Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2010/05

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Obsah

Žmuď vs. Žemaitsko[editovat | editovat zdroj]

Požádal jsem na nástěnce správců o přemístění kategorie:Žemaitsko na kategorie:Žmuď. Bylo mi řečeno, že mám najít konsenzus. Tak tedy se ptám zde (na diskuzní stránce Žmudě si toho nikdo nevšimne). Žmuď nebo Žemaitsko? První název je historický název, objevující se odborné literatuře, zatímco s názvem Žemaitsko jsem se setkal až poté, co ho prosazoval kolega Kusurija. Ten stihl mezitím skoro všude přepsat názvy ze Žmudě na Žemaitsko. --Silesianus 7. 7. 2010, 10:31 (UTC)

Osobně mi přijde užívání výrazu Žemaitsko běžnější, ale je možné, že jsem silně ovlivněn svým někdejším docela dlouhým pobytem v Pobaltí. V turistických průvodcích narážím spíše na Žemaitsko, v česky psané literatuře o historii spíše na Žmuď. V obou případech zdůrazňuji slovo spíše. --Dezidor 7. 7. 2010, 10:38 (UTC)
Ano, ale je to nutné nějak sjednotit, přece jenom článek Žmuď a vedle něho existující Vlajka Žemaitska (dneska jsem přejmenoval na Žmuď) nepůsobí zrovna košér (a to se tu vyskytoval i článek Národní znak Žemaitie). --Silesianus 7. 7. 2010, 10:42 (UTC)
Pár odkazů na Žemaitsko na netu je, název tedy existuje. Jiné Wikipedie, například německá, která také má historický název (Schemaitien), se spíš přiklánějí k názvům bližším litevštině, případně zcela litevským (kromě Poláků samozřejmě). Já si dnes myslím, že přesun na Žmuď není nutný, pokud budou všude redirecty. Jirka O. 7. 7. 2010, 10:44 (UTC)
Souhlasím se Silesianem. Oba názvy jsou asi přijatelné (i když já sám bych byl spíš pro Žmuď jakožto historický český název pro historický region), ale v každém případě bychom to měli sjednotit. Taktéž hlavní článek by se měl jmenovat stejně jako příslušná kategorie.--Ioannes Pragensis 7. 7. 2010, 10:48 (UTC)
S EK: No podívej, já to jen chci nějak sjednotit, je divné mít kategorii se jménem Žemaitsko jehož hlavním článkem je Žmuď. Takže jsem pro důsledné pojmenovávání názvu článků a kategorií jen v jednom z těchto tvarů. Ať nemateme nezasvěcené čtenáře. Osobně jsem tedy všemi deseti pro Žmuď, ale když se rozhodnete pro Žemaitsko, pořád lepší, než stávající stav. --Silesianus 7. 7. 2010, 10:50 (UTC)
Sjednotit to zcela jistě chce, uvidíme, jak se debata vyvine. Jirka O. 7. 7. 2010, 10:52 (UTC)
Na sjednocení mám také zájem, škoda, že nmůže bžt přesměrování mezi kategoriemi, byl bych pro existenci dvou kategorií: Kategorie:Žemaitsko Kategorie:Žmuď, přičemž Kategorie:Žemaitsko by obsahovala aktuální články o současném Žemaitsku, a Kategorie:Žmuď by obsahovala historické momenty, tolik Vámi preferované v literatuře - o čem psal H. Sienkiewicz a podobně. Jelikož ale odkazy mezi kategoriemi nejsou možné, (jen mezi články) tato možnost odpadá. Opět si dovolím upozornit, že já o Žmudi psát nebudu, jedině o Žemaitsku, nebo i o Žemaitii či podobně, pokud jinak nedáte. --Kusurija 7. 7. 2010, 17:26 (UTC)
Výraz Žmuď se neobjevuje jen u Sinkiewicze, ale prakticky ve většině (starší) odborné historické literatuře. Nevím jak je to u novější, zda nedošlo k nějakému zlomu ve prospěch Žemaitska (a zda to není trend). --Silesianus 7. 7. 2010, 17:30 (UTC)
Popravdě, název Žmuď jsem poprvé spatřil až před pár dny zde na cs.wiki. Ale jsem jednoznačně ovlivněn i názvem jazyka bat-smg v interwiki (Žemaitėška). JAn 7. 7. 2010, 10:54 (UTC)
To je vidět, kdo nečetl v mládí Sienkiewiczovy romány z polských dějin. Tam se Žmuď vyskytovala docela často :-) --Ioannes Pragensis 7. 7. 2010, 11:22 (UTC)

Je to stejný případ jako Vilno-Vilnius, Kovno-Kaunas, Královec-Konigsberg, Mnichov-Munchen, Svinibrod-Schweinfurt, Vídeň-Wien, Řím-Roma, a tedy i Žmuď-Žemajtsko. Žmuď je starší archaický počeštěný tvar, používá ho například atlas světových dějin. Navrhuju používat oba názvy, v historických souvislostech Žmuď a v novodobých souvislostech Žemaitsko (Žemajtsko). Možná by nebylo špatné poslat dotaz do Ústavu pro jazyk český nebo na katedru dějin některé z univerzit.--Senimo 7. 7. 2010, 11:35 (UTC)

Tak přirovnání s Vídeň a Wien mi nepřijde úplně přesné. Žemaitsko i Žmuď jsou české názvy, to by muselo být Žmuď - Žemaitija. Palu 7. 7. 2010, 12:42 (UTC)
Tak ještě upřesnění k tomu co jsem psal výše, docela dost je toho na diskuzi http://forum.istorija.net/category-view.asp?showall=true , bohužel hlavně v litevštině, ale co jsem pochopil tak slovo Žmuď převzala čeština z polštiny, jsou to jediné jazyky které ho používají, ale původ slova Žmuď je údajně nejasný. Takže by bylo určitě lepší používat tvar Žemaitsko, to je můj názor.--Senimo 7. 7. 2010, 11:53 (UTC)
Tak to fórum http://forum.istorija.net/c... ... je, jak jsem se podíval, řádně promazané, a chybí tam odkazy na původ slova z běloruštiny přes polštinu v letech kolem 1840 a další, z počátku 60 let (tuším r. 1862) 19. století. Tyto odkazy jsem si bohužel nezaznamenal a ani by to nebylo nic platné, protože jak jsem je prohledával nedlouho po té, (v roce 2007) tak byly také z internetu odstraněny. Čili již nemohu nic ze svého tvrzení dokázat, protože odkazy, ze kterých jsem čerpal, již neexistují a docent, který mi mé nálezy v této kauze potvrdil již také nežije nemám momentálně čím argumentovat. Ani mne samého již paměť natolik nepřesvědčuje, abych mohl konkrétně a přesně tvrdit, že dne toho a toho se forma taková a taková objevila tam a tam, ačkoliv jesm to publikoval na dalším, opět již promazaném fóru. (V té době byla moje nedůvěra k Wikipedii vzhledem k její tehdejší nedostatečnosti natolik velká, že jsem s ní nechtěl mít nic společného - jak vidět, tehdejší moje postoje byly poněkud oprávněnější, než moje nynější snaha bojovat/nebojovat s větrnými mlýny.) Cf.: H. Sienkiewicz psal nedlouho po té, co se název Żmudź začal vyskytovat v Polsku. Pochopitelně - byl přeložen do češtiny se zachováním výraziva, co nejlépe odpovídajícímu polštině. Jinak tomu ani nemůže být, asi bychom hnali takoví překladatele, kteří by psali výrazně odlišným stylem, než byl originál. Jinak osobně jsem přístupný i variantě Žemajtsko, Žemaitie či Žemaitija či něco podobného. Varianta Dolní Litva by nebyla zrovna nejvhodnější, protože by šlo o nepřesnost v překladu: Žemaitija/Žemaitėjė je odvozeno od slova žemė - země a ne od slova žemutinis (žemas) - dolní. --Kusurija 7. 7. 2010, 17:16 (UTC)
Žemaitsko jsem našel hlavně na Wikipedii, kde tento název zaváděl jeden člověk, jinde se častěji používá Žmuď. Otázku původu slov bych neřešil, podle mě není důležitá. Tudíž pokud se chceme řídit pravidly Wikipedie, pak Žmuď jako očekávatelný název, pokud ne, pak si odhlasujeme něco co je našemu zdravému rozumu bližší. Palu 7. 7. 2010, 12:42 (UTC)

Zírám, že je najednou zahájena taková diskuse a já, kdo jsem ji už před časem intenzivně prosazoval na jiném místě, na které tu tuším také nikde není odkaz (takže aby tu byl: viz zde), jsem nebyl ani trošku upozorněn. Stejně tak wikipedista, který se tu dlouhodobě věnuje právě tomuto regionu (Kusurija), informován nebyl. Tomu říkáte spolupráce? Tak se tu bavte hezky dál, mne už to bavit přestává, protože jsem se snažil prosadit IMO jediné správné řešení, tj. řešení na základě srovnání aktuálních odborných zdrojů, to ale nikdo udělat nechce, takže o tom pokecáme pod lípou, najdeme nějaký konsenzus (nebo spíš žádný nenajdeme) a pojedeme dál... :-( Okino 7. 7. 2010, 13:16 (UTC)

Okino, mne také nikdo neinformoval a přesto jsem si debaty všiml, na tu starou pak upozorňoval Silesiana Tchoř. Víte, že zde nejde o jediné správné řešení, ale o nalezení konsenzu – na něm je Wikipedie založena. Asi jako jediný jsem vyjádřil své dnešní mínění tady i na staré diskusi. Jirka O. 7. 7. 2010, 13:23 (UTC)
Ježiš, já si ani nepamatuju, co jsem měl předevčírem na oběd, a diskuze si opravdu nekategorizuji někde na své podstránce pro budoucí užití. Že by mne byl kolega Tchoř včera upozorňoval na tu starou, tak o tom nic nevím. --Silesianus 7. 7. 2010, 13:26 (UTC)
Tchoř ji přímo nezmínil, jen řekl, že se mínění kloní jinam než ke Žmudi, viz Wikipedie:Nástěnka správců#přesun kategorie. Jirka O. 7. 7. 2010, 13:31 (UTC)
No jo, ale to bylo dnes. Navíc to prohlášení, že mě na ni výslovně upozorňoval taky není vůči mě fér... --Silesianus 7. 7. 2010, 13:33 (UTC)
Bylo to dnes :-) a nenapsal jsem výslovně, safraporte :-) Jirka O. 7. 7. 2010, 13:35 (UTC)
Ne, ale napsat ve chvíli, kdy je Okino naštván, že nebyl upozorněn a že chybí odkaz na tu starou diskuzi, že jsem byl na tu starou upozorněn Tchořem (což jsem nebyl ani v náznaku), vyvolává dojem, že jsem ji úmyslně nebral v potaz a že jsem tedy i úmyslně nekontaktoval Okina. --Silesianus 7. 7. 2010, 13:37 (UTC)
Hloupost, spíš je to moje chyba, ne? Já bohužel neměl dnes moc času na wiki. Jirka O. 7. 7. 2010, 13:39 (UTC)
Moje chyba byla v tom, že jsem se nepodíval, jestli ona kategorie má diskuzi. Prostě jsem narazil na nesoulad, hodil to na nástěnku a pak se jen řídil Tchořovými pokyny (ona zašifrovaná pasáž o diskuzi u kategorie mi žel bohu také zůstala utajena). --Silesianus 7. 7. 2010, 13:42 (UTC)
Pánové, přestaňte řešit, kdo měl koho upozornit a kdo ne. Podívat se na příslušné relevantní diskuse a případně do seznamu autorů by mělo být povinnost, doufám, že už to do budoucna budete vědět všici. Teď se ale spíš zamyslete nad těmi zdroji, aby to nebylo jen typu "já mám pocit, že častější je X" a naopak "já jsem Y ještě nikde neviděl"... Okino 7. 7. 2010, 13:44 (UTC)
No teda nevím, ale ona diskuze u té kategorie je naprosto irelevantní. Jen Kusurija stále opakuje, že nebude používat Žmuď. Toť vše. --Silesianus 7. 7. 2010, 13:49 (UTC)
Tomu bych věřil asi tak akorát v případě, kdybych do tý diskuse nic nepsal. Za vysoce relevantní bych považoval především to, že jsem tam požadoval zdroje, což se tady zatím ani trochu neprojevilo, a podobně tak svůj příspěvek ze včerejška, kde po namátkovém prohledání online zdrojů doporučuji návrh Žemaitija, který se mi v českých pramenech jevil jako progresivní a převažující. Okino 7. 7. 2010, 13:53 (UTC)
No Žemaitija je pokud se nepletu originální název ne? Já osobně můžu přispět jen zmínkami o Žmudi v pár knihách (dva historické atlasy a jedna kniha o ŘNR). Název z internetu používat opatrně (Google test snad brát jen při dvoj-, trojnásobně větších číslech jedné varianty), spíše hledat relevantní stránky. --Silesianus 7. 7. 2010, 13:58 (UTC)
To, že je něco originální název, nemusí být nijak na překážku. Když se podíváte na článek Litva, na část Administrativní dělení, tak tam vidíte seznam "historicko-etnografických regionů": Aukštaitija, Dzūkija, Malá Litva, Suvalkija a Žmuď. Tedy tři názvy originální, jeden název z polštiny a jeden název český (mimochodem o této variantě se tady vůbec nějak málo uvažuje, tj. o variantě Dolní Litva). Není tam žádné Auštatsko, Dzúkško a Sulvaksko. Takže preferování názvu Žemaitija, pokud by se používal v relevantních českých publikacích (jako že se podle mne v některých používá, ale nebude na škodu, když jich tady sesbíráme víc - já se zajdu podívat do nějaké knihovny v pátek), by vůbec nebylo na překážku. Okino 7. 7. 2010, 14:15 (UTC)
Když už jsme u toho, tak Aukštaitsko jsem už viděl ;-). Do knihovny se v blízké době nechystám, nechám to tedy na vás. --Silesianus 7. 7. 2010, 14:20 (UTC)

Což takhle zjistit si, jak se to vyučuje na katedrách baltistiky na našich FF? Dcera vystudovala baltistiku, pobývala i na Vilniuské univerzitě, a výraz Žmuď jsem od ní nikdy neslyšel. naproti tomu Žemaitsko jsme spolu navštívili. Encyklopedii čtou spíše mladší lidé, proč je mást historickým názvem? --Uacs495 7. 7. 2010, 15:58 (UTC)

Souhlas, dle mého názoru jsou málo známé české ekvivalenty názvů sídel kromě těch do krve zažitých a běžně používaných (např. výše zmíněná Vídeň atd.) anachronismus. --Wespecz 7. 7. 2010, 17:48 (UTC)
Ale Žmuď je široce používaný název. Viz (sice neprůkazný) Google test - Žmuď 1 210krát, Žemaitsko 554krát, Žemaitija 970krát. Žmuď není anachronismus. --Silesianus 7. 7. 2010, 17:56 (UTC)
Máme tu ještě Špýr a Šmalkaldy, ale to je jiná země.--Mirek256 7. 7. 2010, 17:58 (UTC)
Copak je se Špýrem? --Silesianus 7. 7. 2010, 18:01 (UTC)
Není to očekávaný název, ale německá města já dávno přestal řešit, není na žádné moderní mapě, nikde.--Mirek256 7. 7. 2010, 18:04 (UTC)
Poznamenávám, že 1 120 je googlův předběžný odhad, za relevantní výsledky google považuje u Žmudi 96 odkazů, úplně všech je pouze 551. U Žemaitska 59 a 348 (zde je ukrutně mnoho z wikipedie, viděl jsem i pískoviště... a wapedie), Žemaitija 70 a 492. Jen, že ta čísla nejsou tak velká. --Jann 7. 7. 2010, 19:48 (UTC)
Osobně jsem měl z Google testu právě ten pocit, že jde o anachronismus, jelikož se skutečně převážně objevoval v historických souvislostech, zatímco v moderních (cestovní kanceláře) se objevoval spíš zřídka, nebo maximálně rovnocenně. Ale hlavně je třeba se na celý ten balík online zdrojů dívat opatrně. Pokusím se projít zejména zdroje uvedené v seznamu příruček užívaných Národní knihovnou v Praze k vytváření souboru národních geografických autorit - mělo by jít o skutečně důvěryhodné zdroje. Okino 7. 7. 2010, 18:06 (UTC)
Njn, jenže je zas důležité rozlišovat historický a geografický kontext. Pan Kusurija přepsal zmínky o Žmudi ve většině šlánků o historických událostech. A právě tam je člověk najde v literatuře a tak. Proto jak říkám, a uváděl to tu i někdo jiný, nejsem proti, aby se ve věcech současných uvádělo Žemaitsko/Žemaitija a v historickém kontextu Žmuď. A perlička nazávěr, dneska jsem hrál hru Crusaders King a všiml si, že je tam provincie v Litvě pojmenovaná Zhmud (vůbec netuším, jak na to švédští vydavatelé v anglické hře přišli). --Silesianus 7. 7. 2010, 18:13 (UTC)
Já jsem z příspěvku kolegy Kusuriji pochopil, že Žmuď se do češtiny dostala teprve v 19. století, čili zjevně to s tím historickým názvem není tak horké. Důležité teď opravdu je, abychom se na něčem ujednotili, a vzhledem k tomu, že kontext jako odborník na Litvu zná hlavně kolega Kusurija, abychom právě jemu více důvěřovali. Jinak se ještě jednou omlouvám Okinovi za to "neupozornění", byl jsem včera dost pracovně ve stresu a nebyla to jediná věc, na kterou jsem v tom návalu zapomněl. Jirka O. 8. 7. 2010, 06:14 (UTC)
Poměrně dost slov se do češtiny dostalo až v 19. století, vždyť i Dobrovský napsal svůj slovník v jeho první čtvrtině - a obsahuje spoustu naprosto zastaralých slov. ;-) Okino 8. 7. 2010, 06:33 (UTC)
Asi jste mě nepochopili, já neříkám, že Žmuď je nějaký historický výraz, já jen upozorňuji, že je velmi často využíván v odborné (i méně odborné) literatuře o historii. Alespon co jsem měl možnost zaregistrovat. Je možné, že teď historici používají výraz Žemaitija/Žemaitsko, nic novějšího zaznamenávajícího tuto oblast jsem nečetl (snad jen Hrady Řádu německých rytířů z roku 2003, kde se mluví jen o Žmudi a Žmuďanech/Žemaitech, je ale z oblasti těch méně odborných ;-), i když text prý posuzoval Dušan Uhlíř (no, jestli to posuzoval stejně jak moje seminárky...)). Chtělo by se to podívat do takových stěžejních pracích z oblasti dějin Litvy (Pobaltí), Ruska a Polska. Ale jak říkám, neměl bych problém s názvem článku Žemaitsko/Žemaitija s tím, že v článcích o historických událostech by byla Žmuď. --Silesianus 8. 7. 2010, 07:32 (UTC)
Pokud to pomůže, vytáhla jsem z domácí knihovny dvě knížky: 1.) Stručná historie států - Litva, Halina Beresnevičiute-Nosálová (2006), používá název Žemaitsko a v úvodu píše, že bude „uvádět nejběžnější formu uváděnou v historických pramenech a formu litevskou (v závorkách)“ a taky se zde hned na začátku zmiňuje i o druhé knize - 2.) Dějiny pobaltských zemí, Luboš Švec (1996), rovněž používá Žemaitsko a při prvním použití uvedl do závorky, že „adekvátní je starší český název Žmuď“ (snad citací neporušuju autorské právo, kdyžtak to smažte nebo upravte). Odborník na Litvu nejsem, takže mluvit vám do toho nebudu :) --Hellooo 8. 7. 2010, 20:11 (UTC)
Já myslím, že na tom už se shodneme celkem všichni a není o tom celkem sporu, že v historických článcích bude Žmuď. Jde jen o to ověřit, který název máme používat pro ty moderní věci, jestli je to Žemaitsko, Žemaitija, Žemaitie nebo ještě pořád Žmuď. Okino 8. 7. 2010, 08:23 (UTC)
No když zůstane zachováno toto, pak jsem pro obecný tvar Žemaitija, jelikož podle se nejvíce blíží originálu a je méně umělé než Žemaitsko. --Silesianus 8. 7. 2010, 09:56 (UTC)
Já bych jen upřesnil, že výraz Žemaitija je především překlad do litevštiny, odkud byl převzat i mnohde jinde. Tímto upozorněním nemíním rozhodování usměrňovat na kteroukoliv stranu. Použití originálního Žemaitėjė bych nepovažoval za praktické, ikdyž napį. de:Wiki jej použila. (P.S. Sledujte i diskusi o kategorii:Žemaitsko). --Kusurija 8. 7. 2010, 14:54 (UTC)
Njn, ale Žmuď je litevské území ne? Řekl bych, že je tam podobný vztah jako Čechy a Morava, kde Morava má také vlastní jazyk/nářečí, a tuším, že by zde nikdo (doufám, že ani na zahraniční wikipedii) neprosazoval třeba tvar Holomóc... --Silesianus 8. 7. 2010, 15:11 (UTC)

Pánové, uvědomte si prosím všichni, že nijak zvlášť nepodložené úvahy o tom, že "X je méně umělé", jsou typický POV, který nemá pro rozhodnutí žádnou váhu. Když už sami nechcete zapátrat po zdrojích, tak vydržte, než sem dodáme my ostatní nějaké ty zdroje sami, pak si můžeme říct, jestli vidíme nějakou obecnou tendenci z těch zdrojů a zda existuje nějaký pádný důvod, proč ji případně nerespektovat. Takže pokud nemáte žádné konkrétní prameny, tak myslím, že další příspěvky "spatra" teď nepřinesou žádné nové poznání. Okino 8. 7. 2010, 15:01 (UTC)

Teď jsem si všiml, co Kusurija kromě termínu Žemaitsko, který je čistě menšinový zavádí - do infobooxu cpe název Lithuania. Vzhledem k tomu, že je to tak prakticky všude, kde něco prováděl, tak asi nebude zrovona odborník přes zeměpis a název Litva asi nezná. Tím pádem by tahle diskuse měla skončit. --Kirk 9. 7. 2010, 13:44 (UTC)

Tak a dost, kolego. 1) Vaše hodnocení kolegy Kusuriji na základě jedné opakované (a proto pravděpodobně bez povšimnutí kopírované) chyby, se velmi blíží osobnímu útoku. 2) V této diskusi nejde o Kusuriju, ale o vhodný název. 3) Vaše úpravy jsou naprosto nekonsenzuální, jak jsem Vás upozornil, a hrozí, že všechny budou revertovány. Opravdu byste toho měl nechat. Okino 9. 7. 2010, 13:49 (UTC)
Tak zaprvé - termín "Žmuď" je zavedený víc než dostatečně, je v dějepisné literatuře a používají ho i cestovky. Termín "Žemaitsko" je naprosto menšinový a jeho protlačování mi přijde jako protlačovat dejme tomu název "Suomsko", protože "Finové svému státu přece neříkají Finsko, ne?" (takhle by imho vypadala argumentace někoho, kdo uvažuje podobně jako Kusuria). Za další: Kusuria už sem přišel i se zaváděním termínu "statutární město" do litevského prostředí. Pochybuju, že vůbec někdy četl definici statutárního města. Takže jeho závěry považuju za zcela mylné. --Kirk 9. 7. 2010, 14:26 (UTC)

Právě, že cestovní kanceláře - pokud mne internet neklame - používají daleko nejčastěji tvar Žemaitija, a to obvykle ve spojení s národním parkem. Ale to už jsem taky psal... A jak už jsem řekl, o Kusuruju tady nejde, a už vůbec tu nejde o statutární města. Nebo mám najít nějaký nesmysl, který jste sem vložil Vy? Nebo já? Aby se ukázalo, kdo z nás je dokonalejší a tedy snad podle Vás má větší právo rozhodnout? P.S. Vyrážím do knihovny, tak jsem zvědav, co tam zjistím. Okino 9. 7. 2010, 14:33 (UTC)

Viz http://cs.camping.info/litva/%C5%BEemaitija/%C5%BEmu%C4%8F/kempy --Kirk 9. 7. 2010, 14:35 (UTC)
Musím přidat argument, který jde proti tomu, co se snažím naznačit: souhlasím, že tento odkaz není zrouna nejvhodnější, protože ani Nidu, ani Klaipėdu nelze zodpovědně přičítat k Žemaitsku. Jednoduše proto, že je lépe je z historického hlediska přiřadit k Malé Litvě, ale ne k Žemaitsku. --Kusurija 18. 7. 2010, 15:41 (UTC)
No tak dávat sem odkaz, ve kterém je přímo uvedeno Žemaitija a na těch stránkách se taktéž vyskytuje tento výraz v liště nad mapkou (Hledat → Evropa → Litva → Žemaitija → Žmuď) mi příjde celkem kontraproduktivní... --Silesianus 9. 7. 2010, 14:37 (UTC)
Ten zdroj je nicméně nevěrohodný. Tvoří ho tito odborníci na Litvu, kterým pomáhají libovolní čtenáři. Fakt jdu do tý knihovny, ale tohle bylo aspoň vtipné... Okino 9. 7. 2010, 14:41 (UTC)

Dílčí shrnutí zdrojů[editovat | editovat zdroj]

Zdrojů, které o oblasti píšou, není tak mnoho, jak jsem čekal (a to jsem toho moc nečekal).

