Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2016/01

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Nový rok = nově dostupná volná díla

Tak jsme se zase přehoupli do dalšího roku, což znamená, že jsou ode dneška volně dostupná díla těch osobností, které zemřely během roku 1945. Po zběžném prohlédnutí Kategorie:Úmrtí 1945 mě nejvíc zaujali Josef Čapek a Antonín Procházka, jejichž malby a jiná dvourozměrná grafická díla lze nyní nahrát z internetu na Commons a okrášlit jimi wikipedistické články. Jestli se tomuto oboru někdo věnujete a máte na to čas, bylo by to super. --Harold (diskuse) 1. 1. 2016, 12:12 (CET)

Podle tohoto není dílo Josefa Čapka volné: „Soud postupoval na návrh Čapkovy manželky v řízení o prohlášení za mrtvého a trvalo mu to dva roky.“ Výnos soudu z roku 1948 výslovně tvrdí: „30. duben 1947 je dlužno považovati za onen den, který Josef Čapek nepřežil“. iDNES.cz --Xth-Floor (diskuse) 8. 1. 2016, 15:34 (CET)

Taky jsem to četl. Co se dá dělat. :-( --Harold (diskuse) 8. 1. 2016, 17:48 (CET)

Sekce článku "viz také" vedoucí na neexistují článek?

Na konci článku bývá někde sekce "viz také", což je seznam článků, které by čtenáři mohli rozvést téma. Má smysl, aby vedli na neexistující článek? Dle mě ne - neboť viz =podívej se někam, ale těžko se dívat někam, kde nic není. Podobně v sekci externí zdroje nejsou knihy, co teprve vyjdou. Až článek vznikne/externí kniha je napsána, tak to lze na místě kdykoliv doplnit. Kdyby to odkazovaný článek vznikl v řádu hodin, tak proč ne, ale dlouhodobě mě to nepřijde vhodné. Viz např. aktuálně doplněná verze článku [1]. Pokud na to je už nějaké pravidlo, doporučení, tak prosím o navedení. Děkuji, --Pavouk (diskuse) 6. 1. 2016, 17:43 (CET)

No správně tam mají být „související články“, ke kterým tu ale jsou jenom „úvahy, názory a podněty k zamyšlení“. Matěj Suchánek (diskuse) 6. 1. 2016, 18:01 (CET)

Myslím, že je to jako s červenými odkazy obecně. Vždy by bylo lepší mít je zamodřené, ale i červený odkaz obohacuje Wikipedii tím, že poukazuje, kde by něco nového užitečného mohlo vzniknout. Určením souvisejícího tématu (jde-li o skutečně významné téma a výrazně související) můžeme poukázat na to, že daný článek s něčím dalším může souviset, bylo by záhodno informace v něm doplnit dalším článkem. Obecně myslím, že je dobré odkazovat v Souvisejících článcích hlavně na ty existující, ale ani červené odkazy bych vyloženě nezavrhoval. --Bazi (diskuse) 6. 1. 2016, 18:29 (CET)

Souhlas. Pokud nejde vysloveně o seznamy neexistujících článků, smysl to mít může. V tomto konkrétním případě je ale termín prolinkovaný už v textu, takže má být ze souvisejících odstraněn (provedeno). Pokud tu máme konkrétní situaci s konkrétním řešením, je vhodné jí tak i řešit. V opačném případě hrozí, že zase někdo aplikuje nedomyšlené plošné řešení, které nadělá víc škody než užitku. --Xth-Floor (diskuse) 7. 1. 2016, 00:27 (CET)

Nějak potom nechápu, proč jste odstranil jen některé prolinkované a některé nechal. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 01:00 (CET)

Vyřešil jsem bod, kterého se týkal dotaz. --Xth-Floor (diskuse) 8. 1. 2016, 15:44 (CET)

Správný název sekce je „Související články“ a jak už z názvu vyplývá, měly by to být články (tedy vytvořené), nikoliv seznam souvisejících témat. „Každý dobrý encyklopedický článek by měl končit sekcemi uvádějícími použité prameny a další dostupné zdroje.“ a „Obsahuje seznam článků na české Wikipedii“.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 1. 2016, 18:50 (CET)

Nějak to ale neříká nic o červených souvisejících článcích, ani o jejich dosavadní existenci nebo neexistenci. Spíš je to o jejich encyklopedické významnosti, čili založitelnosti. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 01:02 (CET)

Mluví o obsahu článků, nikoli červených odkazů – červený odkaz sám o sobě článkem není (BTW to už bychom měli milion hesel).--Kacir 7. 1. 2016, 01:46 (CET)

„Každý dobrý encyklopedický článek by měl končit sekcemi uvádějícími použité prameny a další dostupné zdroje.“ „Obsahuje seznam článků na české Wikipedii“: není jasné, jestli očekávaných nebo existujících článků. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 01:52 (CET)

Opakuji, že článek nerovná se červený odkaz (článek ≠ červený odkaz); nebo přejmenujme sekci na Související červené odkazy.--Kacir 7. 1. 2016, 01:57 (CET)

Článek nerovná se ani modrý odkaz. Článek je prostě článek a záleží jen a jen na nás, jestli je to článek chtěný/očekávaný nebo článek existující/už založený. A já říkám, že je to článek ideální, čili existující nebo očekávaný. Tak to vnímám já. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 02:01 (CET)

Jakže? Článek nerovná se modrý odkaz (tedy jako by snad neodkázal čtenáře na článek); ale zato pouhý červený link může být článkem ideálním a chtěným – nerozumím; tyto představy nesdílím.--Kacir 7. 1. 2016, 06:02 (CET)

Zda je odkaz červený nebo modrý podle mě nelze považovat za rozhodující. Modrý odkaz může směřovat na rozcestník nebo subpahýl (což rovněž nejsou články jako takové). Červený odkaz naopak může ovlivnit statistiku požadovaných článků a iniciovat vznik nového. --Xth-Floor (diskuse) 8. 1. 2016, 15:44 (CET)

Sekce Související články už svým názvem napovídá, že z ní mají být odkazovány články (viz definice článku), nikoli neexistující červené linky, tedy neexistující hesla. To jsem považoval za přirozené; viz také stejná anglická sekce "See also" section: „The "See also" section should not link to pages that do not exist (red links)… “ Jiná situace je např. u šablony Různé významy.--Kacir 7. 1. 2016, 01:46 (CET)

Já zase považuji za přirozené, že seznam těch článků je seznam článků, které by určitě měly ve Wikipedii být, čili ne seznam existujících článků, ale seznam článků očekávaných. A ještě ideálněji by tam žádný seznam být neměl, protože by měl být článek natolik kvalitně zpracován, aby byly vhodně všechny související články zapracovány přímo do textu. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 01:54 (CET)

Uznávám, že to anglické znění je v tomto rozhodnější, zřetelnější. Nechci zabředávat do předchozího slovíčkaření, jestli odkaz = článek, ale třeba v případě rozcestníků taky máme mnoho odkazů na články, které ještě nebyly založeny. V některých případech možná dokonce existují rozcestníky s odkazy, z nichž reálně existujícím článkem je jen jeden, čili teoreticky by ani rozcestník existovat nemusel, ale tak nějak se při tvorbě už předem předpokládá budoucí vznik. Přiznám se ale, že jsem toto neověřoval a nemám k dispozici statistiky o množství takových rozcestníků. Takže podobně si dovedu představit, že je i do Souvisejících článků zařazen odkaz na dosud neexistující článek. Což ovšem automaticky neobhajuje všechny takovéto případy.

Příklad: V článku Švagrovství uvedu do souvisejících články Švagr a Švagrová (pohříchu tam v současnosti nejsou odkazovány vůbec, dokonce ani v textu). Pokud by ale existoval třeba jen druhý z nich, hodí se tam mít oba, protože jsou vzájemně logickými doplňky, oba se stejným vztahem ke Švagrovství a společně vytváří logickou strukturu. Přiznám se ale, že třeba v článku Rodina#Související články momentálně podobnou logickou strukturu nevidím a úplně nerozumím, proč se tam předjímá potenciální budoucí existence článků Náhradní rodina a Rodinné společenství. Ty by tam mohly být zbytné (pokud někdo nemá vysvětlení, které mi zatím chybí). Obecně se tedy kloním spíš k nezařazování červených odkazů, obzvlášť v případech jejich nadměrného množství, ale v některých případech, kdy to dává smysl, si to dovedu představit. Pavoukem odkazovaný případ je takový, že Zalesňování je logickým doplňkem Odlesňování, se Znovuzalesněním přitom opravdu úzce souvisí a obě jsou dost nosná témata. Spíš bych měl pochybnost o souvislosti článku Konopí. --Bazi (diskuse) 7. 1. 2016, 02:37 (CET)

• ad rozcetníky – je nutné si ujasnit funkci rozcestníků (červené linky jsou v nich žádané) a smysl sekce SČ; jedná se o dvě rozdílné entity; SČ mají zavést čtenáře již na existující obsah, nikoli ho „informovat“ o neexistujících heslech. Pokud je „červená“ informace spřízněného tématu důležitá, měla by být zmíněna/osvětlena v textu, tj. zasazena do souvislosti (viz odkazované Zalesňování a redlink v obsahu);
• švagr/švagrová – ty články mohou být v SČ pokud existují, ale nevidím jejich smysl jen jako redlinků. Související články by IMO neměly kopírovat funkci červených odkazů v textu – tedy čekatelů na založení.--Kacir 7. 1. 2016, 06:02 (CET)/--Kacir 7. 1. 2016, 06:09 (CET)

Nedomnívám se, že by červené v rozcestníku byly žádané, pravidlo červenou položku výslovně nezakazuje, ale ani přímo nepodporuje. Podle mě by neměly být červené odkazy ani v rozcestnících, ale budiž, pokud je červený odkaz na článek, který je nutně wikivýznamný a nutně se bude jmenovat název názvem rozcestníku. Podotknu, že Související články s rozcestníky nesouvisejí, rozcestník není seznamem spolu souvisejících článků, nýbrž naopak článků z různých oborů s stejným názvem, které spolu nesouvisejí a nebo možná souvisejí, na souvisení nijak nezáleží. Nicméně, v "Souvisejících článcích" bych byl na červené odkazy ještě přísnější než v rozcestnících. Smysl sekce SČ by bylo dobré ujasnit, nyní je tam "co zrovna koho napadne", nicméně, SČ nejsou používány nijak široce, a jsou v záverečných odstavcích dobře schované, tak ta neujasněnost a nahodilost ani moc nevadí. Paul E (diskuse) 7. 1. 2016, 11:37 (CET)

Podle mě platí stejná argumentace jak pro rozcestníky, tak pro SC. Nevidím v tom rozdíl a tak by měl být přístup stejný. Ani rozcestník nemá primárně informovat o neexistujících heslech. Rozcestník i SC ale může motivovat k založení příslušných hesel úplně stejně jako červený odkaz kdekoliv jinde v textu. Pakliže tu červené odkazy chceme, pak nerozumím tomu proč někde ano a jinde ne, když jejich užitek je všude totožný. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 11:40 (CET)

Nemáte tak docela pravdu, rozcestník totiž může uživatele navést na obecnější téma, pokud je konkrétní odkaz červený. Viz příklad z mého oboru Zombie (rozcestník), kde se uživatel (zatím) dostane alespoň do těch palem. Jinak souhlasím s tím, že v souvisejících článcích červené odkazy většinou nemají co dělat.Vojtěch Zavadil (diskuse) 7. 1. 2016, 13:56 (CET)

Pro mne je tedy dávat do „Souvisejících článků“ neexistující články, které by bylo užitečné založit, stejné jako dávat do sekce „Literatura“ názvy knih, které by bylo užitečné napsat.--RPekař (diskuse) 7. 1. 2016, 11:56 (CET)

Dávat do "Související článků" neexistující články (= červené odkazy) považuji za naprosto zbytečné až škodlivé. Nikdy jsem si nevšiml, že by existence červených odkazů někoho motivovala k jejich zamodření. Čest výjimkám, kterých jsem si všiml jen a pouze tam, kde byla snaha dostat článek mezi Dobré články nebo Nejlepší články. Tou škodlivostí myslím fakt, že když se někdo rozhodne nový článek založit, snadno se stane, že dané téma zpracuje pod mírně odlišným názvem nebo jako součást rozsáhlejšího článku. Než někdo článek přejmenuje nebo opraví červený odkaz, může to trvat hodně dlouho. Uvítal bych spíše nějakou osvětu ve stylu: Nedávejte prosím do Souvisejících článků žádné červené odkazy. Nikdy! --Leotard (diskuse) 7. 1. 2016, 12:21 (CET)

Já se třeba osobně snažím čas od času zamodřovat červené články v aktualitách, ale třeba i v článcích nebo i v souvisejících. Je úplně jedno, kde narazím na téma, které ještě není a já ho umím zpracovat. Když se to stane, zamodřím odkaz nezávisle na tom, kde ho najdu. Stále nerozumím tomu, proč by to mělo být v souvisejících článcích jiné než kdekoliv jinde. Srovnání s literaturou, která nebyla napsána, je liché, protože tento článek vzhledem k EV tématu lze očekávat a je i přínosné ho založit, zatímco u knih si nelze nárokovat absolutně nic. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 12:25 (CET)

Mně se zase stalo, že při čtení článku mne zaujalo téma, na které jsem založil článek (spíš pahýl, ale aspoň něco) i když ten pojem nebyl začerveněný. A název jsem zvolil takový, jaký jsem považoval za nejvýstižnější. Jiný, než byl v původním článku. Při zamodřování jsem potom přiřadil k původnímu výrazu skutečný název nově založeného článku. A je dost dobře možné, že někde čeká ten původní výraz až si ho někdo všimne a přiřadí mu můj název. Tak třeba proto nedávám žádné červené odkazy do textů, které na wiki vkládám. Raději už ani dovnitř článků. --Leotard (diskuse) 7. 1. 2016, 13:09 (CET)

V tom nevidím problém. Zamodřit vytvořením přesměrování je ještě jednodušší než vytvořením článku, takže si toho jistě někdo brzy všimne a udělá to. Já takových přesměrování vytvářím tucty a myslím, že čím je téma díky ním dohledatelnější, tím je to pro čtenáře lepší. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 13:14 (CET)

Vzhledem k tomu, že diskuse zřejmě nevede k nalezení chybějícího konsensu ohledně Souvisejících článků, mělo by se vycházet z obvyklých zavedených zvyklostí. A je zřejmé, že obvykle se odkazuje jen na existující články. Na druhou stranu – vzhledem k nekosensu – bych nebyl proti výjimkám na základě principu nebojte se červených odkazů vedoucích na neexistující články; například u pahýlů, úzce související pojem, který je jednoznačně požadovaným článkem s jasně vymezeným obsahem. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 1. 2016, 12:29 (CET)

Mapa Schengenského prostoru

V článku Evropská migrační krize a možá i jinde je tato mapa: File:Map of the Schengen Area.svg|thumb|Schengenský prostor (modře) a státy v EU, ale mimo Schengen (žlutě). Problém je v tom, že žlutě by měly být vyznačeny také Spojené království a Irsko. Jsou také v EU, ale mimo Schengen. To dost mate. Co s tím? --Zbrnajsem (diskuse) 7. 1. 2016, 16:33 (CET)

To je chyba ne mapky, ale jejího českého popisku. Všechny barevné státy jsou členy schengenského prostoru, ale žlutě vybarvené státy jsou státy v první fázi, které dosud plně neaplikují schengenské acquis, totiž především neaplikují volný pohyb přes hranice. Státy, které nejsou v schengenském prostoru, jsou v skutečnosti na mapce šedě, ať už jsou v EU nebo mimo ni.--RPekař (diskuse) 7. 1. 2016, 16:38 (CET)

Psí útulky

Lze považovat místní psí útulky za natolik encyklopedicky významné objekty/instituce, aby měly své články na wikipedii? Reaguji na článek Azyl pes Krásný Les, nově navržený i do zajímavostí, který (ač vícenásobně refovaný) mi připadne jen jako komunální reklama. Jaký je váš názor? Petr Karel (diskuse) 10. 1. 2016, 13:21 (CET)

Pokud splňuje univerzální požadavky na EV, pak určitě ano. --Palu (diskuse) 10. 1. 2016, 13:24 (CET)

Je z toho trošku cítit promo, ale když se ještě trochu uhrabe encyklopedický styl, tak proč ne.. Evidentně ten útulek má nějaký nezanedbatelný dopad ve svém okolí (podle pořádaných plesů), článek 2NNVZ splňuje, takže v encyklopedii naší podrobnosti má své místo. Jsou tu články třeba o firmách, které mi přijdou více propagační.. --YjM | _d^p 10. 1. 2016, 17:49 (CET)

Sexuální násilí v Německu

Jedná se především o tento článek:

Sexuální násilí o silvestrovských oslavách v Německu

Značnou souvislost vidím také s článkem:

Evropská migrační krize

--Zbrnajsem (diskuse) 13. 1. 2016, 10:47 (CET)

Musím jít s touto věcí Pod Lípu, protože nechci riskovat další zablokování. Pro vysvětlení k tomu musím připomenout, že mám od Arbitrážního výboru (AV) na půl roku výslovný zákaz editovat v tzv. hlavním prostoru Wikipedie články o politicích a politických tématech. (Krom toho také zákaz více než jednoho revertu denně, ale to mne netrápí.) AV ten zákaz ohledně politiky popsal hodně nepřesně, ale naprosto tím znemožnil dokonce jakoukoliv moji editaci např. v článcích typu Julius Caesar nebo o spisovatelích, kteří někdy zabloudili do politiky jako je Pavel Kohout. Pochopitelně se to týká teď i tohoto článku Sexuální násilí o silvestrovských oslavách v Německu, poté co se projevilo, že se jedná o vysoce politickou záležitost.

Protestuji proti svému topic banu důrazně, neboť si nejsem vědom toho, proč mne takový trest, který ani nebyl řádně zdůvodněn, stihl. Protestují proti němu i jiní kolegové, které tady zatím nechci jmenovat, ale jsem přesvědčen, že by se k tomu přihlásili i zde.

Tak se stalo, že jsem byl již třikrát zablokován, na poměrně krátkou dobu. Velmi zlé pro mne je, že se tím lhůta zákazu pro mne vždy restartuje. Proto musím teď čekat zase až do 10. července 2016. Vím, že správcové konají pouze to, co jim AV přikázal. A krom toho měli značné ohledy. Naposledy byl uložen jen jednodenní blok, a jednou se stalo, že jsem nebyl zablokován vůbec, neboť se jednalo o revert vyslovené pomluvy. Zákaz editací se ale nevztahuje na takové stránky, jako je právě Pod lípou. A také na moje volně přístupné pískoviště, kde je už teď mnoho materiálů k emigrační krizi v Evropě. Dnes tam asi dám něco k sexuálnímu násilí v Kolíně n.R. a v jiných německých městech.

Musím zde vyslovit svoje velké podivení nad pokusy, mne dokonce i tady Pod lípou omezovat ohledně editací. Už se to bohužel stalo. Ale těm lidem to není nic platné. Proč asi byla návštěvnost této stránky včera rekordních 480 nakliknutí, kvůli něčemu jinému? To bych se divil, byla IMHO kvůli této sekci! Tolik na vysvětlenou pro všechny kolegyně a kolegy dobré vůle, kteří na tuto stránku a tuto sekci ještě přijdou. --Zbrnajsem (diskuse) 13. 1. 2016, 11:52 (CET)

Tak tedy: Zúčastnil jsem se do určité chvíle editace tohoto článku Sexuální násilí o silvestrovských oslavách v Německu. To mi bylo poté vyčteno wikipedistou Yopiem, který tehdy neoprávněně tvrdil, že to byl přestupek proti mému topic banu. Tuto argumentaci správci zamítli, neboť článek do té chvíle nebyl nijak politicky zaměřený a naprosto ne tak označený. Ale Yopie pak přišel v jedné diskusi s tím, že článek označil za politický. Krom toho pak našel něco v mých editacích, co mohl jako politiku označit (článek Commonwealth), tak to dal na Nástěnku správců - a pochopitelně jsem poté dostal ten třetí blok.

Ale o to nejde tak moc. Jde o obsah této stránky Sexuální násilí o silvestrovských oslavách v Německu. Je to dokonce ještě větší událost, než z článku i po velmi dobrých úpravách (např. od kolegy Palua) dosud vyplývá. Zasluhuje to ještě větší detailnost popisu. Mj. jde o to, že už sice bylo podáno přes 550 trestních oznámení, což je naprosto bezprecedentní. Srovnávat s tím Oktoberfest v Mnichově jako jste v článku učinil Vy, kolego Bazi, je zavádějící a prakticky to sem nepatří. To je vnitroněmecká záležitost, ví se o tom dávno. Kdežto imigranti jsou v každé zemi dlouhou dobu hosty, v Německu dostanou dokonce peníze na svoje potřeby, stravu a ubytování, a nepřísluší jim, obtěžovat tak masívním způsobem tamější ženy a ještě je k tomu okrádat.

Musím podotknout, že v Hamburku bylo trestních oznámení také už 150, zatímco v článku je počet pouhých 50. Tam se ty přehmaty staly na Reeperbahn, což je známá vykřičená čtvrť - šli se tam tedy podívat, ale přece jen neměli dost peněz na to, aby se všichni mohli uspokojit návštěvou prodejných žen. V Bielefeldu chtěli mladí mužové z ciziny masově obsadit diskotéku atd. IMHO je toto jednou ze základních podstat problému. Žádná země není povinna, přispívat masově přistěhovalým mladým mužům z jakékoliv země na placený sex. Ani v Německu se to pokud vím doposud neděje. Ale normálním způsobem se oni k dobrovolným a bezplatným heterosexuálním kontaktům, po kterých velmi touží, nemohou dostat. Jen málokterá žena k tomu za daných okolností svolí. Rozhodně to bude hodně dlouho trvat, než mladí mužští imigranti, kterých jsou prakticky už statisíce (mnoho z nich jsou v N. zcela sami, mnohým není ani 18 let), budou i v sexuálním ohledu plně integrovaní. Velmi mnoho jich v zásadě je integrováno jen tím, že jsou v Německu, jinak vůbec ne. Neumějí pořádně řeč a mnozí se ani o to nesnaží. Pracovat nemohou a ani nesmějí. Přes obrovskou snahu dobrovolných i placených pomocníků (freiwillige und hauptamtliche Flüchtlingshelfer) nelze zjevně všechno zvládnout tak, jak by bylo zapotřebí.

Ovšem je pravdou, že ca. 60 % z toho, co bylo oznámeno v Kolíně, byly krádeže. Tedy asi tak 320 nebo kolik. Je to málo a je to bez problémů? Nikoliv. Mnohdy ale byly ženy okradeny a zároveň sprostě osahávány, mnohdy s pokusem, je znásilnit. Celé nádraží a rozlehlé náměstí mezi ním a gotickou katedrálou (to dokonce) bylo místem loupeží a sexuálních přepadů velkým davem a ve velkém měřítku - a policie byla bohužel bezmocná (což zde dále rozvádět nebudu, už jsem toho napsal dost). Dokonce ani vedení zásahu nepřivolalo posily a poté nic kloudného neoznámili - naopak sdělili, že tam byla rozjařená nálada (ausgelassene Stimmung). Takže teprve dlouho poté se místní noviny odvážily o tom něco napsat. A veřejnoprávní televizní stanice jako ARD a ZDF přinesly první zprávy, ještě k tomu neúplné, až 4. ledna 2016, tedy čtyři dny po vlastní skandální události. To IMHO podává informaci o něčem podivném. Před několika dny byl kolínský policejní prezident Albers poslán do předčasného důchodu, jinými slovy zbaven funkce. To je ale jenom něco jako politický manévr. Tohle o Albersovi, ale i mnohé jiné, co jsem tady napsal, rovněž chybí v našem článku.

Problém je také v tom, že jen málo případů sexuálního obtěžování povede k odsouzení soudem, protože německé (a asi také české) trestní právo je v tomto směru dost málo přísné. Pouhé osahávání bez dalších následků není v Německu vůbec trestné a dokonce ani „pouhé“ stržení spodních kalhotek z těla není trestné! Jen v zásadě tehdy, když byla žena obklíčena muži a masívně zneužívána nebo dokonce přímo znásilněna (včetně zavedení prstu do vagíny), může dojít k poměrně přísnému odsouzení pachatele/pachatelů, pokud je ale policie vůbec chytí a usvědčí. Jen v takových případech to jsou to přesně vymezené trestné činy proti sexuálnímu sebeurčení (Straftaten gegen sexuelle Selbstbestimmung). Z toho celého davu snad 1500 mladíků je zatím opravdu ve vazbě IMHO pouze jeden Maročan, kterému je údajně 19 let. Našel se u něj ukradený mobil a také žlutý kus papíru, na kterém byly německy psané věty a slova jako "Já chci mr...“ a „velká prsa“. Mladík se ale vykrucuje, jak může. Mobil mu někdo dal a on v Kolíně vůbec nebyl.

To celé je důkaz sexuální nevytíženosti a mentální nezralosti obrovského počtu mladíků ze Severní Afriky a obecně z arabského světa, na kterou nikdo doposud nemyslel - a jak to zvládnout, také ne. A oni se v Kolíně n.R. jako masa lidí zorganizovali přes internet. Kolego Palu, Vy jste to sice napřed odstranil, ale pak do článku vrátil a doložil zdrojem, za což Vám patří dík. Německý spolkový ministr spravedlnosti Maas to napřed pouze připustil jako hypotézu, ale teď to bylo už potvrzeno.

Mám k dispozici zdroj, seriózní německé noviny, ve kterých profesorka trestního práva na Humboldtově univerzitě v Berlíně systematicky popsala nedostatky německého trestního práva v oblasti sexuálního násilí. A také napsala, že už dlouho existuje návrh na zpřísnění, ale ten uvízl - na úřadě kancléřky. Proti tomu zpřísnění asi někdo něco měl. Pokud by mi někdo z kolegyň a kolegů dal k dispozici svoji emailovou adresu, tak mohu ten článek profesorky oskenovat a poslat jako PDF, pokud najdu možnost, abych přitom neprozradil svoji identitu. Je to zářný příklad toho, jak doposud v Německu nelze opravdu důrazně něco podniknout proti tomuto násilí - kromě posilování policejních složek, které se ale zatím nestalo, a kromě zesílených kontrol internetu a sociálních sítí, které ale na Silvestra zjevně selhaly. Teď ale, pod vlivem tragických událostí (včetně teroristického útoku v Istanbulu dne 12. ledna 2016) se konečně něco hýbe, jak v oblasti nedostatečného trestního zákona, tak ohledně zpřísnění postihu imigrantů, kteří se dostanou (ne dostali, zpětně to nemůže platit) do křížku se zákonem. Myslím, že se o těch problémech dnes debatuje jak v Česku a Německu, tak dokonce po celém světě. I Donald Trump se tohoto tématu už ujal.

Dnešní článek v Lidovkách „Všichni vyšetřovaní kvůli silvestrovským útokům jsou cizinci, vláda zpřísní zákon“ má něco do sebe, ale sám nadpis je „mimo“. Zákon může zpřísnit jen Spolkový sněm, ovšem vláda se musí rozhodnout, že by se vůbec něco mělo podniknout. Pokračování ode mne může přijít, pokud budou ohlasy spíše pozitivní. A že by se to všechno málo týkalo České republiky? To asi ne. Mj. jsou hlášky o sexuálním násilí také ze Švédska, a že tam bylo dosti dlouho zamlčováno. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 1. 2016, 18:23 (CET) --Zbrnajsem (diskuse) 13. 1. 2016, 11:52 (CET) --Zbrnajsem (diskuse) 13. 1. 2016, 15:48 (CET)

Podle mě je to daleko více téma politické než zločinecké. Daleko větší důsledky má jako politické téma než jako zločin. --Palu (diskuse) 11. 1. 2016, 18:45 (CET)

Pokud do toho mohu vstoupit, chápu stížnosti Zbrnajsem na označení tématu za politické. Na druhou stranu o takto čerstvých událostech je nutné psát s jistou rezervou, protože zaprvé nejsme bulvární noviny, dokonce ani seriózní noviny, ale encyklopedie. Jistěže by o této události měla být na Wikipedii zmínka, nicméně kvalitně ozdrojovaná dle Wikipedie:OV a pouze obsahující doložitelná a ověřitelná fakta (viz ještě jednou WP:OV kapitola Fakta a názory). Spekulace a neověřené zprávy na Wikipedii nepatří. Tím rozhodně nemám na mysli někoho konkrétního nebo nějakou konkrétní editaci, spíše varuji před možným hlavním problémem tohoto článku. Editoval bych v tomto případě velmi střídmě, protože je to příliš horké téma na to, abychom tu pak řešili nějaké revertovací války apod. Z toho důvodu mi připadají neozdrojované informace v hlavičce článku zcela nevyhovující, ať už je tam vložil kdokoliv a ať už jsou pravdivé, či nikoliv a ze stejných důvodů mi přijde nevyhovující nadpis článku. --Dvorapa (diskuse) 11. 1. 2016, 20:07 (CET)

Malá informace: Kdo může a umí německy, pro toho by byl dnes na ARD pořad „Hart aber fair“, moderátor Plassberg - diskuse o událostech v Kolíně nad Rýnem. Za 18 minut, ve 21:15 hod. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 1. 2016, 20:58 (CET)

Je to silně politická záležitost.--frettie.net (diskuse) 11. 1. 2016, 22:55 (CET)

Určitě? --Vlout (diskuse) 11. 1. 2016, 23:11 (CET)

Podle mě určitě. Zvlášť to přečtení prvního příspěvku v téhle diskuzi.--frettie.net (diskuse) 11. 1. 2016, 23:20 (CET)

No já nevím, tohle kriminální jednání mi moc politické nepřijde… Spíš bych tak hodnotil až některé reakce, ale pokud vím, článek popisuje jen tu první záležitost. --Vlout (diskuse) 11. 1. 2016, 23:31 (CET)

Ta věc má samozřejmě kriminální základ, ale obrovské politické konotace a její vyšetřování teprve probíhá. --Nadkachna (diskuse) 11. 1. 2016, 23:53 (CET)

Souhlasím, je to tak, to, že se něco takového děje je příšerné, ale tohle má opravdu polické důsledky. Ale uvidíme.--frettie.net (diskuse) 12. 1. 2016, 00:02 (CET)

Zpolitizovat, politicky využít či zneužít se dá vše. --Jowe (diskuse) 11. 1. 2016, 23:15 (CET)

Dá se, a v tomto případě se to děje vydatně. --Bazi (diskuse) 11. 1. 2016, 23:19 (CET)

Jak je vidět ze Zbrnajsemova příspěvku výše, tak na celém případu ho velmi zajímá právě to politikum: jaktože není trestné něco, co by trestné být mělo; proč policie nepracuje, jak má; spekulace o tom, zda to bylo připraveno dopředu; nedostatky německého trestního práva; kdo by měl zpřísnit zákon, atd. atd.

