Diskuse s wikipedistou:Jan Hejkrlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Pro Vaši informaci

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny uložte.

Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku. Každá uložená změna se zapisuje do historie článku a do seznamu posledních změn na Wikipedii. Při častém ukládání se tyto zbytečně přeplňují a znepřehledňují. Hrozí také riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Děkuji za pochopení. --- Kolomaznik (diskuse) 11. 9. 2014, 19:13 (UTC)

sourozenci: nevlastní versus poloviční, respektive polorodí[editovat zdroj]

Dobrý den, děkuju Vám za opravy Aje II. či Anchesenamon. Tam jste opravoval mé tvrzení, že byla poloviční sestrou Tutanchamona. Přepsal jste na nevlastní. Musím ale upozornit na to, že pod pojmem nevlastní by se měli skrývat pouze sourozenci vyvdaní či vyženění sňatkem jednoho z rodičů. Kdežto pod pojmem poloviční se skrývá sourozenec, jenž má jednoho z rodičů stejného. Takto mi to alespoň vysvětlil před časem pan I. Faltis, bývalý novinář. Vím, že se běžně používá pro poloviční sourozence pojem nevlastní, ale pojem poloviční sestra mi připadá v tomto případu opravdu správnější. Přesná kodifikace by se musela najít zřejmě v některém ze zákonů o rodině. Co si o tom myslíte? S pozdravem--Flipper77 (diskuse) 23. 2. 2016, 14:39 (CET)

dobré odpoledne; rozuměl a rozumím, jak jste to myslel, a připouštím, že termín „poloviční“ přináší sám o sobě více informací, než pouhý termín „nevlastní“; jenže „poloviční bratr/sestra“ chápu jako neologismus/neologizmus pod vlivem angličtiny (což ještě samo o sobě není na škodu): angličtina rozlišuje half-brother/sister a step-brother/sister (asi Vám neříkám nic nového); patrně středověká čeština měla podobné rozlišení, ale obávám se, že v současné češtině to zní trochu divně/uměle (ale je to pouze můj subjektivní pocit a mohu se mýlit); kupříkladu slovenština teoreticky stále rozlišuje tchána/tchyni manžela a tchána/tchyni manželky, pokud se nepletu svokor/svokra a tesť/testiná, většina Slováků ale dnes již (mám pocit) používá pro oba typy vyženěných příbuzných pouze svokor/svokra; stálo by za to obrátit se na Ústav pro jazyk český, zda termín „poloviční“ lze běžně používat, výsledek by mne docela zajímal; zdravím a ať se daří--Jan Hejkrlík (diskuse) 23. 2. 2016, 17:26 (CET)

Dobrý pozdní večer, díky za vyčerpávající a podnětnou odpověď. Také by mne velmi zajímalo, jak to v tomto případu ve skutečnosti je.

Jak jsem se díval po internetu - poloviční bratr či poloviční sourozenec se občas objevuje. Zaznamenal jsem ho např. v názvu knihy Larse Saabyuse Christensena (viz http://www.kosmas.cz/knihy/124568/polovicni-bratr/) nebo na wikippedii, např. u hesla Talal I. Na webu Ústavu pro jazyk český jsem nic nenašel. Bude opravdu nutné jim případně napsat. Díval jsem se do knihy Dr. Zamarovského: Bohové a králové starého Egypta a našel jsem, že pro polovičního sourozence použil tento egyptolog termín: nevlastní. Na poloodborných webech: http://www.rodina.cz/nazor16833712.htm nebo http://www.emimino.cz/diskuse/vlastni-nebo-nevlastni-sestra-118362/ o tomto problému proběhla živá diskuse.

Na předchozích dvou webech se též objevil odkaz na wikipedii s článkem: Sourozenec (ten ale bohužel neobsahuje zdroj. :-( V článku ale stojí toto, cituji: „Typy sourozenců Rozlišují se • sourozenci vlastní, kteří mají společného alespoň jednoho biologického rodiče, ti se dále dělí na • plnorodé, kteří mají společné oba biologické rodiče; a • polorodé, kteří mají společného jen jednoho biologického rodiče; • sourozenci nevlastní — ti nemají společného ani jednoho biologického rodiče, ale matka jednoho dítěte si vzala otce druhého dítěte. Pozn.: Jako nevlastní jsou často nesprávně označováni i polorodí sourozenci.“

Takže můj terminus technicus: polobratr, polosestra je spíše - jak píšete - neologismem. (Byť v daném použití jde o velmi přiléhavý přívlastek.) Jeví se mi ale, že je v posledních letech je více a více přijímaným, jak lze vidět podle příkladů z internetu, či jak jsem osobně poznal podle vlastních zkušeností. Jsem vzděláním historik a žádný z mých kolegů mi tento termín zatím nerozporoval, ačkoliv ho již delší dobu používám (jak v řeči, tak ve svých odborných pracích).

