Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2013/05

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Obsah

Video na YouTube jako reference

Ahoj, mám otázku ke zdrojování informací v článcích pomocí videí na YouTube. Přeložil jsem z anglické Wikipedie článek Late Night Alumni a v jeho anglické verzi je v referencích uvedneo několik odkazů na videa na YouTube. Je takové zdrojování vhodné nebo spíše ne? Já jsem to teda nepřebral, protože osobně mi to přijde jako hodně triviální zdroj a hlavně je to z mého pohledu tak trochu jakoby propagace té hudební skupiny. Nicméně pokud se jedná o oficiální kanál toho interpereta, případně o oficiální kanál toho vydavatelství, vadit by to asi nemělo. Co s tím tedy? Refovat nebo nerefovat? --Miďonek (diskuse) 4. 8. 2013, 12:35 (UTC)

YouTube je především nedůvěryhodný zdroj.--Zdenekk2 (diskuse) 4. 8. 2013, 12:52 (UTC)
Jako přímou referenci bych YouTube nepoužíval, možná v některých nepříliš četných případech jen jako externí odkaz.--Chalim Kenabru (diskuse) 4. 8. 2013, 16:00 (UTC)
Absolutně nevhodné. Navíc i při vkládání odkazů na YouTube do externích odkazů je třeba být nanejvýš opatrný, neb videa na YouTube často porušují autorská práva. --Faigl.ladislav slovačiny 4. 8. 2013, 16:31 (UTC)
Ok, díky za názory. Nebudu tedy taková video jako zdroje přebírat. --Miďonek (diskuse) 4. 8. 2013, 17:09 (UTC)

Dva komentáře:

  1. Youtube není autor naprosté většiny videí na Youtube. Video na Youtube může být zcela legitimní a důvěryhodný primární či sekundární zdroj. Záleží na tom, kdo dané video vydal.
  2. Jestli nějaké video na Youtube porušuje autorská práva nás nemusí moc zajímat. Autorský zákon ani naše licence nezakazuje takové video linkovat. Často ani není snadné poznat, zda video je šířeno legálně, přestože tomu tak je. Tohle je problém provozovatele Youtube. Jediný problém hrozí, pokud by video bylo v budoucnu odstraněno, to bychom pak měli mrtvý link. Ten ale může vzniknout i z jiných důvodů. Mrtvé linky vznikají běžně všude po celém webu.

Miraceti 5. 8. 2013, 12:26 (UTC)

Důvěryhodnost materiálů umístěných na YouTube (podobně jako důvěryhodnost obsahu knih, novin, časopisů, blogů a jakýchkoliv jiných médií) závisí primárně na tom, jestli je zřejmé, kdo je autorem, případně kdo je primárním vydavatelem. Pokud je zřejmé, kdo je autorem, a není důvod k pochybnostem o tomto autorství, tak ve smyslu autenticity je takový zdroj důvěryhodný. Další otázkou je "důvěryhodnost" z hlediska odborné kompetence, poctivosti či renomé autora - zde je nutné především vycházet ze zásady nezaujatého úhlu pohledu, tedy nikdy nepoužívat odkaz na zdroj jako důkaz pravdivosti tvrzení, ale vždy jen jako důkaz o tvrzení zdroje. Jistě je nutné také přihlížet k tomu, jestli daný zdroj není okrajový či pofiderní, ale takovým hodnocením už bohužel vždy musíme použít zaujatý úhel pohledu, například apriorní preferování akademických či úředních zdrojů, mainstreamových neosobních redigovaných médií apod., což je sice nezbytné, ale samo o sobě velmi kontroverzní a problematické. Přítomnost materiálu na Youtube, blogu apod. podle mého názoru jeho důvěryhodnost sama o sobě neimplikuje, avšak ani nevylučuje. Především je ovšem nutné jakékoliv reference řádně popisovat (tedy pokud možno alespoň název, autor, primární vydavatel, datum původu či prvního i odkazovaného zveřejnění atd., nikoliv jen holá URL, jak tu je častým zlozvykem), což mimo jiné teoreticky umožní dohledat video i jinde, pokud by z YouTube někdy zmizelo. Z hlediska trvalosti referencí bych se držel zásady, že co jednou bylo zveřejněno (ať už legálně, nebo nelegálně), je jednou provždy zveřejněno, odpovědnost nese zveřejnitel, nikoliv ten, kdo na zveřejněné odkazuje. --ŠJů (diskuse) 6. 8. 2013, 17:57 (UTC)
Autorský zákon možná nezakazuje, ale my to máme v pravidlech (resp. v doporučení Wikipedie:EO#Na co nikdy neodkazovat). Jinak bychom tu mohli např. v článcích o filmech uvádět odkazy na jejich stažení z torrentů/stahovacích serverů. Kam se hrabou Piráti, největším rozcestníkem na stahování by pak byla česká Wikipedie. :-) --Harold (diskuse) 6. 8. 2013, 19:39 (UTC)
Nejsme schopni posoudit, zda je dané video šířeno legálně, nebo nelegálně. Může se jednat třeba o kopii, kterou nahrál někdo třetí, ale později majitel práv souhlasil se šířením s tím, že bude dostávat podíl ze zisku za reklamy. Miraceti 7. 8. 2013, 20:22 (UTC)
Ano, my (běžní wikipedisté) taky nejsme schopni posoudit, jestli film X, který je k dispozici ke stažení na serveru Y, tam nenahrál někdo, kdo k tomu má oprávnění. My to opravdu nedokážeme zjistit, byť každý asi tuší, jak to je ve většině případů. To je poznámka k tomu "to je problém provozovatele" a "nás nemusí zajímat, zda nějaké video neporušuje autorská práva", s těmito argumenty bychom tu totiž opravdu mohli uvádět odkazy na stažení. Vím, že v případě Youtube je situace trochu odlišná, ale doporučení je podle mě srozumitelné ("je zakázáno z Wikipedie odkazovat na stránky, které porušují autorská práva" a taky "Zvláštní opatrnost je třeba zachovávat u odkazů na weby typu YouTube"). Pokud bude text doporučení změněn, budu to respektovat. Ale můj současný postoj je k tomu jasný, odkazy na YT mažu, pokud není opravdu zřejmé, že se jedná o nějaký oficiální kanál (jako příklad můžu uvést [1] (a historie článku) vs. One Direction#Singly). --Harold (diskuse) 8. 8. 2013, 18:52 (UTC)
Ano, přesně tak - mohli bychom ty odkazy uvádět. Autorský zákon nám to nezakazuje. Ovšem Wikipedie není rozcestník, a proto je obvykle neuvádíme. Tedy ten důvod není v právech, ale v tom, co tu chceme vlastně mít. (Jinak hudba na Youtube je z valné části šířena legálně, velké labely si to dost hlídají.) Miraceti 10. 8. 2013, 13:06 (UTC)
I když principiálně není pouhá přítomnost na Youtube důvodem k odstranění, prax je, bohužel, taková, že 80%-90% obsahu je pro Wikipedii nevyhovujícího. Já sám jsem odstranil řadu YT odkazů, právě s přihlédnutím na Wikipedie:EO, které zde už zmínil Harold. Nemažu automaticky všechno, ale těch případů, kdy to mohlo zůstat, bylo v porovnání s těmi ostatními opravdu žalostně málo. Tudíž: YouTube ano, ale podle zásady pětkrát měř, jednou řež. Přítomnost na YouTube zakládá, bohužel, značnou pravděpodobnost nekvality obsahu. --Mario7 (diskuse) 6. 8. 2013, 19:57 (UTC)
Na Youtube se dají nalézt i dobré věci. Že je tam řada věcí v encyklopedii nepoužitelných, je každému jasné. Miraceti 7. 8. 2013, 20:22 (UTC)
Souhlasím s Miracetim. Video může být stejně dobrý primární či sekundární zdroj informací, jako kdyby byly informace sepsány do tištěné podoby. Samozřejmě, že amatérská videa jsou většinou nepoužitelná, ovšem například někteří umělci skrz svůj kanál na YouTube vydávají různá prohlášení a oznámení (třeba vydání nového alba), potom je takové video jako zdroj naprosto v pořádku. A třeba u singlů a písní může být video zdrojem pro informaci, který člen kapely zpívá první hlas apod., totiž informace, která je těžko dokazatelná psanými zdroji. A aby nezůstalo jen u kultury, existují tam například dle mého názoru hodnotná videa ohledně různých fyzikálních jevů a jejich vysvětlení (např. od Michia Kaku). --Mates (diskuse) 10. 8. 2013, 13:23 (UTC)
„…může být video zdrojem pro informaci, který člen kapely zpívá první hlas apod.“ – tak právě tímhle směrem bychom chodit moc („apod.“) neměli, to už se může nebezpečně blížit vlastnímu výzkumu.--Tchoř (diskuse) 10. 8. 2013, 16:54 (UTC)

Ad Miraceti a "Jestli nějaké video na Youtube porušuje autorská práva nás nemusí moc zajímat". No to zásadně nesouhlasím. To nás právě musí zajímat. To, že to asi neporušuje české zákony, je irelevantní, pokud za takové naše chování může být postižena Wikimedia Foundation podle amerických zákonů. [2]. Pokud je ale třeba u nějaké kapely známé, že nějaký svůj song legálně umístila na Youtube, tak pak problém není. --Beren (diskuse) 12. 8. 2013, 06:29 (UTC)

Nejsi (Ty ani nikdo jiný) schopný poznat, co je na Youtube šířeno legálně a nelegálně. A znovu opakuju, že zrovna v případě hudby nebývá s právy na Youtube problém.
Ten soud vydal předběžné opatření, nic o postihu tam není. Přečti si o tom případu víc: http://www.ala.org/advocacy/copyright/copyrightarticle/hypertextlinking . Na tom odkazu je jasně řečeno, že pokud se takové linky vyloženě nezneužívají (jako v případě případu, na který jsi odkázal), neměl by být s linkováním jakýkoli problém. Vzhledem k tomu, že my nelinkujeme to dílo proto, abychom ho šířili, ale proto, abychom na něj odkázali jako na zdroj informací, nedá se o zneužívání mluvit. Kromě toho ten případ se samozřejmě netýkal Youtube.
Přirozeně pokud o něčem se slušnou jistotou víme, že je šířeno nelegálně (což ale nebývá případ videí na Youtube, protože tam se téměř vždy dovíme o nelegálnosti, až když video zmizí, a pak není na co linkovat), nemá smysl dráždit kobru bosou nohou a nelinkovat se stává rozumější alternativou.
V případě linků má smysl předpokládat dobrý úmysl. Teprve v případě umístění díla přímo na servery Nadace je nutno předpokládat pravý opak.
Miraceti 17. 9. 2013, 14:37 (UTC)
Myslím, že se naše postoje příliš neliší až na to, jaký důraz klademe na různé věci. Předpokládat dobrý úmysl lze možná (nelze to ale říct paušálně) u těch amatérských videí nekomerční povahy, nicméně ta v drtivé většině stejně půjdou jen těžko použít jako zdroj (ledaže by ono video posléze využila například zpravodajská stanice a dodala mu tak punc věrohodnosti). Já měl spíše na mysli umístění na videoserver u nějakého známého díla (které lze tímpádem snadno využít k doložení nějaké informace). Pokud ono dílo není svou povahou samo určeno k co nejširšímu šíření (např. upoutávka na film, reklama) ani není známo, že jej autor pro tento nebo podobný způsob užití uvolnil, ani není z jiného důvodu volné, tak tam vidím vážné pochybnosti a pak bychom odkazovat neměli. A nečekat až si všimne někdo jiný a bude to smazáno. Jinak se to v prostředí Wikipedie snadno zvrhne. V případě uvolnění pravidla si totiž dovedu dobře představit, že někdo si s tím hlavu lámat nebude a bude linkovat na videoservery bez rozmyslu, ba ještě s pocitem, že pomáhá. A když nebudeš mít oporu ve spíše striktnější dikci pravidla, tak takového člověka ani nebude možno snadno zastavit, ale bude nutno strávit hromadu času dokládáním, že v případě jeho odkazů už jde o zneužívání...
Jinak co se týká postihu od soudu pro provozovatele serveru, tak ten vždy závisí na míře porušování zákona a na tom, zda je zde úměrná snaha porušování zákona bránit. Pokud bychom zastávali postoj "Jestli nějaké video na Youtube porušuje autorská práva nás nemusí moc zajímat" a pak došlo k tomuto typu problému, tak si o postih koledujeme, protože pak se dá obtížně argumentovat, že děláme v mezích možností vše pro to, aby náš obsah nenapomáhal nelegálnímu šíření autorských děl. Proto na mě Tvá věta zaúčinkovala jako hadr na býka. :-) --Beren (diskuse) 17. 9. 2013, 23:33 (UTC)
Tak předně, bavíme se o Youtube, nikoli obecně o videoserverech, ať už si pod tím každý představuje cokoli.
U Youtube prostě nemáš šanci poznat, co je legálně a co ne. Youtube obvykle neříká: "máme povolení tohle video šířit". Je to koneckonců pochopitelné. V takovém případě můžeme volit jen ze dvou strategií: "brát vše, dokud není prokázána ilegalita" a "nebrat nic, dokud není prokázana legalita". V případě pouhých linků na server, který si práva rozhodně bere vážně, se nemá smysl omezovat druhou možností.
Wikipedie obecně může čerpat informace z nelegálně šířených zdrojů, to nijak zakázané není (nebo ano?). Nějak je ale přesto nutné na takový zdroj jednoznačně odkázat.
Miraceti 18. 9. 2013, 13:50 (UTC)

Poměry na české wikipedii

Nevíte někdo, kde se dá zjistit, kolik článků na české wikipedii je z oblasti sportu, kolik z kultury, kolik z politiky, vědy, kolik je biografií atd.? A není někde srovnání s jinými wikipediemi? --VHS (diskuse) 1. 9. 2013, 08:46 (UTC)

Připojuji se. Zajímalo by mne kolik je článků z techniky, článků o firmách a kolik je článků geografických (o obcích, krajinných útvarech, ulicích, řekách …). Nepříliš důsledně, ale často sleduji nové články a mám pocit, že články o hudebních albech neznámých muzikantů a fotbalistech, co si jednou zakopali nějakou pralesní ligu silně převažují nad zajímavými články. --Leotard (diskuse) 1. 9. 2013, 10:43 (UTC)
Na to, je Leotarde, snadná pomoc. Napište články na témata, která vás zajímají. --Bodlina (diskuse) 2. 9. 2013, 15:15 (UTC)
Prosím o vysvětlení, jak mi napsání dalších, jakýchkoliv, článků pomůže ve zjištění poměru článků technických, geografických vůči článkům muzikantským a fotbalistickým.--Leotard (diskuse) 2. 9. 2013, 20:15 (UTC)
Hoďte aspoň 10 linků na nové články (cca 1 měsíc) z toho kvanta fotbalistů, co si jednou zakopali nějakou pralesní ligu. Su skutečně zvědavý, zvládnete to?--Chalim Kenabru (diskuse) 3. 9. 2013, 03:31 (UTC)
Proč bych měl házet linky na články, které mne nezajímají? Mám lepší věci na práci. Přečetl sis vůbec ten původní dotaz? Zajímalo mne, zde je možné nějakým jednoduchým způsobem zjistit počet článků z oborů, které mne zajímají. Zatím vše svědčí o tom, že to nejde.--Leotard (diskuse) 3. 9. 2013, 16:52 (UTC)
Mě zase zajímá, které to jsou ty články o pralesních fotbalistech, o kterých tvrdíš, že společně s hudebními alby mezi novými převažují. Vůbec jsem netušil, že zaplavují Wikipedii a rád bych se poučil, jak teda vypadají takové nežádoucí/nezajímavé články. Jestliže jich je tolik, neměl by být problém pár vypsat. Když ses vyjádřil na adresu velké skupiny článků ve smyslu, že nejsou v pořádku, tak bys měl být schopen své tvrzení doložit alespoň na několika konkrétních případech. Jinak je to jen obyčejná generalizace. --Chalim Kenabru (diskuse) 3. 9. 2013, 21:55 (UTC)
Dalo by se to zjistit, kdyby se poctivě přidávaly odkazy na portály, nebo všechny články obsahovaly příslušné infoboxy. Ale již nyní se dá např. zjistit dle Kategorie:Muži a Kategorie:Ženy, že máme v této chvíli 63 459 biografií. Také z tohoto odkazu se dá zjistit, že bychom měli mít 7 354 fotbalových článků plus samozřejmě fotbalové články, kde odkaz na portál chybí. Proto přidávejme do článků to, co by tam mělo být. --Jowe (diskuse) 2. 9. 2013, 15:31 (UTC)
Pokud byste toto chtěl zjistit na fr.wiki, tak tam díky portálům existují "superkategorie", ze kterých lze tato čísla vyčít. Např. sportovních článků na francouzská Wikipedie 174 676, politických 66 823 atd. --Jowe (diskuse) 2. 9. 2013, 15:49 (UTC)
Vzhledem k tomu, že portály (a odkazy na ně) kvalitě a pověsti Wikipedie pravděpodobně spíš škodí, se přimlouvám za to, aby se takovou činností čas neztrácel. Na druhou stranu, každý je správcem svého času a chce-li ho promrhat přidáváním odkazů na neužitečné pomníčky, je to jeho volba.
Co se týče superkategorií, za nejlepší považuji směřovat ke kategorizačnímu systému, který bude dostatečně uklizen, aby v něm podobné i jiné dotazy bylo možné za pomoci vhodných nástrojů zodpovědět.--Tchoř (diskuse) 2. 9. 2013, 16:02 (UTC)
Určitě nemá smysl ručně přidávat odkazy na portály, to je práce pro bota (mimochodem, někdo by se toho po několika letech už snad mohl ujmout). O portálech se právě diskutuje U krbu a nevím, zda se tam prokázala jejich „neužitečnost“, spíš ne. „Pomníčky?“ Vy je asi opravdu nemáte rád, viďte, kolego? :) Ale když už jste u toho podržel řeč, já bych se vyjádřil takhle: portály byly, jsou a budou součástí Wikipedie, tudíž bych raději přemýšlel, jak je vylepšit, případně předělat, aby vylepšování nebylo zapotřebí, kolem čeho se koneckonců točí tamější diskuse. --Mario7 (diskuse) 2. 9. 2013, 18:25 (UTC)
Spíš bych to viděla takhle: užitečné portály, neužitečný Tchoř, který pořád všude tlachá, jak se mu nelíbí tohle a támhleto a do všeho musí strkat nos a vnucovat všem svůj náhled na věc. --194.228.13.234 2. 9. 2013, 18:39 (UTC)
Kdyby ostatní přestali reagovat na Tchoře, ono by ho přestalo bavit propagovat všude ty svoje menšinové názory na portály, omalovánky a kopu dalších věcí, co se mu nelíbí. --Miďonek (diskuse) 2. 9. 2013, 18:43 (UTC)
Přinejmenším jednou jsem ocenil technickou radu od wikipedisty:Tchoř, kterou mi nikdo jiný (v té době) neposkytl. Pokud má někdo menšinový názor, je to jeho názor. Neznám (už ne) naštěstí nikoho kdo by měl vždy většinové názory. Ventilovat své názory je obecně správný postup, pokud osoba výrazně opakovaně neobtěžuje ostatní a argumentuje, zastává pouze jiné stanovisko. Jít něco smysluplného napsat nebo udělat je dobrý nápad. Je tu spousta práce při které lze úžasně vyniknout, wikipedista Bodlina to, tedy myslím, docela trefila.--I.Sáček, senior (diskuse) 2. 9. 2013, 19:46 (UTC)
Však já nikde neříkám, že Tchoř nedisponuje technickými znalostmi a ani si nemyslím, že by to byl špatný wikipedista. Každý, kdo ale sleduje pár měsíců wiki, už musel snad stokrát na různých místech od něho číst to, jak jsou portály ostudou a jak jsou hrozně k ničemu. A to je pořád dokolečka. Schválně si někdy všimněte, jak se někde šustne něco o portálech nebo nedej bože třeba o přechylování ženských příjmení, jak rychle se tam Tchoř objeví. Takže se dá dost dobře souhlasit s tím, co napsala o něco výše nějaká anonymní IP o tom tlachání. --Miďonek (diskuse) 2. 9. 2013, 21:00 (UTC)
Nijak nepopírám, že jsem to už napsal vícekrát. Koneckonců, pokud nějaký začínající wikipedista přijde Pod lípu a najde tu Joweho agitaci pro reklamu na portály, je vhodné, aby si mohl na stejném místě přečíst i jiný názor, zamyslel se, a raději se věnoval vylepšování článků. Nějaké celkové rozebírání mých aktivit sem DMSN nepatří a myslím, že byste si to převádění diskuse do osobní roviny mohl odpustit, nicméně poznamenávám, že si každý může snadno ověřit, že se do všech debat o portálech nezapojuji. Vizte například Wikipedie:Diskuse o smazání/Portál:Ázerbájdžán, Wikipedie:Diskuse o smazání/Portál:Tanky a Wikipedie:Diskuse o smazání/Portál:Blovice. Pokud se mi nyní chcete omluvit za nepravdivé nařčení, směřujte už, prosím, takovou osobní zprávu do mé diskuse. Ostatní pravděpodobně nezajímá a já na veřejné omluvě netrvám.--Tchoř (diskuse) 2. 9. 2013, 21:22 (UTC)
Představa, že začínající wikipedista se zatoulá pod lípu, kde se prolouská až k 43. sekci, ve které si přečte (kromě jiného) Joweho poznámku o potenciálním přínosu portálů na poli sečítání článků, ale ona na něj podvědomě zapůsobí jako agitace a reklama na portály jako takové, a proto se jim začne věnovat místo psaní článků, je opravdu zajímavá, pokud ji nechci označit rovnou za bizarní. Přesto jsem ale rád, že se upozorňuje na neutěšený stav portálů, protože je to problém, který bude potřebné řešit. Ale spíš u krbu, zde se debata o portálech neměla vůbec rozvinout. --Mario7 (diskuse) 3. 9. 2013, 00:56 (UTC)
No portály jsou bídné. Ale Portál Lékařství funguje. --Ramon de L (diskuse) 6. 9. 2013, 16:25 (UTC)
Chápu dobře, že z dotazu, jestli by nějak šlo získat potenciálně zajímavá data o článcích, se stala debata, jak moc jsou k ničemu Portály? A jak to spolu souvisí jinak než okrajovou zmínkou o tom, že na frwiki to tak mají? Budeme snad zavádět např. Portál:Muži, kdyby někoho zajímalo, kolik máme článků o mužích? Ne, portály opravdu k ničemu takovém sloužit nemají a nemohou. K něčemu takovému by mohly/měly sloužit kategorie. Jenže to by musela existovat jasná koncepce a kázeň v jejich plnění. Někdo by třeba mohl dospět k IMHO vcelku rozumnému názoru, že když se podívá např. na Kategorie:Sport a všechny její podkategorie (rekurzivně), zjistí, kolik je na české Wikipedii článků nějak se týkajících sportu. Jenže když to zkusí, zjistí, že kategorie sport na české Wikipedii momentálně obsahuje 147 626 článků. Mezi nimi zcela namátkou třeba Bernard Bolzano; kdo by si chtěl zahrát zábavnou hru, může zkusit najít propojení matematika, filosofa a kněze z 19. století se sportem; ostatním prozradím, že SportSportyTuristikaTuristické zajímavostiPamátkyVýtvarná dílaObrazyPortrétyOsobnosti na poštovních známkáchOsobnosti na českých poštovních známkáchBernard Bolzano. Takže asi tak.
P.S. Pokud měl být počet biografií výsledkem součtu počtů stránek v kategoriích Muži a Ženy, tak ani to nesedí, protože Bonnie a Clyde či Candy Darling.
--Mormegil 2. 9. 2013, 19:41 (UTC)
Zmínka o fr.wiki nebyla okrajová, byla to reakce na první příspěvek, kde se kolega VHS ptal na srovnání s jinými Wikipediemi. Že portály k něčemu podobnému sloužit nemají, je váš názor, na který máte plné právo. Že k něčemu podobnému sloužit nemohou je však nepravda, fr.wiki ukazuje, že k tomu sloužit mohou a slouží velmi dobře. Jak uvádíte na příkladu, sloužit k tomu nemohou kategorie. Ano, kategorizace do kategorií Muži a Ženy není vždy úplně přesná. Výsledný počet se skutečně může lišit od skutečného stavu, nebude to však rozdíl velký, možná řádově tak desítky. Naprosto přesné číslo není podstatné. --Jowe (diskuse) 3. 9. 2013, 04:55 (UTC)
Teď úplně nerozumím vaší argumentaci. Tvrdíte, že existovat Portál:Muži? Můj příklad ukazuje, že stávající nahodilé/nekoncepční užívání kategorií k tomu sloužit nedokáže. (A i jinak stále nechápu, co s tím mají společného portály. Francouzská Wikipedie používá systém plochých kategorií, který čistě náhodou (z organizačních důvodů) odpovídá struktuře jejich portálů. Pokud by místo fr:Catégorie:Portail:Sport/Articles liés měli cojávímtřeba fr:Catégorie:Marqueur:Sport, nic by to na věci, o které mluvíme, neměnilo. Jenže to je právě příklad možné koncepce, která nám tu zcela chybí.) --Mormegil 3. 9. 2013, 08:36 (UTC)
Tvrdím jen, že odkazy na portály (portálové šablony) lze využít k vytvoření skupiny článků ze stejného tématu. Jak je vidět na fr.wiki, lze odkazy na portály využít i pro vytváření plochých kategorií. Nic víc netvrdím. --Jowe (diskuse) 3. 9. 2013, 08:53 (UTC)
Nejčistším řešením (co do přesného počtu článků v daném směru) by prostě bylo vedle současného kategorizačního stromu (který dle mého plní svou úlohu dobře) mít druhý, plochý (a skrytý, protože by nesloužil k vyhledávání, ale k statistickým, potažmo "udělátkovým" účelům). Tedy v článku třeba SFC Opava mít kromě současných kategorií skryté Sport a Česko (pravděpodobně s rozlišovači, aby se to nepletlo). --Silesianus (diskuse) 3. 9. 2013, 07:40 (UTC)
Ano, to je příklad možné koncepce. --Mormegil 3. 9. 2013, 08:36 (UTC)
Zajímavé, ale přijde mi to zbytečně časově náročné a pracné. Pro vytvoření takovéhoto nového (druhého) kategorizačního systemu, by nešlo využít botů (nebo jen omezeně) a procházet ručně čtvrt milionu stránek a přemýšlet do jaké „ploché kategorie“ je zařadit?
Pokud mluvíme o čemkoliv, co se týká statistiky, dat, metadat, obecně technických informací, pak nám mají v první řadě přijít na mysl Wikidata a způsob, jak je využít. V tomto případě např. triviálně: všechny položky, které obsahují vlastnost typ GND s hodnotou osoba a zároveň mají propojený článek na cswiki = počet biografií na české Wikipedii. Ale jak to číslo vydolovat se mě neptejte. Odpověď se snažím najít asi rok (od zavedení WD). --YjM | dp 3. 9. 2013, 15:19 (UTC)
Tak ono by šlo využít boty na mnohé (někdy pěkně tučné) kategorie (např. přidání článků z Kategorie:Sportovci podle sportů a jejich podkategorií) či využít mnohdy hojné odkazy na portály, zbytek by dodělali lidé. Ono už takhle jich je tu dost, co se zaměřují pouze na tuto doménu.
Wikidata a jejich využití (kromě interwiki) jsou pro mě španělskou vesnicí, takže k tomu se nevyjadřuji. --Silesianus (diskuse) 3. 9. 2013, 15:30 (UTC)
Tak zrovna Kategorie:Sportovci podle sportů je dostatečně mělká, že by to v jejím případě mohlo fungovat; v současné chvíli obsahuje 13436 článků, z nichž 3708 již na Portál:Sport odkazuje (zbylých 9728 nikoli). To jsou ale spíš speciální případy; obávám se, že podobnou kategorii „článků z vědy“ nenajdete. --Mormegil 5. 9. 2013, 08:37 (UTC)
Co třeba Kategorie:Chemické sloučeniny, z vojenství třeba Kategorie:Války podle zemí či Kategorie:Válečné lodě? Ale tady mi tak nešlo o to smáznout celou kategorizaci pomocí robotického projetí 7 kategorií. Muselo by se to dělat na úrovni spodních kategorií s 1 až 10 články, což by bylo také dost náročné na čas, ale zas né tolik, jako to procházet ručně. Nejednoznačné případy, odhadem cca 1/4, by se musela dodělat ručně. --Silesianus (diskuse) 5. 9. 2013, 08:51 (UTC)
Tak taková Kategorie:Chemické sloučeniny obsahuje 33268 článků včetně např. Percy Bysshe Shelley, Karel Kadlec (právník) či kompletní zmíněné Kategorie:Válečné lodě. Kategorie:Války podle zemí ve svých 5257 článcích zahrnuje třeba články Filip II. Španělský či Janovská lípa. :-) Ale to já už jen tak pro zasmání. --Mormegil 5. 9. 2013, 13:02 (UTC)
Ano, třeba taková Kategorie:Voda je velmi vtipně zkomponovaná. Jak píšu výše: "Muselo by se to dělat na úrovni spodních kategorií s 1 až 10 články." --Silesianus (diskuse) 5. 9. 2013, 13:16 (UTC)
Bohužel GND má tu nevýhodu, že jako osoby klasifikuje mj. též literární postavy, bohy a duchy, takže by taková query uspokojivý seznam biografií nevyhodila, a proto se to musí předělat. Littledogboy (diskuse) 3. 9. 2013, 19:58 (UTC)
No dobrá, tak když chcete být důsledný, tak (všechny položky, které obsahují vlastnost typ GND s hodnotou osoba a zároveň neobsahují (vlastnost instance (čeho) s hodnotou fiktivní postava, včetně všech podtříd hodnoty)) a zároveň mají propojený článek na cswiki. Pointa mého sdělení ale zůstává nadále stejná: vymyslet podmínku pro procházení databáze Wikidat zabere minuty, přinejhorším hodiny, ale vytváření nového kategorizačního systemu zabere týdny, ale spíše měsíce a roky. --YjM | dp 4. 9. 2013, 16:10 (UTC)
Potenciál tam jistě je. Queries snad budou k dispozici ještě letos. Littledogboy (diskuse) 5. 9. 2013, 15:06 (UTC)

Ještě bych chtěl upozornit na kategorii Kategorie:Řeky podle abecedy, která tu nedávno vznikla a zřejmě unikla pozornosti. Ano, i toto může být cesta. Ikdyž teď po upozornění ji zřejmě možná navrhne na smazání. Ale určitě by nebylo od věci diskutovat o možnosti takových kategorií. --Jowe (diskuse) 3. 9. 2013, 05:04 (UTC)

Přimlouval bych se za to, pokud by někdo ze zkušenějších na toto téma byl ochoten udělat workshop v listopadu na wikikonferenci. Tj. probrání ideálních nástrojů na různé vychytávky pro wikinu. --Limojoe (diskuse) 14. 9. 2013, 15:01 (UTC)

Uzlina

Kdysi existovala šablona, která upozorňovala na víc než jeden další význam – teď takovou šablonu nenacházím, takže jsem to vyřešil provizorně takto: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Uzlina&diff=10684514&oldid=9839139. Čili je potřeba vždy vytvářet ze zbylých významů rozcestník a odkazovat z článku na tento rozcestník (nebo udělat rozcestník ze všech významů?). V případě uzliny je nejpoužívanějším významem podle mě navíc lymfatická uzlina, ne rostlinná, jak to teď vypadá. Ujmete se toho někdo? --Jiří Janíček (diskuse) 1. 9. 2013, 10:53 (UTC)

Dobrý den, hledáte asi tohle. {{Různé významy|tento=základním významu|druhý=jiném subjektu|stránka=název}}. Zde jsou alternativy:Šablona:Různé významy? --I.Sáček, senior (diskuse) 1. 9. 2013, 12:36 (UTC)
Toto by mělo být řešeno standardním rozcestníkem (tj. rozcestník na Uzlina a současný článek na Uzlina (rostliny)), případně z článku Uzlina o rostliných uzlinách odkazovat pomocí {{Různé významy}} na rozcestník Uzlina (rozcestník). --Silesianus (diskuse) 1. 9. 2013, 13:46 (UTC)

Sběr témat pro číslo 2/2013 časopisu Wikimedium

Protože se pomalu rýsuje termín letošní Wikikonference na konec listopadu, bude uzávěrka nového čísla bulletinu Wikimedium v polovině listopadu. Proto již nyní zvu všechny, kteří vědí o něčem zajímavém z Wikipedie a jejích sesterských projektů, aby mi napsali, raději ne tady (nemohu sledovat všechny kanály), ale buď na e-mail časopisu wikimedium(at)wikimedia.cz anebo na stránce Wikipedie:Pod lípou (Wikimedia ČR). Čím dříve náměty redakce dostane, tím lépe. Časopis bude distribuován opět elektronicky, ale zároveň bude vytištěn a bude rozdáván návštěvníkům Wikikonference a dalším zainteresovaným osobám, je tedy vhodnou cestou k propagaci úspěchů nejrůznějších projektů a aktivit. Díky. Okino (diskuse) 1. 9. 2013, 22:26 (UTC)

Návrh na nové pravidlo o nepřechylování příjmení cizinek

přesunuto Bazim na Wikipedie:Pod lípou (pravidla)#Návrh na nové pravidlo o nepřechylování příjmení cizinek -jkb- disk de: 6. 9. 2013, 08:56 (UTC)

Hemže

U některých obcí je obtížné pro člověka, který není místní, zjistit, jestli jsou rodu pomnožného nebo ženského. Příkladem jsou Hemže. Na wikipedii se soustavně tvrdí, že se říká "ta Hemže", mě to dost irituje, protože jsem skoro místní a podle mě jsou "ty Hemže". Je nějaká autorita, která by podobné potíže vyřešila?--Don Pedro (diskuse) 8. 9. 2013, 18:26 (UTC)

Nedávno jsem koupil v Levných knihách slovník Naše místní jména a jak jich užívat, mám ho ale na chatě a nemohu se kouknout. Autoritou by ale měly být akademické publikace. Poměrně nový Slovník pomístných jmen v Čechách od Academie jména obcí pravděpodobně neobsahuje, Šmilauerův Atlas místních jmen v Čechách může být zase zoufale zastaralý. Takže nepomohu, promiňte. Zdraví Petr Karel (diskuse) 9. 9. 2013, 07:50 (UTC)

To nevadí, budu spoléhat na místní zvyk, protože tady se říká "jdu na Hemže", nikoliv "jdu do Hemže". Důkazem je také v googlu místní farnost, kde inzerují "bohoslužby na Hemžích" a pan farář to jistě dobře ví, jak tu obec má nazývat.--Don Pedro (diskuse) 9. 9. 2013, 08:00 (UTC)

Pomnožný rod? Hezká perlička. :-) Autoritou pro podobné případy je jednoznačně Profous - Místní jména v Čechách, pro Moravu a Slezsko pak Šrámek & Hosák. Profous při přípravě díla obesílal starosty s dotazy na právě takovéhle věci, v jakém tvaru a s jakými předložkami se jméno užívá, což pak figuruje v záhlaví každého hesla. Konkrétně u téhle obce: Hemže (na Hemžích, z Hemží) cit. z Profous I s. 609. Problém je v tom, že dílo bylo vydáno před cca 60 lety a vyjma knihoven tedy není běžně dostupné. Nicméně před časem se mi je podařilo v antikvariátu sehnat, takže od té doby se do čl. snažím info z něj doplňovat, obzvlášť právě s ohledem na podobné neintuitivní případy (př. Třtice, Libovice - oboje sg.). Takže kdo z kolegů by potřeboval ref. pro nějakou další takovouhle položku, ať mě na ni když tak upozorní. --Miaow Miaow (diskuse) 10. 9. 2013, 23:52 (UTC)
Vkládání takových údajů je jistě záslužná činnost, ale nebylo by od věci tam k tomu rovnou vložit řádkovou referenci? --Silesianus (diskuse) 11. 9. 2013, 08:04 (UTC)

Taxoboxy v botanických článcích

přesunuto z Wikipedie:Potřebuji pomoc#Taxoboxy v botanických článcích
I

Dobrý den, rád bych vyřešil jednu konkrétní drobnost, jestli je účelné v taxoboxech botanických článků uvádět v tax. hierarchii i české druhové jméno, tedy:

Wikipedie:Jak číst taxobox Zarděnice hřebenitá ...

Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Rod: zarděnice (Erythrina)
Druh: zarděnice hřebenitá
Binomické jméno
Erythrina crista-galli


nebo jen rodové a druhové jen latinsky:

Wikipedie:Jak číst taxobox Zarděnice hřebenitá ...

Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Rod: zarděnice (Erythrina)
Binomické jméno
Erythrina crista-galli


Druhý způsob je na wiki běžnější, sám nevím co je lepší. Za názor děkuji.

II

Také si nevím rady s některými články o různých plodinách, např. Azuki. Azuki a také fazole azuki je název luštěniny, ne však rostliny - ta patří do rodu Vigna. Pak je otázkou jestli má v takovém článku být taxobox nebo ne. Článků s podobným rozporem je větší množství.

Snažím se dlouhodobě dávat botanické taxoboxy do pořádku a toto jsou zatím nedořešené věci. Vojtěch Zavadil (diskuse) 14. 9. 2013, 08:08 (UTC)

Ahoj, jedná se o dotaz týkající se více článků, tak jsem to radši přesunul sem Pod lípu.
  1. K článkům o druzích bych do taxoboxu druh v češtině neuváděl, je uveden už v záhlaví té tabulky, ne?
  2. Ideálně rozdělit, máme Jablko i Jabloň. Do Jabloně infobox patří, do Jablka ne. Jde-li o stejný název, řešit přes rozlišovače. --14. 9. 2013, 08:56 (UTC), Utar (diskuse)

Interwiki Pleš/Alopacie

Z Pleš nejsou žádné iw; chtěl jsem je přidat (en:Boldness), ale napsalo mi to, že to nejde, protože na Baldness už odkazuje Alopecie. A dokonce, ok, když chci v druhém kroku změnit iw v cs:Alopecie, aby odkazovala na en:Alopecia, a tím se Boldness uvolnila pro Pleš, tak to taky nejde („Site link Alopecia is already used by item Q5075347. Perhaps the items should be merged and one of them deleted? Feel free to ask at Project chat if you are unsure.“) Co s tím? --Jiří Janíček (diskuse) 14. 9. 2013, 10:38 (UTC)

WikiData:Special:Contributions/Tchoř. --Tchoř (diskuse) 14. 9. 2013, 10:44 (UTC)

VisualEditor (2)

Zdravím Vás z Nadace Wikimedia, editoři České Wikipedie. Píši vám, abych vás seznámil s editovacím prostředím Vizuálního Editoru (Visual Editor). Jedná se o nový, vizuální způsob, jak upravovat Wikipedii. Rádi bychom nasadili Visual Editor i na české wiki, a rádi bychom slyšeli názory místních wikipedistů na novou platformu.

Chcete-li otestovat VisualEditor, můžete jej aktivovat tím, že otevřete své nastavení a v záložce Editace zaškrtnete Povolit VisualEditor (pouze v hlavním a uživatelském jmenném prostoru). Poté, co jej povolíte, uvidíte dvě možnosti jak editovat článek. Uvítáme vaše připomínky, a chtěli bychom vědět o všech problémech, nebo chybách, které se na cs.wiki vyskytnou. Je také důležité, aby rozhraní VisualEditoru bylo přeloženo do Češtiny, spolu s několika důležitými dokumenty nápovědy. Pokud máte znalosti angličtiny, můžete nám pomoci na Translatewiki.net a na překladatelské centrále VisualEditoru na mediawiki.org. K překladu na translatewiki je potřeba specialní účet.

Očekáváme, že k nasazení VisualEditoru na české wikipedii dojde v úterý 24. září, pokud nedojde k nějakým technickým problémům, které naleznete během testování. Povolení VisualEditoru pro všechny uživatele této wiki, nám pomůže tento software vyvíjet a zlepšovat tak, aby vyhovoval potřebám všech uživatelů. Po nasazení se tlačítko nového editoru bude zobrazovat u stávajícího tlačítka pro editaci pomocí wikitextu. Jakmile bude VisualEditor povolen pro všechny uživatele, budete mít možnost ho zakázat ve vašich preferencích, takže tyto odkazy již po dobu beta testování neuvidíte. Doufáme, že to neuděláte, protože by to omezilo možnosti, jak zjistit, co je zapotřebí na VisualEditoru pro Českou Wikipedii vylepšit. A nemusíte se ničeho bát, možnost upravit článek pomocí wikitextu nezmizí. Děkuji vám za vaše připomínky a přeji šťastné editace, PEarley (WMF) (diskuse) 15. 9. 2013, 16:31 (UTC)

No potěš koště... --Silesianus (diskuse) 15. 9. 2013, 16:45 (UTC)
Že jo. Bohužel já jsem uživatel, který většinou edituje bez JS, takže budu muset editovat jak doteď. Doufám, že zahrnou i nějaké validace (závorky apod.). Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 15. 9. 2013, 17:07 (UTC)
Jakej máš důvod, že edituješ bez JS? A zkoušel jsem ten editor a jako pro mě nic.--frettie.net (diskuse) 15. 9. 2013, 19:59 (UTC)
Když už se tu o tom bavíme.. Od začátku jsem nápad vyvořit pro Wikipedii WYSIWYG editor kritizoval, ale už jsem měl x možností ho vyzkoušet a chtěl bych poznamenat, že programátoři odvedli skvělou práci. Za 2 měsíce testování jsem nenarazil na chybu, navíc funguje velice pohodlně. Věřím, že se brzy stane velice oblíbeným editačním nástrojem a otevře cestu dalším nováčkům. --YjM | dp 15. 9. 2013, 20:40 (UTC)
Při běžných editacích textu je pro newikipedistu zřejmě ideální. Při větších změnách může nadělat nějaké škody, má problémy s diakritikou, místy je složitější (pro mne) než editace zdrojového textu. Uživatelsky složitější. Mnohé úpravy ale také zjednodušuje. Je to skvělý nápad, dobrý začátek a v omezené verzi pro editaci textu by měl být zcela určitě přístupný běžně a nastálo. Kompletní a přesné výhrady zašlu. Měl by to zkusit každý.--I.Sáček, senior (diskuse) 20. 9. 2013, 22:14 (UTC)

Dovoluji si oznámit, že kolega Sáček založil podstránku pro reakce a diskuzi. --Horochodec (diskuse) 22. 9. 2013, 12:12 (UTC)

A proč byla založena podstránka? Proč to nelze řešit na (dosud prázdné) diskusi?--Zdenekk2 (diskuse) 22. 9. 2013, 20:07 (UTC)
Přesunuto: Diskuse k Wikipedii:VisualEditor. --23. 9. 2013, 14:03 (UTC), Utar (diskuse)

zpoždění

I am not exactly sure why, but I am informed that we will delay rollout for one week - new day September 30. Thank you for your patience, and for your testing so far. (automatický překlad) VisualEditor byl odložen po dobu jednoho týdne. Nový den 30. září. Děkuji vám za vaši trpělivost a pro testování tak daleko. PEarley (WMF) (diskuse) 25. 9. 2013, 15:45 (UTC)

VisualEditor tomorrow, office hours

Hello. I apologize for the English. Please help translate this message so that others in your community can read it. :)

I wanted to tell you that the engineering department is hosting two office hours this week to discuss VisualEditor. The first of these will be held on Monday, 30 September, at 1700 UTC. The second will be held on Wednesday, 2 October, at 0000 UTC. Please join as Product Manager James Forrester discusses VisualEditor and upcoming plans. Logs will be posted on meta after each office hour completes. (If office hours are heavily attended, it can be difficult to get to all questions, but if you want to ask a question and cannot attend or do not speak English, please let me know your question at my talk page as soon as possible and I will present it among possible discussion topics.)

I also just wanted to remind you that VisualEditor is scheduled to deploy on this project on Monday 30 September. Please help us improve this project by tracking issues in Bugzilla. I thank you for sharing your feedback at the feedback page. If you notice major issues impacting your project, we would appreciate it if you could let us know directly. Please leave a note on my talk page or reach out to James Forrester, the Product Manager, at mw:User talk:Jdforrester (WMF).

Thanks! --PEarley (WMF) (diskuse) 29. 9. 2013, 18:41 (UTC)

Překlad:
Dovoluji si Vám sdělit, že technické oddělení bude tento týden otevřeno dvě konzultační hodiny za účelem diskuze o editaci pomocí nástroje VisualEditor. První z těchto dvou diskuzí se bude konat v pondělí 30. září v 1700 UTC. Druhý se bude konat dne Wednesday, 2. října, v 0000 UTC. Prosím připojte se, aby jste se dozvěděli jak produktový manažer James Forrester popisuje VisualEditor a nadcházející plány. Záznamy budou zveřejněny na meta po ukončení každé konzultační hodiny. (Pokud bude účast na konzultační hodině silná, může být těžké dostat odpověď na všechny otázky, ale pokud se budete chtít na něco zeptat a nemůžete se zúčastnit nebo nemluvíte anglicky, položte mi prosím Vaši otázku na mé diskusní stránce co nejdříve. Uvedu ji mezi možnými diskusními tématy.)
Také jsem chtěl ještě připomenout, že VisualEditor je plánován k nasazení pro ostrý provoz na tomto projektu v pondělí 30. září. Pomozte nám zlepšit tento projekt sledováním otázek na Bugzilla. Děkuji Vám za sdělení Vašeho názoru na diskusní stránce Visual editor (zde je diskutována zpětná vazba). Pokud ale naleznete větší problémy ovlivňující Vaši práci na projektu, uvítáme, pokud byste popsali problémy přímo nám. Prosím, zanechte vzkaz na mé diskusní stránce nebo se zeptejte Jamese Forrestera, produktového manažera, na mw:User talk:Jdforrester (WMF).
Děkuji.--PEarley (WMF) (diskuse) 29. 9. 2013, 18:41 (UTC), – Tento příspěvek přidal(a) I.Sáček, senior, 3. 10. 2013, 15:01 (UTC)
@‎I.Sáček, senior: Jen dvě věci:
  • Dnes je už čtvrtek.
  • Automaticky přeložený text do češtiny je hrůza. --Utar (diskuse) 3. 10. 2013, 15:38 (UTC), Utar (diskuse)
@Utar: Jen jsem měl za to, že by bylo vhodné text přeložit pro neanglicky mluvící, jak požádal autor, kterž česky nemluví a české wikipedii pomáhá s dost významným projektem. Třeba má ale i nyní někdo z neanglicky mluvících editorů wikipedie zájem podívat se na záznam debaty o Visual editor, nebo dokonce podněty.
Možná text měl přeložit někdo jiný dříve. A dostávám se k druhé větě - je to hrůza, ano, třeba by jste byl býval byl přeložil lépěji než to velmi zle přeložil google translator. To už asi nezjistíme. Nicméně je zřejmé, že bude daleko lepší, pokud mne příště o několik dní s překladem předběhnete. --I.Sáček, senior (diskuse) 3. 10. 2013, 18:34 (UTC)
Vrtá mi hlavou, zda jsou tu vůbec lidé, pro které je to potřeba překládat. Littledogboy (diskuse) 3. 10. 2013, 19:03 (UTC)
To mně taky :D . Myslel jsem, že buď si to ti, které to zajímá, přeloží sami, nebo jsou schopni to zkopírovat do nějakého Translatoru. Ale dobře, pokud bude někdo chtít pomoct s překladem z angličtiny, může mi napsat. S pozdravem --3. 10. 2013, 19:22 (UTC), Utar (diskuse)
Anó, kdo něčemu nerozumí, ať se přihlásí! Littledogboy (diskuse) 3. 10. 2013, 20:54 (UTC)
To je opravdu milé, že nabízíte pomoc. Například pro výraz "office hours" jsem zde nenašel smysluplnější překlad než konzultační hodiny, ačkoliv se nabízí více možností a zdá se mi to zaváděící, neboť zřejmě jde o specifické pojmenování vyhrazených hodin. Přitom přeložit to jako "Office hours" by asi málokomu neaglicky čtoucímu co řeklo. Teď když vím, že se na vás oba mohu obrátit o pomoc při překladu angličtiny na wikipedii, jistě ji využiji. Díky za nabídku, asi jsem jediný kdo tady neumí skoro vůbec anglicky. --I.Sáček, senior (diskuse) 4. 10. 2013, 07:19 (UTC)
Ještě to prosím sdělte, autorovi Wikipedista:PEarley, že zde může klidně psát anglicky (zcela vážně míněno), protože mu všichni rozumí. Docela se divím, že se vůbec překládá nápověda pro Visual editor. Respektive je otázkou proč psát českou wikipedii, když všichni rozumí anglicky. Nebylo by vhodnější přetvořit cz-wikipedii třeba v češtině jen nějakou omezenou verzi pro malé děti (předškoláky, ti ještě nemluví anglicky dobře)? Protože anglicky mluvící Češi si lépe počtou na anglické wikipedii. To by ale mělo být spíš jako zlepšovák v technické části Pod lípou. Zcela vážně. --I.Sáček, senior (diskuse) 4. 10. 2013, 07:35 (UTC)

Závislý zdroj a malá editace

Rád bych znal názor více lidí na tuto editaci. Domníváte se, že: a) se jedná o malou editaci, b) lze jako zdroj použít tiskové prohlášení dané školy? --Ragimiri 16. 9. 2013, 16:57 (UTC)

Malá není. A nevidím sebemenší důvod, proč nezdrojovat vyjádření školy přímo jejím tiskovým vyjádřením - čím ho koneckonců zdrojovat lépe...? Okino (diskuse) 16. 9. 2013, 17:00 (UTC)
Rozhodně to není malá editace. To zdrojování snad OK, zdrojuje se vyjádření školy, k tomu je to bezpochyby relevantní. --Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2013, 17:04 (UTC)
Poznámka - ten ref jsem fixnul, ale vyhazuje mi to Internal server error, takže nemůžu ověřit, co se v tom píše. --Vachovec1 (diskuse) 16. 9. 2013, 17:08 (UTC)
Podle mého názoru:
a) Malá editace to není, vyznění textu je podstatně změněno,
b) Závislé zdroje by měly být používány (zejména v podobných situacích) pokud možno jen k doložení postoje subjektu na němž jsou závislé, nikoliv k popisu faktického stavu věcí. Tj. způsobem: "stalo se to a to <nezávislý zdroj/nezávislé zdroje>, daný subjekt to vysvětluje tak/tím, že [...] <závislý zdroj>.
Je to do značné míry otázka stylu, ale mám, za to, že z textu musí být jasné co je doloženo z nezávislých zdrojů, a co je založeno na vlastním vyjádření subjektu článku. --Hon-3s-T (diskuse) 16. 9. 2013, 19:24 (UTC)

Chování k nováčkům (revertování špatně vloženého textu)

Dobrý den, jen taková malá nabídka k zamyšlení. V poslední době často vídám, že někteří zkušení wikipedisté revertují vložení textu, který je např. vložen pod reference nebo pod kategorie. Ano, je to špatně. Ale fakt je to důvod ten text odstranit? Není jednodušší věnovat pár sekund svého života, ten text posunout na správné místo a napsat příslušnému uživateli, že děkujeme za příspěvek a snahu s ním vynaloženou a poradit mu, co udělal špatně? Takhle akorát smažete cenný text a ještě odradíte daného člověka, aby se ještě někdy s něčím obtěžoval. Pak se celá Wikipedie diví, že editorů ubývá a moc nových nepřichází. Ono to totiž nemusí být tím, že je víc cool psát na fejbůček nebo blogísek, ale že prostě nechcete spolupracovat s někým, kdo se k vám chová hnusně. Zkusme se nad tím zamyslet, prosím! --Jana Lánová (diskuse) 21. 9. 2013, 10:30 (UTC)

Vůbec nic nového u wikipedisty MiroslavJosef alias Zdeněk Dejmek --Jowe (diskuse) 21. 9. 2013, 10:43 (UTC)
@Jana Lánová: Ano, souhlasím, na druhou stranu se nezřídka setkávám (konkrétně u sportovních článků) s vkládáním spekulací, nepotvrzených informací a omylů. Pod pojmem cenný text si představuji text s věrohodným zdrojem, takový je dodáván neregistrovaným nebo nově registrovaným uživatelem vyjímečně, z 99 procent zdroj neobsahuje. To je jistě logické, jen reflektuji na ten výraz cenný text. Tady v historii článku je příklad, kdy jsem revertoval editaci neregistrovaného uživatele, který vložil mylnou informaci o věku sportovce, která vycházela ze spekulací v tisku. A takových příkladů je mnohem více, samozřejmě se to týká i špatně vloženého textu (i třeba do jiné kapitoly apod). Takže stejně jako není ideální takový text okamžitě smazat, není ani vhodné jej bezmyšlenkovitě posunout na jiné místo bez toho, aniž by byl ověřen. A ověřování těchto dat také zabere více než pár sekund, pokud hlídáte stovky až tisíce stránek. V obou vámi odkazovaných případech byl text sice posunut na své místo, ale nebyl dodán jediný zdroj a autor ani nebyl vyzván, aby je doplnil. Může to fungovat také jako ilustrace, jakým způsobem se česká Wikipedie rozšiřuje. I tohle stojí za zamyšlení.--Chalim Kenabru (diskuse) 21. 9. 2013, 12:55 (UTC)
Nemíním wikipedistu Chalim Kenabru urážet slovy „demagogie“, „zavádějící argumenty“, možná by to nebylo ani dost přesné a ani vhodné, protože jsem si jist že zcela upřímně míní svá slova na obranu wikipedisty, který pro wikipedii udělal mnoho dobrého a pracuje zde dlouhá léta, je součástí komunity. Na druhou stranu zde wikipedista Chalim Kenabru přesvědčuje wikipedistku, která se emotivně pokouší vyjádřit své přesvědčení. A přesto do prázdna. Pokouší se poukázat a prokazuje, že postup wikipedistů (všeobecně) není vždy adekvátní a že řeší možné problémy spíše razantně a jednoduše, než správně. Avšak teď se zdá, že postup byl skoro v pořádku. Je asi vážně těžké říci, že v tomto případě jde zřejmě o začínajícího wikipedistu, nejde o zjevné copyvio a že každý dělá chyby. A tohle je ten problém, nikoliv zda někdo někoho vyzval k dozdrojování a zda někdo napsal mylně informaci k sportovci.
Je to poměrně častý problém. Třeba já jsem minulý týden zmastil referenci (nedalo se na ni kliknout) a jeden kanadský indián mi tak okamžitě poté vymazal celou sekci článku protože reference nebyla "wikipedisticky zdrojována". Vymazávejte s odvahou. Vymazané texty jde revertovat, upravit a podobně.
Ztratí li takto začátečník nadšení, končí. A všechno to, co z něj mohlo být pro wikipedii přínosné po získání zkušeností, wikipedie ztrácí. To je asi důvod proč Jana Lánová psala svůj příspěvek. Psala jej ne kvůli jednomu případu (wikipedistů kteří dělají chyby je ve skutečnosti asi spíše více, avšak jejich pomoc je přesto potřebná, jak wikipoedista Chalim Kenabru naznačuje) kdy někdo udělal chybu, ale kvůli wikipedii. Je to prý vleklý problém wikipedistů, který prý souvisí s pocitem nadřazenosti a nedospělostí, takže si nemyslím že jej půjde zde snadno vyřešit, pokud někde. Takže pokud mohu, budu citovat wikipedistu Chalima Kenabru, jehož první slova, ta podstatná, k wikipedistovi:Jana Lánová zněla: "Souhlasím".--I.Sáček, senior (diskuse) 21. 9. 2013, 15:28 (UTC)
Omyl, já nikoho nebráním ani nikoho nepřesvědčuji. Pouze poukazuji na druhou, podle mě dost podstatnou stránku věci, a to jsou zdroje. Podle mě postup (v obou případech) v pořádku nebyl, ten text byl vrácen do článku bez ověření a jeho autor možná ani neví, jakým způsobem se zde má pracovat. Což není jeho chyba, nebyl o tom zpraven. Zřejmě tak netuší, že by to neměl být hurá projekt, kde může napsat vpodstatě cokoliv, aniž by to doložil. Předpokládám dobrou vůli vkladatele, ale jako čtenář si nemůžu být jist, jestli vložený text neobsahuje spoustu faktických chyb, které ohrožují důvěryhodnost projektu jako takového. Jestli encyklopedie ztratí důvěryhodnost, končí. Pro čtenáře je úplně jedno, jestli je zde neozdrojovaný text napsaný nováčkem nebo dlouholetým wikipedistou (jemu by se to stávat nemělo), jeho hodnota je nízká. Nebráním zde unáhlené vymazávání, kde se autor příspěvku ani nedozví, jakou udělal chybu. Tvrdím, že vracet do encyklopedie neověřený text bez úpravy je stejně nevhodné, jako rychlý výmaz. Označení šablonou např. Neověřeno je pouze jedním z řešení, které mohlo být použito, aby zdroje mohl dodat někdo jiný. Pokud se zde klade důraz na kvalitu, šablona by jistě brzy zmizela a zdroje by byly doplněny. Reálně si ale myslím, že by setrvala na svém místě dost dlouho, dokud by se nenašel někdo, komu by vadila více než samotný neozdrojovaný text.--Chalim Kenabru (diskuse) 21. 9. 2013, 18:51 (UTC)
Rozumím Vašemu názoru. Je to správný názor na to jak má správně vypadat wikipedie a že má být dobře ozdrojovaná a důvěryhodná. To není v rozporu s tím jak se chovat k nováčkům a jak správně postupovat při editaci cizího textu a ani s mým přesvědčením a projevem. Vím že s provedeným zásahem wikipedisty Miroslavjosef nesouhlasíte. Což jsem zdůraznil na konci příspěvku. Rozhodně jsem si ale nepřál, aby autorka nabyla po přečtení Vašeho textu pocitu, že problémem je špatný příspěvek nováčka a že je hloupá, že jí to nedošlo nebo že ji tady vážení wikipedisté ještě sjedou, když se někoho zastane. Přestože jde o poměrně emotivně motivovaný text, obvykle vidívám takový projev solidarity docela vzácně. Pokud máte pocit, že jsem Vás urazil, upřímně se omlouvám. --I.Sáček, senior (diskuse) 22. 9. 2013, 07:26 (UTC)
Necítím urážku. Nechme být, myslím, že jsem se vyjádřil dostatečně, o co mi šlo. Ostatní už je pasé.--Chalim Kenabru (diskuse) 22. 9. 2013, 16:49 (UTC)

Taky souhlasím s Janou. Musíme občas myslet jako lidi. Pokud není čas se věnovat očividně špatně udělané editaci, tak ji alespoň označím. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 21. 9. 2013, 17:16 (UTC)

Jana má plnou pravdu. Dřívě jsem podobným problémem obhajoval nápad na projekt inkubátoru článků, toto je opět stejný příklad, odrazujeme si potenciálně dobré přispěvatele a tlumíme počáteční nadšení (jak píše pan Sáček). Návrh inkubátoru se nijak moc neosvědčil, resp. ani nevešel obecně ve známost a patrnost, nicméně ten Janou (a dříve mnou) popsaný problém přetrvává a my bychom se měli nad ním trochu zamyslet. Na druhou stranu naprosto odmítám postoj kolegy Jowe. Každý může udělat chybu, kolega Zdeněk Dejmek pravidelně kontroluje poslední změny a patří mu za to velký dík, stejně jako všem ostatním, pokud někdy hlídají. Z vlastní zkušenosti vím, že takový hlídač po nějaké době začne dělat věci rutinně ráz na ráz a může tak někdy i v rámci ochrany projektu bezmyšlenkovitě, ale neúmyslně projekt poškodit. Ano, je třeba mu to v danou chvíli napsat a prodiskutovat jiné možnosti řešení pro příště. --Mates (diskuse) 21. 9. 2013, 18:16 (UTC)

Nevím jaký můj postoj odmítáš, pouze upozorňuji na to, že chování k nováčkům MiroslavaJosefa, což je bývalý účet Zdeňka Dejmka, v minulosti komunita mnohokráte řešila. --Jowe (diskuse) 21. 9. 2013, 18:39 (UTC)
Jenže nyní se bavíme obecněji, a proto mi přijde Vaše rýpnutí si do kolegy Zdeňka Dejmka nadbytečné a nevhodné. --Mates (diskuse) 21. 9. 2013, 18:54 (UTC)
Upozornění na to, že chování jednoho kolegy k nováčkům se již několikrát řešilo, není rýpání. Tato diskuse vznikla i na základě jeho editace, čili to sem patří. --Jowe (diskuse) 21. 9. 2013, 19:10 (UTC)

Původně jsem reagovat nechtěl, ale hrubě se mi nelíbí navážení do Chalima ze strany I.Sáčka, seniora. Souhlasím s Chalimem, že záchrana nováčkovských textů za každou cenu není řešení. Máme-li dána pravidla, co má článek obsahovat a jak to má vypadat, měli bychom je vyžadovat od všech. Nováčkům IMHO více pomůže laskavé slovo v diskuzi. Nechat je, ať vkládají vše, co je napadne, a obhajovat to s přáním „časem se to naučí“, je dle mého cesta do pekel, nikoliv ke světlým zítřkům. --Ragimiri 21. 9. 2013, 18:27 (UTC)

Podle mého názoru laskavé slovo v diskusi pomůže více, pokud diskuse předchází exekuci... Myslím tím tedy, že třeba článek označí dotyčný hlídač šablonou upravit a kontaktuje autora, kde je chyba, jestli by něco nemohl doložit apod. Pokud se jedná o "cenný text", abych použil slova kolegy Chalima, který je jen špatně vložen na konec článku, přijde mi opravdu lepší text přesunout a nebo možná ještě lépe nechat dotyčného, aby to zkusil přemístit sám. Samozřejmě, dotyčný zkušenější wikipedista musí jednat rozvážně a kriticky zhodnotit "cenu" textu. Rozhodně bychom však neměli odstraňovat každý text jen proto, že je umístěn na nevhodném místě, čehož se vlastně týkal příspěvek Jany. --Mates (diskuse) 21. 9. 2013, 18:41 (UTC)
Škoda, že myslíte že se navážím do zmíněného wikipedisty. Nemám důvod být na něj nějak agresivní. Musel bych si ale vyčítat že jsem nereagoval, že odbočil otázku z tématu zda okamžité vymazání bylo nebo nebylo správné na jiné téma. Také se mi zdály zavádějící informace o jeho zkušenostech které se týkaly jiného problému. Vcelku bych si vyčítal, kdybych se klidně díval na to jak záměr upozornit na obecnou a častou chybu změnil na otázku zda je editor věrohodný a článek podstatný. Není to myslím navážení, nepředpokládám úmysl. Prostě má jiný názor. Takže to ani pochopitelně nesouvisí s otázkou zda si mají nováčci dělat co chtějí. Jediný verbální projev laskavého zájmu wikipedistů směrem k zmíněnému nováčkovi, kterého jsem si všiml, bylo upozornění zkušeného wikipedisty u jiného vkladu stejného nováčka (informace o jiné malé obci) že heslo není encyklopedicky podstatné a wikipedie zváží zda článek vymaže nebo ponechá. Ale všiml jsem si taky, že se pak více osob nakonec podílelo na tom, aby byl text velmi dobře upraven. Ano, dá to práci. Jde o to zda Vám to úsilí stojí za to. Úsilí vlepit šablonu nebo dokonce něco upravit. Je to ta správná otázka? --I.Sáček, senior (diskuse) 21. 9. 2013, 21:02 (UTC)

Ekosystém Tisícovky

Píši jsem, neboť nejde jen o jeden článek. Dle mého skromného názoru "projekt" Tisícovky překročil rámec Wikipedie a stal se reklamou na jedno s.r.o. v Praze. Proč?

  1. Že je existuje článek Tisícovka, možná proč ne (i když je to samý vlastní výzkum), ale řada článků o kopcích nad 1000 m. n.m. má jediný externí odkaz právě záznam na tento server (s.r.o.), aniž by odkaz přinášely něco podstatně nového, namátkou článek Malá Stolová.
  2. Samotný článek Tisícovka nemá v textu žádné zdroje, proto byla v předposlední verzi článku [3] byla přidána šablona vlastní výzkum, hned za 3 dny Wikipedista Maoman šablonu vymazal, aniž by vyvrátil to, že šablona byla dána oprávněně.
  3. slovo tisícovka je asi nespisovné a geografická literatura o tom (možná naštěstí) mlčí
  4. Řada článků o kopcích/vrcholech je tak nesmyslně zaplevena, např. Ještěd v úvodu "Ještěd (1012 m) (německy Jeschken nebo Jeschkenkoppe) je hora na severu Česka, jihozápadně od Liberce, nejvyšší vrchol a jediná tisícovka Ještědsko-kozákovského hřbetu. S prominencí 517 metrů (převýšení od sedla v Jeřmanicích, které ho odděluje od Jizerských hor) jde o jednu z 10 nejprominentnějších hor v Česku." Encyklopedie by měla na úvod přinést něco důležitého, ale dle mě není hlavní shrnutí článku /z první věty/, že to je jediná tisícovka Ještědsko-kozákovského hřebenu. Bohatě by stačilo "nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu."
  5. V článku Tisícovka je logo "projektu" 25px, které odkazuje na Commons "Já, autor tohoto díla, jej tímto uvolňuji jako volné dílo, a to celosvětově. (Maoman), stejné logo je i na webu "projektu", aneb zmíněného s.r.o. a zde je už (c). Nezdálo se mi to, a tak jsem napsal dopis editorovi toho webu a tu je korespondence:
  • ... na vašem webu je zobrazeno i logo projektu, takový ten čtvereček,.. Chtěl jsem se optati, zdali je toto logo možno užít i kdekoliv jinde, včetně komerčních aktivit, aneb zda jde o celosvětově volné (autorské) dílo. ...
  • ... logo Tisícovek (samostatný "čtvereček" i velké logo včetně nápisu) byly zpracovány zakázkově přímo pro projekt Tisícovky Čech, Moravy a Slezska a od autora - grafika jsme zakoupili veškerá práva pro jejich trvalé výhradní využívání. Volné používání tak není možné. ... T. F. Tisícovky
  • ... já jsem si to hned myslel, že to je Vaše (vy ho vlastníte) dílo a ne celosvětově volné pod svobodnou licencí. Takže vás zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tis%C3%ADcovka ... resp. s logem někdo pěkně podvedl, když uvedl, že je autorem obrázku a že je volný celosvětově. Teda možné je, že to je osoba (která na Wikipedii uvádí, že je autorem) totožná s grafikem, pak jste ovšem platili zbytečně za něco, co ona uvolnila jako volné dílo. Mohli jste si to vzít, jako kdokoliv jiný, zadarmo a nemuseli platit. A mohli jste to i šířit dále...
  • "Maoman" - není grafik, který dílo vytvořil, jen to prezentuje na Wikipedii... Díky za upozornění. T.F.

aneb někdo nemluví pravdu, nejspíšeWikipedista:Maoman na Commons uvedl ostatní v omyl, když tvrdí, že je 1)autor 2)a že obrázek uvolňuje.

  1. Zmíněný wikipedista Wikipedista:Maoman založil řadu článků, bohužel propaguje svůj (nedoložený) výzkum a své s.r.o. (a dopisy (viz výše) z s.r.o. spojují přezdívku Wikipedisty a osobu z oné s.r.o.)