Ačkoliv jsem se neúčastnil projednávání jeho případu, tak jsem velmi zklamán jeho přístupem po přijetí opatření. Místo aby ten čas využil k sebereflexi a odpočinul si od různých flamewars u nekonfliktních témat, tak nadále vyhledává témata pohybující se na hranici přijatého zákazu a hádá se, zda je před nebo za ní (v tomto případě zcela jistě za ní) a znovu plýtvá ve zbytečných diskusích, jako je tato Pod lípou, časem wikipedistů. Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 1. 2016, 00:37 (CET)

Já jsem z jeho strany snahu se vyhnout editacím politických témat zaznamenal, i když šlo jen o gramatickou chybu a asi ho ta nemožnost rychlé opravy moc netěšila. Je ovšem pravdou, že politice se poslední dobou už tak moc nevyhýbá, a to je chyba. --Vlout (diskuse) 12. 1. 2016, 09:13 (CET)

Mne velmi zklamal přístup Jana Kameníčka k této věci a ke mně osobně. Máme tady článek, ten je nedokonalý, a já ani tady nesmím na to upozornit? Přitom mi to bylo výslovně dovoleno, pane arbitře. Vy nemáte co tady dávat takové komentáře. Právě Vy jste mne velmi zklamal. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 1. 2016, 10:55 (CET)

Myslím, že tato reakce, kde se mi dokonce s velkým sebevědomím snažíte určit, jaké komentáře mohu a jaké komentáře nemohu, a kdy se z nějakého důvodu mé vyjádření k vašemu přístupu snažíte posunout do nějaké osobní roviny, to nadále dobře podtrhuje. Myslím, že bych váš přístup nedokázal popsat lépe, než jak jste ho právě ilustroval, a proto už jen připojuji výzvu, abychom ukončili planý chat. --Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 1. 2016, 11:57 (CET)

Že Vy tady napíšete „planý chat“, to není žádný důvod ukončit tuto diskusi. Na její ukončení jen proto, že si to přejete Vy, nemáte právo. Tady jsme Pod lípou a arbitři tady nekončí diskuse. Počkejme si na další příspěvky. Článek samotný já už editovat nebudu. Věc byla původně kriminálního charakteru, ale nyní je i politická. To začíná být zjevné, ale v článku to není tak napsáno. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 1. 2016, 13:26 (CET)

Vidím to stejně jako kolega Jan.Kamenicek a je mi to opravdu líto. Když se podíváte na celou sekci, tak se zlepšením samotného článku vůbec nezabývá. Úvodní příspěvek mohl být revertovám s odůvodněním, že prostor Pod lípou neslouží k volným diskusím.
Připomínky k wikipedickému článku si lze dopředu připravit a pak je zde věcnou formou uvést, ve stylu: Do úvodu doplnit toto a toto [zdroj], naopak v sekci X vypustit POV, protože [zdroje] uvádí jinou informaci atd. Nikoli upozorňovat na články v médiích a vysílání televizních rozhovorů, komentovat vývoj bez vazby na konkrétní pasáže hesla. To opět muselo skončit, tak jak bylo možno předpokládat – novými averzemi. --Kacir 12. 1. 2016, 13:49 (CET)

Příspěvek na diskusní stránce hesla ve stylu Do úvodu doplnit toto a toto [zdroj], naopak v sekci X vypustit POV, protože [zdroje] uvádí jinou informaci atd je jistě možné napsat. K tomu aby se změny staly, je třeba další osoby a její vůle plnit pokyny wikipedisty:Zbrnajsem.

Předpokládám že podobný postup je zcela neproduktivní a iritující jak naznačuje i Wikipedista:Zbrnajsem. Zkusím to jednoduše prokázat na méně kontroverzním místě, kde by taková změna hesla nebo specifická reakce měla být snazší. U hesla "Sexuální násilí..." raději ne. Pak jde spíše o princip a otázku má li wikipedista:Zbrnajsem nějak ohraničený blok (nevím) a toto ohraničení ediitací má smysl. Otázka zda má být dáno nějaké omezení a jeho forma a vážnost byly ale jistě řešeny jinde a proti omezení je tedy třeba protestovat tam. --I.Sáček, senior (diskuse) 13. 1. 2016, 09:04 (CET)

Tady jde o to, že Wikipedie opravdu není diskusní forum a tato sekce by byla špatně, i kdyby ji v této podobě založil kdokoli. Wikipedisté nemají Pod lípou otevírat okénka se zprávami o vývoji situace ve světě, komentovat ji či dokonce ohlašovat televizní program, který poběží za 18 minut – to vše bez toho klíčového, vztahu k článku.--Kacir 13. 1. 2016, 10:48 (CET)

@I.Sáček, senior: Kolega Zbrnajsem má na půl roku zakázáno editovat články i diskuse k nim. Neměl by tedy psát ani příspěvky na diskusních stránkách k těmto článkům. O konkrétní skutečně nezbytné nápravy vad by IMHO mohl požádat na stránce Wikipedie:PP, v případě správcovských zásahů na Wikipedie:NS, jinak by si prostě měl dát na půl roku v této tematické oblasti pohov. Nebo žádat o revizi opatření, případně zahájit arbitráž (v tom původním sporu), aby se opatření změnilo. Neměl by postupovat tak, že bude opakovaně testovat hranice toho opatření ani že ho třeba bude vědomě porušovat a svá porušení obhajovat jako nezbytná apod. --Bazi (diskuse) 13. 1. 2016, 13:47 (CET)

@Wikipedista:Kacir Vložení diskuse ohledně nějakého tématu Pod lípu se v minulosti stalo myslím vícekrát, ale neznamená že je to dobře.

@wikipedista:Bazi Díky za informace. Pauza často zjevně pomáhá. Po půl roce věci člověk vidí někdy jinak. Rozhodnutí arbitrů může člověk ale chápat jako ublížení a násilí. Vím také, že wikipedista:Zbrnajsem se například ve sporu ohledně hesla Napoleon Bonaparte rozhodl do dalších sporů nevměšovat a ustoupit. Vím, že Toma464 (to ale byly zvláštní okolnosti) při jednání o způsobu trestu sám určil pravidla na které arbitři přistoupili. Jedna strana je, že Wikipedie musí fungovat, musí být chráněna, zejména ostatní tvůrci, a mít pořádek a řád. Jasná a respektovatelná, vymahatelná pevná pravidla. Druhá strana je, že wikipedisté jsou lidé řídí se inteligencí, empatické lidské společenství. Věřím, že není pracovním lágrem tupých opisovačů, ani infantilní hrou jejímž účelem je sbírat tresty a odměny. Být platnou součástí komunity wikipedistů je pro mnohé wikipedisty, myslím, stejně důležité jako sama tvorba. Někdy je ale lépe dát si pauzu nebo i odejít. Vy to víte také. Jsem hrozně rád, že se třeba wikipedista:Toma646 díky Necyklopedii cítí o něco lépe (Wikipedista).

Zkusím promluvit s wikipedistou:Zbrnajsem a nějak mu pomoci problém s politickými hesly a alespoň v tomto případě problém řešit. Říkám si, že u tématu "Sexuální násilí o.." třeba narazíme na problém a nakonec najdeme multikulturní způsob jak diskutovat s těmi oponenty, kteří chtějí diskutovat. Nebo třeba nenajdeme. O nic nejde. --I.Sáček, senior (diskuse) 13. 1. 2016, 15:37 (CET)

Základním problémem reakce arbitra Jan.Kamenicek (tak nebo skloňovaně?) na mou snahu tady něco dát do pohybu bylo, že rovnou nepředpokládal mou dobrou vůli přispět k obsahu článku. To téma není vyčerpané tím, co tam je, tedy pouhým popisem sexuálního násilí, nýbrž by bylo nutno článek aktualizovat směrem právě k politickým dopadům těch velkých událostí. Několik kolegů to tak pochopilo, ale já jsem opravdu frustrován z toho, že se mi vyčítá nekonkrétnost a bůhví co. To, co jsem napsal, nebylo nekonkrétní pro toho, kdo se nad tím zamyslel. Problém tam v Kolíně je velký počet sexuálních přečinů pod hranicí trestního zákona a dále také neschopnost orgánů, za daných okolností mnoho pachatelů vůbec usvědčit. To v článku není, ale mělo by to tam být. Doufám, že se najdou kvalifikované zdroje. Nějaké mám sám a dám je na své pískoviště (nejpozději zítra), ale je to zčásti v němčině. Pokud ještě teď aspoň někdo neuzná moji dobrou vůli pomoci k vylepšení tohoto článku, tak nevím, proč tady vlastně jsme. Styl: Do úvodu doplnit toto a toto [zdroj], naopak v sekci X vypustit POV, protože [zdroje] uvádí jinou informaci atd tady nemohu uplatnit, je to příliš komplikované. Krom toho jsem do té chvíle, než to začalo být pro mne nebezpečné, tam sám také něco napsal. A další kolegové také mnohé přidali. Ale ta věc pokračuje na politické úrovni, to je problém. Prostě buď bude článek rozšířen nebo zůstane torzem. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 1. 2016, 15:52 (CET)

Rád bych ještě dodal, že velmi pozitivně oceňuji dnešní příspěvky kolegy Palua v článku, o který nám tady jde. Vím o nich až teď. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 1. 2016, 17:35 (CET)

Článek je dále rozšiřován. To je dobře. Na mém pískovišti je k tomu již spousta dalších zdrojů. Kdo umí německy, ať si poslouží - já jinde nemohu. Německé zdroje jsou primární, ale anglické nejsou také k zahození. Ještě něco: IMHO kolega Bazi přidal toto: Podle Ostřanského nejsou kolínské útoky omluvitelné ani zhlediska (sic! - malá chyba) islámského práva a v muslimské zemi by pachatelé byli tvrdě sankcionováni.[17]. Byli by sankcionováni, teoreticky. Když je ale nikdo nedopadne anebo neusvědčí, jako v Kolíně nad Rýnem, tak nejsou sankcionováni. A to platí možná dodnes i pro Egypt. Není tomu tak jen na náměstí Tahrir v Káhiře. Známe odtam otřesná videa na internetu z doby tzv. Arabellion, dokud prezident Sisi nezavedl tvrdou rukou aspoň trochu pořádek. Žádná žena v Egyptě a vůbec ne v tom obrovském hlavním městě (podívejte se někdy na Káhiru z letadla) tam asi pozdě v noci nemůže jít sama po ulici. Ani v turistických centrech. To je smutná skutečnost. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 1. 2016, 12:22 (CET)

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

Diskuse k rozlišovačům pro kopce a hory

Ahoj kolegové,
rád bych upozornil na pokus o otevření diskuse o vhodném rozlišovači pro články kopců a hor. Pokud články o kopcích a horách píšete, odkazujete na ně, budu rád za váš čas a případný názor. Děkuji, konec hlášení. --Adam Hauner (diskuse) 12. 1. 2016, 09:08 (CET)

Cerhovice

Dobrý den. Asi půl roku zpátky jsem z více důvodů dal dohromady poměrně obsáhlý text o Cerhovicích. Možná by se příspěvek více hodil k diskusní stránce tohoto článku, ale nejsem si jist, že by si této nové vzniklé diskuse někdo všiml a odpověděl mi. Zmiňovaný text jsem se rozhodl použít i pro wikipedii. V textu se ovšem vyskytují i informace, které jsou spíše regionálního charakteru; například v informacích o historii nebo kostele nevidím problém, ale pokud zabrousím do kapitol např. o místních pivovarech, tak nevím, do jaké míry se na wikipedii hodí informace o tom, že toho a toho roku byl dnes již neexistující pivovar v "nějaký vesnici" rekonstruován apod., nebo když se zaměřím na detaily, úryvek z novin, že cerhovický poštmistr působil v ND. Stejně tak kapitola o řemeslech obsahuje dost informací typu tahle živnost byla v tomhle čp., tahle v tomhle atd. Nebo třeba kapitola o Václavu Matouškovi. Nerad bych se s tím upravoval a pak zjistil, že je to nevýznamné nebo něco podobného. Proto se chci zeptat na váš názor. Celý text mám uložený na svém Pískovišti. Za vaše názory a vstřícnost předem děkuji. MiroslavRouta (diskuse) 12. 1. 2016, 18:53 (CET)

@MiroslavRouta: Dobrý den, to, že je text podrobný vůbec nevadí, důležitá je jeho ověřitelnost. Jak koukám na jiné výskyty textu, tak se vyskytuje na stránkách hry geocaching, jestliže je Váš, bude třeba zaslat e-mail do systému OTRS, jehož e-mailová adresa je info-cs@wikimedia.org. Tato zdánlivá byrokracie je nutná z toho důvodu, že Wikipedie se tím chrání před (soudním) napadením z důvodu porušení aut. práv. Více viz Wikipedie:OTRS, kde je vystaven i příklad dopisu.

Za mě může být, není důvod proč textem nepřispět do Wikipedie. Pokud by jste měl nějaké otázky, neváhejte se zde zeptat. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 12. 1. 2016, 19:02 (CET)

@Urbanecm: Děkuji za názor a především za upozornění ohledně aut. práv. text je můj, je to jeden z důvodů, proč jsem ho psal. o této nutnosti zasílání jsem vůbec neměl tušení. MiroslavRouta (diskuse) 12. 1. 2016, 19:10 (CET)

U tak rozsáhlého textu by bylo dobré uvádět zdroje. Možná by nebylo špatné onu podrobnou historii nabídnout na Wikiknihy. JAn (diskuse) 12. 1. 2016, 21:47 (CET)

Nové obce

Zdravím. Od 1. ledna 2016 nejenže byl na základě zákona č. 15/2015 Sb. ([2]) zrušen vojenský újezd Brdy, ale současně vzniklo několik nových obcí, bylo by tedy vhodné dané články aktualizovat nebo vytvořit. Konkrétně jde o:

• Polná na Šumavě
• Bražec (okres Karlovy Vary)
• Doupovské Hradiště
• Město Libavá
• Kozlov (okres Olomouc)
• Luboměř pod Strážnou

Kromě toho se změnila výměra řady dalších obcí i zbývajících vojenských újezdů, které se poněkud zmenšily (více informací viz články o jednotlivých újezdech či odkazovaný zákon). Najde-li se někdo, kdo se tomu bude věnovat, bude to fajn. --Vlout (diskuse) 2. 1. 2016, 10:22 (CET)

Zajímavé téma. Online k tomu nacházím jen primární zdroj (zákon).

Dále bude potřeba aktualizovat i mapky obcí, ke kterým se připojily části dříve patřící k vojenským újezdům, a např. všechny tyto nebo tyto přehledové mapky jsou poněkud zavádějící. V únoru, až budou data z ISKN zveřejněna v RÚIANu, bych se o to mohl pokusit.. --YjM | _d^p 3. 1. 2016, 01:22 (CET)

Raději vždy věřte Sbírce zákonů, než médiím, přesto jsem okamžitě vygooglil třeba – [3], [4] a [5]. Každopádně tomu tak už tři dny je a čím dříve na to Wikipedie zareaguje, tím lépe. Co se týče mapek, už v srpnu jsem na to v jeho diskuzi upozornil jejich autora, kolegu Miaow Miaow, tam jistě bude také větší množství práce. Předem proto děkuji za zájem. --Vlout (diskuse) 3. 1. 2016, 12:38 (CET)

Zatím je problém se zdroji. Ve veřejných databázích a číselnících zatím změnu nezanesli, případně jen částečně. Zkoušel jsem Polnou na Šumavě, bohužel ve zdrojích, které používám pro infoboxy pro ostatní obce v jednom není vůbec, druhý nefunguje a třetí neobsahuje všechny potřebné údaje. Navíc tyto obce zatím neměly ani volby, nemají obecní stránky atp. Aktualizace změněných obcí je trošku jednodušší, ale včera jsem zkoušel jednu z nich a i zde je problém se zjštěním rozloh katastrálních území a s neaktuálností databází. JAn (diskuse) 7. 1. 2016, 10:41 (CET)

@JAn Dudík:Ty obce vznikly, už je to týden. Komunální volby jsou naplánovány na 16. ledna, proto jediný problém je se zdroji na rozlohu, příp. počet obyvatel. Ale to se netýká jen jich, ale celé řady dalších (jak již jsem zmínil), které se v důsledku zmenšení všech vojenských újezdů zvětšily. --Vlout (diskuse) 7. 1. 2016, 11:59 (CET)

Problém zjistit i adresu obecního úřadu, správný počet ZSJ (už jsem snad zdroj našel), rozlohu, obyvatele, musí se najít NUTS (LAU2), web, ORP... a to je jen infobox. V textu je třeba aktualizovat a doplnit ledacos, ke dvěma obcím zatím nemáme ani ten původní text.

Nových obcí je jen šest, změněných (rozloha, počet k. ú., obyvatelé) dalších 57; dále se to týká 7 krajů a minimálně 9 okresů.

Práce spousta. JAn (diskuse) 7. 1. 2016, 12:23 (CET)

Přesně, právě proto, že nejde jen o šest článků, tak jsem na to tady musel upozornit. Předem díky za ochotu (já jsem alespoň, byť jen částečně, doplnil okresy, jejich šablony a okresní soudy, na víc nemám čas). --Vlout (diskuse) 7. 1. 2016, 13:37 (CET)

U obcí, které dostaly část zaniklého VVP Brdy jsem aktualizoval počty katastrů a výměry v infoboxech. Čtyřem z nových obcí, které již mají článek, jsem doplnil infobox dle dostupných údajů. Ujme se někdo založení oněch dvou červenáčků? Infobox následně doplním. U ostatních změněných obcí ještě nejspíš nikdo infoboxy neopravoval. JAn (diskuse) 11. 1. 2016, 23:48 (CET)

@JAn Dudík: Z červenáčků máš modrásky, byť se základním nástřelem. --Jan Polák (diskuse) 12. 1. 2016, 00:31 (CET)

Skvělá práce, ještě jednou díky. U několika obcí však zůstávají neaktuální mapky kolegy Miaow Miaow, které zobrazují vojenský újezd a proto také původní, mnohem území daných obcí. Je tedy otázkou co s nimi, odstranit? --Vlout (diskuse) 12. 1. 2016, 15:17 (CET)

Zjistil jsem, že data sice ještě nejsou v RÚIANu, ale už jsou přístupná přes WFS službu INSPIRE, téma AU. V QGISu se lze připojit přes zásuvný modul WFS 2.0 Client. Takže jsem udělal aspoň to, čeho jsem schopen, tedy mapu, která vypadá totálně jinak, než ta Miaow Miaowa.. Zatím tedy pro Bražec a Doupovské Hradiště. Až budu mít zase někdy čas, tak se to pokusím maximálně sjednotit, nebo mě někdo předběhněte! --YjM | _d^p 22. 1. 2016, 23:41 (CET)

Nový modul pro externí identifikátory

Před nějakou dobou mě Kacir (a posléze i Wesalius) požádal, abych do některých tenisových šablon s externími identifikátory zavedl Wikidata. Protože „wikitext je oproti Lue hodně mizerný programovací jazyk“, rozhodl jsem se místo použití klasických parserových funkcí vytvořit pro ně Lua modul (inspiroval jsem se přitom používaným modulem pro odkazy na sesterské projekty, který však například sám o sobě nepodporuje Wikidata). Zatím tento modul používají jen tři šablony, a než bych pokračoval s jeho dalším vývojem a převodem dalších šablon, rád bych od ostatních slyšel, jestli se to má šanci ujmout přesto, že je nutné každou šablonu naprogramovat v Lua zvlášť (sepsal jsem návod). Díky za komentáře. (Nejde tady moc o Wikidata, ten modul by později mohl mít i další funkce.) Matěj Suchánek (diskuse) 17. 1. 2016, 18:44 (CET)

Já si myslím, že má smysl z WD přebírat takřka všechno, co jde. Jednak proto, že WD má mnohem větší komunitu než cswiki, čili data mají vyšší potenciál být aktuálními, druhak proto, že je komunita dalších wiki nemusí hledat (pokud přebírají), ale stačí jim vložit šablonu na správné místo. Za mě, určitě nastavit jako přebíratelné co nejvíce šablon, prioritně infoboxů. --Urbanecm (diskuse) 17. 1. 2016, 18:56 (CET)

Jak jsem napsal, jde spíše o používání Lua místo wikisyntaxe než přebírání Wikidat. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 1. 2016, 19:02 (CET)

Pokud bude dost lidí na údržbu Lua modulu, proč ne. --Urbanecm (diskuse) 17. 1. 2016, 19:11 (CET)

Je to hezký - nepletu li se, tak by se to dalo tak jako tak lehce poladit i na šablonu, ne? Tj udělat univerzální submodul a k němu se připojovat šablonou, ne?--frettie.net (diskuse) 17. 1. 2016, 22:12 (CET)

Nejsem si jistý, jestli ti rozumím. To, co jsem vytvořil, je univerzální modul, který pak „implementují“ submoduly, každý využitý jinou šablonou. Nebo máš na mysli něco jako Modul:WikimediaProjects? O tom jsem taky přemýšlel, ale funkce na rozdíl od tabulky poskytují větší svobodu tvůrci šablony. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 1. 2016, 22:24 (CET)

No, v podstatě tvořit ty speciální moduly šablonou - nebo by to nešlo, nelze plnit určité funkce pomocí šablony?--frettie.net (diskuse) 18. 1. 2016, 00:12 (CET)

Jako pomocí parametrů? Dokážu si představit, že by se zadalo např. property=P123 a icon=Example.jpg, ale nevím, jak bych vyřešil jiné složité funkce (pokud by byly potřebné). Matěj Suchánek (diskuse) 18. 1. 2016, 15:31 (CET)

Přesně tak, pro nějakej ten základ by se dalo možná pro začátečníky napsat nějaké "rozhraní", ale jinak - tohle podporuju, tohle je fajn, je to snandý a je to čistý - za mě dobrý.--frettie.net (diskuse) 19. 1. 2016, 10:06 (CET)

┌───────────────────────────┘

@Frettie: Sepsal jsem alternativní verzi podle tvého návrhu, tj. řízení modulu přímo v šabloně. Matěj Suchánek (diskuse) 19. 1. 2016, 19:58 (CET)

Rozlišovače lodí

Na základě přesunu z Moskva (vrtulníkový křižník) na Moskva (1965) jsem inicioval debatu s původcem na jeho stránce, kde mi bylo řečeno, že se to tak u lodí dělá. Vzhledem k tomu, že se to vymyká praxi v jiných odvětvích a je to značně neintuitivní, chtěl bych požádat komunitu o komentář, jestli by se tato praxe neměla změnit. Podle mě by to mělo být jako jinde, čili Moskva (vrtulníkový křižník) a až teprve pokud jsou dva (zde nejsou dva), pak třeba Moskva (vrtulníkový křižník, 1965). Více k odůvodnění viz moje diskusní příspěvky tam, díky. --Palu (diskuse) 18. 1. 2016, 14:26 (CET)

Moje argumenty jsou rovněž v oné odkazované diskusi. Připomínám, že to je pravidlo navržené a praktikované od 2006 – tehdy na základě těchto diskusí Diskuse_s_wikipedistou:Aktron/V._archiv#Redirect_N.C4.9Bmeck.C3.BD_tanker_Altmark a Diskuse_s_wikipedistou:Che/archiv2#P.C5.99esouv.C3.A1n.C3.AD_vzducholod.C3.AD. --Ozzy (diskuse) 18. 1. 2016, 14:45 (CET)

Já osobně bych se přimlouval za to, aby v rozlišovačích byl používán popis, číslo je opravdu matoucí a mělo by sloužit jen k rozlišení lodí stejného typu a jména. --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 14:59 (CET)

A budeš potom Fudži hledat jako „Fudži (obrněná loď 1. třídy)“, „Fudži (bitevní loď)“, „Fudži (predreadnought)“, „Fudži (kaibókan 1. třídy)“, nebo dokonce poslední (když v jiné diskusi padlo, že by se články měly přejmenovávat na poslední jméno) „Fudži (hulk)“, či „Fudži (výcviková loď)“? Není lepší mít systém, který jednoznačně určí ten správný rozlišovač? --Ozzy (diskuse) 18. 1. 2016, 15:27 (CET)

Rozhodně nebudu hledat Fudži (1896)… --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 15:29 (CET)

Pokud by se přistoupilo na věcné rozlišovače, pak by se dalo domluvit na jejich systému. Když jsem ještě psával články o lodích, měl jsem problémy i s tím tvým jednoznačným systémem, neboť jsem tam vkládal někdy začátek stavby, někdy spuštění na vodu… --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 15:33 (CET)

0) Ale Wikipedie ti při hledání navrhne varianty a určitě to není Fudži (řeka), ani Fudži (závodní okruh)…

1) Já kdysi dávno používal popisný systém, např. Německý tanker Altmark (kvůli kterému ty původní diskuse vznikly a ke kterému nakonec dospěla anglická wikipedie), ale tady mi bylo řečeno, že ne, ne. Opravdu považujete za dobré každých 5-10 let změnit způsob, jak dělat rozlišovače?

2) U těch moderních lodí se na klasifikaci možná ještě shodneme (tak určitě: Džamárán – fregata nebo torpédoborec?), ale co s loděmi do 19. století? Klasifikovat podle způsobu ochrany? Určení? Způsobu pohonu? Všeho najednou? Budeme pak mít rozlišovač „obrněná paroplachetní korveta“? --Ozzy (diskuse) 18. 1. 2016, 16:54 (CET)

0) Ano, Wikipedie mi našeptá varianty. A co člověku poví víc? Fudži (bitevní loď) nebo Fudži (1892).

1) Ano, 40 let zde vládl totalitní režim, tak proč to měnit? Argument jak noha. Navíc mi z první ani druhé tebou odkazované diskuze nijak nevyplývá, že se dohodlo na letopočtech, daloby se dokonce říci, že podporují slovní variantu (ta první).