Žmuď
Sienkiewicz :-)
historické publikace
Honzák, Pečenka, Stellner: Evropa v proměnách staletí
Turnbull: Hrady Řádu německých rytířů 2
obecné slovníky (Malá československá encyklopedie, sv. 6. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, sv. 8. Universum, sv. 10)
Jako druhý (historický) název uvádí Švec: Dějiny pobaltských zemí
Žemaitsko
Švec: Dějiny pobaltských zemí
Nosálová: Litva. Stručná historie států
Jako druhý název Universum, sv. 10
Jako druhý název Honzák, Pečenka, Stellner: Evropa v proměnách staletí
Žemaitija
průvodce Poláková, Dražan: Litva, Lotyšsko, Estonsko; Bauermeister, Gerberding: Litva, Kurská kosa
cestovní kanceláře
Často v češtině prokazatelně užíván pro označení národního parku Žemaitija, např.:
průvodce: Rough Guides - Pobaltské státy; Williams, Herrman, Kemp: Estonsko, Lotyšsko, Litva (Lonely Planet)
často cestovní kanceláře
Příhodův článek v časopise Ochrana přírody

sestavil a na další případné doplnění čeká Okino 9. 7. 2010, 20:41 (UTC)

Díky, konečně nějaká solidnější informace. Podle toho, jestli dobře počítám, se Žmuď zdá být stále převažujícím tvarem, Žemaitsko již běžnou alternativou a Žemaitija v češtině spíš nepatřičným názvem (materiály cestovek a průvodce za moc spolehlivé prameny neberu, tuším dobře, kdo takové výplody píše a překládá).--Ioannes Pragensis 9. 7. 2010, 23:06 (UTC)

Dotaz - co je míněno těmi historickými publikacemi? Jedná se snad o ty níže uvedené? Nebo snad historická beletrie či odborná historická práce? Ještě bych ke tvaru Žmuď doplnil od Turnbulla první díl těch pruských hradů, dále pak starý Atlas světových dějin z roku 1964, populárně-naučný Atlas světových dějin (Geoffrey Parker, 1999) uvádí také tvar Žmuď a Atlas světa (Euromedia Group, 2005) pak Žemaitija. --Silesianus 10. 7. 2010, 10:36 (UTC)

Ad nedostatek zdrojů, mohl jste zabrousit do oblastí ruských, polských a švédských dějin a nezůstávat jenom u Litvy. Samostatných knih o dějinách Pobaltí je velmi málo, zato publikací věnujících se této baltské trojce je mnoho a mnoho. Jen tak pro inspiraci. --Silesianus 10. 7. 2010, 13:51 (UTC)

Historické práce jsem do hloubky neprohlížel, spíš nárazově a náhodně, protože předpokládám, že tam bude celkem shoda na Žmudi. Co jsem se snažil hledat, byly prameny, které by prokázaly, zda se pro současnou Žmuď už používá jiný název, jelikož v tom vidím ten problém, který tu řešíme. V tom, že existuje shoda o názvu Žmuď pro historické souvislosti, ne. Osobně by se mi líbilo, kdyby ještě někdo doplnil třeba nějaká čerstvá skripta pro studenty baltistiky. Okino 10. 7. 2010, 19:26 (UTC)

Takže došlo se k nějakému bodu, nebo jsme tu zase diskutovali zbytečně? Má se nechat udělat hlasování (jediná "prosazující" věc na wiki, viz výše Jóhanna)? --Silesianus 15. 7. 2010, 09:16 (UTC)

Nevím, zda zbytečně či nezbytečně, faktem je, že někteří si to vyložili tak, že (jakoby) rozhodnutí již padlo a podle toho editují/revertují. Já jsem ale konečné (definitivní) rozhodnutí nenašel, pokud neumím dobře hledat, pomozte mi prosím odkazem. Děkuji. --Kusurija 18. 8. 2010, 18:56 (UTC)

Kategorie související s Žemaitskem/Žemaitií/Žmudí/Žemaitijí[editovat | editovat zdroj]

Vážení kolegové, potřeboval bych akutně vytvořit několik takových kategorií. Prosím o návrhy k jednotnému pojmenování kategorií. V současnosti nejaktuálnější by pro mne byla Kategorie:Hory a kopce v Žemaitsku/Žemaitii. Přidávání mých článků do WP vázne na tom, že nemíním psát do kategorií, které by byly v záchvatu čistek mazány. Zároveň si dovoluji upozornit, že jako wikipedista mám nejen právo dobrovolně přispívat do WP, ale také právo do ní nepřispívat - m.j. proto, že dosud nebyl vyřešen spor o název a také m.j. proto, že odmítám přispívat články s názvem, který dle mého přesvědčení není zcela vpořádku, protože setrvačně upřednostňuje určitý úhel pohledu (nepovažuji za dobrou vizitku wikipedie, že se nedovede vypořádat s dogmaty a většinovými omyly: naprostá většina obyvatel Země, pokud na to nějaký názor vůbec má, si myslí, že Ježíš Kristus se narodil v roce 0(nula), znamená to, že by to WP měla přijmout a tuto nepřesnost šířit dál??), polonistické a bělorusistické vlivy. Děkuji za případnou podporu, radu či návrh. Považoval bych za únosné psát články v nějaké provizorní kategorii, pokud by potom mohly být přesunuty do kategorie s rozumnějším názvem. --Kusurija 18. 7. 2010, 09:14 (UTC)

Nechápu to vaše prosazování omylů, polonistických a bělorusistických vlivů. Jednou to bylo přijato do českého jazyka a tak se to používá. Nebo byste snad zrušil všechny cizojazyčné vlivy na český jazyk?? Třeba takový cejch nebo deku?? Koneckonců bychom třeba měli přestat používat pojem Uhry a využívat jen místní Maďarsko, protože je to slůvko z latiny. A co takové Německo, to není pro obyvatele této země přípustné jako Žmuď pro Žemaity. Odteďka tedy budem psát zásadně Dojčsko (nebo ještě lépe Deučsko), abychom byli správní. Srovnání s Kristem pokulhává na všechny tři nohy. Na wikipedii rozhoduje pro pojmenování jen to, co se používá v českém jazyce pro danou věc. Pokud je to slůvko převzaté z polštiny, němčiny nebo islandštiny nehraje roli. V případě vyrovnanosti vlivů (což u Žmudě/Žemaitska DMN je) pak má výsadní právo na rozhodnutí komunita wikipedie. Jelikož diskuze zatím nikam nevedla, podstoupil bych to do hlasování, nejlépe pokud by se toho chopil někdo procedurálně zdatný (nějaký správce či Okino?). --Silesianus 18. 7. 2010, 10:38 (UTC)
Dobře, měl jsem si odpustit veškeré související poznámky. Rekapituluji tedy: Jak mám nazvat kategorii: Kategorie:Hory a kopce v Žemaitsku?, Kategorie:Hory a kopce v Žemaitii?, Kategorie:Hory a kopce v Žmudi!?, Kategorie:Hory a kopce v ...? Pokud odpověď není k mání, napíšu článek o Medvėgalisu bez zadání kategorie a zařaďte si to sami do některé z výše navržených/naznačených. Bude-li zařazení vyhovující, mohu pokračovat v dalších článcích, ... ...--Kusurija 18. 7. 2010, 13:14 (UTC)
Osobně bych to zatím zařadil do nadřazené Kategorie:Hory a kopce v Litvě, požádám někoho ze správců (či Okina), aby zde založil hlasování, podle výsledků se pak vytvoří odpovídající kategorie a články se rekategorizují. --Silesianus 18. 7. 2010, 13:15 (UTC)
@Silesianus:(@Uhry): Víte, já bych upřednostňoval používat každý název patřičně: byl bych nekompromisně proti, kdyby chtěl někdo ve wikipedii tvrdit, že Sienkiewicz psal o Žemaitsku a ne o Žmudi. Stejně bych protestoval, kdyby hory a kopce v Maďarsku měly být zařazovány do Kategorie:Hory a kopce v Uhrách. Nechápu, proč když dovedete akceptovat rozdíly mezi Uhrami a Maďarskem, kladete odpor akceptování rozdílu mezi Žmudí a Žemaitskem/Žemaitijí (ikdyž ty rozdíly jsou nepatrně odlišné, ale zhruba podobné povahy). --Kusurija 28. 7. 2010, 17:37 (UTC)
Pokud by jste si to přečetl výše, všiml byste si, že nejsem, po ujištění Okina o používání Žmuď v historických článcích, proti tvaru Žemaitsko/Žemaitija pro moderní dobu. --Silesianus 28. 7. 2010, 17:41 (UTC)

Tsunami versus Cunami[editovat | editovat zdroj]

Doporučuji zainteresovaným pokračovat v diskusi na příslušné diskusní stránce. Dle mého skromného názoru je článek zralý na přesunutí. --Kusurija 9. 7. 2010, 08:47 (UTC)

Pozvánka[editovat | editovat zdroj]

Vážení kolegové, již dávno nastal čas prázdnin a dovolených, kdo máte možnost, využijte toho k pořízení a uložení fotografií z krásných míst naší překrásné vlasti i z Vašich cest na Commons. Kromě toho, jistě jste si všimli, že mnohým článkům chybí ilustrace. Kdo máte možnost a k tomu příslušné dovedlnosti a zkušenosti, prosím nečekejte, až ilustrace dodá někdo jiný, chopte se iniciativy sami. A ještě: pokud víte, kdo z dalších kolegů by také mohl přispět v této oblasti, pošlete mu také tuto pozvánku. Děkuji. --Kusurija 9. 7. 2010, 06:10 (UTC)

Nazdar, já mám asi 4 000 fotografií, ve kterých by se našlo spousta, která chybí na Commons. Ale nemám na jejich zpracování čas. Jestli se hlásíš jako dobrovolník, tak ti můžu dát CDéčko:-)--Juan de Vojníkov 12. 7. 2010, 06:49 (UTC)

Nevypnutelná upoutávka na soutěž[editovat | editovat zdroj]

Opět tu máme obtěžující upoutávku na soutež, která se nedá vypnout. Změna proti minulé soutěži je, že je i na hlavní straně. Přitom o tom proběhly dvě diskuse Diskuse k Wikipedii:Ceny za rozvoj české Wikipedie/01#Dát to někam na hlavní stranu? (znovu) a Diskuse k Wikipedii:Ceny za rozvoj české Wikipedie/01/archiv#Dát to někam na hlavní stranu? (Hlasování) (co je to ze divný systém archivace?), kde rozhodně pro takovou změnu na HS konsenzus nalezen nebyl (11 proti, 12 pro). Existuje snad jiná diskuse, kde se poměr výrazně zvrátil? Pokud ne, prosím do doby nenalezení shody o odstranění. Nejde přece dělat podobné zásahy svévolně. --Tlusťa 9. 7. 2010, 08:16 (UTC)

Mýlíte se, Tlusťo, upoutávka nahoře ("banner") se i při minulém kole ukazovala na hlavní straně. Ta diskuse, o které se zmiňujete, byla o tom, zda se na hlavní stranu má ještě přidat nějaký pevný text, který by na akci upozornil, například speciální box. Pokud dobře vidím, je soutěž nyní propagována stejným způsobem a dokonce i pomocí stejného reklamního proužku jako byla ta minulá.--Ioannes Pragensis 9. 7. 2010, 10:03 (UTC)

Je to možné, že se pletu, ale nemyslím si to :) V každém případě ten minulý šel vypnout, současný ne. Kde a kdo vůbec rozhoduje, zda budeme mít podobnou otravnou věc? --Tlusťa 9. 7. 2010, 10:09 (UTC)

Určitě se pletete, sám jsem tu diskusi o upoutávce na hlavní straně inicioval, takže vím, jak jsem to myslel, a vím, že to bylo ještě v době, kdy ten banner neexistoval. Nicméně s Vámi vřele souhlasím, že by registrovaní uživatelé měli mít možnost si bannery snadno vypnout. To samé se ostatně týká i toho banneru upozorňujícího na změny rozhraní. Mohl by například Danny B. jako znalý technik a zároveň spoluorganizátor soutěže v té věci něco udělat?--Ioannes Pragensis 9. 7. 2010, 10:17 (UTC)
PS: Teď se mi podařilo ten druhý banner (o změnách Wikipedie) vypnout, ale nevím, jak bych si ho zase zapnul. A ten soutěžní banner pořád zůstává. Není to zkrátka příliš dobře vymyšlené.--Ioannes Pragensis 9. 7. 2010, 10:21 (UTC)
Všechno jde nějak vypnout, vložte si #wmcz_ceny02 { display: none; } do vlastních css a máte pokoj. Mimochodem, bylo-li Vašim argumentem v první soutěži, že to nováček nemůže stihnout, přes prázdniny to dle mého soudu možné je.--pan BMP 10. 7. 2010, 12:20 (UTC)
To je sice pěkné, ale měl by myslím existovat i nějaký jednodušší a uživatelsky příjemnější způsob vypínání (a zapínání) těch bannerů.--Ioannes Pragensis 11. 7. 2010, 10:39 (UTC)

Vypnutí je možné přes uživatelská nastavení a to zaškrtnutím příslušného okénka v sekci udělátka. — Jagro 11. 7. 2010, 14:11 (UTC)

Po několika dnech od zveřejnění a stále dokola opakovaně – co banner to udělátko a nové nastavení (a navíc funkční jen na cs). --Tlusťa 12. 7. 2010, 12:20 (UTC)

Nemůžu nic jiného než nepovzdechnout nad tragickou praxí ohledně bannerů. Bannery jsou úplně mimo kontrolu (editaci), není jasné co tam může být, není jasné kdo tam ty bannery dává a komunita o jejich nasazení nijak nerozhoduje a nemá je pod kontrolou a anonym si je ani nemůže skrýt. To má být jako v pořádku, jo??? --Elm 12. 7. 2010, 18:29 (UTC)

Editace infoboxu jezero[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, pokud někdo umíte poradit, podívejte se na Diskuse k šabloně:Infobox jezero. Bohužel (nebo bohudík?;-) ), šablony tohoto typu editovat neumím. Díky. --Kusurija 9. 7. 2010, 15:02 (UTC)

Závěrečná zpráva - grant fotografování Česka, první ročník[editovat | editovat zdroj]

Zdarvím, chtěl bych zde informovat a shrnout výsledky grantu fotografování vesnic a dalšího v Česku, který běžel mezi 1.7.2009 až 30.6.2010. Předně, chtěl bych poděkovat všem lidem, kteří se rozhodli v rámci grantu i momo něj cestovat a fotit republiku a pomáhat tak nám všem získat snímky, které pomáhají popsat a dokreslit obraz této země. Pro připomenutí, od Nadace jsme získali 2500 USD, tj. 43 425 Kč po směně a zde jsou výsledky

Konečná mapka cest prvního ročníku grantu (k 30. červnu 2010).

Konečný stav (k 30. 6. 2010)

  • Vyčerpáno: 22 722 Kč (pokud budou schváleny i poslední nezpracované cesty) – tj. 52 % grantu
  • Fotek celkem: 4418 ks (cíl byl 1000 až 1500 fotek) - tj. ~353 % plánu
  • Objektů (vesnic, památek aj.) celkem: 563 (cíl byl 400 objektů) – tj. 141 % plánu
  • Průměrná cena za jednu fotku: 5,14 Kč

Jak je vidět, nevyčerpali jsme všechny nám svěřené prostředky. Je v plánu se pokusit zažádat o převedení těchto prostředků na další ročník v roce 2011. Druhá půlka roku 2010 je pokryta sponzorem, tudíž kdo chce, budeme rádi, když pojede a zapojí se do grantu :) A ještě troška statistik a kategorií. Všechny pořízené snímky si můžete prohlédnout v kategorii na Commons, či si změřit použitelnost získaných obrázků pomocí tohoto nástroje. Jak je vidět, ze všech pořízených snímků máme využito ve článcích 22,40 % snímků, což je obstojné číslo, když uvážíte, že ze série snímků se do článku dává nejčastěji jen jedna, často nejzdařilejší, fotografie.

Nicméně, stále je co měnit, stále je co zlepšovat a my budeme rádi, pokud máte nějaké nápady, výhrady, připomínky ke grantu, když nám je sdělíte. Můžeme se pokusit pak upravit grant tak, aby vyhovoval co největšímu počtu wikipedistů a abychom tak získali co největší počty snímků. Budeme moc rádi. A ještě jednou vám všem díky, co jste se zapojili nebo pomohli grantu ke vzniku a existenci! --Chmee2 10. 7. 2010, 09:24 (UTC)

N versus N (číslo)[editovat | editovat zdroj]

Tak mne napadá, zda by v článcích o jednotlivých letech neměl být pod nadpisem odkaz na jiný význam, tj. na číslo. A vice versa s tou úpravou, že v článcích o číslech už odkaz na daný rok existuje, takže by se odstranil. Rád bych znal názor komunity před tím, než začnu něco podnikat. --G3ron1mo 12. 7. 2010, 15:53 (UTC)

Na první otázku odpovídám, že měl. Dokonce bych řekl, že to číslo je primární význam. --Tchoř 12. 7. 2010, 16:11 (UTC)
Určitě ano. Jinak číslo jako primární význam mají pouze japonci, korejci a číňané. JAn 12. 7. 2010, 16:43 (UTC)

Bučiny Karpat[editovat | editovat zdroj]

Jen náhodou jsem si pročítal soutěžní články a zaujal mě Původní bukové lesy Karpat. Malinko divný název, těžko říct, co se pod tím má skrývat. Jestli původní pralesy nedotčené člověkem, nebo společenstva bučin podle fytocenologie, které jsou původní, ale člověkem pozměněné. A co jsou potom nepůvodní bukové lesy Karpat? Navíc termín "bukový les" není zrovna asi extra odborný termín. Také budou existovat články Původní bukové lesy Pyrenejí, Alp, Rily atd? Pokud to ještě jde, tak vidím toto odtamtud vyhodit nebo to formulovat jinak, třeba máme obecný článek bučina, třeba vidím že chybí článek květnatá bučina, což už je jasně vymezitelné téma a pro soutěž bych ho viděl jako daleko vhodnější.--Don Pedro 12. 7. 2010, 19:03 (UTC)

Smazané editace[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den vespolek, kolegové, chtěl bych se zeptat, zda se dá nějak přehledně zjistit, které konkrétně moje editace byly smazány. Pokud se občas podívám na statistiku svých článků, vidím že z A všech mých editací zbylo A - n nesmazaných editací, kde n je počet smazaných editací. Toto n je po určitou dobu víceméně stabilní, ale občas vidím, že v určitou dobu je prudký nárůst. Předpokládám, že jde o smazané editace, kde jsem udělal nějakou "botu". Bylo by dobré, kdybych mohl nějakým způsobem zjistit, které jsou to editace, abych měl možnost příště stejnou chybu neopakovat. Ulehčilo by to práci jak mně, tak Vám. --Kusurija 14. 7. 2010, 09:45 (UTC)

Kolego, vyhledáváte copyvia, vkládáte urgentní šablony (uo, uu ...), edituje později smazané články? Tak to jsou klasické příklady smazaných editací, já to dělám často a těch smazaných už mám několik tisíc. --Elm 14. 7. 2010, 10:04 (UTC)
Zde se jednalo o větší množství smazaných kategorií na základě AfD. Kompletní seznam jsem zaslal na mail. JAn 14. 7. 2010, 10:33 (UTC)
V tomto případě se stačilo podívat na patřičný DoS (byť je pravda, že jsem to tam doplnil až na upozornění). --Tchoř 15. 7. 2010, 03:44 (UTC)

Francouzský text[editovat | editovat zdroj]

Prosím znalce francouzského jazyka o pomoc s překladem (čl. o fotografovi Maurice Tabardovi):

Lorsqu'il découvre la solarisation, vers 1932, il approfondit sa connaissance de la technique dont Man Ray ne veut rien dévoiler. Tabard écrit un article sur le sujet pour Art et Métiers graphiques en 1933. Ce sera la cause d'une brouille irréductible entre les deux hommes, Man Ray ne supportant pas que son invention (!) soit ainsi expliquée à tout un chacun. C'est là l'opposé de Tabard dont les recherches, aussi bien formelles que techniques, feront l'objet de nombreux cours et conférences, surtout aux États-Unis, dans les années suivantes.

