Wikipedie:WikiProjekt Chemie/Pod chemickou lípou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Portál Chemie Dolů

Pod chemickou lípou



Zkratka:
  • WP:PCHL
    WP:PCL

Tvorba pravidel[editovat | editovat zdroj]

Systematizace[editovat | editovat zdroj]

a, Domnívám se, že po zdařilém sepsání článků týkajících se prvků by bylo rozumné systematicky vytvořit články o nejběžnějších sloučenínaách. Řekněme pro začátek slučeniny které jsou klíčovou součástí výuky chemie alespoň na základních školách. Myslím, že to, že doposud nebyly sepsány ani základní informace o uhličitanu sodném, hydroxidu vápenatém, glycinu, kyselině citronové atd by bylo vhodné řešit. V nováčkovském nadšení se to pokouším změnit, ale pokud by na tom dělalo systematicky víc lidí šlo by to daleko rychleji.

b, Dále by se mělo dát dohromady základní schéma článku, které bude dodržováno aby bylo patrné co je třeba dohledat, doplnit atd. tedy řekněme 1.základní vlastnosti, 2.výroba, 3. speciální vlastnosti 4.použití + jiné speciality 5. externí odkazy informací které jsou o dané sloučenině.

c, Měla by se též zvolit alespoň částečně jednotná verze infoboxů obsahující nejdůležitější základní údaje o sloučenině. Tedy fotka (v ideálním případě), grafický strukturní vzorec pokud je to vhodné, systematický název, triviální název , sumární vzorec, molární hmotnost, teploty tání a varu, hustota, pKčka pokud tomá smysl, rozpustnost, CAS číslo, atd... Chce to promyslet. Tyhle věci by nemělo být problém dohledat v tabulkách a bude to působit daleko přehledněji pokud u každé sloučeniny bude takováto tabulka.

d, Časem by bylo určitě moc fajn zpracovat jednotně celé celky jako jsou např. aminokyseliny.

Pokud už tyto věci byly někde řešeny či dokonce případě vyřešeny, omlouvám se. Jsem tu poměrně nováček a nemám to všechno ještě zcela prokouknuté.

Hawkzn 22:48, 24. 12. 2006 (UTC)

Pojmenování článků[editovat | editovat zdroj]

IMHO je nutné vyřešit otázku pojmenovávání článků o skupinách látek (alkan vs alkany, oxid vs. oxidy a výbušnina vs výbušniny). Pro inspiraci udávám tuto novou diskusi: Diskuse:Třaskaviny, předtím se už vedla minimálně jedna, ale nevzpomínám si kde a tuším, že byla bezvýsledná. Cinik 15:36, 14. 5. 2006 (UTC)

Díval jsem se zmíněné 2 články a myslím, že po stránce řazení do kategorií jsou v současné době v pořádku. Množina traskavin je podmnožinou výbušnin a tak je to i obou článcích uvedeno. --Karel 19:08, 14. 5. 2006 (UTC)
Diskuse se vede ohledně singulární či plurální formy názvu. O tom, že třaskaviny jsou podmnožinou výbušnin snad nikdo nepochyboval. --Zirland 19:18, 14. 5. 2006 (UTC)
Spíše šlo o to, jestli se články mají jmenovat třaskavina a výbušnina nebo třaskaviny a výbušniny. U kategorií je to jasné - tam je úzus pojmenování množným číslem. U článků je pravidlo (dnes Cinikem trochu poupravené) dávejte přednost jednotnému číslu. Otázkou je, zda mají být tyto (případně obecně chemické články) výjimkou nebo ne. Osobně si myslím, že by tyto dva články měly být v jednotném čísle. --Postrach 19:25, 14. 5. 2006 (UTC)
Mě osobně zní jednoznačně lépe plurál. Článek se týká celé skupiny vybušnin (trhavin) a podle mne by logicky měl mít název Výbušniny.... Namátkou jsem otevřel knižní encyklopedii Diderot a tam také naleznete heslo Výbušniny a ne Výbušnina. Podobně v libovolné učenici chemie, ať již pro ZDŠ nebo vysokou školu se kapitola zabývající se tímto předmětem logicky jmenuje Výbušniny, stejně jako Alkány, Aromatické uhlovodíky atd. atd... --Karel 20:37, 14. 5. 2006 (UTC)
Osobně se příkláním k plurálu. IMHO je to používanější výraz. Hugo 20:54, 14. 5. 2006 (UTC)

Taktéž upřednostňuji plurál. Je logičtější a častější u všech skupin látek. Koneckonců, chemie by nebyla první oblastí, která se vymkla výše zmíněnému pravidlu, biologie je u taxonomických kategorií již dávno opustila. Cinik 21:56, 14. 5. 2006 (UTC)

Jednoznačně hlasuji pro plurál v případě skupin látek. Hlavním důvodem je okolnost, že existují sloučeniny, které daly název celé skupině, jejímiž jsou členy. Obecně známým příkladem je "fenol", sloučenina C6H5OH, která je současně nejjednoduším "fenolem", což označuje třídu sloučenin s hydroxylem vázaným na aromatický skelet (BTW, v hesle o alkoholech, k jehož předělání jsem se ještě nedostal, jsou nesmysly, neb tam jsou fenoly řazeny mezi alkoholy...). Méně pregnantní je případ slova "alkohol", který je obecně používaným názvem pro "ethanol", ale současně toto jméno je používáno pro označení třídy organických sloučenín s hydroxylovou skupinou vázanou na alifatický nebo alicyklický skelet. Asi by se daly objevit i jiné příklady, zejména v oblasti přírodních látek. --A.Vítek 19:39, 24. 5. 2006 (UTC)

Také podle mého názoru je logičtější pojmenování skupin látek v množném čísle.--Zp 20:09, 24. 5. 2006 (UTC)

S tím, že fenol a fenoly jsou různá hesla, nepolemizuji. Šlo mi o hesla na hranici mezi chemií a jinými obory - jako je třeba plyn/plyny, kov/kovy, nerost/nerosty výbušnina/výbušniny, koneckonců i látka/látky. Prostě pojmy, u nichž má smysl hovořit o vlastnostech, příslušejících samostatně onomu pojmu. --Postrach 20:22, 24. 5. 2006 (UTC)

Postrachův argument beru, příklady hesel, které uvádí, však nejsou skupiny (třídy) chemických sloučenin, ale cosi mnohem obecnějšího. Na druhou stranu podobně v mineralogii existují skupiny (třídy) minerálů, např. prvky, křemičitany apod., kde by také bylo vhodnější používat plurál. BTW, tady dochází ke kolizi (homonymitě) pojmů, neboť třeba definice pojmu prvek v chemii a v mineralogii jsou značně odlišné a v důsledku toho množiny minerálů na straně jedné a chemických prvků na straně druhé jsou odlišné, byť mají neprázdný průnik (v cs wiki je to vyřešeno tím, že v chemii je heslo chemický prvek). --A.Vítek 05:54, 25. 5. 2006 (UTC)

Tak - myslím si, že se snad shodneme, že je jakási hranice odkud používat plurál a dkud singulár. Jde mi o to, na takové hranici se domluvit. Na tenhle problém jsem narazil u pojmu výbušnina/výbušniny. Byl jsem pro singulár protože:

  • často se nejedná o stejnorodou látku, ale směs
  • Pro vymezení pojmu není důležité hemické složení, ale další vlastnosti (vnitřní energie, bizarce), kterými je ten pojem vymezen
  • na upřednostňování singuláru máme wiki pravidlo

Opačné argumenty (je to skupina chemických látek) sice chápu, ale z mého pohledu převažují ty mé. Neprosazuji je ale na sílu - chci se domluvit na rozumném pravidlu.

--Postrach 06:23, 25. 5. 2006 (UTC)

Tady bych chtěl předeslat, že se (zatím) v chemických (i jiných oblastech, ale dotýkajících se chemie) užívá trochu vágně některých pojmů, zejména pojmu "látka" a "sloučenina". Striktně vzato množina "látka" je nadmnožinou "chemicky čistá látka" a ta je nadmnožinou "sloučenina", která je pak disjunktní s množinou "prvek", která je také podmnožinou "chemicky čistá látka".

Co se týče pojmu "výbušnina" (resp. "výbušniny"), tak tato množina je podmnožinou množiny "látka" (nikoli už "sloučenina"), neboť, jak jsi Postrachu zcela správně uvedl, některé výbušniny jsou buď homogenní nebo heterogenní směsí více "chemicky čistých látek" (většinou, ale ne nezbytně vždy, "sloučenin"). Z hlediska chemické klasifikace tedy nejde o třídy (skupiny) sloučenin, neboť příslušnost látky do množiny "výbušnin" je, jak správně uvádíš, založena na něčem jiném, než jsou jejich chemické vlastnosti. Jde spíše o vlastnosti souvisejících s rychlostí přeměny složek výbušniny na produkty jejich rozkladu či chemických reakcí. A právě na základě těchto obecně ne-chemických vlastností je příslušnost látek k "výbušninám" definována.

Trochu podobné je to např. s pojmy "kov"/"kovy". I když podstatou kovů jsou "prvky" (chemické prvky), patří sem i jejich slitiny, což opět nejsou "chemicky čisté látky", ale směsi.

Proto nemám námitek, aby se takováto hesla nazývala singulárními tvary. Pokud se však hovoří o třídách chemických sloučenin, které jsou definovány na základě společných rysů jejich molekulární (event. atomové) struktury, pak bych trval na používání plurálu, např. "alkany", "alkeny", "cyklické uhlovodíky", "terpeny", ... a v oblasti prvků např. "alkalické kovy", "lanthanoidy", "transurany", "aktinidy", atp. --A.Vítek 13:08, 25. 5. 2006 (UTC)

POSLEDNÍ VAROVÁNÍ! Vzhledem k tomu, že za posledního půl roku se k otázce plurál/singulár pro názvy hesel skupin chemických látek již nikdo nevyjádřil a z dosavadní diskuse vyplynula jednoznačná preference plurálu v případech, že jde o chemicky danou příbuznost členů tvořících danou skupinu, začnu od zítřka, tj. 2006-10-06 12:00 UTC postupně upravovat existující hesla. Má-li někdo zásadní námitky, nechť je zde zveřejní. --A.Vítek 21:16, 5. 10. 2006 (UTC)

Žádné námitky nemám. Rád bych pomohl, ale bohužel teď nemám moc času. --hugo (diskuze) 05:14, 6. 10. 2006 (UTC)

U čistě chemických názvů nemám námitek. Shrnutí pana Vítka plně akceptuji. Pro nechemické články bych se ale přimlouval za singulár. --Postrach 07:35, 6. 10. 2006 (UTC)

Názvosloví[editovat | editovat zdroj]

Při tvorbě článků se vyskytla otázka, jaké použít názvosloví:

  • v biochemii u enzymů a sacharidů - starší varianta názvů konší příponou -osa (glukosa), novější je -óza (glukóza). Mladší generace chemiků dává přednost novějšímu názvu, čeština obecně nahrazuje "s" písmenem "z". Wikipedie by podle mého názoru měla jít dobou a používat novější variantu (+ případná přesměrování).
  • v koordinační chemii v názvu halogenidových ligandů došlo ke změně "chloro-" → "chlorido-". Tato varianta je ovšem velmi mladá a proto bych se ji nyní zdráhal používat (čas ukáže, jak se chemická obec zvykne).
  • v organice je bez debat nutné psát např. "methan", nikoliv "metan", ačkoliv první varianta je nespisovná. Názvoslovná chemická pravidla jsou důležitější.

--Jiří Janoušek (D|P|E) 05:38, 21. 11. 2007 (UTC)

K 1. bodu. Určitě bych dal přednost počeštěným názvům. Myslím, že to je i tendence současné češtiny. Což považuji za pozitivní, protože striktní trvání na původním pravipisu často vede ke komolení. Tradiční podobu je možno v heslech uvádět také (třeba v závorce). K 3. bodu: Pokud názvosloví připouští jedině methan, nedá se nic dělat. Ostatně i Pravidla českého pravopisu připouštějí, že odborná terminologie se od nich může lišit. --Pajast 20:56, 10. 12. 2007 (UTC)
Biochemicke nazvoslovi sacharidu a proteinu se ridi uplne stejnymi pravidly jako "methan" a "metan". takze jedine spravne pojmenovani je glukosa a proteasa, nikoliv glukóza a proteáza. nejedna se o tendence současne cestiny, protoze tohle plati ve slovech, ktere jsou beznou soucasti slovni zasoby populace a neridi se chemickym nazvoslovim (thermalní, analysa, theorie, syntesa, cysticka fibrosa). ano, tato slova se pisi termalni, analýza, teorie apod. proto,ze byla pocestena a jejich tvary s "h" a "s" zni zastarale. ale maltasa je chemicky termin vytvoreny pravidly chemickeho nazvoslovi, takze bych argumentoval stejne jako u vaseho methanu "Pokud názvosloví připouští jedině methan, nedá se nic dělat. Ostatně i Pravidla českého pravopisu připouštějí, že odborná terminologie se od nich může lišit." Bejbynek 23. 1. 2011, 17:47 (UTC)
Souhlasím s tím, že obě koncovky (-osa i -óza) jsou přípustné a ani jedna neni nesprávně. Při použití koncovky -óza například u sacharidů vzniká určitá nekonzistence, když se například napíše D-galaktóza a D-galaktosamin (galaktózamin jsem nikde neviděl). Netvrdím, že je to zásadní problém, ale je to určitá nejednotnost. --Jan Choutka (diskuse) 16. 7. 2015, 11:00 (CEST)
Myslím, že jediné, co by bylo dobré hlídat a doporučovat, je dodržování stejného stylu názvů v celém článku. Aby v jedné větě nebyly obě koncovky, to by nebylo dobré. --Dvorapa (diskuse) 12. 9. 2015, 23:56 (CEST)

Psaní konfiguračních symbolů D a L[editovat | editovat zdroj]

Konfigurační symboly D a L například u sacharidů nebo aminokyselin by se měly psát malou kapitálkou, tedy např. d-glukosa nebo l-alanin. Myslím, že téměř na celé wikipedii to je nesprávně. Co si o tom myslíte?

Reference zde:

McNaught, A. D., Nomenclature of carbohydrates (Recommendations 1996). J. Carbohydr. Chem. 1997, 16 (8), 1191-1280. web, pdf

Černý, M.; Trnka, T.; Buděšínský, M. Sacharidy. 1. vyd. Praha: Česká společnost chemická, 2010, 178 s. ISBN 978-80-86238-81-4.

