Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2014/01

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Obsah

Názvy německých měst (nejen jich)

Po dlouhé době by se komunity chtěl zeptat na názor na názvy článku o hlavně německých měst, jde hlavně pojmenování, jde hlavně o takové případy Olešnice nad Halštrovem, Halštrov (Horní Lužice), Donín (město), a druhé straně máme hodně větších německých měst, která jsou česky a český název je známý. Vím, že jsou různé názory, můj názor je, název města úřední německé jméno (i v Lužici, Lužičtí Srbové jsou tam všude menšinou pod 10%), a v závorce český či lužickosrbský název). Kromě výjimek jako Berlín, Mnichov, Žitava ale těch bude tak do deseti.--Mirek256 23. 11. 2013, 09:23 (UTC)

Česky tam, kde je to zažité, což rozhodně není tak do 10 ale mnohem více. Např. daný Donín. --Silesianus (diskuse) 23. 11. 2013, 09:34 (UTC)
O zažitosti také bude spor, pro některé je zažitý český název jeho pouhá existence. Zajímavé je, že německá wikipedie se tak nechová. Nemají česká města (myslím kromě čtyř) pod německými názvy. Například německá televize je již jiná záležitost.--Mirek256 23. 11. 2013, 09:48 (UTC)
Německá wp se řídí výzkumem jednoho institutu v Lipsku, který srovnává výskyt názvů měst (nejen českých) v německých médiích a klasifikuje je do tříd. Německá WP zvolila rozhraní 16, tj. je-li rozhraní větší (a výskyt v tom kterém jazyce tedy menší), je to německy, a naopak. Hlavu si s tím lámat nikdo nemusí. -jkb- disk de: 23. 11. 2013, 14:52 (UTC)
Jo, Donín znají nejspíš všechny děti hned po prvním stupni základní školy ... samozřejmě, že ne - to slovo jsem v životě neslyšel a musel jsem si vyhledat, co by to tak mohlo být.--frettie.net (diskuse) 23. 11. 2013, 16:30 (UTC)
To, že nevím, co je to magnetický moment, ještě neznamená, že se nejedná o zažitý název. Vy se asi nezajímáte o dějiny českého státu. Donín byl jeho součástí přes 250 let. Nikde v české odborné literatuře nenarazíte na jméno Dohna. Věřte mi, psal jsem diplomovou práci o Přemyslu I., takže literaturu mám načtenou. Je to tedy očekávaný název. --Silesianus (diskuse) 24. 11. 2013, 09:11 (UTC)
Jsem pro používání úředních německých názvů kromě výjimek u velkých měst (Berlín, Mnichov, Norimberk, Kolín nad Rýnem...). Podobně tak i u polských měst. Jsem rozhodně proti používání lužickosrbských názvů, nejedná se o očekávaný název v Česku. Je to podobné, jako kdybychom slovenské obce s převahou maďarského obyvatelsta uváděli pod maďarským názvem. --Jowe (diskuse) 23. 11. 2013, 15:21 (UTC)
A máme tu vůbec nějaká taková německá města, která tu jsou uvedena pod lužickosrbským názvem? --Silesianus (diskuse) 23. 11. 2013, 15:30 (UTC)
To nemáme, ale snaha tu byla.-:))--Mirek256 23. 11. 2013, 15:40 (UTC)
Pár vesnic by se tu našlo, Nowa Wjeska, Lejno. --Jowe (diskuse) 23. 11. 2013, 16:05 (UTC)
Asi tak.--frettie.net (diskuse) 23. 11. 2013, 16:30 (UTC)
.To jsem ani nevěděl, já myslel, že vše zmizelo. A když trošku přeskočím, neřekl bych že toto Klášterní voda je německá řeka či říčka.--Mirek256 23. 11. 2013, 16:35 (UTC)
Tak to ani Rýn že... --Silesianus (diskuse) 23. 11. 2013, 16:45 (UTC)
Nemyslím si, že lze otázku vyřešit plošně, ať už ve prospěch milovníků němčiny (kde to není do očí bijící, tak německé), ani ve prospěch milovníků češtiny (česky vše, co existuje) [, nebo milovníků Lužice (co lze, tak lužickosrbsky)].
Poctivý přístup podle mne řeší takovou otázku případ od případu, podle toho, nakolik je české jméno používané.
U lužickosrbských jmen si myslím, že zatímco u měst je lze obhájit jen těžko (dnes jsou Lužičtí Srbové skutečně malou menšinou), tak v případě nějaké vesničky, na které je vlastně nejzajímavější právě to, že tam stále ještě tvoří významný podíl Lužičtí Srbové, a čtenář se o ní dočte nejčastěji právě v souvislosti s tímto, možná užít lužickosrbský název použít lze. Stejně bych postupoval i u jiných menšin (třeba malé severské národy v Rusku a Kanadě) – pokud je vesnička významná svou menšinovostí, stát menšinový jazyk uznává a existuje oficiální menšinové pojmenování, pak dává smysl ho použít jako hlavní název, pokud se ukazuje, že dobré zdroje ho používají přednostně.--Tchoř (diskuse) 23. 11. 2013, 17:31 (UTC)
Já si myslím, že poctivé by bylo všude jako základní používat originální název (pokud je v latince) s výjimkami na prstech ruky spočítatelnými. Pochopitelně nezapomenout (či dokonce neodstraňovat) přesměrování. Třeba vůbec by mi nevadilo, kdyby Dresden byl na originálním názvu a existovalo (a používalo by se) přesměrování. Takové přejmenovávání (v takové míře), jako máme my se najde jen málokde a pokud, tak to bývají wikipedie frustrovaných národů, nebo takových, kterým hrozí zánik. --Kusurija (diskuse) 23. 11. 2013, 18:15 (UTC)
Tak teď nevím, jestli jsou Francouzi frustrováni, nebo jim hrozí zánik. --Silesianus (diskuse) 23. 11. 2013, 18:53 (UTC)
Chcete snad tvrdit, že přejmenovávají ve větší (poměrně, nezapomínejte, že mají podstatně větší absolutní počet článků, než my) míře, než my?? A psal jsem bývají, například vietnamština také používá latinku a přejmenovávají v podstatně větší míře, než my, ale to je dáno dost jinou strukturou jazyka. Takže to také nespadá ani pod frustraci ani pod hrozící zánik - když už mne chytáte za slovíčko. ;-) --Kusurija (diskuse) 23. 11. 2013, 21:02 (UTC)
Ano, u německých měst přejmenovávají ve větší míře, srovnatelnou měrou s naší wiki. Např: Cologne, Hambourg, Munich, Brême, Dresde, Francfort-sur-le-Main, Hanovre, Nuremberg, Aix-la-Chapelle (ano, to jsou Cáchy), Augsbourg, Brunswick, Duisbourg, Fribourg-en-Brisgau, Magdebourg... --Silesianus (diskuse) 23. 11. 2013, 21:14 (UTC)
Souhlas s Tchořem a Silesianem. Diskuse a argumenty odpůrců jsou nekonsistentní a přinášejí další problémy (co je to velké město?, kdo o tom rozhodne?, proč výjimky?) Jen pro zajímavost "Donín" znám ještě z doby své docházky na zš (a to bylo před rokem 1989), a to jsem tam nikdy nebyl a mám to k němu vzdušnou čarou cca 500 km. A nepřejmenujeme pak šlechtický rod "purkrabích z Donína" na "Burggrafen von Dohna"? Asi by to bylo správnější, když byli z té "Dohny", kterou všichni v Česku znají... Používaní "originálních názvů" má svá úskalí, jak o tom svědčí např. článek Vytautas u kterého by asi podle názvu málokdo předpokládal, že se jedná o z české historie dobře známého kandidáta na český trůn. Zajímalo by mne, kdo z Vás ho opravdu pod tímto "originálním" jménem opravdu zná? Protože pod tímto jménem ho nezná ani valná většina (nejen) odborné literatury... --Saltzmann (diskuse) 23. 11. 2013, 23:04 (UTC)
Nějaký Donín mne příliš netrápí, ale jen bych upozornil na to, že užívání českých měst je stále méně časté v běžném současném diskursu. Pokud tedy někdy začne nějaké Dynamo Dohna hrát Bundesligu (žádné Dynamo Dohna nejspíš neexistuje), stane se Dohna/Donín najednou všeobecně sdíleným termínem a může se stát, že se nebude říkat Dynamo Donín, ale Dohna. Tedy - aby bylo jasno, nemluvím teď konkrétně o Dohně nebo Donínu, kde se to téměř jistě nestane, ale o jiných městech, která sice v historických učebnicích mají třeba český název, ale v moderních médiích se už neužívá. Typické příklady: Solnohrad (FC Red Bull Salzburg), méně jednoznačný Štýrský Hradec (Sturm Graz se používá asi tak v 50 %) podobně jako Chemnitzer FC, anebo pravý opak Roztoky (nikdy jsem neslyšel Hansa Roztoky) či Chořov (Ruch Chorzów). Takže můj názor je: Opatrně na to - a nevycházet jen z historických knížek, ty se na věc dívají ryze ze svého pohledu a mají své, ani zdaleka ne obecně sdílené jazykové zvyklosti. Nehledě na to, že vycházejí často z historických okolností, které jsou dávno zcela překonané (kolega Kusurija, který se tu také zapojil, by mohl se svou Žmudí/Žemaitií hodiny vyprávět...) --Okino (diskuse) 24. 11. 2013, 13:26 (UTC)
Koneckonců připomenu (ne)dávnou diskusi o přejmenování At[h]én, i tam jsme se snažili přinést nejrůznější zdroje, ne jen historické publikace, zejména by to měly být zdroje z oblasti (politické) geografie, atlasy a mapy, učebnice zeměpisu, turistické průvodce/katalogy, samozřejmě běžná média atd. --Okino (diskuse) 24. 11. 2013, 13:39 (UTC)
Tak například Solnohrad se nepoužívá snad až na výjimky ani v odborné literatuře. Tam jde spíš o c/z problém. Solnohrad je jednoznačně zastaralý název. Proto by to mělo být posuzováno případ od případu, jak navrhoval Tchoř, podle zažitých názvů, a ne plošně. --Silesianus (diskuse) 24. 11. 2013, 14:12 (UTC)
Francouzský postup u německých měst nelze považovat za přejmenovávání, a ani český postup to není. Názvy jako Cologne (Kolín nad Rýnem) nebo Aix-la-Chapelle (Cáchy) jsou prastaré, pomalu starší než Norimberk. Je to prostě vžitý jazykový zvyk. Ale např. Schweinfurt IMHO "pozměněn" není. Doufám, že nikoho nenapadne toto místní jméno překládat do češtiny. A ani se mu smát. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 12. 2013, 21:05 (UTC)
Tak Svinibrod je taky docela rozšířené. Když jsme od tama měli i kněžnu... --Silesianus (diskuse) 16. 12. 2013, 21:09 (UTC)
a taky máme svinibrodskou zeleň Paul E (diskuse) 5. 1. 2014, 15:31 (UTC)

Česká wikipedie je psána jazykem českým a proto užívá a má užívat české názvy měst, pokud český název v současné češtině existuje. a nejen měst a nejen měst na území spolkové republiky německo. Toť můj jasný a stručný pohled na otázku názvů německých měst a nejen jich. Kdybychom psali wikipedii v němčině, jistě bychom psali Schweinfurt a Aachen a Konstanz. Píšeme v češtině, takže Svinibrod a Cáchy a Kostnice. Píšeme česky. Paul E (diskuse) 5. 1. 2014, 15:31 (UTC)

Jsem pro důsledné používání původních (německých, francouzských, anglických, italských, atd.) názvů a použití přesměrování, pokud je založen článek s českým názvem. Jinak vznikne zmatek nebo bude třeba úplně zbytečně přejmenovat názvy už založených článků, jako Salon des Indépendants, Biennale di Venezia, University of California, Berkeley, atd.--NoJin (diskuse) 5. 1. 2014, 17:43 (UTC)
Řeč je o zeměpisných názvech, zejména německých. tedy NoJinův příspěvěk je jako reakce na předchozí trochu mimoběžný. Budeme li psát název institucí v tolika jazycích, tak to teprve bude zmatek, Například Karlova universita a orignálně latinsky Universitas Carolina a současně anglicky Charles Unversity (jako na anglické wikipedii a v mnoha originalnich textech dnes psaných angličtinou) a francouzsky Université Charles (jako na francouzské wikipedii) a německy Karls-Universität (jako německá wikipedia) a italsky Università Carolina (jako na italské wikipedii) a zcela mezinárodně esperantem Universitato de Karolo.... Zůstaňme u češtiny, pokud český název existuje. jsme česky psaná wikipedie. Paul E (diskuse) 5. 1. 2014, 20:00 (UTC)
Jsem pro používání českých názvů, kde existují. Nebo snad chcete psát Paris míto Paříž?--Chalupa (diskuse) 5. 1. 2014, 20:58 (UTC)
Určitě ne, Paříž je velmi zažité, ale kromě těchto případů, tam kde to není tak známé, bych volil originál. Rozumně to dělají Němci, kteří by mohli třeba všechny vesnice a města ve Slezsku, bývalém východním Prusku nebo v Sudetech mít pod německými názvy, protože dříve tam Němci žili, názvy jsou známé a zažité, Přesto to oni tak nedělají, viz třeba https://de.wikipedia.org/wiki/Radk%C3%B3w Postupoval bych stejně.--Don Pedro (diskuse) 5. 1. 2014, 21:08 (UTC)
A co je nám do Němců? Proč si nevzít příklad třeba od Francouzů? --Silesianus (diskuse) 5. 1. 2014, 21:10 (UTC)
Němci někdy volí místní názvy, někdy německé.--Tchoř (diskuse) 5. 1. 2014, 23:22 (UTC)
Ano, Tchoři, jenže Lemberg je zhruba na úrovni Breslau nebo Mnichova či Drážďan. Proti tomu nic nemám. Já jsem dával příklady tisíců malých měst a vesnic, kdy ačkoliv je německý název jasný a zažitý, protože tam dřív Němci žili ve většině nebo to dokonce patřilo pod Německo, přesto úvádějí název současný a německý až potom v závorce. Stejně bych to dělal já u názvů méně zažitých, tím tuplem, že tam nikdy nežila česká většina.--Don Pedro (diskuse) 6. 1. 2014, 00:12 (UTC)
Ne, německé projekty volí německé názvy i u menších měst (Prag, Pilsen, Karlsbad, voy:Karlsbad,Marienbad, voy:Marienbad), jsou-li dostatečně zažité. Pokud po nich ani rakouský pes neštěkne, volí původní (Pressburg, Ostrau, Tachau, Kuttenplan). --YjM | dp 7. 1. 2014, 15:39 (UTC)

Protože české ekvivalenty formálně existují pro značnou část buď významnějších nebo kdysi českých osob, měst a míst, je podle mě rozhodující podmínkou "zažitost", kterou bych rozhodně nevnímal zpětně. Jako rozhodujícím faktor zažitosti by se dala vzít např. relativní četnost hledání daného výrazu. Dost pochybuji, že by se pak ukázal třeba "Brunšvik" jako vhodný, narozdíl od "Lipsko". Totéž se zeměpisnými názvy a jmény osob. Osobně nevidím problém ani s různými jazykovými kombinacemi hesel typu Schweinfurt-svinibrodská zeleň nebo Salzburg-Solnohradsko. Aarrcchhiimmeeddeess (diskuse) 6. 1. 2014, 08:30 (UTC)

domnívám se, že zrovna Brunšvik je v češtině používaný, častěji než německý název (v češtině navíc obtížněji čitelný).– Tento nepodepsaný komentář přidal(a) Paul E (příspěvkydiskusebloky) 02.10, 8. ledna 2014‎ SE(L)Č
Způsob, jak zažitost změřit, jsem výše navrhl. Aarrcchhiimmeeddeess (diskuse) 8. 1. 2014, 00:19 (UTC)

Mimochodem narazil jsem na problém s nekonzistencí uvádění státu pro místo události, pokud se buď území stěhovalo mezi státy nebo se osamostatňovalo, sjednocovalo apod. Typicky Němci 19.století se narodili v nějakém pidistátečku a zemřeli v Německu, ale údaje v článcích to reflektují jak u koho. Aarrcchhiimmeeddeess (diskuse) 8. 1. 2014, 18:50 (UTC)

Na dopravních značkách v německém pohraničí jsou velmi často uváděny německé názvy českých měst a v závorce české. – Tento nepodepsaný komentář přidal Petr.vilemov (diskusebloky) 16. ledna 2014, 07.54‎ SE(L)Č

Na de:wiki je zajisté článek Prag = Praha - a možná i pro některá jiná města podobně. Ale Jablonec nad Nisou má článek pod tímto českým názvem - https://de.wikipedia.org/wiki/Jablonec_nad_Nisou - i když by mohli mít Gablonz an der Neiße. A pro velký počet dalších českých názvů měst a vesnic je to stejně. Kde která vesnice má svůj článek pod svým českým názvem. A všechna města mají články; přitom jen velká města pod známým názvem německým. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 1. 2014, 08:04 (UTC)
Což není úplně pravda, jak jsem již rozporoval výše. Pozor na zaměňování statistické hypotézy, neověřené statistické hypotézy a reálného stavu. Jsou to 3 odlišné věci. --YjM | dp 16. 1. 2014, 18:03 (UTC)
P.S. V úvodu článku o Jablonci stojí napsáno: Jablonec ist die zweitgrößte Stadt des Liberecký kraj, die größte Stadt und Sitz des Okres Jablonec nad Nisou und ein wichtiger Industriestandort. Zde tedy dokonce i originální české názvy krajů a okresů podle stavu, kdy článek vznikal. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 1. 2014, 08:11 (UTC)
Co není úplně pravda, kolego YjM? Napsal jsem, že jen velká česká města mají na německé Wikipedii poněmčená jména: Prag, Brünn, asi i Pilsen. Také Budweis, dobrá. Ale např. i Ústí nad Labem má v názvu článku toto české jméno, a to je věru velké město. To si může každý ověřit. Takže kde je ta nepravda, kolego? --Zbrnajsem (diskuse) 17. 1. 2014, 20:44 (UTC)
Na příkladech de:Jablonec nad Nisou a de:Ústí nad Labem vs. de:Prag jste postavil tezi „velká města německy, malá česky“. A já jednoduchým protipříkladem de:Marienbad vs. de:Ostrava tuto tezi vyvracím. Naopak stavím tezi vlastní: Název článku se neřídí velikostí města/obce, ale známostí (tj. očekávatelností, rozšířeností, používaností) daného názvu v německojazyčné kultuře (a velikost města/obce z toho vyplývá jako důsledek (větší města známější pod německým názvem; situace u nás je ekvivalentní)). Což je způsob, který by měl medle být uplatňován též na cswiki, resp. ve všech encyklopediích. --YjM | dp 17. 1. 2014, 21:24 (UTC)
S tímto postupem souhlasím. Výše jsem snad dokázal, že německá Wikipedie dnes takovýto postup uplatňuje, na rozdíl od dřívějších snah, i malá města a vesnice psát německy (něco jako Malá Lhota = Klein-Lhota nebo tak). Podíval jsem se na de:Cheb - a i Cheb (německy Eger) je tak psán (místo zavraždění Wallensteina - toto jméno způsobil Schiller). Takže teď si snad rozumíme, kolego YjM. Mimochodem, de:Marienbad je jedna z mála výjimek z toho, co je jinak. Co si já také myslím je, že bychom neměli brát prastará jména jako Svinibrod místo Schweinfurt. To nepovažuji za žádoucí. A dále poznámka: Mnoho německých měst i nad 50000 obyvatel dosud nemá články. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 1. 2014, 08:38 (UTC)
Prastará je přece důvod proč starobylý název používat: "Už od dávných časů a dodnes se město v češtině, například Solnohrad, nazývá Solnohrad". takže nevím proč najednou nazývat města jinak. samozřejmě, můžeme se inspirovat jak to dělají v jinojazyčných wikipediích, nejen německé, třeba francouzské, polské, , tam, kde je to účelné a odpovídá české tradici. nemyslím, že argument "protože to tak dělaj němci" je argument důvodný, ještě hůř je li podán nepřesně. (na okraj: zeměpisné názvy jsou na německé wikipedii důsledně německé) (ne, opravdu nechci psát něco jako Klein-Lhota :-) ) Paul E (diskuse) 18. 1. 2014, 17:10 (UTC)

Sice pozdě, ale přece se přidávám do této diskuze: Již kdysi dávno jsem byl v reakci na dotaz ohledně názvu článku o městě z jazykové poradny Ústavu pro jazyk český upozorněn na existenci publikace Index českých exonym vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním jako seznam standardizovaných českých podob názvů geografických objektů mimo území ČR, v rámci série geografických názvoslovných seznamů OSN. Psalo-li se zde nahoře, že „o zažitosti také bude spor“, pak co jiného než tato příručka nám může být normou? Však i podle jejího úvodníku byla vydána právě proto, aby plnila „funkci normativní příručky pro všechny, kteří s českými exonymi přicházejí do styku, a to jak pro geografy, kartografy, historiky, lingvisty, novináře, rozhlasové a televizní redaktory a hlasatele, tak i pro širokou veřejnost“. Když ti všichni jsou nabádáni, aby se příručkou řídili, přijde mi jen logické, abychom se o to snažili taky. I proto jsem si jeden její exemplář (2. vydání, 2011) nechal nadělit k Vánocům, mj. s úmyslem porovnat postupně její doporučení se stavem na Wikipedii. Exonyma se v ní dělí do tří skupin – živá (současná), ustupující (zastarávající) a historická (zastaralá). Jsem přesvědčen, že minimálně na těch živých („např. Kodaň, Londýn, Řím, Záhřeb, Vídeň, Drážďany, Temže, Pád[, která] jsou v dnešní češtině všeobecně známá a rozšířená [a] pokládaná za její přirozenou součást a mají stálou komunikační platnost“) bychom neměli mít problém se shodnout i zde pro Wikipedii – a elegantně tím nahradit výše nutně vždy jen nepřesně formulovatelná kritéria o „velikosti“ či „zažitosti“. Nezapomínejme, že naším posláním zde je především referovat o světě, jaký je, a ne hodnotit velikost nebo zažitost něčeho z perspektivy nutně subjektivní. Prosím vás o názor, zda vám používání této příručky jako hlavního (ne však nutně jediného) zdroje v takovýchto případech přijde rozumné. --Blahma (diskuse) 21. 1. 2014, 22:03 (UTC)

Vysoké Tatry - zeměpisné názvy

V poslední době došlo v souvislosti s projektem česko-slovenské wikipedie (WP:WPCS) k vytvoření či úpravě různých článků o místech v oblasti Vysokých Tater. Následně ovšem vznikl chaos, když se začalo přesouvat ze "slovenského" názvu na "český" a naopak. I v současnosti visí na Požadovaných přesunech několik návrhů. Bylo by záhodno shodnout se na společném postupu. Jaký je tedy váš názor - ponechat původní slovenský název (např. Dolina Kežmarskej Bielej vody) nebo počeštit (tedy Dolina Kežmarské Bílé vody)? --Vachovec1 (diskuse) 30. 12. 2013, 12:22 (UTC)

Očekávaný název. Což je medle většinou ten slovenský. Možná by se našly výjimky, které bych posuzoval individuálně (z hlavy mě ale žádná nenapadá). --YjM | dp 30. 12. 2013, 13:49 (UTC)
Určitě očekávaný název, tedy ten slovenský. Jestliže má někdo potřebu přesměrování z počeštěného (německého, polského, maďarského) názvu, tomu bych asi nebránil. --Leotard (diskuse) 30. 12. 2013, 14:04 (UTC)
Společný postup by měl mít podobu hledání očekávaného názvu. Ten může být někdy počeštěný, někdy slovenský.--Tchoř (diskuse) 30. 12. 2013, 14:17 (UTC)
Rozhodně ne polopočeštěné názvy jako Dolina Kežmarské Bílé vody. Buď počeštit celé (Údolí...) nebo ponechat v originále (což mi přijde v tomto případě smysluplnější). Tam, kde je počeštěný název očekávatelnější, klidně počeštit.--Shlomo (diskuse) 30. 12. 2013, 17:17 (UTC)
Tak v tomto případě zrovna není jasné, co je zeměpisný název a co není. U rozlišovačů nevadí českojazyčné sloňování, u obecných názvů hora, údolí nevadí překlad. U zeměpisných názvů je překlad téměř vždy chybou. (o exonymech nemluvím)--Rosičák (diskuse) 30. 12. 2013, 17:26 (UTC)
přiklonil bych se k originálním slovenským názvům. Z češtiny bych nanejvýš zavedl přesměrování. --Petr1888 (diskuse) 30. 12. 2013, 17:29 (UTC)
Proč? Dělal jste nějaký průzkum relevantní české literatury, nebo jde o to, čemu Vy dáváte osobně přednost? --Tchoř (diskuse) 31. 12. 2013, 01:17 (UTC)
Rozhodně nejde o to, kdo čemu dává přednost, ale jaký je současný stav a jeho tendence. V poslední době lze nalézt originální názvy (např. Great Slave Lake, cit. NOVOTNÝ, Jiří, Eva Aunická, Hana Brandová, Augustn Fičer Kapesní atlas světa. Praha : Kartografie Praha, 1994. 286 s. ISBN 80-7011-293-X. S. 176.  ) tam, kde ještě v šedesátých letech letech nabyla (př. Velké otročí jezero ve vydání z r. 1962). Slovenské původní názvy mají navíc tu vlastnost, že jsou českojazyčným mluvčím obecně srozumitelné. Z toho by měl vyplynout návrh doporučení tyto původní geografické názvy (přinejmenším ze slovenštiny) nepřekládat. Navíc se tím vyhneme zkomoleným překladům, které je možno vidět u jiných článků, a to především těch, přeložených pomocí nového udělátka, jako je Biela voda (přítok Dunajca)) - správně Dunajce viz [1]. Herigona (diskuse) 31. 12. 2013, 14:34 (UTC)
No netroufl bych si tvrdit podle jednoho (kapesního) atlasu celé tendence a směřování. Můj Atlas světa (2005) např. uvádí Velké Otročí jezero... --Silesianus (diskuse) 31. 12. 2013, 16:29 (UTC)
Kapesní atlas světa uvádím jako příklad záměrně, protože v tomto formátu vychází od r. 1959 a má tedy svoji historii. Autorské kolektivy se mezi jednotlivými vydáními obměňují jen částečně. Z těchto důvodů postihuje lépe tendence v názvosloví než ostatní publikace. Na druhé straně je jasné, že tendence se mohou i zvrátit. To už sem ale nepatří. Herigona (diskuse) 31. 12. 2013, 17:12 (UTC)
Pokud někdo vytvoří (ať už za pomoci udělátka, nebo čistě z vlastní iniciativy) nějakou zkomoleninu, tak je to samozřejmě dobré napravit. U názvů, které se běžně česky nepoužívají, skutečně nevidím důvody pro překládání názvů přímo wikipedisty. Nicméně řada názvů se česky ujala už ve stávající literatuře (třeba Západní Tatry) a tam by podle mého názoru Wikipedie trváním na slovenštině šla proti proudu.--Tchoř (diskuse) 2. 1. 2014, 12:13 (UTC)
Správný je očekávaný název. U slovenských místních jmen je to v drtivé většině případů ten slovenský (jak je zmíněno i zde). V základní podobě jména (a tedy i ve jméně článku) se podle jazykovědných pravidel zachovávají i všechny původní slovenské koncovky, ty se počešťují až pokud dochází k dalšímu skloňování v textu (což nemusí být vždy jednoduché). V uvedeném příkladu je proto správně Dolina Kežmarskej Bielej vody. Na druhou stranu pokud je v češtině dominantní počeštěný základní tvar, je potřeba to pečlivě doložit, a v tom případě bychom to měli respektovat. Ale to bude patrně zcela výjimečné. Není proto důvod jakkoliv měnit současné doporučení. --Beren (diskuse) 31. 12. 2013, 16:16 (UTC)
Domnívám se, že v případě geografických názvů je očekávaný název jak počeštělý název, tak název místním jazyce, tudíž doporučení zvolit jako název článku očekávaná název je podle mého názoru to samé, jako doporučit článek nazvat buď počeštělým názvem nebo názvem v místním jazyce. Předpokládám, že toto už bylo někdy v minulosti řešeno, neboť Wikipedie:Název článku obsahuje doporučení o používání počeštělých názvů, ale výslovně pouze u měst. Z tohoto důvodu se domnívám, že existuje shoda (resp. někdy v minulosti jí bylo dosaženo), že u ostatních geografických názvů je preferován jako název článku název v místním jazyce. Pozn. Není průzkum relevantní české literatury kvůli zjištění, co je používanější, už vlastním výzkumem? --Standazx (diskuse) 2. 1. 2014, 09:44 (UTC)
Používání českých názvů se rozhodně vyskytuje i u jiných zeměpisných objektů, u států, vodopádů, správních celků, hor, řek. --Tchoř (diskuse) 2. 1. 2014, 12:13 (UTC)
Pokud jste si všiml, nijak jsem nerozebíral, co se na Wikipedii vyskytuje a co ne, pouze jsem zmiňoval, že nějaká shoda kdysi vznikla. Co se týká států, tak pravděpodobně naopak neexistuje stát, jehož článek by byl nazván v původním jazyce (a pokud takový existuje, tak je to tím, že onen název byl plně převzat do češtiny). Viktoriiny vodopády jsou přeloženy plně, ovšem Nový Jižní Wales už jenom částečně. Na Kilimandžáro a Žlutou řeku se nechá pohlížet tak, že to překlady nejsou, Kilimandžáro by šlo označit jako přepis od Kilima Dscharo nebo Kilima Njaro (kdyby se jednalo o překlad, název článku o Kilimandžru by mohl být Bílá hora (Afrika) nebo Svítící hora). Co se týká té Žluté řeky, je to trochu komplikovanější. Pokud ten název do češtiny vychází z psané podoby 黃河, tak i tento český název může být označen jako přepis, protože čínské znaky mohou být v principu čteny v kterémkoliv jazyce i bez znalosti mluvené čínštiny. A taky se tím obchází potenciální spor, který přepis používat v názvu, případně (pokud by se jednalo o objekt mimo Beijingskou oblast) zda použít název ve standardní čínštině čí místně příslušné variantě čínštiny (nebo v ujgurštině či tibetštině) --Standazx (diskuse) 4. 1. 2014, 10:29 (UTC)
Vyslovil jste (podle mého názoru slabě podloženou) domněnku, že existuje či existovala shoda nepoužívat (s výjimkou měst) české názvy cizozemských zeměpisných objektů. Tedy jsem konstatoval, že minimálně běžný úzus tuto domněnku nepodporuje. Proč a jak který český název vznikl, to jsem nijak nerozebíral a rozebírat nehodlám, protože to nemá význam z hlediska platnosti vámi navrhované shody o nepoužívání českých názvů, kterou rozporuji.--Tchoř (diskuse) 5. 1. 2014, 08:39 (UTC)
Moje domněnka není slabě podložená, moje domněnka není podložená vůbec. Pouze se domnívám, že to, že v doporučeních týkajících se názvu článku jsou výslovně zmíněny názvy článků o městech, má nějaký důvod a na prvním místě mezi těmito důvody bych očekával shodu, protože doporučení, pokud se nepletu, právě na základě shody vznikají. Možná budu za podivína, ale domnívám se, že by stálo za to zformulovat nějaké obecnější doporučení. Pokud shoda neexistuje, možná by stálo za to zahájit na toto téma diskusi, ze kterého by nějaká shoda vznikla, neboť se domnívám, že při každém sporu o to, jak by se článek měl jmenovat, provádět analýzu toho, které jméno je používanější, podle mě není to nejlepší řešení (ale vzhledem k tomu, že žádné jiné doporučení není). Ale je to jenom můj názor, takže diskusi sám zahajovat nebudu. Každopádně, níže připopuji nějaké návrhy na doporučení. --Standazx (diskuse) 5. 1. 2014, 16:33 (UTC)
Povšimněte si hned druhé věty pravidla: Za vlastní výzkum se naopak nepovažuje shromažďování a uspořádávání informací ze zdrojů, jež jsou podstatou encyklopedické práce. Informace je užívána ve zdrojích, takže není sama o sobě vlastním výzkumem. Když vezmeme množinu zdrojů a uspořádáme na základě výskytů informace z nich, abychom zjistili, jakou informaci či její formu upřednostňují, abychom tuto skutečnost stejným způsobem reflektovali v článku, pak to je přece podstata naší práce. Pokaždé ale podrobný průzkum dělat nemusíme – jazykovědci konstatují, že se již upouští od počeštěných podob základních tvarů místních slovenských jmen (viz [2], Závěr), a pokud v konkrétním případě nejsou jasné známky opaku, lze to vzít za bernou minci. Naopak značně problematické by bylo rozhodovat se jen na základě osobních preferencí či domněnek či usuzovat na hypotetický konsenzus komunity jen proto, že pro daný případ neexistuje doporučení (které ve skutečnosti nemusí existovat z mnoha jiných různých důvodů). --Beren (diskuse) 2. 1. 2014, 19:23 (UTC)
O té větě vím. Shromažďování a uspořádávání ano. Ovšem jako výsledek encyklopedické práce prost vlastního výzkumu může být pouze konstatování, které názvy kteří autoři používají, případně obecněji, které názvy se používají. Analýza toho, který název se používá více, už za vlastní výzkum považována být může, neboť se jedná o vlastní závěr dotyčného, který tuto analýzu prováděl. Samozřejmě, pokud tuto analýzu už někdo nezávislý provedl a je možné na ni odkázat, už to vlastní výzkum není zcela jistě. --Standazx (diskuse) 4. 1. 2014, 10:29 (UTC)

Uvedený příklad souvisí s otázkou, jestli tam, kde užíváme název v originálním jazyce v nějakém sousloví nebo v textu, s ním máme zacházet podle gramatiky původního jazyka (což ne vždy je možné, pokud ta gramatika není plně kompatibilní s českou gramatikou), anebo s ním zacházet podle české gramatiky (což ovšem také není vždy bez problémů - buď je třeba na cizí název roubovat české koncovky, anebo název používat jako nesklonný, což taky nemusí být nejšťastnější).

