Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2010/07

Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí:		Následující:
2010/06	2010/07	2011/01

Veligrad

Vážení kolegové, rád bych na tomto místě poprosil o jakoukoliv pomoc, třeba jen radou, v otázce tohoto článku: Veligrad. Již asi měsíc je tento článek soustavně upravován nepřihlášeným wikipedistou 77.92.197.66, což je pravděpodobně Wikipedista:Mgr. Jindřich Žaludek, který se přihlásil jen jednou.

Jedná se o rozsáhlé úpravy neencyklopedického stylu bez referencí. Nemohu tvrdit, že se jedná o nedůvěryhodné informace, podařilo se mi pro některá tvrzení dohledat zdroje. Nicméně nejsem s tématem natolik obeznámen. Problém vidím spíše v tom množství a rozsahu, pro který, obávám se reference nedohledám, struktury, která se neustále mění, a v tom, že článek stále bytní a bytní za hranice únosnosti. Autor zřejmě spíše píše vlastní knihu, než encyklopedický článek, ovšem bez refů.

Nevím, co s danou situací, která se stále "zhoršuje". Prosím alespoň o radu někoho zběhlejšího.

Zdraví --EdmundSquirrel 11. 11. 2010, 20:24 (UTC)

Já moc neporadím, ale co by možná nebylo od věci, upozornit uživatele na existenci projektu Wikiknihy, kde by se mohl "vyřádit" podle svého gusta. Ovšem i tam je potřeba zdrojovat a dokládat důvěryhodnost informací. Palu 11. 11. 2010, 20:41 (UTC)

Hledají se témata vystupující na Wikikonferenci

Máte téma, se kterým byste se chtěl podělit s ostatními? Nenechávejte si ho pro sebe. Program druhé české Wikikonference se sice pomalu naplňuje, ale stále ještě je možné dodat vhodné prezentace do bloku Wikimedia - hodí se všechno o tvorbě Wikipedie a jejích sesterských projektů, o lidech za ní, o tom, jak pomáhá, i jak může škodit. Podrobnosti viz na Wikipedie:konference, přihlašovat se můžete v tamní diskusi. Děkuji za ohlasy a hlavně za přihlášky k prezentaci. Okino 12. 11. 2010, 01:39 (UTC)

Co takhle něco o kyberšikaně v prostředí české Wikipedie? --Kyknos 12. 11. 2010, 09:52 (UTC)

Pokud by jsi tam s tím chtěl vystoupit, přišel bych se pobavit i já :-) --Jowe 12. 11. 2010, 09:58 (UTC)

@ Kyknos Pravděpodobně budu mít přednášku o konfliktech na Wikipedii, tak na vás nezapomenu. Jirka O. 12. 11. 2010, 10:04 (UTC)

Já jsem jen pozorovatel, nezapomeň na potírání wikipedistů arbitrážním výborem. --Kyknos 12. 11. 2010, 10:09 (UTC)

@Kyknos: Vem si tam na to téma příspěvek. Pokud si to vezme někdo jiný, určitě nevyjádří, to, co bys chtěl říct ty. Sice s jeho obsahem asi nebudu souhlasit, ale aspoň nebude nuda. --Dezidor 12. 11. 2010, 11:10 (UTC)

Já mám zajímavější věci na práci, než pindat o Wikipedii (když už mám na ni čas, raději píšu články). Ale navrhnu to Destinerovi. --Kyknos 12. 11. 2010, 11:14 (UTC)

Ale vždyť stále něco komentujete, ale právě že jenom to. Vše a všichni jsou špatní, neschopní, korupční. Je to tak? :-) Jirka O. 12. 11. 2010, 11:21 (UTC)

Všichni rozhodně ne, pár palalášů ano. Věčně perzekuovaný Destinero, například, udělal pro Wikipedii desetkrát více než všichni arbitři dohromady. A takových je tu mnoho, bez nich by Wikipedie neexistovala. Druhou sortou jsou ti, co jdou po funkcích a korytech, ale tahle menšina je všude. Nihil novi sub sole --Kyknos 12. 11. 2010, 11:24 (UTC)

Nevím, o čem mluvíte, já články píšu pořád – "koryta" jsou mi fuk (ostatně z nich na Wikipedii nic nekouká, jen někdy oprávněná, někdy neoprávněná kritika, například vaše :-)). A když máte zajímavější práci než... debatovat o Wikipedii, tak proč o ní tedy debatujete a nevěnujete se článkům, jak říkáte? Jirka O. 12. 11. 2010, 11:47 (UTC)

Pokud nevíš, o čem mluvím, bude lépe se k věci nevyjadřovat. --Kyknos 12. 11. 2010, 11:49 (UTC)

Kolega Kyknos má zřejmě hodně zkreslen význam slova koryto --Jowe 12. 11. 2010, 11:52 (UTC)

Myslím, že byste se v tom očerňování měl trochu víc držet reality. Ono už třeba prohlásit, že Destinero udělal pro Wikipedii desetkrát víc než Jirka O., by znělo jako jakýsi pokus o vtip. A rovnou prohlašovat, že udělal desetkrát víc, než všichni arbitři dohromady? Aby vůbec ještě někdo bral ty Vaše řeči vážně. Na druhou stranu, také mohlo být hůř, mohl jste do té skupiny, co oproti Destinerovi udělala dohromady desetkrát méně, zahrnout i správce.--Tchoř 12. 11. 2010, 11:50 (UTC)

Záporná čísla byla známá již ve starověku. --Kyknos 12. 11. 2010, 11:54 (UTC)

Nevím o žádném arbitrovi, který by pro Wikipedii měl záporný přínos, tudíž se zápornými čísly v tomto případě trápit nemusíme. --Tchoř 12. 11. 2010, 12:02 (UTC)

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

--Krvesaj 12. 11. 2010, 12:05 (UTC)

Okresní soudy

Měly by být obce, jejichž území jsou v obvodu určitého okresního soudu, vyjmenovány souvisle v textu, nebo ve sloupci? Souvislý text může být v rozporu s požadovaným stylem wikipedie, sloupec zase z článku o průměrném okresním soudu udělá především seznam obcí. Pozn. variantní jsou 3 sloupce vedle sebe, otázkou je, kdo by to realizoval. Více zde. Hustoles 12. 11. 2010, 13:45 (UTC)

3 sloupce jsou podle mě nejpřehlednější. Palu 12. 11. 2010, 14:29 (UTC)

Seznam obcí pomocí sloupců vedle sebe ({{Col-begin}}) není v souladu se stylem Wikipedie. Současný seznam, tak jak je např. v Okresní soud v Třebíči, je imho vhodný (nebo bych je psal za sebou). --Kacir 12. 11. 2010, 15:07 (UTC)

A nebylo by nejjednodušší uvést, že pod okresní soud tam a tam spadají obce v daném okrese vyjma těch a těch obcí a naopak pod něj spadají tyhle obce z jiných okresů? --Reaperman 12. 11. 2010, 15:12 (UTC)

A co vícesloupcovou tabulku? --Faigl.ladislav _slova^činy 12. 11. 2010, 15:19 (UTC)

IMHO ne, protože soudní obvod je něco jiného než okres a bude dobře, když ty obce budou někde přehledně vyjmenovány. Koneckonců jsem se toho dobrovolně ujal a pokud mě to nepřestane bavit, tak to taky dokončím :-) Osobně jsem pro výčet za sebou, z důvodu výše uvedeného (s obrovským sloupcem by stránka o okresním soudu vypadala, že je spíš o jeho obvodu). Hustoles 12. 11. 2010, 15:26 (UTC)

Podle mě jeden seznam, na jiných článcích o těch soudech to je za sebou a dle mě to vypadá děsně. Milý Hustolese, nic ti přeci nebrání rozepsat článek o soudu tak, aby samotný seznam s odrážkami vypadal jen jako malý doplněk. Třeba o třebíčském se dá napsat kus o architektuře, kus o historii, kus o jeho lidech a tak dál. Toť i v jiných městech.--frettie.net 13. 11. 2010, 12:42 (UTC)

No to by mohli ostatní, třeba Ty se Třebíči docela věnuješ, ne? :-) Hustoles 13. 11. 2010, 12:45 (UTC)

Ještě k tématu. Pokud se tady řekněme do týdne neobjeví převažující názor na souvislý výčet, tak to všude postupně změním do sloupce. Hustoles 13. 11. 2010, 14:31 (UTC)

Souhlasím, jo, věnuju, však to třeba někdy udělám, ale víš co, na tyhle komplexní články je třeba mít nejen literaturu, ale často je třeba pročíst i ročníky a ročníky novin.--frettie.net 13. 11. 2010, 18:54 (UTC)

Sledování stránek

Zdravím, existuje prosím nějaká možnost, jak sledovat sledované stránky na více projektech najednou v jednom okně? Díky. Palu 12. 11. 2010, 15:38 (UTC)

Pokud je mi známo, tak žádný oficiální neexistuje.
Já osobně si tvořím takový sledovač pro sebe, ale je otázkou, jestli by vám vyhovoval. A také nevím, kdy bude hotový.
Další možností je napsat si stránku, v níž se vám budou jednotlivé watchlisty zobrazovat, ale to je použitelné jen na pár projektů zároveň, protože při větším množství to už samozřejmě není přehledné.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 11. 2010, 16:23 (UTC)

Díky, myslel jsem si, že to jen tak nepůjde. Až bude dokončen ten Váš sledovač, tak pokud by Vám to nevadilo, dejte vědět a snad pomůže i mě. Díky za odpověď, Palu 12. 11. 2010, 18:23 (UTC)

Nestačí feedy sledovaných stránek? Stačí si přidat kanály všech požadovaných projektů do jedné čtečky. Jenom v aktuální verzi feed neobsahuje odkazy na konkrétní diffy, takže záleží, jestli je potřebujete. --Mormegil ✉ 12. 11. 2010, 18:50 (UTC)

No asi by to stačilo, ale tohle vůbec neovládám. Později se na to mrknu a pokusím se to naučit. Díky moc. Palu 12. 11. 2010, 19:03 (UTC)

No já o takové možnosti vím, pokud tedy odpovídá vašim představám - viz níže, jmenuje se gWatch (Global watch) a spadá pod toolservery Wikimedie.

Nevím, možná, že to tu podmínku "v jednom okně" splňuje jen tak napůl, protože položky pro jednotlivé projekty zobrazuje sice na jeedné stránce, ale sdružené podle projektů do kterých patří, dal bych přednost tomu kdyby to bylo sdružené vše dohromady tříděné jen podle času. Jak můžete vidět na obrázku vedle, pro přidání do gWatche je u každé stránky jedna záložka navíc, která funguje prostě jako "sledovat", tedy s tím rozdílem, že už neumí "nesledovat". To si musí každý ošetřit v seznamu gWatche. Taky jsem nepřišel na to, jak jednoduše přejít k seznamu sledovaných článků gWatche bez toho, abych znal adresu (nebo ji tahal z bookmarks), prostě jak se dostat z Wikipedie na gWatch, bez toho, abych i aktuální stránku dal sledovat (když dám něco sledovat - ukáže se mi menu a v něm je link na seznam sledvaných stránek, takže takhle to samozřejmě jde). Asi si budu pamatovat, že na všech projektech mám sledovanej auxin, přejdu na něj, dám kliknout "gWatch", ukáže se menu a přejdu tam. Pokud někdo přijdete na lepší cestu, prosím o nápovědu.

Zde je link Reo ⁺ | ^✉ 12. 11. 2010, 19:33 (UTC)

Tohle vypadá nadějně. Jen se mi nedaří naimportovat ty seznamy sledovaných stránek. Po importu mi vypíše výpis naimportovaných sledovaných stránek z projektu a v něm 0 položek. Palu 13. 11. 2010, 11:16 (UTC)

Sám jsem si seznam sledovaných stránek záměrně neimportoval, ale vybíral jen ty zcela nejdůležitější a všechny sledované položky z projektů, na které skoro nechodím. Takže přímo nevím. Zadával jsem je jednu po druhé a to mi nefungovalo pod vektorem (ale nějak pečlivě jsem to nezkoumal), můj default je většinou monobook, takže proti přepnutí na něj i na dalších projektech jsem jaksi neprotestoval. Podle mne by to ještě šlo ručně, pomocí edit raw list - tady nakopírovat textovou verzi a na gWatch ji vložit ručně do raw (tedy jestli to není to co jste dělal). Reo ⁺ | ^✉ 13. 11. 2010, 14:24 (UTC)

Přidat argumenty do šablony

Mohl by někdo pomoci přidat do šablony {{Citace monografie}} argumenty příjmení4, jméno4, vydavatel2 a místo2? Potřebuji to kvůli tomuto. Zkoušel jsem to, ale bez úspěchu, programovat neumím. Díky moc. Palu 13. 11. 2010, 12:19 (UTC)

Není to náhodou tak, že podle normy se udávají maximálně tři autoři? --Kyknos 13. 11. 2010, 12:23 (UTC)

Tak to nevím. Ale tady nebo tady se uvádí 4. Palu 13. 11. 2010, 12:26 (UTC)

To je ale prostý výčet v popisu knihy, ne formální citace. Skutečně mám pocit, že se v citacích uvádí jen tři, je-li autorů více, uvádí se et al. (a další). Ale je to už dlouho, co jsem to studoval, mohu se mýlit. --Kyknos 13. 11. 2010, 12:37 (UTC)

Citace podle normy opravdu může udávat max. tři autory, pokud je jich víc, uvádí se zpravidla jen první (či nejvýznamnější) a „et al.“ (prostřednictvím parametru spoluautoři). Vydavatel2 by tam asi být mohl. A s extrémně často používanými šablonami prosím raději „nezkoušet“. --Mormegil ✉ 13. 11. 2010, 12:38 (UTC)

Ano, podle citační normy vždy max. 3, zbytek většinou jako et al. Hustoles 13. 11. 2010, 12:43 (UTC)

OK, udělal jsem to jak píše Mormegil prostřednictvím spoluautoři. A můžete tedy přidat alespoň vydavatel2 a místo2? Palu 13. 11. 2010, 12:51 (UTC)

TAk to už snad vůbec ne, jednotlivá monografie má snad jednoho vydavatele, ne?--frettie.net 13. 11. 2010, 13:37 (UTC)

To není obecně pravda, ale jak se k tomu staví norma netuším. --Kyknos 13. 11. 2010, 13:47 (UTC)

Obecně skutečně ne, viděl jsem dva vydavatele, dvě (i tři) místa vydání a dvě ISBN. Vydavatel2 a místo2 by se občas hodil. --Jann 13. 11. 2010, 18:42 (UTC)

Potvrzuji, už jsem musel citovat několik zdrojů majících dva vydavatele a dvě ISBN, ovšem šablona to "nebere". A ovšem řada např. starších knih má jako vydání např. "Vídeň, Drážďany, Lipsko".--RPekař 14. 11. 2010, 12:45 (UTC)

A můžete nám sem dát nějaký příklad, ať vidíme jak to aplikovat. A navíc bych to fakt chtěl vidět, bych skoro nevěřil. :)--frettie.net 16. 11. 2010, 09:18 (UTC)

Vydavatel je snad jeden každého konkrétního výtisku (druhý výtisk samozřejmě může zas vytisknout někdo jiný s jiným ISBN), ale i spousta nových anglických knih má místo vydání několik míst, třeba London a New York a z knihy nezjistíte, odkud je zrovna ten konkrétní výtisk. --Elm 16. 11. 2010, 10:58 (UTC)

Vydavatelů je i víc, tzv. koedice, např. moje Torpédo pal!, kde je přímo psáno Vydalo nakladatelství ARES s.r.o. v koedici s nakladatelstvím NAŠE VOJSKO. A přímo v knize jsou pak zastoupena dvě ISBN. --Silesianus 16. 11. 2010, 11:38 (UTC)

Příklad pro frettieho: Kirilina Alla. Neizvěstnyj Kirov. Sankt Petěrburg: Něva; Moskva: OLMA-Press, 2001. ISBN 5-7654-1483-4, ISBN 5-224-02571-0 (resp. Кирилина Алла. Неизвестный Киров. – СПб.: Нева; М.: ОЛМА-Пресс, 2001.) --Jann 16. 11. 2010, 16:59 (UTC)

Možná bychom měli počkat na novou citační normu a šablonu pak upravit dle ní. Třeba jsou v ní odpovědi na tyto otázky. :) --Ragimiri 16. 11. 2010, 15:19 (UTC)

Astronomie

Nějak jsem prohlédl co je na české wikipedii o astronomii, o souhvězdích, a musím napsat nic moc. Jsou zde i hrůzy (spáchal jsem je i já), a i někteří dnešní správci, a když komunita dovolí, pokusím se je nějak upravit. Např. toto je hezké pojmenování Kolo od vozu, kdo by tu hledal galaxii, že? Jen doufám ve shodu v jedné věci, ve 2NNZ. Protože toto sk:DE Bootis, či co přežilo na AfD en:4 Sagittarii zde jaksi moc nechci. Takových článků každý udělá opravdu hodně, dají se dělat i strojově a české vesnice či potoky to nejsou. I česká wikipedie má sví takové články, např. NGC 15 či Linux (planetka). Ale u té poslední ani jiné wikipedie nemají zdroje, a že se jmenuje podle Linuxu je podle mě trošku málo. Vím, že jsou zde rozdílné názory, ale jaksi pravidla bychom dodržovat měli, a v článcích by opravdu mělo být víc, než co se dozvím z katalogu, a o hvězdách by měli vycházet vědecké práce, či tak nějak. Jinak kolik je hvězdiček na desce, či někde jako tečka, zde je hezká tabulka [1]. Sice zde píšu trošku svoji úvahu, ale doufám, že mě pochopíte.--Mirek256 13. 11. 2010, 17:03 (UTC)

Nesouhlas, články o hvězdách mohou být často a v mnoha souvislostech odkazovány, a proto jsou užitečné. Alternativou by bylo totiž známé informace umístit do odkazujícího článku místo odkazu, což by v mnoha případech vedlo k nečitelnosti. Je možné je ale sloučit do jednoho článku (například seznam hvězd souhvězdí), pokud bude možné odkazovat na jednotlivé položky. Práce by mělY vycházet, alespoň pokud jsou vědecké. --Labuť stěhovavá 14. 11. 2010, 09:28 (UTC)

Kolego, měl byste se podepisovat pod svým nickem, a články o hvězdách se opravdu může často odkazovat, ale na hvězdu která má vlastní jméno, či jsou u objevené planety či tak nějak. Ale rozhodně nikdo nebude odkazovat např, ale kdyby někdo založil článek o hvězdě USNO-A2 1050-00882557 o hvězdě zdánlivé hvězdné velikosti 16,4.--Mirek256 14. 11. 2010, 12:26 (UTC)

Prosba

Minimálně do konce listopadu nebudu mít vzhledem k časovému vytížení na Wikipedii příliš času, proto se obracím touto cestou na zdejší přispěvatele s žádostí o pomoc. Před časem jsem na Commons nahrál fotky Braunových soch (alegorie Ctností a Neřestí) z Kuksu. Jsou v této kategorii: Commons:Category:Sculptures in Kuks by Matyáš Bernard Braun. Pokud by měl někdo čas, doplňte prosím do popisu pojmenování jednotlivých soch a pak i kategorie pro ony Ctnosti a Neřesti. Popis a fotky soch jsou na tomto webu: http://fylkir.wz.cz/ctnosti.htm. --Dezidor 13. 11. 2010, 23:38 (UTC)

U části fotografií jsem doplnil pojmenování. (Mezi Ctnosti a Neřesti jste ale zařadil i sochy Andělů smrti). Bohužel, u některých detailů nelze zjistit, ke kterým sochám patří. --Lad.Raj

Císařské otisky

Má maličkost není přesvědčena o tom, že císařské otisky jsou volné dílo, objevili se např. v článku Dukovany . Nejsem v tomto odborník, ale např. [2]. A pokud vím, povolení ČÚZK asi nemáme, nebo se mýlím? Je ve více článcích, ale ty je tak bohužel nenajdu.--Mirek256 14. 11. 2010, 15:00 (UTC)

Majetková autorská práva ke 150 let staré mapě již bezesporu vypršela, ať si je jakkoli vyhrazuje kdokoli. Jedinými dvěma otázkami může být, zda ČÚZK do mapy nepřidal nějaký vlastní tvůrčí vklad (o čemž pochybuji, ale možné to jistě je) a zda při využití nějakého konkrétního zdroje mapy wikipedista neporušil zvláštní právo k databázi (to by však nijak nebránilo využití mapy z jiného zdroje, resp. to nijak neovlivňuje samotný autorskoprávní status mapy jako takové). --Mormegil ✉ 14. 11. 2010, 15:20 (UTC)

Nejsem si jistý [3], zde jsou podmínky pro studenty, a data se vydávají dle licenční smlouvy [4], a žádost co musí student vyplnit [5]. --Mirek256 14. 11. 2010, 15:57 (UTC)

Napsat si může kamkoli kdokoli cokoli, to neznamená, že to je pravda; angličtina má k tomu takový hezký termín copyfraud. Ještě jednou: majetková autorská práva mapy staré 150 let již bezesporu vypršela, jedná se zcela bezpochyby o volné dílo. Na těch stránkách nezmiňují žádný důvod, proč by jejich požadavky měly jakýkoli legální podklad, ale koneckonců asi ani netvrdí, že by ty mapy byly chráněné, placený přístup (nebo bezplatný pro studenty) potřebujete v případě, že od nich potřebujete získat ta data, ke kterým se jinak nejste schopen dostat. To je od nich samozřejmě legitimní komerční služba, nijak nás to ale neomezuje v nakládání s mapovými daty, která už máme. --Mormegil ✉ 14. 11. 2010, 17:13 (UTC)

Jde o to, jestli se oním tvůrčím vkladem nemyslí ta digitalizace. Státní archivy si obdobně vyhrazují práva na digitalizované materiály (ale i na vlastní kopie vytvořené ve studovnách!), které jsou PD-gov, viz např. [6] (údajně podle autorského zákona patří práva vlastníkům) nebo [7] (zde je dole uvedena licence, která vylučuje komerční využití). Je možné, že to je protizákonné, nejlepší by bylo, kdyby to s těmito institucemi principiálně vyjednalo sdružení. --Gumruch 14. 11. 2010, 18:39 (UTC)

Sdružení by se mohlo aspoň zeptat, třeba souhlas bude. Ona ta digitalizace není tak jednoduchá, a jinde k otiskům přístup není. Každý ostatně musí podepsat smlouvu, když od nich něco chce, a tak je uvedeno, na co uvedená díla lze použít. přece jen to není stará pohlednice či obraz. Jinak na wiki jsem objevil i otisky s jejich copyrigtem, jen nevím kde. V horším rozlišením jsou volně přístupné (nejdou tam přečíst např. parcelní čísla. za dotaz nic nedáme.--Mirek256 14. 11. 2010, 18:44 (UTC)

@ Gumruch: Nejsem právník, neznám znění archivního zákona ani autorského zákona. Nicméně z praxe to chápu takto: Člověk přijde do archivu a podepisuje papír, že to, co vyfotí, neuveřejní a neposkytne třetí osobě bez souhlasu archivu. O autorském právu na tomto papíru nebývá vůbec nic. Ani být nemůže, protože autorská práva u většiny archiválií samozřejmě vypršela. Tvrzení, že bych vyfocením a publikováním fotek věcí starých 150 let porušil autorský zákon, je blbost. Porušil bych tím jedině to, k čemu jsem se zavázal podpisem onoho papíru. Jediný důsledek? Určitě ne soud ohledně porušení autorských práv. Jen by se mi mohlo stát, že mi příslušný archiv už příště studium v něm neumožní. Prostě jsem porušil jejich pravidla hry, tak už si s nimi "hrát" nemůžu.