--Jan Choutka (diskuse) 16. 7. 2015, 11:19 (CEST)

Důvod chápu, přijde mi to však zbytečně složité v každé druhé větě mnoha stovek článků používat šablonu pro kapitálky. --Dvorapa (diskuse) 12. 9. 2015, 23:54 (CEST)

Kategorie - možný budoucí zdroj zmatků[editovat | editovat zdroj]

Zdravím všechny kolegy z WikiProjektu Chemie. Chtěl bych vás upozornit na problém, který jistě nastane s rostoucím počtem chemických článků. Jedná se o kategorie. Dělám totiž WikiProjekt Mineralogie a byl jsem rychlejší v použití některých kategorií chemických látek pro mineralogii. Namátkou to jsou kategorie: Fosfáty, Chloridy, Sulfidy a další, které jsou podkategoriemi Kategorie:Systematická mineralogie. Chtěl bych se tedy domluvit, jestli a jakým způsobem si příslušné kategorie pojmenujeme, aby se vedle sebe nevyskytovaly články z různých vědních (byť ne neslučitelných) oborů. --MiF 20:30, 12. 3. 2007 (UTC)

V poslední době je to tu nějaké mrtvé. Myslím, že celkově chemie by chtěla hlavní nosný systematický návrh, který mám pocit není tak zcela vyřešen. Pokusím se nějak zaktivizovat větší počet chemiků aby se to pořešilo.Hawkzn 19:32, 15. 4. 2007 (UTC)

Koukal jsem na ty kategorie a zjevně tam už chaos nastal – jsou tam minerály i chemické látky. Nejlepší by asi bylo kategorie rozdělit. Doporučoval bych chemické látky nechat bez rozlišovače (Oxidy, Chloridy…) a minerály dát s rozlišovačem (např. Oxidy (minerály), Chloridy (minerály)…). --Ragimiri 17:14, 28. 7. 2007 (UTC)

Portál chemie[editovat | editovat zdroj]

Ahoj všichni chemici. Vzhledem k tomu, že chemické stránky poslední dobou nejsou nijak aktivně rozšiřovány a nové hesla se také příliš nezakládají, chtělo by to chemii na Wikipeii oživit. K oživení bych jako základ použil portál chemie, kde by každý mohl okamžitě vidět co je potřeba udělat a s čím pomoct. V nynější podobě však o tom není možné uvažovat, proto provádím jeho aktualizaci, celkovou opravu a částečné doplnění toho, co tam chybí. Případné připomínky, návrhy a dotazy směřujte spíše na moji diskuzní stránku, ale klidně odpovím i zde. Doufám tedy, že pokus o oživení chemie na Wikipedii nekončí pouze u pokusu, ale že se do něj alespoň někdo zapojí a pomůže. Předem děkuji všem, kteří projeví zájem. Ondřej Mangl (CheMistЯ) 15:36, 4. 10. 2007 (UTC)

Bohužel to vypadá, že oživení chemie v současné době moc nehrozí. Dřív přispívali hodně uživatelé Karel a Avitek, ale v tuto dobu už do chemie moc nezasahují. Já už na wiki taky nemám čas. Čili to asi zůstane na tobě :-). --hugo (diskuze) 14:35, 9. 11. 2007 (UTC)

Rozdělení článků do kategorií[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že v chemických článcích na Wikipedii je poměrně velký chaos, chtělo by tu udělat pořádek. Proto navrhuji rozdělit články do několika kategorií podle důležitosti nebo podle kvality nebo podle kombinace obojího, či pokud někdo přijde s nějakým dalším řešením bude vítáno. Na anglické Wikipedii používají kombinaci obojího a na německé preferují podle kvality. Bylo by dobře něco vymyslet a rozdělit tak články, aby bylo jasnější co potřebuje velkou pomoc a co je na Wikipedii v celkem přijatelném stavu. Prosím proto všechny, kteří se v chemii orientují, aby přispěli svým názorem. Ondřej Mangl (CheMistЯ) 17:05, 16. 11. 2007 (UTC)

Chemické články o lišejnících, prosba o pomoc[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, chtěl bych chemiky poprosit o pomoc, zda by mohli napsat články o některých chemických látkách, popisovaných v článku lišejník (nominován na nejlepší článek) - stačí pahýly. Jsou to jmenovitě články orcein en:Orcein a kyselina usnová en:Usnic acid, dále těžký kov, popřípadě také konzervant či narkotikum. Jsem rád za jakoukoliv pomoc. Předem dík, --Vojtech.dostal 15:02, 13. 3. 2008 (UTC)

Zdravím, domluvím se s kamarádem a určitě se něco pokusíme napsat. Nejdříve ale až o velikonočních prázdninách. Doufám, že to nevadí, ale oba se docela dost věnujeme chemické olympiádě. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 12:37, 17. 3. 2008 (UTC)
Díky moc, sám bych to dával do kupy hrozně dlouho, neznám zvyklosti v chemické části. --Vojtech.dostal 10:04, 23. 3. 2008 (UTC)
Nemáš zač, článek o kyselině usnové ještě nějak přeložím z en.wiki, ale s článkem narkotikum si moc nevím rady. V knížkách, co mám doma, jsem nikde definici narkotika nenašel a použít jako základ k článku nějaký článek z internetu se mi moc nechce. Zkusím se ještě poptat nějakých biochemiků, ti by snad mohli vědět, jak to alespoň definovat, když nic jiného. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 13:53, 26. 3. 2008 (UTC)
Díky, s narkotikem si nedělej starosti, to snad někde najdu - kyselina usnová by bodla. Měj se... uvidíme se v létě na Běstvině? --Vojtech.dostal 13:55, 26. 3. 2008 (UTC)

Rovnice[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak by se vyřešila tato rovnice:

díky --El Quebrado 00:25, 20. 3. 2008 (UTC)

NaHCO3 (hydrogenuhličitan sodný) je látka, která nemá izomer, ale souhrnnému vzorci C6H8O7 může odpovídat velké množství látek, proto se prosím podívejte o jakou látku by se mělo jednat, ze souhrnného vzorce bohužel neurčím, jak by mohla reakce probíhat nebo jestli bude vůbec probíhat, nejspíše se jedná o sacharid (cukr), ale pro jistotu se podívejte, ať vím u jaké skupiny látek mám tuto reakci hledat. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 10:02, 23. 3. 2008 (UTC)
C nebude nic jiného nežli Kyselina citronová. Se sodou dá citrát sodný. Pozdě, ale přece... --Lovecz 15. 11. 2009, 12:37 (UTC)

Dobré články o chemii[editovat | editovat zdroj]

Ahoj,
chtěl bych požádat účastníky tohoto projektu, jestli by nemohli v rámci péče o „své“ Dobré články je upravit - mám tím na mysli zejména jejich úvod. Ten by měl ve stručnosti shrnovat celý článek, pokud možno z každé kapitoly něco. Současný stav takřka všech chemických Dobrých článků není vyhovující. Dokonce některé články jako Mangan či Hořčík v úvodu obsahují jen dvě věty, což není dost, na svou délku by měl obsahovat alespoň dva větší odstavce. Prosím tímto o rozšíření toho úvodu, bylo by to moc fajn v rámci zvyšování kvality Wikipedie. Vše nej, --Podzemnik 10:17, 14. 4. 2008 (UTC)

Ahoj, pokusím se s tím pokud možno co nejdříve něco udělat, ale mám teď docela napilno ve škole i v chemických soutěžích, takže to bude nejspíš nějakou dobu trvat. --Ondřej Mangl (CheMistЯ)
Díky Ti moc, nemusíš s tím spěchat. Samozřejmě, že čím dřív, tím líp, ale nechtěl bych někoho zatěžovat věcmi, na které zrovna nemá čas a chuť nebo tak :-) Měj se pěkně a hodně štěstí při chemických olympiádách;) --Podzemnik 13:48, 14. 4. 2008 (UTC)

Zdroj informací?[editovat | editovat zdroj]

Ahoj chemici, možná že bych pro vás měl vhodný zdroj informací. Právě jsem na wikiknihy dostal seminární práci Jirky Kysilky o přírodních látkách, je toho kvanta, viz [1]. Možná citace je v diskuzi. --Vojtech.dostal 19:06, 28. 4. 2008 (UTC)

Výhoda je v tom, že to můžete kopírovat, jak se vám zachce, - teda myslím, je to totiž GFDL. --Vojtech.dostal 19:07, 28. 4. 2008 (UTC)

Moc díky Vojto, rozhodně se to bude hodit. Až se s Jirkou (HeRbYm) v červnu potkám, tak mu za poskytnutí licence pro Wiki poděkuju osobně. A pokud by mu to nevadilo, tak bych z něho zkusil vytáhnout ještě nějaké další věci, které by se mohli hodit. Teďka si udělám trochu pořádek ve známkách ve škole a konečně se začnu zase trochu více věnovat Wikipedii, poslední dobou tu skoro vůbec nejsem. Zatím se měj a ještě jednou dík. --Ondřej Mangl (CheMistЯ)

Ahoj, rád ti pošlu celou tuhle jeho seminárku, ještě jsem ji neuploadoval celou a jsou tam jeste tabulky a obrazky, ktere jsem fakt nezvladl dat na wiki. Nemám ale na tebe mail. --Vojtech.dostal 06:14, 30. 4. 2008 (UTC)

Mail na mě najdeš na mojí uživatelské stránce. Vlevo v liště nástroje je "poslat mail", ale nevím jestli se přes to dají posílat soubory, a jinak mám mail napsaný v icq (pokud jsem ho teda v infu nesmazal, ale myslím, že ne). No a kdyby tam nebyl, tak ti ho napíšu na icq. Zveřejňovat tady se mi ho moc nechce, kdo ví, co by mi pak na něj chodilo :D. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 12:37, 30. 4. 2008 (UTC)

Manosa x manóza[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, nevím si rady, co s článkem manosa. máme tu glukóza a fruktóza, ale asi to bude nějak složitější. Autor článku manosa používá koncovku -osa nejen pro cukry, ale i pro enzymy (kinasa). Co mám dodržovat? Co mu máme poradit? --Vojtech.dostal 18:43, 26. 5. 2008 (UTC)

Ahoj, no s koncovkami je v chemii pořád trošku nepořádek a chtělo by to na Wiki sjednotit do jednotné podoby. Koncovky -osa jsou povolené, ale jsou zastaralé, dříve se používali běžně, ale čeština byla proti těmto "cizím koncovkám", a tak se zavedli koncovky nové, podle pravidel českého pravopisu. Nové a tedy i gramaticky správnější jsou tedy koncovky -óza. Pokud máš čas, tak by to chtělo sjednotit do jednotné podoby, bohužel já jsem teď na Wikidovolené a snažím se ještě trochu si vylepšit známky ve škole. Pokud by to šlo všechno dobře, tak se vrátím druhý týden v červnu. Pokud bys teda neměl čas, tak doufám, že na to nezapomenu a provedu nějakou revizi na sjednocení názvů. Zatím se měj --Ondřej Mangl (CheMistЯ)
Manózu předělám, pokud na něco v průběhu práce narazím, tak už budu vědět. --Vojtech.dostal 12:50, 28. 5. 2008 (UTC)

Články pro letošní téma chemické olympiády[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, prosím všechny účastníky WikiProjektu i další přispěvatele do Wikipedie, aby pomohli zdokonalit články, které souvisí s letošními tématy chemické olympiády kategorie A. Proč? Mezi účastníky WikiProjektu jsou 3 Wikipedisté, kteří toto kolo chemické olympiády řeší a rádi by pomohli ostatním řešitelům v získání informací, které se k tomuto nejtěžímu kolu ChO někdy špatně shání. Proto prosím všechny, kteří mají čas, aby pomohli s vytvořením nebo doplněním článků, které patří do letošního tématu - základní téma je redukce a oxidace a téměř vše, co s tímto souvisí. Během zítřka nebo ještě dnes večer napíšu do požadovaných článků, o které články by se přesně jednalo. Doufám tedy, že se připojí co možná nejvíce Wikipeistů a že díky společného úsilí se podaří daná témata zpracovat opravdu kvalitně. Předem všem děkuji --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 15:54, 20. 6. 2008 (UTC)

To zní zajímavě. Možná by se to mohlo podobně praktikovat mezi biologickými wikipedisty - koneckonců článek symbióza vzešel také z loňského tématu biologické olympiády.--Vojtech.dostal 16:57, 20. 6. 2008 (UTC)

Nabídka informací :)[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, pracuji v jedné odborné chemicko-farmaceuticko-lékařské knihovně a ačkoli jsou tato témata pro mne španělskou vesnicí, řekl jsem si jestli by ty strašidelně knihy, co mě obklopují mohly být aspoň k něčemu dobré. :) Potřebuje wiki nějaké odborné informace, které bych případně mohl dohledat? Budu rád když budu užitečný, tak kdyžtak dejte vědět, věřím že by se tam daly objevit věci nevídané :)) --Jakubisko 21. 8. 2008, 16:16 (UTC)

Vím, že už to asi nebude aktuální, ale kdyby náhodou ano, tak myslím, že mnoho článků zde chybí a stálo by za to z nich udělat alespoň pahýly ;-) --Dvorapa (diskuse) 22. 7. 2015, 18:47 (CEST)

Vzorce?[editovat | editovat zdroj]

Zdravím. Na estonské Wikipedii právě dolaďuji takovouto šablonu (odkaz je na diskusi, příklad použití hned nahoře), a napadlo mě, že by se možná využila i na české, protože tu žádnou podobnou nenacházím. Je-li zájem, klidně ji převedu. Co myslíte? --Mmh 21. 5. 2009, 16:22 (UTC)

Což o to, šablona špatně nevypadá, člověk tak aspoň nemusí pořád myslet na dolní index. Ale myslím si, že se moc neuchytí. Jednak příležitostní přispěvatelé o ní vědět nebudou a budou psát vzorečky starým zaběhlým systémem, jednak pravidelní přispěvatelé, kteří nesledují nějak pravidelněji změny si jí taky hned tak nevšimnou, no a za třetí si myslím, že i s pomocí botů by byla předělávka na tenhle systém docela dost náročná a chaotická. Navíc by mě docela zajímalo, jak mají u té šablony řešen horní index v případě iontů, protože pokud by se tu už něco takového zavádělo, tak by to chtělo kompletně pro všechny vzorečky a ne, že by část byla tak a část onak. Takhle asi moje připomínky a názory a mé shrnutí k této šabloně je spíš ne. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) Ondřej Mangl 26. 5. 2009, 10:24 (UTC)
Já právě na etWiki tu šablonu podle přání tamních redaktorů chemických článků vytvořil a podle podobných připomínek dotvářím, takže by do ní šlo dodělat všechno, co by chybělo. Byla tam po ní sháňka, tedy jsem ji udělal, a určitě ji nehodlám na csWiki nějak protlačovat. Jenom jsem si říkal, zda by tu někdo neměl zájem, když už je jednou udělaná. --Mmh 26. 5. 2009, 13:23 (UTC)
IMHO (možná pozdě, ale přece), by stálo za to to zkusit přenést na cswiki, ale jak říká Ondřej Mangl, opravit vzorce po celé Wikipedii pomocí botů na tvar šablony bude určitě velmi náročná práce, zvlášť, když polovina ze vzorců je napsána v TeXu (pokud se nemýlím). --Dvorapa (diskuse) 22. 7. 2015, 18:53 (CEST)

Přehled značek a vzorců chemických látek[editovat | editovat zdroj]

Kolega a trochu zbrklý nováček Wikipedista:Radek555 dneska vytvořil článek Přehled značek a vzorců chemických látek. Chci se zeptat, jestli takový seznam má nějakou hodnotu. Nejrůznějších chemických sloučenin jsou přece deseti tisíce a takový seznam by byl jen jeho subjektivní částí. Díky za vyjádření. --Harold 7. 11. 2009, 17:04 (UTC)

Všech chemických sloučenin, které věda zná je zhuba 3 milióny, těch nejznámějších a nejdůležitějších jsou jistě desítky až stovky tisíc. Onen seznam je v této podobě skutečně více než problematický. ** Nějsem chemik, takže se omlouvám, že Vám kafrám i do této záležitosti ** MiroslavJosef 13. 11. 2009, 10:28 (UTC)
Osobně si myslím, že tato stránka je neudržitelná a nemá imho žádný význam a přínos. --hugo (diskuze) 13. 11. 2009, 11:57 (UTC)
Souhlasím s výše uvedenými názory, počkal bych, až uplyne doba vyhrazená k editaci šablonou "pracuje se", a pak bych ten seznam asi nominoval na smazání.--Vojtech.dostal 13. 11. 2009, 13:43 (UTC)
Jsou jich třeba 3 miliony, tak bych jich tam nemohl dát alespoň 100?Hlav ně něco ne?--Radek555 13. 11. 2009, 14:11 (UTC)
Seznam nemusí být vždy úplný, to je vpořádku, akorát šablona "pracuje se" by tam neměla viset 5 či více dnů MiroslavJosef 13. 11. 2009, 14:13 (UTC)
Jak už jsem ti psal do diskuse. 100 vybraných ale podle čeho? Podle toho, že si doma vezmeš učebnici chemie a napíšeš sem 100 náhodně vybraných vzorců s názvy? Nic ve zlém, ale takhle se encyklopedie netvoří. Takový seznam pak nemá absolutně žádnou encyklopedickou hodnotu. --Harold 13. 11. 2009, 14:19 (UTC)

Alkany[editovat | editovat zdroj]

Dnes jsem náhodou narazil na několik článků o alkanech a jejich úroveň je hodně nízká (chybí indexy, některé pasáže jsou strojově přeloženy), jde minimálně o pentan, hexan a oktan. Bohužel už nemám tolik času na wikipedii jako dřív, tak bych byl rád, kdyby se našel někdo, kdo by ty články prošel a zkontroloval. Já na tom budu dělat průběžně, ale nějaký čas mi to potrvá. --hugo (diskuze) 11. 5. 2010, 18:24 (UTC)

Uhlovodíky[editovat | editovat zdroj]

Obracím se na vás, chemiky, s žádostí o názor. Jak se vám líbí poslední vylepšování stránky uhlovodíky? Svůj názor jsem vyjádřil na diskusní stránce uhlovodíků, ale před nějakými úpravami chci znát odbornější názory. Petr Karel 19. 7. 2011, 09:56 (UTC)

Takhle ta tabulka v článku vypadá opravdu úděsně. Deriváty tam opravdu nemají absolutně co dělat, když je to článek o uhlovodících a opakovat ty samé kořeny slov a přidávat k nim jiné předpony a přípony zvládne snad i malé dítě z jednoho příkladu (proto je to názvosloví taky udělané takhle). Spíš než rozšiřování tabulky by bylo podle mě pro článek přínosnější doplnit zdroje uhlovodíků, případně, jak se od sebe dělí, které uhlovodíky v jednotlivých skupinách jsou plynné, kapalné a pevné (o různých látkách se píše - rozpustná v kapalných uhlovodících, ale v článku ani není, které to vlastně jsou). Přepracovat to je rozhodně potřeba do nějaké úhlednější podoby. Pokud se toho ujmete, bude to jen ke prospěchu článku. Předem díky :). --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 19. 7. 2011, 11:46 (UTC)
Na takové přepracování článku jako nechemik nemám, byl bych schopen akorát mazat, proto to raději nechám. Petr Karel 8. 8. 2011, 13:51 (UTC)

Bromid fosforistý[editovat | editovat zdroj]

Zaujal mě v nových článcích název Bromid fosforistý, zejména kvůli té příponě. Neznám přesně pravidla, kdy je povoleno odvozovat příponu mocenství z nesmyslného aritmetického výpočtu, který všechny atomy stejného prvku zprůměruje (spíš jsem se setkával s rozdělením, např. magnetovec Fe3O4 - oxid železnato-železitý), proto nebudu napadat název. Co mi však určitě vadí, je šablona, která přisuzuje fosforu oxidační číslo +VII jenom (jak předpokládám) podle naivního výpočtu, do kterého všechny bromy vstupují s oxidačním číslem -I, což z uvedeného vzorce rozhodně neplatí (středový atom aniontu se liší). Atom fosforu má v této sloučenině, resp. v jejím kationtu, podle mě oxidační číslo +V (standardní).