Hotovo, děkuji srdečně neznámému příteli, --Svajcr 14. 7. 2010, 20:39 (UTC)

Fotografie místo textu[editovat | editovat zdroj]

Dokázal by někdo poradit, jak tento seznam zobrazit jako obrázky a ne jako text? Díky, --Svajcr 14. 7. 2010, 21:10 (UTC)

Jediné, co mne napadá, je vyrobit si pomocnou stránku v uživatelském prostoru na ru wiki, obsah té stránky tam přeplácnout a pak nějakým chytrým editorem (který umí nahrazování pomocí regulárních výrazů) vyrobit okolo jmen souborů [[File:…]]. --Tchoř 14. 7. 2010, 23:43 (UTC)

Jiří z Poděbrad[editovat | editovat zdroj]

Prosím historiky, aby se podívali na „přírůstek“ v článku a pokud to jsou nesmysly, aby nějaký správce zrušil těchto víc verzí. Ď. --Gumruch 15. 7. 2010, 09:51 (UTC)

Možná by stálo za to pro podobné dotazy oživit stránku Nejisté změny. Na rozdíl od Lípy se tam věci archivují až poté, co jsou vyřešeny (což je jeden z důvodů, proč tam jsou i tak staré věci). --Tchoř 15. 7. 2010, 13:42 (UTC)
Tak jsem napsal autorovi té informace na diskuzi, aby dodal zdroj. Autor mi odepsal na moji wiki, tak to přenáším sem, obrázek si každý jistě udělá sám... --Silesianus 17. 7. 2010, 12:49 (UTC)

Přeneseno z hlavní strany HW: Odpověď pro pana Silesiána. Nejsem žádný spisovatel,lhář ani podvodník.Je na čase dát široké české veřejnosti na vědomí vše o našem českém králi Jiříkovi co bylo dlouhá léta přísně tajeno rytířským slibem rodu Michálků z Orle. Jiří,správně Jiřík byl vychováván na rytířském šlechtickém dvoře Michálků z Orle,kde se učil nejen rytířskému,ale i vojenskému umění. Šlechtický rod Michálků z Orle s dalšími šlechtickými rody z čech a moravy,chránili nejen Slovensko před nájezdy maďarů respektive nájezdy krále Huňáda a jeho syna,ale pozdeji,také nájezdy Turecké. Michálek z Orle jako český rotmistr 16.května 1448 odpovídá nepřátelství králi Fridrichovi kromě jiných s Pankrácem ze sv.Mikuláše.Odpověď byla česká.Ale v souvěkém německém překladě.(Kollar A.F., Analekta monument.Vindobon.,II.,1324-25)ve výčtu opovědníků se čte Michálek z Orle a ,Wilhelm Kotzando von Zlutzitz(Vilém ze žlutic).Ostatně v létě r.1448 byl Michálek z Orle mezi více než 400.sty zemany ze čtyř východních krajů ve vojště Jiříka z Poděbrad s nímž se později(v noci ze 2.na3.září)Jiřík zmocnil Prahy a jako stoupenec Jiříkův se účastnil L.P 1468 výpravy proti věrolomné- mu uherskému králi Matyášovi k Lávě.Jsa znalý běhů vojenských,zaujímal Michálek z Orle ve vojiště Jiříkově význačné místo.(O tom vypravuje pramen)Král Jiří sbíral jest pole,což mohl najviece i táhl sám osobně a ležal proti králi uherskému tři neděle,škodíce sobě na lidech i na statciech.Potom táhl jest do Moravy a tu jest sobě vojsko spravoval,kdež sú pak i moravští páni na pole s ním táhli.A on spraviv sobě vozy i do vozuov lidi i táh zase k Lávě.A tito jsú jeho vojsko spravovali;Pan Kostka pan Pardus,pan Jenik,pan Šárovec,pan Zmrzlák a Michálek z Orli-(Staří letopisové 187.Srv.Tomek,.Děje- pis města Prahy,VII.,203,Palacký.Dějiny,IV.,2.,477.Památky archeél,V.,70 a Český Východ 1897 čís.37) Toto a ještě více jsem chtěl napsat,ale vidím,ze není jednoduché se dostat do wikipedie tak snadno jak jsem myslel a proto Vás prosim o pomoc jak dále pokračovat.Pokusím se po napsání této zpravy Vam zaslat Erb,Erbovni znaky,vlajku a pečeť Michálka z Orle.Erb je chráněn pod pečetí v Soloturnu ve Švý-carsku a samozřejmně mam kompletní rodokmen Michálků z Orle od 13.století.Michalek v.A.

Neudržované portály[editovat | editovat zdroj]

Dnes jsem pro použití upravil šablonu {{Upozornění portálu}}, která vkládá portály do kategorie Kategorie:Neudržované portály. V následujících dnech budu touto šablonou označovat portály, které mají neaktualizované rubriky charakteru aktuálního zpravodajství nebo dlouhodobě neudržované rubriky a taktéž portály delší dobu nedokončené. V delším časovém horizontu je možné, že budou označeny další portály s některými jinými prohřešky. Označené portály následně (ne hned) očekává odlinkování z hlavní strany a některých dalších seznamů, některé obzvláště nedostačující portály čeká i zbavení reklamy z článků. Pokud by se objevil nějaký katastrofální případ, nelze vyloučit ani DoS.

Pokud jste správcem některého z portálů, který bude označen, nebo prostě jen máte o dané téma zájem, pusťte se prosím do úprav. Můžete buď portál oživit a začít aktualizovat (upozorňuji, že dvanáctiměsíční perioda oběhu rubrik není dostačujícím řešením ^_^), změnit rubriky nebo převést na plně statický portál. --Reaperman 17. 7. 2010, 18:01 (UTC)

A kdo rozhodl, že (cituji) dvanáctiměsíční perioda oběhu rubrik není dostačujícím řešením? --Silesianus 17. 7. 2010, 18:03 (UTC)
Když to zde píši, tak asi já :) Články se na Wiki vyvíjejí a tudíž by se měly vyvíjet i rubriky, portál nemá být nějakým pomníčkem jeho zakladatele (přepracovatele), ale místem, které zavede čtenáře do obsahu Wikipedie pro nějaké téma, což rubrika s několika málo prvky nesplňuje, stejně tak pravidelná rubrika má přinášet pravidelně nové informace a ne dokola totéž. Samozřejmě, pokud někdo takový systém nedávno udělal, není pro mě důvod takový portál označovat, ale jestli zjistím, že se tam již třetím rokem točí stále totéž, je to jasný příznak neudržovanosti rubriky. --Reaperman 17. 7. 2010, 18:16 (UTC)

Kombinační číslo[editovat | editovat zdroj]

Prosím matematiky, aby se podívali, jestli je tahle editace správná. Díky --Jirka62 18. 7. 2010, 12:05 (UTC)

Dokázáno na papír matematickou indukcí přes k(platné pro k=0, za předpokladu pro k, platí pro k+1) s použitím 6. pravidla v článku. Pravidlo 6 lze dokázat přímo z definice kombinačního čísla a vlastností faktoriálu (a distributivity násobení vůči sčítání, pravidel pro sčítání zlomků o nestejném základu a podobně). --Fafrin 18. 9. 2010, 20:50 (UTC)

Skrytí propagačního praporu[editovat | editovat zdroj]

Prosím umožněte skrytí propagačního praporu s textem "Zlepšete obsah české Wikipedie a získejte netbook a další ceny!", skrytí pomocí poklepání na křížek zprávy nebo poklepáním na text "skrýt" nebo tak nějak. Prapor se mi opakovaně objevuje a už jsem jej četl nejméně desetkrát. Ano, vy jste ode mne podobou zprávu četli alespoň již dvakrát. Jak se vám líbí moje opakované zprávy? Jak myslíte že se líbí mně váš prapor? Slíbil jsem si, že už si ho nebudu všímat, ale to je dost těžké. Dost mě rozčiluje. Pije mi krev. Kazí mi den. (Hm, možná bych si neměl nechat kazit den praporem.) Svědí mě v oku. Tak prosím, umožněte skrytí toho praporu. To není zase tak těžké. Pořád docílíte svého propagačního cíle, s tím, že kdo už si prapor přečetl, bude si ho moci skrýt. --Dan Polansky 18. 7. 2010, 14:55 (UTC)

Nastavení / Udělátka / Schovat upozornění na Ceny za rozvoj české Wikipedie / Uložit nastavení. Věc na čtyři kliknutí. --Ragimiri 18. 7. 2010, 15:04 (UTC)
Nechci být vlezlý, ale jak toho docílí anonym? :-) Možná by neškodilo asi očekávatelné řešení jako např. - kliknu na křížek a v mém konkrétním prohlížeči už se baner neobjeví. Nemyslím, že by to bylo technicky složité a propagační účel baneru by to nepoškodilo. Palu 18. 7. 2010, 16:18 (UTC)
Vzhledem k tomu, že tu možnost tomuto druhu bannerů ještě žádný vývojář nenaprogramoval, přestože se to řeší stále znovu a znovu dokola při každém jejich použití, tak jim to asi problém činí. Jinak i jako anonym si můžu wiki libovolně upravovat pomocí doplňků prohlížeče. --Reaperman 18. 7. 2010, 16:23 (UTC)
Ovšem pokud jsem zároveň zdatný programátor, což omezuje tuto možnost pro několik procent lidí. Palu 18. 7. 2010, 16:29 (UTC)
Nikoli, stačí znát elementární základy CSS, což je dost daleko od zdatného programátorství. A web si dneska dělá každý druhý stejně jako jsou tuny stránek s HTML a CSS pro naprosté začátečníky. --Reaperman 18. 7. 2010, 16:44 (UTC)

Je to zajímavý paradox: Zatímco naprogramování skrytí, které by měl ale udělat nějaký programátor X, připadá laikům snadné, byť takové zjevně není, když to programátoři nezvládají, tak samoobslužné skrytí, ať naklikáním v nastavení nebo editací CSS, připadá laikům složité, byť asi není, když je dostupné každému laikovi... Jo, to je ta relativita... Ale nenechte se rušit... Okino 18. 7. 2010, 16:48 (UTC)

Jak říkám, snadné je to pro programátorsky gramotné lidi, pro ostatní ne. Ani ne pro takové, kteří si umí v OpenOffice naťukat svou osobní webovou prezentaci. Těch, co by to zvládli, je podle mě méně než deset procent. Palu 18. 7. 2010, 17:40 (UTC)
@Okino: Ano, druhá možnost mi připadá pro běžného uživatele neuvěřitelně složitá a radit mi ji považuji za zbytečné. Ta první mi připadá pro někoho, kdo takovéto věci běžně vytváří, na první pohled jako zdánlivě lehká. Ostatně na různých webech vidím podobné křížky v rohu u reklamy zcela běžně. --Dezidor 18. 7. 2010, 18:08 (UTC)

podivnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve stránce Vysoká (Malá Morava), mi tam počítač hází automaticky nějaký nesmyslný odkaz na skype, 2x jsem to už smazal a pořád to tam je. Nevíte prosím někdo, co se to děje za podivnosti?--Don Pedro 18. 7. 2010, 21:39 (UTC)

Viz Wikipedie:Pod_lípou_(technika)#begin_of_the_skype_highlighting --Reaperman 18. 7. 2010, 21:45 (UTC)

Dík.--Don Pedro 18. 7. 2010, 21:46 (UTC)

Návrh na zrušení práv správce wikipedistovi Harold[editovat | editovat zdroj]

Asi před měsícem jsem vytvořil základ stránky G20 - tabulku států, které skupinu G20 tvoří. Udělal jsem to z toho důvodu, že na titulní stránce se mluvilo o G20, avšak heslo G20 na naší wikipedii nemáme. Vytvoření tabulky mi trvalo několik hodin, než jsem dohledal potřebné šablony, české názvy geografických celků ke kterým dané země patří ap. Dost mne překvapilo, že když jsem se vrátil z dovolené, tak jsem zjistil že tuto stránku kolega Harold zrušil, s odůvodněním "že mu tam chyběly tři věty co to G20 je". To ty tři věty nemohl dopsat? Musím přiznat, že mne to poněkud vytočilo. Já nevím jakým způsobem se rozhoduje o tom kdo tady dělá správce nebo ne, ale myslím že by správce neměli dělat arogantní vandalové, kteří svým přístupem odrazují ostatní od přispívání do wikipedie. Jsem zvědavý, kdy se na naší wiki znovu pahýl G20 obejví, a jak bude kvalitní, jestli tam nebudou jen ty tři věty (ty správné, co by uspokojily správce). S pozdravem --Pteryx 20. 7. 2010, 15:17 (UTC)

Tak zaprvé, Harold vám tam dal jen šablonu Subpahýl a požadavek na nějaký úvod. Stránku pak smazal správce Wespecz, jelikož šabloně vypršela lhůta. Jen tak pro ujasnění. --Silesianus 20. 7. 2010, 15:25 (UTC)
Není třeba hned uvažovat takhle negativně, můžete na nástěnce správců požádat o obnovení článku a upravit ho.--Nissαn 20. 7. 2010, 15:29 (UTC)
Že se to stalo v době Vaší dovolené, je smutné, ale tak to už chodí. Jen z toho je celkem jasně vidět, že jde o nedorozumění - kolega Harold Vás zcela normálně požádal o doplnění, na které si možná netroufal, možná na ně zrovna neměl čas. Vy jste tu nebyl. Předpokládejte dobrou vůli, kolega rozhodně nebyl veden touhou vandalizovat, ale touhou, aby článek byl srozumitelný. Jestli Vám to nebude vadit, požádáme nějakého správce, aby článek zase obnovil, Vy tam můžete doplnit ty tři věty a s trochou pochopení pro to, co dělali ostatní a co jste dělal Vy, tu budeme moci být spolu dál. Co Vy na to? (BTW: Tu dovolenou Vám závidím.) Okino 20. 7. 2010, 15:31 (UTC)
Jen pro doplnění, již jsem ve své diskusi reagoval, i přes to, že kolega Pteryx poněkud zabrousil do osobních útoků. --Harold 20. 7. 2010, 15:35 (UTC)
Nikoliv poněkud, ale hodně. Za to by zasloužil přes dr…, ehm, chtěl jsem říci zablokovat. ;) --Ragimiri 20. 7. 2010, 15:54 (UTC)
Ovšem musíte uznat, že když si nedá Harold tu práci a nedoplní úvodní větu, což by mu zabralo pár minut, tak ztráta několik hodin práce smazáním celkem hodnotného kusu článku zamrzí. Už jsem se s tím přístupem setkal a vždycky mě to zamrzelo. Ovšem je pravda, že to s tím mrzením Pteryx poněkud (hodně) přehání. Palu 20. 7. 2010, 15:58 (UTC)
Zamrzí, ale jak jsem psal, nejsem odborník na všechno. Procházím Nové články, je jich hodně a často jsou bez jakékoliv kontroly staré několik dnů. Nevím, že by se takové kontrole nějaký jiný správce systematicky věnoval, takže je toho celkem dost a někdy holt už nemám sílu s článkem něco udělat. Článek jsem označil, dal autorovi do diskuse standardní upozorňující šablonu a navíc jsem stručně vysvětlil, co tam postrádám. To, že byl autor na dovolené, je náhoda, ale prostě stane se. Nicméně ten úvod tam mohl doplnit jakýkoliv jiný wikipedista.
Kacir již článek obnovil a rozšířil, za což mu děkuji a pokládám tuto věc za vyřešenou. --Harold 20. 7. 2010, 17:01 (UTC)
Za obnovu článku jsem rád, nebudu psát že děkuji, protože jsem ho nedělal pro sebe. Líná huba je holé neštěstí, kdybych plakal v koutku tak to bylo smazané na věčné časy. Správcovství není dědičná výsada a jestli mne tady zablokujete, tak mi to bude srdečně jedno (věřte - nevěřte). Když se správce chová jako vandal, tak ho za to nebudu chválit. Pokud by tak striktně jako tento můj pahýl byly posuzovány všechny články wikipedie, tak by jich tu zůstala tak třetina, dokonce i v jiných jazykových mutacích. V tom co jsem napsal byly relevantní informace (i když neúplné, holt to bylo nedopsané), bylo to korektně prolinkováno na cizojazyčné články. Co si mám myslet třeba o článku o souborovém systému, kde se člověk dozví spoustu podružných informací, ale nedozví se o hierarchické organizaci dat, která je jeho smyslem? Jinak je ten článek pěkný, nemám čas to zdokonalovat je lepší když tam je aspoň něco, odborníkům co vědí o co jde to cosi řekne, takže vůbec neuvažuju o tom že by se to mělo smazat ... Kolik je tady pahýlů, do kterých bylo vloženo 5 minut práce? Smazání tohoto pahýlu nadále pokládám za vandalství, na tom trvám. Co se týče Vašeho "procházení článků" - méně bývá někdy více.– Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Pteryx (diskusepříspěvky)
Vím, že je to úplně mimo diskusi, ale existují i systémy bez hierarchie. :) Zagothal 21. 7. 2010, 11:20 (UTC)
Znovu vám opakuji, já ten článek nesmazal, takže nechápu, proč s tím stále spojujete mě. A mimochodem, přečtěte si prosím Wikipedie:Vandalismus, ať víte o čem je řeč. ;-) Promiňte, ale pouhá tabulka s názvy států, jejich HDP a populací bez jakéhokoliv vysvětlení, co to vůbec G20 je, proč tam jsou tyhle státy a ne jiné, pro mě je a vždy bude subpahýl. --Harold 20. 7. 2010, 21:05 (UTC)
Samostatná pěkná tabulka, ovšem bez přidaného textu, nalňovala charakter subpahýlu. --Kacir 21. 7. 2010, 00:36 (UTC)
Já myslím, že z toho plyne jedno poučení - je potřeba aby Wikipedisté čas od času kontrolovali subpahýly a další ohrožené a zachraňovali co se zachránit dá - často tam najdu něco, co by rozepsat či upravit šlo, ale já na to nemám potřebné znalosti oboru. JAn 21. 7. 2010, 07:56 (UTC)
Smazání subpahýlu přece není žádná katastrofa. Pokud se časem najde někdo, kdo napíše plnohodnotný článek, není problém stránku založit znovu.--Ancient Anomaly 21. 7. 2010, 11:16 (UTC)
Možná byste si měli přečíst článek o subpahýlech. Cituji závěr: "Pahýly jsou krátké. Subpahýly jsou velmi, velmi krátké.". Vysvětlete mi, proč bych se tady měl nechat šikanovat někým, kdo mi napsal "že to není ani na subpahýl". I když to tak nevypadá, opravdu jsem to nezačal. On není pan profesor a já nejsem nějaký jeho žáček. Když je něco nedopsané, tak se to má dopsat, né smazat. Česká wikipedia má být černou dírou, ve které mizí energie autorů, aby si někteří potvrdili - co vlastně? Kvůli tomu tady opravdu nepřispívám (i finančně). --Pteryx 21. 7. 2010, 20:12 (UTC)
Všechno se vyřešilo, všechno bylo zapříčiněno jen tím, že Harold postupoval zcela normálně a Pteryx nemohl reagovat, protože byl na dovolené, ale opakuju, vyřešilo se to a nikdo o svou práci nepřišel. To vás všechny fakt baví to pořád řešit? Okino 21. 7. 2010, 20:21 (UTC)
Panebože, s vámi se opravdu nemá cenu bavit. :-/ 1) Že to byl subpahýl, napsal i Kacir výše a evidentně si to myslel i Wespecz, který jej smazal. 2) Přínos pro potenciálního čtenáře, který přišel na wiki zjisti, co je to G20, byl v té podobě tabulky prakticky nulový, když tam nebyla žádná definice. 3) Nikoho nešikanuji, použil jsem standardní postup, který je tady denně použit v desítkách případů. 4) Nikde jsem nenapsal "že to není ani na subpahýl". 5) Jak jsem již psal, nejsem odborník na všechno a tohle zrovna není můj obor. 6) Kdybych měl rozšiřovat všechny subpahýly, upravovat články na urgentní úpravu, ověřovat články na urgentní ověření a hledat zdroje ke všem článkům se zpochybněnou významností, seděl bych u wiki možná 48 hodin denně, a tolik času opravdu nemám. :-) Tohle je moje poslední reakce, protože další konverzaci na toto téma již považuji za absolutně zbytečnou. Přeji příjemný večer. --Harold 21. 7. 2010, 20:23 (UTC)
Já bych některé věci mazal rovnou, nechápu třeba proč by článek Rahotep měl být označen jako subpahýl a ne rovnou smazán. Moc nechápu co si kdo od kategorie subpahýl slibuje. Co se dá čekat, že vyleze z článku s textem jako je Rahotep byl královský lékař. Žil na konci třetí a počátku čtvrté dynastie. KNĚZ RAHOTEP S MANŽELKOU NOFRETOU /IV. dynastie/. Výška 120 cm; barvený vápenec, inkrustované oči. První ženský portrét na světě. Protiklady muže a ženy se doplňují, tvoří harmonii, rodina byla velmi vážená. Rahotep býval největší z věštců (velekněz) z Heliopole ( syn faraóna Snofreva, bratr Cheopse).? Vždyť z toho nic být nemůže.--Ancient Anomaly 21. 7. 2010, 20:52 (UTC)


Třeba se s tím článkem stane to co se s ním nakonec i stalo. Byl upraven na korektní pahýl a třeba z něj bude nakonec dobrý článek, jak má Ioaness Pragensis ve zvyku. --DeeMusil 21. 7. 2010, 22:04 (UTC)
Nic se s ním nestalo, protože text byl naprosto nesmyslný a tudíž k ničemu. Ioaness Pragensis ho smazal a napsal jiný. Pokud je to oficiální způsob žádost o článek, je to systém poněkud podivný. Nesmysly by se měly mazat, pokud chcete mít systém žádostí o článek, tak by bylo lepší zavést něco rozumnějšího.--Ancient Anomaly 21. 7. 2010, 22:16 (UTC)
Myslím, že tomu stále nerozumíte. Je tu pár uživatelů, kteří systematicky prohlížejí seznamy článků jako je tento, nebo např. copyvio a zachraňují články před smazáním, protože téma je jim milé. K nim se počítám i já, i když má frekvence prohlížení není nikterak vysoká a z důvodu nutnosti reagovat na jiné nepotřebné a zbytečné věci na to není mnoho času. Díky předem za porozumění.--DeeMusil 1. 8. 2010, 18:41 (UTC)
No a? Tak když nebude co zachraňovat, tak napíšete nový. Z pohledu wikipedie nevidím rozdíl. Takovéhle texty vám žádnou práci neušetří, protože stejně se musí kompletně přepsat.--Ancient Anomaly 1. 8. 2010, 19:09 (UTC)
Subpahýly mohou být inspirací pro ty, kteří chtějí napsat nějaký článek, ale nenalézají téma nebo se pro téma nemohou rozhodnout.--Zdenekk2 1. 8. 2010, 20:02 (UTC)

Smazání šablon vyžadujících aktualizaci[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, upozorňuji, že při další pondělní aktualizaci tenisových žebříčků ATP a WTA smažu šablony v kategorii Tenisové žebříčky vyžadující (nejlépe týdenní) aktualizaci. Kolega Byko, který prováděl aktualizace, bohužel již needituje a nikdo se toho nezhostil. Je to poměrně časově náročná zábava, poslední update proběhl 3. května 2010. Nechci tím zbytečně zatěžovat DOS, takže věc oznamuji zde.
Pokud má někdo námitky nebo by se šablon ujmul, pak prosím o reakci. --Kacir 21. 7. 2010, 00:36 (UTC)

Překlady jmen míst[editovat | editovat zdroj]

Ahoj! Překládám zrovna článek Concepción (Chile) a chtěl bych se zeptat, jak si myslíte, že bych měl psát některé názvy míst přeložené/nepřeložené? Je např. jasné, že nepřeložím název města na Početí :D Ale jsou tam i nejednoznačné připady, např. Plaza de la Independencia nebo Náměstí nezávislosti (Chile)? Máme na to někde doporučení, panuje tu na tom nějaká shoda? Nebo si to dělá každý jak uzná za vhodné? Díky předem za odpovědi, kolegové. Petr Kopač 21. 7. 2010, 11:01 (UTC)

Myslím, že panuje shoda v tom, že by tam mělo být obojí, spory budou spíš o tom, co má být primární a co v závorce. A to už je vlastně dost jedno. Ale odkaz na proběhlou diskusi po ruce nemám. --Tchoř 21. 7. 2010, 11:36 (UTC)
Počkej obojí? To jsem nikdy u místopisných názvů neslyšel. Vždy se má asi upřednostňovat to co se v češtině víc používá.--Juan de Vojníkov 21. 7. 2010, 12:29 (UTC)
Taky myslím, že by se měl uvádět "nejpoužívanější" název. Tedy existuje-li zažitý čeký překlad, použít ho, jinak nechat španělsky. Půdodní a vedle něj přeložený název bych použil jen tam, kde to má vztah k dalším informacím v článku: např. Plaza de la Independencia (Náměstí nezávislosti) pojmenované na paměť vyhlášení nezávislosti v roce 1818. --Packa 21. 7. 2010, 13:21 (UTC)
Souhlasím s Packou, pokud to má další info tak uvést obojí a do interní závorky dát původní název, v zažitém názvu zase naopak dát do interní závorky český název a do obyč. závorky původní název. --Draffix 21. 7. 2010, 13:46 (UTC)

