejmě (a vesměs zbylá wikipraxe tomu odpovídá), někde jinde: využívání publikovaných (! - to je důležitý předpoklad, alespoň ve formě digitalizátu) matrik do míry opsání základních údajů (kdy, kde) není považováno za problém a není v rozporu se zakázanými "výklady, rozbory nebo syntézy" z primárních zdrojů (užívání primárních zdrojů vůbec zakázáno není) a není to vlastní výzkum (největší problém je tradičně se ztotožněním osoby v matrice s popisovanou osobou, což je nutno zvážit případ od případu, u tohoto případu tento problém nenastává). Uvedu pro srovnání hraniční případ, který zatím prochází: Josef Václav Radecký z Radče, kde pouze na základě matriky bylo "vyškrtnuto" jméno Jan, přičemž se jedná o podstatně starší matriku (horší čitelnost/nepřehledný formulář). --marv1N (diskuse) 12. 11. 2017, 16:00 (CET)

Opět bych zopakoval, že zdroj je v článku vložen, ale v externích odkazech, protože informace z úvodu je zdrojována věrohodným sekundárním zdrojem. Co se týče vlastního výzkumu, stačí do onoho primárního zdroje nahlédnout a ověřit si tak jeho čitelnost. --Vlout (diskuse) 12. 11. 2017, 16:22 (CET)

To jsem učinil. Podle mého názoru je zápis krásně čitelný (kromě údajů o prvním kmotrovi), je v češtině, bez problémů.--Knihovnik51 (diskuse) 12. 11. 2017, 19:22 (CET)

Vlout - zapoměl jste uvést, že jste dnes odstranil mnou vloženou referenci s odkazem na matriku narozených, když jsem to zjistil tak jsem tento přínosný odkaz raději vložil do externích odkazů, - doufaje, že tam přežije a toto bylo spouštěčem této rozpravy.--Martin wolf (diskuse) 12. 11. 2017, 18:49 (CET)

Bohužel to jako externí odkaz nepřežilo, když mě kolega Jklamo revertoval. Vidím-li pak z dalších reakcí, že i další kolegové nemají s vlastním výzkumem vůbec žádné problémy, dál ten článek opravovat již nebudu. Jen věřím, že ví, co dělají, a že budou i v jiných podobných případech „opravování chyb“ zastánci vlastního výzkumu. Wikipedie se tím sice poněkud promění na kolbiště originálních názorů, ale asi je to nutná daň pro „zdravý rozum a přirozený cit“. --Vlout (diskuse) 12. 11. 2017, 19:09 (CET)

Jak jsem si prošel zmíněné heslo i související doporučení Wikipedie, tak opravdu nemám problém s uváděním zápisu matriky jako reference. Jsem toho názoru, že pro informaci o datu a místu narození jde o mnohem důvěryhodnější zdroj než cokoliv jiného. Nezapomínejme, že "cílem Wikipedie je vytvořit encyklopedii, takže využívejte zdravý rozum a přirozený cit" (viz WP:NŽP). OISV (diskuse) 12. 11. 2017, 18:56 (CET)

Dokládání informace primárním zdrojem není vlastní výzkum. Vlastní výzkum je teprve to, když se informaci v primárním zdroji snažíme interpretovat (viz Wikipedie:Žádný vlastní výzkum#Primární a sekundární zdroj informací). Čili pokud napíšu: Matrika uvádí jako místo a datum narození to a to., a doložím to odkazem na onu matriku, je to zcela v pořádku. A pokud je informace z primárního zdroje v evidentním rozporu s (jakkoli) věrohodným sekundárním zdrojem, považoval bych za nezbytné v textu uvést oba údaje i s příslušnými referencemi. --Vachovec1 (diskuse) 12. 11. 2017, 19:15 (CET)

@Martin wolf: a ostatní diskutující, konkrétní případ prosím řešte na Diskuse:Cyril Horáček (a viz též Wikipedie:Řešení sporů). Pokud zde chcete otevřít obecnější otázku o používání matrik jako zdroje, tak ji prosím takto formulujte. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 11. 2017, 19:05 (CET)

Řekl bych, že např. žádost o komentář zde již není nutná. Většina má za to, že scany starších matrik lze beze všeho používat a opravovat jimi „chyby“. Budiž jim přáno. --Vlout (diskuse) 12. 11. 2017, 19:09 (CET)

(S výhradou, že jste pod "zde" myslel něco jiného): Co se týká užívání matrik na Wikipedii, je řada nedořešených problémů, které by si asi zasloužili obecné řešení (ŽoKem) – zejména mám na mysli způsob citace (u Martina wolfa katastrofálně nedostatečná, u čl. Václav Skalník se citaci pokusil kolega J. Polák naroubovat na Monografii a nutno dodat, že výsledek není uspokojivý, v hlasování o NČ jsem na to upozornil a dodnes si nejsem jistý, jestli nestálo za to hlasovat proti). Po této diskusi ani u Cyrila Horáčka zdá se nejsou některé věci dotaženy (a nevím, jestli to je finální stav, nebo "rozpracováno"). Řekl bych, že tato diskuse je daleko od možného závěru "scany starších matrik lze beze všeho používat a opravovat jimi „chyby“". --marv1N (diskuse) 13. 11. 2017, 17:12 (CET)

@Martin wolf, Knihovnik51: Můžete mi prosím poradit, jak odtud odvozujete místo narození zapsaných lidí? Díky --Mates (diskuse) 13. 11. 2017, 00:51 (CET)

@Mates: - je to uvedeno v matričním zápisu - 664/2 - číslo domu kde se C.H. narodil - jde o dům na Novém Městě pražském (Praha 1) v Navrátilově ulici (dům U Urbanů)--Martin wolf (diskuse) 13. 11. 2017, 09:44 (CET) @Mates: Ano, a matrika je z Prahy Nového Města. --Knihovnik51 (diskuse) 13. 11. 2017, 19:34 (CET)

konzultace o možnostech Wikipedie - resp. Wikidat

Zdravím, jsem osoba bez jiných než uživatelských zkušeností, nicméně potřeboval bych nějakou konzultaci ohledně možností, které nabízí Wikipedie resp. některé projekty které s ní více či méně souvisejí - konkrétně Wikidata a Wikimedia. Jsme zpracovateli několika databází z oblasti kultury a rádi bychom naše výstupy byly provázány do širších struktur. Asi bych přivítal možnost osobní konzultace s někým, kdo se v dané problematice orientuje a pomohl by mi definovat možnosti, které by se v konkrétních případech daly využít a jak. Prosím o informace jak a koho bych mohl kontaktovat. Díky Ondřej Os.el (diskuse) 14. 11. 2017, 12:20 (CET)

Dobrý den Ondřeji, jsem předsedou Wikimedia Česká republika a rád s vámi možnosti proberu. Podílím se na podobné spolupráci např. s Národním památkovým ústavem a s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Můžete mi napsat :-). --Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 11. 2017, 13:25 (CET)

Dolnoamurská oblast

V jednom československém atlase světa, vydaném v 50. letech, je mapa na níž je zakreslena Dolnoamurská oblast, o níž je na ruské wiki článek ru:Нижнеамурская область. Můžete ho někdo přeložit? Děkuji. --Kirk, Morava :-) (diskuse) 17. 11. 2017, 21:13 (CET)

Dosud neuzavřená záležitost "Zákaz editovat českou Wikipedii pro uživatele Nadvšenec (2)"

Dobrý den, před několika dny jsem upozorňoval na skutečnost, že arbitrážní výbor dosud tuto žádost o opatření neuzavřel. Jelikož v diskusi uvedené upozornění zapadlo a nikdo z arbitrážního výboru se nevyjádřil, ptám se zde na více viditelném místě: Proč ještě po takové době nebyl arbitrážní výbor schopen či ochoten tuto záležitost uzavřít? Čeká se snad ještě na něco? --2A00:1028:83B8:3696:884A:1744:A7D1:E5B2 15. 11. 2017, 00:30 (CET)

Třeba se čeká na volby do arbitrážního výboru příští rok. Že by to řešil někdo jiný. :) --OJJ, Diskuse 15. 11. 2017, 17:40 (CET)

Pozvání na editaton První pomoc

Zdravím, rád bych všechny pozval na editaton První pomoc, který se uskuteční přesně za týden, ve středu 22. listopadu od 17 do 20 hodin v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí. Zapojit se samozřejmě můžete i na dálku, stačí se připsat a vybrat si článek. Budeme psát a vylepšovat články na téma první pomoc. Na místě bude vedle několika „klasických“ wikipedistů také několik lidí z organizace PrPom, kteří tématu dobře rozumí, ale zase se jim bude hodit pomoc s formátováním apod. Právě vytváříme soupis článků, jejich nedostatků a zdrojů, aby si účastníci na místě jen vybrali téma a hned se do něj mohli pustit. Budu moc rád, když dorazíte taky. Anebo aspoň sdílejte událost na Facebooku nebo řekněte svým známým medikům, skautům, lékařům,... kteří by třeba také rádi pomohli. Díky :-) --Vojtěch Veselý (diskuse) 15. 11. 2017, 19:51 (CET)

Podnět ke sporné blokaci Auvajse

Dobrý den. Chtěl bych položit takový návrh týkající se dnešního zablokování kolegy Auvajs na jeden měsíc. Myslím si, že jde o velmi kontroverzní záležitost a neměl by ji vzít do vlastních rukou jeden správce. Myslím si, že by se tím měl spíše zaobírat Arbitrážní výbor, ale nevím, jak to tak chodím. Mohla by komunita prodiskutovat možnost arbitráže či žádosti o opatření s kolegou Auvajs? --Whiny15 (diskuse) 17. 11. 2017, 15:40 (CET)

Za sebe můžu říct, že toto podporuji a že mi přijde blok také sporný. --Palu (diskuse) 17. 11. 2017, 15:42 (CET)

To by nebylo na škodu. Neudělá-li to někdo jiný, požádám brzo arbitrážní výbor o opatření v tomto směru. --Vlout (diskuse) 17. 11. 2017, 15:44 (CET)