Protože jsem nechemik, nechávám posouzení správnosti na vás a prosím, abyste, potvrdíte-li správnost mé úvahy, šablonu odstranili (a případě změnili i název této iontové sloučeniny; pozor, ten se uvádí i v článku Bromid fosforečný).

Díky. Petr Karel 8. 8. 2011, 13:51 (UTC)

Máte naprostou pravdu. Fosfor nemůže dosáhnout oxidačního čísla VII za normálních podmínek v žádném případě, jelikož nemá v orbitalech dostatek elektronů možných k takovéto excitaci. Naprostý nesmysl to sice úplně není ale takováto látka by byla metastabilní pouze v plasmě. Ze vzorečku jasně vyplývá, že jde o fosforečnou sloučeninu, tedy s fosforem v ox. č. V+, jak jste tu správně uvedl. Bromid fosforistý je tedy naprostý nesmysl. Správný název je ale otazník. Jedna varianta, která mě napadá, by mohla být komplexního ražení podle vzorce - [PBr4]Br3, takže tribromid tetrabromidofosforečný. Tento název je jednoznačně správný, nevím ale na 100% jestli ten úplně nejvhodnější, zkusím se proto optat někoho, kdo se této problematice věnuje. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 8. 8. 2011, 15:46 (UTC)
Název „bromid fosforistý“ jsem vytvořil překladem anglického názvu „phoshorus heptabromide“ použitého ve zdroji (1). Nepodařilo se mi nikde (ani v knihách, ani na webu) dopátrat správného českého názvu ani struktury – zdroj (2) se v anglické verzi, kterou jsem vytvořil současně s českou, objevil až následně, stejně jako strukturní vzorec v české verzi. Nevidím sebemenší problém v tom, aby byl název změněn na správnější. Stejně tak může být odstraněna šablona. -- Luk 9. 8. 2011, 11:11 (UTC)
No Luku překlad anglického „phoshorus heptabromide“ do češtiny je heptabromid fosforu. Ono Angličani rádi používají narozdíl od systematického opisné názvosloví, což může dost lidí zmást. Bromid fosforistý by anglicky vypadal Phosphorous(VII) bromide. Esi se ti ten název Luku chce přehazovat hned, tak tam můžeš v pohodě dát ten opisný - heptabromid fosforu. Kamarádovi, co se věnuje anorgáně víc než já, jsem už napsal, tak se snad brzo ozve a řekne mi, jak by to bylo nejlepší nazvat i systematicky. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 9. 8. 2011, 11:28 (UTC)
Bude asi lepší vyčkat, než dělat dvě změny. -- Luk 9. 8. 2011, 12:24 (UTC)

Děkuji všem za rychlou nápravu, zejména Ondřeji Manglovi. Petr Karel 10. 8. 2011, 12:25 (UTC)

Sraz Wikipedistů za účelem tvorby nového programu k WikiProjektu Chemie a jeho oživení[editovat | editovat zdroj]

Zdravím :)
Z podnětu Honzy Havlíka se obracím s prosbou na všechny, kteří by se měli zájem podílet na tvorbě nového programu k WikiProjektu Chemie a rádi by tak sjednotili Wikipedisty se stejným zájmem a dali jednotnou podobu chemickým článkům na české Wikipedii. Momentální situace je ve velmi neuspokojivém stavu a je potřeba ji zlepšit. Honza přichází s nabídkou převzetí patronátu nad WikiProjektem a propagací Wikipedie mezi mladými nadějnými chemiky (zejména ze středních škol), kteří nejsou zatíženi starostí o rodinu, případně náročným studiem na vysoké škole a mají tak více času se aktivně věnovat vylepšování Wikipedie. Před nějakou větší propagací pomocí chemických soutěží a časopisů by ovšem rád první se zkušenějšími Wikipedisty vytvořil program, podle kterého by se zde články jednotně psaly a určilo se, kde je potřeba věnovat píli jako první, aby zde byly základní a důležité články, které by zde neměly rozhodně chybět.
Setkání k diskuzi by proběhlo v pondělí 5. 12. od 19 hodin v hospodě Pod Slavínem na Albertově v Praze (viz mapa). Pokud máte možnost a chtěli by jste přispět svými zkušenostmi v debatě a poznali další členy, kteří se chtějí v projektu angažovat, tak prosím přijďte.
S pozdravem -- Ondřej Mangl (CheMistЯ) 3. 12. 2011, 22:39 (UTC)

Zúčastní se:

Ondřej Mangl - CheMistЯ
Jan Havlík - Hawkzn
--Juandev 4. 12. 2011, 07:45 (UTC) zaskočím s informacemi jaké jsou možnosti oslovení lidí a získání podpory od WMCZ

Vaši aktivitu kvituji s nadšením a ač se nemohu z časových důvodů zúčastnit, budu se podrobně informovat o výsledcích schůzky. Prosím pamatujte, že jsou vašemu projektu potenciálně k plné dispozici finanční prostředky z grantu Presentation and Outreach. Rádi vás také uvítáme v týmu ambasadorství, které s tím tematicky souvisí, případně jako samostatný projekt v rámci WikiProjektu EDU. --Vojtech.dostal 3. 12. 2011, 23:19 (UTC)

Je mi to líto,ale bohužel se nemohu zůčastnit.Kdybyste mi mohli rozhodnutí ohledně tvorby nových článků atd. nějakým způsobem předat,byl bych rád :) David Foret 4. 12. 2011, 09:15 (UTC)

Sepsaný výsledek debaty se tu objeví a každý bude mít možnost se k němu vyjádřit a k němu přihodit svoje poznatky, takže se nemusíš bát ;). -- Ondřej Mangl (CheMistЯ) 4. 12. 2011, 10:56 (UTC)

Zápis[editovat | editovat zdroj]

Tak jen doplním pár odkazů o věcech o kterých jsem mluvil:

Tak to je pár linků. Doufám, že jsem vás nezahltil.--Juandev 5. 12. 2011, 20:25 (UTC)

Zápis k WikiProjektu Chemie[editovat | editovat zdroj]

Největší a hlavní problém, na kterém jsme se dohodli, je, že se v poslední době zakládají a vylepšují chemické články, které by z hlediska důležitosti měly být na prvním místě. Čili jako první věc, kterou je potřeba určit a za jejím cílem se vydat, je vymezení základních článků (to jsou tematicky takové články, které odpovídají učivu probíranému na základní škole). Honza Havlík slíbil sehnat učebnici, podle které se učí vyučovat budoucí učitelé na pajdáku. Takže v blízké době se tu objeví konkrétní názvy článků, které je rozumné jako první vylepšovat, popř. zakládat. Pokud se vám nechce na seznam čekat, tak si klidně vyhlídněte nějaký článek, který se vám zdá základní a můžete ho založit nebo rozšířit ;).

Další věcí, o které se vedla debata, je snaha o setřízení článků do správných kategorií a vytvoření přehledného kategorizačního systému, ve kterém by se dalo jednoduše vyznat. To je poměrně hodně velká mravenčí práce, která je jakš takš zvládnutá u kategorií anorganické a organické chemie, ale v dalších kategoriích má k přehlednosti daleko. Proto prosím každého, kdo se aspoň trošku v chemických oborech orientuje, případně má možnost nahlédnout do nějaké knihy, jak by bylo vhodné články v dané kategorii třídit, aby se setřízením článků pomohl :).

Další, sice už ne prioritou, ale i tak neméně důležitou snahou, je předělání infoboxů v článcích o chemických sloučeninách a prvcích do šablonové podoby infobox chemická sloučenina a infobox chemický prvek. Jsou tu už 3 roky a bylo by vhodné, kdyby články konečně dostaly vzhledově atraktivnější infoboxy :).

Do budoucna, po dosažení rozumné kvality základních článků, se bude jednou za určitý čas vyhlašovat určité téma (ať už jeden článek nebo určitá skupina článků z určité oblasti), která by byla vhodná vylepšit společnou činností. Článek, na kterém by pracovalo několik editorů, by rozhodně na obsahu informací přibýval rychleji a kvalitněji, než pokud by ho rozšiřoval pouze jeden člověk ;).

No a samosebou by bylo ideální získat k psaní článků co možná nejvíce lidí a organizovaně tak rozšiřovat chemické články na wikipedii. To samé platí k obrázkům, které umožňují poskytnout dokonalejší pohled na informace v článku. Případně získávat povolení od jiných lidí, kteří sami nemají čas na přispívání do wikipedie, ale mají materiály, které by bylo možno do wikipedie po vhodné úpravě použít. Pokud tedy máte někdo možnost jakékoliv z těchto 3 možných věcí, jak chemickému projektu pomoci, neváhejte a určitě se o ni pokuste :).

-- Ondřej Mangl (CheMistЯ) 7. 12. 2011, 00:01 (UTC)

Chemické zápisy[editovat | editovat zdroj]

Napadlo mě, jak zlepšit stránky o chemii. Chemické rovnice, které jsou složité, mohou být pro mnoho chemiků složité, třeba i proto, že nejsou slovy popsány všechny látky. Chtěl bych tedy místo nyní používaných rovnic:

12KSCN + 6FeCl3 --> 2K2(Fe(CN)6) + 8KCl + FeCl2

používat tento typ rovnice:

12KSCN + 6FeCl3 --> 2K2(Fe(CN)6) + 8KCl + 4FeCl2

(včetně komentáře) Thiokyanid draselný reaguje s chloridem železitým či síranem zinečnatým či kteroukoliv jinou železitou sloučeninou za vzniku chlorid draselný, chloridu železnatého, Hexakyanoželezitanu draselného, jenž má krvavě červenou barvu.

(Hlavní produkty, ty nejdůležitější, o kterých se zmiňujeme v předchozím textu jsou tučným textem)

Tohle neuškodí zkušeným chemikům, a amatérským chemikům to velice pomůže, není-li rovnice napsána slovy, jako je zde, a neexistují-li stránky na wikipedii, kde by zjistili, o jakou látku se jedná, mohou jenom ukázat šipkou na daný vzorec, a vypíše se jim, co je to za látku, popřípadě je odkaz přepošle na příslušnou stránku.

Zvláště vhodný by tento zápis byl u organických rovnic, jako je například (z anglické wikipedie "Copper aspirinate"):

2 HC9H7O4 + Na2CO3 → 2 NaC9H7O4 + CO2↑ + H2O

Ondřej Groborz 6. 12. 2011, 20:33 (UTC)

No Ondro bohužel se obávám, že takhle to na wiki moc použít nepude... Zkus zvážit, co tu napíšu a možná uznáš, že to asi opravdu tak, jak navrhuješ, úplně nepůjde... Má to totiž hlavní 2 problémy:
  1. Tučné písmo ke zvýraznění čehokoliv v článku se má používat velmi střídmě a co jsem koukal na nějaký tvůj článek, kde to je u každé rovnice, tak to celkem hodně razí do očí. Ano, tučně by se mělo zvýraznit něco důležitého, co chceš, aby si zapamatoval čtenář, ale vzorec sloučeniny látky, o které je celý článek asi není to pravé, co by mu z celé rovnice mělo uvíznout v paměti. Takže by tučně musela potom buď celá rovnice nebo opravdu ten nějaký důležitý produkt, či výchozí látky, kvůli kterých se o té rovnici v článku píše. Jinými slovy - snaha zdůraznit něco v rovnici by měla jinde, než u vzorce látky, o které je článek. Ale ztučnění opravdu není vhodné na zdůrazňování moc používat. Pokud chceš dodat něčemu důraz, tak je lepší k jemnému zdůraznění, které nijak nenabourá celistvost textu při prvním pohledu, použít kurzívu a tu ti nikdo přepisovat nebude ;).
  2. Slovní popis s interwiki odkazy a znova ty samé odkazy potom přímo v rovnici opět nejsou úplně nejvhodnější. Mě samotného v začátcích hodně lidí nadávalo na to, že používám v článku odkaz na jiný pokaždé, kdy se objeví dané slovo nebo slovní spojení, kterým je možno někam odkazovat. O hodně rozumnější je v tomhle případě nechat rovnici bez odkazů, akorát ji pro zvýraznění vůči okolnímu textu dvojtečkou odsadit a k slovnímu popisu vždy do závorky za příslušný název látky napsat i její vzorec v rovnici, čímž každému bude hned jasné, jaký vzoreček je čeho a nemusí to hledat přes interwiki odkazy nebo přejížděním mezi názvem a vzorcem a koukáním, jestli odkazují na stejný článek, aby zjistil, který vzorec patří kterému názvu.
Takže shrnutí - zvýrazňovat je možné, ale rozhodně ne v cokoliv tučně (v rovnicích se to opravdu nehodí). pokud je to vhodné, tak proč ne kurzívou. Doprovázet rovnici textem je rozhodně vhodné a ještě vhodnější je přímo k názvům psát i vzoreček v rovnici a rovnici samotnou potom interwiki odkazy nezahlcovat. (upřímně, jsou tu i lidé, kteří jak vidí nadměrné používání tučného zvýraznění a přílišné zmodrání textu interwiki odkazy, tak mají chuť editora střílet :D)
No jinak ten tvůj nápad není úplně špatný, ale je prostě učebnicového typu a ne encyklopedického. Takže jestli tě mohu poprosit, tak ty rovnice ve svých článcích uprav podle těchhle doporučení a uvidíš, že takhle to nebude nikomu vadit a nikdo ti to do budoucna už nebude opravovat ;). Jinak pokud ti to nedá spát a přijde ti, že jsou rovnice na české wiki nevýrazné a moc splývají s textem a rád bys, aby si jich lidi víc všímali, tak se podívej, jak to mají řešené Němci. U nich se mi líbí, že je ta rovnice o hodně výraznější a i líp vypadá, ale háček je, že přepisovat potom všechny rovnice na nějaký jednotný styl, je práce tak na měsíc a do toho se asi nikomu nikdy chtít nebude a mít to jen v některých článcích je zase z hlediska nějaké jednotné úrovně na nic... Uznávám, že rovnice nejsou úplně ideálně řešené, ale jakýkoliv výrazný zásah do jejich stylu a vymyšlení nového konceptu zápisu by znamenal šílenou práci, kterou je podle mě lepší investovat do psaní a vylepšování článků ;).
-- Ondřej Mangl (CheMistЯ) 6. 12. 2011, 23:58 (UTC)

Gemini[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, mohli by jste kouknout na tohle Gemini (detergent). Díky.--Juandev 28. 1. 2012, 08:39 (UTC)

Sloučeniny berylnaté nebo beryllnaté?[editovat | editovat zdroj]

Pro uvažovanou šablonu {{Anorganické soli berylnaté}}/{{Anorganické soli beryllnaté}} je kardinálně důležitá otázka sjednocení názvosloví. Který tvar je v českém odborném prostředí správnější?? P.S.: Snažně prosím neoperovat argumenty typu očekávatelný název, google test, častost výskytu, vyjádření Ústavu pro jazyk český nebo starší vydání Ottova slovníku naučného či jiných starších encyklopedií a podobně. Děkuji. --Kusurija (diskuse) 16. 6. 2012, 12:10 (UTC)

Přiklonil bych se k berylnatým, protože tak je to uvedeno v legislativě. Vydavatelství VŠCHT to v novějších publikacích má také s jedním L. --Ragimiri 16. 6. 2012, 16:02 (UTC)
Mám stejný názor jako Ragimiri.
Pozn. odborné názvosloví v oborových článcích je preferováno v závazném pravidle Wikipedie:Pravopis, 4. bod.--Kacir 16. 6. 2012, 21:57 (UTC)
Teď přiznám barvu: měl jsem jednoznačně také tento názor, ale protože jsem se na cs:wp setkal s mnohočetným použitím dvojitého -ll-, volil jsem pro jistotu dotaz na kolegy. Děkuji za názor. --Kusurija (diskuse) 19. 6. 2012, 13:38 (UTC)