Tak vám děkuji, kolegové. za vaše rychlé odpovědi. Těžko však můžu zjistit, jaký je nejpoužívanější název. Prostě použiju originál a tam, kde to bude mít význam, tak použiju překlad. Chápu-li tedy správně, i odkazy mají být v originálním jazyce. Petr Kopač 21. 7. 2010, 14:02 (UTC)

Podlá manipulace[editovat | editovat zdroj]

Nalezl jsem zde článek Miroslav Sládek, ve kterém je uvedeno jako citát: Cikáni by měli být trestně odpovědní už od narození, protože prakticky to už je jejich největší zločin. Za prvné nevím, proč z celé řady jeho slov zrovna tento citát a zadruhé je tam uveden manipulativním způsobem. M. Sládek nikdy něco takového neprohlásil jako svůj názor, jak se text tohoto hesla snaží tvrdit, ale citoval to, co mu bylo řečeno při rozhovoru s nějakým voličem, tj. citoval výrok někoho jiného. Na Wikipedii to však vypadá jako by to nebyl citát někoho jiného, ale prohlašoval to Sládek sám či s výrokem vyslovil souhlas. Jako příležitostný čtenář vím, že česká Wikipedie je v kulturních, rasových a společenských tématech výrazně nakloněna liberální levici, ale tohle mě opravdu nadzvedlo ze židle. Již jsem na to upozornil na Diskuse:Miroslav Sládek, ale jelikož je to obzvláště závažné, dávám na to upozornění i sem. --Pavel Berka 24. 7. 2010, 12:39 (UTC)

Wikipedie:ESO --Silesianus 24. 7. 2010, 12:40 (UTC)
"...výrazně nakloněna liberální levici"? Podle mě {{Chybí zdroj}} --Packa 24. 7. 2010, 16:38 (UTC)
Tak především, Wikipedia je otevřená encyklopedie, kterou může každý editovat. To je odpověď na celý váš příspěvek. Zaprvé je nesmysl tvrdit, že jsme něčemu naklonění, jsou tu lidí z celého politického spektra, nejsme MF Dnes. Za druhé můžete místo dlouhých elegií sám článek editovat, ovšem podle pravidel. Sládkův výrok o Romech je obecně známý, pokud tvrdíte, že je vytržen z kontextu, doložte videozáznam či přepis projevu. --Zik 18. 9. 2010, 10:05 (UTC)

Odysseia, nebo Odyssea?[editovat | editovat zdroj]

Ahoj. Článek se jmenuje Odyssea, první slovo textu je ale Odysseia - co je správně, resp. jaký je mezi těmi slovy vztah? MČSE a Univerzum uvádějí obě varianty, aniž rozdílnost komentují, řecký originál je Ὀδύσσεια - Odysseia, ale známější je název Odyssea (který se i apelativizoval). Čím to je? Je třeba Odyssea v latině zažitá verze (tak to vypadá podle Otty, který píše "Odysseia (lat. Odyssea)"? A co podoba Illias (s -ll-), která se vyskytuje v článku - má v něčem oporu? (Latinský slovník Pražákův uvádí jen podobu s -l-) --Jiří Janíček 26. 7. 2010, 14:36 (UTC)

Zatím jsem článek podle nejlepšího vědomí jaksi upravil, příp. doplňte, doupravte (název článku?). Díky, --Jiří Janíček 26. 7. 2010, 14:36 (UTC)
ÚJČ AV ČR uvádí jak Odysseia (Příběh z Odysseie vypráví o dlouhém putování ithackého krále Odyssea, jednoho z hrdinů trojské války.) tak i Odyssea (V Odysseji se objevuje i slavná postava kouzelnice Kirké.), avšak proč tomu tak je již neuvádí. --Draffix 26. 7. 2010, 14:46 (UTC)
Takových případů je víc (z těch řeckých třeba Sokrates x Sókratés). Jména se z cizích jazyků nepřebírají pouze tak, že by se provedla vědecká transkripce originálu, ale jednak se přebírá prostřednictvím jiných jazyků (starořecká jména často přes latinu), jednak se používají různé nestandardní transkripce (z Jerjomenka se v češtině stal Jeremenko, jak jsme tu nedávno řešili) a jednak sama čeština si někdy s těmi jmény dál hraje (třeba přidává různé koncovky, provádí dílčí překlady nebo něco zkomolí). Tím pádem pak snadno vznikají různé spory a dvojí přepisy. Není výjimka, že pro jednu věc mohou v češtině být i víc než dva názvy (Salzburg, Salcburk, Solnohrad i Salcpurk je pořád jedno a to samé město).--Ioannes Pragensis 28. 7. 2010, 12:38 (UTC)

Řád Bílého lva[editovat | editovat zdroj]

Zdravím. Před časem jsem podal návrh na diskusní stránce k tomuto československému a českému vyznamenání k přesunu na název, který vychází z právního předpisu (resp. z několika právních předpisů). V současnosti vznikl článek další, mající vztah k tomuto řádu, kde je opět verze v rozporu s právním předpisem. Problém je v konfliktu mezi zněním zákona a pravidel pravopisu. Žádám proto zdvořile tímto o názor ostatní, aby to nevypadalo, že se chci pouštět do revertovacích sporů.

Předmětné texty: Československý vojenský řád bílého lva Za vítězství, Diskuse:Řád Bílého lva. Za vyjádření děkuji, --Taavetti 27. 7. 2010, 21:51 (UTC)

Nevím jestli by nebylo lepší hned zkraje přesunout diskuzi do diskuze k onomu vojenskému řádu. Pro mě v diskuzi u Řádu Bílého lva bylo podstatné, že tento řád je definován současnými zákony (tedy, pro mě, nebylo podstatné, že to tak psaly za první republiky, druhé, třetí a komunistů, ale že to tak píší zákonodárci dnes). Zatímco, pokud to jasně definováno není, obával bych se případu starších řádů, které byly definovány velmi starým pravopisem ne před sto, ale třeba 250 lety, tedy jaký u nich použít pravopis? (abych pravdu řekl, vůbec mě nenapadlo, že byste to mohl chápat jako stejný případ). Ono Československý vojenský řád bílého lva Za vítězství je docela, co se názvu týče, oříšek. Například, co to vlastně je to „Za vítězství“ a má se to psát s velkým písmenem, popř. je nutné uvádět tu část „československý vojenský“. Například Lobkowicz ve své Encyklopedii píše Řád Bílého lva za vítězství (československý). --marv1N 27. 7. 2010, 22:20 (UTC)
Pane kolego, ten řád je upraven platným a účinným právním předpisem a oficiální název je »Československý vojenský řád Bílého lva „Za vítězství“«... Velké Bé – jako ve všech právních předpisech, které k Bílému lvovi jsou a byly... --Taavetti 28. 7. 2010, 08:39 (UTC)
Nevím proč jsem myslel, že byl zrušen. Když jsem nad tím tak přes noc přemýšlel, tak asi nejlepší by byl ten Lobkowiczův tvar Řád Bílého lva za vítězství. --marv1N 28. 7. 2010, 11:45 (UTC)
Tak popravdě po 15. říjnu 1990 nelze tento řád udělovat, tak možná proto. V zásadě bych byl pro oficiální název, ale když chcete ten Lobkowiczův, tak proč ne... --Taavetti 28. 7. 2010, 21:44 (UTC)
Pokud se nepletu, což klidně mohu, tak v nejnovějším vydání Lobkowitzovy encyklopedie se píše Za zásluhy či třeba Za záchranu. Nevím přesně, jak je to u čs. řádu, bohužel jsem na chatě a nemám ji po ruce. --Silesianus 29. 7. 2010, 06:27 (UTC)

Wikipedista DeeMusil opět pošlapává několik závazných pravidel a doporučení Wikipedie najednou[editovat | editovat zdroj]

Přeneseno k rohovému stolu.

Archiv porušení práv[editovat | editovat zdroj]

Vznesl jsem dotaz v diskusi archivu porušení práv, zda je skutečně nutné tento archiv udržovat. Doufám, že diskuse povede k tomu, že ho udržovat přestaneme, což ušetří správcům trochu práce. Upozorňuji na to raději i zde, aby to neušlo ničí pozornosti. --Tchoř 29. 7. 2010, 15:30 (UTC)

Pracujte pro wikipedii[editovat | editovat zdroj]

Nevíte, jaký to má účel (pro toho kdo by nevěděl, to stejné jako ceny za rozvoj české wiki)?? Je to anglicky a ještě tak otravujícím obřím písmem. Nevíte někdo, dá se to vypnout? K123456 30. 7. 2010, 16:56 (UTC)

Geocities[editovat | editovat zdroj]

Díval jsem se na odkazy směřující na Geocities a je jich více než požehnaně. Co s tím uděláme, když tato služba od října 2009 neběží? Budeme tyto odkazy mazat nebo je nahrazovat obsahem webové cache (Web Archive, Google…)? --Ragimiri 1. 8. 2010, 16:00 (UTC)

Mazat. Stejně tam asi moc vhodných zdrojů nebylo.--Ancient Anomaly 1. 8. 2010, 16:47 (UTC)
[1], [2]… --Elm 1. 8. 2010, 17:27 (UTC)
?--Ancient Anomaly 1. 8. 2010, 19:11 (UTC)

Zajímavé, že jim to nechali. :) --Ragimiri 1. 8. 2010, 17:29 (UTC)

Mazání ponechat na editorech jednotlivých článků. Jak ukázal Elm, je mnoho stránek na Geocities, obsahující užitečné informace. Navíc zdrojování je možné i na stránky, které již přestaly fungovat, pokud má článek svůj název, svého autora, datum vydání atd., tedy všechny náležitosti zdroje.--DeeMusil 1. 8. 2010, 19:17 (UTC)
Už zase ukazujete, že naprosto nechápete co je to věrohodný zdroj.--Ancient Anomaly 1. 8. 2010, 20:52 (UTC)
Zdá se že si pletete slova věrohodný a užitečný, zkuste se nad tím rozdílem nejprve zamyslet, než začnete obviňovat druhé z nechápavosti. Nebyl jste to snad vy kdo reagoval stručnou odpovědí (otazníkem)?--DeeMusil 2. 8. 2010, 00:18 (UTC)
Ne, nepletu. Přečtěte si a už se proboha konečně pokuste pochopit pravidla o zdrojích.--Ancient Anomaly 2. 8. 2010, 00:35 (UTC)
Vaše imaginace je úctyhodná, já se bavím o Geocities a současném zdrojování. Nikdy jsem netvrdil, že Geocities jsou zdroj, ale mohou obsahovat informace online z jiných zdrojů - a o to jde. Proto doporučuji nechat mazání nebo ponechání na editorech článků, neboť každý zdroj je třeba posoudit zvlášť. Co se týče Vámi zmiňovaného rytí, vizte link, dostal jsem naprosto opačný dojem, navíc je vidět, že to berete příliš osobně a postate - tedy Geocities v tomto případě - Vám uniká. A nezlobte se, ale nebudu si číst znovu pravidla o zdrojích a to ani "pro boha" ani pro nikoho jiného, natož pak pro Vás. Zkuste trochu přibrzdit, abyste to po sobě nemusel mazat.--DeeMusil 3. 8. 2010, 19:58 (UTC)
Pardon, ale čistě technická otázka: Proč vytahujete něco, co bylo smazáno dřív, než na to mohl kdokoliv reagovat? Odpovídá to snad těmto doporučením (zvláště bodu 9., 2., 4., ale i jiným)?--Zdenekk2 3. 8. 2010, 20:27 (UTC)
Myslíte, že když si mám "proboha něco přečíst", já hlupák, že to odpovídá bodům 9,2,4 a dalším? Myslíte, že když to po sobě A.A. něco smaže (protože sám díkybohu rozeznal, že to nejspíš nebude pravda), že to už není součástí Wikipedie? Myslíte, že když že do sebe mám nechat zde i jinde bezdůvodně kopat a neohradit se proti různým smyšleným obviněním, osobním útokům, hrubostem a neomalenostem? Já si to nemyslím.
Proč by si měli ostatní nechat desetkrát horší neomalenosti od vás? Za celou dobu co jsem tady jste tu nenapsal snad jediný příspěvek, který by nebyl urážlivý, jedovatý, výsměšný nebo sarkastický.--Ancient Anomaly 4. 8. 2010, 16:53 (UTC)

„Jak ukázal Elm, je mnoho stránek na Geocities, obsahující užitečné informace.“ :-))) --Ragimiri 1. 8. 2010, 20:54 (UTC)

Na problém Geocities jsem poukázal již v únoru, bohužel dodnes bez nějaké kloudnější odezvy.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 3. 8. 2010, 20:12 (UTC)

V úvodu je seznam, dalo by se to projít, které odkazy je potřeba nahradit a které ponechat... Geocities je sice od října 2009 mimo provoz, ale stránky stále fungují... --DeeMusil 3. 8. 2010, 21:42 (UTC)
  • Pokud vím, tak řada stránek z geocities byla archivována na oocities.com a na webarchivu. Asi bude nejlepší to ručně projít a nahradit.--Yopie 4. 8. 2010, 10:22 (UTC)

xXx - velikost 1. písmena v názvu článku[editovat | editovat zdroj]

Pokusil jsem se přesunout XXX na xXx, bohužel se wiki pokusila být příliš chytrá a vzniklo XXx. Dá se tam první malé písmeno nějak vnutit? Na EN to zjevně lze. --Mity 4. 8. 2010, 16:52 (UTC)

Nezávisle na Vás jsem již vložil, viz shrnutí. Název článku xXx není možný, lze jen pomocí šablony udělat aby tak název článku vypadal, ačkoli takový není. --Elm 4. 8. 2010, 17:03 (UTC)
Děkuji za upozornění na článek, kategorie České akční filmy společně s první větou xXx je americký akční film mě celkem pobavila. --Draffix 4. 8. 2010, 17:09 (UTC)

Upravil jsem na vhodnější konstrukci.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 4. 8. 2010, 17:15 (UTC)

Jen faktická poznámka: u {{DISPLAYTITLE:xXx}} se při procházení historie zobrazuje název stránky jako XXx, kdežto u {{Název|xXx}} jako xXx.--Zdenekk2 4. 8. 2010, 18:16 (UTC)
Ještě otázka:Lze nějak zajistit, aby se v kategoriích neobjevoval název XXx, ale xXx?--Zdenekk2 4. 8. 2010, 18:45 (UTC)
Standardním řazením v kategorii za svislítkem nebo pomocí defaultsort. Zde záleží na velikosti první písmene, viz Nápověda:Kategorie#Nastavení klíčů pro řazení. --Harold 4. 8. 2010, 18:50 (UTC)

Je BIBLIOTHECA.wz.cz vhodný zdroj?[editovat | editovat zdroj]

Rád bych požádal o vyjádření širšího okruhu wikipedistů k diskusi, kterou vedeme s Ragimirim.

Jsem autorem uvedených stránek a od počátku roku také wikipedistou (příspěvky). Mé stránky se pokoušejí shromažďovat především bibliografické údaje o pozdně antických a především středověkých myslitelích (odkazy, edice, překlady, stručné informace k životu a myšlenkám; např. Ockham, Akvinský, Martianus Capella atd.). Stránky rozhodně nejsou dokonalé, ale domnívám se, že mohou být užitečné.

Při svých editacích jsem do některých biografických článků vkládal externí odkaz na příslušnou položku na mých stránkách (např. u Ockhama). Jedná asi o 10-15 článků (hrubým odhadem).

Ragimiri zmíněné externí odkazy 1.8. z článků smazal a jako důvod uvedl porušení pravidel Wikipedie:EO („Přidávat odkazy na své vlastní stránky je velmi nevhodné.“ a „Odkazy na blogy, osobní stránky, většinu fanouškovských stránek, pokud jejich autorem není známý a věrohodný expert v daném oboru.“) Já jsem v průběhu diskuse poznamenal, že "Na svých stránkách většinou nevyjadřuji vlastní názory, ale shromažďuji výpisky z odborné literatury. ... V mnoha případech, kde jste odkaz smazal, se jednalo o odkaz na zdroj, který alespoň v některých ohledech uváděl více informací/další informace, které v odpovídajícím článku nejsou."; že "Také si myslím, že by mé odkazy neměly být mazány masově, ale měl by se v každém případě nestranně zvážit jejich přínos či nadbytečnost."; a zapochyboval - "jedná se v přísném smyslu o osobní stránky? Je tam (kromě úvodní stránky) uvedena byť jen jediná osobní informace?".

Diskuse je poněkud obšírnější a padlo více argumentů; prosím, aby si ji případný komentátor pročetl, než zaujme stanovisko (a také si prohlédl mé stránky). Jako výstup případné diskuse bych ocenil odpovědi na následující otázky:

(1) Jsou mé stránky vhodným externím zdrojem citovatelným na české Wikipedii?

(2) Mohu já sám při svých editacích vytvářet (a) odkazy či (b) reference na své stránky?

(V případě potřeby dodám seznam článků, kterých se to týká.)

Jednoduše prosím o komentář, nechci revertovat, dokud se to neprobere... --Scholipeta 5. 8. 2010, 14:18 (UTC)

Dle mého neskromného názoru 1. ano, 2. v tomto případě ano. Myslím, že osobními stránkami jsou stránky od konkrétní osoby, věnované převážně konkrétní osobě samé, případně její činnosti (např. [3], [4], [5]) a ne stránky, které se snaží být odborným portálem o nějakém tématu, i když je vytvořil jeden konkrétní nadšenec (osobní stránkou v tomto smyslu by jinak byl téměř každý web). Externí odkaz na Bibliotheca.wz.cz je dle mého názoru na dostačující odborné úrovni, pro čtenáře Wikipedie je bezesporu přínosný a může se mu hodit - tudíž do článku patří. Fakt, že je jejich autorem Wikipedista, který je přidá, s tím dle mého názoru nemá až tak moc společného (ze Scholipetovy strany to dle mého názoru nebyla snaha o selfpromo, spíše snaha pomoci čtenáři). Je jisté, že v mnoha případech není dobrý nápad přidávat do článků odkazy na své vlastní weby, ovšem ještě horší nápad je to paušálně zakázat. --Váš Mostly Harmless 5. 8. 2010, 14:55 (UTC)
Dle Wikipedie:EO, část Na co obvykle neodkazovat: „Odkazy na stránky, které neobsahují nic nad rámec toho, co by se mělo zařadit přímo do článku na Wikipedii, pokud by měl rozsah a úplnost nejlepšího článku.“ (na webu není nic, co by se nedalo přidat na Wikipedii), „Přidávat odkazy na své vlastní stránky je velmi nevhodné.“ (vlastní, ne osobní stránky; o osobních se tady nebavíme), „Odkazy na stránky s nespolehlivým fungováním, s dočasným obsahem nebo jiným obsahem, u něhož nelze věřit, že bude dostupný po delší časové období.“ (wz.cz má výpadky bohužel častější než je přijatelné). --Ragimiri 5. 8. 2010, 15:19 (UTC)
@Mostly Harmless: Pokud se skutečně domníváte, že refovat informace pomocí vlastních stránek lze, pak se obávám, že jste nepochopil princip Wikipedie. --Ragimiri 5. 8. 2010, 15:21 (UTC)
Řeč je přece o externích odkazech. V referencích samozřejmě ne. --Váš Mostly Harmless 5. 8. 2010, 17:55 (UTC)
Otázka: „Mohu já sám při svých editacích vytvářet odkazy či reference na mé stránky?“ Vaše odpověď: „v tomto případě ano“. --Ragimiri 5. 8. 2010, 18:12 (UTC)
Omlouvám se, takhle jsem to nemyslel. Reference samozřejmě ne, ale myslím, že přidávat odůvodněné a smysluplné externí odkazy (což je geneze tohoto sporu) na vlastní stránky je v tomto případě v pořádku. --Váš Mostly Harmless 5. 8. 2010, 18:26 (UTC) P. S. Omlouvám se za odmazání části Vašeho příspěvku, nebyla to zlá vůle.
Stane se. :) --Ragimiri 5. 8. 2010, 20:17 (UTC)
Přidávám k zvážení Wikipedie:EO, část Na jaké stránky rozhodně odkazovat, pravidlo 4: "Přidávejte odkazy především na stránky s kvalitním obsahem, přinášející další neutrální a přesné informace, jež nemohou být uvedeny v článku, například kvůli autorským právům, rozsahu (detailní statistiky, interview, online učebnice) nebo z jiných důvodů." a poznámku, že Wikipedie (patrně) není bibliografickým zdrojem (narozdíl od mých stránek).
Dostupnost by opravdu mohla být problém; ale opravdu budeme z Wikipedie mazat všechny odkazy na stránky, které jsou na wz.cz? Ad dočasná dostupnost - opravdu "nelze věřit, že obsah bude dostupný po delší časové období"? (V tomto případě bych se mohl pokusit zařadit stránky do WebArchivu a odkazovat pak na tamější zálohu.)--Scholipeta 5. 8. 2010, 15:50 (UTC)
Také jsem řešil podobnou situaci s mýma stránkama, odkazy jsem radši odstranil, ač například zde byl vrácen dočasně zpět. Proto raději vlastní stránky ne. --Silesianus 5. 8. 2010, 16:10 (UTC)
Už to, že je zdroj na freehostingu ho činí nevěrohodným.--Ancient Anomaly 6. 8. 2010, 17:30 (UTC)
Jako externí odkaz na konci článku - myslím, že ano, určitý přínos pro čtenáře tu je, samozřejmě záleží, v jakém článku, jaký odkaz a kolikrát kde na Wikipedii, aby se nedělalo promo. Stránky samy o sobě jsou ale také nevýdělečné a neobsahují např. google adwords, tedy není ani důvod se obávat. Po zapracování obsahu daného tématu do wikipedie je pak externí odkaz možné smazat. Jako reference (ref) to není možné použít, tedy není to vhodný zdroj, ale BIBLIOTHECA.wz.cz se může snadno stát zlatým dolem k získávání referencí, neboť stránka sama obsahuje množství odkazů na různé materiály, případně může sloužit v referenci jako odkaz na dostupné online. Z toho důvodu je to zase vhodné uvést jako externí odkaz.--DeeMusil 6. 8. 2010, 23:20 (UTC)

Aby toto téma nezůstalo otevřené a diskuse bezvýsledná - kdo je prosím zdůvodněně proti (kromě Ragimiriho)? --Scholipeta 14. 8. 2010, 18:25 (UTC)

Mám pocit, že proti uvádění jako referencí jsou i Mostly Harmless, Silesianus, Ancient Anomaly a DeeMusil, leč možná to tak vidím jen já. --Ragimiri 14. 8. 2010, 18:51 (UTC)
Také jsem proti. Jen k odkazu ve zdejší diskuzi [6] Tak na ten mě nepustí ani Site advisor a ani WOT. --Bernix 14. 8. 2010, 19:03 (UTC)
Omlouvám se, zeptal jsem se špatně. Druhou otázku jsem rozdělil na (a) (vytvářet externí odkazy) a (b) (používat v referencích). Odpověď na (2b) je věsměs ne - a k této odpovědi se koneckonců mohu připojit i já. Jedná se mi o zdůvodněné odpovědi na otázky (1) a (2a). --Scholipeta 14. 8. 2010, 19:38 (UTC)