Druhým problémem je, že není vlastní jméno jako vlastní jméno. Zatímco u moderních rodných jmen, příjmení či názvů obcí a sídel už je dnes obecně zvykem preferovat původní podobu (a i názvy ulic a náměstí postupně mění charakter od pouhé přeložitelné dedikace k ustrnulému a nepřekládatelnému označení řetězcem znaků), popisná vlastní jména typu "Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových" anebo méně ustrnulá víceslovná odvozená označení, byť označují konkrétní objekt, si zachovávají některé rysy obecného označení a přece jen častěji bývá zvykem je překládat (a takřka všechna vlastní jména včetně osobních se přinejmenším gramaticky přizpůsobují cilovému jazyku). Pokud se pro místo používají v jazycích sousedních zemí názvy, které významově odpovídají překladu, tak je to dalším argumentem, že i do jiných jazyků by se označení mělo překládat. To je i případ oněch slovenských údolí.

Specifickým problémem ovšem je, že i v rámci češtiny mají názvy svá lokální a nářeční specifika (například na Kokořínsku či Krkonošsku se údolí nazývají slovem "důl"). Pak je ovšem otázka, jestli slovenský výraz "dolina" máme přebírat s takovým respektem, s jakým akceptujeme české nářeční a lokální termíny v místních názvech, anebo jestli bychom ho měli překládat do nějaké mainstreamové češtiny. Ostatně i slovenština má slovo údolíe a slovo dolina zná i čeština, ba dokonce i přímo v Praze jsou například ulice Dolina, Na dolinách a V dolinách - každá z nich v úplně jiné čtvrti, a jmenuje se tak vesnice například na Sokolovsku či na Děčinsku, na Slovácku je slovo asi ještě běžnější (viz třeba Máchova dolina). --ŠJů (diskuse) 2. 1. 2014, 19:14 (UTC)

Nemám po ruce žádné české tištěné průvodce po slovenských horách, ale letmo jsem mrknul na pár podobně zaměřených webů v češtině. Ty sice nemají kdovíjakou jazykovou úroveň, ale něco o běžných zvyklostech vypovídají. V nich je poměrně časté ponechávat v souslovných názech původní slovenskou gramatiku včetně předložek a pádových koncovek Dolina Siedmich prameňov, Chata pri Zelenom plese. Ani slova jako dolina či dokonce cintorín se v ustálených názvech většinou nepřekládají. Na druhou stranu, adjektiva v názvech dolin je v textu zvykem skloňovat s českými koncovkami („v Temnosmrečinské dolině“ a ne „v Temnosmerčinskej doline“). Když dám Googlem vyhledat spojení "dolina vody" a "dolina potoka" s omezením na český jazyk, českou podobu adjektiva uvnitř takového názvu nenacházím téměř nikde (takřka jedinou výjimkou je článek, o kterém zde diskutujeme). Ovšem dají se najít neutrální opisy, například Bielovodská dolina místo Doliny Bielej vody. --ŠJů (diskuse) 2. 1. 2014, 19:41 (UTC)

Názvy typu Bílá voda nebo Zelené pleso překládat. U názvů typu Hrebienok spíš ne, nedělal bych z toho Hřebínek. U té doliny bych to bral tak, že je to i české slovo. Vždyť se vždycky říkalo v počasí „v horských dolinách“ bude tak a tak. Dolina není synonymum k údolí. Atila M. Rof (diskuse) 2. 1. 2014, 23:21 (UTC)

A co to jsou "názvy typu Hrebienok"? To jako názvy bez přívlastku? Kdyby to byl "Zelený hrebienok", tak už by to byl název stejného typu jako "Zelené pleso"? Tvrzení, že dolina není synonymem k údolí, asi taky nebude příliš podložené. --ŠJů (diskuse) 6. 1. 2014, 09:09 (UTC)

Pokud budu mluvit za sebe, tak vzhledem k tomu, že Wikipedie je elektronická encyklopedie a má široké možnosti, co se týká přesměrovávání různých názvů na jiné články, je také možné navrhnout obecný postup, že články o geografických územích, které nejsou názvem státu (zde panuje shoda) a které se nacházejí ve státě, který oficiálně používá latinku, budou názvy článků v místním oficiálním jazyce a z české podoby na ně povede přesměrování. Osobně bych neměl nic proti tomu, kdyby článek o Londýnu začínal London, česky Londýn, ... Vnesla by se tak do Wikipedie určitá jednotnost a určitě by to bylo blíže k pravidlu žádný WP:Čechocentrismus. Je ovšem na diskusi, co s místy, kde je oficiálních jazyků více (nepočítám místní uznané jazyky národnostních menšin).--Standazx (diskuse) 4. 1. 2014, 10:29 (UTC)

Používání češtiny včetně českých názvů objektů včetně zeměpisných není nic proti WP:čechocentrismus. Používání češtiny a českých názvů (včetně zeměpisných) je záležitost jazyková, nikoliv obsahová, naproti tomu čechocentrická vyjádření jde klidně napsat i čínsky. Tyhle problematiky spolu moc nesouvisejí (i když u některých objektů nesou možné názvy v různých jazycích určité významové odstíny).
A jinak já osobně si myslím, že dokud lze existující český název označit za očekávaný v rámci češtiny, tak má být použit, ať už se jedná o zeměpis, chemii, nebo etnografii Evenků. --Tchoř (diskuse) 5. 1. 2014, 08:39 (UTC)
Když o tom přemýšlím, tak očekávaný název je vůbec celkem zajímavý pojem, protože předpokládá znalost chování čtenáře. Když o tom přemýšlím ještě víc, tak vzhledem k tomu, že existují přesměrování, tak je problém názvu článku nepodstatný, protože jiné názvy lze řešit přesměrováním. Nicméně, kdyby to přece jenom někdo řešit chtěl, přikládám nějaké návrhy, které by mohly být obecně fungující:
  • název článku vždy jako český překlad (nejméně problémů se skloňováním), z názvu původním jazyce vždy přesměrování,
  • název článku vždy v jazyce místa výskytu (s tím, že z českého názvu bude vždy vytvořeno přesměrování),
  • ponechat název tak, s jakým byl článek vytvořen, případné požadavky na přesun na jiné jméno řešit výhradně vytvořením přesměrováním.
  • název článku převzít z položky wikidat ve tvaru Qčíslo a všechny možné názvy řešit přesměrováním (takže žádný z názvů by nebyl preferovaný, všechny by byly rovnoprávné). --Standazx (diskuse) 5. 1. 2014, 16:33 (UTC)
Bylo by především dobré, aby název měl tu podobu, jaká se pak v článku používá. Považoval bych za hloupé, aby se článek jmenoval "London" a v něm se mluvilo o Londýně (nebo třeba aby se článek jmenoval "Pauline Viardot" a pak se v něm hovořilo o "Viardotové"). To trochu spadá v jedno s vaší třetí možností, leda by přesouvatel byl ochoten článek rovněž upravit.--RPekař (diskuse) 5. 1. 2014, 18:12 (UTC)

Od české Wikipedie očekávám, že bude obsahovat články s českými názvy (pokud samozřejmě existují). S povídačkami o přesměrováních na mě nechoďte. Stejně tak anglicky mluvící člověk bude hledat na anglické Wikipedii článek o hlavním městě České republiky pod heslem Prague, nikoliv Praha. K debatě o Zeleném plese atd. musím uvést, že nejde o to, zda tam je nějaký přívlastek, ale o to, že „zelená“ je běžné slovo a „pleso“ také. Vím, že v Bratislavě jsou Zlaté písky a v Americe Řeka svatého Vavřince, takže to jistě budu hledat pod těmito názvy a ne pod jejich ekvivalenty v jazyce státu, na jehož území se nacházejí. Pokud jde o slovo dolina, nechal jsem si ho přeložit ze slovenštiny do češtiny jak pomocí slovnik.seznam.cz, tak pomocí translate.google.cz, a v obou případech mi to přeložilo jediným způsobem – jako dolina. Atila M. Rof (diskuse) 6. 1. 2014, 13:30 (UTC)

Jenže vlastní jména se od obecných označení svou povahou liší. A proto také ne vždy a ne všechna vlastní jména je obvyklé překládat. Například křestní jména a příjmení se dnes (nejde-li o nějakou historickou osobu či tradici) nepřekládají ani v případě, když jejich obsahový význam či český ekvivalent je obecně známý a nesporný. Proto nás nezajímá ani tolik to, jestli ono jméno lze přeložit, ale jestli je obvyklé ho překládat. Ostatně stejně jste nevysvětlil, proč zrovna Bílá voda nebo Zelené pleso by se měly překládat, zatímco Hrebienok (Siodełko, Kämmchen, Tarajka) nikoliv. Čeho je na Slovensku víc, hřebínků, nebo ples?
Nevím, jestli slovnik.seznam.cz a translate.google.cz jsou ideální nástroje pro překládání vlastních jmen ze slovenštiny do češtiny, jestli dokáží zohlednit stylistické a frekvenční faktory a kontext atd. Já jsem Googlem naše třeba dva filmy na ČSFD - Údolí slunce / Dolina solnca (1949) a Údolí míru / Dolina mira (1956), a slovensko-český slovník rozdílných výrazů ze SPN (1989) překládá slovenské slovo "dolina" dvěma českými slovy, ne jen jedním. Otázka je, zda například specifický lokální nářeční výraz v jednom jazyce překládat homonymním knižním či zastaralým výrazem v jiném jazyce, byť by třeba obsahově byly přibližně synonymní. --ŠJů (diskuse) 18. 1. 2014, 15:17 (UTC)

Poděkování je filtrováno

Stala se mi zajímavá situace. Chtěl jsem na Nástěnce správců poděkovat správci a moje editace byla zachycena filtrem.--Juandev (diskuse) 3. 1. 2014, 10:04 (UTC)

Ano, to je běžná věc. Patrně to bude tím, že NS sleduje velké množství lidí a z pohledu filtru je poděkování „zbytečné“ (žádná žádost) a editace pak všem vyskočí v sledovaných. Když někdy (výjimečně) děkuju na NS, rovněž musím překliknout filtr :). --Mario7 (diskuse) 3. 1. 2014, 10:50 (UTC)
@Mario7, Juandev: A proč prostě nějakým způsobem nepoděkovat prostřednictvím special:thanks ("poděkovat" v historii a diffech)? Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 3. 1. 2014, 16:02 (UTC)
Jasně, vím, že funguje i pro NS, odkdy bylo toto rozšíření zavedeno, děkování je rychlejší a jednodušší :). --Mario7 (diskuse) 3. 1. 2014, 16:07 (UTC)
Ano, to jsem udělal. Ale je to zbytečně víc prokliků a větší čas strávený administrativou.--Juandev (diskuse) 4. 1. 2014, 13:35 (UTC)

Zdroje - knihy

Protože mám poslední dobou problémy se sehnáním některých starších publikací, které mohou být potenciálně zajímavými zdroji, napadla mě jedna myšlenka. Domnívám se, že je prakticky jisté, že nejsem první, koho napadla, a tak jsem se snažil dohledat, jestli v rámci Wikiprojektů už něco podobného není - bohužel bezúspěšně. O co jde: Leží mi doma několik poměrně starých knih encyklopedického charakteru, které jsou těžko dostupné a naopak sháním informace z jiných, které se mi nedaří v knihovnách, antikvariátech ani digitalizovaných databázích sehnat. Pokud by se našlo více Wikipedistů v podobné situaci, mohlo by být zajímavé založit projekt, v jehož rámci by účastníci uvedli potenciálně zajímavou literaturu, kterou mají k dispozici a zda jsou ochotni pro jiné Wikipedisty nějakou informaci v dané publikaci dohledat, nebo určitou stránku oskenovat. Neexistuje na Wikipedii něco takového, případně byl by zájem? --Xth-Floor (diskuse) 4. 1. 2014, 20:26 (UTC)

Na české Wikipedii nic takového není, ale mohlo a mělo by být. A já se když tak hlásím. :-) --Okino (diskuse) 4. 1. 2014, 20:28 (UTC)
Pro zajímavost vizte en:Wikipedia:WikiProject Resource Exchange (s interwiki). --Okino (diskuse) 4. 1. 2014, 20:34 (UTC)
Tak pár lidí tu má třeba tohle. --Silesianus (diskuse) 4. 1. 2014, 20:43 (UTC)
Ano, toto je velmi dobrá věc a takový projekt by mohl jednotlivé uživatelské knihovny celkem šikovně propojit. --Bazi (diskuse) 4. 1. 2014, 20:53 (UTC)
Skutečně užitečné. Nechám se inspirovat a vypíšu taky pár knih ze své knihovny.--Chalim Kenabru (diskuse) 4. 1. 2014, 21:37 (UTC)
Pokud jsou ty knihy opravdu staré, tak staré, že se k nim nevážou autorská práva, pak mohou být přepsány na Wikizdroje. Jinak, takový WikiProjekt, jaký navrhujete by jistě nezapadl. Dobrý nápad. --YjM | dp 4. 1. 2014, 21:59 (UTC)
Určitě dobrý nápad, který by stál za nějakou centrální databázi. Napadlo mě to před delší dobou a posdílel jsem se svými botanickými wikikolegy několik zásadních knih. Přehled toho, co mám k dispozici, je na této adrese. Jsem ochoten jej přepracovat do uživatelsky přístupnější formy a také z toho na požádání něco vytáhnout. Je to ale, stejně jako moje články, všechno zaměřené na kytky... Vojtěch Zavadil (diskuse) 4. 1. 2014, 22:14 (UTC)

Fajn, díky za ohlasy! Aby bylo kde a nad čím diskutovat, založil jsem stránku s několika nápady, jakým způsobem by to mohlo fungovat. Jakékoli nápady a připomínky prosím směřujte do diskuse projektu, ať zbytečně nespamujeme pod lípou. --Xth-Floor (diskuse) 4. 1. 2014, 22:28 (UTC)

WikiProjekt Knihovna

USA × Spojené státy × Spojené státy americké

Jaký název se ve wikipedistické kategorizaci používá pro Spojené státy americké? Údajně existuje dohoda na používání cizojazyčné zkratky USA je to pravda? Osobně bych dával přednost označení Spojené státy.--Jenda H. (diskuse) 5. 1. 2014, 21:10 (UTC)

Wikipedie:Hlasování/Unifikace názvů u článků obsahujících název státu USA. Spojené státy … mexické? Osobně mi také ta cizojazyčná zkratka tak nějak nejde z klávesnice, ale Wikipedie by neměla sloužit k prosazování vlastních názorů a nutno přiznat, že v případě názvů kategorií by to bez zkratky bylo opravdu dlouhé.--Tchoř (diskuse) 5. 1. 2014, 23:15 (UTC)
Mno až tak cizojazyčná ta zkratka není. Při práci pro nějaký seminář jsem při prohledávání starých novin na Krameriu narazil na „Unifikované státy americké“ či tak nějak podobně :). --Silesianus (diskuse) 6. 1. 2014, 21:35 (UTC)
Má to být podnět k nové diskusi? Je přece jasné, že oficiálně jsou Spojené státy americké (United States of America - to by sice šlo přeložit Spojené státy Ameriky, ale...) Nejsem pro formu (jen) "Spojené státy", neboť bez celého jména to může vést k problémům. Mexiko jsou také Spojené státy - mexické. A USA? To je přece naprosto OK - a máme zde také přesměrování. USA přece zná každé dítě, i když třeba neví, že to jsou United States of America. Mj. - v angličtině se ale často píše "US" - US-Dollar atd. A "US gets a cold winter" - zde se používá v Americe i jinde singuláru. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 1. 2014, 22:02 (UTC)
Dříve se používalo názvu „Spojené obce americké“... --83.240.7.60 11. 1. 2014, 16:16 (UTC)
V češtině se jako zkratka pro Spojené státy americké používá téměř výhradně USA. V tom smyslu je to česká zkratka, bez ohledu na to, z jakého jazyka byla převzata. --ŠJů (diskuse) 18. 1. 2014, 14:52 (UTC)

Implementace algoritmů

Existuje doporučení které určuje jestli by kód u algoritmů (př. u Bubble sort) měl být specifický (např. C++) či pseudokód? Dle mého by bylo lepší mít u algoritmů obecný pseudokód. Specifický výběr jazyka by se podle mě měl objevit u stránek jazyků (př. C++). --Vaclav.Makes (diskuse) 6. 1. 2014, 21:11 (UTC)

V doporučeních asi nic takového přímo není, ale lze použít buď takto diskuzi nebo rovnou ŽOK. Nedojde-li v diskuzi ke shodě, bude potřeba využít ten ŽOK.
Problémem pseudokódu může být různá úroveň abstrakce/zápisu v různých článcích. Pokud možno, dal bych tam klidně oboje (tedy Psudokódem lze popsat např. takto: i Např. v C/Javě/Pythonu by kód vypadal takto:) s tím, že ukázkový jazyk má být vybrán jen jeden, pokud možno zdůvodnit jeho výběr a bez slušného zdůvodnění ho neměnit (např. Podle tohohle výzkumu se v 90 % dotazovaných institucí používá spíše Java než C#, měnim tedy příklad na Javu. Navíc jej lze v Javě zapsat mnohem jednodušeji.). --6. 1. 2014, 21:32 (UTC), Utar (diskuse)
Pokud se wikipedista nebude záměrně snažit ukázat, jaké pokročilé, pro laika nepřehledné triky a obskurní knihovní funkce v daném jazyce ovládá, tak zápis algoritmu bude ve většině vyšších imperativních jazyků hlavního proudu čitelný i pro uživatele jazyků jiných a bude pseudokódu velmi podobný. Pouštět se do nějakých zdlouhavých debat o univerzálním doporučení, kdy je lepší vývojový diagram, kdy je vhodná ukázka v jazyce symbolických adres a v kterých případech jsou na místě ukázky deklarativního jazyka, zabere myslím v tuhle chvíli víc času, než kolik může přinést užitku. Řešil bych to až v okamžiku, kdy praxe ukáže, kde kolem toho vznikají kvůli nedostatku doporučení spory, co je jejich jádrem a jak by je tedy bylo možno řešit. --Tchoř (diskuse) 6. 1. 2014, 22:36 (UTC)
V zásadě souhlas s Tchořem: Rozdíl mezi pseudokódem a funkčním kódem v mainstreamovém imperativním jazyce (C, C#, Java, klidně i Pascal, …) je prakticky minimální. (A za mně spíš: But why settle for pseudo when you can have the real thing? Aspoň se to dá vyzkoušet a otestovat, chyby v pseudokódu se odhalí hůř.) Hlavně z Wikipedie nedělat úložiště základních algoritmů ve všech jazycích. Mít v článku tři téměř identické implementace (rozdíl mezi Javou a C# je velikost dvou písmen (!)) je nesmysl, stačí jedna libovolná z nich. Někdy může mít smysl ukázat implementaci v jazycích různých paradigmat, např. v C# a v LISPu, ale i tím je potřeba šetřit a používat jen u algoritmů či problémů, pro které to je nějak specificky důležité či zajímavé. --Mormegil 8. 1. 2014, 10:20 (UTC)

Projekt Přírodní léčba

Zdravím pod lípou. Uvažuji o vzniku nového projektu s názvem Přírodní léčba. Vede mne k tomu potřeba zlepšit neutěšený stav článků o léčivých rostlinách a alternativní medicíně na české wikipedii, který mi již delší dobu leží na srdci. Protože se jedná o téma přesahující jednotlivé obory, jako je medicína, botanika, léčitelství a etnografie, domnívám se že by na něm mělo spolupracovat víc lidí. Základní motto vidím v úctě k vědě i k tradici přírodní léčby. Z tohoto důvodu se zdráhám takový projekt zařadit mezi Wikiprojekty vědy, spíše do samostatné kategorie. Hlavní smysl vidím v pozvednutí článků o léčivých rostlinách a přírodní léčbě ozdrojovanými informacemi z různých oborů a neutrálním úhlem pohledu. Dalším úkolem může být péče o vyváženost souvisejících článků.

Pokud máte chuť se k tomu přidat, dejte mi vědět na diskuzní stránce. Dám se do toho jen v případě že se najdou další účastníci s chutí do projektu a dbalí principu NPOV. Vojtěch Zavadil (diskuse) 7. 1. 2014, 10:30 (UTC)

Nefungují EO na Územně identifikační registr

Zdravím, máme tu plno článků o místních částech, na kterých před pár lety pořádně zamakal Wikipedista:Kloin, kupř. Zálesí (Doubravice). Dnes jsem si všiml, že nefungují EO na isu.cz, došlo tam k nějaké změně v url, v kódu přibylo jedno číslo a je vyžadován také název místní části. Mrkněte na to někdo, prosím, jestli to jde podle nějaké logiky a jestli by to šlo tedy roboticky opravit. Díky.--Ben Skála (diskuse) 8. 1. 2014, 23:00 (UTC) Aha, tak nefunguje ani odkaz na MV ČR a leckde ani na ČSÚ, často jediné tři refy v článku.--Ben Skála (diskuse) 8. 1. 2014, 23:29 (UTC)

Zdravím, teď jsem tu delší dobu nebyl. Koukal na to prosím někdo, nebo se toho mám chopit, analyzovat a opravit to? Ať to nedělám duplicitně s někým jiným. děkuji-kloin- (diskuse) 29. 1. 2014, 21:14 (UTC)
Zdá se, že s tím ještě nikdo nic nedělal, diskuse také vázne..--Ben Skála (diskuse) 5. 2. 2014, 20:48 (UTC)
MVČR roboticky nahradit nelze, ostatní jsem ještě nezkoumal. + zákony na portal.gov.cz taky nefungují. Ale ty by nahradit za jiný server mohly jít. 77.240.97.126 5. 2. 2014, 21:51 (UTC)

Zúžení stránky na článcích - řešení

Ahoj, možná se někomu stala ta stejná věc jak mně - došlo ke zúžení všech obsahových stránek cca na polovinu. Po zkoumání, o co jde jsem přišel na to, že vinu na tom nese zapnutá betaverze "Oživení typografie", kde někdo nastavil maximální šířku obsahu na 715 px, což pro 90 % lidí s rozlišením větším než naprosto minimálním vypadá blbě a leckteré články se pořádně ani nedaní číst.

Když nic jiného, tak to krásně ukazuje potřebu řešit šablony nějak jinak (infobox přes pomalu celý obsah a v textu - co řádek, to slovo - nedá se to číst) a taky to, že naše hlavní stránka se scie zobrazí, ale vypadá velmi děsivě a stísněně. Nicméně, chyba se projevila v Chrome, v Safari nikoliv - tak je možné, že k tomu nedošlo.

Odkaz na další řešení zde (mediawiki.org).--frettie.net (diskuse) 11. 1. 2014, 10:23 (UTC)

Jo v mozzile je to taky... ale týká se to pouze vektorového vzhledu. --Jenda H. (diskuse) 11. 1. 2014, 10:56 (UTC)
V kostce: nastavení --> betaverze --> deaktivovat typografii. -jkb- disk de: 11. 1. 2014, 10:58 (UTC)
Jo, tak to je. Nicméně - aktuálně se to řeší - ale jak to dopadne a kdy, to těžko říct.--frettie.net (diskuse) 11. 1. 2014, 12:39 (UTC)

Translation of Medical Article from English to Czech

We at Wiki Project Med Foundation are working with Translators Without Borders to first improve and than translate key medical articles into as many other languages as possible. An overview of the project can be seen here [3].

We have currently translated and added a number of articles to Czech Wikipedia with progress visible here [4]. The plan is to improve and translate 100 articles over the next 5-10 more years. The translators are not Wikipedians but professional translators. They do not unfortunately have any interest in editing Wikipedia directly even though I have tried to convince them to. Some of the live article can be seen here [5], [6], and [7]

It appears from the translations google gives me a number of users have concerns with the work being produced.[8][9] I am happy to put Wikipedians in contact with the translators for a direct discussion. Am also happy to either leave in intra wiki links or remove them. If the community does not feel this effort is worth while I am also willing to ask the translators to stop. I do not speak Czech thus if people could let me know what you decide in English. Best James Heilman, MD (talk · contribs · email)(please leave replies on my talk page) 11. 1. 2014, 23:37 (UTC)

Kdybych měl shrnout svůj osobní názor, tak ten je takový, že pokud se nenajdou dobrovolníci ochotní se tomu věnovat, pak by bylo lepší požádat o zastavení projektu. S těmi texty je řada problémů a daleko víc práce, než kolik by bylo vhodné přiložit těm ochotným dobrovolníkům, kteří provádějí běžnou patrolu a udržují přijatelnou úroveň v posledních změnách.--Tchoř (diskuse) 13. 1. 2014, 02:03 (UTC)
Souhlasím. Co jsem viděla, tak ty texty zní příšerně strojově, plus problémy s odkazy a fakt, že otrocky přeložit anglický text to českého prostředí prostě leckdy nefunguje....radši žádný článek, než takový. S úpravou takového textu je imho víc práce, než ho napsat de novo i třeba s použitím anglické verze jako (jednoho) zdroje. --Bodlina (diskuse) 13. 1. 2014, 09:00 (UTC)
Překlady dělaji profesionální překladatelé, takže myslím zase tak kostrbaté nejsou (o strojové překlady zjevně nejde). S wikilinky je ovšem dost velký problém. Nemyslím, že by výsledná kvalita byla horší, než kvalita článku průměrného nováčka, ale "problémem" je spíše ta délka článku, kdy takhle dlouhý článek nováček obvykle nenapíše. --Jklamo (diskuse) 13. 1. 2014, 13:31 (UTC)
Co jsem četl, tak překlady v žádném případě nezní příšerně strojově, dokonce ani strojově, dokonce naopak vyznívají stylisticky velmi dobře, a řadový wikipedista by je – dovolím si tvrdit, nenapsal lépe.--Kacir 14. 1. 2014, 21:19 (UTC)
Hi, firstly let me aprreciate your activity, may be as you know medical articles on Czech Wikipedia are poor in general and some cases give me creeps as well.
In my view, new translated content safely improve the quality of articles in information frame, on the other hand there are especially technical problems to be solved. Notice e.g. Dna, some internal links will stay "red" forever (absenting article), because there are incorrect links (not in nominative: Fruktózou > correct Fruktóza). Reviewing process by the Czech volunteers is demanded, but I welcome this project, as I see new versions bringing more information in addition references.--Kacir 14. 1. 2014, 21:19 (UTC)
Would you be willing to help with this? I would be happy to be you in contact with the people doing the translation into cs. James Heilman, MD (talk · contribs · email)(please leave replies on my talk page) 6. 2. 2014, 18:11 (UTC)
ostatní: Co tedy prostě dát všechny odkazy pryč a na začátek dát {{Wikifikovat}}? To by mohlo být nyní to nejjednodušší řešení.
@Jmh: As the most objections are against those internal links, what about just removing all of them from the incoming translation and putting template asking for adding links in the beginning of the article? That may be one of the easist ways for now. --6. 2. 2014, 18:50 (UTC), Utar (diskuse)
Yes we could look at doing that. James Heilman, MD (talk · contribs · email)(please leave replies on my talk page) 6. 2. 2014, 19:43 (UTC)

Wikispecies

Před časem jsem importoval na Wikidata odkazy, obsažené v šabloně {{Wikidruhy}}. Teď mi je na Wikidatech vyčítáno, že jsem tam naimportoval nějaké blbosti (konkrétně z článku Vrubouni [10]). Prosím tedy, zda by se nenašel nějaký dobrovolník, který by prošel Kategorie:Údržba:Wikidruhy různé od Wikidat a pravidelně kontroloval obsah Kategorie:Údržba:Wikidruhy není na Wikidatech. Případně i projít zbylé články obsahující šablonu, a vyházet zjevné nesmysly. Díky. JAn (diskuse) 13. 1. 2014, 07:22 (UTC)

Zdravím, na některé věci jsem se podíval a dal do pořádku. Některé (např. Proboscidea louisianica) nechtěji ze seznamu zmizet, i když je odkaz již správně. Vojtěch Zavadil (diskuse) 14. 1. 2014, 08:38 (UTC)

Rozcestník pro dvě jména

Trochu se ztrácím v doporučení české Wikipedie ohledně rozcestníku pro dva názvy. Napsal jsem článek s názvem Diktys (jméno údajného řeckého autora románu o trojské válce). Na české Wikipedii je už jeden článek s názvem Diktys (jméno postavy z řecké mytologie, bratr krále Polydekta). Nemyslím, že by jeden z nich byl výrazně dominantnějším, a pokud ano, tak spíše ten z Kréty. Oba jsou známí především pod jménem Diktys, při potřebě rozlišení se první označuje jako Diktys Krétský, a u druhého se odkazuje na mytologii. Nevím, jestli je v takových případech vhodnější použít rozcestník Diktys, tj. na názvy Diktys Krétský a Diktys (mytologie), nebo nepoužít, tj. bez rozcestníku a se vzájemnými odkazy z článků.

Řešení na enwiki se mi vůbec nelíbí. Tam je po zadání Diktys pouze přesměrování na článek Dictis Cretensis (Diktys Krétský). Po zadání Dictys je přesměrování na pahýl se čtyřmi postavami jménem Dictys z mytologie a nabídka odkazu na Dictys Cretensis.