+ odkaz: Diskuse_k_Wikipedii:Pravopis#Bod_.C4.8D._2 --Kusurija (diskuse) 22. 6. 2012, 08:06 (UTC)

amu, u, Da[editovat | editovat zdroj]

Rád bych upozornil na diskusní příspěvek o uvádění dávno zastaralé jednotky v některých chemických článcích cswiki. Petr Karel (diskuse) 18. 6. 2012, 07:28 (UTC)

Smrtná dávka[editovat | editovat zdroj]

Prosím o pomoc při hledání nějaké vhodné reference definující rozdíl mezi smrtnou a smrtelnou dávkou. (Kupodivu nikomu nevadí termín smrtná koncentrace :)) Pokusil jsem se článek opravit ale pro definici výše zmíněných výrazů jsem v česky psané literatuře nenašel žádnou vhodnou referenci. Vks (diskuse) 12. 1. 2013, 22:59 (UTC)

But(a)-1,3-dien[editovat | editovat zdroj]

Poeditoval jsem nedávno pár článků a někdo neregistrovaný mi pár změn porevertoval. Chtěl bych se zeptat, jak se komunita tváří na vkládání áčka, které mělo opodstatnění při číslování na začátku. Při číslování mezi kmenem a příponou nemá vůbec žádné opodstatnění. Asi hledám špatně ale nenašel jsem žádnou solidní referenci, která by řekla, jestli je oboje přijatelné nebo které je správně. Je nějaký názor chemické komunity na wiki? Ať se tu vzájemně nemusíme revertovat... Vks (diskuse) 20. 1. 2013, 15:10 (UTC)

Ještě bych se chtěl zeptat, nikde jinde než tady na wikipedii jsem neviděl, že by se do názvů vkládaly pomlčky do názvů mezi substituenty a kmen (viz edit M97Uzivatele na Isoprenu). Pomlčkami se přece oddělují pouze čísla. Vks (diskuse) 22. 1. 2013, 17:17 (UTC)
Není tu na to názor? --Vks (diskuse) 10. 2. 2013, 15:31 (UTC)
@Vks: a se vkládá, pokud je potřeba v názvu bez čísel. Srovnejte Butdien vs. Butadien, druhá varianta je správně. --Dvorapa (diskuse) 13. 6. 2017, 01:08 (CEST)

Schválený český název prvku[editovat | editovat zdroj]

Při aktualizaci článku Chemický prvek jsem narazil na problém: Kdy je možné český název prvků nově uznaných IUPAC považovat za "schválený" - která publikace je považována za takovou autoritu? Je to nějaké české chemické periodikum? Nebo nějaká norma (seznam prvků je např. v ČSN ISO 31-9, připravuje se nová nahrazující norma ČSN ISO 80000-10, která by název mohla oficializovat)? Platí stále, že kopernicium je dosud neschválený český název, jak je v článku uvedeno?

Uvítám, když mi někdo dá odpovědi, a předem za ně děkuji. Petr Karel (diskuse) 12. 7. 2013, 07:48 (UTC)

Periodika by byla, např. Chemické listy. Ale jelikož Národní centrum IUPAC pro Českou republiku ukončilo svou činnost, tak netuším, kdo by mohl kodifikovat oficiální české názvy. --Ragimiri 12. 7. 2013, 09:11 (UTC)

Jednotný vzhled šablon periodických tabulek[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, začal jsem pracovat na sjednocení vzhledu šablon periodických tabulek, jejich modernizaci a zpřehlednění. V diskusi Pod lípou jsem požádal o pomoc s výběrem základního vzhledu a stylu zvýraznění prvku nebo skupiny prvků např. v šablonách infoboxů, dostal jsem však názor pouze od dvou Wikipedistů, kteří se v některých bodech sice shodli, v jiných však méně. Proto bych chtěl poprosit kohokoliv z komunity chemiků či fyziků, aby se k danému tématu vyjádřil, případně vznesl připomínku/dotaz/nápad k jakékoliv věci související s tématem šablon periodických tabulek prvků. --Dvorapa (diskuse) 22. 7. 2015, 17:57 (CEST)

Infobox - prvky[editovat | editovat zdroj]

Upozorňuji na nové téma v diskuzi Pod lípou: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Pod_lípou&curid=327994&diff=12991637&oldid=12991623 --Hugo (diskuse) 25. 10. 2015, 14:18 (CET)

Ellmanovo činidlo[editovat | editovat zdroj]

Subpahýl Ellmanovo činidlo jsem importoval z Wikislovníku a pustil se do zachraňování, ale docházím k poznání, že bude lepší přenechat to odborníkům. Prosím, koukněte na to.--Tchoř (diskuse) 26. 10. 2015, 16:39 (CET)

Požadavky na bota[editovat | editovat zdroj]

V diskusi u šablony Šablona:Infobox - chemická sloučenina je přes 4 roky stará prosba o změnu (přejmenování) parametru Van der Waalsova konstanta. Chtěl bych tedy dokončit, co bylo začato a podat žádost o provedení práce na bota. Je v této šabloně (nebo v jiných šablonách týkajících se chemie) ještě nějaká věc, která je potřeba vyřešit pomocí botů? Ať to napravím všechno najednou. --Dvorapa (diskuse) 28. 10. 2015, 09:26 (CET)

Nový infobox prvku[editovat | editovat zdroj]

@Petr Karel, JOb: Dnes jsem dokončil a vložil beta verzi nového infoboxu. Infobox bude potřeba ještě postupně odladit. Celkové uspořádání jsem rozhodoval jak podle infoboxu sloučeniny, tak podle německého infoboxu. Přidal jsem některé parametry, které byly používány a v infoboxu nebyly (viz Templatetiger), doplnil a opravil původní jednotky podle infoboxu sloučeniny a německého infoboxu. Bohužel jsem nebyl schopen rozdělit infobox podle možných modifikací (i technicky by to bylo náročnější, čím více modifikací, tím více číslovaných parametrů veličin – byl by v tom maglajz). Zároveň jsem odebral teploty v kelvinech, infobox si je sám vypočte. Také jsem odebral parametry elektronů ve slupkách (schopní si odvodí z el. konfigurace) a počet přírodních izotopů (bude zahrnuto v izotopech). Ještě budou potřeba vyřešit některé důležité věci:

  1. pomocí botů (již mám rozepsanou žádost) opravit změny v názvech parametrů a odebrat již nepotřebné parametry (teploty v kelvinech – jsou přepočítávány automaticky ze °C, parametr pro zobrazení původních různých, atd.). Doplnit také dříve automaticky vkládané jednotky, které již nyní nejsou součástí šablony.
  2. s pomocí JOba (a případně kohokoliv dalšího) verifikovat názvy veličin (entalpie vs teplo, měrné veličiny vs „neměrné“, koeficienty vs součinitele, atd.) a opravit (případně doplnit chybějící) jednotky do dokumentace (případně pak i v infoboxu sloučeniny).
  3. Doplnit podrobné popisky a vysvětlivky parametrů a veličin do infoboxu prvku i do infoboxu sloučeniny (s pomocí kohokoliv, kdo bude mít čas, postupně s verifikací veličin).
  4. Opravit podšablony izotopů, zahrnout je do dokumentace a sloučit podšablony nestabilních izotopů do jedné

Doufám, že se nový infobox líbí a vítám jakoukoliv pomoc na dotáhnutí infoboxu do finále. --Dvorapa (diskuse) 29. 10. 2015, 20:56 (CET)

@Petr Karel, JOb: Viz obnovený Wikipedie:WPP. --Dvorapa (diskuse) 1. 11. 2015, 19:29 (CET)

Konečně nacházím čas k reakci. Předně obdivuji Dvorapovu píli, se kterou se věnuje chemickým šablonám a chci mu za to poděkovat. K vlastní šabloně:
  • Jak vidím, z důvodu návaznosti na původní vyplněnost boxů prvků nedošlo u nového k redukci položek, což nevítám (ale je to jen osobní antipatie k dlouhým boxům).
  • Vidím proto možnost zlepšení aspoň v přehlednosti nadpisů, které je rozdělují, a v jejich korektní hierarchizaci. Obojí může zásadním způsobem přispět k lepší orientaci uživatelů v přemíře údajů. Jak už jsem uvedl v předchozích diskusích, pojmově byly v původní verzi tyto nadpisy nepřesné a i po přepracování některé nedostatky přetrvávají, pravděpodobně proto, že jsem dostatečně neobjasnil své předchozí připomínky a návrhy. Proto postupně:
    1. Základní hierarchickou úrovní by měly být Obecné (údaje), Atomové vlastnosti (nezávislé na látkové formě prvku) a Látkové vlastnosti (závislé na modifikaci).
    2. Tyto úrovně by měly mít (graficky odlišené - vizte níže) podúrovně, zejména, je-li údajů mnoho:
      • Podúrovní Obecných údajů by byla sekce Identifikace.
      • Podúrovněmi Atomových vlastností by měly být sekce Ionizační energie a Izotopy. Souhlasil bych však i s podobou, kde jsou Izotopy umístěny až na konec boxu. Podoba, kdy jsou vmezeřené mezi různé látkové vlastnosti (mezi fyzikální a bezpečnostní), se mi po pravdě moc nelíbí.
      • Nejvíce podúrovní spadá pod vlastnosti látkové. Ponechal bych jen 5: Strukturní vlastnosti (vhodné nechat ve stávající podobě bez nadpisu jen jako úvodní blok látkových vlastností), Mechanické vlastnosti, Termické vlastnosti, Elektromagnetické vlastnosti (včetně optických) a Bezpečnost.
      • V současné podobě je poněkud zmatená prezentace termických vlastností. Teplotní vymezení modifikace za normálního tlaku je v úvodu látkových vlastností (lze jedině přivítat). V termických vlastnostech by tak měly být zejména vlastnosti termokinetické (tepelné a teplotní vodivosti - což není totéž!) a termodynamické a dále (na začátku termického bloku) teplotní roztažnost (objemová) a u plynů rozpínavost. Teplotní závislost elektromagnetických vlastností (rezistivita na teplotě, Curieova teplota/teplotní vymezení magnetického chování apod.) bych nechal u nich, tak jak to je nyní, navíc bych k nim přesunul i teplotu přechodu k supravodivosti.
      • Nepovažuji za potřebné a vhodné podúroveň termických vlastnosti dělit na další "podpodúrovně" (tedy např. vyčleňovat termodynamické vlastnosti do zvláštního podbloku). Dvě hierarchické úrovně bohatě stačí. Ale když už, pak tam musí být sdruženy termodynamické vlastnosti všechny (tedy včetně molární atomizační entalpie, standardní molární entropie, měrných spalných tepel), aby je čtenář v jiném podbloku nepřehlédl.
    3. Považuji za vhodné graficky zvýraznit rozčlenění souvislé masy údajů. Je sice hezké, že nadpisy jsou nyní vybarveny jako bloky periodické tabulky, u bloku "neznámé" (např. meitnerium) je však nyní oddělení pouhou barvou naprosto nezřetelné a box se opticky slévá do jedné masy. Doporučuji proto přinejmenším nadpisy tří hlavních úrovní zarámovat linkou (a stejně tak nadpis Izotopy, budou-li vyděleny z atomových vlastností na konec boxu). Dále by měly být od hlavních nadpisů graficky odlišeny nadpisy podúrovní - např. absencí rámečku nebo absencí podbarvení.
    4. Nadpis úrovně/podúrovně by se měl objevit vždy, obsahuje-li daný blok aspoň jeden uvedený údaj. To zatím nefunguje - např. ytterbium má zobrazeny látkové vlastnosti hned za ionizačními energiemi a opticky tak i hustota, skupenství a termodynamické vlastnosti spadají pod nadpis Ionizační energie, což je nepřijatelné.
    5. Tabulky izotopů jsou bez svislých dělítek (i kvůli malé šířce tabulky) v mnoha případech (např. železo) naprosto nepřehledné a mezi slitými údaji na řádku není poznat, že v nich některé chybí (jaderný spin). Navíc je nějaký problém se zobrazením (v Google Chromu i IE) - mají dvojnásobnou výšku řádků (u starého boxu podobný problém nebyl). Než taková podoba, to bych raději tabulku v boxu oželel a umístil ji s pořádným zobrazením do textu článku (jako kopernicium).
  • Položka "Chemická skupina" si vyžaduje vyjasnění pro čtenáře; odkaz na rozcestník není vhodný a odkaz na Skupina (periodická tabulka) by byl korektní jedině při dopracování článku, že se pod skupinou nemíní jen sloupec tabulky (což je v boxu položka o řádek výš). Je to vůbec korektní název pro to, co se v boxu zobrazuje? Chápal bych to u lanthanoidů a aktinoidů, ale není kyslík spíš v "chemické skupině" chalkogeny než nekovy? Doporučuji položku úplně vypustit, stačí kurzorový praporek nad obrázkem tabulky.
Berte prosím výše uvedené připomínky jako tipy k nápravě, nikoli jako nějaké kategorické požadavky. Nemám problém přijmout i stávající podobu, na formě mně zase tak nezáleží. Jen se snažím o co nejlepší uživatelskou příjemnost wikipedie, dobrou přehlednost prezentace údajů a zabránění zmatení čtenářů. Toto sám kladu v důležitosti dokonce nad grafickou eleganci a modernost zobrazení. Zdraví Petr Karel (diskuse) 3. 11. 2015, 10:41 (CET)
@Petr Karel: Děkuji za připomínky, odpovím přesně ve stejném sledu:
  • redukce položek – Odebral jsem pouze dvě položky, které jsem si byl schopen odvodit z ostatních. Pokud je v infoboxu stále ještě nějaká, která se lehce odvodí z jiné, pak ji mohu ještě dodatečně odebrat (pravděpodobně jste to již zmiňoval v našich předchozích diskusích a já na to pozapomenul). Původní infoboxy byly velmi dobře vyplněny a každá položka je použita minimálně 3x. Pokud by se měly mazat položky, které nejsou duplicitní, pak bych přednostně mazal položky vyplněné méně jak 10x (viz výše zmíněný Templatetiger). Podle mého názoru není potřeba položky mazat hlavně z toho důvodu, že v žádném článku nejsou kompletně všechny. Myslím, že nejdelší (nejvyplněnější) infobox je u vodíku (oprávněně), ale jeho délka mi stále nepřijde příliš velká natolik, abych kvůli tomu mazal položky infoboxu. Spíš by bylo tedy lepší některé položky (izotopy, ionizační energie) přenést do článku, již jsem to přidal do cílů na Wikipedie:WPP.
  • přehlednost nadpisů – Máte úplnou pravdu, nadpisy a hierarchizace položek pod ně je ta hlavní achillova pata nového infoboxu. Někde jsem Vás možná špatně pochopil nebo jsem (jakožto chemik) někde špatně pochopil fyzikální veličinu. Postupně tedy k Vašim bodům:
    1. základní úrovně – Zde se musím omluvit, špatně jsem Vás pochopil už na začátku a vůbec mi nedošlo, že to myslíte takhle. Na druhou stranu aby byly úrovně a podúrovně dobře přehledné, správně odlišené a snadno pochopitelné je bohužel technicky náročnější úkol, musel bych se pokusit najít nějaké jednoduché řešení u jiných infoboxů. Zkusím zapátrat, jak se s tím poprali případně jinde, a napravit moji chybu. Pokud byste kdyžtak někde narazil na nějaké dobré zpracování (alespoň co se vzhledu týče), pak prosím napište.
    2. Pokud se mi podaří něco vykoumat a rozdělit infobox na úrovně a podúrovně, pak k jednotlivým podúrovním:
      • podúrovně Obecných – souhlasím.
      • podúrovně Atomových vlastností – souhlasím, byť na DE wiki to tak mají.
      • podúrovně Látkových vlastností – až na jednu výjimku souhlasím, viz níže podúrovně Termických vlastností.
      • Termické vlastnosti – pokud dobře chápu, souhlasíte s aktuálním rozdělením, pouze navrhujete přesun Teploty přechodu k supravodivosti, s čímž souhlasím.
      • podúrovně Termických vlastností – pokud dobře počítám, tak by zde pak podle Vašeho návrhu na redukci nadpisů a po přesunu Teploty přechodu do supravodivého stavu bylo cca 23 položek pod jedním nadpisem, čemuž jsem se snažil zabránit. Kvůli přehlednosti jsem se snažil položky rozdělit po max. 10 do jednotlivých nadpisů. Dosud mě napadly pouze dvě možnosti, jak problém mnoha položek u termických vlastností řešit:
        1. redukovat stávající položky a smazat ty málo používané (viz výše již 2x zmíněný Templatetiger);
        2. nebo rozdělit termické vlastnosti do alespoň dvou nadpisů, což jsem přesně udělal – na termodynamické a zbylé termické, byť jsem možná nesprávně roztřídil položky. Pokud bych termické vlastnosti roztřídil správně, jak navrhujete, zbyly by mi u termických vlastností pouze tepelné a teplotní vodivosti, roztažnosti a rozpínavosti, z nichž teplotní vodivosti a rozpínavosti v infoboxu nejsou (čili aktuálně zbudou po správném přerozdělení položek pouze dvě položky pod nadpisem Termické vlastnosti a 21 položek pod nadpisem Termodynamické vlastnosti). Musely by se do infoboxu přidat, což by nám ale znovu zvětšilo infobox. Jedině, že by se tak dělo na úkor termodynamických vlastností, kterých je v tom infoboxu prostě moc. Původně jsem uvažoval i o třech nadpisech – např. termodynamické, termokinetické a zbylé termické, ale to už by bylo podle mého názoru přehnané. Stále si nevím rady, jak těch 23 termických vlastností rozdělit, aby jich nebylo pod jedním nadpisem tolik. Nenapadá Vás něco?
    3. barevnost nadpisů – ohledně nevýrazných nadpisů u „neznámých“ děkuji za upozornění, zdá se, že se problém vyskytuje pouze v některých prohlížečích. V posledních verzích prohlížeče Google Chrome i Firefox na novějších OS se mi nadpisy zobrazují správně, dobře kontrastní od zbytku, zkusil jsem však nejnovější Firefox na Windows XP a nadpisy opravdu splývají. Nevím, jaké ještě další OS a prohlížeče to dělají, pokusím se to během týdne napravit. Mohu se zeptat, jaký OS a prohlížeč používáte? Ohledně nadpisů a podnadpisů, kromě odlišení rámečkem nebo linkou mě ještě napadá odlišení odstínem pozadí, sytostí pozadí. Nebo by se případně mohly nadpisy zobrazovat, jako teď a podnadpisy pouze šedé/bílé s rámečkem. Zkusím otestovat více možností, případně navrhněte, co Vás ještě napadne.
    4. schované nadpisy – máte pravdu, zatím jsou nadpisy na vyžádání parametrem, jako je tomu u infoboxu chemické sloučeniny. Automatické zobrazení jsem chtěl přidat, technicky náročné to není vůbec, jenom je to zdlouhavé. Musel bych vypsat do každého nadpisu do parametru skrýt podmínku pro všechny vlastnosti v nadpise. Jakmile se k tomu dostanu, zkusím to udělat, ale kód infoboxu tím ztratí na přehlednosti. U ytterbia doplním zatím ručně.
    5. tabulky izotopů – s vertikálním rozdělením souhlasím, zkusím to vyřešit. Co se týče spinu, ten byl často vložen do šablony i přes to, že se v šabloně nevyskytoval, proto jsem jej do tabulky přidal. Dvojnásobná šířka řádků je způsobena tím, že jsou v některých článcích šablony vloženy na novém řádku. Nejprve bude tedy nutné dohodnout, jestli se budou šablony vkládat takto (jako u novějších článků):
| izotopy = {{Izotop
| položka = 
}}{{Izotop
| položka = 
}}
nebo takto (hlavně u starších článků):
| izotopy =
{{Izotop
| položka = 
}}
{{Izotop
| položka = 
}}
v šabloně totiž obojí nastavit nejde. Poté se upraví šablona na daný tvar a rozbité se budou muset roboticky opravit. Nyní je tam nasazená možnost pro novější články s tím, že ty starší průběžně opravuji. S vyčleněním tabulky izotopů do článku souhlasím všemi deseti. Přidal jsem to i do cílů obnoveného Wikipedie:WPP.
  • položka Chemická skupina – souhlasím. Původně se tato položka jmenovala charakteristická skupina, což bylo podle mého názoru matoucí. Na německé Wikipedii ji mají jako die Serie (v překl. série, sada, řada, apod.), což mi také nepřijde pochopitelné. Asi bych se inspiroval anglickou Wikipedií, kde ji mají pojmenovanou jako category nebo set (v překl. kategorie, třída, množina, sada, apod.). Bohužel odkaz na rozcestník nebo červený odkaz jsou zatím jenom jedinou možností, protože alternativu k německému článku de:Serie des Periodensystems nebo anglickému článku en:Names for sets of chemical elements tu zatím nemáme. K tomu ujasnění uživatelům ještě dodám, že bych chtěl doplnit do dokumentace obou hlavních chemických infoboxů popisy jednotlivých položek, veličin a jednotek, k čemuž jsem se zatím bohužel nedostal.
Děkuji za každou připomínku, návrh nebo doporučení. Já sám se snažím v podstatě o totéž, pouze se snažím do toho vložit trochu „estetiky“ a „jednoduchosti“. Jak píšu výše, nový infobox je v beta verzi a stále je mnoho práce, kterou je třeba udělat. --Dvorapa (diskuse) 3. 11. 2015, 17:10 (CET)
@Petr Karel: Zatím jsem tedy provedl přesun izotopů, přesun položky teploty supravodivosti a nadpisy se nyní zobrazují automaticky, pokud je vyplněna alespoň jedna položka. Co se týče úrovní nadpisů a termických vlastností a položky chemické skupiny, zatím jsem nic neměnil, ještě na tom kdyžtak zapracuji. Tabulky izotopů nyní řešíme na žádostech o provedení práce. --Dvorapa (diskuse) 28. 11. 2015, 11:53 (CET)

