Láčkovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLáčkovci
Stav taxonu: nepřirozený (parafyletický)
alternativní popis obrázku chybí
Medúza
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Odděleníláčkovci (Radiata)
Kmeny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Láčkovci (Radiata) či dvojlistí (Diblastica/Diploblastica) je parafyletické seskupení bazálních živočichů, do něhož se řadí žahavci (včetně dříve oddělovaných rybomorek a kaviárovek) a žebernatky a případně houbovci[pozn. 1], vločkovci a sporné salinely, prokáže-li se jejich existence a nebudou-li zařazeny mezi Bilateria.[3] Název byl odvozen od trávicí dutiny – láčky.

Starší systematika[editovat | editovat zdroj]

Láčkovci/dvojlistí (Radiata/Diblastica) jsou podle staršího dělení skupina primitivních mnohobuněčných živočichů, kterým se zakládají pouze dva zárodečné lupenyektoderm a entoderm. Dříve byla považována za sesterskou skupinu dvoustranně souměrných/trojlistých (Bilateria/Triblastica), dnes se již moc nepoužívá, neboť bylo zjištěno, že jde o parafyletický taxon a všechny skupiny dříve sem řazené (houbovci, vločkovci, žahavci a žebernatky) představují samostatné vývojové větve (resp. Bilateria jsou vnitřní skupinou láčkovců).

Dříve byla za zástupce dvojlistých (resp. za jednu za skupin živočichů odštěpenou před vznikem Bilateria) považován také kmen morulovci (Mesozoa), jehož zástupci jsou nově řazeni mezi dvoustranně souměrné. Kmen je navíc sám o sobě polyfyletický (viz článek Morulovci).

Biologie[editovat | editovat zdroj]

  • tvar těla: válečkovitý, pohárkovitý
  • primitivní svalovou soustavu
  • mezoglea
  • smyslové orgány
  • rozptýlenou nervovou soustavu
  • tělo dvojvrstevné
  • společný otvor pro přijímání a vyvrhování potravy
  • trávicí soustava – láčka – je slepá
  • generace: přisedlá (polypi) a pohyblivá (medúzy)

Metageneze – střídání pohyblivé a nepohyblivé generace

Ekologie – žije solitérně nebo v koloniích ve vodním prostředí, zejména v mořích, méně se pak vyskytuje ve vodách sladkovodních. Způsob života je nektoní, planktonický a bentický.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Houbovci (Porifera) mají, zjednodušeně řečeno, pouze jeden zárodečný list, i když i takové označení je sporné, protože vajíčka neprocházejí gastrulací. Je však nesprávné tvrdit, že mají dva zárodečné listy, třebaže se v některých systémech řadí do Diploblastica, podle dvou vrstev buněk dospělého těla.[1][2]. Mezi dvojlistými přetrvávají pouze v některých hypotézách, které za bazální skupinu živočichů považují žebernatky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ERESKOVSKY, Alexander V.; DONDUA, Archil K. The problem of germ layers in sponges (Porifera) and some issues concerning early metazoan evolution. S. 65–76. Zoologischer Anzeiger - A Journal of Comparative Zoology [online]. Elsevier GmbH., 2006-10-16 [cit. 2022-05-13]. Roč. 245, čís. 2, s. 65–76. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISSN 0044-5231. DOI 10.1016/j.jcz.2006.04.002. (anglicky) 
  2. Should we consider poriferans as diploblasts na Doubtnut.com (zjednodušeně) (anglicky)
  3. Biolib.cz http://www.biolib.cz/cz/taxon/id14924/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]