Izotopy bismutu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Bismut (83Bi) nemá žádný stabilní izotop, ovšem má jeden izotop, 209Bi, s velmi dlouhým poločasem přeměny, takžte lze stanovit jeho relativní atomovou hmotnost: 208,980 40(1). 209Bi je sice slabě radioaktivní, avšak vzhledem k jeho dlouhému poločasu přeměny (1,9×1019 let) je obvykle považován za stabilní. Bylo také popsáno 40 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 184 až 224, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější umělé radioizotopy jsou 208Bi (poločas přeměny 3,68×105 let), 207Bi (31,55 let), 205Bi (15,31 let), 206Bi (6,243 dne), 210Bi (5,012 d) a 203Bi (11,76 hodiny). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 11,5 hodiny, většina pod 10 minut. Izotopy s nukleonovým číslem 209 a nižším se přeměňují beta plus přeměnou na izotopy olova a/nebo alfa rozpadem na thallium, zatímco u 210Bi a těžších izotopů převažuje přeměna beta minus na polonium.[1]

Izotop 213Bi lze průmyslově vyrobit ostřelováním radia brzdným zářením.

Seznam izotopů[editovat | editovat zdroj]

symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
184Bi 83 101 184,001 12(14) 13(2) ms α 180Tl
184mBi 150(100) keV 13(2) ms -10
185Bi 83 102 184,997 63(6) 58(4) μs p (90 %) 184Pb +1/2
α (10 %) 181Tl
185mBi 70(50) keV 6,6(15) ms α 181Tl
p 184Pb
186Bi 83 103 185,996 60(8) 14,8(8) ms α 182Tl +3
186mBi 0 keV[1] 9,8(4) ms α 182Tl -10
187Bi 83 104 186,993 158(16) 37(2) ms α 183Tl -9/2
187m1Bi 112 keV[1] 370(20) µs α 183Tl +1/2
187m2Bi 252(1) keV 7(5) µs +13/2
188Bi 83 105 187,992 27(5) 265(15) ms α 184Tl -10
188mBi 0 keV[1] 60(3) ms α 184Tl +3
β+ 188Pb
189Bi 83 106 188,989 20(6) 674(11) ms α (>50 %) 185Tl -9/2
β+ (<50 %) 189Pb
189m1Pb 185 keV[1] 5,0(1) ms α (>50 %) 181Hg +13/2
β+ (<50 %) 185Tl
189m2Bi 357(1) keV 880(50) ns +13/2
190Bi 83 107 189,988 3(2) 6,3(1) s α (90 %) 186Tl +3
β+ (10 %) 190Pb
190m1Bi 0 keV[1] 6,2(1) s α (70 %) 186Tl -10
β+ (30 %) 190Pb
190m2Bi 690(180) keV >500(100) ns
191Bi 83 108 190,985 786(8) 12,4(3) s α (51 %) 187Tl -9/2
β+ (49 %) 191Pb
191mBi 240 keV[1] 124(5) ms α (68 %) 187Tl +1/2
IC (32 %) 191Bi
β+ 191Pb
192Bi 83 109 191,985 46(4) 34,6(9) s β+ (88 %) 192Pb +3
α (12 %) 188Tl
192mBi 147 keV[1] 39,6(4) s β+ (90 %) 192Pb -10
α (10 %) 188Tl
193Bi 83 110 192,982 96(1) 63,6(30) s β+ (96,5 %) 193Pb -9/2
α (3,5 %) 189Tl
193mBi 308 keV[1] 3.2(6) s α (84 %) 189Tl +1/2
β+ (16 %) 193Pb
194Bi 83 111 193,982 83(5) 95(3) s β+ (99,54 %) 194Pb +3
α (0,46 %) 190Tl
194m1Bi 0 keV[1] 125(2) s β+ 194Pb +6, +7
194m2Bi 0 keV[1] 115(4) s β+ (99,8 %) 194Pb -10
α (0,2 %) 190Tl
195Bi 83 112 194,980 651(6) 183(4) s β+ (99,97 %) 195Pb -9/2
α (0,03 %) 191Tl
195m1Bi 401 keV[1] 87(1) s β+ (67 %) 195Pb +1/2
α (33 %) 191Tl
195m2Bi 2 311,4 keV 750(50) ns
196Bi 83 113 195,980 667(26) 308(12) s β+ (99,998 8 %) 196Pb +3
α (0,001 2 %) 192Tl
196m1Bi 169 keV[1] 0,6(5) s IC 196Bi +7
β+ 196Pb
196m2Bi 271 keV[1] 240(3) s β+ (74,2 %) 185Pb -10
IC (25,8 %) 185Tl
α (3,8×10-4 %) 185Tl
197Bi 83 114 196,978 864(9) 9,33(50) min β+ (>99,999 %) 197Pb -9/2
α (10−4 %) 193Tl
197m1Bi 500 keV[1] 5,04(16) min α (55 %) 193Tl +1/2
β+ (45 %) 197Pb
IC (<0,3 %) 197Bi
197m2Bi 2 129,3(4) keV 204(18) ns
197m3Bi 2 360,4(5) keV 263(13) ns
197m4Bi 2 383,1 keV 253(39) ns
197m5Bi 2 929,5 keV 209(30) ns