Blok mi vzhledem k poslední editační historii sporný nepřijde. Na dobu jednoho měsíce může správce blokovat bez rozhodnutí AV, pokud by však bylo lepší takové chování posvětit, budiž. Ale nebude mít kdo. Martin je blokující správce, Vachovec zaujatý ve sporu a dva arbitři ŽoO řešit nemohou. OJJ, Diskuse 17. 11. 2017, 15:47 (CET)

V této chvíli byl zablokován Janem Kovářem BK. Nebo se Martin Urbanec cítí být také podjatým? Pak by to zřejmě nemělo smysl a s ohledem na dosavadní chování kolegy Auvajse by byl pořád blokován jen na 1 měsíc. --Vlout (diskuse) 17. 11. 2017, 15:53 (CET)

To je jen další důkaz toho, že souběžné spojení funkce arbitra a správce v jedné osobě je ohromný problém. Jinak nejsem pro řešení blok + AV, ale o AV místo bloku. --Palu (diskuse) 17. 11. 2017, 15:55 (CET)

Blok za opakované osobní útoky pronášené se zlou vůlí mi nijak sporný nepřijde, nějaké další řešení ze strany AV nicméně uvítám. --Jan Kovář^BK (diskuse) 17. 11. 2017, 15:56 (CET)

Jestli se bavíme o tomto, tak tam lze spatřovat osobní útoky jedině za předpokladu zlé vůle, což je mimochodem zakázané. Jestli mi uniklo něco jiného, tak sem s tím. --Palu (diskuse) 17. 11. 2017, 15:58 (CET)

Já se případného jednání AV rozhodně zúčastnit nemohu, jelikož jsem (bůhvíproč) hlavním cílem výpadů kolegy Auvajse (přitom jsem jej nijak neprovokoval, naopak jsem se snažil své komentáře vůči němu omezit na minimum). Myslím si ale, že Martin Urbanec by se jednání zúčastnit mohl: to, že je jedním ze správců, kteří Auvajse blokovali (btw. jestli dobře počítám, Auvajse jen za poslední půlrok už blokovalo celkem sedm různých správců), ještě neznamená, že je zaujatý. --Vachovec1 (diskuse) 17. 11. 2017, 16:10 (CET)

Ještě doplním – podle dosavadních pravidel si případnou podjatost vyhodnocuje každý arbitr sám. Čili bych počkal na vyjádření Martina Urbance. Až pak bych případě věc předložil k posouzení a rozhodnutí. V tomto případě by mohl Auvajs dostat definitivně na vybranou: buďto pokračovat ve svých sprostých útocích a dospět tak k úplnému zablokování, nebo v nich zkrátka nepokračovat. --Vlout (diskuse) 17. 11. 2017, 16:22 (CET)

Když už se tu o mě tak hezky diskutuje. Já se tedy podjatý být necítím. Kdybych byl, neměl bych ho blokovat ani z pozice správce. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 11. 2017, 16:57 (CET)

Chápat ono znění diskusní stránky jako osobní útok, obzvláště takový, za jaký by měl přijít měsíční blok bez jakéhokoli předchozího napomenutí, je opravdu dosti problematické. Označení konkrétních editací za prznění Wikipedie je možná poněkud příkré hodnocení, ale stále zůstává hodnocením konkrétní činnosti, nikoli osoby jiného wikipedisty. Podobně zmínka o cenzurování stránky není neadekvátní, neboť náš proces tzv. refaktorizace je skutečně cenzurou, byť obecně schvalovanou pro ochranu projektu – na jinou diskusi by bylo, zda v některých jednotlivých případech je refaktorizování příhodné, ale obecně jde prostě o přijatelnou cenzuru. Vyjádření, že někdo cenzuru považuje za totalitní praktiku, je opět poměrně silné, ale stále jde spíše o vyjádření jakéhosi vlastního (wiki)ideologického postoje. Tedy pokud tyto výroky máme vnímat jako osobní útoky, pak nanejvýš sporné a spíše na hraně, nežli jednoznačné s natolik silnou oporou, abychom na jejich základě rovnou uživatele blokovali na měsíc. Ostatně tu spornost dokládá i rozdílný přístup zaznamenaný v reakcích správců na nástěnce. --Bazi (diskuse) 17. 11. 2017, 16:15 (CET)

Srovnejte prosím knihu zablokování daného wikipedisty, nepochybně nešlo o blokování rovnou na měsíc, ta kauza ma jistý vývoj, a zdá se, že Auvajs nechce ustoupit. --Vlout (diskuse) 17. 11. 2017, 16:22 (CET)

Od dotčeného wikipedisty neočekávám objektivitu, takže chápu tento příspěvek a náhled na věc. Nicméně wikipedista Auvajs byl zablokován na měsíc naposledy správcem Martinem Urbancem a po vypršení bloku byla jedinou jeho editací právě ta, kterou provedl na své diskusní stránce. Rovnou ho tedy bloknout zase na měsíc mi přišlo skutečně nepřiměřené. Nejedná se o vytrvalého vandala nebo trolla, ale o wikipedistu, který byl mnohými svými editacemi poměrně užitečným přispěvatelem Wikipedie, takže rozhodně bylo i tentokrát možno zvolit mírnější prostředky. --Bazi (diskuse) 17. 11. 2017, 16:47 (CET)

Vlastně původně byl (na můj podnět) vyzván kolegou Mates k odstranění, až poté to správce Jan Kovář BK vyhodnotil jinak. To asi na Wikipedii není nic neobvyklého. Jistě bude lepší, když to posoudí arbitrážní výbor, ale je to řešitelné i takto. --Vlout (diskuse) 17. 11. 2017, 16:52 (CET)

Dvě poznámky: 1) Kolega Vlout má pravdu, že jde o poračování té samé kauzy, kvůli které byl Auvajs naposledy zablokován, takže rozhodně nelze hovořit o blokování "rovnou na měsíc". 2) Kdyby kolega Auvajs hovořil obecně o cenzuře, dalo by se to akceptovat; bohužel ale své komentáře vztahuje ke konkrétním osobám. Navíc pékud nějakou editaci označí za prznění, opravdu myslíte, že to není směřované na příslušného editora? Jaký rozdíl je podle vás, kolego Bazi, mezi výroky XY zprznil touto editací Wikipedii. a Tato editace (editora XY) je zprzněním Wikipedie.? --Vachovec1 (diskuse) 17. 11. 2017, 16:40 (CET)

Opět jen osobně zaujatý pohled na věc od dotčeného wikipedisty. Pánové, Vy sami byste měli zkrotit svoje vášně, které ve Vašich sporech s kolegou narostly. Nejste schopni v této věci nezávislého, klidného úsudku. Konkrétně k „rozdílu“ v nabídnutých příkladech – ten zásadní rozdíl bych viděl až u výroku „wikipedista XY je prznitel Wikipedie“, protože v takové formulaci už dochází k hodnocení osoby, ne jednotlivé (!) editace. --Bazi (diskuse) 17. 11. 2017, 16:47 (CET)

Jinde to taky řeší jinak. OJJ, Diskuse 17. 11. 2017, 16:32 (CET)

To bych skoro řekl, že příslušný správce překročil své pravomoce. Od pohledu to totiž vypadá, že jejich pravidla pro blokování jsou víceméně kopií našich. Ale neznám pozadí. --Vachovec1 (diskuse) 17. 11. 2017, 16:45 (CET)

Když se teď dívám na Auvajsovi výroky a jeho knihu bloků a porovnám ho s řešením osobních útoků v jiných případech, tak se nějak nemohu zbavit dojmu, že s na něm byl vykonán přiliš rychlý proces. 1. 10 je blokován na 10 dní a 12. 10 už na měsíc. A je podle mě škoda, že Wikipedie přichází o dalšího editora (pokud je to tedy definitivní). Na druhou stranu, pravidla je třeba dodržovat a je pravděpodobné, že by to tak jako tak dopadlo stejně. Ale ptám se zda nešlo postupovat nějak jinak, smírněji, pomaleji. Poslední blok Auvajse se mi úplně nelíbil. Mimochodem na stránce o OÚ je dosti zajímavá citace, která se mi úplně nelíbí, dosud mi unikala a je i v rozporu s praxí, tak jak ji jako správce znám: Jste-li osobně napaden, můžete odstranit útoky, použít proces řešení sporů, případně obojí. V krajních případech může být útočník zablokován, ale v praxi je to skoro vždy kontroverzní. --Pavel Krupička (diskuse) 17. 11. 2017, 16:58 (CET)

Saltzmannovo pravidlo

Myslím, že by neměl zapadnout verdikt pana Saltzmanna z diskuse u článku Vlastimil Vondruška: „iRozhlas je zpravodajský server (veřejnoprávního!) Českého rozhlasu a jako takový zcela jistě splňuje všechny podmínky WP:VV. ... je pak úplně jedno, jaké (ne)dokončené vzdělání dotyční [autoři] mají, odpovědnost za ně přebírají uvedené instituce/servery." Tedy netřeba se zamyslit nad tím, kdo a co ve veřejnoprávních médiích říká nebo píše, odpovědnost přece převzaly uvedené instituce/servery. Vždy to lze použít jako výborný zdroj, proti kterému nelze mít námitek! Domnívám se, že tato skvělá zásada by měla být explicitně zahrnuta do pravidel Wikipedie, aby i méně chápaví wikipedisté nebyli na pochybách, jak mají postupovat. – --37.48.34.87 19. 11. 2017, 14:52 (CET)

Názor ≠ verdikt ≠ pravidlo. Můj názor je, že ani veřejnoprávní media by neměla mít bianco šek na věrohodnost a WP:VZ by na ně mělo být uplatňováno jako na jakýkoli jiný zdroj.--Shlomo (diskuse) 20. 11. 2017, 07:32 (CET)

New print to pdf feature for mobile web readers

New print to pdf feature for mobile web readers

The Readers web team will be deploying a new feature this week to make it easier to download PDF versions of articles on the mobile website.