Podle článku na wikipedii by se tedy měl místo termínu: poloviční, používat termín polorodý sourozenec. Z toho se mi ovšem poněkud ježí kůže na těle. :-) Mám návrh, abychom nedělali s termínem nevlastní či poloviční chybu, mohu všude dávat místo těchto - toto: …(po otci vlastní) bratr; (po matce vlastní) sestra atp. Nebo mohu používat: částečně vlastní sestra, částečně vlastní sourozenec. Můžeme se tak domluvit? Nebo byste byl pro polorodý bratr/sestra/sourozenec? Děkuju a budu se těšit na další spolupráci. S pozdravem --Flipper77 (diskuse) 24. 2. 2016, 23:27 (CET)

děkuji za odpověď; neberte to tak, že se chci přít, ale dovolte následující postřehy:
Lars Saabye Christensen: Poloviční bratr – v originále je název „Halvbroren“, v anglickém překladu „The Half Brother“; cítím to jako slovní hříčku, neboť hlavní postava, velmi zranitelný a zakomplexovaný Barnum, obdivuje svého staršího (nevlastního) bratra Freda pro jeho chlapáckost, a proto je tak trochu „poloviční“ (ale může to být jenom můj dojem/pocit);
souhlasím s Vámi, že termíny polorodý/plnorodý se hodí spíše do odborných textů týkajících se kupříkladu genealogie, v jiných disciplínách působí tyto termíny polorodý/plnorodý poněkud „cizorodě“;
navedl jste mne: učesal jsem trochu heslo Talal I.; termín „poloviční“ jsem ponechal;
pokud budeme dostatečně dlouho a zarputile ve veřejném prostoru používat termín poloviční bratr/sestra ve smyslu polorodý bratr/polorodá sestra, stane se to (alespoň doufám) obecně přijímaným termínem/pojmem (jako kupříkladu dříve proklínané/zesměšňované „Česko“);
takže nebudu Vám opravovat Vaše termíny, zdravím a ať se daří--Jan Hejkrlík (diskuse) 25. 2. 2016, 19:13 (CET)
ještě jeden důležitý dovětek: v zápalu diskuze jsem nezmínil, jak si jinak vážím a obdivuji Vaši práci, respektive příspěvky na wikipedii, takže ještě jednou - ať se daří--Jan Hejkrlík (diskuse) 26. 2. 2016, 12:00 (CET)

Děkuju za odpovědi a omlouvám se Vám za opožděnou reakci. Budu se tedy snažit psát do textů upřesňující informace ve stylu: po otci vlastní (tj. poloviční) bratr atp. Děkuji za domluvu i pochvalu. I Vám ať se vede! Budu se těšit na Vaše další případné podněty! S pozdravem --Flipper77 (diskuse) 15. 3. 2016, 14:04 (CET)

děkuji za zprávu (a nemáte proč se omlouvat: já také nejsem ve svých odpovědích zrovna žádný zbrklík – připravujeme ve firmě svou účast na jedné výstavě, a protože jsme firma malá, leží to na mým bedrech; to si nestěžuji, uvádím pouze na vysvětlenou); momentálně jsem se trochu odpoutal od 18. dynastie a amarnského období a uhnízdil se v raných anglosaských králích – je tam trochu chlív kolegy Augiáše (vyložené chyby/nepravdy, značné nepřesnosti a zkreslení, zjevná nepochopení, když někdo něco překládal atd.), něco jsem již vyčistil, ale jde mi to pomalu (když si chci křížově ověřovat některá tvrzení, která se mi nezdají); na Ajovi jste odvedl neuvěřitelný kus práce, klobouk dolů, skoro si říkám, zda si takový nepříliš významný panovník zaslouží vůbec takový prostor; kam se zaměříte dál?; moje oblíbená princezna Meritaton stále nemá svůj článek, kdysi jsem se na to chystal, ale teď jsem na dlouho uvázl v anglosaských Dark Ages; nechcete se Meritaton ujmout?; krásný víkend,--Jan Hejkrlík (diskuse) 18. 3. 2016, 13:19 (CET)