3) Proč „obrněná paroplachetní korveta“? Proč ne jen „korveta“? --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 20:06 (CET)

„40 let zde vládl totalitní režim, tak proč to měnit?“ - Prosím bez argumentačních klamů. Za prvé to nesouvisí a za druhé snahy po prosazení změn na Wikipedii nejsou kriminalizované. Pokud by skutečně systém nebyl vhodný, jistě by jej někdo rozporoval dříve než 10 let od zavedení do praxe. Pokud se něco deset let používá a za tuto dobu to nikoho nenapadne kritizovat, přestože k tomu má prostor(!), pak to skutečně nasvědčuje spíš tomu, že se daný systém osvědčil.--Xth-Floor (diskuse) 18. 1. 2016, 20:29 (CET)

No tak mi je to v podstatě jedno. Články s lodní tématikou jsem editačně míjel a budu míjet i nadále. --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 20:38 (CET)

Jsem pro zachování stávajícího stavu. Z několika důvodů. První je ten, že aktuální systém se používá deset let a byl navržen, prodiskutován a schválen osobami, které se o dané téma zajímají a které logicky dokážou lépe problematiku posoudit. Vzhledem k tomu, že deset let tento systém fungoval, lze říct, že se osvědčil v praxi. Není důvod hledat hypotetické scénáře, pro které by se nehodil a na základě toho propagovat jiný systém, který nepřináší zjevné výhody (alespoň mně z toho žádná výhoda nevyplývá) a krom toho je nevyzkoušený. Druhý důvod souvisí s chápáním významu rozlišovače: Cílem rozlišovače je vznik unikátního názvu, aby mohly paralelně existovat články pojednávající o různých subjektech, které mají stejný název. Cílem rozlišovače není popisovat subjekt, o kterém článek pojednává. To je věcí rozcestníku. Pro rozlišení je stávající koncept funkční a navíc lépe naplňuje pravidlo „přihlédněte i k tomu, jaký údaj je zvykem v rozlišovačích u podobných článků používat“. Dosavadní způsob se používá deset let, takže je zcela nezpochybnitelně zvykem jej u článků o lodích používat (naproti tomu používání navrhované změny jistě zvykem není). Třetí důvod: Aktuální systém je jednoznačný, navrhovaný - jak demonstroval Ozzy - silně nejednoznačný. --Xth-Floor (diskuse) 18. 1. 2016, 18:50 (CET)

Osobně bych to ponechal, jak to je, protože se to tak dělá už nějakých 10 let + docela souznim s argumenty Ozzyho. Sám mám problém hlavně s Čínou, protože mít třeba pouze typ 054A mi přišlo nedostatečné, takže jsem to začal zakládat ve stylu fregata typu 054A, což třeba taky není úplně dobře a Typ 054A (fregata) by třeba byl vhodnější. Nevim.:-) Kdyby byl konsenzus na jiném řešení, proč ne, ale pak by někdo musel zpětně zkontrolovat spousty článků. --Nadkachna (diskuse) 18. 1. 2016, 23:32 (CET)

Hlavní argumenty proti současnému stavu: Neintuitivní (nebylo vyvráceno), nesystémové (nebylo vyvráceno), nefunkční ve smyslu WP:Rozcestník: "V rozlišovači uveďte jen ten údaj, který je nejvhodnější k rozlišení od ostatních článků stejného názvu, ale přihlédněte i k tomu, jaký údaj je zvykem v rozlišovačích u podobných článků používat a tedy jaký název budou čtenáři a editoři nejspíše očekávat. Rozlišovač by neměl obsahovat žádné nadbytečné části, které ve skutečnosti nemají rozlišovací schopnost. Rozlišovač nemá za úkol nahradit kategorie ani klíčová slova." Skutečně jsou daleko intuitivnější, relevantnější, směrodatnější a nejen laikům srozumitelnější rozlišovače pro lodě než je tento typ. Určitě není vhodné lodě rozlišovat stylem Praha (1953) a Praha (1972), daleko vhodnější je Praha (loď, 1953) a Praha (námořní loď) (i přesto, že to není sjednocené, tak je to stokrát v praxi použitelnější). Proč? Protože u Praha 1953 a Praha 1972 nikdo absolutně neví, o co jde. U Jan Novák (rok) každý ví, že jde o člověka a skutečně používá rozlišovač pro rozlišení. U Praha 1953 nikdo neví, jestli je to film, loď, událost, píseň, atd. U Nováka je podobný rozlišovač použitelný, u lodi není. Tyhle rozlišovače nejsou v praxi u lodí nijak funkční, vyhovují jen formalistickým představám nenávazným na realitu a na to, co by člověk skutečně hledal a očekával. --Palu (diskuse) 19. 1. 2016, 01:40 (CET)

A ještě jedna věc. Je tu zmíněno, že by měl zůstat špatný stav, protože tu je 10 let a protože ho schválili osoby, které se pohybují v dané problematice. K prvnímu: Wikipedie:Wikipedie nemá neměnná pravidla. A k druhému: to je právě ten problém. Ty rozlišovače nemůže navrhovat někdo nezávisle na obecném systému rozlišovačů Wikipedie pro všechny články. Rozlišovače musí dávat smysl napříč odvětvími a musí být z každého rozlišovače na první pohled patrné, co tím chtěl autor říct. Nelze se smířit s tím, že v jednom odvětví (lodě) se pár lidí (dejme tomu odborníků) shodlo, že to tak bude a laikové ať si políbí šos a koukají se to buď naučit, nějakým pro ně záhadným způsobem se to dozvědět a nebo si to vycucat z prstu. Můj táta se například zajímá i o lodě, ale podle současného systému rozlišovačů uričtě žádnou nenajde. Přitom osoby, události a cokoliv jiného podle současného systému rozlišovačů najde, protože mu to dává na první pohled smysl. --Palu (diskuse) 19. 1. 2016, 01:45 (CET)

Ale jak uz bylo receno: k tomu, abys nasel presne to, co hledas, slouzi rozcestnik. Rozlisovac slouzi k tomu, aby vznikl unikatni nazev. „Nejvhodnější k rozlišení od ostatních článků“ – ano, presne to splnuje. „Jaký název budou čtenáři a editoři nejspíše očekávat“ – ti, co se kolem lodi nejakou dobu pohybuji (jinak receno uz se s tim setkali), ho budou takto ocekavat (pro ostatni je rozcestnik). Ad neintuitivni: pro jistotu tedy zkopiruji svuj predchozi argument, ktery ty odmitas uznat (jenom proto, abys mohl napsat, ze nevyvraceno): „když budu mít X (1942), X (1965) a X (2011), tak když se bude mluvit o X za druhé světové války, tak vím, že to je ta 1942, když to bude třeba X v souvislosti se současností, tak vím, že to bude ta z 2011. Ale když bude X (torpédoborec), X (fregata) a X (křižník), tak také nevím, která je ta správná.“ --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 09:01 (CET)

A co se inspirovat třeba u filmů, kde se často vyskytují dva filmy se stejným názvem? prostě by se používal přednostně rozlišovač loď, v případě více lodí pak i tento "letopočet"? jako třeba již léta existující Praha (loď, 1953), potažmo Kategorie:Lodě provozované na Brněnské přehradě?

Mimochodem v dobách kdy jsem dělal interwiki jsem si všimnul, že čas od času nesouhlasí "letopočet" napříč různými jazyky... JAn (diskuse) 19. 1. 2016, 10:09 (CET)

Těm složeným rozlišovačům jsem se právě snažil vyhnout. Ne vždy to je loď, někdy to je člun, někdy ponorka a někdy je to sporné (jako např. zrovna ta Praha (loď, 1953)). Rozdílnost datumů plyne z toho, že některé wikipedie preferují rok vstupu do služby nebo položení kýlu. Už jsem se setkal i s příkladem, kdy měli špatné datum, které pak opravili, ale článek už nepřesunuli. --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 10:40 (CET)

Čeština má poměrně generické a zde snad i vhodné slovo "plavidlo", pod které se vejde loď, člun i ponorka. Jinak souhlasím s těmi, co argumentují, že z rozlišovače by mělo bez znalosti specifických wiki pravidel a dohod být dovoditelné alespoň to, v kterém oboru či doméně lidského konání se daný článek nachází. A to právě proto, aby našeptávač byl lépe použitelný. Jinými slovy: Co je na plavidlech tak speciálního, že si pro často recyklovaná slova (spousta lodí pojmenovaných po osobách či geografických názvech) uzurpuje rozlišovač založený na letopočtu? Pokud stejně neintuitivní rozlišovač bude mít každá kategorie článků, nebude našeptávač vůbec k ničemu. --Mity (diskuse) 19. 1. 2016, 14:58 (CET)

Ano, cestina zna slovo plavidlo - coz mimo jine zahrnuje i vznasedla a hydroplany. Takze misto jednoho udajne nejednoznacneho rozlisovace zavedete jiny, ale tez nejednoznacny… ^_^ Kdyz jsem 2006 navrhoval ten system, tak jsem se prave chtel vyhnout nejednoznacnym, slozenym (bitevni lod, 1917) a popisnym (obrnena sroubova paroplachetni korveta) rozlisovacum. Proto vznikl onen navrh na pojmenovani, ktery od roku 2006 byl k posouzeni a namitkam na diskusni strance Wikipedie:Název článku. Nechal jsem to tam temer ctyri roky (coz si myslim, ze je dostatecne dlouha doba), nez jsem to v lete 2010 presunul primo do recene stranky. Takze specialniho je na tom to, ze to deset let nikomu nevadilo a potrebam vytvoreni jedinecneho pojmenovani clanku tento system vyhovuje. Mimo jine umoznuje i urcit jedinecne jmeno clanku, jak by melo vypadat, i u clanku ktery teprve vznikne. Coz zadny z vami dosud navrhovanych systemu nedokazal. Argument "jine obory to maji takhle" je jako "Na EN wiki to tak mají" --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 17:34 (CET) + zvyrazneni myslenky --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 22:17 (CET)

Jen si dovolím poznamenat, že skládání je i v jiných oblastech považováno za nevhodné a třeba u osob stejné profese je stanoven tvar obsahující pouze jméno a letopočet (nikoli jméno, povolání a letopočet). --Xth-Floor (diskuse) 19. 1. 2016, 19:52 (CET)

Byť rozumím výhradám k současnému systému a částečně s nimi i souhlasím, zdá se mi, že letopočet (tak, jak se používá) je stále nejpoužitelnější řešení. Jsem tedy spíše pro zachování statu quo. (A brněnské lodě prosím neberte jako nějaký vzor. Ty byly zakládány v dávnověku (2007) a kvůli problémům s duplicitními názvy mezi sebou se po krátké diskusi využil dle WP:RZL tento tvar, aniž bych to porovnával s názvy článků o námořních a vojenských lodích.)
<joke>Teď jen doufám, že někdo nenavrhne i zrušení prefixů, které jsou pro běžného čtenáře taktéž nesrozumitelné, a čísel trupu, což je také nesrozumitelná změť písmen a čísel a v případě shodných jmen vlastně slouží jako rozlišovač. :-)</joke> --Harold (diskuse) 19. 1. 2016, 17:50 (CET)

JAne: Ano, tohle jsem přesně navrhoval, takhle mi to přijde systémové vzhledem k ostatním rozlišovačům a zároveň intuitivní a smysl dávající pro lidi.

Harolde: Nejpoužívanější řešení je to jen proto, že Ozzy přesouvá články, jinak by bylo nejpoužívanější řešení to nejintuitivnější. Stejně jako u těch dávnověkových brněnských lodí, které zmiňujete.

Vlastně nevidím žádné výhody současného stavu, protože všechy výhrady Ozzyho, které zazněly, se dají řešit i s použitím standardního rozlišování. Nové nebylo vůbec třeba vymýšlet a zanášet tak něco, co tvoří nesystémovost (= nic kromě osob, které jsou jako osoby rozpoznatelné na první pohled už z názvu článku na rozdíl od lodí, nepoužívá pouhý letopočet, vždy je specifikováno o co jde - film, jídllo, oblečení; nebo z jakého je to oboru - gastronomie, atd.) a pro čtenáře nepřehlednost (= co to je sakra za číslo? a co to je sakra za článek, jak to mám poznat podle Moskva (1965)?). --Palu (diskuse) 19. 1. 2016, 21:01 (CET)

Ja mam pocit, jako kdyz mluvim do zdi. Uz jsem vam tu vyjmenoval nekolik duvodu pro zachovani stavjiciho systemu a vy porad tvrdite, ze nevidite zadne vyhody tohoto systemu. Mylite se, ze pouze osoby maji jako rozlisovac cislo: Wikipedie:Rozlišovač pravi „u uměleckého díla rok zhotovení“. Tak proc ne lode? Naopak Wikipedie:Rozlišovač pripousti slozeny rozlisovac pouze u filmu. Takze byste byl pro zavedeni jine nesystemovosti, abyste tuhle udajnou nesystemovost odstranil? A samozrejme vami popsany zpusob neresi predikci nazvu clanku o lodi, ktery jeste neexistuje, coz de facto znemoznuje psani clanku o cemkoliv, kde se vyskytne lod, jejiz clanek jeste nebyl zalozen (v opacnem pripade budete muset po zaozeni clanku projit desitky/stovky jiz napsanych clanku a opravovat odkazy). V soucasnem systemu se pouzije rok spusteni na vodu a kdyz clanek zalozite, vsechny cervene odkazy se zamodri. Btw: tech clanku, ktere jsem presunul je ve skutecnosti jenom par (nicmene pri zmene systemu by nekdo musel promazat blokujici presmerovani). --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 22:17 (CET)

A můžete navrhnout nějaký systém, který bude 1) univerzální pro všechna témata napříč Wikipedií a 2) přehledný a intuitivně srozumitelný pro uživatele? Teď jste argumentoval usnadněním editorům. Jenže tuhle encyklopedii píší editoři pro čtenáře, takže usnadnění by nikdy neměla být na jejich úkor. --Palu (diskuse) 19. 1. 2016, 22:41 (CET)

Ale to neni jenom pro editory a proti ctenarum. Kdyz pomineme to, ze zde jsou rozcestniky, tak jsem vam uz ukazoval priklad, kdy je rozliseni podle let pro ctenare intuitivnejsi, nez podle kategorie (roky vs. kriznik, torpedoborec a fregata v kontextu doby). Nemusi byt univerzalni napric vsechna temata pro celou Wikipedii - Wikipedie:Rozlišovač nic takoveho ani nevyzaduje, ani nenavrhuje. Naopak pripousti, ze kazdy obor muze mit sve vlastni rozlisovace (a napriklad ona umelecka dila podle roku, takze se znovu ptam, proc myslite, ze ne lode?) a jenom vy se tu snazite srovnat rostlinou a zivocisnou vyrobu. --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 22:58 (CET)

Proč? 1) V systému každý pes jiná ves se každý ztratí. 2) Určující je, že jde o loď/film/stavbu atd., nikoliv že to něco neznámého bylo spuštěno na vodu v roce xy. Z kopce Velký vrch (544 m) je patrné, že jde o kopec. Z člověka Petr Novák (1954) je patrné, že jde o člověka. Z filmu Velký prachy (film) je patrné, že jde o film. Co je patrné z Moskva (1965) - je to kopec nebo film? 3) Každý obor ať má rozlišovače jaké chce, ale ať jsou ty rozlišovače v každém oboru jasně vyjadřující, o co vlastně v článku půjde. --Palu (diskuse) 20. 1. 2016, 00:31 (CET)

Zatim jste ale zadny funkcni system nenavrhnul. Z nazvu Velký vrch (544 m) je poznat, ze to je kopec i bez rozlisovace a naopak, kde berete jistotu, ze Petr Novák (1954) je clovek a ne umelecke dilo (napr. socha) z roku 1954? --Ozzy (diskuse) 20. 1. 2016, 08:21 (CET)

Protože v tom případě bych spíše očekával Petr Novák (socha) nebo Petr Novák (socha, 1954). JAn (diskuse) 20. 1. 2016, 10:59 (CET)

2016 WMF Strategy consultation

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Hello, all.

The Wikimedia Foundation (WMF) has launched a consultation to help create and prioritize WMF strategy beginning July 2016 and for the 12 to 24 months thereafter. This consultation will be open, on Meta, from 18 January to 26 February, after which the Foundation will also use these ideas to help inform its Annual Plan. (More on our timeline can be found on that Meta page.)

Your input is welcome (and greatly desired) at the Meta discussion, 2016 Strategy/Community consultation.

Apologies for English, where this is posted on a non-English project. We thought it was more important to get the consultation translated as much as possible, and good headway has been made there in some languages. There is still much to do, however! We created m:2016 Strategy/Translations to try to help coordinate what needs translation and what progress is being made. :)

If you have questions, please reach out to me on my talk page or on the strategy consultation's talk page or by email to mdennis@wikimedia.org.

I hope you'll join us! Maggie Dennis via MediaWiki message delivery (diskuse) 18. 1. 2016, 20:06 (CET)

Náklady na zvládnutí imigrace do Evropy

V článku Evropská migrační krize stojí zčásti správně napsáno:

Dne 28. prosince bylo oznámeno, že německé spolkové země plánují v roce 2016 vynaložit na řešení migrační krize 17 miliard Eur (460 miliard Kč). Od 1. ledna roku 2016 zpřísnilo Německo prověřování žadatelů o azyl ze Sýrie, Iráku a Eritreje, pro které dosud platily zjednodušené podmínky řízení (s odvoláním na zpravy.idnes.cz/priliv-uprchliku-do-evropy-dfm-/atd.).

Správný je poukaz na ty obrovské náklady německých spolkových zemí na všechno možné, co je zapotřebí, aby se aspoň ty základní úkoly spojené s příchodem nejméně 1,1 milionu lidí za pouhých několik měsíců druhé poloviny roku 2015 z určité části zvládly (ano, pouze z určité části). Integrace teprve začíná, statisíce lidí nejsou řádně podchyceny atd.

Ale co zde chybí? Spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble oznámil, že spolkový rozpočet za rok 2015 skončil kvůli dobré konjunktuře hospodářství vysokým přebytkem přes 12 miliard eur (asi tak 330 až 340 miliard Kč !!!). Jenže místo toho, aby se ty peníze daly na snížení dluhů SRN u vlastních občanů a v zahraničí, tak se ten celý obnos musí dát na zvládnutí právě té imigrační krize. A to jsou tedy další obrovské částky peněz k těm 17 miliardám vynakládaným spolkovými zeměmi. (Krom Spolkové republiky Německo jako celku mají všechny její spolkové země svoje rozpočty, a ne tak dobře se vyvíjející.) A to není zdaleka všechno, co ta krize stojí teď a co ještě bude stát.

Dále: Příliv uprchlíků do Evropy trvá, je jich stále 1000 až 3000 denně, ačkoliv je zima a rozbouřené moře. Zdaleka všichni nejsou přitom ze Sýrie. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 1. 2016, 11:55 (CET) --Zbrnajsem (diskuse) 20. 1. 2016, 12:20 (CET)

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

--YjM | _d^p 19. 1. 2016, 11:59 (CET)

Z mé strany to není chat, to jsou nutné informace, které v uvedeném článku jednoduše chybí. Kolego YjM, než abyste sem dával jakési šablony, tak si dejte tu námahu, najděte zdroje a doplňte do článku ty chybějící informace. Pokud Vám to není známo, tak já to udělat nemohu, mám od AV topic ban. Mám tady ještě dodávat zdroje, a to na něco, co každý informovaný člověk ví? Ale Wikipedie to musí mít v článku také! --Zbrnajsem (diskuse) 19. 1. 2016, 12:05 (CET)

Jeden by skoro řekl, že si pod lípou chcete založit blog. Pokud máte nějaký tematický ban, těžko to lze řešit tím, že ty věci začnete postovat sem. --Nadkachna (diskuse) 19. 1. 2016, 13:51 (CET)

Musím souhlasit s Nadkachnou, jenom bych chtěl doplnit odkaz na Co Wikipedie není. Jinak to, že každý informovaný člověk něco ví neznamená, že Wikipedii čtou jen ti informovaní. Spíše naopak. I proto je nutné řádně zdrojovat, aby si to neinformovaný kriticky myslící člověk mohl sám ověřit. Nedoložením případných fakt klesá věrohodnost.

Dále pokud máte topic ban, pak samozřejmě nesmíte editovat články, části jiných článků ani příslušné diskuse či stránky portálu, kategorie, atd., které s daným tématem souvisejí. Chápu tedy, že jste tento příspěvek vložil zrovna pod lípu, přesto byste se ale mohl snažit po dobu trvání zdržet jakékoliv konfrontace s tématem, na které ban máte. Pokud však prosíte pouze o doplnění zdrojů do článku (což považuji za dobré), pak určitě existují i jiné možnosti. Můžete například poprosit jiného Wikipedistu, ovšem ne sáhodlouhou úvahou pod lípou, nýbrž prostou prosbou v jeho diskusi. Pokud už tedy chcete poprosit více Wikipedistů, pak bych chtěl navrhnout veškeré podobné příspěvky psát případně spíše do vlastního uživatelského prostoru a sem dát poté odkaz. Myslím, že to tu již bylo praktikováno i v minulosti a je to podle mě docela dobré řešení, doporučované např. i v Pravidlo Wikipedie, část Úvahy (sice se netýká tématu, ale dané doporučení se myslím hodí i sem). --Dvorapa (diskuse) 19. 1. 2016, 14:32 (CET)

Kolegové, můj topic ban se na stránky jako Pod lípou výslovně nevztahuje. Já Vám tady dávám důležité informace a Vy je snad odmítáte vzít na vědomí? Krom toho jste si asi dosud nevšimli, že dávám informace (těch mám opravdu hodně) k volnému použití na svoje pískoviště. Že v Německu chtějí dát celý přebytek státního rozpočtu za rok 2015 ve výši více než 12 miliard eur na náklady migrační krize, je holý fakt. Že ty finanční náklady tam jsou z českého pohledu naprosto neuvěřitelné, to je také fakt. O těch více než 12 miliardách eur (zhruba 330 miliard Kč) musely snad napsat i české noviny, nebo ne? Já jsem to ale nenašel, proto český zdroj dodat nemohu, jenom německý. O těch 17 miliardách eur (asi 460 miliard Kč) nákladů spolkových zemí české noviny psaly, a je to také v článku Evropská migrační krize už obsaženo. Přemýšlejte trochu o mé situaci, buďte tak laskaví. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 1. 2016, 15:10 (CET)

Váš topic ban není jediný mantinel, kterým byste se měl řídit. Stránka Pod lípou má svůj účel a k němu by měla sloužit. Už přinejmenším jednou jsem Vám tady vysvětloval, že pro konkrétní žádost o pomoc s konkrétním článkem by byla vhodnější stránka Wikipedie:Potřebuji pomoc. A to jenom kvůli tomu, že debatování přímo v diskusích takových článků máte výslovně zapovězeno, jinak by bylo namístě toto řešit opravdu v diskusi k příslušnému článku. Jak tu ale bylo trefně poznamenáno, pokud něco máte zakázáno, ještě to neznamená, že všechny prostředky, které výslovně zakázané nemáte, jsou vhodné k tomu, abyste jimi nahrazoval ty zakázané. Jak už taky zaznělo, své úvahy a připomínky k tématům si můžete přinejhorším pěstovat ve svém uživatelském prostoru, třeba i na pískovišti. Kdo z ostatních wikipedistů by měl zájem je sledovat a třeba nějak zohledňovat i vlastními editacemi v článcích, nechť si dá do sledovaných to Vaše pískoviště nebo Vaši diskusní stránku a nechť se tím zabývá. Ostatně už jste takovou konkrétní nabídku obdržel od kolegy I.Sáčka, seniora. --Bazi (diskuse) 19. 1. 2016, 15:29 (CET)

@Bazi: No tak vidíte, že je o moje informace zájem. Možná více, než byste si myslel. Kdo pozná, kolik nakliknutí tady Pod lípou např. dnes bylo kvůli mým příspěvkům nebo kvůli něčemu jinému. A teď tady obraťme list. Kdo tady chce ale připsat něco konstruktivního, tomu budiž dán prostor. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 1. 2016, 15:37 (CET)

• Řešením pro Kolegu Zbrnajsema je v současnosti pouze požádat kolegy, jestli by nebyli ochotní jeho návrhy vložit. Žádat každého jednotlivce moc smysl nemá. Tuto stránku sleduje hodně kolegů, pravděpodobnost, že se někdo je mnohem větší. Informace, které vkládá na své pískoviště, do článků spíše nedoputují. Je to velká škoda a ochuzení projektu.--Rosičák (diskuse) 19. 1. 2016, 17:00 (CET)

České obrázky bez kategorie

Hezký den, zde jsem pomocí Catscanu udělal seznam obrázků s českým popiskem ale bez kategorie. Nicméně seznam je moc dlouhý a navíc se s každou opravou stává neaktuálním. Napadá vám, kam ho umístit aby se tyto problémy zmírnily? díky, --Vojtěch Dostál (diskuse) 21. 1. 2016, 23:47 (CET)

Možná by trochu pomohlo to roztřídit podle fileusage a pokud v článku z fileusage je šablona commonscat, tak vytáhnout z ní (nebo z wikidat), jak se jmenuje příslušná kategorie na commons. Chce to ale šikovného programátora... --Dvorapa (diskuse) 22. 1. 2016, 01:05 (CET)

jak ověřit zdroje u článku, kde zdroje nejsou :)

ahoj všem, mám takový problém, jsem začátečník v této oblasti a vybrala jsem si téma (z práva) svoboda pohybu, píše se tam že článek není dostatečně ozdrojován, ale já upřímně řečeno nevím, jak začít :( můžete mi prosím někdo poradit? --Jana.molnarova (diskuse) 24. 1. 2016, 12:39 (CET)

@Jana.molnarova: Zdravím a vítám, nejlepší bude doplnit reference. Příště prosím podobné otázky pokládejte na Wikipedie:Potřebuji pomoc. Zdraví. OJJ, Diskuse 24. 1. 2016, 12:41 (CET)

@Jana.molnarova: Doplním kolegu. V článku je problém s tím, že informace nejsou ověřitelné. Zkus najít literaturu anebo internetové zdroje (ty však musí být věrohodné), které dokládají informace uvedené v článku. Ty pak jednoduše přidej tlačítkem Citace (zobrazí se v případě použití VisualEditoru v horním menu), pro internetové zdroje stačí vložit jejich adresu URL, pro ty papírové, pokud mají DOI, stačí ho tam zadat, jinak přes záložku ručně vyplnit potřebné informace. Na konec článku je pak třeba vložit sekci Reference, pod niž vložíš tlačítkem vložení, více a Seznam referencí seznam referencí. Více viz na odkazovaných stránkách. Příště takové dotazy na kolegou odkazované stránce Potřebuji pomoc, tahle slouží spíše pro diskuse. Nic se ale neděje, tuhle žádost dořešme klidně zde. Zdraví, --Urbanecm (diskuse) 24. 1. 2016, 12:47 (CET)

(

dala jsem, jak bylo v článku uvedeno u toho zdroje - neověřeno..ale ve změnách se mi nic neobjevilo, a dál to chce ozdrojovat.....to je šílené...už vážně ztrácím trpělivost...a náš učitel nám vyhrožuje, že když nám to neschválí...tak se nedostaneme do dalšího ročníku a bylo mi doporučené, ať to nepíšu sem..ty dotazy, ale kam to teda mám psát? :) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Jana.molnarova (diskuse)

@Jana.molnarova: Nevadí, možná jste se nepochopili, ale jak píšu. Dořešme to klidně zde, ničemu to zde nevadí. Zkus si najít zdroje ke tvrzením, která nejsou obecně známá (pro laika samozřejmě). Ty mohou mít podobu elektronickou, popřípadě papírovou. Pak klikneš na editovat, kurzor přemístíš za tvrzení, ke kterému chceš zdroj (referenci) přidat, klikneš na citace a pokud je to elektronický zdroj dostupný na internetu, vložíš do zobrazeného políčka adresu URL toho zdroje (zobrazí se nahoře v prohlížeči, v tom řádku). Klikneš pak na vytvořit a nakonec na vložit. Takhle to uděláš s každým tvrzením, které potřebuje zdroj (čili s každým tvrzením, které není pro laika obecně známé anebo je nějakým způsobem výjimečné, čili používá slova jako nejlepší, největší nebo jiná superlativa). Nakonec klikneš na uložit změny, vyplníš něco jako reference, potvrdíš a je to. Pokud by to nefungovalo, sem vlož ty zdroje, vyzkouším to sám. Mimochodem, ten „nápis“ (šablona) nezmizí sám, musí to udělat člověk. Tu stránku sleduji, až tam zdroje budou, šablonu sundám. Článek by také potřeboval prodloužit (jak upozorňuje text dole), to ale uděláme až po ozdrojování. --Urbanecm (diskuse) 24. 1. 2016, 13:17 (CET)

a kam vám tedy mohu osobně napsat další dotazy? aby to nebylo např. sem? :(

jsem z toho zmatená, zkoušela jsem Vám napsat nějak na vaši stránku, ale nikde jsem nenašla...nějaké políčko, co by mě k vám přímo odkázalo -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Jana.molnarova (diskuse)

@Jana.molnarova:Přímo mě můžete dotaz napsat sem stejným způsobem jako zde (přidat téma a napsat dotaz), zeptat se celé komunity můžete zde. Povedlo se Vám to vložení zdrojů? Omlouvám se za tykání, nabádal mě k tomu úvodní pozdrav, doufám, že jsem moc neurazil. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 24. 1. 2016, 17:34 (CET)

URL linky v citačních šablonách

Neměly by se tyto linky, ve tvaru klikatelného textového odkazu "Dostupné online", zobrazovat až na konci citace? V současné podobě za příslušným linkem ještě mohou následovat identifikátory jako doi, issn či isbn. Link se potom uvnitř citace poněkud ztrácí. Netuším, jestli toto nějak specifikuje příslušná norma, ale osobně bych dal přednost odkazu na konci citace, kde jej ihned vidím a nehrozí, že bych jej přehlédl. --Vachovec1 (diskuse) 27. 1. 2016, 19:45 (CET)

@Michal Bělka: Podle příslušné normy (ČSN ISO 690:2010) myslím na pořadí těchto dvou položek nezáleží, ale v interpretacích normy jsem se setkával spíše s pořadím 1. identifikátory 2. dostupné z, čili máte pravdu, bylo by to lepší a rozhodně ne proti normě. --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 01:18 (CET)

Já bych primárně byl pro použití selského rozumu místo trvání na ČSN ISO 690 a klikatelný odkaz dal normálně na název citovaného díla (na en to tak mají a je to lepší i z hlediska přístupnosti). Jinak ano, i v ČSN ISO 690 se tyto údaje uvádějí v pořadí „Standardní identifikátor (ISSN, DOI, atd.)“ a za ním „[Dostupnost a přístup]“, což asi dává smysl. Ale ta norma navíc tvrdí, že „Pokud je informačnímu zdroji přiděleno číslo DOI, může se uvést na místo informace o elektronickém umístění. DOI nebo jiný trvalý identifikátor je preferován před adresou URL, která se může měnit.“, což už bych tedy rozhodně nedoporučoval. --Mormegil ✉ 28. 1. 2016, 11:58 (CET)

Psaní zlomků a mocnin

Ve většině článků, které upravuji, je vždy veliký bordel ve psaní zlomků a mocnin. Se zlomky se setkávám v těchto podobách:

číselně:	1/4
znakem:	¼
šablonou {{zlomek}}:	1⁄4

S mocninami je to ještě trochu složitější:

číselně:	^2
HTML kódem <sup>:	3 (případně <sub>)
znakem:	³
šablonou {{sup}}:	3 (případně {{sub}})
šablonou {{su}}:	3
šablonou {{indexy}}:	{{indexy||3}}
šablonou {{supsub}}:	{{supsub|3}}

Trochu se ten stav podařilo zlepšit sjednocením posledních 3 šablon (su, indexy, supsub) se stejnou funkcí do jediné šablony su, ale stále je to dost chaotické. Málokdy se respektuje jednotný styl v jednom článku, což mě děsí. HTML značky mají svoje opodstatnění, stejně tak jako šablona su a šablona zlomek. Šablony sup a sub, které jsou vpodstatě totožné s HTML značkami, mi však přijdou zbytečné. Co mě však netěší nejvíc jsou zápisy speciálními znaky. Jednak v nich nelze upravit třeba jenom čitatel, vždy je nutné změnit celý znak nebo jej nahradit šablonou. A jednak se zobrazují jinak, než jak zobrazují zlomky/mocniny šablony nebo HTML značky. V tabulce výše jsem porovnal všechny možnosti, se kterými se běžně setkávám a lze vidět, že (kromě {{sup}} a <sup>, kde šablona obsahuje pouze samotné <sup>, takže jsou vlastně totožné) nejsou žádné dva zápisy vzhledově stejné. Pak když v pár větách chemických nebo fyzikálních článků člověk narazí na několik různě velikých a různě odsazených indexů, tak přemýšlí, zda ten menší než všechny ostatní je schválně tím zvýrazněn nebo není. I to je matoucí. Chtěl bych se tedy zeptat na názor ohledně nahrazování těch speciálních znaků šablonou nebo HTML kódem a případně na zavedení povinného subst u šablon sub a sup. Myslíte, že je to dobrý nápad? Napadá vás jiné řešení? --Dvorapa (diskuse) 31. 1. 2016, 21:22 (CET)

Speciální znaky jsou zlo, pryč s něma. Obávám se však, že pokud někdo píše třeba ve Wordu, tak po zkopírování se to překopíruje s těmi znaky. Ale jinak, výhodu šablony vidím v tom, ž to je pak jednoduše změnit. Naráz.--frettie.net (diskuse) 31. 1. 2016, 22:05 (CET)

Zlomky IMHO buď normálně slovy, pokud to je běžný výraz v textu („z toho čtvrtina byli žlabavy“), asi lze i běžnými číslicemi a lomítkem v nějakých odbornějších, ale přitom ne úplně matematických kontextech; v matematice nic jiného než ${\frac {7}{15}}$ či ${\tfrac {7}{15}}$ nebrat.