Providing better offline functionality was one of the highlighted areas from the research done by the New Readers team in Mexico, Nigeria, and India. The teams created a prototype for mobile PDFs which was evaluated by user research and community feedback. The prototype evaluation received positive feedback and results, so development continued.

For the initial deployment, the feature will be available to Google Chrome browsers on Android. Support for other mobile browsers to come in the future. For Chrome, the feature will use the native Android print functionality. Users can choose to download a webpage as a PDF. Mobile print styles will be used for these PDFs to ensure optimal readability for smaller screens.

The feature is available starting Wednesday, Nov 15. For more information, see the project page on MediaWiki.org.

Děkujeme!

CKoerner (WMF) (talk) 20. 11. 2017, 23:07 (CET)

Názvy ulic po historických osobnostech

Zdravím, v článku Tadeáš Haenke se objevila sekce zajímavost, kde je vyjmenované, kde se po něm jmenují ulice. Je to sice hezké, ale článku např. o Komenském, Palackém či Smetanovi si to nedokáži představit.Mirek256 30. 11. 2017, 16:38 (CET)

Přitom třeba v článku Václav Havel to je. --Silesianus (diskuse) 30. 11. 2017, 16:48 (CET)

IMO běžná součást hesel ve formě „odkazu“: Pátek, Bednařík, Csiki etc.--Kacir 30. 11. 2017, 17:16 (CET)

Tu sekci (nutno dodat, že "se tam objevila" před víc jak pěti lety[12]) by to chtělo jen lépe nazvat (něco jako Památka jako u Havla) a doplnit o všechny "připomínky". "[...] ale článku např. o Komenském, Palackém či Smetanovi si to nedokáži představit.": Nevím, jestli to má být argument pro smazání oné sekce u Haenkeho (pak to je typický argumentační klam, šikmá plocha a nemá cenu na to vůbec reagovat), nicméně i u těch dalších pánů to lze udělat, ať již výběrově (i to je třeba zvážit), nebo v úplnosti (a pokud by to přerůstalo rozumnou mez, pak vydělit jako zvláštní článek). --marv1N (diskuse) 30. 11. 2017, 17:17 (CET)

Nebo odkazem na rozcestník. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 11. 2017, 18:13 (CET)

Nové nastavení

Tak už to tu máme. Dělat se s tím nedá, hlavně, že je to moderní. :-) --OJJ, Diskuse 2. 12. 2017, 09:15 (CET)

Super, moc pěkně to vypadá a použitelnější pro lidi to je taky! Super! --frettie.net (diskuse) 2. 12. 2017, 10:58 (CET)

Bohužel zatím jdeme zpátky, ale seznam problémů už je znám, takže snad brzy. Matěj Suchánek (diskuse) 3. 12. 2017, 12:34 (CET)

Fakt nemají vývojáři nic lepšího na práci? --Vojtasafr (diskuse) 3. 12. 2017, 17:13 (CET)

Vývojář, který za tím stál, to celé revertoval. Takže jsme zpátky. No připsal k revertu dlouhatánské zdůvodnění, že se snažil, seč mohl, ale většina chyb toho celého nebyla v jeho snažení, ale v design guidelines nadace a v těch připravených tlačítkách a políčkách, která on jen poskládal dohromady. A že nadace nejdřív musí vyřešit problémy se svými tlačítky, políčky, atd. (jo, to jsou přesně ty, které kdekoho štvou třeba i na stránce blokování aj.), a až pak půjde nastavení předělat do nového kabátu. @OJJ, Horst, Vojtasafr, Martin Urbanec: V tuto chvíli si myslím, že je vhodná doba zahájit po tomto revertu vzhledu nastavení boj za úpravu/revert vzhledu stránky blokování. Jak jsem už psal Martinovi Urbancovi: „Když přijde 30 správců české Wikipedie, že to zpomaluje v práci a nedá se to používat, nebudou mít na výběr. Asi OOUI (pozn.: ta nová tlačítka a políčka) úplně ze stránky nevyhodí, to reálné z jejich strany není, jen nějak upraví vzhled stránky, aby se to dalo používat. Musí se jim to správně podat (vůbec se to nedá používat, nejde rychle blokovat vandala, který každou vteřinu ničí stovky hodin práce českých editorů, blokování uživatele trvá v novém rozhraní i několik minut, což může být bohužel zásadní, zde je každá vteřina drahá, atd. atp.).“ Takže jednoznačně doporučuji: Vytvořte hlášení chyby na Phabricatoru, správně to v něm podejte, přesně uveďte každý problém (i maličký), proč je nové rozhraní blokovací stránky nanic, co všechno je třeba na něm opravit, aby to bylo k něčemu použitelné a k tomu přidejte, že v nastavení se to taky úplně nepovedlo a ať koukají udělat něco i s rozbitým blokováním. Myslím, že úspěch bude jistý. Jo a nezapomeňte tam vypsat odkazy na všechny diskuse týkající se nového vzhledu stránky blokování ;) Sice vývojáři česky nerozumí, ale ať vidí, že to naše správce štve. Čím víc odkazů, tím líp, klidně i uživatelské diskuse.. --Dvorapa (diskuse) 4. 12. 2017, 19:08 (CET)

Technická poznámka: na nový Task čistě s "hudráním" českých správců by se asi developeři moc pozitivně nedívali. Doporučoval bych spíše zjistit, zda je možno nové nastavení pro určitý projekt vypnout, a pokud ano, tak zde po některou lípou (hlavní nebo návrhovou) demonstrovat přesvědčivý konsenzus pro vypnutí (ideálně formou nějakého hlasování, aby to bylo developerům jasné). Pak teprve vytvořit Task, odkázat na lokální konsenzus a shrnout důvody, proč to chceme vypnout. --Vachovec1 (diskuse) 4. 12. 2017, 19:57 (CET)

No, k správcovskému rozhraní se moc vyjadřovat nemůžu - správce nejsem, takže nepoužívám. Ale taky nejsem ze všeho, s čím vývojáři přijdou, nadšený. Například stále používám starou verzi Posledních změn. Ze změn za poslední rok mě naopak hodně potěšil Syntax Highlighter (alias Code Mirror) – sice má pořád mouchy, ale jako pro někoho, kdo téměř výhradně edituje v kódu, je pro mě neocenitelným pomocníkem. Za krok správným směrem považuji i funkci "dvousloupcový editační konflikt" – také užitečná věc, i když patrně by šlo ještě poladit. --Vachovec1 (diskuse) 4. 12. 2017, 19:49 (CET)

@Vachovec1: Nahrál jsem na Commons, můžeš se kouknout (viz soubor:Blokování-screen.jpg). Fakt to ubírá čas, překlikává to, na mobilu labůžo. No, co se dá dělat. Oni vývojáři taky neberou v potaz slabší stroj/míň dat. Můj počítač není nejmodernější a dat mám na měsíc přes modem 1,5 Gb + něco přes Wi-fi. S takovou mi je každá podobná hezká barvička víc a víc užírá. OJJ, Diskuse 4. 12. 2017, 20:07 (CET)

@OJJ: A jak vypadalo to staré rozhraní? --Vachovec1 (diskuse) 4. 12. 2017, 20:18 (CET)

@Vachovec1: Podobně jako současné zamykání, než se z toho udělala ta cirkusáčtina. Nadšené komentáře Frettieho nad tím, co mi jen bere čas a data, proto nechápu.OJJ, Diskuse 4. 12. 2017, 20:22 (CET)

Ono jde o tom, že pokud by se nic nerozvíjelo a nevyvíjelo, tak ještě stále telefonujeme pouze z pevné linky ... --frettie.net (diskuse) 5. 12. 2017, 09:43 (CET)

@Frettie: Myslím, že je rozdíl vyvinout něco nového a rozdíl je z jedné věci udělat věc stejné funkce, ale ztížit ostatní práci cirkusáckýma barvama a neustálým překlikáváním jinam. V takovém případě na to určitě nebudu tleskat, @Horst: by mohl vyprávět. No a s moderností bych na člověka, co má doma video na VHS a fotí na film moc nechodil. :-) --OJJ, Diskuse 5. 12. 2017, 10:05 (CET)

No, uznávám, že tohle je věc, která je specifická tím, že to používá jen určitá množina uživatelů. Pro běžnýho uživatele je určitě lepší ta nová verze, pro lidi, kteří jsou na něco zvyklý, pro ty může být užitečnější to starší. --frettie.net (diskuse) 5. 12. 2017, 10:17 (CET)

Odstranění portálu

Zdravím! Rád bych navrhl odstranění portálu wikipedie, konkrétně Portál:Hvězdná brána. A jeho celé přeřazení pod Portál:Televize. Jaký je postup? Co bych pro to měl udělat? --Tayari (diskuse) 7. 12. 2017, 15:17 (CET)

@Tayari: Zdravím též, je možné založit diskuzi o smazání. Bylo by možná také vhodné zeptat se na názor autora portálu, případně ho o diskuzi o smazání informovat. --Pavel Krupička (diskuse) 7. 12. 2017, 15:25 (CET)

Případně také posledního udržovatele/většího přispěvatele portálu, nejen autora. A ideálně napsat i na diskusní stránku portálu, aby si toho všimli případní čtenáři/návštěvníci/zájemci o problematiku portálu. --Dvorapa (diskuse) 7. 12. 2017, 20:34 (CET)

Asi nerozumím tomu záměru přeřadit ho pod jiný portál. Máme něco takového jako subportály? Nebo by mělo jít jenom o archivaci? --Bazi (diskuse) 7. 12. 2017, 22:27 (CET)

No, převedl bych stránky z portálu 1 na portál 2, úpravou šablony {{Portál}}. A samotnou stránku portálu, vč. podstránek bych kompletně smazal. --Tayari (diskuse) 8. 12. 2017, 15:02 (CET)

Ach tak. Čili podle postupů doporučených kolegy výše. --Bazi (diskuse) 8. 12. 2017, 15:27 (CET)

Ne že by toho portálu (poslední editace stará přes čtyři roky) byla nějaká zvláštní škoda, ale na druhé straně také ničemu nepřekáží; portály mají poněkud jinou funkci než články nebo kategorie. Podle mě by klidně mohly oba portály existovat vedle sebe, stejně jako může být na české wikipedii zároveň Portál:Balkán]] i Portál:Srbsko.--Hnetubud (diskuse) 9. 12. 2017, 23:36 (CET)