Konečně jsem se dostal k odpovědi, měl jsem teď frmol kolem zahrady, korigování jedné knihy a při dalším psaní. :-)

Na Wiki je spousta článků, plných nepravd a polopravd, ale to je dáno přílišnou otevřeností pro všechny. Říkám si, zda by se to nezlepšilo, kdyby byl prostor ponechán jen pro přihlášené. Bohužel spousta lidí píše příspěvky i dle starých, dávno překonaných prací, bez ohledu kritické analýzy/srovnání s novými poznatky/příspěvky, v tom vidím velký problém. Tím se udržují již vědeckou veřejností dostatečně prokázané a odmítnuté omyly. Též je chybou, když se píše (např. v egyptologii) rovnou něco na 100 procent a neužívá se slůvek jako: cca, přibližně, asi, snad, zřejmě atp. To je pak poněkud nekorektní, když daná věc není stoprocentně jistá. On sice i školený vědec může psát leccos v dobré vůli, přesto leckdy musí změnit názor a uznat své chyby/omyl, když získá nové podklady, jak vím i z vlastní zkušenosti :-) I já se na podkladě upozornění či nově objevených prací koriguju, a pokud je potřeba, i opakovaně.

Období starších anglických dějin mne též trochu zajímá, nedávno jsem si pořídil knihu o své oblíbenkyni Eleonoře Akvitánské (spoluhrdince dvou filmů - Lev v zimě). Klidně naznačte článek, kde bych Vám mohl být nápomocen. Pokud budu vědět a najdu podklady, mohu pomoci s opravou. Za projevený dík u Aje ještě jednou děkuju, už jsem na něm strávil jistě cca 120 hodin. I Vám patří mé uznání, co tu pro Wikipedii děláte!

Myslím, že Aj si solidní studii o své osobě zasloužil. Jako panovník sice panoval krátce, to je pravda, ale s Haremhebem měl významný vliv po dlouhá léta nejen na Tutanchamona, což jeho důležitost značně posiluje. Navíc sám o sobě byl zajímavou osobností. Až Aje řádně doplním, tj. i po technické stránce, chci se vrhnout právě na Haremheba, kterého jsem již trochu začal přetvářet. Pak bych doplnil do řádné formy Anchesenamon, egyptské královské manželky a možná bych začal kriticky přepracovávat Tutanchamona. Ten by si to velmi zasloužil. Už jsem před časem „Tuta“ trochu uhladil a doplnil.

Copak, že Vás zaujmula Meritaton? Svazkem se Smenchkarem či tím, že se usuzuje, že dokonce sama nakonec vládla pod Smenchkareovým jménem? Mohli bychom jí vzájemně založit a stručně nastínit, základní podklady doma mám.

Hezký den, s pozdravem --Flipper77 (diskuse) 31. 3. 2016, 15:40 (CEST)


Neukončená práce[editovat zdroj]

Dobrý den, když chcete na hesle ještě pracovat, můžete ho uložit se šablonou {{Pracuje se}}. Máte čas 2 dny, nikdo Vám do práce nezasáhne a ani neoznačí článek jako například subpahýl--Horst (diskuse) 3. 3. 2016, 11:27 (CET)

děkuji, budu používat--Jan Hejkrlík (diskuse) 3. 3. 2016, 11:47 (CET)

Cerdic[editovat zdroj]

Dobrý den, koukám že jste zaregistroval mou úpravu, zapomněl jsem Vám po ní napsat. Když překládáte z cizojazyčných wiki je vhodné používat šablonu pro překlad, zde ji máte v podobě ve které se vkládá do článku - {{překlad|kód jazyka|název článku na cizí Wikipedii|číslo revize}} Poslední položku, číslo revize, získáte tak, že v en wiki vlevo v menu, v sekci tools kliknete na permanent link. Číslo revize je poslední číslo zobrazené v URL. Jejím účelem je ale ošetření autorských práv. I když můj osobní pocit je, že tím pro ostatní také dodáte článku určitou věrohodnost co se týče zdrojů ze kterých vychází. Pokud vím (ale možná se pletu a nechci dělat chytrého) tak Vámi uvedené shrnutí Text článku je založen na údajích uvedených v anglické wikipedii není vhodné. Chápu že třeba nepřekládáte slovo od slova a může se Vám váš způsob zdát vhodnější, ale někde se o tom vedla diskuze se závěrem že by se to takto nemělo, zkrátka že je lepší článek zdrojovat lepším způsobem. Myslím že se v ní angažovali kolegové Harold a Sokoljan.

