Chlorid železitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Chlorid železitý
Prášková hnědá forma
Prášková hnědá forma
Prášková žlutá forma
Prášková žlutá forma
Obecné
Systematický název Chlorid železitý
Anglický název Iron(III) chloride
Německý název Eisen(III)-chlorid
Sumární vzorec FeCl3
FeCl3• 2 H2O (dihydrát)
FeCl3• 6 H2O (hexahydrát)
Vzhled Žlutohnědá až tmavě hnědá hygroskopická práškovitá látka (tmavost barvy závisí na míře oxidace kyslíkem)
Identifikace
Registrační číslo CAS
10025-77-1 (hexahydrát)
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 231-729-4
PubChem
UN kód 1773 (bezvodý)
2582 (vodný roztok)
SMILES Cl[Fe](Cl)Cl
InChI 1S/3ClH.Fe/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Číslo RTECS LJ9100000
Vlastnosti
Molární hmotnost 162,206 g/mol
198,237 g/mol (dihydrát)
270,298 g/mol (hexahydrát)
Molární koncentrace cM 0,969 mol/dm3 (20 °C, 14% roztok)
Teplota tání 306 °C
35,5 °C (hexahydrát)
Teplota varu 315 °C ( částečný rozklad)
280 °C (hexahydrát, vodný roztok)
Hustota 2,898 g/cm3
1,82 g/cm3 (20 °C, hexahydrát)
1,228 g/cm3 (20 °C, 14% roztok)
1,4 g/cm3 (40% roztok)
Viskozita 12 cP (40% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient 2,054 cP (20 °C, 14% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient 1,673 cS (20 °C, 14% roztok)
Rozpustnost ve vodě 74,4 g/100 ml (0 °C)
81,8 g/100 ml (10 °C)
96,9 g/100 ml (20 °C)
99 g/100 ml (25 °C)
282 g/100 ml (35 °C)
315 g/100 ml (50 °C)
373 g/100 ml (60 °C)
526 g/100 ml (80 °C)
554 g/100 ml (100 °C)
Dihydrát
2 203,6 g/100 ml (50 °C)
2 733 g/100 ml (60 °C)
8 495 g/100 ml (70 °C)
Hexahydrát
245,88 g/100 ml (0 °C)
394,73 g/100 ml (20 °C)
616,97 g/100 ml (30 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Aceton 63 g/100 ml (18 °C)
Methanol velmi rozpustný
Ethanol 83 g/100 ml
Diethylether velmi rozpustný
Měrná magnetická susceptibilita 1,174×10−6 cm3g-1
0,597×10−6 cm3g-1 (18 °C, hexahydrát)
Struktura
Krystalová struktura šesterečná
jednoklonná (dihydrát)
Hrana krystalové mřížky a:c=1:1,235
Koordinační geometrie oktaedrická
Dipólový moment 4,24×10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -399,5 kJ/mol
-2 225kJ/mol (20 °C, hexahydrát)
Entalpie tání ΔHt 264 J/g
Entalpie varu ΔHv 187 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp -914 J/g
Standardní molární entropie S° 142 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -334,1 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,590 JK-1g-1
Bezpečnost
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
Žíravý
Žíravý (C)
R-věty R22, R34, R38, R41
S-věty S26, S28, S39
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
3
1
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Chlorid železitý (chemický vzorec FeCl3) je světle hnědá hygroskopická anorganická sloučenina, která se za působení vzdušné vlhkosti samovolně roztéká. Její roztoky se používají v elektrotechnice při výrobě plošných spojů jako leptadlo, rozpouštějící nechráněnou vrstvu kovové mědi. Používá se také jako vločkovací přísada při čištění odpadních vod[1] a také se z něj vyrábí barviva.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Bezvodý chlorid železitý lze připravit z prvků.

2 Fe + 3 Cl2 → 2 FeCl3

Vodný roztok se průmyslově připravuje z železa nebo železné rudy.

1) Rozpuštění železa v roztoku chloridu železitého

Fe(s) + 2 FeCl3(aq) → 3 FeCl2(aq)

2) Rozpuštění železné rudy v kyselině chlorovodíkové

Fe3O4(s) + 8 HCl(aq) → FeCl2(aq) + 2 FeCl3(aq) + 4 H2O

3) Oxidace chloridu železnatého na chlorid železitý elementárním chlorem

2 FeCl2(aq) + Cl2(g) → 2 FeCl3(aq)

Nejjednodušší způsob přípravy je rozpuštění rzi v kyselině chlorovodíkové. Takto získaný roztok je vhodný například k leptání plošných spojů, kde nejsou na závadu případné nečistoty.

FeO(OH) + 3 HCl → FeCl3 + 2 H2O

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Čiření vody

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]