Smysl navboxů o 1 položce

Navboxy jsou šablony pro vzájemné prolinkování přesně definované skupiny článků. Uniká mi tedy smysl předčasně založených navboxů o jediné položce {{Předsedové ANO 2011}} a {{Předsedové SPD}}. Dalším atributem je zbytečné prodlužování hesla (Rozmýšlejte třikrát, než zavedete novou navigační šablonu!). IMO navbox o 1 článku neplní svou funkci a navboxem není. Nyní jsem objevil dva příklady, nevím, jestli se jedná o konečný počet. Takže, před ev. DOSem, má smysl zakládat „navigační šablony“ o 1 položce? --Kacir 15. 12. 2017, 23:21 (CET)

Dle mého názoru nemá. --Silesianus (diskuse) 16. 12. 2017, 00:20 (CET)

Smysl to jistě má jako upozornění, že se jedná o strany jednoho muže – a do neutrální encyklopedie to tedy nepatří. Ale co se zeptat autora Zoner60? --Matěj Orlický (diskuse) 16. 12. 2017, 07:18 (CET)

Kdykoliv to můžem označit šablonou {{TfD}} --Tayari (diskuse) 16. 12. 2017, 08:53 (CET)

Zcela jistě to smysl nemá. --Mario7 (diskuse) 16. 12. 2017, 13:05 (CET)

Navigační šablona má navigovat na blízce související články. Pokud má jen jednu položku, nenaviguje a ztrácí tedy svůj základní smysl. --Harold (diskuse) 16. 12. 2017, 13:44 (CET)

Vygenerování seznamu

(Nevím, jestli jsem ve správné sekci, kdyžtak to někam přesuňte) Zdravím! Rád bych poprosil někoho šikovného, zda-li by mi nevytvořil seznam článků z kategorie Kategorie:Hudební alba či libovolné její podkategorie, které neobsahují šablonu {{Seznam skladeb}}. Předem děkuju. --Tayari (diskuse) 16. 12. 2017, 21:40 (CET)

[13] --Marek Koudelka (diskuse) 16. 12. 2017, 21:53 (CET)

Díky Marku. --Tayari (diskuse) 16. 12. 2017, 22:07 (CET)

Nefunční odkazy - oznámení

Oznamuji wikipedistům, že jsou již nefunkční (bez registrace) všechny odkazy na matriční záznamy pocházejí z toho servru. Prohlížení je bohužel podmíněno regitrací. Pokud je zde oznámení nevhodné - omlouvám se. --Martin wolf (diskuse) 16. 12. 2017, 23:33 (CET)

Díky, ale moc oznámení nepomohlo, když není uvedeno, o jaké stránky se jedná. Můžeš upřesnit? --Harold (diskuse) 17. 12. 2017, 12:45 (CET)

Nejspíš [14]. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2017, 12:50 (CET)

Dík. --Harold (diskuse) 17. 12. 2017, 14:31 (CET)

Jedná se o stránky různých osobností jejichž zápisy o narození a úmrtí jsou v matričních knihách, které jsou uloženy v SOA Zámrsk.

Zde namátkou uvádím příklad:

Julius Kocian, Ferdinand z Bubna a Litic a další min. desítky (možná i sta) stránek, které ještě minulý týden normálně fungovaly a zájemce viděl zvolený matriční zápis. Jedná se matriční zápisy o narození a křtu (úmrtí a pohřbu) vložené do referncí.

Předpokládám, že se běžný návštěvník a uživatel Wikipedie nebude chtít registroval Mormonům, kteří tyto stránky provozují. Mohu se i mýlit. Tuto informaci uvádím na vysvětlenou, proč jsou tyto odkazy nefunkční. --Martin wolf (diskuse) 17. 12. 2017, 15:00 (CET)

Podle doporučení by se na stránky vyžadující registraci nemělo odkazovat, takže jak se to před časem tady šířilo skoro jako spam, teď to zase podobně hromadně můžeme odmazávat. A případně označovat informace takto podložené jako neověřené, pokud k nim není jiný zdroj. Nebo je možné to někde najít zpětně ve webových archivech? --Bazi (diskuse) 17. 12. 2017, 15:16 (CET)

Matriky ze Zámrsku jsou dostupné na stránkách archivu (http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/matriky/), ale uživatelská přívětivost, např. oproti MZA, je nulová - musí se stáhnout hodně velké zazipované soubory celé matriky s jednotlivými jpgčky, která samozřejmě nejdou odkazovat.

K registraci: je otázka, jestli není na místě změna pravidla, protože stránek vyžadujících nějakou registraci, nebo které jsou dokonce za paywallem, přibývá a jsou mezi nimi i řádné a seriózní zdroje. Knihy taky nejsou většinou někde zdarma a člověk si je musí koupit, nebo alespoň zajít do knihovny, kde ale je volně dostupná bez registrace jen část fondu. Ale to je na jinou diskusi. --Harold (diskuse) 17. 12. 2017, 15:43 (CET)

To je myslím dobrý postřeh. Časem se jistě lze nadít, že většina takového obsahu, stejně jako článků v el. periodikách apod., nebude přístupná jen tak. Což bude problém s ověřitelností. Asi nezbyde, než být shovívavější, protože půjde víceméně o stejnou situaci, jako když je např. zdrojem publikace dostupná jen v jedné knihovně v zemi. --Vlout (diskuse) 17. 12. 2017, 15:46 (CET)

Bohužel stránky vyžadující registraci a především úhradu za tuto registraci můžou být na štíru s principem nepropagace. Wikipedie by neměla podporovat prodeje jakýchkoli výrobků ni služeb, tedy ani těch informačních. To pak bude dilema, komu propagaci zprostředkovávat a komu ne. U knihoven třeba aspoň nepropagujeme konkrétní knihovnu, do které si má čtenář zajít a ten zdroj si v ní půjčit. U odkazů na weby toto ale neplatí, odkazuje se zcela konkrétní služba. --Bazi (diskuse) 17. 12. 2017, 16:24 (CET)

Já snaze o nepropagaci rozumím, ale aby nám nějaké volně dostupné elektronické informační zdroje časem vůbec zbyly. :-) U nás se to zatím příliš nerozmohlo, ale v jiných zemích se, mám pocit, u elektronických periodik nezřídka zavádí nějaká registrace a poplatek, takže volně dostupné je třeba jen běžné zpravodajství či agenturní zprávy. Pokud/Až nám paywall zavedou servery jako Novinky, Idnes, Aktuálně, Lidovky, Ihned, tak nám na refování zbude akorát ČT a iRozhlas, anebo třeba taky Parlamentní listy a Haló noviny... To jsme nicméně úplně odbočili od tématu. --Harold (diskuse) 17. 12. 2017, 17:20 (CET)

Wikapedista Bazi má pravdu mimo jiné v tom, že se z těchto odkazů staly rázem odkazy neověřitelné. Dle mého názoru byla tímto zásahem Wikipedie ochuzena. SOA Zámrsk zvolil pro ně příznivý způsob ve zveřejňování matričních zápisů a je použitelný pro více či méně zběhlé osoby v genealogii. Rychlé a jednoduché prohlédnutí zápisu vážícímu se k navštívenému článku zájmové osoby neumožňují. --Martin wolf (diskuse) 17. 12. 2017, 16:52 (CET)

Proto se má odkazovat pomocí citace, tj. která matriční kniha daný záznam obsahuje, kde je uložena apod. + standardní upozornění "Dostupné online". Tím by se předešlo podobným problémům. --Silesianus (diskuse) 17. 12. 2017, 17:08 (CET)

Jen pro informaci, na Familysearch.org odkazuje 425 stránek. --Harold (diskuse) 17. 12. 2017, 17:24 (CET)

Wikipedista: Harold - děkuji za seznam, kde je odkaz na stránky použit. Zde již odkaz nefunguje. Pokusím se jej časem odstranit.--Martin wolf (diskuse) 17. 12. 2017, 21:03 (CET)

Doporučení neodkazovat na stránky vyžadující registraci se týká externích odkazů, nikoliv referencí. Ověřitelnost odkazů tedy zavedení registrace nijak neovlivňuje, není nutné zbytečně panikařit či něco zbytečně hromadně mazat. Referencí může být i odkaz na placený obsah či knihu/časopis/článek, které on-line vůbec nejsou.--Jklamo (diskuse) 17. 12. 2017, 21:09 (CET)

Pokažené bubliny?

V náhledech chybí kus textu.

Asi kvůli nějakým propojením s WikiDaty (odhaduji - netuším) došlo v "bublinách" k nějakému odstranění větší části textu za nějakým znakem (v datumu?, v akad. titulu?). Přitom třeba v prohledávání kategorií, ale i při čtení článků je to obrovsky urychlující pomůcka. MONUDET (diskuse) 17. 12. 2017, 19:37 (CET)

Je to dlouhodobý problém, který by měl vyřešit nový systém, který se nyní testuje. Za českou Wikipedii jsme hlásili již dříve zde: T173640 --Dvorapa (diskuse) 17. 12. 2017, 22:50 (CET)

Díky. Omlouvám se za zdržení. MONUDET (diskuse) 17. 12. 2017, 23:24 (CET)

Arbitrážní výbor - volby

Ahoj všichni, zanedlouho budou volby do Arbitrážního výboru. Jelikož je AV dlouhodobě v podstavu, rád bych tímto apeloval na všechny, kteří chtějí Wikipedii pomoci i tímto způsobem, aby uvažovali o své kandidatuře. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2017, 20:03 (CET)

Call for Wikimania 2018 Scholarships

Hi all,

We wanted to inform you that scholarship applications for Wikimania 2018 which is being held in Cape Town, South Africa on July 18–22, 2018 are now being accepted. Applications are open until Monday, 22 January 2018 23:59 UTC.