--Pavouk (diskuse) 24. 9. 2013, 22:39 (UTC)

Wikipedista:Maoman toho udělal pro hory na české wikipedii mnoho pozitivního. Nedělal bych z toho drama. Ovšem doporučoval bych ubrat na termínech tisícovky nebo "podtisícovky". Je to hranice zcela umělá. Jak k tomu třeba takový Suchý vrch přijde, stačilo tak málo. Proč by měl být termín tisícovka gramaticky nesprávný? Běžně se užívá, šestitisícovka, sedmitisícovka, osmitisícovka aj. Jednou tady bude třeba kategorie šestnáctitisícovky na Io. V tom bych problém neviděl, jen bych na to nekladl důraz. Co se týče vlastního výzkumu, tak souhlasím, že je to pravidlo potřebné. Ovšem nesmí se to vzít podle vzoru hnutí Taliban, bohužel někdy špetka toho vlastního výzkumu je třeba, např. v případech hor nebo památných stromů. Vlastní výzkum se dá stejně obejít tak, že si něco publikuji jinde a pak sám sebe budu citovat. Jako doklad může sloužit třeba fotka. Takže kolegovi Maomanovi bych chtěl především poděkovat za přínos pro českou wikipedii ohledně článků o horách, jen bych doporučil dávat méně důrazu na tisícovky nebo netisícovky.--Don Pedro (diskuse) 25. 9. 2013, 21:50 (UTC)
@Pavouk: Prošel jsem si pár hesel z Projektu tisícovky a vypadají na pohled solidně zpracované. Ale většině z nich opravdu chybí lepší zdroje, jak píšeš. Takže pokud máš dojem, že jde o vlastní výzkum, dej patřičnou šablonu do článků, o kterých si to myslíš a chtěj po autorovi dodání referencí (příkladem článku, kde jsou reference velmi potřebné budiž Nad Kršlí, tady to skutečně zavání vlastním výzkumem - jestliže není vrchol v žádné mapě pojmenovaný, nemá ve Wikipedii co dělat). Bez dodaných referencí nebude moci nikdo šablonu z článků odstranit, případně se může článek navrhnout na smazání. Nebo můžeš reference dodat sám (nebo někdo jiný) a k tomu možná bude stačit obyčejný atlas ČR. K logu projektu nemám nic, nezabýval jsem se tím.--Chalim Kenabru (diskuse) 27. 9. 2013, 11:27 (UTC)
@Pavouk: Až dnes jsem se dozvěděl o této diskusi. Mrzí mě, že díky nějakému nedorozumění považuješ moje aktivity na Wikipedii za propagaci "mé" s.r.o. Pokusím se proto na Tvé poznámky popořadě odpovědět:
Především chci zdůraznit, že ve zmíněném s.r.o. nejsem nijak zainteresován. Jsem amatérským tisícovkářem (tj. rád navštěvuji tisícimetrové vrcholy v českých horách), ale v/pro Tisícovky s.r.o. nepracuji, nevlastním žádný podíl a ani se osobně s autory tohoto projektu neznám. V minulosti jsem si s nimi vyměnil asi 5 emailů, které se týkaly zdrojů informací o geomorfologickém členění a o prominenci, ale to je vše.
  1. U mnou vytvořených článků o tisícimetrových horách přidávám odkaz na Tisicovky.cz proto, že většinou obsahují povedené fotografie (které na Commons pro řadu hor nejsou) a případně i doporučené trasy výletů a další zajímavé informace (což je i případ zmíněné Malé Stolové). U zhruba třetiny článku bylo externích odkazů několik, u ostatních vedl jediný externí odkaz na Tisicovky.cz, což by se určitě mohlo vylepšit. Proto jsem dnes k několika desítkám článků (včetně zmíněné Malé Stolové nebo Nad Kršlí) dohledal a přidal další odkazy, takže nyní je několik externích odkazů už u tří čtvrtin z těchto článků. K některým článkům jsem žádný odkaz nenašel (např. Šindelná), ale to neznamená, že tato hora neexistuje nebo není encyklopedicky významná. Na mapách zakreslená je (např. na mapy.cz), ale přidávat odkaz na mapu do externích odkazů mi připadá zbytečné, zvlášť když jsou v infoboxu souřadnice s odkazem na mapy.
    Mým cílem při zakládání článků o horách (nejen tisícimetrových a nejen českých) tedy není propagace projektu Tisícovky, ale zvýšení povědomí o horách a zpřístupnění informací všem horalům a turistům, protože ty hory si to podle mě zaslouží, často víc než například lecjaký politik, o kterých je mimochodem na české Wikipedii [4] článků, t.j. 7.5× víc než o všech horách a kopcích! :-)
  2. Samotný článek Tisícovka obsahuje v odkazech 3 reference, 4 externí odkazy a 5 souvisejících článků. Po zmíněném vložení šablony Vlastní výzkum do této verze článku byly přidány 2 externí odkazy a 3 související články a další zdroje byly zmíněny na diskusní stránce. Vše bylo vzápětí odsouhlaseno wikipedistou Mario7, který původně šablonu Vlastní výzkum vložil. Není tedy pravda, že jsem šablona hned vymazal, aniž bych vyvrátil důvody pro její vložení.
    Po dalších (nutno říct, že oprávněných) připomínkách od wikipedistů Chalim Kenabru a Ladin byly přidány další 3 reference a celý článek je tak myslím dostatečně ozdrojován.
  3. Souhlasím s wikipedistou Donem Pedrem, že tisícovka není nespisovný výraz. Je to výraz přirozený, podobobný osmitisícovce, šestitisícovce, čtyřtisícovce apod. a nejde tedy o vynález společnosti Tisícovky s.r.o. ani o můj vlastní výzkum. Mimochodem v souvislosti s tisícimetrovými horami se pojem tisícovka používal dávno před vznikem zmíněného projektu, například akce Jizerské tisícovky, na kterou článek Tisícovka také odkazuje, se koná už od roku 1982.
  4. Pohled na "zaplevelování" článků je vždycky subjektivní. Někomu může připadat informace o tom, že Ještěd je v Ještědsko-kozákovském hřbetě jedinou horou s výškou přes 1000 m, zajímavá, někomu to zřejmě zajímavé nepřijde. I podle příspěvku Dona Pedra vidím, že pro většinu wikipedistů/čtenářů to možná až tak zajímavá informace není. Článek Ještěd jsem proto upravil (zmíněnou informaci jsem smazal) a v mých dalších editacích budu mít toto zjištění vždy na paměti.
    Rád bych ještě zmínil, že pojem tisícovka se na české Wikipedii začal používat nejpozději v roce 2006 (kdy vznikla Kategorie:Tisícovky v Česku), tedy 2 roky před mým wikinarozením a 4 roky před vytvořením článku Tisícovka. I na cizojazyčných wikipediích se kategorie tisícovka používá, např. na německé wiki mají dokonce 1639 tisícovek.
  5. Ohledně loga si sypu popel na hlavu, to se mi opravdu nepovedlo. Zmíněný obrázek loga jsem ve skutečnosti vytvořil v programu CorelDRAW na základě bitmapového loga ze stránek Tisicovky.cz. Bylo to v době, kdy jsem byl na wikipedii ještě nováček a připadalo mi, že takto vytvořené logo pěkně ozdobí článek Tisícovka (a také můj profil, ve kterém jsem se označil jako horal a tisícovkář). Po nějaké době jsem samozřejmě pochopil systém licencí a copyrightů (koneckonců mám na Commons přes 80 vlastních fotek a kreseb, všechny se správnou licencí), ale nikdy mě už nenapadlo se znovu zamyslet nad použitou licencí u tohoto loga ani o tom, že jsem vlastně porušil autorské právo skutečného autora. Tímto se omlouvám jemu i uživatelům Commons/Wikipedie, které jsem nechtěně uvedl v omyl. Proto jsem teď toto logo označil ke smazání z Commons, z článku Tisícovka bylo smazáno už dříve (wikipedistou Ladinem) a z mého profilu dnes.
Závěrem doufám, že jsem Tě (i ostatní wikipedisty) přesvědčil, že o tisícovkách nepíši z nějakých mrzkých důvodů (propagace s.r.o.), ale jen díky mému zájmu o hory. A to o hory nejen tisícimetrové a nejen české - ostatně ty české tisícimetrové tvoří jen menšinu ze všech mnou vytvořených článků. Samotný článek Tisícovka je už myslím dostatečně ozdrojovaný (mnohem lépe než např. Osmitisícovka) a většina jednotlivých článků o tisícimetrových horách (minimálně těch mnou založených) je už také ozdrojována alespoň dvěma odkazy a splňuje tak zásadu významnosti (nehledě na to, že infobox hora obsahuje souřadnice s odkazem na mapu, což je v podstatě také externí odkaz). Postupně zkusím doplnit nějaký druhý zdroj i k dalším článkům, které dosud odkazují jen na Tisicovky.cz. Zároveň slibuji, že mnou vytvářené články a editace budu před uložením posuzovat optikou "běžného uživatele Wikipedie", pro kterého nemusí být informace o překročení výšky 1000 m tak zajímavá, jako je třeba pro mě.
--Maoman (diskuse) 2. 10. 2013, 23:53 (UTC)
Článek sice má tři reference, z toho dvě jsou ale tisícovky.cz a třetí zdroj je kniha stejných autorů, stejný web se potom objevuje zbytečně i v EO. Z článku mám pocit, že je hlavně o projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska. Podle mě by se ta část článku, která přináší nějaké informace navíc měla sloučit do Seznamu tisícovek v Česku, info o projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska potom vyčlenit do samostatného článku.--Ladin (diskuse) 3. 10. 2013, 07:43 (UTC)

Prominence

Pochybnosti u mě vzbuzuje také další Maomanův počin, doslovný překlad anglické terminologie, jako u Prominence. Vše bez referencí, že by se nějaký takový termín vyskytoval v české odborné literatuře.--Ladin (diskuse) 27. 9. 2013, 12:06 (UTC)

A v čem je problém?:

  1. Odkazy odstraním, přidám šablonu Vlastní výzkum.
  2. Vrátím šablonu Vlastní výzkum.
  3. Požaduji zdroj k termínu.
  4. Upravím úvody.
  5. Upozorním na podvod na Commons.--Zdenekk2 (diskuse) 27. 9. 2013, 19:12 (UTC)

Termín Prominece v češtině skutečně neexistuje, jak jsem si ověřil u Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, šablonu Vlastní výzkum jsem do článku opět vrátil, problém vidím v tom, že termín "prominence" se mezitím už objevil v x dalších článcích (Ultraprominentní vrchol, Seznam ultraprominentních vrcholů v Evropě, atd.) Co teď s tím, navrhnout všechny tyto články na smazání?--Ladin (diskuse) 2. 10. 2013, 06:23 (UTC)

Neexistence české terminologie by sama o sobě neměla být důvodem ke smazání článku o nějakém jevu. Pokud jev existuje a je encyklopedicky významný, tak patří i na českou Wikipedii. Jen je potřeba najít způsob, jak o něm psát. Doložit nějaké pojmenování onoho jevu v nějakých českých článcích (tedy vznikající, byť ještě nevzniklou českou terminologii), nebo alespoň zjistit, jakým opisem se nedostatek termínů nahrazuje.--Tchoř (diskuse) 2. 10. 2013, 09:53 (UTC)
A co přesně vám k tomu zeměměřiči řekli? Používají nějaký jiný termín? Pokud s příslušnou problematikou pracují, nějaký termín používat musí. Ještě také existuje Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, odkaz na web - [5], možná by bylo dobré otázat se i tam. --Vachovec1 (diskuse) 2. 10. 2013, 10:01 (UTC)
Přesná odpověď je: termín „prominence“ v terminologii oboru geodézie a kartografie neznáme a rozdíl výšek mezi vrcholem a nejvyšším sedlem nijak speciálně nedefinujeme.
Díval jsem se na odkazované stránky vugtk.cz, terminologii tam má na starosti stejný člověk, který mi už odpovídal, Ing. Josef Pražák. --Ladin (diskuse) 2. 10. 2013, 11:10 (UTC)
Termín jsem nenašel ve slovníku, tudíž se v odborných kruzích buď nepoužívá, nebo není konsensus nad jeho českým ekvivalentem. Zkusím ještě hledat. --YjM | dp 2. 10. 2013, 20:49 (UTC)

Notifications release on your Wikipedia

My apologies, this message is in English. Please translate if needed.

Greetings!

I am happy to announce that we have scheduled this Wikipedia to receive Notifications (formerly called Echo) on 8 October.

Notifications is an improvement on how you can view and receive messages on Wikipedia and track how your contributions have been effected, as well as when you are mentioned on a talk page. Notifications is now being used on over two dozen Wikipedias and we're happy to add this latest group. You can find more information in the help page.

  • There are still three priorities to double check for translations to make sure you get the best experience possible:

If you have any questions you can email me, kpeterzell [AT] wikimedia [DOT] org or you can contact me on my meta talk page. We're really looking forward to the release! Keegan (WMF) (talk) 26. 9. 2013, 06:21 (UTC)

(via the Global message delivery system). 26. 9. 2013, 06:21 (UTC) (wrong page? You can fix it.)

Významnost

Váhám, jestli v článcích ČKD Asset, Resort sv. Markéty Prachatice a STZ je dostatečně doložena významnost. Je to stejný autor, stejná záplava zbytečných referencí a podobné nezáživné údaje. I když se Jvs snažil tam nějaké zdroje dokládající významnost dodat, pořád mám dojem, jestli i ty nově dodané zdroje nejsou taky příliš triviální. Podobný případ bude Porcela Plus. Atila M. Rof (diskuse) 26. 9. 2013, 09:44 (UTC)

Z letmého pohledu to vypadá, že ČKD Asset má sem tam nějaký netriviální odkaz, ale Resort sv. Markéty Prachatice a STZ nemají – to jsou jen reference, kde se podnik zřejmě vystkytuje v jedné (asi té citované) větě. --Packa (diskuse) 26. 9. 2013, 15:05 (UTC)
Intuicí bych řekl, že jeden z nejvýznamnějších ústeckých podniků by svůj článek mít měl, byť je otázka, jestli přechodná forma Stz a. s. by neměla být zmíněna jen jako oddíl v článku o společnosti SETUZA (mimochodem, nezdá se mi tvrzení, že by se zkratka SETUZA používala od roku 1951, protože v 80. letech používaly Severočeské tukové závody buď celý název nebo právě zkratku "stz", jak si pamatuji z korunkových uzávěrů od lahví stolních olejů). U článku Resort sv. Markéty Prachatice mi jako čtenáři vadí, že pojednává pouze o té formální skořápce podniku a velmi málo se v něm píše o samotném tom léčebném centru a jeho činnosti a minulosti. Zpochybňovat významnost holdingu ČKD Asset by bylo zcela absurdní, ovšem i tento článek je zatím kvůli svému úzkému tématickému zaměření de facto pahýlem. Ale aspoň se z něj dozvíme, komu dnes patří mamutí holding ČKD, a to není marné. Každopádně zde nejde ani tak o doložení významnosti, jako spíš o to, kde sehnat dostatek relevantních a zajímavých informací, z nichž by se dal postavit pořádný článek. --ŠJů (diskuse) 12. 10. 2013, 01:43 (UTC)

Kategorie České firmy

Na diskuzní stránku oné kategorie jsem dal náměty, prosím o připomínky, než začnu konat.--Zákupák (diskuse) 27. 9. 2013, 09:57 (UTC)

Zájem o makrofotografování

Vážení,

v rámci dobíhajícího Mediagrantu jsem požádal o financování makroobjektivu, o nějž bylo žádáno už v rámci původní grantové přihlášky, nicméné doposud nebylo realizováno. Prosím tímo jménem svým i grantové komise o podpisy pro tento subgrant Mediagrant/Makrofotografie_2

--Limojoe (diskuse) 27. 9. 2013, 23:49 (UTC)

Speak up about the trademark registration of the Community logo.

Jak sehnat archivačního bota?

Zdá se, že majitel (myslím úspěšného) ArchivačníhoBota nereaguje, a tak asi od tohoto bota v nejbližší době nemůžeme čekat editace. Nemáte někdo nějaký nápad na nového bota? Třeba nějaký konkurz (na Metě)? (Samozřejmě za okolností, že chceme diskuse pravidelně archivovat.) Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 9. 10. 2013, 18:38 (UTC)

Rozhodně chceme, dotaz podporuji. --Bazi (diskuse) 9. 10. 2013, 21:11 (UTC)

Možná by stačilo se porozhlédnout po en:Category:Wikipedia archive bots, zda nejsou u některých z těch botů dostupné zdrojové kódy. Předpokládám, že budou, takže pak jen si vybrat, nainstalovat a rozjet. Já osobně na tuhle variantu ale rozhodně minimálně do víkendu nebudu mít čas.--Tchoř (diskuse) 10. 10. 2013, 06:49 (UTC)

Počeštění zdrojových kódů článků

Vzhledem k tomu, že Wikipedii píší v drtivé většině čeští editoři, navrhuji sjednocení zdrojových kódů do češtiny tam, kde to jde. Mluvím nyní o použití #PŘESMĚRUJ místo #REDIRECT a Soubor: místo File:/Image:. Tyto volby už automaticky vkládá editační rozhraní a proto je Wikipedie nyní v jakémsi schizmatu. Jak se komunita staví k tomuto kroku? --G3ron1mo 10. 10. 2013, 10:23 (UTC)

Pokud to tak jako tak vkládá rozhraní, tak proti sjednocení tímto směrem nemám námitky. --Tchoř (diskuse) 10. 10. 2013, 10:43 (UTC)
Rozhodně nic nesjednocovat, zejména nikoli botem. --Mormegil 10. 10. 2013, 13:01 (UTC)
Proč? --G3ron1mo 10. 10. 2013, 13:06 (UTC)
A proč ano? K čemu je dobrých v lepším případě jen (pokud se kvůli nedostatkům bota nebude muset jedna věc dělat na tři editace) 30000 chování nijak neovlivňujících editací? To už i ty zcela zbytečné „opravy přesměrování“ jsou užitečnější. Neopravujte věci, co nejsou rozbité. --Mormegil 10. 10. 2013, 14:31 (UTC)
Protože v tom nebude zmatek a ne všichni editoři vládnou angličtinou. --G3ron1mo 10. 10. 2013, 14:38 (UTC)
Budeme opravovat i všechny thumb? A co provedeme s tagem <math>? Nedej bože s jeho obsahem! Tohle není žádná angličtina, to je syntaxe wikijazyka, kterou se beztak musí editoři, kteří s ní chtějí pracovat, naučit víceméně nazpaměť. Editoři, kteří s ní pracovat nechtějí, mají/budou používat VisualEditor. --Mormegil 11. 10. 2013, 13:38 (UTC)
Mormegile děkuji! promluvil´s mi z duše! --Gampe (diskuse) 11. 10. 2013, 13:44 (UTC)
Taky souhlasím s Mormegilem. Překládat by se měly jen výrazy, které budou používat uživatelé, kteří (zatím) nepronikli do základů Wikipedie. Myslím, že Redirect mezi ně nepatří - k jeho použití už je třeba trochu pochopit princip jejího fungování. S File/Soubor je to složitější: např. pro mě je výhodné, když mohu jedním přejetím označit a zkopírovat titulek fotky na Commons. --Packa (diskuse) 11. 10. 2013, 17:00 (UTC)
@Mormegil: Proč jsou tedy zavedené české ekvivalenty? NEsnažte se nám namluvit, že není rozdíl mezi použitím redirect a přesměruj pro angličtinou nevládnoucího wikipedistu. Zatím jste nepřinesl jediný důvod, proč by to mělo zůstat anglicky. --G3ron1mo 11. 10. 2013, 15:01 (UTC)
Zcela souhlasím s Morgemilem. Jsem proti. Zcela zbytečné. --Faigl.ladislav slovačiny 11. 10. 2013, 17:18 (UTC)
Proč? --G3ron1mo 11. 10. 2013, 17:33 (UTC)
Souhlas s Mormegilem. Wikipedie a její jazyk jsou prostě z principu dvojjazyčné (viz např. názvy jmenných prostorů) a sjednocovat to jsou zbytečné editace.--Ben Skála (diskuse) 11. 10. 2013, 18:45 (UTC)
...už automaticky vkládá editační rozhraní. Info pro sjednotitele: moje (monobookové) rozhraní vkládá #REDIRECT. --Jann (diskuse) 10. 10. 2013, 13:41 (UTC)
Aha, tak v tom případě to je tím, že nemáte zapnutý vylepšený panel nástrojů. I tak je poměr redirect:přesměruj zhruba 1:1, konkrétně 30 618 : 30 065. Navícsoubor se místo image/file vkládá vždycky. --G3ron1mo 10. 10. 2013, 14:17 (UTC)

Osobně vkládám vždy Soubor a #REDIRECT. Týká se to tedy pouze těchto dvou případů #PŘESMĚRUJ a Soubor? Způsobuje tato nynější dualita někde nějaký konkrétní technický problém, kdy kvůli ní něco nefunguje správně? Pokud ano, podpořím sjednocení, pokud ne, jsem pro zachování současného stavu. --Chalim Kenabru (diskuse) 11. 10. 2013, 16:38 (UTC)

  • Kompletní počeštění je jistě hezká věc, ovšem zeptám se. Bude to potom fungovat rychleji? Kolega G3ron1mo v diskusích často argumentuje zatížením systému, zbytečnou délkou zdrójového kódu a podobně. Není takováto úprava kontraproduktivní?--Rosičák (diskuse) 11. 10. 2013, 19:05 (UTC)
Rychleji to fungovat nebude vůbec. Ale ti editoři, kteří občas odkoukávají něco v cizojazyčných projektech (a přirozeně i naopak, a ať se již jedná jen o kopírování obrazové výzdoby), budou muset všechno znovu přepisovat. -jkb- disk de: 11. 10. 2013, 19:59 (UTC)

Pro uživatele, kteří se pohybují ve více projektech, popřípadě občas něco přenášejí z jednoho projektu do jiného, je praktičtější, když základní tagy a šablony (a struktura stránky pod.) jsou ve všech projektech jednotné. Díky tomu pak například mohu přispět třeba šablonou {{commonscat}} na maďarskou Wikipedii, ač maďarsky umím tak asi tři slova, nebo naopak snadno přenést odkaz na obrázek z finské Wikipedie do českého článku. Chápu, že je tu určité napětí mezi snahou všechno počešťovat (a snad vymyslet i české html tagy) a naopak snahou o univerzální wiki jazyk platný ve všech projektech. Nemyslím, že je dobrým řešením tohoto konfliktu, když čas od času někdo ten protipohled převálcuje nějakým robotickým sjednocením. Je dobře, že alespoň anglické tagy, názvy jmenných prostorů atd. fungují ve všech projektech. Až budou ve všech sesterských projektech fungovat i ty české, tak by snad šlo o nahrazení uvažovat o něco spíš. Myslím, že ta univerzálnost anglických názvů je velkým přínosem i pro toho, kdo anglicky jinak neumí a nehodlá se učit. Těch pár kouzelných shluků písmen jako "File" nebo "Redirect" se přece musí snadno vrýt do paměti i tomu, kdo je neumí přečíst nahlas správně po anglicku a je to pro něj jen programovací jazyk. --ŠJů (diskuse) 12. 10. 2013, 00:54 (UTC)

Je "metelesku(m) blesku" z estonštiny?

V souvislosti s aktuální kauzou týkající se hymny hnutí Hlavu vzhůru! by Vás mohlo zajímat: Zeptal jsem se na výraz metelesku(m) blesku na estonské Wikipedii. Odpověděli dva uživatelé. Stručné shrnutí: oba odmítají, že by byl výraz z estonštiny, jeden to dokladuje i slovníky (ty jsem nezkoumal). https://et.wikipedia.org/wiki/Vikipeedia_arutelu:Saatkond#Metelesku_blesku_and_Estonian S pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 10. 10. 2013, 11:51 (UTC)

Samozřejmě že daná hláška není z estonštiny. To se jenom vykrucují politici, kteří dle svých stránek bojují za "odpovědnost a úctu k hodnotám". --Silesianus (diskuse) 10. 10. 2013, 12:06 (UTC)
Vcelku zbytečná otázka. Nebyla ani žádná rozumná indicie, že by to skutečně mělo být z estonštiny. Větší váhu bych dával tezi, že to úsloví mohlo být rozšířené už před rokem 1976 a to možná skutečně s latinskou koncovkou místo rumunské. Tvůrčí lidé (vědci a umělci) často mají pocit, že něco vymysleli úplně sami, a cítívají se ukřivděni, když se někdo dopátrá, odkud do jejich podvědomí mohla přijít inspirace. --ŠJů (diskuse) 12. 10. 2013, 01:00 (UTC)
Pánové, děkuji za komentáře, ale trochu se divím Vaší suverénnosti – jsem spíše pro zkoumání než pro silácké závěry od stolu. Ale možná jste jen větší znalci jazyků než já. Pominu-li na et wiki zmíněné „argumentum ad/per Newerklam“, nikdy nezapomínejte na zásadu Don't judge too quickly... ;) (rozšířená verze). S přátelským pozdravem 13. 10. 2013, 22:07 (UTC)
Ale my nic zkoumat nemůžeme, navíc médii už dávno prošlo, že ono estonské tvrzení je pouhý výmysl. Zdraví --Nadkachna (diskuse) 13. 10. 2013, 22:13 (UTC)
Já myslím, že zkoumat má každý právo, ne-li povinnost (a to i v životě; samozřejmě přijde na to, co a kdy), a to v případě wiki dokonce před tím, než do ní něco napíše, to zaprvé. Zadruhé proč věřit jednomu článku (jakkoli je podle všeho pravdivý), zatřetí jsem ho - věřím, že stejně jako mnoho dalších lidí - nečetl... (Jinak mezi námi, argumentovat tím, že něco prošlo médii, je - obecně vzato - vážně síla.) --Jiří Janíček (diskuse) 13. 10. 2013, 22:28 (UTC)
Přiznám se, že té reakci dost dobře nerozumím, může to být i pokročilou noční hodinou:-) Zkoumat má každý právo, ale na wikipedii vlastní výzkum nepatří – o nic víc mi nešlo, než na to pro pořádek poukázat. A odkaz na článek na aktuálně.cz myslim žádná velká síla není, nejsem příznivcem překlápění běžného mediálního provozu do wikihesel, ale na druhou stranu o několik dní starém tématu těžko může být k dispozici nějaká relevantnější literatura. Že tvrzení tam citovaného lingvisty pro mne má určitou váhu je dáno i tím, že zatím žádný odborník netvrdil opak. Snad už si rozumíme lépe. --Nadkachna (diskuse) 13. 10. 2013, 22:46 (UTC)
Docela by mě tedy zajímal názor Nadkachny a případně i dalších, kde tedy jsou hranice mezi vlastním výzkumem a ověřením informace? Smím se do estonského slovníku podívat sám nebo už je to výzkum? Smím o totéž požádat jiného wikipedistu? Já tu hranici obecně vnímám trochu mlhavě (zejména mimo přírodní vědy), ale v tomto případě mi (intuitivně) postup Jiřího Janíčka přijde naprosto v pořádku. --Mity (diskuse) 14. 11. 2013, 13:51 (UTC)

Rád bych uvedl na pravou míru jednu nesrovnalost. Wikipedista Jiří Janíček tu použil termín „zkoumat“ a někteří další Wikipedisté upozorňují, že zkoumat nemůžeme. To je sice správné, ale Jiří Janíček tento termín pouze použil poněkud nevhodně, protože prohledávání slovníků a encyklopedií není výzkum, ale rešerše, na které Wikipedie naopak stojí. --Xth-Floor (diskuse) 29. 11. 2013, 14:31 (UTC)

Wikipedie ovšem nestojí na tom, co říkali nějací wikipedisté, nebo na tom, co ve slovnících není. Prohledávat slovníky a encyklopedie samozřejmě můžeme, ale pokud něco nenajdeme, tak víme jen to, že to v těch slovnících není. Nedává nám to právo tvrdit, že to neexistuje, takové právo zůstává odborníkům. --Tchoř (diskuse) 29. 11. 2013, 14:55 (UTC)
To nepopírám. Jen poukazuju na to, že pokud je „výzkumem“ míněna práce se slovníkem nebo encyklopedií, pak nejde o výzkum v tom slova smyslu, který Wikipedie nepřipouští. --Xth-Floor (diskuse) 29. 11. 2013, 22:08 (UTC)
Myslel jsem zkoumat ve smyslu 'zkoumat, zda je něco pravdivé, přemýšlet', což věřím, že můžeme i ve Wikipedii. V rozporu s pozitivistickým a schváleným přístupem co není řečeno autoritou, nemůžeme převzít, je evidentně naopak hláška „Samozřejmě že daná hláška není z estonštiny.“ Silesianova a „Nebyla ani žádná rozumná indicie“ ŠJůova. Já jsem naopak nechtěl nic jiného, než co říká Tchoř. --Jiří Janíček (diskuse) 30. 11. 2013, 16:55 (UTC)

Spolupráce s StB

Zdravím. Prosím komunitu o vyjádření, jak zacházet s případy osob, které byly evidované jako spolupracovníci StB, ale o jejich spolupráci se nic neví a tyto osoby nejsou svou spoluprací nijak podstatně (mediálně/veřejně) známy.

Pro příklad uvádím článek Eva Bosáková.

Otázky k tématu pokládám zejména tyto tři:

  1. Má se informace vůbec uvést?
  2. Pokud se uvést má, tak na jakém místě? Je vhodné ji "chronologicky" přiřadit mezi ostatní informace, nebo má být oddělena - do zvláštní sekce, nebo jak?
  3. Má být taková osoba kategorizována mezi agenty StB?

Děkuji za odpovědi. Okino (diskuse) 17. 10. 2013, 13:59 (UTC)

Podle mého názoru:
  1. Pokud k tomu existuje spolehlivý zdroj, tak to tam může být uvedeno. Těžko ale může někdo usuzovat zda to nebyla podmínka pro možnost cestovat po olympiádách.
  2. Nechal bych ji nyní tak, jak v článku je, jinak pokud existuje nějaká sekce na způsob "Politické názory" (jiné články), tak tam.
  3. To mi přijde nadbytečné.
Asi takhle. S pozdravem --Mates (diskuse) 17. 10. 2013, 14:24 (UTC)
  1. Ano.
  2. Nevím.
  3. Ano, k tomu slouží kategorie. Kdyby ve výše uvedeném případě byla odpověď ne, k čemu tedy kategorie slouží, kdo v ní má být, kdo o tom rozhodne a podle jakých kritérií? U jiných osob souhrnně kategorizovaných jako Agenti StB může být takové zařazení problematické, protože zde nerozlišujeme mezi agenty, tajnými spolupracovníky, ideovými spolupracovníky, rezidenty, důvěrníky a dalšími kategoriemi. Mimo jiné proto, že celá problematika je zde nedostatečně zpracována. Ale jako souhrnné označení je kategorie myslím vyhovující.--Tomas62 (diskuse) 17. 10. 2013, 15:30 (UTC)
  1. Ano.
  2. Pokud není známo nic víc, než sama existence spolupráce s StB, pak jen chronologicky zmínku v životopise. Bylo-li by textu třeba více, pak asi vyčlenit do podsekce. Logicky.
  3. Ano, viz Tomas62 výše. --YjM | dp 17. 10. 2013, 17:31 (UTC)
Jen pro jistotu - tím, že se zařadí chronologicky, tak se může dostat mezi informace, mezi které se obsahově nepříliš hodí - u umělců mezi jejich souvislou řadu umělecké tvorby, u sportovců mezi řadu sportovních výsledků apod. Je to vhodné místo? Například údaje o manželství a rodičovství se takto uprostřed ostatního také obvykle neuvádějí, pokud to ostatní nějak zásadně neovlivní (přerušení kariéry, změna tvůrčího zaměření...), ale píšou se "stranou". Okino (diskuse) 17. 10. 2013, 17:34 (UTC)
  1. Ano.
  2. Já bych tuto informaci ve zmíněném případě (Eva Bosáková) vydělil do samostatné sekce (např. "Kontroverze"), i když by tam byla právě jen tato informace. Pokud by bylo více informací a měly by vliv na životopisné údaje, dalo by se teprve uvažovat o vložení tam.
  3. Ano, viz Tomas62 výše. --Vachovec1 (diskuse) 17. 10. 2013, 17:55 (UTC)
  1. Ano, samozřejmě s WP:VZ.
  2. Pokud daná věta přirozeně nezapadá do kontextu sekce, pak pro ni vyčlenit samostatnou pod/sekci.
  3. Ano, i když jsme zde opět u nevyřešené dichotomie cs Wiki, kdy vlastně kategorizovat? Na jednu stranu by mělo platit kategorizovat osoby jen do kategorií, v nichž (neboli díky nimž) získaly encyklopedickou významnost. V tomto případě je pro mě naopak přirozené řadit osobu mezi agenty, když byla jako agent evidována (jen málo agentů StB získalo EV díky této činnosti; je to jako u stranické příslušnosti, do níž kategorizujeme všechny osoby-straníky). --Kacir 17. 10. 2013, 18:36 (UTC)
  1. Může být, má-li nějakou relevanci.
  2. Záleží na míře rozpracovanosti a podrobnosti článku. Určitě to není součást profesní kariéry, pokud ji to nějak zjevně nepoznamenalo. Ideálně asi do kontextu vztahu osobnosti k režimu nebo k jejímu společenskému angažmá.
  3. Ne. Vizte i problematickou kategorizaci typu Zločinec apod. Kategorizaci možná není nutno omezovat výhradně na ty aspekty, které jsou hlavním předmětem/důvodem encyklopedické významnosti. Ale měly by být přinejmenším významně zastoupeny. Ideálně se to pozná, pokud k osobě vyšel její životopis a je to v něm rozebíráno v samostatné kapitole nebo je tomu věnováno přinejmenším několik stránek. Pokud by to byla v životopisu informace na jeden odstavec, nemá kategorizace smysl. --Bazi (diskuse) 17. 10. 2013, 19:37 (UTC)
Ne, tohle je falešná argumentace. Na rozdíl od zločince je databáze ABS úředním (=zákonem ošetřeným) seznamem. Se všemi důsledky včetně možnosti soudního přezkoumání.--Tomas62 (diskuse) 17. 10. 2013, 20:49 (UTC)
Podobnost je třeba v tom, že to není neutrální informace. Má značně stigmatizující charakter. To ostatně můžeme vidět na případech vkládání informace tohoto charakteru do článků (ne vždy), kdy jde třeba o útržkovitou informaci bez kontextu, protože vkladatel se spokojí prostě s tím, že tam ta informace je, dál už na čtenáře působí po svém. --Bazi (diskuse) 17. 10. 2013, 21:15 (UTC)
Jan Hus byl církví odsouzen jako zločinec. Byl vydán světské spravedlnosti a ta s ním po právu naložila jako se zločincem. Po osmiletém přezkoumání katolickou církví, které proběhlo v devadesátých letech minulého století, zůstává stále zločincem. To je fakt mající stigmatizující charakter, který na čtenáře působí po svém. Takže zařadím Husa mezi zločince, nechám fakta působit a vyčkám událostí příštích.
Neřešte vkladatele informace a jeho motivy. Řešte článek jako takový. Řešením není odstranění informace, jinou možností je její ponechání k dalšímu rozvoji. Abych si vypomohl jiným záměrně extrémním příkladem: V roce 845 se nechalo 14 českých velmožů v Řezně pokřtít. Tahle jediná věta trčí z Fuldských análů osamocena bez další souvislostí a dodnes vzbuzuje diskuse. Co s ní? Nehodí se, tak ji vymažeme?--Tomas62 (diskuse) 17. 10. 2013, 22:01 (UTC)
Podle mého názoru je například v tomto případě kategorizace tohoto typu zbytečná a shoduji se s argumentací Baziho, kterou jste označil za falešnou, ale já nevím proč. Předně je třeba si uvědomit, že tu nekategorizujeme lidi, ale články. To je stejné, jako kdyby čistě hypoteticky nějaký známý herec v mládí hrál závodně fotbal (a třeba získal nějaký pohár v juniorské soutěži), jako informace k životopisu je to třeba zajímavé, a přesto bychom takového herce nezařadili mezi fotbalisty (přesněji řečeno článek o tomto herci bychom nezařadili mezi články o fotbalistech). Přesně, jak píše Bazi - kategorizace možná není nutné omezovat výhradně na důvody enc. významnosti, ale měly by být významně zastoupeny. --Mates (diskuse) 17. 10. 2013, 22:20 (UTC)
Falešná argumentace je srovnání kategorie Agenti StB s kategorií Zločinci. Zařazení do té první je (při určitém zjednodušení) snadné: je evidován jako agent = je agent. Zařadit někoho mezi zločince může být subjektivní názor a na Husovi ukazuju snadnost, se kterou se tam může na základě ozdrojovaných tvrzení ocitnout.--Tomas62 (diskuse) 28. 10. 2013, 15:31 (UTC)
Vážený kolego, chytl jste se mého názoru na kategorizaci, tak sem prosím nepleťte nějaké anály a odstraňování „nehodících“ se informací. Vyjádřil jsem svůj názor, že nepovažuji za vhodné plošně kategorizovat spolupracovníky StB. Nabídnul jsem i způsob posouzení přiměřenosti, koho kategorizovat. --Bazi (diskuse) 17. 10. 2013, 22:24 (UTC)
Ovšem tzv. „stigmatizující“ plošnou kategorizaci česká Wikipedie používá, a to např. u členů KSČ, kam jsou řazeni všichni členové jen na základě členství, aniž by bylo na první pohled zjevné, že členství hrálo u jednotlivých osob nějaký hlubší enc. význam (Helena Fibingerová). Asi by stálo zato si vyjasnit pravidla kategorizace.
Kategorie již samotným „stigmatem“ být nemůže – nepřináší totiž žádnou novou informaci. Údaj – dané „stigma“, již musí obsahovat samotný článek. Wikipedie jen třídí články dle obsahu, sama informaci nijak nehodnotí. Pokud bychom měli skutečně dodržovat kategorizaci článků jen na základě encyklop. významných skutečností, pak by to byl velký skok. Např. bychom museli vyřadit drtivou většinu článků osob z absolventů vysokých škol, protože samotné absolutorium nehrálo u většiny žádnou enc. významnou roli.--Kacir 18. 10. 2013, 00:07 (UTC)
Ano, Vaši argumentaci, kterou jsem si přečetl již u Vašeho názoru, chápu, rozumím jí a přijde mi logická. Leč s ní příliš nesouhlasím (nezpochybňuji Status quo, že to u členů KSČ tak je), ano vyřadit většinu článků osob z absolventů vysokých škol (kat.) bych podporoval. Nejde-li o stěžejní část jejich životopisu, což vzhledem k encyklopedické významnosti asi těžko (málokdo je významný jen proto, že dokončil vysokou školu), pak podle mě není třeba články podle tohoto řadit. I když dovedu pochopit, pokud někdo takovou kategorizaci zastává kvůli tomu, aby si mohl průnikem kategorií třeba zjistit který herec má vysokou školu, nebo kolik bývalých sportovců bylo členem KSČ. Jenže já moc nepředpokládám, že by většina čtenářů věděla, že něco takového vůbec lze. Možná by měly být takovéto velké kategorie zůstat skryté podobně jako muži a ženy. Osobně se kategorizací moc nezabývám a vidím ji jako takovou formalitu, kterou se zabývám po dokončení článku a málokdy se mi chce přemýšlet, kam všude bych měl článek zařadit. --Mates (diskuse) 18. 10. 2013, 12:26 (UTC)
Takže se nám to tu odklonilo v diskusi o podobě kategorií na cswiki. To není poprvé. Zdá se tedy, že existují různé skupiny Wikipedistů, kteří si kategorizaci představují jinak. Já ji vždy chápal tak, že Ondřej Vetchý by měl být v kategorii Judisté (je-li to pravda :-) ), Andrej Babiš by měl být v kategorii Agenti StB, Angela Merkel by měla být v kategorii Němečtí fyzici, etc. Právě jak píše Mates, kvůli vyhledávání průnikem vlastností. Ovšem dnes máme Wikidata. Mělo by být snazší (až to vůbec bude možné), hledat takto položky průnikem jejich tvrzení a odtamtud přeskočit na WP. Takže ano, časem bych klidně od této široké kategorizace upustil, protože už nebude nezbytná a Evu Bosákovou z kategorie Agenti StB klidně vyhodil. --YjM | dp 18. 10. 2013, 12:45 (UTC)
@Kacir: Ano, také u těch členů KSČ se ovšem diskutovalo o (ne)vhodnosti kategorizace. Znovu bych ale na tomto místě připomněl: Je-li mi podsouván názor, že by měla kategorizace probíhat jen na základě encyklopedické významnosti, pak to není ten názor, který jsem zde vyslovil. --Bazi (diskuse) 18. 10. 2013, 13:05 (UTC)
Dodržovat kategorizaci článků na základě encyklopedické významnosti bychom měli jen v podkategoriích Kategorie:Lidé podle činnosti. V tomto duchu hovoří i toto doporučení. --Jowe (diskuse) 18. 10. 2013, 13:54 (UTC)