Doporučíte mi nejvhodnější řešení? Předem děkuji za případnou odezvu. Zdraví --Rafus (diskuse) 13. 1. 2014, 11:46 (UTC)

Pokud není jeden dominatnější, tak přesunout na Dyktis (mytologie) a na uvolněném místě udělat rozcestník. Druhého dát na jménoDyktis Krétský. JAn (diskuse) 13. 1. 2014, 12:11 (UTC)

Wikipedie:Loutkový účet jako závazné pravidlo

Navrhuji přijmout WP:Loutkový účet za závazné pravidlo české Wikipedie. V současnosti nejde ani o doporučení, což vnímám jako velký problém, pokud jde o případný postih "loutkářů". Prosím o Vaše názory. Připomínky k textu adresujte na diskusní stránku navrhovaného pravidla. Děkuji --Vachovec1 (diskuse) 14. 1. 2014, 20:14 (UTC)

Překládání fundraisingové kampaně

Ahoj a dobrý den všem, neměl by někdo chuť vzít si na bedra překládání každoročních fundraisingů (takových těch kampaní, aby lidé přispěli na provoz Wikipedie?) Vždy se to dělalo wiki-stylem, kdo přišel tak přeložil, ale Nadace evidentně zamýšlí celý proces zkvalitnit. Hledá proto nadané lidi s přiměřeným citem pro jazyk a ovládající angličtinu, na které se každý rok může obrátit a požádat je o zkontrolování překladů. Rád podám podrobnější informace, které mi přišly e-mailem od koordinátorky celé kampaně. Děkuji, --Vojtech.dostal (diskuse) 15. 1. 2014, 15:54 (UTC)

Forma vedení seznamu anticeny Meloun roku

Zdravím všechny vespolek, potřebuji zjistit, jakou formu vedení seznamu byste jako čtenář preferovali. 1) tabulkou, nebo 2) číslovanými seznamy s nadpisem, nebo 3) vynechat nadpisy kategorií ceny a uvést je pouze tučně, tj nebudou v indexu článku nahoře.--DeeMusil (diskuse) 15. 1. 2014, 19:33 (UTC)

Osobně bych preferoval asi 3), ale 2) taky nevadí. Tabulka mi ořijde nevhodná, protože když jsem to četl, tak mi přišlo, že třeba v roce 2009 byl 2. "největší zelený zločinec" Martin Bursík a jehozločin bylo blokování tunelu v Českém středohoří a jeho výrok byl... atd. Přišlo mi, že nebylo poznat že ty kategorie spolu nesouvisí. --Mates (diskuse) 16. 1. 2014, 10:59 (UTC)
Jako Mates, tabulka je fakt matoucí. --Jann (diskuse) 16. 1. 2014, 15:01 (UTC)
Souhlasím, měl jsem z toho stejný pocit.--DeeMusil (diskuse) 16. 1. 2014, 19:12 (UTC)
Ještě připadá v úvahu i 2) s obsahem umístěným doprava, aby jeho délka nenarušovala článek, jak je to použito i v některých jiných podobných článcích. --Bazi (diskuse) 16. 1. 2014, 20:51 (UTC)

Bude následovat vkládání informací o ceně do článků "držitelů", jejich kategorizace apod.? --Bazi (diskuse) 16. 1. 2014, 15:11 (UTC)

Pokud se ptáte jako arbitr, tak Vám to může být jedno, neboť arbitři do obsahu článků nezasahují. Pokud se ptáte jako uživatel: Máte zájem to zapracovat? --DeeMusil (diskuse) 16. 1. 2014, 19:12 (UTC)
Ptám se na vaše vlastní záměry s tímto článkem a tématem. --Bazi (diskuse) 16. 1. 2014, 20:46 (UTC)
Od jisté doby, kdy byly projevy mé dobré vůle, tedy sdělování svých záměrů na Wikipedii, zneužívány k systematickému pronásledování mé osoby, již nemám žádné chuti jakékoliv záměry sdělovat, což nahrazuji sdělováním z toho vzniklé frustrace. Nevím tedy, proč bych to měl sdělovat právě na tento dotaz. Jelikož účel dotazu Pod Lípou byl splněn, jistě Vám nebude vadit, když se nenechám vyprovokovat a diskusi zde s Vámi ukončím.--DeeMusil (diskuse) 20. 1. 2014, 23:56 (UTC)
Ptám se speciálně proto, že jste proti jiné anticeně a zmínkách o ní vehementně brojil, a proto se celá tato eskapáda může jevit jako cílená provokace a může narážet na WP:NEKIT. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2014, 02:45 (UTC)

To patří spíše do diskuse článku, ne pod Lípu. Podívejte se na desítky jiných článků o různých cenách a anticenách a porovnejte si, které jsou jak uspořádané a proč. Nechápu, proč takovou banalitu tahat sem. Nějak jste to vytvořil, a protože to bylo matoucí, jiný kolega to upravil do přehlednější podoby. Co na tom ještě zbývá k řešení?

Mám spíš výhrady k tomu, když někdo do hlavního jmenného prostoru nahraje článek, který postrádá základní náležitosti (například 4 dny není vůbec zakategorizován) a navíc jej 4 dny blokuje šablona Pracuje se, která je určena jen pro nevyhnutelné použití nanejvýš v řádu hodin na dobu, kdy někdo na článku intenzivně pracuje - ne jako značka, že se někdo chce k článku za týden či za rok vrátit. To jste si asi měl připravit na pískovišti. Pak bych ještě viděl jako důležité, aby ten článek byl encyklopedický, tedy pokud možno podchytil různé úhly pohledu i nějaké nezávislé hodnocení, nejen články, které nejspíše jsou self-promo. Nicméně i když tu cenu udílejí jacísi anonymové nevalné úrovně, jako příznak tématu a doby bych článek oní považoval za encyklopedicky přínosný. --ŠJů (diskuse) 18. 1. 2014, 14:47 (UTC)

Upravil jsem to sám po výběru ze dvou variant, které jsem sám napsal, Vaše kritika není na místě. Podívejte se do historie článku. K obecné užitečné diskusi právě oblast Pod Lípou slouží. Dotazu pod článkem by si za pár let možná někdo všiml, ale nechtělo se mi na to čekat. Doufám, že to chápete. Komentář je beztak zmatený (neinformovaný) a s křížkem po funuse, navíc z velké části zcela mimo téma původního dotazu, tedy jistě nebude vadit to tu ukončit.--DeeMusil (diskuse) 20. 1. 2014, 23:56 (UTC)

Když se o tom mluví zde, tak jsem článku přidal šablonu významnosti a v diskuzi to zdůvodnil. Omlouvám se, snad jsem to nějak nepokazil, či tím někomu neublížil. Článek dle mě nemá 2 významné reference, jen odkaz na vlastní web a samé online deníky (blogy). A jako jiní nechápu, co to za zobecňují diskuzní smysl (jak je psáno na úvod Po Lípou "které jsou obecnější než jen k jednomu článku") na tomto místě. Odůvodnění: "ale nechtělo se mi na to čekat" není moc silný důvod --Pavouk (diskuse) 24. 1. 2014, 09:29 (UTC)

Slepé mapy evropských států - šablony pro zobrazování polohy

Na německé Wiki [11] jsou k dispozici "slepé" mapy všech evropských států. Pro zobrazování polohy (obce, hrady atp.) v ČR máme šablonu, která tuto mapu využívá. Nemohl by někdo zpracovat stejné šablony pro všechny evropské státy? Kdybych věděl, jak se to dělá, tak bych se toho ujal, ale takhle mi nezbývá, než poprosit někoho, kdo to umí. Myslím, že by to významně zvýšilo úroveň každého článku, který je věnován méně známým místům v cizině. --Lad.Raj (diskuse) 16. 1. 2014, 19:03 (UTC)

Request for comment on Commons: Should Wikimedia support MP4 video?

I apologize for this message being only in English. Please translate it if needed to help your community.

The Wikimedia Foundation's multimedia team seeks community guidance on a proposal to support the MP4 video format. This digital video standard is used widely around the world to record, edit and watch videos on mobile phones, desktop computers and home video devices. It is also known as H.264/MPEG-4 or AVC.

Supporting the MP4 format would make it much easier for our users to view and contribute video on Wikipedia and Wikimedia projects -- and video files could be offered in dual formats on our sites, so we could continue to support current open formats (WebM and Ogg Theora).

However, MP4 is a patent-encumbered format, and using a proprietary format would be a departure from our current practice of only supporting open formats on our sites -- even though the licenses appear to have acceptable legal terms, with only a small fee required.

We would appreciate your guidance on whether or not to support MP4. Our Request for Comments presents views both in favor and against MP4 support, based on opinions we’ve heard in our discussions with community and team members.

Please join this RfC -- and share your advice.

All users are welcome to participate, whether you are active on Commons, Wikipedia, other Wikimedia project -- or any site that uses content from our free media repository.

We look forward to a constructive discussion with you, so we can make a more informed decision together on this important topic. Keegan (WMF) (diskuse) 17. 1. 2014, 01:10 (UTC)

Mediagrant opět spuštěn: Můžete jezdit po Česku a fotit

Dobrý den a ahoj všem, rád bych oznámil, že bylo spuštěno nové kolo Mediagrantu, tedy grantu, který umožňuje jezdit po svém okolí a fotografovat vesnice, krajinu i další encyklopedicky významné objekty, přičemž vám proplatíme cestovní náklady. Podrobnější informace najdete na hlavní stránce Mediagrantu. Účastnit se může kdokoliv a je to velmi jednoduché, pokud však přesto nebude něco jasné, napište nám na mg(at)granty.wikimedia.cz a rádi poradíme. Malá poznámka: jsou spuštěny dvě hlavní témata Mediagrantu - focení českých obcí a chráněných území. Ostatní témata (např. židovské památky, seznam témat je zde) se otevřou v řádu dní). Díky a hezkou sobotu, --Vojtech.dostal (diskuse) 18. 1. 2014, 11:48 (UTC)

Rodina de Montalais

Jen v krátkosti. Jeden nebo dva editoři nám vytvořili již čtyři články o členech/členkách IMHO nepříliš významné francouzské rodiny de Montalais, kterou označují za slavnou. Prosazují v nich soustavně nedoložené a IMHO neencyklopedické editace, jako např. podtržení všech jmen. Je to už nepřehledná situace. Články jsou také navrženy na zrušení (ne mnou). Jen dva z nich (o dcerách) by snad mohly zůstat. Ty o rodičích by IMHO mohly být smazány. Prosím komunitu o vyjádření. Já se už tím nemohu tolik zabývat jako dosud. --Zbrnajsem (diskuse) 20. 1. 2014, 22:51 (UTC)

Já to řešit absolutně nehodlám, ale kdyby se do toho někdo chtěl vrtat... Dotčené články: Aura de Montalais, Pierre de Montalais, Françoise Charlotte de Montalais, čtvrtý nevidím. --YjM | dp 20. 1. 2014, 23:03 (UTC)
WP:3N. Každé encyklopedické heslo samo za sebe by mělo být encyklopedicky významné, čili jsou-li některé navrženy ke smazání, nechť se tam o nich vede příslušná diskuse. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2014, 23:05 (UTC)
Čtvrtý článek je o matce Renée Le Clerc de Sautré. Prakticky opsaný z těch jiných tří článků. Co je také problematické, jsou odkazy na genealogické linky, které ale nevedou k informacím. Diskuse se vede, ale ne intenzívně. Autor kolega Ambroise se toho neúčastní. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 1. 2014, 10:36 (UTC)
Sloučit do článku de Montalais a u něj doložit významnost. --Silesianus (diskuse) 21. 1. 2014, 10:43 (UTC)
Sloučit podle návrhu kolegy Silesiana - předtím už kolegy Chalupy - by bylo nejlepší řešení, ale kdo to udělá? Zatím máme pořád čtyři články, které nejsou řádně ozdrojované. Ještě nejlepší je ten o Françoise Charlotte de Montalais. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 1. 2014, 12:37 (UTC)
Nechal bych tomu volný průběh, o jednom článku se vede diskuze o smazání, zbývající jsou navrženy na odložené smazání, pokud nebude doložena významnost. Takže vše probíhá standardní cestou a není třeba to nějak urychlovat. Pokud nebudou dodány zdroje, budou články do 30 dnů odstraněny některým ze správců.--LV-426 (diskuse) 21. 1. 2014, 21:43 (UTC)
Ještě něco: Neregistrovaný uživatel, kterým by mohl být Wikipedista:Ambroise, soustavně mění ve všech čtyřech článcích jedině doložené jméno Anne-Constance de Montalais (z fr:Françoise Charlotte de Montalais) na Nicole-Anne Constance de M. Nedodal k tomu zdroj. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 1. 2014, 06:40 (UTC)
Nakonec jsem ten jeho zdroj musel najít sám na francouzské Wikipedii. Takže jméno je Nicole-Anne-Constance de Montalais (jedna spojka mezi Anne a Constance navíc), zdroj je List of Historical Characters (Seznam historických postav) v anglickém vydání románu Alexandra Dumase pod názvem The Vicomte de Bragelonne, Oxford World's Classics, Oxford University Press, 1995, 738 stran, str. 671. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 1. 2014, 07:07 (UTC)

Památky v Brně

Prosím nezaujaté osoby o názory k [12]. Díky. JAn (diskuse) 21. 1. 2014, 20:08 (UTC)

Mapky v infoboxech

Prosím nezaujatý názor k umístění mapek v infoboxech - viz [13] díky. --Petr1888 (diskuse) 21. 1. 2014, 20:24 (UTC)

Můj názor je, že by mapky (loc-map) měly v infoboxu být. --Jan Kovář BK (diskuse) 21. 1. 2014, 20:33 (UTC)
Jsem pro mapy (resp. jsem proti jejich bezdůvodnému odmazávání) --Silesianus (diskuse) 21. 1. 2014, 20:37 (UTC)

Mám k tomu doplňující dotaz. Mají být pevnou součástí infoboxů (tedy by bylo nutné je dodělat do všech šablon infoboxů)?--Freibo (diskuse) 21. 1. 2014, 20:40 (UTC)

Zeptám se, protože mi to nedá – kde získal kolega Freibo souhlas komunity k odmazávání loc-map z infoboxu budova? Ať koukám jak koukám na šablonu Infobox - budova, loc-map tam je a v diskuzi o tom, že by to tam být nemělo, není ani slovo. --Jan Kovář BK (diskuse) 21. 1. 2014, 20:44 (UTC)
Koukám na to. Asi sem to při přebírání u již vloženého infoboxu přebral bez smazané mapy. --Freibo (diskuse) 21. 1. 2014, 21:35 (UTC)
Nevím, co si mám představit pod „pevnou součástí infoboxů“ ani pod „by bylo nutné je dodělat do všech šablon infoboxů“. Je jasné, že takové infoboxy jako film, album nebo chemický prvek loc-map nepotřebují... --Silesianus (diskuse) 21. 1. 2014, 21:29 (UTC)
Namátkou, mapa není ani u infoboxů stadionů, mrakodrapů, observatoří, synagog atd.--Freibo (diskuse) 21. 1. 2014, 21:35 (UTC)
Tak by ji měl někdo přidat :) --Silesianus (diskuse) 21. 1. 2014, 21:36 (UTC)
Proto se ptám, jestli má být pevnou součástí. U 99% staveb mi totiž přijde zbytečná - snad kromě rozhleden, vysílačů apod.--Freibo (diskuse) 21. 1. 2014, 21:40 (UTC)
Mě třeba ne, nevím, kde leží 99 % všech sídel u nás, o cizině nemluvě. A překlikávat z článku na článek, abych vůbec zjistil, kde ten hrad leží, to vůbec ne. Navím mnoho hradů u nás neleží v/u sídlech, ale "volně" v krajině, takže tam se to hodí o to více. --Silesianus (diskuse) 21. 1. 2014, 21:43 (UTC)

Podle mne je jasné především to, že objekt jako je hrad musí mít zachovánu informaci o svém umístění v podobě souřadnic (parametry „zeměpisná šířka“ a „zeměpisná délka“). To podle mého dojmu platí. Těm, kdo nechtějí jako teď já několik minut v historii editací hledat, o jaké změny tu vlastně jde, nabízím pro ilustraci příklad: před a po. Dokud bude informace o souřadnicích zachována, je mi osobně jedno, jestli je v článku mapa, protože bez ní si čtenář může kliknout na souřadnice a pokud bychom ji tam chtěli kdykoliv vrátit, tak by to mělo jít jednou vhodnou změnou infoboxu (a případně jednou hromadnou robotickou změnu všech jeho volání na daných stránkách). Šablona LocMap se svými složitými parametry, navíc oddělená od infoboxu, mi přijde jako přežitek – dvě desetinná čísla v infoboxu ji spolehlivě nahradí co do obsahu, a pokud budeme chtít, tak i co do funkce. Takže minimálně co se technického zpracování týče se mi vlastně víc líbí ta nová verze, i když tím nevylučuji, že by mohlo být vhodné upravit šablonu tak, aby mapky zobrazovala – ani pokračující Freibovy editace by ale tomu případnému budoucímu kroku neměly nijak bránit. --Blahma (diskuse) 21. 1. 2014, 21:44 (UTC)

Na problém jsem upozornil: WP:Pod lípou (technika)#Infobox budova ze dne 24.12.2013 a diskuze začala už tam.--Zákupák (diskuse) 21. 1. 2014, 21:48 (UTC)
Ano, pod technickou lípou jsem tehdy na požadavek kolegy ohledně loc-map zareagoval já. Je fakt, že předešlá implementace loc-map byla nevhodná a bylo nutno to předělat. Citace tamodtud:
LocMap implementována. Ona v {{Infobox budova}} už byla, jenže nebyla zadokumentována, název parametru byl neočekáváně s velkými písmeny (Loc-Map) a mapa by se zobrazila až úplně na konci (byla součástí zápatí). Nyní se LocMap zobrazí v sekci "Poloha" a název parametru je s malými písmeny (loc-map), jak je obvyklé v jiných iboxech. Pokud by někde náhodou byla Loc-Map uvedena zastarale (Loc-Map), zůstane zachována - jen se rovněž přesune do sekce "Poloha", nechal jsem to v podobě zastaralého parametru. Až se kolega G3ron1mo dostane k tomuto iboxu, může to případně sjednotit, pak by se zastaralý parametr odstranil. --Vachovec1 (diskuse) 25. 12. 2013, 11:22 (UTC)
Nyní lze tedy v {{Infobox budova}} LocMapy zobrazovat stejným způsobem, jak je tomu běžné u jiných iboxů. --Vachovec1 (diskuse) 21. 1. 2014, 21:58 (UTC)

Rozhodně mapu zachovat. Pro rychlou orientaci poslouží mnohem lépe než jakýkoli písemný údaj, ať už to budou číselné souřadnice (s proklikem) nebo slovní popis v úvodu. Souřadnice jako údaj v infoboxu by určitě měly být, ať už se z nich v budoucnosti bude generovat mapa nebo cokoli jiného. A když už tam jsou, neviděl bych problém z nich mapu vygenerovat. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2014, 22:06 (UTC)

Mapy ponechat a doplnit i do dalších obdobných infoboxů, kde chybí.--Chalim Kenabru (diskuse) 21. 1. 2014, 22:37 (UTC)

Locmap ponechat a doplnit. U menších objektů typu stavba bych byl pro podrobnější mapu. V Česku konkrétně mapy krajů, viz {{LocMap Česko Jihočeský kraj}}. --Jowe (diskuse) 22. 1. 2014, 06:23 (UTC)

Locmap likvidovat - má problém s přístupností (zkuste si například na telefonu v Opeře mini se zapnutým klasickým zobrazením Wikipedie a zapnutým mobilním zobrazením v Opeře). V článcích jsou souřadnice, standardně je zaprnuté udělátko mapy OSM, kde jedním klikem získám pěknou mapku v širších souvislostech, případně je možné si zapnout udělátko WikiMiniAtlas, kde dostanu něco podobného. Pokud by převážil názor nechat Locmap, pak by je chtělo upravit tak, aby přebíraly poziční parametry přímo ze souřadnic vložených v infoboxu - proč mít dvoje souřadnice v jednom infoboxu? JAn (diskuse) 22. 1. 2014, 07:25 (UTC)

Vidíte, a já se o tom kliknutí na OSM dozvěděl až teď. A to jsem dalo by se říci zkušený uživatel Wikipedie. Jak na tom budou ostatní čtenáři? Proč něco před čtenáři skrývat? A jak se tak dívám, tak ta mapka má naprosto nevhodné měřítko, kdy musím kliknout cca 4x na -, abych zjistil polohu v rámci států rozlohy ČR. (Tedy 5 zbytečných kliků navíc, co řešila jedna mapka.) --Silesianus (diskuse) 22. 1. 2014, 08:55 (UTC)
Není možné v případě problémů se zobrazením na mobilu skrýt mapy třeba jen pro mobilní zobrazení? Chtít zapínat udělátko lze jen po registrovaných uživatelích, ale ne po běžných čtenářích. A jelikož je vizuální kortex nejrozvinutější částí mozku vůbec, obrazovou informaci člověk obvykle vstřebá a uchová lépe. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2014, 09:02 (UTC)
Když lidi nenapadne, že odkaz (mapa) vede na mapu, je to holt těžký :-) Ale schválně se podívejte, jak to řeší na západě. tam mají i WikiMiniAtlas standardně zapnutý, a LocMap je relativně decentně řešena přímo infoboxem. JAn (diskuse) 22. 1. 2014, 10:00 (UTC)
A schválně se podívejte, jak to řeší na jiném západě :-). Tam čtenáři mají možnost si jedním kliknutím přepnout podrobnější mapu či typ mapy. --Jowe (diskuse) 22. 1. 2014, 11:39 (UTC)
Hm, to nevypadá špatně. Existuje něco takového i na české wikipedii?--Freibo (diskuse) 22. 1. 2014, 19:48 (UTC)

Locmap určitě ponechat, mimořádně užitečná informace, a to zejména pro svou jednoduchost a rychlost („kouknu – vím“). Velmi praktické také pro příležitostné a náhodné čtenáře wikipiedie, kteří si odkazu na souřadnice ani nemusejí povšimnout a chtějí se toliko rychle zorientovat. (Ten Jowem výše odkazovaný francouzský systém ovšem vypadá velice pěkně) --Vavrin (diskuse) 23. 1. 2014, 17:54 (UTC)

Nevěděl jsem, jak je {{LocMap}} implementována, ale teď když koukám na to šílenství (kolik jich vůbec je??) přijde mi jako archaický přežitek. Její fci dávno převzal sám system MediaWiki, resp. WikiMiniAtlas. A přitom stačí vyplnit 2 čísla. Např. v článku Brest (Francie) lze získat snadno a rychle mapu dokonce dvojím způsobem: buďto kliknutím na tu zeměkouli vedle souřadnic v iboxu nebo rozkliknutím slova „mapa“ v pravé části záhlaví článku. Určitě by to šlo i vylepšit, např. přidat do iboxu parametr typ, resp. měřítko, jak jsou definovány v šabloně {{Souřadnice}}, aby Silesianus nemusel klikat 4× na oddálení; nechat mapu implicitně rozvinutou v iboxu; ... --YjM | dp 23. 1. 2014, 18:54 (UTC)

Nepřijde mi vhodné nahrazovat obsah Wikipedie a sesterských projektů obsahem externích serverů. Tyto mapy jsou načítány z OpenStreetMap a stává se poměrně často, že načtení trvá dlouho a někdy se dokonce nenačtou vůbec. Jako všechny externí odkazy by měly být jen doplňkem. --Jowe (diskuse) 23. 1. 2014, 20:02 (UTC)
Medle v tom technicky není rozdíl. Že se načítají dlouho, případně vůbec by nemělo souviset s tím, zda patří pod WMF nebo ne. I cswiki je fyzicky poukládaná po částech na různých serverech po celém světě. A co se nevhodnosti týče: OSM je dobrovolnický projekt, stejně jako projekty WMF, takže „životnost“ má přibližně stejnou. --YjM | dp 23. 1. 2014, 20:19 (UTC)

Rosičák - Lampárna

Drahé kolegyně a drazí kolegové. Ve snaze vylepšit komunitní procesy jsem založil stranu WP:Lampárna. Stránka byla promptně smazána správcem. Bližší informace naleznete na stránce Pod lípou oznámení-, kde jsem ji inzeroval. Tady patří dík správci Matesovi, který text smazané stránky tamtéž zpřístupnil k nahlédnutí. Vzhledem k tomu, že mi bylo výtýkáno wp:NEKIT, zavedení nové paralelní nekonečné diskuse, vyčtena nepřínosnost stránky a zamítnuto obnovení jak správcem Zdenekk2m v jeho diskusi, tak i správcem Kacirem na Nástěnce správců a oběma doporučeno hledání podpory zde, činím tak. Prosím tedy o názory.

  • 1 zda je stránka paralelní diskusí
  • 2 zda se jedná o nepřínosnou stránku
  • 3 zda byla smazána v souladu s pravidly - které uvedli oba správci
  • 4 především však, zda má smysl stránku obnovit
  1. Sám za sebe myslím, že 1-ne,2-ne,3-ne,4-ano, ale těším se na Vaše názory. Předem děkuje.--Rosičák (diskuse) 22. 1. 2014, 16:02 (UTC)
  2. 1-ano, 2-ano, 3-ano, 4-ne. Nazdar bazar. Miraceti 22. 1. 2014 16:10 (UTC)
    Dík za stručnou negaci a veselý rým.-Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 19:00 (UTC)
  3. Jako Miraceti výše. --Silesianus (diskuse) 22. 1. 2014, 16:20 (UTC)
    Opakovaný vtip už vtip není. Dík za názor.-Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 19:00 (UTC)
    Označovat můj seriózní názor za vtip hraničí s osobním útokem. --Silesianus (diskuse) 23. 1. 2014, 20:09 (UTC)
Pokud jsi to tak pochopil, moc se omlouvám. Opravdu jsem to neměl v úmyslu. Komentoval jsem vtipný rým - tedy opakující se příspěvek.--Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 20:32 (UTC)
  1. Myšlenka není úplně hloupá, i když si myslím, že by se nakonec zvrhla v paralelní (a pravděpodobně velmi kontroverzní) diskuse. Co je ale určitě katastrofální: Označení Lampárna. Dovedete si představit, jak by na kohokoli působilo, kdyby i někdo v dobrém rozmaru a s dobrou vůlí komukoli navrhl: "To nezní úplně špatně, ale jděte s tím raději do lampárny!" I kdyby to byla odporná "Kniha přání a stížností", pořád by to znělo stokrát lépe. I tak by se tam ale asi lidi v první řadě hádali. Celkově tedy pochybuji o tom, že by to mělo jakýkoli přínos. Míst, kde je možné podat nějaký podnět ke zlepšení Wikipede, je dost (především doporučuji adresná místa - diskusní stránky jednotlivých wikipedistů nebo wikiprojektů), místa, kde je možné si jen tak postěžovat bez očekávání zpětné vazby nebo jakéhokoli pokroku, Wikipedie podle mne nepotřebuje. --Okino (diskuse) 22. 1. 2014, 16:25(UTC)
    Nebráním se změně názvu, přesto však u do té mé Lampárny jeden odkaz vede. (založil kolega Egg). Výraz Lampárna není vulgární. Byl vybrán na základě přísloví. Jako alternativní bych viděl Šepot do vrby nebo Zeď nářků. Lampárna to má být sbírka postesků vlevo a útěchy-vpravo. Postesků, které nevyšumí a neodplynou jako diskuse a útěchy, která může nahradit vlídné slovo, které v žhavých diskusích na nože často schází. Myslím si, že takové místo Wikipedie potřebuje, ale to je věc názoru, který se mohl prokázat/neprokázat snadno po nějakém čase.-Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 19:00 (UTC)
  2. 1 a 2 ano, vidím to jako zbytečný projekt, takže 4-neobnovovat. 3-nezkoumal jsem to, omlouvám se.--Chalim Kenabru (diskuse) 22. 1. 2014, 16:27 (UTC)
    Dík za názor a upřímnost.-Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 19:00 (UTC)
  3. Chybí mi od autora myšlenky především vysvětlení, v čem by měla být stránka přínosem oproti stávajícímu systému Pod lípou ad. Oproti WP:Pod lípou (u krbu) dokonce nevidím rozdíl vůbec žádný. Proto chápu navrhovanou stránku jako duplicitní, a tedy zbytečnou. I když si cením zájmu a snahy podniknout něco pro vylepšení. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2014, 17:07 (UTC)
    Kolego viz výše. Dodám, že hlavní rozdíl je v tom, že původní příspěvek neutone v návalu diskuse. Pokud toto nestačí, co chcete vysvětlit konkrétněji?-Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 19:00 (UTC)
  4. Řeknu to takto: nevím, k čemu by taková stránka byla. Pokud mne bude něco pálit, přijdu s tím tam, kde se vede v rámci možností věcná diskuze a kde je primárním cílem věci vyřešit a posunout, nikoliv se vypovídat. Na stránce U krbu jsem byl za celou svojí přítomnost na wiki dnes poprvé a podobné to bude s případnou lampárnou. Proto hlasuji 1-ano, 2-ano, 3-nevím, 4-ne. Když už, spíše by bylo podle mého užitečné rozdělit stránku Pod lípou na technická a koncepční témata. Vojtěch Zavadil (diskuse) 23. 1. 2014, 10:35 (UTC)
    @Vojtěch Zavadil: Vy neznáte technickou Lípu? Na začátku každé Lípy je seznam jednotlivých stolů – diskuze dělené dle typu (oznámení, technika, práva, setkání…). --23. 1. 2014, 11:38 (UTC), Utar (diskuse)
    Dík za tento názor.-Rosičák (diskuse) 23. 1. 2014, 19:00 (UTC)

Prosba o pomoc s crowdsourcingem

Ahoj, můj kolega Nik Page připravuje crowdsourcingovou webovou stránku, kde se budou diskutovat nápady na to, jak by se měly zlepšit finanční služby. Protože Wikipedie je taky crowdsourcing, rád by našel wikipedisty, kteří by mu předali své zkušenosti. Stránku by si vyzkoušeli, probrali s ním pravidla budoucí komunity, případně mu to pomohli rozjet. Nabízí drobnou odměnu. Jestli někdo máte zájem, ozvěte se mu prosím na adresu npage (zavináč) csas.cz. Pozor, je to Angličan, tak jeho psaná čeština není ideální :-) --Jan Spousta (diskuse) 23. 1. 2014, 13:26 (UTC)

Hodilo by se výrazněji upozornit, jaký je vztah k tržním subjektům, zejména k České spořitelně. Jinak chápu její zájem o zlepšení služeb a přeju úspěch. Lubek (diskuse) 17. 2. 2014, 11:34 (UTC)

Ano, sponzoruje to Česká spořitelna, pořád tam pracuju. :-) Teď mi Nik říkal, že by testování chtěl spustit už příští týden a testerům nabízí 300 korun za hodinu. V Praze. Takže kdo máte zájem si přivydělat a pomoct zajímavému projektu, tak se mu prosím přihlaste.--Jan Spousta (diskuse) 19. 2. 2014, 11:56 (UTC)

Nejdou editovat šablony

Proč nejdou editovat ty šablony dole na stránkách? Dříve tam bylo malé "e" a po kliknutí na něj se daly editovat. Teď už to tam není. :( – Tento nepodepsaný komentář přidal(a) 194.228.13.149 (diskusebloky) 25. ledna 2014, 02.37‎ SE(L)Č