@ ostatní: Problém je tedy spíše, co dělat s digitalizovanými archiváliemi volně dostupnými na webu. Konkrétně otázka zní, zdali zdigitalizování podléhá autorskému právu či nikoli. Neptal bych se ani tak těch institucí uveřejňujících digitalizované archiválie, jako spíše nějakého právníka - odborníka na autorské právo. Co třeba dotaz na Právnickou fakultu UK? --Daniel Baránek 14. 11. 2010, 20:12 (UTC)

Opravdu nevím proč Mirek256 potřebuje povolení! Jak říká Mormegil ta díla jsou díly volnými a jediné co může přicházet v úvahu (jak také Mormegil naznačuje) jsou práva jako pořizovatele databáze. Ten zákone je opravdu divný, kdy to vypadá, že z volných děl by vznikala díla chráněná autorskými právy. To ale nejde. Je to tak, že oni mohou mít autorská práva k databázi jako celku a také mohou bránit již zdikitalizovaným dílům být šířena dalším způsobem. Ale jak říká DB, pokud tam přídeš a ofotíš tisky, splňujíce podmínky pro tento účel tak by to mělo být v pořádku. Jedinou komplikaci vidím v tom, že by bylo výhodnější, použít již nafocené tisky, pak by mohlo Sdružení pomoct. A nebo by také mohlo všechny mapy samo nafotit, pokud je nebude chtít pořizovatel databáze za slušných podmínek uvolnit.

@Daniel Baránek, pokud to zařídíš tak proč ne. Sdružení má jinak k dispozici právníky i jiné.--Juan de Vojníkov 15. 11. 2010, 05:37 (UTC)

Autorské dílo je především nějak vyjádřená myšlenka, to je rozdíl mezi ním a hmotným podkladem, na kterém je zachyceno (§ 2 a § 9 zákona č. 121/2000 Sb.). Samotná digitalizace tedy určitě není autorskoprávně relevantní (§ 2 odst. 4 cit. zákona) a nemyslím si, že jde o jejich první zveřejnění (§ 28 odst. 2 a 3 cit. zákona). Pak už celkem jasné, že po 70 letech od (zejména) smrti autora jde o dílo volné (§ 27 a § 28 odst. 1 cit. zákona).

Ale tady je problém - kdo je vlastně jejich autor? Nebylo to třeba úřední dílo, které má automaticky zákonnou licenci pro každého (§ 3 písm. a) cit. zákona)? A navíc s tím souvisí i to, jestli se na ně nevztahuje jiná právní úprava, když jaksi vznikly před účinností dnešního českého autorského zákona, že ...

Pokud chcete mít v tomhle jistotu, doporučuji kontaktovat prof. Telce (Ivo.Telec(zav)law.muni.cz nebo telec(zav)law.muni.cz), podle mých informací je převážným autorem českého autorského zákona. Krom toho je zřejmě jediným Čechem, který na odborné úrovni zpracovává právo duševního vlastnictví na úrovni Komise EU. Hustoles 15. 11. 2010, 19:00 (UTC)

Technická poznámka @Hustoles: úřední dílo není zákonnou licencí, úřední díla tvoří výjimku z autorského práva, vůbec nespadají pod ochranu autorským právem, ale to jen tak na okraj. ;-)

Jinak Wikimedia ČR by asi ČÚZK kontaktovat mohla, alespoň ke zjištění jejich postoje, za vstřícnost nic nedáme (byť opakuji, že IMHO neexistuje zákonný důvod, podle kterého by tyto mapy měly být (autorskoprávně) chráněny); v ideálním případě bychom mohli i navázat nějakou spolupráci (třeba snadný přístup k mapám v alespoň nízkém rozlišení?).

--Mormegil ✉ 15. 11. 2010, 21:42 (UTC)

Já vím, koneckonců umím číst :-) Ale taky se tomu říká licence ;-) Hustoles 15. 11. 2010, 22:03 (UTC)

No, pokud jsi s ním měl možnost komunikovat (a na právech pokud vím studuješ), tak bys tam mohl zajít a probrat to s ním, bude to snad lepší než mejlem, ne?--frettie.net 16. 11. 2010, 15:10 (UTC)

No tak to nevím, jestli by měl na mě čas :-) Je to určitě na dýl, než na pět minut, že jo. Mail by byl lepší. Navíc o nich vlastně nic nevím, např. kdo je autor, to je dost podstatné. PS: Ty okresní soudy začnu pomalu předělávat, nikdo jiný k tomu už nic neřekl. Hustoles 18. 11. 2010, 18:02 (UTC)

Já povolení nepotřebuji, jen jsem se už ptal kdysi dávno [8], a nebylo to tak jednoznačné. Ono císařské otisky nejsou veřejně dostupné, prý. Viz Císařské otisky veřejně přístupné nejsou, tudíž jejich vlastník určuje licenci. Já je kvůli tomu do svých článků nedával. Bylo by to i téma na wikikonferenci, a myslím zajímavé. --Mirek256 15. 11. 2010, 18:31 (UTC)

Volně přístupné (tj. pro kohokoliv v badatelně Národního archivu) jsou tzv. "Indikační skici", tedy materiál, ze kterého ty "Císařské otisky" vychází. Indikační skici jsou navíc z části ve větším měřítku, což se taky může hodit. více k tomu například tady: http://www.lidova-architektura.cz/architektura-historie/vesnice-dum/katastr-stabilni.htm Osobně doporučuji se na ZCUK vykašlat a používat IS. --Šandík 15. 11. 2010, 23:50 (UTC)

Řecká abeceda

Zdravím, jeden dotaz z řecké abecedy jak by mělo být české jméno hvězdy μ UMa (mý UMa, mí UMa) a ν UMa (ný UMa, ní UMa). Různé zdroje udávají různé přepisy řecké abecedy. [9], [10]. Děkuji --Mirek256 16. 11. 2010, 16:13 (UTC)

Psal bych to obojí s ypsilon, ona otázka je vlastně jen u mý/mí, protože ný se musí psát takto, jinak bychom měli tendenci to číst ňí. Jirka O. 18. 11. 2010, 07:23 (UTC)

Dávám přednost řeckému písmenu, ale u μ jsem se setkával spíš s přepisem mí. Google (čeština): "řecké mí " dává 24 výskytů, "řecké mý " dává 8 výskytů (což není kritérium správnosti); "mí UMa" jako astronomický objekt - jediný výskyt, "mý UMa" v tomto významu žádný. Astronomové zjevně dávají přednost řeckému písmenu před fonetickým přepisem do češtiny, proč se toho nedržet?--Petr Karel 18. 11. 2010, 09:05 (UTC)

Ještě jeden tip (kdyby byla přednost dána fonetickému přepisu): Pokud si pamatuji, byla správná grafická podoba řeckých písmen a jejich český přepis uvedeny v Matematických a fyzikálních tabulkách pro střední školy. Má-li někdo aktuální vydání, může ověřit, čemu se mládež učí a co tedy bude asi nejočekávanější přepis, navíc podrobený odborné redakci nakladatelství.--Petr Karel 18. 11. 2010, 09:24 (UTC)

Ve vydání z roku 2001 (ISBN 80-85849-84-4, což je ovšem dotisk 3.vydání; původně z roku 1988) se na 13. stránce píše mý a ný. --G3ron1mo 18. 11. 2010, 09:35 (UTC)

Pokud tomu dobře rozumím, tak mý je přepis starořeckého názvu písmene, zatímco mí je přepis novořeckého. Přepis mí tedy spíš potkáme v turistickém průvodci po Řecku nebo učebnici novořečtiny, přepis mý potkáme v učebnici klasické řečtiny a tam, kde se řečtina, řecké pojmy a řecká písmena drží skrze to, že řečtina bývala součástí klasického vzdělání. To je myslím i případ využívání řeckých písmen v technických oborech, tedy bych v tomto případě dal přednost variantě s ypsilon.--Tchoř 18. 11. 2010, 13:14 (UTC)

V astronomické literatuře se v drtivé většině píše mí s měkkým i na konci. Ověřitelné na Českém národním korpusu. Navíc lidé měkké i předpokládají. --Daewoo 18. 11. 2010, 20:43 (UTC)

Měj se jednalo o dva zatím články Mý Arae a Mý Cephei. Autoři použili anglické Mu Arae a Mu Cephei, což jaksi není česky. Moc děkuji za odpověď.--Mirek256 18. 11. 2010, 14:09 (UTC)

Taky díky. A možná by se daly ty Mu přesměrování smazat. Zagothal 18. 11. 2010, 15:01 (UTC)

Já jsem obecně pro mazání zavádějících (nesprávných) přesměrování. V tomto případě by to nejdřív někdo musel zafixovat ([11][12]), pak to klidně udělám. --Gumruch 18. 11. 2010, 22:30 (UTC)

Už ukazuje jen tato stránka. Zagothal 18. 11. 2010, 23:37 (UTC)

JAnDbot opravil wikilinky, já smazal zavádějící redirecty. --Gumruch 19. 11. 2010, 09:52 (UTC)

Překládání názvů nepřeložených knih

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jestli mám u knih, které zatím nevyšly v češtině, přidávat svůj překlad (a jestli ano, do jakých závorek a v jaké podobě, aby bylo poznat, že to není oficiální název). Děkuji, --Adam Zábranský 17. 11. 2010, 17:52 (UTC)

Mluvíme o článku o knize, nebo o citaci? --Tchoř 17. 11. 2010, 17:54 (UTC)

Článek o autorovi, ve kterém zmiňuji jeho dílo. --Adam Zábranský 17. 11. 2010, 18:22 (UTC)

Myslím, že to možné je, ale musí být podle mě výslovně uvedeno, že se jedná o orientační překlad. --Vojtech.dostal 17. 11. 2010, 19:26 (UTC)

Dal bych to do kulatých závorek a dvěma slovy uvedl, aby bylo poznat, že to není oficiální. Třeba „(česky přibližně Okoralý loupák)“, „(možno přeložit Svinutý košťál), „(česky doslova rozmáčené chmýří)“ nebo něco takového - podle toho, nakolik se jedná o překlad doslovný a nakolik o idiomatický. --Tchoř 17. 11. 2010, 19:36 (UTC)

„Výslovně uvedeno“ to IMHO určitě být nemusí, ale je potřeba to nějak odlišit od „oficiálních“ překladů. Já to dělám např. tak, že do češtiny přeložená díla uvádím primárně česky, s originálním titulem v závorce, zatímco nepřeložená uvádím primárně v originále a v závorce pak v uvozovkách doslovný překlad. --Mormegil ✉ 17. 11. 2010, 19:39 (UTC)

Díky všem za rady, nakonec jsem se rozhodl pro používání (česky přibližně/doslova). --Adam Zábranský 17. 11. 2010, 21:11 (UTC)

Jen tak pro odlehčení, nic zlém

Téma jak se točíme v kruhu.... orefujeme heslo Lužnička, nic ve zlém Jirkovi, reference č.3 [13], je to z [14] a to je co? Lužické hory u nás na wikipedii. Pod Lužickými horami ne, ale jinde je pravda napsáno, že použili materiály z wikipedie. je to jak v celé vlastivědě, refování kruhem. Ale Jirka za nemůže, nemohl to vědět. --Mirek256 19. 11. 2010, 16:42 (UTC)

Památky - POV?

Přeji všem Wikipedistům pěkný den a omlouvám se, že zase otravuju s nějakým pseudoproblémem. Dívám se do Kategorie:Pražské památky (a vlastně na vše zařazené do Kategorie:Památky podle zemí) a říkám si, že to je vlastně teoreticky téměř nekonečná kategorie, navíc možná trochu POV, navíc spíš turistická než encyklopedická... Vše, co bylo vyhlášeno kulturní památkou, by mělo být zde Kategorie:Kulturní památky v Praze, jinak by články měly být rozřazeny, podle toho, jestli jde o kostely, vily či hřbitovy. Má podle vás na Wikipedii tato kategorie (a kategorie jí podobné) místo? Díky.--Ben Skála 20. 11. 2010, 17:25 (UTC)

Zříceniny hradu x zříceniny hradů

A ještě jedna věc: Co je podle vás lepší množné číslo (a tedy lepší název pro kategorii): zříceniny hradů nebo zříceniny hradu?--Ben Skála 20. 11. 2010, 17:29 (UTC)

.... vůbec nejlepší je "hradní zříceniny" - obě dvě Vámi uváděné varianty nejsou vůbec vhodné. Budulínek 20. 11. 2010, 17:38 (UTC)

Jsem jednoznačně pro Zříceniny hradů --Silesianus 20. 11. 2010, 17:42 (UTC)

"Zříceniny hradu" je nesmysl, protože z toho vyplývá, jako by byl jen jeden hrad a ten měl několik zřícenin (případně "zříceniny" by bylo použito jako pomnožné). Lépe je to myslím vidět třeba na "zříceniny kostela" vs. "zříceniny kostelů". --Harold 20. 11. 2010, 17:53 (UTC)

Jo, díky, jsem dneska nějakej unavenej. :) --Ben Skála 20. 11. 2010, 17:58 (UTC)

Kategorie:Zříceniny hradů existuje, je s tím nějaký problém? --Gumruch 20. 11. 2010, 20:44 (UTC)

Zříceniny hradů je fakticky správné. Hradní zříceniny též, ale je to méně obvyklé a tudíž hůře hledatelné.--Railfort 21. 11. 2010, 07:22 (UTC)

Integrace wiki a externího zdroje aneb Země zamyšlená

Zdravím zkušené wikipedisty a prosím o vyjádření a nasměrování.

Pracuji na projektu elektronické verze Stehlíkovy knihy Země zamyšlená; cílem je doplnit text odkazy na geografické, kulturní a vizuální informace. Nechci faktografický obsah shromažďovat přímo na svých stránkách anebo dokonce duplikovat to, co je jinde, naopak všechno směřuji na dostupné zdroje a především na Wikipedii. Pro mnohé referované entity, především však obce, obsahuje samotný Stehlíkův text (zvlášť v rámci kontextu..) víc informací než Wiki a tak by mi přišlo zajímavé a pro uživatele přínosné vytvoření reverzních odkazů (tj. z Wiki na Zemi zamyšlenou). Prosím o vyjádření, jestli se to zdá ostatním rozumné a o návrh formy, jakou se taková věc provádí: rozhodně je to věc zralá na automatizaci, ale neznám příslušná pravidla a postupy a nevím, na koho se konkrétně obrátit. Bylo by nepříliš obtížné napsat si vlastní skript, který by přes standardní editační rozhraní reverzní odkazy doplnil, ale to je jako drbat se levou nohou za pravým uchem, protože určitě existuje nějaké API nebo knihovna. Taky nevím, jestli je dobré to udělat jako obyčejný externí odkaz nebo jako wikiprojekt nebo jiný druh boxu po pravé straně. Wikipedii znám jen jako uživatel a tak se s radostí nechám poučit, jak se tohle ideálně řeší.

Apropos, až se vrátím v prosinci do Čech, chystám se začít s komplexním focením všech potřebných míst a rozhodně nebudu opět fotky umisťovat na ZZ, ale do Commons ... Koloq 23. 11. 2010, 01:45 (UTC)

Nevím, co je to reverzní odkaz, ale při focení míst vám může být nápomocen projekt FČO.--Juan de Vojníkov 23. 11. 2010, 07:45 (UTC)

Díky za cennou informaci - reverzním odkazem jsem v tomhle případě myslel odkazy z wikipedie (na kterou se odkazuji u všech míst a hesel) zpátky na stránky Země zamyšlené. Koloq 23. 11. 2010, 11:53 (UTC)

Dovolím si upozornit na dvě věci: Externí odkazy a Wikipedie není sbírkou externích odkazů. Pokud má být v článku nějaký externí odkaz, měl by poskytovat další informace oproti Wikipedii. Ale také je možné takovýto odkaz použít jako referenci pro některá tvrzení. Sám takto přidávám Toulavou kameru. JAn 23. 11. 2010, 12:05 (UTC)

Proto se ptám, abych porozuměl - nemám stoprocentně jasno v tom, co je na wiki žádoucí a co ne. Jak jsem ale vysvětlil, myslím, že u 90% hesel, na která se ze ZZ odkazuji, samotný Stehlíkův text přináší značnou přidanou hodnotu (jednak literární, jednak uvedením daného hesla do ne vždy široce známých souvislostí) oproti wiki-heslu (kde je u mnoha obcí jen soubor statistických informací). Uvedené zdroje o externích odkazech jsem prostudoval a přijde mi, že by se odkaz na stránky ZZ hodil, ale není mi to úplně zřejmé a můžu se mýlit, proto prosím o vyjádření zkušených wikipedistů. Koloq 23. 11. 2010, 12:50 (UTC)

Obecněji je více žádáno rozšiřování vlastních textů na wiki raději než odkazování na externí stránky. --Silesianus 23. 11. 2010, 12:59 (UTC)

Obecně je mi to samozřejmě jasné a neptal bych se, jestli nalinkovat jinou encyklopedii nebo něco podobného, ale tady bych nebyl "rozšiřování vlastních textů" úplně schopen interpretovat -- znamenalo by to vložení konkrétních úryvků textu, nebo ..? Kromě toho, že si nejsem moc jistý, že by taková věc prošla z hlediska práv (nejedná se o volné dílo...), tak by se naprosto zmasakroval smysl toho projektu, tj. vložení Stehlíkova textu do co nejširšího kontextu.

Pokud se jedná o hodnotnou informaci, pak vzít ze Stehlíka, nějak smysluplně zformulovat a poté dát referenci. Pokud jde jen o nějaké nezávazné povídání na téma jak tam bylo krásně (nevím, kniha mi nic neříká), tak to ani neodkazovat. Mohl byste sem dát link na váš projekt? --Silesianus 23. 11. 2010, 13:10 (UTC)

OK, tak v tom případě to asi nechme být - nejspíš jsem si špatně vyložil smysl Wikipedie. Budu tedy pouze přispívat do Commons fotomateriálem a na wiki se odkazovat jedním směrem. Plus pokud se mi dostane do rukou nějaká hodnotná informace, přidám ji do příslušného článku wikipedie. Díky za veškeré informace. Koloq 23. 11. 2010, 14:04 (UTC)

Nechtěl bych, aby to vypadalo, že se míním hádat nebo do něčeho šťourat, ale pořád tomu asi nerozumím. Zmiňovaná Toulavá kamera je referencována např. na stránce Drslavice (okres Prachatice) a nezdá se mi, že by tu byl rozšiřován vlastní text nebo přebírána smysluplná informace a kdoví, jestli sama Toulavá kamera není "nezávazným povídáním". Jedná se, podle mého názoru, o užitečný odkaz na jiné dílo, které o daném tématu pojednává a přijde mi, že je to dobrá věc - na stránce aspoň něco je a když se chci dopátrat něčeho o Drslavicích, vím, kam sáhnout. V případě Země zamyšlené, kdy je možné kromě knižní reference navíc přidat i referenci online na konkrétní místa v textu knihy atd. se to vykládá jako nepreferované odkazování a budování sbírky externích linků. Není mi jasné, kde je přesně ten (negativní) rozdíl. Koloq 23. 11. 2010, 16:19 (UTC)

Je rozdíl, pokud je něco odkazováno v externích odkazech a pokud je něco citováno. Externí odkazy vypadají takto, prostě z jednoho článku na Wikipedii odkazujete na další rozšiřující info na stránkách mimo Wikipedii. V tomto případě platí pravidlo Všeho s mírou a spíše jen v nutnosti. Naopak reference (citace) neslouží k odkazování na další doplňující info, ale k potvrzení platnosti dané informace, obsažené přímo na dané wikistránce. Tedy EO odkazuje na info mimo wiki, zatímco REF slouží k potvrzení infa na wiki. --Silesianus 23. 11. 2010, 17:58 (UTC)

PS:Možná vám pomůže přečíst si následující - Wikipedie:Zdroje, Wikipedie:Reference, Wikipedie:Externí odkazy

Pokud byste projekt rozjel na vlastní wiki, můžete pak svoje fotky z Commons linkovat přímo, viz http://www.mediawiki.org/wiki/InstantCommons --Gumruch 23. 11. 2010, 12:43 (UTC)

Díky za užitečné info, ale web neběží na wiki. BTW, možná to z výše uvedeného nebylo jasné, ale stránky existují (http://www.zemezamyslena.cz), fungují a první díl trilogie pokrývají víceméně kompletně. Koloq 23. 11. 2010, 12:50 (UTC)

Odkaz z úvodu země zamyšlená je jen povídání, slovník je rozcestník na další odkazy, ale hlavně při mapa na mě antivirus (NOD 32) vybafl nalezena infiltrace.--Zdenekk2 23. 11. 2010, 20:32 (UTC)

Kolo od vozu a Černé oko

Chci se zas jednou zeptat na názor, tentokrát na pojmenování článku, jestli by se článek neměl náhodou jmenovat s galaxií v názvu, když ohlédnu od toho, že jsou wikipedie, které tímto způsobem galaxie vůbec nepojmenovávají. Ale např. Poláci to tak mají pl:Galaktyka Koło Wozu, nechci vést s Tlusťou a ŠJů revertovací války, tak se ptám komunity. Takto galaxie pojmenovává jen naše wikipedie. Ta druhá jinde sk:Čiernooká galaxia, pl:Galaktyka Czarne Oko. Hodně, ba většina wikipedií pojmenovává galaxie čísly Messierova katalogu, např. Němci, ale to je jiná věc. dohodli se tak. de:Messier 64. Dík za rady. --Mirek256 24. 11. 2010, 18:22 (UTC)