Můj názor:
  1. Ano, ale vždy se zdrojem.
  2. V kapitole Biografie, Život atp. Pokud je možné o tématu napsat více, tak klidně do samostatné kapitoly (příklad: Jaromír Nohavica).
  3. Ano, ale pozor. Kategorie slouží jen k setřídění informací z článků, jak píše výše Kacir. Takže pokud není zmíněna v článku spolupráce v StB, neměla by být ani v kategorii. Typickými příklady, kde je to špatně, jsou Karel Voříšek a František Chvalovský. Došlo k vložení kategorie Agenti StB, aniž by článek obsahoval relevantní podloženou informaci. Z tohoto důvodu navrhuji revizi kategorie, doplnění zdrojů k článkům, v případě jejich nedohledání odstranění kategorie z článku.
@Tomas62, tomu příkladu s Janem Husem nerozumím, hodláte ho v brzké době zařadit do kategorie Zločinci, protože ho za něj považuje církev???
@Mates, pro upřesnění - pokud např. některý herec v mládí hrál závodně fotbal a je to doloženo v článku, měl by být uveden v příslušné kategorii Fotbalisté (např. Čeští fotbalisté), i kdyby nevyhrál žádnou trofej.--Chalim Kenabru (diskuse) 18. 10. 2013, 07:00 (UTC)
Na to mám asi názor opačný, ta kategorizace by mi přišla zbytečná, protože by ho nikdo mezi těmi fotbalisty nehledal. Stejně jako by nikdo nehledal Ondřeje Vetchého mezi judisty. Jak říkám výše, chápu argumenty druhé strany (tudíž např. Tvoje nebo Kacirovy) a nemyslím si, že by byly o mnoho slabší než moje (naopak např. argument s možností proniknout kategorie vnímám jako velmi silný). Osobně se ale kloním spíše k výkladu Baziho. (Jowe, promiň, že odsunu Tvůj příspěvek až za můj, E.K. - takto mi to přijde chronologicky lepší.) --Mates (diskuse) 18. 10. 2013, 12:26 (UTC)
No ale pokud by ho hrál na určité úrovni. Pokud by v mládí hrál okresní přebor za Dolní Lhotu, tak by určitě kategorizován jako fotbalista neměl být. --Jowe (diskuse) 18. 10. 2013, 12:03 (UTC)
Tak, míním hlavně mládežnické týmy profesionálních klubů (jen v některých případech amatérských). Ty nejnižší třídy ne.--Chalim Kenabru (diskuse) 18. 10. 2013, 12:46 (UTC)

Tedy já nejsem nějakým odborníkem na dějiny a vnitřní strukturu tajných služeb, ale opravdu je "agent" každý informátor, byť třeba placený? Není agent spíše zaměstnanec tajné služby ("agentury") s nějakou hodností? Třeba se o tom tady už diskutovalo, pak se omlouvám.--VHS (diskuse) 18. 10. 2013, 07:11 (UTC)

Můj názor:

  1. Ano, ale vždy s velmi důvěryhodným zdrojem.
  2. V textu článku, nikoliv v úvodu.
  3. Ne. V této kategorii by měli být jen skuteční agenti, tedy lidé, kteří aktivně pracovali pro StB (např. Pavel Minařík). Pokud však mají wikipedisté potřebu kategorizovat na základě domnělé spolupráce s StB, tak jedině do kategorie Lidé zapsání ve svazcích StB, či tak nějak podobně. --Jowe (diskuse) 18. 10. 2013, 12:02 (UTC)
Ano, toto mi připadá jako velmi trefná poznámka, že nelze hned spojovat profesní agenty s lidmi zapsanými ve svazcích. --Bazi (diskuse) 18. 10. 2013, 13:05 (UTC)
Ad skuteční agenti) skutečnými agenty jsou všichni agenti (podpisem vázacího aktu), pokud soud nerozhodl jinak; úlohou wikipedistů není zkoumat míru spolupráce v archivních svazcích. Mediální zdroje se zaměřily jen na několik známých, dnešní terminologií „celebrit“.
V podstatě podporuji kategorizaci pouze na základě enc. významnosti; popsal jsem zdejší praxi plošné kategorizace a v jejím smyslu i kategorizaci agentů StB.--Kacir 18. 10. 2013, 15:47 (UTC)
Ne. Podpis vázacího aktu není tak významný, podle vlastních směrnic StB lze od požadavku podpisu agenta upustit.--Tomas62 (diskuse) 28. 10. 2013, 15:31 (UTC)
Že existují i nepodepsaní agenti ale neznamená, že ti podepsaní agenty nebyli.--Tchoř (diskuse) 29. 10. 2013, 10:08 (UTC)
Vzhledem k tomu, že StB nebyla žádnou táborovou organizací, kde by si mohl kdokoli dělat/falšovat, co se mu zlíbí, tak archivovaný spis je velmi silným argumentem ve smyslu toho, co uvedl Tchoř.--Kacir 29. 10. 2013, 10:29 (UTC)
  1. Ano – v případě existence pramenů, které to doloží. Problematické je, že v mnoha případech lze dohledat pouze záznam o evidenci v databázi Archivu bezpečnostních složek (kategorie agent, důvěrník, rezident atd. přitom mají odlišný obsah – považuji proto za vhodné uvádět i kategorii), je to informace bez kontextu a nelze z ní pochopit reálnou povahu spolupráce daného člověka (člověk donucený nátlakem, který se bezprostředně dekonspiroval a nijak StB nepomohl zde je na tom stejně jako třeba agent prospěchář, co několik lidí dostane za mříže pro peníze). Z toho důvodu jsem osobně, u podobně stigmatizujících věcí, o žijících lidech pro určitou zdrženlivost.
  2. Pokud se neví víc, než že byl člověk evidován, preferuji zmínku v textu (nikoliv byl spolupracovníkem, nýbrž byl evidován jako spolupracovník v kategorii XY), určitě ne v úvodu článku. V případě významné spolupráce klidně do úvodu, pokud existují prameny, které celou věc více popisují, tak třeba i samostatný oddíl.
  3. Pokud existuje pouze evidenční záznam v databázi ABS a víc o celé věci nebylo publikováno, byl bych s kategorizací opatrný. Pokud to popsáno je, pak bych do kategorie zařadil. Poněkud problematický je ovšem samotný název kategorie. Za normalizace byl agent jednou z podkategorií tajných spolupracovníků a důvěrník byl celkem jiná liga (dle Ústavního soudu není evidence jako důvěrníka dostatečným důkazem vědomé spolupráce s StB!), zatímco v 50. letech byla naopak nejvyšší kategorie agenta pojmenována důvěrník (viz zde a zde). Vhodnější název by nejspíš byl (Tajní) spolupracovníci StB. Kategorie StB by měla být vyhrazena jen lidem, u kterých je prokazatelné jejich zařazení v této kategorii – je doložena činnost. Samozřejmě, pokud už někoho kategorizujeme, měla by mít kategorie oporu v samotném textu – viz Karel Voříšek.

Skutečně delší dobu jsem nad tím uvažoval a tříbil si svůj názor a čím dál víc mám pocit, že chuť Wikipedie to zveřejňovat v podstatě vždy jako encyklopedicky významnou informaci (jak to víceméně vyplývá i z této diskuse) je dost sporná, a to zejména z následujících důvodů:

  • U velmi mnoha jiných informací bychom se s primárním zdrojem nespokojili a považovali bychom ji, pokud by nebyla uvedená jinde, za triviální a encyklopedicky nevýznamnou. Neříkám, že je to nevyhnutelné, ale tady je ten náhled na věc poměrně jasně vyhraněný v opačném měřítku. Nejsem si jistý, zda tu nevkládáme nějaké své POV, kterým význam této informace nadhodnocujeme. Ano, bavíme se o informacích, nikoli o jejich hodnocení, ale přesto Vás navedu na Wikipedie:NPOV, abyste si připomněli, jak je to s vahou údajů uvedených v článku, že by Wikipedie měla odrážet společenské vědomí - a pokud s vysokou pravděpodobností nějakou informaci o osobě XY nenajdeme v žádném sekundárním zdroji, přijde mi sporné, zda se jí má dávat takový význam, opět zejména s ohledem na to, že jde o informaci velmi kontroverzní a bez uvedení kontextu může být zavádějící.
  • Předpokládám, že naprostá většina kupř. komunistických politiků byla rovněž agenty či spolupracovníky StB. Osobně ale předpokládám, že u nich tato informace nebude autory dohledávána a do článků doplňována, na rozdíl od osob populárních, pro které politika (a třeba i možná spolupráce s StB) nemá zdaleka takový význam při popisu jejich života a díla. Tím nastane zvláštní nepoměr, jehož důsledky by měly být každému zřejmé a není třeba je rozepisovat.
  • Můžeme si představit celou řadu velmi obdobných informací v různých epochách: Čeští agenti rakouské státní policie (zejména v jejích vypjatých dobách, kdy to bylo kontroverzní) za Habsburské monarchie, agenti Gestapa, agenti Stasi nebo KGB, anebo třeba i donašeči mccarthistických komisí. Dá se předpokládat, že k nim budeme přistupovat stejně? Domnívám se, že spíš ne, čímž také vytvoří Wikipedie autonomně svým rozhodnutím zvláštní nepoměr, který je poněkud proti NPOV. Nejsem s to odhadnout, jestli je důležitý.

Mimochodem, pokud jde o kategorie, tam si nejsem jistý a mám na to dva - ryze praktické - pohledy. Na jedné straně z vnitřku článku mi přijde divné, pokud má článek desítky kategorií, které se jeho tématu týkají jen poměrně volně, na druhou stranu z vnitřku kategorie je dobré, když je co nejúplnější. Tak jako tak si myslím, že kritéria používaná ke kategorizaci by měla být dána definicí kategorie, nikoli jednotlivými články. Bude-li tedy kategorie definována "významní fotbalisté", ať jsou tam jen nějak definovaní významní fotbalisté, bude-li definována "fotbalisté", nechť jsou tam i fotbalisté, kteří hráli v dorostu a později se prosadili jinde. Definice by přitom podle mne měla být uvedena v úvodu stránky kategorie. Analogicky by platilo i pro všechny negativní kategorie.
Proto bych doporučoval, aby se k těmto údajům přistupovalo tak, že se budou uvádět, budou-li k dispozici ve věrohodném sekundárním zdroji. Netvořme skutečnost, nechť za Wikipedii někdo "venku" rozhodne, jestli je ta informace významná. Nicméně vidím, že jsem s tímto názorem asi v menšině, takže i v článku Eva Bosáková tento údaj ponechám, byť s tím nejsem ztotožněn. --Okino (diskuse) 20. 10. 2013, 15:58 (UTC)

Souhlasím s poznámkou, že by to mělo být v sekundárních zdrojích (kde k tomu pravděpodobně bude i tolik potřebná interpretace).--Tchoř (diskuse) 20. 10. 2013, 17:58 (UTC)
Ano, měly by být sekundární zdroje, mimo jiné i kvůli tomu jak malou hodnotu pouhým zápisům v seznamech přikládají soudy.. Názor, že „naprostá většina kupř. komunistických politiků byla rovněž agenty“ (nebo že analogicky většina Obamových ministrů jsou agenti FBI/CIA/...) může směle kandidovat na vtip měsíce. --Jann (diskuse) 20. 10. 2013, 18:19 (UTC)
O Obamovi jsem nemluvil, takovou analogii považuju za nesmyslnou z důvodů odlišného kontextu politického, společenského - a asi nejvíc historického. Nicméně namátkou zkouším hledat 10 náhodně vybraných politiků z českých a československých totalitních vlád ve svazcích a našel jsem z nich jen jméno Leopold Lér. Mnohem méně, než jsem čekal, a nějak nevím, jak se to spojuje s tím, co se nám vykládá o tom, že kdo to chtěl někam dotáhnout, musel být v KSČ, a kdo to chtěl dotáhnout ještě dál, musel být v StB. Ale to není podstatné. Podstatnější je, že zrovna u Léra ta spolupráce třeba uvedená není... --Okino (diskuse) 20. 10. 2013, 18:54 (UTC)
Obecně bych řekl, že využívání členů KSČ jako tajných spolupracovníků (nehovořím o těch, kteří je jakožto zaměstnanci bezpečnosti řídili) nebylo zvláště rozšířené (u funkcionářů neli zakázané, to bych si musel dohledat). Ostatně někomu známému jako členu KSČ by někdo sotva dobrovolně svěřoval kompromitující informace. Asi proto ten namátkový test nedopadl tak slavně. Jinak si nemyslím, že by soudy zápisům v databázích StB přikládaly malou hodnotu; spíše samotný záznam o evidenci nemohou považovat za dostatečný důkaz spolupráce v případě, že byl svazek skartován a chybí svědecké výpovědi (estébáci řídící spupracovníky z pochopitelných důvodů před soudem nic neřeknou). V případě pochybností musí rozhodnout v jeho prospěch. --Nadkachna (diskuse) 20. 10. 2013, 19:46 (UTC)
Trochu off-topic, ale ještě poslední dodatek k této úvaze: 1) Málokterý vysoký funkcionář KSČ byl hned funkcionář - i když je pravda, že péče o kádry byla v KSČ také trochu jiná než nyní. 2) I v KSČ mohli být vnitřní nepřátelé, kteří by StB (zejména v některých dobách) zajímali... --Okino (diskuse) 20. 10. 2013, 20:17 (UTC)

Umístění šablony Autoritní data

Zdravím, chtěl bych znát názor komunity ohledně správného umístění šablony {{Autoritní data}} v článku. Tato šablona existuje dlouho, ale teprve nedávno ji kolega Shlomo předělal a šablona je teď schopna natáhnout si všechna data z Wikidat. Proto stačí do článku uvést pouze jednoduché {{Autoritní data}} a nic víc, což kromě jiného znamená, že tato šablona se bude používat hojněji, jako doposud.

Problém už byl částečně diskutován v diskusi Diskuse k Wikipedii:Vzhled a styl#Detailní pořadí závěrečné sekce, ale k žádné širší shodě se tam nedospělo (i když se tam okrajově objevil návrh na umístění před navboxy) a dokumentace k šabloně to také neřeší. Proto bych chtěl předtím, jako žačnu šablonu standardně přidávat do nových článků, znát názor kolegů. Děkuji za odpovědi. --Mario7 (diskuse) 20. 10. 2013, 11:09 (UTC)

Můj názor je, že patří do sekce externí odkazy, pokud v článku taková existuje. Je pro to nejvíc důvodů. Předně se o EO jedná. Navíc odkazované materiály nemusí být dílem osoby, ale mohou o ní jen pojednávat, jak tomu je zrovna u NK.--Rosičák (diskuse) 20. 10. 2013, 13:31 (UTC)
IMHO pod navboxy (fakticky i designově se jedná pod navbox, stejně tak je obdobná šablona umisťována na en:) a nad portály. --Harold (diskuse) 20. 10. 2013, 13:41 (UTC)
Jako poslední z externích odkazů (protože je skupinou externích odkazů), následovaná navboxy (protože s nimi souzní graficky). Pod navboxem by její externí odkazy rozbíjely související řadu navboxy-portály-kategorie navigující v rámci wikipedie. --Jann (diskuse) 20. 10. 2013, 14:18 (UTC)
Před externími odkazy ale jsou související články, takže by třeba navboxy logicky patřily spíš tam. Pokud by byl článek náhodou pahýlem, tak jeho označení bude taky patřit až za externí odkazy, takže bychom měli Autoritní kontrolu-Pahýl-Navbox, což by stránku rozbíjelo. Přitom Autoritní data jsou IMHO spíš technickou záležitostí, jde o kontrolu, zatímco navboxy jsou tématické, více orientované na řadové uživatele, pro jejich orientaci. Kdyby šablona {{Portály}} víc graficky ladila s navboxy, dokonce bych byl pro umístění až pod ni. --Bazi (diskuse) 20. 10. 2013, 14:45 (UTC)
No jistě, že bych Autority dával až po pahýlu, tj. vždy těsně nad Navbox. V každém případě Navbox-Portál-Kategorie, "orientované na řadové uživatele", bych měl rád pohromadě. A ty „techničtější“ věci (Autority, Pahýly) mohou být nad nimi, taky u sebe. --Jann (diskuse) 20. 10. 2013, 15:41 (UTC)
Podobně jako v Odkazech jsou nejdřív reference, pak vnitřní odkazy (související články) a pak externí odkazy, i zde nechť jsou nejdřív navboxy (=související články) a pak externí odkazy do databází. Máme ještě další navigační prvky jako třeba {{Posloupnost}}, které jsou řešené tabulkovou formou a nemýlím-li se, dávají se až na konec k navboxům. Autority nad Posloupností by vypadaly dost rozbitě, ale pod nimi by narušovaly tu logickou návaznost bloku vnitřních odkazů. Prostě nemyslím, že by udržování navboxů s portály a kategoriemi pohromadě mělo až takovou důležitost oproti ostatním hlediskům. Ale už končím, svůj postoj i argumenty jsem vyjádřil. --Bazi (diskuse) 20. 10. 2013, 16:07 (UTC)
Zdá se záležitost jemnocitu, v principech se nelišíme. Vycházíme oba ze stejné myšlenky - je dobré mít seskupené bloky odkazů "dovnitř" a "ven". "Dovnitř" vedou Posloupnosti-navboxy-portály-kategorie. Oba je Autoritou roztrhneme, akorát já řez vedu nad navboxem a ty pod ním. --Jann (diskuse) 20. 10. 2013, 17:22 (UTC)

Díky všem kolegům za názory. Opět to vypadá, že šablona by se měla nacházet někde kolem navboxů. Budu ji umísťovat těsně nad navboxy, kde ji koneckonců vídám nejčastěji vloženou také od dalších wikipedistů. S pozdravem --Mario7 (diskuse) 23. 10. 2013, 17:01 (UTC)

Nevíte někdo, co to je ČSCZ?

Zdravím, nevíte někdo, co je ČSCZ, popř. jestli to, co jsem vyfotil v Brně na Kounicově ulici (Brno-Kounicova-jakási-divná-věc2013a.jpg Brno-Kounicova-jakási-divná-věc2013b.jpg Brno-Kounicova-jakási-divná-věc2013c.jpg), je nějaký památník nebo jen technická stavba typu hlavní uzávěr plynu nebo tak něco... :) --Ben Skála (diskuse) 22. 10. 2013, 15:42 (UTC)

Československé cihlářské závody, které v Brně měly generální ředitelství. --Okino (diskuse) 22. 10. 2013, 15:46 (UTC)
Díky. Takže to je jen nějaký poutač, či jak to nazvat?--Ben Skála (diskuse) 22. 10. 2013, 15:50 (UTC)
Jo, to už by bylo třeba nějakého pamětníka. Poslední generální ředitelství měly ČSCZ podle všeho na Králově Poli v nyní již zdemolovaném areálu cihelny v Cimburkově ulici. Jestli ale dřív byl právě v Kounicově nějaký jejich kancelářský objekt, po kterém tam tohle zbylo, to je sice pravděpodobné, ale víc k tomu říct nemůžu. Tím spíš, že nevím, kde přesně v Kounicově to má být. ;-) --Okino (diskuse) 22. 10. 2013, 16:03 (UTC)
Tahle věc stojí před Listovými kolejemi, tady:49°12'35.460"N, 16°35'39.998"E. Moc staře to nevypadá, hádal bych že je to vybudováno zároveň s kolejemi (70. léta?). V současnosti je to zjevně nekompletní. Pravděpodobně to bude jedna z těch uměleckých plastik, co se za socialismu povinně stavěly s každou větší veřejnou stavbou. ČSCZ byl možná sponzor :) --RomanM82 (diskuse) 22. 10. 2013, 16:20 (UTC)
Spíš bych řekl, že to bude něco jako reklama typu "postaveno z cihel ČSCZ". Možná na tom mohl být kdysi i údaj, kdy se to stavělo. Historii Listových kolejí se mi ale najít taky nedaří... --Okino (diskuse) 22. 10. 2013, 16:40 (UTC)
A ještě spíš bych řekl, že to mohlo souviset s tehdejšími jmény - Listovy koleje se jmenovaly Leninovy a Kounicova ulice Leninova. Není tedy vyloučeno, že při příležitosti vybudování těchto kolejí tam byl postaven tenhle sloup s nějakými nápisy s oslavou Lenina, nebo nějakého výročí. A po roce 1989 z něj zbylo tohle. Přičemž to spojení s ČSCZ souvisí podle mne s výstavbou samotných kolejí. Podle toho, co jsem dohledal, odhaduju jejich vznik na dobu mezi 1951 a 1960 nebo nepatrně později. Okino (diskuse) 22. 10. 2013, 16:49 (UTC)
Leninova socha byla před "rohlíkem", tedy Vojenskou akademií A. Zápotockého. Teoreticky je sice možné, že by o 200 m dál byl další pomníček, ale moc pravděpodobné se mi to nezdá.--Shlomo (diskuse) 22. 10. 2013, 22:11 (UTC)
Tak kolem tohoto jsem v první polovině 80. let chodil na koleje. Tam, jak jsou tři pásy opadeného betonu byla ještě tři nestejně dlouhá horizontální ramena z červených hurdisek a na nich z velkých keramických nebo kovových písmen nápisy kvalita, efektivita a třetí už nevím. Už tehdy se to rozpadalo. Zvlášť té socialistické kvalitě jsme se posmívali. Politik na tom nebyl žádný, co pamatuji. Takže pseudoumělecká reklama firmy. --Ramon de L (diskuse) 30. 10. 2013, 13:35 (UTC)

Takové otázky by IMHO mohly stát za výzvu na WikiŠtatl. --Bazi (diskuse) 23. 10. 2013, 11:41 (UTC)

Nezpracované téma

Tak se nám ta předvolební kampaň pěkně rozjíždí (ačkoliv stromy na naší zahradě dál poklidně opadávají, jako by se nechumelilo). Nevím, jestli existuje článek o předvolebních heslech (jejich správných i nesprávných verzích), možná by stálo za to ho založit. Asi by nebylo rozumné to dávat do článků o jednotlivých volbách, protože je to téma průřezové. Zde předkládám nějaký materiál pro případný budoucí článek:

  • Prosadíme zákon, že stát musí dobře fungovat.
  • Aristokratická vláda, nebo vláda gerontokratů?
  • Zrušení poplatků zaručí ústavně garantovanou bezplatnost zdravotní péče.
  • Rozdat úspory voličům, nebo odpovědně investovat do politiků a jejich kamarádů?
  • Nadávat na poměry v hospodě, nebo až doma po vyhlášení výsledků voleb?
  • Střední třído, braň se ODS.
  • Vyšší daně bezdětným a nepracujícím rodičům
  • Nevěřím, že slušný a poctivý člověk může s politiky spolupracovat
  • Za Miloše Zemana a jeho rodinu. (Josef Švejk)

Snažil jsem se rovnoměrně postihnout různé strany, ale to se dalo samozřejmě jen do určité míry. Rozhodně nebylo mým úmyslem někoho upřednostňovat nebo upozaďovat. Atila M. Rof (diskuse) 23. 10. 2013, 07:39 (UTC)

Při vší úctě nemyslím, že by to bylo téma pro článek. Přijde mi to zbytečně bulvární, přinejmenším ve formě nějakého výčtu hesel. Když už, tak by to stálo za článek Politický marketing, zpracovaný opravdu na základě odborných vědomostí encyklopedického charakteru. --Bazi (diskuse) 23. 10. 2013, 11:36 (UTC)
Plně souhlasím s kolegou Bazi, kvalitní článek o politické propagaci a marketingu zde určitě chybí. Spíš bych to viděl na dobré téma (námět) pro fejeton či jinou satiricko-humoristickou literární tvorbu, ta ovšem do Wikipedie nepatří ani náhodou - je mi líto ... Hlubočinka (diskuse) 23. 10. 2013, 11:45 (UTC)
Díky za dosud přidané názory, já netvrdím, že se ten článek musí jmenovat „předvolební heslo“. Může se klidně jmenovat „politický marketing“. V rozcestníku heslo je uveden odkaz na neexistující článek „volební heslo“ (vložil MiroslavJosef v dubnu 2009), na neexistující článek „politický marketing“ zase odkazují články Jan Kubáček a neuromarketing. Hlubočinka to vyjádřil dobře, že kvalitní článek o politické propagaci a marketingu zde určitě chybí, s tím souhlasím. Proto jsem taky tuto sekci založil. Třeba to bude pro někoho inspirací. Atila M. Rof (diskuse) 23. 10. 2013, 12:29 (UTC)
Kapitola politické heslo by mohla být součástí tohoto článku a z rocestníku heslo by na ni mohlo vést třeba přesměrování - vzhledem k citlivosti tématu bych ale doporučoval spíše obecné formulace než ukázky konkrétních hesel (jakkoliv jsou to hesla a slogany velmi často směšné, podbízivé, nerealistické či dokonce vyloženě lživé - viz "Zastavili jsme Kalouska"), hodnotící soudy bych vynechal. Každopádně by to chtělo seriózní a věrohodné informační zdroje, texty tohoto typu si nelze vycucat z prstu a volná fantazie zde nemá žádné místo. Hlubočinka (diskuse) 23. 10. 2013, 12:39 (UTC)
V zásadě s Vámi souhlasím. Samozřejmě jsem to nemyslel tak, že by ten článek měl být jen seznamem hesel. Nějaké příklady ale nejspíš bude potřeba uvést. Jinak jsem se také koukal na četnost různých slovních spojení a vyšlo mi, že nejčastější je „volební heslo“, poté s odstupem „předvolební heslo“ a až s dalším odstupem „politické heslo“. Vyšlo to trochu jinak, než jsem si myslel, očekával jsem totiž, že častější bude „předvolební heslo“ než „volební heslo“ (a termín „politické heslo“ mě vůbec nenapadl). Ale to už se plácám v podrobnostech. Kdo se na to cítí (já to nejsem), nechť to téma zpracuje. Atila M. Rof (diskuse) 23. 10. 2013, 13:06 (UTC)
Já ovšem také ne, možná by se ještě dal napsat samostatný článek předvolební kampaň nebo jen volební kampaň, který by mohl být zvlášť - to mě nyní jen tak napadlo dodatečně při čtení Vaší odpovědi. Myslím, že zde v této věci panuje celkem všeobecná shoda. Hlubočinka (diskuse) 23. 10. 2013, 13:12 (UTC)
... aha, omlouvám se, on už existuje ... Hlubočinka (diskuse) 23. 10. 2013, 13:15 (UTC)

q:Volby do Poslanecké sněmovny (říjen 2013) na Wikicitátech. --Milda (diskuse) 24. 10. 2013, 08:04 (UTC)

Nojo, ale tam jsou ty nesprávné, voliče balamutící verze. Nicméně díky za snahu i za odkaz. Atila M. Rof (diskuse) 25. 10. 2013, 07:05 (UTC)

Přepis originálních slovenských názvů do češtiny

Zdravím, chci vznést dotaz, zda se originální slovenská pojmenování (například městské části, události, instituce...) mají převádět do českého tvaru, pokud to jde. Trochu mě zmátlo, že jsem nalezl Staré Město (Bratislava) a současně Nové Mesto (Bratislava). Když se dívám na instituce, zdá se mi to jednoznačnější, existuje Slovenské národní divadlo, Slovenské národní muzeum nebo Slovenské národní povstání ale ve slovenštině pouze Národná banka Slovenska. Na druhé straně je ale Policejní sbor Slovenské republiky a současně Ústav pamäti národa. Nebo Slovenská informační služba a současně Vojenská spravodajská služba. Před vytvořením nových článků se proto chci ujistit, zda oficiální slovenské názvy převádět do českých tvarů nebo nikoliv. Díky --Mario7 (diskuse) 23. 10. 2013, 17:13 (UTC)

U místních názvů nepřevádět, jinak převádět. Mám dojem, že se to už někdy řešilo. Zkusím projít lípu pár archivů nazpátek, jestli tam něco nenajdu. Atila M. Rof (diskuse) 23. 10. 2013, 18:18 (UTC)
Ano, přesně takhle mi to přijde rozumné a hlavně se mi zdá, že až na několik zapomenutých případů se k českému přepisu skutečně přiklání také prax, a to i v případě „nejoficiálnějších“ pojmenování: Národní rada Slovenské republiky, Ústavní soud Slovenské republiky a řada dalších článků. --Mario7 (diskuse) 23. 10. 2013, 20:27 (UTC)

Prošel jsem několik let archivů nazpátek a nic nenašel. Takže možnosti jsou: řešilo se to už dřív, řešilo se to jinde, špatně jsem hledal nebo si to s něčím pletu. Každopádně si myslím to, co jsem už napsal výše. Akorát ještě vlastní jména osob bych nepřeváděl, s výjimkou historických osobností, u nichž je v českých zemích zvykem užívat převedený název (napadá mě kníže Svatopluk, ale možná jsem vedle, nejsem historik). Atila M. Rof (diskuse) 23. 10. 2013, 18:39 (UTC)

Osobně bych se snažil o očekávaný název. Zkusit si najít v novinách, nebo i lepší literatuře. Ale netrávil bych tím zjišťováním přehnaně času. Přesunout se to dá vždy. --Tchoř (diskuse) 23. 10. 2013, 18:43 (UTC)

Jo, na očekávaný název se tady vlastně docela hraje. Ale má se hledat v české, nebo jakékoliv literatuře? Pokud současně existují články „Staré Město (Bratislava)“ a „Nové Mesto (Bratislava)“, tak je to fakt divný. Atila M. Rof (diskuse) 23. 10. 2013, 18:48 (UTC)
No, třeba zrovna ten "Ústav pamäti národa" česká média téměř výhradně přepisují jako "Ústav paměti národa", takže jednoznačně přesunout. Koukal jsem, že už se toho někdo ujmul. Přepisovat by se nemělo skutečně asi jen v případě místních názvů. --Vachovec1 (diskuse) 23. 10. 2013, 21:51 (UTC)
Ano, vypadá to tak. Apropos, kolega Horochodec už některé články přesunul, díky mu za to. --Mario7 (diskuse) 24. 10. 2013, 01:56 (UTC)
Jen stručně - já jsem byl pro české názvy tam, kde jsou běžně v češtině užívané, ale narazil jsem u sportovních klubů, které tu někdo (už si nevzpomenu kdo) začal prosazovat v původním znění. Takže tu nemáme Bayern Mnichov, ale FC Bayern München, ani SSC Neapol, ale SSC Napoli. A koneckonců tu máme také Bolšoj těatr, a ne Velké divadlo... Takže - upřímně řečeno, nevím, jak to tu má být... --Okino (diskuse) 30. 10. 2013, 12:32 (UTC)

Díky za diskuzi a dohledání starých konsenzů, protože tohle je zajímavé téma právě i pro Česko-slovenskou Wikipedii. Na ni připravuji i pojednání o používání slovenských vlastních jmen (obzvláště místních) v českém textu, tedy jak názvy slovenských míst v českých větách skloňovat a jaký pravopis k tomu používat. Zjistil jsem, že to za federace bylo řešeno a byla vydána doporučení, i když až překvapivě pozdě (teprve někdy v osmdesátých letech). Chtěl bych ta doporučení formulovat i jako nějaký jednoduchý graf, aby se s tím snadno pracovalo. Samostatnou kapitolou a možná už i trochu nad rámec wikiprojektu pak ale určitě bude jejich prosazení do stávajících textů Wikipedie. Blahma (diskuse) 2. 11. 2013, 21:33 (UTC)

Cebuano a Waray-Waray

V seznamu jazyků wikipedie (http://meta.wikimedia.org/wiki/List_of_Wikipedias) jsem si všiml, jak dvě wikipedie ve filipínských jazycích cebuano a waray-waray velmi rychle, s minimální počtem editorů, navýšily počet článků až téměř k milionu (podobná věc se teď odehrává v dalším jazyce minangkabau, kterým se mluví na Sumatře). Nevíte, jak se jim to podařilo? Pravděpodobně použili nějakou strojovou tvorbu hesel. Nemohla by česká wikipedie, byť samozřejmě ne takto masivně, využít něčeho podobného? --VHS (diskuse) 24. 10. 2013, 11:57 (UTC)

Začali s tím Švédové. V těch malých jazycích to dovedli k dokonalosti a ani nezmiňující žádné místní názvy, prostě používají jen vědecké. Takový článek má podle mého názoru pramalou hodnotu (neposkytuje nic víc než lokalizované rozhraní k wikidatům) a jsem proti, abychom s tím začínali na české Wikipedii. K čemu bychom to měli využívat?--Tchoř (diskuse) 24. 10. 2013, 12:26 (UTC)
Pokud by byly roboticky zakládány pahýly v kvalitě war:Bonneville, Haute-Savoie, byl bych proti. Pokud by nějaký bot zvládl zakládat články, jako byly roboticky zakládány na sk.wiki v kvalitě sk:Bonneville (Haute-Savoie), proti bych nebyl. --Jowe (diskuse) 24. 10. 2013, 12:37 (UTC)
(rýpnutí), jistě, alespoň by neobsahovaly jiné znaky obce a kdyby k tomu přidal robot i odkaz na commonscat... ;-) JAn (diskuse) 24. 10. 2013, 13:07 (UTC)
Jsem rád, že jsi změnil svůj názor. --Jowe (diskuse) 24. 10. 2013, 13:19 (UTC)
I když i roboti umějí dělat pěkné boty. Už rok máme díky jednomu ve více než stovce článků o italských obcích souřadnice úplně mimo. --Jowe (diskuse) 24. 10. 2013, 13:40 (UTC)
Názor jsem nezměnil, jen rýpu. V současnosti už existuje způsob, jak přebírat souřadnice z Wikidat, až zase najdu někdy chvíli na sepsání příslušného kontrolního skriptu, prostě u těch italských obcí přepnu na souřadnice z Wikidat. JAn (diskuse) 24. 10. 2013, 17:50 (UTC)
Tak nemusíme chodit daleko, onehdá byly vytvořeny články o pár stovkách přírodních památek, posléze i o židovských památkách. Někteří wikipedisté plánovali i ty francouzský obce, ale na tohle já už nemám čas. Pokud napíšeš rozumnýho robota, tak se v podstatě nebráním - není to až tak složitý, jen je to trošku opruz.--frettie.net (diskuse) 24. 10. 2013, 22:20 (UTC)
Mně by se zase líbilo, kdyby existoval bot, který by zakládal články o ulicích v českých (moravských, slezských) městech, městysích - i vesnicích, jestliže je tam mají pojmenované. Ty základy: ve které čtvrti to je, s jakými ulicemi sousedí, jestli je tam zastávka MHD, kolik je tam popisných čísel, po kom je pojmenovaná, jak se jmenovala předtím, jestli tam má adresu nějaká firma nebo instituce, to by se snad dalo najít v nějakých statistických datech. Samozřejmě nejde jen o ulice, ale také o náměstí, případně další identifikovatelná veřejná prostranství. Považuji za ostudu, že např. z celé Prahy je na wiki 51 ulic. Z toho jsem dvě osobně založil. Co dělají ostatní wikipedisté z Prahy?--Leotard (diskuse) 25. 10. 2013, 15:33 (UTC)
Třeba už prostě není v Praze víc encyklopedicky významných ulic. Dohledávání statistických dat už zavání vlastním výzkumem, a dohledávání, jaké mají firmy adresy, do Wikipedie nepatří prakticky jistě, neboť Wikipedie nemá být telefonní seznam.--Tchoř (diskuse) 25. 10. 2013, 15:54 (UTC)
Osobně si myslím, že ještě několik encyklopedicky významných ulic/veřejných prostranství by se v Praze našlo, v Brně, Plzni, Olomouci, Kolíně … snad také. Už dlouho se chystám na ulici, která je spíše zajímavá, než významná. Nachází se na ní totiž: minipivovar, stanice první pomoci, protialkoholní záchytná stanice, márnice. Přesně v tomto pořadí. Jestliže nebudeme chtít uvádět umístění firem (nebyl bych tak kategorický), určitě má smysl zmínit školy, nemocnice, divadla, nádraží, prostě tzv. občanskou vybavenost, jak se krásně říkalo za jednoho z minulých režimů. --Leotard (diskuse) 25. 10. 2013, 16:46 (UTC)
Jednoho dne budou na WP všechna významná témata zpracována a najít nové bude stále obtížnější. V tomto zlomovém okamžiku nastanou dvě možnosti, jak WP rozšiřovat. Tou první bude zakládání článků o trivialitách, tou druhou masivní dočerpávání témat "nakouslých" - nedodělků a další vylepšování stávajících hesel. Nikterak se tedy nebráním botickému zakládání článků například o obcích v cizích zemích. Takovýto boto-polotovar je leckdy schopnější, než leckteré pahýly, které zde máme. Zastávám názor, že zvláště pro začátečníky je jednodušší něco opravit a doplnit v článku stávajícím, než vytvořit článek zbrusu nový na chybějící téma.--Rosičák (diskuse) 25. 10. 2013, 16:25 (UTC)
Toto závisí na definici "významného tématu". Stále vznikají nová audiovizuální díla, rostou nové stavby, konají se další sportovní akce. Sám vidím v oboru, kterému se věnuji profesionálně (silnoproudá elektrotechnika, domovní elektroinstalace) obrovskou zásobárnu témat, která zde nejsou zpracována vůbec, nebo zcela nedostatečně. I tento obor se rozvíjí, momentálně směrem k tzv. inteligentním budovám, vznikají nové produkty, nové výrobky. Drobný problém je, že prakticky nevycházejí knihy z tohoto oboru, takže lze zdrojovat především časopiseckými články. --Leotard (diskuse) 25. 10. 2013, 16:46 (UTC)