Protože se to jistému pánovi nelíbilo, tak to smazal... --Silesianus (diskuse) 25. 1. 2014, 08:20 (UTC)
Kdo to smazal? Tohle přece nemohl být důvod, vedla se o tom nějaká diskuze? Jestli neregistrovaní uživatelé nemůžou editovat šablony přímo z článků, tak by mě zajímalo proč.--Chalim Kenabru (diskuse) 25. 1. 2014, 10:29 (UTC)
Nějaká diskuse tenkrát byla (už nevím kde). Registrovaní si to můžou zapnout v nastavení. --Marek Koudelka (diskuse) 25. 1. 2014, 10:31 (UTC)
To ano, ale jde o to, že neregistrovaní takto nemohou jednoduše aktualizovat šablony u článků nebo opravovat chyby v nich. Sami si tu šablonu ve Wikipedii asi nevyhledají.--Chalim Kenabru (diskuse) 25. 1. 2014, 14:14 (UTC)
To je právě cílem změny, maximálně ztížit editaci neregistrovaným. Diskuze proběhla na Diskuse k šabloně:Navbox#Navbar. Odstranění tlačítek pro neregistrované souhlas komunity nezískalo, takže ho navrhovatelé zavedli (to je u nich normální). Registrovaným uživatelům zapnuli udělátko, které tlačítka dodává, takže pro ně se nic nezměnilo a sotva si všimli změny u neregistrovaných.--Jann (diskuse) 25. 1. 2014, 16:33 (UTC)
Díky za link. Takže prevence. Věděl bych o šablonách, které by potřebovaly pravidelnou aktualizaci větším počtem lidí (soupisky týmů např.). Ale musím uznat, že by jejich editace v šablonách nemusely být přínosem.--Chalim Kenabru (diskuse) 25. 1. 2014, 19:27 (UTC)
Tak tohle by se dalo vztáhnout na celou Wikipedii. Ale to mi neděláme, že? To totiž jde zcela proti duchu Wikipedie. Ale některým to zdá se vůbec nevadilo. --Silesianus (diskuse) 26. 1. 2014, 07:25 (UTC)
Jestliže nebylo dosaženo shody, tak to není v pořádku. Ale dovedu pochopit i argument, že příležitostný editor spíš než vylepší tu šablonu zvrtá. Nemusí to být vandal, může mít dobrou vůli, ale ta editace je prostě špatná, což je potom vidět ve všech článcích. Problém by mohl být u často editovaných šablon. Osobně by se mi pro šablony velice líbilo řešení, jaké mají na polské wiki (tam to mají u všech článků). Jakožto neregistrovaný tam můžu udělat nějakou opravu, ale ta není vidět, dokud ji neprověří někdo z registrovaných wikipedistů (čili zkušenějších). Když je OK, tak ji schválí, když je špatná, tak ji zamítne. Vidím to i jako dobrou protekci proti vandalství, když takový člověk neuvidí hned výsledek své vandalské editace, asi ho to přestane za chvíli bavit. --Chalim Kenabru (diskuse) 26. 1. 2014, 08:32 (UTC)
Nápady na zavedení zde už párkrát byly, ale popravdě, zatím je problém vůbec prověřit všechny založené stránky (dělají správci u stránek, které nezaložili prověření uživatelé), natož kontrolovat každou editaci takových uživatelů. JAn (diskuse) 26. 1. 2014, 21:37 (UTC)
No a když to tedy nedostalo souhlas komunity, proč se to uskutečnilo? Resp. proč to pak někdo nevrátil? Taky si myslím, že je to proti duchu Wikipedie. Navíc samotnému mi ty tlačítka leckdy chybí a o udělátku jsem neměl tušení. --Palu (diskuse) 26. 1. 2014, 18:46 (UTC)
Ono to bylo spíš tak, že dotyčný byl vyštván z Wikipedie uprostřed rozdělané práce a na projekt se, po zkušenostech s přístupem určitých lidí nehodlá vracet. Každopádně, šablony jsou nyní více vandaluvzdorné a to je dobře. BTW, dotyčné linky porušují zásadu nelinkovat c článků do jiných jmenných prostorů. Jednorázový neprovokační účet (diskuse) 26. 1. 2014, 19:38 (UTC)
Dobře to určitě je, ale jestli to nejde příliš proti nějakému jinému, závažnějšímu zájmu. (Vítejte ve Wikipedii, internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.) --Palu (diskuse) 26. 1. 2014, 19:50 (UTC)
Jupí, pojďme zakázat editace stránek nepřihlášeným! Díky tomu bude Wikipedie více vandaluvzdorná. --Silesianus (diskuse) 26. 1. 2014, 20:10 (UTC)
Jenže vandalizací jednoho článku nenaděláš tolik škody, jako vandalizací jedné šablony. JAn (diskuse) 26. 1. 2014, 21:12 (UTC)
A má být? Tak se bóže jednou zvandalizovala nějaká šablona. To je toho... Kvůli tomu se musíme zbavovat přínosných editací? --Silesianus (diskuse) 26. 1. 2014, 21:25 (UTC)
Ne jednou. A jednou dokonce jistá editace jedné šablony na nejmenované italské Wikipedii způsobila pád serverů na dobu několika hodin. Ale tím, že neuvádíme přímý link přece nikomu nezabraňujeme dotyčnou šablonu editovat - stačí si ji najít v seznamu šablon obsažených ve stránce. JAn (diskuse) 26. 1. 2014, 21:32 (UTC)
Ano, to je pro náhodného newikipedistu asi tak užitečná rada, jako kdyby někdo při odstranění tlačítka editovat ze článků (bacha vandalové!!) dotyčnému poradil, že si stránku může v klidu editovat, když do adresy stránky přídá na konec "&action=edit". Zhovadilost. --Silesianus (diskuse) 26. 1. 2014, 21:35 (UTC)
Odkazovaný příklad vandalské editace šablony názorně dokazuje špatnost celé akce. Vandalizace měla extrémně nízkou nebezpečnost – protože šablona byla použita v mnoha článcích, vandalismus byl okamžitě zpozorován a opraven. Během sekund. Zato běžný nenápadný článek může zůstat neopravený i velmi dlouho. Takže se velmi malým škodám a okamžitě napravitelným škodám brání za velmi vysokou cenu pošlapání dvou principů wikipedie – každý může editovat a nelze takové změny provádět proti vůli komunity. --Jann (diskuse) 28. 1. 2014, 19:20 (UTC)
Aha, takže čtenářům raději předhodíte stovky článků s rozbitou šablonou. Tu možná někdo brzy opraví, jenže do té doby na to budou "obyčejní" lidé koukat jak vejři a říkat si, co jsme ve Wikipedii za blbce. Já jsem rozhodně proti tomu, aby začínající editoři měli možnost upravovat šablony. Nevím jak to momentálně je, ale řešil bych nějakou podobnou hláškou: Litujeme, ale jako začínající editor nemáte povolení upravovat stránky ve jmenném prostoru Šablona. Tyto editace ovlivňují najednou větší množství článků a proto je mohou provádět pouze zkušení/prověření editoři. Požádejte o pomoc s editací na stránce WP:Potřebuji pomoc nebo na diskusní stránce šablony. --Vachovec1 (diskuse) 30. 1. 2014, 00:47 (UTC)
Nevyvrátil jste argument, že jdete proti dvěma principům wikipedie. S vaší logikou je navíc nutné zakázat jakékoliv editace nezkušeným editorům, protože "stovky článků s rozbitou šablonou" během těch několika desítek sekund shlédlo zhruba stejné množství lidí jako běžný článek v němž špatná editace vydržela hodiny, dny... --Jann (diskuse) 30. 1. 2014, 10:48 (UTC)
Už takhle tu máme řadu šablon zamčených dokonce na úrovni edit=sysop. Rád bych viděl nováčka, který by byl schopen provést nějakou užitečnou úpravu například v této šabloně. Wikipedie je o možnosti volně vládat a upravovat data, nikoli volně manipulovat prostředky k zacházení s těmito daty. Takže se tu prosím neohánějte principem volné editace. --Vachovec1 (diskuse) 30. 1. 2014, 01:04 (UTC)
Tak to vypadá, že tady někdo neví, o čem se bavíme. Bavíme se o navboxech. Stovky poškozených stránek jsou nesmysly. Složité šablony jsou nesmysly. Průměrný počet článků do kterých je vložen navbox je 12, slovy dvanáct. Znáte vůbec nějaký navbox umístěný na "stovkách stránek"? Já jen z čínské wiki. Složitý navbox vypadá takto [14], v tom se laik docela vyzná. Takže, máte argumenty k věci? --Jann (diskuse) 30. 1. 2014, 11:14 (UTC)
{{Papežové}}? --Silesianus (diskuse) 30. 1. 2014, 11:49 (UTC)
Dle mého názoru pro laika stejně srozumitelná jako výše zmíněná {{Říše Ming}}, akorát trochu delší. Případnou chybu dokáže mnohem pravděpodobněji odhalit a opravit odborník na papeže/čínské císaře, než odborník na wikisyntaxi. A mimochodem, bude-li seznam císařů/papežů formátován jako seznam, bude šablona ještě intuitivnější a přehlednější ;) --Shlomo (diskuse) 12. 2. 2014, 15:33 (UTC)
Tak samotná {{Navbox}} je v 81500 stránkách. {{Formule 1}} má 452 vložení, přesto, že odkazů z ní vede jen asi 50 (tedy 400 jich je nadbytečných). {{Papežové}} 265 výskytů . {{Národní_domény}} 260. {{Okresy_státu_Texas}} 256. Níže jsem to nezkoumal. JAn (diskuse) 30. 1. 2014, 11:59 (UTC)
{{Navbox}} stejně jako {{LocMap}} jsou zamčené, mohou je tedy editovat jen editoři s právy správce. --30. 1. 2014, 12:25 (UTC), Utar (diskuse)
Díky za rozšíření obzorů, několik plachet existuje i zde. Argumentem pro odebrání tlačítek ze všech mnoha tisíc Navboxů to ovšem není. --Jann (diskuse) 3. 2. 2014, 19:30 (UTC)
Není nováček jako nováček -může jít o nepřihlášeného zkušeného uživatele nebo zkušeného editora z jiné wiki. Takže opravdu důležité zamykat, ty méně jen nenabízet na stříbrném podnose. JAn (diskuse) 30. 1. 2014, 06:15 (UTC)
Ano, to je minimum, které jsem ochoten akceptovat. --Vachovec1 (diskuse) 30. 1. 2014, 12:14 (UTC)
ad provokatér: odchod z wikipedie není omluva. Vždyť změny byly provedeny před tím.--Jann (diskuse) 28. 1. 2014, 19:20 (UTC)

Jen takový nápad: Bylo by třeba možné, aby se ve jmenném prostoru šablon neregistrovaným uživatelům vždy při uložení „připletla do cesty“ výstražná hláška s upozorněním, že úpravy šablon mohou mít dopad na velké množství článků, a proto by měli upravovat obezřetně a že doufáme, že jsou si svou editací jisti a použili náhled nebo pískoviště k ověření správnosti své úpravy? Je jasné, že záměrného vandala to úplně nezastaví, může ho to snad aspoň přibrzdit a třeba to trochu přispěje k celové osvětě. Šlo by případně u takových editací zakázat možnost označení za malou? --Bazi (diskuse) 27. 1. 2014, 03:21 (UTC)

Takovou věc by měl být správce schopný udělat po vzoru anglického en:Wikipedia:Editnotice – buďto jako MediaWiki:Editnotice-10, nebo přes to na konci té stránky zmiňované editintro v common.js (v obou případech s omezením na anonymní uživatele, tedy testování ID uživatele na nulu – v prvním případě ve wikikódu, v druhém případě JavaScriptem). --Blahma (diskuse) 29. 1. 2014, 21:19 (UTC)
Díky za reakci. Pak by to, myslím, mohl být způsob, jak omezit riziko škod, kterými je argumentováno pro skrytí editačních odkazů. --Bazi (diskuse) 30. 1. 2014, 08:04 (UTC)

Jazyk v citačních šablonách

Máme tu šablony Šablona:Citace periodika, Šablona:Citace elektronického periodika, Šablona:Citace sborníku, Šablona:Citace monografie a Šablona:Citace elektronické monografie, které všechny mají parametr | jazyk = . Pokud se jako hodnota parametru uvede jazyková šablona, např. {{en}}, která vyprodukuje text (anglicky). Parametr jazyk ale také sám generuje závorky okolo názvu jazyka, takže při použití jazykových šablon v citačních šablonách je výsledkem toto: ((anglicky)) - název jazyka ve zdvojených závorkách, z nichž navíc každý závorkový pár má jinou barvu, viz třeba hned první reference v ROM počítačů ZX Spectrum#Reference. Podle mě by chtělo udělat něco se závorkami, aby nebyly zdvojené. Buď

  • nemít závorky v jazykových šablonách,
  • nemít závorky v šablonách pro citace,
  • přidat šablonám pro citace další parametr, např. kód jazyka, jehož hodnotou by byla buď jazyková šablona nebo jenom samostatný kód jazyka a jazyková šablona byla použita uvnitř šablony.

Samozřejmě, ještě je tu varianta, že současný stav je dostatečně estetický a že je zbytečné s ním něco dělat. V každém případě, po jakékoliv změně bude nutné roboticky upravit kvanta stránek, takže s myslím, že nejprve by to mělo být prodiskutováno zde. Standazx (diskuse) 25. 1. 2014, 07:22 (UTC)

Já tam normálně píšu anglicky. Nenapadlo by mne do citační šablony vkládat další šablonu... --Silesianus (diskuse) 25. 1. 2014, 08:19 (UTC)
Považuji za zbytečné do citační šablony vkládat ještě další šablonu jen kvůli jazyku a nikdy jsem to nedělal. Nevypisuji ani jazyk celým slovem, ale jen zkratkou. Tuším, že některé z těch citačních šablon si s tím i samy dokážou poradit a zobrazují rovnou "anglický" při vyplnění "en" (to bych považoval za ideál). --Bazi (diskuse) 25. 1. 2014, 21:35 (UTC)
Pokud se nepletu, tak jazyk by měl být v citacích také ve tvaru anglicky, jako jazyk cíle odkazu, nebo se mýlím? A nevím o šabloně, která by uměla sama přeložit zkratku jazyka do celé podoby. --YjM | dp 25. 1. 2014, 22:12 (UTC)
No, možná by šlo zabudovat do citačních šablon podmínku, která by v položce jazyk detekovala šablonu a podle toho by se buď použily nebo nepoužily závorky. --Vachovec1 (diskuse) 25. 1. 2014, 23:06 (UTC)
Zrovna {{citace elektronického periodika}} to umí, vizte:
{{citace elektronického periodika|periodikum=xxx|jazyk=en}}
xxx [online]. .  (anglicky) 
Vlastně mě samotného kdysi překvapilo, proč to umí jen některé citační šablony, že to není jednotně využíváno i u ostatních. --Bazi (diskuse) 25. 1. 2014, 23:35 (UTC)

Tak po prozkoumání zjišťuji, že šablona {{citace elektronického periodika}} používá v položce jazyk již vloženou šablonu {{jazykem}}, která zobrazuje celoslovné popisy jazyků ze zkratek a přitom umožňuje i zadání hodnoty celoslovně. To je IMHO nejvariabilnější řešení a jestli nebude námitek, rozšířil bych ho i do ostatních citačních šablon. --Bazi (diskuse) 31. 1. 2014, 13:15 (UTC)

Výstava fotografií o chráněných územích

Ahoj všem, jak jsem dříve několikrát avizoval na diskusní stránce WikiProjektu Chráněná území, pod patronací Wikimedia Česká republika a Akademie věd ČR proběhne výstava fotografií Wikimedia Commons a tématikou ochrany přírody v ČR v termínu od 7. dubna do 30. dubna 2014 a to v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze. Výstava bude dílem Chráněná území a všichni jste vítáni se do ní zapojit. Podrobnosti naleznete na podstránce projektu.

V první fázi je potřeba shromáždit kandidáty pěkných fotografií, které by se na výstavě mohly ukázat. Takže, pokud jste autory nějaké pěkné fotky s tématikou ochrany přírody v ČR (primárně nějakého chráněného území či vzácného druhu), či o nějaké pěkné fotografii víte, přidejte ji do 16. února na uvedenou podstránku. Následně pak bude proveden výběr nejhezčích fotografií (pravděpodobně krátkým hlasováním?). Budu rád za veškeré vaše návrhy, zatím je to tam převážně "one-man-show", což rozhodně není cílem výstavy :)

Díky za pomoc a těším se na vaše návrhy a později za hlasy při výběru kandidátů. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 28. 1. 2014, 09:48 (UTC)

Název článku

Pokouším se sestavit článek o oknech ve vozidlech MHD. Narazil jsem ale na problém s názvem. Na wiki jsou články dveře, okno, schody, podlaha, ale všechny prvoplánově počítají s použitím těchto pojmů ve stavebnictví. Já chci časem sestavit samostatný článek o oknech v trolejbusech, autobusech, tramvajích, nechci jen přidat odstavec do již existujícího článku. V cizojazyčných wiki jsem inspiraci nenašel. Zajímalo by mne tedy, jak to vidí ostatní. Zatím mi nejlepší připadá varianta "Okno (vozidla MHD). Nechci řešit okna u osobních (dodávkových, nákladních) automobilů a jejich odvozenin.--Leotard (diskuse) 30. 1. 2014, 12:05 (UTC)

Okno (vozidla MHD) nevidím jako problém. Vytvořil jsem Okno (rozcestník), tak po vytvoření článku ho tam přidej.--Chalim Kenabru (diskuse) 30. 1. 2014, 13:05 (UTC)
Ona se nějak zásadně liší např. okna v autobusech MHD od jiných autobusů? A jak moc se zásadně liší okna u osobních automobilů oproti oknům v autobusech? Jedna věc je, co „chcete řešit“, druhá věc, co spolu věcně, encyklopedicky souvisí. --Mormegil 30. 1. 2014, 13:12 (UTC)
Okna v autobusech MHD (trolejbusech, tramvajích) se nijak zásadně neliší od oken v jiných autobusech, přepravnících osob, vagónech metra, motorových vozech na železnici atd. Odtud pramení částečně moje váhání nad volbou názvu. Oproti tomu okna v autobusech (trolejbusech, tramvajích …) se liší od oken osobních a dodávkových automobilů. Nevybavuji si,že by některý osobní automobil současnosti měl část okna výklopnou - asi i takový existuje, ale bude to výrazná menšina. U vozidel MHD je to naopak časté řešení. Podobně nevím o tom, že by se do osobních automobilů instalovalo nářadí na rozbití okna pro nouzové opuštění vozidla - ve vozidlech MHD je to tuším povinné. --Leotard (diskuse) 30. 1. 2014, 13:57 (UTC)
Ještě je možností založit článek typu Okno (v dopravních prostředcích) nebo podobný a v něm budou kapitoly (nebo i podkapitoly) o oknech v jednotlivých dopravních prostředcích zvlášť (tramvajích, trolejbusech, vlacích, letadlech, lodích, automobilech apod.). --Chalim Kenabru (diskuse) 30. 1. 2014, 14:16 (UTC)
@Leotard: Prostě Okno (část vozidla) či tak. Okno (vozidlo) a podobné ne, okno není vozidlo --30. 1. 2014, 14:21 (UTC), Utar (diskuse)
Ano, Okno (část vozidla) se mi líbí. Je to krátké a dostatečně výstižné. Poskytuje to také dostatečnou volnost při volbě toho, co bude a co nebude do článku zařazeno. Například okna uvnitř salónu vozidla, kterými shlíží řidič pražské tramvaje ze své komfortní kabiny na obyčejné cestující, zpracovávat nechci - tuto možnost velkoryse přenechám případným dalším zájemcům. --Leotard (diskuse) 30. 1. 2014, 14:31 (UTC)

Šablona NK ČR

V rámci převodu odkazů na sesterské projekty do řádkové podoby nutně vyvstává i otázka, co s ostatními rámečkovými odkazy. {{NK ČR}} je jeden z nich. Jelikož byla před časem vytvořena šablona {{Autoritní data}}, která také odkazuje na NKČR, navrhuji přesunout odkazy do ní (lze i přes Wikidata) a tuto šablonu zrušit úplně. Váš názor prosím u šablony. JAn (diskuse) 30. 1. 2014, 21:23 (UTC)

Jen pro upřesnění: {{Autoritní data}} odkazuje na autoritní záznam, {{NK ČR}} odkazuje na seznam děl, který ne každá osoba v NKČR má. Propojení autoritního záznamu s (případným) seznamem děl sice na stránkách NKČR existuje, ale není příliš intuitivní, takže pokud šablona NK ČR něčemu zásadně nevadí, s jejím odstraňováním bych nepospíchal...--Shlomo (diskuse) 2. 2. 2014, 13:00 (UTC)
Spíš bych směřoval diskusi sem. --Palu (diskuse) 2. 2. 2014, 13:09 (UTC)
Dobrý nápad, díky.--Shlomo (diskuse) 2. 2. 2014, 14:27 (UTC)

Pročištění od spamu

Nechcete někdo projít příspěvky IPéčka a vyházet případně spam? Sám na to nemám sil.--Juandev (diskuse) 31. 1. 2014, 02:31 (UTC)

Díky za tip, odstraňování spamu a pročišťování externích odkazů se občas snažím věnovat, takže to během nejbližší doby projdu a zkontroluji užitečnost i ostatních odkazů na těch dotčených stránkách. --Mates (diskuse) 31. 1. 2014, 10:04 (UTC)
Obecná poznámka: proti vandalům a spamu by měl být tvrdší přístup, např. rychlý a dlouhodobý blok. Přístup, který by zabránil i opakovanému spamu, např. zde, stránka QR kód. Šetřete svůj čas. 89.103.14.37 2. 2. 2014, 19:22 (UTC)
Proti opakovanému spamu slouží blacklist.--Zdenekk2 (diskuse) 3. 2. 2014, 02:12 (UTC)

Změnila se možnost editovat šablony

V poslední době začaly být přepisováný šablony na nový způsob Lua. To ale neznamená jenom změnu stylu úpravy šablony, znamená to evidentně také to, že už není možnost úpravy šablony nikým jiným, než JAnem Dudíkem. Když se totiž snaží někdo dosáhnout například změny formulace nové neprodiskutované šablony, kterou navrhl JAn, těžce narazí... Konkrétně mám na mysli například šablonu Wikizprávy. Navrhl jsem nové (resp. vrátil jsem původnější) znění textu šablony a místo nějaké diskuse se mi vrátil revert s odůvodněním "kompatibilní verze" (co to je???) + byla zamčena tato stránka s odůvodněním "velmi často používaný modul / kompatibilita s ostatními projekty"... (+ to samě v další stránce)... To je nějaká spolupráce na projektu??? To je diskuse? Opravdu už ovládnou všechny Wikiprojekty lidé, které vůbec nezajímají základní wikizásady?... --Palu (diskuse) 1. 2. 2014, 02:02 (UTC)

Pro začátek bych založil diskusní stránku k modulu a tam si vyjasnil stanoviska. Není nezbytně nutné hned dospět k výsledku v samotné stránce. Zamknutí pouze zamezuje přímým editacím, nijak nebrání hledání konsensu v diskusi. Samozřejmě působí poněkud silově, když stránku zamyká jedna ze stran sporu, měl by to po zvážení udělat někdo nezúčastněný, ale to v případě už probíhajícího sporu. Zde se neshoda zdá být v počátcích a lze ji IMHO diskusí vyřešit. Nemluvě o tom, že kolega JAn Dudík není jediným správcem, který smí po zamknutí úpravy provádět, takže to přeci nevisí jen na něm. --Bazi (diskuse) 1. 2. 2014, 08:49 (UTC)
Ne, tohle není pokus o komunikaci. Tohle je prostě jen silové řešení. Jinak by JAn své kroky patřičně zdůvodnil (namísto použití nesmyslných nic neříkajících zdůvodnění) a v diskusích by odpovídal. Tady žádný vyhraněný spor opravňující zamčení nebo revert stylem "revert zjevných nesmyslů" (tj. bez nutnosti jej nějak normálně odůvodnit) neexistoval. Byla to pouhá debata o tom, jak a proč by měla být formulována nějaká jednoduchá věta v šabloně. Ze strany JAna tak šlo jen a pouze o arogantní zamezení editací, nikoliv o ochranu před revertační válkou, nesmysly, vandalismem, apod. Nač se totiž s někým složitě babrat, když lze můj pohled na věc podložit jednoduchým, zato rázným argumentem - revert + zamknout + ignorace. To je otevřený přístup asi jako když zamknete dveře na dva západy a těm, kteří mají vaší důvěru, umožníte limitovaný vstup dovnitř s vaším doprovodem. Jinde se takovým řešením říká diktatura, pokud takový přístup ovládá celý projekt. Tady tento přístup zatím ovládá naštěstí jen šablony. Pošlapán je základní princip Wikipedie, kdy prostě jednu část Wikipedie mohou editovat pouze vyvolení. To už se tu ostatně řešilo a zjistilo se, že souhlas komunity tu některé správce jen otravuje a že prostě někteří lidé navzdory základnímu pilíři otevřené Wikipedie některé stránky editovat nebudou (se zdůvodněním "a basta"). Navíc, jak jste sám řekl, falešná či nesmyslná shrnutí, prosazování vlastní vůle bez diskuse, ignorace ostatních, to není správná představa spolupráce na otevřeném projektu, jakkoliv je ostatní práce Wikipedisty záslužná a přínosná. Podobné chování je navíc silně nezdvořilé k ostatním, což je Wikipřestupek vytvářející atmosféru nepřátelství a neúcty. Je zdrojem konfliktů a příčinou wikistresu, jak dokládá mé rozhořčení. --Palu (diskuse) 2. 2. 2014, 11:52 (UTC)
Ad kompatibilita: Modul:WikimediaProjects vs. q:Modul:WikimediaProjects, vs. n:Modul:WikimediaProjects, vs. s:Modul:WikimediaProjects vs. b:Modul:WikimediaProjects...
Ad diskuse k šablonám - opravdu nesleduju každou stránku kterou edituju, a pokud dojde k editaci diskuse, tak ve svých příspěvcích nevidím, že by se na stránce něco změnilo. A pokud je do diskuse přidán příspěvek v den, kdy sotva stačím prolétnout sledované stránky a pak dva dny nejsem, těžko po mě chtít, abych reagoval.
Ad diskuse k modulu: Navrhněte lepší, ale proč by zrovna wikizprávy měly mít jinou formulaci než wikidruhy nebo wikislovník? Ale vemte v potaz, že navržená formulace by měla, z důvodu kompatibility, být použita na všech projektech.
Ad zamčení - jednak kvůli kompatibilitě, jednak kvůli tomu, že buy se v lue neměli vrtat ti, co ji neumí, jednak kvůli tomu, že již teď jsou moduly použity v tisících stránek.
JAn (diskuse) 2. 2. 2014, 18:44 (UTC)
1) Když pominu, že takovéto dovysvětlování v diskusích, místo kvalitního shrnutí, je dost problematické z hlediska vytváření konfliktů, v čem je taková kompatibilita potřebná? V žádné jiné oblasti taková kompatibilita neexistuje a nikdy nebyla vyžadována. Například citační šablony tady ukazují Dostupné online, ve Wikizprávách dostupné z, a vůbec ničemu to nevadí. To se od teďka musíme kvůli tomu, že vy chcete, domlouvat napříč všemi Wikiprojekty, jestli změníme nějak šablonu? Je to odteď všude nebo nikde? Kdo to kde dojednal?
2) Nechci, abyste sledoval všechny diskuse, ale když něco revertujete, tak s rozumným a srozumitelným odůvodněním a především se nejprve zajímejte, co vlastně revertujete a jestli k revertované změně nebyl nějaký důvod. Jinak to opravdu vypadá jako arogantní nadřazené jednání a opět to vytváří jen konflikty. Pokud jste nenašel diskusi, kde se něco takového řeší, stačilo založit novou diskusi a u modulu se zeptat, proč jsem takovou změnu udělal a vysvětlit, proč bych ji podle vás dělat neměl. Snad nemusím vysvětlovat principy zdvořilosti a následně principy diskuse.
3) Kompatibilita s čím, proč, kdo jí nařídil. (více viz 1) To, že je modul použit v tisících stránkách je naopak důvod k tomu, aby to bylo zcela editovatelné. Jak řekl Jann, vždycky je vandalizace podobné stránky na rozdíl od jednotlivých článků odhalena a opravena v řádech sekund. Podle vaší logiky by tak měly být zamčeny pouze pro správce naopak ty stránky, které jsou opuštěné a nikdo tam nechodí, kde dojde k odhalení vandala řádově déle. Zamykání stránek nemá dojednaný konsensus a důvod k tomu je zpochybněn a rozhodně nevyvažuje ztrátu otevřenosti Wikipedie, encyklopedie, kterou tak může editovat každý, kromě stránek, které jste vy editovat zakázal. To, že vy něco považujete za nejlepší a máte správcovská práva, tak to uděláte, není konsensus komunity. Naopak, komunita se proti tomu postavila. --Palu (diskuse) 2. 2. 2014, 20:12 (UTC)
Rád bych upřesnil pár drobností: „Pošlapán je základní princip Wikipedie, kdy prostě jednu část Wikipedie mohou editovat pouze vyvolení.“ Mediawiki stránky mohou editovat pouze správci a nelze to lokálně změnit, je i toto dle vás pošlapání základního principu Wikipedie? K „encyklopedii, kterou tak může editovat každý“: Ve třetím pilíři je sice věta „Wikipedie je svobodným dílem, které může každý upravovat a vylepšovat.“, ale také „Uvědomte si, že články může měnit každý“, takže první větou je přinejmenším primárně myšlen encyklopedický obsah článků. Ani já nevidím důvod, proč vandalům a experimentátorům usnadňovat jejich činnost. Editace šablon/modulů (zvláště složitějších) nejsou triviální editace typu oprav překlepů, proto by je měl editovat jen ten, kdo ví, co dělá (což asi v drtivé většině případů neregistrovaní nebudou).--Zdenekk2 (diskuse) 3. 2. 2014, 03:07 (UTC)
K otázkám: 1) ne, není - nejde to změnit. 2) ano, primárně je myšlen encyklopedický obsah a sekundárně ostatní obsah. 3) nikomu není potřeba nic usnadňovat, stačí jen umožnit editaci - vandalizace šablony obsažené v mnoha stránkách je ihned odhalena a není tak ničím nebezpečná. 4) zamezenu nemají editaci jen neregistrovaní, ale všichni kromě správců a výše, a i kdyby jen neregistrovaní, pořád je to pošlapání principů Wiki. --Palu (diskuse) 3. 2. 2014, 03:36 (UTC)
1) Lze to změnit na globální úrovni, tedy se znovu ptám, proč to není pošlapání principů Wiki ze strany programátorů? V čem je rozdíl? 2) Evidentně není sekundárně myšlen všechen ostatní obsah, takže je otázka, který ostatní obsah by ještě myšlen být měl a který už ne. 3) Proč by se měla ztěžovat činnost patrolářům? Vandalizace např. metašablony, která je obsažena i přímo v článcích, již problémem být může. Navíc, s tímto přístupem by nebylo možné blokovat vandaly, protože „může každý upravovat“ Wikipedii (včetně vandalů). 4) Na mysli mám šablony obecně, ty neregistrovaní editovat mohou, pouze si ji musí najít. Pokud ji najít nedokážou, pak by ji radši editovat neměli. A na závěr otázka: Je modul ještě šablona nebo už jiný jmenný prostor podobně jako Mediawiki?--Zdenekk2 (diskuse) 3. 2. 2014, 05:15 (UTC)
1)Nevím, co dělají stránky MediaWiki, ale všechno, kde se tvoří obsah Wikipedie, by mělo být svobodné a otevřené, včetně šablon. Pokud jsou MediaWiki stránky, které jenom zajišťují technicky chod, tak to pro svobodu obsahu důležité není. 2) Šablony jsou přímou součástí článku, dovytvářejí obsah článku, nijak se neliší z pohledu svobody nebo nesvobody od vlastního textu článku. To, že navíc obsahují nějaké programování, je z pohledu svobody nevymezuje do jiné úrovně. 3) Vandalizace šablony je k patrole oproti vandalizaci článku tolikrát jednodušší, kolikrát se vyskytuje v článcích. 3a) Blokování vandalů je v pořádku, protože prokazatelně vandalizovali, blokování všech, aby nevandalizovali, je taky v pořádku, ale v KLDR. 4) tady řešíme tyhle dvě šablony a ty nemůže editovat vůbec nikdo, kromě správců. Tenhle modul zastává stoprocentně funkci šablon, které nahradil, musí mít tedy stejnou politiku možnosti editace. Pokud to nelze zajistit, jsem pro jeho zrušení a navrácení se ke klasickým šablonám - nemůže to být totiž záminka k tomu, že se plouživě začne znepřístupňovat obsah a přesouvat pod výhradní kompetenci správců. Správci nejsou diktátoři, ale zmocněnci komunity a když dělají zásadní změny navzdory vůli komunity, je to přímý útok na smysl instituce správce. --Palu (diskuse) 3. 2. 2014, 15:10 (UTC)
Tři poznámky:
  1. Vaše změna stránky Modul:WikimediaProjects nebyla provedena příliš dobře; byl bych pro její revert. Pokud nějak změnit vzhled/formát/funkci meziprojektových šablon (jsem víceméně pro), pak je potřeba zvážit primárně úpravu Modul:SisterProjectLink. Klidně o tom můžeme diskutovat.
  2. Provedený revert a okamžité zamčení IMHO nebylo příliš moudré a nelíbí se mi. A to přesto, že ten Modul:WikimediaProjects v zásadě opravdu není nutné ani účelné měnit.
  3. Je potřeba zcela rozdělit problematiku (ne)zamykání šablon či modulů (či čehokoli jiného) a podporu Lua, popř. používání modulů jako takové. Nemá to spolu vůbec nic společného. I dříve se některé (zejména) složitější šablony zamykaly, i dříve se to některým uživatelům nelíbilo.
--Mormegil 3. 2. 2014, 15:32 (UTC)
1) a 2) Nemám patent na rozum, takže se klidně může stát, že některá moje editace nebude správná. V takovém případě je nutné zapojit se do probíhající diskuse, zdvořile a srozumitelně odůvodnit revert alespoň ve shrnutí a provést ho - v případě zdvořilého chování mi určitě vadit nebude. Jsem rád, že vy jste se do diskuse zapojil. Diskuse a spolupráce namísto dirigování a despotismu většinou vede ke zkvalitnění obsahu, což dokládá už dávné přísloví "Víc hlav víc ví".
3) dříve mohli některé šablony editovat pouze správci? Mohu vědět, které a jestli se jednalo také o šablony, které se týkaly výhradně obsahu článků? --Palu (diskuse) 3. 2. 2014, 15:57 (UTC)
Jak jako „dříve“? Psal jsem „už dříve“, tzn. není to nic nového. Seznam trvale plně zamčených šablon. Co to znamená „týkaly výhradně obsahu článků“, to netuším. --Mormegil 3. 2. 2014, 16:16 (UTC)
Díky za odkaz. To znamená že ano, i šablony, které se týkají výhradně obsahu (tzn. rozšiřovaly články o text či odkazy a nebyly jen pomocné) jako NK ČR byly plně zamčené už dříve. Já s tím ale nesouhlasím, jak jsem psal výše, nemá to opodstatnění a celý obsah článků má být otevřený. --Palu (diskuse) 3. 2. 2014, 16:46 (UTC)
Opět opakuji - tyto moduly jsou využívány na všech českých wikiprojektech, takže veškeré změny modulů (nikoliv vzhledu) by se měly provádět na všech projektech - ve chvíli, kdy se modul změní (a změny se chystají, dle mých informací, ve formátu zobrazení odkazů na Wikizdroje/knihy a kvůli využívání Wikidat šablonami Commons/cat), bude příslušný modul přepsán na všech projektech novou verzí. Takže pokud máte relevantní připomínky k modulu, směřujte to, prosím, do diskuse k modulu, ne Pod lípu. JAn (diskuse) 3. 2. 2014, 19:48 (UTC)
Tak tohle bych prosil vysvětlit. Zejména ony trpné „se změní“, „změny se chystají“, „bude přepsán“. Kdo ho změní, kdo (kde) co chystá, kdo ho přepíše? Modul je úplně stejná konstrukce jako šablony: Fakt, že nějaká šablona či modul existuje na více projektech v identické podobě, je hezký a přináší jisté výhody, ale nijak to neznamená, že to tak nezbytně musí zůstat navěky, a ještě méně to znamená, že by někdo z nějakého jiného projektu měl nějaký rozhodující hlas nad ostatními projekty. --Mormegil 3. 2. 2014, 21:26 (UTC)
Autor modulu je zřejmý - akorát, že mu byla v minulosti zakázána editace cs.wiki, takže od té doby působí jen na ostatních projektech. Chystané změny jsou zčásti na můj popud (commons), z části v reakci na jiné ohlasy. Další ohlasy, které se objeví v diskusi jistě vezme v úvahu. JAn (diskuse) 3. 2. 2014, 21:47 (UTC)