Známé problémy chemických článků[editovat | editovat zdroj]

TL;DR: Pokud editujete chemický článek, který obsahuje…
  • …místo infoboxu tabulku s vlastnostmi, nahraďte ji infoboxem.
  • …oranžové bezpečnostní symboly nebo R- či S- věty, doplňte k nim GHS symboly a věty.
  • …zastaralé chemické názvosloví komplexů, opravte je na nové.
  • …zastaralé značení skupin periodické tabulky, opravte je na nové.
pokud se často potýkáte s dalšími problémy, neváhejte je sem přidat --Dvorapa (diskuse) 20. 11. 2015, 22:24 (CET)

Nové kategorie údržby[editovat | editovat zdroj]

Založil jsem tři kategorie obsahující články, které je potřeba opravit, aby byly v souladu s novými pravidly/novým názvoslovím/novými směrnicemi EU/apod. Konkrétně:

Prosím tedy kohokoliv, kdo má chuť a čas, jestli by nepomohl s těmito dvěma úkoly. Více je možné se dočíst v souvisejících článcích u všech tří kategorií, zde nebo zde. --Dvorapa (diskuse) 6. 11. 2015, 00:44 (CET)

Substované infoboxy[editovat | editovat zdroj]

Dále je známých aktuálně cca 100 článků, ve kterých je místo infoboxu jen obyčejná tabulka. Je potřeba místo ní vložit infobox a přepsat z ní do infoboxu údaje. Kdyby se tedy kdokoliv nudil, může pomoci i s tímto problémem. Tyto jsou známé, bohužel si ale myslím, že jich stále bude ještě dost neznámých a neobjevených a netuším, jak je dohledat. Konkrétně tedy k nahrazování:

  • POZOR! Většinu článků o izotopech je však nutné nejprve sloučit do jednoho s názvem např. „Izotopy lithia“ a až do něj pak vložit infobox obsahující hodnoty ze sloučených článků!

Děkuji komukoliv, kdo s těmito problémy pomůže. Je toho celkem hodně, proto jsem nahoru k tomuto tématu ještě přidal tl;dr, na co pamatovat při editaci chemického článku. --Dvorapa (diskuse) 20. 11. 2015, 22:24 (CET)

Voda[editovat | editovat zdroj]

Chtěl bych sem přesunout diskuzi o úpravách článků o vodě z obecného diskuzního prostoru. Uvažuji, jak upravit témata o čištění vody, napadají mě dvě možnosti:

  1. Udělat něco jako rozcestník nazvaný např. Čištěná voda a tady odkazovat na jednotlivé typy čištěné vody s krátkým komentářem a na odpovídajících stránkách pak bude podrobnější info.
  2. Vytvořit stránku Čištěná voda nebo Čištění vody a tam popsat jednotlivé typy a z jejich názvů udělat redirecty.

Prosím o další návrhy, komentáře, atd. --Hugo (diskuse) 7. 11. 2015, 19:55 (CET)

Myslím, že obě možnosti jsou víceméně ekvivalentní. Spíš bych ale volil druhou možnost, protože to tak už zčásti je (míň práce). Jde tedy jen o to rozdělit článek o čistotě vody, doplnit chybějící typy a dozaložit chybějící přesměrování. --Dvorapa (diskuse) 7. 11. 2015, 20:08 (CET)
Konečně jsem se dostal k vytvoření článku Čištění vody. Nastavil jsem přesměrování u ostatních typů vod, zmíněných v článku. --Hugo (diskuse) 17. 11. 2015, 14:36 (CET)
Byl jste rychlejší než já, zítra jsem chtěl udělat to samé, děkuji. --Dvorapa (diskuse) 17. 11. 2015, 14:56 (CET)

Kyselina dusičitá[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, chtěl bych poprosit o názor na článek Kyselina dusičitá. IMHO je to na smazání, co si myslíte vy? --Hugo (diskuse) 19. 11. 2015, 18:19 (CET)

Souhlasím. --Dvorapa (diskuse) 19. 11. 2015, 18:27 (CET)
Jedná se o naprostý nesmysl. Žádná kyselina dusičitá neexistuje, smazat. --Wikipedista:BobM d|p 19. 11. 2015, 18:32 (CET)

Díky za názory, vložil jsem na stránku šablonu Smazat. --Hugo (diskuse) 19. 11. 2015, 18:39 (CET)

Návrh na Článek týdne[editovat | editovat zdroj]

Navrhl jsem článek Adenosintrifosfát na Článek týdne. Anotace je ale ještě příliš krátká a potřebovala by trochu rozepsat. Protože je to pro mě španělská vesnice, prosím někoho ochotného o zapracování nějakých dalších relevantních informací z článku do anotace, aby se prodloužila ze současných 1188 na nějakých ideálních 1500 znaků. Případně prosím ještě o navržení nějakých dalších dobrých článků z oboru. Díky. --Bazi (diskuse) 6. 1. 2016, 19:37 (CET)

Legendy k reakcím[editovat | editovat zdroj]

Jak se díváte na doplňování slovních popisů reakcí, jako např. v této editaci. Podle mě to je na revert, protože encyklopedie není učebnice. Prosím o další názory chemiků. --Hugo (diskuse) 2. 2. 2016, 19:08 (CET)

Souhlasím, v této formě je to na revert. Nicméně bych měl pochopení, kdyby byla v článku kapitola např. „Zápis chemické reakce“, kde by byl uveden příklad chemické reakce, vysvětlení, co znamená jaký znak (oboustranná šipka, trojúhelníček, šipky přesunu elektronů, apod.). Wikipedie není učebnice pro základní školy, stejně tak jako to ale nejsou ani vysokoškolská skripta nebo odborné práce. Pro naprosto nepolíbeného laika by taková informace v mnou navrženém podání mohla být užitečná a encyklopedicky významná. --Dvorapa (diskuse) 2. 2. 2016, 19:55 (CET)
Ano, takto by to mělo opodstatnění. Ale podobné úpravy jsem viděl i v jiných článcích, některé jsem už revertoval. Chtěl jsem se tady poradit, jestli to tam nechávat nebo ne. --Hugo (diskuse) 2. 2. 2016, 20:31 (CET)

Beketovova řada kovů[editovat | editovat zdroj]

Prosím chemiky o komentář k návrhu na úpravu stránky Beketovova řada kovů. --Hugo (diskuse) 8. 2. 2016, 09:12 (CET)

orgchem a biochemické názvosloví[editovat | editovat zdroj]

Sice se to tu už párkrát řešilo, např. http://Wikipedie:WikiProjekt_Chemie/Pod_chemickou_l%C3%ADpou#N.C3.A1zvoslov.C3.AD nebo https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Enzym Ale v předchozích diskuzích byly dva problémy
1) označení -osa není archaické! Jedná se o platný, ba naopak upřednostňovaný pravopis.
2) nemůžete si vybírat, kde se Vám "archaický" pravopis líbí a kde ne.

Je třeba vybrat jeden styl a toho se držet pokud možno všude. Takže jsou dvě možnosti:
I dehydrogenasa, glukosa, isopentenyl, ethanol, thiosulfát, lysin
II dehydrogenáza, glukóza, izopentenyl, etanol, tiosulfát, lyzin

Ostatně, jak PČP, tak sama Wikipedie se přiklání k vědeckému (tedy variantě I) pravopisu https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pravopis Hlavní problém je v tom, že pokud se použije ten nový pravopis, pak vznikají takové patvary jako již zmíněný glukosamin (vs. glukóza), nebo věta U člověka existují dvě izoformy (mitochondriální a cytosolická) (izoforma a cytosol) (na stránce fumaráza).

Doporučuji k přečtení tento článek mj. pro redaktory popularizačních časopisů. Wikipedie sice možná není zrovna odborný text, ale mám takový pocit, že NaCl nazýváte chloridem sodným a ne sodným chlorem. Prostě platné názvosloví je třeba dodržovat.

Dám odkaz i na Projekt Biologie, protože to spolu úzce souvisí.

HlTo CZ (diskuse) 8. 3. 2016, 22:55 (CET)

Z jakého data pochází ono doporučení? --Xth-Floor (diskuse) 8. 3. 2016, 23:09 (CET)
to pdfko? To netuším, vypadá to celkem staře, ale stále platí. HlTo CZ (diskuse) 9. 3. 2016, 00:12 (CET)
Pdf je z prosince 2003, text v něm uvedený však může být starší, vzhledem k nejnovějšímu zdroji v textu z roku 1999 to tedy může být cca z doby mezi 1/1999 a 12/2003. --Dvorapa (diskuse) 9. 3. 2016, 00:51 (CET)
Na datum vydání toho dokumentu jsem se ptal z důvodu, že s použitím výhradně „nových“ názvů jsem se setkal před ~20 lety u čerstvě vystudované SŠ pedagožky a krátce poté i dvou VŠ profesorů chemie (tehdy) vyššího věku, u kterých bych nečekal, že je budou používat z mladické nerozvážnosti nebo proto, aby byli in. Snažím se najít alespoň hypotetický důvod, proč tak činili. Domnívám se, že asi nějaký měli, jen mi není známo, jaký. Neexistují např. dvě skupiny autorit, kdy jedna prosazuje jednu a jiná druhou verzi? --Xth-Floor (diskuse) 10. 3. 2016, 08:50 (CET)
To mi není známo a je to velmi zvláštní, protože třeba já byl jak na střední, tak na vysoké veden ke „starším“ názvům. Pouze na základní škole jsem se setkal s „novými“. --Dvorapa (diskuse) 10. 3. 2016, 10:41 (CET)
@HlTo CZ, Hugo, Dvorapa, M97uzivatel, Reo On: Díky za důležitou diskuzi. Máte pravdu, že se to tu už řešilo, ale nikdy se to pořádně nedomyslelo a mezi některými editory existují stále pochybnosti. Vede to k tomu, že některé články používají nový pravopis a některé starý. Já osobně si myslím, že více než na doporučení jakýchsi profesorů bychom měli dát na to, který tvar se v realitě více používá. A já ám dojem, že v tisku či v prezentaci vědy "navenek" spíše najdeme -ózy, -ázy, nicméně ovšem thio-, ethanol. Proto to vede k tomu zmatku. Myslím si, že upřednostnění jedné varianty (nové x staré) natvrdo povede k tomu, že část slov bude pro čtenáře působit bizarně. Dohodneme-li se na staré, budeme tu mít glukosy. Ve složení na obalu potravin jsem tedy ještě glukosu neviděl. Natvrdo zavedená nová varianta pravopisu povede zase k tiosulfátům a podobně. V tom vidím asi největší problém. --Vojtěch Dostál (diskuse) 8. 3. 2016, 23:20 (CET)
Ale to se snažím vysvětlit, že to není žádné staré názvosloví!. To je normálně používané názvosloví. A argumentovat zrovna obalem potravin mi přijde trochu odně zcestné, to už bych čekal alespoň časopis Vesmír.
Nicméně osobně si myslím, že je Wikipedia odborný zdroj, byť třeba pro laiky. Ale rozhodně to nemá být nějaká pohádka. Od toho jsou taky všude ty zdroje...HlTo CZ (diskuse) 9. 3. 2016, 00:12 (CET)