Program Wikikonference

Zdravím, přátelé. Dnes jsem na stránku Wikipedie:konference umístil program letošní Wikikonference. Uskuteční se - připomínám - 4. prosince 2010 na Filozofické fakultě v Praze. Nám pořadatelům se program zdá být velmi zajímavý, ale samozřejmě konečné posouzení necháme na vás - abyste mohli program posoudit, přijďte se podívat. Všechny vás srdečně zveme. Okino 24. 11. 2010, 20:12 (UTC)

Korejská krize 2010

Myslím, že by o tomto zde měl být článek (wikizprávy podle mě nestačí, kdo ví, jak se to bude vyvíjet), ale nevidím do toho a na rešeršní práci je už dost pozdě. Dávám tedy {{upravit}} a doufám v doplnění a rozpracování schopnějšími Wikipedisty. Nebo to kdyžtak smažte.--Ben Skála 25. 11. 2010, 02:25 (UTC)

Wikidi

Ahoj, četli jste rozhovor s Michalem Illichem? Píse tam o tom, že chce spustit projekt Wikidi, ten má zobrazovat tabulky a fungovat na steujnmém principu jako Wikipedie - co vy na to, kritizuje tam i to, že na wikipedii některý takový data ani nejsou. co vy na to? Jak to vidíte?--frettie.net 25. 11. 2010, 14:30 (UTC)

Na wikipedii chybí spousta dat, to už tak bývá. "Konkurenci" pro cs.wiki bych v tom zatím neviděl, bude záležet na formátu a obsahu. Jinak celkově mě zaujala jeho vize zjednodušování (zkracování) obsahu. Za deset let někdo příjde s obdobou wiki, jen místo slov tam budou smajlíci... --Silesianus 25. 11. 2010, 14:46 (UTC)

Různých projektů, které třídí informace jinak než Wikipedie, je mnoho. Typicky wikimapia, která je třídí podle geografického kritéria. Všechny mají jeden velký problém, vstupují na trh, kde už existuje jeden velký hráč, takže šance na jejich proražení je - zvláště v malých jazycích - omezená. Jinak mne pobavilo, jak p. Illich vysvětluje obsah termínu wiki. ;-) Okino 25. 11. 2010, 14:53 (UTC)

Pokud dobře chápu záměr pana Illicha, tak hodlá konkurovat spíš Googlu, službám jako Wolfram Alpha a Českému statistickému úřadu než nám. Pro nás by úspěch jeho nápadu byl spíš příjemný, protože bychom měli další zdroj poměrně spolehlivých dat ke zdrojování a případně i robotickému vylepšování Wikipedie. Vsadil bych ale láhev vína proti jeho krabičce zápalek, že to nebude mít vůbec snadné.--Ioannes Pragensis 25. 11. 2010, 16:17 (UTC)

Nezajímavé. Jako mladá generace říkám, že se mu nepodařilo krátce a stručně vysvětlit, o co mu jde ;). --Tchoř 26. 11. 2010, 02:40 (UTC)

Nepřijde mi to podobné. A pokud má mít Wikipedie nějaké "tabulky", stálo by možná za to mít nějaké "globální" uložiště (samostatný projekt) ze kterého by šla data tahat (např. údaje do infoboxů) podobně jako obrázky z Commons. Ale přijde mi, že se zatím Mediawiki pro tenhle typ projektu nehodí. Větší "tabulkovost" jako taková (viz třeba jmenný prostor Přílohy) se dle mého s Wikipedií trochu míjí.--pan BMP 26. 11. 2010, 03:16 (UTC)

Ještě donedávna se jistá encyklopedie chlubila prvenstvím na českém internetovém trhu (vznikla v roce 2000). Pokud budou u něho editovat také pouze vyvolení, dostane se za nějakých deset let na její nynější úroveň?--Zdenekk2 26. 11. 2010, 17:13 (UTC)

Volání o pomoc

Zdravím kolegové, již nějaký ten pátek se snažím starat o chybějící kategorie, ale situace už není tak růžová jak před lety, když jsem zvládal udržovat seznam chybějících kategorií prázdný. Nyní jde už o cca 200 chybějících kategorií. Nezaložená kategorie na rozdíl od červeného odkazu má pramálo smyslu, protože neplní svou funkci, nekategorizuje. Větší nárůst, který se dá očekávat v počtu chybějících kategorií může klidně do roka narůst do tisíců a takový seznam se těžko pak udržuje.

Existuje několik druhů chybějících kat:

• kategorie zapadající do stromu kategorií, které jdou založit i wikipedistovi neorientující se v tématu
• kategorie mající nevhodný syntax a dají se vyřešit rekategorizací
• kategorie v pískovišťovém uživatelském prostoru wikipedisty, které se dá řešit komentováním kategorií
• úzce specifické kategorie, které se dají vyřešit rekategorizací nadřazenou kategorií
• kategorie u kterých je obtížné zhodnotit, jestli by jejich existence měla smysl
• kategorie, které možná mají smysl, ale neodborník na danou oblast nemá šanci založit kategorii korektně

Proto volám o pomoc s chybějícími kategoriemi, není v moci jedince je udržovat.

Navrhuji také komunitě zavedení úzu, že pokud někdo přidal nezaloženou (alespoň částečně smysluplnou) kategorii, tak by měl být upozorněn (neideálněji standardizovanou šablonou se substem), že pokud do týdne kategorii nezaloží, tak bude odstraněna, protože neplní svůj účel a znepřehledňuje či spíše v blízké budoucnosti znemožňuje smysluplnou údržbu nezaložených kategorií. Měla by u vás taková politika kategorií podporu?

Děkuji případně za váš názor či pomoc v údržbě.

P.S. Jedna perla na závěr, v chybějících kat. se pořád zobrazuje Kategorie:AWWDMBJAWGCAWAIFDSPBATDMTD, která je však prázdná, kdo to vyřeší zasloužil by si wikikytku. --Elm 1. 12. 2010, 13:10 (UTC)

Velmi hrubě tipuji, že by mohl být problém někde kolem tohoto.--Zdenekk2 8. 12. 2010, 20:54 (UTC)

Hlavně žádné nové údržbářské šablony. Když má někdo čas na to, aby narval upozornění na nezaloženou kategorii někomu do diskuse, má patrně dost času založit ji sám. 99% procent kategorií se dá založit bez odborných znalostí nebo smazat. --Lenka64 1. 12. 2010, 13:28 (UTC)

No vzhledem k tomu, že takových upozornění by byly tisíce za rok, tak mi přijde jako vhodná úspora času je šablonovat. Věřte mi, že založit kategorii je někdy práce na pět minut, vložit šablonu je práce v řádu sekund a teoreticky vzato založit vlastně přidanou kategorii jde lépe než cizí o tématu o kterém nic nevím. Např. biolog určitě lépe založí Kategorie:Pajehličníkovité, než já. --Elm 1. 12. 2010, 15:06 (UTC)

Existence neexistujících kategorií (to je krásný protimluv, na to si dám © :)) je pro mě překvapující, nechápu, jaký smysl takový kategorie mají. Jsem rozhodně pro jejich okamžité „mazání“ (=odstraňování ze článků). --Ragimiri 1. 12. 2010, 14:43 (UTC)

Hezký oxymóron :) díky za podporu redukování existence neexistujících kategorií. --Elm 1. 12. 2010, 15:06 (UTC)

No fuj Ragimiri...správce a nezná obsah Wikipedie:Údržba :P...tam přece padají všechny nezaložené (ale často "životaschopné") kategorie, které autor neumí založit, bud technicky, nebo si není jistý zařazením...kdysi se jejich selekcí zabýval Vrba...--Lenka64 1. 12. 2010, 14:57 (UTC)

A když přidá kategorii, kde si není jist zařazením, tak pak kdo si jím má být jist? Můj návrh je ve zkratce odpovědnost vkladatelů chybějících kategorií je založit, jinak budou odstraněny. --Elm 1. 12. 2010, 15:06 (UTC)

Ale zná, jenže kontroluje jen některé oblasti. Neexistující kategorie jsou zlo. Plně podporuji Elmův návrh „odpovědnost vkladatelů chybějících kategorií je založit, jinak budou odstraněny“. --Ragimiri 1. 12. 2010, 15:17 (UTC)

Souhlasím s Lenkou64, ne každá kategorie musí být nutně založena. Pouze vyžaduje kontrolu a opravu případně chybných názvů kategorií. --Wikipedista:BobM _d|p 1. 12. 2010, 15:19 (UTC)

Ale jaký má ta kategorie smysl, když není založena? --Elm 1. 12. 2010, 15:46 (UTC)

Jde mi o chybné vložení kategorie... --Wikipedista:BobM _d|p 1. 12. 2010, 15:47 (UTC)

Promiň, dost dobře jsem Tě nepochopil. --Elm 1. 12. 2010, 16:07 (UTC)

re Elm: ano, já vím, že je tu skupina lidí, která "skáče" po RC a šablonkuje, místo aby upravovala. Jsem vždycky úplně nadšená, když najdu nějaké to copyvio maskované nějakou tou ceduličkou....moc práce pro vytíženého vkladatele...No prostě se musíme rozhodnout, bud tu bude plno článků dekorovaných šablonama, nebo se začne něco opravdu dělat a nefňukat. PS:pokud neumíte založit kategorii, tak ji nechte někomu jinému...200 nezaložených kategorií...chacha...koukněte na Články k úpravě...tam některé leží i několik a let... --Lenka64 1. 12. 2010, 15:27 (UTC)

Vaše PS rada mi moc pomůže! Tak si prosím Vás toho fňukání nevšímejte, chacha nikomu nepomůže. Děkuji za rady a děkuji za příspěvky k tématu. --Elm 1. 12. 2010, 15:46 (UTC)

Šablony "Jed" a "Prudký jed"

Mnohé z chemických a dalších článků obsahují vloženou šablonu Jed nebo Prudký jed, používanou na začátku stránky. Bohužel, smysl těchto šablon mi poněkud uniká, a to v kontextu toho, že se používají naprosto chaoticky a bez jakéhkoli systému. Pokud by se používaly jen u chemických látek a přípravků, pak by mohly odpovídat klasifikaci podle zákona, jenže tím by se jen duplikovalo to, co už je v infoboxu. Navíc se přechází na GHS a zase to bude jinak. Nenapadá mě tedy, k čemu jsou tyto šablony vlastně dobré a jak je používat, aby měly nějakou vypovídací hodnotu. Zajímal by mě proto názor ostatních wikipedistů - děkuji každému, kdo přispěje s nějakým nápadem. -- Luk 2. 12. 2010, 21:02 (UTC)

Žádný zvláštní nápad nemám. Prostě bych je smazal, nepovažuji je za užitečné. --Tchoř 2. 12. 2010, 21:05 (UTC)

Souhlasím s Tchořem. U chemických látek máme příslušné položky v infoboxu a např. u muchomůrky zelené fakt lebka s hnáty být nemusí. --Ragimiri 2. 12. 2010, 22:00 (UTC)

Počkat, kde je např. v článku Fluor v infoboxu informace o tom, že jde o prudký jed a kde je tam výstražný symbol? Já jsem tedy rozhodně pro to najít pravidla jak šablony používat, nikoliv je smazat. Přijdou mi užitečné. Palu 2. 12. 2010, 22:10 (UTC)

V článku Fluor to v infoboxu opravdu není (někdo to vložil dolů do článku, ale to jsem neměl na mysli), protože v infoboxové šabloně Chemický prvek tyto informace nejsou, byť je to podle mě chyba (nepopírám, že chybou je i to, že jsem to dosud nenapravil, i když o problému vím). Totiž o co mi jde - zatímco při používání symbolů Xn, T, T+ atd., které jsou součástí infoboxu Chemická sloučenina, se vychází z platné legislativy (evropsky harmonizované prostřednictvím Annexu I směrnice 67/548/EHS - u nás je to Tabulka C přílohy č. 1 vyhlášky č. 232/2004 Sb., v aktuálním znění), pro umísťování symbolů do úvodu článků žádné takové vodítko není. Výsledkem je, že tam kdekdo dává kdeco, naprosto nesystematicky. Prostě usoudí, že "toto" (řekněme methanol, ať beru reálný případ) je prudký jed, a tak tam šoupne šablonu Prudký jed. Podobnou diskusi jsem již dříve rozpoutal u kategorie Jedy, protože tam jde o tentýž problém. Prostě se do článků vnášejí informace, které jsou v příkrém rozporu s NPOV, a to se mi nelíbí. Proto jsem zahájil debatu na toto téma, abychom se mohli dohodnout, co s tím. Rozhodně mi nešlo o to, ty symboly prachsprostě zlikvidovat. -- Luk 3. 12. 2010, 01:07 (UTC)

Jak vidím ten problém já: Pokud ale je prokázáno, že jde o jed i mimo zákon, pak bych tam vložil tuto šablonu (i do těch zákonných jedů). Já totiž vnímám tuto šablonu jako výstražnou, zatímco infobox informační o tom, jaká jsou fakta "oficiální vědy", oficiálních reálií. Pokud tedy například nějaká sloučenina bude podle zákona v pořádku, ale přitom podle článku z novin se jí někdo otráví, pak bych jí touto šablonou opatřil. Dokazování, zda jde o jed, by pak bylo na vkladateli. Do infoboxu a kategorie by se pak mohli dávat třeba jen jedy podle zákona, nebo stejným principem všechny jedy, to už je jedno. Ale jako výstražná značka na začátku článku si myslím, že takto by to bylo užitečné (se zmíněnými nebo podobnými pravidly). Palu 3. 12. 2010, 15:34 (UTC)

Každá látka ve správném množství je jedem. Třebas i voda. Ještě dotaz na váš osobní názor - vložil byste šablonu jed např. do článku Alkoholický nápoj či Benzín? --Silesianus 3. 12. 2010, 15:59 (UTC)

Pokud budeme brát tuto šablonu jako výstražnou a pokud najdeme zdroj, že se někdo otrávil, pak ano. Vložil bych jí do článku Alkohol, Ethanol, Methanol, Benzín, atp. Alkoholický nápoj bych vynechal, poněvadž jde o trochu jiné téma než téma látek a jedů. Palu 3. 12. 2010, 16:12 (UTC)

Wikipedie nemá být plná výstrah, barevných plakátků „medvěd vás může sežrat“, „v mikrovlnce neohřívejte nastydlé kočky“ a podobně. Wikipedie má být encyklopedie. A na otravu vodou se najde zdrojů spousta. --Tchoř 3. 12. 2010, 16:27 (UTC)

Podle prvního pilíře má být Wikipedie například i Atlasem hub a v atlasech hub se běžně podobné výstrahy používají. Myslím, že záleží na tom, jak se domluvíme, co všechno bude Wikipedie poskytovat za informace, to, že je Wikipedie encyklopedií v tom má pramalou úlohu. Palu 3. 12. 2010, 16:40 (UTC)

@Palu: On ve článku Fluor bohužel není klasický infobox. Vložené symboly tam tím pádem leží ladem a skladem. --Ragimiri 3. 12. 2010, 13:36 (UTC)

Souhlasím s Tchořem, jsou to pouze zbytečné šablony znepřehlenující články... --Wikipedista:BobM _d|p 3. 12. 2010, 16:40 (UTC)

Pokusil jsem se přidat do šablony Chemický prvek informace o bezpečnosti. Povedlo se mi to bohužel jen částečně, ty symboly neuvěřitelně zlobí (například se zobrazují i na začátku článku apod.). Čili lze to pro chemické prvky (třeba pro onen fluor; otestoval jsem to na chloru) používat, byť se symboly zatím nebudou zobrazovat (než to někdo dá do pořádku - buď já nebo někdo chytřejší, protože fakt nevím, co s tím). R-věty a S-věty jsou ale funkční. -- Luk 3. 12. 2010, 17:27 (UTC)

Chybějící stránky

Po čase jsem zabloudil do seznamu "Chybějící stránky". Podle údaje v záhlaví byl naposledy aktualizován v roce 2006. Při nahlédnutí na konkrétní názvy článků se snadno zjistí, že mnoho z nich už bylo napraveno a v seznamu jsou zbytečně. Celé to na mne dělá dojem neudržované zbytečnosti. Nebylo by účelnější takový nefunkční relikt minulosti celý smazat? Mně by tedy seznam "Chybějící stránky" vůbec nechyběl.Leotard 3. 12. 2010, 07:21 (UTC)

Souhlas--Zákupák 3. 12. 2010, 07:39 (UTC)

Také souhlas. Je to neaktualizované a obsahuje to i stránky, které nikdy nevzniknou a jsou tu jen díky tomu, že v nějakém jednom článku je na ně nesmyslný odkaz. Uvítal bych ale častější aktualizaci tohoto seznamu Wikipedie:Nejžádanější články. A také by tento seznam mohl být rozšířen třeba na všechny chybějící články na které je 10 a více odkazů. --Jowe 3. 12. 2010, 10:17 (UTC)

Také by se mi líbilo, kdyby fungovala aktualizace "Nejžádanějších článků" rozšířená třeba na články s 10 a více odkazy. Současné omezení na 1000 nejvíce žádaných článků mi nevyhovuje, aktuálně jsem nenašel článek, do jehož založení bych se chtěl pustit. Přitom možná hned za rohem je poptávaný článek, na který bych stačil, jen jsem na něj nenarazil. Pokud nebyl seznam Chybějící stránky už skoro pět let aktualizován, je to myslím jasný důkaz, že ho nikdo (skoro nikdo) nepotřebuje.Leotard 3. 12. 2010, 13:00 (UTC)

Já už jsem jím párkrát se zájmem listoval, když jsme dělali Spolupráci měsíce. Neaktualizuji jej, protože nevím, jak se to dělá.--Ioannes Pragensis 3. 12. 2010, 13:04 (UTC)

Spíš než smazat by bylo lepší ho nějak rozumně aktualizovat. Je užitečné vědět, co nám chybí. Může to sloužit jako inspirace, zejména při vypisování různých Spoluprací měsíce a Cen za rozvoj Wikipedie a plánů práce pro wikiprojekty v jejich oblastech.--Ioannes Pragensis 3. 12. 2010, 10:20 (UTC)

A ví někdo, jak zauktualizovat "Nejžádanější články", popř. udělá to? --Krvesaj 3. 12. 2010, 13:19 (UTC)

Autorem seznamu je kolega Danny B.. Ohledně seznamu mám od něj infomace, že pracuje na jeho náhradě na toolserveru, ale celé to vázne na jeho časových možnostech + na nějakých problémech ohledně databáze, kterým nerozumím. Dle jeho posledního vyjádření na toto téma (září) by to mělo být dříve než do roka :-) JAn 3. 12. 2010, 13:49 (UTC)

Potvrzuji výše uvedené. Tenkrát jsem to generoval z větší části ručně, což se ukázalo býti neefektivním pro opakované aktualizace. Plné automatizaci generátoru bohužel zatím brání (a ještě delší dobu bude) fakt, že jména stránek jsou v naší databázi uložena nevhodným způsobem. Proto je tedy třeba napsat workaroundový skript, který si s tím poradí, ale na ten se zatím nedostalo - pořád jsou před ním žádosti na tooly s vyšší prioritou - ty stránky nejsou nutně zastaralé - obsahují pořád řadu věcí, které tu neexistují a jsou odkazovány. Jen to prostě neobssahuje nové červeňáky vzniklé od té doby. Přemýšlel jsem o variantě vygenerování celého seznamu (to je - na rozdíl od současného stránkování triviální), ale výsledná stránka měla velikost v řádu megabajtů. Pokud by ji přesto někdo chtěl, mohu aspoň ji prozatím vygenerovat.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 9. 12. 2010, 21:03 (UTC)

Mikuláš a čert

Ahoj, nafotil jsem právě čerty s Mikulášem a andělem, ale tak nějak tápu v tom, kam to na Commons dát. Nechce se mi to dávat do obecné kategorie Commons:Saint Nicholas, nemáte někdo nějaký dobrý nápad, jak to udělat? Díky za návrhy. --Chmee2 5. 12. 2010, 18:33 (UTC)

Co tahkle Commons:Category:Czech traditions a Commons:December_5.--Schuminka janička 5. 12. 2010, 18:49 (UTC)

Tam mám v plánu zařadit pak tu konkrétní kategorii, nicméně jsem si představoval, že by stálo zato vymyslet nějakou kategorii, která by ty fotografie zastřešovala :) Jeden kolega navrhoval St. Nicholas's suites in the Czech Republic, takže asi využiji tento návrh. --Chmee2 5. 12. 2010, 18:54 (UTC)

David Beckham

Zdravím, mohl by se někdo z vás zkušených podívat na poslední editaci článku David Beckham Barborou.d ? Zdá se mi že by to tak asi nemělo být, byly smazány veškeré odkazy a zdá se mi že celé pojetí článku není v pořádku tak bych se chtěl poradit co s tím jestli by se článek měl začít upravovat nebo vrátit ? tohle si ještě netroufám rozhodnout :) děkuji. --Jan.kyselak 5. 12. 2010, 18:42 (UTC)

Vyřešeno revertem, jednalo se o copyvio --Chmee2 5. 12. 2010, 18:44 (UTC)

Blokace ukládání

Ještě jsem chtěl říct, že jsem cca 2 roky nemohl editovat, že mi systém nedovolil ukládat, a to hned ze dvou mých počítačů, aniž by se komukoliv podařilo zjistit proč. (Mám Windows XP a různé internetové prohlížeče včetně Exploreru a Opery. Zkoušel jsem přenastavit vše, co se dalo, úplně zbytečně) Až nyní, po nákupu notebooku mi to z tohoto (třetího) počítače jde. Navíc i stránky besedy se ukládají stejným způsobem, takže jsem ty dva roky ani neměl jak a kde se zeptat. To považuji za naprostou katastrofu a doporučuji, aby byl příkaz k ukládání nějak modifikován, aby k tomuto vážnému zásahu do práce x lidí nemohlo docházet. Nikde, na žádných jiných stránkách takové problémy nemám! Darius -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Darius (diskuse • příspěvky)

Pochybuji, že by se jednalo o problém Wikipedie, spíše jde o klasický PEBKAC. --Ragimiri 8. 12. 2010, 15:45 (UTC)

Anglické názvy ve flagiconu

Je vůbec nutné mít tuto šablonu (myslím její funkci zobrazení názvu státu)? Někteří editoři tvrdohlavě doplňují anglické názvy do šablony a české duplicitně za šablonu, takže efekt v podstatě nulový (po najetí myší na vlaječku se zobrazí název státu v en)...pokud to tedy neberou jako osvětovou výuku angličtiny. --Lenka64 8. 12. 2010, 14:23 (UTC)