Applicants will be able to apply for a partial or full scholarship. A full scholarship will cover the cost of an individual's round-trip travel, shared accommodation, and conference registration fees as arranged by the Wikimedia Foundation. A partial scholarship will cover conference registration fees and shared accommodation. Applicants will be rated using a pre-determined selection process and selection criteria established by the Scholarship Committee and the Wikimedia Foundation, who will determine which applications are successful. To learn more about Wikimania 2018 scholarships, please visit: wm2018:Scholarships.

To apply for a scholarship, fill out the multi-language application form on: https://scholarships.wikimedia.org/apply

It is highly recommended that applicants review all the material on the Scholarships page and the associated FAQ before submitting an application. If you have any questions, please contact: wikimania-scholarships at wikimedia.org or leave a message at: wm2018:Talk:Scholarships. Please help us spread the word and translate pages!

Best regards, David Richfield and Martin Rulsch for the Scholarship Committee 20. 12. 2017, 20:24 (CET)

User group for Military Historians

Greetings,

"Military history" is one of the most important subjects when speak of sum of all human knowledge. To support contributors interested in the area over various language Wikipedias, we intend to form a user group. It also provides a platform to share the best practices between military historians, and various military related projects on Wikipedias. An initial discussion was has been done between the coordinators and members of WikiProject Military History on English Wikipedia. Now this discussion has been taken to Meta-Wiki. Contributors intrested in the area of military history are requested to share their feedback and give suggestions at Talk:Discussion to incubate a user group for Wikipedia Military Historians.

MediaWiki message delivery (diskuse) 21. 12. 2017, 11:46 (CET)

Nový formát referencí?

Chtěl bych se zeptat na použití nového formátu referencí odkazujících na různé stránky jedné knihy. Dosavadní standard dle doporučení je:

Příjmení autora (rok vydání), s. strany

Teď jsem se setkal (kolega Mykhal použil zde) s novým zápisem za pomocí šablony {{Rp}}, kdy reference odkazuje na citaci bez stránek a stránky jsou vloženy do textu za číslo reference v horním indexu. Pro představu to vypadá:

• …text článku s dokládaným tvrzením. Informace ze stejného zdroje. Pokračování textu…

Reference

Docela mě to zmátlo, myslel jsem, že je to nějaká chyba. Počet použití šablony 75. Co s tím? --Matěj Orlický (diskuse) 21. 12. 2017, 15:32 (CET) Ukázku doplnil Matěj Orlický (diskuse) 23. 12. 2017, 11:02 (CET)

@Matěj Orlický: Vyjádření za moji maličkost, když už jsem byl zmíněn a k jiné reakci zatím nedošlo. Díky moc za tento dotaz, jinak bych se zase já nedozvěděl o šabloně {{u}} a stránce Speciální:Rozdíl/xxx. Ale k věci. Přiznám se, že o tom současném doporučení jsem nevěděl. Ale přijde mi nešikovné pro jinou část stejného zdroje dělat novou položku v referencích. Ten způsob odkazování v podstatě volným textem – uvedením příjmení (prvního) autora a roku publikace, s uvedením stránek, je asi vhodnější pro čistý text. Tady na Wikipedii se mi zdá lepší vícenásobně odkazovat jednoznačnějším identifikátorem. Že ta čísla stránek jsou v kódu jen jakýsi oddělený přívěšek se mi už moc nelíbí (další řešení je ve stručném dokumentu k tématu na EN Wiki en:Help:References and page numbers) a že se zobrazují v textu za značkou reference mě taky trochu mátlo – říkám si, že by bylo lepší zobrazit je až v tom vyskakovacím okénku/tooltipu po najetí myší, ale pak si hned říkám, že by pak zas chyběly v tištěné nedynamické variantě.. a jak to tedy udělat jinak, když tu referenci máme v seznamu referencí jen jednou (což byl záměr, v tomto pohledu na věc)? —Mykhal (diskuse) 22. 12. 2017, 02:31 (CET)

Pokud se něco zobazuje ve vyskakovací bublině, tak to v tištěné variantě chybět nebude, protože bublina pouze zobrazuje to, co je u daného čísla reference zobrazeno v seznamu referencí pod článkem. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 12. 2017, 13:52 (CET)

Mně se nový způsob líbí a mohl by zkrátit předlohé seznamy referencí odkazující na stejný zdroj (př. zde) a přitom v textu nabízející on-line čtenáři pouze zkrácenou, často nic neříkající bublinu (např. bude-li si číst oddíl o 2. křížové výpravě); nejvíc jsou přitom takto "postiženy" NČ, tedy to, čím se chlubíme. Jen bych jasněji identifikoval, že čísla jsou strany, tedy např. . U mnohasvazkových děl by mě nerušilo např. ani apod. Souhlasím s Mykhalem, že by bylo skvělé mít to integrováno i do bubliny, ale nevím, lze-li to vůbec realizovat; on-line čtenář však specifikaci vidí před rozbalením bubliny, proto to tak důležité není. Jsem pro doplnění doporučení o tento způsob vícenásobného refování. Petr Karel (diskuse) 22. 12. 2017, 12:44 (CET)

Tohle není žádný nový formát referencí, to je standardní formát referencí například na anglické Wikipedii. Jsem pro doplnění, že to lze i tímto způsobem, ale ne o plošné vynucování tohoto způsobu. Osobně se mi ani moc nelíbí a lepší mi připadá standardní doplněný třeba o {{sfn}}. --OJJ, Diskuse 22. 12. 2017, 12:54 (CET)

V žádném případě nepoužívat. Je nesmyslné, abychom měli čísla stránek v textu, kde nejsou nikomu užitečná, zatímco zdroj, z kterého jsou ty stránky, se dozvíme stejně až na odkazu v sekci referencí. Pokud by se to mělo řešit, tak nějak systémově právě s ohledem na to, aby se čísla stránek zobrazovala v bublině, resp. „pod čarou“, ale ať zbytečně neznepřehledňují hlavní text článku. Uvědomme si prosím, že reference slouží pouze ke zdrojování textu a běžně s nimi čtenář nepotřebuje pracovat, pokud vyloženě neprověřuje zdroje, takže pro čtenáře mají čísla stránek přímo v textu minimální užitnou hodnotu. --Bazi (diskuse) 22. 12. 2017, 13:17 (CET)

Také spíš pro: teprve v téhle podobě dostávají pojmenované reference smysl. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 22. 12. 2017, 17:33 (CET)

Proti, viz Bazi. Vypadá to divně, pro čtenáře (ale i editora) zcela nesrozumitelně a rozbíjí to text. Místo jednoho čísla reference v závorkách se do textu včleňuje další, třeba i desetimístný obsah, tentokrát navíc nesrozumitelný. Čísla stránek mají být normálně součástí refu, ať už dole ve výpisu, nebo v bublině. --Harold (diskuse) 22. 12. 2017, 17:49 (CET)

Úplně bych to nezavrhoval. Líbí se mi to i z pohledu editora, kdy to výrazně zkrátí odkazy na reference v případě mnohokrát odkazovaných tlustých knížek. Také se zestruční a zpřehlední závěrečné sekce referencí. Dokonce i to zobrazování v bublině by se asi dalo v JavaScriptu vyřešit (při generování obsahu bubliny připojit i obsah sourozence, který bude skryt pomocí kaskádových stylů). --Jvs 22. 12. 2017, 18:16 (CET)

Myslím si, že takovýto formát reference má smysl pouze u odkazu na citaci nějakého (třeba sporného) výroku nebo při odkazu na publikovaný obrázek, který nelze na wiki reprodukovat. Plošné použití je nesmysl. --Juniperbushman (diskuse) 22. 12. 2017, 18:33 (CET)

@Juniperbushman: Vůbec nechápu, jak to myslíte.. jak může přívěšek s čísly stránek odkazovat na obrázek? —Mykhal (diskuse) 22. 12. 2017, 18:58 (CET)

I obrázky bývají na číslovaných stránkách. --Juniperbushman (diskuse) 23. 12. 2017, 00:12 (CET)

@Juniperbushman: Ach tak.. ano. Ale když se podíváte na tu editaci zmíněnou v úvodním příspěvku, tam právě šlo sjednocení vícenásobné reference na stejný zdroj. Je to i nenápadně zmíněno: "… nového formátu referencí odkazujících na různé stránky jedné knihy …". Z uvedeného příkladu to už pak není zjevné, obsahuje bohužel jen jednu referenci, takže vůbec není názorný.@Matěj Orlický: —Mykhal (diskuse) 23. 12. 2017, 00:30 (CET)

Když se na to budu dívat z hlediska čtenáře (což je imo prioritní) a nikoliv editora, tak musím souhlasit s Bazim a Haroldem. Především to rozbíjí text a velmi to ruší při čtení. Čísla stránek přímo v textu bez názvu zdroje jsou stejně k ničemu. Mít na jednom místě číslo stránky a úplně jinde pak název zdroje je velmi nekomfortní. Z těchto důvodů jsem velmi silně proti tomuto způsobu referencování. --Jan.Kamenicek (diskuse) 22. 12. 2017, 18:37 (CET)

Takže některé reference budou mít navíc číslíčka (to budou ty, co odkazují na publikace), jiné je zas mít nebudou (ty, co odkazují například na webové stránky)? Navíc, když si čtenář text označí a zkopíruje například do Wordu, tak nebude mít reference psány jednotným systémem hranatých závorek, ale občas je bude mít doplněné čísly stránek? Tak v takovém případě jsem proti navrženému řešení. --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2017, 21:47 (CET)

Děkuji všem za věcnou diskusi. Uvedený systém referencí je jedním z řešení, jak pro jeden nebo několik málo zdrojů, na základě kterých byl článek napsán, uvádět dvě informace: který zdroj byl použit a kde v něm informaci najít.

„Nový“ systém má výhodu, že a) všechny informace čerpané z jednoho zdroje mají stejné číslo reference; b) k jejich ověření i bez bubliny stačí uvedená čísla stránek. Stávající systém má naopak výhodu v tom, že text není narušován ničím jiným než čísly referencí, tak jako v odobrné literatuře.