Třeba tady se to taky převedlo na "staré" názvosloví https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Adenosintrifosf%C3%A1t HlTo CZ (diskuse) 9. 3. 2016, 00:14 (CET)


@HlTo CZ, Vojtěch Dostál: Děkuji za otevření diskuse, která je více než nutná, protože v tom na české Wikipedii není žádný pořádek. Souhlasím s HlTo CZ, že ty „staré“ názvy vlastně staré vůbec nejsou a jsou dosud platné a uznávané, v odborné praxi i na akademické půdě hojně využívané. I zmíněná glukosa je běžně používaným názvem, glukóza považuji za vyloženě popularizační název patřící možná tak na ty obaly nebo do základoškolských učebnic, kde není třeba odbornosti. Navíc se od těchto názvů odvozují další názvy (např. výše zmíněný glukosamin, ale i tisíce dalších), které by působily dlouze a zetkově bizarně (glukózamín asi nechceme že?) a pro účely odvozování a skládání názvů je jednotnost celkem důležitá. Chápu kritérium, že se dlouhé a zetkové názvy používají v médiích a mají více výskytů v googlu, i kritérium, že Wikipedie by měla být psána do jisté míry srozumitelně i pro laiky, přesto si myslím, že zde trocha odbornosti neuškodí a pokud se nezapomene uvést v úvodu článku dlouhá zetková alternativa, pak by jednotnost ničemu neškodila. Ať tak či onak by každopádně neuškodilo alespoň vymýtit takové ty lyzín, glycín apod. --Dvorapa (diskuse) 9. 3. 2016, 01:01 (CET)
@Dvorapa, HlTo CZ: Prosím, co je odborného na používání staré kodifikace češtiny? To totiž není otázka (bio)chemická, ale linguistická (sic!) --YjM | dp 11. 3. 2016, 19:16 (CET)
@YjM: Tak ještě jednou - není to stará čeština, je to biochemické názvosloví. Odborná terminologie tak občas má jiná pravidla, než normální mluva. Leda tak medici používají progresivní názvosloví, ti musí být vždycky něco extra, tak jestli odsud vane vítr... I když Ty jsi zřejmě pro vše nové, že? HlTo CZ (diskuse) 11. 3. 2016, 21:14 (CET)
@HlTo CZ: Můžete mi vysvětlit, co znamená, že medici musí být vždycky něco extra? --Wesalius d|p 18. 3. 2016, 23:27 (CET)
@Wesalius: A jéje, potrefená husa už je tady. HlTo CZ (diskuse) 19. 3. 2016, 13:37 (CET)
@HlTo CZ: Můžeš mě prosím odkázat na ta pravidla? Vyhlášku, řád, směrnici, slovník, nařízení, cokoliv... V zásadě jsem pro leccos nové, na Wikipedii pak hlavně pro zapojení nováčků, takže vítám, že jsi takto aktivní již 6 dní po založení účtu (doufám, že to vydrží!), nicméně mé osobní preference v tomto nehrají žádnou roli. Očekávám racionální argumenty. --YjM | dp 11. 3. 2016, 21:47 (CET)
Tak pro začátek text, který jsem postoval už nahoře z UPOL v pdf, z Masaryčky a doporučení z Karlovky. Co se týče organiky, tak by stálo za přečtení Názvosloví organické chemie od Kahovce, bohužel neobsahuje biochemii. Takže asi nezbyde, než hledat Chemické listy, ročník 70. Zkusím se v pondělí stavit do vědárny a kdyžtak to zkopíruju. (jenom se obávám, že rok 1976 Vás stejně nepřesvědčí a budeme tam, kde jsme už byli) HlTo CZ (diskuse) 11. 3. 2016, 22:26 (CET)
A co se týče toho nováčkovství, chci to vyřešit záměrně rovnou, než budu něco psát. HlTo CZ (diskuse) 11. 3. 2016, 23:00 (CET)
Můj začátek na Wikipedii vlastně nebyl jiný (akorát jsem se tehdy zajímal spíše o informatiku, takže jsem tehdy řešil myslím verze softwaru nebo něco takového) :D --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 23:04 (CET)
@HlTo CZ: Děkuji za odkazy! Pročetl jsem zběžně a vyrozuměl jsem (snad správně), že existuje jakási názvoslovná komise pro chemické názvosloví (?), což bych chápal jako zásadní autoritu. Pokud i ona však říká „užívat «postaru» v odborné literatuře a «novotvary» jinde“, pak jsme se také o tolik nehnuli.. --YjM | dp 13. 3. 2016, 00:41 (CET)
@YjM: No tak pokud Vás nepřesvědčí ani zásadní autorita, pak se holt není o čem bavit. V tom případě asi budu věnovat svůj čas něčemu konstruktivnějšímu. HlTo CZ (diskuse) 13. 3. 2016, 12:37 (CET)
@YjM: Ano, k různým oborům chemie existují názvoslovné komise. Třeba by bylo dobré je kontaktovat, pokud by bylo třeba. @HlTo CZ: Myslím, že jste nás naopak přesvědčil. Samotné odkazované doporučení se sice nevztahuje na tvůrce encyklopedií, ovšem lze z něj i tak čerpat. Navíc tady v diskusi úplně nejníže na této stránce již máme docela jasnou podobu, jakým způsobem aplikovat vámi odkazované doporučení na české Wikipedii (v chemických/biologických článcích staré, jinde nové), což mně osobně připadá jako nejlepší kompromis. Wikipedie jako taková není ani odborným textem, ani popularizačním článkem v časopisu. Je někde mezi tím a podle toho bych se řídil. --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2016, 14:18 (CET)
@Dvorapa: A s tím právě nesouhlasím. Wikipedie je odborný text, proto používá odbornou terminologii (alespoň v jiných článcích, než biochemických a molekulárně biologických) a používá chemické reakce atd. Co jiného dělá odborný text odborným textem, když ne tohle? Je podle Vás učebnice pro ZŠ odborným textem, nebo něčím jiným? HlTo CZ (diskuse) 13. 3. 2016, 14:31 (CET)
@HlTo CZ: Doporučuji k přečtení úvod v doporučení Wikipedie:Encyklopedický styl, kde se píše, že „text na úzce odborné téma ve Wikipedii má být co nejpřístupnější laikovi (odborník takové heslo pravděpodobně hledat vůbec nebude – zná ho)“. Také můžete prolistovat Wikipedie je encyklopedie a zároveň co Wikipedie není, kde se ale o hranici odbornosti příliš nepíše. Dosud kompromis mezi odborností a srozumitelností laikům fungoval dobře, nevidím důvod jej i v tomto případě neaplikovat (viz ta navrhovaná podoba úplně dole na této stránce). --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2016, 15:01 (CET)
@Dvorapa: Neodpověděl jste mi na otázku. A tohle podle Vás pochopí laik? HlTo CZ (diskuse) 13. 3. 2016, 20:25 (CET)
@HlTo CZ: Na první jsem odpověděl myslím dostatečně a na druhou jsem si nemyslel, že by bylo nutné odpovídat, ale tedy dobře, učebnice pro ZŠ odborným textem není. Co se týče zmíněné části článku, ta je dostatečně wikifikovaná (tj. každé odborné nebo nevysvětlené slovo je odkazem na další článek Wikipedie, který slovo vysvětlí, pokud článek existuje). Wikipedisté se řídí pravidly a snaží se dodržovat doporučení, která tu byla schálena konsenzem. A pokud je v doporučení napsáno, že máme udržovat Wikipedii srozumitelnou i laikům, pak bychom se o to měli pokusit i u těch nejodbornějších textů, viz citace z doporučení výše. Tento princip je běžný i u papírových encyklopedií, nevím tedy, proč by tomu zde mělo být jinak. Pokud se vám encyklopedický přístup nelíbí a prahnete po odbornosti za každou cenu, pak můžete zkusit psát na WikiSkripta. --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2016, 20:50 (CET)
@Dvorapa: Pokud nepovažujete učebnice za odborný text, pak mi jaksi docházejí argumenty. Pak ovšem nechápu, proč používáte chemické, či biologické názvosloví, když se chcete tolik přiblížit laikům. Já chci jedině to, co je běžné i jinde, nic víc, nic míň. HlTo CZ (diskuse) 14. 3. 2016, 08:22 (CET)
┌──────────────────────────────┘
@HlTo CZ: Učebnice pro základní školy opravdu za odborný text nepovažuji, byť je to možná pouze můj osobní názor. Chemické i biologické názvosloví nelze jen tak jednoduše nahradit něčím jiným, proto nechápu úplně váš argument. Já chci to samé, ale zkoušel jste si zalistovat papírovou encyklopedií? Vsadím se že ať popadnete jakoukoliv papírovou encyklopedii, naleznete tam glukózu, nikoliv glukosu. Když je tedy běžné slovo glukóza jinde, proč to mít tady jinak? --Dvorapa (diskuse) 14. 3. 2016, 13:33 (CET)
Ještě bych chtěl podotknout, že si nic tady jen tak nevymýšlím, čerpám z pravidel a doporučení, která si tu komunita stanovila. Pokud chcete nějaké pravidlo nebo doporučení připomínkovat, můžete tak udělat v diskusi u daného pravidla nebo pod pravidelnou lípou. --Dvorapa (diskuse) 14. 3. 2016, 13:52 (CET)
@Dvorapa: Ale jak jsem uvedl už úplně na začátku, Wikipedie má v pravidlech, že se má používat platné názvosloví. Viz bod 3. Takže je tahle diskuze v principu bezpředmětná, akorát to tady jaksi všichni ignorují, protože si myslí, že je správně progresivní názvosloví. Mně je skoro jedno, které názvosloví se bude používat (no dobře, není, ale přizpůsobím se), ale vytáčí mě, když se platné názvosloví označuje za zastaralé/staré. A taky to zjevné mixování obou stylů, podle toho, jak se to zrovna komu líbí. Prostě enzymy se nám líbí -áza, ale ATP revertujeme na adenosin. Mám objednané ty Chemické listy, tak sem pak zkusím dát sken, ale obávám se, že to ničemu moc nepomůže, když to je z roku 1976. HlTo CZ (diskuse) 14. 3. 2016, 16:33 (CET)
@HlTo CZ: Jasně. Já platnému odbornému názvosloví neodporuji. Přesto si myslím, že právě u nechemických (i nebiologických, nemedicínských a negeologických) článků bude stačit název neodborný běžně užívaný mezi laiky (i podle výskytů ve vyhledávačích). Proto mi kompromis chemický článek – krátké, es, th/ph, nechemický článek – dlouhé, zet, t/p přijde jako přijatelný. I vzhledem ke kolegům z jiných oborů, kteří sem po upozornění pod obecnou lípou přidali vesměs podobné názory, že nevidí jako dobrý nápad zavádět to globálně. --Dvorapa (diskuse) 14. 3. 2016, 18:01 (CET)
@Reo On, Bejbynek: Nenechte se zmást. Jsou i tací, co používají i glukózamín. Hlavní by mělo být si uvědomit, že Wikipedie je ve velké míře určující síla, protože hodně lidí bere Wikipedii za (relativně) směrodatnou. Vždyť to přece bylo na Wiki. A ono ostatně i to používání tady pak zvyšuje počet hitů na Googlu a někdo to pak používá jako argument pro zabetonování současného stavu ;) HlTo CZ (diskuse)
@HlTo CZ: Naprostý souhlas. Pokud by zde nebyl nějaký zásadní argument, který by změnu k jednotnosti kazil, pak to můžeme zcela bez problémů zavést jako součást nějakého (nejlépe již existujícího, ale klidně i zcela nového) pravidla/doporučení. Do diskuse k takovému pravidlu/doporučení (nebo pod obecnou lípu) by také chtělo přidat odkaz sem a nechat chvíli čas na vyjádření dalších. Do jakého pravidla/doporučení taková věc patří? Wikipedie:Pravopisné rady nebo třeba Wikipedie:Název článku? Nebo vytvořit nové pravidlo/doporučení? Diskutovat můžeme do aleluja (jako tomu bylo minule, viz narážka v prvním příspěvku HlTa CZ), ale já bych s tím rád doopravdy pohnul. --Dvorapa (diskuse) 10. 3. 2016, 16:10 (CET)
@Dvorapa: Zkusil bych to nechat třeba do konce týdne, přeci jen jsem to sem napsal teprve v úterý a ne každý sem nechodí denně ;) A pak bych jestli bys to mohl vzít výš. Asi by to bylo vhodnější v těch pravidlech, s názvy článků to nemá moc shodného. HlTo CZ (diskuse) 10. 3. 2016, 17:29 (CET)
@HlTo CZ: Jasně, zase tolik na to taky nespěchám. Uvidíme, jestli bude potřeba upozornit pod obecnou lípou nebo v diskusi k pravidlu/doporučení/radám. --Dvorapa (diskuse) 10. 3. 2016, 22:14 (CET)
Bylo by hezké, kdyby se k tomu zde vyjádřili i další; takto velká změna musí vycházet z rozhodnutí co nejširší komunity. Zkoušel jsem různé možné wikipdesity označovat ale nevyjádřili se. Inzerování pod lípou je dobrý nápad. Chci si být jist, že k sjednocení na klasických názvech se "s" je zde všeobecná vůle a že se nejedná jen o názor 1-2 wikipedistů.--Vojtěch Dostál (diskuse) 11. 3. 2016, 09:12 (CET)
Nejsem z oboru a na mě to působí opravdu těžce zastarale, i když říkáte že není. Případ "s" víc, "th" míň. Chrzwzcz (diskuse) 11. 3. 2016, 17:25 (CET)

Zkusil jsem zalistoval několika verzemi Pravidel i Českou mluvnicí. Z nich vyplývá, že tvary se „s“, „th“ a krátkými samohláskami jsou uváděné jako přípustné pro odborné použití čistě v odborných (zde tedy chemických) textech, jinak (uváděno už v Mluvnici z roku 1960) má přednost „z“, „t“ a dlouhé samohlásky. Pokud bychom se tedy drželi výše citovaného doporučení a přitom ctili Pravidla/Mluvnici, pak budeme muset na Wikipedii užívat „archaické“ tvary v chemických článcích, kdežto v ostatních článcích bude nutné tyto termíny uvádět v „moderní“ pravopisné podobě. Takže chemické články: „Ether je…“, „Glycerin je…“, ale ostatní „omámil oběť éterem“, „víno s vyšším obsahem glycerínu“ ap. --Xth-Floor (diskuse) 11. 3. 2016, 20:04 (CET)