Souhlasím. Navíc někteří evidentně netuší o existenci šablony {{Vlajka a název}}, která např. obsahuje nelamatelnou mezeru mezi ikonkou a názvem, takže je ideální pro použití. Oba problémy (zbytečný anglický název nebo použití Flagicon + wikilinku se stejným obsahem) by možná mohli jednorázově vyřešit boti v rámci „čištění kódu“, ne? --Gumruch 8. 12. 2010, 15:32 (UTC)

Flagicon s anglickým názvom má tú výhodu, že ho poznajú aj na iných wiki. To uľahčuje prácu pri pridávaní partnerských miest do viacerých jazykových verzií - netreba robiť každú zvlášť. A ten wikilink si myslím, že tiež nie je od veci - ak sa niekto dozvie, že napríklad Nemecko je anglicky Germany, to je len dobre. Dosť ma prekvapuje, že toto niekomu robí problémy na cs wiki, pretože na sk wiki to nikomu neprekáža (skôr by som to čakala naopak), a aj v iných jazykových verziach používajú bežne anglické flagicony. Ale to, že mesto je uvedené pod anglickým, alebo nemeckým menom a odkaz je červený, hoci článok existuje, to mu neprekáža. Je tu dosť práce, a či je vlajka s názvom štátu česky, alebo anglicky, to je len prkotina, ktorá určite nemá na kvalitu článku žiadny vplyv. Osobne považujem vymieňanie anglických názvov za české za plytvanie času (a ešte aj za niečo iné, ale to sem radšej nebudem písať, aj keď to nie sú žiadne neslušné slová), viem aj o lepšom využití času. --Lalina 8. 12. 2010, 16:27 (UTC)

Pokud můžou něco globálně „učesat“ boti, tak to nepovažuju za úplně zbytečné. Myslím, že se nebavíme o anglických názvech, ale o kódech, který je např. v případě Československa TCH, což podle mě jako poučení pro čtenáře neslouží. --Gumruch 8. 12. 2010, 16:35 (UTC)

Vzhľadom na moje skúsenosti viem, že sa bavíme (aj) o anglických názvoch. Pekný večer. --Lalina 8. 12. 2010, 16:42 (UTC)

re Lalina: No někdo se zabývá převážně přesuny obrázků, prolinkováváním a podobně...jiný zase něčím jiným plus by rád, aby česká wiki byla jednotná (tedy například žádný mix českých, anglických názvů plus kódů v šablonách) a srozumitelná pro českého čtenáře ( i toho, kterému je angličtina ukradená). Mimochodem to nebylo myšleno jen na vás, plno lidí tu při překladech z en nechává původní názvy... --Lenka64 8. 12. 2010, 16:47 (UTC)

Ona je otázka, jestli vůbec ty flagicony u partnerských měst používat (já bych byl spíš proti, zdá se mi to nadbytečné), dokonce je otázka, zda vůbec na Wikipedii ta partnerská města uvádět (kolikrát je to skutečně významné a kolikrát se jedná spíš o formální záležitost v životě města zcela marginální? Nepřidáváme to jen proto, že se to snadno masově kopíruje z cizích jazyků a protože nám to vyrábí spoustu odkazů, takže wikisrdíčko jásá nad provázaností článků?). Nicméně když už to někde je, nechť to je všechno každopádně česky. --Tchoř 8. 12. 2010, 18:48 (UTC)

Flagicon je určitě šikovná věc. Jinak informaci o partnerských městech považuji v článcích za užitečnou. Vypovídá to o mezinárodních vztazích města, mnohdy je to i velmi zajímavé (pro někoho možná ne, ale jinému je volné, co je ve městě za spolek čutálistů). Tato, stejně jako jiná informace (třebas o sportovních klubech, etymologii názvu, geologii), je v článku o městě podstatná, neb dohromady vytváří ucelenou mozaiku. Co se anglických názvů ve flagiconu týká, chápal bych to jako pomůcku pro přetahování článků a takový problém bych v tom neviděl (máme tu obdobně i en.wiki názvy citačních šablon). Obdobně jako u zmíněných šablon to čas od času může projet bot. --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 12. 2010, 21:31 (UTC)

Marván Šamach

Nevím, kde o tom začít psát, ale tohle už je opravdu do očí bijící. Ať si autoři přepisují ruská jména tak, jak je přečtou, třeba jméno Štalenkov v azbuce takto opravdu vypadá, ale nadpis článku Marván Šamach mě utvrdil v tom, že si tu opravdu snad už někdo dělá legraci. To už rovnou můžeme psát nadpisy jako Dejvid Bekhem nebo Hjů Grent. Narodil se jako francouz (či maročan, to je jedno), ale pořád se jak ve francouzštině, tak v arabském písmu píše jako Marouane Chamakh. Jsem tedy pro to, aby se nadpis změnil. Druhá věc je, že se mi nelíbí -ová u cizích ženských jmen, kde být nemají. Někdo neustále oponuje tím, že koncovka -ová je v českém pravopise. Nevím, jaký je americký pravopis, či anglický, francouzský apod., ale nějak nevěřím tomu, že komentátoři při závodění vidí Martinu Sáblík nebo Barboru Špoták jen proto, že oni -ová nepoužívají. Jednou se ten člověk narodil jako Britney Spears nebo Kathryn Bigelow, tak nevim, proč jim ta jména prznit. V tomto směru se mnou spousta lidí asi nebude souhlasit, ale s tím Šamachem doufám najdu nějakou podporu. --BrckoGOS 11. 12. 2010, 13:12 (UTC)

Jste si opravdu jist, že مروان الشماخ se přepisuje do češtiny jako Marouane Chamakh? --Silesianus 11. 12. 2010, 13:55 (UTC)

Použijte Google, či jiný překladač, který Vás napadne, nebo si najděte někoho, kdo se v tom vyzná (pokud jím sám nejste a pouze mě nezkoušíte) a sám uvidíte, jak to bude vypadat v češtině, v angličtině, ve francouzštině, v čemkoliv chcete. --BrckoGOS 11. 12. 2010, 14:24 (UTC)

Je rozdíl mezi "překladem" a transkripcí. Proto se vás ptám, zda vy osobně zvládáte přepis arabština > čeština nebo znáte někoho takového? Protože to vaše "do očí bijící" asi není tak do očí bijící např. pro Českou tiskovou kancelář. --Silesianus 11. 12. 2010, 19:16 (UTC)

Mrkněte třeba sem. Hned první symbol خ se třeba podle tabulky přepisuje jako CH, nikolivěk jako KH. --Silesianus 11. 12. 2010, 19:28 (UTC)

Přejmenování kategorie

Zdravím, chtěl bych se zeptat, jakým způsobem (jestli vůbec) lze přejmenovat kategorie. Chtěl bych totiž přejmenovat Kategorie:Držitelé Oscara v kategorii Nejlepší režie na Kategorie:Držitelé Oscara za nejlepší režii, aby měla stejný název jako všechny ostatní podobné kategorie. Potom by mě také zajímalo, jestli nějaký bot dokáže rekategorizovat články v této kategorii (přesunout do nové) nebo se to musí dělat ručně. Díky. --Adam Zábranský 11. 12. 2010, 14:15 (UTC)

Označte to {{přejmenovat kategorii}} a někdo se o to časem postará.--Tchoř 11. 12. 2010, 14:16 (UTC)

Díky, nevěděl jsem, že taková šablona existuje. --Adam Zábranský 11. 12. 2010, 19:52 (UTC)

Zaoceánské lodě: kategorie

Sice nejsme přímořský stát, ale to snad neznamená, že by na cs:wiki měl chybět článek Zaoceánské lodě, jakož i Kategorie:Zaoceánské lodě. --Kusurija 11. 12. 2010, 14:17 (UTC)

Když už pro nic jiného, tak aspoň pro odkazování ve článcích. Je divné, že na cs:WP zatím mnohé z toho: "čemu nerozumím, to tu nemá co dělat!". Ikdyby se našel takový, který se odváží něco takového napsat, (skoro) vždy se najde někdo, kdo si včas všimne, že takový pahýl článku vypadá jako vlastní výzkum. To mnohé odradí, mnohé i navždy. Pak se nedivte, že ti, co potřebují něco nalézt na internetu jako zdroj informací často volí wikipedii až na posledním místě, nebo raději vůbec, pokud jde o téma závažnější, než jen bulvární či na úrovni vědomostí/schopnosti dohledat školáků. --Kusurija 11. 12. 2010, 14:17 (UTC)

Tak je prostě založte nebo, pokud se na to necítíte, vložte na Wikipedie:Požadované články. --Harold 11. 12. 2010, 14:28 (UTC)

Neviděl bych to tak tragicky s tím, že ve Wikipedii se hledá až naposledy. Z vlastní zkušenosti vím, že přinejmenším v některých oborech je hledání na Wikipedii první volba, teprve následně se zkoušejí ostatní weby. U článků o zaoceánských lodích bych se spíše obával nedostatku zdrojů. Také jsem se pokoušel vytvořit článek o jednom poměrně běžném kousku sportovního vybavení, ale dal jsem ho k ledu, protože jsem sám musel uznat, že jde o typický vlastní výzkum. Ani knižní, ani časopisecké zdroje se mi nepodařilo dohledat. A to jsem se snažil hodně!Leotard 12. 12. 2010, 06:46 (UTC)

Posledním 2/3 Leotardova příspěvku mohu toliko horlivě přitakat. Ovšem k první části: skutečně by mne zajímalo, v kterých oborech je hledání na Wikipedii první volba??? --Kusurija 12. 12. 2010, 15:37 (UTC)

Z pohledu člověka, který pracuje v médiích, mohu potvrdit, že většina mých kolegyň a kolegů používá wiki přinejmenších jako nejrychlejší zdroj toho, v jakém kraji a okresu se nalézá ta která vesnička, pokud se v ní stane požár/vražda atd. --Krvesaj 12. 12. 2010, 15:41 (UTC)

Můžu klidně rozvést do podrobností. Učil jsem nějakou dobu na elektrotechnické průmyslovce (silnoproudé). A studenti mi nikdy jako referát nebo domácí úkol nepřinesli nic jiného než přeformátované texty z wiki. Profesionální elektrotechnické weby jsou pro studenty nesrozumitelné, nejnovější učebnice vyšla v roce 1986, stránky výrobců obsahují spoustu údajů o konkrétních výrobcích, ale ne shrnutí ne. Takže wiki vycházela jako nejpoužitelnější. Už na té škole neučím. Školní inspekci vadilo, že jsem elektrikář a ne učitel. Teď tam učí profesionální učitelé, kteří elektrotechniku znají jen z učebnic. Ale chápu, že někde se absolventí pedagogických fakult uskladnit musí.Leotard 12. 12. 2010, 17:43 (UTC)

Bohužel jsem se již mnohokrát přesvědčil, že pro řadu novinářů je Wikipedie zdrojem, z něhož provádějí Copy&Paste a pak to trochu upraví. Například po žhářském útoku v Bedřišce jsem v MF DNES četl článek, ve kterém psali o diethyletheru použitém při útoku. Text mi byl silně povědomý, proto jsem ho porovnal s tím textem, který jsem loni v létě (vycházeje z textu na anglické Wikipedii) napsal do článku Diethylether. V těch novinách byly části textu prakticky opsané, lišily se jen nevýznamnými úpravami. Ale totéž se děje i s jinými texty, není to specifikum Wikipedie. -- Luk 12. 12. 2010, 19:20 (UTC)

Zde je soupis takových případů. Pro novináře jsme zjevně užiteční. --Jann 12. 12. 2010, 19:38 (UTC)

Přidal jsem tam ten zmiňovaný případ. Ovšem na iDnes.cz je to už aspoň citované přesně a s odkazem na zdroj, což v případě někdejšího tištěného článku nebylo. -- Luk 12. 12. 2010, 19:59 (UTC)

Tak jsme si krásně poplakali, ale najde se někdo, kdo založí články o zaoceánských lodích alespoň překladem? Ideálně někdo, kdo ovládá loďařskou (lodní?, lodnickou?) terminologii v češtině.Leotard 12. 12. 2010, 20:05 (UTC)

Kolego Leotarde, zjevně nechápete princip Wikipedie. Články, které vám tu chybí, můžete založit klidně sám. --Krvesaj 12. 12. 2010, 20:21 (UTC)

Před několika měsíci jsem vytvořil asi 15 hesel o čs.námořních lodích, které se plavily po celém světě. A jinak tu máme portál o lodích s řadou velmi aktivních autorů, tvůrců kategorií i šablon, proč se neobrátíte na ně? Od toho portály a Wiki projekty jsou--Zákupák 12. 12. 2010, 20:32 (UTC)

Ano, kolega Zákupák má pravdu. Podívejte se na Portál:Loďstvo, tam vám poradí spíše než zde. --Krvesaj 12. 12. 2010, 20:37 (UTC)

Myslím, že principy Wikipedie chápu docela dobře. Rád bych si přečetl něco o zaoceánských lodích, ale určitě se nebudu ztrapňovat překladem článků z oboru, ve kterém neovládám ani základní terminologii. Mám rozpracovaných několik článků ze silnoproudé elektrotechniky, kde se cítím jistý. Doufám, že takové články, které budou věcně správné a psané srozumitelným jazykem, budou pro někoho užitečné. Občas i v článcích s elektrotechnickou tematikou narazím na takové, které byly psané víc s nadšením pro věc, než se znalostí věci.Leotard 13. 12. 2010, 07:14 (UTC)

Jednotný infobox pro sídla i obce - prototyp

Dovolil bych si i zde upozornit na vyvíjený prototyp infoboxu pro místopisné články o českých sídlech, obcích, městysech a městech. V současnosti je k dalším připomínkám na podstránce wikiprojektu šablony. --Ria 11. 12. 2010, 15:00 (UTC)

Já ti nevím.--frettie.net 11. 12. 2010, 22:18 (UTC)

Já ti vím, zase je to taková mohutnost, že? --Ria 11. 12. 2010, 22:43 (UTC)

Je to príšerne dlhé, a niektoré informácie sú zbytočné. Je to odstrašujúce. --Lalina 12. 12. 2010, 00:44 (UTC)

Já bych řekl, že je tam toho prostě strašně moc.--Tchoř 12. 12. 2010, 00:50 (UTC)

No, ve většině případů by tam všechno nebylo...a je tam pouze to, co bylo minule řečeno (Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Šablony#Infoboxy pro sídla a obce), že tomu chybí a vesměs jsou tam údaje, které se použíají i nyní. Napište, co je tam podle vás navíc. --Ria 12. 12. 2010, 08:51 (UTC)

Pro vás jsem tam přidal ještě jednu ukázku použití...prostě třeba pro město (vesnice by toho měla ještě méně), bez výpisu kú (to jen do 10...), bez odkazů pod nadpisem, třeba bez toho motta (které by se obecně si také moc neyužívalo) a jen s jednou mapou, v praxi tam toho bude u jednotlivých případů ještě míň. Však si to můžete zkusit, to je účel, všechny položky jsou nepovinné, jen dvě jdou pouze se zdrojem. ;) A snažil jsem se vychytat i starosty, takže si můžete u něj zkusit i více možností. U malého sídla ten infobox může obsahovat minimum infomací, to i ty současné mají něco povnného a je koneckonců jen na autorovi jak mohutný si ho udělá, i když je si lepší tam toho dát víc. --Ria 12. 12. 2010, 09:05 (UTC)

Infobox by měl obsahovat základní data o celém článku. Už ten současný jich obsahuje podstatně více, až se v tom člověk ztrácí a spíše to dělá infobox nepřehledný. Myslím, že by se mělo ubrat tomu současnému, než mu přidávat (!). --Podzemnik 12. 12. 2010, 09:15 (UTC)

No, dobře, tak se musíme ale domluvit, co ubrat, nebo to může prostě nabízet více možností a něco můžeme nechat prázdné. --Ria 12. 12. 2010, 10:40 (UTC)

Mě se to naopak velmi líbí a Podzemnikuv názor nezdílím. Toto je samozřejmě věc názoru. Když člověk chce aby článek byl mezi NČ tak taky chce aby byly informace úplné i v infoboxu. Ale jak říkám asi je to věc názoru. A Riova snaha se mi líbí.--Pernak1 12. 12. 2010, 11:19 (UTC)

Nového infoboxu jsem se skoro lekl, a například GPS souřadnice zastavěného území jsou dle mě nesmyslem. Většinou to bude vlastní výzkum.--Mirek256 12. 12. 2010, 12:12 (UTC)

Jakto? Na internetu jsou k dispozici letecké mapy ne starší než třeba 5 let. Palu 12. 12. 2010, 12:23 (UTC)

Jedna souřadnice je také vlastní výzkum. Která je totiž právě tou správnou? --Ria 12. 12. 2010, 12:30 (UTC)

Myslím, že je důležité znát kompletní názor všech, koho daná věc zajímá. Proto jsem založil Wikipedie:Žádost o komentář/Infoboxy pro sídla a obce. Chci tot touto cestou dořešit, pak budeme moci snad nalézt konsensus a na jeho základě tvořit infobox/y. --Ria 12. 12. 2010, 12:29 (UTC)

@Palu Jistě, budete hledat extrémní doby obcí, když se postaví v takové poloze nový dům opravíte, stejně když bude změna územního plánu. Nic jiného než vlastní výzkum to není.--Mirek256 12. 12. 2010, 12:47 (UTC)

Máte zvláštní představu o vlastním výzkumu. Něco opsat z mapy opravdu vlastním výzkumem není (ač jsem si vědom, že názorová skupina tvrdící opak je zde velmi velká). Palu 12. 12. 2010, 13:06 (UTC)

Úřad pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny a jiné skvosty

Zdravím, tak by mě jaksi vůbec nenapadlo toto přeložit, ale jiné asi ano. Jinak se mi vůbec nelíbí Federální úřad pro vyšetřování, jaksi je nepoužívanější zkratka, a nikdy jsem toto neslyšel ani v filmu. A když už se překládá, přeložil bych úplně všechno, nač polovičatost, Kategorie:Organizace v USA, přeložit jde úplně vše, co na tom, že to nikdo nepoužívá přeložené, a tím myslím ani v filmech.--Mirek256 11. 12. 2010, 17:20 (UTC)

Federální úřad pro vyšetřování, se používá naprosto běžně. --Tchoř 11. 12. 2010, 17:26 (UTC)

Souhlas - český název této americké bezpečnostní složky je, alespoň pro mne osobně, velmi dobře znám, a to narozdíl od CIA, například. ** Přeložit se ale IMHO nedá úplně všechno. MiroslavJosef 11. 12. 2010, 17:31 (UTC)

Souhlas, Federální úřad pro vyšetřování jsem rozhodně slyšel a tento název je IMHO velmi známý. --Krvesaj 11. 12. 2010, 17:34 (UTC)

Já bych si s těmi překlady nebyl tak jistý, ale v tomto případě nevím proč nemáme článek Národní úřad pro letectví a kosmonautiku , či Námořní kriminální vyšetřovací služba, když je o ní i seriál, viz Námořní vyšetřovací služba. Když překládat, tak vše, znovu nač polovičatě. Jsou tu i další agentury, za chvilku tu budeme mít něco jako vysokou islandštinu.--Mirek256 11. 12. 2010, 18:08 (UTC)

Mirku, já chápu, že "Úřad pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny" zní opravdu divně, ale Federální úřad pro vyšetřování zkrátka nebyl nejšťastnější příklad názvu/zkratky. Vždyť to můžeme vyřešit oboustranným přesměrováním, ne? Edituj s odvahou. :) --Krvesaj 11. 12. 2010, 18:10 (UTC)

Cudzie jazyky na cs wiki (přesunuto z Wikipedie:Pod lípou (oznámení))

Nechcem na nikoho žalovať, ale toto Diskuse:Rotunda svatého Jiří (Říp) mi teda pokazilo náladu, naštvalo ma to, pobúrilo, dožralo, atď. Budem rada, ak sa k tomu vyjadria aj ďalší. Mne teda nerobí čeština pasívne absolútne žiadne problémy, rozumiem na 100 %, ale, samozrejme, gramatiku perfektne neovládam a nechcem ničiť žiadny jazyk. Ale ak chcete radšej zlú češtinu, ako dobrú slovenčinu, treba povedať. Len neviem čo s tými ostatnými národmik, to sa majú všetci naučiť po česky? Ináč, takúto zadubenosť (či sa niekto urazí, alebo to nazve osobným útokom ma v tomto prípade vôbec nezaujíma) by som nečakala ani na sk wiki. A ak sa niekomu zdá, že som to teraz prehnala - som poriadne vytočená, tak nech sa nečuduje. Takýto názor by ma neprekvapil od nejakého pubertiaka, čo v Československu ani nežil, ale od človeka v takomto veku? Vlastne ani neviem či som viac naštvaná, alebo smutná, v každom prípade takéto názory nerobia cs wiki dobré meno (aj keď je, dúfam, jediný, hoci už som tu mala problémy slovenčina/čeština). --Lalina 12. 12. 2010, 12:45 (UTC)

Prosím pěkně, co z tohoto příspěvku je oznámení něčeho důležitého (začátek nového projektu, hlasování, upozornění na návrh změny pravidel, pořádaná akce apod.) komunitě, že to píšete zrovna k tomuto stolu? Děkuji.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 12. 2010, 12:59 (UTC)

Ahoj, ďalší čo nerozumie po slovensky? To snáď nie. Myslím si, že som to napísala dosť jasne. A môžeme si tykať, na vykanie si nepotrpím, nemám 80 rokov. Pekný deň. --Lalina 12. 12. 2010, 13:07 (UTC)

Po slovensky viem snad celkom dobre, no nechápem, prečo je toto u tohto stola a nie u normálneho, keď to nie je žiadne oznámenie, no diskusia. (A opatrně na ty reakce, prosím - to bych mohl zrovna tak napsat: "Další, kdo nerozumí česky? Myslím si, že jsem to napsal dost jasně.")
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 12. 2010, 13:41 (UTC)

V diskusích slovenština (ani jiný cizí jazyk, pokud je to nutné) určitě nevadí. Dál bych to neřešil, jde o omyl jednoho uživatele.--Nissαn 12. 12. 2010, 13:15 (UTC)

Ja stále verím, že ide len o jedného človeka, ale aj tak to dokáže poriadne vytočiť, preto som to aj sem dala, aby sa potvrdilo, že je to len prípad jedného človeka. Ale stále platí, že stačí aj len jeden ... (každý nech si doplní podľa svojho názoru a skúseností), aby boli problémy. Hoci som sa pýtala na konkrétnu vec dosť jasne, robím preklad, odpoveď som nedostala, budem sa musieť nejako zariadiť. Pekný deň.