Jednoduché číselné indexy jsou IMHO nejlepší normálně příslušným znakem („m²“); ve speciálních kontextech odpovídající speciální věci (např. v chemii/fyzice u nuklidů {{su}}, v matematice math), explicitní sup/sub moc užitečné nevidím, tím méně pak šablonou, která nedělá nic víc. Pokud někdo v jedné řádce míchá víc věcí, samozřejmě sjednotit.

--Mormegil ✉ 31. 1. 2016, 23:27 (CET)

Za sebe dodávám:

• Zlomek v matematických а fyzikálních článcích bych doporučil psát pomocí ${\frac {a}{b}}$ resp. ${\tfrac {a}{b}}$, v ostatních případech bych uvnitř textu toleroval čitelný a řádek nezvyšující zobrazení pomocí šablony {{zlomek}} (¹⁄₂, ¹⁄₄) (ne však pro algebraické výrazy, pouze pro konkrétní jednociferné číslice v čitateli i jmenovateli, klidně i v technických článcích, kde je takový zápis běžnou praxí), znaky ½, ¼ bych nedoporučoval
• horní index/mocninu nejlépe pomocí kódu <sup>, tedy tlačítkem v liště editačního pole (čitelnost i dobré výškové umístění); znaky ²,³ pouze v textu pro čtvereční a krychlové jednotky, bude-li však rozměr složitější nebo u nábojů v chem. vzorci, pak důsledně pomocí sup nebo <math> vzorcem (u záporných mocnin v prvním případě dbát na korektní minus, kvůli výškovému zarovnání s plusem (spojovník,plus,minus:-+−, v indexu ^-+−), naopak uvnitř vzorců pomocí <math> je třeba psát spojovník, protože správné minus v některých prohlížečích bůhvíproč zlobí);
• šablona {{su}} má tu nectnost, že index hodně povyšuje nad základní úroveň a výškově rozšiřuje řádek (aby i v případě zarovnání indexů nad sebou písmenné indexy jako "j" nezasahovaly do spodního indexu). Omezil bych ji proto jen na případy, kdy je třeba zajistit indexy nad sebou nebo jejich speciální zarovnání (tenzory obecné relativity, nuklidy). Mimochodem, u označení nuklidů vypadá hnusně, když se ve větě/odstavci sejde šablona {{su}} ( 235
  92 U) s indexem pomocí <sup> (²³⁵U) – jsou jinak vysoko, přitom zasahování do dolního indexu nehrozí - číslice jsou celé nad řádkem; asi by se hodila spec. šablona pro nuklid, tedy značka prvku obalená čtyřmi indexy ve standardní výšce jako pomocí <sub>, pomocí <sup>, zarovnané k symbolu prvku (levé vpravo, pravé vlevo), tedy jako  14
  6 C 4−
  2 , ale s výškou indexů ¹⁴₆C⁴⁻₂, aby nerozšiřovala řádek, a aby případný spojovník v (horním pravém) indexu zobrazovala jako korektní minus.
• Pro úplnost dodávám, že různé prohlížeče se při zobrazení šablon a spojovníku chovají různě, já popisuji IE11. Petr Karel (diskuse) 1. 2. 2016, 10:47 (CET)

Děkuji za reakce. Šablonu su by možná šlo opravit, aby zobrazovala menší čísla a vypadala tak podobně jako <sup> a <sub>. Korektní mínus samozřejmě (třeba konkrétně u chemických článků) málokdo vkládá, což je také špatné. U většiny chemických článků je spojovník, kde má být korektní mínus, hlavně tedy v infoboxech. Zatím jsem tento problém nijak neřešil a ignoroval jej, ale vím o něm už dlouho a také je to jedna z věcí, které mě v jistém smyslu vadí. Možná by se to dalo řešit roboticky (stejně tak jako tečka místo krát v zápisech 1,2×10⁻¹² apod.). --Dvorapa (diskuse) 1. 2. 2016, 11:28 (CET)

Joseph Goebbels

Zdravím, kvůli této editaci se ptám, jestli by někdo byl schopen ověřit pravdivost reference. Já tuto knihu k dispozici nemám a tedy raději nerevertuji. Díky za pomoc, --Urbanecm (diskuse) 5. 2. 2016, 19:36 (CET)

Také zdravím, uznávám, že je to z mé strany sporné, ale informaci jsem odstranil s následujícím shrnutím - [6] --Remaling (diskuse) 5. 2. 2016, 19:47 (CET)

Díky. Všiml jsem si. Ref jste ověřoval? --Urbanecm (diskuse) 5. 2. 2016, 19:48 (CET)

Ne, knihu nemám. Jinak, snad jsem nebyl příliš tvrdý a dotyčného neodradil od přispívání, uznávám že je to věc názoru. Napsal jsem mu pro jistotu info do diskuze. --Remaling (diskuse) 5. 2. 2016, 19:57 (CET)

MUDr. Radim Uzel, CSc. - Pohlavní styk podle Wikipedie

Podle http://www.planovanirodiny.cz/clanky/kongres-k-sv-olomouc-2016 se bude v Olomouci ve středu 9. března 2016 konat 7. moravský regionální kongres k sexuální výchově. Jednu z přednášek bude držet MUDr. Radim Uzel, CSc. Bude mít název Pohlavní styk podle Wikipedie. Předpokládám že myslí tu českou nikoliv en verzi wikipedie, kde není nic. Pokud se někteří wikipedisté zajímají o "to" a chtějí hesla o "tom" na wikipedii upravit (je to žádoucí), mohli by požádat wikipedii dokonce o dotaci na vstupenku a cestu. Předpokládám a lze to očekávat, že přednáška bude zčásti kritická, což by mohlo napomoci představě o úpravě hesla podle jednoho z nejpopulárnějších a velmi otevřeně vystupujících sexuologů. Tedy o přeorganizování hesla o "tom" na wikipedii. Ačkoliv jeho názory nejsou vždy úhelným kamenem oboru jsou v oboru respektovány. R.Uzel je autor řady publikací, které jsou často používány k vzdělávání o "tom". Mimo samotné přednášky se bude konat i osobní debata s přednášejícími což nabízí další možnost upřesnění případných dotazů.

Je možné že u R.Uzla jde o způsob odpovědi, v roce 2015 jsem se jej pokoušel kontaktovat s dotazem ohledně zhodnocení správnosti obsahu, koncepce, rozsahu u hesla o "tom". Možná byste tuto šanci měl někdo využít. Třeba nějaký sociální nebo zdravotnicky fundovaný wikipedista, kterému se hodí doklad o absolvování kursu, jako další vzdělávání.

Za zprávu děkuji nejmenované sexuoložce z SPRSV, která slíbila wikipedii pomáhat. Jako zdroj pro úpravy bude možné použít sborník. --I.Sáček, senior (diskuse) 6. 2. 2016, 09:33 (CET)

LocMap~

přesunuto pod technickou lípu --Dvorapa (diskuse) 8. 2. 2016, 23:05 (CET)

Hledají se hlášení o uživatelích přihlášených jako někdo jiný

Ahoj všichni,

dostali jsme hlášení o závažné chybě autentizace, která měla za následek, že se uživatelé hlásili ke špatnému účtu. Snažíme se posbírat informace o tom, co se stalo a kolika lidem se to mohlo stát. Pokud něco víte o takové věci, která se stala v posledních několika týdnech, řekněte nám to prosím na jednom z následujících míst:

• https://phabricator.wikimedia.org/T126069
• mw:User_talk:Tgr (WMF)/Session pollution
• gtisza@wikimedia.org

Více informací můžete najít na phab:T126069. /Johan (WMF) (diskuse) 8. 2. 2016, 11:20 (CET)

Rozcestníky o pojmech nebo názvech

Zdravím. Na příslušné diskuzi je možné se vyjádřit k tomu, zda rozcestníky slouží k rozlišení článků se stejnými názvy, nebo článků o pojmech, které mohou mít stejný název. Mám pocit, že jsem zde vždy narážel pouze na variantu 1, ovšem ukazuje se, že tomu tak není. Další názory vítány. --Vlout (diskuse) 9. 2. 2016, 10:49 (CET)

Smazaná historie článku Alan Rickman

Pokud se kouknu do historie článku Alan Rickman, vidím, že jsou všechny revize před 16. 1. 2016 smazané. Zároveň nevidím nikde odůvodnění takového kroku. Jelikož se s tím setkávám poprvé, prosím o stručné vysvětlení, ať jsem chytřejší. Díky. --Adam Hauner (diskuse) 12. 2. 2016, 14:26 (CET)

Příspěvky -> Protokolovací záznamy: porušení autorských práv. I když je trochu divné, že Stránky, které odkazují na Alan Rickman najde jen Wikipedie:Archiv porušení práv/4 z roku 2006 a ne novější. Asi to Urbanecm sám odhalil a rovnou opravoval. --12. 2. 2016, 14:44 (CET), Utar (diskuse)

@Adam Hauner, Utar:Odkazuje sem najde jen tento odkaz z toho důvodu, že se (pokud vím) porušení práv nearchivuje, ale maže ze seznamu (a jako archiv slouží historie). Smáznul jsem to tedy dle tohoto záznamu ve Wikipedie:PP. Ten samý den jsem to pravděpodobně (jak to bylo přesně si bohužel již nevzpomínám, bylo to přeci jen před měsícem) mazal kvůli jeho nedávnému úmrtí a tedy pravděpodobné vysoké návštěvnosti článku. --Urbanecm (diskuse) 12. 2. 2016, 16:27 (CET)

Díky všem za vysvětlení, řešení deset let starého copyvio s tímdle dopadem jsem ještě neviděl. --Adam Hauner (diskuse) 12. 2. 2016, 17:44 (CET)

Římskokatolické farnosti, telefon

Zdravím opravdu musí být v infoboxu o římskokatolických farnostech doručovací adresa i telefon? Články mají nulovou návštěvnost, ale stejně. Kdyby to udělala soukromá firma, to by bylo povyku. Jeden z mnoha příkladů Římskokatolická farnost Dolní Poustevna.--Mirek256 12. 2. 2016, 17:56 (CET)

Telefon určitě ne, adresa se někomu může hodit. E-mail bych dal taky pryč. --Urbanecm (diskuse) 12. 2. 2016, 20:17 (CET)

Proč by tam ten telefon a e-mail být nemohly? U článků o obcích jsou, ne? A farnost přeci není nějaká privátní firma… --Jan Polák (diskuse) 12. 2. 2016, 21:55 (CET)

@Jan Polák: nic ve zlém, děláte velké množství záslužné práce, články jsou na jedničku, ale správce by neměl podporovat porušování závazných pravidel wikipedie, ale když jsou podle něj špatné, měl by se pokusit je změnit.--Mirek256 13. 2. 2016, 09:02 (CET)

Ač katolík, jsem pro neuvádění těchto údajů. Myslím si, že tyto údaje jsou obecně veřejně dostupné a jejich uvádění je v rozporu s Wikipedie:CWN. Konečně článek je o farnosti, ne o farním úřadu. Navíc předpokládám, že adresa Římskokatolická farnost xy je naprosto dostatečná, protože názvy farností jsou jedinečné.--Rosičák (diskuse) 12. 2. 2016, 22:08 (CET)

Souhlasím, Wikipedie nejsou Zlaté stránky, ale encyklopedie. Hledali byste v papírové encyklopedii telefon/adresu na farnost? --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 10:53 (CET)

Jiný úhel pohledu. Proč nikomu tyto údaje nevadily již v době, kdy je tam kolega Martin Davídek vkládal? Pokud tam nemají co dělat, měl na to být upozorněn již při prvním článku o farnosti. Pokud jsou stejné informace v článcích o všech farnostech Litoměřické diecéze (mnoho desítek článků), jsou tam uvedené již dlouho a najednou to hromadně vadí, je něco špatně. Nechápu, proč si toho někdo všimne ve chvíli, kdy se bude mazat velké množství informací. Přinejmenším je to znehodnocování něčí práce.Gumideck (diskuse) 13. 2. 2016, 11:18 (CET)

Problém je i v tom, jakým způsobem jsou informace vložené (hromadná položka infoboxu). Osobn si myslí,, že web a adresa by měly stačit, email a telefon už jsou navíc. U obcí taky neuvádíme telefon, maximálně ten email... JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 11:22 (CET)

Pro Gumidecka: Špatně je to, že si kolega Martin Davídek nepřečetl Wikipedie:Co Wikipedie není. Že ho nikdo neupozornil dřív, to je sice smutné, ale neznamená to, že tím pravidlo pozbývá platnosti.--Tchoř (diskuse) 13. 2. 2016, 11:55 (CET)

Od kolegy Martina Davídka jsem to zkrátka vnímal jako snahu o poskytnutí kompletní servisu těm, kteří článek o farnosti ve Wikipedii najdou. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 12:46 (CET)

Měla by stačit adresa a web. Tam se najde i aktuální telefon. Vždyť je to údaj, který se může kdykoliv změnit, tak ať se najde po kliknutí na "oficiální" stránku, kde to snad ve většině případů asi je aktuální. --MONUDET (diskuse) 13. 2. 2016, 17:30 (CET)

Vlastně souhlasím s Urbancemm. Adresa mi přijde smysluplná – komu se nepozdává, že je v článku poštovní adresa subjektu, tak ať to chápe jako informaci o umístění fary – drtivá většina farností bude mít sídlo na faře, ta ne vždycky je hned vedle kostela (praktický význam tohoto údaje) a současně obdobně jako kostel je často významnou a někdy i historickou budou v obci (hlavně na vesnici), takže informace o její poloze se v článku hodí – asi tak, jako já u fakult Masarykovy univerzity uvádím, ve kterých budovách a na kterých náměstích sídlí. Taky asi stále ne každá maličká farnost má svůj web (nebo pokud má, nemusí být funkční a udržovaný) a jeho adresa je proměnlivá mnohem víc (v řádu let) než umístění fary (často stejné po staletí). Přesto by tu adresa webu měla být, protože jsme webová encyklopedie a externí odkazy jsou dokonce „povinnou“ součástí článku. Telefonní čísla obecně na Wikipedii neuvádíme, protože asistence uživatelům s komunikací poněkud přesahuje účel encyklopedie (adresu ostatně taky myslím neuvádíme primárně pro to, aby jim tam někdo psal dopis, ale aby podle toho bylo možné objekt – faru či obecní úřad – lokalizovat). E-mailové adresy sdílejí negativa webu i telefonu současně, navíc je jejich uvedením zde zbytečně vystavujeme dalšímu spamu a tím i nepřímo zkracujeme jejich životnost. A ostatně pokud mají ve farnosti web, tak asi bude e-mail k dohledání na něm. Já jsem tedy pro uvádění jen webu a poštovní adresy, ačkoliv se mi současně příčí mazat kvůli tomu hromadu údajů, kterou už nám sem někdo z vlastní píle povkládal, zvlášť pokud se dotyčný v této diskuzi k problematice dosud ani nevyjádřil. Pozval ho sem už někdo? --Blahma (diskuse) 13. 2. 2016, 12:31 (CET)

Já jsem ho pozval, wikipedista odmítá diskuzi. Diskuse_s_wikipedistou:Martin_Davídek#.C5.98.C3.ADmskokatolick.C3.A9_farnosti -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Mirek256 (diskuse • příspěvky)

Já, ale s editačním konfliktem s Tvým příspěvkem. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 12:46 (CET)

A nebylo by, kolegyně a kolegové, nejjednodušší zkrátka z kódu infoboxu tu položku „telefon“ odmáznout? Nebude se tak již v infoboxu objevovat a bude splněna litera zdejších závazných pravidel, jak uvádí kolega Mirek256. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 17:51 (CET)

Určitě, ale zrovna v případě výše odkazovaného článku Římskokatolická farnost Dolní Poustevna to nepomůže. Telefon a e-mail je ručně vepsaný do parametru adresa. Bude nutné články projít manuálně. --Michal Bělka (diskuse) 13. 2. 2016, 17:55 (CET)

A nešlo by to aspoň naimportovat jako položku do Wikidat, aby to 1) nepřišlo vniveč a 2) bylo dohledatelné ve wikiprostoru? --Palu (diskuse) 13. 2. 2016, 18:02 (CET)

A v této souvislosti jsem již vyzýval i k aktualizaci jednotlivých infoboxů na stránkách farností podle současné podoby. Mimochodem, když už jsme u toho, dalo by se při tom provést takovou úpravu, aby se články s infoboxy do nějaké údržbové kategorie vypisovaly podle stáří, kdy byly aktualizovány? Nějaké řešení mne napadlo a pokud by ho nějaký technicky zdatný kolega chtěl probrat, nechť se mi, prosím, ozve na mou diskusní stránku. Nechci tím tady ostatní kolegyně a kolegy zatěžovat. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 18:05 (CET)

Vážení kolegové, jsou už některé farnosti (lhostejno zda katolické, evangelické, pravoslavné aj. - omlouvám se zástupcům ostatních církví pro zkrácený výčet) na českých wikidatech? Bylo by systémovým řešením řešit infobox - farnost podobně jako např. infobox - osoba. Tím by dostaly stránky o farnostech vyšší úroveň a odpadlo by mnoho zbytečného dohadování. Omlouvám se, že jsem se do diskuse nezapojil již dříve. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 18:20 (CET)

@Martin Davídek, Mirek256, Jan Polák, Rosičák, GumideckUrbanecm, Palu, Michal Bělka, Blahma, MONUDETTchoř, JAn Dudík: Vložil jsem do infoboxu možnost data brát z datové položky. Ovšem u některých položek jsem si nevěděl rady, proto bych poprosil, jestli by někdo zkušenější nedoplnil další položky na Wikidata (nezaložil chybějící property) a poté nepřidal nové položky a další chybějící položky do infoboxu. Poté bude třeba roboticky nejprve rozházet telefonní čísla a případně e-maily do příslušných kolonek (často jsou odřádkovány pod adresou v kolonce adresa) a následně roboticky nebo ručně naházet daná data z infoboxů do Wikidat (a případně je aktualizovat podle databáze MK ČR nebo databází jednotlivých biskupství). O většinu z toho se zkusím postarat, ale kdyby chtěl někdo přiložit ruku k dílu, pak budu jenom rád. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 20:36 (CET)

Skvělé. Už to alespoň hází tu řádku propojení s wikidaty. Teď ještě někoho kdo umí nadefinovat ty správné výroky, já to neumím. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 20:12 (CET)

A než to začneme dělat, můžeme se pokusit o sjednocení infoboxu pro farnosti všech církví, ne? Nebo alespoň několika. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 20:15 (CET)

Kolego Jane, máte nějakou položku, která tam chybí? Mě napadla personální farnost - typickým příkladem je Personální farnost pro pastoraci vysokoškolských studentů, ale asi pro to není třeba dělat zvláštní položku. Personálních farností je málo. Zatím se ten ib hodí pro teritoriální farnosti. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 20:27 (CET)

@Martin Davídek: Spíše jsem to myslel, aby nemuselo být více téměř totožných infoboxů, tak se nějak pokusit sloučit například {{Infobox - farnost}} s {{Infobox - českobratrská farnost}} a {{Infobox starokatolická farnost}}. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 20:31 (CET)

U Infoboxu starokatolická farnost jsou stejné položky jako u ib-farnost, tady asi není problém. U českobratrské farnosti jsou názvy některých funkcí navíc a pak čas bohoslužeb. Když je více kostelů, kapli nebo bohoslužebných prostor ve farnosti, tak to nefunguje. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 20:44 (CET)

@Dvorapa, Martin Davídek, Rosičák, Lukáš Král, Ben Skála, Blahma: Udělal jsem takovou srovnávací tabulku. U evangelíků jsem navíc ještě přidal několik sloupečků, které tam zatím nejsou, ale býti by tam mohly. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 21:07 (CET)

Tak, když se odstraní telefon, fax a email, trochu se to zmenší. Pak by klidně mohla zmizet položka: Filiálky a mohla by se nahradit společným slovem obce. Vikariát je ve srovnávací tabulce 2x. U nás by se místo pastorační pracovník hodilo pastorační asistent. Pak nevím to IČO a Evangnet. V CPO to IČO dává, ale klidně tam může být. Evagnet moc nevyužijeme. To je zatím, co mě k tomu napadá. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 21:17 (CET)

@Martin Davídek: Pokud to dobře chápu, tak ty „filiálky“ jsou vlastně obce, kde má římskokatolická církev uprázdněné kostely, o které se daná farnost stará, ne? Kdežto ty „obce“ to byly vesnice a města (i bez kostelů), které leží na území dané farnosti. Proto to rozdělení. Nebo se pletu? --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 21:33 (CET)

No ten pojem filiálka je problematický, protože je mnohoznačný. Jak to bylo v infoboxu doteď, tak filiálky byly vlastně obce, s kostely i bez nich, prostě obce, které patří do farnosti. Kdyžto pojem filiálka se může vztahovat k filiálnímu kostelu, tedy k dalším kostelům ve farnosti s výjimkou farního kostela; k němu jsou právě ostatní kostely ve farnosti filiálkami. Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 21:51 (CET)

@Jan Polák: Perfektní, mohl bys přidat ještě přímo samotný Infobox - farnost? Abychom věděli, jaké parametry tu již máme, čili které infoboxy lze sloučit a které spíše ne? K těm prázdným sloupečkům, nikde je tam nevidím, asi koukám špatně, ale můžeš všechny infoboxy porovnat s vyplněnými parametry v jednotlivých článcích pomocí odkazu Parameter před daným infoboxem v Templatetigeru. Zjistíš tak, jaké další položky jsou ve článcích vyplněny, i když neexistují a tím pádem i, jaké by třeba bylo třeba přidat. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 21:22 (CET)

@Dvorapa: Ten Infobox - farnost je hned ten první (Římskokatolická církev). Zatím jsem tu tabulku spíše koncipoval jako základ pro stanovení, jaké položky budou vůbec potřeba. Docela se mi zamlouval princip šablony {{Infobox sakrální budova}}, což jest maxi-infobox, na který odkazují šablony {{Infobox - kostel}}, {{Infobox - synagoga}}, {{Infobox buddhistický klášter}}, {{Infobox židovský hřbitov}} využívající již jen pouze některé parametry toho maxi-infoboxu. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 21:33 (CET)

Myslím, že je to dobrý nápad. Jestliže se tato šablona infoboxu používá ve všech ostatních infoboxech, pak by bylo rozumné ji použít i zde. A samozřejmě jak jsem psal výše sloučit existující infoboxy (obecný, starokatolíků, českých bratří, aj. – omlouvám se za případný chybný pravopis) do jednoho, pokud to jen trochu půjde. Je v tom maxi-infoboxu používáno dat z Wikidat? Kdyžtak je třeba jej upravit, aby tahal co nejvíce dat odtamtud. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 21:42 (CET)

Asi jsme si špatně rozuměli. Žádný maxi-infobox zatím neexistuje, ale myslím, že by jej šlo vytvořit. Bylo by to asi, dle mého názoru, i celkem elegantní řešení, ne? Jinak s Wikidaty bych rád počítal, to jo. --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 21:48 (CET)

┌─────────────────────────┘

Aha, pokud neexistuje, pak na jeho vytvoření nemám názor žádný. Záleží na tom, kolik je odlišností u jednotlivých katolíků a jednotlivých sakrálních budov v tom, co by měl infobox obsahovat. Pokud jich je mnoho, pak by možná šlo vytvořit maxi-infobox. Pokud jich však mnoho není, asi by stačil jeden souhrnný infobox (Infobox - farnost) a pokud těch odlišností většinou není mnoho a odlišuje se výrazně pouze jedna církev/jeden typ budovy, tak by měl/a vlastní (s řádnou poznámkou v dokumentaci souhrnného, že pro speciální případ existuje jiný infobox), jak už jsem výše navrhl. Udělej to tak, pokud myslíš, že je to dobrý nápad. Pokud se do toho pustíš a potřeboval bys pomoc, rád pomohu s technickou stránkou, kdyžtak piš na moji diskusní stránku (nebo případně i sem). --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 22:15 (CET)

Import na Wikidata zkusím provést, i když v tomto případě bych řekl, že málokterý článek o farnosti bude mít někdy ekvivalent v jiném jazyce. Pokud by někdo do srovnávací tabulky přidal i čísla příslušných vlastnostík na wikidatech , bude to pomoc. Ale k importu se asi nedostan dřív, než ve čtvrtek... JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 22:11 (CET)

S těmi číslami vlastností asi nebude schopný moc pomoci, ale u některých farností mě prosí přátelé z Německa a z USA, aby udělal i anglickou a německou wiki stránku, protože jejich předkové odtud pocházejí (je toho poměrně hodně), takže i v tom bude časem posun. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 13. 2. 2016, 22:19 (CET)

Já už jsem také slíbil pomoc v importu, ale také nevím, kdy se k tomu dostanu, takže uvidíme kdo se k tomu dřív dobere. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 22:15 (CET)

s edit.k.: Co se týče obcí ve farnosti/sboru: Je to podle mě dost zajímavý údaj (i když často spíše z historického hlediska), ale do infoboxu nevhodný, protože těch obcí, které spadají pod jeden sbor, může být hrozně moc, zvláště u evangelíků, kde je hustota sborů řidší. Takže jsem pro současný stav, tj. uvádění jen kazatelských stanic. V tabulce o evang. sborech mi chybí parametr „seniorát“. Pokud je sbor neobsazen, je nyní zvykem to v infoboxu psát do parametru farář i se jménem administrátora, po sjednocení infoboxů by bylo možné využít parametr administrátor. Možná bych přidal i obecnější parametr „kazatel“, např. pro jiné církve nebo pro méně časté případy, kdy kazatelem sboru není de facto farář, např. ve Veselí, sbor tedy podle církevního práva musí být ještě navíc administrován.--Ben Skála (diskuse) 13. 2. 2016, 22:17 (CET)

Teď ještě koukám do knihy Církev v proměnách času, kde má každý sbor ČCE svůj „infobox“ a je tu skutečně „parametr“ počet obcí (vyjádřen pouze číslem), pak je zde pro zajímavost (kromě jmenovaných) ještě „rok založení“ a „počet členů“.--Ben Skála (diskuse) 13. 2. 2016, 22:40 (CET) A samozřejmě, pokud je sbor starší než rok 1918, tak i, jestli šlo o a.v. nebo h.v.--Ben Skála (diskuse) 13. 2. 2016, 22:42 (CET)

Ten rok jsme, Bene, schopni asi určit u všech, co? Ale s tím a.v. a h.v. už bych asi byl opatrný – je to potřeba strkat do infoboxu? I když, proč ne…? Mimochodem, máš i první díl té knížky? --Jan Polák (diskuse) 13. 2. 2016, 23:07 (CET)

Rok lze určit vždycky jako rok od kdy je sbor samostatným farním sborem (v textu článku pak je třeba popsat případy, kdy byl třeba před osamostatněním kazatelskou stanicí nebo filiálním sborem jiného sboru, opět by neměl být problém včetně letopočtů). Co se týče a.v./h.v., vcelku se na to dbá, je to vidět i třeba na podobě interiérů některých kostelů, ale kromě nějakých hodně tradičních sborů je to dneska asi vcelku jedno, navíc některé sbory se v průběhu času mohly z a.v. změnit na h.v. nebo naopak. První díl Církve v proměnách času samozřejmě mám.--Ben Skála (diskuse) 13. 2. 2016, 23:42 (CET)

Nezobrazování stránek ve jmenném prostoru Wikipedista ve vyhledávačích

V diskusi pod technickou lípou jsme řešili zobrazování uživatelských pískovišť ve vyhledávačích (např. v Googlu). Zobrazování všech stránek v jakémkoliv jmenném prostoru ve vyhledávačích lze v MediaWiki vypnout, proto by možná bylo dobré to tak na cswiki s uživatelským jmenným prostorem udělat. Na enwiki to již mají vypnuté (viz phab:T104797), navíc by se tím částečně uvolnilo napětí u kontroly/patroly obsahu uživatelských stránek na podezřelé propagační texty apod. Já bych byl Pro Pro, co myslíte?