(1) Spíše ne, splňují hned několik bodů zde (1., 3., 10., 14.), dle mě podmínku osobních stránek splňuje právě úvod.
(2a) Je jedno, kdo odkazy vytváří, rozhodující je (ne)přípustnost odkazů, tedy viz bod (1).
(2b) Rozhodně ne.--Zdenekk2 15. 8. 2010, 11:32 (UTC)

Ano, toto tu zaznělo už vícekrát. Pokaždé jsem se na to pokoušel oponovat protiargumentem, ale ten většinou nevyvolal žádný ohlas... Zkusím to tedy zopakovat ještě jednou a přidat nové argumenty:
  • Ad pravidlo 1. - není pravda, že moje stránky "neobsahují nic nad rámec toho, co by se mělo zařadit přímo do článku na Wikipedii, pokud by měl rozsah a úplnost nejlepšího článku". Kdybych zařadil na wikipedii celý obsah svých stránek, dopustil bych se porušení následujících pravidel:
  • prav. 1 zde: Wikipedie není "pouhou sbírkou externích odkazů nebo katalogem stránek." Moje stránky takto často koncipovány jsou.
  • prav. 5 zde: Nevhodné jsou "odkazy na weby, které před zobrazením relevantního obsahu vyžadují registraci nebo zaplacení poplatku." Na svých stránkách často odkazuji na portál Litterae ante portas, který vyžaduje docela složitou registraci (pomocí písemné žádosti odeslané poštou). Přitom je ovšem pro odborníky velice užitečný - obsah (nejen) latinské edice obrovského množství spisů, které jsou v rámci celé České republiky dostupné maximálně v několika fyzických exemplářích.
Tuto výtku tedy nepovažuji za relevantní.
  • Ad pravidlo 3. - toto pravidlo se mi zdá velmi zmatené a z "právnického" hlediska nevhodně formulované. Jeho záměrem patrně je:
  1. Zakázat výdělečným společnostem používat wikipedii jako reklamní prostor.
  2. Zakázat toto i soukromým osobám (aby se vyhnulo sebepropagaci).
  3. Pohrozit možnou sankcí tomu, kdo by si nedal říci.
  4. A hlavně: nezakázat přidávání odkazu na vlastní stránky absolutně, nýbrž to nechat na vůli komunity. Někdy takový odkaz může být užitečný.
Tato výtka tedy není direktivum, ale naznačuje, že by se mělo v každém případě postupovat zvlášť a dané věci prodiskutovat. Domnívám se tedy, že užít ho jako argument není relevantní - moje stránky totiž pro čtenáře užitečný být mohou.
  • Ad pravidlo 10. - Wikipedie nedefinuje "osobní/fanouškovskou" stránku. Nechcete ale snad tvrdit, že mezi tímto [7] a tímto [8] není žádný rozdíl?! Dále: ano, úvodní stránka mého webu je osobní; ale na ni jsem přece nikdy neodkazoval. Vždy jsem odkazoval na bibliografie jednotlivých myslitelů!
Dokud Wikipedie nedefinuje "osobní/fanouškovskou" stránku, nepovažuji tento argument za relevantní, protože se neskromně domnívám, že moje stránku nejsou pouze "osobní/fanouškovské".
  • Ad pravidlo 14. - tady jen zopakuji, co jsem už říkal: "opravdu budeme z Wikipedie mazat všechny odkazy na stránky, které jsou na wz.cz" z důvodu občasných výpadků tohoto freehostingu? To si vyžádá víc než tisíc editací! [9]
Zkuste prosím tyto protiargumenty neignorovat... --Scholipeta 16. 8. 2010, 13:04 (UTC)
Ad pravidlo 1. - prav 1. - Pokud jsou vaše stránky „pouhou sbírkou externích odkazů nebo katalogem stránek“, přidejte tyto odkazy do článku na Wikipedii přímo bez mezistupně vašich stránek.
- prav. 5 - Opravdu se domníváte, že by tu měli být odkazy na vaše stránky (aniž by se informace z vašich stránek začlenily do článků na Wikipedii) jen kvůli odkazům s registrací na vašich stránkách? Já si to nemyslím.
Ad pravidlo 3. - „Přidávat odkazy na své vlastní stránky je velmi nevhodné. Přidávat masově odkazy na jediný web je rovněž krajně nevhodné.“ Nechápu, co je na tom zmateného, nicméně pokud chcete toto pravidlo změnit, můžete to někde navrhnout. K „postupovat zvlášť“ viz odpověď u pravidla 14.
Ad pravidlo 10. - Wikipedie toho přesně nedefinuje spoustu, jinak by mohly veškeré činosti obstarávat roboti. K tomu aby stránky nebyly pouze osobní by ve vašem pojetí stačila zřejmě i jen jedna neosobní věta (možná i jen slovo).
Ad pravidlo 14. - Ano, opravdu by se měli smazat všechny odkazy na tento freehosting. Výpadky či nenalezení jsou častá (ověřeno z tohoto výpisu), ale závažnější je, že se tam dají najít i stránky, které se pokoušejí infiltrovat viry (hlášeno NODem 32 a jedná se konkrétně o tuto stránku, další jsem už raději nezkoušel). V takovém případě jsou veškeré freehostingy opravdu přinejmenším nedůvěryhodné.--Zdenekk2 17. 8. 2010, 10:46 (UTC)
Ad prav. 1:
* Obávám se, že kdybych to udělal, hodně z nich by bylo z různých důvodů zrušeno. Pravidla dávají mnoho možností...
* Máte pravdu - edice lat. spisů jsou pro většinu čtenářů zbytečné - a kdo toto hledá, nehledá to patrně na Wikipedii.
Ad prav. 3: Asi jsem se vyjádřil nejasně - na pravidlu se mi zdá zmatené, že se snaží říci tolik různorodých věcí naráz. Když z něj citujeme pouze jedinou větu, vytrháváme ji z kontextu pravidlu. (To je vše na co jsem chtěl poukázat. Ale abych něco navrhoval nebo prosazoval; to bych asi neustál...)
Ad prav. 10: "...by ve vašem pojetí stačila zřejmě i jen jedna neosobní věta (možná i jen slovo)." - nic takového jsem přirozeně neřekl (co si představujete pod "neosobním slovem" - zní to dobře ;) ) - jen jsem řekl, že úvodní stránka mého webu obsahuje osobní informace, ostatní (asi 10 stránek) obsahují bibliografické informace, seznamy apod. Co může být na bibliografii osobního, to opravdu nevím. Ale to je koneckonců jedno.
Ad prav. 14: Nu, vzhůru do mazání! :) Ne, vážně - to je dobrý argument pro to, že u freehostingových zdrojů je zvýšená pravděpodobnost nedůvěryhodnosti, ba dokonce nebezpečí.
Děkuji tedy za vaše odpovědi na argumenty, jste snad první... Každopádně - po tom, co bylo řečeno níže, jsem si uvědomil, že moje snahy jsou zbytečné a tím můžeme diskusi klidně ukončit. Ač sice ještě nejsem přesvědčen o neužitečnosti pro čtenáře, budu respektovat vůli komunity. --Scholipeta 17. 8. 2010, 14:57 (UTC)

Můj názor - ad 1) spíše ne, ad 2b) rozhodně ne, ad 2a) jelikož nemám rád externí odkazy jako celek (vyjma odkazy na oficiální stránky třeba měst či sportovních oddílů nebo případně externí odkaz na obrázek (jenž ale musí být zapracován v textu a ne v sekci externí odkazy)), takže moje odpověď také ne. --Silesianus 15. 8. 2010, 11:41 (UTC)

Argument typu "ne, jelikož to nemám rád" je relevatní? (V hlasování možná, ale myslel jsem, že toto je diskuse.) BTW: Středověcí filosofové si kupodivu oficiální stránku sami nevytvoří. :) --Scholipeta 16. 8. 2010, 13:07 (UTC)
Jistěže argument "ne, jelikož v tom nevidím směřování wikipedie" je relevantní. Kdybyste radši místo sebepropagace a externích odkazů přidával relevantní obdbornou literaturu, bylo by to mnohem lepší. --Silesianus 16. 8. 2010, 13:35 (UTC)
Ano, taky si říkám, kolik času ztraceného v těchto diskusích by se dalo využít konstruktivnějším způsobem... :) S tou odb. lit., přidal-li bych anglickou, obávám se, že by mi začalo být mazáno s tímto odůvodněním... Pravidla jsou holt neúprostná... :-D Myslím, že tedy raději zůstanu u rozšiřování vlastních stránek. (Myslel jsem, že sebepropagace znamená vytvořit stránku o sobě. Značí to i přidávat externí odkazy na vlastní zdroje? Nevím, jen se ptám.) --Scholipeta 16. 8. 2010, 13:50 (UTC)

Ještě bych rád poprosil - nemohli bychom se na to dívat ne z pohledu dogmatických dodržovatelů nezávazných doporučení, ale z pohledu běžného čtenáře? Čím Wikipedii vlastně odkaz na moje stránky uškodí? Odpověď na tuto otázku jsem pořád nevymyslel - povíte mi to? Naopak - daný externí odkaz bývá hodnocen jako užitečný - ať už Mostly Harmlessem či DeeMusilem v této diskusi, nebo dvěma jinými lidmi, kteří se na mé stránky dostali přes Wikipedii a připadaly jim tak užitečné, že mi dokonce poslali děkovný mail!

Promiňte, jestli už začínám být protivný, ale mám pocit, že se pořád motáme kolem toho samotného, a tato diskuse mě už nebaví. --Scholipeta 16. 8. 2010, 13:14 (UTC)

@Scholipeta: Dovolte, abych ocitoval první část vašeho příspěvku: „Rád bych požádal o vyjádření širšího okruhu wikipedistů…“ Proč jen mám pocit, že jsou vám názory ostatních ukradené? Nebude to tím, že na jakýkoliv nesouhlasný názor s vaším reagujete výčtem protiargumentů a dotyčného neustále přesvědčujete, že nemá pravdu? Chtěl jste znát názory? Znáte. Tak proč se tady pořád hádáte a omíláte pořád dokola to samé jako zaseklý gramofon? Tohle už není diskuze, ale ukřivděné ječení ve stylu: „Můj web je nejlepší na světě, proč to troubové z české Wikipedie nechtějí pochopit?“ Opravdu už mě to nebaví. :/ --Ragimiri 16. 8. 2010, 13:16 (UTC)

@Ragimiri: Máte pravdu, i já si začínám připadat velmi trapně. :) Ale myslel jsem si, že racionální diskuse prostě takhle vypadá (Osoba1: argument --> Osoba2: protiargument --> Osoba1: vyvrácení protiargumentu etc.). Když podám protiargument proti nějakému argumentu, očekávám, že budu vyvrácen. Tady to takhle nefunguje?
Domnívám se taky, že by tahle šířeji pojatá diskuse mohla mít nějaké pozitivní důsledky - minimálně by se mohly projasnit pravidla v některých bodech, definovat se nová apod. --Scholipeta 16. 8. 2010, 13:29 (UTC)
Protože by pak wikipedii byla plná odkazů na stránky , které jsou v článku umístěny spíše proto, aby prezentovali sami sebe než pomohli čtenáři proniknout do hloubky dané problematiky. Wikipedii pomůžete tím že bude psát, rozšiřovat samotné články a ne externí odkazy...--H11 16. 8. 2010, 17:58 (UTC)

Diskuse:Kuronská kosa[editovat | editovat zdroj]

Navrhuji komunitě posoudit možnost přesunutí na Kuršská kosa. Vzhledem k tomu, jakým stylem jsou některé moje editace či poznámky odmítány jsem se neodvážil tak učinit samostatně. --Kusurija 8. 8. 2010, 11:03 (UTC)

Hieros gamos[editovat | editovat zdroj]

Můžete někdo koukout na tento článek a srovnat jej s knihou. V jeho spodní části se totiž píše Výše uvedený text je citací z překladu knihy Dana Browna Šifra Mistra Leonarda. Vzhledem k povaze knihy (spojení fakt a fikce) není vhodné považovat takový text za plně věrohodný. Další otázkou je ověřitelnost a věrohodnost, ale asi by bylo zbytečnou prací případně vylepšovat copyvio. --Dezidor 9. 8. 2010, 11:48 (UTC)

  • Co si pamatuji ze studia religionistiky, tak termín existuje, nicméně obsah článku je nesmyslný (masky atd.)--Yopie 9. 8. 2010, 12:47 (UTC)
Skutečně jde aspoň z převážné části o nesmyslnou změť citátů ze Šifry, tedy copyvio (např. větu "Riuál Hieros gamos je starší než dva tisíce let. Egyptští kněží a kněžky jej pravidelně provozovali jako oslavu ženských reprodukčních schopností." pronáší Langdon v kapitole 74, následující věty jsou o několik odstavců dále a článek je pouze formuluje tak, aby nepůsobily jako útržky dialogu). Dal bych tam copyvio, jenomže tak či tak, článek je naprostý nesmysl založený na pavědecké fikci, navrhoval bych spíš to smazat a začít od základu znovu. Jinak jako odborný termín to bezpochyby existuje, dost se tím zabývá např. i Frazer v Golden Bough (Frazer používá - aspoň myslím - anglický termín sacred marriage, mělo by to být totéž) nebo Jung (en wiki odkazuje na jeho O psychologii nevědomí). --Váš Mostly Harmless 10. 8. 2010, 07:32 (UTC)
Článek jsem smazal. --Tlusťa 10. 8. 2010, 07:35 (UTC)

vytrvalé vandalizace[editovat | editovat zdroj]

Prosím přestaňte vandalizovat moje diskuzní příspěvky!--Ancient Anomaly 9. 8. 2010, 18:26 (UTC)

Prosím? --Tchoř 10. 8. 2010, 01:56 (UTC)
Wikipedie je kolaborativní projekt. Jeho cílem je tvorba kvalitních hesel.--Juan de Vojníkov 10. 8. 2010, 06:17 (UTC)
refaktorizováno, Wikipedii zdar!--DeeMusil 11. 8. 2010, 05:52 (UTC)

Mazání historicky pravdivých informací[editovat | editovat zdroj]

Co mohu dělat, pokud někdo (asi dealer) u Huga Bosse smaže historická fakta s odůvodněním "Tady byl strašný blábol, který snad nikdo nemůže myslet vážně. Ať žije Wikipedie." To co tam bylo o aktivní nacistické historii Huga Bosse a o tom, ze zbohatl na oficiálních zakázkách pro werhmacht a SA a SS, že byl odsouzen na nucené práce po válce atd. Ověřit se to dá jak na německé tak anglické wiki (mimojinéú No ale asi by to neprospělo jako reklama prodavačům kosmetiky.. Vážně nevím. Občas mi to příjde jako součást marketingu. Některé stránky na wiki.

Tak než jsem to napsal, je vše při starém. Tedy dobře. Než zase to někdo smaže. S pozdravem Honza

Můžete to tam vracet zpět. Můžete si založit účet a pak si nechat posílat e-mail při každé změně Vámi označených stránek (abyste nemusel aktivně sledovat, zda to někdo editoval). V případě častějšího odstraňování můžete požádat o nějakou variantu zamčení. Nic moc víc se asi dělat nedá.--Tchoř 10. 8. 2010, 01:44 (UTC)

Jak pridat preklad latinskeho hesla[editovat | editovat zdroj]

Chtel bych pridat preklad latinskeho mota jednoho radu. Je na to nějaký presne definovany postup, nebo to staci dat za do závorky ? Děkuji – Tento nepodepsaný komentář přidal Bernix (příspěvkydiskusebloky) 06.10, 11. srpna 2010 SE(L)Č

Pokud je to jiným jazykem, je vhodnější použít jednu ze šablon {{cizojazyčně}} nebo {{vjazyce}}, které daný text označí jako text v jiném jazyce (to má význam třeba pro hlasové čtečky, protože výslovnost pochopitelně na jazyce závisí). --Tchoř 11. 8. 2010, 04:14 (UTC)

Mel jsem na mysli preklad z lat. do češtiny. Tak jsem to dal do závorky. Jestli je to špatně, rád se pro příště poučím. Za případné škody se omlouvám a děkuji za rychlou odpověď.

VCS 3 Syntentizátor Upravte a opravte článek prosím.


Mazání "neužitečných" přesměrování[editovat | editovat zdroj]

Stalo se zde neblahým zvykem mazat "neužitečná" přesměrování. Co mělo význam v počátcích české jazykové verse (aby byl pořádek), nyní (s téměř 200 000 články) význam ztratilo. Proto bych chtěl zahájit diskussi o mazání "neužitečných" přesměrování. Místo nich by se měla mazat jen škodlivá přesměrování (hanlivá, matoucí apod.). —Guy Peters 13. 8. 2010, 11:46 (UTC)

Asi by to chtělo nějaké příklady, aby každý věděl co si má pod pojmem "neužitečné" a "škodlivé" přesměrování představit. --Jowe 13. 8. 2010, 11:52 (UTC)
Přesně tak, nevidím příklad Vámi uváděného neblahého zvyku, (Jowe mne předběhl..) i když v zásadě s Vámi souhlasím. Sám bych byl nerad, kdyby mizela přesměrování, která ve svém důsledku znemožňují vyhledání subjektu.--DeeMusil 13. 8. 2010, 11:55 (UTC)

OK. Příklady:

  1. "neužitečná" přesměrování, která by měla být ponechána: překlepy (např. "Václav Hvel"), tituly ("Ing. Jan Kerner"). Když pravím ponechána, tak tím nemyslím úmyslně vytvářena. Mazání je škodlivé i z toho důvodu, že na takové přesměrování může odkazovat historie nebo někdo vně wiki.
  2. škodlivá přesměrování, která by měla být smazána: vůl → X. Y., anděl → A. B.

Guy Peters 13. 8. 2010, 12:40 (UTC)

Ponechávat „Václav Hvel“ je nesmysl, takové redirecty mají význam maximálně u lidí, u kterých je pravděpodobné, že někdo splete pravopis (např. Lech Kaczynski). Tituly v názvech článků nepoužíváme, není tedy důvod je nechávat. --Ragimiri 13. 8. 2010, 14:32 (UTC)

Bylo by dobré neplýtvat energií na zbytečnosti. Ponechávat „Václav Hvel“ má ten význam, že lidé věnují užitečnějším věcem, než je mazání údajně neužitečných redirektů. Jestli je něco úplným nesmyslem, tak je AfD o redirektu. —Guy Peters 13. 8. 2010, 18:29 (UTC)
Naprosto souhlasím, řekl bych, že přesměrování se mají mazat jen v případě naprosté nesmyslnosti (např. "máslo" -> "Antananarivo") nebo škodlivosti. I tzv. neužitečná přesměrování mohou uživateli zjednodušit hledání, zabírají jen naprosté minimum místa a ničemu neškodí. Tituly, překlepy, popř. varianty jména rozhodně ponechávat. --Váš Mostly Harmless 13. 8. 2010, 19:49 (UTC)

To GP: Opravdu se domníváte, že je pro správce takovou zátěží mazat překlepy typu „Václav Hvel“, respektive pro wikipedisty sledující RC označit překlep šablonou Smazat? Musím Vám sdělit, že se mýlíte... :) Vaše návrhy zdají se mi býti eufemisticky řečeno kontraproduktivní, ale můžete je zkusit prosadit do doporučení. Zdraví --Kacir 13. 8. 2010, 19:52 (UTC)

Nepořádek nikdy k ničemu dobrý není. Čím víc přesměrování, tím víc přesměrování je potřeba opravit po přesunu článku. Budeme-li mít přesměrování z překlepů, tak budou uživatelům odkazy na překlep fungovat a nebudou červené, tedy zejména v případě nějakých komplikovanějších jmen uživatelé ztrácí primitivní, nicméně příjemně bezpracný způsob kontroly, že jméno napsali správně. Stejně tak budou fungovat špatné odkazy z vně Wikipedie sem, tedy budeme usnadňovat šíření bludů. I smazaná přesměrování samozřejmě zabírají nějaké místo (což je z hlediska on-line verze možná skoro jedno, ale z hlediska třeba stahování off-line wiki do mobilu už zase ne). Zbytečná přesměrování budou překážet v seznamu, když budu pomocí odkazuje sem chtít zkoumat podobné články.