Příspěvky uživatele 77.48.106.94

Dobrý den, narazil jsem na přispěvatele vystupující pod IP 77.48.106.94, který se možná na Wikipedii namísto vkládání nezaujatých informací snaží propagovat svůj pohled na svět. Revertoval jsem dnes dvě jeho editace v článcích Věda a Věta (lingvistika), ve kterých tvrdil, že věda, resp. věty slouží k ovládání lidí. Podobně na mne působí i jeho příspěvek v článku Souvislost. Zbytek jeho příspěvků (prohlížel jsem je namátkově) je bohužel podle mne psán příliš odborným jazykem na to, aby mohl být snadno posouzen. Proto se ptám, jak to vidíte vy? — Loupežník (diskuse) 27. 10. 2013, 16:28 (UTC)

Co nebylo revertováno někým jiným, to jsem dorevertoval. Zmatečný vlastní výzkum bez zdrojů.--Zdenekk2 (diskuse) 27. 10. 2013, 18:16 (UTC)
Děkuji, jsem rád, že to vidí stejně i někdo jiný. — Loupežník (diskuse) 27. 10. 2013, 18:40 (UTC)

Prosím komunitu o vyjádření ohledně vlastního výzkumu

Je založení článku pod jménem, které není nikde zmíněno ve zdrojích k článku ani jinak dohledatelné mimo WP vlastním výzkumem? (Jedná se mi především o pozměňování jména českojazyčným přechylováním)--Rosičák (diskuse) 29. 10. 2013, 17:55 (UTC)

Obecně rozhodně nikoliv. Pokud někdo napíše na základě cizojazyčných zdrojů seznam ministrů financí Ugandy, pak přestože se takové sousloví v českých textech třeba nenachází, není důvod ho zakazovat.
Stejně tak pokud někdo přepíše podle uznávaných pravidel z cyrilice jméno zapadlé ruské vesničky, o které ještě nikdy nikdo česky nepsal, je to v pořádku.
A stejně tak i přechylování je mechanická záležitost, která k přebírání zahraničních textů patří. Pokud s tím nesouhlasíte, bylo by dobré, abyste se v tomto směru zasadil o úpravu Wikipedie:Přechylování ženských jmen. Třeba přidání bodu: „Pokud v češtině ještě o jméně nikdo nepojednával, pak jej nepřechylujeme.“ Já bych byl proti, je to proti duchu současného doporučení i v rozporu s běžnou praxí. --Tchoř (diskuse) 29. 10. 2013, 18:01 (UTC)
Nediskutujeme o slovech a názvech, které existují a jejich kombinacích. Na mysli mám jména osob, které neexistují a jsou poprvé stvořeny zde na WP.--Rosičák (diskuse) 29. 10. 2013, 19:17 (UTC)
Kolega Tchoř diskutuje o tomtéž co vy. Zcela správně různá jména vesnic apod. poprvé tvoří zde na wiki pokaždé, když zabrousí do detailů ukrajinské/ruské/čínské/... geografie. U osob v tomto není rozdíl. --Jann (diskuse) 29. 10. 2013, 19:53 (UTC)
Jeden tábor to považuje za vlastní výzkum, druhý to popírá. Je to názor proti názoru. Ale vyvracet tezi o vlastním výzkumu vlastních jmen popíráním vlastního výzkumu ve věci transliterace zeměpisných názvů je typický prohřešek proti logice. A dokazovat zda to je či není vlastní výzkum se samo stává vlastním výzkumem. Proto požadování důkazů od strany s opačným názorem by bylo nesmyslné. Můj názor je, že to je vlastní výzkum, ale to je jen zázor, stejně jako názor opačný je také jen názor. Jde spíše o to, abychom si vážili toho, že můžeme referovat o realitě, a při troše dobré vůle o ní můžeme referovat i pravdivě. Úmyslné komolení reality považuji za nedůstojné wikipedisty. (timto reaguji především na příspěvek nahoře, ale zároveň i na to, co je napsáno i níže i výše.) --Kusurija (diskuse) 30. 10. 2013, 14:48 (UTC)
Založení článku pod českým jménem, které je utvořeno podle zásad platných pro český jazyk, není vlastním výzkumem, zejména je-li možné podle těchto zásad utvořit jediný nebo zásadami jasně doporučovaný tvar takového jména. Podobně není vlastním výzkumem, pokud někdo podle zásad platných pro český jazyk transkribuje cizí jméno do češtiny, byť by pro to také nebyl žádný zdroj. Zda to odporuje jiným pravidlům, to nehodnotím, odpovídám pouze na otázku, která byla položena. --Okino (diskuse) 29. 10. 2013, 18:02 (UTC)
Pokud ten tvar jména nelze doložit zdrojem, je článek o někom jiném a neověřitelný. (tady nemluvím o přepisu do latinky)--Rosičák (diskuse) 29. 10. 2013, 19:17 (UTC)
Přidávání koncovek při přechylování (i při skloňování) v souladu s pravidly spisovné češtiny není vlastní výzkum, ale jednoduchá aplikace elementárních školních pravidel, vyzkoumaných mimo wikipedii. Ostatní jako Tchoř.--Jann (diskuse) 29. 10. 2013, 18:52 (UTC)
Každá úprava jména v základním tvaru je jeho pozměněním. Proti skloňování nic nemám. Proti změně identity mám námitky zásadní. (Přechylování není direktivním pravidlem spisovné češtiny, ale doporučeným postupem od ÚJČ.)--Rosičák (diskuse) 29. 10. 2013, 19:17 (UTC)
Odzadu: ÚJČ jiné než doporučené postupy nezná, takže rozlišování mezi přechylováním a skloňováním je čistě váš osobní názor, obé jsou postupy používané mluvčími spisovné češtiny a proto doporučené ÚJČ, a proto se jejich nedodržováním dostanete mimo hranice spisovné češtiny, což je zde nežádoucí. To, že z nějakého důvodu změnu tvaru jednoho z pádů považuje za změnu identity, by nemělo mít vliv na wikipedii, každý by měl psát podle pravidel a doporučení bez ohledu na své názory na identitu třetích osob. Pozměněním jména je i úprava v jiných pádech než prvním. --Jann (diskuse) 29. 10. 2013, 19:53 (UTC)
Ne, nejde o vlastní výzkum. Co se týče zdůvodnění, Tchoř a Okino to podle mě odůvodnili dostatečně a nemám, co bych k jejich vysvětlení dodal. --Mario7 (diskuse) 30. 10. 2013, 00:24 (UTC)
Pokud jde výhradně o přechýlení, tedy formu příjmení, pak se o vlastní výzkum nejedná. Samozřejmě, můžeme opět vést sáhodlouhé debaty u každé cizinky/cizince, zda je takové přechýlení správné. Na druhou stranu, pokud byste chtěl pruské krále Fridrichy nově nazývat Bedřichy nebo Bedřicha Smetanu nazvat Fridrichem Podmáslím, pak by se o vlastní výzkum jistě jednalo. Promiňte mi ten na první pohled možná hloupý příklad, ale chci tím jednoduše ukázat, že rozdíl mezi Jennifer Aniston/Jennifer Anistonová a Bedřich Smetana/Fridrich Podmáslí přesně odpovídá rozdílu mezi přechylováním a vlastním výzkumem. S pozdravem --Mates (diskuse) 30. 10. 2013, 00:46 (UTC)
Tak zrovna pruští králové Fridrichové byli Bedřichy zváni ve starší historické literatuře, někdy se to objeví i v nových knihách. Takže to není zrovna dobrý příklad. --Silesianus (diskuse) 30. 10. 2013, 09:35 (UTC)
Jistě, to se omlouvám, měl jsem si to pořádněji prostudovat, nicméně Rosičák se ptal na příklad, kdy to není podložitelné zdrojem. Tak aspoň příklad s B. Smetanou doufám sedí (a zmínku ve hře Divadla Járy Cimrmana České nebe prosím nezmiňujte :-)). --Mates (diskuse) 30. 10. 2013, 20:59 (UTC)

Tak nevím, zajímá se opravdu Rosičák o názor komunity, nebo mu jde o něco úplně jiného, když vidím jeho reakce...? Myslím, že na jeho otázku tu odpověděli všichni zcela jasně... --Okino (diskuse) 30. 10. 2013, 12:24 (UTC)

Nemáte pravdu, pane Okino. Jenom se v momentě, kdy jste to psal, vyskytly převážně názory napřené jedním směrem. To, že se do toho momentu nevyskytly názory, napřené jiným směrem, ještě není důkaz pravdivosti/oprávněnosti prvních. Tento manévr používáte (mnohde s úspěchem, protože oponenti jsou zastrašeni neúprosnou logikou) nikoliv poprvé. Nechci Vás vinit ze zlého úmyslu, jen upozorňuji, abyste se tak často nenechával strhnout prvním dojmem. Může to v některých vyvolávat i nelibost i/nebo jiné nežádoucí důsledky. Toto upozornění ovšem vysílám i směrem k dalším kolegům, nejen Vám.--Kusurija (diskuse) 30. 10. 2013, 15:57 (UTC)
I mně se bohužel zdá, že jde spíš o sondáž před dalším bojem proti přechylování než o skutečnou odpověď.--Zdenekk2 (diskuse) 30. 10. 2013, 16:20 (UTC)
(s e.k.) Pro všechny, kterým by to nemuselo být jasné: Vůbec nehodnotím, zda jsme se všichni shodli, nebo ne. Na to skutečně může být příliš brzy. Mně jde o to, že jsme tu všichni odpověděli na otázku ohledně vlastního výzkumu, přičemž ale Rosičák reagoval celkem off-topic - začal mluvit o "tvorbě článků o někom úplně jiném" (a o kom jako...?), o "změně identity" atd., tedy o tématech, která ve skutečnosti zanášejí zpět jeho vlastní vlastní agendu ohledně přechylování en bloc. To je shrnutí mého příspěvku, to je věc, na kterou jsem chtěl upozornit - aby se Rosičákovým působením dosud velmi konkrétní na jeho otázku, jestli je přechylování podle pravidel vlastním výzkumem, nestalo další nekonečnou diskusí o tom, zda přechylování je měněním identity nebo tvořením nových lidí...
Takže jestli kdokoli chce oponovat, že podle něj přechylování podle pravidel je vlastní výzkum, nechť tak činí a nechť pozmění či zcela změní poměr vyjádření členy komunity, ale ať sem nevnáší podobné nové odbočky; stejně jako se každý může připojit s názorem, že vlastním výzkumem není.
Ale jestli chcete začít diskutovat o tom, že přechylování je "změna identity" a "úmyslné komolení reality", tak si tu diskutujte sami, jelikož jsem měl za to, že tohle téma se v průběhu léta na diskusi dlouhé několik set tisíc znaků již vyčerpalo. --Okino (diskuse) 30. 10. 2013, 16:22 (UTC)
@Kusurija: K těm názorům jiným směrem: Já na přechylování cizích příjmení nadávám kudy chodím, ale zjistil jsem, že na Wikipedii nemá moc smysl proti tomu bojovat, protože ta se snaží pouze vycházet z věrohodných zdrojů. Proto se také do právě probíhajících diskusí na toto téma nezapojuji, akorát deklaruji svůj názor na své uživatelské stránce a vyčkávám, až se to změní a nepřechýlené varianty bude možno doložit jako převažující. Stále více zdrojů přechylovat přestává, byť jsou zatím ještě ve značné menšině. Trend je ale imho jasný. — Loupežník (diskuse) 30. 10. 2013, 16:32 (UTC)
Mám obdobný názor. Můžeme diskutovat, zda v konkrétním případě přechylovat Švec na Švecová nebo Ševcová, ale to je u většiny případů vše. A pak je tu několik sporných, převážně umělkyň, které se prezentují nepřechýleně (např. obaly hudebních nosičů), alě některá média je tvrdošíjně přechylují. U těch má smysl bojovat za nepřechylování, u zbytku musíme dočkat času jako husa klasu. A fanatismem se nic nezmůže. JAn (diskuse) 30. 10. 2013, 22:00 (UTC)
Dovoluji si upozornit na to, že těch "sporných" nepřechýlených jmen je už velmi mnoho. Dnes je už i v Česku velmi nezvyklé a neočekávané, vydat CD nebo DVD se zahraniční zpěvačkou nebo pěvkyní pod přechýleným jménem. Takový nosič by se věru špatně prodával atd. Jsem přesvědčen o tom, že odvolávat se na českou gramatiku u jmen v prvním pádě, potažmo jako název článků, je dnes přinejmenším problematické a vede jen k tomu, že se zde na ničem nedohodneme. Nemohu to akceptovat, ale protože jsem už byl napomenut, budu v této diskusi opatrný. Napsal jsem ale jasně, že na české Wikipedii chybí desítky článků o významných umělkyních, u kterých by mi přechýlené jmenné názvy velmi vadily. Zjevně jsou tyto ženy v Česku málo známé a nikdo tedy ani jejich jména v přechýleném tvaru neočekává. Přechylování je pak vlastním výzkumem. Podotýkám, že jsou to opravdu významné umělkyně se skvělou hlasovou technikou... --Zbrnajsem (diskuse) 30. 10. 2013, 23:26 (UTC)
Vlastní výzkum je to, co uvádíte, ne přechylování. Souhlasím s Tchořem, Jannem, Okinem, Mariem7 a Matesem. Nesouhlasím s Rosičákem a vyzývám ho, aby tohoto svého jednání, které už skoro začíná mít povahu narušování Wikipedie, raději zanechal. Totéž nově platí pro kolegu jménem Zbrnajsem. Ale co, někdo se třeba těší, že za sto let budou v této zemi všichni mluvit anglicky a spousta věcí bude jednodušších. Atila M. Rof (diskuse) 8. 11. 2013, 17:25 (UTC)

VE Office Hours

Once again, sorry for the English. Please help translate this message so that others in your community can read it. :)

This weekend, the engineering department is hosting more office hours to discuss VisualEditor. The first of these will be held on Saturday, November 2, at 1700 UTC. The second will be held on Sunday, November 3, at 0000 UTC. Please join as Product Manager James Forrester discusses VisualEditor and upcoming plans. Logs will be posted on meta after each office hour completes. The team would like to know about general issues, and problems specific to cs.wikipedia. If you can’t attend, or don’t use Internet Relay Chat, but would like me to post a question on your behalf, please post it below.

We thank you for your continued testing of VisualEditor. If you notice major issues impacting your project, we would appreciate it if you could let us know directly. Please leave a note on my talk page or reach out to James Forrester, the Product Manager, at mw:User talk:Jdforrester (WMF).

Thanks! PEarley (WMF) (diskuse) 29. 10. 2013, 18:27 (UTC)

Tento víkend pořádá inženýrské oddělení WMF další úřední hodiny k diskusi o Visual Editoru. První se budou konat v sobotu 2. listopadu od 18:00 SEČ. Druhé budou v neděle 3. listopadu v 1:00 SEČ ráno. Můžete se připojit k diskusi s produktovým manažerem Jamesem Forresterem o Visual Editoru a nadcházejících plánech. Zápis bude zveřejněný na Metě po skončení každých úředních hodin. Tým se rád dozví jak o obecných věcech, tak o problémech specifických pro českou Wikipedii. Pokud se nemůžete zúčastnit nebo neužíváte IRC, ale chcete položit otázku v zastoupení, napište ji zde níže.

Děkujeme za pokračující testování Visual Editoru. Pokud zaznamenáte zásadní věci, které ovlivňují Váš projekt, uvítáme, pokud nám dáte vědět přímo. Stačí zanechat zprávu na mé diskusní stránce nebo se spojit s Jamesem Forresterem na mw:User talk:Jdforrester (WMF). (přeložil Okino (diskuse) 29. 10. 2013, 18:39 (UTC), snad jsem správně pochopil datum nedělně/pondělních hodin)

Oznam o přebírce návrhových (ne)přechylovacích šablon

Zdravím, v kategorii Kategorie:Požadované přesuny bylo přibližně třicet článků s vloženým návrhem na (ne)přechylovací přesun, což jistě není v pořádku. Návrhové šablony jsem odstranil ze všech článků, při kterých šablona neplnila svůj účel, tj. z článků, kde se vůbec nerozvinula diskuse o přesunu, z článků, do kterých byla šablona vložena před několika měsíci a z článků, u kterých se rozvinula nevyhodnotitelná diskuse, lidově řečeno hádka dvou táborů. Otázka, zda jde o návrh na přechýlený nebo nepřechýlený tvar, byla pro mě, samozřejmě irelevantní. Protože vím, že někteří kolegové s oblibou řeší (ne)přechylování na WP, považuji za vhodné o tomto kroku upovědomit ostatní kolegy zde, pod lípou. S pozdravem --Mario7 (diskuse) 30. 10. 2013, 22:26 (UTC)

V šabloně je text: Bylo navrženo přejmenování (přesunutí) této stránky na nový název...
Odstranění této šablony je popřením informace (nepravdivým/zavádějícím popřením), které není podepřeno dosažením konsensu, nebo stažením návrhu (odstoupením od něj). Souhlasím s tím, že takové množství "visících" oznámení není v pořádku, ale to by se mělo tedy asi řešit nejprve změnou textu v šabloně. Odstraňování takovéto (v současném znění) šablony by podle mne mohlo být: 1. vkladatel bere svůj návrh zpět (to za něj nemůže udělat někdo jiný) 2. odstraní kdokoliv, pokud vložení bylo zjevným vandalizmem/provokací 3. bylo dosaženo konsensu - odstraní kdokoliv z těch, kdo mohou dosažení konsensu posoudit. 4. odstraní správce, který usoudí, že konsensus je v dlouhodobé perspektivě nedosažitelný (a oznámí to v popisu editace). Tím nekritizuji nahoře oznámený postup Maria7, jen upozorňuji na (možná přehlédnuté) souvislosti... --Kusurija (diskuse) 31. 10. 2013, 07:45 (UTC)
Díky za konstruktivní příspěvek. Těší mě, že lze klidně diskutovat o podstatě věci, proto to rovněž rozvedu blíž. Úkolem návrhové šablony je upozornit ostatní wikipedisty na navržený přesun a umožnit jim, aby vyjádřili své nesouhlasné (případně souhlasné) stanovisko, pokud nesouhlasí. Pokud proti přesunu měsíc (nebo dokonce několika měsíců, jako tomu bylo v několika případech) nikdo nenamítne, nebo pokud se rozvine pouze minidiskuse dvou wikipedistů (z obou táborů, což přirozeně nikam nevede), návrhová šablona přestala plnit svůj význam. Upozorňuju ale, že jejím odstraněním nedochází k nějakému „zamítnutí“ návrhu nebo k „rozhodnutí“ o ponechání na stávajícím tvaru. Články může na wiki přesunout v podstatě každý a všichni víme, že {{Přesunout}} slouží na „posbírání“ nesouhlasných stanovisk, nikoliv souhlasných. Jinak řečeno, ve všech případech, kdy není (po upozornění šablonou) dosažen konsenzus proti přesunu, lze přesunout.
Všeobecně je správným postupem po odstranění návrhové šablony příslušný článek přesunout na navrhovaný tvar. V těchto (ne)přechylovacích případech jsem ale příslušné přesuny neprovedl z jednoho konkrétního důvodu, že v naprosté většině diskusí chybělo normální zdůvodnění, proč byl v daném případě navržen přesun. Podle mě, každý wikipedista, který chce budovat kvalitní encyklopedii, když chce přesunout článek, musí na to mít nějaké důvody a jeho argumenty je žádoucí zmínit v diskusi. Když chce „přechylovací“ wikipedista přesunout článek s odůvodněním, že „nevidí důvod k nepřechýlení“ nebo „nepřechylovací“ wikipedista s argumentem, že „ČSFD nepřechyluje“ prostě mě to nezajímá a na základě podobných důvodů se necítím oprávněn přesouvat, i když byla v článku dostatečně dlouhý čas vložena návrhová šablona.
Teď může klidně kterýkoliv wikipedista vložit najednou do pěti nebo deseti článků šablony (přirozeně, že pouze k přechýleným nebo nepřechýleným názvům, podle toho, ke kterému „táboru“ patří) a pokud komunita nemá chuť přít se o to, na kolika serverech je nějaký tvar zmíněn nebo kolik knih vyšlo pod přechýleným/nepřechýleným jménem, prostě provede příslušné přesuny :). Upozorňuju, že přesuny je podle pravidel možné provést rovněž ve všech článcích, ze kterých jsem odstranil šablonu. Příslušní wikipedisté (všiml jsem si, že ve většině případů jde o dva kolegy, z obou táborů) mají články určitě ve sledovaných a pokud vykonají příslušné přesuny, nelze oficiálně nic namítat ani revertovat, protože komunitě poskytli čas a prostor k vyjádření. Zda to udělají, mě vůbec nezajímá, ale podobné rošády (nepřechylovací wikipedista přesouvá 5 článků na „svůj“ tvar a přechylovací kolega rovněž 5 článků na „svůj“ tvar) Wikipedii IMHO nikterak nepomáhají. Zdraví --Mario7 (diskuse) 31. 10. 2013, 16:06 (UTC)
K tvému vyjádření že: „Jinak řečeno, ve všech případech, kdy není (po upozornění šablonou) dosažen konsenzus proti přesunu, lze přesunout.“ S tímto tvrzením se nedá než nesouhlasit.
1) Máme zde doporučení o přechylování, které (ať se to někomu líbí nebo ne) v tuto chvíli jednoznačně preferuje přechylování
2) Když tu mám něco, co je s největší pravděpodobností v souladu s doporučením, nemůže být důvodem ke změně to, že se to přesune na jiný tvar jen to, že není konsenzus nepřesouvat aniž by existoval konsenzus přesunout. A jen doplním, že stejně tak nevzniká důvod k tomu, aby se jen na základě chybějícího konsenzu k opaku přesouval článek z tvaru, který s největší pravděpodobností v souladu s doporučením není.
Ono totiž to, že neexistuje konsenzus k jedné variantě opravdu neznamená, že by existoval konsenzus k variantě opačné. Většinou je to tak, že prostě konsenzus neexistuje a pak je potřeba k vyhodnocení využít jiná kritéria (např. soulad či nesoulad stávajícího tvaru s doporučeními) a v případě, že ani to nepomůže, je nejlepším řešením nechat to být jak to je.
Jedudědek (diskuse) 1. 11. 2013, 13:05 (UTC)
Úplně s tebou souhlasím. Upozorňuji ale, že moje formulace, kterou si zmínil v úvodu, je (skutečným) status quo za předpokladu, že daný přesun není proti pravidlům. A ty píšeš spíš o přesunech porušujích pravidla. V podobných případech je přítomnost nebo nepřítomnost {{Přesunout}} v článku IMHO už úplně irelevantní. Přesun porušující pravidla lze, přirozeně, revertovat, ale ne na základě dosažených nebo chybějících konsenzů, nýbrž na základě pravidel. Konkrétně v případě přechylování ale nepanuje, bohužel, jednota v tom, co je proti pravidlům :(, což vede často k revertům revertů. To je už ale jiný problém. --Mario7 (diskuse) 1. 11. 2013, 16:49 (UTC)
Jen malý dodatek. Mám tu zkušenost, že ne každý wikipedista může o své vůli provést všechny přesuny. Jak je to zařízeno, to nevím. Když byl článek založený pod nepřechýleným ženským jménem (cizinky) někým "přechýlen", tak oprava tohoto rozhodnutí, i když byla schválena většinově v diskusi, může být provedena jen správcem. A jen výjimečně se najde správce k tomu ochotný. --Zbrnajsem (diskuse) 31. 10. 2013, 18:22 (UTC)
Ne, vyhodnocení diskuse nebo přesun článku není vázán na správcovská práva, podobně jako uzavírání DoSů. Asi máte na mysli přesun článku Simone de Beauvoir, ten byl vázán správcovská práva z technických příčin (bod 2). Obecně ale může kteroukoliv stránku přesunout kterýkoliv wikipedista. Z důvodu spornosti je ale vhodné v (ne)přechylovacích případech vložit šablonu {{Přesunout}}, což většina kolegů, naštěstí, skutečně dělá. --Mario7 (diskuse) 31. 10. 2013, 19:04 (UTC)
Nahoře uvedený ilustrační přiklad (a zajisté nežádoucí postup) s pěti přesuny jedněch jedním směrem a pěti jiných opačným směrem moc nefunguje, protože nakonec převážná většina z těch deseti skončí na jednom pólu (pokud ne všechny), schválně hádejte na kterém. Přitom jedni jsou donuceni se krotit, zatímco jejich oponentům (někteří "se dopustili" podobných "prohřešků") se nezkřivil ani vlásek (a možná ani nemají tušení, že i jejich horlivost byla větší, než by bylo zdrávo). Ale s polemikami raději končím, abych na to nedoplatil. Diskutovat mohou jiní. --Kusurija (diskuse) 31. 10. 2013, 21:02 (UTC)
Hádám, že na tom, který odpovídá znění našeho doporučení o přechylování. Hádám správně? Jedudědek (diskuse) 1. 11. 2013, 13:05 (UTC)
Vím, o čem mluvíte a jsem přirozeně proti tomu, aby jeden tábor přesouval články bez diskuse a od druhého táboře vyžadoval šablony a sáhodlouhé diskuse. Není to spravedlivé, nicméně pohled do Knihy přesunů říká, že (ne)přechylovací přesuny bez diskuse jsou ojedinělé. Pokud nepočítám hromadný přesun pěti článků jednoho kolegy, který (shodou okolností zrovna včera) po jedné drobné diskusi o přechylování pocítil potřebu najít si nějaké články pro přesun :), nepředstavuje to, naštěstí, v současnosti problém. --Mario7 (diskuse) 31. 10. 2013, 21:44 (UTC)
Je pozdě, tak si tohle čtu opakovaně a znovu koukám do knihy přesunů a velmi váhám, jestli tohle tvrzení je Vaše nepozornost nebo moje nepozornost. A nemohu tomu uvěřit: (Ne)přechylovací přesuny bez diskuse (a bez šablony) jsou ojedinělé?! Je měřítkem celkový počet přesunů v. počet nediskutovaných přesunů? Rozumíme stejně slovu ojedinělé?--Tomas62 (diskuse) 1. 11. 2013, 00:02 (UTC)

Pokusím se to přehledně shrnout. Šablona byla odstraněna z:

  1. z článků, kde se vůbec nerozvinula diskuse o přesunu; Je v pořádku, pokud i dřívější bez diskuse provedené přesuny vrátíte na původní název článku.
  2. z článků, do kterých byla šablona vložena před několika měsíci; Rozumné. I když poněkud nesourodé, když u bodů 1 a 3 je kritériem diskuse.
  3. z článků, u kterých se rozvinula nevyhodnotitelná diskuse; Problematické. Na rozdíl od předchozích bodů subjektivní. Prosím do takových článků šablonu vrátit, aby nevyhodnotitelnou diskusi mohl vyhodnotit někdo jiný.--Tomas62 (diskuse) 31. 10. 2013, 23:25 (UTC)
Ano, podobné přesuny jsou ojedinělé, přičemž nějaké osobní chápání tohoto výrazu není podstatné. V posledních 500 záznamech Knihy přesunů (od 1. 11. 2013, 02:03 – 12. 10. 2013, 13:15) se nachází (když nepočítám rošádu tam-zpátky u článku Elisabeth Abeggová) pouze jeden přesun, který vykonal kolega G3ron1mo (16. října Scarlett Johanssonová) a šest přesunů, které vykonal kolega Palu (27. října Marcia Wallaceová a pět přesunů z 30. října), tudíž (ne)přechylovací přesuny bez diskuse provádí v potenciálně sporné míře pouze jediný kolega. Tento stav jsem označil výrazem „ojedinělé“.
Co se týče článků, ze kterých jsem odstranil návrhovou šablonu z důvodu, že následná diskuse byla nevyhodnotitelná (možná ne nejpřesnější výraz, rozuměj spíš nepoužitelná pro přesun), jde o diskuse Selena Gomezová a Sofija Andruchovyčová. Pokud máte dojem (nebo kdokoli jiný), že na základě těchto diskusí lze provést přesun, klidně se obraťte na NS a požádejte správce o opětovné vyhodnocení. Pro navrácení šablon ale není důvod, protože jde o běžné (ne)přechylovací diskuse, ve kterých jisté malé procento wikipedistů (z obou táborů) v průběhu několika dnů vyjádří své názory (vystřílí munici) a pak se diskuse stane neaktivní. Nemluvě o tom, že celá diskuse je nepřínosná a podobá se víc sportovnímu utkání :), jako diskusi slušných lidí, tvořících encyklopedii. --Mario7 (diskuse) 1. 11. 2013, 02:39 (UTC)
ad) ojedinělé. Pro podmnožinu uvedenou v bodě 2. užíváte lhůtu měsíce, v odpovědi kolegovi Kusurijovi užíváte lhůtu týdny (posledních 500 přesunů). Takže snadno dojdete k jednomu wikipedistovi, jehož činností nemá cenu se zabývat. Buďte tedy stejně důsledný jako při odstraňování šablony a vraťte tyto ojedinělé přesuny na původní stav. Protože mj. šablony s návrhem na přesun jsou taky ojedinělé (kterými nebylo třeba se zabývat) vezmeme-li v úvahu potenciální množství článků, kam by mohly být umístěny.
Souhlasím s kolegou Kusurijou a jeho návrhy na postup shrnutý výše ve čtyřech bodech. Šablona Přesunout je údržbová šablona (stejně jako šablona Upravit) a je součástí článku. Odstranění šablony Upravit bez provedení úprav je vnímáno jako nežádoucí. Odstranění šablony Přesunout z jiných důvodů, než výše uvedených vnímám jako nežádoucí.--Tomas62 (diskuse) 1. 11. 2013, 11:34 (UTC)
Pouze stručně, pokud se Vám chce, klidně si v Knize přesunů projděte i starší záznamy, ale já pro to nemám důvod. Když, tak mě klidně upozorněte na výsledek. Ještě jednou a posledně, šablony byly odstraněny z důvodu, že nesplnili nebo přestali plnit svůj účel, kterým je přitáhnutí pozornosti ostatních wikipedistů k diskusi o přesunu. K jejich další přítomnosti v článku už není důvod, proto byly odstraněny. Apropos, jestli hodláte v budoucnu přidávat návrhové šablony do dalších článků, odůvodňujte, prosím, příslušná vložení. V článku Marie-José Natová jste vložil šablonu, aniž byste zmínil důvody, které Vás k tomu vedli, na diskusní stránce, a to ani, když jste o to byl požádán. Pro příště budou podobná neodůvodněná vložení revertována jakožto provokace, samozřejmě bez ohledu na to, kdo je vložil. Nic ve zlém, ale WP není bitevní pole, na kterém dva tábory hájí své pozice a konstruují strategie proti „soupeři“. Prozatím je pro mě tohle téma uzavřeno. Zdraví --Mario7 (diskuse) 1. 11. 2013, 17:17 (UTC)

Jak vidno zastánci přechylování v čele se správcem Tchořem si s žádnou návrhovou šablonou hlavu nelámou a přesouvají a revertují, viz Kate McGarrigleová. Tento přístup, kolego Mario7, představuje velký problém. --Jowe (diskuse) 1. 11. 2013, 13:03 (UTC)

Palu sice nepoužil šablonu, ale uvedl ve zdůvodnění přesunu jasné věcné zdůvodnění. Vy jste ani nepoužil šablonu, ani přesun nijak věcně nezdůvodnil. Takže s kritikou případně začněte u sebe. --Tchoř (diskuse) 1. 11. 2013, 13:08 (UTC)
Pro sporný přesun a jeho zdůvodnění se používá šablona a diskusní stránka. Revert editace, která je jednoznačně proti doporučení, je zcela legitimní. --Jowe (diskuse) 1. 11. 2013, 13:25 (UTC)
@Jowe: Souhlasím, že je to problém. Co k tomu můžu říct :)? Podle současných pravidel může každý wikipedista provést přesun rovnou, bez vložení návrhové šablony. Na straně druhé, její vložení je doporučováno v případech, kdy může být přesun sporný, což jsou patrně všechny podobné přesuny. Odtud lze vyvodit, že v rámci jisté wikizdvořilosti je vhodné ve všech (ne)přechylovacích případech napřed vložit (odůvodněnou) šablonu a vyčkat jistý rozumný čas, zda se proti přesunu neobjeví (normální) argument. Bylo by nejvhodnější, aby to bylo dodržováno oběma stranami. To je můj názor, ale pokud má některý kolega jiný názor, nelze s tím IMHO nic dělat, leda jej upozornit, že jeho konání může vyvolávat nové emoce a reverty. --Mario7 (diskuse) 1. 11. 2013, 16:20 (UTC)

Dvakrát Karel Srp

Máme tu dva články:

  • Karel Srp (1937) pojednává o zakladateli Jazzové sekce, který nedávno dostal vyznamenání Za zásluhy.
  • Karel Srp pojednává o jeho synovi narozeném r. 1958, kurátorovi výtvarného umění.