Napadá vás kdyžtak ještě nějaký jmenný prostor, který by bylo dobré takto ve vyhledávačích vypnout? Nebo nějaká určitá stránka/skupina stránek? Wikipedie:Pískoviště? Jiné? Jednu stránku lze lokálně vypnout jednoduše, o větší počet by se kdyžtak mohl postarat bot, kdyby bylo zapotřebí, o celý jmenný prostor je potřeba zažádat na Phabricatoru po vzoru enwiki.

--Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 10:55 (CET)

1. Jednoznačně Pro Pro Jiný jmenný prostor mě nenapadá. --Urbanecm (diskuse) 28. 1. 2016, 10:59 (CET)
2. Pro Pro --Jan Polák (diskuse) 28. 1. 2016, 11:28 (CET)
3. Pro Pro --Bazi (diskuse) 28. 1. 2016, 11:30 (CET)
4. Pro Pro --Hugo (diskuse) 28. 1. 2016, 11:35 (CET)
5. Pro Pro, konečně nebudu muset dávat noindex do každé podstránky. --Jan Kovář^BK (diskuse) 28. 1. 2016, 11:36 (CET)
6. Pro Pro ubudou pokusy obcházet 2nnvz--Horst (diskuse) 28. 1. 2016, 11:40 (CET)
7. Pro Pro, alespoň se nebudu muset naučit dávat noindex do každé podstránky.--RPekař (diskuse) 28. 1. 2016, 11:41 (CET)
8. Asi Pro Pro, jinak bych vypnul všechny podstránky Wikipedie:Diskuse o smazání/ (je otázkou, jestli jen vlepit __NOINDEX__ do šablony, nebo si to nechat nastavit systémově (což by bylo asi čistší). --Mormegil ✉ 28. 1. 2016, 11:47 (CET)
9. Asi Pro Pro jako Mormegil.--frettie.net (diskuse) 28. 1. 2016, 11:56 (CET)
10. Pro Pro, Diskuse o smazání bych ale nechal být, protože Google (zdejší vyhledávání buď neumím ovládat, nebo...) používám pro vyhledávání v nich (navíc tam nelze smazané stránky dohledat, takže to vlastně ani ničemu moc nepomůže). --Palu (diskuse) 28. 1. 2016, 12:03 (CET)

    @Palu: Zkuste Speciální:Search/luštěla prefix:Wikipedie:Diskuse o smazání/

    Nejde o to, že by se někdo z Googlu dostal až na smazanou stránku, ale při zadání jména nějaké žijící osoby do Googlu často na prvních místech vyskočí naše diskuse o smazání, ve které se o té osobě píše značně necitlivě („bezvýznamný“, „ješitný článek“ atp.). Cf. též právo na zapomnění.

    --Mormegil ✉ 29. 1. 2016, 09:54 (CET)

    Jo, to dává smysl. --Palu (diskuse) 29. 1. 2016, 10:34 (CET)

11. Pro Pro Uživatelského diskusního se to týká taky? Matěj Suchánek (diskuse) 28. 1. 2016, 12:35 (CET)

    Podle podstránek na mw:Manual:Robot policy by nemělo, mohu se ale někde zeptat (na MW, IRC vývojářů, Phabu, technické pumpě enwiki…) --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 12:45 (CET)

12. Pro Pro. --Vachovec1 (diskuse) 28. 1. 2016, 15:25 (CET)
13. Pro Pro A máme to tu podepsané jako petici . Ano, plně s tím souhlasím, není zrovna nejlepší napsat si do Googlu nějaký termín, ze kterého vyleze pískoviště. Nás, wikipedisty, jako je Vachovec1 nebo Urbanecm to nemusí zajímat, my víme o co se jedná, ale už jsem tady několikrát viděl, že někdo začal editovat soukromé pískoviště, což by se dělat nemělo. Právě z tohoto potencionálně problémového důvodu dávám {{pro}} skrytí. --OJJ, Diskuse 28. 1. 2016, 15:35 (CET)
14. Pro Pro naprostý souhlas.Mirek256 28. 1. 2016, 15:36 (CET)
15. Pro Pro u pískovišť a osobních stránek. --Zbrnajsem (diskuse) 31. 1. 2016, 12:22 (CET)
16. Nevím, ale dovoluju si upozornit na několik negativ: Na uživatelských podstránkách jsou někdy uloženy různé poznámky nebo verze stránek, které se do hlavního prostoru nehodí nebo jen dosud nebyly správně zařazeny (Příadně z něj byly vymazány). Já mám třeba na jedné stránce seznam obcí, které mají nespojité území. Do článku to medle není, ale mohl by to někdo hledat. Vypnutím indexace se tento seznam stane neviditelným. Stejně tak moje uživatelská stránka - už několikrát se mi stalo, že mne někdo dohledal právě podle uživatelské stránky - hledám člověka, o kterém vím, jak se jmenuje ale nemám na něj kontakt. Což naopak může být dvojsečné a v případě využívání userpage k osobní propagaci i nežádoucí. Tuším, že by měl existovat i opačný příkaz k __NOINDEX__ - je to __INDEX__? JAn (diskuse) 31. 1. 2016, 21:40 (CET)

    Ano, vždy existuje možnost vynutit indexaci příkazem __INDEX__. Viz mw:Help:Magic words/cs. --Urbanecm (diskuse) 31. 1. 2016, 21:44 (CET)

    To mi připomíná… Když na své hlavní uživatelské stránce používám části inkludované z podstránek, jak se to bude chovat, případně jak by se to pobilo s ručně vloženým __INDEX__ na hlavní uživatelské stránce? --Bazi (diskuse) 31. 1. 2016, 22:21 (CET)

    Doufám, že chápu správně, co máte na mysli. Vyhledávač by měl indexovat vše, co je vidět na stránce s __INDEX__ nebo na stránce, kde není indexování jakkoliv vypnuto (__NOINDEX__ nebo globálně přes phab). Takže pokud bude vložená do indexované stránky podstránka, která bude obsahovat třeba „lorem ipsum“, tak z Googlu po vyhledání „lorem ipsum Dvorapa wikipedie“ povede odkaz na stránku, nikoliv na podstránku. Pokud bude naopak do neindexované stránky vložená podstránka s __INDEX__ uvnitř, tak způsobí i indexování hlavní stránky (analogicky pro noindex). Na enwiki to někdy využívají v určitých šablonách, takže vlastně pomocí šablony neindexují určité nevhodné stránky, nebo naopak pomocí šablony indexují uživatelský profil. (viz en:Wikipedia:Controlling_search_engine_indexing). --Dvorapa (diskuse) 31. 1. 2016, 22:35 (CET)

---

Samá Pro Pro, dovolil jsem si tedy vytvořit požadavek na Phabricatoru už teď a nečekat déle, jestli se nenajde nějaké závažné proti. O průběhu/výsledku tu budu kdyžtak informovat. --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 15:46 (CET)

@Dvorapa: Máte nějaké aktuální informace, v jakém to je stavu? Díky za info. --Jan Kovář^BK (diskuse) 13. 2. 2016, 21:16 (CET)

@Jan Kovář BK: Nic nového se pravděpodobně neudálo, zeptám se, jestli na tom někdo pracuje. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 21:35 (CET)

@Urbanecm, Jan Polák, Bazi, Hugo, Jak Kovář BK:@Horst, RPekař, Frettie, Palu, Vachovec1:@OJJ, Mirek256, Zbrnajsem, JAn Dudík, Matěj Suchánek: Tak jsem to popohnal a hned se do toho jeden z vývojářů pustil. Ale kromě uživatelského jmenného prostoru přidal i prostor uživatelské diskuse. Je to tak správně? Dle mého ne. --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 10:27 (CET)

Já nejsem proti ani u diskusí, ty uživatelské asi nikdo z venku prohledávat nebude. --Urbanecm (diskuse) 14. 2. 2016, 10:29 (CET)

Já jsem s diskusemi počítal tak nějak automaticky, je pravda že v hlasu jsem to speciálně nekomentoval, nicméně to bylo spíše z nevědomosti. Takže za mne ano, diskuse neindexovat také. --Jan Kovář^BK (diskuse) 14. 2. 2016, 20:44 (CET)

Také nevidím důvod, čemu by neindexace měla vadit. Takže klidně ať se neindexují. --Jan Polák (diskuse) 14. 2. 2016, 20:53 (CET)

U uživatelských stránek nepodporuji ani nezavrhuji zákaz indexace, u diskusí naopak podporuji zákaz indexace. JAn (diskuse) 14. 2. 2016, 22:45 (CET)

Podle plánu bude nasazeno zítra mezi pátou a šestou odpoledne našeho času (i když vyhledávačům to může zabrat delší dobu). Matěj Suchánek (diskuse) 15. 2. 2016, 17:42 (CET)

Hotovo Hotovo. Vývojáři nastaveno. __NOINDEX__ z uživ. stránek možno odebrat, vyhledávače již mají zakázáno stránky indexovat. Platí to i pro diskuse uživatelů. Pokud by někdo chtěl dosáhnout indexace uživ. stránek, musí vložit nahoru __INDEX__. --Urbanecm (diskuse) 16. 2. 2016, 18:45 (CET)

Infoboxy a Wikidata

Koukám, že dvě největší diskuse pod lípou se vedou o infoboxech a Wikidatech. Nestálo by za to založit nějaký WikiProjekt, kde by se sešli plniči Wikidat a tvůrci infoboxů? (Já nejsem ani jedno, tak jen navrhuju.) Jasně že je trochu problém, že z principu je každý infobox o jiném tématu, ale třeba by vznikl nějaký princip, který by ty diskuse jako jsou ty dvě probíhající trochu „profesionalizoval“, urychlil atd.--Ben Skála (diskuse) 14. 2. 2016, 09:08 (CET)

Myslím, že většina "hromadných plničů" wikidat je sdružena ve Wikipedie:WPSZ. Navrhuji nezakládat další WP, ale třeba jen podstránku na tomto WP věnovanou jen plnění WD. --Wesalius _d|^p 14. 2. 2016, 10:40 (CET)

WikiProjekt Infoboxy existuje. Matěj Suchánek (diskuse) 14. 2. 2016, 10:41 (CET)

Je fakt, že je práce na infoboxech roztříštěna všude možně. Zkusil jsem vytvořit jakýsi proces na usnadnění práce na infoboxech zde. Je to primárně orientováno na plnění Wikidat, ale lze pomocí toho postupu začít pracovat i na klasickém sjednocení infoboxu. Pokud se nebude líbit, klidně navrhněte ke smazání/smažte. Inspiroval jsem se procesem u DOSu. --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 13:20 (CET)

Měl bych přesunout celé ty dvě velké diskuse týkající se infoboxů na tuto nově vytvořenou stránku? Nebo pouze založit prázdnou diskusi a upozornit všechny učastníky zde, že přesouvám diskusi tam? --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 18:12 (CET)

Návrh: Přesunout a nechat tady navěky odkaz na stránky o infoboxové tématice. Chrzwzcz (diskuse) 14. 2. 2016, 18:15 (CET)

Dopadlo to nějak? Mám k infoboxům (a potažmo ke vztahu k Wikidatům) dotaz a rád bych ho položil na vhodném místě, když na Diskuse k šabloně:Infobox - organizace#Sídlo vs. místo podruhé konkrétní stránce zatím neměl žádný ohlas... --Okino (diskuse) 18. 2. 2016, 15:52 (CET)

Bohoslužby

Když už jsem začal téma farností, zeptám se u poslední vytvořené Římskokatolická farnost Ždírec, musí tam být i čas bohoslužeb? Nikde jsem to na jiné wikipedii neviděl, navíc si myslím, že opravdu nikdo nepůjde na wikipedii, zjistit kdy má kostel bohoslužby, navíc když čas bohoslužeb bude na svých stránkách aktualizovat v tomto případě Královéhradecká diecéze, na wikipedii to nikdo neudělá. Zde podle mě stačí odkaz na webové stránky, a navíc se mi zdá, že v žádné papírové encyklopedii není, kdy mají církve bohoslužby. A wikipedie je opravdu encyklopedie, a zde se mi zdá, už už trošku propagujeme církve. Nic ve zlém. Budou zde mít i muslimové, či jiná náboženství, kdy mají své náboženské obřady? Dám ještě další příklad Římskokatolická farnost Hořice v Podkrkonoší. --Mirek256 14. 2. 2016, 14:42 (CET)

Ne, „otevírací/úřední doba“ na Wikipedii nepatří, ani u kostelů, ani u muzeí, ani u jiných institucí. U služeb zajímavých pro cestovatele nebo turisty, kam asi spadá i čas bohoslužeb, je možné tuto informaci uvést na wikicestách. S těmi českými je ovšem problém, že zatím obvykle nemáme ani článek o obci… --Tchoř (diskuse) 14. 2. 2016, 15:03 (CET)

Hlavně české Wikicesty zoufale potřebují editory, jinak se z inkubátoru nedostanou. Nejlepší by bylo, kdyby do ní začali více přispívat ti, kteří cestují a mají tedy potřebné zkušenosti a zážitky, se kterými se mohou podělit. Já bohužel necestuju, nemám k tomu finanční prostředky a ani vybavení, takže mohu psát jen o omezeném množství informací (zejména z okolí mého bydliště). Nejvíce je zarážející, že nejsou vytvořeny články o státech a krajích, ale některá města své články mají. Také by se hodilo nějakým způsobem vytvořit odpovídající nápovědu a nějaké standardy, podle kterých by bylo vhodné články Wikicest vytvářet. Už se tamní komunita (o pár členech) dohodla na užívání čechocentrismu (je nejpravděpodobnější, že častým návštěvníkem české mutace bude Čech s bydlištěm v Česku), byla vytvořená centrální diskusní stránka projektu, kde se jednotlivé návrhy projednávají, vznikla základní kostra struktury článku (která potřebuje doladit a hlavně vysvětlit). — Polda18 (diskuse • příspěvky) 14. 2. 2016, 15:44 (CET)

Do článku o kostelu patří informace o všech významných událostech týkajících se kostela i o všech charakteristikách dlouhodobějšího charakteru. Pravidelné konání bohoslužeb a jejich frekvenci bych většinou za takovou charakteristiku považoval. V článku o farnosti by mi podrobný rozpis různých činností farnosti přišel už nepřiměřeně podrobný, za přiměřené bych považoval stručné shrnutí, například ve kterých kostelích jsou pravidelné bohoslužby a ve kterých ne, popřípadě ve kterých jsou i mimo neděli, popřípadě nějaké specifické zaměření bohoslužeb či specifické rozdělení (v létě v kostele, v zimě v kapli atd.). Rovněž u jiných článků považuji za důležitý encyklopedický údaj, jestli je objekt veřejně přístupný nebo ne, jestli jen dvě hodiny v týdnu nebo jen na předchozí objednání, anebo třeba non-stop. Totéž platí pro služby, například dopravu. To, že nějak jezdí jen jeden autobus v pracovní den ráno a dva odpoledne anebo tam jezdí celý týden v hodinovém intervalu, je poměrně důležitý údaj charakterizující danou obec. I čísla linek jsou leckdy dlouhodobým příslušenstvím identity obce. Ale není nutno v encyklopedii uvádět kompletní jízdní řád či podrobné návody, jak se kam dostat. Bohoslužby "zavedených církví", zejména katolické, ale i evangelické a husitské, obvykle mají v našich končinách poměrně veřejný charakter, z čehož vyplývá i encyklopedická relevance o něco vyšší, než rozvrh využití místní sokolovny, což bývá spíše "klubová" záležitost. Ale třeba v článku o zábavním parku nebo koupališti bych základní informaci o délce sezóny nebo otvírací době také očekával.

U Wikicest, Wikizpráv, Wikislovníku atd. obecně je problém, že pokud by měly být kvalitní, tak by musely zčásti duplikovat encyklopedický obsah. Encyklopedie by se od Wikicest měla lišit hlavně tím, že aktuální (tedy "užitečné") informace by v ní neměly mít větší váhu než historické. Tj. údaj o dnešním starostovi, nynější pořad bohoslužeb nebo nynější adresa úřadu či fary má mít stejnou váhu jako tentýž údaj z doby před padesáti lety. Jinak řečeno, na "neencyklopedický" bych považoval takový údaj, který bychom v případě jeho změny odstranili namísto abychom ho jen doplnili o novější údaj. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 04:43 (CET)

Zase nějaký kurz editování?

Zdravím, dnes dopoledne se vyrojila kupa nových účtů, které do článku vkládaly nepříliš vhodné informace (pov, nezdrojované), případně rovnou copyvia. Neprobíhá zas nějaký kurz? Zeptala bych se těch účtů, ale nikdo z nich nemá povolení posílat e-maily. Jde např. o účty Veronikasus, Ajja1530, Anette_De. Díky --Jana Lánová (diskuse) 17. 2. 2016, 12:19 (CET)

Já žádný takový kurz neeviduji, ale něco punkového se odehrávat může.--Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 2. 2016, 12:40 (CET)

Prohlédl jsem si pár těch editací a mnohé jsou skutečně dost nepříjemné. Sám o tom nic taky nevím, ale jak teď zase občas Wikipedii vyučuju (a na pravidla se upozorňovat snažím), všímám si, že i poučení začátečníci to tu mají bohužel v počátcích dost těžké. Tak to jenom jako poznámka, že není „kurz editování“ jako „kurz editování“ – ne každý musí být na škodu. Snad těch aktivit nepoučených uživatelů bude ubývat. --Blahma (diskuse) 18. 2. 2016, 19:55 (CET)

Zánik Rakouska-Uherska a vznik Československa - data

Přes diskuzi o tom, zda psát české země nebo České země (Diskuse_s_wikipedistou:OISV#.C4.8Cesk.C3.A9.2F.C4.8Desk.C3.A9_zem.C4.9B) a mou následnou úpravu článku České země https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A9_zem%C4%9B&type=revision&diff=13357758&oldid=13357739 jsem se dostal k otázce, jestli tedy Rakousko-Uhersko zaniklo okamžikem vzniku Československa, nebo jestli mezi tím bylo nějaké „vakuum“. V článku Rakousko-Uhersko se (pro mě překvapivě) píše, že Rakousko-Uhersko zaniklo až 31. října (zatímco Československo, jak je všeobecně známo - nebo aspoň jak se učíme ve škole :) - vzniklo 28. října). To tedy znamená, že formálně existovaly teoreticky vzato ty tři (mimochodem: nebo čtyři?) dny oba tyto státy současně? To by byla myslím dobrá perlička, vhodná podle mě i do Wikipedie:Zajímavosti/Návrhy - měli byste pro to někdo prosím nějaké zdroje? Děkuji, --Jiří Janíček (diskuse) 17. 2. 2016, 14:50 (CET)

PS: Proč tři nebo čtyři dny: Předpokládám asi od 00:00 28. října do 23:59 30. října - nebo RU zaniklo 31. října až během dne, typicky podpisem smlouvy? Stejně tak vlastně Československo mohlo vzniknout taky až podpisem smlouvy 28. října během dne, pokud nebyla smlouva podepsána dřív, nebo pokud v ní není stanoveno např. že „počínaje půlnocí 28. října vzniká nový samostatný stát Čechů a Slováků“ apod., nebo „dnem 28. října“ - ale to už jsou spíš blbosti / drobnosti pro fajnšmekry... :) ). --Jiří Janíček (diskuse) 17. 2. 2016, 14:58 (CET)

Tak to není nic zvláštního, stačí se podívat na Ukrajinu, že. :) --Silesianus (diskuse) 17. 2. 2016, 15:21 (CET)

Jugoslávie se také rozpadla postupně až nakonec zanikla úplně, proč by to mělo být jinak v případě Rakouska-Uherska? Prostě se Rakousko-Uhersko rozpadlo nejdříve na dva státy - nově vzniklé Československo a zbytek území R-U, až potom se zbytek R-U rozdělil na Rakousko a Maďarsko. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 17. 2. 2016, 15:57 (CET)

Tady jde spíše o to, že když někdo někde něco vyhlásí (Československo), tak to neznamená, že to někdo jiný někde jinde musí ihned uznat (Rakousko-Uhersko). --Silesianus (diskuse) 17. 2. 2016, 16:06 (CET)

Patroláři a revertéři - hlasování o přijetí závazného pravidla

Probíhá hlasování o přijetí závazného pravidla Wikipedie:Patroláři a revertéři (do 1. 3. 2016). Hlasovat můžete zde. --Vachovec1 (diskuse) 17. 2. 2016, 21:33 (CET)

Přejmenování kategorií

V kategoriích k přejmenování už delší dobu čeká několik kategorií s návrhem. Jelikož obsahují ve svém názvu "Česko", tak dávám upozornění i sem, abych při případných následujících přesunech nevyvolal zbytečné emoce. Můžete se na navrhované přesuny podívat a vyjádřit se k nim? --Wesalius _d|^p 18. 2. 2016, 10:14 (CET)

Tak jo, vyjádření jsem napsal. Protože je to všechno naprosto to samé, tak by se jistě mělo rozhodnout za všechny naráz (buď přejmenovat všechny nebo žádnou), zvolil jsem si tu první v pořadí, takže Diskuse ke kategorii:Lidé podle měst Česka. Chrzwzcz (diskuse) 18. 2. 2016, 19:22 (CET)

Patroláři a revertéři

Zdravím, pravidlo Wikipedie:Patroláři a revertéři je v hlasování. Prosím o vyjádření v probíhajícím hlasování o tom, zda pravidlo bude přijato. Hlasování trvá 14 dní. --Urbanecm (diskuse) 18. 2. 2016, 19:53 (CET)

Kategorie hvězd

Zdravím, malý problém Kategorie:Hertzsprungova-Russellova klasifikace, možná se pletu, ale některé podkategorie jsou výmysl či ne? A pokládám technicjou otázku. Dle mé maličkosti, je zná jen česká wikipedie.--Mirek256 19. 2. 2016, 18:04 (CET)

A které to jsou? Jak koukám, tak k dotyčným kategoriím analogie existují (na enwiki i dalších), akorát někde nám chybí interwiki. --Jann (diskuse) 19. 2. 2016, 18:50 (CET)

Kde konkrétně má být problém? Ja vidím problém hlavně v kategorii samotné. Jde totiž o smíchání dvou různých typů klasifikace. Jednak podle zářivosti (to je ta "barva" – od oranžové až po modrou) a jednak podle spektra (to je "velikost" – od veleobra až k podtrpaslíkovi). Čili označení hvězdy například za žlutého veleobra říká, že jde o vysoce zářivou hvězdu (typ Ia či Ib) spektrálního typu F nebo G. Když se to spojí, dá to výsledné označení například FIa. --Vachovec1 (diskuse) 19. 2. 2016, 18:54 (CET)

To však není problém, ale běžný způsob kategorizace.--Jann (diskuse) 20. 2. 2016, 13:05 (CET)

Jde např. o žlutého jasného obra, červeného jasného obra...na to interwiki asi nenajdeme.--Mirek256 20. 2. 2016, 07:26 (CET)

Najdu snadno: kliknu na Kategorie:Žlutí jasní obři, v ní na Sham, v něm na interwiki (třeba ruské, nazývají kategorie přesně stejně jako my; nebo anglické, tam ale musím přemýšlet kvůli použití písmen místo barev), dostanu se na ru:Альфа Стрелы (resp. en:Alpha Sagittae), sroluju na kategorie a vidím co potřebuji: ru:Категория:Жёлтые яркие гиганты (resp. en:Category:G-type bright giants). Takhle jsem prošel jsem podkategorie obrů a veleobrů a doplnil interwiki. --Jann (diskuse) 20. 2. 2016, 13:05 (CET)

Problém vidím v tom, že názvy takových skupin v češtině nejspíš nejsou používané, nesetkal jsem se s nimi. Třeba s termínem "žlutý jasný obr" jsem se nesetkal. Pojmenovávejme i kategorie podle používaných názvů. Máme spektrální třídy W, O, B, A, F, G, K, M; jsou veleobři, nadobři(jasní obři), obři, podobři, hvězdy hlavní posloupnosti, bílí trpaslíci,.... Paul E (diskuse) 21. 2. 2016, 16:51 (CET)

Názvy okresů

Setkal jsem se s názorem, že Okresy v Česku a Okresy na Slovensku (a další) jsou nestandardní názvy a mají být přesunuty na Okres (Česko) a Okres (Slovensko). Zdá se mi zvláštní, že by nevhodná pojmenování zrovna u Česka a Slovenska přežila tak dlouho, nicméně, je to tak a mají být přesunuty? (Problém se zjevně týká regionálních celků obecně, nejen okresů) --Jann (diskuse) 21. 2. 2016, 20:17 (CET)

Proč by to tak mělo být? Články prostě pojednávají o okresech v Česku a na Slovensku. --Vlout (diskuse) 21. 2. 2016, 20:20 (CET)

Nejspíše názor vychází z Wikipedie:Název článku#Dávejte přednost jednotnému číslu. Lépe by však odpověděl Palu, jehož aktivita [7] [8] vyvolala můj dotaz zde.--Jann (diskuse) 21. 2. 2016, 20:41 (CET)

Taková varianta by ovšem znamenala, že okres je v Česku něco jiného než např. na Slovensku a proto je zapotřebí rozlišovače – k rozlišení různých pojmů. Tak tomu zde ale asi nebude, pro obecný pojem zde máme článek okres s jednotným číslem, zatímco odkazované články pojednávají ne o okrese, ale o okresech v konkrétních zemích (srov. např. Soud a Soudy v Česku, byl by snad na místě článek „Soud (Česko)“?). Nevidím proto důvod pro nějaké unáhlené přesuny. Možná by se mohl vyjádřit i kolega ŠJů, který se tomu také věnuje. --Vlout (diskuse) 21. 2. 2016, 21:27 (CET)

To ať se tady radši představí v celé šíři, to jako vše "v Česku" z kategorie Kategorie:Administrativní dělení Česka a jiných by se měnilo taky? Ať se ukáže, že Česko a Slovensko vybočují z nějaké symetrie a systematičnosti. Chrzwzcz (diskuse)

Ano, bylo by vhodné vše sjednotit. Nejsem si však jistý na čem.--Jann (diskuse) 21. 2. 2016, 20:41 (CET)

Skutečně bylo motorem mých aktivit sjednotit názvy článků. Kdyby to nebylo na variantu "co (kde)" (dosavadně Německo), bylo by to na variantu "co v kde" (dosavadně Polsko a ČLR). Vzhledem k pravidlům mi přišlo vhodnější sjednotit na první variantu s rozlišovačem "Pokud jsou např. ve více městech stejně nazvané objekty, uveďte u méně obvyklého do závorky takzvaný rozlišovač, např. Národní divadlo, tj. v Praze, a Národní divadlo (Brno)." "Jednotlivé významy se v názvech článků rozliší někdy přirozeně (železniční stanice a stanice metra), v ostatních případech pomocí rozlišovače, upřesňujícího výrazu v závorce." "Pokud nelze určit hlavní, převládající význam názvu, je potřeba pod tímto názvem vytvořit rozcestník a odkázat na jednotlivé významy. (Liška – víceznačný pojem, u kterého žádný z významů není nepřevládající)." K té domněnce, že jde o preferenci jednotného čísla - to ani ne, spíš jde o ten princip stejné názvy rozlišovat rozlišovači. Je ale dost možné, že jsem to jen špatně pochopil, něco mi uniklo a nebo jen pravidla nejsou dokonalá a tento typ rozlišení do nich bylo zapomenuto zaznamenat, a že by to mělo být sjednoceno na druhý typ (vzhledem k tomu, že tomu odpovídá praxe - oblasti, olympiády, kraje,...). Pak by bylo kromě opravného sjednocení na druhý typ také nanejvýš vhodné zaznamenat tento typ do pravidel (pakliže jsem ho jenom nepřehlídl), aby instrukce nesváděly k chybám. --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 01:58 (CET)

Jistě bude vždy spousta mezních případů, nicméně použití rozlišovače v závorce bych omezil na rozlišení více objektů se stejným vlastním jménem a rozlišení více významů téhož slova. Přičemž přinejmenším u nás a na Slovensku má slovo okres zcela shodný význam, i když se v jednotlivých zemích může lišit počet okresů, velikost okresů nebo jejich organizační využití. Pro regionální omezení obecného tématu (obecného pojmu) považuji závorkové rozlišovače za nevhodné. Takže raději "Příroda v Česku" než "Příroda (Česko)", raději Vývoj administrativního dělení Česka než Administrativní dělení (vývoj, Česko), raději Geografie Evropy než Geografie (Evropa). A rovněž dávám přednost názvu typu Radnice v Sušici, Radnice města Cách nebo Jáchymovská radnice před názvem Radnice (Hustopeče), protože "radnice" v tomto případě není vlastním jménem (u Starých radnic a Nových radnic je to složitější).

Určitý problém tu vidím v tom, že pokud založíme článek o určité regionálně či historicky vymezené množině objektů (nikoliv tedy o obecném pojmu označující daný typ objektu), například Řeky v Česku, někteří kolegové tu mají tendenci to automaticky (dogmaticky a bez rozmyslu) přejmenovávat na Seznam řek v Česku (pokud ne na Řeka (Česko)). A přitom takové články by nikdy neměly být jen prostým seznamem (ve smyslu nějaké databázové tabulky), ale vždy by měly mít i nějakou obecnou část, nějaký úvod a shrnutí, komparaci, kontext atd.