198Bi 83 115 197,979 21(3) 10,3(3) min β+ 198Pb +2, +3
198m1Bi 0 keV[1] 1,6(3) min β+ 198Pb +7
198m2Bi 248,5 keV[1] 7,7(5) s IC -10
199Bi 83 116 198,977 672(13) 27(1) min β+ 199Pb -9/2
199m1Bi 667 keV[1] 24,70(15) min β+ (>98 %) 199Pb +1/2
IC (<2%) 199Bi
α (≈0,01 %) 195Tl
199m2Bi 1 947(25) keV 100(30) ns
199m3Bi ~2 547,0 keV 168(13) ns
200Bi 83 117 199,978 132(26) 36,4(5) min β+ 200Pb +7
200m1Bi 0 keV[1] 31(2) min EC 200Pb +2
IC 200Bi
200m2Bi 428,2 keV[1] 400(50) ms -10
201Bi 83 118 200,977 009(16) 103(3) min β+ 201Pb -9/2
201m1Bi 846,4 keV[1] 59.1(6) min EC (≥91,1 %) 201Pb +1/2
IC (≤8,6 %) 201Bi
α (≈0,3 %) 197Tl
201m2Bi 1 932,2 keV 118(28) ns
201m3Bi 1 971,2 keV 105(75) ns
201m4Bi 2 739,90(20) keV 124(4) ns
202Bi 83 119 201,977 742(22) 1,71(4) h β+ 202Pb +5
202m1Bi 615(7) keV 3,04(6) µs
202m2Bi 2 607,1(5) keV 310(50) ns
203Bi 83 120 202,976 876(23) 11,76(5) h β+ 203Pb -9/2
203m1Bi 1 098,1 keV[1] 305(5) ms IC 203Bi +1/2
203m2Bi 2 041,5(6) keV 194(30) ns
204Bi 83 121 203,977 813(28) 11,22(10) h β+ 204Pb +6
204m1Bi 805,5 keV 13,0(1) ms IC 204Bi -10
204m2Bi 2 833,4(11) keV 1,07(3) ms IC +17
205Bi 83 122 204,977 389(8) 15,31(4) d β+ 205Pb -9/2
206Bi 83 123 205,978 499(8) 6,243(3) d β+ 206Pb +6
206m1Bi 59,897(17) keV 7,7(2) µs
206m2Bi 1 044,8 keV[1] 890(10) µs IC -10
207Bi 83 124 206,978 470 7(26) 31,55(4) r β+ 207Pb -9/2
207mBi 2 101,49(16) keV 182(6) µs
208Bi 83 125 207,979 742 2(25) 3,68(4)×105 r β+ 208Pb +5
208mBi 1 571,1 keV[1] 2,58(4) ms IC 208Bi -10
209Bi[3] 83 126 208,980 398 7(16) 1,9(2)×1019 r[4] α 205Tl -9/2 1,000 0
210Bi 83 127 209,984 120 4(16) 5,012(5) d β (>99,999 %) 210Po -1 Stopy[5]
α (1,3×10−4 %) 206Tl
210mBi 271,3 keV[1] 3,04(6)×106 r α 206Tl -9
211Bi 83 128 210,987 269(6) 2,14(2) min α (99,72 %) 207Tl -9/2 Stopy[6]
β (0,28 %) 211Po
211mBi 1 257(10) keV 1,4(3) µs
212Bi 83 129 211,991 285 7(21) 60,55(6) min β (64,06 %) 212Po -1 Stopy[7]
α (35,94 %) 208Tl
212m1Bi 250 keV[1] 25,0(2) min α (67 %) 208Tl -8, -9
β, α (30 %) 208Pb
β (3 %) 212Po
212m2Bi 1 910 keV 7,0(3) min β 212Po >16
213Bi[8] 83 130 212,994 385(5) 45,61(6) min β (97,8 %) 213Po -9/2
α (2,2 %) 209Tl
214Bi 83 131 213,998 712(12) 19,9(4) min β (99,98 %) 214Po -1 Stopy[5]
α (0,02 %) 210Tl
215Bi 83 132 215,001 770(16) 7,6(2) min β 215Po -9/2 Stopy[6]
215mBi 1 347,5 keV[1] 36,9(6) s IC (76,9 %) 215Bi -(>23/2)
β (23,1 %) 187Hg
216Bi 83 133 216,006 306(12) 2,25(5) min β 216Po -6, -7
216mBi 1 910 keV 6,6(21) min β 216Po 3
217Bi 83 134 217,009 47(21) 98,5(8) s β 217Po -9/2
218Bi 83 135 218,014 32(39) 33(1) s β 218Po
219Bi 83 136 22(7) s β 219Po
220Bi 83 137 >300 ns β 220Po
221Bi 83 138 >300 ns β 221Po
β, n 220Po
222Bi 83 139 >300 ns β 222Po
223Bi 83 140 >300 ns β 223Po
β, n 222Po
224Bi 83 141 >300 ns β 224Po
β, n 223Po

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of bismuth na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae http://www.nndc.bnl.gov/chart/
  2. Stabilní izotopy tučně, téměř stabilní (poločas přeměny delší než stáří vesmíru) tučnou kurzívou
  3. Dříve byl považován za konečný produkt neptuniové rozpadové řady.
  4. Dříve byl považován za nejtěžší stabilní nuklid.
  5. a b Meziprodukt uran-radiové rozpadové řady
  6. a b Meziprodukt aktiniové rozpadové řady
  7. Meziprodukt thoriové rozpadové řady
  8. Používá se v nukleární medicíně.