Domnívám se, že tento stav není dobrý; už řadu lidí (včetně mě) zmátl. Starší Srp by si zasloužil heslo bez rozlišovače. (Nebo to řešit symetrickým rozcestníkem.) --Jvs 31. 10. 2013, 08:02 (UTC)

To je snad jednoduché. Provedu hned přesun na "Karel Srp (1958)". --Zbrnajsem (diskuse) 31. 10. 2013, 18:24 (UTC)
Bylo to už provedeno, ale článek Karel Srp (1958) je skoro pahýl a není dobře odlišen od článku Karel Srp (1937). --Zbrnajsem (diskuse) 31. 10. 2013, 18:28 (UTC)

Vyřešeno. Atila M. Rof (diskuse) 31. 10. 2013, 18:45 (UTC)

Vyřešeno? Littledogboy (diskuse) 31. 10. 2013, 22:07 (UTC)
VyřešenoVyřešeno Vyřešeno! Atila M. Rof (diskuse) 1. 11. 2013, 09:41 (UTC)

Wikikonference 2013

Ahoj a dobrý den všem, rád bych vás pozval na pátou českou Wikikonferenci, která se uskuteční 30. listopadu 2013 v budově Přírodovědecké fakulty UK na Albertově v Praze (mapa zde). Byl již zveřejněn program - bohatý na nejrůznější přednášky od rána do pozdního odpoledne. Účast je samozřejmě bezplatná, všechny zájemce však prosíme o registraci. Pro mimopražské účastníky je vyhrazena určitá finanční částka k pokrytí přiměřených cestovních nákladů. Děkuji a těším se na setkání s vámi, --Vojtech.dostal (diskuse) 3. 11. 2013, 08:20 (UTC)

Mezinárodní bibliografická databáze

Existuje nějaká mezinárodní bibliografická databaze, kde by bylo možno dohled podrobnosti k cizím knihám?--Juandev (diskuse) 3. 11. 2013, 12:24 (UTC)

Veškerá sci-fi literatura zde: The Internet Speculative Fiction Database. Knihy, časopisy, fanziny, vydavatelství, autoři a mnoho dalšího. P.S: + fantasy a horor. --Chalim Kenabru (diskuse) 3. 11. 2013, 12:49 (UTC)
Já za tímto účelem využívám webové stránky Knihovny Kongresu. --Faigl.ladislav slovačiny 4. 11. 2013, 22:12 (UTC)

Nahrávání fotek z Flickr na Wikipedia Commons

Zdravím,

může mi někdo poradit, jak je to s nahráváním cizích fotografií zveřejněných na Flickru na Wikipedia Commons? Je to možné, za jakých podmínek a jakým způsobem? Děkuji. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 11. 2013, 12:30 (UTC)

Já na to používám tento nástroj, který vlastně připraví soubor pro nahrání a následně jej nahraje bot (to jen k tomu způsobu). --Marek Koudelka (diskuse) 3. 11. 2013, 12:35 (UTC)
Děkuji, to vypadá uživatelsky přístupné. A jak je to s licencí? Je možno opravdu nahrát jakoukoliv fotku z Flickru? Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 11. 2013, 12:37 (UTC)
Jen ty, které mají uvedenou licenci Creative Commons BY BY (Uveďte autora) nebo Creative Commons BY-SA BYSA (Uveďte autora-Zachovejte licenci). --Harold (diskuse) 3. 11. 2013, 12:45 (UTC)
Aj, to jsem se radoval předčasně. Něco tam ale i tak bude. Díky.Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 11. 2013, 12:58 (UTC)
Většina fotek je na Flickru pod „all rights reserved“ (všechna práva vyhrazena), ale dá se tam specifikovat vyhledávání pouze na fotky s licencemi Creative Commons, o kterých hovoří Harold. Napíšete něco do interního vyhledávače Flickru a necháte to vyhledat. Následně se Vám objeví pod vyhledávacím řádkem odkaz na pokročilé vyhledávání (advanced search). Kliknete na něj, sjedete dolů a tam naleznete možnost filtrování podle licencí Creative Commons. Zaškrtnete všechna tři zatržítka (Only search within Creative Commons-licensed content, Find content to use commercially a Find content to modify, adapt, or build upon) a provedete vyhledávání. Jeho výsledky je možné přidat na Commons, protože jsou filtrovány podle příslušných svobodných licencí. — Loupežník (diskuse) 3. 11. 2013, 13:15 (UTC)
Díky Loupežníku, to je vyčerpávající. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 11. 2013, 19:02 (UTC)
Pro kontrolu můžeš použít tento nástroj. Do okna vložíš číslo v URL adrese, u tohoto obrázku „9630783949“, když vyjede formulář skrze nějž můžeš nahrát obr na Commons ("Open upload form"), mělo by být vše v pořádku. Samozřejmě je vhodné upravit kategorie. Není-li licence správná, uvidíš příslušnou informaci bez možnosti nahrání.--Kacir 3. 11. 2013, 19:11 (UTC)

Občas není na škodu i požádat autora aby změnil licenci. Občas se mi podaří to vyjednat. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 4. 11. 2013, 21:16 (UTC)

Řazení osobností měst

Ahoj, dobrý den, jaký je podle vás správný způsob řazení osobností/rodáků ve článcích o městech? Já zastávám řazení dle abecedy, nicméně narážím i na řazení dle roku narození - co je podle Vás lepší?

Výhodnější dle mě je řazení dle abecedy, je to dle mě přehlednější a nemusí se tak uvádět rok narození (aby bylo jasné, dle čeho je řazeno).--frettie.net (diskuse) 5. 11. 2013, 12:31 (UTC)

Abecedně --Silesianus (diskuse) 5. 11. 2013, 12:42 (UTC)
Souhlasím a budu ty řazený chronologicky přeřazovat.--frettie.net (diskuse) 5. 11. 2013, 16:23 (UTC)
Z mnoha důvodů preferuji abecedu. Ve velkém množství osobností se pak čtenář lépe orientuje. Ne vždy máme také doloženo datum narození. Ovšem abecední řazení na chronologické začala ve velkém provádět Lalina a vedl jsem s ní drobnější spor (nebo spíš diskuzi) zde a zde. Bylo by dobré se předem dohodnout, ať se to nepředělává stále znovu a znovu. --Radek Linner (diskuse) 5. 11. 2013, 19:04 (UTC)
A nebylo by možné to mnoho důvodů vypsat? --Tchoř (diskuse) 5. 11. 2013, 20:47 (UTC)

Abecední řazení mi přijde nejhorší možné. Za lepší považuji časové, které sám používám, případně tematické, připadá-li v úvahu.

Abecední řazení je dobré pro telefonní seznam, když znám jméno a chci ho najít a pak nějakou informaci k němu. Pochybuji, že používání seznamů rodáků tímto způsobem převažuje, dokonce pochybuji, že je nějak výrazné. Pokud někdo zná jméno hledané osobnosti, pravděpodobně ho napíše rovnou do vyhledávacího pole. Případů, kdy si nechá vyhledat rodné město a pak tam bude jméno hledat v seznamu rodáků, bude minimum (a navíc i v takových případech pravděpodobně bude vědět, kde jméno hledat v časovém nebo tematickém řazení). Možná mi něco uniká, ale k čemu jinému je abecední řazení dobré než k vyhledávání podle jména, to nevidím.

Rodáci podle mého názoru patří do části věnované dějinám, a stejně jako budeme řadit jiné seznamy (pomiňme seznamy starostů, ale třeba seznam vojenských osádek, seznam místních periodik) věnované dějinám chronologicky, přijde mi to tak přirozené u rodáků.--Tchoř (diskuse) 5. 11. 2013, 19:20 (UTC)

Ještě mne napadá: Možná se na to někdo dívá příliš editorsky: Při tvorbě článku a doplňování seznamů je jistě skutečně nejpoužívanější operací vyhledávání podle jména. Ale Wikipedie má podstatně víc čtenářů než editorů a měla by být tedy uzpůsobena pro to, jak ji používají čtenáři.--Tchoř (diskuse) 5. 11. 2013, 19:33 (UTC)

Jsem také pro abecední řazení. Je to obecně velice zaužívaný systém.--Chalim Kenabru (diskuse) 5. 11. 2013, 20:37 (UTC)

Také bych byl pro abecední řazení. Často bývá vlivem přepisů jména mezi němčinou - češtinou (polštinou - češtinou atd.) obvyklá podoba jména zkomolená a všechna přesměrování nemusejí existovat. Lépe se mi hledá v abecedním řazení. Já obvykle znám spíše jméno a hledám k němu období, než opačně. --Leotard (diskuse) 7. 11. 2013, 06:38 (UTC)

Tedy se domníváte, že typické a nejčastější použití seznamu rodáků je: „Chtěl bych si přečíst článek o vynálezcích ruchadla, ale teď si nemohu vzpomenout, zda se jmenovali Veverkové, nebo Wewerkové, a zda to byli bratři nebo bratranci a vlastně nevím, co do toho vyhledávacího okénka napsat, naštěstí si pamatuji, že se narodili v Rybitví, vyhledám si je tedy na stránce o obci“?
Mně se osobně tahle představa zdá divná. Nepochybuji, že k takovému použití dochází. Ale daleko víc lidí si přece ten seznam s rodáky přece prostě čte v rámci četby o dané obci, aby získali představu, kdo odtamtud pocházel. Nebo jsem jediný, kdo si to myslí? --Tchoř (diskuse) 7. 11. 2013, 07:08 (UTC)
Myslím si totéž, tedy že více lidí si tyto informace přečte pro představu, kdo z obce pocházel. Druhá věc je, jak to souvisí s řazením osob. Tematické rozčlenění mi dává smysl, protože čtenář může stát o to, aby měl pohromadě třeba všechny skladatele, pokud se zajímá o hudbu, nebo všechny politiky atd. IMHO se to děje i v souvislých textech. Také myslím, že pro čtenáře může být relevantní řazení podle významnosti, ale to se může obtížně posuzovat a také záleží na zájmech čtenáře. Chronologické řazení mi dává smysl u výčtů zahrnujících opravdu dlouhá období, třeba od renesance po současnost, kdy užitečnost časového zařazení IMHO začíná nabývat podobné významnosti jako tematické členění. Abecední řazení oproti tomu vnímám spíš jako zjednodušení pro editory, protože se nejsnáz sestavuje. Ale úplně bych ho nezavrhoval, hlavně s ohledem na to, že opravdu ne každý se chce namáhat s dohledáváním a udáváním dat narození a úmrtí. V praxi si dovedu představit třeba kratší, méně propracované seznamy řazené podle abecedy a vedle toho důkladněji zpracované chronologicky řazené seznamy. V případě těch druhých ovšem vždy s uvedením data narození a úmrtí. --Bazi (diskuse) 7. 11. 2013, 14:17 (UTC)

Především by o významných rodácích, respektive jejich vztahu k místu, mělo být v článku uvedeno víc než jen jméno a příjmení v nějakém kvazistrojovém seznamu. Ty zbylé, méně významné, je pak možno vyjmenovat holou větou. Řazeni by měli být především podle své významnosti (a to speciálně významnosti jejich vztahu k danému místu). Nějaké monstrózně dlouhé nestrukturované abecední nebo chronologické holé seznamy jmen osobností by neměly smysl. --ŠJů (diskuse) 8. 11. 2013, 09:24 (UTC)

Doufám, že tohle nemyslíte vážně? Řadit rodáky podle významnosti? Kdo by tu významnost asi určoval? Že bychom hlasovali, nebo ustavili nějakou komisi? Současné řazení podle data narození je sice nepraktické a nepohodlné, ale má alespoň zřejmou logiku. --Leotard (diskuse) 8. 11. 2013, 17:26 (UTC)

Vytvoření nové stránky

Přesunuto na Wikipedie:Potřebuji pomoc. --Mario7 (diskuse) 5. 11. 2013, 16:12 (UTC)

ISSN

Zdravím, při procházení webů potenciálních hostů pro wikikonferenci jsem narazil na to, že česká wikiskripta mají přidělené ISSN [6], a napadlo mne, že by možná stálo za požádat příslušný úřad o ISSN pro české wiki projekty.

Důvod je nasnadě: "Dobrou zprávou pro autory textů pro WikiSkripta je přidělení ISSN 1804-6517. Díky tomu bude možné publikaci článku ve WikiSkriptech zahrnout do seznamu publikačních aktivit a započítat mezi ostatní publikační výstupy stejně jako publikaci v českém neimpaktovaném časopise." Prosím o reakci.

S pozdravem Michal Reiter/ Limojoe (diskuse) 6. 11. 2013, 11:45 (UTC)
Jak jsem psal už do maillistu, nemyslím, že by Wikipedie úplně naplňovala definici pokračujícího zdroje „[…] v podobě redakčně spravované webovské [sic] stránky“. Ovšem stejně tak nechápu, jak můžou definici naplňovat Wikiskripta („Nové články jsou přidávány s určitou, předem stanovenou periodicitou“)… --Mormegil 6. 11. 2013, 13:52 (UTC)
Tak ta "určitá, předem stanovená periodicita" u online zdrojů zjevně neplatí, jelikož ISSN má celá řada zpravodajských (třeba i specializovaných) portálů, u kterých je periodicita daná asi heslem "píšeme pravidelně tehdy, když máme o čem psát". Wikipedii by nicméně chyběla asi ta redakce - respektive nevím, jestli by redigování "komunitou" stačilo. Ale můžete se na to zeptat. --Okino (diskuse) 6. 11. 2013, 13:58 (UTC)
Trochu se obávám, že bude-li možno zahrnout články na wikipedii do publikační činnosti, povede to ke zvýšení snah o "vlastnění" článků.--Shlomo (diskuse) 7. 11. 2013, 09:30 (UTC)
To vidím i jako reálnou "hrozbu". Takže bych to asi neřešil, nemá to zatím žádný význam. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 7. 11. 2013, 23:17 (UTC)

158.194.63.*

Dnes jsem zaznamenal řadu editací z adres 158.194.63.*. Některé editace jsou přínosné, jiné už méně (copyvia, spam). Mám z toho dojem, že na nějaké základní škole dostali za úkol „napsat něco na Wikipedii“. --Jvs 8. 11. 2013, 12:58 (UTC)

UPOL, aneb nepodceňujte naše vysokoškoláky. ;-) --Mormegil 8. 11. 2013, 13:16 (UTC)
Třeba mají budoucí pedagogové, co na té univerzitě studují k dispozici vzorek dětí a ty to napsaly. Moje dcera studuje na PF UK na učitelku a jim ty děti na pokusy půjčují.

Ještě podpis.--Leotard (diskuse) 8. 11. 2013, 17:31 (UTC)

Jiří Kovařík (spisovatel)/(historik)

Přesunuto na Wikipedie:Potřebuji pomoc. --Mario7 (diskuse) 8. 11. 2013, 13:18 (UTC)

Oldřich Kužílek

IP adresou 90.179.79.154 je z článku Oldřich Kužílek neustále odstraňováno přesné datum narození. Můžeme na Wikipedii datum uvést, když bylo již někde jinde publikováno? --Marek Koudelka (diskuse) 9. 11. 2013, 15:14 (UTC)

Jistě, v externím odkazu je navíc uvedeno, takže vrátit ho do článku.--Chalim Kenabru (diskuse) 9. 11. 2013, 15:36 (UTC)
To se už také stalo, ale na stole je argument, že jde o zákonem chráněný osobní údaj, viz zde a zde. --Mario7 (diskuse) 9. 11. 2013, 15:54 (UTC)
Pro Wiki je to dostačující zdroj, až bude datum z něj odstraněn a nebude možné jej dohledat jinde, potom by se teprve měl smazat z článku.--Chalim Kenabru (diskuse) 9. 11. 2013, 16:06 (UTC)
No, když si uvědomíme, že pan Kužílek je jedním autorů zákona o svobodném přístupu k informacím a že je odborníkem na ochranu soukromí, tak pozor. Ať už tedy skutečně on, nebo někdo jiný žádá odstranit ten údaj právě z tohoto článku, tak bych to nebral úplně na lehkou váhu. Přestože si myslím, že je to naprosto v pořádku. Ale je třeba na to upozornit.
A jinak - zákonem chráněné osobní údaje jsou téměř všechny, které jde ztotožnit s nějakou osobou (což je pochopitelně přímý účel Wikipedie)... Zákon k tomu dává výjimku tisku (v tzv. tiskovém zákoně č. 81/1966 Sb.), encyklopediím nikoli (a přesto předpokládám, že v tom nemůže být problém). Ale tady narážíme na člověka, který si z toho udělal životní poslání (anebo na někoho, kdo se za něj z provokace vydává)... To už by ale skoro asi patřilo spíš na Wikipedie:Pod lípou (práva).
Pokud by nicméně tato iniciativa měla vést k omezení práva Wikipedie na převzetí a šíření již zveřejněné informace, byl bych plným zastáncem jakékoli iniciativy na to, aby se tomu zabránilo. --Okino (diskuse) 9. 11. 2013, 16:07 (UTC)
Souhlasím. Pokud by zákony opravdu obsahovaly (jejich výklad vyzníval) v odstranění data narození, pak by to byla menší revoluce, protože bychom je museli smazat z ostatních biografií a seznamů. Že by takto masivně porušovaly zákon i stát. instituce (NK ČR uvádí také celé datum). Přesto, právě proto, že pan Kužílek je odborně fundován v tématice (a pokud se nejedná o falešný účet), pak by bylo vhodné podložit uvádění osobních údajů dalším výkladem, soudním rozhodnutím etc.--Kacir 9. 11. 2013, 16:20 (UTC)
Zákon říká, že pokud jsou jednou osobní údaje zveřejněny, je možné s nimi volně nakládat. Ale pouze v případě, že jejich první zveřejnění bylo legální. Pokud by tedy daný subjekt argumentoval tím, že v seznamu poslanců na stránce PSP ČR je tento údaj nelegálně, musí být nejprve rozhodnuto o tomto. Pak bude i Wikipedie muset datum narození odstranit, protože takový údaj by již nebyl legálně zveřejněný. Pan Kužílek tedy nejprve bude muset vyhrát spor o své datum narození s Poslaneckou sněmovnou, až ta bude povinná datum narození odstranit, teprve potom může totéž žádat i po Wiki (pozn. zveřejněný osobní údaj je právní termín) Goues (diskuse) 9. 11. 2013, 16:25 (UTC)
Goues: Ano, autor říká, že na tom webu je to publikované neoprávněně. --Marek Koudelka (diskuse) 9. 11. 2013, 16:28 (UTC)
Až podá žalobu a soud rozhodne v jeho prospěch, tak mu Wikipedie dá za pravdu. Do té doby postačí odkazovat na stránky PSP. Goues (diskuse) 9. 11. 2013, 16:29 (UTC)
Nejsem si jist, ale nezveřejňuje se datum narození již při kandidatuře? V takovém případě by to muselo být se souhlasem dotčené osoby a jakákoliv pozdější následná žádost o neuvádění by pak již byla nesmysl.--Zdenekk2 (diskuse) 9. 11. 2013, 20:07 (UTC)
Na volebních lístcích je jen věk... --Okino (diskuse) 9. 11. 2013, 20:54 (UTC)

S odkazem na Gouese: „Zákon říká, že pokud jsou jednou osobní údaje zveřejněny, je možné s nimi volně nakládat,“ pak celé datum narození dotčené osoby uvádí živnostenský rejstřík, čímž by měla být daná podmínka splněna.--Kacir 9. 11. 2013, 22:17 (UTC)

Přesné datum uvádí i nkp.cz a odkazuje se přitom na Kdo je kdo v ČR na přelomu 20. stol. - biografická data. --Saltzmann (diskuse) 10. 11. 2013, 01:34 (UTC)
Otázka je, která "biografická data" jsou v tom Kdo je kdo uvedena. Ohledně přesného data narození odkazuje nkp.cz o tři řádky dál výslovně na článek ve Wikipedii... --Shlomo (diskuse) 17. 11. 2013, 21:41 (UTC)

Jsem pro svobodný přístup k informacím, a to včetně informací o Oldřichu Kužílkovi. (Pokud by snad někomu nestačilo datum narození, tak rodné číslo najde v katastru nemovitostí.) Pokud jde o možnou neoprávněnost prvního zveřejnění informace, ať to nejdřív pan Kužílek prokáže a pak se budeme bavit dál. Musíme si také uvědomit, že za stav naší společnosti a našeho státu můžou z větší části právě takoví Kužílkové. Atila M. Rof (diskuse) 10. 11. 2013, 17:07 (UTC)

Pokud je daná informace zveřejněna a třebas již i vytištěna, ani párem volů to nelze vzít zpět. K odstraňování takovéto informace podepřené zdroji není důvod, pokud někdo neprokáže, že je nepravdivá.--Rosičák (diskuse) 11. 11. 2013, 15:25 (UTC)
Vzít zpět ji sice nejde, ale byla-li zveřejněna či vytištěna neoprávněně, je zakázáno ji dále "zpracovávat" (což zahrnuje uložení do databáze a zveřejnění. Nicméně souhlasím, že visí-li informace stále ještě na webu vrcholného zákonodárného orgánu, mohou se provozovatelé a přispěvatelé Wikipedie oprávněně spoléhat na to, že byla zveřejněna oprávněně.--Shlomo (diskuse) 17. 11. 2013, 20:02 (UTC)
Pokud už informace byla oprávněně (se zdrojem) zveřejněna zde, nelze ji jednoduše stáhnout kvůli zakázu užití zdroje. Ten zdroj v časové platformě existuje pořád. Nezmění to ani žádné soudní rozhodnutí, protože ke zveřejnění již došlo. Musím si vzpomenout na Orwellovo dílo 1984. (Tam to tedy možné bylo.)--Rosičák (diskuse) 17. 11. 2013, 20:17 (UTC)
Pokud bylo zveřejnění osobních údajů na zdroji(ích), na který(é) se Wikipedie odvolává, neoprávněné, pak z nich nelze dovozovat oprávněnost zveřejnění na Wikipedii. A pokud se to prokáže, tak jsme povinni "odstranit závadný stav". Což neznamená nasednout do stroje času a změnit historii wikipedie, ale určitě to bude znamenat odstranění informace z článku. A možná i zablokování příslušných revizí v historii článku. Od toho jsme ale ještě daleko a nepředpokládám, že by k tomu někdy došlo.
Navíc zmíněný zákon obsahuje kromě možnosti přebírat jednou oprávněně zveřejněné údaje (§ 5 odst. 2 pís. f) také svolení ke zpracování osobních údajů (třeba i nezveřejněných) "o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení" (§ 5 odst. 2 pís. f). Otázkou je, zda datum narození "vypovídá o jeho veřejné a úřední činnosti". Je-li dotyčná osoba poslancem, pak si myslím že ano, protože je to klíčový údaj k posouzení její volitelnosti :)
A to vše samozřejmě za předpokladu, že český zákon o ochraně osobních údajů je na cs.wiki aplikovatelný - čímž si mimochodem nejsem zcela jist, protože organizační strukturu Wikimedia Foundation tak dobře neznám a netuším, na území kterého státu probíhá "zpracování dat".--Shlomo (diskuse) 17. 11. 2013, 21:31 (UTC)
Wikipedie má své servery v USA a spadá pod soudní působnost státu Florida (a částečně asi i Kalifornie). Tzn., že pokud p. Kužílek bude žalovat konkrétní jednotlivce z ČR, že se dopustili konkrétního nesprávného jednání neoprávněným zveřejněním jeho osobních údajů, mohl by snad uspět. Méně pravděpodobné je, že by mohl uspět, kdyby se domáhal toho, aby nějaký konkrétní jednotlivec z ČR (typicky správce) odstranil tyto údaje, pokud by se kupř. nějak anonymně nebo z ciziny vrátily/vracely. A už vůbec pochybuju, že by mohl uspět, kdyby se domáhal toho, aby celá Wikipedie zakročila v jeho prospěch, jelikož americké právo se na to dívá úplně jinak - a v ČR nemá v tomto směru koho žalovat. --Okino (diskuse) 18. 11. 2013, 10:49 (UTC)
„Musíme si také uvědomit, že za stav naší společnosti a našeho státu můžou z větší části právě takoví Kužílkové.“ — Tady žádnou souvislost s pravidly Wikipedie nevidím.--Tchoř (diskuse) 18. 11. 2013, 23:11 (UTC)

Kdy jde o tradici

Na stránce Diskuse:Noelle Scaggs se vede spor o to, kdy už jde o tradici. Víc hlav víc ví a tak bych rád, kdyby se tam vyjádřil i někdo další. --Palu (diskuse) 10. 11. 2013, 19:02 (UTC)

Není to spíš případ pro Wikipedie:Třetí názor? --Bazi (diskuse) 10. 11. 2013, 19:11 (UTC)
Není to spíš případ pro to něco o té paní napsat, než se zase začít bavit o tom, jestli se má přechýlit, nebo ne...? Článek má 1673 bytů, diskuse o jeho jménu už zase třikrát víc... - No, tak pozveme ještě někoho, aby měla desetkrát, padesátkrát, stokrát víc... :-/ --Okino (diskuse) 10. 11. 2013, 19:34 (UTC)
@Palu: Něco jsem tam hodil, ale doufám, že ta diskuse bude věcná a krátká.
@Okino: Jen bych dodal, že článek založil Marek Koudelka, který se diskuse vůbec neúčastnil (a to není výtka, nýbrž spíše pochvala :-)) a nejspíš zakládal kratší článek pro zamodření, aby tu alespoň něco bylo, a šel pracovat dál. Za ty "bajty" se omlouvám, neuměl jsem to napsat jinak než takto obšírně, moje snaha je o rychlé vyřešení.
@Bazi: Pro Vás žádnou odpověď nemám, omlouvám se :-). Máte asi pravdu, ale už je to tady a nad rozlitým mlékem bych už neplakal :-).
Všechny zdraví --Mates (diskuse) 10. 11. 2013, 19:56 (UTC)
Mates: Do diskusí na toto téma jsem se přestal zapojovat a nehodlám to měnit. --Marek Koudelka (diskuse) 10. 11. 2013, 20:00 (UTC)
...což je nejmoudřejší možné řešení. Rovněž se těm diskusím vyhýbám, v Diskuse:Noelle Scaggs jsem to porušil, což jsem olitoval, i když jsem nazastával žádný názor, pouze komentoval fakta. --Mario7 (diskuse) 10. 11. 2013, 20:53 (UTC)

Wikidata

Přesunuto na Wikipedie:Potřebuji pomoc. --Mario7 (diskuse) 13. 11. 2013, 14:41 (UTC)

Chybná(?) kategorizace akademiků

Po čase jsem zabrousil do kategorie českých akademiků (která poměrně narostla) a otevřel jsem si několik článků. Domnívám se, že v nejednom případě dochází k chybné kategorizaci. Titulu akademik na našem území dosáhlo velmi omezené množství vědců, jde o výjimečnou záležitost. Články o některých nositelích, ač jsou rozsáhlé, nikde nezmiňují, že by daný nositel měl titul akademika, ani neuvádějí zdroj, který by to dokládal. Domnívám se proto, že v některých případech došlo k mylné kategorizaci na základě toho, že daná osobnost pracovala na akademii věd (což z ní ovšem nedělá akademika). Prosím proto autory všech článků (i osoby znalé problematiky), aby toto zrevidovali/y. Dál bych rád připomenul, že u skutečného akademika se uvádí pouze tento titul (před jménem), ostatní tituly se vypouštějí (případně je lze vyjmenovat pro úplnost v úvodu, ale ne kombinovat s- nebo preferovat před titulem akademik). Díky. --Xth-Floor (diskuse) 16. 11. 2013, 19:38 (UTC)

Zavádějící interaktivní mapa?

Zdravím, proč je zde Kategorie:Hory a kopce v Zákupské pahorkatině ta zavádějící mapa? Po rozkliknutí to už vypadá v pořádku.--Ben Skála (diskuse) 16. 11. 2013, 20:24 (UTC)

Je tam soubor Mapa nejvyšších hor českých pohoří.png; podle mě není problém upravit, pokud je k dispozici nějaký lepší obrázek. --Marek Koudelka (diskuse) 16. 11. 2013, 20:28 (UTC)
Ajo, omlouvám se, já se na to koukal jen tak zhruba a v rychlosti a domníval jsem se, že i ve zmenšené verzi by to mělo odpovídat těm kopcům.--Ben Skála (diskuse) 16. 11. 2013, 20:30 (UTC)

Call for comments on draft trademark policy

kdy úřadoval Černík?

Potřebuji k článkům o druhé a třetí vládě Černíka na dewiki údaje, od kdy do kdy tyto dvě vlády úřadovaly resp. čím lze vysvětlit nesrovnalost v údajích na serveru české vlády. Články na cswiki pro srovnání viz Druhá vláda Oldřicha Černíka a Třetí vláda Oldřicha Černíka, server vlády pak zde a zde. Jde o datum 27. září 1969 resp. 29 září 1969. V údaji, kdy úřadovala vláda, se tam uvádí 29. září, u ministrů je pak ale 27. září. Ouřadovali tam tedy dva dny nějací duchové nebo o co se jedná? Díky předem. -jkb- disk de: 19. 11. 2013, 23:05 (UTC)

Podle archivu Rudého práva první Černíkova vláda zasedla 27. září, rozhodla o odstoupení, prezident demisi ještě ten den přijal a ještě ten den jmenoval další vládu. 29. září pak složili ministři slib. Co to konkrétně znamenalo a jestli právě v tom nemůže být ten problém, to nevím. --Okino (diskuse) 19. 11. 2013, 23:34 (UTC)
Hm, myslitelné, jo. Já na vládním serveru něco podobného u jiných vlád ještě nenašel. Takže by v článcích asi byla nutná poznámečka, bije to do očí a nevrhá dobré světlo na autora jako zkušeného rešeršéra... Prozatím mnohý dík, -jkb- disk de: 20. 11. 2013, 00:11 (UTC)
Prozatím jsem v internetu neměl úspěch, ale logicky by mi vyplývalo, že to je trochu naopak. Podle dostupných pramenů, hlavně tedy onen vládní server, je chronologická posloupnost tato:
27. září - ministři druhé vlády OČ končí jejich funkce (vč. OČ)
27. září - ministři třetí vlády OČ jsou ve funkci
29. září - končí činnost druhé vlády OČ
29. září - třetí vláda OČ je ustanovena
takže prezident onoho 27. září musel udělat něco jiného, snad: propustil ministry druhé vlády a uvedl ministry třetí vlády do funkcí, ale demisy vlády jako takové ještě nepřijal, to až o dva dny později... Podle RP by mělo k obojímu dojit 27. září... Hmmm. -jkb- disk de: 20. 11. 2013, 17:36 (UTC)
Věřil bych spíš soudobému tisku. Server české vlády není důvěryhodný zdroj - už proto, že jedinou Gottwaldovu vládu uvádí jako vlády dvě, ačkoliv v únoru 48 nekomunistické strany s požadavkem demise vlády neuspěly a vláda byla toliko doplněna.--Jann (diskuse) 20. 11. 2013, 20:01 (UTC)
Mně se to tak taky zdá, u těch ministrů je chyba, vyplývá to i RP. Vysvětlení: 27. září byla sobota, Černík zašel na hrad a řek že podává demisi, pan prezident si ale už chtěl dát sobotního frťana a řek OK, tak jo, ale přines mi v pondělí seznam ministrů, no a v pondělí to podepsal. Jmenovat nové ministry když ještě funguje stará vláda dosti dobře nejde. Opravím, a dík za účast a pomoc. -jkb- disk de: 20. 11. 2013, 20:09 (UTC)
Frťany, hm máš pěkný životní styl.. Politici tehdy žili jinak. Imo vláda 27. podala demisi, týž den byla jmenována nová, ještě týž den prezident odvolání a jmenování formálně oznámil parlamentu a pak v pondělí 29. ministři složili slib a začali být uváděni do funkcí (což mohlo zabrat několik dní). Psal bych tedy, s odvoláním na stenoprotokoly PSP a RP, 27. září odvolání a jmenování vlády a stránky vlády ignoroval (oni tam mají víc chyb, udeřila do očí jedna za Širokého; kdo ví kdo to dělal). --Jann (diskuse) 22. 11. 2013, 20:11 (UTC)

Medaile zkušeného uživatele/profesionálního uživatele/mistra Wikipedie

Na commons došlo ke smazání příslušných obrázků kvůli přílišné podobě s euromincemi - viz Commons:Commons:Deletion_requests/File:Wiki_bronze_medal.png. Dotklo se to samozřejmě řady uživatelských stránek, i na naší wiki. Budeme to nějak řešit? Třeba výběrem nových vzorů? --Vachovec1 (diskuse) 20. 11. 2013, 10:20 (UTC)

Určitě by se měly chybějící medaile něčím nahradit. Diskusi navrhuji vést na tamní stránce, ať se to netříští. Shodou okolností jsem tam před dvěma měsíci předložil návrh na další sadu vyznamenání a začal na tom trochu pracovat, i když zrovna ty medaile/mince jsem nahrazovat neplánoval. --Bazi (diskuse) 20. 11. 2013, 11:52 (UTC)

Žádost o názor

Dobrý den, nevím si tak úplně rady s příspěvky uživatele Ercé Speciální:Příspěvky/Ercé. Je to někdo z ciziny, kdo přidává do článků různých cizojazyčných wiki (včetně české) fotky suchých rostlin a plodů. Jenže přínos takové fotky je pro kvalitu článku často diskutabilní a podle mého mínění lze mnohdy na Commons najít lepší fotky živých kytek a s větší výpovědní hodnotou. Několik jsem jich revertoval, nerad bych ale někoho šikanoval a proto žádám komunitu o názor. Vojtěch Zavadil (diskuse) 21. 11. 2013, 11:27 (UTC)

Tak já to nechám plavat, vidím že fotka Merkelové je zajímavější téma. Vojtěch Zavadil (diskuse) 25. 11. 2013, 17:10 (UTC)
Celé je to zjevně projekt spolupráce Wikimédia France s Přírodovědeckým muzeem v Toulouse (vizte zde). Případnou diskusi je možné vést také tam. Jestli jsou ty fotografie užitečné, nebo ne, to já tedy naprosto netuším, nejsa botanik, jen tak nějak odhaduji, že pokud to jsou fotografie sbírkových předmětů jistého přírodovědeckého muzea, nějakou informativní hodnotu mít budou (jinak by ty předměty muzeum nemělo a ty fotografie nepořizovalo). Takže zatímco o fotografii Angely Merkelové jako laik něco říct umím (a přidat relevantní informace z jiných projektů), tady mohu dát akorát ty informace - a víc sloužit nemohu. --Okino (diskuse) 25. 11. 2013, 17:43 (UTC)

Visual Editor a "ukázat náhled"

Zdravím, již nějakou dobu zde funguje Visual Editor, který často používají někteří noví uživatelé. Častou chybou bývá, že podobně jako u staršího dialogového okna nepoužívali tlačítko "ukázat náhled", tak zde zbytečně ukládají opravu každého slova. Výsledný efekt je stejný, znepřehledňuje to historii článku i RC. Nemá někdo nějaký návrh, jak šikovně formulovat nějaké upozornění na téma "ukládejte s rozvahou", které bychom pak asi hodili do nějaké šablony (je dobré promyslet i její jméno, variace slova "náhled" zde není nasnadě)? --Mates (diskuse) 22. 11. 2013, 17:52 (UTC)

Možnost prohlédnout si náhled před uložením ve Visual Editoru silně postrádám - přimlouval bych se za dopracování. Pouhé upozornění to asi nevyváží. --Paxt (diskuse) 24. 11. 2013, 19:34 (UTC)
Principem VisualEditoru je psaní "přímo v náhledu"... --217.77.165.59 24. 11. 2013, 20:01 (UTC)

Uživatelské stránky

Zdravím, chtěl bych se zeptat na názor, jak postupovat v případě některých uživatelských stránek. Občas někdo založí účet, k němu uživatelskou stránku a aktivita je nulová. Příklady: Wikipedista:Xkram131 vs. Speciální:Příspěvky/Xkram131, nebo dnes založená (ještě ve špatném jmenném prostoru) Wikipedista:Filip Lukeš100, jednalo se z části asi i o experiment. Já nemám nic proti tomu, když někdo začne editování tím, že se pokusí si vytvořit vlastní uživatelskou stránku, naopak to vidím pozitivně, neexperimentuje v článcích. Na druhou stranu jsem ve stávajícím doporučení Wp:Uživatelská stránka nenašel pravidlo, které by dávalo nějakou omezenou dobu, po kterou tu může takový experiment zůstat. Má komunita nějaký názor, po jaké době je možné uživatelské stránky podobného typu mazat, protože Wikipedie není sociální síť? Díky za názory, s pozdravem --Mates (diskuse) 24. 11. 2013, 10:59 (UTC)

Sociální sítě jsou především o komunikaci. Zde jsou vytvořeny pouze jakési profily, ty ale mohou sloužit i k orientaci ostatních editorů ohledně oborů či oblastí, ve kterých se zakladatel stránky orientuje. Pokud tedy není na uživatelské stránce telefonní číslo, adresa apod. a zakladatel stránky se nijak jinak nesnaží o navázání newikipedijní komunikace, pak dle mého tyto stránky ničemu nevadí. Nikdy nevíte, kdy se některý editor na Wikipedii vrátí (třeba i po letech) a smazaná uživatelská stránka by ho asi nepotěšila.--Zdenekk2 (diskuse) 24. 11. 2013, 21:24 (UTC)
(s editkonfliktem) Já si také myslím, že pokud něčí účet slouží především sebepropagaci a jeho majitel jinak na wikipedii nepřispívá, měly by se takovéto účty (po nějaké lhůtě na rozkoukání - řekněme 2 týdny) likvidovat. To už se mi více líbí uživatelé, kteří mají jen "přihlášku" s červenou vizitkou i diskusí, modrý je jen seznam příspěvků a to dosti přínosných. Ačkoliv jsem spíše antidelecionista, pro takovouto sebepropagaci (nahoře odkázanou) pochopení nemám. --Kusurija (diskuse) 24. 11. 2013, 21:36 (UTC)
Všiml jste si, že první odkazovaný případ učinil první přínosnou (a zatím tedy bohužel jedinou) editaci po více než měsíci od založení své uživatelské stránky? Učinil by vůbec nějakou další editaci při již smazané stránce?--Zdenekk2 (diskuse) 24. 11. 2013, 21:49 (UTC)
Rozlišoval bych mezi uživatelskými stránkami, kterých cílem je napsat něco o sobě s neškodnými úmysly (často mladí lidé nebo studenti, včetně Matesem uvedených příkladů) a stránkami, kterých cílem je sebepropagace, uvádění soukromých kontaktů na sebe nebo linků na (placené) aktivity mimo Wikipedie. První skupinu bych minimálně jistou dobu ponechal (jak napsal Zdenekk2, můžou se vrátit, třeba když dostudují :)), druhou bych neutralizoval, tj. odstranil propagační znaky, pokud to nejde, tak smazal. --Mario7 (diskuse) 24. 11. 2013, 21:42 (UTC)
Díky za názory. Zdenekk má pravdu, že se uživatel může i po letech vrátit, tohle je pro mě docela přesvědčivý argument a vysvětlení, proč v pravidle žádná doba není. Na druhou stranu ale třeba již výše zmiňovaný účet Filip Lukeš100, jemuž jsem musel jeho userpage navíc přesouvat do správného prostoru, je podle toho obsahu žákem základní školy. Tu na špatném místě založenou profilovou stránku jsem z dobré vůle přenesl, ale existuje možnost, že se jedná jen o experiment. Není v tomto případě právě nějaký odstup dostatečná doba na zjištění, zda se jednalo o chybně založenou userpage, nebo experiment? Pískoviště se taky uhrabává... Aby si tu mohl každý školák založit profilovou stránku jen tak pro legraci a ta tu pak navždy strašila mi přijde trochu extrém. Ale možná se mýlím.
Kusurija: Dva týdny by mi přišly asi málo.
Mario7: Tak propagační stránky jsou v rozporu s doporučením obecně. S pozdravem --Mates (diskuse) 24. 11. 2013, 23:23 (UTC)
Nemusí být. Existuje pořád prostor pro vytvoření kreativní sebeprezentace, která není v rozporu s Wikipedie:UP a lze jí zlikvidovat pouze podle Wikipedie:NŽP, což je ale krok, který z důvodu potenciálních kontroverzí žádný správce neudělá. Mohl bych uvést konkrétní existující příklad, ale nepokládám to za potřebné, protože tvůj původní dotaz směřoval spíš k „žákovským“ experimentům a upřímně, pomalu mě taky přestává bavit dělat „špinavou práci“ za druhé :). Takže to ber pouze jako všeobecný postřeh. --Mario7 (diskuse) 25. 11. 2013, 01:07 (UTC)
Odkazované uživatelské stránky nikterak nevybočují z běžného standardu, až na ten detail,že dotyční (zatím) nemají žádné přínosné editace.
Pokud stránka neobsahuje vyloženě propagační obsah nebo věci hodné údržby (neexistující obrázky, šablony atp.), není nic jednoduššího, než jejich existenci ignorovat. Nikdy nevíte, kdy se dotyčný rozhodne udělat další editaci. JAn (diskuse) 25. 11. 2013, 06:07 (UTC)
Děkuji za osvětu. Mě šlo hlavně o to, že dřív jsem se tím vůbec nemusel zabývat, zatímco teď ve stránkách ke smazání občas uživatelská stránka přistane (např. jako ta odkazovaná špatně vložená), tak mě zajímalo, jestli byl její přesun na správné místo a ponechání správným řešením. JAn a Zdenekk2 mě přesvědčili, že můj náhled v této diskusi je chybný. Díky! :-) --Mates (diskuse) 25. 11. 2013, 09:23 (UTC)

Fotografie Angely Merkelové

Kdo dal jako obrázek týdne političku? To opravdu není nějaké lepší --Ramon de L (diskuse) 25. 11. 2013, 09:18 (UTC)téma?