Chtěla jste vyjádření, máte ho mít. Slovenština sem opravdu nepatří (ani do diskuze) a opravdu si nemyslím, že by vyjádření „Čo ti chlapče, chceš slovník, sa zobuť.“ bylo možné považovat za zdvořilé. --Ragimiri 12. 12. 2010, 13:40 (UTC)

Nikdy jsem si nevšiml, že by bylo na diskusních stránkách nějak omezeno používání rodného jazyka cizinců (včetně Slováků, i když je za cizince jinak nepovažuju), pokud to je třeba. Je napsáno někde v pravidlech, že se nemá diskutovat slovensky (případně anglicky, jak jinak by se cizinec domluvil)?--Nissαn 12. 12. 2010, 14:00 (UTC)

Tohle je krásný příklad arogance českého národa a zde českých wikipedistů. Zatímcvo každý Slovák stále ještě rozumí Češtině jako svému druhému rodnému jazyku, Češi Slovenštinu ignorují (a to již i za společné republiky, odkud to znám). Já bych tu mohl uvést ne tucet, ale několik tuctů českých wikipedistů, kteří na slovenské Wikipedii diskutují česky, nejen o článcích, ale i v metadiskusích. Zde to opačně nejde. Aha. -jkb- → 12. 12. 2010, 13:45 (UTC)

To není o aroganci. Sám jsem jako dítě četl knížky ve slovenštině. Slovenština je krásný jazyk, ale bohužel, jak život kráčí dál a slovenština v něm už není, slovíčka i spojení vyprchávají z hlavy, takže v tuto chvíli už nemohu říct, že slovenštině rozumím tak, jak bych si přál. Pokud se bavíme o obsahu české Wikipedie, je nutné, aby této diskuzi všichni rozuměli. U starších lidí to asi problém nebude, u střední generace zřejmě ano, u generace mladé určitě. --Ragimiri 12. 12. 2010, 14:02 (UTC)

I kdyby to pro někoho měl skutečně být problém, tak viz níže. Člověk může zůstat slušný a vstřícný, což tedy Svobodat tentokrát moc nebyl. Reo ⁺ | ^✉ 12. 12. 2010, 14:47 (UTC)

Slovenština stejně jako jakýkoliv jiný jazyk do diskuse samozřejmě patří a nikde není žádné omezení, které by něco takového zakazovalo. Pokud chci diskutovat, pak předpokládám, že ten, s kým diskutuji, mi bude rozumět. Pokud vím, že Kusurija umí litevsky, můžu s ním mluvit třeba litevsky nebo i česky. Pokud vím, že Lalina umí slovensky, budu s ní mluvit slovensky nebo česky. A pokud vím, že skoro každý rozumí až na drobnosti stoprocentně slovensky, pak budu s Lalinou mluvit česky a ona se mnou slovensky. Je to další umělý problém, který neexsituje a kterým se kazí nálada na projektu a to zcela zbytečně. Chápu Lalinu a samotnému mi taková vyjádření, která nejsou podložená realitou, vadí. Palu 12. 12. 2010, 14:24 (UTC)

Diskuse, je diskuse. Když do diskuse budete psát v cizím jazyku, tak se neději nic jiného, než, že maximálně riskujete, že vám někdo nebude rozumět a budete chudší o smyslupné reakce. Koneckonců, v diskusích byli příspěvky i v angličtině, nebylo jich teda moc, ale nevzpomínám, si, že by se někdo rozčiloval, obvykle se někdo snažil pomici a odpověděl. Proč proboha reagovat hůře na Slovenštinu, máme očekávání, že když je někdo Slovák, tak se obětuje a na tu chvíli bude bude vzpomínat, jak to které slovíčko je česky? Co to přinese? Interakce s ostatními cizinci i se slovenskými kolegy je tu vzácná jak Vánoční sníh (poslední dobou), tak proč nebýt automaticky vstřícný? (Teď mluvím o duchu Wikipedie, ne o pravidlech, neybavuju si, že by nějaké specifikovalo jazyk v diskusním prostoru, byť se mohu mýlit). Myslím, že způsob komunikace v diskusním prostoru je na uživateli, potud, pokud je to slušně a k věci.Reo ⁺ | ^✉ 12. 12. 2010, 14:47 (UTC)

Se slovenštinou mám problém jen pokud je v článcích, v diskuzích to nevadí. Někdy se mi to tu zdá jako v Kocourkově, po Slovácích budem chtít češtinu. A budem ji chtít i po Maďarech, Němcích a spol.? Nebo budem nutit psát Slováky do diskuzí na cs.wiki anglicky? --Silesianus 12. 12. 2010, 16:38 (UTC)

Při mé poslední návštěvě Bratislavy mi tři různí číšníci v různých podnicích za sebou na češtinu odpovídali anglicky. Tak doufám, že by to bratři Slováci brali se stejným humorem jako já. --Kyknos (labuť stěhov 12. 12. 2010, 16:41 (UTC)

Mně diskuse v jiném jazyce, než je projekt WP, ve kterém se nacházejí, nikterak nevadí. Je sice pravda, že může zaskočit, když na ukrajinské wikipedii čteš repliku v běloruštině, to někdy může vést k chybnému pochopení pojmů, ale jinak je to přece jednoduché: buď příspěvku rozumím a mám-li potřebu na něj zareagovat, zareaguji, pokud mu nerozumím - buď si vezmu na pomoc slovník nebo se do záležitosti nepletu, v krajním případě bych ještě zdvořile požádal o vysvětlení. Dále není o čem diskutovat. Pokud nerozumím, je to můj problém a ne toho, co příspěvek napsal (v diskusi). Poněkud závažnější záležitost je znevažování jazyka gramatickými chybami. Koneckonců i diskusní příspěvky jsou přístupné veřejnosti, takže chyby v gramatice, stejně jako neuvážený styl reakce/zdvořilost jsou vizitkou autora repliky. Ale i to je osobní věc přispěvatele, takže kromě tohoto místa nepovažuji za vhodné na to někoho zvlášť upozorňovat, aby to nevyznělo jako osobní útok. Takže suma sumarum: výhrady proti jazyku, použitému v diskusním příspěvku já osobně považuji za nevhodné/nediplomatické. Samozřejmě ve vlastních článcích je žádoucí, aby byly psány výhradně v patřičném jazyce a pokud možno bez chyb/nechtěné chyby kolegiálně opravovat.--Kusurija 12. 12. 2010, 16:48 (UTC)

Na diskuzních stánkách lidé mohli a mohou diskutovat třeba papuánsky, nikomu po tom nic není. Maximálně je může někdo další požádat, aby psali česky, že by jim rád rozuměl případně je požádat o přesunu jinam pokud je nesrozumitelného obsahu až příliš mnoho. Myslet si opak je stejně dokonale absurdní, jako nařídit, že v České republice se bude na ulici smět mluvit výhradně česky a používání cizích jazyků je zakázáno. Pochopitelně je třeba zachovávat slušnost; nic více, nic méně. Žádat více není nevhodné či nediplomatické jak se politicky korektně vyjadřují kolegové výše. Je to především projev arogance a šovinismu a jako takové to je nanejvýše obludná kravina. --Martin Kozák 12. 12. 2010, 17:09 (UTC)

Přesně tak, můj syn to napsal zcela přesně i jasně. ** Zdravím vespolek Čechy i Slováky (mimochodem - slovenština je opravdu velmi krásný jazyk). MiroslavJosef 12. 12. 2010, 17:13 (UTC)

Když se občas ocitnu na slovenské Wikipedii, vždy tam do diskusních stránek píšu česky a česky píšu i shrnutí editace příspěvků do hlavního jmenného prostoru (což mimo jiné tamní kolegy upozorní, že příspěvek psal Čech a měli by ho tedy po jazykové stránce zkontrolovat). Nikdy jsem tam s tím neměl problém a velmi mě překvapilo, že se takový "problém" vynořil u nás. Výše zmíněný příspěvek RNDr. Tomáše Svobody tedy považuji především za kandidáta na přesun do kabinetu kuriozit. Jan.Kamenicek 19. 12. 2010, 11:17 (UTC)

Milí priatelia, ďakujem vám za podporu, potešilo ma, že aj keď nás politici rozdelili, my normálni a rozumní ľudia sme sa nedali rozdeliť a nezahodili sme tie stáročia spoločných dejín. Želám všetkým čo najlepší a najkrajší rok 2011, hlavne veľa zdravia, lásky a dobrých priateľov. Dúfam, že sa tu v dobrej atmosfére budeme stretávať ešte veľmi, veľmi dlho. Pekný večer/deň. --Lalina 1. 1. 2011, 17:12 (UTC)

Wikipedie je super

Čauky všichni to je nej nej jak se tu dá psát. :D Jak se máte? Díky za ty články co mi pomáhaji jako referáty do školy. Elunka

Jedmou jsem třeba podle Wikipedie zjistila že naše úča nemá pravdu a ona se pak koukla do učebnice a zjistila že pravdu fakt nemá. :D Elunka

Lidišky jste tu někdo? Nevíte co znamená ten žlutý rámeček máte nové zprávy? Elunka

Znamená to, že na Vaší osobní diskusní stránce Vám některý z Wikipedistů posílá nějakou zprávu. Jinak ale nikdo není dokonalý a ani neomylný - ani Wikipedie ne (stejně atk jako paní učitelka). ** Mějte se fajn. MiroslavJosef 12. 12. 2010, 21:29 (UTC)

SVG obrázky s mapou ČR místo LocMap

Ahoj, myslíte, že má cenu vygenerovat pro obce ČR SVGčka místo LocMap šablon?--frettie.net 12. 12. 2010, 22:07 (UTC)

Tak záleží jaké, pokud by tam byla jen stejná celá mapa ČR a tam puntík, je to naprosto zbytečné. --Jowe 12. 12. 2010, 22:12 (UTC)

No naprosto zbytečné bych neřekl, může se to hodit někomu, kdo takové obrázky přebírá. Palu 12. 12. 2010, 22:40 (UTC)

Rozhodně má. LocMap je totiž pro další použití naprosto nepoužitelný paskvil s prakticky nulovou informační hodnotou. A do doby, než budeme mít vestavěné mapy z OSM, je ještě poměrně daleko. Takže ano, vygenerovat (předpokládám, že to nebude jen puntík, ale bude to mít i příslušný tvar? Ale ani puntík nevadí, pořád užitečnější než nepoužitelný nepřenositelný LocMap) a všude, kde jen to bude možné, tím LocMap nahradit. Díky za to, že se na to vygenerování vrhneš!
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 12. 2010, 22:54 (UTC)

Vlaječky v navboxech

1

Jedna názorová skupina se snaží u navboxů jako je tento zrušit vlajku v názvu, druhá ji chce zachovat. Podle mě ten, kdo by měl diskutovat je ten, kdo maže, nikoliv ten, kdo tvoří. Ale bohužel to se "mazačům" nechce, proto diskusi otevřu já: jak se komunita staví k tomuto problému? Chce tam vlaječky nebo ne? Myslím, že na základě podobné diskuse bude rozuzlení lepší než na základě nekonečných revertů. Palu 12. 12. 2010, 22:49 (UTC)

Nevidím důvod, proč by tam vlaječka být nesměla. Pokud někdo vytvoří navbox s vlaječkou, proč ji odtamtud vyndavat? --Mmh 12. 12. 2010, 22:52 (UTC)

Protože je nadbytečná, k ničemu.--Tchoř 12. 12. 2010, 23:06 (UTC)

Ono se teď cpaní zbytečných obrázků do zbytných šablon říká tvoření?? :) Určitě mazat. --Lenka64 12. 12. 2010, 22:55 (UTC)

To, že je nějaký obrázek zbytečný, je Váš osobní názor. A mazat něco jen kvůli osobním názorům je destrukce, která nemá na Wikipedii co dělat. --Mmh 12. 12. 2010, 22:56 (UTC)

Přináší to nějakou informaci navíc - ne. Pak si nechte svá silná slova o destrukci pro sebe. Výzdoba navigačních šablon je prostě hloupost. --Lenka64 12. 12. 2010, 23:01 (UTC)

Jenže tohle Vaše apriorní tvrzení je právě jen osobní názor. Když si myslím, že je někde (kde to není jednoznačně dáno pravidly) nějaká vlaječka zbytečná, tak to nejdřív napíšu třeba na diskusní stránku, zeptám se co si myslí ostatní, pokusím se pochopit, jaké pohnutky měl ten, kdo tam tu vlaječku dal. Pokud apriorně předpokládáte, že tvůrce šablony s vlaječkou je blbec, pak "destrukce" rozhodně není silné slovo. --Mmh 12. 12. 2010, 23:10 (UTC)

Můj osobní názor je, že lidi chodí na wikipedii pro info ne koukat na ozdobené "něco", co by v článku nemuselo být. Ne nemyslím si, že je Podzemník blbec a pokud si to o někom na wiki myslím, nechám si to pro sebe. A nebudu zakládat debaty na takovouhle pitomost a pokoušet se chápat něčí estetické důvody...můžu totiž dělat něco užitečného místo toho. --Lenka64 12. 12. 2010, 23:16 (UTC)

Čímž akorát nahrazujete předsudek o obecné nesmyslnosti předsudkem o estetických důvodech. Opravdu jste přesvědčena, že vlaječky mohou mít vždy jen a jen estetické důvody? --Mmh 12. 12. 2010, 23:20 (UTC)

Součástí tvoření je i mazání. A vlaječka nemá v tomto typu navboxu žádný účel. A naopak, zpomaluje načítání, což je cítit třeba při špatném připojení, nebo na slabších přenosných zařízeních.--Tchoř 12. 12. 2010, 23:04 (UTC)

Pokud pomůže vyjádření tvůrce šablony: jsem pro mazání vlaječek, důvody tu už byly diskutovány mnohokrát. Ani trošku to nevnímám jako maření mé práce; naopak myslím, že někteří si stále neuvědomují, že i mazáním se zvyšuje kvalita. Jsem přesvědčen, že s přibývajícím časem bude vzrůstat i potřeba mazání. --Podzemnik 12. 12. 2010, 23:05 (UTC)

V čem konkrétně to zvýší kvalitu kromě nepatrného zvýšení rychlosti načítání u pomalých připojení, která jsou navíc komprimována? Palu 12. 12. 2010, 23:06 (UTC)

(s několikanásobným editačním konfliktem bez ohledu na výše uvedené)
Z hlediska přístupnosti a použitelnosti tam ty vlajky nemají co dělat, protože způsobují jen řadu problémů. Ze sémantického hlediska jsou tam umístěny zcela chybně. A nepatří tam ovšem ani z logického hlediska - pokud někdo chce znát vlajku toho kterého státu, tak se podívá na článek o daném státu. Jenže nosná informace těch naviboxů není ten stát jako takový, ale obsah naviboxu, v tomto případě dané památky. Kromě toho, proč tam má být zrovna vlajka státu a ne Unesca?
Mimochodem, pamatuji si doby, kdy se tu takovéto typy editací okamžitě revertovaly - jenže tehdy to byly jen takové ojedinělé výstřelky. S příchodem masy, která odmítá poslouchat reálné racionální objektivní argumenty a jejímž jediným zdůvodněním je "ale mně se to tak líbí", se ovšem tomu náporu nezvládlo dostatečně pevně postavit, a proto tu máme rozlezlé nesmyslně umístěné vlaječky tam, kde vůbec nemají co dělat.
Podotýkám, že nejsem proti vlaječkám, pokud jsou využity tam, kde patří. Ale jsem proti těm, které degradují faktory uvedené v prvních větách tohoto příspěvku.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 12. 2010, 23:11 (UTC)

Ale vlaječky nemají jen informovat o tom, jak vypadá vlajka toho kterého státu. Mají například také -- pro toho, kdo vlajku k danému státu přiřadit umí -- zlepšit orientaci, zvýšit čitelnost. Zajisté, mohli bychom všude psát třeba jen písmenné zkratky, ale opravdu se v tom pak vyznáte lépe? --Mmh 12. 12. 2010, 23:16 (UTC)

Vy skutečně myslíte, že čtenář, který dočetl článek a dostal se až k té šabloně dole, potřebuje rychlou grafickou orientaci, aby si zjistil, v kterém že státě se ta památka nacházela?--Tchoř 12. 12. 2010, 23:29 (UTC)

Málokdy čtu postupně - nemám čas, přeskakuji. Proto mám rád rychlé orientační prvky. To jen pro pochopení stanoviska - pro, ale jinak viz níže.Reo ⁺ | ^✉ 12. 12. 2010, 23:41 (UTC)

s ed. k.: Vlajka státu by tam měla být proto, že se člověk rychle zorientuje, obrázky člověk vnímá rychleji než text a stačí prostě jen přejet pohledem a už víte. Unesco bych tam dal osobně taky, ale to už by se asi druhá názorová skupina úplně zbláznila :-) A co se týče "reálných racionálních objektivních argumentů", tak si myslím, že je má i naše strana a jak se Vám zdají naše nepodstatné, tak nám se zdají nepodstatné v době elektronické sítě internet a v době terových disků a v době gigových připojení a prostě v době rozmachu elektroniky nepodstatné ty Vaše. Sémanticky i logicky mi přijde vlaječka fajn (z uvedeného důvodu). Palu 12. 12. 2010, 23:20 (UTC)

Vy nesvedete z textu Ukrajinské památky na seznamu světového dědictví UNESCO přiřadit navbox k danému státu, obzvláště, když se ten navbox vyskytuje pouze v článcích z toho jednoho konkrétního státu? Tak to lituji. --Reaperman 12. 12. 2010, 23:21 (UTC)

Svedu, ale svedu to rychleji tím obrázkem. Vy jste nečetl, co jsem psal? Palu 12. 12. 2010, 23:22 (UTC)

A co Vám ten obrázek řekne o obsahu toho navboxu? Nic. Abyste věděl, co v něm je stejně to musíte přečíst, pokud tam bude pět navboxů se stejnou vlaječkou, tak rovněž, tam kde vlaječky plní alespoň nějakou orientační funkci, tam bych je zatím neřešil, tady ji ovšem neplní. --Reaperman 12. 12. 2010, 23:26 (UTC)

A co mi řekne jakýkoliv jiný obrázek o obsahu čehokoliv jiného? Úplně stejné "nic"/mnoho jako tady. Například obrázek commons u odkazu na commons nebo šablona Vlajka a stát namísto pouhého odkazu na stát. Smažeme tedy všechny obrázky na všechno? Obrázky a vlaječky nemusí plnit nutně jen orientační funkci, ale také sémantickou či estetickou a kdoví jestli ne další. Palu 12. 12. 2010, 23:30 (UTC)

Ujasněte si prosím, jakou funkci, že to má vlastně plnit, sémantickou neplní zcela jasně, estetická je sporná, Vám se může líbit, mě zase naopak bít do očí. Vlaječka navíc obtěžuje osoby, které přistupují ke článku pomocí čteček, upřímně všem přeji pevné zdraví aby někdy nemuseli "číst" Wikipedii hlasovou čtečkou. Jinak co se týče commons, to snad ani nestojí za komentář. --Reaperman 12. 12. 2010, 23:35 (UTC)

Buďto sémantickou funkci plní a nebo doplňte článek Sémantika tak, aby odpovídal skutečnosti. Palu 12. 12. 2010, 23:41 (UTC)

Podle čeho v tom článku jste dospěl k tomu, že vlaječka v těchto navboxech plní nějakou sémantickou funkci? --Reaperman 12. 12. 2010, 23:44 (UTC)

Že si na základě vlaječky snadno a rychle přiřadím z jaké země ty památky UNESCa jsou. Palu 12. 12. 2010, 23:55 (UTC)

Možná je to spíš pragmatika, co jsem měl na myslí, nejsem žádný odborník. Každopádně laickými slovy je to, co jsem měl na mysli to, co jsem napsal o příspěvek výše. Palu 12. 12. 2010, 23:58 (UTC)

Odpovězte prosím na položenou otázku, odpovídáním na něco jiného to tu jenom zamlžujete. --Reaperman 13. 12. 2010, 00:06 (UTC)

Nechápu. Jestli chcete abych byl naprosto úplně přesný, tak nemůžu sloužit. Nejsem stroj, ale člověk a neznám všechno vědění světa a nejsem logicky ani jinak neomylný. Takže buďto tu odpověď vyčtete z výše položené odpovědi a nebo se prostě nemůžeme bavit dál. A hlavně si myslím, že i kdybyste tam tu odpověď vyčetl, tak s ní stejně nebudete souhlasit, protože naše stanoviska jsou natolik odlišná, že si prostě porozumět nemůžeme. Palu 13. 12. 2010, 00:09 (UTC)

Pokud tedy něčemu nerozumíte, tak se tím prosím nepokoušejte argumentovat. To možná zabere na někoho, kdo tomu nerozumí také, ale ne na někoho, kdo se v problematice pohybuje. --Reaperman 13. 12. 2010, 00:15 (UTC)

Dannyho argumenty jsou v souhrnu silné. Já rád orientační prvky, některým lidem to pomáhá, jiným ne. Záleží na stylu čtení a převaze daného typu paměti (grafická, pohybová, sluchová), osobnosti. Takže na jedné straně neponižujte zcela argumenty, těch kteří tvrdí, že jim to něco přináší. Na druhou stranu, dáme-li na váhu vše: přístupnost, použitelnost, sémantika kódu, logika výběru. Na jednu stranu to typům jako já, pomáhá, když je více šablon pod sebou, ale není to žádný velký deal. Spousty obrázků opravdu zatěžují blbě načítání a myslím, že jsem tak spíš pro odmaz. Resp. je ta šablona použita někde (mimo článku Ukrajina), kde by bylo hodně jiných šablon, aby to mělo smysl? Reo ⁺ | ^✉ 12. 12. 2010, 23:47 (UTC)

Inu, na všechny argumenty se dá stejně silně odpovídat. Obrázky zatěžují přenos dat, ale má-li někdo tak špatné připojení, pak si může načítání obrázků implicitně vypnout, a načítat si jen na přání. Hlasový výstup zase místo obrázku čte alternativní text, což je u normálního obrázku většinou jméno souboru, tedy často nicneříkající posloupnost znaků, zatímco u vlaječek to bývají smysluplně nastavené alternativní texty, které medle ruší mnohem méně. Atd.