Argumentaci stylem "zamčeno ... jednak kvůli tomu, že buy se v lue neměli vrtat ti, co ji neumí, ..." považuji v otevřeném projektu za nepřípustnou. Za prvé správcování (přinášející možnost "vrtat se" v zamčeném lua modulu) neimplikuje znalost lua a naopak i nesprávce může lua znát a ovládat. Za druhé, já sám také nemám rád, když se "mně" v kódu vrtá někdo, kdo ho neumí, ale zatím mě nikdy nenapadlo kvůli tomu kód/článek zamykat či jeho zamčení požadovat. Za třetí, Modul:SisterProjectLink je zamčen v nedodělaném stavu (pokud tam tedy anglické chybové hlášky nezůstaly záměrně v rámci WikiProjektu "Lamy, doučte se angličtinu") a zamčení jeho dokončení určitě nepomůže. Za čtvrté, kód Module:WikimediaProjects obsahuje v podstatě pouze texty příslušných hlášek a je natolik jednoduchý, že k jeho editaci není potřeba žádné speciální dovednosti - jen trochu opatrnosti, ale to platí pro téměř jakoukoli editaci. Za páté, jsou-li různé názory na podobu té či oné formulace, máme tu doporučení věnované různým možnostem řešení konfliktů. Zamčení stránky tou stranou sporu, která disponuje správcovskými oprávněními, zde pokud vím jako metoda uvedeno není. --Shlomo (diskuse) 12. 2. 2014, 19:59 (UTC)

Hrubka na hlavní straně

Namísto "v miocénu žili běžně v Evropě mimo člověka i jiné rody hominidů" má být "v miocénu žily běžně v Evropě mimo člověka i jiné rody hominidů"

Opravdu by ty aktuality měl někdo kontrolovat před tím, než je pustí na hlavní stranu...--Kohelet (diskuse) 1. 2. 2014, 10:58 (UTC)

Opravil jsem: Wikipedie:Zajímavosti/2014/05. Na té stránce to bylo od 20. ledna, připravené Zajímavosti lze vidět v Wikipedie:Zajímavosti/Příprava. Takže nebyly jen tak vhozené na poslední chvíli, několik dnů na kontrolu bylo. --1. 2. 2014, 11:32 (UTC), Utar (diskuse)

Nefunkční odkazy na portály MVČR, ČSÚ a ÚIR

Asi došlo ke změnám na portálech MVČR , ČSÚ a ÚIR: externí odkazy na Adresy v České republice (MVČR), Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (ČSÚ) a Územně identifikační registr ČR přestaly fungovat. Přitom se používají v mnoha článcích o obcích, zvláště v těch malých roboticky zakládaných, např. v Horní Suchá (Liberec). Mohl by se na to někdo podívat? Pokud jde jen o nahrazení nějaké části odkazu jiným textem (např. byly stránky přesunuty do jiné složky), mělo by to být lehce opravitelné roboticky. Předem díky. --1. 2. 2014, 11:03 (UTC), Utar (diskuse)

Ať se netříští diskuse, pokud vůbec nějaká vznikne: viz zde.--Ben Skála (diskuse) 4. 2. 2014, 17:40 (UTC)

Co s neexistujícími referencemi?

Dobrý den, narazil jsem na takový problém u článku Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje. Kdysi dávno, když jsem jej psal, jsem tam vložil řadu referencí s odkazy na články, které kdysi publikovali na jejich oficiálním webu. Ten si ale nechali nedávno úplně předělat a ty články tam už nejsou dostupné. Když jsem zkoušel něco z toho hledat googlem, vyhodilo mi to odkaz na nějaký archiv, například tohle. Je vhodné namísto původních referencí použít archivovanou verzi nebo co s tím mám dělat? Poradí mi někdo prosím? Zdraví --Miďonek (diskuse) 1. 2. 2014, 11:17 (UTC)

Pokud máš to štěstí, že se jednalo zrovna o archivované stránky, tak stačí nahradit správné URL (pokud jsi si jistý, že jde o stejný článek). Zvlášť pokud najdu v nějakém dobrém nebo nejlepším článku (nebo prostě když ta reference má třeba odpovídající název), tak se snažím archivy projít, jestli to někde není. Možná by stálo za to přeložit/založit něco podobného en:Template:Dead link a v případě neúspěchu při procházení archivů referenci tímto označit (zvlášť v DČ a NČ existuje možnost, že si toho všimne původní hlavní autor, který se tomu může věnovat více a při hledání bude úspěšnější, nebo alespoň neplatný odkaz nahradí novým). Zdraví --Mates (diskuse) 1. 2. 2014, 11:38 (UTC)
Zajímavá je služba pro archivaci stránek externích odkazů http://archive.wikiwix.com . Odkaz např. v referenci má pak podobu: (číst online [archiv]), kde je normální i archivovaná verze. Dostupné zatím jen na en a fr wiki, ale třeba se také dočkáme. A možná by se něco takového dalo suplovat ručně (přidat odkaz+odkaz do webarchivu). --Matěj Orlický (diskuse) 1. 2. 2014, 16:43 (UTC)
Díky oběma za reakce, už jsem nahradil odkazy do archivu ručně. Nápad s archivem v rámci Wikipedie je určitě super. Doufám, že to budeme mít časem taky. --Miďonek (diskuse) 1. 2. 2014, 16:53 (UTC)

Na EN Wiki (a možná i jinde) mají taky v citačních šablonách parametry navíc právě pro odkazy na archivy. Jednak se tak zachová v odkazu i původní URL a k ní jen přidá navíc URL archivu, jednak se jasně odliší datum navštívení od data archivování. Připadá mi to celkem šikovné. --Bazi (diskuse) 1. 2. 2014, 20:33 (UTC)

Už nějakou dobu tu operuje bot Rotlink, který tyto archivované odkazy fixuje. Samozřejmě jen v omezené míře. --Vachovec1 (diskuse) 1. 2. 2014, 22:57 (UTC)

Otázka: zpochybnění konkrétního tvrzení

Je nějaká šablona, která dovoluje zpochybnit konkrétní tvrzení? Analogická k {{Doplňte zdroj}}. Tato šablona je "slabá", protože nezpochybňuje konkrétní tvrzení. Poznámka v diskusi to neřeší (dost rychle), protože článek zůstává nepřesně (i měsíce) - týká se to technických článků. Pokud narazím na nesmysl, tak obvykle nemám zdroje pro ověření. Do šablony by se dal přidat volitelně i čas a komentář, viditelný pouze při editaci. (Pokud se něco podobného řešilo dřív nebo jsou známé důvody proti, odkažte mě.) 89.103.14.37 2. 2. 2014, 19:47 (UTC)

{{subst:fakt}}? JAn (diskuse) 2. 2. 2014, 19:58 (UTC)

Uživatelská skupina "arbitr"

Prosím o zapojení se do průzkumu názorů k založení nové skupiny uživatelských práv pro členy arbitrážního výboru. Díky. --Beren (diskuse) 3. 2. 2014, 22:12 (UTC)

Trojský kůň zvaný VisualEditor

Zdá se mi, že možnost editovat Wikipedii v podobě, v jaké se čte, bez znalosti wikijazyka, je tu tolerována, ne-li trpěna a celkově spíše ignorována. Ilustruje to mj. šablona Upravit již několik měsíců na WP:VisualEditor. Takové vnímání je možná pochopitelné, ale myslím, že už přestává být udržitelné. Zejména v oblasti nápovědy, pravidel aspol. S VisualEditorem si proto kladu následující otázky:

  1. Je to funkční nástroj nebo de facto stále beta?
  2. Je to pomůcka pro nezkušené wikipedisty nebo plnohodnotný způsob editace?
  3. Lze do budoucnosti počítat s tím, že se jím bude provádět významná část kvalitních editací, případně dokonce, že editovat zdroj bude jen stará garda a technicky zkušenější?
  4. Jak integrovat do stránek jm. prostoru Nápověda a Wikipedie? U každého tématu řešit za a) VisualEditorem b) editací zdroje? Vytvořit dvě paralelní nápovědy? Nebo dokonce tři nápovědy, jednu všeobecně platnou a dvě praktické pro dva způsoby?
  5. Co s problematickými výsledky editací? Trpělivě opravovat? Snažit se problémová místa zapracovat do nápovědy a upozornit editora? Posílat požadavky na úpravu VisualEditoru?

Myslím, že bez odpovědi na teoretické otázky těžko řešit ty praktické. Příklad k těm úpravám editoru: nedávno jsem narazil u příspěvků uživatele Borowski, že vložil obrázek doprostřed slova a s natvrdo nastaveným rozměrem. Po vyzkoušení zjišťuji, že je to chyba editoru, ne uživatele. Matěj Orlický (diskuse) 4. 2. 2014, 15:03 (UTC)

VisualEditor je v současné podobě dobrý tak maximálně k opravě gramatických chyb. K tomu jej také vyjímečně použiji. Jinak zásadně edituji zdroj. --Vachovec1 (diskuse) 4. 2. 2014, 15:19 (UTC)
Moje zkušenost je taková, že za wikipedistou, který edituje ve VE, je většinou nutno uklidit. --Gampe (diskuse) 5. 2. 2014, 04:17 (UTC)
  1. Říkejme tomu třeba „funkční beta“. VisualEditor je v mnoha ohledech stále nedokonalý a prochází neustálým vývojem. A do budoucna stejně tak procházet bude, stejně jako celý systém MediaWiki.
  2. Zatím je to více pomůcka pro nezkušené editory, ale v současné době už i obstojný způsob editace, který by se měl postupně stát plnohodnotným.
  3. Lze počítat s tím, že pomocí V|E bude prováděna valná většina editací a editovat zdroj bude jen stará garda, která je na to zvyklá a dále jmenné prostory Šablona:, Modul:, možná Kategorie:.
  4. Do dalších jmenný prostorů jistě integorván bude, časem. Přesnější informace naneštěstí nedodám. Nápovědu bych navrhl uzpůsobit primárně pro V|E (už tak snad je nyní) a až jako dodatky starý způsob editace zdroje.
  5. Problémové editace V|E je potřeba zatím opravovat ve wikikódu a chyby co nejdříve hlásit na Diskuse k Wikipedii:VisualEditor, resp. je možno využít formulář, který je součástí V|E (a který pak přidá příspěvek na tuto diskusní stránku).
Trpělivost, kolego. Nikdo Vás nenutí VisualEditor používat. Pokud Vám prostě nevyhovuje nebo si nechcete zvykat na nic nového, zkrátka a jednoduše pokračujte s wikikódem. AFAIK se ani do budoucna neplánuje jeho úplné zavržení a editace zdroje bude vždy dostupná. --YjM | dp 6. 2. 2014, 00:01 (UTC)
Tak, nedávno jsem přes VE pár článků upravoval a není to špatný - jsou tam mouchy, ale to se poladí.--frettie.net (diskuse) 6. 2. 2014, 03:28 (UTC)
Souhlasím s Gampem ohledně nutnosti úklidu po editaci ve VisualEditoru. Je sice hezké, že to prý umožní editovat méně technicky zdatným (těch zástupů, co na Wikipedii přišli po jeho zavedení, jsem si upřímně nevšimla), ale když dotyčný neumí formátovat text ani v normálním textovém editoru (půlka textu tučně, metoda ctrl+c ctrl+v s přenesením původního vzhledu), tak ani VisualEditor nepomůže. --Jana Lánová (diskuse) 6. 2. 2014, 11:34 (UTC)

Děkuji všem za reakce. Vachovec1: Ano, jste stará garda. Jana Lánová: Jde o snižování bariéry pro normálně počítačově gramotné, kteří nemusí začínat učením se značkovacího jazyka na úkor studia pravidel a principů wikipedie. Značka visualeditor v posledních změnách docela probleskuje. YjM: Mně nejde o moje editace, ale především o nápovědu. Píšete uzpůsobit ji primárně pro VE „už tak snad je“ – tomu nerozumím.

Nápověda až na výjimky VE ignoruje a bude ji potřeba nějakým způsobem kompletně přepracovat. Příklad: Před rokem jsem náročně přepracoval Nápověda:Reference, ale kvůli VE je nápověda nekompletní. Nabízí se možnosti: 1) upravit a zapracovat do každé sekce způsob pomocí VE; 2) vytvořit samostatnou stránku pro reference pomocí VE a provázat obě nápovědy odkazem 3) do Nápověda:Reference zpracovat obecné principy referencí a základy obou způsobů a doplnit dvě samostatné podrobné nápovědy vkládání referencí pomocí wikikódem/VisualEditorem. Poslední způsob se mi zdá nejvhodnější a také nejnáročnější. Proto by bylo potřeba to rozhodnout, aby se nápověda za čas nemusela zase komplet předělávat. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 2. 2014, 12:37 (UTC)

Jsem velkým fanouškem VisualEditoru a vidím v něm budoucnost, proto jsem rád, že někdo přemýšlí nad uzpůsobením nápověd. Myslím si, že na jednotlivých nápovědních stránkách bude potřeba vytvořit sekce týkající se práce ve VE, ale ponechat tam zatím i návod na práci s původním editorem. Na stránkách Wikipedie:Průvodce, které používáme v programu SPW, chceme postupně také přejít na VisualEditor, který je pro začátečníky jednodušší. Čekáme ale, až se VE stabilizuje: například reference ve VE by měly projít ještě velkou změnou a měl by vzniknout kvalitní Reference Toolbar k přidávání referencí. Takže tam bych byl opatrný a nespěchal bych na to. --Vojtech.dostal (diskuse) 16. 2. 2014, 12:48 (UTC)

Kritika olympiády

Milí kolegové, chtěl bych vás požádat o vyjádření k této a této editaci. Taky si myslíte, že odstraněné pasáže s olympiádou nesouvisí a že nemají v článku co dělat? Pokud nikoli, prosím o zásah. --Daniel Baránek (diskuse) 5. 2. 2014, 20:46 (UTC)

Co se týká první odkazované editace, ta pasáž tam má své místo. V druhém případě mám pocit, že jde jen o přeformulaci, žádné odstraňování. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2014, 22:29 (UTC)
V prvním případě je to homosexualistická propaganda a s odstraněním souhlasím. Ve druhém případě také souhlasím, protože tak to odpovídá zdroji.--Kohelet (diskuse) 7. 2. 2014, 14:56 (UTC)

Toto téma IMHO přísluší sem: Wikipedie:Třetí názor. --Bazi (diskuse) 22. 2. 2014, 16:14 (UTC)

Flagicony v Nejnovějších aktualitách

Podle nejnovějších revertů v Nejnovějších aktualitách se zdá, že tato diskuse si vyžádá další pozornost a silnější komunitní konsensus. Tak tedy diskutujme: Diskuse k šabloně:Nejnovější aktuality#Flagicony v Nejnovějších aktualitách. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2014, 22:25 (UTC)

Upozorňuji, že postup na verzi bez vlaječek byl zcela standardní. Návrh byl oznámen Pod lípou 14.10.2013 a současně zahájena diskuse v NA. Po téměř čtyř měsících bez vyjádření proti – dostatečná doba k průzkumu názoru komunity, byla navrhovaná verze realizována.--Kacir 6. 2. 2014, 22:36 (UTC)
To je možné, ale je to nejspíš tím, že ačkoliv mnoho lidí čte hlavní stranu, málo lidí sleduje diskuse, které mohou její obsah výrazně ovlivnit, protože nejsou vedeny klasickým způsobem a na stejném místě, jak tomu je u většiny článků. Pokud tedy změna vyvolala negativní reakce, nelze mít zato, že byla schválena jakýmsi mlčením.--Rosičák (diskuse) 7. 2. 2014, 12:08 (UTC)
Pokud vyvolá taková změna negativní reakce wikipedisty, pak to na věci v dané chvíli nic nemění. Neboli, pouhými reverty bych mohl blokovat jakýkoli konsenzus (existující v dané chvíli), s odvoláním se na (mou) negativní reakci vůči zavedení. Jako projev dobré vůle jsem v průběhu další diskuse ponechal původní verzi NA.--Kacir 8. 2. 2014, 10:49 (UTC)
Chápu to podobně, jako projev dobré vůle. A děkuji za něj. V situaci, kde je projev konsensu legitimní, ale je jiným kolegou zpochybněna dostatečná komunitní šíře takového konsensu, není na škodu ještě nechat prostor diskusi. Čas na to je, nikam nespěcháme. Důležité je, aby směřovala k výsledku a mohli jsme se pak někam pohnout. --Bazi (diskuse) 8. 2. 2014, 12:09 (UTC)

Photos taken of members of the European Parliament

Logo

From Monday 3 February to Thursday 6 February a group of about 50 Wikimedians were present in the European Parliament in Strasbourg to take photos of members of the European Parliament. From about half of all members (766) of the parliament there have been photos taken during these days. Still a lot of them have to be uploaded to Commons. Also from members from the Czech Republic photos have been taken. A part from the pictures already have been added to articles on the various language Wikipedias, but many not. Please help us with that. If you add a photo in one language, it would be recommended to add the photo also to the articles in other languages.

The category with photos can be found on Commons here and includes also the other photos that have been taken by the group members during the project in Strasbourg.

On all the photos there is a special template to mark this project and gives more information about it. We would like to have this template translated into at least all the 24 official languages of the European Union and if possible also in other languages spoken in the EU. Can anyone translate this template from English (or German/French) to Czech?

In the past weeks on several Wikipedias users started a project to write all missing articles at least from the country a language is mostly spoken in, but certainly also from all other countries of the European Union. All members of the European Parliament have an article on at least one language version of Wikipedia, but on a lot of language versions their articles are missing and still need to be written. This writing project currently happens on for example the Dutch Wikipedia.

The project page for having been at the European Parliament is at Commons at Commons:Wikipedians in European Parliament. The project is part of a larger project to take photos from members of national and regional parliaments. In the past years Wiki loves parliaments was for example active in the state parliaments in Germany. Which parliament shall be next?

Thanks for the help! Greetings - Romaine (diskuse) 9. 2. 2014, 15:13 (UTC)

Template translated. --9. 2. 2014, 15:31 (UTC), Utar (diskuse)
Thank you very much! Romaine (diskuse) 9. 2. 2014, 15:39 (UTC)
Template Sk also. --Palu (diskuse) 9. 2. 2014, 15:52 (UTC)

Řádkové odkazy na sesterské projekty

Kolega JAn Dudík pracuje se svým botem na převodu "krabičkových" odkazů na řádkové. To považuji v principu za správné, nicméně tak úplně se mi nelíbí výsledná podoba. Odkazy se mi zdají příliš nevýrazné, v textu a dalších odkazech se ztrácejí. Přitom třeba odkaz na commons (na který by také mělo dojít) považuji za jeden z nejdůležetějších odkazů na stránce, který by měl být jasně viditelný a nezaměnitelný. Co s tím? Třeba Slováci mají odkazy zvýrazněné a dokonce v samostatné sekci - sk:William Shakespeare nebo sk:Jasoň červenooký. Tak nějak bych si to představoval. Co vy na to? --Vachovec1 (diskuse) 10. 2. 2014, 11:34 (UTC)

Diskusi prosím směřovat nejlépe na Wikipedie:WikiProjekt_Šablony/Sesterské_projekty. JAn (diskuse) 10. 2. 2014, 12:13 (UTC)
Souhlasím, jen další standardní závěrečnou sekci bych asi nedělal. K textu odkazu Commons: Na sk se mi také líbí, že je tam vypuštěno myslím zbytečné upřesnění Wikimedia Commons. Naopak u naší krabičky se mi více líbí obrázky, zvuky či videa a to, že název projektu není tučně. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 2. 2014, 12:16 (UTC)
@Vachovec1: Souhlasím, líbí se mi, jak to mají vyřešeno na slovenské wikipedii včetně samostatné kapitoly. --Chalim Kenabru (diskuse) 10. 2. 2014, 12:30 (UTC)
Diskuse nějak zapadla. Prosím o další názory, ať kolega JAn ví na čem je - aby nemusel předělávat již předělané. Je slovenský způsob zápisu vhodný a akceptovatelný (viz vzorové odkazy výše)? Technická poznámka: podoba odkazu se upraví v modulu (úkol pro někoho s právy správce), řazení odkazů do samostané sekce by kolega musel řešit botem. --Vachovec1 (diskuse) 14. 2. 2014, 14:54 (UTC)
@Vachovec1 (JAn): Nezávislé na této diskusi mě při prohlížení zatím udělané práce napadlo mít sesterské projekty (alespoň ve větším počtu) v samostatné sekci. Já sám se v příštích dnech chystám JAnovi pomoct, takže bych také rád věděl co a jak. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 14. 2. 2014, 15:08 (UTC)
Určitě ne do samostatné sekce, to už by mi přišlo překombinované. Jinak ale zvýraznění ano. --Bazi (diskuse) 14. 2. 2014, 15:14 (UTC)
Tak můžeme v první fázi zařídit zvýraznění. To se vyřeší úpravou modulů, bot na to není třeba. Uvidíme, jak to bude vypadat. Pak by se teprve řešilo, zda samostanou sekci ano či ne. --Vachovec1 (diskuse) 14. 2. 2014, 15:22 (UTC)
Já jsem pro zvýraznění. Opravdu se ty sesterské odkazy ztrácejí. Ale myslím si, že pokud dojde ke zvýraznění a jejich pozice se ustálí na začátku té sekce, zavádět novou sekci nebude asi nutné. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 14. 2. 2014, 15:44 (UTC)
Dobrá, tak se domluvte s JAnem a někdo upravte ten modul (je to tenhle – Modul:SisterProjectLink). Až uvidíme výslednou podobu, rozhodneme se, co dál, jestli to bude stačit. --Vachovec1 (diskuse) 14. 2. 2014, 17:25 (UTC)
Nesměšujte dvě věci:
  • Formulace - stejný modul se používá na všech českých projektech, proto je nutné v zájmu zachování přenositelnosti, mít formulace všude stejné, jinak by se při nejbližší aktualizaci modulu změny přepsaly novou globální verzí. Takže návrhy na jiné formulace k příslušnému modulu.
  • Vzhled - drobné zvýraznění by nejspíš na škodu nebylo, stačí upravit globální styl, netřeba vrtat do modulu.
JAn (diskuse) 14. 2. 2014, 19:02 (UTC)
Dobrá, zeptám se takhle: Co konkrétně má na starosti (v této chvíli) ten modul a co obstarají styly? Modul má na starosti text vkládaný šablonou a styly případně upraví vzhled, tj. upraví velikost písma či ikonky? Konkrétně - když budu chtít větší písmo, tučné písmo, kurzívu či větší ikonku zde na Wiki (tzn. abych se nemusel dohadovat na nějaké globální unifikované podobě s ostatními projekty), stačí to upravit skrz zdejší styly nebo je třeba se vrtat i v modulu? --Vachovec1 (diskuse) 14. 2. 2014, 19:23 (UTC)
Celý text generovaný modulem je dostatečně obale pojmenovanými třídami, aby šel snadno nastylovat.
{{Wikislovník|heslo=heslo}} dá ve výsledném html (zjednodušeně):
<span class="sisterproject sisterproject-wiktionary">
  <span class="sisterproject_image"><img ... /></span>
  <span class="sisterproject_text">
    <span class="sisterproject_text_prefix">Slovníkové heslo</span>
    <span class="sisterproject_text_target"><a href="//cs.wiktionary.org/wiki/heslo">heslo</a></span>
    <span class="sisterproject_text_suffix">ve Wikislovníku</span>
  </span>
</span>
Takže není problém napsat příslušné styly na libovolnou část odkazu do libovolného sesterského projektu.
jenže, zatímco do svého stylopisu si troufnu něco vymyslet, do globálního to raději přenechám zkušenějším. JAn (diskuse) 15. 2. 2014, 22:06 (UTC)


Pokud už by nakonec byla prosazena verze s vyčleněním do samostatné sekce, byl bych raději pro úpravu takovouto
== Externí odkazy ==
=== Sesterské projekty ===

, než další nadpis 2. úrovně. Nicméně ztučnění textu bude asi dostačující zákrok. --YjM | dp 15. 2. 2014, 21:06 (UTC)

Pak zcela logicky, ale bude potřeba mít zvláštní sekci ve smyslu „Ostatní odkazy“, jelikož by vše za sesterskými odkazy spadalo do stejné sekce. Nezapomenout také na tom, že pro zápatí se používá různá hloubka vnitřního dělení. --Faigl.ladislav slovačiny 15. 2. 2014, 23:43 (UTC)
Ne nutně:
=== Externí odkazy ===
* první eo
* druhý eo
==== Sesterské projekty ====
, pokud uvažujeme běžnější hloubku s jedním nadpisem Odkazy 2. úrovně. Pro verzi s EO nadpisem 2. úrovně zcela ekvivalentně. --YjM | dp 16. 2. 2014, 13:01 (UTC)

Já bych to navrhoval takto:

==Odkazy==
 * {{Commonscat}}
 * {{Wikislovník|heslo=slovník}}
===Reference===
===Externí odkazy===

Jan.Kamenicek (diskuse) 16. 2. 2014, 01:26 (UTC)

Není to úplně od věci, ale ještě tam figurují i Související články, které by se tím pádem asi vešly mezi Reference a Externí odkazy. Trochu nelogicky by pak odkazy uvnitř Wikipedie následovaly až po odkazech ven do sesterských projektů. Řešilo by to úplné vyčlenění Referencí (a Poznámek) ještě nad Odkazy, ale to už je zas asi přílišná změna, byť by taky měla svou logiku. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2014, 01:59 (UTC)
To mi nepřijde nejšťastnější. Možná by samostatná sekce přece jen nebyla nejmarnější. V takovém případě by ji chtělo mít u Externích odkazů, protože sesterské projekty jimi jsou. Něco ve smyslu:
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Literatura ===
=== Související články ===
=== Sesterské projekty ===
 * {{Commonscat}}
 * {{Wikislovník|heslo=slovník}}
=== Externí odkazy ===

Hm? --Faigl.ladislav slovačiny 16. 2. 2014, 10:10 (UTC)

Ač osobně bych spíše uvítal verzi Jan.Kamenicek, pro variantu s nadpisem stávajícímu duchu a principům řazení odkazů odpovídá jedině verze Faigl.ladislav. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 2. 2014, 10:58 (UTC)
@Faigl.ladislav: Přihoď před reference poznámky a může být. Ač krabičková varianta odkazů na sesterské projekty se mi zamlouvala více. --16. 2. 2014, 11:33 (UTC), Utar (diskuse)

Domníval jsem se, že je chceme zvýraznit, protože v řádkové verzi zanikají. Tím, že je strčíme na konec, toho ale nedosáhneme. Zvláště u hesel, která mají dvě obrazovky referencí, si drtivá většina čtenářů, která reference přirozeně nečte, takových odkazů vůbec nevšimne. Je otázka, jestli sesterské projekty považovat za "externí", to je otázka pohledu; já jsem je tak nikdy nebral, pro mě jsou to všechno podprojekty téhož projektu (propojené nejenom technicky prostředím Mediawiki, Wikidaty atp., dále ideologicky, a mnohdy i personálně) a tuto vzájemnost by měly vyzdvihovat. Taky se domnívám, že odkazy na sesterské projekty jsou ze všech odkazů ty nejvyužívanější, proto by měly být nahoře; přednost by měly mít potřeby čtenáře. Než je zastrčit až za reference, to už je lepší ta rámečková podoba na pravé straně. Jan.Kamenicek (diskuse) 16. 2. 2014, 11:41 (UTC)

Tak to už ale debatu stáčíš někam jinam. Odkazy na sesterské projekty se vždy umisťovaly (resp. měly umisťovat) až za Reference (výjimku tvořily krátké články), a to právě do Externích odkazů. Samozřejmě lze polemizovat nad tím, do jaké míry je to externí odkaz, ale určitě nevnímám jejich umístění za Reference jako „zastrčení“. Navíc Tobě přijde, že samostatnou sekcí by zvýrazněny nebyly? Díky tomu by se na ně bylo možno dostat hned z Obsahu za úvodem článku. --Faigl.ladislav slovačiny 16. 2. 2014, 11:52 (UTC)
Souhlasím se všemi argumenty kolegy Jan.Kamenicek, ale nad zájmy čtenáře bohužel převážily argumenty typu, že reference jsou nejúžeji spojené s článkem. A to je potřeba respektovat.
Jinak nadpis Sesterské projekty rozdělí vzhledově podobné odkazy do sesterských projektů a externí typu OSM a NK ČR, ale to je spíše poznámka než výtka.--Matěj Orlický (diskuse) 16. 2. 2014, 12:31 (UTC)
Takže nakonec bude stejně nejmoudřejší odkazy na sesterské projekty jen jednoduše ztučnit a ponechat na začátku sekce EO. --YjM | dp 16. 2. 2014, 13:01 (UTC)
Osobně bych v této chvíli podpořil verzi Faigl.Ladislav. V této chvíli je jediná, která odpovídá logice řazení ve WP:Vzhled a styl. Kolega Jan.Kamenicek má pravdu, že v případě sáhodlouhých referencí (máme tu články s řádově stovkami referencí) se odkazy na sesterské projekty mohou poněkud "ztrácet" dole. To je bohužel cena za přechod na řádkovou verzi. Změna by vyžadovala širší konsenzus ohledně řazení závěrečných sekcí. Osobně bych také raději řadil odkazy na související články a sesterské projekty ještě před reference, ale chápu, že na to jsou protichůdné názory, konsenzus k tomu není. Jinak odkazy na OSM, Ottu či NK ČR bych klidně zařadil do projednávané sekce, případně bych jen pozměnil název sekce, aby lépe odrážel obsah. --Vachovec1 (diskuse) 16. 2. 2014, 12:55 (UTC)
Řekl bych že naopak, ve verzi Jana Kameníčka budou odkazy na sesterské projekty utopeny kdesi ve dvou třetinách článku; kdežto v Externích odkazech budou pohodlně blízko dalších důležitých odkazů (Navbox a Kategorie). Ovšem kdyby někdo provedl revoluci a navboxy s kategoriemi přesunul přímo pod nadpis Odkazy :-) pak bych verzi Jana Kameníčka podpořil. Nyní odkazy na sestry podle doporučení patří do Externích odkazů. Jejich grafická výraznost po slovenském vzoru by byla vhodná. --Jann (diskuse) 16. 2. 2014, 16:56 (UTC)

Mohl by tedy někdo pro záčátek zvýraznit odkazy po slovenském vzoru, když je na tom všeobecná shoda? Pak se můžeme dále dohadovat o smostatné sekci. --Vachovec1 (diskuse) 16. 2. 2014, 19:51 (UTC)

Mělo by asi stačit:
.sisterproject_text_target {
  font-weight: bold;
}
--Bazi (diskuse) 16. 2. 2014, 20:40 (UTC)

Ehm, zapracuje někdo na tom zvýraznění? Opravdu je to potřeba. Děkuji. --Vachovec1 (diskuse) 20. 2. 2014, 01:34 (UTC)

Díky Matěji Suchánkovi je to provedeno. Vyhovuje? --Bazi (diskuse) 20. 2. 2014, 10:26 (UTC)
Rozhodně lepší, ale ještě bych zvětšil ikonku. --Vachovec1 (diskuse) 20. 2. 2014, 11:07 (UTC)
Velikost je definována horním limitem 16 pixelů pro delší stranu obrázku v samotném modulu Modul:SisterProjectLink, který po zamčení JAnem Dudíkem může editovat jen správce. Velikost je nastavená pro ikony všech projektů ve všech těchto šablonách jednotně, takže je potřeba zvažovat, jak v příslušné velikosti budou vypadat všechny ikony. --Bazi (diskuse) 20. 2. 2014, 12:20 (UTC)
Já bych to nechal. Osobně se mi zdá i to ztučnění nevhodné. Ač patřím mezi editory činné i na sesterských projektech, tak si nemyslím, že je potřeba jim dělat nějakou větší reklamu než prostý odkaz.--Tchoř (diskuse) 20. 2. 2014, 12:27 (UTC)
Zvětšit ikonu. Z praktických důvodů, i tak bude odkaz méně výrazný než pův. krabičková verze. A některé ikony jsou v této velikosti už těžko identifikovatelné. Kromě toho se mi zdá odrážka (*) před ikonou nadbytečná.--Matěj Orlický (diskuse) 20. 2. 2014, 14:07 (UTC)

Upozornění: Bazi, Vachovec1, Utar, Matěj Orlický, Faigl.ladislav, JAn Dudík.