To je věc názoru, ale i ten jde vyjádřit slušně. Fuj je pro mě tvůj příspěvek. --Ladin (diskuse) 25. 11. 2013, 11:11 (UTC)
Tak fotka Angely Merkel je opravdu hrozná. Takových nepovedených fotek, kdy někoho vyfotí s nějakým šklebem, se udělá spousta. Ovšem jako prezentace se publikují jen tehdy, když chtějí focenou osobu nějak zesměšnit, což bude tento případ také. Já když si otevřu wikipedii a vybafne na mě tkováhle fotka, mám stejné pocity jako pan de L--Don Pedro (diskuse) 25. 11. 2013, 14:06 (UTC)
To je subjektivní. Tento případ to nebude, fotka je povedená.----Chalim Kenabru (diskuse) 25. 11. 2013, 14:30 (UTC)
Téma může být subjektivní (máme se vyhýbat fotkám politiků?), nicméně taky se to dá napsat slušně. Tato fotka ale byla na Commons před rokem a půl fotkou dne a patří mezi Nejlepší obrázky (obdoba našich NČ). --Harold (diskuse) 25. 11. 2013, 14:34 (UTC)
Ta fotka je možná kvalitní v tom, že je dobře vyfocená, tedy technicky kvalitně, ale tím to končí. Fotkám politiků bych se nevyhýbal, jen bych na titulní straně neprezentoval takové, které jsou sice technicky kvalitní, ale jinak političku zesměšňují a nepůsobí to důstojně. Takové fotky patří tak akorát do nějakého bulvárního plátku, nikoliv na hlavní stranu encyklopedie.--Don Pedro (diskuse) 25. 11. 2013, 16:36 (UTC)
Ta fotografie Merkelovou určitě nijak nediskredituje/nezesměšňuje. Je naprosto v pořádku.--Chalim Kenabru (diskuse) 25. 11. 2013, 16:42 (UTC)
Osobně nemám proti té fotce ani ťuk, ale přijde mi docela zajímavé, že se nad tím obrázkem teď tak podivujete. Oznámen byl už 10. 12. 2012, takže na výtky byl celý rok času. --Mates (diskuse) 25. 11. 2013, 16:45 (UTC)
Nevšiml jsem si toho, protože nesleduji všechny věci na wikipedii a nevěděl bych o té fotce doteď, kdyby se neobjevila na hlavní straně. Pro příště bych takové fotky už nenavrhoval na hlavní stranu. Když se to někomu líbí, tak proti gustu...--Don Pedro (diskuse) 25. 11. 2013, 16:50 (UTC)
Nemyslím si, že tato fotografie Angelu Merkelovou jakkoli zesměšňuje. Naopak, Merkelová na ní působí velmi živě a sympaticky, ne jako voskový panák, jak to bývá na oficiálních fotografiích. Jinak doplním, že tuto fotografii měly na titulní straně: Wikimedia Commons, Wikipedie v ruštině, čínštině, němčině, ukrajinštině, portugalštině, korejštině, maďarštině, francouzštině, hebrejštině a na Wikizprávách v němčině. --Okino (diskuse) 25. 11. 2013, 16:58 (UTC)
V tomto případě souhlasím s Ramonem de L a Donem Pedrem - vždy, když se mi otevře hlavní strana, rychle překliknu jinam, abych se na ten škleb nemusel dívat. Doufám, že p. Merkelová českou wikipedii za tohle nezažaluje. --Karel (diskuse) 1. 12. 2013, 08:06 (UTC)
Příště raději něco dle vkusu jiných? Např. tohle? Naprosto blbá reakce na naprosto blbý komentář (bez urážky). Navíc, paní Merkelová by se velmi pravděpodobně zeptala právníků a ti by ji snad řekli, že česká Wikipedie se žalovat nedá, maximálně tak ten, kdo tu fotku na hlavní stránku vložil a i to by bylo dost mimo.--frettie.net (diskuse) 1. 12. 2013, 12:57 (UTC)
Super! Ta je minimálně 100x lepší. A navíc pravděpodobně nemá nic společného s politikou! --Karel (diskuse) 1. 12. 2013, 17:56 (UTC)
Jako jo, možná je subjektivně hezčí, nicméně - nevím, kde je problém s nějakým spojením s politikou - chápal bych možný spor, pokud by došlo v týdnu prezidentských voleb v ČR k plácnutí fotky jednoho z kandidátů - to by bylo špatně. Ale političku z evropského prostoru můžeme klidně zobrazit, ta ničemu dle mě nevadí.--frettie.net (diskuse) 2. 12. 2013, 11:43 (UTC)
Už je to pryč. Hurá, konečně se mohu zase psát články, protože jsem se předtím na tu hroznou fotku nemohl dívat. Příště tam než škleb Frau Merkel raději dejte třeba tohle. I takové fotky na commons máme a některé jsou i povedené.--Don Pedro (diskuse) 2. 12. 2013, 11:52 (UTC)
Nezlob se, ale takovou reakci bych čekal maximálně od nějakého adolescenta. Je to tvoje věc, žes kvůli jedné fotce Merkelové, která se ti nelíbí, nemohl psát články, ale hodit sem potom ještě sarkastický koment s jakousi pseudosatisfakcí? K čemu je to dobré? Moc věcí mě nepřekvapí, ale tvůj příspěvek teda ano.--Chalim Kenabru (diskuse) 2. 12. 2013, 18:40 (UTC)
K čemu to je dobré? Třeba k zamyšlení, že máme na commons spoustu technicky kvalitně vyfocených fotek, ovšem některé věci se na hlavní stranu prostě nehodí dávat. Prostě jiné fotky patří do pornočasopisu, jiné na stránky bulvárních novin a zase jiné na hlavní stranu encyklopedie. Ale dost řečí, jdu raději psát něco rozumnějšího.--Don Pedro (diskuse) 2. 12. 2013, 18:49 (UTC)
Víte co? Jestli máte problém, můžete navrhnout nějaké zásady, jaké fotografie na titulní stránce být nemají. Jak jsem nahoře uvedl, opravdu hodně velkých a zavedených projektů s touto fotografií nemělo žádný problém a také tady jste v dost malé menšině (byť je hlasitá - a vulgární). Jestli pro takový návrh zásad získáte konsenzuální podporu, máte vyhráno - a proč ne. Třeba budeme spokojení všichni a třeba ty zásady opravdu potřebujeme. Jinak ale... --Okino (diskuse) 2. 12. 2013, 20:26 (UTC)
OK Okino, myslím že to nemusíme hrotit. Za posledních 7 let to byl první obrázek na hlavní straně, který se mě ani trochu nelíbil. Řešení to má prosté, dal jsem si odteď přípravu na obrázek týdne do sledovaných. Takže pokud se bude něco podobného opakovat, jako že myslím že snad ne, mohu včas zahájit diskusi mnohem dřív, než se obrázek objeví na hlavní straně. Pokud tu diskusi prohraju, alespoň budu včas vědět, který týden si mám dát wikidovolenou. Alespoň k něčemu byla ta fotka Frau Merkel dobrá.--Don Pedro (diskuse) 2. 12. 2013, 23:35 (UTC)
Zajímavé, já za osm let na Wikipedii viděl českou hlavní stranu v jiné souvislosti, než s diskusí o ní, dohromady asi osmkrát... JAn (diskuse) 3. 12. 2013, 09:03 (UTC)
To je skutečně zajímavé, ale ve srovnání s tím důležité je, že hlavní stránka je pořád (navzdory dokonalým externím vyhledávačům a podle čísel, která jsem kdy viděl) nejnavštěvovanější stránkou Wikipedie. A mimochodem - já jsem před lety chodil na Wikipedii přes záložky vždy rovnou na svou osobní stránku anebo na stránku posledních změn/sledovaných stránek - a teď už pro změnu asi tak rok chodím přes hlavní stránku. Proč to sem píšu a co z toho plyne? Nevím. Asi totéž, co z Vašeho příspěvku, JAne. --Okino (diskuse) 3. 12. 2013, 11:32 (UTC)

Podezření na copyvio

Zdravím, kdo má zájem, prosím o účast v diskusi k přesnému užití šablony {{Podezření na copyvio}}. V proběhlé diskusi o smazání se komunita přiklonila k jejímu ponechání, nicméně v diskusi zazněly obavy z jejího možného zneužití a možného překrytí s podobnou šablonou {{Copyvio}}. Ostatně k diskusi o smazání vedl jeden takový spor. Prosím Vás předem o diskusi věcnou a o snahu směřovat k nějakému konsenzu, ze kterého by vyšla přesnější dokumentace, aby již ke sporům nedocházelo. Pokud se komunita nebude schopna na jejím užití dohodnout, pak bude nejspíše správné vyvolat revizi mého uzavření a rozhodnout o jejím případném smazání. --Mates (diskuse) 26. 11. 2013, 00:01 (UTC)

Číslo bulletinu Wikimedium 2013-2

Dovolujeme si vás upozornit, že právě dnes na Wikikonferenci vyšlo druhé letošní číslo časopisu Wikimedium. Pokud jste si nemohli na konferenci vyzvednout tištěnou verzi, můžete si stáhnout elektronickou ve formátu PDF ze stránky http://www.wikimedium.cz . Bulletin má tentokrát 16 stránek a mezi hlavní témata patří soutěž Wiki miluje památky, VisualEditor, novinky z Wikimedia ČR a také úvaha o tom, jak může vypadat Wikipedie za 10 let. Přejeme příjemné počtení! --Okino (diskuse) 30. 11. 2013, 19:25 (UTC)

Návod jazyka HTML s historickými souvislostmi

Dobrý den,

rád bych začal pracovat na popisu značkovacího jazyka HTML poněkud detailněji, formou jakéhosi "kurzu". V něm bych kromě klasického popisu značek a používaných technik rád přidal i historické souvislosti, které vedly k vyhotovení používaných verzí Doporučení, proč se přistoupilo k takovému řešení a co tomu předcházelo. Člověk pak spíš pochopí, proč je která věc právě tak a ne jinak a, dle mého názoru, díky těmto znalostem se může snáze zapojit do vlastního vývoje. Tento princip mimochodem neplatí jen zde.

Napadlo mě nejprve, že bych revidoval a rozšířil stávající "kurz" na Wikiknihách, ale co jsem se díval, je spíš určen pro naprosté začátečníky a připadá mně, že detaily a různá úskalí jazyka nejsou žádoucí. Součástí obsahu budou určitě i srovnávací tabulky implementace renderovacích jader, jejich různých verzí, staré nepoužívané techniky apod. Též jsem zvažoval, zda formou shrnutí nerozšířit stávající článek na Wikipedii, ale článek by byl příliš dlouhý a nemohl bych zahrnout detaily.

Specifikace jsou k dispozici v anglickém jazyce, což mi nepřipadá úplně vhodné. Vlastně vůbec. Důvody jsou, myslím, jasné.

Kde bych měl podle vás tento "kurz" či spíše "detailní a postupný návod" začít psát?

PS: Nebylo by od věci zahrnout do Wikipedie jakýsi "obsahový filtr" (zjednodušeně) pro laiky, pokročilé a odborníky. Aby laici nebyli zatěžováni pro ně nepodstatnými či příliš odbornými informacemi.

--Daewoo (diskuse) 30. 11. 2013, 22:48 (UTC)

Dle mého názoru jsou Wikiknihy nejvhodnějším místem. Nic nebrání v tom, abyste tam založil odlišnou „knihu“, pokud vám ta stávající pro vaše zaměření nevyhovuje. --Reaperman (diskuse) 30. 11. 2013, 23:16 (UTC)

nedořešené pr?

Zdá se mi, že tu zůstalo pozapomenuto jisté historické PR Speciální:Příspěvky/ZuzanaZahorova, Diskuse_s_wikipedistou:ZuzanaZahorova, které nebylo už nikdy dotaženo do konce. Nechtěl by se toho někdo ujmout? --Limojoe (diskuse) 2. 12. 2013, 21:34 (UTC)

S radostí :). --Mario7 (diskuse) 2. 12. 2013, 21:40 (UTC)

Wikipedie:Training

Prosím ty, kteří mají prsty v tom, že sem bylo před několika měsíci naimportováno asi dva veletucty stránek Wikipedie:Training, aby se o své stránky ráčili také postarat - přeložit, nahradit neexistující šablony existujícími a podobně. V opačném případě budou na tyto stránky aplikována platná pravidla (či zvyklosti) a dojde k jejich radikálnímu průmazu - zatím jsem narazil jen na jednu (z pěti zkoumaných), která má jakýsi smysl. JAn (diskuse) 3. 12. 2013, 21:55 (UTC)

Máš pravdu, JAne. Naimportovali jsme veškerý training a přeložili pouze Training for students (nyní je na Wikipedie:Průvodce). Dali jsme výzvu, zda by nám někdo nepomohl s překladem těch zbývajících, a nikdo se zatím neozval. Je mi jasné, že se to časem bude muset smazat, pokud se do toho nikdo nepustí. --Vojtech.dostal (diskuse) 4. 12. 2013, 14:38 (UTC)
Mezi těmi stránkami je pár technických, které jsou ještě pořád napojené na "živého" průvodce. Zbytek je vzhledem k tomu, že na překlady patrně nedojde, určený ke smazání, o které se samozřejmě postarám, když jsem to sem natahal. Prioritou bylo zkompletovat a zveřejnit průvodce pro nováčky do začátku akademického roku, to se povedlo, bohužel mě pak ten samotný akademický rok zlehka semlel. Omlouvám se, že to tam pořád straší. --Michal Bělka (diskuse) 5. 12. 2013, 23:33 (UTC)
Pokud vyselektuješ ty používané stránky, smažu zbytek roboticky - dřina patří strojům. JAn (diskuse) 6. 12. 2013, 06:13 (UTC)

Poprosím taky o řešení červené kategorie Kategorie:Wikipedia training templates - buď založit nebo smazat z článků (nyní 5). Děkuji --Jvs 6. 12. 2013, 13:06 (UTC)

Vyhledávání z Wikidat

Italská a polská Wikipedie již zavedly možnost, aby se při vyhledávání zobrazily i výsledky z Wikidat. Pod lokálními výsledky se zobrazí prvních deset výsledků. které nabízí Wikidata Zájemci o tuto funkci si mohou přidat do svého uživatelského skriptu

importScriptURI("//en.wikipedia.org/w/index.php?title=MediaWiki:Wdsearch.js&action=raw&ctype=text/javascript");

Při hledání např. italské obce None (kterýžto název dává při hledání mnoho falešných výsledků a český článek neexistuje) je ve výsledku hledání hned na prvním místě z Wikidat: None (italská obec). Skript navíc poskytne i přímý odkaz na kategorii na Commons, pokud jej má daná položka na Wikidatech a také odkaz na [tools.wmflabs.org/reasonator Reasonator] - jakýsi převodník z Wikidat do strojově generovaného článku.

V případě zájmu by mělo jít udělat i u nás příslušné udělátko (které může být zapnuté i pro neregistrované). JAn (diskuse) 4. 12. 2013, 08:18 (UTC)

HPL - vysokotlaký laminát

Přesunuto na Wikipedie:Potřebuji pomoc. --Mario7 (diskuse) 11. 12. 2013, 12:59 (UTC)

Odkaz na letopočet

Zajímala by mne jedna drobnost: v botanických taxoboxech se u autora jména uvádí i rok uveřejnění (např. Carl Linné, 1753). Tento letopočet je v některých článcích zapsán jako odkaz. Mám to nějaký smysl, který mi uniká, nebo je to něco navíc? Děkuji. Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 12. 2013, 21:26 (UTC)

Obecný zvyk odkazovat všude letopočty, jiný záměr tam asi nebude.--Zdenekk2 (diskuse) 12. 12. 2013, 03:46 (UTC)

Smysl to nemá. V botanice je na rozdíl od zoologie nebo fytocenologie zvyk letopočty neuvádět. Chyba to není, když je uveden, ale běžná praxe je, že se neuvádí. Buď se uvádí pouze autor nebo plná citace včetně literatury, kde je popis (což je pro tento účel zbytečné). Já tedy u kytek letopočty neuvádím vůbec, protože to je proti běžné praxi. Zato na autora uvádím odkaz vždy, to smysl má.--Don Pedro (diskuse) 12. 12. 2013, 10:29 (UTC)

Mě spíš zajímal smysl toho, když je letopočet uveden jako odkaz. Jinak si myslím že je užitečné jej v taxoboxu uvádět. Vojtěch Zavadil (diskuse) 12. 12. 2013, 21:34 (UTC)
Obecně jsou odkazy letopočtů uváděny, aby si čtenář mohl kliknout, co ještě zajímavého/důležitého se v onom roce stalo.--Zdenekk2 (diskuse) 12. 12. 2013, 21:40 (UTC)
Myslím, že uvádět odkazy na letopočty v bibliografických citacích nemá význam, a to je i tenhle případ. Já to nedělám zásadně.--Gortyna (diskuse) 13. 12. 2013, 06:56 (UTC)
Pro mne jako taxonoma je to třeba zajímavá informace a dokreslení představy o rostlině, příp. taxonu. V taxoboxu to zabírá jen několik písmen a je to tam přehledné. Pokud by to tam nebylo, nejspíš bych to psal někam do textu - taxon ten a ten byl popsán tím a tím tehdy a tehdy, to je ale rozhodně pracnější verze. Naopak např. v seznamech druhů nebo v textu mne i jména autorů za odborným názvem spíše otravují, protože činí takový seznam nepřehlednější. Vojtěch Zavadil (diskuse) 13. 12. 2013, 08:45 (UTC)
Užitečnost roku jako takového je jasná, proto když už uvádím autora, tak i rok; nepřehlednost se dá omezit zmenšeným písmem obojího. Debata se však vede o odkazování na článek k danému letopočtu - to považuji za nadbytečné a sám to nedělám. Petr Karel (diskuse) 13. 12. 2013, 10:38 (UTC)
Pravda je, že to je způsob zápisu, který se používá v zoologii. A někdo to uchopil (už před mnoha lety) a začal to stejně dělat i v botanických taxoboxech. Já to tedy dělám tak, jak jsem zvyklý v botanice. Ale nikoho nebudu přesvědčovat, ať si to dělá každý jak chce, protože chyba to není. Já budu také pokračovat tak, jak mě to naučili a jak jsem zvyklý. Taky by se mohla psát někam kopletní citace, jak se to píše třeba v odborných květenách. To je ale pro tento účel asi zbytečné, protože běžnému čtenáři to nic neřekne a kdo to bude chtít, stejně si to bude muset vyhledat ze spolehlivějších zdrojů, které nepíšou také laici.--Don Pedro (diskuse) 13. 12. 2013, 11:03 (UTC)
Když už se tu řeší botanika a zoologie, tak jen pro úplnost zmíním, že v mykologii je uvedení letopočtu často i nutností. Mnozí autoři v důsledku nejednotného pojetí mnohých druhů opakovaně svůj popis revidovali a pojetí téhož autora z jednoho roku je dnes v některých případech chápáno jako jeden druh, zatímco pojetí z jiného roku jako jiný druh. Není mi ale jasná přítomnost čárky před rokem, v žádné odborné publikaci jsem tento jev dosud neregistroval. --Xth-Floor (diskuse) 15. 12. 2013, 10:31 (UTC)

213.226.237.254

Nějak se mi nezdají aktivity této IP adresy, měnící údaje v taxoboxech. Pozoroval jsem ji již včera a vždy mi trvá docela dlouho, než se na 100 % ujistím, že mohu revertovat. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 14. 12. 2013, 20:28 (UTC)

Jak zablokovat uživatele?

Jsem nováček a momentálně nevím, jak zablokovat uživatele. Začal tu řádit wikipedista: Cz3jan a vkládá více či méně rafinované odkazy na prodej určitého výrobku, a já je nestíhám rušit (takže nemám čas hledat, kde bych našel odpověď - jistě bych ji našel - ale mezitím bude wiki zaneřáděná). Prosím, zastavte ho někdo. Děkuji. --Rafus (diskuse) 15. 12. 2013, 10:42 (UTC)

Blokovat mohou správci, žádost na ně směřujte na nástěnku správců. --Jowe (diskuse) 15. 12. 2013, 10:44 (UTC)
Děkuji.--Rafus (diskuse) 15. 12. 2013, 10:52 (UTC)
Sleduji i zde, s žádostí se zatím nenamáhejte, za 7 editací bych ho stejně nezablokoval, některé jsou jen o chybném vložení odkazu na Wikislovník, což není zas takový prohřešek, nováček nemusí šablonu znát. Nebyl na to do té doby vůbec upozorněn. Po nynějším trojnásobném :) upozornění z mé a Vaší strany snad přestane. Jeho činnost sleduji, pokud by stále pokračoval, zastavím ho. --Mates (diskuse) 15. 12. 2013, 10:55 (UTC)

Omlouvám se, ale mezitím jsem již žádost podal, snad se nic nestalo. Nesouhlasím ale s Vámi, že se jedná jen o chybné vložení odkazu na Wikislovník, protože Wikislovník je tu jen prostředníkem. On totiž ty reklamní odkazy vložil i tam, takže se odtud přes Wikislovník nakonec uživatel dostane do stejného obchodu, jako původně rovnou odtud. Pěkný den. --Rafus (diskuse) 15. 12. 2013, 11:12 (UTC)

Aha, to mě nenapadlo, nicméně zablokování zde mu ve vkládání spamu na Wikislovník nezabrání. Kdyby pokračoval, bloknu ho. --Mates (diskuse) 15. 12. 2013, 11:19 (UTC)

Nové bojiště

Tak bojiště jménem Claudia Cardinale už vychladlo. Tak co založit bojiště nové, třeba Alla Pugačova? Já si dám raději pauzu a do úterka si rozmyslím, jestli budu psát botanické články nebo bojovat za ruskou zpěvačku. Na Ruskách já mám osobně větší zájem než na nějaké Cardinale, protože se mě to osobně týká. Uvidíme, ještě se rozhodnu, kde se budu více angažovat. Jestli to mám nechat být. Obecně ale platí, že mě vyloženě štvou lidi, kteří vyhledávají na wikipedii ženy jen za účelem přesouvání na jiný tvar. Co by se jako stalo, kdyby nechali zpěvačku pod jménem Pugačova? Vůbec nic! Je to tak, někdo holky, jiný vdolky a další místo toho přechyluje do extrému, Možná to je i nějaká úchylka.--Don Pedro (diskuse) 16. 12. 2013, 00:36 (UTC)

Jednak ano, možná jsem úchyl, ale stojí za mnou celý úchylný Ústav pro jazyk český. Druhak určitě ty ženy nevyhledávám, kdyby to tak bylo, tak bych měl mnoho a mnoho práce napravit všechny špatně přechýlené nebo špatně nepřechýlené ženy. A do třetice - v případech, kde ÚJČ přechýlení nedoporučuje, preferuji nepřechýlení. Můj úsudek se řídí čistě doporučením ÚJČ. Tak prosím své invektivy zobecněte na ÚJČ a nespojujte si přechylování s mou osobou, já jsem malá ryba. --Palu (diskuse) 16. 12. 2013, 00:40 (UTC)
A samozřejmě taky naším doporučením WP:PŽJ, které musím respektovat, ačkoliv je daleko více nakloněno nepřechylování než doporučení ÚJČ. --Palu (diskuse) 16. 12. 2013, 00:45 (UTC)

Je to tak, ten kdo vymyslel stav, že k jménům končícím na -ov se přidává další -ov, toho lze tak nazvat. Možná to někdo dělal z nenávisti k Rusům, aby jim tu "osladil" život s příjmením dlouhým jak 14 dní bez peněz, které většina Čechů ani neumí dobře napsat. Naštěstí i česká matrika se dnes tímto doporučením neřídí.--Don Pedro (diskuse) 16. 12. 2013, 00:57 (UTC)

Ale ano, řídí:
  • "je třeba lišit dva základní typy situací: 1. úřední komunikaci, tj. zápis ženských příjmení do matriky, jejich uvádění v dokladech, ve smlouvách apod.; 2. komunikaci neúřední, např. užívání ženských příjmení v médiích"
  • a "v případě neúřední komunikace, která není svázána závaznými předpisy" doporučuje: "Slovanská příjmení zakončená na -ov, -ev, -in, která jsou původem přídavná jména přivlastňovací, přechylujeme pomocí přípony -ová. Výchozí jazyk Malcev – Malceva, v češtině Malcevová." --Palu (diskuse) 16. 12. 2013, 01:39 (UTC)

@Don Pedro:No některým Ruskám naopak čeština příjmení osekává (Savickaja - Savická, Kapačinskaja - Kapačinská). Bude to tedy spíše zálibou k měnění příjmení a neúctou k ženám. U ruských mužských příjmení s kocovkou -kij by si změnu na -ký nedovolila. --Jowe (diskuse) 16. 12. 2013, 06:02 (UTC)

Při přečtení Vaší teze o neúctě češtiny k ženám jsem si chtě nechtě vzpomenul na vývody Z. Nejedlého. Ne, že by se k tomu vyjadřoval, jde o ten způsob vytváření závěrů. Abych zůstal u věci: Nejde o měnění příjmení, ale převod ruského přechylování do češtiny. (Příjmení již ženám "mění" sama ruština, klidně jí přisuďte také neúctu k ženám. :-( )Petr Karel (diskuse) 16. 12. 2013, 07:57 (UTC)
Ruština nijak nemění originální jména žen, pod kterýma jsou úředně zapsány. --Jowe (diskuse) 16. 12. 2013, 14:49 (UTC)
To byla pochopitelně ironie, proto ty uvozovky a smajlík. Petr Karel (diskuse) 16. 12. 2013, 15:30 (UTC)
Myslím si, že koncovky -kij se občas na -ký mění. A nic špatného nebo neuctivého mi na tom nepřijde, když Nohavica napíše u písničky do kolonky původní autor jméno Vladimír Vysocký. --Tchoř (diskuse) 16. 12. 2013, 10:58 (UTC)
Občas lze narazit i na toto. Každopádně je to však výrazně okrajová záležitost. Ukazuje to však, že i když je teoreticky možné počešťovat oboje, tak mužská ruská příjmení se počešťují v mnohem menší míře než ženská. Což jen potvrzuje to, co jsem napsal výše. --Jowe (diskuse) 16. 12. 2013, 14:49 (UTC)

No popřemýšlel jsem nad tím a asi bude lepší místo boje s trolly se od zítra zas věnovat botanickým článkům. Proč jsem to tady vyvolal? Proto, že mě štve, že někteří lidé cíleně vyhledávají nepřechýlená jména žen a pokoutně je přechylují, jeden z nich je wikipedista:Palu. Dobrou vůli tady odmítám předpokládat. Často to bylo u žen, kde to je dost sporné, třeba končící samohláskou, Palu to přesunul a navíc schválně odmazal nebo neuvedl příjmení v nepřechýleném tvaru a to přesto, že to z přechýleného tvaru není samozřejmé, příklady třeba Patricia Mazuy, Marian Zazeela, Kate McGarrigle, Malála Júsufzaj, Astrid Williamson, Valerie Solanas a četné další. Tuto aktivitu sleduji už delší dobu a dosud jsem k tomu mlčel, ale když došlo i na Rusku, tak jsem se ozval. Navíc Palu udělal u Pugačové editaci v redirectu jen kvůli tomu, aby to nebylo tak snadné přesunout zpět, když má teď redirect historii. Ruská jména, která končí na -in, když se k nim přidá -ová, tak to není tak tragické a dá se s tím žít. Nejhorší jsou jména, končící na -ov, tam přidání dalšího -ov prostě působí hrozně, ta jména neumí Češi ani správně napsat a nositelky takových jmen mohou být ve škole terčem posměchu spolužáků, jenom kvůli tomu, že si to pánové z nějakého ústavu usmysleli. Já sám mám takové příjmení. U dvou starších dcer se nedalo nic dělat, a musel jsem ke svému jménu přidat -ová. Ale teď už jsou matriky mírnějí, proto u nejmladší dcery se povedlo odbourat to -ová a zkrátit na koncovku -á, což je rozumný kompromis. Takže mě tady nikdo nepřesvědčujte, co matriky povolují a co ne, když jsem si v tom prošel v praxi. Já doufám že ten nesmysl s přidáváním -ová ke jménům končícím na -ov brzy vymizí a spoustě lidem se uleví a budou se cítit lépe.--Don Pedro (diskuse) 16. 12. 2013, 10:35 (UTC)

Považuji to Done Pedro za obecnější problém české wikipedie, je totiž málo imunní vůči soustředěném tlaku nějaké kliky nebo názorové skupiny. S trochou cílevědomosti tu lze skutečně dělat divy, jak jsme se přesvědčili kolem článků o alternativní medicíně. I já jsem se rozhodl se na to vykašlat a vrátit se k botanice. Na tyto články se raději už ani nekoukám. Ne že by předtím nebyly zaneseny spoustou ezoterického balastu, místo jejich pozdvižení na úroveň vyváženého encyklopedického článku ale nastala schizofrenní situace, kdy byl balast vesměs ponechán a v jeho negaci si ohřívá polívčičku velmi cílevědomá sisyfofská klika. Tak, zpátky k bobovitým. Vojtěch Zavadil (diskuse) 16. 12. 2013, 11:15 (UTC)
Přivolalo mi až úsměv na tváři, jak mi vyčítáte trik, který jsem znal už dávno od Joweho a poprvé ho vyzkoušel právě až teď, když jsem chtěl ukázat Tomasovi62, že se při jeho aplikování trochu usekl :-D Ale máte pravdu, cítil jsem se u toho i trapně. Jinak je až tristní, jak se dá věcná diskuse vést bez relevantních argumentů a jediné, co stačí k prosazení nějakého názoru je dostatečná razance, dostatečný počet prosazujících a dostatečná výdrž. Hlavně, že tu tato názorová skupina vytváří vlny o tom, že opačná skupina jsou úchylové, že je někomu přechylováním ubližováno a podobné nesmyslné vývody, navzdory tomu, že za nimi nestojí ani pravidla češtiny, ale ani pravidla Wikipedie. Tento způsob uvažování a v některých případech i (ne)etikety ostatně dost vypovídá o tom, že skutečnou argumentační diskusi nebudou potřebovat pro prosazení svého pohledu. --Palu (diskuse) 17. 12. 2013, 19:32 (UTC)

A v tom je ten problém, že příliš mnoho lidí má Wikipedii za bojiště, na kterém se bojuje o to, zda čeština bude přechylovat, nebo nebude. Tváříte se tu všichni, jako byste nikdo nevěděl, že Wikipedie 1) není žádné bojiště, 2) není místem, kde se mění vnější svět. Pokud čeština nějaké jméno přechyluje a komukoli z Vás se to nelíbí, na Wikipedii to neprosazujte, prosazujte to ve společnosti - až to tam prosadíte, prosadí se to i na Wikipedii. A naopak - stejně postupujte v případě, pokud čeština nějaké jméno nepřechyluje. Je s podivem, že je stále třeba tento základní princip připomínat i zkušeným wikipedistům. (A že tu ahistoricky posuzujete podle nynějšího náhledu na jeden z historických kořenů pocházející jazykový jev údajnou neúctu k ženám u lidí, kteří ho do češtiny zaváděli, o kterých ale nevíte zcela určitě ani zbla, pravděpodobně nejen to, kdo byli, ale dokonce ani to, kdy žili... Ale chápu, jako snadno dostupný, emocionálně vyhrocený, byť zcela nesmyslný argument, se to hodí...) --Okino (diskuse) 16. 12. 2013, 18:42 (UTC)