Netvrdím, že vlaječky jsou vždycky dobro, jen se bráním apriornímu označování vlaječek za zlo. Je to různé v různých situacích, proto bychom neměli viset na žádných takových apriorních stanoviscích. --Mmh 12. 12. 2010, 23:53 (UTC)

Co se týče čteček, tak ty to povětšinou přečtou stylem: "obrázek, název obrázku, popisek, přísušný text", ty schopnější "obrázek, popisek, příslušný text". Což je opravdu veselé pokud je to jednou, pokud to slyšíte popatnáctý, asi už z toho tak nadšený nebudete (nehledě na to, že vás dřív položí samotné předčítání navboxu). Například včera jsem viděl požadavek, aby ten text byl vlaječkama oblepen z obou stran, to už mi ovšem hlava nebere vůbec. --Reaperman 12. 12. 2010, 23:59 (UTC) A to jsem zapomněl, že u nás to v reálu u těch schopnějších čteček vypadá přibližně takto: "OBRÁZEK - ODKAZ - cíl odkazu - popis odkazu - popisek obrázku" (pořadí se může lišit v závislosti na nastavení dané čtečky. --Reaperman 13. 12. 2010, 00:03 (UTC)

Hm, potkal jsem lepší čtečku (ale nebylo to pro češtinu). Nicméně z toho, co píšete, soudím, že Wikipedie musí být pro čtečky naprostý džihád, na kterém už nějaké vlaječky skoro nic nezmění. --Mmh 13. 12. 2010, 00:06 (UTC)

s ed. k.: To je pak zase otázka estetiky. Celý problém vidím v tom, že Vy řešíte vše z pohledu techniky a já (my) z pohledu člověka a jeho pohodlí. Podle mě by se měla technika přizpůsobit člověku a ne neopak. Tudíž pokud jsou čtečky "hloupé", tak je udělat chytřejší tak, aby nečetly co nemají, případně aby to přečetly přijatelným způsobem. A ne že začneme mazat obrázky apod., protože "je lepší vymazat, než aby to stroj přečetl šptaně". Palu 13. 12. 2010, 00:07 (UTC)

@Mmh: Ano, ve své podstatě experimentování se vzhledem dělá Wikipedii špatně čitelnou, nicméně někde se začít musí.

@Palu: No já tu myslím na člověka, který prostě třeba nevidí. Musíme pracovat s tím co máme. Čtečka, která bude rozlišovat, co nějaký autor asi myslel jako ozdůbku pro vidící, aniž by to tomu sám přizpůsobil, je hudbou hodně vzdálené budoucnosti a umělé inteligence, zda.li vůbec někdy. Ale chápu to, pro člověka bez postižení je to velice snadné marginalizovat a na Wikipedii se s tím setkávám dnes a denně. --Reaperman 13. 12. 2010, 00:15 (UTC)

Však je dobře, že myslíte na nevidoucí, ale myslete i na vidoucí. Nevidoucím není potřeba číst podle mě vůbec žádné obrázky, na to nepotřebuji umělou inteligenci. Případně jim lze přečíst všechny obrázky kromě obrázků z nějakého seznamu, apod. Technické řešení se určitě najde rychle. Naproti tomu zpříjemnit Wikipedii vidoucím tím, že se rychle zorientují, že neuvidí jenom fádní text, apod. je podle mě také důležité. Palu 13. 12. 2010, 00:19 (UTC)

@Reaperman: Mám sice to nezasloužené štěstí, že stále vidím, ale vidím natolik blbě, abych se kvůli tomu neustále na webu (i na Wikipedii) setkával s nepříjemnostmi (potřebuji velká písmena a ideálně žlutá na černém pozadí, kteroužto barevnou kombinaci přečtu ze všech nejsnáze). Snažím se je řešit pomocí různých nástrojů, které jsou k dispozici, a někdy musím něco prostě přetrpět, protože to jinak nejde. Obecně si přesto myslím, že bychom měli postupovat spíše tím směrem, že budeme vylepšovat fíčury Wikipedie (tedy třeba zkusit mít vhodné alt-texty pokud možno u všech obrázků, nezapomínat nastavovat v CSS popředí tam, kde je nastaveno pozadí a pod.), a ne tím, že budeme možnosti apriorně omezovat. --Mmh 13. 12. 2010, 00:25 (UTC)

Jak píše Danny, jen těžko se bojuje se skupinou uživatelů „ale mě se to tak líbí“. Přesto by se tento boj neměl vzdávat. Vlaječky jsou v tomto případě (i v mnoha dalších) zlo a měly by být vymýceny. Snahy dělat z Wikipedie omalovánku hýřící barvami jsou mi zcela proti srsti. --Ragimiri 13. 12. 2010, 09:14 (UTC)

Vlaječka tam nepatří, ta patří dejme tomu do infoboxu, který je určený k oné "rychlé orientaci". Dobře to řekl Danny B. Použitelnost a přístupnost (Usability a Accesibility), ač si Palu myslí něco jiného, tak jsou tu právě kvůli lidem, a ač se zabývají dost subjektivními aspekty, mají svá pravidla.

PS: České flagicony jsou bohužel na rozdíl od těch na anglické wiki trochu pozadu (odkaz na soubor) PS 2: Nejrozšířenější čtečka (a do jisté míry "standard") je pokud vím stále JAWS, demo si může každý stáhnout a vyzkoušet si to.--pan BMP 13. 12. 2010, 09:19 (UTC)

Vlaječka tam rozhodně nepatří. Ruší, rozptyluje a článek přeplácaný zbytečnými omalovánkami je holý nevkus. --Kyknos (labuť stěhov 14. 12. 2010, 00:50 (UTC)

2

Obecně: Přitažlivost nějakého článku nebo sdělení tvoří i jeho grafická úprava, to je rozvržení textu, jeho formátování ale i doplňující informace, které nejsou vyjádřeny textově ale obrazově. Hlavní obrazovou informací je samozřejmě obrázek vysvětlující předmět článku. Dalším je to, že sebe lépe napsaná a vysvětlená informace je k ničemu, pokud bude šedivá a nezáživná. Na pochopení a zapamatování obsahu informace mají vliv i méně významné detaily, než informace samotná. Informace má upoutat i svým vzhledem, protože ten první informaci prodává. Zašedlý rámeček naviboxu moc poutavý není, bez ikony nevýrazný a neláká k tomu, aby se čtenář zajímal o další články dané skupiny. Pokud tam je ikona, zaujme a podbízí další kliknutí k dosažení dalších informací, nebo chcete aby čtenáři odcházeli jinam? Další je i podvědomá výuka. Po přečtení článku sice mám informaci o nějaké památce UNESCO ale s ikonou v naviboxu mám i informaci o symbolu státu nebo kraje, kde se památka nachází. Nikdo si hned neuvědomí, že se "naučil" i jak vypadá vlajka státu, ale podvědomě už ví, že tohle někde viděl a že jej to zaujalo a bude hledat další se stejným symbolem. Ke stejnému účelu slouží i ikony na hlavní stránce. Proč tam jsou? Aby upoutaly i když vedle je textový popis bloku. Taky je čtečka pro nevidomé nepřelouská ale přesto nesou podstatnou orientační a identifikační informaci o obsahu daného bloku. Ze stejného důvodu jsou • před odkazy na související články, hodnotu informace odkazu ani obsah odkazu to nezvýši ale upoutává, že jsou k dispozici další informace v jiných článcích, tedy je to taktéž ikona.

Wikipedii je třeba nejen psát ale i prodávat i když to je zdarma.

@Danny B.: s použitelností a přístupností to má pramálo společného, obecný obrázek v článku také nelze konvertovat do fonetického přepisu aniž by došlo ke zkreslení obsahu, naopak u vlajek to lze realizovat protože mají jasný a definovaný vzhled. Názory o zhoršení přenosu, no možní někde, ale doby, kdy jsme brouzdali rychlostí 512kB přes vytáčené připojení jsou jaksi minulostí a mobil není vhodným terminálem pro nahlížení do encyklopedie. Ikonu UNESCO je tam samozřejmě možno přidat, pokud ti tam obsahově chybí.

@Reaperman: ať tedy budeme dělat cokoliv, tak hlavní obrázek článku do čtečky nedostaneme, nedovedu si přestavit IQ programu, který někomu popíše krajinu se stromy, keři, budovami, autem na silnici, lidmi, hromadou písku a pod. Zcela reálne ale je rozpoznávání známých a jednoznačně definovaných symbolů jako je samozřejmě text ale i vlajky států. Je to stejný princip jako rozpoznávání písma, známe tvar, pak známe i písmeno. Známe rozložení barev a tvarů na vlajce, známe i stát. Existují i programy, které dokáží porovnat dva obrázky jestli jsou shodné nebo hodně podobné, to samé lze aplikovat na vlajky ve formě akustického výstupu pro nevidomé. Tedy, to že takový SW není aplikován pro nevidomé, není důvodem, proč by tam vlaječka být neměla pro vidomé.

@Tchoř: Viz obecně výše + taky by bylo možno zrušit • před odkazy na související články, obsah se má psát a tvožit ne promazávat, když se podaří vybudovat jakous vzhledově přijatelnou formu.

@Podzemník: skepse s mazáním není na místě, úvodní stránka bez ikon by vypadala značně omšele, stejně jako omšele a nezajímavě teď vypadjí naviboxy, předpokládám, že vlaječky jsi kdysi vložil do naviboxů právě podvědomě jak jsem uvedl výše.

@Ragimiri: tvé argumenty "mě se to nelíbí" je stejně závažný jako "mě se to líbí". Omalovánky? No je zajímavé, že právě omalovánky rozvíjejí zručnost a dovednost, poutavost a pestrost zase zaujme ty, co už umějí číst.

@Lenka64: výzdoba navigačních šablon, to je stejně hezké jako výzdoba bytu kytkou, taky to nepřináší žádnou informaci ale líbí se to, nebo to říká, že má někdo rád kytky, stejně jako ikona v naviboxu říká o který stát se jedná.

--W.Rebel 13. 12. 2010, 11:33 (UTC)

Přiznám se, že celému sporu nerozumím, hlavně tomu, že zde všichni vesele revertují (a týká se to i správců), místo aby si napřed vyjasnili názory – jde přece o obecné pojetí takových šablon. Danny B. dobře shrnul důvody proč ne, a je jen škoda, že místo v diskusi k šabloně se to celé zčásti probíralo ve shrnutí editace k šabloně. Nemůžu si pomoci, ale čekal bych větší zdrženlivost na obou stranách. Jirka O. 13. 12. 2010, 13:01 (UTC)

Emotivní, leč jste další kdo nepochopil o čem je řeč. Navboxy žádnou informaci nést nemají, natož takovou, na kterou je třeba poutat pozornost - ta má být v článku, rozptylování čtenáře je kontraproduktivní. Existují experimentální programy které dokáží převést např. SVG na hlasový výstup, ale těžko naleznete čtečku, která to dělá, přestaňte tedy prosím vnášet sem sci-fi prvky, nebo mi takovou čtečku ukažte. --pan BMP 13. 12. 2010, 14:53 (UTC)

Plamenné, neboj se, vím o čem je řeč. Pokud navbox (dle tvého názoru) nemá žádnou informativní hodnotu tak nemusí existovat vůbec. O rozptylování čtenáře docela pochybuji, že by díky vlaječce nepochopil obsah článku. Existují zcela reálné programy, které dokáží konvertovat sejmuté písmo zpět do textové (znakové) podoby, tedy na stejném principu známé grafické definice předlohy písma lze definovat i vlajku (vývoj jde mnohem dál v průmyslu, např. se opticky - komparace snímků - kontroluje tvar výrobku, chybějící šroub a pod.) --W.Rebel 13. 12. 2010, 15:09 (UTC)

Ano, ty programy existují, ale žádný z algoritmů pro rozpoznávání obrazu nebo textu není implementován v běžných čtečkách (screen-readerech) a o to celou dobu jde. Navbox nemá informovat, ale usnadnit navigaci. --pan BMP 13. 12. 2010, 15:52 (UTC)

Že tam není implementován je jistě nedostatek ale to je problém těchto čteček. Přeci nezrušíme televizní vysílání, rozhlas auta ze stejného důvodu, že jej nemůžou využívat všichni. Pro dotyčné je jejich omezení jistě nepříjemné ale je to stejné jako s kouřením. Většina lidí prostě může přijímat informace více smysly tak proč jim je omezovat. --W.Rebel 13. 12. 2010, 16:21 (UTC)

Biologická podmíněnost - aneb - „ale mě se to tak líbí“
Snažíte se vžít do kůže druhých a pak tvrdíte, že to co chtějí, nedává smysl, protože to nefunguje. Ale máte jiné čtečky - mozky. Věnuji se tu pouze "subjektivním" argumentům, i ty mají svou váhu.

Prosím nesnižujte názory druhé strany tím, že je budete považovat za pouhý rozmar. To, že se nám něco líbí nebo ne, je do jisté míry dáno podvědomou preferencí určité formy. Lidé se liší! - To není metafora. To co se nám líbí, podvědomě nastiňuje prefernci toho, co potřebujeme. Podvědomou volbu, většina bude mít, ale těžko schopnost vysvětlit slovy.

Graficky orientovaní jedinci si vůbec dosud nemuseli uvědomit, že by přemíra grafických prvků mohla některé čtenáře rozptylovat ("rozptylování čtenáře je kontraproduktivní", subjektivní pocit grafice oponujících, působí jako omalovánky - negativní subjektivní vnímaání tamtéž ). Tyto lidi (včetně mne) grafiky obvykle v sebevětším množství prostě nerozptyluje, naopak, pomáhá jim se orientovat na obrazovce, naopak mnoho stejnotvárného textu ve mne vyvolává stres. ("vysvětlená informace je k ničemu, pokud bude šedivá a nezáživná")

Naopak vedle graficky zaměřených lidí, jsou další typy lidí (asi dvě třetiny lidí, tedy fakt odhad), s prefencí pohybové nebo sluchové paměti a tedy i jiným typem orientace v textu. Je přemíra grafiky může i rozptylovat - odvádět od soustředěného spíše lineárního čtení. (Ti by zase mohli zkusit pochopit subjektivní věty: "Přitažlivost nějakého článku nebo sdělení tvoří i jeho grafická úprava" - ano pro některým lidem to pomáhá víc než jiným ; "Na pochopení a zapamatování obsahu informace mají vliv i méně významné detaily" - ano spíše u někoho, než u všech; Snahy dělat z Wikipedie omalovánku hýřící barvami jsou mi zcela proti srsti - myslím, že i toto je subjektivn9 vyjádření podvědomé potřeby, tentokrát asi po jednoduchosti.(nechť doplní za mne Ti, jichž se týká, já to nedokážu)

Tyhle subjektivní prupovídky se snaží vyjádřit něco, co řečník neumí říct přesně a protože to cítí podvědomě, tak to píše tak, že by se druhá strana měla po přečtení "chytnout". Ale ona se nechytá, je totiž odlišná. Fakt. "Ti druzí" si s největší pravděpodobností na nic nehrají.
Takže pro obě strany IMHO platí, že jediným řešením je nějaký kompromis a pochopit, že i tady se druhá strana vždy pokoušela věc zlepšovat - i po praktické stránce (podmíněné, ale jen vlastní studijní zkušeností.)

Kompromis = alespoň pochopit podstatu subjektivních pohledu obou stran a v nich ustupovat k centru. Zbydou pak i ještě další, techničtější argumenty.
Reo ⁺ | ^✉ 13. 12. 2010, 15:38 (UTC)

Aniž bych chtěl zpochybňovat, že lidé jsou různí, tak musím konstatovat, že s tím dělením nesouhlasím. Paměťově jsem výrazně graficky zaměřen, pokud si chci něco zapamatovat, je pro mne nejlepší to vidět napsané nebo namalované, byť bych pak papírek ztratil (a přesto netrpím stresem (??) z černobílého textu). Nicméně skutečně nevnímám jako výhodu, když je v článku o švýcarské památce úplně dole, kam dorazím až po přečtení, švýcarská vlajka. I kdybych ten článek nečetl, ale z nějakého důvodu ho chtěl jen proletět, tak první větu nebo dvě si přečtu a informace o tom, že „jsem“ ve Švýcarsku tam bude (respektive zcela jistě by tam být měla, protože to je informace velmi podstatná). Ta vlaječka dole už mi žádnou informaci nedá, vidím tam jen negativní vlivy (zátěž pro připojení, koncové zařízení, problémy hendikepovaných uživatelů, rozptýlení pozornosti atp.). Kdybychom se bavili o nějaké jiné vlaječce (třeba v úvodu článku v infoboxu), argument s rychlou grafickou informací bych chápal a uznával. --Tchoř 13. 12. 2010, 16:16 (UTC)

JJ. Obecně bych to také tak viděl. Jednak, tu ale potřebovalo padnout něco obecného o grafickém vnímání, jednak si nejsem jist, jestli nebude tato šablona využitelná někde jinde než v článku Ukrajina (nahoře jsem se ptal, nikdo ze zastánců mi neodpověděl), jednak, přeze všechno - po zvážení jsem i já pro odmazání.

A jednak jako orientaci textu vnímám, nejen "hledání". Pro mne je to orientace. Tj. něco ve smyslu, tady už jsem byl, tady ještě ne. Když čtu knížku, tak samotného mne to překvapuje, když ji odložím, něco dělám, pak znova zvednu, oči hned padnou na řádek, kde jsem byl předtím, často i na slovo (prostorová paměť) u webu to tak nemám, takže se na obrazovce ztrácím a radši si všechno tisknu. (Asi proto, že tu obrazovku nedržím v ruce - nevím?). Když tam sou grafické prvky, přichytávám se intuitivně jich. Čím specifičtější, tím lepší. Vzhledem k tomu, že častu čtu na přeskáčku, tak je to pro mne docela pomoc.

Proto je to hleavně apel za neusmívání se příliš nad subjektivními pocity, kteří lidé nedokáží vyjádřit. Většina lidí si neuvědomí, že se liší, prvoplánově pak reagujem tak, že to pochopí lidé, kteří vnímají obdobně, pro ostatní to může být matoucí. Reo ⁺ | ^✉ 13. 12. 2010, 16:40 (UTC)

@Tchoř: To dělení co napsal Reo On bych řekl, že je celkem nezaujaté a objektivní i s těma poznámkama jací jsme a jak to hodnotíme ze svého úhlu pohledu. Když přečtu tvůj celý příspěvek, tak ale mám dojem, že se ani tak nejedná o nějaké vlaječky v navboxech (přes rok byly všem šumafuk) ale o to, kdo navbox editoval. Přidal jsem do švýcarského navboxu jednu vlaječku na druhou stranu textu. Toto zpátky opravila Lalina což je vidět v historii. To jsem celkem pochopil, že druhá vlaječka byla zbytečná, i když je pak vzhled nesymetrický. Do toho se vložil Reaperman (nebudu spekulovat o pohnutkách ale snad v dobré víře, že pomáhá) s globálním odstraňováním vlaječek a Ragimiri, který mě nakonec blokoval a zase revertoval (ať Ragimiri promine, ale nasadil blok podle toho koho chtěl zablokovat a ne podle důvodu, ale budiž mu již odpuštěno). Z toho tvého příspěvku, kde se zmiňuješ o Švýcarsku si osobně mohu vzít je to, že se nejedná o to jak se to hejbá, ale kdo s tím hejbá. Wikipedine přeci není kolbiště. --W.Rebel 13. 12. 2010, 16:55 (UTC)

Ne, nejedná se o to, kdo ten který navbox editoval. O Švýcarsku mluvím proto, že tam se revertovalo nejvíc a proto mi nejvíc utkvělo v paměti. --Tchoř 13. 12. 2010, 17:03 (UTC)

Ke čtečkám

Netestoval jsem, ale podle standardu CSS by mělo stačit něco takového, ne?