Převod na řádkovou podobu je nyní u {{Wikizdroje}}, ovšem u ní jsem narazil na problém: Jsou opravdu zákony a jiné dokumenty dílem? Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 20. 2. 2014, 13:10 (UTC)

Piktogramy značek v souvislém textu

Zjistil jsem, že se rozmáhá zvyk prokládat text obrázky, naštěstí zatím jen v případě turistický značek. Domnívám se, že je to nevhodné, otevřel jsem proto diskusi u patřičné šablony. --Tchoř (diskuse) 10. 2. 2014, 14:14 (UTC)

Ještě jsem to občas spatřil u čísel silnic. Je to samozřejmě špatně. --YjM | dp 10. 2. 2014, 15:25 (UTC)

Copyvio

Big Bang zkopírováno "i s fousama" z AsianStyle. Petr Karel (diskuse) 10. 2. 2014, 16:45 (UTC)

Tak přebijeme celý zkopírovaný obsah šablonou Copyvio, bez subst, upozorníme autora a zapíšeme nález do seznamu. Příště se do toho pusťte klidně sám. S pozdravem --10. 2. 2014, 16:54 (UTC), Utar (diskuse)
Jak ale dostat zpět původní přesměrování na očekávanější význam Velký třesk? To vůbec netuším, proto jsem to nechal zkušenějším. Petr Karel (diskuse) 11. 2. 2014, 06:48 (UTC)
No, Big Bangů jsou spousty (en:Big Bang (disambiguation)), takže budou-li práva urovnána, byl bych pro přesunutí Big Bang na stránku o kapele (Big Bang (jihokorejská kapela) ?) a vybudování rozcestníku. A i když práva vyřízena nebudou, stejně bych Big Bang raději předělal na rozcestník, ač třeba nemusíme hned uvádět všechna ta alba ze sekce Music, kapely stačí. Samotné přesměrování tak asi obnoveno nebude. --11. 2. 2014, 07:40 (UTC), Utar (diskuse)
Kdyžtak „jihokorejská skupina“ („kapela“ se v rozlišovačích neužívá). --Marek Koudelka (diskuse) 11. 2. 2014, 08:43 (UTC)
Přitom kapela by bylo vhodnější, nebo hudební skupina, hudební soubor. Skupina je příliš obecný pojem.--Chalim Kenabru (diskuse) 11. 2. 2014, 09:42 (UTC)
Mě je to celkem jedno, jen říkám, že takhle je to zavedené :-) --Marek Koudelka (diskuse) 11. 2. 2014, 09:43 (UTC)
Mě celkem taky. Jistě je lepší, když je to jednotné. To je jen takový postřeh.--Chalim Kenabru (diskuse) 11. 2. 2014, 09:54 (UTC)
Klidně skupina, mně šlo jen o to, aby bylo jasné, že ten rozcestník by podle mne měl být přímo na Big Bang, nedával bych tuhle kapelu jako hlavní význam. --11. 2. 2014, 09:51 (UTC), Utar (diskuse)

Toto téma IMHO přísluší sem: Wikipedie:Potřebuji pomoc. --Bazi (diskuse) 22. 2. 2014, 16:14 (UTC)

Správná terminologie — popírači — klimaskeptici — alarmisté apod.

Mohu poprosit o vyjádření v k tomuto tématu v Diskuse:Globální oteplování#Správná terminologie — popírači — klimaskeptici — alarmisté apod. - ono se to netýká zdaleka jen tohoto článku, ale skoro všech klimatologických článků. Díky moc. --Jirka Dl (diskuse) 10. 2. 2014, 19:52 (UTC)

Finanční příspěvek Wikipedii

Dobrý den. Platební karta, PAYPAL, DAJDAJ....chudáci důchodci, kteří by i chtěli přispět na rozvoj této encyklopedie. Nelze zaslání příspěvku umožnit většině? Co třeba poslat příspěvek např.:SMS 30 kč jednorázově? Jako na povodně? Kdo bude chtít, pošle jich více, kdo nemůže, říká se, že i maličkost potěší. Můj návrh, ale co s tím uděláte? Hlavně, aby se po kliknutí needostali třeba do AJ. Hodně úspěchů v rozvoji. Čtenářka Vera.

Dobrý den paní Vero, tzv. dárcovské DMS jsou umožněny podle mých informací pouze ve Spojených Státech, zkusím se optat koordinátorky pro tyto záležitosti, proč se to nedělá i v Evropě. Z "tradičnějších" způsobů je možné nyní poslat peníze na účet nebo poslat šek. Rád vysvětlím, jak, budete-li mít zájem. --Vojtech.dostal (diskuse) 12. 2. 2014, 18:41 (UTC)
Dárcovské SMS je možné zařídit, ale je to provozně docela nákladná služba, takže se vyplatí ji spouštět až od vyššího množství pravidelných příspěvků jejím prostřednictvím. --Bazi (diskuse) 12. 2. 2014, 19:06 (UTC)
Jessica Roberts slíbila podnět poslat dál, uvidíme, co vymyslí "nahoře" :-) --Vojtech.dostal (diskuse) 12. 2. 2014, 19:22 (UTC)
Problém byl, mimo jiné v tom, že pro registraci DMS byla potřeba registrace veřejné sbírky, což není (nebo aspoň nebylo) nic snadného a rychlého. Více o tom tuší snad Okino, případně Google. Takže o DMS přímo pro využití v naší zemi se uvažovalo a uvažuje i do budoucna - předpokládám, že na to v dohledné době dojde, ale zatím to není možné. --frettie.net (diskuse) 12. 2. 2014, 23:45 (UTC)

Když už jste u těch příspěvků, mohli byste někdo odpovědět i v Wikipedie:Potřebuji pomoc#Příspěvky přes GoPay? Díky. --13. 2. 2014, 00:23 (UTC), Utar (diskuse)

Revize starého DoSu

Objevilo se několik náznaků či pochybností, zda by neměl být zrevidován (nebo nějak jinak reagovat) DoS Wikipedie:Diskuse o smazání/Ošupis. Některé z nich zazněly v soukromém prostoru zde: (Kusurija/Ošupis). Protože je "pravděpodobnost sledování v odlehlém soukromém prostoru" (prý) menší, přenáším odkaz sem. Jelikož se z oponentů zatím zásadněji ozval pouze kolega Tchoř, zajímalo by mne, jaký/zda vůbec nějaký - je názor ostatních tehdejších oponentů (případně dalších kolegů s podobnými stanovisky). Můj osobní názor je, že pokud i nadále bude považován předmět článku za nedostatečně významný/ověřitelný a většina jeho obsahu (včetně fotografií na commons) pouze vlastním výzkumem, měl by článek zůstat tam, kde je (t.j. nevracet jej zatím do hlavního prostoru, dokud nebude náležitě zdokonalen). (viz též en:Ošupis, lt:Ošupis, sk:Ošupis) --Kusurija (diskuse) 12. 2. 2014, 19:19 (UTC)

Další informace viz zde v sekcích #Wikipedie:Diskuse o smazání/Ošupis až #Revize smazání (celkem 4 sekce), z toho vyplývá, že minimálně by se k tomu mohl vyjádřit ještě Mirek256, tedy pokud by měl zájem. --Kusurija (diskuse) 13. 2. 2014, 07:59 (UTC)
  • Jako navrhovatel restituce článku konstatuji, alespoň sám za sebe, že kvalitou zpracování předčí jiné, pojednávající o podobných tématech. Myslím tedy, že žádná revize smazání není zapotřebí. Opravný prostředek tohoto typu bývá volen v jiných situacích.--Rosičák (diskuse) 13. 2. 2014, 15:19 (UTC)
Pokud by to bylo smazáno se zdůvodněním „kvalitou nepředčí jiné“, pak by to jistě byl relevantní argument, že důvod smazání pominul. Ale takhle relativně se v diskusích o smazání nepostupuje a nepostupovalo se tak ani v tomto případě. Článek byl smazán, protože k tématu nebyla doložena existence netriviálních, nezávislých věrohodných zdrojů. Jestli třeba mezitím vnikly články kvalitou horší, které smazány nebyly, to je úplně irelevantní.--Tchoř (diskuse) 13. 2. 2014, 16:24 (UTC)
No comment... Víte co, kolego Tchoři, opět Vás vyzývám, abyste zanechal štengrování a přešel od něj ke spolupráci. Ano, jsem připraven zapomenout na všechna dosavadní nedorozumění a nabízím spolupráci. A to v jakémkoliv oboru, ve kterém mi moje schopnosti dovolí být Vám (to se obracím osobně na Vás, tentokrát veřejně) nápomocen a přispět účinně ke společnému dílu. Jen podotýkám, že ke spolupráci jsou zapotřebí nejméně dva. Jeden nestačí. Viribus unitis. --Kusurija (diskuse) 13. 2. 2014, 19:24 (UTC)
Pokud vím, už spolu spolupracujeme, tvoříme českou Wikpedii. Takže tak nějak nechápu, o čem mluvíte.--Tchoř (diskuse) 13. 2. 2014, 22:23 (UTC)
Téma příslušného článku je encyklopedicky významné už z toho důvodu, že je dotyčný potok zanesen do map. Pokud někdo prosazuje smazání, tak ignoruje běžně dostupné zdroje, což není nic pozitivního. --Kirk (diskuse) 13. 2. 2014, 19:30 (UTC)
Děkuji za podporu. Jen bych dodal, že pokud fondy Evropské unie byly ochotny uvolnit na vyčištění toku a úpravu (rekreačně i ekologicky významného) okolí/břehů částku přesahující 2,5 miliónu v době, kdy se Litvě dost obtížně dařilo z fondů něco získat, tak to snad naznačuje, že potok tak zoufale bezvýznamný není, jak se snaží někteří věci neznalí (sic) naznačit. Ale končím s propagací, abych za ni nebyl zablokován, úsudek si kolegové budou muset udělat samostatně. --Kusurija (diskuse) 13. 2. 2014, 20:39 (UTC)
Tak v mapách je leccos, dnes už tam člověk najde i posed, bankomat nebo poštovní schránku, nebo třeba soukromé provozovny (mapa města s občanskou vybaveností). A to nemluvím o takové věci jako je vrstevnice. Proto si nemyslím, že jakmile je něco v mapě, mělo by to mít článek. Ostatně naše doporučení vyžaduje právě tu netrivialitu, tedy že zdroj se zásadně a do hloubky tématu věnuje, nikoliv že to zmiňuje, byť v kontextu.--Tchoř (diskuse) 13. 2. 2014, 22:23 (UTC)

Sám za sebe si myslím, že heslo je dobře zpracované, ověřitelné a nehrozí tu nějaká ztráta důvěryhodnosti Wikipedie nebo že by si kdokoliv řekl: "jsou příliš podrobní" nebo "píší o kravinách". Právě pro tuhle neexistenci jakýchkoliv nebezpečí si myslím, že jde o ukázkový případ, kdy i v případě, že encyklopedická významnost je sporná, tj. většina zdrojů je pouze primárních nebo se spornou netrivialitou, by se měly přivřít oči. Resp. neumím si k tomu představit lepší situaci. Jinak sám považuji za NNVZ toto (není triviálnější než naše pahýly) a toto. Palu (diskuse) 14. 2. 2014, 16:29 (UTC)

Děkuji za názory. Po zvážení jsem nahlédl, že lépe bude vyhovět přáním kolegů Tchoř, Mirek256 a dalších a článek jsem sám na nástěnce správců navrhl na smazání. --Kusurija (diskuse) 15. 2. 2014, 09:22 (UTC)

VisualEditor Office Hours

Hello Czech editors, I just wanted to let you know, so you could mark your calendars if interested, that there are two IRC office hours scheduled to discuss VisualEditor in February. The first will be held on Saturday February 15 at 1700 UTC and the second will be held on Sunday February 16 at 00:00 UTC. (See here for time conversion links.) Logs will be posted on meta after each office hour completes. You'll find them, along with logs for older office hours on the topic, here.

Please see Meta for more information on how to join in. Altetantely, you can leave a question here, and I will post it in the session for you. PEarley (WMF) (diskuse) 13. 2. 2014, 17:33 (UTC)

Universal Language Selector will be enabled by default again on this wiki by 21 February 2014

On January 21 2014 the MediaWiki extension Universal Language Selector (ULS) was disabled on this wiki. A new preference was added for logged-in users to turn on ULS. This was done to prevent slow loading of pages due to ULS webfonts, a behaviour that had been observed by the Wikimedia Technical Operations team on some wikis.

We are now ready to enable ULS again. The temporary preference to enable ULS will be removed. A new checkbox has been added to the Language Panel to enable/disable font delivery. This will be unchecked by default for this wiki, but can be selected at any time by the users to enable webfonts. This is an interim solution while we improve the feature of webfonts delivery.

You can read the announcement and the development plan for more information. Apologies for writing this message only in English. Thank you. Runa

Přejmenování z „Pod lípou“ na „Pod Lípou“

V souladu s pravidly pravopisu platnými od roku 1993 (především [15] a [16]) jsem si dovolil opravit pravopis názvu tohoto „veřejného prostranství“ a přejmenovat stránku „Wikipedie:Pod lípou“ na „Wikipedie:Pod Lípou“. Doufám, že tato změna nevyvolá vlnu nechuti, a jsem připraven spolupracovat na jejím dotažení do konce, tj. upravit pojmenování i u všech archivů, specializovaných podstránek, odkazy apod. Protože ale uznávám, že jde o poněkud „odvážný“ krok, raději bych předtím cítil za sebou alespoň trošičku podporu komunity. --Blahma (diskuse) 19. 2. 2014, 23:52 (UTC)

Revertováno. Je pochybné, zda jde o veřejné prostranství ve smyslu výše uvedených odkazů. Navíc vzniká rozpor se sesterskými články (WP:Pod lípou (technika) atd.). Než provedete podobný zásadní přesun, diskutujte. Děkuji za pochopení. --Vachovec1 (diskuse) 20. 2. 2014, 00:24 (UTC)
Přejmenovával jsem s odvahou, protože mi to přijde jednoznačné. Rozpor se sesterskými články výše výslovně zmiňuji – že nemám problém sám přejmenovat i všechno ostatní, jen jsem se do toho nechtěl hned pouštět, právě aby vše nevyšlo vniveč, pokud se mne rozhodne někdo revertovat. Toto tedy nevidím jako problém. Paralela s hospodou zmiňovaná přímo pod obrázkem v záhlaví článku, i to, že i na slovenské Wikipedii mají „krčmu“, mne utvrzuje v tom, že „Pod Lípou“ je když už ne taky název občerstvovacího zařízení, tak pořád přinejmenším nějaké místo setkávání, tedy veřejné prostranství s pevným názvem. Jakkoliv toto naše místo setkávání je virtuální a ne fyzické, tak se jako fyzické snaží tvářit – nejmenuje se to prostě „Diskuze“, nýbrž nese stejný název jako 221 restaurací a penzionů v ČR („pod lípou“ vlastně téměř vždy znamená jen toto), a proto si zaslouží být náležitě i psáno. Nakonec i srazy – „reálná“ lípa – se typicky konávají kde jinde než v hospodě. A už i jen výše na této stránce jde vidět, že slovo „Lípa“ s velkým „L“ zde píší (byť ne vždy jako součást celého názvu) např. wikipedisté DeeMusil, ŠJů, Pavouk a Utar, takže to není něco, co bych si teprve teď sám vymyslel. --Blahma (diskuse) 20. 2. 2014, 02:07 (UTC)
Chápu, v případě přesunů je však WP:EsO ne vždy vhodné. To je i tento případ. Přejmenování je jistě možné (i když osobně bych dal asi přednost současnému stavu), avšak 1) je nutné? (vznikne spousta zbytečných přesměrování, bude to někdo narovnávat?) 2) když už by se přesunulo, bude nutné a vhodné zároveň přesunout i zmíněné sesterské diskuse. Proto - nejprve diskutujme a teprve bude-li jednoznačná shoda, přesouvejme. --Vachovec1 (diskuse) 20. 2. 2014, 02:20 (UTC)
Souhlasím, a opakuji, že veškerá přejmenování, narovnání odkazů i vytipování odstranitelných přěsměrování si rád vezmu na svá bedra. Dočkejme rána, až tu bude moci zaznít více názorů. Dobrou noc. --Blahma (diskuse) 20. 2. 2014, 02:39 (UTC)
@Blahma: Pokud vím, používám-li prodiskutujte to pod Lípou mám na mysli všechny stoly/libovolný stůl (tedy konkrétně jde např. o technické oddělení), zatímco Pod lípou je pro mne tento, hlavní stůl, obecná diskuze. --20. 2. 2014, 09:03 (UTC), Utar (diskuse)

Především bych si dovolil upozornit, že redakce odkazované Internetové jazykové příručky zastává stran této otázky poněkud vyhraněnější a militantnější stanovisko než oficiální akademická vydání pravidel pravopisu, která zřejmě vyžadují o něco širší konsensus odborné komunity, zatímco internetová příručka může o něco více trpět svérázy určité konkrétní osoby či úzké skupiny. Historické a oficiální místopisné názvy lze považovat za odborné užití, pro něž akademická pravidla připouštějí výjimku, kterou jazykovědci a historici zastoupení v názvoslovných komisích některých velkých měst bez pochybností využívají, avšak autorky jazykové příručky se snaží toto jejich záměrné a odborné rozhodnutí různými až dětinsky umíněnými způsoby relativizovat a zpochybňovat a dokonce odrazovat lidi od toho, aby používali oficiálně stanovené a kodifikované názvy prostranství.

Název naší stránky však takto oficiální ani odborný charakter nemá, to je pravda, a zjevně je vytvořen (byť metaforicky) jako název veřejného prostranství, takže bohužel zde není obrany. Ovšem osobně bych se ohradil proti tomu, abych byl v této věci jmenován mezi stoupenci toho nového, "prolidově" barbarského pravopisu. Nehodlám prohledávat historii svých editací, nicméně domníval bych se, že velké "L" jsem použil v syntaxi, kde slovo "Lípa" v příslušném pádě mělo samo roli vlastního jména, zatímco předložka "pod" byla s malým "p" součástí větné konstrukce. Tak tomu bylo podle dřívějšího pravopisu, kdy například pomístní jméno "Na baštách" se ve větách používalo stylem "přišli jsme na Bašty" a "vrátili jsme se z Bašt" (ono by znělo divně "byli jsme na Na baštách" a "vrátili jsme se z Na baštách"). Podobně, byla-li hospoda "U Brázdů", se psalo "jdu k Brázdům", "jsem u Brázdů", tedy předložka se vyčlenila z vlastního jména a přičlenila k větné syntaxi, čímž se zároveň začátek místního vlastního jména v daném použití posunul k podstatnému jménu. (I pokud se stránka bude jmenovat Pod Lípou, tak uvítací formule by měla znít "Vítejte pod Lípou", nikoliv "Vítejte Pod Lípou".)

Osobně považuji tuto specialitu nového pravopisu z 90. let za jeden z jeho největších úletů a pokud se jí musím podvolovat, tak jen s největší nechutí. Omlouvá ji jen to, že zásady pro psaní velkých písmen v češtině jsou poněkud nekonzistentní už od dob Františka Bačkovského, tedy asi 130 let, takže na nich není zas až tolik co zkazit. --ŠJů (diskuse) 20. 2. 2014, 03:30 (UTC)

  • Nesouhlas s přejmenováním. Ale nazvěte si to jak chcete, já při psaní do diskusí setrvám Pod lípou, Pod technickou lípou apod. a myslím, že mi stejně bude každý rozumět. Petr Karel (diskuse) 20. 2. 2014, 11:16 (UTC)
  • Nesouhlas. Tento prostor byl pojmenován Pod lípou a není žádný legitimní důvod měnit název již jednou akceptovaný. Jestliže někdo dostal/nosí jméno Prochaska, nelze mu jej svévolně měnit na "spisovné" Procházka. Stejné je to i s tímto názvem. Pojmenováno to bylo s malým l, tak to s malým l už zůstane. --Kusurija (diskuse) 20. 2. 2014, 12:00 (UTC)

Mám dojem, že se tu opět střetávají dva principy, trochu podobné třeba diskuzím o přechylování: První tvrdí „řiďme se pravidly jazyka“, druhý říká „nazývejme to tak, jak se to (už/samo) jmenuje“. ŠJů ve svém příspěvku (za který mu děkuji a skláním se před jeho znalostí této pravopisné problematiky) potvrzuje, že kodifikovaný je pravopis „Pod Lípou“, ačkoliv dodává, že samotnému je mu to proti srsti. I další nesouhlasy jsou zatím ve stylu „může to tak být správně, ale nelíbí se mi to, nechci to měnit“. V jiných diskuzích je myslím tento konflikt principů nebezpečnější (protože tam se jedná přímo o články), zatímco tady řešíme jen název nějakého našeho pracovního prostoru – ačkoliv i ten je svým způsobem významný, protože jde vidět na každé stránce Wikipedie – v navigačním menu, takže svým způsobem nám vizitku dělá také. Já jsem s návrhem přišel, když jsem si uvědomil, že to tu teď používáme proti pravidlům, protože si myslím, že pravidla jazyka by se měla dodržovat. Pokud pravopisné či obecně jakékoliv kodifikované jazykové změny budeme ignorovat, směřujeme nutně k postupné archaizaci našeho pravopisu – asi jako kdyby Wikipedie byla několik století stará a pořád jsme tu psali „kuoň“ jen proto, že našim předchůdcům se nechtělo měnit pravopis na „kůň“, protože přece to tu tak už jednou bylo zažité (přeháním, ale pro ilustraci se to myslím hodí). --Blahma (diskuse) 20. 2. 2014, 13:12 (UTC)

Opravdu nevím, jakou víc „oblíbenou stránku“ si představit, aby se varování z přesunovací stránky na to, že takové přejmenování „může být drastická a nečekaná změna“, bralo vážně. Přejmenovat pravděpodobně nejpoužívanější komunitní stránku na Wikipedii „s odvahou“ bez jediné zmínky předem? Páni!
Netuším, podle čeho se tu dovozuje, že se „zjevně“ jedná (metaforicky) o „veřejné prostranství“. Já jsem „Pod lípou“ chápal vždy (metaforicky) jako název hospody.
A vaše starosti bych chtěl mít.
--Mormegil 20. 2. 2014, 15:50 (UTC)
Ano, a hospody se právě podle nových pravidel píšou po předložce s velkým písmenem. Je to fakt drobnost a přišlo mi to jako předem rozhodnutá věc – oprava pravopisné chyby, která se nemusí řešit únavnými diskuzemi jako je tato. Zapomněl jsem ale, že na Wikipedii se i o českém pravopisu diskutuje. Pokud zde zaznívají negativní postoje, koleno si pro to vrtat nenechám a o úpravu názvu už neusiluji (i když stále platí, že by mne potěšila a že současný název považuji za nesprávný). Za to přejmenování se tedy omlouvám, ale zase kdybych se nezastavil zažádat o podporu a rovnou to dotáhl do konce, tak by pak i archívy a další stránky bez problémů fungovaly (a navíc by všude zůstala přesměrování) a dost možná by si toho právě pro zanedbatelnost změny většina uživatelů ani nevšimla. Sáhodlouze o takovýchto maličkostech diskutovat mne také nebaví. --Blahma (diskuse) 20. 2. 2014, 17:09 (UTC)
Vaše starosti na mou hlavu, že jsem se vůbec vyjadřoval... Kusurija (diskuse) 20. 2. 2014, 23:50 (UTC)
+1 Mormegil, není co dodat. --Packa (diskuse) 21. 2. 2014, 00:03 (UTC)

Podle mne to není ani hypotetický název veřejného prostranství ani název hospody, ale název webové stránky... Proto jsem pro to, aby zůstal tak jak je. --Silesianus (diskuse) 21. 2. 2014, 10:04 (UTC)

Dle mého názoru je to název fiktivní hospody a měl by tedy vypadat „Pod Lípou“. Co se týče první věty, ta může klidně vypadat „Vítejte v hospodě Pod Lípou!“ Co udělat průzkum názorů? --Marek Genius (diskuse) 21. 2. 2014, 16:48 (UTC)

Zastávka pod lípou, ale ne Pod Lípou

Za prvé jsem vždycky myslel, že se zde jednoduše scházíme pod lípou (byť imaginární), nikoli na nějakém náměstí Pod Lípou nebo v hostinci Pod Lípou. (Mimochodem hospody jako živnostenské provozovny si přirozeně mohou legálně zvolit pravopis svého názvu včetně velkých a malých písmen a ÚJČ nad tím nemá – ani si pokud vím neosobuje – žádnou pravomoc.) Ale podle mě má především pravdu Silesianus, že se jedná primárně o název webové stránky. Tu můžeme nejspíše z hlediska pravopisu přirovnat k něčemu jako umělecká, odborná díla, učebnice, noviny, časopisy, stálé rubriky, pořady. Domnívám se, že je zcela na nás, zda se rozhodneme pro velké či malé písmeno – pravopisně správně bude obojí – a já hlasuji pro malé.--RPekař (diskuse) 21. 2. 2014, 17:15 (UTC)

Dobrý den, jsem pro zachování stavu, jaký tu byl dlouhodobě až někdy do 19. února 2014. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 22. 2. 2014, 19:19 (UTC)

- mě je to fuk, osobně jsem spiš za tvar "Pod lipou", dělame z toho zbytečnou oficialitu. --MirosZz (diskuse) 6. 3. 2014, 08:11 (UTC)

O tom, že jde o název webové stránky, tu není nejmenší pochybnost. Proto taky nikdo nezpochybňuje velké P. Otázkou je, zda ten název webové stránky vnímat tak, jako že je vlastním jménem metaforického místa (z hlediska pravopisu je jedno, jestli s obsluhou a jestli na zahrádce nebo uvnitř), anebo pouze metaforickým odkazem na obecné označení obecné lípy, jak správně připomněl RPekař. V zásadě jsou možné obě interpretace, ale budiž, oficiální pravidla pravopisu nás tlačí k té druhé. Nepovažoval bych to nakonec ani za nějaké "obcházení" pravidel, protože název podstránky Wikipedie:Pod lípou (u krbu) (nikoliv U krbu ani U Krbu) nasvědčuje tomu, že tato označení tu jsou skutečně vnímaná spíše jako obecná, ostatně en:wiki má ve slově "pump" taky malé "p". Pokud jde o zmínku ohledně oficiálních vlastních jmen, že „ÚJČ nad tím nemá – ani si pokud vím neosobuje – žádnou pravomoc“ – on ÚJČ nemá u nás (na rozdíl třeba od podobného ústavu na Slovensku) nad používáním jazyka vůbec žádnou pravomoc, a ani zákony u nás regulaci jazyka nijak neakcentují, takže pokud budeme chtít, můžeme zcela legálně psát encyklopedii slangem, archaickou češtinou anebo s miliónem hrubek – pokud bychom chtěli být vůči spisovné češtině a ÚJČ v disentu, resp. je okázale ignorovat či sabotovat. Dokud se ale Wikipedie hlásí ke kodifikované češtině, má asi i smysl občas o nějakém detailu podiskutovat. Kdybychom měli v našich záhlavích nějakou skutečnou chybu, byla by to opravdu zbytečná ostuda. --ŠJů (diskuse) 13. 3. 2014, 13:54 (UTC)
V zásadě jste ten problém vystihl. Já bych jen úplně nesouhlasil s tím krbem. Podle mě se tím nemyslí krb obecně, ale myslí se tím jeden konkrétní krb ve fiktivní hospodě. Stejně tak dokud tu bylo „v rohu“, se tím rohem myslel konkrétní roh na kraji místnosti v hospodě, kam normálně lidi nechodili, byť ta hospoda jistě měla rohů více. Malé písmeno se zde píše, protože nejde o vlastní jméno, ale o obecné jméno (nevím, jetli jste to tak myslel, jestli jste „obecné označení“ považoval v tomto případě za lingvistický pojem či nikoliv). Stejně tak když doma řeknu, že jdu do koupelny, tak mám na mysli konkrétní koupelnu a všichni ví, do jaké koupelny jdu, protože máme doma koupelnu jen jednu, přesto se zde píše malé K.
K obrázku: nápis na ceduli je hůlkově „ZASTÁVKA POD LÍPOU“, proto zde není jasné, jaká písmena by autoři napsali, kdyby nápis hůlkově nebyl. (A nebo jsem někde přehlédl nějaký druhý nápis?) --Marek Genius (diskuse) 22. 4. 2014, 01:35 (UTC)

