Slovenská informační služba
| Slovenská informační služba | |
|---|---|
 | |
| Vznik | 1993 |
| Sídlo | Bratislava, Slovensko |
| Souřadnice | 48°9′53″ s. š., 17°8′2″ v. d. |
| ředitel | Pavol Gašpar |
| Oficiální web | www |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slovenská informační služba (slovensky: Slovenská informačná služba, SIS) je slovenská zpravodajská služba s vnějším (rozvědným) i vnitřním (obranným) polem působnosti.
Vznikla na základě zákona Národní rady SR č. 46/1993 z ledna 1993 jako reakce na rozpad československé federace. Navázala na práci Federální bezpečnostní informační služby (FBIS), která zanikla zákonem č. 543/1992.
SIS plní úlohy v oblasti domácího i zahraničního zpravodajství. Je vedena ředitelem, kterého na základě návrhu vlády SR jmenuje prezident. Sídlem SIS je Bratislava.
Ředitelé SIS
[editovat | editovat zdroj]- Vladimír Mitro – 21. ledna 1993 až 23. února 1995
- Ivan Lexa – 18. dubna 1995 až 27. října 1998
- Rudolf Žiak – 27. října 1998 – 3. listopadu 1998
- Vladimír Mitro – 3. listopadu 1998 – 31. března 2003
- Ladislav Pittner – 4. dubna 2003 – 26. července 2006
- Jozef Magala – 27. července 2006 – 25. srpna 2010
- Karol Mitrík – 26. srpna. 2010 – 3. května. 2012
- Ján Valko – 3. května 2012 – 8. července 2016
- Anton Šafárik – 6. července 2016 – 6. dubna 2020
- Vladimír Pčolinský – 6. dubna 2020 – 14. března 2021
- Michal Aláč – 6. května 2021 – 23. srpna 2023 (zbaven funkce,[1][2] od 21. srpna 2023 dočasně postaven mimo službu pro podezření z maření vyšetřování korupčních kauz a z dalších trestných činů[3][4])
- Tomáš Rulíšek – od 24. srpna 2023 pověřen řízením[1]
- Pavol Gašpar – od 27. srpna 2024, předtím řídil SIS z pozice náměstka ředitele.[5] Syn bývalého prezidenta slovenského Policejního sboru Tibora Gašpara.
Kontroverze
[editovat | editovat zdroj]Slovenská informační služba mezi lety 1997 a 1998 v době vlády Vladimíra Mečiara provedla sabotážní akce proti České republice, aby zabránila integraci do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Původně měly akce zahrnovat Polsko, Maďarsko a Rakousko.[6]
V říjnu 2025 spustila Slovenská informační služba strategii pro sledování jednotlivých médií i konkrétních novinářů, přičemž ve spolupráci s Národním bezpečnostním analytickým centrem a slovenským ministerstvem vnitra se rozhodla vytvořit seznam novinářů, kteří podle ní přispívají k radikalizaci společnosti. Kritici tohoto kroku uvedli, že může být snadno zneužit k zastrašování nepohodlných novinářů v zemi.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Slovenská prezidentka odvolala stíhaného ředitele civilní tajné služby SIS Aláče. České noviny [online]. 2023-08-23 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Prezidentka Zuzana Čaputová odvolala riaditeľa SIS Michala Aláča [online]. Ringier Slovakia Media [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ČTK. Slovenská prezidentka postavila mimo službu obviněného ředitele tajné služby SIS, premiér navrhne odvolání. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-08-21 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Čaputová postavila mimo službu šéfa tajné služby. Slovenský premiér chce projednat jeho odvolání. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-08-21 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
- ↑ SME.SK. Prezident Pellegrini vymenoval Pavla Gašpara za riaditeľa SIS. sme.sk [online]. 2024-08-26 [cit. 2025-01-25]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Vyšetřovatel potvrdil, že SIS chtěla zdiskreditovat Česko. iDNES.cz [online]. 2000-12-11 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Slovenská tajná služba spustila novou strategii ve sledování médií a novinářů. www.novinky.cz [online]. 2025-10-24 [cit. 2025-10-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slovenská informační služba na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