Prostě nevidím důvod, proč neudržovat Wikipedii uklizenou, když to nestojí skoro žádnou práci a příjemněji se pak používá. --Tchoř 14. 8. 2010, 00:05 (UTC)

Taky si myslím, že přesměrování z překlepů by se měla dělat jen u velmi známých nebo velmi častých chyb. Uváděný „Václav Hvel“ mezi ně určitě nepatří. V tomto souhlasím s Tchořem, že je lepší to tu mít uklizené. Na druhou stranu ale nevidím tento problém tak zásadní, aby se kvůli tomu měla rozjíždět nějaká akce. Spíš se shodnout na tom, co by mělo zůstat a co ne, a pak to používat až se s tím kterým článkem bude něco dít (uváděné přejmenování apod.). --Packa 14. 8. 2010, 06:51 (UTC)

Otázka pro zastánce ponechání překlepů: Budeme vytvářet ze skutečných podobných příjmení redirekty na známější příjmení, příklad zde?--Zdenekk2 14. 8. 2010, 07:37 (UTC)

Kacíři, jak mohu něco prosadit, pokud je proti tomu odpor? Proto jsem otevřel tuto diskussi, abych poznal, zda jsou zastánci čistoty v menšině nebo většině. Zatím se zdá, že je to půl na půl, a proto měnit doporučení nemá smysl. Jde o to, aby zastánci čistoty uznali, že jsou lepší věci na práci.
Mazat něco není zátěž, někoho to dokonce i baví. Ale nejsou lepší věci na práci? Mají tady být opravdu AfD o pouhém přesměrování? Proto navrhuji kompromis: Ať není smazáno to přesměrování, jehož zachování / obnovení někdo požaduje.
Co je kontraproduktivního na tom chtít, aby fungovaly odkazy i z historie nebo z vnějšího Internetu? Nepřeháníte tu touhu po čistotě trochu?
Čím víc přesměrování, tím víc přesměrování je potřeba opravit po přesunu článku. Ano, to je pádný argument. Navrhuji v takovém případě taková přesměrování smazat. Nicméně, není čas konečně opravit engine, aby dvojitá přesměrování opravil automaticky?
zejména v případě nějakých komplikovanějších jmen uživatelé ztrácí primitivní, nicméně příjemně bezpracný způsob kontroly, že jméno napsali správně Mnohem horší důsledek je, že odkaz s překlepem zůstane červený. Příklad. Nedávno jsem napsal heslo Kir Bulyčov, což je standardní transkripce. V článku Seznam spisovatelů science fiction#B je neznámého důvodu uveden jako Kir Bulychev. Kdo to zjistí? A takových případů jsou tisíce, např. Mikhail Bulgakov v témže textu.
Stejně tak budou fungovat špatné odkazy z vně Wikipedie sem, tedy budeme usnadňovat šíření bludů. Cílem wiki není cokoliv normovat, nýbrž poskytnout informace. Běžné překlepy wiki rozhodně nevymýtí.
ale z hlediska třeba stahování off-line wiki do mobilu už zase ne Kdo si stahuje "neužitečná" přesměrování do mobilu? To není argument.
Této námitce nerozumím. --Tchoř 14. 8. 2010, 12:19 (UTC)
Zbytečná přesměrování budou překážet v seznamu, když budu pomocí odkazuje sem chtít zkoumat podobné články. Přesměrování lze skrýt.
Mazání přesměrování znamená, že se wiki používá mnohem hůře. Zkusili jste si někdy otevřít třeba 3 starou versi článku? Drtivá většina šablon je červených, úplně zbytečně. Pokud jste tak posedlí čistotou, nevadí vám, že v historii jsou uloženy verse před opravou pouhých překlepů? Vím, že en: tady není populární, ale tam se "neužitečná" přesměrování zásadně nemažou. Důsledkem je, že tam energii věnují na potřebnější věci, a i proto je en: mnohem kvalitnější.
ad Packa. Nemyslím, že by se tato přesměrování měla vytvářet. Jde mi čistě o to, aby se nemazala. Správcům to bere energii na užitečnější věci a ostatním to komplikuje život. Uznávám, že některé mé příklady jsou vycucané z prstu; jiné jsou však z praxe. Cílem je změnit doporučení, nic jiného. —Guy Peters 14. 8. 2010, 11:28 (UTC)
A není lepší a rychlejší prostě ty "špatné" odkazy hned opravit, když na ně narazíme? Lepší než o tomto pseudoproblému zbytečně a sáhodlouze diskutovat.--Senimo 14. 8. 2010, 11:38 (UTC)
Pseudoproblém tady vytváří ti, co pseudoneužitečná přesměrování mažou. Překlepy bych spíše nebral, protože je to smůla hlupáka, ale tituly do přesměrování jednoznačně patří, poněvadž je to součást osobnosti, kterou někdo jistě někdy do googlu zadá. Někdo v jiné debatě šermoval rodným listem - jistě, v něm titul nenajdete, ale v občance už leckdy ano. Prostě mazání takovýchto redirectů jde naprosto proti logice otevřené encyklopedie. Palu 14. 8. 2010, 12:07 (UTC)
Co je podle vás logika otevřené encyklopedie? Já jsem se vždy domníval, že jde o konkrétní příklad en:Free content a souvislost s tím, kolik zbytečných přesměrování budeme či nebudeme mazat nevidím. --Tchoř 14. 8. 2010, 12:17 (UTC)
Logika otevřené encyklopedie je to, aby byla všem snadno přístupná, podle mě. A jen upozorním, že jsem nemluvil o zbytečných přesměrováních, ale o přesměrováních, které umožní lépe najít článek přes vyhledávací služby, apod. Spousta lidí tu říká, že je proti těmto přesměrováním, ale nezdůvodnili proč. Jen stále opakují, že do názvů článků nepatří, což je mimochodem opět něco jiného než řešíme. My řešíme redirecty, které mají plnit nějaký účel, nikoliv obsahovat nějaké informace atp. Jedná se pouze o technickou záležitost, která umožní snadný přístup k informacím, nic víc. Nechápu proč třeba titul tam být nemá a třeba otčenstvo nikomu nevadí. Prostě nevidím jediný konkrétní argument, pouze prostou početní převahu. Možná by mi to někdo mohl ulehčit a argumenty sem sepsat do přehledného seznámku :-) Palu 14. 8. 2010, 13:05 (UTC)
Žádné přesměrování "neumožní lépe najít článek přes vyhledávací služby", o čemž se lze snadno přesvědčit. Pokud prostě daná informace není zanesena v článku, je pomocí pouhého přesměrování ve vyhledávačích nenalezitelná.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 14. 8. 2010, 13:38 (UTC)
Já jsem měl na mysli chybně uvedená jména, většinou z ruštiny, která někdo občas zkopíruje z cizojazyčných wiki, zkusil jsem si třeba zadat jméno Serguei - 10 odkazů na cswiki, Vyacheslav - 16 odkazů, Yuriy - 19 odkazů. Já když vytvořím článek o nějaké osobě, tak většinou zkusím dát do vyhledávače jeho anglickou verzi jména, a ty odkazy opravím. Neříkám že se odhalí všechny, ale je to lepší než nic. Proti ponechání přesměrování s titulem Ing., Mudr. a podobně souhlasím, v názvu článků i na prvním řádku nemají tituly co dělat, ale v dalším textu, infoboxu nebo jako přesměrované názvy jsou samozřejmě užitečné.--Senimo 14. 8. 2010, 12:25 (UTC)
Naprosto nesouhlasím s tituly v redirech. Ale žel končím s diskusí, protože na pár dní odjíždím z dosahu netu. Svůj názor jsem ale vyjádřil.--Ben Skála 14. 8. 2010, 12:28 (UTC)
Za prvé se na ně nepřijde hned. Za druhé je diskusse vždy dobrá, protože se problém vyřeší jednou pro vždy. V opačném případě nás čekají mnohá zbytečná AfD. Nemohli by delecionisté pro jednou ustoupit? —Guy Peters 14. 8. 2010, 11:55 (UTC)
No, např. já jsem spíše inkluzionista, ale v tomto souhlasím s Tchořem.--Ben Skála 14. 8. 2010, 11:58 (UTC)

Mají na nějaké cizW ta přesměrování od titulů? bych si k tomu přečetl nějakou smysluplnější diskuzi? Určitě jsem proti rediktům s překlepů, ale s tituly je to tak 50:50,,--H11 14. 8. 2010, 13:40 (UTC)

Přátelé. Znovu si dovoluji zopakovat, že vůbec nejde o to, aby se nějaká přesměrování vytvářela (ani s tituly), ale aby se již vytvořená (z jakéhokoliv důvodu) nemazala. Ano, je to proti pořádku a čistotě, ale ta na wiki illusorní. —Guy Peters 14. 8. 2010, 15:05 (UTC)
Proč by se neměla mazat zbytečná přesměrování? Každé přesměrování musel někdo vytvořit. Tahle debata vznikla po novém vytvoření a teprve následném smazání přesměrování s titulem.--Zdenekk2 14. 8. 2010, 15:46 (UTC)
Zakázat mazání znamená povolit jejich vytváření a věřím , že by se objevil někdo kdo by je systematicky utvářel, alespoň u svých článků.--H11 15. 8. 2010, 08:37 (UTC)
Zdeňku, vidím, že si nerozumíme. Je přeci rozdíl mezi podporovanou – tolerovanou – zakázanou činností. V současné době jsou "neužitečná" přesměrování nepřímo zákázána – tím, že se mají mazat. Já usiluji o to, aby byla přesunuta do kategorie tolerovaná. Nikdo nechce, aby byla podporovaná.
V doporučení by stálo, že se podobná přesměrování vytvářet úmyslně nemají. Pokud by to někdo porušil, tak by se mu to vysvětlilo na jeho diskussní stránce; úplně stejně, jako je tomu dnes. Nicméně, na rozdíl od dnešní situace, by nikdo neztrácel čas s jejich mazáním. —Guy Peters 15. 8. 2010, 15:27 (UTC)
Mazání je ovšem svým způsobem nejlepší cesta, jak demotivovat ty, kdo by je úmyslně zakládat chtěli. Pokud bychom je mazat přestali, bude na místě obdobný apel, ať ti, co se věnují tvorbě přesměrování, jdou raději dělat něco užitečnějšího. Jinými slovy: nemyslím si, že celkové množství práce (podle Vás zbytečně) věnované přesměrováním by v případě jejich nemazání pokleslo. --Tchoř 15. 8. 2010, 15:44 (UTC)
Jaký rozdíl by byl mezi tolerováním a nepřímou podporou? Pokud by se nemazala, byla by nepřímo podporována. Jak zamezit úmyslnému vytváření? Každý autor každého přesměrování je v dobré víře přesvědčen o nutnosti/potřebě jím vytvořeném přesměrování (jinak by ho kromě vandalů nevytvářel). Mažou se neužitečné články o nevýznamných lidech, neužitečné šablony etc., proč by přesměrování měla mít vyjímku? Pokud je něco neužitečné, pak je to logicky zbytečné a tudíž přebytečné.--Zdenekk2 17. 8. 2010, 11:21 (UTC)
Wiki ovšem nejsou nějaké otrocké plantáže, abychom někoho motivovali, nebo co hůř, demotivovali. Navíc, proč vycházíte z toho, že tady bude bujet nějaké přehnané vytváření přesměrování? Vždyť tady nefunguje tolik věcí, a to včetně užitečných. Co by z toho kdo měl? Mám takové obavy, že ztělesňujete ten přístup wiki, kterému se říká šafářství, tj. dohlížet a trestat.
No nic. Měl jsem dobrou vůli, ale ukázalo se, že tolerantní wiki je zatím na cs: nesplnitelný sen. Holt, až mi někdo smaže přesměrování, půjdu do tvrdého AfD. Jinak to, zdá se, nejde. Z mé strany tuto diskussi končím, zase jsem na chvíli vystřízlivěl z toho, že lze kommunitním způsobem něco zlepšit. Nejde. A můžete klidně říci, že trpím nostalgií po časech, kdy jsem o všem mohl rozhodovat sám. Jenže bez toho by zde dodnes půlka věcí nebyla. —Guy Peters 15. 8. 2010, 20:17 (UTC)
Žijme budoucností, nikoliv historií. --Tchoř 15. 8. 2010, 23:31 (UTC)

V principu by se opravdu neužitečná přesměrování mazat měla. Ale vesměs to neznamená, že "neužitečné" je každé takové přesměrování, které se jeden agilní správce či jiný uživatel rozhodne za neužitečné prohlásit. Užitečné může být i takové přesměrování, které považuje za užitečné jen jeden z tisíce wikipedistů, nejen takové, které každý denně používá. Neužitečné je donekonečna se hádat o užitečnosti jednotlivých přesměrování. Držel bych se zhruba těch pravidel, která tu teoreticky platí odedávna. Mazat zavádějící a škodlivé redirecty. Redirecty z mimořádných překlepů (typu Václav Hvel) spíše mazat, redirecty z častých překlepů a obvyklých chyb zápisu však spíše ponechávat, ale cíleně je zakládat jen v mimořádně jednoznačných případech. Redirekty z běžných anglických přepisů ruských, japonských či jiných jmen nejen ponechávat, ale i je systematicky zakládat, o tom snad není pochyb. Redirekty z plného jména (např. včetně titulů, včetně otčestva atd.) spíše ponechávat, někdy je účelné je i zakládat. Mnohdy má smysl ponechat i některé redirecty s očekávatelným rozlišovačem - například je v rozporu s pravidly, že byly po mnoha měsících či letech existence plošně smazány redirecty z jednotných názvů obcí s okresem v závorce (a částí obcí s názvem obce v závorce). Je nutno předpokládat, že jednotliví správci budou mít pro užitečnost redirectů vždy rozdílný cit - ale asi nemá smysl to ještě detailněji rozebírat v Wikipedie:Rychlé smazání#Přesměrování, kde jsou poměrně precizně zpracované zásady (o opravě detailů lze diskutovat). Už proto, že právě ti správci, kteří se do radikálnějšího mazání sporných redirectů v minulosti pouštěli, stejně většinou tato ani jiná pravidla ani konsensus nerespektovali a nebylo síly, která by je uhlídala. Smazání redirectu Václav Hvel ale asi není tím pravým ořechovým argumentem proti mazání. --ŠJů 16. 8. 2010, 19:51 (UTC)

Placený Reflex[editovat | editovat zdroj]

Díval jsem se, že na Wikipedii máme spoustu odkazů na placené články Reflexu. Podle Wikipedie:EO by se nemělo odkazovat „…na weby, které před zobrazením relevantního obsahu vyžadují registraci nebo zaplacení poplatku.“ Co tedy dál? Smazat takové externí odkazy? --Ragimiri 14. 8. 2010, 18:15 (UTC)

Navrhuji přesměrování na archivovanou verzi článků na archive.org. Nevím jak to je z legálního hlediska, ale je to rozhodně praktičtější než hromadné odstranění zdrojů. — dqd; 14. 8. 2010, 19:03 (UTC)
Navrhoval bych takové články projít (ne všechny články jsou totiž zpoplatněné) a u všech bych byl pro změnu citace na citaci periodika (pakliže již tak nebylo provedeno). Pak by nemusel být uveden EO na daný článek a přesto by zůstala citace zachována. --Faigl.ladislav slovačiny 14. 8. 2010, 19:54 (UTC)
To jistě platí pro reference, ale u externích odkazů se hodí spíše nějaké webarchivy či pročištění. Teda kromě opravdu významných a zásadních článků. --Dezidor 14. 8. 2010, 20:05 (UTC)
to dqd:A jak je to vlastně s licencí takových článků ve webových archivech? Pokud je placený přístup, tak se obávám, že by mohlo odkazování na kopii narazit.. Jinak si mylím, že řešení, které nastínil Láďa, totiž placené články v EO smazat a v referenci změnit citaci, je nejlepší.--Formol 15. 8. 2010, 20:18 (UTC)
Obecně platí, že co jednou bylo zveřejněno, je zveřejněno provždy, i kdyby to bylo on-line jen jeden den. Jakmile se z nezveřejněného díla stane zveřejněné dílo, už nikdy se to nemůže změnit zpět. Odkaz udává, kdy a kde to bylo zveřejněno - máloco visí na internetu navěky a bylo by nesmyslné, kdybychom informace z článků postupně odmazávali podle toho, jak z původních umístění na internetu mizí zdroje, z nichž článek čerpal. Problémem jsou ale všechny "reference", které obsahují jen URL a neobsahují přesný název článku, autora, dataci a vydavatele. Ty jsou bezcenné i v době, kdy odkaz ještě funguje, natož potom.
P. S.: když se nesmí dávat odkazy na placené weby – nebo dokonce i na ty, kde se nemusí platit, ale je nutno se jen zaregistrovat –, neměli bychom taky zakázat citovat knihy a noviny, které se v knihkupectví či trafikách nerozdávají zadarmo a které se půjčují v knihovnách, kde se běžný čtenář musí za poplatek zaregistrovat? A ty noviny, které se rozdávají zadarmo, jsou zase v podstatě reklamní. Takže nakonec nám nezbudou vůbec žádné zdroje, že? Paušálně diskvalifikovat placené zdroje je nesmysl.
Co se týče konkrétně Reflexu i jiných periodik, většina článků z on-line verze zřejmě vyšla i v tištěné verzi. Ideální by bylo uvést vždy jak data o vytištění článku, tak i (jako nadstandard) URL on-line verze (třeba i bývalé či placené). Ale nevím, jestli na takový komfort jsou zařízeny ty naše prkenné citační šablony. --ŠJů 16. 8. 2010, 19:20 (UTC)
Mám dojem, že už se dospělo k závěru, že co se týká referencí, není to žádný problém, tam lze zdrojovat jak už nedostupným online obsahem, tak offline obsahem, o to se tu snad nikdo nepře. Jde o to, že odkaz na článek na webu Reflexu je často „pouhým“ externím odkazem bez referenčních ambicí. Tam je otázkou, co s ním. --Mormegil 16. 8. 2010, 19:24 (UTC)
Samo označení "externí odkaz" ještě o účelu nic neříká. Externí odkazy mohou mít různý účel: někdy odkazují na zdroj informací (zatímco v bloku referencí jsou odkazy nahodile smíchané, v bloku externích odkazů je lze uspořádat podle tématu i důležitosti), někdy na rozšiřující, shrnující nebo ilustrující informace, někdy na stránku, která sice informace neposkytuje, ale sama o sobě je nějak významná ve vztahu k tématu, někdy může takový odkaz sloužit jako doklad významnosti… většinou plní více těchto funkcí současně a na účelu závisí i to, nakolik se zmizením či zpoplatněním cíle odkazu ztratí jeho uvedení smysl. Bude-li to odkaz na něco zásadního a významného (například na článek netriviálně se zabývající přímo jádrem tématu), pak asi ponechat – bude-li to banální odkaz do počtu (který by se tématu týkal jen okrajově a navíc by ani nebylo zřejmé čím a proč), pak by neměl být problém nahradit ho odkazem na něco jiného. Zpoplatnění přístupu na tom mnoho nemění, i když ze dvou srovnatelných zdrojů by ten volně přístupný měl mít přednost. K úplnému bojkotu placených internetových zdrojů bych se ale neuchyloval, tak jako nebojkotujeme knihy a časopisy, které se prodávají za peníze a půjčují jen s podmínkou registrace v knihovně. --ŠJů 16. 8. 2010, 20:13 (UTC)
Nebojkotujeme knihy? Už jste někdy viděl v sekci Externí odkazy „externí odkaz“ na (neonline) knihu? A přijde vám tam zcela v pořádku? --Mormegil 16. 8. 2010, 20:22 (UTC)
Externí odkazy nejsou nikdy reference, je to odkaz pro rozšiřující text, nikoliv pro text, který něco ověřuje. Od toho jsou tady řádkové reference. Jinak bojkot knih (?), od toho je sekce literatura :) Tam se zas dávají knihy, které autoři považují za prospěšné pro rozšiřující čtení (taktéž neplést s referencemi). Takže knihy znevýhodňovány nejsou, mají vlastní sekci. --Chmee2 16. 8. 2010, 20:29 (UTC)

to Šjů: Obecně platí, že co jednou bylo zveřejněno, je zveřejněno provždy, i kdyby to bylo on-line jen jeden den. Jakmile se z nezveřejněného díla stane zveřejněné dílo, už nikdy se to nemůže změnit zpět. - obávám se, že váš svérázný výklad autorského práva je zcela nekompatibilní s legislativou. Pokud autor nepovolí vytváření kopií, je to ilegální a v zásadě postižitelné (postižitelné je šíření takových kopií) i v případě, že je výroba takové kopie technicky snadná. Ten otazník značil pouze řečnickou otázku.--Formol 16. 8. 2010, 21:13 (UTC)

Ale zvěřejnění díla a vytváření jeho kopií jsou zásadně odlišné věci. Něco jiného je, jak moc tento rozdíl pomůže řešení "našeho problému". --Packa 16. 8. 2010, 21:56 (UTC)

Požadavek na zdroje[editovat | editovat zdroj]

Doplnil jsem nějaké drobnosti do článku Popelářský vůz. V článku jsou vložené požadavky na zdroj. Problém je, že dohledat vhodnou literaturu je takřka nemožné. Naproti tomu na stránkách firmy, která popelářské vozy provozuje informace jsou. Nechce se mi ale vkládat odkaz na tyto stránky, už jsem si vyzkoušel, že řada wikipedistů takové odkazy vyhledává a s radostí maže. Potřeboval bych poradit nějakou fintu, která by mi umožnila na stránky odkázat a přitom nedráždit lovce "SPAMu",jak jsou zde chybně tyto odkazy nazývány. Leotard 15. 8. 2010, 09:46 (UTC)

Jakou fintu máte na mysli? Pokud jsou stránky věrohodným zdrojem, pak vám je nikdo mazat nebude. Pokud ne, nemají tady co dělat. --Ragimiri 15. 8. 2010, 09:52 (UTC)
A pokud vám je mazat budou, pak je třeba jim vysvětlit, že tak činí v rozporu s doporučením Wikipedie. A pokud by tak činili opakovaně, tak se jedná o vandalismus a je na správcích jak s nimi naloží.--Juan de Vojníkov 15. 8. 2010, 09:58 (UTC)
Já jsem zatím jediný pro mne věrohodný zdroj našel na stránkách firmy, která se v Praze svozem komunálního odpadu zabývá. Momentálně funguje pod názvem Pražské služby a.s. (www.ptas.cz) a pochopitelně se na svých stránkách chlubí i minulostí. Přímý odkaz na tyto stránky do wiki ale dávat nechci. Mám vyzkoušeno, že podobné odkazy lovci "SPAMu" rychle a rádi mažou.Leotard 15. 8. 2010, 10:04 (UTC)
Pokud tvrdíte, co se používá v česku, tak to chce zdrojů víc. A jiste ptas.cz není spam, je to zdroj, který informuje, že to tak dělají v Praze. K tomu bych přidal ještě pár odkazů na jiné popelářské firmy.--Juan de Vojníkov 15. 8. 2010, 10:09 (UTC)
Dohledám si nějaké další popelářské firmy a zkusím jejich odkazy dát do článku.Leotard 15. 8. 2010, 18:47 (UTC)
„Mám vyzkoušeno, že podobné odkazy lovci "SPAMu" rychle a rádi mažou.“ Prosím o konkrétní důkazy formou diffů. --Ragimiri 15. 8. 2010, 10:20 (UTC)
Nebudu ztrácet čas slovíčkařením a diskusemi. Hledám univerzálně použitelnou metodu, a tu jsem zatím nenašel.Leotard 15. 8. 2010, 18:47 (UTC)
Já na tom ale trvám, v opačném případě vás musím označit za lháře očerňujícího ostatní kolegy. --Ragimiri 15. 8. 2010, 19:34 (UTC)
Jsou-li dokládána s využitím značek <ref> konkrétní tvrzení v článku odkazy na konkrétní stránky a jinde než na stránce komerční firmy informace nenajdete, pak se o spam nejedná. Je třeba předpokládat dobrou vůli na obou stranách; ti tzv. „lovci spamu“ nejsou nemyslící stroje, které mažou vše pod nadpisem externí odkazy, ale lidé, kteří dělají užitečnou práci tím, že čistí Wikipedii od zbytečných odkazů na stránky ať už komerční nebo fanouškovské, které nejsou pro Wikipedii takovým přínosem, jako reklamou pro autory nebo majitele těchto stránek. --Milda 15. 8. 2010, 10:48 (UTC)
Lituji, ale Váš názor na užitečnost "čištění Wikipedie" nesdílím.Leotard 15. 8. 2010, 18:47 (UTC)
Podle vás by bylo lepší, kdyby byl každý článek zaplevelen desítkami čistě komerčních odkazů a referencí? Pokud ano, pak jste zřejmě dosud nepochopil princip Wikipedie.--Zdenekk2 15. 8. 2010, 20:22 (UTC)
Pokud bychom se měli řídit podle Vás, pak je zřejmě nutné řádně promazat články jako Olympic nebo Kabát (skupina). Obsahují totiž odkazy na oficiální stránky skupin, nebo dokonce stránky agentury, která konkrétní podnikatele v oboru hudby zastupuje. Pro mne jasná komerce, možná dokonce SPAM! Co Vy na to?Leotard 16. 8. 2010, 07:01 (UTC)
Olympic sem prošel....--H11 16. 8. 2010, 08:17 (UTC)
Jestli dovolíte, vrátil bych to k původímu tématu "zdroje článku popelářský vůz". Bude-li odkaz na stránku týkající se tématu tj. technika a technologie používané při svozu odpadu, jistě to žádný čistič nesmaže (přiznám se ale, že jsem špatný hledač, protože jsem tam nic takového nenašel). Jestli ale vložíte odkaz pouze na hlavní stránku, nedivil bych se, že to bude posouzeno jako spam. Takový odkaz bych chápal jako opodstatněný, až založíte stránku Pražské služby. --Jirka62 16. 8. 2010, 08:48 (UTC)
Určité informace na těch stránkách Pražských služeb jsou, ale když jsem je znovu a kriticky přehlédnul, musel jsem uznat, že to není nic moc. Takže jsem je do článku nakonec nepřidal. Hledám dál, ale stále na stránkách různých popelářských firem.Leotard 17. 8. 2010, 18:05 (UTC)

Pokud reference bude použita u takového tvrzení, které skutečně dokládá, tak to snad nebudou mazat ani ti kolegové, kteří jinak z článků systematicky odmazávají i poměrně užitečné odkazy. Potíž je ovšem se zevšeobecněními, která jdou nad rámec zdroje. Pokud se například někde píše, že v Praze se používaly dva druhy popelářských vozů, tak z toho ještě nevyplývá, že se v jiných městech nepoužívaly jiné (byť za socialistických poměrů a RVHP to lze považovat za pravděpodobné). Bohužel platí, že čím běžnější a všednější téma, tím obtížněji se k němu hledají "akademické" zdroje, i když to jsou třeba věci, které si půlka národa ještě pamatuje. Ale myslím si, že těmito tématy se zabývá dost odborných fanoušků a že v nějakých podnikových nebo technických časopisech by se potenciálně něco o historii popelařiny dalo najít, a divil bych se, kdyby se tomu nikdo nevěnoval v žádné diplomové práci apod. Co se týče světového hlediska, nějaké zdrojované informace by snad šlo vyšťourat z jinojazyčných verzí Wikipedie. --ŠJů 16. 8. 2010, 19:08 (UTC)

Nápad s hledáním v diplomových pracech je zajímavý, ale pro mne nerealizovatelný. Pokoušel jsem se něco dohledat ve zdrojích NTK, bez úspěchu. Informace z jiných jazykových verzí časem přidám, to by mohlo být zajímavé. Jinde ve světě přece jen vypadají popelnice i svozová vozidla výrazně jinak, než u nás v Česku, respektive ve střední Evropě.Leotard 17. 8. 2010, 18:05 (UTC)

Betelgeuze (určení rodu)[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, nevíte jaký je jmenný rod slova Betelgeuze (hvězda)? Četl jsem pár článků v novinách, ani tam si zřejmě nevěděli rady - míchali dohromady ženský a mužský. Název pochází z arabštiny a označuje "rameno obra". Nabízí se tedy i střední. Osobně jsem pro rod ženský (poněvadž se jedná o hvězdu), stejně jako u drtivé většiny ostatních názvů hvězd. Díky za případné rady. --Daewoo 17. 8. 2010, 16:32 (UTC)

Dle mého soukromého a čistě laického názoru se jedná o ženský rod, ale je to bez záruky. Asi by to věděli v Ústavu pro jazyk český ČSAV. MiroslavJosef 17. 8. 2010, 16:36 (UTC)
Spíš mužský, ženský by nešel skloňovat.--Ancient Anomaly 20. 8. 2010, 22:00 (UTC)
Jaký navrhujete tedy vzor? Soudce mi moc nesedí. --Daewoo 24. 8. 2010, 23:28 (UTC)
Myslím, že skloňování není problémem, jméno lze použít jako nesklonné ve všech pádech jednotného čísla. Jde spíš o minulý čas (Když Betelgeuze byl/byla v hlavní posloupnosti..."). Jsem pro ženský rod, jako hvězda, solidní reference pro to však nemám.--Petr Karel 25. 8. 2010, 07:57 (UTC)
Každý jazyk asi dle svého: Němci mužský, Francouzi ženský...[10].