Automatičtí strážci - možnosti a práva

Kolega Blahma rozpoutal diskusi ohledně případného rozšíření práv a možností pro automatické strážce. Vaše názory jsou vítány. --Vachovec1 (diskuse) 20. 2. 2014, 11:03 (UTC)

Amendment to the Terms of Use

Údržba:Commonscat není na Wikidatech

Vytvořil jsem novou kategorii, přidal jsem ji na Wikidata, dal jsem tam šablonu commons, ale šablona pořád odkazuje na neexistující českou kategorii. Co s tím?--Kohelet (diskuse) 22. 2. 2014, 12:45 (UTC)

O jaký jde článek? --Marek Koudelka (diskuse) 22. 2. 2014, 12:46 (UTC)
Sorry, špatně jsem vytvořil odkaz, viz nahoře.--Kohelet (diskuse) 22. 2. 2014, 12:49 (UTC)
Tak teď ale vůbec nechápu, co vlastně chcete :-( Založil jste na Commons onu kategorii? Ve Vašich příspěvcích nic takového nevidím (ani na WD). --Marek Koudelka (diskuse) 22. 2. 2014, 12:53 (UTC)
Žádnou kategorii jsem na Commons nezaložil? Měl jsem za to, že problém je ve Wikidatech a že ta šablona má odkazovat přímo na anglickou kategorii.--Kohelet (diskuse) 22. 2. 2014, 13:06 (UTC)
Aha. Šablona {{Commonscat}} má sloužit jako odkaz na WIkimedia Commons, tedy úložiště obrázků a jiných souborů. Pro odkaz na anglickou verzi Wikipedie slouží interwiki v levém sloupci. Šablonu tedy odstraním. --Marek Koudelka (diskuse) 22. 2. 2014, 13:13 (UTC)
Ne, já chci, aby na té šabloně bylo napsáno "Kategorie:Virální videa", ale odkazovala na "Category:Viral videos" na commons.wikimedia.org. V jiných kategoriích to jde.--Kohelet (diskuse) 22. 2. 2014, 13:42 (UTC)
No jasně, ale to nejprve musí taková kategorie na Commons existovat. --Marek Koudelka (diskuse) 22. 2. 2014, 13:45 (UTC)
Anglická kategorie už tam je. Myslel jsem, že na commons jsou povoleny jen anglické kategorie.--Kohelet (diskuse) 22. 2. 2014, 13:50 (UTC)
Na Commons žádná stránka s názvem „Category:Viral videos“ neexistuje. --Marek Koudelka (diskuse) 22. 2. 2014, 13:53 (UTC)

Toto téma IMHO přísluší sem: Wikipedie:Potřebuji pomoc. --Bazi (diskuse) 22. 2. 2014, 16:13 (UTC)

V příslušné kategorii jsou uvedeny články, které obsahují šablonu {{Commonscat}}, ale její parametr není přítomen u příslušné položky na Wikidatech jako tvrzení P373 (Kategorie na Commons). JAnDbot s mou asistencí tento parametr několikrát týdně doplňuje, ale ne každý den na to mám čas. JAn (diskuse) 24. 2. 2014, 07:02 (UTC)
A jaký je správný postup při zakládání článku/kategorie, které nemají odpovídající položku na wikidatech? Stačí použít parametr do {{commonscat}}, což automaticky přidá uvedenou šablonu? Nebo by se měla založit i položka na wikidatech a přidat commonscat tam? --Matěj Orlický (diskuse) 24. 2. 2014, 08:32 (UTC)
Jako příznivec Wikidat doporučuji hned založit příslušnou položku na wikidatech, usnadníte tím práci případným dalším budoucím jazykovým verzím. V {{commonscat}} (bez parametru) se to projeví v podstatě ihned, to že pár minut (mezi založením článku a položky na WD) nikam nesměruje zas takový problém není. --Jklamo (diskuse) 24. 2. 2014, 10:22 (UTC)
Jde o to, že zakládání je poněkud neohrabané, musím si otevřít nové okno, pojmenovat položku, přiřadit název cs stránky, což si vše mohu ušetřit, když jen vyplním parametr u commonscat. Jde mi také o to, co radit v nápovědě. Nebylo by možné mít vlevo v nástrojích možnost Vytvořit datovou položku, která by sama vyplnila název položky a odkaz na cs stránku? --Matěj Orlický (diskuse) 24. 2. 2014, 10:59 (UTC)
Po založení článku/kategorie buď
a) propojit interwiki. tím se vytvoří zároveň propojení s položkou na wikidatech a použije případný tamní parametr. Pokud pak šablona nesměřuje na správnou kategorii, nastává obdobný postup jako u b)
b) pokud je téma unikátní, tj., není na jiné wikipedii, není nutné vytvářet položku na wikidatech (robot ji časem vytvoří). Ovšem je nutné parametrem (nebo shodným názvem stránky) zajistit, aby šablona směřovala na správnou kategorii.
Pokud ani po jednom z těchto kroků nebude šablona směřovat na existující kategorii, při nejbližší aktuazlizaci ji bot pravděpodobně smaže.
Pro galerie {{Commons}} platí obdobný postup. JAn (diskuse) 24. 2. 2014, 11:40 (UTC)
Beru to tedy pro možnost b) tak, že mohu nechat práci na botech a tento postup také doporučit v nápovědě. --Matěj Orlický (diskuse) 24. 2. 2014, 13:00 (UTC)
Přesně tak, pokud šablona vede na správný cíl, o zbytek se postará robot. JAn (diskuse) 24. 2. 2014, 13:14 (UTC)

Šablony souvisejících článků

Podnět k aktualizaci a lepšímu vymezení Hlavní článek x Podrobně x Viz též zde: Diskuse k šabloně:Hlavní článek#Omezit na kategorie?. Pod návrhovou lípou po deseti dnech bez reakce, proto dávám sem.--Matěj Orlický (diskuse) 26. 2. 2014, 11:34 (UTC)

Na základě diskuse došlo ke shodě o změně a upřesnění použití, které jsem zapracoval do dokumentací uvedených šablon. Podstata je:

  1. {{Hlavní článek}} – použití jen v kategoriích
  2. {{Podrobně}} – podrobnější článek/články k tématu dané sekce; doposud se duplicitně používala i Hlavní článek
  3. {{Viz též}} – články úzce související jinak než případ Podrobně

Nedošlo ke koncensu ohledně umístění Viz též pod nadpis nebo na konec dané sekce. Věřím, že zohlednění změn (zjednodušení a odstranění kolísavosti úzu) v nových i starších článcích bude na prospěch čtenářů Wikipedie. Matěj Orlický (diskuse) 18. 3. 2014, 15:01 (UTC)

Call for project ideas: funding is available for community experiments

IEG blue key.svg

I apologize if this message is not in your language. Please help translate it.

Do you have an idea for a project that could improve your community? Individual Engagement Grants from the Wikimedia Foundation help support individuals and small teams to organize experiments for 6 months. You can get funding to try out your idea for online community organizing, outreach, tool-building, or research to help make Wikipedie better. In March, we’re looking for new project proposals.

Examples of past Individual Engagement Grant projects:

Proposals are due by 31 March 2014. There are a number of ways to get involved!

Hope to have your participation,

--Siko Bouterse, Head of Individual Engagement Grants, Wikimedia Foundation 28. 2. 2014, 19:44 (UTC)

Oznámení o návrzích projektu: návrhy nyní mohou podávat i členové komunit

IEG blue key.svg

Máte nějaký návrh projektu, který by mohl zlepšit Vaši komunitu? Individual Engagement Grants nadace Wikimedia pomáhají podporovat jednotlivce i malé skupiny při organizování experimentů po dobu 6 měsíců. Můžete tak získat prostředky pro vyzkoušení svých nápadů na zlepšení Wikipedie, ať už jde o organizování, aktivní pomoc, tvorbu nástrojů či výzkum v rámci online komunity. V březnu se těšíme na nové návrhy projektů.

Příklady minulých projektů Individual Engagement Grant:

Příjem návrhů končí 31. března 2014. Je mnoho cest, jak se zapojit!

Doufáme, že se přidáte,
Siko Bouterse, předseda Individual Engagement Grants, nadace Wikimedia 28. 2. 2014, 19:44 (UTC)

— Přeložili Polda18 Polda18 (diskusepříspěvky) a Utar (diskuse), 2. 3. 2014, kolem 10:00 (UTC)

Požadavek na nahrazení symbolů

Všiml jsem si, že mnoho zdejších článků o Rumunsku používá nesprávně Ş a Ţ s cedillou namísto Ș a Ț s čárkou pod, včetně takových článků jako je Nicolae Ceaușescu. Cedillu rumunský pravopis nezná, ale v jeden čas se používání písmen s cedillou rozmohlo kvůli absenci správných počítačových fontů.

Ručně se to dělat nedá, navrhuji proto pomocí bota přesunout všechny články v kategorii Rumunsko mající v názvu Ş nebo Ţ, a zároveň ve všech článcích v této kategorii nahradit dané symboly těmi správnými. Domnívám se, že skutečných slov s cedillou bude ve článcích v této kategorii opravdu zanedbatelný počet.--Kohelet (diskuse) 2. 3. 2014, 00:03 (UTC)

Nejsem si jist, zda tento zůsob zápisu nebyl i na rowiki, každopádně figuroval na enwiki, překládal jsem články ohledně fotbalu. Zaregistroval jsem také tuto změnu fontu. Týká se i rumunských fotbalistů (např. Anton Doboş), kategorií (např. Kategorie:Fotbalisté FC Farul Constanţa, Kategorie:Fotbalisté FC Politehnica Timişoara atd.) --Chalim Kenabru (diskuse) 2. 3. 2014, 00:25 (UTC)
Požadavek zní celkem rozumně, jen bych doporučil, aby případný bot zaměňoval v textu článků pouze prostý text, nikoli odkazy nebo text uvnitř šablon. I články o rumunských reáliích mohou odkazovat na francouzské či portugalské osobnosti, města apod. a odkazy by se tím staly nejen typograficky chybné, ale - což je závažnější - nefunkční. Odkazy na články o rumunských osobnostech/městech/apod. zřejmě upraví po přejmenování článku časem bot v rámci narovnávání přesměrování.--Shlomo (diskuse) 2. 3. 2014, 09:41 (UTC)
Tím by ale mohlo dojít k tomu, že v článku, kde je vícekrát zmíněn daný Portugalec a jen jednou je na něj odkázáno, bude jeho jméno psáno různými způsoby. --2. 3. 2014, 10:19 (UTC), Utar (diskuse)
A mohl by třeba bot vygenerovat přehled provedených změn, který by pak někdo prolítnul a ověřil, jestli tam není nějaký ten Francouz? Myslím opravdu přehled změn, ne jen odkazů na články a provedené změny - to by se člověk uklikal. --Bazi (diskuse) 2. 3. 2014, 12:52 (UTC)
@Utar: V tom bych neviděl zásadní problém - laik si toho sotva povšimne, odborník se nad tím pozastaví a opraví (a při té příležitosti možná opraví i další případné nedostatky...). A u málo navštěvovaných článků to dříve či později opraví "narovnávací" bot. Nicméně - viz níže moje reakce na Koheleta...--Shlomo (diskuse) 2. 3. 2014, 19:17 (UTC)

Přátelé, musím vás upozornit, že ve francouzské a portugalské abecedě existuje s cedillou pouze Ç, tudíž se jich to nijak netýká. Týká se to pouze turečtiny a pár menších turkických jazyků, které používají Ş. Ale jak jsem řekl, počet těchto slov odhaduji na naprosté minimum.--Kohelet (diskuse) 2. 3. 2014, 15:44 (UTC)

To je pravda, nechal jsem se zmást zmínkou o cedille... Nějaké zmínky o tureckých reáliích se sice asi taky najdou (odkazy na partnerská města apod.), ale celkem souhlasím s Koheletem, že článků s oprávněně použitým Ş bude mezi články o Rumunsku zanedbatelné minimum. Jen je třeba dbát, aby se botovi do seznamu článků k úpravě nepřipltel nějaký článek o Turecku (nebo třeba o Černém moři, dějinách Balkánu apod.), kde už situace tak jednoznačná být nemusí.
Mimochodem je zde vidět, jak užitečná by v těchto případech mohla být šablona {{Cizojazyčně}} - kdyby se trochu důsledněji používala...--Shlomo (diskuse) 2. 3. 2014, 19:17 (UTC)

A co moldavština?

A jak to je s latinkovým zápisem moldavštiny? Zdejší článek uvádí, že používá Ş a Ţ, ale to bude asi taky chyba, ne? Pokud to někdo zodpovědný (Kohelet?) dokáže posoudit, možná by bylo dobré zařadit moldavské reálie rovněž do plánované roboticko-typografické úpravy.--Shlomo (diskuse) 2. 3. 2014, 19:24 (UTC)

Souhlasím s vámi - na Moldavsko jsem zapomněl. Moldavština je zcela identická s rumunštinou (včetně abecedy), pouze před rokem 1989 se zapisovala cyrilicí místo latinkou. Bude tedy dobré ke kategorii Rumunsko přidat i kategorii Moldavsko.--Kohelet (diskuse) 2. 3. 2014, 19:42 (UTC)

Začnu na tom pracovat. Ale budu to dělat jen poloroboticky – tedy budu to dělat programem, ale odklepávat jednotlivé náhrady budu ručně, aby nedošlo ke škodám. Na víc si netroufám. --Tchoř (diskuse) 2. 3. 2014, 21:02 (UTC)

Nezdá se, že by se něco dělo...--Kohelet (diskuse) 8. 3. 2014, 00:02 (UTC)
To je pravda, něco jsem udělal (konkrétně prošel podstrom kategorie:Geografie Rumunska) a pak jsem si dal přestávku. Ještě budu pokračovat.--Tchoř (diskuse) 8. 3. 2014, 14:14 (UTC)

chování uživatele Dejvik123 - článek Saab JAS-39 Gripen

ahoj, jak mám postupovat v tomto případě? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Saab_JAS-39_Gripen&diff=11273592&oldid=11273584 a proč nemá založenou stránku účtu ani diskusní stránku? --MichalZobec (diskuse) 5. 3. 2014, 11:29 (UTC)

koukám, že onen uživatel pak sám svou editaci revertoval a výsledná podoba článku tak je nezměněna. Takže možná to byl jen experiment nováčka. Pokud by se to opakovalo, nebo pokud by trvale mazal části článku, tak mu napište na jeho diskuzní stránku upozornění, nebo sám revertujte. Jinak není povinností založit si stránku účtu a diskusní stránku. Zdravím, --Davcza (diskuse) 5. 3. 2014, 11:34 (UTC)
Pro takovéto případy, kdy nový uživatel něco zkusil, ale pak to vrátil zpátky, je tu šablona {{Pískoviště}}. --5. 3. 2014, 11:43 (UTC), Utar (diskuse)

Nohy mnohokrát a pokaždé jinak

Máme zde velký zmatek v článcích o nohou (myšleno končetinách nebo jejich částech), patrně daný historickým vývojem, který však může mnohé uživatele zmást, ba i odradit. Dovolte malé shrnutí současného stavu:

  • Noha se zabývá pouze lidskou končetinou a směšuje hned v úvodních větách význam noha jako celá končetina a noha (anat. pes) jako její část od kotníku k prstům
  • Lidská noha je článek pouze o této části (anat. pes) dolní končetiny člověka
  • Dolní končetina je opět článek o lidské končetině, tentokrát celé
  • Zadní končetina je pouze přesměrování na Noha, i když by to měl být článek o noze zvířat ze skupiny Tetrapoda (suchozemští obratlovci, včetně ptáků)
  • Končetina je článek o obecných končetinách, nejen o nohou, ale i o ploutvích, chapadlech apod.
  • Co chybí, je obecný článek, který by se zabýval nohama obecně, tedy zejména čtyřnohých obratlovců, ale i členovců, případně i parapodii mnohoštětinatců. Měla by to být obdoba anglického en:Leg, který má interwiki odkaz na český článek Noha, tento však zpětně v interwiki nabízí anglický en:Foot!!!

Aby byl zmatek v interwiki dokonalý, uvádí

  • Lidská noha namísto odkazu en:Foot odkaz en:Human leg, což je článek o části končetiny od kolene k prstům (asi specialita anglické anatomické terminologie)
  • Dolní končetina sice správný odkaz na anglický en:Lower limb (lidská noha "od prd... k prstům"), který má zpětně interwiki odkaz na český článek Noha!!!

Nevyznám se v použití wikidat, ale nechápu, jak je možný takový zmatek v interwiki. Kdyby ho nebylo, stačilo by pouze článek Noha (dublující a směšující náplň samostatných článků Lidská noha a Dolní končetina) předělat na onen chybějící článek, který by bral nohy obecně (tedy na obdobu anglického en:Leg). Při obrovském zmatku v interwiki si však na to netroufám a přenechávám to zkušenějším. Chopí se toho někdo? Petr Karel (diskuse) 6. 3. 2014, 07:45 (UTC)

Pokud si netroufáte pouze na interwiki/wikidata, můžete předělat článek/články a wikidata pak opraví/upraví někdo jiný.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 3. 2014, 08:10 (UTC)
Popsal jste to poměrně přesně, včetně nesmyslných iw – en:Lower limb ↔ cs:Noha / en:Human leg (tedy dolní končetina člověka) ↔ cs:Lidská noha (tedy nejdistálnější část dolní končetiny člověka). Pro opravy bude třeba, kromě změn iw, doplnit a upřesnit jednotlivé termíny, vypadá to na delší práci. Snad se toho někdo ujme :/.--Kacir 6. 3. 2014, 19:32 (UTC)
Přepojení interwiki na Wikidatech klidně udělám, když bude jasné, co s čím. Úpravy článků jsou ale obecně na delší dobu… --6. 3. 2014, 19:52 (UTC), Utar (diskuse)
Jasně, já se na iw (snad nejpozději zítra) podívám a upravím je, pokud je někdo do té doby nezmění. Rozepsaní článků už bude vyžadovat více času. Díky.--Kacir 6. 3. 2014, 19:57 (UTC)
Poznámka: pokud je v čláku přítomno interwiki ve starém formátu, má přednost před tím z Wikidat. A tohle bude přesně ten problém na en.wiki, protože v českých článcích by (až na pár výjimek) starý formát interwiki být neměl. JAn (diskuse) 6. 3. 2014, 20:02 (UTC)
Pak tedy z článku na en wiki ručně odstranit cs iw, předpokládám, že by mohl být problém s vracením od bota. Podíval jsem se zběžně na iw k lidská noha a bude to problém, jak s tím naložit. Protože iw verze popisují lidskou nohu v článku bez rozlišovače (viz redir en:Human foot), jen fr iw má v názvu anatomie „člověka“ fr:Pied (anatomie humaine), tak abychom nakonec snad sloučili noha + lidská noha. Zajímavý případ.--Kacir 6. 3. 2014, 20:23 (UTC)
Ještě je tu noha od stolu a jiného nábytku, nyní bez článku, jen zmíněná v Noha (rozcestník). Dojde-li k sloučení Noha do Lidská noha, byl bych pro posunutí rozcestníku na Noha a vytvoření pahýlu o nábytkových nohách. --6. 3. 2014, 20:27 (UTC), Utar (diskuse)
Pokud by měl být na Noha rozcestník, pak by měl být dán návrh na přesun. Poté by v souvislosti s tímto krokem bylo vhodné mít o anatomické struktuře (dle iw linie) jediný článek: Noha (anatomie) (ekviv. iw en:Foot).--Kacir 6. 3. 2014, 20:39 (UTC)

Link Openstreetmap

Hello ! There's a problem about the Openstreetmap link. This problem appears because of the https. You need to change your mediawiki:common.js in order to correct it. Just replace :

  var url = '//toolserver.org/~kolossos/openlayers/kml-on-ol.php?lang=bar&uselang='
          + mw.util.rawurlencode( mw.config.get( 'wgUserLanguage' ) )
          + '&params=' + h
          + '&title=' + mw.util.wikiUrlencode( mw.config.get( 'wgTitle' ) );

by

  var url = '//toolserver.org/~kolossos/openlayers/kml-on-ol.php?'
          + 'lang=' + mw.config.get('wgUserLanguage')
          + '&params=' + h
          + '&title=' + mw.util.wikiUrlencode( mw.config.get( 'wgTitle' ) )
          + ( window.location.protocol == 'https:' ? '&secure=1' : '' ) ;

Kind regards, Otourly (diskuse) 9. 3. 2014, 11:22 (UTC)


Zdravím, mám problém s odkazem Openstreetmap. Tento problém nastává kvůli protokolu https. K opravě je potřeba změnit Mediawiki:Common.js. Prostě jen přepište

  var url = '//toolserver.org/~kolossos/openlayers/kml-on-ol.php?lang=bar&uselang='
          + mw.util.rawurlencode( mw.config.get( 'wgUserLanguage' ) )
          + '&params=' + h
          + '&title=' + mw.util.wikiUrlencode( mw.config.get( 'wgTitle' ) );

na

  var url = '//toolserver.org/~kolossos/openlayers/kml-on-ol.php?'
          + 'lang=' + mw.config.get('wgUserLanguage')
          + '&params=' + h
          + '&title=' + mw.util.wikiUrlencode( mw.config.get( 'wgTitle' ) )
          + ( window.location.protocol == 'https:' ? '&secure=1' : '' ) ;

Děkuji, Otourly (diskuse) 9. 3. 2014, 11:22 (UTC)

Přeložil Polda18 Polda18 (diskusepříspěvky) 9. 3. 2014, 14:51 (UTC)
No worries, in fact the problem seems come to the server. I just had checked the wp bar: (from my list of Wikipedia which use this feature) where the code didn't work. And then I believed that there were the same mistake here. Anyway the code MediaWiki:Gadget-OSMmapa.js looks good. Otourly (diskuse) 9. 3. 2014, 16:59 (UTC)

Jakutsko - Sacha

Při procházení wikipedie jsem narazil na kategorii Kategorie:Geografie Sachy, která má podkategorie Kategorie:Hory a kopce v Saše‎, což se mi zdá divné. Sacha není rusky, ale jakutsky, Alexandr to také není, viz en:Sasha (name). Ze Sochi - Soči si zde asi nemůžeme brát příklad. Není to nikde jinde než na české wikipedii. Netvrdím že mám pravdu, ale zdá se mi to divné. ‎A vůbec bychom neměli ruské reálie přepisovat z angličtiny.Mirek256 9. 3. 2014, 17:12 (UTC)

Nevím, jestli mi něco neuniká, ale já bych Sachu také skloňoval nom. Sacha - lok. Saše... --marv1N (diskuse) 9. 3. 2014, 17:38 (UTC)

Asi by to chtělo zeptat se češtináře, či někoho, kdo tomu rozumí.--Mirek256 9. 3. 2014, 17:47 (UTC)

To je snad normální skloňování, ne? sprcha … ve sprše, ropucha … v ropuše, moucha … v mouše, epocha … v epoše, archa … v arše, plocha … v ploše atp. --Tchoř (diskuse) 9. 3. 2014, 18:07 (UTC)
Není to z angličtiny. Ani to srovnání se Soči Ti nesedí. Je to opravdu Sacha, vyslovováno s "ch". Miraceti 9. 3. 2014, 20:11 (UTC)
Nemůže to být Sacha, v Sače?--frettie.net (diskuse) 10. 3. 2014, 01:31 (UTC)
Ne. V češtině se "ch" mění na "š", přesně jak napsal Tchoř. Miraceti 10. 3. 2014, 11:01 (UTC)

Co se týče obecných zásad, jazyková příručka potvrzuje, že se takováto místní jména skloňují podle vzoru žena a ve 3. a 6. p. dochází k alternaci souhlásky, která předchází koncovému -a. (g, h > z; k > c; ch > š, r > ř apod.). --ŠJů (diskuse) 13. 3. 2014, 12:51 (UTC)

Druhá věc, která se zde neřešila, ale možná by stálo za to ji trochu řešit (a možná i sám Mirek se na to - "částečně" - ptal). Kdy používat výrazy odvozené od jakutského "Sacha" a ruského "Jakutsko": Dnes tady máme republiku Sacha (Jakutsko) - národ Jakuti (Sachové) - jazyk jakutština (sacha). Když jsem přemýšlel jak nazvat jazyk, tak mi přišlo, že se i v současných textech užívá ten starší a politicky nekorektní výraz jakutština, ale u republiky jsem si říkal, že se asi užívá už ten výraz politicky korektní (ale podrobněji jsem to nezjišťoval). Je tedy správně, že zde existuje toto roztříštění, případně pokud současná jazyková realita umožňuje sjednocení, tak kam? --marv1N (diskuse) 22. 3. 2014, 09:28 (UTC)
Podle mě není potřeba sjednocovat, takhle mi to připadá přirozené. Sašská republika (Republika Sacha) je docela známá, podle mě asi stejně jako Jakutsko. Naopak Sachové známí moc nejsou, na rozdíl od Jakutů. Ale nijak zvlášť jsem to taky nezjišťoval. --Palu (diskuse) 22. 3. 2014, 13:52 (UTC)

nadmořská výška:

Někdo se asi hrabal v šabloně protože zmizeli souřadnice skoro u všech měst a vesnic.. viz. třeba https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%ADkov – Tento nepodepsaný komentář přidal(a) Petr21 (příspěvkydiskusebloky) 9. 3. 2014, 22:51‎ UTC

Zřejmě jen dočasný výpadek na serveru.--Zdenekk2 (diskuse) 10. 3. 2014, 08:57 (UTC)
Ano, někdo se hrabal v šabloně. A opakovaně ji znefunkčnil. Jak koukám, od 10. 3. 2014, 06:42‎ UTC už je polozamčena. --ŠJů (diskuse) 13. 3. 2014, 12:28 (UTC)

Jak odkazovat cizojazyčné sesterské projekty

Prosím o názory a komentáře k Wikipedie:Žádost o komentář/Odkazy do cizojazyčných sesterských projektů. JAn (diskuse) 10. 3. 2014, 20:36 (UTC)

Transkludované (pod)stránky

Rosičák tu začíná se vytvářet asi ojedinělý systém transkluze podstránek, což se mi nezdá vhodné. O co jde? Delší dobu tu existuje Seznam léčivých rostlin, Rosičák ho nedávno začal rozšiřovat a pak asi kvůli velikosti začal zakládat podstránky typu Seznam léčivých rostlin/A. Já jsem písmeno B, kterého jsem si všiml v Nových stránkách, přesunul kvůli WP:AT#Nepoužívejte názvy článků, které vyvolávají dojem hierarchie článků na název Seznam léčivých rostlin (B), více jsem to nezkoumal a ani jsem si toho systému nevšiml. Předpokládal jsem, že to bude stejné jako Seznam planetek 1-250 atd., nicméně není tomu tak. Na každé založené písmeno existuje přesměrování typu Šablona:Seznam léčivých rostlin/A a přes tato přesměrování jsou ty jednotlivé seznamy podle písmen transkludovány na hlavní stránku Seznam léčivých rostlin. Myslím si, že to není vhodný postup, dochází zde jednak k přesměrováním mezi odlišnými jmennými prostory, jednak k vytváření kvazišablon, což jsou ve skutečnosti jen redirecty na tabulkové seznamové (pod)stránky, a jednak ke skrývání skutečného obsahu stránek (i mně chvíli trvalo, než jsem ten systém pochopil, co má pak dělat nějaký začátečník nebo náhodný kolemjdoucí, když by chtěl něco opravit...). Takový postup jsem na cs.wiki ještě neviděl, proto se chci zeptat, co si o tom myslí ostatní. Jednoduchým řešením by bylo ponechání samostatných stránek pro jednotlivá písmena (nebo několik písmen dohromady) a mít jeden hlavní rozcestník na "Seznamu léčivých rostlin", tedy kromě redirectů by se nic nemuselo mazat, jenom by se ten hlavní "Seznam" přepracoval ze sbírky kvazišablon na rozcestník. --Harold (diskuse) 12. 3. 2014, 16:44 (UTC)

Takové řešení mi připadá překombinované. Hodí se, pokud vůbec, možná pro portály a podobné složité stránky, ale ne pro běžné články a seznamy. Sdílené šablony by možná měly smysl, kdyby šlo o jejich sdílení v různých článcích. Např. můžu mít články věnované nějakým jevům na jednotlivých kontinentech, které budou obsahovat tabulkové přehledy za jednotlivé státy, a pak můžu mít i globální článek o tom jevu nebo zvláštní seznam s přehledem za všechny státy světa. Pro tyto potřeby můžu tabulky za jednotlivé kontinenty sdílet, aby se nemusely spravovat nadvakrát. Ale u tohoto seznamu léčivých rostlin zatím takové možnosti využití nevidím a přijde mi to opravdu překombinované. --Bazi (diskuse) 12. 3. 2014, 16:52 (UTC)
U portálů nebo projektových stránek je to jasné, o to nejde. :-) Ještě chci dodat, že když se stránka s encyklopedickým (=ne projektovým) obsahem ve svém jediném použití chová jako šablona, tak si myslím, že by měla být v tom patřičném jmenném prostoru. --Harold (diskuse) 12. 3. 2014, 17:08 (UTC)
A co kdyby jste mě to nechali dodělat? Jednotlivé vložené seznamy jde samože editovat i z souhrnného seznamu (editování jednotlivých sekcí). Bylo by jistě ideální mít jen jeden seznam ale...--Rosičák (diskuse) 12. 3. 2014, 16:55 (UTC)
Já bych teď zkusil odhlédnout od té kritiky, co se sem sesypala, a dovolím si vyzvat k vysvětlení zamýslených přínosů takového řešení. Zatím tu zazněly některé argumenty proti tomuto řešení a ve prospěch tu zaznívá spíš jen „proč ne?“, takže nechť zazní i vysvětlení a nějaké argumenty, proč zrovna toto řešení použít. Třeba to opravdu má nějaký smysl, jen je třeba nám ho objasnit. --Bazi (diskuse) 12. 3. 2014, 21:12 (UTC)
Ještě dodám, že jednoúčelové šablony na WP existují a užávají se.--Rosičák (diskuse) 12. 3. 2014, 17:00 (UTC)
Všiml jsem si toho teď, tak jsem se chtěl zeptat, co ostatní na to. Aby jsi nemusel třeba dělat zbytečnou práci. Editovat to jde jenom po jednotlivých sekcích, hromadně jako jednu stránku ne a ve Visual Editoru (ač jej nemám rád a nepoužívám jej) myslím vůbec ne. --Harold (diskuse) 12. 3. 2014, 17:08 (UTC)
Přemýšlel jsem o tom, jak zachovat celkový seznam (myslím především na čtenáře). Pro editory to může být obtížnější, ale čtenáři by měli být myslím na prvním místě.--Rosičák (diskuse) 12. 3. 2014, 17:15 (UTC)
Opravdu potřebují mít čtenáři obsah na jediném místě? Spíš se mi zdá, že jeden extrémně dlouhý seznam se pak stává mnohem nepřehlednější (a samozřejmě i datově náročnější), proto Seznam planetek neobsahuje všech 136 563 planetek, ale odkazy na dílčí seznamy (dalším příkladem můžou být seznamy různých témat rozdělené podle kontinentů, přičemž někdy jsou i navíc rozděleny abecedně na další seznamy podle abecedy - Seznam světového dědictví v Evropě). Myslím, že většinou stačí správně zvolená navigace, která vede čtenáře na pokračování dlouhého seznamu. Jak píše Bazi, i mně to řešení připadá složité a překombinované, navíc v rámci cs.wiki asi ojedinělé, proto by bylo dobré si vyjasnit, jestli tu chceme transkludovat encyklopedické články nebo seznamy do jiných článků/seznamů. --Harold (diskuse) 12. 3. 2014, 17:41 (UTC)
Které jednoúčelové šablony? --Harold (diskuse) 12. 3. 2014, 17:08 (UTC)
Užívají se například na hlavní stránce a jsou to klasické dost často editované podstránky.--Rosičák (diskuse) 12. 3. 2014, 17:15 (UTC)
Ano, ale hlavní stránku nepočítám mezi klasický encyklopedický obsah, to je speciální stránka se speciálním obsahem, byť se (asi z tradice) nachází v hlavním jmenném prostoru. Čili viz má odpověď Bazimu výše. --Harold (diskuse) 12. 3. 2014, 17:41 (UTC)
Ačkoliv i já bývám značně konzervativní, zkus prosím vysvětlit souhrnně všechny nevýhody mého postupu.--Rosičák (diskuse) 15. 3. 2014, 14:00 (UTC)
Uvedl jsem je dříve. Spíš bych očekával, že předložíš nějaké zásadní výhody takového uspořádání, tak, jak tě vyzýval Bazi výše, protože se zkrátka pokoušíš zavádět něco úplně nového – měl by sis to obhájit. Pokud se tu ozývají námitky od více lidí, tak zřejmě konsenzus v podobě takovýchto podstránek zrovna neexistuje. Seznamy jsou fajn, díky za ně, ale jejich technické řešení je zcela novátorské, ojedinělé a podle mě nevhodné. --Harold (diskuse) 15. 3. 2014, 20:25 (UTC)
@Harold: Tohle je podle mého názoru nepochopení funkce šablon a jejich vkládání do článků. V tomto případě, hlavní článek by neměl sestávat pouze ze šablon. Harold má pravdu, že zde dochází k míchání jmenných prostorů. Samotná šablona nemá být pouze přesměrováním na článek. Tedy, šablonové rediry smazat a řešit odkazy standardně. V hl. přehledovém článku se nemá zobrazovat celý obsah, který také obsahují podrobné pod/články.--Kacir 12. 3. 2014, 17:35 (UTC)
Máš k tomu nějaké obecnější doporučení?--Rosičák (diskuse) 15. 3. 2014, 14:00 (UTC)
@Harold: Jsem proti Rosičákem vytvářenému řešení. Pokud to nemá být na jedné stránce, tak ať to na ní není. Pokud to má být v jedné stránce, tak ať to v ní je.--Tchoř (diskuse) 12. 3. 2014, 17:44 (UTC)
Chcete se na tvorbě tohoto seznamu podílet?– Tento nepodepsaný komentář přidal Rosičák (příspěvkydiskusebloky) 15. 3. 2014, 15:00 SE(L)Č
@Harold: Krom na Hlavní stránce je to taky a proč ne? tu myslím zatím nezazněly důvody proč to dělat takovýmto způsobem, jsem tedy také proti němu. Navíc, jak koukám na to použití referencí v článku, to opravdu dochází k přepisování obsahu těch dvou knih? --12. 3. 2014, 22:08 (UTC), Utar (diskuse)
Důvodem proč to tak dělat, je komfort pro čtenáře. Vzhledem k předpokládané rozsáhlosti (celkového) článku a zároveň potřebnosti rozdělit ten seznam tak, aby se dal editovat na slabších počítačích, jsem zvolil netradiční řešení. Ohledně zdrojů viz diskuse u Vás.--Rosičák (diskuse) 15. 3. 2014, 14:00 (UTC)

Nevylučuji, že by mohl existovat případ, kdy by bylo užitečné části článku transkludovat, ale v tomto případě nevidím žádné výraznější pozitivum, zato více negativních efektů. Abecední řazení je řazení z nouze, rostliny nejsou jako hurikány nebo psí vrhy, aby počáteční písmeno vyjadřovalo nějakou společnou vlastnost oněch rostlin. Rozkouskování seznamu brání uživatelům přepnout si zobrazení na řazení podle vědeckého názvu, případně podle dalších atributů (užívaná část, popř. podle nějaké klasifikace podle účinku atd.).