Otázka je, zda většinový čtenář ocení výhody alternativního systému uvedené výše. Zda nenechat odkazy na reference jednoduché a případně, pokud už text dále narušovat, zda by nebylo lepší řešení, např. lépe rozlišit primární zdroje: aby čtenář přímo dle reference poznal, zda informaci publikoval Šafránek^[Šafr] nebo Havrda^[Havr], a do bubliny musel až kvůli číslu stránky. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 12. 2017, 20:29 (CET)

Navrhovaný způsob je IMHO lepší pro autory, protože zjednodušuje vytváření referencí. Ve výsledném textu je ale stále (a doufám, že vždycky bude) důležitější hledisko čtenáře a pak vidím tento způsob jako vysloveně rušivý. Škoda, asi nejde vymyslet systém, kdy by se v textu zobrazovalo jen číslo reference^[1] jako^[1] doteď,^[1] a teprve v konečném seznamu referencí a v bublině by to bylo vidět i s (pokaždé jinou) stranou. --Packa (diskuse) 22. 12. 2017, 20:58 (CET)

Soudím, že by mělo smysl leda řešení na úrovni samotného systému referencí. Třeba tak, aby se podobným parametrem jako name="" nebo group="" dala ještě označit taková reference, která je z jednoho zdroje, ale různých stránek. Číslování by pak mohlo být třeba ve formě ^[12-1], ^[12-2] atd., přičemž by se v seznamu referencí zobrazovala jenom ta hlavní reference se zdrojem (a hlavním číslem) a teprve na rozkliknutí by se rozbalil podrobnější seznam všech stránek/částí v rámci onoho zdroje. Odkazy z čísel v textu by pak vedly vždy na ten společný záznam. A v bublině by se přitom mohla zobrazovat plnohodnotná referenci i s tou konkrétní stránkou/částí. --Bazi (diskuse) 23. 12. 2017, 01:05 (CET)

V této podobě zakázat, působí to rušivě na čtenáře. Nějakému dalšímu vylepšování referencí, bublinám a tak se ale samozřejmě nebráním. --Pavel Krupička (diskuse) 23. 12. 2017, 01:47 (CET)

Nový způsob se mně nelíbí. Zdůvodnění: domnívám se, že 99% čtenářů čte článek a ten ocas dole (výpis referencí) vůbec nečte, neb je pro ně nezajímavý. Je tudíž jedno, jak dlouhý ten ocas je. No, a to 1% čtenářů, kteří se skutečně zajímají o zdroj, ti si příslušný zdroj (při stávajícím standardním způsobu vícenásobného refování) jistě dokáží rozklíčovat. --Lubor Ferenc (diskuse) 23. 12. 2017, 03:37 (CET)

Nijak neregulovat a ponechat na wikipedistovi. Regulací tu máme nadbytek. Herigona (diskuse) 24. 12. 2017, 07:36 (CET)

Já bych to vůbec nepoužíval, jak již bylo řečeno, nemá to smysl a nijak to nedělá článek přehlednějším. Představa, že takových referencí dám za sebe více mě příliš nepřesvědčuje. Co bych však uvítal je zprovoznění zmíněné šablony sfn po vzoru anglické Wikipedie. O té jsem nevěděl. Argument o zpřehlednění referencí vnímám jako irelevantní, protože wikipedie není tištěná. Maximálně bych zavedl defaultně dvousloupcové reference jako na EN wiki. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 25. 12. 2017, 17:29 (CET)

Názvy kategorií

Zdravím! Narazil jsem na kategorii Kategorie:Alba podle producentů, kde jsou všechny podkategorie velice nezvykle a neočekávatelně pojmenovány. Nebylo by vhodné je všechny přejmenovat na Alba produkované XY místo Alba, které produkoval XY. Máme Kategorie:Alba The Rolling Stones ne Alba, které vydalo The Rolling Stones. Kategorie:Památky v Česku, ne Památky, které jsou v Česku.
Výhody: Dodržení fazóny pojmenovávání kategorií. Nevýhody: Nutnost vyskloňovat jména.
Co si o tom myslíte? Měly by se kategorie náležitě přejmenovat nebo jsou názvy v pořádku? --Tayari (diskuse) 23. 12. 2017, 14:48 (CET)

„Alba produkované“ je nesmysl (správně – „alba produkovaná“). --Marek Koudelka (diskuse) 23. 12. 2017, 14:51 (CET)

Rozumím, že současné pojemnování kategorií je nezvyklé. Osobně už jsem na to jednou narazil a přemýšlel jsem, jak to vyřešit. Osobně jsem dospěl k závěru, že současný stav nabízí jméno dotyčného v prvním pádě, což vidím jako nespornou výhodu oproti navrhovanému řešení. Skloňování cizích jmen je dosti ošidné a myslím si, že by to nadělalo spíš víc škody než užitku ve smyslu použití přívlastků na místo přívlastkové věty (tedy jakéhosi jinak obecnějšího standardu u jiných kategorií na Wikipedii). --Mates (diskuse) 23. 12. 2017, 15:03 (CET)

Přesně tak, i když je pojmenování skutečně kostrbaté, vzhledem ke skloňování některých umělců (Alba Easyho Moa Beea), se jedná o akceptovatelné řešení. Na druhou stranu např. filmové režiséry skloňujeme.--Kacir 23. 12. 2017, 16:05 (CET)

Ty režiséry ale skloňujeme jinak; a stejně jako interprety, viz. Kategorie:Alba Bryana Adamse. V případě přejmenování kategorií producentů by se ale skloňovalo takto: Kategorie:Alba produkovaná Orrinem Keepnewsem a to už by u některých jmen bylo IMO kostrbaté a někdy ne úplně jasné. Příklad u režiséra: Filmy režírované Jimem Goddardem (nebo snad Goddardym?) --Michal Lenc (diskuse) 23. 12. 2017, 16:22 (CET)

Číslo pádu při skloňování nepovažuji za určující kritérium, jestli mít jména v nominativu či ne, tj. nevnímám už jako rozdíl jména ve druhém, sedmém, či jiném pádu.--Kacir 24. 12. 2017, 07:42 (CET)

Osobně bych se skloňování nebál.V běžném textu se ho stejně budeme dopouštět, nechceme-li systematicky uměle šroubované věty--Tchoř (diskuse) 23. 12. 2017, 16:54 (CET)

Prosím hlavně o správný pravopis a gramatiku v názvech kategorií. Skloňování je trošku ošemetné v některých složitějších nebo nejednoznačných případech. Např. u úvodních životopisných dat v biografických článcích taky dáváme přednost psaní názvů v prvním pádě, ačkoli by to šlo psát ve formátu „* 1. 1. 2017 v Brně“. Takže mi nevadí uplatňování formy, která nebude vyžadovat skloňování jmen. Už i proto, že ne každý vládne jazykem s dostatečnou jistotou, tak ať to nekomplikujeme a nepřidáváme si zbytečně práci. Jasným důkazem je sám původní návrh (např. „Alba, která vydali The Rolling Stones“, když už, ne „které vydalo“). --Bazi (diskuse) 23. 12. 2017, 19:57 (CET)

Jistě, to jsem jen tak sesmolil na místě a pro příklad. Nechtěl jsem, aby jste se na to vázali... --Tayari (diskuse) 24. 12. 2017, 10:07 (CET)

Automatická LocMap

Zdravím komunitu, co si myslíte o automatických locmap? Mně se to moc nelíbí, protože tam nejsou správně vyznačeny (minimálně) české kraje (mezi některými chybí hranice), na jiné státy jsem se nedíval, ale asi podobně. Myslíte, že by se měly používat obvyklé, nebo automatické locmap, či případně automatické locmap nějak opravit? Děkuji za návrhy. S pozdravem, Awewewe (diskuse) 27. 12. 2017, 11:40 (CET).

Nějaký příklad by nebyl? Vůbec netuším, že se něco podobného používá, případně kde se to používá. --Silesianus (diskuse) 27. 12. 2017, 12:15 (CET)

Máte na mysli "umělou" LocMap v některých infoboxech, kde není LocMap zadána manuálně, ale jsou k dispozici souřadnice (ať už z WD nebo z položek infoboxu)? Nebo máte na mysli mapu vytvářenou pomocí mapframe jako v šabloně {{Infobox - muzeum}}? Také bych uvítal nějaké příklady problematického zobrazování. --Vachovec1 (diskuse) 27. 12. 2017, 13:45 (CET)

Viz např. tady a tady. Platí to v obou zmíněných případech. Awewewe (diskuse) 28. 12. 2017, 09:27 (CET).

Mapframové locmapy, jako ty odkazované, se mi líbí velice a používal bych je preferenčně nad ostatními typy locmap. Jsou totiž dynamické (umožňují jednoduché zvětšení a zoom, dokonce i na mobilních zařízeních funguje perfektně). Jediný argument, který jsem zde zatím slyšel proti nim, je absence hranic mezi českými kraji na mapovém podkladu openstreetmap (místo toho se dává důraz na vyšší administrativní jednotky - NUTS 2), ale já s tím problém nemám. --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 12. 2017, 10:23 (CET)

U prvního odkazu mám jen bílé pole (záměr?), druhý se zobrazuje korektně. A také se mi to nelíbí. --Silesianus (diskuse) 28. 12. 2017, 11:17 (CET)

Za mě ty NUTS2 jsou nezvyklé, asi by bylo dobré to nějak pořešit. První se mi také nezobrazuje, to by měl někdo napravit. A druhý je příliš oddálený, stačil by asi ve výchozím přiblížení jenom Středočeský kraj, ne většina republiky. Pokud se ale tyto drobnosti opraví, pak obecně nemám nic proti, možnost automatického oddálení/přiblížení nebo rovnou zobrazení větší mapy je pro čtenáře zcela jistě přínosnější než rozklikávání souřadnic k dosažení téhož nebo než nedynamická LocMapa. --Dvorapa (diskuse) 28. 12. 2017, 11:31 (CET)