Jména německých sídel[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, měli bychom se zas jednou zamyslet nad jmény německých sídel. To, že existuje české jméno německého sídlo, neznamená ještě, že se jedná o jméno obvyklé. České jméno (a samosebou srbské) má polovina vesnic v Lužici, ale to zdaleka neznamená, že se jedná o jména obvyklá. *[11] , viz mapy. Ale toto Donín (město), Olešnice nad Halštrovem, Špýr, Šmalkaldy a v textu Lobava místo Löbau se značně přehání. Je to můj názor, i když značná část komunity jej má jiný. Německá wikipedie používá česká jména města (kromě asi 5-6 vyjímek), Praha je přeci jen německy Prag.--Mirek256 18. 8. 2010, 15:07 (UTC)

Tak třeba Donín je zcela úplně (troufnu si říct 99%) zastoupená forma v odborné (i té neodborné ;-) české historické literatuře. --Silesianus 18. 8. 2010, 15:09 (UTC)
Jenže nejsme v historické literatuře, to město se tak nejmenuje, a když to budu i za hranicemi říkat mezi lidmi (jedu či jdu do Donína), pravděpodobně nikde nebude vědět, kam chci jít či jet. To stejné platí o Lobavě. Google u Donína nefunguje, je moc jiných významů.--Mirek256 18. 8. 2010, 15:16 (UTC)
A máte v plánu změnit i Londýn na London, Paříž na Paris a Mnichov na München? Jestli ne, pak se zas jedná o plácnutí do vzduchu. --Silesianus 18. 8. 2010, 15:21 (UTC)
Já si v tomto s Vámi (i v jiných věcech) nerozumím. To druhé ne. Ale používat u německých městeček a vesnic česká jména, která nejsou obvyklá (používají se v historické literatuře), mi nepřipadá normální. Paříž ví každí co je, v Německu Donín ne. Tvrdíte snad opak? Města by se měla jmenovat tak, jaký je jejich úřední název, v závorce být český. Žitavu zná každý, i se řeči používá (dokonce jsem našel český překlad) der Zug fährt über Žitava. -:)))--Mirek256 18. 8. 2010, 15:27 (UTC)
Jde mi o to, abychom buď měli všechna německá města dle současných německých názvů (bez vyjímek) nebo zde mít používané české varianty jmen měst, u kterých to jde, a německé, které žádný ekvivalent nemá. Nic mezi tím. --Silesianus 18. 8. 2010, 15:34 (UTC)

Někdy to vypadá, že někteří nemají nic lepšího na práci, než věčně předhazovat témata jako česká či cizí jména pro města, přechylování ženských měst apod. To, že autor tohoto příspěvku odkazuje také na Olešnici, je pro mě dost podivné, protože pro nás, tady na západě je to prostě Olešnice. Pro lidi, kteří bydlí na druhé straně republiky je české jméno tohoto města neznámé, protože neznají ani to město, ani to jméno. Já jsem článek založil pod českým názvem v době, kdy se vedli podobné (podle mě stupidní diskuze; pardon) kvůli Plavnu. Řekl jsem, že mě osobně je to jedno, pro nás to bude vždy Olešnice, a rejpavý lidi jako Mirek256 ať si mu říkají jak chtějí. Zrovna teď před chvílí jsem jméno Olešnice četl právě zde, na oficiálních stránkách města Aš, centra Ašska a mikroregionu, partnerského města Olešnice. - Navíc bych rád poukázal na to, že tenhle "problém" se nikdy nevyřeší, protože nikdo z Vás tady na Wikipedii nemá právo rozhodovat o tom, co je "zavedený termín", nebo jméno. O tom rozhodují snad akademici, nebo se taková jména vnesou do podvědomí z médií. --zipAcna 18. 8. 2010, 15:38 (UTC)

Chcete snad přejmenovat německá města na české názvy. (to bylo myšleno úsměvně). Donín není ani v Česku nejočekávanější název. Či obvyklý název. Městu Zittau opravdu Němci neříkají Žitava, ani jim to nevnutíme.I když je založil český král. --Mirek256 18. 8. 2010, 15:40 (UTC)

Jinak já bych zval za vzor německou wikipedii, kde je německy pět či šest českých měst (Berlín, Drážďany, Mnichov, Žitava ale ne o moc více.--Mirek256 18. 8. 2010, 15:40 (UTC)

Němci to nedělají de:Aš, de:Hranice u Aše, i když by mohli mít článek Asch či Roßbach, že ano?--Mirek256 18. 8. 2010, 15:43 (UTC)
A podle čeho usuzujete, že Donín není "ani v Česku nejočekávanější název"? A argument, že Němci nám to tak nedělají, není argumentem. --Silesianus 18. 8. 2010, 15:44 (UTC)
Přesně to by mě taky zajímalo. Je to Váš názor, nebo přesně na tohle tvrzení máte nějaké nevyvratitelné studie: --zipAcna 18. 8. 2010, 15:46 (UTC)
Navíc proč srovnáváte s německou Wiki? Tenhle bordel na české nezavinili Němci, ale sami Češi, kteří se nedokážou rozhodnout, zda budou psát takové, či takové názvy.--zipAcna 18. 8. 2010, 15:48 (UTC)
A ještě jeden dodatek; německá Wiki je pouze Wiki. Tam možná český název pro Aš je, ale já jezdím do Německa velice často, a používání českých názvů pro česká města je tam velice sporadické. Už z toho důvodu, že to neumí přečíst, ale možná i z jiných důvodů. --zipAcna 18. 8. 2010, 15:52 (UTC)
Němci to mají "jednoduché" díky své pořádkumilovnosti a předpisům. Již v době, kdy jsem dělal státnici z němčiny (konec 80. let) měli pravidlo, že oficiální názvy českých měst se ponechávají v českém tvaru se 3 výjimkami: Prag, Karlsbad a Franzensbad (referenci bohužel již nejsem schopen dodat). Jak jsem se koukal na dewiki, i Františkovy Lázně tam jsou již primárně česky. Myslím, že to však sotva odpovídá pravidlu nejočekávanějšího názvu - média (tištěná i éterem šířená) na podobné pravidlo často kašlou, jakož i lidé v běžném hovoru, kterým naše města něco říkají. Toto berte jako poznámku na okraj, neznamená to žádnou podporu ani pro české, ani pro německé tvary lužických měst v Německu. U nás jsme zvyklí si známější místní jména počešťovat, ale to pak pro někoho může představovat "nepříjemnou" nejednotnost v uvádění názvů stránek. Jó, každému se zavděčit nelze.--Petr Karel 18. 8. 2010, 15:56 (UTC)
Češi se nedokážou dohodnout, a hlavně všude kde existuje český název, cpou český (to samé platí o přechylování ženských jmen, až to někdy zavání neslušností). I když se dotyčná tak nejmenuje, my máme takový pravopis a basta. Mě je to osobně jedno, jen mi to připadá velice úsměvné, skoro se divím, že zde někdo nevymýšlí česká jména německých měst.--Mirek256 18. 8. 2010, 15:58 (UTC)
Přechylování není nic neslušného, je (nejen u češtiny, ale i příbuzných jazyků) i funkčně potřebné, protože máme málo předložkových vazeb pro nepřímý předmět a i příjmení skloňujeme koncovkami. Tak se prostě čeština vyvinula.--Petr Karel 18. 8. 2010, 16:16 (UTC)
České knížectví a později království, existovalo v ucelené podobě již na rozhraní 9. a 10. století. Jelikož zde žili Češi, kteří používali český jazyk a tímto jazykem sepisovali svoje listiny (přelom 12. a 13. století), a jelikož tito Čechové byli neodmyslitelnou součástí německé "Říše", tak má většina tehdy existujících středověkých německých měst svůj český ekvivalent. Není to otázka "obrozenectví" a "boji proti němectví", je to holý fakt. --Silesianus 18. 8. 2010, 16:06 (UTC)
Mirku, a Vy jezdíte do Mnichova, nebo do Münchenu? Jsem zastáncem toho, že kde český překlad existuje, tak ho tam použít. Samozřejmě v souladu s očekávaným názvem (já bych třeba do Nového Yorku neletěl). --G3ron1mo 18. 8. 2010, 16:14 (UTC)

Na rozdíl od Němců, kteří většinou české názvy nevysloví, nebo jen s obtížemi (nemyslím to urážlivě, je to dáno rozdílností jazyků), my Češi německé názvy dokážeme úspěšně a bez problému vyslovovat (z mého pohledu to tak je). Já jsem v minulosti byl pro to, aby se psali původní jména jako jména článků, ale nikdo se k ničemu neměl, a tak dosud zde na cs:Wiki žádná pravidla nejsou. Ale co, pořád jsou tu přesměrování, takže je to stejně jako výkřik do tmy. --zipAcna 18. 8. 2010, 16:16 (UTC)

Do Mnichova pro Čechy, ale zde se nedokážeme dohodnout, co je očekávaný název, pro někoho je jsou to Cáchy, Hojeřice, Lobava (či Janov v Itálii) či co vím.--Mirek256 18. 8. 2010, 16:19 (UTC)

Kategorizacční strom[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, jaká je správná kategorizace u Katalánců, mají dané články obsahovat také kategorii:Španělé, viz dotaz? Díky. --Kacir 18. 8. 2010, 16:23 (UTC)

Jan Veselý (basketbalista)[editovat | editovat zdroj]

Přeneseno z této diskuse.--Zdenekk2 20. 8. 2010, 15:06 (UTC)

Mám dojem, že významnost zde není vůbec namístě, u sportovců jsou pravidla nastavena přece jen jinak než u ostatních osob. Dle mého soudu iMHO pravidlům plně vyhovuje. S pozdravem MiroslavJosef 20. 8. 2010, 12:45 (UTC)

Dobře, sport vůbec není moje parketa, jediné, co mě na tom zarazilo, byl rok narození (1990). Pokud víte, že je významný, klidně šablonu jako dlouholetý wikipedista odstraňte. --Wespecz 20. 8. 2010, 12:48 (UTC)
Já toto nevím - není to moje parketa, ale klub, za který hraje je tým ze srbské nejvyšší soutěže, což znamená, že pravidlům vyhovuje. U sportovců zde stačí k zápisu to, že v daném kolektivním sportu pravidelně hrají nejvyšší soutěž v nějaké zemi - což IMHO splňuje. Zdravím podruhé. MiroslavJosef 20. 8. 2010, 12:51 (UTC)
Díky, budu si to pamatovat. Krásný den přeje --Wespecz 20. 8. 2010, 12:55 (UTC)
Není zač. Nic si z toho nedělejte, já sám osobně toto také nepokládám za zcela ideální. Ale fakt je ten, že je zde otázkou jak takováto kritéria rozumně nastavit, aby sem mohli být tito sportovci zapisováni, toto kritérium je z tohoto pohledu relativně docela vyhovující. Přeji hezký víkend či prázdniny. MiroslavJosef 20. 8. 2010, 13:04 (UTC)
Souhlas, oni někteří můžou významností zastiňovat jiné, ale na druhou stranu bychom to tu pak asi měli roztrhané (ten sportovec z nejvyšší soutěže tu je, ten není …). --Wespecz 20. 8. 2010, 13:09 (UTC)

Jestli mohu vstoupit: Nemělo by stačit, že sportovec hraje nejvyšší soutěž v nějaké zemi, ale alespoň v nějaké z hlediska daného sportu významnější (nějaká "tramtárie" kdesi v Africe asi neobstojí, ale i např. japonská nejvyšší fotbalová liga se z tohoto hlediska pohybuje na hranici významnosti, ne-li za ní), jedině v takovém případě není ani problém se zdroji.--Zdenekk2 20. 8. 2010, 13:28 (UTC)

Na tom něco bude, snad se do této diskuse zapojí více lidí, kteří sportu rozumí. --Wespecz 20. 8. 2010, 13:34 (UTC)

Na stránce Wikipedie:Významnost (lidé) je uvedeno kritérium pro sportovce :"Sportovci, kteří hrají v plně profesionální lize nebo se účastní závodů srovnatelné úrovně v neligových sportech, jako je plavání, nebo patří ke špičce v převážně amatérských sportech". Takže je dané jasné pravidlo, a toto splňuje i většina nejvyšších afrických fotbalových soutěží, o japonské J1 League ani nemluvě. Například v Česku jsou dvě profesionální soutěže, 1. Gambrinus liga a 2. liga. Tedy i hráči druholigových týmů jako např. Varnsdorf, Hlučín a dalších jsou dostatečně významní na to, aby měli na cswiki svůj článek.--Senimo 20. 8. 2010, 13:58 (UTC)

K poslední větě: A to i v případě, že takový hráč převážně sedí na lavičce náhradníků? Proč by profese sportovce měla být až tak zvýhodněna proti jiným profesím?--Zdenekk2 20. 8. 2010, 14:36 (UTC)
Pokud sedí na lavičce náhradníků tak se nezúčastňuje aktivně soutěže, a tedy není encyklopedicky významný. A že by byli sportovci zvýhodněni oproti jiným jsem si nevšiml, je to asi dané zájmem o tu určitou oblast. Mě třeba zajímá sport a sportovní soutěže a výsledky, na druhou stranu zase já ze svého úhlu pohledu nechápu, proč na wiki jsou články o kdejakém sochaři, malíři, herci nebo třeba politikovi. A už vůbec nevím proč tu jsou články o různých šlechtických rodech a jejich příslušnících, třeba Eléonore Belgická, jak se toto dvouleté děcko zapsalo do světových dějin?--Senimo 20. 8. 2010, 14:46 (UTC)
Významnost čehokoliv zapsaného na Wikipedii nepozuzujeme podle toho jak se to či ono zapsalo do jakýchkoliv dějin, ale podle existence věrohodných a netriviálních zdrojů. A o královském mimiminku prostě zdrojů existuje dostatek ... Takže příště prosím střízlivě a hlavně pravdivě. ** Jinak diskutovat bychom asi měli Pod lípou. MiroslavJosef 20. 8. 2010, 14:52 (UTC)
Jenže o (ne)aktivitě není v doporučení ani slovo. Hraje tím, že je placen (trénuje). Měl by rozhodovat dostatek zdrojů tak, jako je tomu v jiných profesích. A ano, v dosavadním pojetí doporučení jsou sportovci zvýhodněni, protože stačí, aby byli zaměstnáni na plný úvazek, což u jiných profesí nestačí.--Zdenekk2 20. 8. 2010, 15:18 (UTC)
Mimochodem: přečetl jste si diskusi k doporučení? Zdá se, že to doporučení není ani zdaleka doladěno.--Zdenekk2 20. 8. 2010, 15:27 (UTC)
Je to zbytečná debata, už se to tu řešilo mnohokrát, před pár lety se i hlasovalo o smazání několika údajně nevýznamných článků o fotbalistech, a většina z těch článků zůstala, takže končíme tuhle zbytečnou diskuzi, je to ztráta času. Pokud se někomu nelíbí nebo nezdá nějaké doporučení, tak není nic snažšího než navrhnout a prosadit změnu. A ještě k těm šlechticům, já nejsem pro jejich smazání, uvedl jsem to jako příklad podle mě nevýznamných článků.--Senimo 20. 8. 2010, 15:37 (UTC)

Nové funkce[editovat | editovat zdroj]

Mohu se zeptat, jak se napřihlášený uživatel v nových funkcích dostane na svou diskusi, když nedostane upozornění nová zpráva? Díky ♥ K123456 21. 8. 2010, 19:11 (UTC)

asi user talk:ČÍSLO.--Juan de Vojníkov 21. 8. 2010, 19:34 (UTC)
Respektive, „user talk:svoje číslo“ a Jít na.--Juan de Vojníkov 21. 8. 2010, 19:35 (UTC)


Názvy článků o kolejových vozidlech[editovat | editovat zdroj]

Připadá mi poněkud nekonzistentní, když se články jmenují Lokomotiva + řadové označení. Řadové označení je bez rozlišení dopravce, takže zde máme článek Lokomotiva 362 a Lokomotiva JŽ řada 362. První jmenovaný článek by se podle tohoto schematu měl stát rozcestníkem a jeho obsah by se měl přesunout do článku Lokomotiva ČD řady 362, a to včetně tvaru řady, aby to bylo správně česky. Někde je použit i plurál - Lokomotivy FS řada E636, není jasné, podle jakého klíče je vybíráno jednotné nebo množné číslo. Pokud si myslíte, že tato pojmenování článků jsou správná, pak v zájmu konzistence české wikipedie by se ve stejném duchu měly přejmenovat například články o tancích - T-34 na Tank T-34, o trolejbusech - Škoda 9Tr na Trolejbus Škoda 9Tr, o raketách - Saturn V na Raketa Saturn V, o autech - Škoda Octavia na Osobní automobil Škoda Octavia a tak dále, a tak dále...--PetrS. 23. 8. 2010, 13:20 (UTC)