@media screen {
  #navbox{display: block}
}
@media aural, speech {
  #navbox{display: none; speak: none}
}

--G3ron1mo 13. 12. 2010, 09:55 (UTC)

myslím že "odstřelit" všechny navboxy, jen proto, že jsou v nich vlaječky je trochu moc, (nebo jsem to nepochopil?) jako takové mohou mít snad význam i pro nevidomé. --pan BMP 13. 12. 2010, 14:53 (UTC)

Někdo výše si stěžoval, že samotné navboxy jsou peklo pro čtečky. Skrytí pomocí CSS se samozřejmě dá aplikovat na libovolný HTML prvek. Takže jak na celé naviboxy, tak jen na vlaječky, tak i na cokoliv jiného. --G3ron1mo 13. 12. 2010, 17:48 (UTC)

Kdyby se chování vlaječek dalo upravit jednoduše na jednom místě, tak by to byla paráda, jenže kromě vlaječek, které mají veskrze estetickou funkci (ty, pro něž by to šlo), tu jsou porůznu také rozesety vlaječky stylem, že příslušnou informaci o státu poskytují jen ony, chybí jakékoli další textové doplnění. Tedy jednoduché řešení znamená ztrátu informace na nemálo stránkách. No a pak jsou případy, kdy ty vlaječky jsou sice tak nějak navíc, ale přesto svou funkci plní, a tam platí totéž. --Reaperman 13. 12. 2010, 21:05 (UTC)

... jednoduché řešení znamená ztrátu informace na nemálo stránkách ... no právě o to jde, o bezhlavé odstraňování, jinak když někdo přijde s řešením jak tomu pomoci CSS (díky G3ron1mo) je klasické, že se začne hledat proč by to stejně nešlo místo hledání řešení aby to šlo. --W.Rebel 14. 12. 2010, 07:30 (UTC)

Teorie, že by bezhlavé přidávání mělo být nějak zvýhodňováno před bezhlavým odstraňováním, je zcela nesmyslná. Méně znamená mnohdy více. --Kyknos (labuť stěhov 14. 12. 2010, 08:13 (UTC)

Hledání důvodů proč by to nešlo namísto hledání řešení jak by to šlo je bohužel typické pro českou Wikipedii a brzdí to její rozvoj. --Jowe 14. 12. 2010, 09:24 (UTC)

Ano, máš naprostou pravdu, Jowe, já našel jednoduché a funkční řešení, tedy vyčistit Wikipedii od vlaječek, které nemají žádný praktický význam, při té práci by se jistě opravily i další nevhodně vložené flagicony, takže na konci by byl stav jakž takž přijatelný. Bohužel se tu spustila bouře, proč ty zbytečné vlaječky neodstraňovat a nic neřešit. --Reaperman 14. 12. 2010, 19:32 (UTC)

K tomu jenom dodám, že pak je možno zrušit tlačítko NÁHLED, protože to spustí takovou lavinu zbytečných oprav, že by se měly už teď zakoupit další disková pole, potom se nějaká editace navíc bez náhledu ztratí. --W.Rebel 14. 12. 2010, 19:46 (UTC)

No myslím, že těch „zbytečných“ úprav by bylo řádově méně, než je třeba se správou pahýlových šablon. --Reaperman 14. 12. 2010, 19:48 (UTC)

Poděkování novopečeného správce

Milí kolegové, děkuji všem, kteří jste se účastnili mého RFA. Samozřejmě především Vám, kteří jste hlasovali pro a často dokonce i připojili povzbuzení nebo chválu. Ale i ostatním, kteří projevili zájem o hlasování a snahu ochránit mě před prací navíc. Budu se snažit nová práva využívat ku prospěchu projektu a doufám, že to tak budete vnímat i Vy.--Ioannes Pragensis 15. 12. 2010, 14:20 (UTC)

Já osobně Ti jednak gratuluji, jednak bych poprosil, zda bys nyní mohl navštěvovat náš IRC. --Gumruch 15. 12. 2010, 20:50 (UTC)

Ahoj a děkuji za gratulaci. Zkusil jsem se tam prokliknout a viděl jsem jenom skoro totéž co na stránce Poslední změny, jen že se to obnovovalo automaticky. Je to v pořádku, nebo jsem něco udělal špatně?--Ioannes Pragensis 15. 12. 2010, 22:11 (UTC)

Správný je tento odkaz wikipedia-cs --Jowe 15. 12. 2010, 22:16 (UTC)

(s ed. konfl.) Zdravím a také gratuluji k získání práv správce, hodně štěstí. Těch IRC je více, to předchozí slouží k efektivnějšímu sledování Posledních změn a neumožňuje komunikaci zúčastněných, vlastní komunikační kanál je pak tady. --Wespecz 15. 12. 2010, 22:21 (UTC)

Omlouvám se, zrovna jsem seděl u IE, kde irc není integrované, a tupě zkopíroval odkaz. Na našem chatu Tě jistě rádi uvidíme, jeho užitečnost pro správce vidím ještě vyšší než pro ostatní. --Gumruch 16. 12. 2010, 00:25 (UTC)

Diskuse ke kategorii:Zákony o osobnostech

S Palu mám spor o kategorizaci zákonů. Mohl by se k tomu někdo další vyjádřit (tady)? --Wikipedista:BobM _d|p 15. 12. 2010, 17:28 (UTC)

Postup správce Wikipedista:Ioannes Pragensis při uzavření AfD

Žádám komunitu o vyjádření k předčasnému uzavření Wikipedie:Diskuse o smazání/Centrum pro efektivní dopravu (2), zda bylo v souladu s pravidly a zda by komunita nezvážila odlišný postup (viz Diskuse k Wikipedii:Diskuse o smazání/Centrum pro efektivní dopravu (2)) --Wikipedista:BobM _d|p 16. 12. 2010, 12:44 (UTC)

Vizte také mou diskusi. Mé stanovisko v kostce je takové, že nemá cenu upakovat znovu stejnou diskusi o smazání se stejnými argumenty jako předtím, když se od minula v článku prakticky nic nezměnilo.--Ioannes Pragensis 16. 12. 2010, 12:49 (UTC)

A co takle nechat diskusi dojít k závěru? Ano argumenty se mohou opakovat, to ale nelegitimuje správce/uzavíratele k tomu aby prostě jenom o své vlastní vůli (a zde musím říci bez předpokládání dobré vůle diskusi prostě zrušil a naprosto ignoroval názor protistrany (což byl právě důvod vzniku diskuse o smazání) --Wikipedista:BobM _d|p 16. 12. 2010, 12:53 (UTC)

Já zde nemám žádnou protistranu. Cítím se v té věci dost na hraně a je mi celkem jedno, jak to s článkem dopadne, pokud to jen bude v souladu s pravidly. Také nevím, proč je zrušení diskuse porušením zrovna předpokládání dobré vůle.

Dovolím si zopakovat analogii se soudnictvím: Kdyby poražená strana u soudu směla nařídit nové projednávání u stejné instance ve stejné věci, soudy by nevyřešily ani jeden případ za rok. Proto právě zákony všech zemí takový postup zakazují. A tak také není dobré zakládat na Wikipedii stejnou diskusi se stejnými argumenty.

Zkuste prosím zformulovat nějaký věcný důvod, proč bychom měli o článku znovu diskutovat.--Ioannes Pragensis 16. 12. 2010, 13:03 (UTC)

„Žádám komunitu o vyjádření“ — To zní jako něco, co by si zasloužilo samostatnou žádost o komentář spíš než vášnivou diskusi zde Pod lípou. --Tchoř 16. 12. 2010, 13:06 (UTC)

@Tchoř: Máš pravdu, je to už asi na žádost o komentář...

@Ioannes Pragensis:Palu postupoval podle Wikipedie:Odložené smazání#Co dělat, když nesouhlasíte, tedy založil diskusi o smazání. Můžete mi říci jediný důvod proč by v článku měla být šablona {{významnost}} (a právě spor o tuto šablonu byl důvodem obou vyvolaných diskusí. --Wikipedista:BobM _d|p 16. 12. 2010, 13:13 (UTC)

Ještě jedna věc, nechci abyse diskutovalo znovu, ale aby se dokončila vámi zrušená diskuse v souladu s pravidly. --Wikipedista:BobM _d|p 16. 12. 2010, 13:14 (UTC)

Palu právě nepostupoval podle Wikipedie:Odložené smazání#Co dělat, když nesouhlasíte, protože tam se jasně říká: Přesně opačný postup platí, pokud šablona byla vložena jako výsledek DoS. Pokud někdo po odstranění vrátil šablonu zpět, neodstraňujte ji opět, ledaže byste provedl další změny článku, které její odstranění ospravedlňují. Pokud soudíte, že změny v článku jsou dostatečné, ale přesto došlo k vrácení šablony, napište svůj názor do diskuse článku a vyčkejte rozhodnutí správce po uplynutí lhůty. Palu tedy už na začátku porušil toto ustanovení, a z toho se pak odvíjí ten spor. Šablonu jsem vložil jako výsledek DoS a Palu se ji snažil bez zásadních změn článku odstranit.--Ioannes Pragensis 16. 12. 2010, 13:19 (UTC)

Dobrá, beru zpět. Ale v takovém případě jste měl diskusi ihned zrušit jako neodůvodněnou. A vysvětlit právě Palu, kde je chyba... --Wikipedista:BobM _d|p 16. 12. 2010, 13:22 (UTC)

Víte, já se to sprácování také učím dělat a potřeboval jsem čas na rozmyšlenou. Zavřel jsem to, až když jsem z Vaší a Reapermanovy reakce vyrozuměl, že lidé vnímají stejně jako především to nebezpečí neustálého točení se dokola. Paluovi to vysvětlím, myslím, že šlo spíš o nedorozumění. Zdravím,--Ioannes Pragensis 16. 12. 2010, 13:25 (UTC)

Myslím, že lze pokládat za vyřešené... --Wikipedista:BobM _d|p 16. 12. 2010, 13:27 (UTC)

Díky. Připsal jsem to do odůvodnění uzavření diskuse, on si to tam Palu přečte.--Ioannes Pragensis 16. 12. 2010, 13:35 (UTC)

Vy jste uzavřel s tím, že pokud se mi nelíbí Významnost, mám dát AfD, dal jsem tedy AfD. Tečka. Postupoval jsem v souladu s tím, co jste mi nabídl jako sudí. Chci, abyste to teď dodržel a nechal proběhnout řádně diskusi. Odůvodnil jsem řádně, proč chci ponechání, viz DoS. Palu 16. 12. 2010, 14:21 (UTC)

A co se týče Vašeho výkladu pravidla, tak já rozhodně nic neporušil: "Nedoporučuje se znovu navrhovat stránku ke smazání, pokud se situace oproti době předchozí diskuse zásadně nezměnila." Určitě víte, jaký je rozdíl mezi slovy "nedoporučuje se" a "je zakázáno". Palu 16. 12. 2010, 14:24 (UTC)

Je ale zakázáno bez důvodů opakovaně odstraňovat šablonu umístěnou na základě DoS (Wikipedie:OS). AfD jste podle mého názoru mohl založit, kdybyste měl nová fakta a zdroje, to bych nebyl proti. Ale zakládat ho proti pravidlům jen tak a opakovat přitom již proběhlou diskusi je něco, co snad uznáte, by nemohlo vést jinam než k věčným diskusím točícím se dokola.--Ioannes Pragensis 16. 12. 2010, 14:27 (UTC)

1) šablonu jste mi doporučil odstranit Vy 2) zdroj jsem přidal 3) nebylo to jen tak, ale na základě Vašeho naprosto nevhodného a naprosto nic neřešícího vyhodnocení revize, jak řekl BobM 4) tak co to tady říkáte za bludy? Palu 16. 12. 2010, 14:30 (UTC)

Upozorňuji, že takhle "zametat stopy" stylem "já to nebyl" až po tom, co se ukázalo, že je to chyba, není vhodné. Palu 16. 12. 2010, 14:34 (UTC)

Není to zametání stop, to bych musel skrývat revize :-), jen upřesnění. Říkám pořád, že podle mne by AfD bylo možné, ale musel by být nějaký nový důležitý zdroj. Ale zdroj o Centru ve smyslu 2NNVZ jste nepřidal, a od toho se pak odvíjí všechno ostatní. Kdybyste ho přidal, nebylo by o čem mluvit.--Ioannes Pragensis 16. 12. 2010, 14:38 (UTC)

Škoda, že to upřesnění nepřišlo před tím, než jste mě označil (bez upozornění, že jste mě k tomu nabádal) za porušovatele pravidel. Zdroj jsem dodal a 2NNVZ tam jsou, vždyť to je i v mém odůvodnění nového AfD. Četl jste ho? A jak to má někdo posoudit, když jste nenechal řádně proběhnout diskusi? To Vám na tom tolik záleží, aby neproběhla? Aby se komunita nedej bože nedohodla na tom, že ty zdroje za 2NNVZ s přimhouřením oka považovat může? Palu 16. 12. 2010, 14:42 (UTC)

Ta diskuse už proběhla před několika měsíci, Vámi nabízené zdroje byly posouzeny a komunita k žádnému jasnému konsensu nedospěla.--Ioannes Pragensis 16. 12. 2010, 14:44 (UTC)

1) přidal jsem 1 nový zdroj 2) vy jste měl vyhodnotit, zda jsou ty zdroje 2NNVZ a pokud ne, smazat článek. A hlavně, při troše dobré vůle obsažené zdroje 9 a 10 lze považovat za 2NNVZ o subjektu, plus další 1NNVZ o studii subjektu. To je Vám málo? Palu 16. 12. 2010, 14:47 (UTC)

To jsem přesně vyhodnotil, a závěr byl, že 1) proběhlá diskuse se v srpnu neshodla na tom, že by ty zdroje byly NNVZ a 2) Vámi přidaný zdroj také pravděpodobně není NNVZ o Centru. Proto jsem rozhodl, jak jsem rozhodl.--Ioannes Pragensis 16. 12. 2010, 14:52 (UTC)

Ale to jste potom rozhodl špatně, více viz na Vaší diskusi, nemá cenu abysme tuto debatu zdvojovali. Palu 16. 12. 2010, 14:54 (UTC)

Mám návrh, nechte prosím vypracovat u nějakého svého kolegy alternativní uzavření. Můžete to pro mě udělat? Palu 16. 12. 2010, 14:56 (UTC)

Vidím, že neodpovídáte, takže se asi návrh nelíbí :-) Tak co nadělám, holt bude úplně zbytečně smazán jeden článek na pomezí významnosti se 3 zdroji, které by se s trochou dobré vůle daly považovat za NNVZ. Škoda. Palu 16. 12. 2010, 15:09 (UTC)

Pokud mi některý kolega nabídne alternativní pohled podepřený novými argumenty, budu se jím samozřejmě vážně zabývat. Zatím platí, že komunita je v hodnocení Vámi předložených argumentů rozpolcena, jak dokazuje srpnová diskuse (Wikipedie:Diskuse o smazání/Centrum pro efektivní dopravu) a na ní navazující debaty, a že tudíž nelze vycházet ze shody na tom, že by Centrum bylo enc. významné.--Ioannes Pragensis 16. 12. 2010, 15:18 (UTC)

Škoda, že ignorujete nový zdroj, protože se odvoláváte na to, že zdroj musí být o subjektu, nikoliv o jeho dílu. A tím zakazujete další diskusi. Myslím, že už to nemá cenu dál řešit, prostě to bude smazáno kvůli tomu, že máže přísný pohled na pravidla a jejich dodržování. Naprosto s tím nesouhlasím, to je jediné co s tím taky mohu dělat, když jste mi jakoukoliv další diskusi prakticky zakázal. Palu 16. 12. 2010, 15:25 (UTC)

Obecně je nežádoucí, aby se o témž případu rozhodovalo stále znovu a znovu - mazat článek se má jen v případě, je-li o smazání jasný konsensus. Nemá smysl se neustále přetahovat o články, které jsou možná na pomezí významnosti, ale ne jasně nevýznamné. Je-li zřejmé, že o významnosti je přesvědčená nezanedbatelná část komunity, článek má být ponechán a další zpochybňování jeho významnosti je pouhým trolováním (tím se významnost liší třeba od ověřitelnosti či chybnosti článku, kde musí mít případné zpochybnění větší váhu). Pokud má být v mezních a sporných případech diskutována významnost, má k tomu být užita neurgentní verze šablony, která zde bohužel kvůli svévoli některých jedinců neexistuje. Urgentní verze šablon jsou, ve smyslu pravidla o odloženém smazání, určeny jen pro jasné, nekonfliktní případy - není-li to respektováno, pak pravidlo pochopitelně nemůže fungovat, není na to stavěné a proces odloženého smazání není pro mezní a sporné případy určen, pro takové případy je určena diskuse. Pokud by článek jasně nesplňoval podmínky významnosti, tak by skutečně bylo možné rozhodnutí ponechat jen na jednom správci, který bude po vypršení termínu řešit šablonu odloženého smazání. Pokud je ale případ stále sporný či mezní a někdo se stále nedokáže s ponecháním článku smířit, tak by logicky měla o smazání diskutovat komunita, ne aby byl článek, na jehož smazání se komunita už jednou neshodla, smazán potichu a pokoutně, po čemž možná někdo toužil. Chybu udělal ten, kdo se pokoušel nechat smazat článek, na jehož smazání zjevně není konsensus. Chybu neudělal, ten, kdo se těmto pokusům pokusil řádným způsobem a transparentně bránit. Ioannes se dopustil úplně zbytečného osobního útoku a nepředpokládání dobré vůle, když osočil Paluho (Palua?) z trolování. Ovšem Palu zase poněkud přehání, když nazývá "zametáním stop" to, že Ioannes po třech minutách (aniž by mezi tím někdo jiný v diskusi editoval) upřesnil jednu svoji editaci - i když samozřejmě solidnějším postupem by od Ioanna bylo onu část škrtnout, ne vypustit, aby zůstalo zřejmé, že sám v té době neměl ujasněno, jaký je správný postup. --ŠJů 31. 12. 2010, 01:07 (UTC)

Volby do arbitrážního výboru

Zdravím všechny. Arbitrážní výbor Wikipedie projde po roce opět obměnou poloviny svého členstva. Máte-li zájem do tohoto orgánu kandidovat, příslušná stránka je zde. Volby začínají 2. ledna 2011 a končí 16. ledna, podle toho by měl být uzavřen také sběr kandidátů. Informujte rovněž prosím všechny ty, o kom si myslíte, že by byli vhodnými arbitry. Děkuji. Okino 17. 12. 2010, 15:29 (UTC)

Skoncujte konečně s neskloňováním

Už delší dobu mně zaráží, že zde celá řada wikipedistů ignoruje českou gramatiku a nepoužívá skloňování. Jedním z příkladů je třeba popis externího odkazu v článku o Sint Maartenu - mám na mysli tohle: "Vláda Sint Maarten". To dotyční nechodili do školy nebo co? --Kirk 18. 12. 2010, 17:01 (UTC)

Editujte s odvahou. Co byste s tím chtěl dělat jiného? Kurzy češtiny pro Wikipedisty? --Tchoř 18. 12. 2010, 19:13 (UTC)

Když mě učili cizí slova neskloňovat, víš? Třeba vláda IKEA, ne vláda IKEI.--frettie.net 18. 12. 2010, 23:55 (UTC)

Navíc, kolega Jfblanc se češtinu opravdu učí. Ve škole ho to tedy naučit nemohli, protože v Bordeaux se učí francouzsky. Kolega je asi jediný cs:Okcitánec. Mám pocit, že jste ho svým shrnutím editace poněkud zdrtil. Reo ⁺ | ^✉ 19. 12. 2010, 01:10 (UTC)

Cizí jména obecně není problém skloňovat. Důvod, proč se (obvykle) neskloňuje IKEA, je ten, že se jedná o zkratku. Podrobněji zde. --Tchoř 19. 12. 2010, 01:22 (UTC)

A důvod, proč zde čeština dostává často na frak, tkví všeobecně v tom, že si jí zřejmě někteří domácí wikipedisté neváží,

pokukují po "cizích vzorech" a tahají sem nešvary z blogů a esemesek. To je pak opravdu těžké.--Feťour 19. 12. 2010, 01:33 (UTC) @ Frettie který češtinář Tě učil neskloňovat cizí slova? To by zasloužilo vyobcovat z lůna obce češtinářské.--Feťour 19. 12. 2010, 01:33 (UTC)

No, tuším, že ještě na základce, ale je možný, že si to už blbě pamatuju. No, ale nicméně, často to může být komplikovaný, ne? Jak vidím dole na tom Saint Tropez.--frettie.net 19. 12. 2010, 10:50 (UTC)

A ješě doplnění, takže teda jdu do IKEI ne do IKEA?--frettie.net 19. 12. 2010, 10:50 (UTC)

K tomu abych mohl skloňovat, musím znát rod, byť se zde mužský nabízí, i tak francouzština k neskloňování svádí, nebo se díváte na Četníka ze Saint-Tropeze/Tropezu? --pan BMP 19. 12. 2010, 01:59 (UTC) PS: pokud to chcete skloňovat podle svatého Martina, neměla by to být "Vláda Saint Maartena"? --pan BMP 19. 12. 2010, 02:05 (UTC)

Myslím, že nemělo, respektive nevyplývá to z toho. Svatý Martin jakožto osoba je životný, Svatý Martin jakožto ostrov je neživotný, tedy není nic divného, když budou mít různá skloňování. --Tchoř 19. 12. 2010, 02:39 (UTC)

Vážený kolego pane BMP, pokud byste náhodou hodlal skloňovat Saint-Tropez, pak vězte, že jde o jméno rodu středního, a tedy nesklonné. A pokud Vás k něčemu svádí francouzština či jiný cizí jazyk, pak prosím pomněte, že se zde pohybujeme v českém jazykovém prostředí, jež má svébytnou gramatiku, kterou bychom měli jako rodilí mluvčí dodržovat. Děkuji Vám, že se o to budete i nadále pokoušet.--Feťour 19. 12. 2010, 09:48 (UTC)

Další cizinec si mohl udělat obrázek o české či spíše moravské kulturnosti a pohostinnosti. To je zase mezinárodní ostuda. --Elm 19. 12. 2010, 12:19 (UTC)

Jméno Saint-Tropez je odvozeno od svatého Torpeze a není mi tedy jasný klíč, podle kterého určujete rod toho či onoho geografického útvaru. Ostrov je neživý, stejně jako obec Svatý Jan nad Malší, přesto si název životnost zachovává. O dodržování gramatiky se i nadále pokoušet budu, o to více by mě zajímalo, podle čeho poznáváte rod (a životnost) francouzských či nizozemských ostrovů a měst. Nejlépe by bylo zakončit tuto diskusi odkazem na nějaký ten zdroj. --pan BMP 19. 12. 2010, 12:39 (UTC)

Pravidla českého pravopisu 1. vyd. Praha: Academia, 1993. s. 364. ISBN 80-200-0475-0. Jak prosté, milý Watsone.--Feťour 19. 12. 2010, 15:32 (UTC)

A co tam tedy je, milý Holmesi? (Pro nás, co máme jen nějakou "jednodušší" verzi pravidel.) --pan BMP 21. 12. 2010, 23:25 (UTC)

No ono nejde jen o cizojazyčné názvy, ale i o domácí názvy. Jestli to někomu nedošlo, tak říct "ve městě Brno" je příkladem neznalosti gramatiky. V tomto a podobných případech se skloňuje jako označení status obce - v tomto případě "město" = "městě", tak i název obce, tudíž to má vypadat "ve městě Brně". --Kirk 21. 12. 2010, 13:55 (UTC)

Zrovna u Brna je to nevhodné (a sám bych to nikdy nepoužil), ale na to, že je to zcela špatně, jste přišel jak? --pan BMP 21. 12. 2010, 23:25 (UTC)

Odkazovat na cizojazyčné Wikicitáty?

Dobrý večer, včera jsem provedl editaci v článku Audrey Hepburnová, kdy jsem sjednotil linky na Commons a Wikicitáty do jedné šablony Sisterlinks. Pak mě ale napadalo, že původní odkaz směřující na Wikicitáty odkazoval na anglickou část tohoto projektu. Zřejmě bude lepší v tomto případě ponechat v článku dvě samostatné šablony - Commons a Wikiquote, protože když je sjednotím, nebude zřetelné, že odkazuje do anglické verze. Má tedy vůbec smysl odkazovat do cizojazyčných verzí těchto projektů? A pokud ano, je lepší použít dvě šablony? Díky. --Midi7 18. 12. 2010, 20:29 (UTC)

Odkazy do cizojazyčných projektů bych mazal. V opačném případě by se stránka na českých Wikicitátech nemusela vůbec vytvářet.--Zdenekk2 20. 12. 2010, 05:23 (UTC)

Ideálně založit příslušnou stránku na českých Wikicitátech (včetně interwiki) a na tu z Wikipedie odkázat. Tím se uživatel dostane i k těm zahraničním citátům, a to tak, jak má být správně navigován a ne s dvojitým přeskokem.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 20. 12. 2010, 12:04 (UTC)

Odkazovat na cizí Wikicitáty je asi opravdu zbytečné, na druhou stranu cizí Wikizdroje jsou IMHO v pořádku – odkazujeme na původní dokument v původním jazyce. --Mormegil ✉ 20. 12. 2010, 21:39 (UTC)

Ústava České republiky

Je Ústava České republiky na wikipedii dost významný článek? Nebo jsem jen ŠJů nepochopil? [15] Hustoles 18. 12. 2010, 21:11 (UTC)

Naléhavá výzva od zakladatele Wikipedie Jimmyho Walese -- Jak zaplatit?