Příliš ukvapené sjednocování za každou cenu nám tu už napáchalo docela velké škody třeba u hradů a zámků: používat název Lišnice (zámek) místo obvyklého a očekávatelného označení Zámek Líšnice mi připadá podobně nemístné, jako kdybychom místo článku Zbrojovka Brno měli článek Brno (zbrojovka). Jen v malém množství případů je název města či vsi zároveň sám o sobě i názvem hradu či zámku – ve většině případů je v označení stavby ten místní název čímsi jako nominativním přívlastkem. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 02:45 (CET)

Mě naopak připadá z hlediska elementární systematičnosti daleko průhlednější systém Líšnice (zámek) než Zámek v Líšnici nebo Zámek Líšnice. Je to jednoznačnější. Nicméně skutečně to patří spíše do modelu, který popisujete, kde je rozlišení opisem jazykově daleko přirozenější, čili na obecné encyklopedii vhodnější. Čili z širšího nadhledu je systematičtější zase to, co popisujete. Jsem přitom ale přesvědčen, že oba používané typy rozlišování by měly být zaměnitelné a měla by tak existovat přesměrování z jednoho typu na druhý, v tom daném případě preferovaný (z městský okres (Polsko) na městské okresy v Polsku (či Polska - měli bychom také standardizovat) a asi i naopak z říše hub liška na liška (říše hub)), protože pakliže je někdo zvyklý hledat články pod jedním systémem, může se snadno podivit, proč mu v některých oblastech nejdou jiné články nalézt (přitom díky možnosti technického řešení pomocí rozcestníků zcela zbytečně). Nakonec by také bylo nanejvýš vhodné vše, co tu zaznělo, co nejkonkrétněji a nejsrozumitelněji (i s nejčastějšími příklady) sepsat a ve formě nějaké nápovědy nebo rozšíření zapracovat do zmiňovaných pravidel. Jinak hrozí, že příště podobný přesun třeba neprovedu já, protože vím o této diskusi, ale někdo jiný, který bude vycházet ze současné podoby pravidel, která je v tomto ohledu nejasná. --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 09:48 (CET)

Jedna věc je systematický přístup k souboru článků, jiná věc je očekávatelnost názvů u jednotlivých článků. Mimochodem „zámek v Líšnici“ je jen opisem, zatímco „zámek Líšnice“ může být plnohodnotným názvem. Např. zámek ve Slavkově se prezentuje pod označením, které k českému názvu přidává ještě historický a v zahraničí obvyklý název Austerlitz. Výsledkem je název organizace „Zámek Slavkov - Austerlitz“, na Mapách nacházíme „zámek Slavkov“, historicky třeba „Státní zámek Slavkov“, přesto máme nepochopitelně uměle vnucený název článku Slavkov u Brna (zámek). --Bazi (diskuse) 22. 2. 2016, 11:37 (CET)

Souhlasím s Bazim i Šjů, Zámek Lišnice vnímám jako rozhodně srozumitelnější a očekávatelnější název, než Lišnice (zámek). Analogicky u lodních článků také zakládám kategorie Americké torpédoborce a ne Torpédoborec (USA). Měl bych pocit, že píšu spíš v nějakym ptydepe. --Nadkachna (diskuse) 22. 2. 2016, 12:05 (CET)

Ano, je to přirozenější. Mělo by se to ale nějakým způsobem zaznamenat i do pravidel - teď tam tento typ není vůbec zmíněn (jestli jsem to nepřehlédl). --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 12:19 (CET)

Byť nemá status doporučení, poměrně návodné by mohlo být Wikipedie:Rozlišovač#Rozlišení bez rozlišovače. --Bazi (diskuse) 22. 2. 2016, 12:22 (CET)

Myslím, že tím hradem Žebrák to nedostalo adekvátní prostor a pozornost, aby si někdo všiml, že to je tak obsáhlý typ. Mělo by to být podrobnější. Navíc by to mělo být obsaženo i v dalších souvisejících pravidlech a stránkách, například WP:Název článku. --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 13:05 (CET)

Ono to vcelku jednoznačně vyplývá i z požadavku očekávatelnosti názvu. A za druhé z logiky a smyslu těch názvů. My Češi například víme, že zatímco "město Kolín" je totéž jako "Kolín", tak "okres Kolín" prostě nelze pojmenovat samotným slovem "Kolín", tedy ani s rozlišovačem "Kolín (okres)" (nechápou to třeba na italské, portugalské, srbské a vietnamské Wikipedii). Je třeba mít jazykový cit i určitou znalost k tomu, aby člověk ty dva pojmenovávací typy od sebe rozeznal. Hrady Vadlštejn, Karlštejn nebo Křivoklát se tak skutečně samy jmenují, jméno obce je od nich až druhotně odvozené (v případě Valdštejna ani to ne). Ale naprostá většina menších a historicky mladších zámků svoje vlastní jméno nemají a tedy "zámek Kotěhůlky" je podobný pojmenovávací typ jako "pivovar Vratislavice" nebo "pošta Horní Lhota". Není to tak, že by existovala nějaká Horní Lhota, která by byla poštou, nebo nějaké Vratislavice, které by byly pivovarem, nebo nějaké Kotěhůlky, které by byly zámkem.

Co nám v pravidlech a nápovědách opravdu chybí je zmínka o tom, kdy je vhodný název článku v množném čísle. Tedy kromě typů Láčkovci nebo Čtyři artikuly pražské bych tam řadil třeba právě ty Okresy v Česku. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 13:33 (CET)

Souhlasím, že pro Wikipedii je lepší „okres Kolín“ než „Kolín (okres)“, jen bych upozornil na to, že kupř. v MČsE je to, pokud se šeredně nepletu (nemám ji teď po ruce), právě takhle: „Kolín, město v Středočeském kraji...“ a „Kolín, okres ve Středočeském kraji...“. Asi je to ale taky kvůli abecednímu řazení, které na Wikipedii fakt řešit nemusíme.--Ben Skála (diskuse) 22. 2. 2016, 15:35 (CET)

Bylo by hezké, kdyby tu bylo počítáno s každým, i s tím, kdo má horší jazykový cit nebo má sklony upřednostňovat systematiku před jazykem, a kdyby se i tito lidé měli šanci dozvědět správné instrukce a nemuseli je zpětně dohledávat skrze podobné diskuse jako je tato. Čili skutečně si myslím, že by měly být nápověda/doporučení doplněny na vhodných místech o vhodné zmínky. --Palu (diskuse) 22. 2. 2016, 19:50 (CET)

Vidím to podobně jako Vlout: pokud by se měly články jmenovat Okres (Česko) a Okres (Slovensko), pak by to znamenalo, že pojednávají hlavně o tom, co pojem okres znamená v Česku a co na Slovensku. Ale tak to není: články obsahují především seznamy okresů a jejich historii; o pojmu okres je tam jen pár řádek nebo ani ne. Tedy článek by se mohl jmenovat Okresy v Česku, Okresy Česka, Okresy České republiky, České okresy, Seznam českých okresů apod. (čímž neříkám, že některé názvy nejsou vzhledem k pravidlům nebo zvyklostem Wikipedie špatně nebo že některé netahají za uši), ale ne Okres (Česko).

@Ben Skála: myslím, že v současné době už samotné "Kolín" neoznačuje okres, ale jen město. --Packa (diskuse) 23. 2. 2016, 01:39 (CET)

Názvy šablon

Na základě dvou diametrálně odlišných diskusí u anglicky pojmenovaných šablon Diskuse k šabloně:Flagicon#Počeštění názvu a Diskuse k šabloně:Clear#Nešla by šablona počeštit? bych zde chtěl rozebrat názvy šablon a jejich případné počešťování a zkusit dosáhnout případného konsenzu (a zároveň pozvat k vyjádření názoru do zmíněných diskusí). U obou šablon (clear i flagicon) nedávno začala diskuse nad počeštěním jejich názvu. Částečně lze aplikovat doporučení Wikipedie:Název článku, lze se i inspirovat doporučením Wikipedie:Pojmenování kategorií, ale stále to není ono. Argumentů pro i proti počeštění názvů je celá řada, viz první odkazovaná diskuse. Mají být tyto šablony počeštěny? A nestálo by za to případně vytvořit pravidlo/doporučení/podsekci existujícího pravidla na pojmenování šablon (v případě samostatného pravidla pak s podsekcemi pro infoboxy, kde již bylo dosaženo konsenzu v ŽOKu, i pro moduly)? --Dvorapa (diskuse) 23. 2. 2016, 00:42 (CET)

Obecně počešťovat ano, ale nepočešťovat to, co je dlouho zažité. Navíc šablony jdou už maličko směrem k programování a tam taky nikdo nechce, aby se programovací příkazy GOTO a IF pro české uživatele jmenovaly JDINA a JESTLIZE. --Packa (diskuse) 23. 2. 2016, 01:03 (CET)

Než přejdeme ke složitým šablonám, nejdříve počeštěme např. primitivní __NOTOC__ A výstižně s domácí diakritikou. __Potlačenéshrnutíobsahu__ --Tomas62 (diskuse) 23. 2. 2016, 01:45 (CET)

To už ale počeštěné dávno je – __BEZOBSAHU__ (viz soubor MessagesCs.php (sekce $magicWords)) --Dvorapa (diskuse) 23. 2. 2016, 02:08 (CET)

Rozšířil jste mi obzory, takovou pitsch jsem netušil. Jste tuhý a důsledný soupeř v diskusi. Zamyslím se a zkusím odpovědět.--Tomas62 (diskuse) 23. 2. 2016, 02:54 (CET)

Chtěl bych připomenout, že odkazovaný ŽOK k infoboxům proběhl už před dvěma a půl lety a dodnes nebylo přejmenovávání infoboxů podle jeho výsledku (tím spíš sjednocování parametrů) dotaženo do konce (i když na tom v poslední době zase byla nějaká vydatnější práce odvedena, jak jsem zaznamenal). Takže se zamysleme nad tím, jestli důsledné překládání šablon do češtiny pojmout nějak systematicky (jinak by to asi nemělo moc smysl) a co všechno by to obnášelo za práci (a kdo by ji udělal).

Obecně myslím, že české názvy šablon můžou být užitečné neznalcům angličtiny (nebo němčiny a jiných jazyků) a mohly by napomáhat intuitivní práci s nimi, ale zároveň to obnáší taky obtížnější překlady článků a bez nějakého funkčního překladače šablon by se zhoršila kompatibilita k enWiki. Další věc je, že čeština není tak vhodná ke zkracování a mohly by z toho vznikat buď podivně zkomolené zkratky, nebo zbytečně dlouhé názvy. Ale obecně bych nebyl třeba proti postupnému zavádění nějaké české názvové standardizace v souvislosti s nástroji pro VisualEditor, které by umožňovaly vkládat časté šablony a vylňovat jejich parametry (nejen ty citační). --Bazi (diskuse) 23. 2. 2016, 01:57 (CET)

Možná by pomohlo, kdyby se na Wikidata třeba doplnily k šablonám/infoboxům ekvivalenty jednotlivých parametrů v různých jazycích (třeba enwiki:ImageSize > cswiki:velikost obrázku) a vývojáři by to pak zapracovali do beta funkce Překlad obsahu (která by z Wikidat mohla tahat i názvy šablon viz T127783) a třeba i do VisualEditoru. --Dvorapa (diskuse) 23. 2. 2016, 02:33 (CET)

Pokud bychom např. flagicon zakládali v roce 2016, pak asi s českým názvem. Jestliže tu funguje 10 let pod zažitým názvem, pak přejmenování jedné (nebo několika podobných) šablon nepovažuji za vhodné a potřebné. Ledaže by to byl systémový přístup, tedy všechno do češtiny, což ovšem automaticky nemusí znamenat zkvalitnění.--Kacir 23. 2. 2016, 02:17 (CET)

Úplného počeštění beztak nikdy nedosáhneme, už dnes se zde vyskytují poločeské a nečeské hybridy jako infobox, navbox, locmap apod. u kterých by počeštění bylo dost na pováženou (i když navbox se běžně překládá jako navigační šablona).

Ale byl bych pro, pojmenovávat šablony výstižně (tzn. česky), a u těch nejpoužívanějších, které se často přebírají z en.wiki nechat redirect z anglického názvu, pokud nebude kolidovat s něčím jiným.

Jinou věcí je, že zde máme celé skupiny šablon, které jsou téměř stejné, ale mají jednu funkci jinak. Například zmiňovaný {{flagicon}} má sestřičku {{Vlajka a název}}, máme zde celou škálu prapodivně pojmenovaných šablon rodiny {{lh}} a {{fb}} (odkazy na hokejové a fotbalové reprezentace), které se liší typem reprezentace, polohou vlaječky a podobnými drobnostmi, které by šlo snadno ošetřit dodatečným paramterem. Případně, a to je případ i těchto sportovních šablon, se šablony používají tam, kde by stačil běžný wikitext, protože šablony by se měly používat tam, kde se dá očekávat jejich budoucí změna nebo tam, kde je třeba složitějšího formátování...

JAn (diskuse) 23. 2. 2016, 09:21 (CET)

K tomu překládání bych jen upřesnil, že i slovíčko „box“ má svůj český význam, takže infobox jako zkratka z informačního boxu i navbox jako zkratka z navigačního boxu dává v češtině smysl. Locmap zůstává nedokonalým překladem jen v tom, že lokalizační mapu (nebo mapu lokace) bychom zkracovali na lokmap. Takže v těchto případech je potřeba nějakého dalšího upravování a posouvání blíž k češtině minimální.

Podobně jako u iniciálových zkratek, kdy nám může původní význam klidně unikat, aniž by to mělo vážnější vliv na využitelnost. Třeba u DTS je poměrně lhostejné, že v originále to znamená zkratku z „Date Time Sorting“, my si to můžeme vyložit klidně jako „Datum v Tabulce k Setřídění“. :)

Potvrzuju ovšem, že pro převoditelnost je hlavně důležité, aby se šablony chovaly podobně a používaly podobně. To je případ problému s DTS, kdy anglická verze parametry řadí y-m-d, zatímco česká d-m-r. A pak se to musí při „překladu“ celé překopávat, nestačí jen hromadně nahradit anglický název šablony českým (lze to obejít přidáním parametru „formát“, to ale není moc šikovné, když jinak velmi stručná šablona má obsahovat zbytečně parametr navíc). A podobných případů je víc. Přiznám se teď, že nerozumím, v čem spočívá problém se sestřičkou Vlajka a název, jestli v samotné její existenci, nebo v (ne)návaznosti na anglický protějšek. --Bazi (diskuse) 23. 2. 2016, 14:55 (CET)

Podobné názvy: Novohradsko a Novohrad

Ahoj, další věc - co třeba Novohradsko a Novohrad (a Novohradské hory, Nové Hrady) - fakt na takové případy nezavedeme rubriku Podobné názvy? Nesouvisí to spolu nijak, jedno je v jižních Čechách, druhé na středním Slovensku, takže do Souvisejících článku to asi (?) nepatří, zároveň jsou ty názvy tak podobné a záměnné (navíc předpokládám, že i Novohradu se říká Novohradsko - ale i kdyby neříkalo...), že si to lidi můžou z pochopitelně plést a tohle by jim mohlo pomoct...? --Jiří Janíček (diskuse) 24. 2. 2016, 12:00 (CET)

Dobrý den. K tomu slouží Šablona:Různé významy. Myslím, že dostatečně. Herigona (diskuse) 24. 2. 2016, 16:23 (CET)

Řady seriálů v názvech článků

V kategoriích Kategorie:Série Simpsonových, nebo Kategorie:Epizody Simpsonových, 2. série a Kategorie:Řady seriálů je vidět, že se používají různé způsoby na označení sérií seriálu v názvu článku.

• (1. série)
• (první řada)
• (první série)
• (sezóna 1)

Nestálo by za to to nějak sjednotit? "Číslovky v názvu vypisujte" ale přesto mi to k číslování řad seriálu nějak nesedí. Chrzwzcz (diskuse) 24. 2. 2016, 17:59 (CET)

Ano, stálo by to za sjednocení. Částečně už proběhlo sjednocení u seznamů dílů. Určitě upřednostňujeme řadu před sérií a sezónou. A zřejmě by bylo češtější předřazení čísla před řadu. Jen si nejsem jistý tím, jestli pořadí uvádět číslem, nebo vypisovat slovem. V nadpisech sekcí rozhodně volím slovní, protože v úvodním obsahu se nadpisy číslují a číslo automaticky dosazené by se bilo s číslem v nadpisu. Ale v rozlišovačích názvů tato potřeba není. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 12:18 (CET)

Taky je v plánu dopřeklad šablon typu Šablona:Infobox Televizní epizoda a parametrů v nich, abychom používali přednostně řadu a díl oproti sérii a epizodě. Diskuse k tomu probíhala zde. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 12:21 (CET)

Fajn, ale závěr zatím není, že? Já bych to viděl takhle "série seriálu" zní hloupě, tak "řada seriálu", "díl v řadě" a "epizoda seriálu".Chrzwzcz (diskuse) 25. 2. 2016, 17:05 (CET)

Za mě patří všude přednostně řada namísto série nebo sezóny (v případech, kdy sjednocujeme, což jsou názvy kategorií, názvy univerzálních šablon a parametrů apod.; v individuálních případech lze upřednostnit to, co převládá ve zdrojích právě u daného seriálu, např. v podrobných textech článků apod.). U dílů vs. epizod není převaha tak zřetelná a existuje možnost, že by díl mohl mít mírně odlišný význam než epizoda, jak zaznělo v odkazované diskusi, ale bohužel bez doložení věrohodnými zdroji, takže dokud se to nepodaří prokázat, opět bych preferoval spíš díl před epizodou, protože ho považuji za univerzálnější a tak nějak češtější. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 17:31 (CET)

Wikimania 2016: call for posters, discussions and trainings

Hi people,
the calls for posters, discussions and trainings for Wikimania 2016 are officially opened, you can find all the relevant links on the conference wiki:

https://wikimania2016.wikimedia.org/wiki/Submissions

The calls will be closed on March 20.

Posters will be reviewed just to make sure that there aren't things which are too much out of scope. Since we have a whole village we will surely find places to attach them, even if we they will be a lot!

Discussions will be managed by a guiding committee who will work on the wiki to meld all the proposals and suggestions.

Trainings will be reviewed by the programme committee. Please note that we request that each training has at least 3-5 interested attendees in order to be put in the programme.

By the beginning of April we will have a first list of all the accepted proposals.

If you have questions we suggest you to ask them on the discussion pages on wiki, so that everyone will be able to see them (and their answers, of course).

We are looking forward to read your ideas! --Yiyi (diskuse) 28. 2. 2016, 14:54 (CET)

Theo T

Dobrý den, vážení kolegové. Mezi novými články se objevil článek: Theo T. V něm je použit neobvyklý termín "prostornost". Je neobvyklý, ale Slovník č. jazyka ho uznává. Autor však uvedl, že prostornost toho plavidla je 40 017 tun. Dovolil jsem si ty tuny opravit na m³, protože velikost prostoru přece nelze uvádět v tunách. Také jsem si dovolil poopravit vyjádření "Měří 227,28 metrů na délku" kratším vyjádřením: Je dlouhý 228,28 m. Autor článku tyto opravy a úpravy šmahem, bez jakéhokoliv vysvětlení revertoval. Prosím, můžete někdo napsat jak to tedy má být? Moc děkuji a srdečně zdravím--Jan kozak (diskuse) 23. 1. 2016, 09:56 (CET)

Prostornost je jiný výraz pro tonáž, která se udává většinou v tunách (resp. v tzv. registrovaných tunách), méně často v metrech čtverečních (m²). --Dvorapa (diskuse) 23. 1. 2016, 10:01 (CET)

Děkuji za odpověď. Pokud bych byl odborník na lodní dopravu, napsal bych článeček na téma Prostornost. Slovník č. jazyka uvádí pouze: prostornost je vlastnost toho, co zaujímá něj. (nejč. velký) prostor. Jinak se autorovi toho článku omlouvám. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 23. 1. 2016, 11:16 (CET)

A co pojem gabarit? --Juniperbushman (diskuse) 29. 2. 2016, 20:04 (CET)

Povzdech kolegy 90.181.10.91

To, co tu všichni děláte, neni na místě. Chápu, že se držíte pravidel a ani se nezasmějete - koneckonců s prominutím Váš problém, že nebudete mít holku.

Ale co je horší, je to, že se všichni Wikipedisté (jmenovitě Wikipedista:Horst a hlavně vy) tváří jako nějací roboti. Bohužel je ale na jejich článcích dobře vidět, jak jsou subjektivní. Zajímavé je, že čím více Wikipedista prosazuje NPOV, tím více je zaujatý. Víte, že by se v článcích neměly vůbec vyskytovat fráze jako bohužel, zajímavé je, naštěstí, je oblíbený/neoblíbený, je vhodné/nevhodné a spousta dalších frází, které, jak vidím, tady i přes NPOV máte na denním pořádku. Jak tady vůbec může existovat něco jako Šablona:Nejlepší článek? Měli byste se držet svých pravidel. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 90.181.10.91 (diskuse)

Co ten poslední příspěvek tady má znamenat? --Zbrnajsem (diskuse) 31. 1. 2016, 12:25 (CET)

Tak zasmáli jsme se... a dál? Povzdechl jste si hezky, ale kterého článku konkrétně se to týká to netuším.--Horst (diskuse) 4. 3. 2016, 15:50 (CET)

Zas bych to s tou holkou nepřeháněl, jedno manželství snad i z Wikipedie vzniklo (Egg a Karakal, nemýlím li se). OJJ, Diskuse 4. 3. 2016, 16:24 (CET)

ČSFD z Wikidat

Výzva pro zájemce o filmové články: Na Wikidatech je nyní možné uvádět identifikační číslo filmu v databází ČSFD. Import stávajících dat již proběhl, ale stále zbývá asi 550 článků, které mají vyplněný {{Infobox - film}}, ale nemají uvedené číslo z ČSFD. Na jednoho člověka je to práce na delší dobu, ale jak známo, pokud každý udělá pár stránek, za chvíli to bude hotové. Přebírání tohoto čísla z Wikidat již také funguje - např. v Četník ve výslužbě. JAn (diskuse) 9. 2. 2016, 14:10 (CET)

Díky. Projel jsem zatím písmeno A. Chci se ale zeptat, jaká se dá očekávat pružnost aktualizace. Když to bude dělat víc lidí najednou, tak abychom moc nenaráželi na filmy, které už tu položku mají vyplněnou. Stačí asi jen promazat cache, na ničem dalším ta kategorizace nezávisí. --Bazi (diskuse) 9. 2. 2016, 15:41 (CET)

Skvělé, už jsme pod 490. Cache se u těchto Wikidatových kategorií aktualizuje velmi pomalu, většinou je třeba jí pomoci (například prázdnou editací - jen dnes jsem na tuhle kategorii pouštěl bota touch.py asi pětkrát). JAn (diskuse) 9. 2. 2016, 22:09 (CET)

Dotaz: Pokud je odkaz v IB, co ext. odkazy? Smazat kde jsou, doplnit kde nejsou? B.mertlik (diskuse) 9. 2. 2016, 22:20 (CET)

O W U Ř G E R N by mělo být hotovo. Chrzwzcz (diskuse) 11. 2. 2016, 20:29 (CET)

Bohužel ten import toho naimportoval víc než je vhodné (ono tedy nebylo jak to poznat), protože odkaz na ČSFD tu máme zdaleka nejen ve smyslu autoritního odkazu, ale často i libovolného odkazu na film nějak související s tématem, což ale samozřejmě na Wikidata nepatří. Takže bude ještě spousta práce s opravami. --Mormegil ✉ 10. 2. 2016, 09:55 (CET)

Kategorii jsem prohnal touch.py (čili aktualizoval její obsah), máme tedy 357 článků s chybějícím záznamem na ČSFD na WD. Jestli import neproběhl plně správně, byl bych pro jeho úplný revert a poloautomatické znovuimportování (bez přepínače -always). --Urbanecm (diskuse) 10. 2. 2016, 10:13 (CET)

Ad import: Souhlasím, že v některých případech mohl bot naimportovat id i k článkům, ke kterým nepatří. To už se tak u importů někdy stává. Odkazovaná stránka ukazuje 200 článků, kde to není zcela v souladu, ale z nich valná část nemá prostě vyplněno o co se jedná a odkaz tam může být dobře. Ale revertovat kvůli cca 70 chybným odkazům (3,5%) 2000 editací je zbytečný kanón na vrabce, chápal bych to, kdyby byla chybovost v desítkách procent. To bude jednodušší projít těch 70 odkazů ručně.

Problémem můžou být některé hraniční případy - narazil jsem na muzikál, který má {{infobox - film}} a existuje jeho filmový záznam, který má položku na ČSFD. Tedy sice na první pohled nesoulad, ale na druhý soulad. Obdobný případ je hned první odkazovaná položka na seznamu - záznam opery.

Stejně tak byly některé šablony vyplněny špatně. Ale díky tomu reportu je nyní můžeme opravit. JAn (diskuse) 10. 2. 2016, 10:36 (CET)

Bylo by to jednoduší. Vědět ovšem, jakých 70 odkazů to je. Nebo to víme? --Urbanecm (diskuse) 10. 2. 2016, 19:26 (CET)

Už je asi z větší části opraveno, ale v podstatě se jednalo o ten hned první seznam 202 článků, ve kterém ovšem nebyly uvedeny ty bez vyplněného P31 (což byly většinou televizní seriály importované ze sk.wiki). Uvidíme zítra, co bude zbývat za problémy. JAn (diskuse) 10. 2. 2016, 21:43 (CET)

Jen tak mimochodem, neměla by ta údržbová kategorie být skrytá? Nebo chceš, aby ji viděli i případní pomocníci, kteří nemají zobrazovány skryté kategorie? --Jan Polák (diskuse) 10. 2. 2016, 19:24 (CET)

Vzhledem k ostatním podobným kategoriím, ESO. JAn (diskuse) 10. 2. 2016, 21:43 (CET)

Já to ESO chtěl použít, ale nevěděl jsem, zda to neskrytí nemělo nějaký hlubší – mne v tu chvíli neznámý – důvod. Evidentně nikoliv. --Jan Polák (diskuse) 10. 2. 2016, 22:15 (CET)

V seznamu zbývá už jen 23 položek, mělo by jít a) hlavně o filmové série, které přirozeně na ČSFD nemají souborný záznam, b) o filmy, které zkrátka na ČSFD chybějí. Chrzwzcz (diskuse) 13. 2. 2016, 10:01 (CET)

Díky za pomoc :-) Dáme ještě druhé kolo - zprovozníme kategorizaci v {{Infobox - televizní pořad}}. JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 11:12 (CET)

No nazdar :) Když už jsme u těhle infoboxů ... a možná to nepatří zrovna sem... - nedalo by se nějak sjednotit a udělat nějaké nabízené možnosti nebo zpětně robotem poupravit? Protože jak to teď upravuju tak tam vidím Země původu "Česko", Česká republika", "ČR", to všechno krát dvě protože někdo tam dává vlajku někdo ne, jazyk Česky/český/Čeština/čeština (x2 - s vlajkou/bez)... TV stanice Nova, TV Nova, NOVA... Takže to působí takovým neuspořádaným dojmem. Chrzwzcz (diskuse) 13. 2. 2016, 16:51 (CET)

Zajímavé. POznamenám si, něco sjednotit půjde. BTW, ještě přemýšlím o výmazu prázdných položek z infoboxů, které brání přebírání z Wikidat (ČSFD už jsem takto odstranil) JAn (diskuse) 13. 2. 2016, 22:16 (CET)

Možná by šlo vymazat prázdné parametry ve všech infoboxech využívajících Wikidata. Anebo rovnou ve všech infoboxech kompletně. To by zabránilo běžné praxi, kdy se do článku vloží celý infobox, poté se vyplní zčásti, později se např. přejmenuje položka v kódu infoboxu, není provedeno přejmenování botem nebo je provedeno chybně a poté někdo doplní informaci do přítomné chybné položky, aniž by si ověřoval, jestli daná položka skutečně v infoboxu je. O to bych se kdyžtak postaral. Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 22:23 (CET)

S bezhlavým mazáním bych byl opatrný. Někde může právě nevyplněný parametr bránit tomu, aby se přebíraly závadné hodnoty z Wikidat. A obzvlášť u infoboxů, které data nepřebírají, je žádoucí spíš to, abychom v článku měli prázdný parametr, protože to pak vybízí a ulehčuje doplňování chybějících hodnot. Přejmenovávání parametrů v infoboxech by se mělo dít výhradně způsobem, který zachová kompatibilitu a pokud tak někdo nečiní, je to závadné, to by se nemělo podporovat. --Bazi (diskuse) 13. 2. 2016, 23:00 (CET)

Dobrá, mimochodem je to ještě trochu horší problém než to vypadá. Kromě nezachovávání zpětné kompatibility (každý druhý prostě upraví infobox a nestará se, jak se to projeví v článcích) se ještě setkávám s další skupinou wikipedistů, kteří si nevšimnou existujícího parametru infoboxu a do článku vloží prostě data pod svým vlastním názvem parametru. Kromě toho (ale to už nelze považovat za chybu) pak někdo přidá do infoboxu chybějící položku a už nezkontroluje, že v nějakých článcích je třeba už vyplněna (byť dosud neexistovala) pod trochu jiným názvem (viz předchozí bod vymýšlení názvů parametrů). Se všemi případy se často setkávám a vůbec nevím, jak to řešit lépe než ruční editací všech článků, které obsahují v infoboxu nějakou chybu. Dost mi k tomu pomáhá Templatetiger, kde si nechám vyjet jednotlivé parametry v článcích, porovnám je s existujícími parametry infoboxu a ručně ty desítky překlepů, vymyšlených názvů, nepřejmenovaných názvů, chybných zásahů bota apod. v jednotlivých článcích upravím. Nejhorší na tom všem je, že ve většině všech infoboxů, které jsem už takto procházel, jsem se setkal s podobným poměrem 90/10 – 90 % neexistujících parametrů chybné názvy parametrů atd. a 10 % neexistujících parametrů parametry, které v infoboxu opravdu chybí. --Dvorapa (diskuse) 13. 2. 2016, 23:27 (CET)

To se asi pohybujeme v jiném prostředí, já s takovou mírou závadnosti parametrů a infoboxů do styku nepřicházím. A ani nezaznamenávám tak masivní neuvážené zásahy do infoboxů. Editace infoboxu ostatně není úplně triviální záležitost, takže pochybuju, že by to běžně dělali úplní nováčci. Nevím, opravdu nemůžu toto potvrdit. Každopádně to tedy spíš potvrzuje, že bychom měli všechny parametry v článcích uvádět, jak je ostatně tuším zmíněno v příslušném doporučení. Mělo by to být návodné k vyplňování těch skutečně existujících, namísto přidávání nových smyšlených parametrů. --Bazi (diskuse) 14. 2. 2016, 00:40 (CET)

Já jen když otevřu jakýkoliv infobox v Templatetigeru (sháním třeba jen drobnost), tak mi pak lezou oči z důlků, co tam najdu. --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2016, 11:32 (CET)

@JAn:Teď je to vážně v některých položkách dost rozkolísané a nějaké sjednocení možností by se hodilo (a to nakonec neplatí jen u těchto TVfilmoých infoboxexh.Chrzwzcz (diskuse) 14. 2. 2016, 09:40 (CET)

@JAn: Aktuální seznam - chtěl jsem zase ve volné chvíli něco povyplňovat, ale všiml jsem si, že mnohé ze seriálů a pořadů jsou tam neprávem, protože csfd v infoboxu vyplněné mají a z nějakého důvodu se neprovedl export do wikidat. Nešlo by nějak prověřit než se budou dělat manuální dodělávky? Např. Čapkovy kapsy, někdy se to dá poznat podle toho, že se v infoboxu píše nedokončené např. "Čapkovy kapsy na" (a ČSFD chybí). A pak tu máme Kategorie:Údržba:ČSFD různé od Wikidat, která obsahuje také nesprávné položky, třeba Pán prstenů: Návrat krále má vyplněno csfd úplně stejně jako na wikidatech! A některé z daných položek mají na spodku infoboxu jen "ČSFD" a ne "Seriál XYZ na ČSFD" - jako třeba Chasing Life. Chrzwzcz (diskuse) 14. 2. 2016, 09:40 (CET)

Ad import: Z nějakého důvodu se to napoprvé nenaimportovalo. Hotovo Hotovo.