@Xth-Floor, YjM: Čím se tedy řídit? PČP, mluvnicí, pilipovým dodatkem nebo vlastním konsenzem? Před Vánoci byl v ČRo rozhovor s přední českou lingvistkou o tom, jak se tvoří jazyková pravidla (nejen) v ÚJČ a pokud si to pamatuji správně (kdyžtak mě prosím opravte), tak při tvorbě mluvnice se upřednostňují tvary také podle výsledků v Googlu, Seznamu, apod., které Wikipedie jako internetová encyklopedie aktuálně s 350 000 články může snadno ovlivnit (jak již bylo výše zmíněno). --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 21:25 (CET)
Osobně nechci propagovat žádnou variantu, spíš se snažím poukázat na praktické důsledky, které by nastaly, pokud bychom se řídili tímto doporučením, které se s ohledem na Pravidla může vztahovat skutečně jen k odborným textům (tzn. mimo odborné chemické články by měl být použitý pravopis podle Pravidel). Jestli je vhodné / nevhodné nebo přípustné / nepřípustné, aby v polovině článků byl použit jeden tvar a v polovině druhý, by asi měli zvážit jiní. Zkrátka si myslím, že by bylo vhodné nejprve zvážit všechny důsledky, které to může mít na Wikipedii jako takovou, její editory i čtenáře - a až pak řešit, jestli toto řešení má smysl prosazovat, případně jestli ho chceme prosazovat. --Xth-Floor (diskuse) 11. 3. 2016, 22:01 (CET)
Vážně? Na chemických stránkách se chcete řídit mluvnicí? Takže NaO nazvete oxidem sodíku? HlTo CZ (diskuse) 11. 3. 2016, 22:26 (CET)
Která strana kterého vydání PČP nebo české mluvnice tvrdí, že jediný přípustný název pro „NaO“ je oxid sodíku? --Xth-Floor (diskuse) 11. 3. 2016, 22:32 (CET)
Musím se zastat kolegy Xth-Floora, že je nutné se zamyslet předtím, než to zkoníme na celé české Wikipedii. Zároveň bych chtěl zbrzdit přesahy do anorganické chemie neb tam je názvosloví víceméně jasné, stejně tak i v chemii koordinačních sloučenin (jejíž starší podobu se nám však stále nedaří úplně vymýtit z chemických článků a bohužel ani z praxe nebo z učebnic). A prosím o věcnou diskusi bez útoků, rád bych řešil nastíněný problém (který se zde řeší celkem pravidelně a daleko jsme nepokročili). --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 22:46 (CET)
@Xth-Floor: Ta, která řeší skloňování podstatných jmen zjevně. Jenom se tím snažím říct, že u chemického názvosloví nikdo neřeší, jestli ho používat, nebo ne, ale v biochemii to je najednou problém. A co je na tom paradoxní, že jak PČP, tak Wikipedia jsou pro odborné biochemické názvosloví, takže vlastně současný způsob psaní je proti pravidlům. HlTo CZ (diskuse) 11. 3. 2016, 23:00 (CET)
@Dvorapa: Pilipův dodatek nic sám o sobě nenařizuje, jen umožňuje možnost volby ve formálních textech. My se musíme řídit realitou. Lze-li doložit, že výrazně převažuje používání jedné z variant (s větší vahou na odborné texty), pak bychom ji měli upřednostnit. Zároveň bychom měli zohlednit, existuje-li nějaké psané pravidlo, které by užívání těch kterých výrazů upravovalo. --YjM | dp 11. 3. 2016, 21:56 (CET)
3× Po e. k.: @YjM: Co se týče psaných pravidel, tak čeští chemici se ve věcech názvosloví kromě výše zmíněných zdrojů obecně většinou řídí tzv. barevnými knihami IUPAC (viz tyto knihy na webových stránkách IUPAC), které používání takových výrazů upravují. Názvosloví podle nich se učí i na některých vysokých školách v Česku. Má to ale jeden zádrhel, že tyto knihy do češtiny přeložené buď nejsou, nebo pouze částečně. Myslím si tedy, že co se týče s vs z i ph/th/apod. vs p/t/apod. nebo dlouhých/krátkých názvů, tak nám to moc nepomůže. Bylo by opravdu nejlepší rozvrhnout to přesně tak, jak navrhujete v posledním příspěvku. Problémem tu ale stále je, že to vše stále dokola vede k tomu, že to nebude ani v nejmenším jednotné a nevím, zda by byl nejlepším řešením zrovna seznam názvů (nebo skupin chemických sloučenin), které mají být tak a které onak. Co s tím je zdá se věčná otázka. „Staré“ názvy jsou pro někoho příliš archaické, „nové“ zase pro někoho příliš laické a nevhodné a kompromis je opravdu těžké vymezit. Co s tím? --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 22:36 (CET)
@Dvorapa: Možná by byl tedy nejvhodnější závěr „nesjednocovat“, resp. sjednotit podle výskytu. Jistě, může to působit překvapivě, že v článku o Matěji Kodešovi se mluví o glycerínu, kdežto v článku, který se skrývá pod odkazem, se píše již jen glycerol, ale násilné protlačení jen jedné správné varianty by vždy působilo nevhodně na jedné straně (určitě by se nechal najít i lepší příklad, než zrovna tento). Zrovna tak tu (na cs.wp) také máme o dost hůře ohraničitelné pojmy „Česko“ vs. „Česká republika“ a taky fungujeme. --YjM | dp 13. 3. 2016, 00:41 (CET)
@YjM: Čili jestli chápu správně, v chemických článcích tvary krátké, s es a th/ph, případně tvary běžně užívané chemiky/biology (např. zmíněná glukóza → glukosa), v nechemických článcích pak tvary dlouhé, s zet a t/p, případně tvary běžně užívané laiky (např. zmíněný glycerol → glycerin) podle již několikrát zmíněného doporučení. To by mohl být asi nejlepší kompromis, který by se dobře pamatoval a byl možná aplikovatelný i v jiných oborech než jen u chemie. Pokud to chápu správně, pak plně souhlasím s takovým řešením. --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2016, 14:18 (CET)


@Xth-Floor, Dvorapa, Vojtěch Dostál, YjM: Snad jsem na nikoho nezapoměl, jestli jo, tak ho zavolejte.
Tak se mi konečně dnes dostaly do ruky Chemické listy a dokonce jsem to i hned naskenoval. Dal jsem to na Uložto, kdyby s tím byl nějaký problém, tak mi dejte vědět a pře-uploaduju to někam jinam. Je to trochu hůř čitelný, protože to byla obrovská bichle a nejdřív jsem to kopíroval a pak skenoval a ještě to bylo v blbým formátu. Naskenoval jsem si to všechno pro sebe, ale Vás zajímá strana 15 (493). Což rovnou odpovídá na otázku, jak dlouho se tento boj vede :)
Sice úplně nepředpokládám, že by někoho přesvědčil článek z roku 1976, ale k tomu mám dva komentáře:

  • podívejte se sem, to je stránka jednoho impaktovaného časopisu se sbírkou jednotlivých názvoslovných doporučení. Všimněte si, že drtivá většina je ze 70. let, pak 80. léta a jen pár pozdějších... Tím chci jen říct, že je nomenklatura stálá a spíše se vydávají různé dodatky a doplnění.
  • pokud Vás neuspokojí anglický a odborný ještě k tomu časopis, asi bych se řídil současným doporučením tří největších českých Univerzit. Jak už jsem psal nahoře: UPOL v pdf, z Masaryčky a doporučení z Karlovky

A ještě k tomu stále omýlanému problému s odborníky. Sám se odvažuji považovat se za odborníka (na biochemii) a ano, pokud potřebuji zjistit první informace, nebo si osvěžit ty staré, tak jako první jdu na Wikipedii. Sice na tu anglickou, ale to je kvůli rozsahu článků. Rozhodně je to jednodušší, než se prokousávat několika přehlednými články.
Nechám Vám chvilku, ať se na to podíváte a vyjádříte se k tomu a tak koncem týdne bych to chtěl někam dát, ať se to posune o kus dál. HlTo CZ (diskuse) 15. 3. 2016, 20:35 (CET)

Ještě @Chrzwzcz. Jinak co se týče anglických časopisů a zdrojů, tam máme na české Wikipedii jasnou autoritu v IUPAC, jenže ten nám v otázkách českého názvosloví příliš nepomůže. Co se týče těch doporučení univerzit, dvě jsou naprosto totožná doporučení českých názvoslovných komisí (které bych celkem uznával, stejně jako naskenované chemické listy) a třetí je doporučení k diplomové práci, které jako takové vůbec nemusí být v souladu s platným názvoslovím (ale samozřejmě nevyvracím opak). Tím bych se tedy vůbec neřídil. Ještě k doporučení českých názvoslovných komisí, to se opravdu nevztahuje na encyklopedii, každopádně by bylo jednoduše implementovatelné sem tak, jak jsem již několikrát navrhl výše. Proč se vám můj návrh nelíbí? --Dvorapa (diskuse) 15. 3. 2016, 21:16 (CET)
@Dvorapa: Ale to je mi jasné, že anglický časopis tu nikoho nepřesvědčí, jak jsem psal, je to jenom ukázka toho, že se názvosloví moc nemění.
Ona jsou všechna tři doporučení identická, jenom u Karlovky u toho mají ještě na začátku obecné věci k formátování ;) A všechna tři jsou pro potřeby absolventských prací. Vážně si myslíte, že by univerzity, které mají vychovávat nové vědce, propagovaly něco neplatného?
Pořád nechápu, kde berete, že jsem proti Vašemu návrhu. Já proti triviálním názvům nejsem. Když mi nechutná, taky si do jídla nedám halit, nebo chlorid sodný.
Už mi došlo, v čem je problém. Oba mluvíme o něčem jiném. Vy mluvíte o jednotě celé Wikipedie, já mluvím o jednotě názvosloví. Mě jde akorát o to, aby nebyly enzymy psány s -áza, protože se to tak někomu líbilo, zatímco ATP se přejmenovalo na adenosin, protože to se někomu líbilo víc. Byť bych upřednostnil správné názvosloví, přežiju i to progresivní (už jsem tu četl moc článků :-D), pokud na něm bude konzensus a bude se dodržovat. HlTo CZ (diskuse) 16. 3. 2016, 09:43 (CET)
@HlTo CZ: Ještě takto se zeptám: Je používání některých názvů vyloženě nesprávné či nedoporučované? --YjM | dp 19. 3. 2016, 00:54 (CET)
@YjM:Z již asi desetkrát linkovaného textu: [Pravidla] dublety neuvádějí, což v praxi někdy vede k vynucování užití počeštěného pravopisu i v publikacích odborných, kde to je nevhodné, v případě chemické nomenklatury dokonce nesprávné.
Je někde napsáno, že je nevhodné používat slovo kysličník, místo oxidu? Bohužel pro biochemické názvosloví (zdá se) žádná kniha není, pouze pro organiku, ale tam se biochemií nezabývají. HlTo CZ (diskuse) 19. 3. 2016, 13:37 (CET)

Náhodou jsem teď narazil na stránku Infinitezimální počet a musím říct, že mi to vyrazilo dech. Něco takového by mě samotného nikdy nenapadlo. Jak to působí na nematematiky? Jen abych si srovnal své argumenty v tomto thematu (sic!).. --YjM | dp 19. 4. 2016, 23:51 (CEST)

@YjM: Nevím, jak mám chápat dotaz a nevím, jak to působí na nematematiky, ale na mě jako na chemika, kterého matematika dřív bavila, to působí jako článek, který by měl být ideálně mnohem delší. Něco jako kdyby byl takhle dlouhý pahýl přímo článek Matematika. Každopádně takhle na mě působí mnoho pahýlů na všeobecně známé téma. Myslím si ale, že i přes svoji krátkost svoji funkci plní a v maximální stručnosti vystihuje (za pomoci maximálního možného prolinkování a minima vysvětlování), o co běží, i laikovi, kterého to na SŠ minulo. No snad bude moje odpověď užitečná a správně pochopil otázku. --Dvorapa (diskuse) 20. 4. 2016, 00:44 (CEST)
@Dvorapa: Paradoxně, ačkoliv jste mou záludnou otázku pochopil špatně, odpověděl jste mi na ni dokonale :-) Chápu tedy správně, že Vás ono z v názvu nijak nezaskočilo? --YjM | dp 20. 4. 2016, 00:50 (CEST)
Nezaskočilo, ale nejsem matematik. A nezaskočil by mě ani název článku se s. Záleží to na tom, jak by se vyjádřili matematici. --Dvorapa (diskuse) 20. 4. 2016, 06:43 (CEST)
@YjM:Vzhledem k tomu, že netuším, jaké je matematické názvosloví, tak mne to moc dech nevyrazilo. A nikdo nechce, abyste psal thema, tak si to sic nechte od cesty. Tady je řeč čistě o odborném názvosloví. Nikoli o dualismech. HlTo CZ (diskuse) 26. 4. 2016, 16:32 (CEST)

Závěr[editovat | editovat zdroj]

@HlTo CZ, Xth-Floor, Dvorapa, Vojtěch Dostál, Wesalius:Abychom se tedy někam posunuli. Z diskuse výše mi vyplynula významná schoda na používání tzv. staršího názvosloví (s namísto z, krátké o namísté dlouhého ó, th namísto t, ...) ve všech článcích, které jsou primárně z oblasti chemie. To by se mohlo někde ukotvit jako doporučení či klidně závazné doporučení.

Otázka je, jak postupovat mimo vyloženě chemické články. Jsem toho názoru, že pokud se jedná jen o zmínku v jinak ne-chemickém textu, pak by se měl použít obecně používanější a očekávatelnější název. Tím něříkám zda „starý“ nebo „nový“, zkrátka běžně používanější. Protiargumenty? --YjM | dp 20. 3. 2016, 22:51 (CET)

Za mě dobrý (ProPro Pro). --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 22:54 (CET)
Pokud máme schvalovat pravidla daná nějakou vyšší autoritou, pak bych je v rámci Wikipedie neaplikoval polovičatě, protože tím se situace fakticky nevyřeší. Pokud máme používat „starý“ pravopis v odborném, bylo by vhodné rovnou nastavit i „nový“ pro nechemické články. Důvody jsou dva: (1) pravidla pravopisu v těchto případech připouští jen nový (2) vyhneme se případným sporům nebo revertačním válkám v nechemických článcích. Pokud bychom schvalovali doporučení v takové podobě, pak budu pro. --Xth-Floor (diskuse) 20. 3. 2016, 23:08 (CET)
@Xth-Floor, Vojtěch Dostál: V tomhle případě se právě více bojím o spory, které zmiňuje Vojta. Který článek a které téma je ještě chemické a které už ne? Raději bych nechal nějaký stupeň volnosti, než všechno nařizovat direktivně, aby se pak někdo bavil tím, že bude v nařízeních hledat kličky. Přeci jen.. Wikipedie není byrokracie --YjM | dp 21. 3. 2016, 10:38 (CET)
Čímž se vracíme na začátek: Jak můžeme nastavovat pravidlo pro chemické články, pokud nemáme nastaveno, co je chemický článek? Takové pravidlo je v podstatě k ničemu - autor článku nemá na základě čeho určit, zda se na jeho článek vztahuje nebo ne a během případného sporu není na základě čeho rozhodnout. --Xth-Floor (diskuse) 21. 3. 2016, 10:59 (CET)
Takže jediná možnost je používat ve 100% případů "s" variantu (preferuje navrhovatel) nebo ve 100% případů "z" variantu (jako dnes). Návrh HiTo ovšem naráží na realitu Wikipedie jako polytematické encyklopedie: nevidím jako reálné, že by se mineralogové, potravináři, environmentalisti a všichni další wikipedisté používají chemické názvosloví dali přesvědčit aby používali "s" variantu.--Vojtěch Dostál (diskuse) 21. 3. 2016, 11:41 (CET)
Ač jsem spíše zastáncem progresivního názvosloví v duchu PČP, dovedu se smířit i se starým, když se to dobře nastaví jako doporučení. +1 k Xth.Floorově námitce. Další problém: Jak budeme definovat, co je chemický a co je nechemický článek? Je superoxiddismutáza biologický článek nebo je to chemické téma, superoxiddismutasa? Je glukóza/glukosa článek z oblasti chemie či biologie? Jistě najdeme i příklady různých článků např. z pomezí chemie/mineralogie nebo chemie/potravinářství. --Vojtěch Dostál (diskuse) 21. 3. 2016, 09:09 (CET)
@Vojtěch Dostál:Takže nepochopili. Ta hranice není chemický vs. nechemický článek, nýbrž odborný vs. neodborný článek. Odborný název glukosy je glukosa, ať už o ní mluví chemik, biolog, nebo mineralog. HlTo CZ (diskuse) 26. 3. 2016, 22:22 (CET)
Nikoliv, mýlíte se, v této sekci "Závěr" diskutujeme o hranici na pomezí chemický vs. nechemický článek. --Vojtěch Dostál (diskuse) 26. 3. 2016, 23:48 (CET)
Samozřejmě biochemický článek by stále měl spadat pod chemický článek, stále jsme se ale nedobrali nějaké dobré (a pokud možno univerzální) definice. --Dvorapa (diskuse) 26. 3. 2016, 23:57 (CET)
@Vojtěch Dostál:Dobrá, zeptám se takhle - když do chemického článku o chloridu sodném budete psát bakterii Escherichia coli, napíšete ji jako Escherichia coli, nebo napíšete escherichia coli? Předpokládám (a doufám kvůli Vám i Wikipedii), že budete dodržovat platné způsoby i mimo biologické obory. Tak proč pořád biochemie musí být výjimkou???
Navrhoval bych asi takovéto rozdělení. Představte si, že v tom článku budete psát o ethanolu/lihu. Třeva do věty Pivo obsahuje 4% xxx se vyloženě hodí líh. Ale ve větě kvasinky produkují během fermentace xxx musí být ethanol, přestože to je biologický článek. HlTo CZ (diskuse) 27. 3. 2016, 10:04 (CEST)
A pozor, to, že nepíšete v biologickém názvu vždycky autoritu, neznamená, že nedodržujete pravidla, pouze používáte zjednodušený zápis. Stejně tak, jako o fumarase mluvíme běžně jako o fumarase a ne o (S)-malát hydro-lyase (tvořící fumarát). HlTo CZ (diskuse) 27. 3. 2016, 10:07 (CEST)
Vracíme se na ještě větší počátek, protože v závazném pravidle Wikipedie:Pravopis je bod 3 (dříve 4) již přes 10 let. Mimochodem v diskusi k danému pravidlu je mnoho zajímavých poznatků. Jenže nikde se neuvažovalo nad takto obecným problémem. Na nás je, jestli to shrnout pod roušku dosud to v těch pravidlech bylo takto a fungovalo to, tak se tím inspirujme a pojďme se na nějaké určování článků vykašlat, a nebo vymyslet nějaký obecně platný vzorec a pravidlo podle něj upravit. Celé aktuální znění bodu 3, nad jehož změnou a následnými změnami v ostatních pravidlech podle tohoto bodu tu uvažujeme:
Odborné názvosloví může být někdy v rozporu s obecnými Pravidly, například chemické názvosloví. V článcích o daném oboru pak česká Wikipedie dává přednost oficiálním zvyklostem daného oboru. V článcích s chemickou tematikou píšeme vždy ethanol a nikoli etanol. To proto, aby odborníci mohli do Wikipedie psát, jak jsou zvyklí. Ovšem v úvodu článku musí být tučně napsaná i forma podle Pravidel a musí z ní existovat přesměrování. V článku o bramborách, který není primárně o chemii, má ale přednost tvar etanol, podle slovníku Pravidel. --Dvorapa (diskuse) 21. 3. 2016, 14:16 (CET)
@Dvorapa, Vojtěch Dostál, HlTo CZ, Xth-Floor: Dobrá, takže já jsem evidentně narazil na neznalost pravidel a doporučení Wikipedie. Současně platná verze Wikipedie:Pravopis je medle naprosto v pořádku a necítím potřebu cokoliv měnit. --YjM | dp 27. 3. 2016, 00:02 (CET)
@YjM:Takže někdo si neudělal domácí úkol a nepřečetl si dokonce ani ten prapůvodní příspěvek, kteým jsem to celé začal, protože tam jsem psal, že to v pravidlech je :-D HlTo CZ (diskuse) 27. 3. 2016, 10:04 (CEST)
@HlTo CZ: Není potřeba takto neadresně. Váš první příspěvek jsem samozřejmě četl, ale neproklikal jsem všechny připojené odkazy. Teď vidím, že WP:Pravopis již skutečně podchycuje 90 % toho, co jsme zde řešili. Jediné, co Vás zřejmě ještě trápí, a ve WP:Pravopis to zatím explicitně není, je jednotnost názvosloví v rámci celého článku. Rozumíme si? --YjM | dp 28. 3. 2016, 18:27 (CEST)
@YjM:Vtípek ;) No, ani ne, chtěl bych sjednocení v rámci celé Wikipedie. Ve smyslu, že se shodneme na nějakém pravidle, že všechny odborné články budou používat odborné názvosloví a zbylé články, ať si píšou, co chtějí (tak bych si to představoval já, a tak by to odpovídalo pravidlům), nebo že se všude bude používat progresivní názvosloví. Nebo něco mezi tím. Ale prostě bych chtěl, aby to bylo někde explicitně napsané, jaké názvosloví používat, protože WP:Pravopis zjevně (minimálně) polovina autorů ignoruje (resp. neví, co znamenají).
Sorry, vím, že jsem otravnej, ale rád bych, aby se to dělalo správně. HlTo CZ (diskuse) 28. 3. 2016, 20:04 (CEST)
Jak už jsem výše ale naznačoval, slovo „odborný“ není dobré k vymezení článků (už vůbec ne na encyklopedii, která by sama o sobě v podstatě odborná být příliš neměla a měla by být srozumitelná i laikům, abych se tu znovu opakoval). Na druhou stranu je fakt, že slovo „chemický“ zase asi nezahrnuje úplně všechny články i z biologie a geologie a dalších přírodovědných oborů, které tady diskutujeme. --Dvorapa (diskuse) 28. 3. 2016, 20:55 (CEST)
Dobře, co články z kategorie Přírodních věd? HlTo CZ (diskuse) 3. 4. 2016, 20:33 (CEST)
Pokud pravidla chápu dobře (a domnívám se, že ano, prostudoval jsem změny za posledních 50 let), tak se ona odbornost váže pouze k danému oboru. Tzn. pokud jde o chemické názvosloví se „s“, „th“ a podobně, pak je přípustné ho používat v chemických článcích, ale už ne třeba v biologických. --Xth-Floor (diskuse) 3. 4. 2016, 21:05 (CEST)
Takže v chemickém článku můžu psát, že NaCl je nerost halid, protože se mi tento pravopis líbí víc? Můžu psát o zukulentech, protože to není biologický článek? HlTo CZ (diskuse) 4. 4. 2016, 22:30 (CEST)