A ještě, asi jste si toho všiml: články by se také měly kategorizovat. Zde máte případně bližší informace - Nápověda:Kategorie. Inspirovat se také samozřejmě můžete mojí úpravou u Cerdica. Ale samozřejmě po Vás nikdo nechce, aby jste hned psal dokonalé články :). Hezký víkend, --Remaling (diskuse) 5. 3. 2016, 01:36 (CET)

zdravím, kolego Remalingu, děkuji za zprávu: prostuduji si Vaše náměty a bude se jimi, pokud bude v mých silách, maximálně řídit; pokud se týká šablony pro překlad: u Cerdika to zrovna zatím není typické, ale i u ostatních článků z kategorie Králové Wessexu, které jsem editoval (anebo založil) nejde jenom o překlad, ale křížově se snažím různé info ověřovat na příbuzných heslech této kategorie (přičemž vycházím z toho – možná trochu neprávem – že na anglické wikipedii jsou články o anglosaských králích zpracovány nejlépe), takže je to spíš digest, než klasický překlad; ať se daří--Jan Hejkrlík (diskuse) 5. 3. 2016, 15:07 (CET)
Také zdravím, tady kdyžtak ještě máte odkaz na tu šablonu překladu, kdyby jste o něm náhodou nevěděl. Je tam případně i možnost označit překlady z více cizojazyčných wiki najednou. --Remaling (diskuse) 5. 3. 2016, 18:23 (CET)
díky & zdravím--Jan Hejkrlík (diskuse) 5. 3. 2016, 19:36 (CET)

Různé významy[editovat zdroj]

Dobrý den, když je významů názvu nebo osob více, existuje zde Šablona:Různé významy. Zde je rozdíl. Mějte se--Horst (diskuse) 6. 3. 2016, 20:57 (CET)

díky, budu používat; zdravím--Jan Hejkrlík (diskuse) 6. 3. 2016, 21:17 (CET)

Bolognská škola[editovat zdroj]

Dobrý den,

opravdu bylo nutná opravit název města z Bologna na Boloňa? Zdroj, ze kterého jsem čerpala důsledně preferuje Bologna. Bylo by tedy přinejmenším slušné dodržet jeho způsob označení. Mohu poprosit o vrácení do původního tvaru, a tak zachovat úctu k autorovi, kterým je pan Bolognu označuje pan Sáva Šabouk ? --Vlkos1681 (diskuse) 28. 2. 2018, 20:46 (CET)

dobrý večer, milá kolegyně @Vlkos1681:, nechci zabředávat do nekonečné polemiky, ale:
  • „opravdu bylo nutná opravit název města z Bologna na Boloňa?“ – odpovídám: naprosto souhlasím, nebylo, a ani jsem název města (substantivum) neměnil;
  • co jsem změnil, je adjektivum "bolognská" → "boloňská"; i když oboje je možné, adjektivum boloňská mi oku lahodí více, a navíc je tu analogie s článkem „Boloňská univerzita“; od doby, kdy kolektiv pod vedeném Sávy Šabouka připravoval svou encyklopedii, se čeština dále vyvíjela, a obávám se, že adjektivum boloňský je nyní běžnější; pokud ale na tom trváte, tak to zase vraťte na bolognská, já s tím problém nemám.
nicméně neodolám, abych jizlivě a poťouchle nepoznamenal ve stylu Sheldona Coopera: píšete doslova „pan Sáva Šabouk“, což poněkud ahistorické a soudruh Sáva Šabouk by se Vám zřejmě poděkoval.
ať se daří--Jan Hejkrlík (diskuse) 1. 3. 2018, 20:05 (CET)
Opravovat to nebudu, tolik na tom zase nezáleží. Jestli se čeština vyvíjí směrem, že nebude respektovat skutečné názvy míst no, tak to potěš koště. Jinak ano, užívat titul pán a paní je ahistorické (sic), ale já jsem také ahistoric--Vlkos1681 (diskuse) 1. 3. 2018, 20:17 (CET)ká, takže to unesu.