I u mě první odkaz zobrazuje pouze bílé místo (v článku kolega Awewewe opravil nahrazením pomocí klasické LocMap). A souhlasím, že NUTS2 místo krajů jsou hodně nešťastné. Jinak konkrétně u šablony {{Infobox - muzeum}} a mapy zobrazované skrz mapframe jsem navrhoval výrazně větší přiblížení, na úrovni města. --Vachovec1 (diskuse) 28. 12. 2017, 11:39 (CET)

Mně se velké přiblížení (na úroveň města nebo kraje) nelíbí, protože z něj na první pohled nepoznám, kde se místo v zemi nachází, a to je přesně to, co od LocMap u méně známých míst očekávám. Můžu si sice kliknutím otevřít velkou mapu, ale to už můžu kliknout rovnou na souřadnice. Jakýsi kompromis jako je u druhého příkladu by mi docela vyhovoval. Zobrazování hranic krajů by bylo lepší, ale to už je jen drobnost. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 12. 2017, 13:11 (CET)

Lze to nastavit přímo u jednotlivých infoboxů - tu úroveň přiblížení. Je to náročný - záleží na přístupu, někdo chce např. u muzea vidět jeho lokaci přímo v daném městě, někdo v daném státě a někdo na světě ... --frettie.net (diskuse) 31. 12. 2017, 12:37 (CET)

Za sebe jsem pro postupné nahrazení starých LocMap novým mapframe. Občas to někde hapruje (viz Aweho prvý příklad, s tím by se ale dalo nějak hnout. Jinak mohu souhlasit s VojDosem - oproti starým LocMap se to dá přiblížit, jednodušší je vložení bodu na mapu města, koneckonců ty body jsou zajímavé tím obrázkem. To, že zobrazuje NUTS 2 a ne NUTS 3 nevidím jako problém, vlastně bych si toho ani nevšiml, nebýt debaty zde. V některých mých článcích o budovách/stavbách jsem to použil a zdá se, že to funguje bez problémů. Jediný problém je v tom, že to nezobrazuje mobilní aplikace. --Vojtasafr (diskuse) 28. 12. 2017, 14:08 (CET)

V článku Židovské muzeum v Praze se mi "mapframe" mapa v mobilu zobrazuje (samozřejmě mám na mysli v mobilním, nikoli v desktop zobrazení)? --Vachovec1 (diskuse) 28. 12. 2017, 15:38 (CET)

@Vachovec1: V mobilní webové versi se mi to zobrazuje taky, nýbrž androidí oficiální aplikace Wikipedia mi to nezobrazuje. --Vojtasafr (diskuse) 30. 12. 2017, 14:24 (CET)

Ahoj, v mobilní verzi to funguje - to byl hlavní důvod, proč jsem to implementoval. Je to určěno i pro mobilní verzi, v tom Androidím systému to nejde, ale to je spíš na autory tý aplikace. Třeba to někdy implementují. --frettie.net (diskuse) 31. 12. 2017, 12:37 (CET)

Souhlasím, za mě je to dobrá evoluce, navíc ta změna přichází postupně. Bohužel tam jsou ty NUTS2 a to není ideální, ale to je taky spíš na nastavení té mapy a toho, že u nás jsou NUTS regiony tak nějak ... zvláštní. --frettie.net (diskuse) 31. 12. 2017, 12:37 (CET)

Volby do Arbitrážního výboru

Zdravím všechny, jménem Arbitrážního výboru jsem před několika momenty vyhlásil volby do Arbitrážního výboru. Do 22. ledna 2018, 18:30 SEČ mohou kandidáti podat kandidátku. Poté se do 5. února 2018, 18:30 SEČ bude o kandidátech hlasovat. Vyzývám tímto všechny, kdo by chtěli Arbitrážnímu výboru pomoci v jeho roli na Wikipedii, aby se přihlásili na volební stránce. Za AV, --Martin Urbanec (diskuse) 30. 12. 2017, 14:20 (CET)

Rozlišovač nebo bez rozlišovače?

Zdravím! Nevím, kde se zeptat, ptám se tedy zde. Existuje nějaké obecné doporučení pro používání rozlišovačů, resp. bez rozlišovačů? O co mně konkrétně jde. Při přípravě článku o jednom spolkovém, resp. kulturním domě (Hornický dům v Sokolově) jsem u obdobných článků narazil na tři trochu odlišné způsoby. První způsob (zdá se býti nejčastější): Národní dům (Třebíč) nebo Německý dům (Ostrava) nebo Německý dům (Brno). Druhý způsob: Spolkový dům ve Skalici nebo Sborový dům v Neborech. Třetí způsob: Kulturní dům Zákupy, který odpovídá většině článků o muzeích, viz např. Hornické muzeum Příbram, Hornické muzeum Krásno či Hornické muzeum Rudolfov. Přikláněl bych se k prvnímu způsobu, ale rád si nechám poradit. Takže 1. Hornický dům (Sokolov), či 2. Hornický dům v Sokolově nebo 3. Hornický dům Sokolov? --Lubor Ferenc (diskuse) 1. 1. 2018, 16:06 (CET)

Co je mě známo, tak záleží výhradně na názvu objektu. Pokud se jmenuje Hornický dům pak Hornický dům (Sokolov). Plus z ostatních by nemuselo být špatné vytvořit přesměrování. Zbytek jmenovaných objektů (příkladů) by bylo vhodné sjednotit v názvu. --Tayari (diskuse) 1. 1. 2018, 16:25 (CET)

Názvy článků kurzívou

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, zda by panoval konsensus na tom, aby se názvy článků, které se dle pravidel píší v textu kurzívou (názvy um. děl atd), zobrazovaly kurzívou i v názvu dotyčného článku (tedy v nadpisech stránek).

Navrhoval jsem již letos pod návrhovou lípou zde, kde myslím nebyly zásadní námitky, řešily se víceméně technické otázky. Zda tedy stačí říci, ano, nadpisy kurzívou chceme, ale je potřeba někde dořešit technické řešení a podrobnosti implementace.

K oživení otázky mě vede také situace u Nejlepších článků, kde se diskutovaná kurzíva objevila v nadpisu článku Chansons de geste, ale v nesporných případech Tosca a 95 tezí už ne. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 12. 2017, 16:16 (CET)

U názvů uměleckých děl je mi to vcelku jedno, nechám to na ostatních. Výrazně pro kurzívu jsem však v případě, kdy článek je mezinárodním jménem biologického taxonu, pro který kurzívu předepisuje názvoslovný kód. Možná jsou i další případy, kdy nějaká norma kurzívu vyžaduje či doporučuje, pak jsem také jednoznačně pro. Petr Karel (diskuse) 15. 12. 2017, 16:48 (CET)

Použití kurzívy v nadpisech mi přijde divné. Především pro mne, jako pro laika je zbytečné, nic mi nepřináší. Bylo by možné podrobněji rozebrat, proč by se měly nadpisy kurzívou psát? Je na to nějaká norma? Je to někde v Pravidlech českého pravopisu? Pro mne je to spíše výstraha, že článek je nedokončený, že bude teprve upravován do regulérní podoby a že tedy vlastně nemá smysl ho číst, protože bude ještě změněn. Kdyby se hlasovalo, budu určitě hlasovat proti kurzívě v nadpisech. --Leotard (diskuse) 16. 12. 2017, 10:37 (CET)

To je nedorozumění. Kurzíva může mít smysl, když upozorňuje, že jde např. o cizojazyčný název, o název knihy, obrazu atd. Jak napsal kolegy, pro (latinský) biologický taxon je to výslovně předepsáno. Není to ovšem otázka pravopisná, takže v Pravidlech bych to nehledal. V názvu se nehodí označení uvozovkami, což má podobný význam. Kurzíva rozhodně neznamená, že by článek byl nehotový. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 16. 12. 2017, 12:44 (CET)

@Leotard: Přitakávám k p. Sokolovi. Např. v zoologické nomenklatuře je výslovně celosvětově předepsáno, že jakýkoli taxon od generis níže musí být vyznačen kurzivou; u rostlin dokonce všechny taxony. OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 07:03 (CET)

Podporuji. --Harold (diskuse) 16. 12. 2017, 13:40 (CET)

Podporuji a obecně jsem to tak již prováděl. OJJ, Diskuse 17. 12. 2017, 07:03 (CET)

Jsem profesí elektrotechnik. Přesto si občas přečtu články o knihách, filmech, obrazech. Lituji, ale když uvidím nadpis kurzívou, netuším, co to má signalizovat. Pro mne je to chyba. Protože encyklopedie je pro veřejnost, měla by být maximálně srozumitelná a intuitivní. Tajná znamení, jakým je kurzíva v nadpisu by měla být minimalizována. Ale nevadí mi, pokud příznivci kurzívy zpracují, navrhnou a dají regulérně odhlasovat změnu pravidel Wikipedie, kde bude zřetelně zakotveno, že některé články mají nadpis kurzívou.--Leotard (diskuse) 17. 12. 2017, 09:04 (CET)

Tajné znamení kliky to opravdu není: že něco neznáte, neznamená, že se to nepoužívá. Doplnění WP:Název článku o odstaveček (např. dle vzoru en:) by bylo rozhodně potřebné. O změnách pravidel se ale nehlasuje, změny se tvoří konsensuálně. --Harold (diskuse) 17. 12. 2017, 12:44 (CET)

Na tom není nic tajného. Některé věci se píší verzálkami. Takže se tak píšou i v nadpisech článků. Jiné věci se píšou s horním či dolním indexem. Takže se tak píšou i v nadpisech článků. Některé věci se píšou s kurzívou. Proč by se v nadpisu měly psát jinak? (A proč by k tomu mělo být potřeba speciální pravidlo?) --Mormegil ✉ 17. 12. 2017, 13:30 (CET)

To speciální pravidlo by bylo vhodné jako potvrzení komunitního konsenzu (tak jako ve všech ostatních případech jakýchkoli pravidel na Wikipedii). Tedy nemusí být speciální, stačí ho včlenit do příslušného pravidla. --Bazi (diskuse) 17. 12. 2017, 14:46 (CET)