@Xth-Floor, Dvorapa, YjM, Vojtěch Dostál:Nechápu, proč do toho pořád taháte nějakou geologii, tam asi těžko budou používat biochemické názvosloví. A co se týče biologie, tak pokud je řeč o molekulární biologii, tak pro tu je opravdu biochemické názvosloví závazné. Ostatně proto jsem dával odkaz i na portál (nebo projekt?) Biologie a mám takové tušení, že pár z Vás biologové jsou. Bohužel, ale biochemie je hraniční věda a její názvosloví se týká více, než jen chemie. Ostatně nejradši bych udělal extra portál, ale to až jestli se podaří vyřešit tohle. A hlavně, kdo určí, zda je daný článek už chemický, nebo ještě biologický? Patří fotosyntéza pod biologii? Co ATP? Chemikálie vyskytující se ve všech živých organismech, to bude oříšek... HlTo CZ (diskuse) 10. 4. 2016, 12:28 (CEST)

@HlTo CZ: Proč by měla být v biologickém článku praxe jiná než v chemickém? Obojí by si snad zasloužilo odbornější styl namísto obecnějšího. K rychlému vyřešení problému myslím postačí rozšířit výše vypsané pravidlo i o biologické články. K pořádnému vyřešení je potřeba najít hranici mezi článkem s odborným a obecným názvoslovím, o co mi přijde, že se teď už snažím jenom já. Ale snažit se budu dál (minimálně pro budoucí generace wikipedistů, kteří si z mého názoru třeba něco vezmou do staronové diskuse na stejné a v tu budoucí dobu bych řekl že asi stále ještě nevyřešené téma): Chemický článek je tedy podle mě článek, který z většiny (dejme tomu 23) pojednává o chemickém tématu. Analogicky i biologický článek, fyzikální, ... Odborné názvosloví diskutované zde (omlouvám se, že jsem staré (-asa) přejmenoval na odborné a 'nové nebo také progresivní (-áza) na obecné, ale už se mi nechtělo to tady pořád dokola opsávat a vysvětlovat, které mám v danou chvíli zrovna na mysli) bych používal hlavně u chemických a biologických článků (nenapadá mě další obor, kdyžtak se hlaste). Pokud bude článek z půlky chemický a z půlky biologický, pak by podle mě mělo být automatické použít také odborné názvosloví a je nesmysl přemýšlet, jestli je článek spíš chemický nebo spíš biologický, když se chemické a biologické názvosloví víceméně v ničem nekříží, co je mi známo. Z toho důvodu by ve změněném pravidle mělo být slůvko nebo (čili celý úsek by pak byl: „v článcích s chemickou nebo biologickou tematikou“). Toto by tedy byla mnou navržená úprava daného pravidla a další možné a mnou aktuálně podporované řešení této otázky. A prosím všechny, kteří diskusi stále ještě sledují: Diskutujte konstruktivně a progresivně, jinak se asi nikam nehneme. --Dvorapa (diskuse) 10. 4. 2016, 22:04 (CEST)
Buď vše obecným názvoslovím nebo vše odborným, jinak to nemá smysl a Wikipedie bude působit směšně, neboť bude přecházet z jednoho názvosloví do druhého. Nevěřím, že se tato diskuze dá nějak uspokojivě uzavřít, aby uspokojila všechny. --Vojtěch Dostál (diskuse) 10. 4. 2016, 22:51 (CEST)
Po přečtení vašeho a HlTova posledního názoru už na vyřešení také nevěřím. Aktuální stav na české Wikipedii celkem odpovídá zaběhnutému pravidlu WP:P, čili podle vás směšný :-), já bych ho však nijak zásadně neměnil, protože přesně jak už se zde mnohokrát bylo řečeno, glukózamín prostě pro chemika zní naprosto bizardně, pro nechemika zas ale zní bizardně třeba byla otrávena arsenem (namísto arzénem). Za nejednotností a kompromisem mezi obojím si stojím i právě proto, že se asi na jednom nebo druhém přístupu nikdy neshodneme. --Dvorapa (diskuse) 10. 4. 2016, 23:38 (CEST)
@Vojtěch Dostál:Přečtěte si ještě jednou pravidla Wikipedie. Ethanol na chemickém článku, ale etanol na neodborném článku. Ale pokud to pomůže, klidně jsem pro odborné názvozvosloví na celé Wikipedii (i když to bude jen znamenat, že to nikdy neprojde). HlTo CZ (diskuse) 16. 4. 2016, 16:42 (CEST)
@Dvorapa:Díky, konečně někdo mluví rozumně. Podle mne by to asi bylo nejjednoduší rozdělit na přírodní vědy a zbytek. V literatuře, ať si klidně píšou o arseniku.HlTo CZ (diskuse) 16. 4. 2016, 16:42 (CEST)

Takže hádám nic? HlTo CZ (diskuse) 1. 6. 2016, 15:53 (CEST)

Nevím. Zatím jsme se myslím nedobrali žádného konsensu. --Dvorapa (diskuse) 17. 6. 2016, 12:24 (CEST)

K vytvoření[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, byl bych rád za vytvoření článků kaempferol, myricetin a apigenin. OJJ, Diskuse 2. 10. 2016, 14:27 (CEST)

Tak šup, šup, ať už to je :-D To první je nějak divně napsáno. Anglická Wiki nic takového nezná a odkázala mne na španělskou Wiki https://es.wikipedia.org/wiki/Baccharis_trimera Apigenin je ten včelí peptid? HlTo CZ (diskuse) 3. 10. 2016, 14:39 (CEST)
Aha, tak koukám, že ono se to píše i anglicky s K https://en.wikipedia.org/wiki/Kaempferol HlTo CZ (diskuse) 3. 10. 2016, 14:41 (CEST)
@HlTo CZ: en:Kaempferol - a já se v tom nevyznám ;). Já to chtěl na zamodření Nepenthes rajah, ale není zas až tak potřeba. Nejdůležitější hesla jsem už udělal s kolegy. --OJJ, Diskuse 3. 10. 2016, 17:34 (CEST)

Glaring Chemical Errors Persist for Years on Wikipedia[editovat | editovat zdroj]

Tento článek se sice týká anglické wikipedie, ale na české bude situace asi srovnatelná, možná horší. --Hugo (diskuse) 29. 1. 2017, 18:04 (CET)

Velmi zajímavý článek, velmi pravdivý i co se týče české Wikipedie. Chyby v chemických článcích jsou hlavním důvodem, proč jsem se třeba začal editaci Wikipedie věnovat já. Při učení k maturitě (kdy jsme Wikipedii používali jenom jako doplněk k vlastním materiálům, pro vysvětlení neznámých pojmů nebo dovysvětlení toho, co učitelé vzali stručněji, apod.) jsme s přáteli našli tolik chyb, že dodnes lituji, že jsem si je nikam nepoznamenával, postupně se však rozpomínám a opravuji. Myslím, že by se článek spolu s článkem o používání Wikipedie ve výuce, na který je zmíněný článek reakcí, mohl použít u chemicky/přírodovědně zaměřených kurzů na Wikipedii, já osobně jej budu propagovat na liberecké univerzitě mezi chemiky. --Dvorapa (diskuse) 29. 1. 2017, 19:13 (CET)

Selen - nekov/polokov[editovat | editovat zdroj]

Prosím chemiky o vyjádření k diskuzi o selenu. --Hugo (diskuse) 22. 3. 2017, 06:26 (CET)

mannitol × manitol[editovat | editovat zdroj]

Zdravím,
několik článků tu obsahuje odkaz na (neexistující) článek manitol. Oproti tomu existuje článek mannitol. Mohl by to někdo pomocí nějakého BOTa upravit?
(Mimochodem chyba vzniklá nejednotným názvoslovím, ale já mlčím)
HlTo CZ (diskuse) 13. 4. 2017, 16:15 (CEST)

Odkazy jsem opravil, bylo jich jen pár. --Hugo (diskuse) 13. 4. 2017, 18:28 (CEST)

Sacharóza a DČ?[editovat | editovat zdroj]

Zdravím,
chtělo by to vylepšit článek sacharóza na dobrý článek, myslím že k tomu moc nechybí (hlavně zdroje k některým důležitým informacím).--M97uzivatel (diskuse) 10. 11. 2017, 09:22 (CET)

Další možný DČ[editovat | editovat zdroj]

Zdravím,
chtěl bych pomoci s vylepšením článku Saegusova-Itoova oxidace na úroveň dobrého článku. Budu rád za jakoukoliv pomoc, hlavně upozornění, co by ještě bylo třeba vylepšit.--M97uzivatel (diskuse) 15. 1. 2018, 16:06 (CET)

@M97uzivatel: Doporučuji dát k recenzím (třeba @Vojtěch Dostál: by mohl recenzovat). Saegusova-Itoova oxidace vypadá fajn. OJJ, Diskuse 15. 1. 2018, 16:11 (CET)
Článek na první pohled vypadá docela pěkně, ale nic o tom opravdu nevím a na recenze nemám čas :-). Omlouvám se, --Vojtěch Dostál (diskuse) 15. 1. 2018, 16:17 (CET)
Článek i z mého pohledu velmi dobrý, opravil jsem největší chyby co se týče pravopisu a stylistiky. Ještě drobnost, nadpis Příklady mi celkem nevadí, ale na chemický článek mi tam chybí nadpis Využití, přičemž text pod nadpisem Příklady onomu využití celkem odpovídá. Doporučil bych tedy buď Příklady využití nebo Využití. Přeji hodně štěstí v recenzním řízení :) --Dvorapa (diskuse) 15. 1. 2018, 22:46 (CET)
Nadpis byl již upraven.--M97uzivatel (diskuse) 23. 1. 2018, 11:33 (CET)
DČ by měl mít dobře srozumitelný úvod. Proto doporučuji zamodření všech odkazů v něm a navíc doplnit ke slovu E-alkenový odkaz na vysvětlení E/Z zápisu izomerie (nikde ho asi na cswiki nemáme, vyžádá si to např. rozšíření čl. Cis-trans izomerie; odkaz je žádoucí i kvůli obr. druhé chem. rovnice v úvodu). Obrázek snad může zůstat nepřeložený, nejedná-li se o NČ.
Chtělo by to ještě kouknout na stylistiku. Sousloví "jak bylo původně oznámeno" - evokuje, že pojem "S.-I. reakce" nyní přesně znamená něco trochu jiného, co konkrétně? Je pojem omezen pouze na druhou část zobrazené reakce, tedy oxidaci silylenoletheru na enon octanem palladnatým, jak naznačuje čl. Silylenolether? Pravděpodobně je to také možná absence benzochinonu, bylo by vhodné ji uvést hned za větou o původně publikované verzi reakce, ne až v posledním odstavci úvodu. Stručně řečeno - jasná definice S.-I. reakce musí předcházet jejímu využití. (Také to chce opravit překlepy, hned na první kouknutí mě praštilo "poutze".) Petr Karel (diskuse) 23. 1. 2018, 13:20 (CET)
Nějaké úpravy jsem provedl, nejsem si však zcela jist, jestli to stačí.--M97uzivatel (diskuse) 29. 1. 2018, 15:31 (CET)
Z chemického pohledu se mi zdá článek OK, ale nejsem organik, takže do toho moc nevidím. --Hugo (diskuse) 17. 4. 2018, 18:11 (CEST)

Benzodiazepin(y)[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, na cswiki má článek o benzodiazepinech název benzodiazepin a vede na něj přesměrování ze stránky benzodiazepiny. Podle mě by však článěk o skupině látek měl mít název benzodiazepiny a měl by tu být článek benzodiazepin, který by pojednával o benzodiazepinu jako konkrétní heterocyklické sloučenině. Prosím o vyjádření.--M97uzivatel (diskuse) 14. 2. 2018, 09:21 (CET)

Souhlasím, myslím, že to tak odpovídá i ostatním článkům. --Hugo (diskuse) 14. 2. 2018, 09:50 (CET)
Také souhlasím, Hugo to má pravdu. --Dvorapa (diskuse) 14. 2. 2018, 13:06 (CET)

Alkadieny vs dieny[editovat | editovat zdroj]

Našel jsem dva prakticky identické články dieny a alkadieny. Navrhoval bych z dienu udělat přesměrování na alkadien, příp. naopak. Jelikož nejsem organik, nejsem si jistý, který výraz je používanější. Jaký je váš názor? --Hugo (diskuse) 21. 4. 2018, 08:23 (CEST)

Alkadieny je rozhodně správný název, základní odvozený od alkeny. Často se ale používají spíš dieny, např. velmi známý je termín konjugovaný dien (zvlášť od změny názvosloví pro číslování vazeb, kdy se místo 1,4-butadien zavedlo buta-1,4-dien). Já osobně bych sloučil do alkadieny, ale na Wiki by se asi mělo koukat i na používanost, čili naopak. Ale ani já nejsem organik. --Dvorapa (diskuse) 21. 4. 2018, 21:13 (CEST)