Ad liší se: Mám dojem, že zde můžou hrát roli tzv. bílé znaky - rozdíl není pouhým okem viditelný. JAn (diskuse) 15. 2. 2016, 12:27 (CET)

@JAn Po importu toho vážně ubylo a většinu jsem zadal do wikidat, někde to na ČSFD chybí, jindy je na Wikipedii sjednocující název za více dílů, který na ČSFD není...

Liší se - to co píšte se mi zatím neprokázalo...

Chasing Life, kde se na konci infoboxu objevuje jen "ČSFD" trvá.

Měl bych složitější návrh - Šlo by nějak zjistit, jestli se český název (nebo štítek) liší od ČSFD? Narazil jsem na několik rozdílů, hlavně názvy nebyly počeštěné (dlouho neaktualizovaný seriál začali mezitím u nás vysílat), někdy byl i trochu jiný název v češtině než ČSFD... Čímž netvrdím, že to má být vždy stejně. Chrzwzcz (diskuse) 15. 2. 2016, 20:18 (CET)

Pozor k něm názvům, ČSFD uvádí mnohdy různé alternativní názvy, mimo jiné třeba i festivalové (což se týká spíš filmů než seriálů) a nemusí být vždy špatně, že se název na Wiki liší od toho, který upřednostnila ČSFD. Nevzácně se výběr primárního názvu liší mezi ČSFD, FDB a dalšími. Takže zjistit určitě ano (a pozor na rozlišovače), ale jen bych varoval, abychom automaticky nepřebírali z ČSFD všechny názvy. Dobré je právě prozkoumat, který z alternativních názvů se používal při jakém vydání/distribuci apod.

Jinak to zobrazování „XY na ČSFD“ vs. jen „ČSFD“ vs. jen „XY na“ souvisí asi se špatným zapodmínkováním zobrazení toho úvodu, který zřejmě závisí na existenci hodnoty v infoboxu/článku a nezohledňuje přítomnost hodnoty na Wikidatech. Asi nedostatek úpravy infoboxu. bylo způsobeno chybou v diakritice - v TV infoboxech používáme parametr „csfd“ bez diakritiky, ale doplněný parametr byl pojmenovaný „čsfd“. --Bazi (diskuse) 15. 2. 2016, 21:19 (CET) Edit. --Bazi (diskuse) 15. 2. 2016, 21:30 (CET)

Ano, šlo mi o to jen zjistit rozdíly od ČSFD, ne automaticky přejímat, úprava by se dělala manuálně po zvážení. Při téhle akci jsem nějakých 10 filmů a seriálů přesouval na český název a to určitě festivalové a neoficiální nebyly (to navíc na ČSFD označují). ohledně zobrazování jen "ČSFD" - fajn zmatek, prima že se vyjasnilo. Ale proč Kategorie:Údržba:ČSFD různé od Wikidat obsahuje články, i když v infoboxu ani čsfd/csfd parametr není, a přesto "je různé". Jo a Na vodě nemá Wikidata, čím to? Vznikl 7. února.... Chrzwzcz (diskuse) 15. 2. 2016, 22:23 (CET)

Ad Na vodě - zatím nemá založenou položku na Wikidatech (nikdo to neudělal ručně a bot zakládá až po týdenní existenci článku). JAn (diskuse) 16. 2. 2016, 17:28 (CET)

Nešlo by nějak (na Wikidatech nebo v infoboxu) hromadně udělat, aby se u českých filmů (tj. když je shodný s názvem filmu) nezobrazoval parametr „původní název“? Snad ho nepotřebujeme 3x – nahoře, hned pod ním a dole u eo. Díky. – Tento příspěvek přidal(a) Ben Skála (diskuse • příspěvky)

Mám takový malý dotaz – lze považovat Wikipedii za zdroj odkazu k filmu ČSFD? Toto právě znemožňuje u zdrojové wiki doplnit odkaz z Wikidat. Konkrétně článek Olověná vesta je považován za zdroj odkazu, takže nelze odkaz smazat, aby byl posléze doplněn z Wikidat, kde je jako zdroj právě uveden konrétně tento článek na zdejší wiki. Je to nějaká výjimka z pravidla nebo jak to vlastně funguje na těch Wikidatech? Skutečně je tam potřeba zdroj a je možné použít i nějakou jazykovou mutaci Wikipedie? Zrovna u ČSFD se hodně používá česká nebo slovenská mutace. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 16. 2. 2016, 09:07 (CET)

U externích identifikátorů myslím nejsou zdroje nějak potřebné, při hromadné importu je však vhodné uvést, odkud to pochází. Jinak Wikipedii nelze považovat za zdroj pro Wikidata. Matěj Suchánek (diskuse) 16. 2. 2016, 14:26 (CET)

Bot při importu uvádí, ze které wikipedie hodnotu čerpal. Vzhledem k tomu, že ČSF kromě cs a sk používá jen id a to v pěti článcích, asi tam jiné hodnoty nebudou :-) Formálně správný postup je při změně hodnoty tuto referenci smazat. JAn (diskuse) 16. 2. 2016, 17:28 (CET)

@Matěj Suchánek, JAn Dudík: Tak děkuju za informace. Zdá se, že u Olověné vesty se asi položka upravovat nebude, pro jistotu tam teda nechám položku ČSFD vyplněnou, kdyby to někdo chtěl nějak hledat, tak ať najde, bránit nebudu. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 16. 2. 2016, 19:33 (CET)

Hm, tak jsem se pokoušel sjednotit zápis některých položek a při tom narazil na to, že u některých zahraničních filmů je vyplněn jazyk = čeština. Případně (trochu lépe) jazyk = angličtina, český dabing. Kam se hrabe nějaká snaha o strojovou čitelnost, když budou strojově čitelné nepřesné informace :-) JAn (diskuse) 17. 2. 2016, 15:36 (CET)

ČSFD není na Wikidatech - Ty zbylé už asi na ČSFD vážně nejsou, nebo by neměly mít takový infobox (?!) - filmové série apod.. Zajímovost - Zázrak (film) - viz tamější diskuze, je to část dvojfilmu.Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2016, 18:56 (CET)

Některé na ČSFD opravdu nesjou (lze tam navrhnout jejich založení [9] - pouze pro přihlášené)

Já postupně procházím filmy podle let a přidávám infoboxy tam, kde chybí, jsem někde u roku 1956 - a u takových čsfd id obvykle existuje

Třetí skupinou jsou filmové série, které se skládají z více filmů, z nichž každý má čsfd id, ale série nemá. Neznamená to ale nutně, že by byl infobox špatně. JAn (diskuse) 17. 2. 2016, 22:25 (CET)

Kategorie:Údržba:ČSFD různé od Wikidat - vůbec to nebylo tím, že by snad parametr čsfd měl jinou hodnotu, ale většinou špatně vyplněnými jinými parametry - např "délka:" místo "délka =" a zejména uvedením šířky už v parametru obrázek např. "obrázek = Ralph Fiennes.jpg|250px|" - vůbec svislice na nečekaném místě byl problém největší, aby ne když je to oddělovač parametrů. Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2016, 19:46 (CET)

Vida :-) já zatím tyto články ignoroval, ale zkusím tyhle zbylé parametry aspoň částečně vyházet. JAn (diskuse) 17. 2. 2016, 22:25 (CET)

Nevím, jestli to JAn (či kdokoli jiný, koho to zajímá) zaregistroval, ale vznikla také vlastnost pro ID tvůrce na ČSFD ({{Čsfd osoba}}). --Mormegil ✉ 14. 3. 2016, 21:04 (CET)

Díky za upozornění, kouknu na import. JAn (diskuse) 14. 3. 2016, 21:53 (CET)

Aktivní sledování diskuzí

Dlouhodobě si všímám, že velkou slabinou naší Wikipedie je nedostatečná pozornost věnovaná diskuzním stránkám. Ty jsou přitom pro naše čtenáře (a hlavně pak ty technicky nedostatečně odvážné či nedostatek času mající z nich) hlavním nástrojem pro komunikaci s námi a připomínkování obsahu článků, které u nás čtou. Mnoho diskuzních stránek dosud neexistuje, tudíž nikoho z nás editorů nenapadne kontrolovat jejich obsah, a mnoho článků nikdo z aktivních editorů nesleduje, takže si příspěvku v diskuzi nikdo nevšimne ani přesto, že sledování článku automaticky znamená i sledování související diskuzní stránky. Zvláště u „jednou napsaných“ a dále už nerozšiřovaných starších článků je toto velký problém, protože původní autor je často už neaktivní, takže si příspěvků v diskuzi nevšimne, a současně je přitom u starých článků největší pravděpodobnost, že obsahují zastaralé informace, na jejichž neaktuálnost nás někdo v diskuzi upozorní.

Já jsem takto např. dnes konečně zareagoval na příspěvek na Diskuse:Habsburský zákon, kterým nás nějaká náš čtenář před 4,5 lety upozornil na aktualitu, která změnila platnost jednoho důležitého tvrzení v článku. Protože ale nikdo dříve nezareagoval, uváděli jsme celou tu dobu neaktuální informaci (kdyby tam byla aspoň šablona {{Aktualizovat}}), zmýlili tím za tu dobu víc než 5600 návštěvníků (článek naštěstí není příliš navštěvovaný) a minimálně dotyčného připomínkovatele jsme utvrdili v tom, že Wikipedie je neaktuální a dokonce ani nemá smysl se snažit na chyby v ní upozorňovat. Vím, že teď někteří z vás mohou chtít reagovat „tak proč to neopravil sám“, ale dle svých zkušeností s dlouhodobou propagací Wikipedie např. na univerzitní půdě si dovolím oponovat tomuto přístupu, který nepočítá s tím, že jsou lidé (a takových je zřejmě ve veřejnosti dokonce většina!), kterým prostě jiné aktivity nedovolí se pustit do aktivního editování Wikipedie či zkoumat podrobněji její pravidla a přesto naše články čtou a chtěli by přispět k jejich aktuálnosti – tak proč jim to neumožnit aspoň na diskuzních stránkách? Na větších Wikipediích je to dokonce už dávno běžná praxe – že ten, kdo nemá za možné či vhodné (technicky, strukturně, pro střet zájmů…) článek rozšířit, je vyzýván k uvádění připomínek do diskuzní stránky, kde se jich pak může někdo z jiných wikipedistů ujmout a dle možnosti je zapracovat. Neříkám, že by to měla být odteď povinnost každého z nás, nicméně nechat poměrně důležitou obsahovou připomínku spát po mnoho let už mi zas přijde přespříliš – tak prosím na takové případy do budoucna alespoň více upozorňujme, ať jsou na očích.

"TLDR": Založil jsem stránky Wikipedie:Poslední změny/Diskuse a Wikipedie:Poslední změny/Diskuse/Anonymní a budu rád, pokud je někteří z vás budou občas navštěvovat, prohlížet příspěvky do diskuzí ke článkům a alespoň základním způsobem na ně reagovat (poděkováním, vysvětlením, šablonou {{Aktualizovat}}, ideálně pak přímo aktualizací dle podnětu, pokud je vhodný). Vysvětlení obsahu stránek a tip na další zpřehlednění té první je uvedeno v jejich úvodu. Jde vlastně jen o filtr z Speciální:Poslední změny, ale přijde mi užitečné mít toto snadno dostupné. Pokud se to někomu zalíbí a najde vhodný způsob, jak přidat jeden nebo oba tyto odkazy do {{OznámeníRC}}, aby to bylo víc na očích všem, budu rád. S pozdravem --Blahma (diskuse) 20. 2. 2016, 00:00 (CET)

P.S. Ještě jsem našel tenhle zajímavý odkaz: náhodná diskuzní stránka. V současnosti máme 346051 stránek v hlavním prostoru a k nim 35467 diskuzních stránek, tj. nějakou diskuzi má zatím každý desátý článek. --Blahma (diskuse) 20. 2. 2016, 23:43 (CET)

To založení diskuzních stránek v RC je dobrý počin a aktivnější přístup v této věci (pokud na to někdo bude mít čas) by byl fajn. Jinak, co se týče toho odpovídání, bych ještě dodal, a asi neřeknu nic nového, že zkrátka "nejsou lidi" :). Sám jsem několikrát odpověděl lidem (sleduju RC), které jsem vůbec neznal, ale týkalo se to spíš obecných záležitostí, pravidel wiki atd. Některé podněty na diskuz. stránkách jsou dost specializované a na wiki není nikdo, kdo by dokázal reagovat nebo měl potřebné zdroje k osvětlení problému. --Remaling (diskuse) 21. 2. 2016, 01:45 (CET)

@Remaling: Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Recenzenti podle oborů může pomoci v nalezení takového specialisty. --23. 3. 2016, 11:34 (CET), Utar (diskuse)

Takový problém jistě existuje a netýká se jen diskusních stránek, ale i prakticky všech typů údržbových a varovných šablon. V první řadě asi bude potřeba se smířit s tím, že jakékoliv podněty a připomínky tu fungují pouze na principu "až/pokud to někoho zaujme, tak se tomu bude věnovat". Každopádně dík za ty dvě nové přehledové stránky – nic zásadního asi nevyřeší, ale určitě je to zajímavý příspěvek do mozaiky možností. Teoreticky by se dalo uvažovat, že bychom zavedli nějaké značkování diskusí a na základě těch značek pak filtrovali vyřízené/ukončené a nevyřízené diskuse, ale obávám se, že bychom to stejně nestíhali sledovat, a kdybychom si tu zavedli nějaké lhůty a pořadníky k vyřizování, mohlo by to sklouznout k nějakému nekonstruktivnímu alibistickému vyřizování a planému odpálkovávání podnětů, jak to obvykle funguje u různých úřadů atd. Koneckonců takto dopadá i Phabricator, že drobné banální opravy, jaké dříve byly provedeny takřka obratem, jen co se připomínka mihla někde pod nějakou Lípou, tam dnes dostanou příznak nízké priority a pak se na mnoho let ztratí v tom byrokratickém moři. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2016, 03:40 (CET)

Wikipedie:Rychlé smazání - smazání stránek blokovaného wikipedisty

Na stránce Rychlé smazání je v bodě 3 uvedeno pravidlo vycházející z domněnky arbitrážního výboru, a sice, že smazat se má bez diskuse stránka vytvořená zablokovaným uživatelem bez ohledu na její užitečnost. Netuším, jak se žádá arbitrážní výbor o revizi stanoviska, nebo jak může komunita vyslovit nesouhlas s určitým jeho stanoviskem a jestli musí respektovat vše co arbitrážní výbor řekne, ale rád bych, aby se tento bod znovu otevřel.

Wikipedie není byrokracie, stane-li se třeba při vkládání nominace nebo návrhu procedurální chyba, nemělo by se to stát automaticky důvodem zneplatnění onoho příspěvku. Stejně tak by nemělo být automaticky důvodem pro zneplatnění příspěvku, když ho přidá někdo, kdo je sice zablokovaný, ale zvýšil úroveň Wikipedie. Proto by podle mě měla následovat komunitní diskuse o smazání, která probere okolnosti, nikoliv automatické smazání. Wikipedie je tu pro budování encyklopedického obsahu, nikoliv pro upřednostňování výchovy wikipedistů nebo komunitních procesů před samotným obsahem. V duchu Wikipedie je tvořit, Wikipedie má být otevřenou encyklopedií pro ty, kteří přišli tvořit, nikoliv pro ty, kteří chtějí něco vytvořit a zároveň nejsou zablokování pro nějaký jiný "delikt". Děkuji za názory. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 18:19 (CET)

Já se domnívám, že komunita má právo revidovat cokoliv, co vyřkl AV formou konsenzu vyjádřeného například v ŽoKu. Ten by tedy bylo vhodné založit a nechat komunitu vyjádřit se v něm. V případě konsenzu na ponechání platných příspěvků se tím toto stanovisko reviduje. Domnívám se, že toto stanovisko je na hranici pravomocí AV, ne-li za ní, AV nerozhoduje o obsahu ale o sporech mezi uživateli. To jen tak na okraj. --Urbanecm (diskuse) 26. 2. 2016, 18:23 (CET)

@Palu: Již v první větě je chyba, když mluvíte o tom, že to pravidlo vychází z domněnky AV. To pravidlo tam je od roku 2006. To pak bude celá následující diskuse zkreslená, viz příspěvek Urbanecm. --Jan Kovář^BK (diskuse) 26. 2. 2016, 18:29 (CET)

@Jan Kovář BK: Toto pravidlo tam je a říká, že může být smazáno. Stanovisko (a vlastně můžeme říkat domněnka, v tomto nemá AV větší právo než kdokoliv z nás) AV k tomu říká, že by příspěvek (za určitých podmínek) měl být smazán. To, zda může a zda by měl být smazán je dle mě dost rozdílné. --Urbanecm (diskuse) 26. 2. 2016, 18:33 (CET)

@Urbanecm: Nech si to politikaření se slovíčky, to mne nezajímá, ať to dopadne jakkoliv. Já mluvím o tom, že pravidlo zavedené v roce 2006 nemůže vycházet z něčeho, co bylo sepsáno v roce 2014. To znamená, že ten bod 3 tam nepřidal AV. Vy tvrdíte, že za to může AV. V tom je rozdíl. Mimochodem, v čem není jasné, že osoba, která má zakázáno editovat, prostě nesmí editovat? --Jan Kovář^BK (diskuse) 26. 2. 2016, 18:41 (CET)

Netušil jsem, že to AV je tam přidáno, ale nemění to nic na věci, že to není správné. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 18:45 (CET)

Ad slovíčkaření) Potom jsme se nepochopili, myslel jsem, že narážíš právě na tento rozdíl. V tom, že Wikipedie:RS nemůže vycházet ze stanoviska AV se shodujeme. Jasné to je, ale naším cílem je primárně vylepšit projekt, nikoliv dodržovat opatření/pravidla/etc.. Proto by bylo dobré celý bod 3 vyřadit. Na vandalské články se uplatní jiné body. --Urbanecm (diskuse) 26. 2. 2016, 18:48 (CET)

@oba: Tak je to vyjasněno, Palu se spletl a s Urbanecm jsme se pouze nepochopili.

Nyní můj názor. Pokud má osoba zakázáno editovat Wikipedii, nemůže být tento zákaz bez sankcí obcházen za pomoci loutkových účtů, které možná přidají něco, co by Wikipedii obohatilo, na druhou stranu ale vzápětí pokračují ve vandalské činnosti, za kterou byl zablokován hlavní účet osoby. Za to prostě těch pár potenciálně (teď ale slovíčkařím já) hodnotných příspěvků nestojí. --Jan Kovář^BK (diskuse) 26. 2. 2016, 18:55 (CET)

Nemůže, ale když už to udělá... Tak smazat? Jaký je rozdíl ve smazání automatickém a ve smazání pouze jasných vandalismů a zbytek dát k diskusi? Podle mě to tolik práce pro správce nepřinese a podle mě za ní zachráněný článek stát může. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 19:09 (CET)

Nejde o práci pro správce, ale hlavně o signál vyslaný loutkařícímu vandalovi. Za „vydržování si“ vandala jeden nebo pár „zachráněných“ článků nestojí. Pokud je ale mermomocí někdo touží zachraňovat, nechť je napíše sám za sebe, tomu se, pokud vím, meze nekladou. --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 20:30 (CET)

Kladou kvůli autorským právům (paradoxně vandalů), pokud by to byla kopie.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 20:45 (CET)

Ano, měl jsem samozřejmě na mysli nové sepsání článku s vlastním autorským vkladem, ne že by někdo vzal na sebe cizí dílo. --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 20:50 (CET)

Ten signál by měl dostat jinak než narušováním Wikipedie (což jistě je mazání přínosných článků, k tomu také doporučení Wikipedie:Nenarušujte encyklopedii kvůli ilustraci tvrzení). Dělat znovu práci, kterou už někdo udělal, by sice možné bylo, ale co je na tom racionálního? Samozřejmě, že můžu udělat něco, co už někdo udělal, ale jaká z toho plyne výhoda, než že vandal dostane výchovný políček (snad nebudeme vychovávat lidi, místo toho bychom se měli věnovat obsahu)? Wikipedie přijde buď o tento článek a nebo o ten, který jsem mohl vytvořit místo již jednou hotového a smazaného. Tohle ideologické trestání tak nepřinese nic ani správcům, ani vandalovi (pokud mu nepomůže blok, tak mu těžko pomůže zrušení článku, které může stejně snadno obejít). Wikipedii to nepomůže už tuplem, protože přijde o jeden článek a výchovný efekt tím oproti již udělenému bloku nikterak nezvýší. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 20:54 (CET)

Mazání (jinak přínosných) článků dle pravidel je podle vás „narušování Wikipedie“? Tedy i mazání copyvií? To je hodně svérázný výklad. Mohl byste se vyjádřit k potenciální demotivaci ostatních editorů, když to dle vás Wikipedii nepomůže už tuplem?--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 21:49 (CET)

V žádném případě se nejedná o mazání „automatické“, když to není povinnost ani nutnost a ani se tak v praxi neděje. Několik provokativně založených zachráněných článků (většinou nevalné kvality) nestojí za rozsáhlé diskuse, větší míru zatěžování komunity, ale především praktické nemožnosti vynucovat zákaz editace a tím potenciální demotivaci ostatních editorů k dodržování pravidel.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 20:45 (CET)

Proč je vlákno založeno tady a nikoliv na diskusi u pravidla (pokud chcete změnit část pravidla)?--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 18:51 (CET)

Protože jsem myslel, že se to váže na AV a netušil jsem, kde to správně řešit. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 19:09 (CET)

V době, když jsem byl já arbitrem - je to dávno, už v roce 2007 - výbor řešil případ wikipedisty, který měl (při přerušení úplného zákazu kvůli obnovení arbitráže) zákaz zasahovat do hlavního jmenného prostoru. Přitom ale vytvořil článek, který dokonce získal stříbrný puclík dobrého článku.

V arbitrážním výboru tehdy převládl názor, že provedení jinak celkově pozitivní editace, která porušuje nějaké omezení udělené arbitrážním výborem, může být důvodem např. k novému zablokování nebo prodloužení platnosti omezení, ale že se tato editace automaticky nemaže. (Mimochodem, tehdy dokonce bylo rozporováno i to, zda vůbec má být taková pozitivní editace důvodem k postihu uživatele, ale výbor se rozhodl trvat na dodržování omezení a upozornil, že v naprosté většině případů má uživatel možnost postihu se vyhnout kupříkladu podáním návrhu na úpravu místo toho, aby úpravu provedl sám.) Smazání článku tehdy tuším z výboru nepožadoval vůbec nikdo.

Z toho, že se arbitrážní výbor v nynějším složení (a také významná část komunity) rozhodl od této praxe odklonit a publikoval výslovné stanovisko podporující, ne-li dokonce vyžadující mazání pozitivních editací, je mi smutno. Dodnes si myslím, že tu arbitrážní výbor upřednostnil nad cílem projektu ne zcela jasný zájem komunity. Revizi směřující k tomu, že před smazáním se hodnotí nejen zákaz/zablokování autora, ale především přínos editace, vždy podpořím. --Okino (diskuse) 26. 2. 2016, 21:14 (CET)

Pro Pro Tehdejší závěr popisovaného případu mi přijde naprosto logický a nevidím důvod, proč by tomu tak nemělo být i dnes. I já bych (jakkoliv je to možné) podpořil změnu k původní praxi. --Dvorapa (diskuse) 26. 2. 2016, 21:43 (CET)

Jak se stavíte ke zjevným provokacím (a tím výsměchu čehokoliv) zablokovaným editorem? Dosud se bavíme pouze o nových článcích, příště se můžeme bavit o jakékoliv užitečné editaci a nakonec o smyslu AV i smyslů bloků vůbec (protože by nic nebylo prakticky vymahatelné).--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2016, 21:49 (CET)

@Okino: K tomu nyní probíranému vandalovi (třeba i ve srovnání s oním dávným případem) bych připomněl, že dotyčný má ve zvyku mimo jiné využívat uživatelská jména svých mnoha loutkových účtů k dehonestačnímu vyjadřování a napadání ostatních wikipedistů. Představa, že by se měla podporovat takováto jeho činnost zachováváním článků a editací tzv. „užitečných“ při nemožnosti skrýt uživatelské jméno, je IMHO opravdu dost problematická a nepřímo taková praxe vybízí k dalšímu zneužívání takovýchto praktik. Pokud není vyřešen proces přejmenovávání vandalských účtů a dostáváme se do konfliktu s autorským právem, tak kromě smazání už moc jiných možností nezbývá. --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 22:13 (CET)

Asi jste, Bazi i Zdenkku, přehlédli spojení "jinak celkově pozitivní editace". Tzn. ta editace by měla být celkově pozitivní, nebo by její negativní stránka měla být jen marginální. Zjevná provokace bude sotva "celkově pozitivní editace", ale jestli je negativní marginálně, nebo významně, to už se a priori říct nedá. Založení celkově dobrého článku jako provokace - tam vidím negativní stránku spíš marginální. Provedení stovek marginálních editací, jejichž cílem navíc třeba není provokovat jen obcházením bloku, ale navíc třeba i dalším pohybováním na hranici pravidel, přiděláváním práce ostatním a podobně (nechci navádět k olizování zmrzlého zábradlí, a tak nebudu uvádět konkrétní příklady, ale dokonce to může být i zjevné nerespektování prostých dobrých zvyklostí jako cílené zaplácávání posledních změn) - tam je negativní stránka nepochybně významná. A v takovém případě si pochopitelně dokonce dovedu představit, že se prostě masově odmažou/zrevertují. --Okino (diskuse) 26. 2. 2016, 22:42 (CET)

Promiňte, už se v tom neorientuji; kdeže arbitrážní výbor v nynějším složení publikoval výslovné stanovisko podporující mazání pozitivních editací? Něco mi uniklo?--RPekař (diskuse) 28. 2. 2016, 20:13 (CET)

@RPekař:-vůbec nikde přece, vždyť víte. Zkuste předešlé stanovisko AV revidovat- a to zajímavé "opatření proti všem?" zrušit. Myslím, že je to ostuda, která odporuje závaznému pravidlu wp:Pravidla arbitráže. Situaci vystihl Kolega Urbanecm. Ostudou je i odkazování takovéhoto rozhodnutí v doporučení Wikipedie:Rychlé mazání (AV není autoritou k výkladu pravidel a doporučení) a účelové neprodiskutované následné úpravy tohoto doporučení, ale to je již jiná kapitola. Chci ještě dodat, že to, co dnes jako problém ještě nikdo nevidí a ještě to žádný problém vlastně ani není, může dobudoucna problém být. Nechci sem psát, co by se mohlo stát, protože by se to mohlo jakožto předpověď, která plní sama sebe opravdu stát, ale arbitrům a z mého pohledu důvěryhodným osobám na to odpovím. Jedině však neveřejně.--Rosičák (diskuse) 29. 2. 2016, 05:45 (CET)

Osobně si myslím, že je třeba koukat na celkový přínos uživatele, tedy součet jeho plusů a mínusů pro Wikipedii. Co na tom, že udělal jeden dobrý článek, když zaměstnal třeba i desítky jiných wikipedistů, kteří museli ve stovkách jiných článků opravovat jeho chyby, revertovat, argumentovat atd. Kdyby toto nemuseli dělat, mohli napsat třeba čtyři dobré články. Takže i když to vypadá kontraproduktivně: ano, pro klid ve Wikipedii a podmínky pro dobrou práci mazat. --Packa (diskuse) 26. 2. 2016, 22:07 (CET)

Osobně si myslím, že není třeba koukat na celkový přínos uživatele, ale celkový přínos editace či jejich souboru. Posuzovat uživatele má arbitrážní výbor, pokud k tomu dostane podnět, u ostatních bych parafrázoval Wikipedie:Wikietiketa: neposuzujte uživatele, posuzujte editace. Stejně jako výše Bazimu a Zdenkkovi navíc odpovídám, že si i já dovedu představit hromadné odmazání/revertování souboru editací provedených pod zákazem/zablokováním, pokud to bude jasně jednodušší k odstranění jejich vad než jejich jednotlivé probírání - ale nikoli jen kvůli tomu zákazu/zablokování, ale kvůli celkovému posouzení jejich přínosu (byť třeba jen podle jejich vzorku). --Okino (diskuse) 26. 2. 2016, 22:42 (CET)

@Okino: Eh? Kde AV tvrdí, že pozitivní editace zabanovaného uživatele musí být smazány? AV pouze potvrdil, že i pozitivní editace takového uživatele mohou být mazány, pokud je to nezbytné pro vynucení uloženého zákazu editace. Tj. správce takovou editaci může smazat v procesu rychlého smazání, bez toho, že by se to muselo zdlouhavě řešit skrz DoS či jinými prostředky. Ovšem nejde o dogma, pokud komunita projeví jednoznačný zájem o zachování nějakého článku, je samozřejmě možné učinit výjimku. Ta by měla být vyjadřena například konsenzem v DoSu či v revizi smazání. Vámi zmíněný článek se stříbrným puclíkem bych považoval za vhodného kandidáta právě na takovou výjimku a pravděpodobně bych sám hlasoval pro jeho zachování. Na další aspekt problému upozornil kolega Packa. Představme si wikipedistu zabanovaného za neustálé vkládání copyvií, od kterého se přes veškerou snahu nenechal odradit. Pokud se zjistí, že zmíněný wikipedista obcházel zákaz editace prostřednictvím loutkového účtu, správci mají možnost smazat veškeré jím založené články, aniž by u každého museli podrobně zkoumat původ textu. Což je podle mě dobře. Pokud by někdo trval na zachování nějakého takového článku, měl by (třeba v revizi smazání) jako navrhovatel sám doložit, že se nejedná o copyvio. O to ale u Toma646 nejde. Když se podíváme na tento konkrétní případ, vidíme že uživatel nepřestává vandalizovat Wikipedii prostřednictvím svých loutkových účtů, včetně toho, že nevybíravými způsoby útočí na jiné wikipedisty. Proto je nutné, aby zákaz editace byl v tomto případě důsledně vynucován. Wikipedie si nemůže dovolit tolerovat podobné chování, pokud nechce rychle ztrácet seriózní přispěvatele. --Vachovec1 (diskuse) 27. 2. 2016, 00:07 (CET)

@Vachovec1: "Eh?" Kde tvrdím, že AV tvrdí, že pozitivní editace zabanovaného uživatele musí být smazány? Napsal jsem [cituji]: "Arbitrážní výbor v nynějším složení [...] publikoval výslovné stanovisko podporující, ne-li dokonce vyžadující mazání pozitivních editací."