Možná by to chtělo sjednotit s ostatními interwiki, tedy bez názvu Lokomotiva a s rozlišením dopravce. Jinak editujte s odvahou.--Zdenekk2 23. 8. 2010, 13:30 (UTC)
Názor laika: A nebylo by lepší, namísto evidenčních čísel dopravních společností, uvádět v názvu lokomotiv výrobní číslo spolu s názvem výrobce, tak jako u tramvají, aut, autobusů, trolejbusů i letadel, tedy namísto "Lokomotiva 362" použít název "(Lokomotiva) Škoda 69Er"?--Petr Karel 23. 8. 2010, 13:44 (UTC)
Používání řadového označení je tradicí v zemích se státními drahami a s "dvorními" dodavateli lokomotiv, kde mnohdy jeden typ lokomotivy vyrábělo několik různých firem. Typové označení je typické pro Severní Ameriku, kde mnoho privátních společností mělo nebo má stejný typ lokomotivy, každá pod svým označením, často představovaným pouze několikamístným inventárním číslem. Typové označení se v Evropě prosazuje až s otevíráním železnic privátním dopravcům. Proto by se podle mne měly v názvech článků ctít tyto tradice a používat vždy označení, které je zažité.--PetrS. 23. 8. 2010, 21:25 (UTC)
Díky za vysvětlení. Přesto je mi to jako naprostému laikovi tak trochu líto - když se dívám na tabulku např. v Elektrické lokomotivy Škoda#Seznam typů lokomotiv a vidím, že stejný typ lokomotivy (tj. skutečné technické provedení) může nést označení různých typových řad drážní evidence a naopak, stejná řada může mít více typů lokomotiv, připadá mi to, promiňte, přinejmenším divné. Ale je to asi tím, že od článků o lokomotivách jsem předpokládal (podle článků o jiných dopravních prostředcích), že mají být primárně o technickém provedení stroje, nikoli o jejich použití u drážních společností různých států. Ještě jednou dík.--Petr Karel 1. 9. 2010, 07:55 (UTC)
To srovnání s trolejbusy a automobily příliš nesedí: jejich typy jsou obecně známy právě pod továrními značkami a jako takové jsou zpravidla téměř jednoznačné, tedy není nutné k nim dodávat slovo "trolejbus" nebo "osobní automobil". Naproti tomu typové řady lokomotiv jsou označovány pouze číslem, které samo o sobě jednoznačné nikdy není. Trochu trefnější může být srovnání s tím tankem, ale jinak bych název Lokomotiva 362 přirovnal spíš k názvům jako Trať 134 (jaké nakonec používáme jen jako přesměrování). Možná by se daly najít i nějaké výstižnější příklady. Ano, rozlišení státu by tam být mělo, ale protože ta čísla nepřiděluje dnes dopravce, nýbrž Drážní úřad, tak by bylo logické to zkratkou dopravce nespecifikovat. Logičtější by bylo použít název státu (jelikož Drážní úřad tu vykonává státní působnost), a zvyklostem by odpovídalo dát ten název státu jako rozlišovač do závorky (např. Lokomotiva 362 (Česká republika), nebo spíš Lokomotiva řady 362 (Česká republika), aby to snad nevypadalo jako evidenční číslo konkrétní lokomotivy. Ještě zbývá se dohodnout, jestli po někom polezou slimáci, když tomu státu budeme říkat Česko. Jak je to vůbec s dnešním slovenským číslováním: je nějak koordinované s českým, nebo musíme rozlišovat tři číslování: československé, české a slovenské? --ŠJů 31. 8. 2010, 18:42 (UTC)
Když jsem před cca rokem a čtvrt psal články o československých motorových vozech, přemýšlel jsem nad systémem pojmenování článků, protože ten současný stav není vyhovující. Svým způsobem je dobrý systém z de:, ale jeho podoba taky není ideální. Jak jsem pochopil, označují kolejová vozidla prvním označením a prvním dopravcem, takže místo ČD-Baureihe 363 mají článek ČSD-Baureihe ES 499.1 (to myslím není dobré). Rovněž označení podle dopravců není vhodné, v době existence jediného dopravce ve státě to bylo vcelku jedno, ale třeba lokomotivy řady 114 vyrobené v letech 1996–2000 v počtu 4 kusů nebyly nikdy majetkem ČD, neboť je vlastní Severočeské doly, takže označení „Lokomotiva ČD řady 114“ by byl nesmysl a „Lokomotiva SD řady 114“ by nic lidem neřeklo. Nehledě na to, že malé motorové dvounápravové lokomotivy (řady 700 apod.) využívá milion dopravců na svých vlečkách. Asi bych to viděl podobně jako ŠJů (tedy uvést stát), jen s tím rozdílem, že bych tam uvedl i trakci, neboť ji v názvech článků o elektrických/motorových vozech/jednotkách používáme. Takže bych navrhl „Elektrická lokomotiva řady 362 (Česko)“ (slimáci po mně nelezou :-D). --Harold 31. 8. 2010, 19:14 (UTC)
Co se týče koordinace, mohu přispět pouze vlastním výzkumem. :-) Třeba je zajímavá návaznost v podobě české řady 380 a odvozené slovenské řady 381. Naopak v případě motorových vozů jsou řady duplicitní: motorový vůz 811 × motorový vůz 811 ZSSK, totéž řady 812. --Harold 31. 8. 2010, 19:18 (UTC)
Podporuji návrh ŠJů, s výhradou, že po mě slimáci polezou, tedy Lokomotiva 362 (Česká republika), prosím. --Uacs495 1. 9. 2010, 05:02 (UTC)
Dotaz či připomínka, možná jsem to úplně nepochopil: Když řeším interwiki, stává se, že pro stejnou lokomotivu to najde víc verzí interwiki či naopak ro dva naše články to najde odkaz na stejný článek na cizí wiki. Ptám se - je takový rozdíl mezi stejnou lokomotivou jezdící u nás a na slovensku, že musí být dva články? nestačil by jeden článek s odstavečkem o zahraničních modifikacích? JAn 1. 9. 2010, 06:44 (UTC)
Na toto asi nejde generálně odpovědět. Nejde o Vaše nepochopení, každý případ je specifický. I s tím Slovenskem: 811 vs. 811 je jiný případ než 363 vs. 363. Lituji, že nemohu podat příznivější zprávu. --Uacs495 1. 9. 2010, 07:20 (UTC)
Ono je to na en a de wiki podobné. V Evropě je to relativně jednoduché - doporučoval bych držet se osvědčeného vzoru společnost řada xxx. Je zbytečné tam dávat lokomotiva. Buď někdo ví, co hledá, a zbytečně to zdržuje při přímém zadávání (někde ještě musí řešit dilema plurál nebo singulár), nebo se snaží k nějaké lokomotivě dopátrat, a to je zase snadnější přes kategorie a seznamy, tam je pak jasné, že jde o lokomotivy. Tedy i název článku SD řada 114 se mi jeví jako optimální. U amerických lokomotiv se používá označení provozovatel+řada i výrobce+typ, podle toho, co se běžně používá více. Chaos, jak se zdá, nikomu nevadí. Jedině řada T 448.0 dělá problémy. Z továrního označení nikdo nic nevyčte, u ČSD nebyly, žádný majoritní vlastník vlečkař tu nebyl. Nicméně němcům to potíže nedělá a mají článek ČSD-Baureihe T448.0. Jinak samozřejmě není potřeba mít články ČSD řada E 499.3, ČSD řada 163, ČD řada 163, ZSSK řada 163, FS řada E630. Stačí jeden a redirecty.--PetrS. 1. 9. 2010, 11:34 (UTC)

Diskusi jsem zkopíroval na Wikipedie:WikiProjekt_Železnice, abychom pokračovali tam. Kdybych o projektu věděl dříve (nebo na něj nezapomněl?), začal bych rovnou tam.

Článek Shiatsu[editovat | editovat zdroj]

Doporučuji článek přesměrovat na Šiacu a upravit veškeré termíny a jména podle přepisu čekošiki rómadži (t.j. nepoužívat češtině nepřizpůsobený styl přepisu hebonšiki rómadži). Neodvážil jsem se editovat sám; nechci být ukamenován: viz také diskusi Tsunami versus Cunami s podle mého skromného názoru pro wikipedii ostudným výsledkem. Vězte však, že ikdyby to mělo být po mnoha staletích, jednou přecijen pravda zvítězí a žádné kliky editorů na tom nic nezmění. Žádný strom neroste až do nebe. ;-) Případnou polemiku bych doporučoval rozvíjet v diskusi u příslušného článku. Děkuji a přeji všem hezký večer. --Kusurija 25. 8. 2010, 17:40 (UTC)

Významnost článků o periodicích[editovat | editovat zdroj]

Jistý anonymní editor v mé diskusi dle mého názoru celkem oprávněně argumentoval, že zde máme články o mnoha periodicích, která nesplňují obvyklá pravidla kladená na encyklopedickou významnost a 2 NNVZ. Ověsil bych je jednoduše šablonami {{významnost}}, ale už u toho prvního mě zarazilo, že významnost onoho článku byla už kdysi řešena, ale v diskusi stačilo pouhé ujištění, že článek významnost splňuje, což je podle mého nedostatečné. Zde je tedy onen namátkový seznam:

  • Ateliér (časopis): Viz místní historie, kde se řešila významnost, a též diskuse a příslušné ujištění, zdroji je triviální zmínka na stránkách ministerstva a nic neříkající homepage ministerstva
  • Československý šach: Jeden již nefunkční link
  • DIGIfoto: Jestli rozumím dobře, jen závislé zdroje

A proto se ptám: Mají platit pro periodika nějaká zvláštní pravidla o významnosti podobně jako o sportovcích, kde stačí, že hraje nejvyšší soutěž (viz diskuse výše), nebo se tam může s klidem rozdávat příslušná šablona? --Wespecz 26. 8. 2010, 13:13 (UTC)

Můj názor, za který jsem zde již byl od pár kolegů peskován, je že zrovna u článků o periodicích můžeme vystačit se zdroji závislými či triviálními. Například triviální věrohodný zdroj který udává, že periodikum vychází v dostatečně velkém nákladu je pro mě dostačující pro stanovení významnosti. --Jowe 26. 8. 2010, 13:19 (UTC)
No samozřejmě triviální a závislé zdroje pro encyklopedický článek nestačí , ale na naší wikipedii velmi převyšují inkluzionisté nad delecionisty, těžko se ti podaří je přesvědčit...je to ztráta času podle mě se snažit tohle mazat....--H11 26. 8. 2010, 15:30 (UTC)
Podle mého osobního názoru by pro časopsiy měly platit jisté výjimky jako třeba pro obce nebo pro sportovce (nelze IMHO bezezbytku uplatňovat tatáž kritéria na úplně všechno) - no a hlavně to chce používat zejména a především zdravý selský rozum a nebýt byrokrat ale člověk! MiroslavJosef 26. 8. 2010, 15:43 (UTC)
I když skoro všude by mi to vadilo, kdyby bylo dovoleno takto dokazavat významnost, tady jsem víc přikloněn k tomuto, jako k vyjímce. Máme mnohem víc do očí bijící vyjímky (například ty sportovce). Dle mne je určitě významnější DIGIfoto, než Vladimír Bálek. Zagothal 26. 8. 2010, 15:51 (UTC)
@MJ: zdravý rozum je čistý POV ....co bude pro někoho podle zdravého rozumu významné podle jiného nebude...chce to objektivní kritéria , ale opravdu mám těchle diskuzí dost:-) a jsou v podstatě k ničemu:-).--H11 26. 8. 2010, 16:06 (UTC)

Děkuji všem za vyjádření, také mám v tomto případě nyní pocit, že v tomto případě asi prostě nelze smazat půl Wikipedie a že jsou obory lidské činnosti, kde by se NNVZ sháněly jen těžko. --Wespecz 26. 8. 2010, 15:54 (UTC)

Ono jde spíš o to, že by se sháněli "těžko"....pokud existují jen se nedají jednoduše sehnat asi bych pochopil wikipedisty co ej to chtějí nechat, ale u něčeho , například časopisu Ateliér, jsem osobně přesvědčen, že neexistují a ten článek tu nemá co dělat.--H11 26. 8. 2010, 16:06 (UTC)
Možná ne úplně košér, ale mám: Rozbor jednoho čísla Klubem za starou Prahu. Zagothal 26. 8. 2010, 16:16 (UTC)
Jenže mám takový nepříjemný pocit, že bude za chvíli na vyjímkách z různých důvodů úplně všechno.--Zdenekk2 27. 8. 2010, 13:50 (UTC)
Jsem proti výjimkám. Naše vlastní doporučení mluví jasně. Významnost prostě není subjektivní a je jí třeba doložit netriviálními publikovanými pracemi, ne pocitem. Tím je zaručeno, že o významnosti nerozhodují editoři, ale okolní svět. --Tlusťa 31. 8. 2010, 08:34 (UTC)

Nesouhlasím s automatickou významností. Odsunutí požadavku na netriviální publikované zdroje sráží kvalitu Wikipedie výrazně dolů. Chceme-li na Wikipedii mít ověřitelné informace a nikoli nesmysly, potřebujeme věrohodné zdroje. Nechceme-li mít z Wikipedie skladiště PR článků, potřebujeme nezávislé zdroje. Chceme-li, aby články nebyly snůškou nahodile posbíraných dat, potřebujeme netriviální zdroje. Co napíšete o většině periodik, nejsou-li o nich nezávislé netriviální věrohodné zdroje, jiného než minipahýl obsahující pár statistických údajů a vatu okolo. A co takový „článek“ přinese čtenářům? --Milda 31. 8. 2010, 09:20 (UTC)

Netriviálnost, věrohodnost i nezávislost jsou ze své podstaty vágní a velmi subjektivní kritéria, a navíc pro některé druhy subjektů opravdu není rozumné je opravdu důsledně vyžadovat, protože jsou například i subjekty, na kterých je každý myslitelný zdroj závislý. Stejně jako je nutné zdravým (a nutně subjektivním) rozumem vyhodnocovat naplnění těchto kritérií i přesto, že každý může mít jiný názor, tak je taky nutné zdravým rozumem posuzovat, kdy je neúčelné či škodlivé na nich bazírovat (tak jako se podařilo prosadit úlevu pro obce a jejich místní části). Kdybychom měli důsledně trvat na mechanické aplikaci 2NNVZ, tak tu nakonec budeme mít články hlavně o těch subjektech, kolem kterých vypukl nějaký skandál a proto se o nich všude psalo, a encyklopedie se zbulvarizuje a ztratí na informační způsobilosti. Je třeba aplikaci pomůcky NNVZ alespoň trochu korigovat i tím běžným pojetím "významnosti", což v případě časopisů může být třeba výše nákladu, citovanost, délka historie periodika, důležitost ve vztahu k tématu či oboru, významnost publikujících autorů atd. Zdravý rozum opravdu univerzálním, ale vágním zaříkadlem nahradit nejde. --ŠJů 31. 8. 2010, 19:33 (UTC)

Greetings from the Wikimedia Foundation[editovat | editovat zdroj]

Hi there. I'm Keegan, I'm working for the Wikimedia Foundation for Fundraising 2010. In my job I will be working with you, the Czech community, as your liaison with the Foundation. I am actively seeking English speaking contributors to translate for me on this project in our attempts to get our message across with community thoughts and input for our drive that starts in November. If you can assist in translating our messages into Czech or have ideas about focus for the Czech readers, please let me know. I look forward to working with you all. Keegan, Wikimedia Fundraiser 2010 26. 8. 2010, 18:29 (UTC)

Podobenku chráněnou autorskými právy lze shlédnout v X-jazyčné verzi článku[editovat | editovat zdroj]

Bylo by milé, kdybyste někdo vyjádřili názor na můj pokus o podání informace, kdy pro českou wikipedii není dostupná podobizna osobnosti, ale příslušnou podobenku lze shlédnout v jinojazyčné verzi wikipedie. Možná máte někdo nápad, jak to udělat lépe? viz příklad zde, který je pro jistotu zatím jediný, který jsem uložil, aby nebylo moc práce s editacemi, pokud by kolegové doporučovali problém řešit jinak. Děkuji za vyjádření/rady. --Kusurija 27. 8. 2010, 13:44 (UTC)

No asi by bylo nejlepší danou fotografii přenést z litevské Wikipedie na Commons, kde bude dostupná všem. Výborně poslouží tento nástroj. --Podzemnik 27. 8. 2010, 13:57 (UTC)
Tímto nástrojem lze přenášet media (včetně fotek), která jsou volně dostupná. Licenzovaná (chráněná některým z typů autorských práv) media přenášet do Commons nelze. (proto jsou chráněná, aby nebylo možno s nimi volně nakládat).
Prosím za ty, co neumí litevsky, co je napsáno v té litevské PD šabloně? Zagothal 27. 8. 2010, 14:09 (UTC)
<br style="clear:both" /> {| align="CENTER" class="boilerplate" id="pd" style="width:80%; background-color:#F5F5F5; border:2px solid #8888aa; padding:5px;" | rowspan=2 | [[image:PD-icon.svg|54px|]] | style="font-size: 94%" | Šis failas gali būti [[W:Public Domain|viešai naudojamas]], nes autorius atsisakė autorinių teisių, autorinių teisių galiojimo laikas pasibaigęs, arba autorinės teisės netaikomos. |- | style="font-size: 94%" | Pastaba: šis šablonas yra gana nekonkretus. Jei galite, pakeiskite jį konkretesniu tinkamu šablonu iš kategorijos [[:Kategorija:Viešo naudojimo iliustracijų šablonai|Viešo naudojimo iliustracijų šablonai]]. |} <includeonly>[[Category:Viešo naudojimo paveikslėliai|{{PAGENAME}}]]</includeonly> <noinclude>[[category:Viešo naudojimo iliustracijų šablonai|{{PAGENAME}}]]</noinclude> Máte na mysli tuto? Tento [en:file] může být veřejně používán, neboť autor se zřekl autorských práv, účinnost autorských práv skončila, nebo autorská práva nejsou uplatňována z jiného důvodu. Poznámka: Tato šablona je velmi nekonkrétní, prosíme zaměňte ji za nějakou konkrétnější náležitou z kategorie [[:Kategorija:Viešo naudojimo iliustracijų šablonai|Viešo naudojimo iliustracijų šablonai]] ([[:Kategorie:šablony ilustrací k veřejnému použití|šablony ilustrací k veřejnému použití]]) + vpředu bla, bla, bla, vzadu bla, bla, bla. Omlouvám se za ve spěchu odbytý překlad, ale snad je to aspoň trochu srozumitelné. Doplňuji komentář: Text za šablonou: Savivaldybių žinių archyvas znamená: archív dokumentů okresních úřadů. Z praxe: takto označená media jsou částečně chráněna, jsou uvolněna výhradně k použití v litevské wikipedii. --Kusurija 27. 8. 2010, 14:29 (UTC)
Ehm, kde to berete? Mně teda překlad google translate ukazuje, že to je Public domain. (A na public domain odkazuje i daná šablona!) --Aeromix 27. 8. 2010, 15:11 (UTC)
Jsem rozhodně proti podobnému obcházení pravidel. Kromě toho, pokud byl skutečně tento konkrétní obrázek „uvolněn výhradně k použití v litevské Wikipedii“, jedná se o nedovolenou licenci odporující závaznému rozhodnutí Nadace. --Mormegil 27. 8. 2010, 14:58 (UTC)
Taky bych to viděl jako obcházení principů Wikipedie (a možná i českých zákonů), kdyby se odkazovalo na fotografii na cizojazyčné verzi. V článku The Wall se taky nepíše, že přebal alba můžete vidět na en-wiki. --Packa 27. 8. 2010, 20:26 (UTC)
Bohužel se tu ovšem takto i přes nesouhlas už nějakou dobu podobným způsobem pravidla obcházejí...
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 27. 8. 2010, 23:45 (UTC)
Asi by bylo lepší o tom nepsat jako o „obcházení pravidel“, když to neporušuje ani zákony ani vnitřní předpisy Wikipedie (kde předpisy jsou pravidla, doporučení apod.). --marv1N 28. 8. 2010, 00:10 (UTC)
Navíc je to asi tak stejné obcházení pravidel, jako uvádění jiných externích odkazů. Palu 30. 8. 2010, 09:47 (UTC)
V tomto případě bych byl pro krátký proces: pokud je to (zmíněná editace/odkaz na lt:WP) podle názoru kolegů nepřípustné, smažu to a ani jinde nepoužiji. Pokud je to sice diskutabilní, ale přípustné, pokud v budoucnu na podobný případ narazím (pokud), opatrně bych ten postup použil opět. Takže podle dosavadních vyjádření kolegů bych to smazal a basta fidli. (+-OT: Je demokratické, aby WP články amerického původu na en:WP měly výluční právo na závazné rozhodnutí Nadace#"Povolené výjimky (PV)"? Mám tomu rozumět tak, že všichni jsme si (v právech/povinnostech) rovni, jen (a pouze) Američané jsou si o něco rovnější? - rétorická poznámka). --Kusurija 28. 8. 2010, 06:27 (UTC)
ad rétorická poznámka - nejedná se pouze o Američany, ale minimálně též o Poláky ;-) A imo stačí, aby naši zákonodárci schválili českou obdobu fair use a budeme patřit k těm vyvoleným také. Jedudědek 28. 8. 2010, 06:34 (UTC)
Pokud odkazovaná stránka s obrázkem neporušuje autorská práva, tak je odkaz v pořádku. Dál nechápu co je za problém s odkazy na youtube, youtube videa porušující autorská práva maže.--Ancient Anomaly 30. 8. 2010, 14:54 (UTC)

Jazyky podle abecedy[editovat | editovat zdroj]

Potřeboval bych poradit, jak si mám nastavit, aby se mi jazyky v levém sloupci důsledně řadily podle abecedy. Ono to v podstatě funguje - až na některé otravující výjimky. Například se mi mezi jazyky začínající od "B" neustále vnucuje jazyk označený "Žemaitěška". Nevím dokonce ani co to je za jazyk. Rozhodně by ale měl být někde na konci. Takových odchylek se mi ukazuje víc. Předem dík za radu.Leotard 30. 8. 2010, 09:59 (UTC)

Pokud myslíte mezijazykové odkazy (tzv. interwiki), tak ty jsou uvedeny v takovém pořadí, v jakém se nacházejí v kódu stránky. Typické řazení, pokud některá jazyková verze nedefinuje vlastní, je abecední podle kódů jazyka, vámi zmíněná Žemaitěška má kód bat-smg, tedy je poblíž jiných jazyků ze začátku abecedy. Vlastní řazení byste mohl docílit zřejmě jen javascriptem na straně klienta. --Milda 30. 8. 2010, 10:59 (UTC)
(s e.k.)Neřadí se to přímo podle abecedy (už proto, že jazyky světa žádnou společnou abecedu nemají). Řadí se tam ISO kódy podle anglické abecedy. A ta žmudština (:-)) má kód bat-smg, takže je holt nahoře.--Tchoř 30. 8. 2010, 11:01 (UTC)
Interwiki je řazeno podle několika možných způsobů, viz meta:Interwiki sorting order. Jejich řazení mají na svědomí roboti. Lze změnit řazení pro jednotlivý jazyk (např. na en: mají podle abecedy podle názvu jazyka, na hu: mají anglický link jako první, na nn: mají na začátku odkazy na ostatní skandinávské etc.), ovšem k tomu je vyžadován konsensus komunity. Řazení s Žemateiska na konci má srbština. JAn 30. 8. 2010, 11:27 (UTC)
Díky za vysvětlení. Řazení pode ISO je uživatelsky nepřátelské, ale reálně to nestojí za námahu s nějakým přeskládáním. Nechám to být. Leotard 30. 8. 2010, 14:46 (UTC)
Mně připadá docela praktické, když ve všech jazykových verzích je řazení stejné, i když názvy jazyků se liší. Ostatně, když si někdo v osobním nastavení přepne uživatelský jazyk, tak by se mu to mělo zase řadit jinak? Takže ve výstupu by se jazyky řadily jinak, než jak by byly řazeny ve zdrojovém kódu? To by mi přišlo hodně uživatelsky nepřívětivé pro ty uživatele, kteří taky někdy editují. To bych pak měl i vážný problém poznat, ke kterému kódu který název patří. --ŠJů 31. 8. 2010, 19:10 (UTC)
Ehm, ve všech jazycích se interwiki zobrazuje stejně - tedy název jazyka v originále (česky, english, deutsch, Русский, עברית...), jen pořadí se někde liší. A to odpovídá vždy zdrojovému kódu stránky. JAn 31. 8. 2010, 19:19 (UTC)
To jsem teď zazmatkoval asi pod vlivem tvrzení, že na en: mají řazení podle abecedy podle názvu jazyka - mám pocit že to mají podle kódu jazyka tak jako u nás, ne?
Když už jsme u toho - docela bych uvítal, kdyby se nám odkazy na odpovídající kategorii či článek v jiném projektu také zobrazovaly v levém menu-sloupci, jako to na některých Wikipediích mají. --ŠJů 31. 8. 2010, 19:41 (UTC)

Návrh na speciální stránku s žádostmi o překlad textu + žádost o překlad italského textu[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, měl bych jednu prosbu a jeden návrh:

Prosba: Pěkně prosím, zda by mi někdo nepřeložil kousek italského textu (z článku Betelgeuze na italské Wikipedii):

La ragione di questa temperatura insolitamente alta è stata imputata dagli astrofisici alla collisione tra il flusso di gas che si originerebbe dalla sommità delle celle convettive fotosferiche, dalle quali si dipartono dei vasti pennacchi, ed il gas atmosferico; questo fenomeno sarebbe anche il principale responsabile della forte asimmetria morfologica riscontrata nelle osservazioni dell'atmosfera della supergigante.

Mnohokrát děkuji, jistě nejen za sebe.

Návrh: Navrhuji založit speciální stránku s žádostmi o překlady krátkých(!!! - něco jak jsem uvedl já zde) textů. Spousta lidí si cizí texty překládá v Google Translatoru nebo PC Translatoru a v kombinaci s vlastními znalostmi se to snaží nějak "spatlat" dohromady - těch již takto přeložených článků (většinou pahýlů) je tu mnoho. Vždy se najde nějaký složitější, nesrozumitelný text se kterými si "překladatel" neporadí a vždy existuje někdo, kdo cizí jazyk lépe ovládá. Vzhledem k mnohojazyčnosti Wikipedie si myslím, že by se v této věci něco víc dělat mělo, toto by mohl být první krůček. Službu bych zprovoznil pouze pro registrované (zmenší se tím množství textů, zneužívači budou lehce vyhledatelní). --Daewoo 30. 8. 2010, 20:10 (UTC)

Nejsem si jistý, jestli by taková stránka fungovala, t. j. jestli by byla šance, že někdo žádosti vyhoví. Já bych se asi v podobném případě pokusil podívat přes Wikipedisté podle jazyka, jestli v seznamu uživatelů italštiny nezahlédnu někoho, kdo je mi povědomý, že se tu vyskytuje a umí i česky, a toho bych jmenovitě poprosil na jeho diskusní stránce. --ŠJů 31. 8. 2010, 19:07 (UTC)