Vidím to přesně jako Okino. --Beren (diskuse) 16. 12. 2013, 20:20 (UTC)
Bylo by to pěkné, kdyby to tak bylo, ale ono není... ad 1) Wikipedie by neměla být bojištěm, ale pohříchu často se jím stává; ad 2) Wikipedie samozřejmě okolní svět mění, i když si to nedeklaruje jako svůj cíl. A mění ho často víc, než si uvědomujeme. Informace a nezřídka celé texty článků jsou z Wikipedie přebírány a bez další kontroly (všichni máme přece málo času...) zpracovávány a předávány dál v podobě přednášek, blogů, článků a postupně se stávají součástí veřejného povědomí o určité problematice. V pořádu to není, ale nemá smysl před realitou strkat hlavu do písku.--Shlomo (diskuse) 16. 12. 2013, 20:48 (UTC)
Tak tedy přesněji: Jistěže Wikipedie může mít a nejspíš má vliv na okolní svět (mimochodem nějaké konkrétní doklady tohoto vlivu by mne ve skutečnosti docela zajímaly), ale to není jejím cílem, to je jejím druhotným, nebo dokonce ještě vzdáleněji zprostředkovaným důsledkem. A také cílem každého, kdo na Wikipedii píše, má být shromažďování, uspořádávání a zpřístupňování informací dostupných ve vnějším světě, nikoli změna tohoto vnějšího světa - ať už jde třeba o propagaci výrobků, prosazování politických názorů nebo třeba názorů na přechylování. Tomu, aby wikipedista měnil svou činností na Wikipedii vnější svět, by se měl spíš usilovně a vědomě bránit, než aby se na to záměrně (jako mnozí tady) soustředil. --Okino (diskuse) 16. 12. 2013, 21:11 (UTC)
V popisu "ideální Wikipedie" a "ideálního wikipedisty" se celkem shodneme. I v tom, že tyto ideály jsou potřebné, aby bylo k čemu vzhlížet a o co usilovat. Ale na druhou stranu ignorovat realitu je nebezpečné. Vliv WP na okolí je celkem přirozený - pokud Google vyhodí odkaz na článek na WP mezi prvními 10 k danému heslu, pak by ten článek musel být hodně špatný, aby žádný vliv na veřejné povědomí neměl. A pokud tento vliv existuje, je i přirozené, že se objeví i snahy tento vliv využít. Což někdy může vést (a doufám, že často i vede) ke zkvalitnění příslušného článku či článků, tedy jakési symbióze. Pokud se ovšem ze snah o ovlivnění všeobecného povědomí stane hlavní pohnutka působení na WP a navíc se objeví několik takových "ovlivňovatelů" tlačících různým směrem, může se situace vyvinout značně destruktivně. I proto je třeba Vámi zmíněné ideály připomínat. A také nezapomínat na to, že jejich naplňování není něco, k čemu Wikipedie samovolně spěje, ale vyžaduje to i jisté úsilí.--Shlomo (diskuse) 16. 12. 2013, 22:33 (UTC)

Mohl by někdo (nejlépe Don Pedro) vysvětlit nezúčastněnému (mně), za jakým účelem byla celá tato sekce založena a co je cílem této diskuse? Děkuji.--Zdenekk2 (diskuse) 16. 12. 2013, 21:37 (UTC)

Jak to tak sleduji z povzdálí, tak mi přijde, že odpověď nalezneš v nadpisu :/. Doufám, že odpověď od aktérů dostaneš jinou. Jinak to vidím jako Okino. --Mates (diskuse) 16. 12. 2013, 23:33 (UTC)
Okino má pravdu. Správný postup tedy je, vtrhnout na ten ÚJČ, vynutit si tam výjimku, že u jmen končících na -ov se bude přechylovat pomocí koncovky -á a nikoliv -ová. A pak už by ten spor skončil. Je pravda, že články na wikipedii nikdo nevlastní. Článek existoval pod jménem Alla Pugačova, pak přijde někdo a změní to na Pugačovová. Tady jde ale o to, že to je světoznámá umělkyně a její jméno je tak trochu jako obchodní značka a navíc přechýlené je, jen podle ruštiny. Teď je to hozeno zas zpět, za chvíli to zas někdo přehodí atd. atd. Pro oboje jsou argumenty, jde jen o to, kdo koho překřičí a která strana ustoupí. Okino má pravdu, je lépe se věnovat něčemu užitečnějšímu. Kdyby se mě problém přechylování ruských jmen osobně netýkal, asi bych to nechal být. Tak jo, nechme toho http://www.youtube.com/watch?v=CAGlI_2vQpg --Don Pedro (diskuse) 17. 12. 2013, 14:07 (UTC)
Důvod přidávání -ová za příjmení končící -ov je prostý. Aby šla poznat mužská forma příjmení. U takového Sokolová by se stěží zjišťovalo, zda to bylo Sokol nebo Sokolov... --Silesianus (diskuse) 17. 12. 2013, 14:50 (UTC)
To je nesmysl, nepřechýlené příjmení lze poznat těžko u mnohých jiných a nevadí to. Třeba podle jména Machová nepoznáte, jestli se mužský protějšek jmenuje Mach, Macho nebo Macha, stejně tak minulé bojiště, Cardinalová, nelze poznat, zda je mužský protějšek Cardinal nebo Cardinale. Prostě faktem je, že u velké části to nejde poznat, tak by to u Sokolova nemělo nikoho vzrušovat.--Don Pedro (diskuse) 17. 12. 2013, 15:13 (UTC)
Tak proč to vzrušuje Vás? --Silesianus (diskuse) 17. 12. 2013, 15:15 (UTC)
Protože se mě to osobně týká, po přídávání -ová ke jménům s koncovkou -ov, působí velké potíže.--Don Pedro (diskuse) 17. 12. 2013, 15:26 (UTC)
Buďte rád, že nebyl nikdo významný se jménem Sokolovov... --Silesianus (diskuse) 17. 12. 2013, 15:50 (UTC)
Takové jméno asi ani neexistuje, naštěstí.--Don Pedro (diskuse) 17. 12. 2013, 15:53 (UTC)
Ale existuje :) --Silesianus (diskuse) 17. 12. 2013, 16:13 (UTC)
OK, naštěstí české matriky už mají víc rozumu než ÚJČ.--Don Pedro (diskuse) 17. 12. 2013, 16:27 (UTC)
Smysl téhle diskuse byl poněkud pochybný od začátku, ovšem jestli se to má zvrhnout v osobní hodnocení, kdo má rozumu víc a kdo méně, pak je již nepochybně nejvyšší čas přestat.--Tchoř (diskuse) 17. 12. 2013, 16:55 (UTC)
Že má tato strana sporu více "zdravého rozumu" než ÚJČ a všichni přechylující v češtině, někdy i v jiných jazycích (snad kromě islandštiny), je ideologický základ a vlastně často jediný bod její argumentace. Takže nechápu, že Vás to nevzrušilo dříve, ale až tady a teď. --Palu (diskuse) 17. 12. 2013, 19:43 (UTC)

@Jowe - ad Savickaja - Savická: zde se nic neosekává, české dlouhé -á je totiž z vývojového hlediska přesným ekvivalentem ruského -aja. Obojí je pozůstatek ve slovanských jazycích již neproduktivní determinativní přípony, tedy přípony, která dělá totéž jako určitý člen v germánských jazycích. Neurčitý tvar by zněl v obou jazycích Savicka; tyto krátké, neurčité tvary adjektiv se v češtině dochovaly jako tzv. jmenný tvar. Kdysi to byly základní tvary, což se ve školách bohužel nevysvětluje. Determinativní tvary velmi podobné těm slovanským se stále používají v baltských jazycích, připisoval jsem to nedávno do článku o lotyštině. --Uacs451 (diskuse) 17. 12. 2013, 17:21 (UTC)

Všeobecné argumenty té jedné strany sporu, tedy oné, ke které nenáleží kolega Palu, byly velmi podrobně předloženy na mnoha místech. Nebyly ale vůbec vzaty v úvahu. Tak je to a ne jinak. Hlavním argumentem té jiné strany je tradiční česká mluvnice a konzervativní stanovisko ÚJČ, v mnoha případech už opravdu problematické - viz Island, ale také spousta jiných zemí včetně Ruska. O oněch jiných argumentech, těch pro nepřechylování, tady nelze vést diskusi anebo nevede k ničemu. Nebudu se dále tady opakovat. Ale není správné vyhledávat jména a přechylovat je bez diskuse, kolego Palu, jen s Vaším paušálním, již všem dokonale známým hlavním argumentem. Ať to jméno vypadá jak chce, s -e na konci nebo bez něho, s -ova na konci atd. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 12. 2013, 22:03 (UTC)
Narozdíl od vás žádná jména nevyhledávám, to bych nedělal nic jiného. Je tu mraky špatně přechýlených jmen (špatně ve smyslu pravidel) a vy vytváříte další (ale ty jsou pak dobře ve smyslu vašich úvah o tom, kdo všechno je konzervativní, jaká autorita je už příliš konzervativní a která ještě málo, nebo kdo je úchyl). Prosím, vy, který jste nepřednesl jiný argument než své osobní úvahy, hodnocení a přání, nemáte nejmenší právo hodnotit mé argumenty. To platí i pro další. Jediný, kdo používá věcné argumenty z vašeho táboru (pro vysvětlení - věcné argumenty = "autorita radí tohle", ne "já myslím, já chci, vy jste..") je Marv1n. Tahle debata nemá smysl ani úroveň. --Palu (diskuse) 17. 12. 2013, 22:22 (UTC)
Zrovna pro jméno Alla Pugačova je argumentů docela dost, vy máte jediný argument, obecné doporučení nějakého ústavu. To že to je obchodní značka, pod tím jménem byla v ČR vydávána [7], to vás nezajímá, nechcete to slyšet, tak je to pak těžké.--Don Pedro (diskuse) 17. 12. 2013, 22:27 (UTC)
Kolego Palu, kde já vytvářím "špatně přechýlená jména"? To byste musel doložit, a to nesvedete. Jako odpůrce tohoto měnění jmen to totiž vůbec nedělám. Nechme toho, další diskuse je zbytečná. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 12. 2013, 22:34 (UTC)
V konceptu obchodní značky v pravidle ÚJČ vůbec nejde o to, jestli tu byla vydána deska, ale o vnímání jména. Pokud to pravidlo chcete používat, tak se s ním nejdřív seznamte, jinak zůstaňte raději u své argumentace ad nauseam a ad oculos. --Palu (diskuse) 17. 12. 2013, 23:00 (UTC)

Já bych nadhodil takovou analogii. Na anglické W. logicky existuje problém – psát americkou, britskou nebo ještě jinou angličtinou? Pravidlo je ve smyslu existující článek neměnit. Sporu jsem si tam zatím nevšiml. Když někdo napíše na nějaké téma podstatný kus fundovaného textu, proč by někdo přispěchal a s nepodstatnými argumenty to začal zbytečně vylepšovat? Copak se musí rozhodovat komisí i o úplných blbostech? Littledogboy (diskuse) 17. 12. 2013, 23:35 (UTC)

A četl vůbec někdo mé shrnutí u prvního přesunu? Tvar Pugačova je uveden v knize Panorama hudby, která je uvedena jako zdroj, na tvar Pugačovová jsem v té knize při zběžném pohledu nenašel vůbec. Z toho plyne, že v knihách je udáván tvar, na který jsem přesunul. Přechylovači by tedy měli doložit, že se v (odborné) literatuře udává tvar s -ová. JAn (diskuse) 18. 12. 06:35 (UTC)
Znáte pravidlo Wikipedie:PŽJ? Podle toho pravidla máte doložit zřetelně nejrozšířenější variantu, což jednou knihou z podstaty doložit nelze. --Palu (diskuse) 18. 12. 2013, 14:06 (UTC)
Máte pravdu, zřetelně nejrozšířenější tvar je Alla Pugačeva. --Jowe (diskuse) 18. 12. 2013, 14:17 (UTC)

Sdělovací prostředky a matriky nejsou jediná místa, kde "počeštěná" příjmení vznikají.

1. Pokud cizí státní příslušník má v cestovním pase napsáno jméno a příjmení latinkou, je toto přesně uváděno v dalších zdejších dokladech a smlouvách. V případě Ruské federace je v cestovním pasu uvedena anglická nebo francouzská transliterace (setkal jsem se i s německou). Závisí to na libovůli vydávajího úřadu. Na př. moje manželka tam má uvedeno Prunerova a na jedné z předchozích stránek je kuriózní text: "Příjmení držitelky cestovního pasu v angličtině Prunerova a ve francouzštině Prounerova jsou identická."

2. Při svatbě se do matriky zapisují taková příjmení, která se novomanželé rozhodli používat.

3. V případě mediálně využívaných osob existují registrace autorských práv a smlouvy o jejich využívání. Platný u těchto osob je vždy tam uvedený tvar příjmení.

4. U každé jednotlivé osoby, u které jsou pochyby, zda psát -ová nebo -ovová by se tedy muselo zkoumat, co je správnější. Vyplatí se takové úsilí?----Luboš Pruner (diskuse) 18. 12. 2013, 10:06 (UTC)

Volby do arbitrážního výboru

Rád bych upozornil, že 2. až 16. ledna 2013 proběhnou volby do arbitrážního výboru. Kandidáti se mohou hlásit až do jejich zahájení na Wikipedie:Arbitrážní výbor/volby leden 2014. --Jan.Kamenicek (diskuse) 17. 12. 2013, 18:45 (UTC)

Co všechno může být uživatelským jménem?

V posledních dnech jsem narazil už podruhé na jev, který mne poněkud znepokojuje. A to i přesto, že mé mnohem zkušenější kolegy nechává v poklidu. Možná slyším trávu růst, jsa velmi nezkušeným wikipedistou, ale přesto… Jestliže je uživatelským jménem název konkrétní firmy, která se (podle vlastních kroků na wiki) snaží o prezentaci svou, svých výrobků nebo služeb, potom mi takové jméno velmi vadí. A vadilo by mi, i kdyby její příspěvky momentálně nebyly v souvislosti s její firemní činností, protože při každém příspěvku takového wikipedisty čtu název firmy, znovu a znovu… Teď už vím, že je Stěhování Vais, a taky už znám Euroinstitut. Euroinstitut je ve vyhledávačích spojován s Wikipedií, a navíc tak, že je to wikipedista, který byl údajně podle amerického týdeníku Time označen za Osobnost roku 2006 (ve skutečnosti byl oceněn obecně individuální tvůrce WWW), alespoň podle nálepky na jeho uživatelské stránce (na kterou je přímý odkaz z WWW!). Kdyby tu nálepku použil normální wikipedista, tak bych to považoval za dobrý žert, ale takhle mi i toto vadí. A to tak, že velmi velice. Domnívám se, že v uvedených i obdobných případech jde o zneužívání Wikipedie a proto je to problém, který by měl být řešen. Mýlím-li se, potom omluvte nezkušeného, prosím. --Rafus (diskuse) 18. 12. 2013, 09:48 (UTC)

Obecný úzus je, že název firmy jako uživatelské jméno na české Wikipedii tolerujeme. Na rozdíl od té anglické, kde to myslím netolerují. Netolerujeme pouze doménu nejvyššího řádu, tedy když je uživatelské jméno zároveň odkazem na web firmy – Nazevfirmy.cz apod.
Co se týče uživatelské stránky Wikipedista:Euroinstitut, nevidím nic, co by tam bylo v nepořádku. Mažeme pouze propagační obsah (spam, reklama, rozsáhlejší firemní prezentaci). Asi bych jinak přistupoval firemnímu k účtu, ze kterého plynou konstruktivní editace vylepšující encyklopedii, tam lze velice krátkou informaci o existenci subjektu, jako to činí třeba onen Euroinstitut, bez problémů tolerovat. Kdo se chce pouze propagovat, tam bych byl mnohem přísnější. Viz Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není nástrojem propagace, případně Wikipedie:Spam a Wikipedie:UP.
A netolerujeme ani SEO (odkazy na firemní weby). Je to diskutabilní, ale asi to nepatří ani na uživatelské stránky firem přispívajících konstruktivně. — Loupežník (diskuse) 18. 12. 2013, 10:29 (UTC)
Naše odlišnost od anglické Wikipedie má jistě nějaký důvod, a je jenom otázka, jestli je ten důvod opodstatněný. Odlišné posuzování jisté formy reklamy podle kritéria, jímž je existence či neexistence několika jiných editací, jistě taky stojí za zvážení. A jestliže ve vyhledávači např. Seznamu zadám Euroinstitut (http://search.seznam.cz/?q=euroinstitut&aq=&oq=&sourceid=szn-HP&thru=), tak mi vyskočí seznam plný stránek o Euroinstitutu, mezi nimiž je hned zpočátku odkaz na Wikipedii, a po kliknutí na ten odkaz se mi objeví informace o již zmíněné osobnosti roku. Podle mého skromného názoru je to reklama jak řemen, navíc klamavá, a je k ní zneužito české Wikipedie. Děkuji Vám za vysvětlení, ale obávám se, že není způsobilé k tomu, abych změnil svůj výše uvedený názor (který ovšem nechci prosazovat za každou cenu). Domnívám se totiž i nadále, že by se Wikipedie měla takovým pokusům vyhýbat jak čert kříži, že by to měla chápat jako problém, a že by o tom problému měla aspoň diskutovat s cílem jej minimalizovat. Děkuji Vám za čas a práci, kterou jste si dal s odpovědí. Pěkný den.--Rafus (diskuse) 18. 12. 2013, 11:12 (UTC)
Reálný stav zde popsal Loupežník; přiznám se, že také nejsem příznivcem uživatelských jmen s názvy firem, které editují články vztahující se k daným společnostem (resp. obecně taková jména považuji za reklamu). Samozřejmě, kdokoli může navrhnout doplnění sekce Nevhodná uživatelská jména doporučení Wikipedie:Uživatelské jméno, např. na způsob en wiki WP:CORPNAME. Stojí to energii zformulovat návrh; komunita pak (jako vždy) rozhodne.--Kacir 18. 12. 2013, 17:13 (UTC)

Pijavice

Chci upozornit na tuto IP adresu, ve velkém vandalizuje, v poslední době biologické články. U této editace si ale nejsem jistý na 100%, mrkněte na to prosím někdo : [8].--Ladin (diskuse) 21. 12. 2013, 18:15 (UTC)

Třída je v pořádku, řády jsou dva.--Zdenekk2 (diskuse) 21. 12. 2013, 19:32 (UTC)
Pro mě je to španělská vesnice, ani se mi to nechce nějak studovat. Jestli tě můžu poprosit, pokud je to špatně, prostě to revertni. Předem díky.--Ladin (diskuse) 21. 12. 2013, 20:21 (UTC)

Přání k Vánocům a k Novému roku

Přeji Vám všem krásné a klidné Vánoce a šťastný Nový rok 2014. Ať se Vám daří vše na co sáhnete a to nejenom tady na naší Wiki. :-) --JirkaSv (diskuse) 24. 12. 2013, 14:09 (UTC)

Hroby

Rád bych se zeptal, zda je přesná lokace hrobu osobnosti (nejen název hřbitova), tj. sektor, číslo, případně odkaz na mapku ještě encyklopedickou informací. Stejně tak nejsem přesvědčen, zda je vhodné vložení fotografie hrobu jakožto hlavní fotografie v úvodu článku. Viz například zde nebo zde. Rád bych znal názory kolegů. Díky --Mario7 (diskuse) 25. 12. 2013, 01:12 (UTC)

Podobné podrobné informace bych očekával na stránce oné fotografie hrobu, nikoliv přímo v článku. Fotografii hrobu v článku bych umístil spíše do nějaké galerie na konec, pokud ovšem na onom hrobu není něco specifického (např. se stal známým místem nebo je na něm motto, básnička apod.) nebo velmi užitečného pro čtenáře (na fotografii hrobu je jediná fotografie oné osobnosti, která je na Wikipedii dostupná). --Beren (diskuse) 25. 12. 2013, 01:49 (UTC)
Přesná lokalizace hrobu v článku je vhodné info pro ty, kteří hodlají navštívit místo odpočinku té které známé osobnosti. Samotná fotografie rovu patří na konec životopisu do kapitoly typu Na sklonku života, Závěrečná léta a smrt apod. (souhlasím s případy, kdy má být v úvodu, které popsal výše Beren). Nicméně kolik biografických článků obsahuje dostatečně zpracovaný životopis osoby i s více kapitolami případně galerii na konci? Většina jich nebude. Přímo do úvodu foto hrobu nepatří (případ u Lubomír Emil Havlík), určitě bych ho posunul do kapitoly Životopis (nebo do galerie na konci článku, pokud by vznikla). Rozhodně ne do kapitoly Dílo (nebo Publikace), která bývá až za životopisem. U hesla Milan Valach fotografii není kam posunout, je moc krátké.--Chalim Kenabru (diskuse) 25. 12. 2013, 07:59 (UTC)
U přesné lokace hrobu je to věc názoru a každého konkrétního případu (např. u hrobu světce to encyklop. informace bude; jindy to může být diskutabilní). Souhlasím s tím, že fotka hrobu by neměla být (vyjma uvedených případů) v úvodu; pokud je článek krátký, pak je vhodné místo Galerie (také přesunu takový obr., na který si pamatuju, že jsem ho vložil na začátek).--Kacir 26. 12. 2013, 03:22 (UTC)
Přikláněl bych se k individuálnímu přístupu. K takové podrobnosti, jako je popis konkrétního hrobu, bych přistoupil v případě značné specifičnosti či výjimečnosti hrobu či náhrobku (např. Michal Tučný a náhrobek ve tvaru klobouku nebo rabbi Löw a jeho slavná tumba). Rámcové přiblížení části hřbitova, kde se hrob nachází (např. v části věnované vůdcům národa apod.), bych rovněž jako problém neviděl, zvláště je-li článek zpracován podrobněji. Do vlastního textu článku by asi bylo zbytečně podrobné vepisovat, že se hrob nachází např. v sektoru G, uličce 3, a že jde o hrob č. 2561. Taková informace by mohla být uvedena u fotografie, ale klidně, ať je zmíněna i v poznámkách v článku.
Fotografie hrobu v článku jako problém nespatřuji. Samozřejmě ideálně do nějaké části věnované úmrtí, pohřbu, památce apod. V případě, že jediná dostupná fotografie v biografickém článku je hrob, je dle mého soudu lepší alespoň nějaká fotografie než žádná fotografie. Tj. v takovém případě ať je klidně foto hrobu jako úvodní foto (a to i v infoboxu). --Faigl.ladislav slovačiny 26. 12. 2013, 12:13 (UTC)
Pro mě je důležitý pramen informací. Podle mě není správné, aby někdo obcházel hřbitovy a na wikipedii vkládal umístění a čísla hrobů (jako ve dvou případech odkazovaných Mariem). Je to a) vlastní výzkum, b) je to jedna z položek, které by wikipedie neměla uvádět (viz. Co wikipedie není), podobně jako neuvádí čísla domů, telefonní čísla a podobně. O hrobu a jeho určité poloze bychom se měli zmiňovat, je-li tato informace dohledatelná ze sekundárních zdrojů, čili určitým způsobem encyklopedicky významná a doložitelná (viz. třeba článek en:Oscar Wilde's tomb). Souhlasím také s už zmíněný řešením - přesný popis a poloha u fotografie (předpokládám na commons, ne v popisu fotografie v textu).
Co se týká fotografie, souhlasím s Kacířem, čili pokud je článek krátký a fotografie musí být v úvodu, tak bych ji já osobně dal raději do odkazu na commons, v opačném případě je článek pro mě příliš morbidní, viz. třeba Milan Valach. Jinak proti fotkám hrobů v článcích nic nemám.--Ladin (diskuse) 26. 12. 2013, 21:01 (UTC) Aktualizace: [9] fotka vadila i jiným, takže už je pryč--Ladin (diskuse) 26. 12. 2013, 21:15 (UTC)
Jako Faigl: když máme fotku člověka, tak samozřejmě do infoboxu nebo na začátek článku patří ta. Když máme jen slušnou fotku hrobu a žádnou jinou, tak může být i v infoboxu. --Packa (diskuse) 27. 12. 2013, 15:03 (UTC)

Tedy s mírou a hlavně to třeba posuzovat individuálně. Díky všem kolegům za názory. --Mario7 (diskuse) 31. 12. 2013, 16:46 (UTC)

Přítomný vs. minulý čas v článku

Existuje na české Wikipedii nějaký úzus, kdy se v článcích o věcech používá přítomný a kdy minulý čas? Třeba v článku Škoda Octavia (1959) je napsáno, že „Škoda Octavia byl osobní automobil ...“, zatímco v Škoda Favorit je napsáno, že „Škoda Favorit je osobní automobil ...“ Přitom obě auta jsou na tom ze všech hledisek de facto stejně (vyskytují se na silnicích, jejich výroba byla ukončena, prodávají se, kupují se, ...), pouze toho prvního už existuje menší počet kusů. Ovšem domnívám se, že počet kusů není rozhodující pro to, zda použít minulý nebo přítomný čas. Toto se týká i jiných oblastí, např. IQ 151 (použit minulý čas, přestože počítač fyzicky existuje). Naopak třeba u seriálu Tři chlapi v chalupě (seriál) by bylo možná použití příhodné, když se z celého seriálu dochovala pouze šestina. --Standazx (diskuse) 25. 12. 2013, 17:29 (UTC)

Úzus asi neexistuje. Dle mého je vhodné použít minulý čas pouze u věcí, které již zcela zjevně fyzicky neexistují.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 12. 2013, 00:57 (UTC)
…nebo u věcí, které jako fenomén natolik zastaraly, že je vnímáme víc jako součást historie, než jako součást přítomnosti (právě u Octavie a Favoritu to bude asi ten případ). Vím, že to zní dost subjektivně, ale nějakých všeobecně platných objektivních kritérií se stejně asi nedomůžeme. Chce to prostě cit. A někdy se to dá i formulovat nějak elegantně, aby ten minulý nebo přítomný čas nevyzněl nijak překvapivě. --Bazi (diskuse) 26. 12. 2013, 01:27 (UTC)
Není ale subjektivita v rozporu v rozporu s Wikipedie:NPOV? Přece jenom, buď něco existuje, nebo to neexistuje (bylo/je). Podle mě existuje jednoznačné kritérium, pokud něco existuje, byť třeba v jediném exempláři, tak by se o tom mělo psát v přítomném čase. To, že to má větší vztah k historii, než k současnosti, lze formulovat i jinak. --Standazx (diskuse) 27. 12. 2013, 16:41 (UTC)
Je to vždy na pisateli, jak bylo zmíněno; vidím to stejně jako kolegové; v obecné rovině o používání časů hovoří Wikipedie:Encyklopedický styl, viz poslední příklady.--Kacir 26. 12. 2013, 03:28 (UTC)
A není to, že je to vždy na pisateli, v rozporu s Wikipedie:NPOV? Když se třeba budu držet příkladu s Octavií, tak v okamžiku, kdy toto auto uvidím na silnici, po přečtení věty Škoda Octavia byl osobní automobil nižší střední třídy s dvoudveřovou podvozkovou karosérií, ... dojdu k jednomu z následujících závěrů:
  • článek tvrdí nepravdu, neboť tvrzení Škoda Octavia byl osobní automobil ... je nepravdivé, protože automobil Škoda Octavia nepřestal existovat,
  • nebo Škoda Octavia, který byl vyráběn jako osobní automobil nižší střední třídy, byl přeřazen do jiné třídy automobilů (případně vyřazen z kategorie automobilů vůbec, v obou případech ovšem v článku chybí důvod, proč byl z této třídy/kategorie vyřazen, případně doplnění, do jaké třídy/kategorie byl zařazen). --Standazx (diskuse) 27. 12. 2013, 16:41 (UTC)
Zdá se mi, že bychom takto mohli zabřednout až do jazykovědného rozboru, co je to přítomný a co minulý čas. Předpřítomný čas, který by možná byl vhodný, holt v češtině neužíváme.
Přítomný čas můžeme bezesporu použít pro ten jednotlivý konkrétní výrobek, který potkáte na silnici. Můžeme jej ale použít i pro ty jednotlivé výrobky, které třeba už byly sešrotovány? To jistě ne. Článek není o konkrétních výrobcích, je o typu vozidla. Dle mého názoru proto nezávisí na minulé/přítomné existenci jednotlivých kusů, jako spíše na řadě dalších faktorů. Poměrně zřetelné třeba může být hledisko, zda je tento typ ještě vyráběn, nebo už byla jeho výroba ukončena. Bylo by nejspíš zcela nemístné psát v minulém čase o vozidle, které je stále ještě sériově vyráběno. Zároveň to nemusí znamenat, že by se v okamžiku ukončení výroby ihned musel měnit přítomný čas na minulý. Je to věc postupného vývoje. --Bazi (diskuse) 27. 12. 2013, 17:02 (UTC)
Ovšem takto by bylo možné psát v minulém čase, i výrobcích, které jsou aktuálně vyráběny, protože i některé jejich kusy byly sešrotoány rovněž. Pokud je článek o typu vozidla, tak dokud dané vozidlo existuje alespoň v jediném kusu, tak daný typ vozidla z existence nezmizel. I přesto, že plně neužíváme předpřítomný čas (i v češtině existují výrazy, které jsou podle mě plně ekvivalentní předpřítomnému času, např. má postavený dům), je možné použít formulace, které subjektivní nebudou. Když se budu držet Octavie, tak následující věty Výroba Octavií byla zahájena v roce 1959. Vozy s karosérií tudor byly vyráběny do roku 1964, verze kombi vznikala v závodě Kvasiny až do roku 1971., což dostatečně zařazuje tento typ vozidla časově do minulosti. Domnívám se, že třeba o živočišném druhu (což je v biologii ekvivalent typ výrobku) by si nikdo nedovolil psát v minulém čase, dokud existuje alespoň několik jedinců daného živočišného druhu. --Standazx (diskuse) 27. 12. 2013, 18:38 (UTC)
Něco na tom bude, co píše (níže) Silesianus. Nevidím v tom zásadní problém. Možností máme víc, můžeme se řídit tou aktivní výrobou nebo existencí byť jen jediného exempláře. Musí to být ale v takovém případě původní sériový výrobek, nebo může být i renovovaný, může to být dodatečně vyrobená věrná kopie, musí být provozuschopný, nebo stačí vrak? Sám asi cítíte, že přetrvávající existence jediného výrobku, obzvlášť pokud by šlo třeba jen o muzejní exponát, není úplně tou ideální hranicí. Sám jste u těch živočichů uvedl raději „alespoň několik jedinců“. Proto místo nějakých tvrdých kritérií nechme prostor i nějakému zdravému rozumu. Použití vhodných formulací, které by tolik nebily do očí, jsem navrhoval už výše. Vizte třeba opis použitý v článku Komenda: „je označení pro středověké sídlo“. Ta sídla byla budována opravdu dávno, dodnes fyzicky přetrvávají jen nějaké zbytky, většinou pohlcené pozdější zástavbou. U Škodovky můžete použít třeba „je typové označení vozu vyráběného od…“ nebo tak něco, chcete-li lpět na uplatnění svého náhledu na věc. --Bazi (diskuse) 27. 12. 2013, 19:23 (UTC)
Já třeba nevidím zásadní problém v tom, jestli hesla o městech, které mají vžitý český název, mají být pojmenovány vžitým českým názvem nebo jejich oficiálním názvem. Proč není existence jediného výrobku ideální hranicí? Když vezmu příklad z astronomie, podle mě je v pořádku psát, že Pluto byla planeta, přestože Pluto nepřestalo existovat, protože bylo z třídy planet přeřazeno třídy plutoidů. Když vezmu konkrétní příklad z biologie - Geochelone nigra abingdoni - bylo by korektní psát, že Geochelone nigra abingdoni byl poddruh želvy sloní, dokud byl naživu osamělý George? Podle mě by to bylo v rozporu s Wikipedie:NPOV. --Standazx (diskuse) 29. 12. 2013, 08:41 (UTC)
K příkladu: „Škoda Octavia byl osobní automobil ...“ V úvodu (resp. při popisu) se užívá přítomný čas normálně; naopak minulý čas alespoň mne „drhne“. Kočáry se také nevyrábějí sériově pro dopravu, přesto lze historické kusy vidět, ale to pro Wiki není směrodatné. Úvod článku obsahuje přítomný čas, což je zcela v pořádku.--Kacir 27. 12. 2013, 19:33 (UTC)

Já si myslím, že je to úplně šumafuk. Další pseudoproblém. --Silesianus (diskuse) 27. 12. 2013, 18:52 (UTC)

Každý vidí problémy jinde, někdo v tom, jestli se jako jméno města v zahraničí má použít zahraniční jméno nebo nebo jeho jméno, pod kterým je známé u nás (což je sice podle v souladu s očekávaným názvem článku, ale druhou stranu to může být chápáno jako Čechocentrismus), někdo vidí problém v tom, že si někdo založí uživatelskou stránku a pak dlouhou dobu neprovede žádnou editaci, někdo řeší, jestli se v historii článku mají objevovat i související změny na Wikidatech, někdo řeší, v kterých případech se má letopočet vkládat jako wikiodkaz. Prostě každému přijde jako důležité něco jiného.
Na druhou stranu, pokud je to šumafuk, proč není šumafuk použití historického prézensu, ke kterému je dokonce doporučení na Wikipedie:Encyklopedický styl, že je nevhodné používat v líčení minulosti přítomný čas, tzv. prézens historický (i když je to často v literatuře zvykem), tedy nikoliv „Beethoven dokončuje svoji 5. symfonii v roce 1808, v témže roce je uvedena…“, nýbrž „Beethoven dokončil svou 5. symfonii v roce 1808, v témže roce byla uvedena“, když věta v obou podobách informuje o tom samém?
Podle mě je uvedení že něco patřilo do dané kategorie, v době kdy to něco stále existuje a je stále prvkem dané kategorie, protože pisatel cítí, že by se o tom v nimulém čase mělo psát, v rozporu s Wikipedie:NPOV a zatím nevidím žádný názor proč to v rozporu s Wikipedie:NPOV není. --Standazx (diskuse) 29. 12. 2013, 08:41 (UTC)
Prosím, veďte si své pseudodiskuze už beze mne. Pokud za zásadní problém české wikipedie, který nutně potřebuje popsat desítky kB, považujete, zda se píše „byl“ nebo „je“, pak prosím račte. Doufám, že po několika měsících horlivé diskuze daný konsenzus rozšíříte třeba i na lidi, neboť takový jeden exemplář Lenina se stále vyskytuje, i když věru už nefunkční... --Silesianus (diskuse) 29. 12. 2013, 09:37 (UTC)
Prosím, Silesiane, projevujte větší úctu k práci druhých. Mám pochopení pro to, že tyto diskuze nepovažujete za zásadní, ale i tak je možné mít k diskutujícím kolegům respekt. Díky, --Vojtech.dostal (diskuse) 29. 12. 2013, 12:04 (UTC)
Já projevuji úctu k práci druhých. Diskuze na takováto témata ale není práce... --Silesianus (diskuse) 29. 12. 2013, 12:30 (UTC)
Vážený Silesiane, to je velmi zajímavý názor. Byl byste tak ochotný, že byste ho nějak zdůvodnil, či jinak blíže vysvětlil? --Standazx (diskuse) 2. 1. 2014, 08:46 (UTC)
STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

JAn (diskuse) 2. 1. 2014, 08:59 (UTC)