A skutečně AV pouze potvrdil, že i pozitivní editace mohou být smazány, pokud je to nezbytné? Napsali jste [cituji]: "Arbitrážní výbor se domnívá, že v případě uživatele, který má zakázané přispívání a přesto nadále pokračuje v trollingu, nezdvořilém či útočném chování, nebo jinak poškozuje projekt Wikipedie, by měl být příspěvek vždy smazán, a to bez ohledu na to, z jakého účtu byl vložen, a bez ohledu na jeho užitečnost." To není svolení, že může, to je jasná podpora, ne-li požadavek - viz slova, která jsem použil výše - že to tak má vždy být.

Důraz je třeba klást na kritiku slova "vždy", které arbitrážní výbor použil. Dnešní AV zatím ještě nevydal stanovisko, že pozitivní editace musejí být smazány. Naštěstí. Jenže ve srovnání s AV z roku 2007 se k tomu svým obecným stanoviskem velmi blízko přiblížil.

Na vše ostatní jsem v podstatě už jasně a podrobně odpověděl. Dokonce v přímé odpovědi právě Packovi, kterého konkrétně citujete. A tak tedy kvůli Vašemu ignorování mých vysvětlujících komentářů budu bez výčitek ignorovat také já Vaše námitky. --Okino (diskuse) 27. 2. 2016, 01:08 (CET)

Samozřejmě vhodné je individuální posuzování každého případu, jedná se zpravidla o raritní případy.
Předně, pokud se zablokovaný uživatel chová nenápadně, je málo pravděpodobné, aby byl odhalen pod loutkou – navíc v dnešní době, kdy lze odhalení potvrdit jen „technickou shodou“. Takže k odhalení je většinou zapotřebí nějaká forma provokace zablokovaného, kterou se může stát i téma zvoleného článku. Pokud by např. déle zablokovaný nijak netroloval, a následně se – shodou okolností – ukázalo, že pod loutkou zakládal články, z mého pohledu by to (s velkou pravděpodobností) nebyl důvod k jejich smazání. Napravený editor je vždy vítán a smaz by neměl žádný smysl.
Za nebezpečné naopak považuji absolutní vypuštění možnosti takového mazání, a to zejména u déle zablokovaných, kteří i nadále poškozují projekt.
Budu se opakovat, ale neumím si představit, aby vandal se zákazem editace psal přes den články z loutek a v noci se odreagovával vulgárními nájezdy na Wikipedii. Jaký je potom důvod bloku/banu, když na ochranu projektu rezignujeme? Proč ho potom nezrušíme úplně, aby daná osoba neztrácela čas zakládáním loutek, když se stala nepostiželnou? Vždyť kromě odstranění 3. bodu RS by to znamenalo i vypuštění bodu B při checku. Nechť vandal edituje jak chce, sice kontrolou zaměstná více lidí, ale ty nevhodné prostě revertujeme a útoky skryjeme. A že obchází blok je jedno, když vesele edituje dál.
Takový přístup naprosto odmítám: Zablokovanému uživateli, který i nadále pokračuje v napadání Wikipedie – tedy vandalovi, musí být dáno najevo, že svými příspěvky poškozuje Wikipedii, a bude si muset ujasnit, jestli se vydá cestou normálního přispěvatele, nebo setrvá jako vandal. Hlavně se nedostat do schizofrenní, rozdvojené pozice – obutý–neobutý, ve dne normál – v noci vandal. Mazání, které zasáhne i vandala, je v tomto případě ochranou projektu. Uživatel si bude muset zvolit, čím chce na Wikipeii být… --Kacir 27. 2. 2016, 00:10 (CET)

Doufám, že k této strategii arbitrážní výbor nikdy nepřistoupí. Opět se vrátím do minulosti. Celou dobu jsem v AV zdůrazňoval, že AV (a taktéž správci nebo Wikipedie a projekty Wikimedia obecně) nemá žádné své uživatele trestat, že všechna ochranná opatření mají být opravdu jen ochranná opatření. Nemají se nikdy stát trestem.

Jestli ale přistoupíme na zásadu "Mazání, které zasáhne i vandala, je v tomto případě ochranou projektu", tak to tuto hranici definitivně zruší. Arbitrážní výbor, který na tuto zásadu přistoupí, pak může klidně rozhodnout: Za 100 vandalských editací a dvacet osobních útoků provedených uživatelem XY v listopadu 2015 ať je též smazáno deset článků, které XY vytvořil v prosinci 2015, a podmíněně dalších 15 článků z ledna 2016, pokud se nenapraví.

A já tu tedy velmi neústupně varuji před zaváděním takového přístupu na Wikipedii. Takovou - trestající a mstivou - jsme ji tehdy před lety nejen my arbitři, ale i většina uživatelů opravdu nechtěli mít. Tehdy na tom panovala víceméně shoda. Už tehdy se museli Wikipedie a arbitři bránit kritice za údajnou pomstu spočívající v zabránění přístupu, v zákazu editace, tuto pomstychtivost vyčítá Wikipedii i Toma - a já souhlasím s arbitry a většinou wikipedistů, že neprávem. Zabránění přístupu ale byl vždy jen prostředek ochrany. Nikdy Wikipedie nesklouzla k tomu, že bychom zvolili kromě vykázání i destrukci. To je věc nová a špatná. --Okino (diskuse) 27. 2. 2016, 01:23 (CET)

Spojité nádoby – ač si to někdo přizná nebo ne – mazání příspěvků zablokovaného uživatele, který dál vandalizuje projekt, je ochranou projektu, právě a pouze proto, že spojitou nádobou je také současná snaha přimět vandala o změnu stylu jeho editací, tedy v nepokračování poškozování. Jinou možnost totiž tento projekt nemá, jestliže blok nijak neochránil Wiki před pokračujícím vandalizováním obsahu danou osobou.
Abych si vypůjčil slova o „destrukci“. 3. bod WP:RS se může na první pohled jevit jen jako „destrukce“, protože umožňuje mazání „konstruktivních“ příspěvků – stejně jako mažeme „konstruktivní“ subpahýly, hesla jen bez EV –, ale při hlubším pohledu zjistíme, že se o nejedná jen o „destrukci“ – smaz, ale naopak o „konstruktivní“ ochranu projektu před vandalem. Wikipedie už dávno sklouzla k „destrukci“ v mazání obsahu, který by za jiných podmínek mohl být přínosný – včetně těch subpahýlů a článků bez doložené významnosti, ale to je právě ten krátkozraký pohled, který nereflektuje výsledný přínos projektu. V opačném případě nevím, proč nikdo za 10 let nenavrhl změnu WP:RS.--Kacir 27. 2. 2016, 01:53 (CET)

Vy se tu více méně nebavíte o zablokování, ale o banu, tedy zákazu editace. Pokud si k tomu někdo ve volné chvilce přečte patřičná pravidla na metě (a tam i další), tak zjistí, že jakákoli editace takového zabanového uživatele je porušením podmínek užití (terms of use) a jako taková musí být smazána. -jkb- disk de: 27. 2. 2016, 01:54 (CET)

Podepisuju. S důrazem na musí. Zabanovaný uživatel musí vědět, že že další příspěvky budou smazány. Budeme-li postupovat jinak, dláždíme cestu do pekel.--Tomas62 (diskuse) 27. 2. 2016, 02:41 (CET)

@-jkb-:: Děkuji za rozšíření obzorů. Je dobré si uvědomit kupř. existenci věty "Zavazujete se plnit konečná rozhodnutí orgánů pro řešení sporů vytvořených komunitami jednotlivých verzí Projektů (např. arbitrážních výborů); tato rozhodnutí mohou zahrnovat sankce zavedené pravidly příslušné verze Projektu." v Podmínkách užití. O tom žádná. Dokonce by stálo za to tuto větu použít na stránkách arbitrážního výboru, aby si každý, kdo s AV bude mít něco do činění, uvědomil, že plnění rozhodnutí AV je volba, ke které se sám dobrovolně zavázal.

Také by bylo snadné dohodnout se tu na dogmatičnosti rovnice: porušení zákazu editování = porušení podmínek užití = povinné smazání. Jenže mám pocit, že tato rovnice dogmaticky neplatí, nebo přesněji platí jen v první polovině. Ale to už se dostáváme na hranici právního výkladu, který by bylo lepší místo vzájemného přesvědčování o tom, jak to opravdu nadace myslela, vyřešit dotazem na nadaci. --Okino (diskuse) 27. 2. 2016, 03:25 (CET)

Zas se nám tu rozjíždí diskuse na x KB... Arbitrážní výbor má, když už jsme si ho zvolili, jakože třeba na skwiki ho nemají, svůj význam, ale mazání článků je opravdu poškození Wiki. Je tu ještě jedna sci-fi možnost, že správce článek smaže a text vloží sám, čímž bude vkladatel on a text zůstane zachován, případně založit DoS. Celkově Toma je tu alfa omega všeho, i já tu s tím odhalováním blbnul, protože mi psal vulgarity, které na druhou stranu ani nemusely být jeho. Kdyby se to povedené opatření zrušilo, tak má prasečí radost, že si tu může psát a dá pokoj. To je můj posl. koment k T646. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 06:09 (CET)

Kdyby správce článek vložil svým jménem bez zmínky o původním vkladateli, tak to není možnost vědeckofantastická, ale nelegální – porušil by jeho autorská práva.--Tchoř (diskuse) 27. 2. 2016, 07:39 (CET)

@Tchoř: Ano, právě proto sci-fi. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 08:16 (CET)

Pokud přistoupím na argumentaci: „mazání konstruktivních příspěvků zablokovaného uživatele je pouze trestem, nikoli ochranou projektu“, pak budou správci muset:

• a) odblokovat všechny zablokované, kteří konstruktivními editacemi z loutky prokázali, že umí blok obejít – tj. chránit projekt před nimi už dále nemá význam, protože se na něj stejně dostanou – ochrana blokem se ukázala jako neúčinná,
• b) a naopak od té chvíle bude mít blok výlučně charakter trestu, už nikoli ochrany projektu (viz a), což se neslučuje s přístupem Wikipedie – pouhého trestání, a to se skutečně neslučuje. --Kacir 27. 2. 2016, 08:02 (CET)

• @Kacir: Už od začátku se tu všichni učí, že blok je ochranou, ne trestem, teď naopak. Já si upřímně myslím, že Wikipedie je encyklopedie, ne republika a třeba celý AV je už jen taková "zbytečnost". V tom souhlasím s @Auvajs:em, že hlavní důvod, proč je tu tento projekt, je psaní článků, příp. patrola, bez toho ostatního by se Wiki klidně obešla. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 08:16 (CET)

• + neděláme Wiki pro nás, ale pro ostatní. Důležité jsou články a jejich údržba a čtenáře, kteří ani pravidla neznají, nezajímá indef, AV, byrokrat, správce a další. OJJ, Diskuse 27. 2. 2016, 08:21 (CET)

Ano, to je to, co říkám. Celý tento humbuk (správci, AV, ...) je tu pro podporu tvorby encyklopedie, což je cíl číslo 1 tohoto projektu. Pokud tento humbuk začne mazat přínosné editace, pak to není ochrana projektu, ale poškozování projektu. A něco jako "účel světí prostředky" je irelevantní, protože pravým účelem nemá být trest pro wikipedistu, ale ochrana před jeho škodlivými editacemi. --Palu (diskuse) 27. 2. 2016, 09:13 (CET)

Pokud bychom měli projekt chránit jen před škodlivými editacemi, a nikoli před samotným vandalem-wikipedistou, pak budeme muset nejdřív zrušit blokování jako zbytečný trest postihující právě wikipedistu, a pouze revertovat, případně skrývat jeho škodlivé editace. To je další příklad cesty do pekel dlážděné dobrými úmysly.--Kacir 27. 2. 2016, 10:37 (CET)

Nikoliv. Blokovat užvatele proto, že existuje vysoké riziko problémových editací je v pořádku a nijak to neporušuje jakékoliv principy. Pokud ale dojde přesto k pozitivní editaci, není to hodno dalšího trestu. Zatímco první (blok) není trestem, ale ochranou, druhé (smazání editace blokovaného) není ochranou, ale trestem. Pokud bychom přece jen nějaký trest za toto chování měli, nemělo by to být v podobě smazání přínosné editace, ale například v podobě prodloužení bloku blokovaného. I s takovou formou trestání bych osobně nikterak nesouhlasil, ale aspoň by neodporovala základnímu principu "budování encyklopedie" (odporovala by "jen" principu že blok je k ochraně projektu, nikoliv ke trestání uživatelů). --Palu (diskuse) 27. 2. 2016, 13:21 (CET)

To se ale točíme v začarovaném kruhu; pokud zablokovaný obejde blok přínosnou editaci, pak bychom podle dané logiky měli blok zrušit, protože ochrany více netřeba – předpokládáme napravení, které ukázal. Představa, že mu naopak za dobrou editaci ještě blok prodloužíme, je IMO absurdní bez reálného důvodu. Řadu let už zde správci praktikují přístup, kdy zablokovaný může požádat o odblok s tím, že problém nebude pokračovat a v takovém případě k jeho zrušení většinou dochází. Rychlé a efektivní.
@Okino:Ke vztahu „ochrana projektu – trest“ dodávám, že se jedná o dvě strany jedné mince. Zatímco Wikipedie svůj projekt blokem/banem chrání, pro zablokovaného daná restrikce představuje vždy trest. Stačí se zablokovaných zeptat, jak to pociťují. Z emailů jsem si udělal závěr jasný. Tento duální charakter bloku nelze od sebe oddělit, jen záleží na tom, z jaké strany se na blok člověk dívá.--Kacir 27. 2. 2016, 23:45 (CET)

Ostatně trest obecně má více funkcí. --Vlout (diskuse) 28. 2. 2016, 10:49 (CET)

@OJJ: Důležité na Wikipedii nejsou jednotlivé články, ale projekt jako celek, tedy soubor všech článků i všeho dalšího, a ten vzniká jedině díky fungující komunitě, resp. otevřenosti projektu a vstřícné kooperativní atmosféře. Všechno souvisí se vším, nelze vytrhnout jednu editaci z kontextu všech těch dalších faktorů, protože je jimi ovlivněna. Zájmy jednotlivců jsou hodnotné, ale nemůžou převážit nad zájmy projektu jako celku. Stejně tak jednotlivé editace můžou mít hodnotu, protože z nich se projekt utváří, ale nemůžou být chráněny s větší prioritou než projekt jako celek. Jistěže chápu, že někteří můžou sdílet radikálně inkluzionistické představy, že každá jednotlivá editace musí být zachována, ale to není jediný pohled na Wikisvět. Hodnotná je IMHO taková editace, která přispívá k lepšímu celku, k lepšímu projektu, což ovšem může být jak editace vkládající, tak editace mazající. --Bazi (diskuse) 27. 2. 2016, 11:38 (CET)

Bylo by možné tuto diskusi přesunout pod pravidelnou lípu? (btw proč se jmenuje pravidelná? Nemělo by to sémanticky spíš být pravidlová nebo tak něco? @Bazi:) --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2016, 12:10 (CET)

Jako že byste to schoval před ostatními, protože tohle je nejsledovanější lípa ze všech existujících? --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 2. 2016, 12:18 (CET)

Jakože toto téma patří spíš tam, jak už tu ostatně někdo zmínil dříve. --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2016, 12:27 (CET)

Tím zmíněním se mýlíte, jediné co bylo zmíněno byla diskuse u pravidla, ne pravidelná lípa. Na druhou stranu, tam by to zapadlo úplně stejně jako tohle. A ano, podle mne to je lepší tady, kde to má ve sledovaných přes 500 lidí. --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 2. 2016, 12:32 (CET)

Aha, je to tak, máte pravdu, ale stejně. Pravidelnou lípu má ve sledovaných sice jen přes 200 lidí, ale to by podle mě nemělo být důvodem k vedení diskuse zrovna zde, pokud existuje užší lípa pro toto téma. Je tu od toho, aby se k takovým účelům používala ne? Ale třeba je to pouze můj názor. --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2016, 12:45 (CET)

Ano, a já ten názor rozporuji. O tom je diskuse, ne? Počkejme, až se k tomu vyjádří někdo další. Můj názor je, že Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku. toto téma naplňuje. S pozdravem --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 2. 2016, 12:49 (CET)

Proto existují specializované „lípy“, aby se náležité věci řešily pod nimi a mohli je sledovat ti, kteří se o tu oblast wikiživota zajímají. Obecná lípa zůstává pro témata nezařaditelná nebo prostě pro neznalce/nováčky, kteří by tápali ve výběru správné lípy. Obecné uvítání se IMHO vztahuje na Lípu celou, včetně jejích jednotlivých „stolů“. Neměla by se nadužívat nebo vyloženě zneužívat jen pro svou větší sledovanost. Pojmenování už se dříve řešilo, „pravidelná“ je slovní hříčka, pokus o odlehčení, ostatně je uvedena v uvozovkách, technická je zas ve wikiodkazu. --Bazi (diskuse) 27. 2. 2016, 13:29 (CET)

Nemyslím si, že by měl být problém to přesunout pod jinou lípu: ti kdo měli o toto téma zájem, si přesunu všimnou, když diskuse začala tady, takže o žádné schovávání nejde. Jen myslím, že se tu nediskutuje jen o pravidlech, ale i o celkovém pohledu na "wikiživot", takže to tu zůstat může. --Packa (diskuse) 27. 2. 2016, 14:41 (CET)

Jen podpořím kolegy nahoře: důležitější než jednotlivé editace je opravdu ochrana projektu jako celku. Navíc se zdá, že si mnozí neuvědomují, že když někdo dostane zákaz editace, tak to nebylo za jedno jeho "pochybení": ten člověk musel předtím dostat několik trestů, kterým se zřejmě vzpouzel, které obcházel, takže odpovědným už nezbylo nic jiného než ten zákaz editace. Absolutně nevěřím, že takový člověk se během pár dní nebo týdnů napraví. To opravdu spraví už jen čas... --Packa (diskuse) 27. 2. 2016, 14:55 (CET)

Je třeba si uvědomit, že nelze nikdy zcela ochránit projekt před vandalem, který se rozhodl vyttrvale vandalizovat. A Wikipedii nezbývá nic jiného, než čekat až ho to přestane bavit. Jedinou šanci, že ho přestane bavit vandalizace, vidím v tom, že ho více začne bavit přínosná činnost. Toma646 není prvoplánovitý vandal, jehož cílem by bylo zničit Wikipedii. Má nějaké problémy, které by lépe popsali znalci lidských duší. Představa, že mu to správci a arbitři vyženou z hlavy je naivní a hloupá. --Jowe (diskuse) 27. 2. 2016, 15:30 (CET)

Kdyby uvedené pravidlo mělo být zrušeno, znamenalo by to, že by už nikdy nemohl být nikdo (míněno osoba, nikoli je jeden účet) zablokován „do odvolání“. Jestliže by totiž po takovém zablokování vytvářel loutky a činil pouze prospěšné editace, které by nemohly být smazány, vůbec by zablokován „do odvolání“ nebyl. Bylo by tedy záhodno zároveň stanovit, že zablokovat „do odvolání“ mohou být pouze jednotlivé účty, ne jedinec. --Vlout (diskuse) 27. 2. 2016, 15:37 (CET)

Hm a co kdyby nějaký dlouholetý a prospěšný wikipedista si ve slabé chvilce z důvodu krátkodobé frustrace založil loutkový účet a byl do odvolání zablokován a prasklo to ? Už by měl smůlu i z hlavního účtu ? Myslím, že není potřeba nějaká změna pravidel, stačí jen jednotlivé případy posuzovat s citem a zdravým rozumem, jak nabádá Wikipedie:IAR. --Jowe (diskuse) 27. 2. 2016, 15:52 (CET)

Moje poznámka směřovala k té variantě, že by možnost mazání všech editací určitého uživatele byla zcela odstraněna (což by správci a arbitři jistě měli radost…). Jinak bych řekl, že dané pravidlo dává možnost, nikoli povinnost, což nezpochybňuje ani odkazované stanovisko arbitrážního výboru, a že v konkrétním případě konkrétní osoby může arbitrážní výbor rozhodnout o mazání všech jejích editací. Což znamená, že v případě, kdy takto nerozhodne, závisí rozhodnutí o smazání na úvaze správce. --Vlout (diskuse) 27. 2. 2016, 16:02 (CET)

Kolegové, myslím, že si neuvědomujete 2 základní věci. První, že tresty mají sloužit k ochraně projektu a ne k trestání uživatelů, už jsme probrali. Rád bych teď zmínil i tu druhou: Uživatel, který provede tak pozitivní editaci, jakou je založení neproblematického hesla, tím jistě prokazuje vůli jednat konstruktivně. Jistě, porušil pravidlo hry (blokaci), ale nelze tím trestat Wikipedii a všechny její čtenáře, ale jen jeho (třeba prodloužení blokace, vynadání, veřejné lynčování, nebo co si kdo představí, nikoliv ale mazání konstruktivních editací). A pokud trestat, tak jen kvůli zamezením škodlivých editací, nikoliv kvůli zamezení jakýchkoliv editací. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 11:48 (CET)

Z čeho usuzujete, že si kolegové (a kteří?) něco neuvědomují? Domněnka, že jedna tak říkajíc „pozitivní editace“ je důkazem o vůli konstruktivně jednat, vychází IMHO z nepřiměřeného výkladu PDV. Předpoklad dobré vůle funguje jen do určité míry a příslušné doporučení výslovně uvádí: „Toto pravidlo nevyžaduje, aby editoři pokračovali v předpokládání dobré vůle, i když jsou konfrontováni s důkazy opaku. Mezi činy neslučující se s dobrou vůlí řadíme vandalismus, osobní útoky, zneužívání loutek a editační války.“ Myslím, že dotyčný exwikipedista dostatečně prokázal masivní vandalismy, osobní útoky i zneužívání loutek, prakticky vše, co tradičně PDV vylučuje. A dostal celou řadu příležitostí ke změně svého přístupu, které nevyužil nebo využil jen částečně. Ban rozhodně nepřišel jen tak z čistého nebe.

Naopak tedy vedle dobré vůle můžeme klidně předpokládat i jiné motivace, např. že tzv. „pozitivní editace“ je forma trollingu nebo snaha vykoupit si jakési právo na pokračování ve své ostatní, škodlivé činnosti. Pokud uživatel stojí o tzv. nový začátek, musí především definitivně skončit s tou negativní činností, kvůli které dostal ban. Nemůže přijít s tím, abychom mu to či ono promíjeli výměnou za to, že třeba nebude škodit ještě víc nebo že sem tam udělá něco, co není vyloženě škodící. Toma646 (nebo uživatel využívající jeho postupů) právě teď a tady znovu dokázal, že škodit hodlá, že tu chce a bude nadále vystupovat s vulgárními osobními útoky a zneužívat loutkové účty a tím si vynucovat, aby bylo po jeho. Na takové postupy přece nemůžeme přistoupit. Ban měl být právě vyjádřením finální rezignace na všechny předchozí pokusy nalézt způsob, jímž bychom omezili jenom negativní působení při zachování alespoň minimálního pozitivního přínosu. Všechny ty snahy předtím už proběhly. --Bazi (diskuse) 28. 2. 2016, 17:13 (CET)

„Toto pravidlo nevyžaduje, aby editoři pokračovali v předpokládání dobré vůle, i když jsou konfrontováni s důkazy opaku. Mezi činy neslučující se s dobrou vůlí řadíme vandalismus, osobní útoky, zneužívání loutek a editační války.“ Z toho vyplývá, že mezi činy neslučující se s dobrou vůlí neřadíme zakládání neproblematických stránek na Wikipedii. Důkaz o opaku dobré vůle není trvalý, absolutní, nezlomný. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 22:44 (CET)

To jako po založení článku budeme u (zdůrazňuji dlouhodobého vytrvalého) vandala předpokládat dobrou vůli až do další vandalizace, poté budeme předpokládat zlou vůli až do založení dalšího článku a takto pořád dokola? Připadá vám to normální?--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 23:22 (CET)

Samozřejmě, že ne. Založení článku je projev dobré vůle, ale ne deklarace konce projevu zlé vůle. Blokování by mělo pokračovat, protože důvody blokování nepominuly.. Článku by se to ale nijak dotknout nemělo. Pokud trest, tak pro uživatele (třeba prodloužení bloku za jeho porušení), nikoliv pro obsah Wikipedie, pro čtenáře, kteří si to nepřečtou, pro kolegy, kteří to musí napsat znovu. --Palu (diskuse) 28. 2. 2016, 23:45 (CET)

Co přesně nechápete na tom, že faktická (plošná) nemožnost vynucování pravidel by v konečném důsledku nadělala víc škody než by byl přínos několika nesmazaných článků? Začínám mít pocit trolingu z vaší strany, protože jen stále dokola opakujete argumenty, které již byly odmítnuty.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 2. 2016, 17:23 (CET)

Nemožnost donutit někoho, aby nevandalizoval je realita. Vandal bude vandalizovat dokud ho to bude bavit, na tom nikdo bohužel nic nezmění. Jediná šance je, že ho více začnou bavit prospěšné editace a ty mu chcete ničit... --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 17:34 (CET)

Nikoliv, jinou šancí je, že vandal ztratí o Wikipedii zájem, když mu nebude umožněno se tady jakkoli realizovat, a najde si jiné pískoviště. K čemu by mimochodem přispělo, kdyby nebyl troll neustále krmen novými pokusy o oživování jeho sporů. --Bazi (diskuse) 28. 2. 2016, 17:39 (CET)

Jak vidíte, tak Toma neztrácí o Wikipedii zájem, i když je maximální snaha zabránit mu v jakékoliv činnosti. A zřejmě jen tak neztratí... --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 17:48 (CET)

No to se nedivte, když o něm někdo někde furt plká... --Silesianus (diskuse) 28. 2. 2016, 17:50 (CET)

Nedivím se, když je úzkostlivě hlídáno, jestli náhodou neučinil nějakou prospěšnou editaci, aby mohla být odstraněna a správce si mohl udělat další zářez na pažbu. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 17:56 (CET)

Cílem trolla je bavit se rozvracením diskuse. Pokud jej diskusní komunita bude ignorovat, přestane jej jeho činnost bavit. Tato diskuze se rozpoutala po příspěvku jistého čerstvého účtu, zcela jistě ne Tomovy loutky. Je to již jeho x-tý pokus o podobnou diskuzi. A takoví Paluové a Joweové mu na to vždycky skočí a pořádně ho nakrmí. Gratuluji, s vaší pravidelnou výživou zde vydrží hodně dlouho. --Silesianus (diskuse) 28. 2. 2016, 18:01 (CET)

Diskuse o tom, zda mazat přínosné články jen kvůli osobě zakladatele se přímo dotýká základního poslání Wikipedie, kterým je tvorba encyklopedie. Není proto divu, že se o tom diskutuje už po několikáté a vždy s velkým počtem příspěvků. Pokud s tím někteří Silesianové mají problém, mohu jim jen doporučit takové diskuse vůbec nečíst a nepřispívat do nich. --Jowe (diskuse) 28. 2. 2016, 18:52 (CET)