Nelíbí se mi onen vynález "Kliknutím na název druhu v tomto sloupci se zobrazí externí fotogalerie druhu na Commons". Konvence je, že interní odkazy směřují na články české Wikipedie. Porušování této konvence dělá ve Wikipedii bordel. Pro odkaz na kategorii Commons by měla být použita například klikací ikonka Commons, jako to máme v jiných seznamech. --ŠJů (diskuse) 13. 3. 2014, 12:20 (UTC)

Mě se líbilo, že to bylo červeně. Mohl jsi zachovat vzhled, ale čert to vem. P.S. Všechny seznamy jsou většinou sestavovány podle abecedy...--Rosičák (diskuse) 15. 3. 2014, 14:00 (UTC)
Neboli {{Commonscat v tabulce}}. JAn (diskuse) 13. 3. 2014, 12:49 (UTC)
tu šablonu znám, ale je pro daný případ nevhodná - obrázek (i ten prťavý commons) zbytečně zabírá potřebné místo v tabulce. Pokud by to někdo chtěl předělávat, já to určitě nebudu.--Rosičák (diskuse) 15. 3. 2014, 14:00 (UTC)
Co naplat. Tak jsem se toho ujal já. První návrh úpravy je nyní zde. --Bazi (diskuse) 15. 3. 2014, 14:30 (UTC)
Odkaz z latinského názvu vedoucí na Commons opravdu neodpovídá konvencím. Vložení ikonky by mohlo být vhodnější. Jestli ta vadí, navrhněte jiné řešení v souladu s běžným a očekávaným užitím prvků. Napadá mě ušetřit místo tím, že by se kona vložila do sloupce s latinským názvem (přiražená doleva), aby nezabírala tolik místa jako v samostatném sloupci. (Už tak jsem zmenšil velikost té z šablony {{Commonscat v tabulce}}.) Ale obávám se, že se pak vyskytne námitka vůči tomu, že jde o jiný, samostatný údaj, který by z logiky věci měl mít vlastní sloupec. Bohužel mi chybí jakýkoli argument nebo vysvětlení, proč Rosičák revertoval mou úpravu. --Bazi (diskuse) 15. 3. 2014, 17:26 (UTC)
Stalo se tam, tady to nebudu plevelit.--Rosičák (diskuse) 16. 3. 2014, 10:35 (UTC)

Škoda, že nemáme jmenný prostor Příloha. Hodil by se i tady. Miraceti 13. 3. 2014, 14:12 (UTC)

Věru hodil by se--Rosičák (diskuse) 15. 3. 2014, 14:00 (UTC)
Ano, pokud dojdeme k závěru, že je potřeba nějaké netradiční, systémové řešení dlouhých seznamů, pak by bylo lepší mít zvláštní jmenný prostor, který může software i nějak zvláštně zpracovávat. --Tchoř (diskuse) 15. 3. 2014, 16:25 (UTC)
To by pak všechny seznamy měly být přílohou nějakých hlavních článků? Nebo by se to mělo vztahovat právě jen na nějaké dílčí prvky komplexnějších článků? A co třeba jmenný prostor „Složka“, který by obsahoval ty dílčí složky článků/seznamů? --Bazi (diskuse) 15. 3. 2014, 17:26 (UTC)
viz Wikipedie:Příloha, v roce 2009 proběhla první snaha o zavedení; fakticky se jedná o něco na způsob es iw prostoru „Anexo“. Pokud by se přílohy nepočítaly jako články, tak by postupným převodem do tohoto jm. prostoru zřejmě česká Wiki ztratila hodně článků.--Kacir 15. 3. 2014, 17:37 (UTC)
Ona ta debata probíhala už dřív. A bylo to o dost dřív, než tenhle jmenný prostor vznikl na jiných Wikipediích. Místo toho vznikl například jmenný prostor rejstřík, jehož smysl málokdo pochopil a který do dneška není využíván (a nejspíš ani nikdy nebude). Miraceti 16. 3. 2014, 17:29 (UTC)
Tříštění encyklopedického obsahu do několika jmenných prostorů podle formy nebo tématu článku nepovažuji vůbec za dobrý nápad a nechápu, proč je vůbec vnášen do této diskuse. Encyklopedický obsah samozřejmě musí být vzájemně provázaný, tj. ke každému článku tvoří de facto přílohu všechny ostatní články, které jsou z daného článku odkazované. Každý článek, který není sirotčí, je přílohou k ostatním článkům. Pokud tu dnes máme otázku, zda je vhodné vytvářet článek vytvořený spojením (transkludováním) podčlánků, tak přenesením téhož problému do jiného jmenného prostoru se nevyřeší vůbec nic, jen se zkomplikuje odkazování, vyhledávání atd. Zvláštní prostor pro datové zacházení s encyklopedickými informacemi už zřízen byl, jmenuje se Wikidata, ale jeho účelem není nahradit encyklopedii či být nějakou její druhou ligou. --ŠJů (diskuse) 18. 3. 2014, 23:13 (UTC)
  • Návrh na odložení řešení. Komunita mi dá volnou ruku k rozčlenění a dpolnění seznamu a pokračování v systému, který jsem vymyslel (s ohledem na čtenáře) Je to jediný způsob, jak ten seznam udržet pohromadě a umožnit mi jeho editaci, i když už pohromadě není. (Počítač na kterém to převážně delám je slabší)

Jakmile zaplním všechna políčka v seznamech, komunita rozhodne. S pozdravem.--Rosičák (diskuse) 22. 3. 2014, 07:05 (UTC)

Navrženy možné změny v pozměňovacím návrhu Podmínek užití

Hello all, in response to some community comments in the discussion on the amendment to the Terms of Use on undisclosed paid editing, we have prepared two optional changes. Please read about these optional changes on Meta wiki and share your comments. If you can (and this is a non english project), please translate this announcement. Thanks! Slaporte (WMF) 13. 3. 2014, 21:55 (UTC)

Ahoj všem, v reakci na některé komentáře komunit, na diskusní stránce k pozměňovacímu návrhu Podmínek užití ve věci nepřiznaného placeného editování, jsme připravili dvě možné změny. Prosíme, přečtěte si o těchto změnách na Metě a podělte se o svůj názor. (přeložte toto oznámení) Díky!

Přeložil --YjM | dp 13. 3. 2014, 23:15 (UTC)

Catalan Culture Challenge

I apologize if this message is not in your language. Please help translate it.

The Catalan-speaking world... Want to find out more? From March 16 to April 15 we will organise the Catalan Culture Challenge, a Wikipedia editing contest in which victory will go to those who start and improve the greatest number of articles about 50 key figures of Catalan culture. You can take part by creating or expanding articles on these people in your native language (or any other one you speak). It would be lovely to have you on board. :-)

We look forward to seeing you!

Amical Wikimedia--Kippelboy (diskuse) 15. 3. 2014, 08:29 (UTC)

Metamfetamin

Tohle je pozoruhodné. Nikdy jsem ty drogy moc nechápal, myslím že to uživatel F23H2023 pěkně popsal z vlastní bohaté zkušenosti včetně pozoruhodných filozofických postřehů. Možná by to chtělo označit jako citát? Rozhodně by byla velká škoda to zničit..Richiez (diskuse) 15. 3. 2014, 22:32 (UTC)

F23H2023 vložil konkrétně kapitolu Jízda. Vzorná ukázka textu, jaký do této encyklopedie nepatří. POV, beze zdrojů, s chybami a slangovými výrazy. Malý úryvek: Věřím že tihle lidé jsou ovládáni manipulací sugestcí a vším špatným co spatřilo světlo světa, vládnou ti starší a zkušenější.--Chalim Kenabru (diskuse) 15. 3. 2014, 22:47 (UTC)
V čem je problém? Editujte s odvahou. --Bazi (diskuse) 15. 3. 2014, 22:51 (UTC) P.S. Je toto vůbec téma Pod lípu? Nevidím v tom nic k širším diskusím. --Bazi (diskuse) 15. 3. 2014, 23:19 (UTC)
Když už to Richiez tady napsal, tak objasnění důvodů, proč je text nepatřičný je vhodné.--Chalim Kenabru (diskuse) 15. 3. 2014, 23:40 (UTC)
To ano. Jen mě to mrzí, že se Pod lípou řeší podružnosti, zatímco na Wikipedie:Třetí názor, kam by řada z nich spíš patřila, je často odezva minimální. --Bazi (diskuse) 15. 3. 2014, 23:48 (UTC)
Text je to zajímavý, ale dle mého názoru to na Wikipedii nemá co dělat. Takovýhle text patří na soukromý web, ne do encyklopedie. --Jan KovářBK (diskuse) 15. 3. 2014, 22:58 (UTC)

Wikipedista:BobM a uzavření DoS Kategorie příjmení

Wikipedista:BobM dnes uzavřel Wikipedie:Diskuse o smazání/Kategorie příjmení. Proti způsobu uzavření této DoS se však musím ohradit. Především se uzavíratel vůbec neobtěžoval odůvodněním výsledku, což je smutná vizitka, např. v porovnání s přesvědčivými odůvodněními uzavíratelů – správců u jiných letošních DoS. Nuto přitom připomenout, že uživatel BobM sprácem není, přičemž uzavírání ze strany „nesprávců“ je podle doporučení Wikipedie:Diskuse o smazání spíše mimořádnou možností užívanou v jasných případech. O takový případ se zde ale IMHO spíše nejednalo. Tato diskuse se vyznačovala značnou komlikovaností, neboť pevně souvisela s obecnou volbou koncepce kategorisace příjmení (státní/národnostní/jazykové hledisko) a zcela přesahovala pouhou otázku smazání třech navržených kategorií. Zvolené hledisko totiž, ať už bude zvolena jakákoli koncepce, bude třeba aplikovat na všechny obdobné kategorie příjmení, pokud nemají být tyto články kategorisovány naprosto nekonsistentě. V diskusi se přitom vynořila celá řada sporných otázek a pádných námitek proti oběma základním možnostem, ať už šlo o problém přemíry kategorií u jednoho článku, neznámého původu příjmení nebo příjemní česckých, německých a přizpůsobených. Atd. Tyto vpravdě klíčové otázky vůbec nebyly dořešeny, těžko se pak ale pak takováto diskuse uzavírá, má-li mít jaksi „precedenční charakter“. (Otázka: Mají být takovéto problémy, dotýkající se velkého množství článků, kateg. atd, řešeny DoS, nebo jinak?) O tom, že sám uzavíratel vnímá uzavření tak, že je možno jej analogicky použít i u ostatních kategorií, vypovídá jeho velmi rychlá následná činnost např. zde: Diskuse ke kategorii:Příjmení. Diskuse ke kategorii:Česká příjmení – zvlášť problematický, protože zde uzavíratel popírá systém, který nastínil uzavřením diskuse, a zavádí chaos. Hlavním a ostudným nešvarem však zůstává neodůvodnění uzavření DoS, čímž se uzavíratel zpronevěřil doporučení Uzavíratel zváží argumenty, komentáře, připomínky a názory diskutujících a rozhodne, zda se článek ponechá, smaže nebo přesune ... Rozhodnutí musí být jasně a výstižně zdůvodněno. Nota bene není-li sprácem. Stejně by to zcela samozřejmě platilo, i kdyby výrok uzavíratele byl úplně opačný (ponechat). --Vavrin (diskuse) 16. 3. 2014, 10:19 (UTC)

Jaké máte výhrady? --Wikipedista:BobM d|p 16. 3. 2014, 10:22 (UTC)
K neodůvodnění, jak píši. Při takto rozsáhlé změně je třeba vypořádat se s argumenty pro i proti. Tím ovšem nechci automaticky zpochybňovat spíše etymologickou vůli diskutujících (kdyby šlo o hlasovnání, v poměru 2:1 (6:3)). Ale nedořešených otázek tam bylo více, na obou stranách. --Vavrin (diskuse) 16. 3. 2014, 10:32 (UTC)
Beru na vědomí. Chcete diskusi přehodnotit? --Wikipedista:BobM d|p 16. 3. 2014, 10:35 (UTC)
Děkuji za reakci; možná by stálo za zvážení, zda uzavření diskuse ještě nedoodůvodnit, okomentovat zmíněné argumenty pro a proti, nebo ideálně případně ještě ponechat k uzavření některé třetí osobě.. --Vavrin (diskuse) 16. 3. 2014, 18:22 (UTC)
Existuje samozřejmě legitimní možnost obrátit se na instituci revize smazání, což je v podstatě způsob "přenechání uzavření třetí osobě". Jinak já (jako správce, pokud tu instituci považujete za důležitou v DoSech) s BobMovým vyhodnocením diskuze souhlasím a argumenty protistrany považuji spíše za nepřesvědčivé či nejasně formulované. --Vojtech.dostal (diskuse) 16. 3. 2014, 18:31 (UTC)
Možnost revize je mi známa, nicméně je pravdou, že příklon spíše k jazykovému hledisku byl v diskusi patrný a revize by asi nebyla než obstrukčním podnikem. Námitka směřovala k imho nedostatečnému odůvodnění. Co se týče uzavírání správcem, považoval jsem to za (dobrý) zvyk, zejména v ne zcela jednoznačných případech; uzavření „nesprávcem“ samo o sobě respektuji. Možná je ten můj text výše až nepřiměřeně příkrý, ač jej mám za opodstatněný. --Vavrin (diskuse) 16. 3. 2014, 18:59 (UTC)
V pořádku, však my wikipedisté jsme zvyklí být na sebe přímočaří :) --Vojtech.dostal (diskuse) 16. 3. 2014, 20:02 (UTC)

S těmito výtkami souhlasím. Nijak není vysvětleno, proč nemůže existovat druhá větev podle zemí jako na en.wiki, když něco jako kanadská příjmení existuje. Vlastně tam není napsáno vůbec žádné odůvodnění - prostě jen oznámení, jak to bude + vysvětlení, že převládl názor. To pak ale není argumentační diskuse, ale hlasování. Porovnejte třeba s tímhle nebo s tímhle odůvodněním. --Palu (diskuse) 16. 3. 2014, 22:13 (UTC)

Diskuze o smazání stranou, Palu, ale pověz mi, jak by se kategorizace tohoto typu zařídila tak, aby to nebylo pokaždé sporné? V diskuzi jsem se např. dočetl, že by se kategorizovalo podle encyklopedicky významných nositelů toho jména (resp. jejich národnosti), a to mi přišlo natolik scestné, že bych to ani jako relevantní argument nepovažoval. Ale třeba se mýlím. --Vojtech.dostal (diskuse) 17. 3. 2014, 07:20 (UTC)
No mě to až tolik zcestné nepřijde. Jsou Češi, kteří mají německé jméno Gott a z tohohle hlediska je to tedy i české příjmení. Asi by bylo divné do toho zahrnovat jen EV osoby, ale existují seznamy četností příjmení, kde je jasně patrné, jestli jde o nějaké v Česku (nebo kdekoliv) výjimečné jméno nebo jestli je celkem hojné (taková hranice by se určitě diskusí našla, například 0,5 promile populace nebo pod.). Především tu ale nestýskáme tolik kvůli výsledku, jako kvůli tomu, že není odůvodněný a není z něho patrné, jaké argumenty byly vzaty v úvahu, jaké ne a proč atp. --Palu (diskuse) 17. 3. 2014, 10:57 (UTC)
@Palu: jak jsi přišel na to, že na en:wiki existuje druhá větev kategorizace podle zemí? Kategorizace by culture je vesměs podle jazykového původu, pouze místy jsou podle země seskupeny geograficky blízké jazyky. --Jann (diskuse) 17. 3. 2014, 19:02 (UTC)
Když se dívám znovu, máš pravdu, mají v tom bordel - podle popisu kategorie by language jde o původ, přitom jsou tam řazeny jména německá, židovská do jmen maďarského původu. U culture zase není nic a jsou tam řazeny jména podle původu. Ať tak nebo tak, důležité je to nějak argumentačně vysvětlit, o to tady celou dobu jde. --Palu (diskuse) 17. 3. 2014, 20:11 (UTC)

Výstava „Chráněná území České republiky očima wikipedistů“

WikiProjekt Chráněná území - logo.png

Ahoj všem, jak jsem dříve psal, Geofyzikální ústav AV ČR v. v. i. a Wikimedia Česká republika o. s. připravuje výstavu fotografií z Wikimedia Commons ohledně chráněných území. Dnes jsem připravil první návrh textů k jednotlivým fotografiím (viz předchozí odkaz), takže kdybyste měl někdo chuť a čas si je po mne pročíst/opravit/upravit/komentovat, tak budu za zpětnou vazbu velice rád. Všechny popisky fotek by měly být ještě pak doprovázeny QR kódem odkazující na linkované články u jednotlivých fotek.

Současně bych vás všechny na výstavu taktéž pozval. Výstava proběhne v přízemním sále budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 v termínu od 8. dubna do 30. dubna 2014. Otevřeno denně pondělí-pátek od 10:00 do 18:00. Vstup zdarma. K dispozici na místě by měly být pexesa, tak i letáky o WikiProjektu Chráněná území.

S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 18. 3. 2014, 13:31 (UTC)

Dovolil jsem si drobné úpravy, místy menší změny formulace. Samozřejmě prosím revertujte, nevyhovovalo-li by to někde! Děkuje Vám za přípravu takovéto akce, zdraví --Vavrin (diskuse) 18. 3. 2014, 17:29 (UTC)
Díky za zorganizování téhle výstavky, když budu mít jen trochu čas tak se zastavím!:) --Vojtech.dostal (diskuse) 18. 3. 2014, 19:15 (UTC)

Infobox přehrada a souřadnice v záhlaví článku

Přesunuto pod technickou lípu (myslel jsem, že jsem v ní). --Jan Polák (diskuse) 19. 3. 2014, 18:58 (UTC)

Překládací nástroj CZ-SK

Ahoj, mám problém a nevím co s tím. Zmizel mi překládací nástroj udělátka česko-slovenské wikipedie. Víte někdo co s tím? MiroslavRouta (diskuse) 21. 3. 2014, 10:20 (UTC)

Zkuste kontaktovat autora. --Marek Koudelka (diskuse) 21. 3. 2014, 12:48 (UTC)

Portál:Nápověda

Protože to přerostlo v obecnější diskusi o pojetí a vymezení jmenných prostorů, informuji ctěnou wikikomunitu o probíhající diskusi o ústředních rozcestnících (portálech) mimo hlavní encyklopedický obsah: Diskuse k nápovědě:Obsah#Portál. --Bazi (diskuse) 21. 3. 2014, 13:14 (UTC)

Severní Mariany USA?

Našel jsem na wiki tento článek Agrigan a mám dotaz, Severní Mariany jsou USA? Nebo jsou jen území pod jeho správou? Takových článku je zde více, např. Crown Mountain, Mount Lamlam atd.--Mirek256 21. 3. 2014, 15:50 (UTC)

Je to autonomní teritorium (to není terminus technicus, ale jen popis) USA. Jsou součástí USA, ne jen pod jeho správou. Ale proč jsi nezabrousil na en:Northern_Mariana_Islands? Miraceti 21. 3. 2014, 16:14 (UTC)
To jsem mohl, ale v tom případě je český článek ozdrojovaný nepravdivou informací [17] (Severní Mariany jsou nezávislá federativní republika), druhý zdroj nefunguje.--Mirek256 21. 3. 2014, 16:22 (UTC)
Pokud to není ojedinělý případ, který může být prostě přehlédnutím, je možné to v článku i zmínit (např. podle vyznamny_zdroj se jedná o AAA,<ref vyznamny_zdroj> některé jiné zdroje jej ale označují za BBB<ref jiny_zdroj1><ref jiny_zdroj2>).--21. 3. 2014, 18:10 (UTC), Utar (diskuse)
Mnohem lepší je objektivně špatné zdroje nepoužívat. Informačního šumu je na Internetu dost, netřeba ho dodávat i do encyklopedie. Miraceti 21. 3. 2014, 20:43 (UTC)
Tomuhle webu je lepší se vyhnout. Hlavně že na té stránce je odkaz na anglickou stránku, kde je to napsané ok. Miraceti 21. 3. 2014, 20:46 (UTC)

Mikronésie

Za jednu raritu české wikipedie považuji to,že v článku Federativní státy Mikronésie je foto elektrárny Prunéřov. Sice Mikronésie zaslala připomínky k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí předložené elektrárenskou firmou ČEZ, ale stejně. -:))) Navíc mé maličkosti i ta poznámka nepřipadá důležitá. -:)))--Mirek256 22. 3. 2014, 10:12 (UTC)

Kategorie:Dřeviny

Narazil jsem na Kategorie:Dřeviny. Myslíte si, že tam mají druhy být zařazené takto přímo nebo jen přes jiné kategorie? Já bych tam krom takových článků jako Strom či Dřevina jiné nenechával. --23. 3. 2014, 17:18 (UTC), Utar (diskuse)

Ta kategorie je v pohodě. Rostliny - rozdělení na dřeviny - byliny. Nicméně v uvedené kategorii je podkategorie Dřevo. Tam bych si byl správností méně jist, ačkoliv snad z nějakého lesnického pohledu nebo pro komfort uživatele který tápe a hledá příbuzné výrazy bych ji ponechal. Jinak by měl být název jiný. --I.Sáček, senior (diskuse) 23. 3. 2014, 18:01 (UTC)
Už jsem pochopil oč Vám jde. Chcete všechny druhy přímo rozdělené. Jenže u mnoha dřevin záleží zda z nich bude strom nebo keř na způsobu pěstování nebo podmínkách obecně (přirozených). Na výšce rozvětvení, na existenci kmene. Rozdělení strom - keř, atp ... je často jen lidský pohled na to co vyrostlo ze země. Lze ale vyčlenit skupinu jasných keřů a jasných stromů a zúžit tak skupinu dřeviny na "pod obojí", nebo poměrně velkou skupinu "pod obojí" začlenit do obou. To je jisté řešení. --I.Sáček, senior (diskuse) 23. 3. 2014, 19:22 (UTC)
Ne tak úplně. Myslel jsem si, že by měly být kategorie Byliny, Keře a Stromy, přičemž Keře a Stromy by patřily mezi Dřeviny. Rody/druhy, které mohou být vícero typů, by se zařadily do vícero kategorií např. Byliny a Keře, už ne ale do Dřeviny. V Dřeviny by tak byly jen dvě hlavní kategorie a pak skupina pojmů jako Dřevina, Keř, Strom, případně Dřevo a další. Jde mi o Wikipedie:Kategorizace#Nejnižší možná kategorie a výjimky. --23. 3. 2014, 20:32 (UTC), Utar (diskuse)
Keře a stromy se blbě definují, s dřevinami to není také ideální, ale tam je situace alespoň trochu průzračnější. Pokud by se Ti kategorie:Dřeviny zdála příliš široce pojatá, lze kategorizovat podle čeledí (např. Dřeviny z čeledi růžovité) - ale nepřijde mi to příliš vhodné a možná to je dokonce kontraproduktivní. --Vojtech.dostal (diskuse) 23. 3. 2014, 21:17 (UTC)
No, podle Dřevina vidím, že je vícero způsobů, jak to vymezit. Možná by se sem hodila dodat {{Kategorizace}}. Ač mi trochu přijde, že se nyní možná v kategorii nacházejí taxony řazené tam podle různých těchto variant pojmu dřevina, šlo mi opravdu hlavně o to článek by neměl být řazen v kategoriích, jež jsou nadřazené jeho nejbližším kategoriím.
Třeba ty javory: podle Javor jde o stromy, občas keře, tedy o dřeviny. Přišlo mi divné, že jsou řazené přímo v Kategorie:Dřeviny. Nebo jinak: pokud se nějaký druh, podobně jako např. skočec obecný, současně vyskytuje ve formě byliny i stromu, nechť se řadí současně do Byliny a Stromy, případně do nějaké speciální kategorie jako Kategorie:Bylinostromy, ale podle mne nemá v Dřeviny co dělat.
Navrhoval jsem tedy prořezat tuhle větev kategorizačního stromu tak, aby se do Dřeviny články o druzích řadily skrze kategorie o jedno patro níže (Keře, Stromy…); do těchto pak už přímo či (tam kde všechny druhy dané množiny jsou shodné formy) přes své kategorie rodů či čeledí. --23. 3. 2014, 22:44 (UTC), Utar (diskuse)
Wikipedista:Vojtech.dostal zde naznačuje u některých druhů potřebu prokazatelnosti zařazení do dřevin vůbec, respektive jeho správnost (polokeře - keře?, dřevité byliny nebo keře?…). To je zase vůbec úplně další pohled na věc. A jistě je zcela na místě. Návrh zařadit do dřevin rozdělení podle čeledi také dozajista není od věci při zpřehlednění dřevin pro taxonomy. A pro ty, co potřebují vyčlenit skupinu „dřevina z čeledi“ pro své účely. Jediný pozitivní přínos pro běžného uživatele bude ale jen ten, že neuvidí zbytečně mnoho odkazů v kategorii Dřeviny. Použije podkategorie dřevin podle čeledí Lucie Bílá nebo tkadlena Alena?
Mohlo by ale možná zatím být lépe pokud by i Pavlík ze čtvrté Bé dokázal z kategorie Dřeviny pokračovat do další podkategorie kterou zná, a kde chce najít určité heslo k zvandalizování (Kategorie:Dřeviny v Severočeském kraji, Kategorie:Opadavé dřeviny). Pro běžného uživatele rozdělení dřevin do čeledí je příšerným zkomplikováním situace a Pavlík může být snadno zklamaný a bloudit tady.
Tedy bude zatím lépe jít na to (zatím) podle Vašeho rozdělení stromy- keře- dřevnaté byliny. Nekomplikujme to proto zatím více, než je aktuálně třeba. Podle hesel druhů, které jsou v uvedené kategorii to asi zatím u druhů nebude problém. Lze je zařadit. Ale jak jste řekl i Vy, některé druhy by měly být v obou (Tis červený), mnohé rody je však nesmysl takto řadit. Některé rody obsahují i dřeviny i byliny i keře i stromy třeba vrba. Zatím tedy podle Vašeho přání hesla v kategorii dřeviny takto rozdělit lze. Vzhledem k počtu druhů otázka minut. Jistě ne déle než jsme strávili debatou každý z nás.--I.Sáček, senior (diskuse) 24. 3. 2014, 18:39 (UTC)

Politická propaganda a hanobení národa

Páni kolegové, rád bych se zeptal na názor fóra, do jaké míry lze tuto osobní stránku považovat za nástroj politické propagandy v rozporu s etiketou wikipedie, navíc se zřetelem na patrné hanobení národa, pokud jsou Čečenci jako národ označeni (byť nepřímo) za vrahy. Karel61 (diskuse) 23. 3. 2014, 23:53 (UTC)

V kontextu toho, co na té stránce je, je zřejmé, že nejde o hanobení kohokoli, pouze o projev smutné duše. Miraceti 24. 3. 2014, 08:33 (UTC)

Rozpor při odstraňování urgentních šablon

Máme tady rozpor ve vnímání odstraňování urgentních šablon, přesněji řečeno, jak na neodůvodněné odstranění reagovat. V diskusi doporučení prosím v rámci průzkumu o vyjádření, aby se praxe jednou provždy sjednotila.--Kacir 25. 3. 2014, 02:00 (UTC)

Návrh doplnění doporučení WP:OS

Upozorňuji, že ve výše odkazované diskusi bylo navrženo doplnění doporučení Wikipedie:Odložené smazání.--Kacir 25. 3. 2014, 20:39 (UTC)

Changes to the default site typography coming soon

This week, the typography on Wikimedia sites will be updated for all readers and editors who use the default "Vector" skin. This change will involve new serif fonts for some headings, small tweaks to body content fonts, text size, text color, and spacing between elements. The schedule is:

  • April 1st: non-Wikipedia projects will see this change live
  • April 3rd: Wikipedias will see this change live

This change is very similar to the "Typography Update" Beta Feature that has been available on Wikimedia projects since November 2013. After several rounds of testing and with feedback from the community, this Beta Feature will be disabled and successful aspects enabled in the default site appearance. Users who are logged in may still choose to use another skin, or alter their personal CSS, if they prefer a different appearance. Local common CSS styles will also apply as normal, for issues with local styles and scripts that impact all users.

For more information:

-- Steven Walling (Product Manager) on behalf of the Wikimedia Foundation's User Experience Design team