Vážení, chtěl jsem přispět částkou 30 USD, ovšem při hledání možností, jak zaplatit, jsem našel jen číslo účtu u francouzské banky. Platba z mého účtu u České spořitelny mi ovšem vyjde na 220+200Kč, tedy asi 74% příspěvku. Můj druhý účet u mbank neumožňuje platbu do zahraničí vůbec. Eurogiro české pošty by snad mohlo být za 200Kč (35% se mi taky zdá dost), ale v ceníku vůbec neuvádí Francii, tak nevím. Pro paypal, co tam inzerujete, mi googlování na dotaz "Paypal složenkou" odpoví "nelze".

Nemohli byste doplnit odkaz, jak přispět z ČR?

Děkuji. T. L.

Paypal je úplně bez problému, pokud nemáte PayPal účet tak to lze i kartou bez nutnosti otevírání účtu u PayPal. --Jan Kyselák 18. 12. 2010, 22:00 (UTC)

Navíc, jestli se nemýlím, tak můžete poslat i dar přímo české pobočce nadace WM, to by mělo jít snáz. Zde je odkaz, tam jsou další informace včetně čísla účtu.--frettie.net 19. 12. 2010, 00:04 (UTC)

Paypal evidentně bez problémů není. Před pár měsíci mi došla nová karta od M-bank a Paypal ju chce aktivovat, přičemž jsem nikde nenašel dotčené číslo, kterým to prý mám aktivovat. --Kirk 21. 12. 2010, 13:50 (UTC)

Legitimace

Dobrý den,

co mám udělat, abych získal „legitimaci wikimedia“? Něco jako novinářskou kartičku. V mnoha případech by mi pomohla otevřít dveře k získávání informací pro články z oboru fotografie na wiki. Pomohlo by mi také mít nějaké letáčky wikimedia, ale nevím, na koho se obrátit. Často jednám se současnými historiky fotografie nebo přímo s žijícími fotografy, chci získat uvolněné snímky a nemám „nic v ruce“. Děkuji srdečně a přeji klidné svátky, --Svajcr 21. 12. 2010, 07:36 (UTC)

Dobrý nápad. Hodilo my se to i pro mé jednání s leteckým muzeem ve Kbelích... uvidíme, zda někoho něco napadne. Pro mne možná první důvod ke členství, (Packo).--DeeMusil 21. 12. 2010, 07:44 (UTC)

Tohle je asi dotaz na pobočku. Vím, že akreditace běžně fungují na anglických wikizprávách, kde o ně ovšem člověk musí požádat komunitu podobně jako se žádá o práva správce. Členství v nadaci, pokud se nepletu, potřeba není. --Tchoř 21. 12. 2010, 07:51 (UTC)

Novinářskou akreditaci asi nemyslíte. Asi myslíte mít kartičku, jako že jste s projektů Wikimedia. A nechcete se stát členem sdružení Wikimedia Česká republika? Tam je výhoda ta, že člověk je zaštítěn právnickou osobou a to má leckdy u protistrany váhu.

Jinak jestli potřebujete nějaké letáčky, tak mi napište e-mail a já vám nějaké dám.--Juan de Vojníkov 21. 12. 2010, 08:18 (UTC)

Srdečně všechny do pobočky zveme, čím více nás bude, tím více hlav bude moci ovlivňovat její směřování a přicházet s novými podněty pro její činnost. Jirka O. 21. 12. 2010, 08:51 (UTC)

Tohle jsem řešil a bylo mi řečeno, off record, že by to mělo být možný, rozhodně by se hodilo mít vizitky sdružení a těmi se ohrazovat, nevím, zda by to pomohlo při vyjednávání, ale rozhodně sem tam se to hodí, pokud fotítě nějakýho člověka a jdete se mu předem představit a říct mu, že jste ten a ten.--frettie.net 21. 12. 2010, 11:37 (UTC)

Styly nadpisů

Nadpisy třetího a čtvrtého stupně (3 a 4 rovnítka) vypadají velmi podobně a jejich rozlišování působí problémy, znepřehledňuje to články. Nebylo by možné s tím něco udělat? --Kyknos (labuť stěhov 21. 12. 2010, 10:14 (UTC)

Zkuste jiný prohlížeč, případně zvětšit/zmenšit písmo. Já je poznám bez problémů. PS: Kdo vůbec píše tak členité články?--DeeMusil 21. 12. 2010, 10:35 (UTC)

Souhlasím s Kyknosem. A předpokládám, že jeho zájmem není jen, aby článek viděl jinak on, ale že článek je nepřehledně strukturovaný i pro nelogované čtenáře. Pomalu každý delší článek má strukturu do tří úrovní (čtyři rovnítka = třetí z používaných úrovní).

a) Mezi tří rovnítkovou a čtyřrovnítkovou úrovní skutečně velký rozdíl nevidím, jen menší písmo. b) taky mi to vadí (byť to není tak zásadní). Líbilo se mi jak to mají odlišené na francouzské Wikipedii (francouzská DNA). Třetí úroveň - čtyři rovnítka bych nepodtrhával vůbec. Nebo třeba kurzívou. Nevím jak by to ovlivnilo usabilitu, třeba převod do pdf a tak, ale pokud by to šlo, tak sqelé.

Krom toho rozdíly jsou mezi dvojrovnítkovým a jednorovnítkovým nadpisem celkem velké - proč tato úroveň vůbec existuje? Reo ⁺ | ^✉ 21. 12. 2010, 11:38 (UTC)

Problém se projevuje i ve výchozím nastavení ve Firefoxu, což je v ČR nejpoužívanější prohlížeč. Například v článku Formát souboru jsem se na první pohled podivil, proč je Kód formátu na Mac OS vyčleněn z Podle metadat, když by měl spadat tam... --Kyknos (labuť stěhov 21. 12. 2010, 11:58 (UTC)

Kdokoliv, komu výchozí nastavení nevyhovuje, má možnost si ho předělat v rámci svého uživatelského stylu. Ono hodně záleží na použitém fontu, na prohlížeči a na jeho uživatelském nastavení. Mně například nedělá žádný problém rozlišit na svém počítači nadpis třetí a čtvrté úrovně. Ovšem na služebním notebooku jsou mnohdy problémy i s rozlišením tučného a normálního písma, které tam vypadá téměř stejně. Vše je to tedy jen v nastavení jednotlivců. Měnit něco globálně by bylo chybné - ty styly byly dost dlouho laděny tak, aby vyhovovaly co nejširšímu okruhu základních nastavení, jakékoliv přenastavení bude mít za následek zmenšení tohoto okruhu. Pokud by někdo nevěděl, co a jak si kde nastavit, rád mu s tím pomohu.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 21. 12. 2010, 12:17 (UTC)

Jasně, že to kdokoliv může udělat. To ale není řešení. Struktura článků by měla být jasně čitelná pokud možno všude, přinejměnším ve všech běžných nastaveních běžných prohlížečů na běžném hardwaru i na papíře. A to je úkol pro grafika či typografa, který by měl navrhnout výchozí styly takové, aby problém minimalizovaly a přitom vypadaly dobře. Bylo by fajn, kdyby se tu někdo takový našel. Současný stav rozhodně nepovažuji za ideální či nezlepšitelný. --Kyknos (labuť stěhov 21. 12. 2010, 12:21 (UTC)

Prosím, přečtěte si ještě jednou podrobně, co jsem napsal, konkrétně pasáž "ty styly byly dost dlouho laděny tak, aby vyhovovaly co nejširšímu okruhu základních nastavení".
Jinak kvituji s povděkem, že tu chcete vylepšovat typografii, ale dokud tu budou zcela elementární typografické nešvary typu vlaječka na každém patníku, boxové odkazy napravo (portály, sesterské projekty), naprosto nevhodné barevné kombinace, střídání 17 druhů písma v jediném článku apod., tak nějaké zcela neškodné nadpisy nemají šanci. Mimochodem, někdo takový se našel, dokonce několik takových, ale vždy byli převálcováni lidmi s jediným názorem - "ale mně se to tak líbí". Je to trochu paradox, že zatímco u textového obsahu je názor odborníka vítán, aby v článku nebyly nesmysly, u věcí jako je typografie, layout, design, ergonommie, použitelnost, přístupnost apod. je odborník ten poslední, kdo se k tomu smí vyjádřit... :-(
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 21. 12. 2010, 12:31 (UTC)

Výsledek tomu bohužel neodpovídá - nepochybně jdou vyladit lépe, Wikipedie není ten typograficky nejlépe vyladěný web na planetě. Jinak naprosto souhlasím, typografických hrůz je tu moc. --Kyknos (labuť stěhov 21. 12. 2010, 13:48 (UTC)

Souhlas s Kyknosem, taky na to narážím a byl bych pro větší rozlišení, jako je třeba ta francouzská verze (I když beru do úvahy názor Dannyho, že je to pravděpodobně velmi složité, ne-li nemožné, těžko můžeme čtenářům wiki doporučovat, aby si pro čtení wikipedie přenastavili počítač.).--Ladin 21. 12. 2010, 12:47 (UTC)

Až si bude stěžovat signifikantní množství uživatelů, dá se o globální změně uvažovat. Po celé roky si tu nikdo nestěžoval, přijde mi tedy naprosto zcestné globálně měnit něco, co je zažité, jen proto, že to najednou (a co celých těch několik let doposud?) někomu nevyhovuje. Jak jsem řekl, rád komukoliv pomohu s přenastavením, ale dělat to globálně není vhodné. Opakuji, že aktuální nastavení je takové, že vyhovuje nejširšímu okruhu základních nastavení u uživatelů a jakákoliv změna by ten okruh zmenšila.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 21. 12. 2010, 12:53 (UTC)

Jasně, myslím že všichni vezmou do úvahy, jak obtížně se ke stávajícímu kompromisu došlo. Proto tady ta diskuse je, aby se wikipedisté navzájem informovali. Na druhou stranu jsem rád, že tady problém s odstavci Kyknos zmínil, protože opravdu ztěžuje porozumění článku. Pokud se zjistí, že nemá rozumné řešení, nějak to přežijem. Jak píšeš, už to tak dost dlouho běží. --Ladin 21. 12. 2010, 13:07 (UTC)

Není to asi zásadní problém, ale rozdíly mezi třetím a čtvrtým stupněm jsou opravdu minimání a mást to, zejména obyčejného čtenáře, může. IMHO by byla pro 4. úroveň (4 rovnítka) vhodná kurzíva. Hustoles 21. 12. 2010, 13:52 (UTC)

Možný workaround je vynechávat čtvrtou úrověň a za nadpisem se třemi rovnítky používat rovnou ten s pěti. Nevím ale, zda by to nějak nesabotovali údržboví roboti. Také je možné styl pro pátou úroveň použít pro čtvrtou a zcela nový styl (například tu kurzívu) vymyslet pro úroveň šestou, která se téměř nepoužívá. --Kyknos (labuť stěhov 21. 12. 2010, 14:21 (UTC)

Promiňte mi expresivnost, ale to není workaround, nýbrž nebetyčná prasečina. Ze sémantického hlediska nelze přeskakovat mezi jednotlivými úrovněmi nadpisů. To je zcela proti základům správné tvorby nejen webových stránek, ale strukturovaných dokumentů obecně.
Nevymýšlejme tady nesmysly. Ty styly byly vyvíjeny a testovány dlouho, než se došlo k nějakému řešení vyhovujícímu maximu základních podmínek. To, že vy to zrovna nejste z nějakých důvodů (nevidím screenshot a ani neznám vaši konfiguraci, nemám tedy jak analyzovat) v té většině, je politováníhodné, ale jak říkám, řešením je nastavit si override ve vlastním stylu, s čímž vám rád pomohu. Nelze tu ale měnit kvůli jednotlivcům globálně něco, co drtivé většině funguje a je to tak nastaveno po dlouhou dobu.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 21. 12. 2010, 15:13 (UTC)

Ze sémantického hlediska to prasečina není, protože jediné, co sémantiku zajímá, je to, že nadpis 5 je podřazený nadpisu 3. To, že je mezi nimi rozdíl o 1 či o 2 je sémanticky zcela jedno, podstatné jsou pouze relativní vztahy, nikoliv absolutní čísla. Nadpisy by se klidně mohly číslovat 1, 5, 17, 23 a 42 a sémanticky by to bylo úplně fuk, tedy totéž jako 1,2,3,4,5. --Kyknos (labuť stěhov 22. 12. 2010, 00:11 (UTC)--Kyknos (labuť stěhov 22. 12. 2010, 00:11 (UTC)

Danny, myslím, že tvoje argumenty působí a že proti nim zas tak nikdo moc neprotestuje, dá se z příspěvků vytušit, že toto jsou hlasy pro budoucí referenci pro přípd, že by taková změna mohla získat masovou podporu. Byla by nebetyčná blbost, kdyby si někdo z nás namlouval, že jen kvůli nám pár, by se to měnilo celé. Skutečně - a to najdeš v těch hlasech zaznívá, že věříme, že když to tu napíšem, tak se strhne lavina. Když ne, tak ne. že se nikdo dosud neozval? Vždycky se musí ozvat někdo první a pak se to spustí ... a nebo to skončí. Když například řekneš, že si nikdo nestěžoval - celé roky - tak to je pravda - ale nerovná se to tomu, že s tím byli všichni spokojeni celé roky. Kdybych byl spokojen, jak bych teď věděl o francouzské variantě?

Bylo by to příliš velké téma, než abych to načínal. Když tak myslí každý... Budeš sledovat ticho. K webovým prohlížečům. Mimo exploreru používám asi všechno, především Operu, pak Firefox a Seamonkey. Doma teď prťavej notebook, v práci plazmu (tam je to horší) a spokojenej nejsem ani u jedné a z jediného důvodu. Když chci vědět co je podnadpis a co už podpodnadpis tak tu celou dobu (většinou) jezdím koukat na obsah. Nejde mi o to, že se mi to nelíbí, ale že to tříští moje vnímání struktury textu. Když si to upravím jen pro sebe, tak nebudu vědět, jak to vidí další čtenář, proto tyhle úpravy až na výjimky nechci.

Pravda je, že je to nesmělé šeptnutí návrhu do vzduchu :), jestli to taky někdo vnímá taky tak a ne výzva na hurá akci.

Fascinuje mne, že mezi první a druhou úrovní (jedno a dvě rovnítka) je jasný rozdíl, mezi druhou a třetí jasný rozdíl. I mezi čtvrtou a pátou jo. Ale mezi druhou a třetí vždycky muřím oči.

Máš pravdu. Ikdyby tohle bylo masový hnutí, budu vždycky hlasovat za to, aby se samotné úpravy zhotovili odborníci. U nás, bych prosil nejraději Tebe. Tzn. jak to technicky vyřešit, aby tu nebyl prvek, který nám vadí - v tom by to dav píš zvoral na několika úrovních.

Tohle je jen popis stavu, jestli nám něco vadí nebo ne. Návrhy a srování jsou na utříbení představy.

Francouzskej příklad ukazuje, že ne všude berou přednastavené mediaWiki za nejlepší.

Kdybych chtěl něco z toho co si řek podpořit a vypíchnout a trochu si zdánlivě protiřečil: Ať už se nám (kverulantům :) ) to líbí nebo ne, nesahal bych do fontů a nastavování velikostí písma, protože věřím tomu co říká Danny - Bůh suď, co by to udělalo na padesáti různých platformách a různých podmínkách.

To francouzské řešení to řešilo bez zásahu do fontů, zdá se, přidalo jen vytečkované podtržení nadpisu třetí úrovně.

Danny neber to jako revoluci proti rozumu - popis problému, ještě nevede rovnou k akci. To, aby se nestalo něco nerozumného, tak v tom na Tě spoléhám. Ale nás lidi nech vykecat, alespoň že se nám něco nelíbí a překáží :). - Jinak o tom ani nebudeš vědět :)

Reo ⁺ | ^✉ 21. 12. 2010, 16:28 (UTC)

Nerad Vás ruším v typografickém rozpoložení, ale moje poznámka kyknosovi vycházela z toho, že fonty na Webu se běžně zvětšují a zmenšují a ne vždy se to udělá správně. Já mám např. Mozillu 3.6, na WinXp a monitoru 1920x1080 a v některém zvětšení je možné, že úrovně 3 a 4 si jsou více podobné, než jiné. Stačí ale stisknout Ctrl a zatočit kolečkem - a hned vidím jiné zvětšení a rozdíly mezi úrovněmi jsou všechny stejné a rozeznat je není problém. Jiný výsledek pravděpodobně dostanu s IE6, jiný z IE7, jiný na mém Debianu + Ice, jiný na Ubuntu + FF a naprosto jiný na smartphonech, různé fonty, velikosti, konverze atd.. Rozhodně bych do webových nadpisů nepletl ani kurzívu ani podtržení, mimochodem Fr verze je v tomto co do typografie dost příšerná - všude samé podtržení.

Já tedy na fr: také nevidím rozdíl mezi 3. a 4. úrovní (vector, FF i Opera) stejně jao u nás (monobook). Takže by mi taé nevadilo, kdyby se to u nás více rozišilo. JAn 21. 12. 2010, 20:43 (UTC)

Aby bylo jasno jak to myslím: Stejně jako předřečníci mám probé s rozišení 3 a 4. úrovně na cs. Ovše stejný probé mám s rzolišením 3. a 4. úrvně na fr. Takže jsem pro větší rozišení aspň u nás (omluvte mou klávesnici, Ježíšek mi přinese novou) JAn 21. 12. 2010, 21:31 (UTC)

Konecchlumí

Chtěl bych poprosit, zda by se někdo mohl ujmout doplnění článku, viz Diskuse:Konecchlumí. --Kusurija 23. 12. 2010, 08:53 (UTC)

Nářečí nebo dialekt v kategoriích

Diskuse přenesena na Diskuse ke kategorii:Nářečí. --Jvs 28. 12. 2010, 09:21 (UTC)

Veselé Vánoce

Ahoj, všem vám přeji hezké a klidné svátky pohody a míru, spousty cukroví a dárků pod stromečkem. Uteklo to jako voda a zas máme o rok více, kdy se nám snad povedlo zas o kousek vylepšit českou verzi Wikipedii. Všem vám za to opětovně díky a pevně věřím, že se tu budeme potkávat i příští rok a mnoho následujících. Tak jako vždy, myslete na focení cukroví a nahrávání na Commons :) Jinak přeji mnoho zajímavých knih jako dárků, které vás budou inspirovat ke psaní mnoha zajímavých hesel. Letos přeji atypicky o den dříve, ale štědrý večer se nám letos posunul :) Takže krásný Vánoce --Chmee2 23. 12. 2010, 19:12 (UTC)

Krásné Vánoce, hodně zdraví, štěstí a klidu vám všem, kolegyně a kolegové. :) --Krvesaj 23. 12. 2010, 23:10 (UTC)

Šťastné a veselé všem wikipedistkám a wikipedistům, a hodně štěstí v novém roce!--Ioannes Pragensis 24. 12. 2010, 07:06 (UTC)

Krásné Vánoce a Nový rok. Snad se nám už v tom následujícím podaří předehnat nebo alespoň dohnat Necyklopedii. --Kyknos (labuť stěhov 24. 12. 2010, 08:35 (UTC)

Téké se přidávám s přáním hlavně klidných a pohodových Vánoc. Přeji všem wikipedistů a nejen jim hodně zdraví, protože to je to nejdůležitější a ať se všem v novém roce 2011 splní jejich přání. Na závěr bych chtěla navrhnout, aby každý wikipedista dal wikipedii vánoční dárek tím, že založí během svátků vánočních, alespoň jeden článek. Se srdečnými pozdravy ♥ K123456 24. 12. 2010, 08:41 (UTC)

Připojuji se ze zapadaného dolního Porýní – jen si stýskám, že tu nejedí k vánocím rybu. Jirka O. 24. 12. 2010, 08:50 (UTC)

I já se připojuji ke přání ze zamračených Lužických hor, je tu hodně sněhu, ale venku prší a je těsně nad nulou.--Mirek256 24. 12. 2010, 09:20 (UTC) Přeji všem krásné Vánoce a šťastný Nový rok 2011. --JirkaSv 24. 12. 2010, 10:45 (UTC)

Milí kolegové, za sekci atentátníků vám všem též přeji krásné Vánoce a šťastný nový rok 2011. :-)))) –Gothic2 24. 12. 2010, 11:09 (UTC)

I já přeji všem kolegům na wikipedii, hezké vánoce, krásný štědrý večer a hodně zdraví, to je nejdůležitější. Co se týká wikipedie přeji hodně úspěchů při její údržbě, při zakládání nových hodnotných článků a málo konfliktních a vyostřených diskusí s ostatními. Buďme laskaví nejen k nováčkům. Mějte se krásně --Romanzazvorka 24. 12. 2010, 11:22 (UTC)

Krásné vánoce! --Wespecz 24. 12. 2010, 13:02 (UTC)

Taky přeju pěkný Vánoce a vše nej do nového roku. ;)--frettie.net 24. 12. 2010, 13:06 (UTC)

Šťastné a veselé všem wikipedistům. Wikipedii přeji pod stromeček co nejméně trollů a vandalů. --Jowe 24. 12. 2010, 13:20 (UTC)

Přidávám se k přání hezkých a klidných svátků všem wikipedistům i Wikipedii samotné. Odpočiňte si, ať se s novým rokem můžete vrhnout na její zdokonalování s novým elánem :o). --Adam Zábranský 24. 12. 2010, 13:27 (UTC)

Také se připojuji: Veselé vánoce, hodně zdraví, štěstí, klidu a pozor na kosti :-). Samozřejmě skvělý nový rok a wikipedii přeji překonání mety 200 000 článků do konce března 2011 ;-).--Slfi 24. 12. 2010, 13:31 (UTC)

Připojuji se k přání k pěkným svátkům :) --Faigl.ladislav _slova^činy 25. 12. 2010, 15:08 (UTC)

A všem wikipedistům co možná nejúspěšnější Nový rok :-) Hustoles 30. 12. 2010, 16:03 (UTC)

• Hodně štěstí do nového roku 2011 všem wikipedistům i celému projektu.--Yopie 31. 12. 2010, 13:14 (UTC)

I já se připojuji s přáním všeho nejlepšího v novém roce:-) --Nadkachna 31. 12. 2010, 22:51 (UTC)