@Leotard: Není mi jasná podstata toho, co Vám vadí. Slovníky a encyklopedie běžně používají rozlišování písmem, značky a zkratky, které člověk může při jednorázovém použití ignorovat, ale pro pravidelného uživatele mají přidanou hodnotu. Čemu ta kursiva vadí, zvlášť když se tato „tajná znamení“ stejně objevují v textu a to včetně první věty? --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2017, 09:52 (CET)

Prosím objasnit, v čem spočívá přidaná hodnota použití kurzívy právě v nadpisu. V těle článku kurzíva nevadí. V elektrotechnických textech se běžně používá zvýraznění kurzívou třeba pro málo užívané pojmy, nebo originální pojmy v cizích jazycích, které jsou v dalším textu přeloženy nebo vysvětleny. Takové použití kurzívy je na zvážení autora textu. Já ho považuji za účelné, umožňuje mi to plynulejší čtení, než uvozovky, poznámky pod čarou a podobné. Za sebe mohu jedině zopakovat, že v použití kurzívy v nadpisu žádnou přidanou hodnotu nevidím. Pro mne je to jen jakási okrasa, kterou se chtěl autor pochlubit. --Leotard (diskuse) 19. 12. 2017, 09:05 (CET)

Funkce (přidaná hodnota) kurzívy není okrasná, ale rozlišovací. Podobně jako např. zmiňované uvozovky. Z názvu článku (pro pokročilého čtenáře) je pak patrné, že se nejedná o obecný název (život svatého Václava, sen svaté Luitgardy), ale o název díla (Život svatého Václava, Sen svaté Luitgardy). Někdy tuto úlohu plní rozlišovač, ale je proti pravidlům a zvyklostem jej používat jen z tohoto důvodu, když jiný článek téhož jména není. Vědecké názvy v biologii se všude píší kurzívou i v nadpisech (viz kterýkoli atlas rostlin ap.), proč to tak nemít i na Wikipedii? Zvýrazňování kurzívou se dá (v souladu s Typo radami) rozdělit na dvě kategorie: autor chce něco vyznačit a obvyklé definované případy – pro použití kurzívy v nadpisech pochopitelně platí jen to druhé. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2017, 10:34 (CET)

Jestliže existuje takto zřetelně vyjádřený názor (který nesdílím), proč není možné ho zapracovat do pravidel? Do doby jasné a srozumitelné kodifikace budu dále považovat kurzívu v nadpisech za chybu, v lepším případě nežádoucí okrasu. Přepisovat nadpisy pochopitelně nebudu, moje pole působnosti jsou přece jen spíše ta elektrotechnika nebo staré náklaďáky.--Leotard (diskuse) 19. 12. 2017, 12:13 (CET)

Možné to je, dosud to ale dobře fungovalo jako řada dalších věcí i bez oficiální kodifikace. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2017, 13:54 (CET)

Myslím, že především by chtělo do pravidla pravopisného (nebo nápovědy typografické) vypsat ty případy, kdy se kurzíva má používat v textu (tedy kromě obecného zvýraznění podle uvážení autora), a to na základě široce rozšířených a zdroji podpořených zvyklostí v odborné/vědecké literatuře. Totiž v některých oborech se obvykle kurzívou zvýrazňuje něco, co v jiných oborech ne. Tedy si řekněme, že v těch a těch oborech jsou zvyklosti takové a takové.

Pak na základě toho můžeme teprve činit úvahy o tom, co se hodí či nehodí psát kurzívou i v názvech článků. Tam by se to mělo omezit pouze na ty skutečně jednoznačné a bezpochybné případy, mezi které patří třeba názvy děl nebo taxony, ale už ne nutně další případy (např. v jazykovědné literatuře se často vyznačuje kurzívou jakékoli slovo rozebírané, v matematice zas označení nějakých proměnných nebo funkcí nebo čeho [nejsem si jist], takže ať se úzce oborové zvyklosti neroztahují na Wikipedii i do jiných oborů, kde v reálném světě neplatí). --Bazi (diskuse) 17. 12. 2017, 14:46 (CET)

Vypsáno je to na Wikipedie:Typografické rady#Zvýrazňování, ale asi by to byla příležitost doplnit (nejsou tam ty taxomy) a případně upřesnit dle zdejšího úzu. Nepřišlo mi, že by kurzíva bývala předmětem sporu a že hraniční případ chansons de geste je spíše výjimkou. Nereguloval bych něco, co regulaci nepotřebuje.

Také bych vynechal úvahy o tom, co se hodí pro nadpis, nechť jsou pravidla jednoduchá a stejná pro text i nadpisy. Za mě by stačilo se řídit principem, že kurzívou se vyznačuje název článku, který se shoduje s textem v úvodu článku, který se vyznačuje tučnou kurzívou. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2017, 09:52 (CET)

Souhlasím a podporuji. --Jan.Kamenicek (diskuse) 18. 12. 2017, 10:47 (CET)

Vypsáno je to právě nedostatečně, jak ukazuje případ chansons de geste. A pokud by se případy sporné v textu měly vtahovat dokonce i do formátování nadpisů, bude z toho víc škody než užitku. Každopádně platí, že ne všechna kurzíva z textu patří i do nadpisů. --Bazi (diskuse) 19. 12. 2017, 12:38 (CET)

Nemyslím si, že by pravidlo mělo řešit otázku, zda je chansons de geste název nebo žánr literárního díla. Ano, uplatňování v nadpisech by mělo být důsledné a tedy jen nesporné případy. S posledním také souhlasím, mělo by se to vztahovat jen na definované případy, ve kterých se již ve stávajícím úzu takto vyznačují tučnou kurzívou. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2017, 13:54 (CET)

Samozřejmě že pravidlo nemá řešit jmenovitě každý jednotlivý případ. Má ale jasně vymezit oblast případů, na které se má vztahovat a na které nikoli (případně ještě může ponechat nějaký prostor k pouhému úsudku a libovůli wikipedistů, je-li to možné a vhodné). Ten náš hraniční případ je komplikovaný tím, že ho kdosi považuje za název díla (mylně), kdosi za cizí termín (trefněji), tedy v pravidle máme mít uvedeno, zda všechny názvy děl (literárních či jiných?) patří psát kurzívou (to tam už je) a zda všechny cizí termíny patří psát kurzívou (to tam právě není), anebo zda třeba jakákoli cizí slova či sousloví patří psát kurzívou, nebo zda jen slova z některých jazyků patří psát kurzívou, zda jen termíny z některých oborů patří psát kurzívou, zda jen ty vybrané termíny v článcích z těchto oborů patří psát kurzívou (zatímco v článcích z jiných oborů nikoli) atd. A je třeba si říct, že mimo opravdu jasně definované oblasti podle úzu odpovídajícího i reálnému světu je samozřejmě možné v přiměřené míře používat kurzívu ke zvýrazňování dalších částí textu podle vlastního uvážení (v závislosti na tématu, úpravě atd., třeba poznámky se zdroji dat k tabulkám a grafům), což je druh zvýraznění, který je přípustný pro texty článků, nepromítne se však do názvů článků. --Bazi (diskuse) 19. 12. 2017, 16:12 (CET)

Můžeme mít pravidlo takto teoreticky pitvající všechny případy, ale stále nevidím ten reálný problém, který by se tím řešil. Pochopitelně v textu je možné použít rozlišení kurzívou třeba pro cizí slovo v etymologii nebo pro související termín, který se definuje pro další použití v článku (tam už bez kurzívy). To ale nejsou případy, které by se týkaly názvu článku. Toho by se měly týkat jen případy, kde se používá bez ohledu na kontext, tedy uvedené v Typo radách a evidentně i ty biologické názvy, které mají jasnou oporu v obecném úzu. V ostatních případech, které takovou oporu nemají, by se měly uvádět bez kurzívy. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 12. 2017, 12:32 (CET)

Jak již řečeno, použití kurzívy v nadpisu, který je zároveň latinským názvem biologického objektu, má své opodstatnění a já jej podporuji. U těchto článků je používání kurzívy v textu velmi zmatené (v české wiki), často je použita zcela opačně, tj. binom je napsán stojatě a autorizace je napsána kurzívou. U článků pojednávajících o uměleckém díle je situace složitější. Která díla takto v názvu odlišovat? Všechna? I například architekturu? Nejsem pro. --Juniperbushman (diskuse) 19. 12. 2017, 10:27 (CET)

Podle mého je třeba veškerou grafiku vč. kurzívy či tučnosti nepodporovat. Většinou to nic nevysvětluje, neodlišuje, naopak se to na různých stránkách různí. Navíc je kurzíva podle mého signálem okrajové poznámky, glosy. Není to zvýraznění, ale jen a leda odlišení kousku věty. Když pominu, že se tato malicherná komunikační pomůca stala snad až symbolem pochopení kontextu či relací. MONUDET (diskuse) 19. 12. 2017, 11:24 (CET)

Obecně nemám nic proti, ale je potřeba diskutovat oblast od oblasti. K latinským biologickým taxonům kurzíva patří. Jestli něco na české Wikipedii chybí, pak právě to. V tomto případě jsem pro. U názvu uměleckého díla to však může být zavádějící. Může to indikovat, že sám autor své dílo pojmenoval s kurzívou, že kurzíva je součástí uměleckého jména onoho uměleckého díla. Což třeba není a pak je to bohužel matoucí. V tomto případě jsem proti. --Dvorapa (diskuse) 19. 12. 2017, 12:11 (CET)

To mi přijde dosti krkolomné a ještě jsem se s tím nesetkal. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2017, 13:54 (CET)

Na otázku která díla označovat je zřejmá odpověď, že ne vše, co lze označit jako umělecké dílo (architektura), ale jen to, co je takovým dílem ve své podstatě, tedy jeho jedinou či převažující funkcí je ta umělecká. Ve výtvarném umění se tomu říká volné umění (v protikladu k užitému). Nepřijde mi, že by s tím byl doposud problém, ale určitě ať se kurzíva v nadpisech omezí jen na nesporné případy. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 12. 2017, 13:54 (CET)

Myslím si, že by nebylo na škodu kouknout, jak to mají jinde. OJJ, Diskuse 20. 12. 2017, 19:51 (CET)